MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI

Kancel vldnho zmocnnce pro zastupovn esk republiky ped Evropskm soudem pro lidsk prva

Manul pro aplikaci zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem, ve znn zkona . 160/2006 Sb., na ppady odkodovn prtah v zen

Kvten 2006

Zpracoval: JUDr. Ji Kmec Schvlil: JUDr. Vt A. Schorm

Pedkldan materil byl vypracovn Kancel vldnho zmocnnce pro zastupovn esk republiky ped Evropskm soudem pro lidsk prva (KVZ). Je koncipovn jako pomcka pslunm orgnm pi aplikaci zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem a o zmn zkona esk nrodn rady . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d) (zkon), ve znn zkona . 160/2006 Sb., a to na ppady poskytovn pimenho zadostiuinn za nemajetkovou jmu zpsobenou nepimenou dlkou zen. Materil m povahu doporuen, jakm zpsobem by podle nzoru KVZ mla bt ustanoven danho zkona v tchto ppadech aplikovna, aby esk republika dostla svm zvazkm vyplvajcm pro ni z mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (mluva) a z navazujc judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva (ESLP).

OBSAH

vod ........................................................................................................................................... 1 I. Shrnut relevantn judikatury ESLP ........................................................................................ 2 A. Prvo na projednn vci v pimen lht ....................................................................... 2 1. Pojem lhta aneb odkdy dokdy ... ................................................................................ 2 a) Odkdy? ......................................................................................................................... 2 b) Dokdy? ......................................................................................................................... 4 2. Kritria posuzovn pimenosti lhty ........................................................................... 5 a) sloitost vci ................................................................................................................. 6 b) chovn stovatele ...................................................................................................... 7 c) postup sttnch orgn .................................................................................................. 7 d) vznam pedmtu zen ............................................................................................. 10 B. Prvo na inn prvn prostedek npravy ..................................................................... 11 II. Poznmky k nkterm ustanovenm zkona a jeho aplikaci ve svtle judikatury ESLP .... 12 K 13 zkona .................................................................................................................... 12 K 31a zkona odst. 2 zkona .......................................................................................... 12 K 31a odst. 3 zkona....................................................................................................... 15

ii

VOD mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod byla podepsna dne 4. listopadu 1950 v m tehdejmi lenskmi stty Rady Evropy. mluvu je teba povaovat za mezinrodn smlouvu ve smyslu lnku 10 stavy. Podle jeho znn innho do 31. kvtna 2002 jsou ratifikovan a vyhlen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch, jimi je esk republika vzna, bezprostedn zvazn a maj pednost ped zkonem. Podle stvajcho znn jsou vyhlen mezinrodn smlouvy, k jejich ratifikaci dal Parlament souhlas a jimi je esk republika vzna, soust prvnho du; stanov-li mezinrodn smlouva nco jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlouva.1 Podle lnku 53 mluvy nicmn jej ustanoven nemohou bt vykldna tak, aby omezovala nebo ruila lidsk prva a zkladn svobody, kter mohou bt uznny zkony smluvn strany mluvy nebo mluvou, j je stranou. Znamen to tedy, e vnitrosttn prvn d esk republiky nebo jin mezinrodn mluvy, kter jsou pro ni zvazn, mohou poskytovat vy standard ochrany lidskch prv a zkladnch svobod, ne jak zaruuje mluva. Prvnm zkladem pro dost o odkodnn za prtahy v zen je ji samotn 13 zkona, kter stanov, e stt odpovd za kodu zpsobenou nesprvnm ednm postupem, piem upesuje, e za nesprvn edn postup se v ppad, kdy zkon nestanov pro proveden konu nebo vydn rozhodnut dnou lhtu, povauje rovn poruen povinnosti uinit kon nebo vydat rozhodnut v pimen lht. Ustanoven lnku 6 mluvy, kter zakotvuje prvo na projednn vci v pimen lht a na kter je odkazovno v poznmce pod arou, a navazujc judikatura ESLP se proto uplatn pouze pi interpretaci pojmu pimen lhta, tedy pi hledn odpovdi na dv zkladn otzky: co je teba povaovat za potek a konec lhty? jak lhta je pimen? Nebude podle veho tedy mon odmtnout odkodnn napklad z toho dvodu, e na zen, ve kterm mlo dojt k prtahm, nen lnek 6 mluvy aplikovateln.2 Poadavky mluvy tak pedstavuj pouze urit minimln standard, nelze vak vylouit, e pi aplikaci zkona bude nutno jt i nad nj, nebo stt odpovd za kodu zpsobenou i takovm nesprvnm ednm postupem, ve kterm by ppadn ESLP poruen mluvy neshledal nebo podanou stnost z jinch dvod zamtl jako nepijatelnou.
1

Bval esk a Slovensk Federativn republika mluvu ratifikovala dne 18. bezna 1992. Po rozdlen federace se esk republika stala lenem Rady Evropy dne 30. ervna 1993. Vbor ministr souasn rozhodl, e je teba ji povaovat za smluvn stranu mluvy zptn ode dne 1. ledna 1993. ESLP se otzkou, odkdy je esk republika mluvou vzna, poprv zabval v rozhodnut o pijatelnosti stnosti Kucha a tis proti esk republice ze dne 23. kvtna 2000. Podle jeho nzoru je mluva pro eskou republika zvazn od 18. bezna 1992. 2 Z dikce ustanoven lnku 6 odst. 1 mluvy vyplv, e tento lnek nen aplikovateln obecn na vechna zen, v nich jsou ve he prva a povinnosti dotyn osoby, ale pouze na zen o obanskch prvech nebo zvazcch (civiln st) a zen o oprvnnosti trestnho obvinn (trestn st). Oba tyto pojmy jsou v judikatue ESLP vykldny tzv. autonomnm zpsobem. Znamen to tedy, e lnek 6 me bt aplikovateln i na jin zen ne ta, kter jsou ve vnitrosttnm prvu oznaena jako civiln nebo trestn. Na druhou stranu je vak tak mon, e takov zen by ESLP nepovaoval za civiln i trestn ve smyslu mluvy.

lnek 6 vak nen jedinm ustanovenm mluvy, kter na stty klade povinnost zajistit rychl vkon spravedlnosti. Je teba upozornit rovn na lnek 5 zaruujc prvo na svobodu a osobn bezpenost.3 Novelou . 160/2006 Sb. byl do zkona tak vloen nov 6a nadepsan Poruen prva na osobn svobodu, kter zn: Odpovdnost sttu a zemnch celk v samostatn psobnosti za poruen prva na osobn svobodu3b) se posoud podle ustanoven tohoto zkona upravujcch odpovdnost za nezkonn rozhodnut nebo nesprvn edn postup. V poznmce pod arou je potom odkazovno na lnek 8 Listiny zkladnch prv a svobod a prv lnek 5 mluvy, kter napklad ve svm odstavci tvrtm stanov, e kad, kdo byl zbaven svobody zatenm nebo jinm zpsobem, m prvo podat nvrh na zen, ve kterm by soud urychlen rozhodl o zkonnosti jeho zbaven svobody a nadil proputn, je-li zbaven svobody nezkonn. Problematika lnku 5 mluvy z pohledu aplikace zkona . 82/1998 Sb., v novelizovanm znn, bude ppadn pedmtem samostatnho materilu.

I. SHRNUT RELEVANTN JUDIKATURY ESLP

A. PRVO NA PROJEDNN VCI V PIMEN LHT Prvo na pimenou dlku zen je zakotveno v lnku 6 odst. 1 mluvy, kter krom jinho stanov: Kad m prvo na to, aby jeho zleitost byla spravedliv, veejn a v pimen lht projednna nezvislm a nestrannm soudem zzenm zkonem, kter rozhodne o jeho obanskch prvech nebo zvazcch nebo o oprvnnosti jakhokoli trestnho obvinn proti nmu.4 1. POJEM LHTA ANEB ODKDY DOKDY ... Pojem lhta ESLP vykld autonomnm zpsobem.5 Potek i konec zen podle vnitrosttnch prvnch pedpis se tak nemusej krt s potkem a koncem lhty ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy. a) Odkdy? Za potek trestnho zen se zpravidla povauje sdlen obvinn, kter ESLP pro foro interno definoval jako oficiln oznmen pslunho orgnu, e se dan osob6 vytk, e spchala trestn in.7
3

Poruen lnku 5 mluvy ve vztahu k esk republice ESLP konstatoval napklad v rozsudcch Singh ze dne 25. ledna 2005 a Vejmola ze dne 25. jna 2005 (poruen lnku 5 odst. 4 mluvy z dvodu, e o zkonnosti vazby stovatel nebylo rozhodnuto urychlen); dlka vazby byla shledna nepimenou v rozsudcch Punzelt ze dne 25. dubna 2000, esk ze dne 6. ervna 2000, Barfuss ze dne 31. ervence 2000 a Tariq ze dne 18. dubna 2006 (poruen lnku 5 odst. 3 mluvy) a tak ve ve zmnnm rozsudku Singh, kde vak lo o vazbu vyhoovac [poruen lnku 5 odst. 1 psm. f) mluvy]. 4 V pslun anglick verzi se prav: [] everyone is entitled to a fair [] hearing within a reasonable time [] , ve francouzsk potom: Toute personne a droit ce que sa cause soit entendue [] dans un dlai raisonnable [] . 5 Viz rozsudek Vastberga Taxi Aktiebolag a Vulic proti vdsku ze dne 23. ervence 2002, 103.

V zvislosti na modalitch trestnch zen ve vnitrosttnm prvu smluvnch stran mluvy to vak mohou bt i jin skutenosti, kter v sob takov oznmen obsahuj a kter znamenaj podstatn vliv na postaven doten osoby:8 vydn pkazu k zaten, zaten nebo zadren osoby, zatek ppravnho zen, oznmen o pkazu k domovn prohldce, ad. Z ve uvedenho pravidla tedy ESLP pipout vjimky tehdy, jestlie se okamik formlnho aktu sdlen obvinn i jinho ve uvedenho konu nekryje s okamikem, kdy se existence podezen projevila na postaven doten osoby. ESLP tak preferuje hledisko materiln, nikoli ist formln. Jestlie je kupkladu oficiln zahjeno trestn sthn proti uprchlmu (doruenm rozhodnut o zahjen trestnho sthn ustanovenmu obhjci), pon lhta bet a od okamiku, kdy se uprchl o existenci tohoto rozhodnut dozv.9 Na druhou stranu vak me lhta zat bet i ped vlastnm formlnm sdlenm obvinn, napklad v okamiku, kdy je osoba vyslchna jako svdek v trestnm zen vedenm proti jin osob.10 Clem je, aby orgny inn v trestnm zen nemohly obchzet respektovn prv obvinnho tm, e budou zmrn oddalovat oficiln sdlen obvinn. Za potek zen v zsad nelze povaovat pouh podn trestnho oznmen (viz nap. rozsudek Bak proti esk republice ze dne 7. bezna 2006, 23). Pokud jde o stnosti proti esk republice, bylo a zpravidla bude potkem bhu lhty sdlen obvinn (viz nap. rozsudek Barfuss proti esk republice ze dne 31. ervence 2000, 76; rozsudek Punzelt proti esk republice ze dne 25. dubna 2000, 90), resp. doruen opisu usnesen o zahjen trestnho sthn obvinnmu ( 160 odst. 2 tr. du). Vjimku pedstavuje nap. rozsudek Rzlov proti esk republice ze dne 28. bezna 2006 ( 27-28). V civilnch vcech ESLP za potek zen povauje zpravidla den, kdy byl u soudu podn pslun nvrh na zahjen zen.11 Pokud je vak ped zahjenm zen nutn, aby se stovatel obrtil se svm nvrhem na pslun sprvn orgn, pot se do dlky zen i doba zen ped tmto orgnem (typick u restitunch kauz viz nap. rozsudek Schmidtov proti esk republice ze dne 22. ervence 2003, 52-8, rozsudek Krlek proti esk republice ze dne 29. ervna 2004, 23-24; srov. t rozsudek Houbal proti esk republice, 40). Vzhledem k tomu, e mluva se povauje pro eskou republiku za zvaznou a ode dne 18. bezna 1992,12 zabv se ESLP pouze obdobm po tomto datu. Pihl nicmn i k tomu, ve kterm stadiu se zen v tu dobu nachzelo (viz nap. rozsudek Bonkov proti esk republice ze dne 7. ledna 2003, 52).
6 7

lnek 6 mluvy chrn nejen osoby fyzick, ale i osoby prvnick. Viz rozsudek Deweer proti Belgii ze dne 28. nora 1980, 44, 46. 8 Viz rozsudek Foti a ostatn proti Itlii ze dne 10. prosince 1982, 52. 9 Viz rozsudek Ipsilanti proti ecku ze dne 6. bezna 2003, 31. Pouh okolnost, e je stovatel v cizin, nicmn neznamen, e veden trestn zen nem vliv na jeho osobn situaci (srov. rozsudek Bertin-Mourot proti Francii ze dne 2. srpna 2000, 53). 10 Viz nap. rozsudek S. H. K. proti Bulharsku ze dne 23. jna 2003, 26; rozsudek Martins a Garcia Alves proti Portugalsku ze dne 16. listopadu 2000, 20. ESLP vak za potek zen nepovaoval sdlen policie (uinn na vslovn dotaz stovatel), e proti nim bylo podno trestn oznmen a e dn rozhodnut v tto vci nebylo dosud uinno (rozsudek Pedersen a Baadsgaard proti Dnsku ze dne 19. ervna 2003, 39). 11 Jestlie vak podn stovatele dorazilo k soudu pozdji z dvod piitatelnch sttu, ml by tento prtah jt k jeho ti. 12 Viz ve zmnn rozhodnut o pijatelnosti Kucha a tis proti esk republice.

b) Dokdy? Lhta ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy zahrnuje cel zen, vetn zen ped odvolacmi instancemi.13 Podle okolnost tak konenm rozhodnutm na vnitrosttn rovni me bt rozhodnut soudu prvnho stupn, soudu odvolacho i dovolacho.14 Lhta tedy v zsad nemus skonit okamikem, kdy rozhodnut ve vci nabude podle vnitrosttnch pedpis prvn moci. Pokud zen ped stavnm soudem me mt vliv na vsledek zen ped obecnmi soudy, zapotv se do lhty i dlka tohoto zen.15 Do dlky trestnho zen se v zsad nezapotv zen vykonvac. Pi hodnocen dlky civilnho zen, v nm ji bylo pijato konen rozhodnut, se vak do obdob posuzovanho z hlediska pimen lhty dle lnku 6 odst. 1 zahrnuje i nsledn zen smujc k vkonu tohoto rozhodnut.16 zen o nvrhu na povolen obnovy zen nespad pod lnek 6 mluvy, a proto se jeho dlka ani nezapotv do celkov dlky zen.17 zen po povolen obnovy zen nicmn pod lnek 6 odst. 1 spad,18 z judikatury ESLP vak nen zejm, zda by se dlka tohoto zen posuzovala samostatn, nebo ve spojen s pvodnm zenm. Trestn zen me skonit i rozhodnutm v ppravnm zen, okolnost, e se vc vbec nedostala ped soud, nen na jmu aplikovatelnosti lnku 6 mluvy.19 Nezapotv se vak do nj doba, po kterou se obvinn vyhbal spravedlnosti,20 ani doba, po kterou bylo trestn zen perueno.21 Pokud vak bylo zen (zejmna civiln) perueno do doby, ne bude rozhodnuto v jinm zen, potom se doba peruen neodet, resp. je zkoumno, zdali v tomto druhm nebyly prtahy.22 Stt vak nen odpovdn za dobu, po kterou nebylo mono v projednvn vci na vnitrosttn rovni pokraovat z dvodu probhajcho zen o pedbn otzce ped Soudnm dvorem Evropskch spoleenstv.23 Poruen prva na rozhodnut v pimen lht je mon konstatovat ji v prbhu jet neskonenho zen, je-li zjevn, e jeho dosavadn dlka ji nen vzhledem k okolnostem ppadu pimen. Jestlie tedy napklad ppravn zen trvalo neodvodnn dlouhou dobu, nemus na vci rychle proveden zen ped soudem ji nic zmnit.24
13 14

Viz nap. rozsudek Eckle proti Nmecku ze dne 15. ervence 1982, 76. Viz nap. rozsudek Kuda proti Polsku ze dne 26. jna 2000, 120-122. 15 Viz nap. rozsudek Houfov proti esk republice (.1) ze dne 15. ervna 2004, 27. 16 Viz nap. rozsudek Di Pede proti Itlii ze dne 26. z 1996, 24, 26. 17 Viz rozhodnut o pijatelnosti Vebiu proti esk republice ze dne 26. srpna 2003. ESLP odvoduje tento svj postoj tm, e v dob nvrhu na povolen obnovy zen ji je o trestnm obvinn i civilnch prvech nebo zvazcch stovatele konenm zpsobem rozhodnuto a nejde ji tedy o rozhodovn ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy. 18 Viz rozhodnut o pijatelnosti Carlotto proti Itlii ze dne 20. kvtna 1997. 19 Viz rozsudek Angelucci proti Itlii ze dne 19. nora 1991, 13. 20 Viz rozsudek Girolami proti Itlii ze dne 19. nora 1991, 13. 21 Viz rozsudek Smirnova proti Rusku ze dne 24. ervence 2003, 84. 22 Viz rozsudek Visintin proti Itlii ze dne 1. bezna 2001, 21. 23 Viz rozsudek Pafitis a ostatn proti ecku ze dne 26. nora 1998, 95; rozsudek Koua Poirrez proti Francii ze dne 30. z 2003, 61. 24 Napklad ve vci Bouriau proti Francii ESLP konstatoval, e akoli soudy vc projednaly v rozumn lht, samotn vyetovn, bhem nho bylo provedeno jen nkolik mlo kon, trvalo vce jak sedm let, co vzhledem k ostatnm okolnostem ppadu odporuje poadavku pimen lhty (rozsudek ze dne 28. listopadu 2000, 32-33).

To ovem samozejm v dnm ppad neznamen, e by soudce, ktermu se takov vc dostane na stl, ml jej vyzen odloit s tm, e k poruen mluvy u tak jako tak dolo. Jinak ovem v zsad plat, podobn jako u vech ostatnch aspekt prva na spravedliv proces ve smyslu lnku 6 mluvy, e soulad s tmto ustanovenm se v zsad posuzuje s ohledem na prbh celho zen.25 2. KRITRIA POSUZOVN PIMENOSTI LHTY Pi rozhodovn o respektovn poadavku pimen lhty jako jednoho z aspekt prva na spravedliv proces zakotvenho v lnku 6 odst. 1 zvauje ESLP: na jedn stran zjem stovatele na rychlm vyzen vci a na stran druh obecn zjem na dnm vkonu spravedlnosti.26 Z toho mimo jin vyplv, e neexistuje dn abstraktn stanoviteln lhta, kterou by bylo mono obecn povaovat za pimenou.27 Otzka pimenosti dlky zen je ESLP zkoumna ve svtle konkrtnch okolnost danho ppadu charakterizujcch sloitost vci, chovn stovatele a sttnch orgn a vznam zen pro stovatele.28 Zohleduje se rovn poet stup soudn soustavy, na kterch byla vc projednvna. ESLP v prv ad vychz z premisy, e smluvnm sttm pslu organizovat sv prvn systmy takovm zpsobem, aby jejich soudy mohly garantovat prvo kadho na konen rozhodnut v pimen lht.29 ESLP tedy v dnm ppad nezkoum, kdo (zda obvinn-stovatel, i sttn orgny) ml na dlce zen vt vinu. Chovn stovatele pedstavuje pouze objektivn okolnost, kter nen piitateln sttu a kterou je teba vzt v vahu pi hodnocen, zda byla i nebyla pekroena pimen dlka zen ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy.30 Pouze prtahy piitateln sttu mohou vst ke konstatovn pekroen pimen lhty.31

25

Viz rozsudek Stanford proti Spojenmu krlovstv ze dne 23. nora 1994, 24; rozsudek ve vci Edwards proti Spojenmu krlovstv ze dne 16. prosince 1992, 34 26 Viz rozsudek Debbasch proti Francii ze dne 3. prosince 2002, 43; srov. tak rozhodnut o pijatelnosti Nikka proti vdsku ze dne 25. listopadu 2003. 27 Napklad ve vci van Pelt proti Francii (rozsudek ze dne 23. kvtna 2000) trvalo zen 8 let, 8 msc a 20 dn. lo o mezinrodn organizovan zloin (obchod s drogami), do kterho bylo zapojeno vce osob, ijcch v rznch sttech. Tomu odpovdala i velk nronost ppravnho zen (peklady, mezinrodn prvn pomoc). Tak stovatel k dlce zen pispl. ESLP proto doel k zvru, e k poruen mluvy v tomto aspektu nedolo (srov. t ve uveden rozsudek v jin francouzsk vci Debbasch, kde zen v dob rozhodovn ESLP trvalo ji tm 8 let a stle nebylo pravomocn ukoneno). Naproti tomu ve vci Bunkate proti Nizozem konstatoval ESLP poruen prva stovatele s ohledem na skutenost, e Nejvy soud obdrel od odvolacho soudu spis a po vce ne 15 mscch. Celkov dlka zen pitom inila pouh 2 roky a 10 msc (rozsudek ze dne 26. kvtna 1993, 21-23). Podobn ve vci Matwiejczuk proti Polsku (rozsudek ze dne 2. prosince 2003) stailo zen trvajc necel 3 roky a 2 msce (s obdobm neinnosti v dlce 18 msc), aby ESLP vzhledem k okolnostem ppadu konstatoval poruen lnku 6 odst. 1 mluvy. 28 Viz, mimo mnoha jinch, rozsudek Philis proti ecku ze dne 27. ervence 1997, 35. 29 Rozsudek Zimmermann a Steiner proti vcarsku ze dne 13. ervence 1983, 29; rozsudek iaik proti Slovensku ze dne 7. ledna 2003, 44. 30 Viz nap.rozsudek Wiesinger proti Rakousku ze dne 30. jna 1991, 57. 31 Viz nap. rozsudek Gergouil proti Francii ze dne 19. bezna 2000, 19.

Strun eeno, ESLP hodnot, zda vnitrosttn orgny pistupovaly k vci s p, kterou si vyadoval vznam zen pro stovatele.32 Pi tom pihl ke sloitosti vci a k me, ve kter byly prtahy zavinny okolnostmi nezvislmi na sttnch orgnech, z nich nejvznamnj je chovn stovatele, ale tak chovn jinch osob na zen zastnnch, poppad jin objektivn okolnosti. a) sloitost vci ESLP nejastji konstatuje, e vc nebyla (zvlt) sloit, vc vykazovala jistou mru sloitosti, nebo vc byla velmi (vjimen) sloit. Pi hodnocen sloitosti si vm, pokud jde o trestn zen, zejmna povahy skutku, o kterm se zen vede. Z tohoto dvodu pihl ke sloitosti vci obvykle u trestnch in ekonomick povahy (rzn druhy podvod),33 korupce, zneuit pravomoci veejnho initele, ad. Bezpochyby sloit jsou zen veden proti skupinm organizovanmu zloinu. Vznamn je rovn personln, teritoriln a asov rozsah trestn innosti (vce pachatel, trestn iny spchan na zem vce stt, dlouhou dobu pchan trestn innost, poet tok atd.). ESLP dle zohlednil napklad velk mnostv majetku, o jeho restituci se mlo rozhodnout (viz nap. rozsudek Schmidtov proti esk republice, 64), zmny v majetkovch pomrech astnk zen o stanoven vivnho (viz nap. rozsudek Zmenkov a Zmenk proti esk republice ze dne 21. bezna 2006, 33) nebo ast zmny nvrh a doplnn podn (viz nap. rozsudek Dostl Jaroslav proti esk republice ze dne 21. nora 2006, 47, rozsudek Patta proti esk republice ze dne 18. dubna 2006, 67). Prbh zen me bt komplikovn rznmi skutenostmi, kter mohou, ale nutn nemus vyplvat ze sloitosti skutkov. Zohlednit je teba zejmna velk mnostv dkaznho materilu, potebu vypracovn znaleckch posudk (viz nap. rozsudek kodkov proti esk republice ze dne 21. prosince 2004, 39), shromdn historickch dokument i technick dokumentace (viz nap. rozsudek Vojkov proti esk republice ze dne 4. dubna 2006, 25), vysok poet obvinnch (viz nap. rozsudek Nemeth proti esk republice ze dne 20. z 2005, 47) a svdk, nutnost koordinovat vce souasn probhajcch zen, i napklad nutnost shnt svdky, kte zmnili jmno nebo bydlit, dle skutenost, e nvrhy na proveden dalch dkaz byly podny a v prbhu zen ped soudem, e dolo ke zmn taktiky obhajoby, na kterou bylo nutno reagovat dalm dokazovnm (viz nap. rozsudek Barfuss proti esk republice, 81). Procesn sloit jsou zpravidla ta zen, kter v sob obsahuj urit mezinrodn prvek.34 U nkterch specifickch trestnch in (nap.
32 33

Viz nap. rozsudek Kangasluoma proti Finsku ze dne 20. ledna 2004, 29. Ve vci Lavents proti Lotysku lo o rozshlou ekonomickou kriminalitu, zahrnujc nadnrodn finann vztahy. ESLP vyzdvihl sloitost ppadu, kdy navc poznamenal, e tento typ trestnch in je asto pchn prostednictvm sloitch transakc, jejich clem je uniknout kontrole vyetovacch orgn. Zrove vak nepijal jako omluvu tvrzen sttu, e prodlouen zen bylo zpsobeno tm, e soudci si museli prohloubit sv znalosti bankovnho prva (rozsudek ze dne 28. listopadu 2002, 99, 103; srov. tak rozsudek C. P. a ostatn proti Francii ze dne 1. srpna 2000, 30). Na rozsudek Lavents je v tomto aspektu odkazovno tak v rozsudcch Bak proti esk republice ( 33) a Rzlov proti esk republice ( 28). 34 Nutnost proveden kon prostednictvm mezinrodn prvn pomoci zohlednil ESLP napklad v rozsudku Wloch proti Polsku ze dne 19. jna 2000. Ocenil zejmna, e polsk orgny se v rmci monost snaily sv dosti urgovat, by byly tyto snahy marn. Tato okolnost nicmn pispla k tomu, e zen v t dob trvajc ji est let neshledal nepimen dlouhm ( 144-151). Srov. t rozsudek Salapa proti Polsku ze dne 19. prosince 2002.

sexuln delikty, zvlt je-li obt nezletil osoba), me bt faktorem komplikujcm prbh zen tak nutnost chrnit prva svdk a obt trestnch in.35 V opatrovnickch vcech ESLP zohleduje komplikace zpsoben napjatmi vztahy mezi rodii (viz nap. rozsudek Cambal proti esk republice ze dne 21. nora 2006, 33). ESLP vak me pihldnout nejen ke sloitosti skutkov a procesn, ale v uritch odvodnnch ppadech i ke sloitosti prvn. Za ospravedlniteln prodlouen zen tak me bt povaovna doba, po kterou bylo nutn eit otzku pslunosti soudu nebo otzku stavnosti prvnho pedpisu. Del as si mohou vydat nkter ppady sloit aplikace prva (hard cases). Pochopen je mon mt i pro urit problmy spojen s pijetm nov prvn pravy (nap. zmna36 nebo pijet novho trestnho du37; poten neustlen vklad nkterch ustanoven zkona38). O sloitosti vci tak mohou svdit protichdn zvry pslunch orgn (viz nap. rozsudek Vojkov proti esk republice ze dne 4. dubna 2006, 25). To ovem na druhou stranu nijak neospravedluje prtahy, kter by vznikly ppadnm opakovanm ruenm rozhodnut soud nich stup soudy vymi.39 b) chovn stovatele Stovateli neme bt v prv ad vytkno uplatovn procesnch prostedk, kter mu k ochran jeho prv poskytuje vnitrosttn prvn d - zejmna dn a mimodn opravn prostedky, dle dosti o odroen, nmitky podjatosti, dosti o delegaci vci na jin soud, stnosti na postup vyetujcch orgn, zmna obhjce, dost o proveden dalch dkaz, odmtnut vpovdi atd. (viz nap. rozsudek Patta proti esk republice, 69, rozsudek Herbst a ostatn proti esk republice ze dne 12. dubna 2005, 26). Stejn tak ale stt neme bt inn odpovdnm za prtahy, kter v dsledku nutnosti vypodat se s tmito nvrhy vznikly (viz nap. rozsudek Dostl Vladimr proti esk republice ze dne 25. kvtna 2004, 220). Z povahy trestnho zen, ovldanho zsadou presumpce neviny, vyplv, e od obvinnho nelze oekvat, e bude spolupracovat s orgny innmi v trestnm zen.40 Stt tedy neme bt odpovdn za prtahy vznikl snahou stovatele co mon nejvce oddlit konen rozhodnut ve vci, a u se toho sna doclit zneuvnm svch procesnch prv i jinmi prostedky (nedostaven se na jednn soudu, nedostaven se ke znalci i jin obstrukce majc za cl zmait nazen jednn ve vci).41 c) postup sttnch orgn Ppadn prtahy na stran stovatele, jakkoli zvan a mysln, vak ne vdy mohou ospravedlnit celou dlku zen (viz nap. rozsudek Barfuss proti esk republice ze dne 31. ervence 2000, 81).42 ESLP proto vdy podrobuje zkoumn i postup sttnch orgn innch v dan vci.

35 36

Viz rozsudek Szeloch proti Polsku ze dne 22. nora 2001, 108. Viz rozsudek Gonzalez Doria Duran de Quiroga proti panlsku ze dne 28. jna 2003, 34. 37 Viz nap. rozsudek Casadei proti Itlii ze dne 4. ervence 2002, 18. 38 Viz nap. rozsudek Tmr proti Maarsku ze dne 25. nora 2003, 35. 39 Viz nap. rozsudek Yurtayev proti Ukrajin ze dne 31. ledna 2006, 41. 40 Viz ve zmiovan rozsudek Eckle, 82. 41 Viz nap. rozsudek Lammi proti Finsku ze dne 15. listopadu 2005, 33. 42 Srov. t rozsudek Stephen Jordan proti Spojenmu krlovstv (. 2) ze dne 10. prosince 2002, 44.

Zajm se pedevm o to, zda zen probhalo plynule bez delch obdob neinnosti mezi jednotlivmi kony soud i jinch sttnch orgn (nap. policie a sttnho zastupitelstv v prbhu ppravnho zen). Nejastji vytkanmi nedostatky v tomto smru jsou zejmna dlouh doba, kter uplynula mezi jednotlivmi jednnmi, mezi podnm aloby i obaloby a nazenm prvnho jednn (hlavnho len) ped soudem, poppad mezi rozhodnutmi soud jednotlivch stup, a to zvlt tehdy, kdy je rozhodnut zrueno soudem vy instance a vc se vrac zpt na soud prvnho stupn. ESLP si tak vm prtah pi pedvn spis mezi jednotlivmi orgny i prodlev pi doruovn (viz nap. rozsudek Bonkov proti esk republice ze dne 2. ledna 2003, 62, a rozsudek Jr proti esk republice ze dne 26. jna 2004, 50). U jedn ze stnost na nepimenou dlku opatrovnickho zen potom upozornil, e smluvnm sttm pslu uspodat sv soudn systmy tak, aby soudy mohly zaruit kadmu prvo na vydn konenho rozhodnut ve sporech o jeho obanskch prvech nebo zvazcch v pimen lht [...]. alovan stt proto neme poukazovat na nutnost rozhodnout o nvrzch na vydn pedbnch opaten, a zdvodovat tak prtahy v zen ve vci sam. (rozsudek Marlek proti esk republice ze dne 4. dubna 2006, 50). Jak u bylo ve uvedeno, ESLP zohleduje, na kolika stupnch soudn soustavy byla vc projednvna. Jestlie tedy vc projde od soudu prvnho stupn pes soud odvolac a dovolac a k stavnmu soudu, je zejm, e celkov dlky zen mus bt del ne v ppadech, kdy vc skon rozhodnutm soudu prvnho stupn. Nejsou ovem ospravedlniteln prtahy vznikajc opakovanch ruenm rozhodnut soud nich, zejmna pokud jsou jim nadzenmi soudy vytkny chyby, kterch se dopustily (viz nap. rozsudek Kubizkov proti esk republice ze dne 21. ervna 2005, 35).43 ESLP se nicmn sna o globln pohled na zen44, proto mrn prtah v jedn fzi zen me bt tolerovn, jestlie celkov dlka zen nen nepimen (viz nap. rozhodnut o pijatelnosti irovnick proti esk republice ze dne 9. ervence 2002). Takovm zpsobem napklad ESLP toleroval vce jak 12 msc trvajc obdob neinnosti v zen, kter trvalo 5 let a tyi msce (rozhodnut o pijatelnosti Kra proti esk republice ze dne 18. bezna 2003). Naopak v jin vci konstatoval poruen mluvy vzhledem k tomu, e po dobu vce 18 msc nebylo nazeno jednn ve vci. Tato skutenost podle nzoru ESLP svdila o tom, e zen nebyla ze strany sttnch orgn vnovna nleit pe, a to pesto, e celkov doba trvn zen (3 roky a 2 msce) se nemus zdt nepimen.45 Na druhou stranu ale skutenost, e v zen jsou pouze mal obdob neinnosti (soudy vcemn stle nco dlaj, nejsou dlouh obdob neinnosti), jet nutn neznamen, e dlka zen je pimen, zejmna tehdy, jestlie se jednotliv drobn prtahy hromad. ESLP tak odmtl tvrzen, e stt neme bt za nkter prtahy odpovdn, jestlie stovatel neprotestoval proti rozhodnutm o odroen jednn.46
43 44

Srov. t roszudek Yurtayev proti Ukrajin ze dne 31. ledna 2006, 41. Nkdy se vak zabv i dlkou jednotlivch fz zen (vyetovn, zen ped soudem prvnho stupn, odvolac zen, ppadn zen dovolac i zen ped stavnm soudem) oddlen (viz nap. rozsudek Rablat proti Francii ze dne 29. dubna 2003, 23-24). 45 Viz ve zmiovan rozsudek Matwiejczuk, 86. Podobn na stejnm mst zmiovan rozsudek Bunkate, kde obdob neinnosti trvalo 15 a pl msce a celkov dlka zen inila 2 roky a 10 msc. Porovnme-li tyto dva rozsudky s rozhodnutm ve vci Kra, je zejm, e nejde ani tak o to, je-li celkov dlka zen pimen (to se ostatn m teprve zjistit), jako o to, aby dlka obdob neinnosti nepekroila (v porovnn s celkovou dlkou zen) uritou mru, kterou ji nen mon tolerovat. 46 Mohlo by tomu tak bt pouze v ppad, kdyby vlda prokzala, e takov postup stovatele by vedl ke zkrcen zen (viz nap. rozsudek F. R. proti Itlii ze dne 26. ervence 2001, 22). Srov. vak ve zmiovan

Chovn jinch astnk zen ne stovatele (nap. spoluobvinnch, svdk, znalc, ad.) nejsou sice a priori piitateln sttu, soudy maj nicmn povinnost dbt na hladk prbh procesu a dohldnout na to, aby prtahy na stran tetch osob nevedly k poruovn prv stovatele (viz nap. rozsudek Hradeck proti esk republice, 46, rozsudek Volf proti esk republice, 37, rozsudek Fber proti esk republice, 39, rozsudek Pfleger proti esk republice, 51).47 ESLP rovn opakovan pipomn, e i v prvnm du, v nm plat dispozin zsada, postup astnk zen nezbavuje soudy povinnosti zajistit urychlen projednn vci, jak to poaduje lnek 6 odst. 1 mluvy. (viz nap. rozsudek Havlkov proti esk republice ze dne 14. nora 2006, 27, rozsudek Karasov proti esk republice ze dne 30. listopadu 2004, 29). To na druhou stranu samozejm neznamen, e stovatel nen za prbh takov zen odpovdn. Napklad v rozsudku Dostl Vladimr proti esk republice ESLP uvedl: stovatel tm, e podval adu nepesnch nebo neopodstatnnch procesnch nvrh, neprokzal, e zen vnoval patinou pi vyadovanou od astnka zen ovldanho zsadou dispozin. ( 209). Jak u bylo ve eeno, smluvnm sttm pslu organizovat sv prvn systmy takovm zpsobem, aby jejich soudy mohly garantovat prvo kadho na konen rozhodnut v pimen lht. Jde o mezinrodnprvn odpovdnost sttu jako celku, a ESLP proto nezkoum, kter sloka moci (soudn, vkonn i zkonodrn) je za prtahy v zen odpovdn. Konstatovn poruen prva na projednn vci v pimen lht, by s ohledem na to, e soudy nepostupovaly ve vci s nleitou p, proto zpravidla nutn neznamen, e jsou to prv tyto orgny, kter pochybily. ESLP toti vbec nepihl k takovm okolnostem, jako je zatenost konkrtnho soudce, patn personln a technick vybaven soud i patn legislativa.48 Projevuje se tu nejen odpovdnost sttu jako celku za plnn svch mezinrodnprvnch zvazk vyplvajcch z mluvy, ale tak odpovdnost sttn moci vi jednotlivci, ochranu jeho prv se stt zavzal zaruit. Pokud jde o asto zmiovanou petenost soud, ESLP netoleruje zejmna obecn stav petenosti soudnho systmu, kter nen een.49 Pechodnou petenost, kterou se podailo rychle zvldnout, je mon povaovat za objektivn okolnost, kter nejde na vrub sttu.50 Vznamn je v tto souvislosti okolnost, zdali takovou petenost bylo mono pedvdat, i nikoli.51
rozsudek Pedersen a Baadsgaard, kde ESLP naopak konstatoval neporuen lnku 6 odst. 1 s ohledem mimo jin na to, e stovatel se nikdy nestavli proti odroen jednn a e pprava a harmonogram zen (naizovn jednn) byl provdn se souhlasem jejich prvnho zstupce ( 44). 47 Srov. t nap. rozsudek Capuano proti Itlii ze dne 25. ervna 1987, 30, rozsudek Idrocalce proti Itlii ze dne 27. nora 1992, 18. Pokud jsou prtahy zpsobovny pouze nktermi ze spoluobvinnch, me soud vylenit projednn jejich vci k samostatnmu projednn, pokud to okolnosti s ohledem na zjem na dnm vkonu spravedlnosti umouj (viz nap. rozsudek Etcheveste proti Francii a Bidart proti Francii ze dne 21. bezna 2002, 91). 48 ESLP napklad zpochybnil, zda bylo nutn vracet vc od odvolacho soudu zpt do ppravnho zen, by by takov postup vyadovaly vnitrosttn pedpisy. Pipomnl tak, e prvo obvinnho mus bt zajitno vemi prostedky vetn zmny rozhodovac praxe i pslun legislativy, je-li to nezbytn (viz rozsudek Kitov proti Bulharsku ze dne 3. dubna 2003, 73). 49 Viz ve zmiovan rozsudek Zimmermann a Steiner proti vcarsku, 27-32. 50 Viz rozsudek Baggetta proti Itlii ze dne 25. ervna 1987, 23; rozsudek Foti a ostatn proti Itlii ze dne 10. prosince 1982, 61. 51 Viz rozsudek Buchholz proti Nmecku ze dne 6. kvtna 1981, 61. K zaten soud v souvislosti s pechodem k demokracii viz rozsudek Guincho proti Portugalsku ze dne 10. ervence 1984.

ESLP nicmn zkoum, zdali objektivn okolnosti, kter zpsobily prodlouen zen, odvoduj celou dlku prtahu, kter tak vznikl. Napklad stvku advokt povaoval ESLP za udlost, kter sama o sob nezpsobuje odpovdnost sttu. Pi posuzovn respektovn poadavku pimen lhty vak pihldl k tomu, zda stt vynaloil patinou snahu o minimalizaci prtah, kter takov udlost zapinila.52 d) vznam pedmtu zen Stupe pe, kterou je teba jednotlivmu zen vnovat, je odvisl od vznamu, kter m dan zen pro stovatele. ESLP poukazuje na to, e nkter zen maj pro jeho astnky zven vznam a vyaduj ze strany vnitrosttnch orgn zvltn nebo dokonce mimodnou pi. Mezi takov ESLP zpravidla ad zejmna zen: v trestnch vcech, zejmna pokud je obvinn ve vazb;53 ve vcech opatrovnickch, kde plynut asu me mt nezvratn nsledky pro rodinn ivot;54 v pracovnprvnch sporech;55 ve vcech osobnho stavu;56 ve vcech socilnho zabezpeen;57 i ve vcech tkajcch se zdrav nebo ivota.58 Vnitrosttn soudy by mly rovn pihlet k osob astnka zen, a zvenou pi tak vnovat napklad tm zenm, v nich vystupuj lid nemocn nebo sta (viz nap. rozsudek Hartman proti esk republice ze dne 10. ervence 2003, 75-6, rozsudek Schmidtov proti esk republice, 68).59 Vznam zen pro stovatele tak me ospravedlnit (i dokonce pmo vyadovat) pednostn vyzen nkterch vc bez ohledu na poad, v jakm na soud napadly.60
52

Viz nap. rozsudek Papageorgiou proti ecku ze dne 22. jna 1997, 47. Srov. t rozsudek Bazil proti esk republice ze dne 11. dubna 2006, 21-22. 53 Viz nap. rozsudek Abdoella proti Nizozem ze dne 25. listopadu 1992, 24; srov. t ustanoven 71 odst. 1 trestnho du: pednostn s nejvtm urychlenm. Zvl peliv pstup k vazebnm vcem vyaduje i lnek 5 odst. 3 mluvy, podle kterho kad, kdo je zaten nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovenm odstavce 1 psm. c) lnku 5 (tedy zejmna za elem pedveden ped pslun soudn orgn pro dvodn podezen ze spchn trestnho inu), mus bt ihned pedveden ped soudce nebo jinou edn osobu zmocnnou zkonem k vkonu soudn pravomoci a m prvo bt souzen v pimen lht nebo proputn bhem zen. Poruen prva na pimenou dlku vazby ve smyslu lnku 5 odst. 3 mluvy vak jet neimplikuje poruen prva na rozhodnut v pimen lht ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy (srov. viz nap. rozsudek Punzelt proti esk republice ze dne 25. dubna 2000, 98). Ve vci Soto Sanchez proti panlsku, kde byla namtna nepimen dlka zen ped stavnm soudem, pihldl ESLP k tomu, e obvinn ji vykonval trest odnt svobody a ml proto velk zjem na co nejrychlejm vyzen vci (rozsudek ze dne 25. listopadu 2003, 41). 54 Viz nap. rozsudek Volesk proti esk republice ze dne 29. ervna 2004, 106. 55 Zejmna u spor tkajcch se prv zamstnanc na mzdu i na nhradu mzdy (viz nap. rozsudek Jr proti esk republice ze dne 26. jna 2004, 47). 56 Viz nap. rozsudek Kniat proti Polsku ze dne 26. ervence 2005, 41. 57 Viz nap. rozsudek Salomonsson proti vdsku ze dne 12. listopadu 2002, 38. 58 Viz nap. rozsudek Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. bezna 1994, 39. 59 Srov. t rozsudek Beljanski proti Francii ze dne 7. nora 2002, 40 (ESLP pihldl k tomu, e stovatel byl pokroilho vku a velmi vn nemocn. Trestn zen proti nmu veden navc ohroovalo jeho vdeckou povst a provdn vzkumy). 60 Viz, mutatis mutandis, ve zmiovan rozsudek Zimmermann a Steiner proti vcarsku, 29.

10

B. PRVO NA INN PRVN PROSTEDEK NPRAVY lnek 13 mluvy stanov: Kad, jeho prva a svobody piznan touto mluvou byly porueny, mus mt inn prvn prostedky npravy ped nrodnm orgnem, i kdy se poruen dopustily osoby pi plnn ednch povinnost. lnek 13 mluvy tedy krom jinho zaruuje existenci innho prvnho prostedku npravy ped vnitrosttnm orgnem, kter umouje si stovat na poruen povinnosti projednat danou vc v pimen lht, stanoven v lnku 6 odst. 1. Jak poznamenal ESLP napklad v rozsudku Hartman proti esk republice,61 je vdy teba zjistit, zda prostedky, kter jsou ve vnitrosttnm prvu k dispozici, jsou inn v tom smyslu, e mohou zamezit vzniku nebo pokraovn tvrzenho poruen, anebo dan osob poskytnout za kad ji nastal poruen vhodnou npravu. lnek 13 tedy dv v dan oblasti na vbr: prvn prostedek npravy je inn, pokud umouje, bu aby pslun soudy rozhodly dve, anebo aby se konkrtn osoba domohla odpovdajc npravy prtah ji vzniklch. Obecn plat, e prostedky npravy musej bt inn nejen v teorii, ale i v praxi, co tedy v zsad znamen, e musej existovat konkrtn ppady, kdy se uplatnnm takovho prostedku pokozen domohl nhrady za jmu, kterou v dsledku poruen svho prva na projednn vci v pimen lht utrpl. Preventivnm prostedkem npravy v prvnm du esk republiky je ustanoven 174a zkona . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch;62 k jeho innosti ve smyslu lnku 13 mluvy a pslun judikatury se ESLP jet neml monost vyjdit. innm kompenzanm prostedkem npravy se m stt prv novelizovan zkon . 82/1998 Sb., kter nov umouje piznat nejen nhrady jmy majetkov (kody), ale tak jmy nemajetkov (morln).63 Z judikatury ESLP vyplvaj i dal poadavky, kter by ml kompenzan prostedek npravy splovat, aby mohl bt oznaen za skuten inn. Nejdleitj z nich jsou dva: adekvtn ve odkodnn ve odkodnn poskytnutho na vnitrosttn rovni nesm bt nepimen nzk oproti stkm, kter by ve stejn ppad piznal stovateli ESLP; rychlost odkodnn jen tko me bt za inn prvn prostedek npravy poruen prva na projednn vci v pimen lht povaovn prostedek, o nm se vede nepi-

61 62

Viz ve zmnn rozsudek Hartman, 81. Podle tto pravy m-li astnk nebo ten, kdo je stranou zen, za to, e jeho stnost na prtahy v zen, kterou podal u pslunho orgnu sttn sprvy soud ( 164-172 zkona o soudech a soudcch), jm nebyla dn vyzena, me podat nvrh soudu, aby uril lhtu pro proveden procesnho konu, u kterho podle jeho nzoru dochz k prtahm v zen ( 174a odst. 1). Dospje-li pslun soud k zvru, e nvrh na uren lhty je oprvnn, protoe s ohledem na sloitost vci, vznam pedmtu zen pro navrhovatele, postup astnk nebo stran zen a na dosavadn postup soudu dochz v zen k prtahm, ur lhtu pro proveden procesnho konu, u nho jsou v nvrhu namtny prtahy; touto lhtou je soud, pslun k proveden procesnho konu, vzn. Je-li nvrh uznn jako oprvnn, hrad nklady zen o nm stt ( 174a odst. 7). 63 Okolnost, e podle zkona 82/1998 Sb. se nebylo mon domoci nhrady morln jmy zpsoben nepimenou dlkou zen, sehrla klovou roli pi posuzovn existence innch prvnch prostedk npravy poruen prva na projednn vci v pimen lht a tm respektovn lnku 13 mluvy (viz ve zmiovan rozsudek Hartman, 68).

11

men dlouh zen; stejn tak je teba zajistit, aby stky pisouzen pokozenm na vnitrosttn rovni, byly sttem neprodlen vyplaceny.64

II. POZNMKY K NKTERM USTANOVENM ZKONA A JEHO APLIKACI VE SVTLE JUDIKATURY ESLP K 13 ZKONA: Z dvodov zprvy: Touto pravou se zakotvuje odpovdnost sttu i za kodu zpsobenou nesprvnm ednm postupem spovajcm v tom, e nebylo rozhodnuto v pimen lht. elem tohoto novho ustanoven je pedevm postihnout ppady, kdy pokozen jsou vystaveni frustracm z nepimen dlouhho prbhu zen. Zakotvenm tto odpovdnosti sttu se vytv vnitrosttn prvn zklad pro een dsledk dlouhotrvajcch zen, kter jsou dosud pedkldny k rozhodnut Evropskmu soudu pro lidsk prva. Pojem pimen lhta byl zvolen namsto konkrtn stanoven lhty z dvodu, aby bylo mono postihnout okolnosti jednotlivch ppad, kter se budou mezi sebou mnohdy liit. Pimenost dlky zen v souladu s judikaturou Evropskho soudu pro lidsk prva zvis na okolnostech jednotlivch ppad (viz t nov navrhovan ustanoven 31a odst. 3 zkona). Navrhovan tet vta 13 odst. 1 zkona tak odkazuje na lnky 5 a 6 mluvy. el tohoto odkazu je dvoj: jednak poukzat na to, e se hodnocen pimenosti dlky zen i rozhodovn d kritrii, kter ve sv judikatue dovodil mezinrodn soud mluvu aplikujc, jednak upozornit na to, e v souladu s touto judikaturou na poli lnku 6 odst. 1 mluvy je rozhodujc pedevm celkov dlka zen. Nvrh smuje k poskytovn nhrady za nepimen celkov dlky zen, nikoli primrn k odkodovn za jednotliv prtahy v zen (viz t dvodov zprva k bodu 28 tkajcm se doplnn 32 zkona). Relevantn principy interpretace pojmu pimen lhta byly shrnuty ve. K 31A ZKONA ODST. 2 ZKONA: Z dvodov zprvy: V odst. 2 se stanov obecn pokyn, v jak form se m poskytovat zadostiuinn a jakmi kritrii se m rozhodovn o vi zadostiuinn dit. I zde by bylo vhodn, kdyby aplikan orgny pihlely k rozhodovac praxi Evropskho soudu pro lidsk prva, z n pedevm vyplv, e se nemajetkov jma neprokazuje, e vznik samotnm poruenm zkladnch prv a svobod a e se specificky v ppad nepimench dlek zen jen zcela vjimen nepiznv zadostiuinn v penzch. V tchto ustanovench jsou ble specifikovny jednotliv formy nhrady nemajetkov jmy. Finann odkodnn se poskytuje pouze za souasnho splnn dvou podmnek: a) nemajetkovou jmu nebylo mon nahradit jinm zpsobem;
64

Viz nap. rozsudek Apicella proti Itlii ze dne 29. bezna 2006, 84-96.

12

b) samotn konstatovn poruen se nejev jako dostaten. ad a) Jin forma nhrady pichz v vahu zejmna v trestnm zen, a to ve form zmrnn uloenho trestu. ESLP takov postup svm zpsobem podporuje. V rmci projednvn stnost na nepimenou dlku trestnho zen se toti nkolikrt zabval nmitkami vld, e stovatel ji nen osobou pokozenou a e nem prvo se obrtit na ESLP, nebo vnitrosttn soudy samotn pihldly k nepimen dlce trestnho zen pi ukldn trestu. ESLP vdy konstatoval, e zmrnn dlky trestu z dvodu nepimen dlky zen v zsad nezbavuje jednotlivce postaven pokozenho ve smyslu lnku 34 mluvy. Z tohoto obecnho pravidla vak pipustil vjimku tehdy, jestlie vnitrosttn orgny dostaten srozumitelnm zpsobem piznaly poruen poadavku pimen lhty a poskytly stovateli nhradu ve form zmrnn trestu.65 Toto zmrnn mus bt miteln a vslovn. Ve vci Beck proti Norsku stovatel namtal, e trestn zen proti nmu trvalo nepimen dlouhou dobu (sedm let a sedm msc). Evropsk soud v rozsudku uvedl, e soud, kter rozhodoval o trestu, potvrdil oprvnnost stnosti na poruen lnku 6 odst. 1 mluvy, pokud jde o prvo na projednn vci v pimen lht. Viml si tak, e navzdory zvanosti spchanch trestnch in byl stovatel odsouzen k trestu odnt svobody v trvn dvou let, tedy na doln hranici zkonem stanoven trestn sazby, piem uloen trest byl zjevn ni ne by bylo u takovho ppadu obvykl. Evropsk soud proto doel k zvru, e k poruen mluvy nedolo.66 Ve vci R. E. P. L. proti Nizozem odvolac soud v odvodnn svho odsuzujcho rozsudku mimo jin uvedl, e trest odnt svobody navrhovan obalobou je vzhledem k okolnostem ppadu pli nzk, pesto vak obvinnmu neuloil vy trest s ohledem na pomrn dlouhou dobu, kter uplynula od zatku zen. Stovatel tak ji nemohl bt povaovn za ob poruen mluvy.67 ESLP vak ve uvedenou nmitku odmtl napklad ve vci Pietilinen proti Finsku. V rozsudku uvedl, e okresn soud pi stanoven trestu pihldl k asu, kter uplynul od spchn trestnho inu (pes est let a est msc), pouze v souvislosti s obecnm poadavkem, aby trest nsledoval co nejrychleji po spchn danho skutku, nikoli v souvislosti s prvem na projednn vci v pimen lht. Vzhledem k okolnostem ppadu proto rozhodl, e lnek 6 odst. 1 byl poruen.68 Je teba jet jednou zdraznit, e v odvodnn rozhodnut mus bt vslovn stanoveno, e dolo k poruen prva stovatele na projednn vci v pimen lht. Ve vci Metzger proti Nmecku nebyla nmitka nepijatelnosti vznesen vldou akceptovna, nebo ESLP nepovaoval za vslovn uznn poruen formulaci vnitrosttnho sou-

65 66

Viz ve nkolikrt zmiovan rozsudek Eckle, 66. Rozsudek ze dne 26. ervna 2001, 27-9. 67 Rozhodnut o pijatelnosti ze dne 11. ledna 1995; srov. dle napklad rozhodnut o pijatelnosti Van Laak proti Nizozem ze dne 31. bezna 1993; rozhodnut o pijatelnosti Jansen proti Nmecku ze dne 12. jna 2000 a rozhodnut o pijatelnosti Grges proti Nmecku ze dne 7. kvtna 2002. 68 Rozsudek ze dne 5. listopadu 2002, 44; srov. dle napklad rozhodnut o pijatelnosti ve vci Metzger proti Nmecku ze dne 27. dubna 2000 a rozhodnut o pijatelnosti Ohlen proti Dnsku ze dne 6. bezna 2003.

13

du, e dlka trestnho zen proti stovateli me znamenat poruen lnku 6 odst. 1 mluvy.69 Stejn tak je nezbytn, aby z rozhodnut bylo patrn, k jakmu konkrtnmu snen trestu v souvislosti s poruenm prva stovatele v danm ppad dolo. Ve vci Jensen proti Dnsku vnitrosttn soud ve svm rozhodnut uvedl: Za spchan trestn iny by za normlnch okolnost patilo vymit trest odnt svobody v dlce jeden a pl roku. Nicmn dlka zen [] a ochota stovatele spolupracovat pi vyetovn volaj po zmrnn trestu. Trest je proto snen na jeden rok. ESLP uvedl, e z toho nen zejm, k jakmu snen dolo pouze v dsledku poruen prva na pimenou dlku zen.70 Jako ideln se proto jev, aby vnitrosttn soud v odvodnn svho rozhodnut zeteln vyslovil, e dolo k poruen prva stovatele na projednn vci v pimen lht. Pm odkaz na lnek 6 odst. 1 mluvy nen nutn. Stejn tak by zajist postailo, pokud by soud konstatoval, e dolo k poruen prva na projednn vci bez zbytench prtah (ve smyslu lnku 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod). Aby bylo rovn patrn, k jakmu snen trestu v dsledku tohoto poruen dolo, ml by soud k tto okolnosti pihldnout oddlen od ostatnch faktor, kter maj vliv na jeho vi (zejmna polehujcch okolnost).71 Optimlnm eenm je proto odvodnit vi trestu vzhledem ke vem okolnostem ppadu a pot teprve konstatovat, e v dsledku poruen prva na projednn vci v pimen lht se kupkladu trest pti let odnt svobody, ke ktermu by byl pachatel jinak odsouzen, sniuje o est msc. V vahu samozejm pipad i jin zohlednn poruen prva stovatele ne snen trestu odnt svobody. Je mon snit vmru jakhokoliv trestu (napklad penitho trestu, trestu zkazu innosti, zkazu pobytu, atd.), poppad zvolit mrnj druh trestu (napklad trest obecn prospnch prac namsto trestu odnt svobody), podmnn odloit vkon trestu nebo od uloen nkterho druhu trestu, kter by za jinch okolnost byl uloen vedle jinho trestu, pln upustit. ad b) By nejde zdaleka o bn ppad, lze nalzt v judikatue ESLP rozhodnut, v nich stovateli nebylo piznno dn finann odkodnn s tm, e samotn konstatovan poruen lnku 6 odst. 1 mluvy je dostatenm spravedlivm zadostiuinnm za ppadnou morln jmu, kterou stovatel mohl utrpt. ESLP v tto souvislosti nejastji zohleduje skutenost, e sm stovatel k dlce zen vznamnm zpsobem pispl, ppadn t skutenost, e vznam pedmtu zen pro stovatele byl pouze nepatrn.72 Je nicmn teba zdraznit, e tento zpsob vyzen dosti pokozenho o piznn finann satisfakce za utrpnou nemateriln jmu by ml uvn opravdu pouze zcela vjimen. V hraninm ppadech by bylo vhodnj njakou stku piznat, by teba vrazn snenou.
69 70

Rozhodnut o pijatelnosti ze dne 27. dubna 2000. Rozhodnut o pijatelnosti ze dne 20. z 2001; srov. tak ve zmiovan rozsudek Beck, 28. 71 Srov. rozsudek Kovcs proti Maarsku ze dne 28. z 2004, 26. V tomto ppad odvolac soud v dsledku nepimen dlky zen snil dlku trestu odnt svobody uloenho soudem prvnho stupn o est msc na dva roky a navc jeho vkon podmnn odloil na dobu ty let. Stnost byla proto v tto sti prohlena ESLP za nepijatelnou. 72 Viz nap. rozsudky Szeloch proti Polsku ze dne 22. nora 2001, 122, Cherakrak proti Francii ze dne 2. srpna 2000, 29, Berlin proti Lucembursku ze dne 15. ervence 2003, 72.

14

K 31A ODST. 3 ZKONA: Z dvodov zprvy:

V odst. 3 se upesuje, jakmi dalmi kritrii by se mly aplikan orgny dit pi pizn-

vn zadostiuinn v ppadech prtah nebo nepimench dlek zen. Na prvnm mst tu stoj celkov dlka zen (nen tu podstatn, zda mezitm nkter rozhodnut nabylo prvn moci, pokud zen probh nap. ped dovolacm nebo stavnm soudem) a v jejm rmci aktivita orgn veejn moci (nikoli vlun rozhodovacho orgnu; ostatn sttn orgny maj soudm promptn poskytovat souinnost) [psm. a) a d)]. Dle se pihl k ppadnm obstruknm manvrm ze strany pokozenho, pop. k tomu, zda vyuil takovch dostupnch prostedk npravy, jimi mohl efektivn odstranit vznikajc prtahy v zen (zvis tu ovem na okolnostech, zda by pouit dostupnho prostedku npravy, nap. nvrhu na uren lhty k proveden procesnho konu dle 174a zkona o soudech a soudcch, mohlo prtahy opravdu odstranit) [psm. c)]. Nkter zen svm pedmtem, nap. opatrovnick spory, zen o nhradu kody na zdrav, pracovnprvn spory, jsou zpravidla citlivj a ze sv povahy vyaduj rychlej rozhodnut [psm. e)]. Vc rznmi faktory komplikovan (skutkov i prvn) me bt vyizovna del dobu ne vc jednoduch [psm. b)]. Zmnn kritria pouv Evropsk soud pro lidsk prva ve sv judikatue k urovn, zda byla dlka vnitrosttnho soudnho zen pimen, a jeho judikatura me bt uitenm vodtkem. V tomto ustanoven jsou uvedena kritria pro stanoven ve pimenho zadostiuinn v ppadech, kdy nemajetkov jma vznikla nesprvnm ednm postupem podle 13 odst. 1 vty druh a tet nebo 22 odst. 1 vty druh a tet. Vet kritri je sice pouze demonstrativn, nen tedy vyloueno, aby bylo pihldnuto i ke kritrim jinm, v zkon nevyjmenovanm. V zsad by vak zde mla bt uvedena vechna kritria, kter jsou relevantn pro samotn zhodnocen pimenosti dlky zen, tat kritria by se tedy mla uplatnit i pi stanoven ve spravedlivho zadostiuinn za nepimenou dlku zen. K jednotlivm kritrim nen teba mnoho dodvat nad rmec toho, co ji bylo eeno ve pi vkladu judikatury ESLP k posuzovn pimenosti dlky zen a co je uvedeno v dvodov zprv k nvrhu novely zkona . 82/1998 Sb. Podrobn je vak teba se vnovat otzce konkrtn ve odkodn, kterou je teba stovateli na vnitrosttn rovni piznat. Jak ji bylo ve uvedeno, jednm z poadavk, kterou jsou na kompenzan prostedek npravy judikaturou ESLP kladeny, je ten, aby ve odkodnn poskytnutho na vnitrosttn rovni nebyla nepimen nzk oproti stkm, kter by ve stejnm ppad piznal stovateli ESLP. Dojde-li ESLP k zvru, e prvo na projednn vci v pimen lht bylo porueno, me podle lnku 41 mluvy piznat stovateli spravedliv zadostiuinn (just satisfaction, satisfaction quitable), kter me zahrnovat nhradu materiln a morln jmy a nhradu nklad zen, kter mu vznikly v souvislosti se snahou pedejt poruen mluvy nebo doshnout uznn a nhrady za takov poruen.73

73

Viz nap. ve zmiovan rozsudek Zimmermann a Steiner, 36.

15

Stovatel je obecn povinen prokzat existenci jmy a pinn souvislosti mezi touto jmou a poruenm mluvy. V ppad dajn materiln jmy shledv ESLP pouze zcela vjimen, e zde existuje pinn souvislost mezi konstatovanm poruenm prva na projednn vci v pimen lht a stovatelem tvrzenou materiln jmou.74 Z dikce odvodnn rozhodnut ESLP v sti tkajc se aplikace lnku 41 mluvy naopak plyne, e ESLP nepochybuje o tom, e nepimen dlka zen znamen pro stovatele morln jmu. Uplatuje v tomto ohledu uritou vyvratitelnou domnnku existence morln jmy.75 Konkrtn vi piznanho zadostiuinn potom uruje tzv. na zklad spravedlnosti (on equity, en quit). Pokud jej ve nen nerozumn, me stovateli piznat celou poadovanou stku,76 v drtiv vtin ppad vak pizn mn, nebo stky, kter stovatel poaduj, jsou obvykle znan nadsazen. Stovatel nicmn nen povinen vi morln jmy prokazovat.77 Nsledujc tabulka podv pehled o vi stek, kter byly stovatelm z titulu morln jmy piznny ESLP v rozsudcch proti esk republice, a schematicky ukazuje, jakm zpsobem ESLP vyhodnotil jednotliv kritria pimenosti dlky zen (ble viz legenda za tabulkou).78

sloitost vci

dlka zen

povaha vci vznam pro stovatele

chovn stovatele

Bak Barfuss Hradeck Chadimov Nemeth Rzlov Tariq Volf Vrna

07/03/06 31/07/00 05/10/04 18/04/06 20/09/05 28/03/06 18/04/06 06/09/05 30/11/04

850+ 3 10 7 8 2 20 11 6 0 440+ 790+ 820+ 11 4 0 860+

1 2 4 1 1 0 2 4 () 1

stupn soudn soustavy

3 2 2 2 3 3 ? ? 2

1 2 ? 2 ? 2 ? ? 1

T T T T T T T T T

6 500 3 125 3 000 ? 5 000 3 500 7 000 5 000 8 000 i za poruen l. 5-3 mluvy odroeno vetn jmy materiln i za poruen l. 5-3 mluvy

74 75

Viz nap. Bonkov proti esk republice ze dne 7. ledna 2003, 67 (srov. t odkazy tam uveden). Srov. rozsudek Apicella proti Itlii ze dne 29. bezna 2006, 93. 76 Viz nap. rozsudek Guerresi proti Itlii ze dne 24. dubna 2001, 23. 77 Viz nap. rozsudek Hartman proti esk republice ze dne 10. ervence 2003, 68. 78 Rozsudky jsou azeny ve stejnm poad jako v ploze k tomuto manulu.

16

piznan stka za morln jmu

poznmka

vc

datum

Bazil Bevovi Fber

11/04/06 14/12/04 17/05/05

850 5 10 0 + 12 0 0 10 0 0

4 2 4 2 1 2 S+3 () 4 () 3 () 3 () S+2 4 4 3 4 4 2 S+3 1 2 2 2 () 3 1 2 () 1 4 2 ()

? 2 2 1 1 1 2 1 2 3 1 1 2 2 2 2 2 3 2 2 ? 1 2 2 2 2 2 2

2 2 1 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 2 1 1 ? 1 1 1 1 2 2 1

R R+ R+ R+ R+ R+ R R R R R R R R R R R+ R P+ P P P+ P+ rozvod + P+ P P+ P

0 2 500 5 500 4 000 6 000

nvrh na SZ podn pozd dohromady pro oba stovatele

1. stovatel 2. stovatel dohromady pro tyi stovatele

Hartman

10/07/03

500 630

Herbst a ostatn Karasov Klepet Kozk Krlek Libnsk Mlyn Patta Pitorov Schmidtov Vojkov Cambal Dostl J. Jahnov Kubizkov Marlek

12/04/05 30/11/04 21/02/06 18/04/06 29/06/04 22/06/04 13/12/05 18/04/06 26/10/04 22/07/03 04/04/06 21/02/06 21/02/06 19/10/04 21/06/05 04/04/06

13 0 0 + 900 (9 6 0) 10 7 0 + 14 0 0 + 10 0 0 + 670 590 890 12 6 0 8 4 14 10 3 0 + 8 11 0 480+ 550 390+ 640 4 10 0 12 0 0 + (15 0 0 +) 12 0 0 + (13 0 0 +) 700+ 850 710

8 500 3 000 konstatovn 5 000 5 000 2 000 0 6 000 1 600 6 000 2 800 4 000 0 3 000 3 000 0

sm to navrhl pro kadho z obou stovatel

podali jen o materiln

nepodal nvrh na piznn SZ

nepodal nvrh na piznn SZ

Paterov

14/09/04

9 000

Thon Volesk Zmenkovi

13/12/05 29/06/04 21/03/06

6 000 5 000 4 200

vetn jmy materiln

pro kadho z obou sto-

17

vatel Bartl Bonkov C.S.I. Dostl V. Duek EKO-Energie Fackelmann Havelka Havlkov 22/06/04 02/01/03 21/12/04 25/05/04 14/02/06 17/05/05 26/10/04 02/11/04 14/02/06 900 (12 0 0) 7 10 0 (14 1 0) 520+ vce zen 790+ 690 340 990+ 13 10 0 + (17 0 0 +) 700 Houbal 14/06/05 780 650 Houfov 1 Houfov 2 Jr Koktav Konen Kos L.C.I. Metzov Pachman a Mates Pfleger Polach Obstv Skoma Slezk a ostatn kodkov Vitsek 15/06/04 15/06/04 26/10/04 02/12/03 26/10/04 30/11/04 07/06/05 18/04/06 04/04/06 27/07/04 25/10/05 24/05/05 14/02/06 11/10/05 21/12/04 02/11/04 7 8 21 (7 11 1) 6 4 13 5 10 0 700 700 11 8 2 (15 8 2) 893 (9 10 27) 800 13 10 0 + 800 490 960 500 7 10 0 11 2 0 13 6 0 (14 6 0) 8 11 0 (12 5 11) 10 3 0 3 2 1 2 () 1 3 () 3 () 1 4 3 2 () 1 3 3 () 3 3 3 3 2 () 3 () 2 2 () 2 4 () 2 2 () 1 2 1 1 2 ? ? ? 1 1 1 1 2 2 2 ? ? 1 1 ? 2 ? ? ? 2 1 1 1 ? 2 2 1 ? 2 2 1 2 ? 2 2 1 ? 2 2 1 ? 1 ? ? 1 1 2 2 () 4 () 2 () 1 2 1 0 0 ? C C C C C C C C C C+ C C C C C C C C C C C C C C C C C C C C 2 000 2 500 4 000 1 700 4 500 3 500 2 000 9 000 3 500 1 000 6 500 1 000 8 150 5 000 8 000 10 000 PO PO pro kadho ze t stovatele pro kadho z obou stovatel PO 8 000 7 000 5 000 2 800 6 000 3 450 3 000 2 200 9 000 10 000 PO PO + 10 000 jma materiln PO

18

Vrbel a urica Zboilovi Zouhar

13/09/05 18/04/06 11/10/05

11 10 0 13 2 0 + 10 0 0 +

3 2 2

? ? ?

? ? 2

C C C

7 500 10 000 8 000 dohromady pro oba stovatele

Legenda: -

dlka zen: - roky msce dny - + = zen stle trv - (roky msce dny) = dlka zen celkem, bez ohledu na asovou pravomoc ESLP (18. bezen 1992) stupn soudn soustavy: - 1-4 (stupn obecnch soud + ppadn stavn soud) - S = zen ped sprvnm orgnem - 0 = trestn zen ve fzi ppravnho zen - = opakovan projednvn vci na nkterch stupnch soudn soustavy sloitost vci - 0 = banln vc - 1 = vc nikoli sloit - 2 = vc do urit mry sloit - 3 = vc sloit - ? = ESLP vslovn nehodnotil chovn stovatele - 0 = stovateli nelze nic vytknout, spe naopak - 1 = stovatel se na dlce zen nijak vznamn nepodlel - 2 = stovatel se sice sten podlel, ale nelze tm ospravedlnit celou dlku zen - 3 = stovatel se vznamn podlel na prtazch v zench - ? = ESLP vslovn nehodnotil povaha vci vznam pro stovatele - T = trestn zen - R = restituce - P = opatrovnick zen - C = jin zen - + = velk vznam pro stovatele - ++ = mimodn vznam pro stovatele - = mal vznam pro stovatele piznan stka za morln jmu - stky v eurech poznmka - PO = prvnick osoba

ESLP dosud ve svch rozhodnutch nikdy dostatenm zpsobem neodhalil zpsob, jakm stanovuje vi stek v jednotlivch ppadech. Vzhledem k potu promnnch nen prakticky ani mon njak takov algoritmus z jednotlivch rozhodnut ESLP vydedukovat. Ani na vnitrosttn rovni podle veho neexistuje dn podobn mechanismus, kter by bylo mono pout. Je proto teba njak algoritmus vytvoit, pi jeho tvorb maximln zohlednit relevantn judikaturu ESLP a nsledn se pesvdit, e stky, kter na zklad takovho zpso 19

bu vpotu v konkrtnch ppadech dostaneme, nejsou zjevn nepimen v porovnn s stkami, kter v tchto ppadech piznal ESLP (viz ve uveden pehled rozhodnut ve vztahu k esk republice). ESLP pitom pln akceptuje, e stky piznvan na vnitrosttn rovni budou ni, ne stky piznvan na zklad lnku 41 mluvy, nebo vyuit vnitrosttnho prostedku npravy pedstavuje pro stovatele dostupnj a snadnj zpsob, jak doshnout nhrady jmy zpsoben nepimenou dlkou zen, ne jakm je nyn podn stnosti do trasburku.79 stky piznvan na vnitrosttn rovni tak mohou lpe odret ivotn rove v dan zemi. Z judikatury (viz nap. rozsudek Apicella proti Itlii ze dne 29. bezna 2006) lze dovodit, e ESLP by nepovaoval za zjevn nepimen stky pohybujc se zhruba na rovni jedn poloviny stek, kter sm v podobnch ppadech piznv. Kancel vldnho zmocnnce, na zklad svch zkuenost s rozhodovac prax ESLP a po proveden peliv analze jeho judikatury, navrhuje nsledujc algoritmus vpotu finannho zadostiuinn za nemajetkovou jmu zpsobenou poruenm prva na rozhodnut v pimen lht:

Celkov dlka zen (v letech)

2 a mn 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 za kad dal rok80

Zkladn stka (K) 15 000 30 000 45 000 60 000 75 000 90 000 105 000 120 000 135 000 150 000 165 000 180 000 195 000 210 000 + 15 000

79

Nen tajemstvm, e zen ped ESLP trv zpravidla lta. Vjimkou nejsou ani ppady, kdy zen ped tmto soudem trvalo del dobu ne zen ped vnitrosttnmi orgny, kter ESLP nakonec oznail za nepimen dlouh, a poruujc tak prvo stovatele na rozhodnut v pimen lht ve smyslu lnku 6 odst. 1 mluvy. 80 Dlku zen mono zaokrouhlovat na krat asov jednotky ne roky, v takovm ppad by tedy bylo namst potat 1 250 K za kad msc zen.

20

Snen
vc sloit ... stovatel se na dlce zen podlel ... vc byla projednvna na ... vc mla pro stovatele mal vznam81

+ (% ze zkladn stky)

++ (% ze zkladn stky)

... do urit mry = 20% ... sten = 20% ... 3 stupnch = 20% a 50%

... velmi = 40% ... vznamn = 40% ... 4 stupnch = 40%

Zven
vc byla banln stovateli nelze nic vytknout, spe naopak vc byla projednvna na jednom stupni vc mla pro stovatele velk vznam

(% ze zkladn stky)

+ 20% + 20% + 20% a + 50%

Prvotnm krokem je stanoven tzv. zkladn stky, a to v zvislosti na dlce zen. Od tto zkladn stky se potom mohou odetat nebo k n pitat rzn poloky, kter odrej konkrtn okolnosti danho ppadu. Jednotliv procentn zven i snen se mezi sebou nejprve navzjem vykompenzuj a teprve pot se o vsledek tto kompenzace procentn zv nebo sn zkladn stka.
Pklad: zen trvajc 10 let na tyech stupnch soudn soustavy (soud prvnho stupn, odvolac soud, dovolac soud, stavn soud); vc nebyla sloit, stovatel se na dlce zen sten podlel, mla vak pro nj relativn velk vznam: a) zkladn stka: 135 000 K zven: + 30 % (velk vznam) kompenzace snen a zven: -20 - 40 + 30 = - 30 % (= - 40 500 K) c) 135 000 - 40 500 = 94 500 K

b) snen: - 20 % (chovn stovatele); - 40 % (stupn soudn soustavy)

81

Uplatnit se me napklad tak v ppadech, kdy stovatelem je prvnick osoba.

21