ZbraneKvalitne.

cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

Testov otzky
ke zkouce odborn zpsobilosti pro adatele o zbrojn prkaz
platn od 1. ledna 2010 1. Pro ely zkona o zbranch se rozum drenm zbran nebo steliva mt a) zbra nebo stelivo uvnit bytovch nebo provoznch prostor nebo uvnit zeteln ohraniench nemovitost bez souhlasu vlastnka nebo njemce uvedench prostor nebo nemovitost, zbra nenabitou nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo nbojovch komorch vlce revolveru a uloenou v uzavenm obalu za elem jejho pemstn z msta na msto b) zbra nebo stelivo uvnit bytovch nebo provoznch prostor nebo uvnit zeteln ohraniench nemovitost se souhlasem vlastnka nebo njemce uvedench prostor nebo nemovitost, nebo zbra nenabitou nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo nbojovch komorch vlce revolveru a uloenou v uzavenm obalu za elem jejho pemstn z msta na msto c) zbra nebo stelivo uvnit bytovch nebo provoznch prostor nebo uvnit zeteln ohraniench nemovitost se souhlasem vlastnka nebo njemce uvedench prostor nebo nemovitost, zbra nabitou nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo nbojovch komorch vlce revolveru 2. Pro ely zkona o zbranch se rozum noenm zbran nebo steliva mt a) zbra nebo stelivo u sebe, s vjimkou ppad, kdy se jedn o dren b) zbra nebo stelivo uloeno v trezoru c) zbra nebo stelivo uvnit bytovch nebo provoznch prostor nebo uvnit zeteln ohraniench nemovitost, nebo zbra nenabitou nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo nbojovch komorch vlce revolveru 3. Penechnm zbran nebo steliva se pro ely zkona o zbranch rozum a) poskytnut monosti pslunmu tvaru policie se zbran a stelivem fakticky nakldat b) neposkytnut monosti jinm osobm se zbran a stelivem fakticky nakldat c) poskytnut monosti jin osob se zbran nebo stelivem fakticky nakldat 4. Samoinn zbran jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie A 5. Zbran vyroben nebo upraven tak, e lze utajit jejich el, nebo u kterch byly pvodn charakter a podoba zmnny tak, aby se jejich pouitm mohly zpsobit t nsledky, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 6. Zbran maskovan jako jin pedmty (zken zbran) jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie A 7. Steln nstrahov zazen jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 8. Paln zbran nevyroben z kov, pokud nejsou identifikovateln jako zbran pi kontrolch osob a zavazedel pomoc deteknch a rentgenovch pstroj, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 9. Plynov nebo expanzn zbran, nejde-li o dovolen vrobn proveden, jsou zbran zaazen mezi

1 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) zbran kategorie C b) zbran kategorie A c) zbran kategorie D 10. Zbran s pevn vestavnmi tlumii hluku vstelu nebo s pevn vestavnmi laserovmi zamovai jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 11. Tlumie hluku vstelu jsou doplky zbran, kter jsou zaazeny mezi a) zbran kategorie C b) zbran kategorie A c) zbran kategorie B 12. Zamovae zbran konstruovan na principu noktovizor jsou doplky zbran, kter jsou zaazeny mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 13. Laserov zamovae jsou doplky zbran, kter jsou zaazeny mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie A 14. Stelivo se stelou prbojnou, vbunou nebo zpalnou je zaazeno mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie A 15. Stelivo pro krtk kulov zbran se stelou okovou nebo stelou urenou ke zven ranivho inku je zaazeno mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 16. Stelivo, kter neodpovd dovolenmu vrobnmu proveden, je stelivo zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie A c) zbran kategorie C 17. Munice je stelivo zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 18. Krtk opakovac nebo samonabjec zbran jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 19. Krtk jednoranov nebo vceranov zbran pro stelivo se stedovm zpalem jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C

2 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

20. Jednoranov nebo vceranov zbran pro stelivo s okrajovm zpalem, jejich celkov dlka je men ne 280 mm, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 21. Dlouh samonabjec zbran, jejich zsobnk nebo nbojov schrnka a nbojov komora mohou dohromady pojmout vce ne ti nboje, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie C c) zbran kategorie B 22. Dlouh samonabjec zbran, jejich zsobnk nebo nbojov schrnka a nbojov komora nemohou dohromady pojmout vce ne 3 nboje a u nich je podvac stroj odnmateln, anebo u nich nen zarueno, e nemohou bt pemnny bn dostupnmi nstroji na zbran, jejich zsobnk nebo nbojov schrnka a nbojov komora mohou dohromady pojmout vce ne 3 nboje, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 23. Dlouh opakovac nebo samonabjec zbran s hladkm vvrtem hlavn, jejich dlka hlavn je men nebo rovn 600 mm, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 24. Samonabjec zbran, pokud maj vzhled samoinnch zbran, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 25. Signln zbran pro pouit signlnch nboj re vt ne 16 mm jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 26. Jednoranov nebo vceranov zbran pro stelivo s okrajovm zpalem, jejich celkov dlka se rovn nebo je vt ne 280 mm, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 27. Plynov zbran, u nich kinetick energie stely na st hlavn je vy ne 16 J, s vjimkou paintbalovch zbran, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie C c) zbran kategorie B 28. Vce ne dvouranov nebo opakovac zbran zkonstruovan na principu perkusnch zmkovch systm jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie B c) zbran kategorie C 29. Historick zbran jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D

3 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

30. Zbran jednoranov a dvouranov zkonstruovan na principech doutnkovch, kolekovch, kesadlovch nebo perkusnch zmkovch systm jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie C b) zbran kategorie D c) zbran kategorie E 31. Paln zbran uren pro stelbu nboji flobert s energi stely na st hlavn do 7,5 J jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 32. Plynov zbran na vzduchovou kartu jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 33. Plynov zbran, u nich kinetick energie stely na st hlavn dosahuje nejvce 16 J, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie C b) zbran kategorie D c) zbran kategorie E 34. Expanzn zbran a expanzn pstroje jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie C b) zbran kategorie D c) zbran kategorie E 35. Mechanick zbran, u nich je napnac sla vt ne 150 N, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie B b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 36. Znehodnocen zbran, na kterch byly provedeny takov nevratn pravy, kter znemouj jejich pouit ke stelb, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 37. Zbran, na kterch byly ezem provedeny takov pravy, kter odkrvaj alespo sten vnitn konstrukci zbran, jsou zbran zaazen mezi a) zbran kategorie A b) zbran kategorie C c) zbran kategorie D 38. Neaktivn stelivo a munice jsou zaazen mezi a) zbran kategorie C b) zbran kategorie D c) zbran kategorie A 39. Zbra kategorie A je zakzno nabvat do vlastnictv, dret nebo nosit, pokud nen driteli zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence udlena vjimka a) Ministerstvem vnitra b) Polici esk republiky c) Ministerstvem obrany 40. Pro sbratelskou nebo muzejn innost me udlit vjimku pro nabyt do vlastnictv, dren nebo noen zbran kategorie A driteli zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence

4 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) Policie esk republiky b) Ministerstvo kultury c) Ministerstvo obrany 41. Pro pepravu, steen mimodn nebezpench nebo cennch zsilek nebo steen objekt mimodn dleitosti, anebo objekt dleitch pro obranu sttu, me udlit vjimku pro nabyt do vlastnictv, dren nebo noen zbran kategorie A driteli zbrojn licence a) Ministerstvo prmyslu a obchodu b) Ministerstvo obrany c) Policie esk republiky 42. Pro vrobn nebo obdobnou innost, pi kter se pi zkouen vrobk nutn potebuje zbra kategorie A, me udlit vjimku pro nabyt do vlastnictv, dren nebo noen zbran kategorie A driteli zbrojn licence a) Policie esk republiky b) Ministerstvo prmyslu a obchodu c) Ministerstvo obrany 43. Pro vuku a vcvik ve stelb ze zbran kategorie A me udlit vjimku pro nabyt do vlastnictv, dren a noen zbran kategorie A driteli zbrojn licence a) Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy b) Policie esk republiky c) Ministerstvo obrany 44. Pro filmovou nebo divadeln innost me udlit vjimku pro nabyt do vlastnictv, dren a noen zbran kategorie A driteli zbrojn licence a) Ministerstvo vnitra; v takovm ppad nemus bt zbra nevratn upravena tak, aby pi stelb z n mohly bt pouity pouze cvin nboje a nbojky b) Policie esk republiky; v takovm ppad mus bt zbra nevratn upravena tak, aby pi stelb z n mohly bt pouity pouze cvin nboje a nbojky c) Ministerstvo obrany; v takovm ppad mus bt zbra nevratn upravena tak, aby pi stelb z n mohly bt pouity pouze cvin nboje a nbojky 45. Vjimku na zbran kategorie A lze udlit, pokud to neodporuje veejnmu podku a bezpenosti, a a) lze ji asov omezit, pokud nebyla vydna pro sbratelskou nebo muzejn innost b) nelze ji asov omezit c) lze ji asov omezit, pokud byla vydna pro sbratelskou nebo muzejn innost 46. dost o udlen vjimky na zbran kategorie A se podv u a) Ministerstva vnitra b) pslunho tvaru policie c) Ministerstva obrany 47. Platnost vjimky udlen pro zbran kategorie A zanik, jestlie a) uplynula doba, na kterou byla udlena, nebo ten, komu byla vjimka udlena, pestal bt dritelem zbrojnho prkazu skupiny A nebo zbrojn licence skupiny A, F, G, H, I nebo J b) jej dritel doasn opustil eskou republiku c) zanikla platnost prkazu zbran nebo zbrojnho prvodnho listu toho, komu byla vjimka udlena 48. Vjimka udlen pro zbran kategorie A bude odata a) pominul-li dvod, pro kter byla udlena b) nebyla-li dritelem po 5 letech obnovena c) nebyla-li dritelem do 3 let obnovena 49. Zbra kategorie B lze dritelem zbrojnho prkazu nabvat do vlastnictv a dret nebo nosit jen na zklad a) oznmen b) povolen

5 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) udlen vjimky 50. Stelivo do zbran kategorie B me nabvat do vlastnictv, dret a nosit a) pouze dritel prkazu zbran nebo zbrojnho prvodnho listu v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny b) pouze dritel udlen vjimky nebo zbrojnho prvodnho listu v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny c) pouze dritel zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny 51. Povolen vlastnit nebo nosit zbra kategorie B vyd a) Ministerstvo vnitra, pokud m k tomu adatel dn dvod b) esk ad pro zkouen zbran a steliva, pokud m k tomu adatel dn dvod c) pslun tvar policie, pokud m k tomu adatel dn dvod 52. Povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B pro provozovn muzejnictv nebo sbratelsk innosti vyd a) pslun tvar policie b) Ministerstvo kultury c) Ministerstvo vnitra 53. Povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B pro uskuteovn sportovn, loveck, kulturn nebo jin zjmov innosti nebo ppravu na povoln vyd a) Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy b) pslun tvar policie c) Ministerstvo vnitra 54. Pslun tvar policie vyd povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B mimo jin k provozovn a) volnch ivnost v oboru zbran a steliva b) vzanch ivnost v oboru zbran a steliva c) koncesovanch ivnost v oboru zbran a steliva 55. Povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B pro zajiovn ostrahy majetku a osob vyd a) pslun tvar policie b) Ministerstvo obrany c) Ministerstvo vnitra 56. Povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B pro zabezpeovn kol podle zvltnho prvnho pedpisu, nap. zkona o obecn policii vyd a) obecn ad b) pslun tvar policie c) Ministerstvo vnitra 57. Povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B pro ochranu ivota, zdrav nebo majetku vyd a) Ministerstvo spravedlnosti b) Ministerstvo vnitra c) pslun tvar policie 58. Oprvnn nosit zbra kategorie B se zaznamenv do a) zbrojnho prkazu b) prkazu zbran c) zbrojn licence 59. Platnost povolen vydanho na zbra kategorie B zanik a) jestlie ten, komu bylo povolen udleno, pestal bt dritelem prkazu zbran nebo zbrojnho prvodnho listu b) jestlie ten, komu bylo povolen udleno, pestal bt dritelem zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence c) jestlie jeho dritel doasn opustil eskou republiku 60. Platnost povolen vydanho na zbra kategorie B zanik, nen-li vyuito

6 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) do 12 msc ode dne jeho vydn b) do 6 msc ode dne jeho vydn c) do 1 msce ode dne jeho vydn 61. Pomine-li dn dvod, pro kter bylo povolen vlastnit nebo dret zbra kategorie B vydno, pslun tvar policie povolen a) odejme; to neplat, bylo-li vydno z dvod zajiovn ostrahy majetku a osob b) odejme; to neplat, bylo-li vydno z dvod ochrany ivota, zdrav nebo majetku c) odejme; to neplat, bylo-li vydno z dvod zabezpeen kol podle zvltnho prvnho pedpisu 62. Zbra kategorie C nebo stelivo do tto zbran me nabvat do vlastnictv a dret pouze a) dritel zbrojnho prkazu pslun skupiny nebo zbrojn licence pslun skupiny, kter je povinen nabyt vlastnictv tto zbran ohlsit pslunmu tvaru policie b) dritel prkazu zbran nebo zbrojnho prvodnho listu, kter je povinen nabyt vlastnictv tto zbran ohlsit pslunmu tvaru policie c) dritel loveckho lstku, kter je povinen nabyt vlastnictv tto zbran ohlsit Policejnmu prezidiu esk republiky 63. Zbra kategorie C me dritel zbrojnho prkazu nosit pouze a) v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny zbrojnch prkaz a po vydn povolen b) v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny zbrojnch prkaz a po udlen vjimky c) v rozsahu oprvnn stanovench pro jednotliv skupiny zbrojnch prkaz a po jej registraci 64. Zbra kategorie D nebo stelivo do tto zbran me nabvat do vlastnictv a dret nebo nosit mimo prvnick osoby i fyzick osoba star a) 15 let zpsobil k prvnm konm b) 16 let zpsobil k prvnm konm c) 18 let zpsobil k prvnm konm 65. Z historick zbran nebo zbran jednoranov a dvouranov zkonstruovan na principech doutnkovch, kolekovch, kesadlovch nebo perkusnch zmkovch systm lze stlet a) jen na stelnici; tato zbra nemus bt oznaena platnou zkuebn znakou podle zvltnho prvnho pedpisu b) jen na stelnici, s vjimkou divadelnch pedstaven, rekonstrukc historickch bitev a jinch kulturnch akc, pi nich se ze zbran nevysteluj stely; tato zbra mus bt oznaena platnou zkuebn znakou podle zvltnho prvnho pedpisu c) jen na mst, kde by nemohl bt ohroen ivot nebo zdrav; tato zbra nemus bt oznaena platnou zkuebn znakou podle zvltnho prvnho pedpisu 66. Dritel zbran kategorie D je povinen zbra a stelivo do n zabezpeit proti a) korozi a pravideln ji istit b) zneuit, ztrt nebo odcizen c) pokozen 67. Dritel zbran kategorie D mimo jin a) nesm zbra nosit viditeln na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm b) je oprvnn zbra nosit viditeln i v mstech, kam m veejnost pstup c) nesm zbra nosit viditeln v mstech, kam nem veejnost voln pstup 68. Dritel zbran kategorie D nesm mimo jin a) zbra dret, pokud je jeho schopnost k tto innosti snena poitm alkoholickch npoj, lk nebo v dsledku nemoci b) zbra nosit nebo s n na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k tto innosti snena poitm alkoholickch npoj, nvykovch ltek, lk nebo v dsledku nemoci c) zbra vlastnit a manipulovat s n, pokud je jeho schopnost k tto innosti snena poitm nvykovch ltek nebo v dsledku nemoci 69. Dritel zbran kategorie D nesm mimo jin pechovvat vt mnostv bezdmnho nebo ernho loveckho prachu ne

7 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) 1 kilogram a vce ne 500 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce b) 2 kilogramy a vce ne 1 000 zpalek; zpalky nemus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce c) 3 kilogramy a vce ne 1 000 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce 70. Doba platnosti zbrojnho prkazu je a) 5 let a lze jej vydat podle posudku o zdravotn zpsobilosti s dobou platnosti krat ne 5 let b) 3 roky a lze jej vydat podle posudku o zdravotn zpsobilosti s dobou platnosti krat ne 3 roky c) 10 let a lze jej vydat podle posudku o zdravotn zpsobilosti s dobou platnosti krat ne 10 let 71. Zbrojn prkaz vydv a) Ministerstvo vnitra na zklad dosti podan fyzickou osobou b) pslun tvar policie na zklad dosti podan fyzickou osobou c) obecn ad s rozenou psobnost na zklad dosti podan fyzickou osobou 72. K dosti o vydn zbrojnho prkazu je adatel mimo jin povinen pipojit a) posudek o zdravotn zpsobilosti b) posudek o dosaenm vzdln c) vpis z Rejstku trest 73. K dosti o vydn zbrojnho prkazu je adatel mimo jin povinen pipojit a) vpis z Rejstku trest b) doklad o odborn zpsobilosti dret nebo nosit zbra a stelivo c) doklad o spolehlivosti 74. K dosti o vydn zbrojnho prkazu je adatel mimo jin povinen pipojit a) 1 fotografii o rozmru 35x45 mm, odpovdajc souasn podob adatele b) 2 fotografie o rozmru 35x45 mm, odpovdajc souasn podob adatele c) 2 fotografie o rozmru 30x40 mm, odpovdajc souasn podob adatele 75. Jde-li o dost o vydn zbrojnho prkazu skupiny C, je adatel povinen pedloit a) platn povolen k lovu b) platn doklad o okovn c) platn loveck lstek 76. Posudek o zdravotn zpsobilosti dret nebo nosit zbra a stelivo, kter se pikld k dosti o vydn zbrojnho prkazu, nesm bt star ne a) 1 msc b) 3 msce c) 6 msc 77. Doklad o odborn zpsobilosti dret nebo nosit zbra a stelivo, kter se pikld k dosti o vydn zbrojnho prkazu, nesm bt star ne a) 1 rok b) 2 roky c) 6 msc 78. Pslun tvar policie peru zen o vydn zbrojnho prkazu v ppad, a) e proti adateli bylo zahjeno sthn pro pein uveden v 16 zkona o zbranch b) e proti adateli bylo zahjeno trestn sthn pro trestn in uveden v 22 zkona o zbranch c) e proti adateli bylo zahjeno zen pro pestupek uveden v 20 zkona o zbranch 79. Pokud zkon o zbranch nestanov jinak, lze zbrojn prkaz skupiny A, D nebo E vydat jen osob a) star 21 let b) star 18 let c) star 16 let 80. Osob star 18 let, pokud zkon o zbranch nestanov jinak, lze vydat zbrojn prkaz a) skupiny A nebo D

8 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

b) skupiny D nebo E c) skupiny B nebo C 81. Zbrojn prkaz skupiny B lze vydat osob, kter je lenem obanskho sdruen zabvajcho se sportovn innost podle nrodnch nebo mezinrodnch pravidel a d a soust tto innosti je stelba a kter je star a) 14 let b) 15 let c) 13 let 82. Zbrojn prkaz skupiny C lze vydat ku stedn koly nebo stednho odbornho uilit, pokud v osnovch koly i uilit je zahrnuta vuka myslivosti, starmu a) 15 let b) 16 let c) 14 let 83. Zbrojn prkaz skupiny D lze vydat ku stedn koly nebo stednho odbornho uilit, pokud v osnovch koly i uilit je zahrnuta vuka pukaskho oboru nebo steliva, starmu a) 15 let b) 16 let c) 18 let 84. Osoba mlad 18 let, pokud nem zbrojn prkaz, sm zbra nebo stelivo pro sportovn nebo loveck ely pouvat pouze za ptomnosti a) osoby star 18 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B nebo C nejmn 3 roky a kter zajist bezpenou manipulaci se zbran nebo stelivem b) osoby star 21 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B nebo C nejmn 5 let a kter zajist bezpenou manipulaci se zbran nebo stelivem c) osoby star 21 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B nebo C nejmn 3 roky a kter zajist bezpenou manipulaci se zbran nebo stelivem 85. Zdravotn zpsobilost adatele o vydn zbrojnho prkazu zjiuje a posudek o zdravotn zpsobilosti vydv a) odborn lka na zklad vsledku lkask prohldky b) posuzujc lka na zklad vsledku lkask prohldky, poppad psychologickho vyeten a dalch potebnch vyeten c) odborn lka na zklad vsledku psychologickho vyeten 86. Posuzujcm lkaem adatele o vydn zbrojnho prkazu pro ely zkona o zbranch, vyjma skupiny zbrojnho prkazu skupiny D, se rozum a) praktick lka, u kterho je adatel o zbrojn prkaz nebo dritel zbrojnho prkazu registrovn k lebn pi b) odborn lka, u kterho je adatel o zbrojn prkaz nebo dritel zbrojnho prkazu registrovn k lebn pi c) praktick lka, u kterho je adatel o zbrojn prkaz nebo dritel zbrojnho prkazu v zvodn preventivn pi 87. Posuzujcm lkaem pro adatele o zbrojn prkaz skupiny D je a) odborn lka, u kterho je adatel o zbrojn prkaz nebo dritel zbrojnho prkazu registrovn k lebn pi b) praktick lka, u kterho je adatel o zbrojn prkaz nebo dritel zbrojnho prkazu v zvodn preventivn pi c) lka zazen poskytujcho zamstnavateli zvodn preventivn pi 88. Dritel zbrojnho prkazu skupiny D je povinen podrobit se lkask prohldce u posuzujcho lkae a) do 1 msce po uplynut 30 msc od vydn zbrojnho prkazu b) do 3 msc po uplynut 30 msc od vydn zbrojnho prkazu c) do 1 msce po uplynut 24 msc od vydn zbrojnho prkazu 89. adatel o vydn zbrojnho prkazu prokazuje odbornou zpsobilost zkoukou ped zkuebnm komisaem, kterho uruje a) Ministerstvo vnitra b) Policejn prezidium esk republiky

9 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) pslun tvar policie 90. Teoretick st zkouky adatele o vydn zbrojnho prkazu se provd formou psemnho testu a adatel pi n osvduje mimo jin znalost a) zkona o sttn kontrole a prvnch pedpis vydanch k jeho proveden b) zkona o zbranch a prvnch pedpis vydanch k jeho proveden c) zkona o ovovn stelnch zbran a steliva a prvnch pedpis vydanch k jeho proveden 91. Teoretick st zkouky adatele o vydn zbrojnho prkazu se provd formou psemnho testu a adatel pi n osvduje mimo jin znalost a) zkona o sttn kontrole a prvnch pedpis vydanch k jeho proveden b) zkona o ovovn stelnch zbran a steliva, kter upravuje oprvnn pouit zbran c) zvltnch prvnch pedpis upravujcch oprvnn pouit zbran 92. Teoretick st zkouky adatele o vydn zbrojnho prkazu se provd formou psemnho testu a adatel pi n osvduje mimo jin znalost a) nauky o ovovn zbran a steliva a vybaven lkrniky b) nauky o zbranch a stelivu a zdravotnickho minima c) nauky o bezpen manipulaci se zbranmi a prvn pomoci 93. Praktick st zkouky adatele o vydn zbrojnho prkazu se skld ze a) zjitn znalost povel pouvanch na stelnici a stelby na cl b) zjitn znalosti provoznho du stelnice a stelby na pohybliv cl c) zjitn znalost bezpen manipulace se zbranmi a stelivem a stelby na pevn cl 94. Ke zkouce odborn zpsobilosti se adatel o vydn zbrojnho prkazu pihlauje a) na pedepsanm tiskopise, jeho vzor stanov provdc prvn pedpis b) na tiskopise, jeho vzor stanov pslun tvar policie c) osobn u obecnho adu obce s rozenou psobnost 95. Oznmen o konn zkouky odborn zpsobilosti mus bt adateli o vydn zbrojnho prkazu dorueno nejpozdji a) 5 dn pede dnem konn zkouky b) 10 dn pede dnem konn zkouky c) 20 dn pede dnem konn zkouky 96. Pokud adatel pi zkouce odborn zpsobilosti neuspl, me se pihlsit ke zkouce nejdve po uplynut a) 6 msc ode dne nespnho vykonn zkouky b) 3 msc ode dne nespnho vykonn zkouky c) 1 msce ode dne nespnho vykonn zkouky 97. Nklady spojen s provedenm zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu hrad a) pslun tvar policie b) jen dritel zbrojn licence c) adatel; me je hradit i dritel zbrojn licence 98. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm a) trestnm inem uvedenm v 22 odst. 1 zkona o zbranch nebo kdo byl v cizin pravomocn uznn vinnm inem, jeho znaky odpovdaj znakm nkterho z trestnch in uvedench v odst. 1 b) z pestupku na seku zbran a steliva uvedenho v 22 odst. 1 zkona o zbranch nebo kdo byl v cizin pravomocn uznn vinnm inem, jeho znaky odpovdaj znakm nkterho z uvedench pestupk v odst. 1 c) z peinu uvedenho v 22 odst. 1 zkona o zbranch, nebo kdo byl v cizin pravomocn uznn vinnm inem, jeho znaky odpovdaj znakm nkterho z pein uvedench v odst. 1 99. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm trestnm inem vlastizrady, rozvracen republiky nebo teroru, za kter byl uloen

10 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 10 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 a 5 let b) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 12 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 5 a 10 let c) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 15 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 a 8 let 100. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm trestnm inem sabote, vyzvdastv, vlen zrady nebo obecnho ohroen, za kter byl uloen a) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 12 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 5 a 10 let b) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 10 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 nebo 5 let c) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 15 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 a 8 let 101. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm trestnm inem ohroen bezpenosti vzdunho dopravnho prostedku a civilnho plavidla, zavleen vzdunho dopravnho prostedku do ciziny, vrady nebo genocidia, za kter byl uloen a) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 10 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 a 5 let b) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 15 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 3 nebo 8 let c) vjimen trest nebo trest odnt svobody na vce ne 12 let; v ppad mladistvho trestn opaten odnt svobody nepodmnn na 5 a 10 let 102. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm myslnm trestnm inem proti ivotu a zdrav, proti svobod a prvm na ochranu osobnosti, soukrom a listovnho tajemstv, proti lidsk dstojnosti v sexuln oblasti nebo jinm myslnm trestnm inem spchanm se zbran, za kter byl uloen trest odnt svobody a) nepevyujc 5 let a od ukonen vkonu trestu odnt svobody neuplynulo alespo 15 let b) pevyujc 5 let a od ukonen vkonu trestu odnt svobody neuplynulo alespo 20 let c) pevyujc 5 let a od ukonen vkonu trestu odnt svobody neuplynulo alespo 25 let 103. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm ktermkoli myslnm trestnm inem, jestlie od prvn moci rozsudku nebo od ukonen vkonu trestu odnt svobody v ppad, e byl tento trest uloen, neuplynulo alespo a) 5 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody nepevyujc 2 roky nebo jin trest ne trest odnt svobody b) 8 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody nepevyujc 5 let nebo jin trest ne trest odnt svobody c) 10 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody nepevyujc 8 let nebo jin trest ne trest odnt svobody 104. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm ktermkoli myslnm trestnm inem, jestlie od prvn moci rozsudku nebo od ukonen vkonu trestu odnt svobody v ppad, e byl tento trest uloen, neuplynulo alespo a) 5 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody pevyujc 2 roky b) 8 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody pevyujc 2 roky c) 10 let, jestlie byl uloen trest odnt svobody pevyujc 2 roky 105. Za bezhonnho se podle zkona o zbranch nepovauje mimo jin ten, kdo byl pravomocn uznn vinnm trestnm inem spchanm z nedbalosti za poruen povinnost v souvislosti s drenm, noenm nebo pouvnm zbran nebo steliva, pokud od prvn moci rozsudku neuplynuly alespo a) 2 roky b) 3 roky c) 4 roky 106. Za elem posouzen bezhonnosti fyzick osoby a) pod pslun tvar policie o vydn opisu z evidence Rejstku trest b) pipoj adatel o vydn zbrojnho prkazu k dosti o jeho vydn vpis z evidence Rejstku trest

11 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) pipoj adatel o vydn zbrojnho prkazu k dosti o jeho vydn opis z evidence Rejstku trest 107. Ten, jeho trestn sthn pro mysln trestn in bylo pravomocn podmnn zastaveno a dosud neuplynula zkuebn doba nebo lhta, v n m bt rozhodnuto, zda se osvdil a) se nepovauje podle zkona o zbranch za spolehlivho b) se nepovauje podle zkona o zbranch za bezhonnho c) se povauje podle zkona o zbranch za spolehlivho 108. Ten, kdo byl v poslednch a) 4 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku zbran a steliva nebo na seku pouvn vbunin, se nepovauje podle zkona o zbranch za spolehlivho b) 3 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku zbran a steliva nebo na seku pouvn vbunin, se nepovauje podle zkona o zbranch za spolehlivho c) 5 letech pravomocn uznn vinnm z pestupku na seku zbran a steliva nebo na seku pouvn vbunin, se nepovauje podle zkona o zbranch za spolehlivho 109. Ten, kdo prokazateln nadmrn pov alkoholick npoje nebo prokazateln pov nvykov ltky a) se povauje podle zkona o zbranch za spolehlivho b) se nepovauje podle zkona o zbranch za zpsobilho c) se nepovauje podle zkona o zbranch za spolehlivho 110. Za spolehlivho se nepovauje podle zkona o zbranch ten, kdo pedstavuje nebezpe pro vnitn podek a bezpenost svm jednnm, za kter byl mimo jin v poslednch a) 4 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku ochrany ped alkoholismem a jinmi toxikomaniemi nebo obrany esk republiky b) 3 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku ochrany ped alkoholismem a jinmi toxikomaniemi nebo obrany esk republiky c) 5 letech pravomocn uznn vinnm z pestupku na seku ochrany ped alkoholismem a jinmi toxikomaniemi nebo obrany esk republiky 111. Za spolehlivho se nepovauje podle zkona o zbranch ten, kdo pedstavuje nebezpe pro vnitn podek a bezpenost svm jednnm, za kter byl mimo jin v poslednch a) 3 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku proti veejnmu podku, proti obanskmu souit nebo proti majetku b) 4 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku proti veejnmu podku, proti obanskmu souit nebo proti majetku c) 5 letech pravomocn uznn vinnm z pestupku proti veejnmu podku, proti obanskmu souit nebo proti majetku 112. Za spolehlivho se nepovauje podle zkona o zbranch ten, kdo pedstavuje nebezpe pro vnitn podek a bezpenost svm jednnm, za kter byl mimo jin v poslednch a) 4 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku zemdlstv, myslivosti a rybstv tm, e mysln neoprvnn zashl do vkonu prva myslivosti nebo do vkonu rybskho prva anebo mysln lovil zv nebo chytal ryby v dob hjen b) 3 letech pravomocn uznn vinnm ze spchn vce ne jednoho pestupku na seku zemdlstv, myslivosti a rybstv tm, e mysln neoprvnn zashl do vkonu prva myslivosti nebo do vkonu rybskho prva anebo mysln lovil zv nebo chytal ryby v dob hjen c) 5 letech pravomocn uznn vinnm z pestupku na seku zemdlstv, myslivosti a rybstv tm, e mysln neoprvnn zashl do vkonu prva myslivosti nebo do vkonu rybskho prva anebo mysln lovil zv nebo chytal ryby v dob hjen 113. dost o vydn novho zbrojnho prkazu pedkld dritel zbrojnho prkazu pslunmu tvaru policie a) nejmn jeden msc a nejdve 4 msce ped uplynutm doby platnosti dosavadnho zbrojnho prkazu b) nejmn dva msce a nejdve 6 msc ped uplynutm doby platnosti dosavadnho zbrojnho prkazu c) nejmn ti msce a nejdve 6 msc ped uplynutm doby platnosti dosavadnho zbrojnho prkazu 114. K dosti o vydn novho zbrojnho prkazu je dritel zbrojnho prkazu povinen mimo jin pedloit

12 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

posudek o zdravotn zpsobilosti dret nebo nosit zbra a stelivo, kter nesm bt star ne a) 2 msce b) 3 msce c) 6 msc 115. K dosti o vydn novho zbrojnho prkazu je dritel zbrojnho prkazu povinen mimo jin pedloit a) 1 fotografii o rozmru 35x45 mm, odpovdajc souasn podob adatele b) 2 fotografie o rozmru 35x45 mm, odpovdajc souasn podob adatele c) 2 fotografie o rozmru 30x40 mm, odpovdajc souasn podob adatele 116. K dosti o vydn novho zbrojnho prkazu dritel zbrojnho prkazu doklad o odborn zpsobilosti dret nebo nosit zbra a stelivo a) pipojuje b) pipojuje pouze na dost pslunho tvaru policie c) nepipojuje 117. Vyhov-li pslun tvar policie dosti o vydn novho zbrojnho prkazu, vyd nov zbrojn prkaz vmnou za prkaz dosavadn s dobou platnosti a) 3 let navazujc na dobu platnosti stvajcho platnho zbrojnho prkazu b) 5 let navazujc na dobu platnosti stvajcho platnho zbrojnho prkazu c) 6 let navazujc na dobu platnosti stvajcho platnho zbrojnho prkazu 118. Pokud adatel o vydn novho zbrojnho prkazu skupiny C nebude dritelem platnho loveckho lstku stanovenho pro vydn zbrojnho prkazu, pslun tvar policie dost a) odlo b) zamtne c) me vydit 119. Pokud adatel o vydn novho zbrojnho prkazu skupiny C nebude splovat podmnky zdravotn zpsobilosti, bezhonnosti nebo spolehlivosti stanoven pro vydn zbrojnho prkazu, pslun tvar policie dost a) odlo b) zamtne c) me vydit 120. K dosti o rozen skupin zbrojnho prkazu je adatel povinen pipojit a) doklad o odborn zpsobilosti pro poadovanou skupinu, kter nesm bt star 1 roku, posudek o zdravotn zpsobilosti, kter nesm bt star 3msc a 2 fotografie b) doklad o odborn zpsobilosti pro poadovanou skupinu, kter nesm bt star 3 msc, posudek o zdravotn zpsobilosti, kter nesm bt star 1 msce a 1 fotografii c) doklad o odborn zpsobilosti pro poadovanou skupinu, kter nesm bt star 1 roku, posudek o zdravotn zpsobilosti, kter nesm bt star 6 msc a 1 fotografii 121. Ukonil-li dritel zbrojnho prkazu pobyt na zem esk republiky, a) platnost zbrojnho prkazu nezanik b) pslun tvar policie platnost zbrojnho prkazu pozastav c) pslun tvar policie rozhoduje o zniku platnosti zbrojnho prkazu 122. Pokud je ohlena ztrta nebo odcizen zbrojnho prkazu, a) jeho platnost zanik b) pslun tvar policie pozastav jeho platnost c) pslun tvar policie jej odejme 123. Pokud zbrojn prkaz obsahuje neoprvnn proveden zmny nebo obsahuje nesprvn daje, a) pslun tvar policie rozhoduje o zniku jeho platnosti b) pslun tvar policie pozastav jeho platnost c) pslun tvar policie jej odejme

13 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

124. Je-li zbrojn prkaz pokozen tak, e zpisy v nm uveden jsou neiteln nebo je poruena jeho celistvost, a) jeho platnost se zkracuje b) pslun tvar policie rozhoduje o zniku jeho platnosti c) pslun tvar policie jej odejme 125. Jestlie dritel zbrojnho prkazu pozbyl zpsobilost k prvnm konm, rozhodne pslun tvar policie a) o zajitn zbrojnho prkazu b) o odnt zbrojnho prkazu c) o zadren zbrojnho prkazu 126. Jestlie dritel zbrojnho prkazu pozbyl zdravotn zpsobilost, rozhodne pslun tvar policie a) o odnt zbrojnho prkazu b) o zajitn zbrojnho prkazu c) o zadren zbrojnho prkazu 127. Jestlie dritel zbrojnho prkazu pestal splovat podmnky bezhonnosti nebo spolehlivosti rozhodne pslun tvar policie a) o zadren zbrojnho prkazu b) o zajitn zbrojnho prkazu c) o odnt zbrojnho prkazu 128. Jestlie dritel zbrojnho prkazu skupiny B nebo C mlad 18 let pestal splovat podmnky pro vydn zbrojnho prkazu stanoven v zkon o zbranch, rozhodne pslun tvar policie a) o zajitn zbrojnho prkazu b) o odnt zbrojnho prkazu c) o zadren zbrojnho prkazu 129. Jestlie dritel zbrojnho prkazu skupiny C pestal bt dritelem platnho loveckho lstku, rozhodne pslun tvar policie a) o zajitn zbrojnho prkazu b) o odnt zbrojnho prkazu c) o zadren zbrojnho prkazu 130. Odvoln proti rozhodnut o odnt zbrojnho prkazu a) nem odkladn inek a dritel zbrojnho prkazu je povinen tento prkaz neprodlen odevzdat pslunmu tvaru policie b) m odkladn inek a dritel zbrojnho prkazu nen povinen tento prkaz odevzdat pslunmu tvaru policie c) m odkladn inek a dritel zbrojnho prkazu je povinen tento prkaz odevzdat pslunmu tvaru policie 131. Zbra kategorie A, na kterou byla udlena vjimka, zbra kategorie B, na kterou bylo udleno povolen, nebo zbra kategorie C, je oprvnn nabvat do vlastnictv a dret pro sbratelsk ely dritel zbrojnho prkazu a) skupiny D b) skupiny A c) skupiny E 132. Stelivo do zbran kategorie B nebo C, nejvce vak 3 kusy tho druhu, re, znaky a vrobnho proveden, anebo 1 nejmen spotebitelsk balen, je oprvnn nabvat do vlastnictv a dret pro sbratelsk ely dritel zbrojnho prkazu a) skupiny A b) skupiny D c) skupiny E 133. Podle elu uvn nabvat do vlastnictv a dret, poppad nosit sportovn zbra kategorie B, na kterou bylo vydno povolen, nebo sportovn zbra kategorie C, je mimo jin oprvnn dritel zbrojnho prkazu

14 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) skupiny A b) skupiny B c) skupiny C 134. Podle elu uvn nabvat do vlastnictv a dret, poppad nosit loveckou zbra kategorie B, na kterou bylo vydno povolen, nebo loveckou zbra kategorie C, je mimo jin oprvnn dritel zbrojnho prkazu a) skupiny A b) skupiny B c) skupiny C 135. Dritel zbrojnho prkazu skupiny B je mimo jin oprvnn a) pebjet pouze pro vlastn potebu nboje podle technologickch postup, kter udvaj prodejci jednotlivch dl nboj b) pebjet pro sebe i jin zjemce nboje podle technologickch postup, kter udvaj vrobci jednotlivch dl nboj c) pebjet pouze pro vlastn potebu nboje podle technologickch postup, kter udvaj vrobci jednotlivch dl nboj 136. Dritel zbrojnho prkazu skupiny C je mimo jin oprvnn a) pebjet pouze pro vlastn potebu nboje podle technologickch postup, kter udvaj vrobci jednotlivch dl nboj b) pebjet pouze pro vlastn potebu nboje podle technologickch postup, kter udvaj prodejci jednotlivch dl nboj c) pebjet pro sebe i jin zjemce nboje podle technologickch postup, kter udvaj vrobci jednotlivch dl nboj 137. Dritel zbrojnho prkazu skupiny B je mimo jin oprvnn nabvat do vlastnictv stelivo nebo jednotliv sti nboj do a) zbran kategorie A nebo D b) zbran kategorie B nebo C c) zbran kategorie D nebo E 138. Dritel zbrojnho prkazu skupiny C je mimo jin oprvnn nabvat do vlastnictv stelivo nebo jednotliv sti nboj do a) zbran kategorie A nebo D b) zbran kategorie D nebo E c) zbran kategorie B nebo C 139. Pebjet nboje nebo nabvat do vlastnictv jednotliv dly nboj do zbran kategorie B nebo C sm jen dritel zbrojnho prkazu skupiny B nebo C a) star 16 let b) star 18 let c) star 15 let 140. Dritel zbrojnho prkazu skupiny D je mimo jin oprvnn pi vkonu zamstnn nebo povoln a) dret zbra kategorie D nebo E, na kterou m jeho zamstnavatel vydn prkaz zbran k elm, pro kter byla vydna zbrojn licence b) nosit zbra kategorie D a E, na kterou m jeho zamstnavatel vydn prkaz zbran k elm, pro kter byla vydna zbrojn licence c) nosit nebo dret zbra kategorie A, B nebo C, na kterou m jeho zamstnavatel vydn prkaz zbran k elm, pro kter byla vydna zbrojn licence 141. Dritel zbrojnho prkazu skupiny D je mimo jin oprvnn pi vkonu zamstnn nebo povoln a) nosit nejvce 3 zbran kategorie B nebo C na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm; dlouhou zbra nesm nosit viditeln b) nosit nejvce 3 zbran kategorie A nebo C na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm; krtkou zbra nesm nosit viditeln

15 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) nosit nejvce 2 zbran kategorie A, B nebo C na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm; zbra nesm nosit viditeln 142. Strnk obecn policie a) je oprvnn nosit zbra viditeln pi plnn kol obecn policie b) nesm zbra nosit viditeln c) me zbra nosit viditeln, i kdy nepln sv pracovn koly 143. Zamstnanec esk nrodn banky zajiujc fyzickou ochranu objekt banky a) nesm zbra nosit viditeln b) me zbra nosit viditeln jen v souvislosti s plnnm svch pracovnch kol c) me zbra nosit viditeln, i kdy nepln sv pracovn koly 144. Dritel zbrojnho prkazu skupiny E je oprvnn mimo jin nabvat do vlastnictv a dret, poppad nosit a) zbra kategorie B, na kterou mu byla udlena vjimka, zbra kategorie C, na kterou mu bylo vydno povolen, nebo zbra kategorie D b) zbra kategorie A, na kterou mu byla udlena vjimka, zbra kategorie C, na kterou mu bylo vydno povolen, nebo zbra kategorie D c) zbra kategorie B, na kterou mu bylo vydno povolen, nebo zbra kategorie C 145. Dritel zbrojnho prkazu skupiny E je oprvnn mimo jin nabvat do vlastnictv stelivo nebo jednotliv dly nboj a) do vech zbran kategorie B a D, a to po pedloen prkazu zbran b) pouze do zbran, kterou je oprvnn dret, a to po pedloen prkazu zbran c) pouze do zbran, kterou je oprvnn dret, a to po pedloen zbrojnho prkazu 146. Dritel zbrojnho prkazu skupiny E je mimo jin oprvnn a) nosit nejve 1 zbra, kterou nesm nosit viditeln b) nosit nejve 2 zbran, kter nesm nosit viditeln c) nosit nejve 3 zbran, kter nesm nosit viditeln 147. Dritel zbrojnho prkazu a) sm ze zbran, kterou je oprvnn dret, stlet pouze pokud se jedn o pouit zbran k ochran ivota, zdrav nebo majetku b) sm ze zbran, kterou je oprvnn dret, stlet pouze na stelnici, pokud se nejedn o pouit zbran k ochran ivota, zdrav nebo majetku c) sm ze zbran, kterou je oprvnn dret, stlet pouze v mstech, kde je k tomu oprvnn podle zvltnho prvnho pedpisu nebo na stelnici, pokud se nejedn o pouit zbran k ochran ivota, zdrav nebo majetku 148. Dbt zven opatrnosti pi zachzen se zbran, stelivem, stelnm prachem a zpalkami je mimo jin povinen dritel a) zbrojnho oprvnn b) zbrojnho prkazu c) prkazu zbran 149. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) zabezpeit zbra kategorie A, B nebo C a stelivo b) zabezpeit zbra kategorie A, B nebo E a stelivo c) zabezpeit zbra kategorie B, C nebo E a stelivo 150. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) zabezpeit zbrojn prkaz a zbrojn licenci proti zneuit, ztrt nebo odcizen b) zabezpeit zbrojn prkaz a prkaz zbran proti zneuit, ztrt nebo odcizen c) zabezpeit zbrojn prkaz a prkaz zbran proti pokozen, ztrt nebo odcizen. 151. Dodrovat podmnky pechovvn a skladovn steliva, stelnho prachu a zpalek je mimo jin povinen dritel

16 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) zbrojnho prkazu b) loveckho lstku c) povolenky k lovu 152. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) pedloit na vzvu pslunho tvaru policie zbrojn prkaz, zbra kategorie A, B nebo C, stelivo do tto zbran a pslun doklady ke kontrole b) pedloit na vzvu Ministerstva vnitra zbrojn prkaz, zbra kategorie A, B nebo C, stelivo do tto zbran a pslun doklady ke kontrole c) pedloit na vzvu pslunho tvaru policie zbrojn prkaz, zbra kategorie A, B nebo D, stelivo do tto zbran a pslun doklady ke kontrole 153. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) neprodlen ohlsit ktermukoli tvaru policie ztrtu nebo odcizen zbran kategorie A, B nebo C, steliva do tto zbran, zbrojnho prkazu nebo prkazu zbran b) neprodlen ohlsit pslunmu tvaru policie ztrtu nebo odcizen zbran kategorie B, D nebo E, steliva do tto zbran, zbrojnho prkazu nebo prkazu zbran c) neprodlen ohlsit ktermukoli tvaru policie pokozen nebo odcizen zbran kategorie A, D nebo E, steliva do tto zbran, zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence 154. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen provst u pslunho tvaru policie vmnu zbrojnho prkazu nebo prkazu zbran za nov, pokud u nho dolo ke zmn jmna, pjmen nebo msta pobytu, do a) 5 pracovnch dn ode dne, kdy zmna nastala, a zrove odevzdat doklady pvodn b) 10 pracovnch dn ode dne, kdy zmna nastala, a zrove odevzdat doklady pvodn c) 15 pracovnch dn ode dne, kdy zmna nastala, a zrove odevzdat doklady pvodn 155. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) mt u sebe zbrojn prkaz a zbrojn licenci, jestlie m u sebe zbra kategorie D, E nebo F nebo stelivo do tto zbran b) mt u sebe zbrojn prkaz a prkaz zbran, jestlie m u sebe zbra kategorie D, F nebo G nebo stelivo do tto zbran c) mt u sebe zbrojn prkaz a prkaz zbran, jestlie m u sebe zbra kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tto zbran 156. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) odevzdat zbrojn prkaz do 5 dn ode dne zniku jeho platnosti pslunmu tvaru policie; je-li dritelem zbran, steliva nebo zakzanho doplku zbran, odevzd je i s prkazem zbran b) odevzdat zbrojn prkaz do 10 pracovnch dn ode dne zniku jeho platnosti pslunmu tvaru policie; je-li dritelem zbran, steliva nebo zakzanho doplku zbran, odevzd je i s prkazem zbran c) odevzdat zbrojn prkaz do 10 dn ode dne zniku jeho platnosti pslunmu tvaru policie; je-li dritelem zbran, steliva nebo zakzanho doplku zbran, odevzd je i s prkazem zbran 157. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) ohlsit do 5 pracovnch dn pslunmu tvaru policie zmnu re zbran, opravu nebo pravu zbran majc za nsledek zmnu kategorie zbran b) ohlsit do 10 pracovnch dn pslunmu tvaru policie zmnu re zbran, opravu nebo pravu zbran majc za nsledek zmnu kategorie zbran c) ohlsit do 30 dn pslunmu tvaru policie zmnu re zbran, opravu nebo pravu zbran majc za nsledek zmnu kategorie zbran 158. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) podrobit se pi dren zbran nebo jakkoliv manipulaci s n na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm na vzvu pslunka obecn policie orientan zkouce, poppad lkaskmu vyeten ke zjitn, zda nen pod vlivem alkoholu nebo jin nvykov ltky b) podrobit se pi noen zbran na vzvu pracovnka Ministerstva vnitra orientan zkouce, poppad lkaskmu vyeten ke zjitn, zda nen pod vlivem alkoholu nebo jin nvykov ltky c) podrobit se pi noen zbran nebo jakkoliv manipulaci s n na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm

17 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

na vzvu pslunka policie orientan zkouce, poppad lkaskmu vyeten ke zjitn, zda nen pod vlivem alkoholu nebo jin nvykov ltky 159. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) neprodlen ohlsit Ministerstvu vnitra pouit zbran z dvodu krajn nouze nebo nutn obrany b) neprodlen ohlsit obecnmu adu pouit zbran z dvodu krajn nouze nebo nutn obrany c) neprodlen ohlsit tvaru policie pouit zbran z dvodu krajn nouze nebo nutn obrany 160. Dritel zbrojnho prkazu je mimo jin povinen a) umonit pslunmu tvaru policie vstup do obydl za elem kontroly zabezpeen zbran, je-li dritelem zbran kategorie A b) umonit Ministerstvu vnitra vstup do obydl za elem kontroly zabezpeen zbran, je-li dritelem zbran kategorie A c) umonit pslunmu tvaru policie vstup do obydl za elem kontroly zabezpeen zbran, je-li dritelem zbran kategorie B 161. Dritel zbrojnho prkazu skupiny D je mimo jin povinen do a) 1 msce po uplynut 20 msc od vydn zbrojnho prkazu odevzdat doklad o zdravotn zpsobilosti pslunmu tvaru policie b) 2 msc po uplynut 30 msc od vydn zbrojnho prkazu odevzdat doklad o zdravotn zpsobilosti pslunmu tvaru policie c) 3 msc po uplynut 12 msc od vydn zbrojnho prkazu odevzdat doklad o zdravotn zpsobilosti pslunmu tvaru policie 162. Pevst vlastnictv ke zbrani, stelivu nebo zakzanmu doplku zbran na osobu, kter k jejich dren nen oprvnna, nebo je penechat takov osob, nesm mimo jin dritel a) zbrojnho prkazu b) prkazu zbran c) loveckho lstku 163. Nosit zbra nebo s n na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k tto innosti snena poitm alkoholickch npoj nebo jinch nvykovch ltek, lk nebo v dsledku nemoci, nesm mimo jin dritel a) zbrojn licence b) zbrojnho prkazu c) povolenky k lovu 164. Dritel zbrojnho prkazu nesm mimo jin nosit zbra kategorie A, B nebo C a) na kterou nebyl vydn zbrojn prkaz b) na kterou nebyl vydn zbrojn prvodn list c) na kterou nebyl vydn prkaz zbran 165. Dritel zbrojnho prkazu nesm mimo jin a) stlet ze zbran, kter je oznaena zkuebn znakou b) stlet ze zbran, kter nen oznaena znakou vrobce zbran, nebo pouvat pebjen stelivo c) stlet ze zbran, kter nen oznaena zkuebn znakou, nebo pouvat stelivo, kter neodpovd dovolenmu vrobnmu proveden 166. Dritel zbrojnho prkazu skupiny B nesm mimo jin pechovvat vt mnostv bezdmnho prachu a) ne 1 kilogram a vce ne 2 000 zpalek; zpalky nemus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce b) ne 2 kilogramy a vce ne 500 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce c) ne 3 kilogramy a vce ne 1 000 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce 167. Dritel zbrojnho prkazu skupiny C nesm mimo jin pechovvat vt mnostv bezdmnho prachu a) ne 1 kilogram a vce ne 2 000 zpalek; zpalky nemus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce b) ne 3 kilogramy a vce ne 1 000 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce c) ne 2 kilogramy a vce ne 500 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce

18 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

168. Dritel zbran zkonstruovan pro stelbu s pouitm ernho loveckho prachu nesm pechovvat vt mnostv tohoto prachu a) ne 1 kilogram a vce ne 500 zpalek; zpalky nemus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce b) ne 3 kilogramy a vce ne 1 000 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce c) ne 3 kilogramy a vce ne 2 000 zpalek; zpalky mus bt uloeny oddlen v samostatn schrnce 169. Dritel zbrojnho prkazu skupiny C je mimo jin povinen a) pepravovat dren zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, ve stavu nevyluujcm jejich okamit pouit; pouv-li pi tto peprav dopravn prostedek veejn hromadn dopravy, je povinen tyto zbran pepravovat v uzavenm obalu b) pepravovat dren zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, pouze ve stavu vyluujcm jejich okamit pouit; pouv-li pi tto peprav dopravn prostedek veejn hromadn dopravy, je povinen tyto zbran pepravovat v uzavenm obalu c) pepravovat noen zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, pouze ve stavu vyluujcm jejich pouit; pi tto peprav nen oprvnn pouvat dopravn prostedek veejn hromadn dopravy 170. Dritel zbrojnho prkazu skupiny B mimo jin a) nen povinen pepravovat dren zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, ve stavu vyluujcm jejich okamit pouit b) je povinen pepravovat dren zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, pouze ve stavu vyluujcm jejich okamit pouit a v uzavenm obalu c) je povinen pepravovat dren zbran na msta, kde je oprvnn je nosit, jen ve stavu nevyluujcm jejich okamit pouit; pi tto peprav nen oprvnn pouvat dopravn prostedek veejn hromadn dopravy 171. Zkuebnho komisae jmenuje na zklad dosti fyzick osoby na dobu a) 5 let pslun tvar policie b) 10 let Policejn prezidium esk republiky c) 5 let Ministerstvo vnitra 172. Dokladem o jmenovn zkuebnm komisaem je a) prkaz zkuebnho komisae, kter vydv Ministerstvo vnitra b) osvden zkuebnho komisae, kter vydv Ministerstvo vnitra c) prkaz zkuebnho komisae, kter vydv pslun tvar policie 173. Zkuebnm komisaem me bt jmenovna pouze fyzick osoba, kter mimo jin a) doshla vku 20 let b) doshla vku 25 let c) doshla vku 30 let 174. Zkuebnm komisaem me bt jmenovna pouze fyzick osoba, kter m mimo jin a) vysokokolsk vzdln b) minimln pln stedn vzdln nebo pln stedn odborn vzdln c) minimln stedn vzdln 175. Zkuebnm komisaem me bt jmenovna pouze fyzick osoba, kter mimo jin a) prokzala zkoukou odbornou zpsobilost ped zkuebn komis jmenovanou policejnm prezidentem b) prokzala zkoukou odbornou zpsobilost ped zkuebn komis jmenovanou pslunm tvarem policie c) prokzala zkoukou odbornou zpsobilost ped zkuebn komis jmenovanou ministrem vnitra 176. Zkuebnm komisaem me bt jmenovna pouze fyzick osoba, kter je mimo jin a) dritelem zbrojnho prkazu skupiny A, B, C, D nebo E b) dritelem zbrojn licence A, B nebo C c) dritelem zbrojnho prvodnho listu 177. Zkuebnm komisaem me bt jmenovna pouze fyzick osoba, kter mimo jin a) nen podnikatelem v oboru zbran a steliva b) je podnikatelem v oboru zbran a steliva c) je podnikatelem v ktermkoli oboru innosti

19 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

178. Ministerstvo vnitra, kter eviduje dosti o jmenovn zkuebnm komisaem, oznm konn zkouky tak, aby bylo adateli dorueno nejpozdji do a) 5 pracovnch dn pede dnem konn zkouky b) 10 dn pede dnem konn zkouky c) 14 dn pede dnem konn zkouky 179. Ministerstvo vnitra odvol zkuebnho komisae ped uplynutm doby na kterou byl jmenovn, jestlie a) mu byla mimo jin odebrna zbrojn licence nebo se stal podnikatelem b) pestal bt mimo jin dritelem zbrojnho prkazu skupiny A, B, C, D nebo E nebo se stal podnikatelem v oboru zbran a steliva c) mu byl mimo jin odebrn loveck lstek, ani se stal podnikatelem v oboru zbran a steliva 180. Zkuebnho komisae, kter zvanm zpsobem nebo opakovan poruil prvn pedpisy upravujc zkouku odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu, ped uplynutm doby, na kterou byl jmenovn, odvol a) pslun tvar policie b) Policejn prezidium esk republiky c) Ministerstvo vnitra 181. Zkuebnho komisae, kter podal o odvoln ped uplynutm doby, na kterou byl jmenovn, odvol a) pslun tvar policie b) Ministerstvo vnitra c) Policejn prezidium esk republiky 182. Zkuebn komisa, kter byl odvoln, protoe zvanch zpsobem nebo opakovan poruil prvn pedpisy upravujc zkouku odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu, me podat o jmenovn zkuebnm komisaem nejdve po uplynut a) 6 msc ode dne nabyt prvn moci rozhodnut o odvoln b) 1 roku ode dne nabyt prvn moci rozhodnut o odvoln c) 3 let ode dne nabyt prvn moci rozhodnut o odvoln 183. Ministerstvo vnitra pozastav innost zkuebnho komisae ped uplynutm doby, na kterou byl jmenovn, jestlie mu byl a) zadren zbrojn prkaz; tuto skutenost je zkuebn komisa povinen bezprostedn oznmit Ministerstvu vnitra b) zajitn zbrojn prkaz; tuto skutenost je zkuebn komisa povinen bezprostedn oznmit Ministerstvu vnitra c) odat zbrojn prkaz; tuto skutenost je zkuebn komisa povinen bezprostedn oznmit Ministerstvu vnitra 184. Zkuebnmu komisai, kter je podezel, e zvanm zpsobem nebo opakovan poruil prvn pedpisy upravujc zkouku odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu, ped uplynutm doby, na kterou byl jmenovn, pozastav innost a) pslun tvar policie b) Policejn prezidium esk republiky c) Ministerstvo vnitra 185. Na zklad dosti podan fyzickou osobou nebo prvnickou osobou na pedepsanm tiskopise vydv zbrojn licenci a) pslun tvar policie b) Ministerstvo vnitra c) Ministerstvo prmyslu a obchodu 186. Fyzick nebo prvnick osoba odvodn mimo jin dost o vydn zbrojn licence a) d-li o oprvnn nabvat do vlastnictv a dret zbra kategorie A nebo kategorie C b) d-li o oprvnn nabvat do vlastnictv a dret zbra kategorie A nebo kategorie B c) d-li o oprvnn nabvat do vlastnictv a dret zbra kategorie B nebo kategorie C 187. Pslun tvar policie vyd zbrojn licenci fyzick nebo prvnick osob, je m mimo jin msto pobytu nebo sdlo a) na zem esk republiky a spluje nleitosti zkona o zbranch

20 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

b) na zem stt Evropsk unie a spluje nleitosti zkona o zbranch c) kdekoli a spluje nleitosti zkona o zbranch 188. Dritel zbrojn licence d o rozen skupin zbrojn licence a) pslun tvar policie na pedepsanm tiskopise b) Ministerstvo vnitra na pedepsanm tiskopise c) Ministerstvo prmyslu a obchodu 189. Pominul-li dvod, pro kter byla vydna zbrojn licence, rozhodne pslun tvar policie mimo jin o a) zajitn licence b) odnt licence c) zadren licence 190. Jestlie dritel zbrojn licence zvanm zpsobem nebo opakovan poruuje ustanoven zkona o zbranch, rozhodne mimo jin pslun tvar policie o a) zajitn licence b) odnt licence c) zadren licence 191. Pokud odpovdn zstupce nebo len statutrnho orgnu prvnick osoby, anebo odpovdn zstupce fyzick osoby pestal splovat podmnku bezhonnosti nebo spolehlivosti, rozhodne mimo jin pslun tvar policie o a) odnt licence b) zajitn licence c) zadren licence 192. Dritel zbrojn licence je mimo jin povinen zajistit podmnky pro zabezpeen zbran nebo steliva a) proti zneuit, ztrt nebo odcizen b) ped ztrtou, pokozenm nebo odcizenm c) proti zneuit, znehodnocen nebo odcizen 193. Dritel zbrojn licence je mimo jin povinen ustanovit zbroje do a) 20 dn od ukonen innosti stvajcho zbroje a oznmit tuto zmnu do 5 pracovnch dn pslunmu tvaru policie b) 30 dn od ukonen innosti stvajcho zbroje a oznmit tuto zmnu do 10 pracovnch dn pslunmu tvaru policie c) 60 dn od ukonen innosti stvajcho zbroje a oznmit tuto zmnu do 15 pracovnch dn pslunmu tvaru policie 194. Dritel zbrojn licence je mimo jin povinen odevzdat pslunmu tvaru policie a) do 5 pracovnch dn ode dne zniku platnosti zbrojn licence zbra, zakzan doplnk zbran nebo stelivo a prkaz zbran, je-li jejich dritelem b) do 10 pracovnch dn ode dne zniku platnosti zbrojn licence zbra, zakzan doplnk zbran nebo stelivo a prkaz zbran, je-li jejich dritelem c) do 15 pracovnch dn ode dne zniku platnosti zbrojn licence zbra, zakzan doplnk zbran nebo stelivo a prkaz zbran, je-li jejich dritelem 195. Dritel zbrojn licence je mimo jin povinen ohlsit pslunmu tvaru policie zmnu re zbran nebo opravu zbran majc za nsledek zmnu kategorie zbran a) do 3 pracovnch dn b) do 5 pracovnch dn c) do 10 pracovnch dn 196. Vydat vlastnku zbran potvrzen o znehodnocen zbran nebo steliva anebo o proveden ezu zbran nebo steliva je mimo jin povinen dritel zbrojn licence a) skupiny C nebo F b) skupiny B nebo E c) skupiny D nebo H

21 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

197. Pi nien zbran nebo steliva dodrovat postup stanoven provdcm prvnm pedpisem a vydat vlastnku zbran potvrzen o znien zbran nebo steliva je mimo jin povinen dritel zbrojn licence a) skupiny E b) skupiny G nebo J c) skupiny H 198. Zaregistrovna mus bt kad zbra kategorie a) A, B nebo C; tato povinnost se nevztahuje na zakzan stelivo b) B, C nebo D; tato povinnost se nevztahuje na zakzan stelivo c) A, C nebo D; tato povinnost se vztahuje i na zakzan stelivo 199. Registraci zbran kategorie A, B nebo C provd a) Ministerstvo vnitra na zklad oznmen o nabyt vlastnictv ke zbrani a pedloen zbran b) esk ad pro zkouen zbran a steliva na zklad oznmen o nabyt vlastnictv ke zbrani a pedloen zbran c) pslun tvar policie na zklad oznmen o nabyt vlastnictv ke zbrani a pedloen zbran 200. Dokladem o registraci zbran kategorie A, B nebo C je a) zbrojn prkaz, kter je veejnou listinou b) prkaz zbran, kter je veejnou listinou c) prkaz zbran, kter nen veejnou listinou 201. Pslun tvar policie registraci zbran neprovede, pokud jde mimo jin o zbra a) podlhajc povolen podle zvltnho prvnho pedpisu a je oznaena cizozemskou zkuebn znakou b) podlhajc ohlen podle zvltnho prvnho pedpisu, pokud nen oznaena eskou zkuebn znakou c) podlhajc ovovn podle zvltnho prvnho pedpisu, pokud nen oznaena zkuebn znakou 202. Pslun tvar policie registraci zbran neprovede, pokud jde mimo jin o zbra a) kategorie A, B nebo C, kterou fyzick nebo prvnick osoba nabude do vlastnictv a nen oprvnna ji podle zkona o zbranch vlastnit, dret nebo nosit b) kategorie B, C nebo D, kterou fyzick nebo prvnick osoba nabude do vlastnictv a nen oprvnna ji podle zkona o zbranch vlastnit, dret nebo nosit c) kategorie A, C nebo E, kterou fyzick nebo prvnick osoba nabude do vlastnictv a nen oprvnna ji podle zkona o zbranch vlastnit, dret nebo nosit 203. Jestlie pi registraci zbran vznikne dvodn podezen na patn technick stav zbran, kter by mohl vst k jej destrukci, vyzve pslun tvar policie vlastnka zbran, aby pedloil zbra k oven a) Kriminalistickmu stavu Policie esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu b) eskmu adu pro zkouen zbran a steliva podle zvltnho prvnho pedpisu c) esk sttn zkuebn zbran a steliva podle zvltnho prvnho pedpisu 204. Fyzick nebo prvnick osoba, kter nabude vlastnictv ke zbrani kategorie A, B nebo C, je povinna tuto skutenost oznmit na pedepsanm tiskopise pslunmu tvaru policie a) do 5 pracovnch dn ode dne nabyt vlastnictv a souasn pedloit zbra b) do 10 pracovnch dn ode dne nabyt vlastnictv a souasn pedloit zbra c) do 15 dn ode dne nabyt vlastnictv a souasn pedloit zbra 205. Fyzick nebo prvnick osoba, kter pevede vlastnictv ke zbrani kategorie A, B nebo C na jinou osobu, je povinna tento pevod oznmit pslunmu tvaru policie na pedepsanm tiskopise do a) 10 pracovnch dn ode dne peveden zbran a souasn odevzdat prkaz zbran b) 15 dn ode dne peveden zbran a souasn odevzdat prkaz zbran c) 30 dn ode dne peveden zbran a souasn odevzdat prkaz zbran 206. Zbrojn prvodn list pro trval vvoz zbran nebo steliva na zbran kategorie A, B nebo C vydv a) Ministerstvo vnitra b) Ministerstvo prmyslu a obchodu c) pslun tvar policie 207. Souhlas pslunch sttnch orgn zem, s pekladem do jazyka eskho, vyhotovenm tlumonkem

22 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

zapsanm v seznamu znalc a tlumonk, do kter se uskuteuje trval vvoz zbran a) kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran, je adatel o vydn zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva doloit k dosti o jeho vydn b) kategorie B, C nebo D nebo steliva do tto zbran, je adatel o vydn zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva doloit k dosti o jeho vydn c) kategorie C, D nebo E nebo steliva do tto zbran, je adatel o vydn zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva doloit k dosti o jeho vydn 208. Dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva, kter nabude vlastnictv ke zbrani kategorie A, B a C nebo stelivu do tto zbran na zklad zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva, je povinen nejpozdji do a) 3 dn po nabyt vlastnictv je trvale vyvzt mimo zem esk republiky b) 5 dn po nabyt vlastnictv je trvale vyvzt mimo zem esk republiky c) 10 dn po nabyt vlastnictv je trvale vyvzt mimo zem esk republiky 209. Zbrojn prvodn list pro trval dovoz zbran nebo steliva na zbran kategorie A, B nebo C pro dritele zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence vydv a) Ministerstvo vnitra, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky b) Ministerstvo prmyslu a obchodu, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky c) pslun tvar policie, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky 210. Dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval dovoz zbran nebo steliva je povinen nejpozdji do a) 3 dn ode dne pekroen sttnch hranic esk republiky oznmit dovoz zbran kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran pslunmu tvaru policie a pedloit ji ke kontrole b) 5 dn ode dne pekroen sttnch hranic esk republiky oznmit dovoz zbran kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran pslunmu tvaru policie a pedloit ji ke kontrole c) 10 dn ode dne pekroen sttnch hranic esk republiky oznmit dovoz zbran kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran pslunmu tvaru policie a pedloit ji ke kontrole 211. Zbrojn prvodn list pro trval dovoz zbran nebo steliva je souasn souhlasem k nabyt vlastnictv ke zbrani a) kategorie A, C nebo E nebo steliva do tto zbran mimo zem esk republiky b) kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran mimo zem esk republiky c) kategorie B, C nebo D nebo steliva do tto zbran mimo zem esk republiky 212. V ppad vydn zbrojnho prvodnho listu pro trval dovoz zbran nebo steliva vyd souasn pedbn souhlas s dovozem zbran nebo steliva do esk republiky a) Policejn prezidium esk republiky, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky b) pslun tvar policie, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky c) Ministerstvo vnitra, v zahrani zastupitelsk ad esk republiky 213. Zbrojn prvodn list pro tranzit zbran nebo steliva me na zklad dosti fyzickm nebo prvnickm osobm vydat a) Ministerstvo vnitra b) Ministerstvo dopravy c) zastupitelsk ad esk republiky 214. Pokud dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva do nich pozbyl mimo jin zpsobilost k prvnm konm, rozhodne a) Ministerstvo prmyslu a obchodu o jeho zajitn b) pslun tvar policie o jeho odnt c) Ministerstvo vnitra o jeho zadren 215. Pokud dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva do nich pozbyl mimo jin zdravotn zpsobilost, rozhodne a) pslun tvar policie o jeho odnt b) Ministerstvo vnitra o jeho zajitn c) Ministerstvo prmyslu a obchodu o jeho zadren

23 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

216. Pokud dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva do nich mimo jin zvanm zpsobem nebo opakovan poruuje ustanoven zkona o zbranch, rozhodne a) Ministerstvo vnitra o jeho zajitn b) Ministerstvo prmyslu a obchodu o jeho zadren c) pslun tvar policie o jeho odnt 217. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran, je mimo jin povinen nejmn a) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie osobn daje a slo cestovnho dokladu osoby, kter pepravu uskuten b) 10 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie osobn daje a slo zbrojnho prkazu osoby, kter pepravu uskuten c) 15 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie osobn daje a slo zbrojnho prvodnho listu pro tranzit zbran nebo steliva osoby, kter pepravu uskuten 218. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran, je mimo jin povinen nejmn a) 3 pracovn dny ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie adresu msta, na kter budou zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran dopraveny b) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie adresu msta, na kter budou zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran dopraveny c) 10 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie adresu msta, na kter budou zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran dopraveny 219. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran, je mimo jin povinen nejmn a) 5 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie daje o zbranch kategorie A, B nebo C nebo stelivu do tchto zbran b) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie daje o zbranch kategorie A, B nebo C nebo stelivu do tchto zbran c) 10 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie daje o zbranch kategorie A, B nebo C nebo stelivu do tchto zbran 220. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran, je mimo jin povinen nejmn a) 3 pracovn dny ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie dopravn prostedek, jakm budou pepravovny b) 10 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie dopravn prostedek, jakm budou pepravovny c) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie dopravn prostedek, jakm budou pepravovny 221. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran, je mimo jin povinen nejmn a) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie datum pedpokldanho vvozu a zptnho dovozu zbran nebo steliva b) 10 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie datum pedpokldanho vvozu a zptnho dovozu zbran nebo steliva c) 15 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie datum pedpokldanho vvozu a zptnho dovozu zbran nebo steliva 222. Kad, kdo vyv a zptn dov zbran kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tchto zbran je mimo jin povinen nejmn a) 3 pracovn dny ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie hranin pechod, pes kter se vvoz nebo zptn dovoz uskuten b) 5 dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie hranin pechod, pes kter se vvoz nebo zptn dovoz uskuten

24 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) 5 pracovnch dn ped datem jejich pedpokldanho vvozu oznmit pslunmu tvaru policie hranin pechod, pes kter se vvoz nebo zptn dovoz uskuten 223. Zbrojn prvodn list pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva se vydv na dobu, po kterou se zbra, zakzan doplnk zbran nebo stelivo bude nachzet na zem esk republiky a) nejdle vak na dobu 1 msce b) nejdle vak na dobu 3 msc c) nejdle vak na dobu 6 msc 224. Dritel zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva, jeho platnost zanikla, je povinen do a) 10 pracovnch dn ode dne zniku jeho platnosti odevzdat zbrojn prvodn list ktermukoliv tvaru policie b) 20 dn ode dne zniku jeho platnosti zbrojn prvodn list odevzdat ktermukoliv tvaru policie c) 15 pracovnch dn ode dne zniku jeho platnosti zbrojn prvodn list odevzdat pslunmu tvaru policie 225. Jestlie provozovn stelnice prokazateln ohrouje ivot nebo zdrav osob, ivotn prosted nebo majetek, rozhodne pslun tvar policie mimo jin o a) pozastaven provozovn stelnice b) zastaven provozovn stelnice c) zruen stelnice 226. Jestlie sprvce stelnice nevykonv svou funkci a provozovatel stelnice neustanov novho sprvce stelnice do a) 10 dn od ukonen vkonu funkce dosavadnho sprvce stelnice, pslun tvar policie rozhodne mimo jin o zastaven provozovn stelnice b) 30 dn od ukonen vkonu funkce dosavadnho sprvce stelnice, kterkoliv tvar policie rozhodne o zruen stelnice c) 30 dn od ukonen vkonu funkce dosavadnho sprvce stelnice, pslun tvar policie rozhodne mimo jin o pozastaven provozovn stelnice 227. Jestlie se zmnily podmnky, za nich bylo vydno povolen k provozovn stelnice, a) me pslun tvar policie rozhodnout mimo jin o pozastaven provozovn stelnice b) me kterkoli tvar policie rozhodnout o pozastaven provozovn stelnice c) mus pslun tvar policie rozhodnout mimo jin o zastaven provozovn stelnice 228. Pokud nebudou ve stanoven lht odstranny nedostatky, pro n bylo provozovn stelnice pozastaveno a) kterkoliv tvar policie povolen k provozovn stelnice odejme b) pslun tvar policie povolen k provozovn stelnice zru c) obecn ad obce s rozenou psobnost povolen k provozovn stelnice odejme 229. Zmnu provoznho du stelnice, zmnu sprvce stelnice, zmny, kter mohou mt vliv na bezpenost provozu stelnice, nebo ukonen provozovn nebo zruen stelnice je povinen provozovatel stelnice oznmit do a) 5 pracovnch dn pslunmu tvaru policie, kter vydal povolen k provozovn stelnice b) 10 pracovnch dn pslunmu tvaru policie, kter vydal povolen k provozovn stelnice c) 20 pracovnch dn pslunmu tvaru policie, kter vydal povolen k provozovn stelnice 230. Provozovatel stelnice je podle zkona o zbranch mimo jin povinen vybavit stelnici a) runmi hascmi pstroji, jejich druh stanov provdc prvn pedpis b) lkrnikou prvn pomoci, jej obsah stanov provdc prvn pedpis c) vzduchotechnickm zazenm, jeho proveden stanov provdc prvn pedpis 231. Sprvcem stelnice je osoba odpovdn za bezpen provoz stelnice a me jm bt jen fyzick osoba a) star 18 let, kter je nejmn 2 roky dritelem zbrojnho prkazu skupiny A, B, C nebo D b) star 21 let, kter je nejmn 2 roky dritelem zbrojnho prkazu skupiny A, B, C nebo E c) star 21 let, kter je nejmn 3 roky dritelem zbrojnho prkazu skupiny B, C, D nebo E

25 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

232. Sprvce stelnice je mimo jin povinen pi vkonu funkce a) nosit uniformu stanovenou steleckm dem stelnice b) nosit viditeln oznaen sprvce stelnice stanoven provoznm dem stelnice c) nosit viditeln oznaen sprvce stelnice stanoven zkuebnm dem stelnice 233. Zajistit pstupnost a dodrovn provoznho du stelnice a ostrahu stelnice v souladu s provoznm dem je mimo jin povinen a) sprvce stelnice b) zbroj stelnice c) vlastnk stelnice 234. Zajistit, aby stelbu na stelnici provdla jen osoba, kter je k tomu oprvnna, je mimo jin povinen a) zbroj stelnice b) vlastnk stelnice c) sprvce stelnice 235. Sprvce stelnice je mimo jin povinen a) peruit provoz stelnice v ppad ohroen ivota, zdrav a majetku b) zastavit stelbu na stelnici v ppad ohroen ivota, zdrav a majetku c) omezit stelbu na stelnici v ppad ohroen ivota, zdrav a majetku 236. Oznmit bez zbytenho odkladu tvaru policie zrann nebo usmrcen osoby pi stelb nebo manipulaci se zbran na stelnici je mimo jin povinen a) zbroj stelnice b) vlastnk stelnice c) sprvce stelnice 237. Zadret zbra kategorie A, B, C nebo D, stelivo, zbrojn prkaz, prkaz zbran nebo zbrojn prvodn list pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva, aby jejich driteli zabrnil v jednn, kterm poruuje povinnost nebo nedodruje zkaz stanoven zkonem o zbranch, je oprvnn a) pslunk policie b) pracovnk Ministerstva vnitra c) kdokoli, kdo vlastn zbrojn prkaz skupiny D nebo E 238. Rozhodnout o zajitn zbran, steliva, zakzanho doplku zbran, zbrojnho prkazu, prkazu zbran nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva me a) pslun tvar policie, jestlie proti driteli zbrojnho prkazu nebo zbrojnho prvodnho listu bylo zahjeno sthn pro pestupek uveden v 22 odst. 1 zkona o zbranch b) pslun tvar policie, jestlie proti driteli zbrojnho prkazu nebo zbrojnho prvodnho listu bylo zahjeno trestn sthn pro trestn in uveden v 22 odst. 1 zkona o zbranch nebo sprvn zen pro pestupek uveden v 76 odst. 1 psm. a), 76a odst. 1 psm. a), b) anebo d), 76a odst. 4 psm. a), 76a odst. 5 psm. a) anebo b) nebo v 76a odst. 11 psm. a) anebo b) zkona o zbranch c) Policejn prezidium esk republiky, jestlie proti driteli zbrojnho prkazu nebo zbrojnho prvodnho listu bylo zahjeno trestn sthn pro trestn in nebo pestupek uveden v 23 odst. 1 zkona o zbranch nebo sprvn zen pro pestupek uveden v 76 odst. 1 psm. a), 76a odst. 1 psm. a), b) anebo d), 76a odst. 4 psm. a), 76a odst. 5 psm. a) anebo b) nebo v 76a odst. 11 psm. a) anebo b) zkona o zbranch 239. Noen nebo pepravovan dren zbran kategorie A, B anebo C nebo stelivo do nich, mus bt pod neustlou kontrolou a) dritele zbrojn licence nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva, kter pepravu realizuje b) dritele zbrojnho prkazu nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz, dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva, kter pepravu realizuje c) dritele zbrojn licence nebo zbrojnho oprvnn, kter pepravu realizuje 240. Noen nebo pepravovan zbran kategorie D nebo stelivo do tchto zbran mus bt pod neustlou kontrolou

26 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) dritele zbrojnho prkazu b) jejich oprvnnho dritele c) dritele zbrojn licence 241. Dren zbran kategorie A, B nebo C uschovan, uloen nebo uskladnn (pechovvan zbran) a) v potu do 5 kus nebo stelivo do 5 000 nboj se zabezpeuj uloenm do uzamykateln ocelov schrnky nebo uzamykateln ocelov skn nebo zvltnho uzamenho zazen, pokud spluj technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem; toto se nevztahuje na pechovvan zbran kategorie B nebo C v potu do 1 kusu nebo stelivo v potu do 200 nboj, kter je vak dritel tchto zbran a steliva povinen vhodn zabezpeit proti zneuit, ztrt a odcizen b) v potu do 10 kus nebo stelivo do 10 000 nboj se zabezpeuj uloenm do uzamykateln ocelov schrnky nebo uzamykateln ocelov skn nebo zvltnho uzamenho zazen, pokud spluj technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem; toto se nevztahuje na pechovvan zbran kategorie B nebo C v potu do 2 kus nebo stelivo v potu do 500 nboj, kter je vak dritel tchto zbran a steliva povinen vhodn zabezpeit proti zneuit, ztrt a odcizen c) v potu do 10 kus nebo stelivo do 15 000 nboj se zabezpeuj uloenm do uzamykateln ocelov schrnky nebo uzamykateln ocelov skn nebo zvltnho uzamenho zazen, pokud spluj technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem; toto se nevztahuje na pechovvan zbran kategorie B nebo C v potu do 3 kus nebo stelivo v potu do 1 500 nboj, kter je vak dritel tchto zbran a steliva povinen vhodn zabezpeit proti zneuit, ztrt a odcizen 242. V uzamykatelnm skovm trezoru, pokud spluje technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem, nebo uzamen mstnosti nebo samostatnm objektu, pokud spluj technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem se zabezpeuje a) vce ne 5 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 5 000 nboj b) vce ne 10 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 10 000 nboj c) vce ne 20 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 20 000 nboj 243. V uzamen mstnosti, samostatnm objektu nebo komorovm trezoru, pokud jsou chrnny elektronickm zabezpeovacm zazenm a pokud spluj technick poadavky stanoven provdcm prvnm pedpisem, se zabezpeuje a) vce ne 10 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 10 000 nboj b) vce ne 15 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 15 000 nboj c) vce ne 20 uschovanch, uloench nebo uskladnnch (pechovvanch) zbran nebo vce ne 20 000 nboj 244. Uschovan, uloen nebo uskladnn (pechovvan) zbra mus bt v a) ochrannm pouzdru ve stavu okamitho pouit, to znamen, e zbra je nabita nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo v nbojovch komorch vlce revolveru b) nabitm stavu, to znamen, e zbra je nabita nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo v nbojovch komorch vlce revolveru c) nenabitm stavu, to znamen, e zbra nen nabita nboji v zsobnku, nbojov schrnce, nbojov komoe hlavn nebo v nbojovch komorch vlce revolveru 245. Pslun tvar policie je oprvnn u dritel zbrojnch prkaz provst kontrolu zabezpeen zbran a) kategorie A; pi tto kontrole je oprvnn vstupovat do jejich obydl b) kategorie B; pi tto kontrole je oprvnn vstupovat do jejich obydl c) kategorie B; pi tto kontrole nen oprvnn vstupovat do jejich obydl 246. Dritel zbrojnho prkazu nebo zbrojn licence me jin fyzick osob, kter nen dritelem zbrojnho prkazu pslun skupiny, svit za podmnek uvedench v zkon o zbranch zbra a) kategorie A nebo C b) kategorie B nebo C c) kategorie C nebo D 247. Pi vuce, pprav nebo soutch, jejich soust je stelba, me osoba, kter nen dritelem zbrojnho prkazu a) mlad 15 let, nejmn ve vku 10 let, pouvat zbra, avak pouze za ptomnosti osoby star 18 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B, poppad skupiny C nejmn pt let a zajist bezpenou manipulaci se

27 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

zbran a stelivem b) mlad 16 let, nejmn ve vku 10 let, pouvat zbra, avak pouze za ptomnosti osoby star 18 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B, poppad skupiny C nejmn dva roky a zajist bezpenou manipulaci se zbran a stelivem c) mlad 18 let, nejmn ve vku 10 let, pouvat zbra, avak pouze za ptomnosti osoby star 21 let, kter je dritelem zbrojnho prkazu skupiny B, poppad skupiny C nejmn ti roky a zajist bezpenou manipulaci se zbran a stelivem 248. Osoba, kter se astn veejnch shromdn, slavnost, sportovnch podnik nebo lidovch zbav, me na tchto akcch nosit zbra, a) podl-li se na zabezpeen akce; souhlas poadatele se nevyaduje b) podl-li se se souhlasem poadatele na zabezpeen akce, jej soust je stelba c) udlil-li k tomu poadatel souhlas 249. Osoba, kter se astn veejnch shromdn, slavnost, sportovnch podnik nebo lidovch zbav, me na tchto akcch nosit zbra, pokud je to nezbytn k ochran ivota, zdrav nebo majetku a noen zbran povol a) poadatel b) tvar policie pslun podle msta konn akce c) obecn ad obce s rozenou psobnost 250. Zbra kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tto zbran me bt veejn vystavovna jen na zklad povolen vydanho a) pslunm tvarem policie b) tvarem policie pslunm podle msta konn akce c) obecnm adem 251. Znehodnotit nebo zniit zbra kategorie A, B nebo C nebo vyrobit jejich ez lze jen na zklad povolen a) pslunho tvaru policie, nejde-li o zhotoven ezu zbran pmo vrobcem zbran b) kterhokoliv tvaru policie, nejde-li o zhotoven ezu zbran pmo vrobcem zbran c) eskho adu pro zkouen zbran a steliva, nejde-li o zhotoven ezu zbran pmo vrobcem zbran 252. Vlastnk zbran kategorie A, B nebo C je povinen pedloit ji ped jejm znehodnocenm nebo znienm nebo vrobou jejho ezu a) ktermukoli tvaru policie ke kriminalistick expertize s psemnou dost, podanou na pedepsanm tiskopise b) pslunmu tvaru policie ke kriminalistick expertize s psemnou dost, podanou na pedepsanm tiskopise c) eskmu adu pro zkouen zbran a steliva k expertize s psemnou dost, podanou na pedepsanm tiskopise 253. Pokud kriminalistickou expertizou bylo zjitno dvodn podezen, e se zbran, kter m bt znehodnocena, zniena nebo m bt provedena vroba jejho ezu, byl spchn trestn in nebo pestupek a) pslun tvar policie dost o znehodnocen nebo znien zbran nebo vrobu jejho ezu zamtne b) kterkoli tvar policie dost o znehodnocen nebo znien zbran nebo vrobu jejho ezu odlo c) esk ad pro zkouen zbran a steliva dost o znehodnocen nebo znien zbran nebo vrobu jejho ezu zamtne 254. adatel, ktermu bylo vydno povolen ke znehodnocen nebo znien zbran kategorie A, B nebo C nebo k vrob jejich ezu, je povinen je pedat ke znehodnocen nebo znien nebo vrob jejich ezu osob, kter je k tto innosti oprvnna do a) 20 pracovnch dn ode dne vydn povolen b) 20 dn ode dne vydn povolen c) 30 dn ode dne vydn povolen 255. adatel, ktermu bylo vydno povolen ke znehodnocen nebo znien zbran kategorie A, B nebo C nebo k vrob jejich ezu, je povinen pslunmu tvaru policie, kter povolen vydal, pedloit do a) 5 pracovnch dn po znehodnocen nebo znien zbran potvrzen podnikatele v oboru zbran o jejich znehodnocen, znien nebo vrob ezu b) 10 pracovnch dn po znehodnocen nebo znien zbran, hlavn sti zbran, zakzanho doplku zbran nebo

28 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

vrob jejich ezu potvrzen oprvnn osoby o jejich znehodnocen, znien nebo vrob ezu c) 30 dn po znehodnocen nebo znien zbran, hlavn sti zbran, zakzanho doplku zbran nebo vrob jejich ezu potvrzen oprvnn osoby o jejich znehodnocen, znien nebo vrob ezu 256. V ppad znehodnocen zbran, hlavn sti zbran nebo zakzanho doplku zbran nebo vroby jejich ezu pedlo adatel do 10 pracovnch dn po jejich znehodnocen nebo znien nebo vrob jejich ezu zbra, hlavn st zbran nebo zakzan doplnk zbran ke kontrole a) ktermukoliv tvaru policie b) pslunmu tvaru policie c) eskmu adu pro zkouen zbran a steliva 257. Dritel znehodnocen zbran a) sm na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm nosit tuto zbra viditeln; pi noen nen povinen mt u sebe potvrzen o jejm znehodnocen b) nesm na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm nosit tuto zbra viditeln; pi noen nen povinen mt u sebe potvrzen o jejm znehodnocen c) nesm na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm nosit tuto zbra viditeln; pi noen tto zbran je povinen mt u sebe potvrzen o jejm znehodnocen 258. Pevst vlastnictv ke zbrani kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran na jinho oprvnnho dritele je dritel zbrojnho prkazu, zbrojn licence nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva povinen, pokud neuin jinak, do a) 2 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti b) 3 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti c) 6 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti 259. Dritel zbrojnho prkazu, zbrojn licence nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva je povinen, pokud neuin jinak, podat pslun tvar policie o povolen ke znehodnocen, znien nebo vrob ezu zbran kategorie A, B nebo C nebo pedat ke znehodnocen, znien nebo vrob ezu stelivo osob, kter je k tto innosti oprvnna, do a) 1 msce ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti b) 2 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti c) 3 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti 260. Dritel zbrojnho prkazu, zbrojn licence nebo zbrojnho prvodnho listu pro trval vvoz zbran nebo steliva je povinen, pokud neuin jinak, podat pslun tvar policie o pedn zbran kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran podnikateli v oboru zbran a steliva za elem jejho prodeje nebo schovy, do a) 10 dn ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti b) 1 msce ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti c) 2 msc ode dne nsledujcho po dni zniku jejich platnosti 261. Orgn, kter v trestnm zen nebo v zen o pestupku rozhodl o propadnut nebo zabrn zbran, hlavn sti zbran, zakzanho doplku zbran nebo steliva, zale opis tohoto rozhodnut opaten dolokou prvn moci a) Kriminalistickmu stavu b) Ministerstvu financ c) pslunmu tvaru policie 262. Fyzick nebo prvnick osoba, kter nabyla zbra kategorie A, B nebo C nebo stelivo do tto zbran do vlastnictv ddnm a nen dritelem pslunch oprvnn k jejich dren, je oprvnna do a) 4 msc ode dne, kdy rozhodnut soudu o ddictv nabylo prvn moci, podat o vydn zbrojnho prkazu, zbrojn licence, poppad o udlen vjimky, vydn povolen nebo zbrojnho prvodnho listu b) 2 msc ode dne, kdy rozhodnut soudu o ddictv nabylo prvn moci, podat o vydn zbrojnho prkazu, zbrojn licence, poppad o udlen vjimky, vydn povolen nebo zbrojnho prvodnho listu c) 3 msc ode dne, kdy rozhodnut soudu o ddictv nabylo prvn moci, podat o vydn zbrojnho prkazu, zbrojn licence, poppad o udlen vjimky, vydn povolen nebo zbrojnho prvodnho listu

29 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

263. Kad, kdo nalezne zbrojn prkaz, prkaz zkuebnho komisae, zbrojn licenci, zbrojn prvodn list, evropsk zbrojn pas nebo prkaz zbran, je povinen tyto doklady odevzdat a) nejpozdji do 2 dn pslunkovi policie nebo ktermukoli tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter je ped nejblimu tvaru policie b) nejpozdji do 3 dn pslunkovi policie nebo pslunmu tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter je ped nejblimu tvaru policie c) neprodlen pslunkovi policie nebo ktermukoli tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter je ped nejblimu tvaru policie 264. Kad, kdo nalezne zbra kategorie A, B, nebo C nebo stelivo do tchto zbran anebo zbra kategorie D, munici nebo vbuninu, je povinen a) neprodlen oznmit jejich nlez nejblimu pslunkovi policie nebo ktermukoli tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter toto oznmen ped nejblimu tvaru policie b) nejpozdji do 2 dn oznmit jejich nlez nejblimu pslunkovi policie nebo ktermukoli tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter toto oznmen ped nejblimu tvaru policie c) nejpozdji do 3 dn oznmit jejich nlez nejblimu pslunkovi policie nebo ktermukoli tvaru policie, anebo orgnu mstn samosprvy, kter toto oznmen ped nejblimu tvaru policie 265. V dob trvn stavu ohroen sttu nebo vlenho stavu je a) Parlament oprvnn ve veejnm zjmu nadit odevzdn zbran a steliva na urit msto do schovy anebo omezit nebo zakzat jejich noen b) vlda oprvnna ve veejnm zjmu nadit odevzdn zbran a steliva na urit msto do schovy anebo omezit nebo zakzat jejich noen c) Sent oprvnn ve veejnm zjmu nadit odevzdn zbran a steliva na urit msto do schovy anebo omezit nebo zakzat jejich noen 266. Informan systm obsahujc osobn daje a sla prkaz zkuebnch komisa vede a) Ministerstvo vnitra b) obecn ad obce s rozenou psobnost c) esk ad pro zkouen zbran a steliva 267. Informan systm obsahujc mimo jin daje o vydanch zbrojnch prkazech a jejich dritelch a vydanch zbrojnch licencch a jejich dritelch vede a) Ministerstvo vnitra b) Ministerstvo obrany c) Policie esk republiky 268. Informan systm obsahujc mimo jin daje o vyvezench nebo provezench zbranch, hlavnch stech zbran, stelivu nebo zakzanch doplcch zbran, o zbrojnch prvodnch listech pro trval vvoz, trval dovoz nebo tranzit zbran nebo steliva vede a) Ministerstvo vnitra b) Policie esk republiky c) Ministerstvo prmyslu a obchodu 269. daje v informanch systmech se uchovvaj a) po dobu 10 let od zniku platnosti doklad, z kterch byly daje erpny b) po dobu 15 let od zniku platnosti doklad, z kterch byly daje erpny c) po dobu 20 let od zniku platnosti doklad, z kterch byly daje erpny 270. Sttn sprvu ve vcech zbran a steliva podle zkona o zbranch vykonv a) Ministerstvo vnitra, Policie esk republiky, zastupitelsk ad esk republiky a esk ad pro zkouen zbran a steliva b) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo prmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany c) Policie esk republiky, Ministerstvo prmyslu a obchodu a esk ad pro zkouen zbran a steliva 271. Soubory psemnch test ke zkoukm odborn zpsobilosti adatel o vydn zbrojnho prkazu a adatel o jmenovn zkuebnm komisaem vydv a) pslun tvar policie

30 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

b) Policejn prezidium esk republiky c) Ministerstvo vnitra 272. Fyzick osoba, kter neoznm nabyt vlastnictv ke zbrani kategorie A, B nebo C pslunmu tvaru policie do 10 pracovnch dn ode dne nabyt vlastnictv, se dopust a) pestupku b) jinho sprvnho deliktu c) trestnho inu 273. Dritel zbran kategorie D, kter nos zbra viditeln na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm, se dopust a) trestnho inu b) pestupku c) dnho protiprvnho jednn 274. Dritel zbrojnho prkazu skupiny A a E, kter pevede vlastnictv ke zbrani, stelivu nebo zakzanmu doplku zbran na osobu, kter k jejich dren nen oprvnna, nebo je penech takov osob, se dopust a) trestnho inu b) pestupku c) sprvnho deliktu 275. Dritel zbrojnho prkazu skupiny B a E, kter nos zbra nebo manipuluje se zbran na veejnosti nebo na mst veejnosti pstupnm, pestoe je jeho schopnost k tto innosti snena poitm alkoholickch npoj anebo jinch nvykovch ltek, lk nebo v dsledku nemoci, se dopust a) trestnho inu b) pestupku c) provinn 276. Prvnick nebo podnikajc fyzick osoba, kter vyv a zptn dov zbra kategorie A, B anebo C nebo stelivo do tto zbran a neprovede oznmen vvozu nebo zptnho dovozu zbran kategorie A, B nebo C nebo steliva do tto zbran, se dopust a) trestnho inu b) pestupku c) sprvnho deliktu 277. Dritel zbrojn licence skupiny A a J, kter neprodlen neohls tvaru policie ztrtu nebo odcizen zbran, steliva, zbrojn licence nebo prkazu zbran, se dopust a) provinn b) sprvnho deliktu c) dnho protiprvnho jednn 278. Steln zbra je podle zkona o zbranch zbra, u kter je a) jej funkce odvozena pi uvolnn energie pi vstelu b) funkce odvozena okamitm uvolnnm energie pi vstelu, konstruovan na poadovan inek na definovanou vzdlenost c) poadovan funkce odvozena mnostvm uvolnnch splodin pi vstelu, kter je konstruovan na poadovan vkon a vzdlenost 279. Paln zbra je podle zkona o zbranch a) zbra, u kter je funkce odvozena od uvolnn nahromadn mechanick energie b) steln zbra, u kter je funkce odvozena od okamitho uvolnn dynamick energie c) steln zbra, u kter je funkce odvozena od okamitho uvolnn chemick energie 280. Plynov zbra je podle zkona o zbranch steln zbra, u kter je funkce odvozena od a) okamitho uvolnn energie stlaenho vzduchu nebo jinho plynu b) uvolnn energie stelnho prachu c) okamitho uvolnn dynamick nebo mechanick energie

31 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

281. Mechanick zbra je podle zkona o zbranch a) steln zbra, u kter je funkce odvozena uvolnnm nahromadn dynamick energie b) steln zbra, u kter je funkce odvozena okamitm uvolnnm nahromadn mechanick energie c) zbra, u kter je funkce odvozena uvolnnm nahromadn chemick energie 282. Expanzn zbra je podle zkona o zbranch a) mechanick zbra, jej konstrukce vyluuje pouit brokovho nebo kulovho nboje b) steln zbra, jej konstrukce umouje pouit kulovho nboje nebo nboje s hromadnou stelou c) paln zbra, jej konstrukce vyluuje pouit kulovho nboje nebo nboje s hromadnou stelou 283. Expanzn pstroj je podle zkona o zbranch a) plynov zazen, u nho je primrnm zdrojem energie plynov ltka obsaen ve stelivu pro tyto pstroje b) pracovn zazen, u nho je primrnm zdrojem energie vbun ltka obsaen ve stelivu pro expanzn pstroje c) steln zbra, u kter je primrnm zdrojem energie vbun ltka obsaen ve stelivu pro steln zbran 284. Kulov zbra je podle zkona o zbranch a) zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu plynovmi nboji nebo mechanickmi stelami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra b) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu kulovmi nboji nebo kulovmi stelami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra c) plynovkov zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu chemickmi nboji nebo plynovmi stelami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra 285. Brokov zbra je podle zkona o zbranch a) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu kulovmi nboji, ppadn specilnmi nboji pro brokovou zbra b) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu brokovmi nboji, ppadn specilnmi nboji pro brokovou zbra c) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu nbojkami, ppadn specilnmi nbojkami pro brokovou zbra 286. Kombinovan zbra je podle zkona o zbranch a) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu nboji s okrajovm zpalem nebo nbojkami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra a s hlavn (hlavnmi) pro stelbu plynovkovmi nbojkami, ppadn specilnmi nboji pro brokovou zbra b) expanzn zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu nbojkami nebo kulovmi stelami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra a s hlavn (hlavnmi) pro stelbu brokovmi nboji, ppadn specilnmi nboji pro brokovou zbra c) paln zbra s hlavn (hlavnmi) pro stelbu kulovmi nboji nebo kulovmi stelami, ppadn specilnmi nboji nebo stelami pro kulovou zbra a s hlavn (hlavnmi) pro stelbu brokovmi nboji, ppadn specilnmi nboji pro brokovou zbra 287. Podle zkona o zbranch je krtk zbra a) paln zbra, jej dlka hlavn nepesahuje 350 mm nebo jej celkov dlka nepesahuje 700 mm b) paln zbra, jej dlka hlavn nepesahuje 300 mm nebo jej celkov dlka nepesahuje 600 mm c) paln zbra, jej dlka hlavn nepesahuje 400 mm nebo jej celkov dlka nepesahuje 650 mm 288. Podle zkona o zbranch je dlouh zbra a) paln zbra, jej dlka hlavn nepesahuje 250 mm nebo jej celkov dlka nepesahuje 500 mm b) paln zbra, kter nen krtkou zbran c) paln zbra, jej dlka hlavn nepesahuje 200 mm nebo jej celkov dlka nepesahuje 500 mm 289. Samoinn zbra je podle zkona o zbranch paln zbra, u n se a) optovn nabit dje v dsledku pedchozho vstelu a u kter konstrukce neumouje vce vstel na jedno stisknut spout b) optovn nabit dje v dsledku pedchozho vstelu a u kter konstrukce umouje vce vstel na jedno stisknut spout c) optovn nabit dje v dsledku mechanickho otoen zvru a u kter konstrukce neumouje vce vstel na jedno stisknut spout

32 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

290. Samonabjec zbra podle zkona o zbranch je paln zbra, u n se a) optovn nabit dje v dsledku pedchozho vstelu a u kter konstrukce neumouje vce vstel na jedno stisknut spout b) optovn nabit dje v dsledku pedchozho vstelu a u kter konstrukce umouje vce vstel na jedno stisknut spout c) optovn nabit dje v dsledku mechanickho otoen zvru a u kter konstrukce umouje vce vstel na jedno stisknut spout 291. Opakovac zbra podle zkona o zbranch je paln zbra a) se zsobnkem nebo jinm podvacm strojm, u n se optovn nabit dje v dsledku pedchozho vstelu a u kter konstrukce neumouje vce vstel na jedno stisknut spout b) bez zsobnku nebo jinho podvacho stroj, u n se optovn nabit dje v dsledku runho ovldn zvru nebo mechanickho otoen revolverovho vlce c) se zsobnkem nebo jinm podvacm strojm, u n se optovn nabit dje v dsledku runho ovldn zvru nebo mechanickho otoen revolverovho vlce 292. Steln zbra, kter je uren k veden nmon, leteck nebo pozemn vlky, je podle zkona o zbranch a) bezpenostn zbra b) vojensk zbra c) armdn zbra 293. Steln zbra, uren pravidly sportovn stelby pro nrodn a mezinrodn disciplny, je podle zkona o zbranch a) sportovn zbra b) loveck zbra c) vojensk zbra 294. Loveck zbra je podle zkona o zbranch a) steln zbra, uren k lovu zve odstelem podle rozhodnut eskho adu pro zkouen zbran a steliva b) steln zbra, uren k lovu zve odstelem podle provdcho pedpisu k zkonu o zbranch c) steln zbra, uren k lovu zve odstelem podle zkona o myslivosti 295. Paintbalov zbra podle zkona o zbranch je a) mechanick zbra, kterou se vysteluje stela se znakovac ltkou b) plynov zbra, kterou se vysteluje stela se znakovac ltkou c) expanzn zbra, kterou se vysteluje stela se znakovac ltkou 296. Signln zbra je podle zkona o zbranch a) jednoelov zazen na principu krtk nebo dlouh zbran pro pouit signlnch nboj re vt ne 16 mm b) jednoelov zazen na principu krtk zbran pro pouit signlnch nboj re men ne 16 mm c) jednoelov zazen na principu krtk nebo dlouh zbran pro pouit signlnch nboj re vt ne 18 mm 297. Historick zbra je podle zkona o zbranch a) steln zbra, kter byla vyrobena do 31. prosince 1890, a souasn plat, e vechny hlavn sti zbran byly vyrobeny do 31. prosince 1890 b) steln zbra, kter byla vyrobena do 31. prosince 1890, nebo plat, e vechny hlavn sti zbran byly vyrobeny do 31. prosince 1890 c) steln zbra, kter byla vyrobena do 31. prosince 1945, a souasn plat, e vechny hlavn sti zbran byly vyrobeny do 31. prosince 1945 298. Hlavn sti steln zbran podle zkona o zbranch jsou a) hlave, vlon hlave, rm, midla, vlec revolveru, pouzdro zvru nebo tlo a zvr b) hlave, vlon hlave, vlon nbojov komora, rm, vlec revolveru, pouzdro zvru nebo tlo a zvr c) hlave, vlon hlave, kohout, spou, rm, vlec revolveru, pouzdro zvru nebo tlo a zvr 299. Znehodnocen zbra podle zkona o zbranch je

33 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) steln zbra, kter byla odborn znehodnocena vlastnkem zbran b) steln zbra, kter byla znehodnocena postupem stanovenm prvnm pedpisem c) steln zbra, kter byla znehodnocena dritelem zbrojnho prkazu pslun skupiny 300. Souhrnn oznaen nboj, nbojek a stel do stelnch zbran je podle zkona o zbranch a) stelivo b) stelivina c) munice 301. Stelivo, kter vyuv ji pouitch nbojnic je podle zkona o zbranch stelivo a) dobjen b) pebjen c) nabjen 302. Zkuebn stelivo je podle zkona o zbranch stelivo uren a) pro ely cvinho vyuit ve zbranch kategorie A b) pro tormenskripn pezkouen zbran podle zvltnho pedpisu c) pro edn pezkuovn zbran podle zvltnho prvnho pedpisu 303. Jednotn stela je podle zkona o zbranch a) tleso uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn rozdl b) tleso, uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn nerozdl c) nbojka uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn rozdl 304. Hromadn stela podle zkona o zbranch je a) nbojka ve skupenstv kapalnm nebo plynnm, uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn rozdl b) tleso nebo ltka ve skupenstv tuhm, kapalnm nebo plynnm, uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn rozdl c) tleso uren k zasaen cle nebo vyvoln jinho efektu, kter se po oputn hlavn nerozdl 305. Prbojn stela je podle zkona o zbranch a) jednotn stela, jej jdro je z tvrdho kovu b) hromadn stela, kter je tvoena materilem tvrdm ne 150 HB - tvrdost podle Brinella, nebo stela, kter je laborovna do steliva, kter svou konstrukc nebo energi stely vykazuje prbojn inek; zpravidla m stelivo prbojnou stelu s kombinovanm inkem, urenou pro vojensk nebo speciln ely c) jednotn stela, kter je tvoena materilem tvrdm ne 250 HB - tvrdost podle Brinella, nebo stela, kter je laborovna do steliva, kter svou konstrukc nebo energi stely vykazuje prbojn inek; zpravidla m stelivo prbojnou stelu s kombinovanm inkem, urenou pro vojensk nebo speciln ely 306. Sloen plov stela obsahujc vbunou slo, kter po nrazu exploduje, je podle zkona o zbranch stela a) vbun b) prbojn c) zpaln 307. Sloen plov stela obsahujc zpalnou slo, kter se po styku se vzduchem nebo po nrazu vznt, je podle zkona o zbranch stela a) vbun b) prbojn c) zpaln 308. Jednotn stela se pikou ve tvaru komolho kuele, kter je na vrcholu opaten otevenou vlcovou dutinou, do kter zasahuje st olovnho jdra tvaru komolho kuele a pl je na okrajch podln naznut, je podle zkona o zbranch stela a) okov b) prbojn c) vbun

34 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

309. Nboj je podle zkona o zbranch celek uren ke vkldn (nabjen) do a) mechanick zbran, signln zbran nebo zvltn zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, vmetn npln a stely b) paintbalov zbran, signln zbran nebo zvltn zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, vmetn npln a stely c) paln zbran, signln zbran nebo zvltn zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, vmetn npln a stely 310. Nbojka je podle zkona o zbranch celek uren ke vkldn (nabjen) do a) expanzn zbran, expanznho pstroje nebo kulov zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, me obsahovat vmetnou npl, granule nebo chemickou drdivou ltku b) expanzn zbran, expanznho pstroje nebo zvltn zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, me obsahovat vmetnou npl, granule nebo chemickou drdivou ltku c) expanzn zbran, expanznho pstroje nebo zvltn zbran, skld se z nbojnice, zpalky nebo zpalkov sloe, me obsahovat vmetnou npl, jednotnou stelu nebo chemickou drdivou ltku 311. Fotografie podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. m mimo jin a) rastrovan povrch a je v barevnm proveden. Fotografie je obdlnkovho tvaru o rozmrech 30 x 40 mm, postaven na krat stranu s rovnmi nebo zaoblenmi rohy b) hladk povrch a je v ernoblm nebo barevnm proveden. Fotografie je obdlnkovho tvaru o rozmrech 35 x 45 mm, postaven na krat stranu s rovnmi nebo zaoblenmi rohy c) drsn povrch a je v ernoblm nebo barevnm proveden. Je obdlnkovho tvaru o rozmrech 40 x 50 mm a postaven na del stranu s rovnmi rohy 312. Teoretick st zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd a) testem, kter je sloen ze 30 otzek, z nich je 22 otzek ze znalosti prvnch pedpis hodnocench 3 body, 5 otzek ze znalosti nauky o zbranch a stelivu hodnocench 2 body a 3 otzky ze znalosti zdravotnho minima hodnocen 1 bodem b) testem, kter je sloen ze 40 otzek, z nich je 28 otzek ze znalosti prvnch pedpis hodnocench 3 body, 9 otzek ze znalosti nauky o zbranch a stelivu hodnocench 2 body a 3 otzky ze znalosti zdravotnho minima hodnocen 1 bodem c) testem, kter je sloen ze 45 otzek, z nich je 30 otzek ze znalosti prvnch pedpis hodnocench 3 body, 10 otzek za znalosti nauky o zbranch a stelivu hodnocench 2 body a 5 otzek ze znalosti zdravotnho minima hodnocen 1 bodem 313. Praktick st zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd tak, e adatel mimo jin pedvede a) prohldku zbran za elem zjitn, zda nen v nabitm stavu b) prohldku stelit za elem zjitn, zda nen pokozeno c) prohldku zbran za elem zjitn, zda nen pokozen 314. Praktick st zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd tak, e adatel mimo jin pedvede a) rozebrn a vyitn zbran ped stelbou b) sten rozebrn a sloen zbran v rozsahu, kter je nutn k vyitn zbran po stelb c) rozebrn a sloen zbran v rozsahu, kter je nutn k pekontrolovn zbran, zda na n nen zvada 315. Praktick st zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd tak, e adatel mimo jin pedvede a) postaven pi stelb a ukzku zastaven stelby pi zvad zbran b) postup pi kontrole steliva ped stelbou a pi zjitn zvady na stelivu c) postup pi pprav zbran a steliva ke stelb, pi peruen stelby, pi zjitn zvady na zbrani pi stelb a pi ukonen stelby 316. Praktick st zkouky odborn zpsobilosti adatele o vydn zbrojnho prkazu se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd tak, e adatel mimo jin pedvede stelbu a) na pevn cl

35 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

b) na pohybliv cl c) na nekryt cl 317. Pi zkouce odborn zpsobilosti adatele o zbrojn prkaz se ke stelb na pevn cl podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. pouije mimo jin a) druh zbran, kterou adateli ur zkuebn komisa b) druh zbran odpovdajc skupin zbrojnho prkazu, kterou adatel uvd v pihlce c) zbra, kterou si adatel zapj od podnikatele na seku zbran a steliva 318. Pi zkouce odborn zpsobilosti adatele o zbrojn prkaz se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. pouije ke stelb msto loveckch kulovch a loveckch kombinovanch zbran a) krtk zbra re 22 LR (5,6 mm) - malorka b) dlouh zbra re 22 LR (5,6 mm) - malorka c) dlouh zbra re 38 Special (9 mm) - malorka 319. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. v ppadech, kdy adatel o zkouku odborn zpsobilosti je vlastnkem zbran, kterou dr na povolen k dren zbran a) me bt pi praktick sti zkouky pednostn pouita tato zbra b) neme bt pi praktick sti zkouky pednostn pouita tato zbra c) mus vdy bt pi praktick sti zkouky pednostn pouita tato zbra 320. Stelba adatele o zkouku odborn zpsobilosti se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd na stelnici a) v poloze vstoje b) v poloze vklee c) v poloze vlee 321. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. oporu zbran pi stelb adatele o zkouku odborn zpsobilosti a) me pout pouze adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny A, jde-li o stelbu z dlouh zbran, nebo zbrojnho prkazu skupiny D b) me pout pouze adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny B, jde-li o stelbu z dlouh zbran, nebo zbrojnho prkazu skupiny C c) me pout pouze adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny A, jde-li o stelbu z dlouh zbran, nebo zbrojnho prkazu skupiny E 322. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. se pi stelb adatele o zkouku odborn zpsobilosti z krtk kulov zbran jako cl pouije a) pistolov mezinrodn ter 30/10 nebo bl ter o rozmru 450 x 450 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 100 mm, pevn uchycen v clovm prostoru stelnice b) malorkov mezinrodn ter 40/30 nebo bl ter o rozmru 500 x 500 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 150 mm, voln uchycen v clovm prostoru stelnice c) pistolov mezinrodn ter 50/20 nebo bl ter o rozmru 550 x 550 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 200 mm, pevn uchycen v clovm prostoru stelnice 323. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. pi stelb adatele o zkouku odborn zpsobilosti z dlouh kulov a brokov zbran se jako cl pouije a) pistolov mezinrodn ter nebo bl ter o rozmru 150 x 150 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 90 mm, pevn uchycen v clovm prostoru stelnice b) malorkov mezinrodn ter 40/30 nebo bl ter o rozmru 300 x 300 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 150 mm, voln uchycen v clovm prostoru stelnice c) malorkov mezinrodn ter nebo bl ter o rozmru 250 x 250 mm s ernm kruhovm stedem o prmru 112 mm, pevn uchycen v clovm prostoru stelnice 324. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. ped zahjenm hodnocen stelby si adatel o zkouku odborn zpsobilosti ov a) dvma vstely sprvnost nastelen zbran b) temi vstely sprvnost nastelen zbran c) pti vstely sprvnost nastelen zbran

36 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

325. V teoretick sti zkouky odborn zpsobilosti je adatel podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. hodnocen stupnm "prospl", jestlie bez pomcek zsk ve lht a) 20 minut nejmn 60 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny A b) 30 minut nejmn 64 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny A c) 40 minut nejmn 67 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny A 326. V teoretick sti zkouky odborn zpsobilosti je adatel podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. hodnocen stupnm "prospl", jestlie bez pomcek zsk ve lht a) 30 minut nejmn 67 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny B a C b) 40 minut nejmn 71 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny B a C c) 45 minut nejmn 74 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny B a C 327. V teoretick sti zkouky odborn zpsobilosti je adatel podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. hodnocen stupnm "prospl", jestlie bez pomcek zsk ve lht a) 40 minut nejmn 74 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny D a E b) 45 minut nejmn 69 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny D a E c) 30 minut nejmn 71 bod, jde-li o dost o proveden zkouky k vydn zbrojnho prkazu skupiny D a E 328. Pi stelb na pevn cl v praktick sti zkouky je podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny A hodnocen stupnm "prospl", jestlie mimo zvldnut ostatnch innost doshne a) nejmn jeden zsah v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn jeden zsah v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn jeden zsah tere z brokov zbran na vzdlenost 30 m z pti monch vstel v ase nejdle pt minut b) nejmn dva zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 25 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn dva zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 10 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn dva zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 25 m ze ty monch vstel v ase nejdle ti minuty c) nejmn ti zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 30 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn ti zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pt minut 329. Pi stelb na pevn cl v praktick sti zkouky je podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny B hodnocen stupnm "prospl", jestlie mimo zvldnut jinch innost doshne a) nejmn dva zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn dva zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle tyi minuty b) nejmn ti zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn ti zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle pt minut c) nejmn tyi zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 25 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut, nejmn tyi zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 10 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut nebo nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 25 m ze ty monch vstel v ase nejdle ti minuty 330. Pi stelb na pevn cl v praktick sti zkouky je podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny C hodnocen stupnm "prospl", jestlie mimo zvldnut jinch innost doshne a) nejmn ti zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut a nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 20 m z pti monch vstel v ase nejdle pt minut b) nejmn tyi zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 25 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut a nejmn ti zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 25 m ze ty monch vstel v ase

37 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

nejdle ti minuty c) nejmn tyi zsahy v teri z dlouh kulov zbran na vzdlenost 30 m z pti monch vstel v ase nejdle t minut a nejmn tyi zsahy tere z brokov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle ti minuty 331. Pi stelb na pevn cl v praktick sti zkouky je podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny D hodnocen stupnm "prospl", jestlie mimo zvldnut jinch innost doshne a) nejmn dva zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 5 m z pti monch vstel v ase nejdle pti minut b) nejmn ti zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 10 m z pti monch vstel v ase nejdle t minut c) nejmn tyi zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle dvou minut 332. Pi stelb na pevn cl v praktick sti zkouky je podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel o vydn zbrojnho prkazu skupiny E hodnocen stupnm "prospl", jestlie mimo zvldnut jinch innost doshne a) nejmn tyi zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 10 m z pti monch vstel v ase nejdle t minut b) nejmn ti zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 15 m z pti monch vstel v ase nejdle ty minut c) nejmn dva zsahy v teri z krtk kulov zbran na vzdlenost 10 m z pti monch vstel v ase nejdle jedn minuty 333. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. zkuebn komisa pi praktick sti zkouky odborn zpsobilosti adatele o zbrojn prkaz okamit ukon zkouku a adatele ohodnot stupnm "neprospl", pokud tento a) vlastnm zavinnm ohroz bezpenost osob b) vlastnm zavinnm zpsob zvadu na zbrani nebo nboji c) vlastnm zavinnm se nezastn stelby na pevn cl 334. adatel, kter byl v teoretick sti zkouky odborn zpsobilosti hodnocen stupnm "prospl" a v praktick sti zkouky "neprospl", me podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. praktickou st zkouky a) jednou opakovat do dvou msc ode dne, kdy v praktick sti zkouky byl hodnocen stupnm " neprospl" b) dvakrt opakovat do t msc ode dne, kdy v praktick sti zkouky byl hodnocen stupnm "neprospl" c) dvakrt opakovat do esti msc ode dne, kdy v praktick sti zkouky byl hodnocen stupnm "neprospl" 335. Podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. zkuebnmu komisai za ast u zkouky jednoho adatele o vydn zbrojnho prkazu nle odmna, kter in a) 100,-K b) 200,-K c) 300,-K 336. Teoretick st zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae se podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. provd a) testem, kter je sloen ze 60 otzek, z nich je 52 otzek ze znalosti prvnch pedpis , 5 otzek ze znalosti nauky o zbranch a stelivu a 3 otzky ze znalosti zdravotnho minima, a z stnho pohovoru trvajcho nejdle 20 minut b) testem, kter je sloen z 50 otzek, z nich je 42 otzek ze znalosti prvnch pedpis, 5 otzek ze znalosti nauky o zbranch a stelivu a 3 otzky ze znalosti zdravotnho minima, a z stnho pohovoru trvajcho nejdle 30 minut c) testem, kter je sloen ze 65 otzek, z nich je 50 otzek ze znalosti prvnch pedpis, 10 otzek ze znalosti nauky o zbranch a stelivu a 5 otzek ze znalosti zdravotnho minima, a z stnho pohovoru trvajcho nejdle 45 minut 337. V praktick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel mimo jin pedvede a) prohldku zbran za elem zjitn, zda nen v nabitm stavu b) prohldku stelit za elem zjitn, zda nen pokozeno

38 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) prohldku zbran za elem zjitn, zda nen pokozen 338. V praktick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel mimo jin pedvede a) rozebrn a vyitn zbran ped stelbou b) sten rozebrn a sloen zbran v rozsahu, kter je nutn k vyitn zbran po stelb c) rozebrn a sloen zbran v rozsahu, kter je nutn k pekontrolovn zbran, zda na n nen zvada 339. V praktick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel mimo jin pedvede a) postaven pi stelb a ukzku zastaven stelby pi zvad zbran b) postup pi kontrole steliva ped stelbou a pi zjitn zvady na stelivu c) postup pi pprav zbran a steliva ke stelb, pi peruen stelby, pi zjitn zvady na zbrani pi stelb a pi ukonen stelby 340. V praktick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. adatel mimo jin proke a) znalosti z postupu dcho stelby b) znalosti provoznho du stelnice c) znalosti zkuebnho du 341. V teoretick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae je adatel podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. hodnocen stupnm "prospl", jestlie bez npovdy a pomcek sprvn odpov ve lht a) 30 minut nejmn 47 otzek z testu a nsledn potvrd znalosti stanoven v zkon o zbranch b) 60 minut nejmn 52 otzek z testu a nsledn potvrd znalosti stanoven v zkon o zbranch c) 80 minut nejmn 57 otzek z testu a nsledn potvrd znalosti stanoven v zkon o zbranch 342. Pokud adatel pi praktick sti zkouky odborn zpsobilosti zkuebnho komisae vlastnm zavinnm ohroz bezpenost osob, zkuebn komise podle vyhlky MV . 384/2002 Sb. a) zkouku okamit ukon a ohodnot zkouku stupnm " neprospl" b) napomene adatele a v ppad npravy ohodnot zkouku stupnm "prospl" c) zkouku ukon a vyzve adatele, aby se dostavil v dalm termnu k vykonn praktick sti zkouky 343. Technick poadavky pro zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch stelnch zbran nebo steliva a podmnky skladovn, pechovvn a zachzen s ernm loveckm prachem, bezdmnm prachem a zpalkami stanov a) nazen vldy . 338/2002 Sb. b) zkon o zbranch c) vyhlka Ministerstva vnitra 344. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. se za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran mimo jin povauje uzamykateln ocelov schrnka nebo uzamykateln ocelov sk, kter spluj poadavky odolnosti proti vloupn a) 10 odporovch jednotek podle esk technick normy SN EN 1143-1, a jsou vybaveny zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy B podle esk technick normy SN EN 1300 b) 15 odporovch jednotek podle esk technick normy SN EN 1143-1, a jsou vybaveny zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy A podle esk technick normy SN EN 1300 c) 20 odporovch jednotek podle esk technick normy SN EN 1143-1, a jsou vybaveny zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy C podle esk technick normy SN EN 1300 345. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. se za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran mimo jin povauje a) uzamykateln skov trezor, kter spluje poadavky pro klasifikaci skovch trezor bezpenostn tdy I podle esk technick normy SN EN 1143-1 b) ocelov skov trezor, kter spluje poadavky pro klasifikaci skovch trezor bezpenostn tdy A podle esk technick normy SN EN 1143-1 c) uzamykateln trezor, kter spluje poadavky pro klasifikaci ocelovch trezor bezpenostn tdy B podle esk technick normy SN EN 1143-1

39 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

346. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. se za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran mimo jin povauje a) zvltn uzamen zazen, kter je neoddliteln ukotveno do stny, stropu nebo podlahy zhotovench z cihel, betonovch panel nebo obdobnho stavebnho materilu, a vybaveno zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy A podle esk technick normy SN EN 1300 b) uzamen zazen, kter je ukotveno do stny, stropu nebo podlahy zhotovench z cihel nebo jinho materilu, a je vybaveno zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy B podle esk technick normy SN EN 1300 c) uzamen zazen, kter je ukotveno do stny nebo podlahy zhotovench z betonovch panel nebo stejnho stavebnho materilu, a vybaveno zmkem s vysokou bezpenost zaazenm do tdy C podle esk technick normy SN EN 1300 347. Za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran se mimo jin povauje a) uzamen mstnost nebo zvltn objekt, kter spluj poadavky podle 5 zkona o zbranch b) uzamen mstnost nebo samostatn objekt, kter spluj poadavky podle 3 nazen vldy . 338/2002 Sb. c) zvltn mstnost nebo samostatn dm, kter spluj poadavky podle 2 vyhlky MV . 384/2002 Sb 348. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. se za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran mimo jin povauje a) celoocelov trezor, kter spluje shodn poadavky kladen na klasifikaci trezorovch dve a komorovch trezor bezpenostn tdy II podle esk technick normy SN EN 1143-1 b) trezor, kter spluje poadavky pro klasifikaci celoocelovch dve a celoocelovch trezor bezpenostn tdy III podle esk technick normy SN EN 1143-1 c) komorov trezor, kter spluje poadavky pro klasifikaci trezorovch dve a komorovch trezor bezpenostn tdy I podle esk technick normy SN EN 1143-1 349. Za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran se mimo jin povauje vloha a skla vloh, kter spluj podmnky a) podle 24 zkona o zbranch b) podle 4 nazen vldy . 338/2002 Sb. c) podle 4 vyhlky MV . 384/2002 Sb 350. Podle nazen . 338/2002 Sb. se za technicky zpsobil pro ely zabezpeen uschovanch, uloench nebo uskladnnch zbran mimo jin povauje sklo vitrny nebo pultu, kter je vybaveno bezpenostn fli proti prrazu s odolnost a) nejmn 250 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu nebo vytlaen z rmu b) nejmn 300 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu nebo vytlaen z rmu c) maximln 350 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu nebo vytlaen z rmu 351. Uzamen mstnost nebo samostatn objekt (zvltn objekt) jsou podle nazen vldy . 338/2002 Sb. mimo jin vybaveny trezorovmi dvemi, kter spluj poadavky pro a) kvalifikaci trezorovch dve a komorovch trezor bezpenostn tdy II podle esk technick normy SN EN 1143-1 b) kvalifikaci trezorovch dve a komorovch trezor bezpenostn tdy III podle esk technick normy SN EN 1143-1 c) kvalifikaci trezorovch dve a komorovch trezor bezpenostn tdy I podle esk technick normy SN EN 1143-1 352. U uzamen mstnosti nebo samostatnho objektu (zvltn objekt) jsou podle nazen vldy . 338/2002 Sb. mimo jin a) stny, stropy a podlahy zhotoveny z cihel, betonovch panel nebo obdobnho stavebnho materilu b) stny a podlahy zhotoveny z cihel nebo elezobetonovch panel c) stny a stropy zhotoveny z betonovch nebo cihlovch kvdr 353. U uzamen mstnosti nebo samostatnho objektu (zvltn objekt) jsou podle nazen vldy . 338/2002 Sb. mimo jin a) okna, svtlky, vtrky, achty a dal otvory opateny zabudovanmi kovovmi memi s pruty o prmru nejmn 8 mm, kdy vzdlenost os prut in nejvce 100 mm. Spoje prut jsou sntovny

40 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

b) okna, svtlky, komny, vtrky, achty a dal otvory opateny pevn zabudovanmi ocelovmi memi s pruty o prmru nejmn 10 mm, kdy vzdlenost os prut in nejvce 130 mm. Spoje prut jsou svaeny nebo sntovny c) okna, vtrky, achty a dal otvory opateny pevn zabudovanmi eleznmi memi s pruty o prmru nejmn 15 mm, kdy vzdlenost os prut in nejvce 150 mm. Spoje prut jsou svaeny 354. U uzamen mstnosti nebo samostatnho objektu lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. mimo jin a) od prvho nadzemnho podla msto me pout uzavrateln okno s celoocelovm okennm rmem pevn zabudovanm do stny budovy se sklem, kter je vybaveno bezpenostn fli proti prrazu s odolnost nejmn 300 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu a vytlaen z rmu b) od druhho nadzemnho podla msto me pout uzavrateln okno s celoocelovm okennm rmem pevn zabudovanm do stny budovy se sklem, kter je vybaveno bezpenostn fli proti prrazu s odolnost nejmn 250 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu a vytlaen z rmu c) od tetho nadzemnho podla msto me pout uzavrateln okno s celoocelovm okennm rmem pevn zabudovanm do stny budovy se sklem, kter je vybaveno bezpenostn fli proti prrazu s odolnost nejmn 200 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu a vytlaen z rmu 355. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. m mt vloha celoocelov rm pevn zabudovan do stny budovy se sklem vlohy vybavenm bezpenostn fli proti prrazu s odolnost nejmn 250 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu nebo vytlaen z rmu. Podmnku odolnosti skla lze mimo jin nahradit a) pevn zabudovanou ocelovou m s pruty o prmru nejmn 8 mm a vzdlenost os prut nejvce 100 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny b) pevn zabudovanou ocelovou m s pruty o prmru nejmn 10 mm a vzdlenost os prut nejvce 130 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny c) pevn zabudovanou ocelovou m s pruty o prmru nejmn 15 mm a vzdlenost os prut nejvce 150 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny 356. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. skladovat v prostorch, kter jsou a) schvleny Ministerstvem vnitra b) schvleny Polici esk republiky c) k tomuto elu schvleny 357. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky uren k prodeji lze v bytovch domech a stavbch pro obchod pechovvat pouze v prostorch a v mnostv, kter nepevyuje vhu i poet, uvedench v ploze k a) nazen vldy . 338/2002 Sb. b) zkonu o zbranch c) vyhlce eskho bskho adu 358. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. m mt vloha celoocelov rm pevn zabudovan do stny budovy se sklem vlohy vybavenm bezpenostn fli proti prrazu s odolnost nejmn 250 J nebo sklem obdobn odolnm proti prrazu nebo vytlaen z rmu. Podmnku odolnosti skla lze mimo jin nahradit a) posuvnou, sklopnou nebo rolovac ocelovou m s parametry odpovdajcmi ocelov mi s pruty o prmru nejmn 10 mm a vzdlenost os prut nejvce 130 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny, se dvma zmky s vysokou bezpenost zaazenmi do tdy A podle esk technick normy SN EN 1143-1 b) posuvnou, sklopnou nebo rolovac ocelovou m s parametry odpovdajcmi ocelov mi s pruty o prmru nejmn 8 mm a vzdlenost os prut nejvce 100 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny, se dvma zmky s vysokou bezpenost zaazenmi do tdy B podle esk technick normy SN EN 1143-1 c) posuvnou, sklopnou nebo rolovac ocelovou m s parametry odpovdajcmi ocelov mi s pruty o prmru nejmn 15 mm a vzdlenost os prut nejvce 120 mm, piem spoje prut jsou svaeny nebo sntovny, se dvma zmky s vysokou bezpenost zaazenmi do tdy C podle esk technick normy SN EN 1143-1 359. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pechovvat mimo jin a) v nkolika mstnostech v samostatnch sknch nebo schrnkch upravench proti monmu odcizen nebo zneuit b) v jednom prostoru pouze v samostatnch sknch nebo schrnkch upravench proti monmu odcizen nebo

41 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

zneuit c) v jednom prostoru v samostatnch uzamykatelnch sknch nebo schrnkch, s bezpenost zaazench do tdy A podle esk technick normy SN EN 1143, proti monmu odcizen nebo zneuit 360. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pechovvat mimo jin tak a) aby ppadnm odcizenm nebo zneuitm nebyl neohroen ivot a zdrav b) aby ppadnm vbuchem nebo porem neohrozily ivoty, zdrav a majetek c) aby ppadnm vbuchem nedolo k ohroen nhodnch oban nebo pokozen soukromho majetku 361. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pechovvat mimo jin a) v jakchkoli obalech nebo obalech, kter spluj poadavky vysok bezpenosti ve td B podle esk technick normy SN P 165111 b) v pvodnch obalech vrobce, kter spluj poadavky 15 odporovch jednotek podle vyhlky Ministerstva vnitra c) v pvodnch obalech vrobce nebo takovch obalech, kter spluj poadavky na bezpenost obdobn jako pvodn obaly 362. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pechovvat mimo jin a) v suchu a takovm zpsobem, aby jejich teplota nepeshla 25 C b) v suchu a takovm zpsobem, aby jejich teplota nepeshla 40 C c) v suchu a takovm zpsobem, aby jejich teplota nepeshla 45 C 363. ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pechovvat mimo jin a) v mstnostech do vzdlenosti nejmn 5 m od holavch a lehce zpalnch pedmt b) kdekoli bez pihldnut k holavm nebo lehce zpalnm pedmtm c) oddlen od holavch a lehce zpalnch pedmt 364. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. lze mimo jin ern loveck prach, bezdmn prach a zpalky pechovvat a) mimo obytn mstnosti b) mimo rekrean oblasti c) mimo kolsk zazen, ministerstva a vldn budovy 365. Zachzet s ernm loveckm prachem, bezdmnm prachem a zpalkami pi pebjen nboj lze podle nazen vldy . 338/2002 Sb. provdt a) pouze v uzavench prostorch b) kdekoli na volnch prostranstvch c) jen na stelnici nebo na neuzavench prostranstvch, kam nem veejnost voln pstup 366. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pi pebjen nboj a) nelze pouvat ohn a kouit b) lze mimo jin pouvat i nkter nekryt elektrick osvtlen c) nelze jst, pt a provdt nesouvisejc innosti 367. Podle nazen vldy . 338/2002 Sb. pi pebjen nboj a) lze mimo jin pouvat pouze nov zakoupenou nbojnici b) nelze pouvat nepokozenou nbojnici c) lze mimo jin pouvat pouze nepokozenou nbojnici 368. V trestnm zkon je o nutn obran stanoveno, e a) in jinak trestn, kterm nkdo v sebeobran odvrac napaden nebezpenm pachatelem, nen trestnm inem. O nutnou obranu jde i tehdy, byla-li obrana nepimen toku b) in jinak trestn, kterm nkdo odvrac pmo hrozc nebo trvajc tok na zjem chrnn trestnm zkonem, nen trestnm inem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevn nepimen zpsobu toku

42 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) in jinak trestn, kterm nkdo znekodn nebezpenho ozbrojenho pachatele, kter poruuje zjem chrnn tmto zkonem, nen trestnm inem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana inn 369. V trestnm zkon je o krajn nouzi stanoveno, e a) in jinak trestn, kterm nkdo odvrac pmo hrozc nebo trvajc nebezpe vtmu mnostv oban, kte jsou chrnni tmto zkonem, nen trestnm inem. Nejde o krajn nouzi, jestlie bylo mono toto nebezpe odvrtit jinmi prostedky b) in jinak trestn, kterm nkdo zabrauje pachateli v pchn trestnho nebo jinho inu, kter je uveden v tomto zkon, nen trestnm inem. Nejde o krajn nouzi, jestlie bylo mono pachateli v pchn inu zabrnit jinm zpsobem c) in jinak trestn, kterm nkdo odvrac nebezpe pmo hrozc zjmu chrnnmu trestnm zkonem, nen trestnm inem. Nejde o krajn nouzi, jestlie bylo mono toto nebezpe za danch okolnost odvrtit jinak anebo zpsoben nsledek je zejm stejn zvan nebo jet zvanj ne ten, kter hrozil, anebo byl ten, komu nebezpe hrozilo, povinen je snet 370. Druhy stelnch zbran podle charakteru stelby se dl na a) jednoranov, opakovac, vceranov, automatick b) jednokomorov, vcekomorov a samonabjec c) jednohlavov, vcehlavov a automatick 371. Podle steliva se rozliuj druhy palnch zbran na zbran a) kulov, kombinovan, signln, expanzn a automatick b) kulov, kombinovan, zvltn expanzn a samonabjec c) kulov, brokov, kombinovan, signln, expanzn, expanzn pstroj a zvltn 372. Expanzn zbran se podle konstrukce a steliva dl na a) akustick, plynovky a zbran na granule b) akustick, signln a zbran na granule c) paintbalov, plynovky a zbran na granule 373. Druhy stelnch zbran podle zpsobu dren se dl na a) loveck a sportovn b) dlouh a krtk c) speciln a samonabjec 374. Paln zbra, u n se vyhozen vystelen nbojnice, optovn nabit a napnut bicho mechanismu dje v dsledku pedchozho vstelu, a jej konstrukce umouje stlet jednotliv rny, je a) samonabjec zbra paln b) opakovac zbra paln c) samoinn zbra 375. Paln zbra, jej konstrukce umouje stlet dvkou nebo dvkami i jednotlivmi ranami, je a) samonabjec zbra paln b) opakovac zbra paln c) samoinn zbra 376. Hlave slou a) k uzavrn nebo uzamykn nboje ve zbrani b) k zsobovn zbran nboji c) k pemn uritho druhu energie v pohybovou energii stely; vodic st vvrtu hlavn vede stelu v poadovanm smru 377. Zvr u zbran je zazen, kter a) uzavr nebo uzamyk nbojovou komoru b) slou k zamen zbran c) slou k zsobovn zbran nboji 378. Bic mechanismus u palnch zbran je mechanismus

43 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) slouc k veden stely b) zpsobujc der na zpalku c) slouc k zamen zbran 379. Pojistka je a) soust zajiujc zbra proti vstelu b) soust, kter pidruje nbojnici c) zazen, kter vyhazuje nbojnici nebo nboj 380. Midla jsou zazen slouc a) k men re zbran b) k zamen zbran c) k nabjen zbran 381. Vlon hlave je a) hlave vt re vkldan do vvrtu hlavn men re b) hlave men re vkldan do vvrtu hlavn vt re c) zazen nebo soust hlavn, kter upravuje inky vstelu 382. Rm zbran je a) soust revolveru, kter vytahuje a vyhazuje vystelen nbojnice b) st zbran, kter je urena k podvn nboj c) soust revolveru, ve kter jsou uloeny nebo jsou na n upevnny ostatn sousti zbran 383. Spouov mechanismus paln zbran slou a) k zamen zbran na cl b) k ovldn bicho mechanismu c) k vytaen nbojnice z nbojov komory 384. Paln zbra - jednuka je a) jednoranov dvouhlavov brokovnice b) jednohlavov jednoranov brokovnice c) vceranov brokovnice 385. Paln zbra - dvojka je a) dvojhlavov brokovnice s hlavnmi vedle sebe b) dvojhlavov brokovnice s hlavnmi nad sebou c) loveck zbra s brokovou a kulovou hlavn vedle sebe 386. Paln zbra - lankasterka je a) dvojka se skrytmi kladvky b) dvojka s vnjmi kohouty c) jednohlavov jednoranov brokovnice 387. Paln zbra - hamerleska je a) dvojhlavov zbra s kulovou a brokovou hlavn b) dvojka s vnjmi kohouty c) dvojka se sklopnmi hlavnmi a se skrytmi kladvky 388. Paln zbra - brokov kozlice je a) dvojhlavov zbra s kulovou a brokovou hlavn b) zbra se dvma hlavnmi vedle sebe; ob hlavn brokov c) zbra se dvma hlavnmi nad sebou; ob hlavn brokov 389. Paln zbra - brokov trojk je a) kulov zbra se temi kulovmi hlavnmi, dvma vedle sebe a jednou pod nimi nebo nad nimi b) zbra se temi brokovmi hlavnmi, dvma vedle sebe a jednou pod nimi nebo nad nimi c) zbra se temi malorkovmi hlavnmi, dvma vedle sebe a jednou pod nimi nebo nad nimi

44 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

390. Paln zbra - kombinovan zbra je a) loveck dlouh zbra se dvma a vce hlavnmi; hlavn maj rzn vvrt b) zbra se dvma hlavnmi nad sebou; ob hlavn brokov c) jednohlavov loveck dlouh zbra s drkovm vvrtem uren pro stelbu kulovmi nboji 391. Paln zbra - obojetnice je a) zbra se dvma kulovmi hlavnmi vedle sebe b) dvouhlavov brokovnice s hlavnmi vedle sebe c) dvouhlavov zbra s kulovou a brokovou hlavn vedle sebe 392. Paln zbra - kulobrokov kozlice je a) zbra, kter m dv kulov hlavn vedle sebe b) zbra se dvma hlavnmi nad sebou; kulov a brokov hlave bez ohledu na jejich vzjemnou polohu c) zbra, kter m dv brokov hlavn vedle sebe 393. Paln zbra - dvojkov trojk je a) zbra, kter m dv kulov hlavn vedle sebe, pod nimi nebo nad nimi je hlave brokov b) zbra se dvma brokovmi hlavnmi vedle sebe, pod nimi nebo nad nimi je hlave malorkov c) brokov zbra se temi brokovmi hlavnmi 394. Paln zbra - trojk je a) zbra, kter m dv kulov hlavn vedle sebe, pod nimi nebo nad nimi je hlave brokov b) zbra se temi hlavnmi, dvma brokovmi vedle sebe a kulovou pod nimi nebo nad nimi c) brokov zbra se temi brokovmi hlavnmi 395. Paln zbra - trojek je a) brokov zbra se temi brokovmi hlavnmi b) zbra se dvma kulovmi hlavnmi vedle sebe, nad nimi nebo pod nimi je hlave brokov c) zbra se dvma brokovmi hlavnmi vedle sebe, pod nimi nebo nad nimi je hlave malorkov 396. Paln zbra - troje je a) zbra se temi hlavnmi; kulov a brokov hlave nad sebou, po stranch hlave malorkov nebo kulov mal re b) brokov zbra se temi hlavnmi, dvma brokovmi vedle sebe a kulovou pod nimi nebo nad nimi c) zbra se dvma brokovmi hlavnmi vedle sebe, pod nimi nebo nad nimi je hlave malorkov 397. Paln zbra - tye je a) zbra se tymi brokovmi hlavnmi soumrn uspodanmi ke svisl ose b) zbra se tymi hlavnmi soumrn uspodanmi ke svisl ose; dv hlavn brokov, jedna kulov a jedna malorkov nebo dv hlavn kulov, jedna brokov a jedna malorkov c) kulov zbra se tymi kulovmi hlavnmi soumrn uspodanmi ke svisl ose 398. Paln zbra - kulovnice je a) jednohlavov loveck dlouh zbra s drkovanm vvrtem uren pro stelbu kulovmi nboji b) vcehlavov loveck zbra uren pro stelbu brokovmi nboji c) jednohlavov loveck dlouh zbra s drkovanm vvrtem uren pro stelbu signlnmi nboji 399. Paln zbra - dvojk je a) dlouh zbra se dvma brokovmi hlavnmi vedle sebe b) loveck dlouh zbra se dvma kulovmi hlavnmi nad sebou c) loveck dlouh zbra se dvma kulovmi hlavnmi vedle sebe 400. Paln zbra - kulov kozlice je a) loveck dlouh zbra se dvma kulovmi hlavnmi nad sebou b) dlouh zbra se dvma kulovmi hlavnmi vedle sebe c) loveck dlouh zbra se dvma brokovmi hlavnmi nad sebou 401. Paln zbra - kulov trojk je

45 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

a) dlouh loveck zbra se temi brokovmi hlavnmi b) dlouh loveck zbra se temi kulovmi hlavnmi c) loveck zbra se dvmi kulovmi a jednou brokovou hlavn 402. Paln zbra - malorka je a) dlouh zbra s drkovanm vvrtem pro kulov nboj se stedovm zpalem b) krtk zbra uren pro stelbu nboji typu Flobert c) dlouh zbra s drkovanm vvrtem pro kulov nboj re .22 (5,6 mm) s okrajovm zpalem 403. Paln zbra - flobertka je a) krtk nebo dlouh jednohlavov nebo dvouhlavov zbra uren pro nboje typu Flobert b) dlouh zbra s drkovanm vvrtem pro kulov nboj re .22 (5,6 mm) s okrajovm zpalem c) dlouh kulov zbra pro stelbu kulovmi nboji se stedovm zpalem 404. Paln zbra - pistole je a) krtk zbra s pevnou hlavn a otivm vlcem s nbojovmi komorami, kter se mezi jednotlivmi vstely natej do osy hlavn b) dlouh zbra s pevnou hlavn s nbojovou komorou; jednoranov, opakovac nebo samonabjec (poppad vcehlavov) c) krtk zbra s pevnou nebo pohyblivou hlavn s nbojovou komorou; jednoranov, opakovac nebo samonabjec (poppad vcehlavov) 405. Paln zbra - revolver je a) krtk zbra s pevnou hlavn a otivm vlcem s nbojovmi komorami, kter se mezi jednotlivmi vstely natej do osy vvrtu hlavn b) krtk zbra s pevnou nebo pohyblivou hlavn s nbojovou komorou; jednoranov, opakovac nebo samonabjec (poppad vcehlavov) c) dlouh zbra s pohyblivou hlavn a otivm vlcem s nbojovmi komorami, kter se mezi jednotlivmi vstely natej do osy vvrtu hlavn 406. Re paln zbran pro kulov nboj je a) vyjdena nktermi nebo vemi daji: smluvn velikost prmru vodic sti vvrtu hlavn, technickm popisem nbojov komory, technickm popisem pouitho nboje, doplkovmi oznaenmi b) vyjdena vemi daji: smluvn velikost prmru vodic sti vvrtu hlavn, technickm popisem nbojov komory, technickm popisem pouitho nboje c) pesn vyjdena daji: smluvn velikost prmru vodic sti vvrtu hlavn, technickm popisem nbojov komory 407. Re paln zbran pro brokov nboj je a) vyjdena pesnou velikost prmru vvrtu hlavn a smluvnm slem udvajcm poet koul libovolnho prmru odlitch z jedn anglick libry olova, kter projdou lehce vvrtem hlavn b) pesn velikost prmru vodic sti vvrtu hlavn, co je smluvn slo udvajc poet koul stejnho prmru odlitch z jedn anglick libry olova, kter projdou vvrtem hlavn c) vyjdena daji: smluvn velikost prmru vodic sti vvrtu hlavn a technickm popisem nbojov komory 408. Zahrdlen u paln zbran pro brokov nboj (brokovnice) je prava a) sov sti brokov hlavn ovlivujc velikost a charakter kryt b) nbojov komory brokov zbran c) pechodovho kuele brokov zbran 409. Stelivo podle zpalu se dl na a) stelivo s dynamickm nebo mechanickm zpalem b) stelivo s elektrickm nebo plynovm zpalem c) stelivo s elektrickm nebo mechanickm zpalem 410. Stelivo s mechanickm zpalem se dl na stelivo a) s okrajovm zpalem nebo se zpalem Lefaucheux b) s okrajovm nebo stedovm zpalem

46 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) s okrajovm zpalem, stedovm zpalem nebo se zpalem Lefaucheux 411. koln nboj je nboj a) uren ke svteln a akustick imitaci ostr stelby b) bez vmetn npln a zpalky, kter rozmrov odpovd skutenmu nboji: slou pro vuku a vcvik v nabjen a spoutn zbran a pro kontrolu funkce zsobnku, zvru a spuadla c) s vmetnou npln, kter rozmrov odpovd skutenmu nboji 412. Flobertv nboj je nboj a) se stedovm zpalem pro brokov zbran b) se stedovm zpalem; m stelu jednotnou nebo hromadnou v rch 4 mm, 7 mm a 10 mm c) s okrajovm zpalem; m stelu jednotnou nebo hromadnou v rch 4 mm, 6 mm a 9 mm 413. U perkusnho zmku se iniciace vmetn npln vyvozuje a) derem kladvka (kohoutu) na perkusn zpalku b) hozem kladvka (kohoutu) na oclku c) derem kemene upevnnho v elistech zmku na oclku 414. Zmrn je a) kladn nmr, kter definuje odklon nmrn od rovn st vzhru b) pmka spojujc midla zamen zbran a nejvy bod drhy stely na rovni st c) pmka spojujc midla zamen zbran a zmrn bod na cli 415. Maximln dostel je a) nejvt dosaiteln dostel pi stelb z urit zbran s uritm druhem nboje b) nejvt vzdlenost od zbran, na n lze efektivn vyadit stelbou zvolen cl c) nejmen dosaiteln dostel pi stelb z urit zbran 416. inn dostel je a) nejvt vzdlenost od zbran, na n lze efektivn vyadit stelbou zvolen cl b) nejvt dosaen dostel pi stelb z urit zbran s uritm druhem nboje c) maximln vzdlenost od zbran, kam dopadne stela 417. Kryt zbran je a) pomr potu zsah vytvoench broky brokovho shluku uritho nboje ve tverci o stanoven hlopce b) pomr potu zsah vytvoench broky brokovho shluku uritho nboje ve svislm kruhu o stanovenm prmru v uren vzdlenosti od st zbran k celkovmu potu brok v nboji, vyjden v procentech c) prodlouen osa hlavn zamen zbran bezprostedn ped vstelem 418. Raniv inek je a) niiv inek stel na iv cle, jeho vsledkem je vznik stelnch porann b) niiv inek stel na pevn cle, jeho vsledkem je znien cle c) rozdl mezi dopadovou a zbytkovou energi stely 419. Prbojn inek je a) inek stely, kter zpsob zaplen pedmtu b) niiv inek stel na iv cle, jeho vsledkem je vznik stelnch porann c) niiv inek stely spovajc v pronikn neivm clem 420. Stelnice je komplex zazen a prostor urench a) pro stelbu b) vhradn pro vuku a vcvik ve stelb c) jen pro nastelovn a zkouen zbran 421. Steleck stanovit je a) piblin uren msto, poppad ohrazen, kde dc steleb vydv stelcm nboje b) pesn uren msto, poppad ohrazen, z nho se stl c) pesn uren msto, poppad ohrazen, na kterm se udluj stelcm instrukce

47 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

422. Palebn ra je ra, kter omezuje steleck stanovit smrem a) k terov e b) k mstu, kde jsou vydvny nboje c) k mstu, kde dc steleb provd instrukt 423. Clov prostor je prostor, kde a) se zdruje stelec po zasaen cle b) je provdno vyhodnocen stelby na cl c) je umstn ter a terov zazen 424. Ohroen prostor je prostor stelnice, kde a) lze pedpokldat pm dopad stel nebo stel a jejich st po odrazu pi dodren bezpenostnch pravidel platnch pro danou stelnici b) jsou uloeny zbran, stelivo a dal munice c) se provd vuka a vcvik ve stelb 425. Bezpen prostor je prostor stelnice, kter a) nen pi stelb ohroen pi dodren bezpenostnch pravidel platnch pro danou stelnici b) je za zdy dcho steleb c) slou k ukldn vystelench nbojnic 426. Terov zazen je zazen slouc a) k umstn a ppadnmu pohybu ter b) k automatickmu lepen ter po proveden stelb c) k uskladnn pouvanch ter na stelnici 427. Nsteln srie je a) srie slouc k oven zkuebn znaky zbran b) srie slouc k oven nastelen a funkce zbran zpravidla ped sout c) srie slouc k oven prmrn hodnoty bodu zsahu 428. Vydut hlavn je a) rozen st brokov hlavn b) mstn zvten prmru hlavn zpsoben pi vstelu c) prasknut hlavn po vstelu 429. Dva rznmi smry souasn vren asfaltov tere se nazvaj a) dvojter b) nsteln ter c) zadn ter 430. Ter definovanch rozmr, hmotnosti a barvy, pouvan pro brokov disciplny, vrhan vrhacm zazenm se nazv a) nsteln ter (pohybliv ter) b) dvojter (klouzav ter) c) asfaltov ter (letc ter) 431. Zpalka je a) prachov tableta uren jako zpaln ltka v palnch stelnch zbranch b) soust nboje obsahujc zpalkovou slo, kter se nrazem nebo jinm zpsobem vznt a zaehne vmetnou npl c) nbojnice obsahujc zaehovac nebo zpalnou ltku urenou pro paln steln zbran 432. Pi poplen nebo opaen mal plochy postien msto a) pekryjeme istm obvazem b) polvme chladnou vodou dokud chlazen pin levu, pak zakryjeme co nejist tkaninou c) oetme mast na spleniny

48 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

433. Pi polit kyselinou nebo louhem postien msto a) se sname chemicky neutralizovat b) oteme istm kouskem ltky dosucha c) polvme co nejvtm mnostvm vody 434. Pi kolapsu (mdlob) postienho a) ulome do polohy na zda, zvedneme doln konetiny, zajistme pvod erstvho vzduchu, dvme studen obklady na elo b) posadme se zaklonnou hlavou, dvme studen obklady na prsa c) polome, nejlpe do polohy na bie 435. ok je zvan chorobn stav, se kterm se meme setkat a) pouze po vtm razu b) pouze pi vt ztrt tlesnch tekutin c) u vech zvanch razovch, ale i nerazovch stav 436. V rmci protiokovch opaten pi razu provdme a) stavn krvcen, zajitn psychickho klidu, ochranu ped prochlazenm nebo pehtm, znehybnn zlomenin b) obyejn znehybnn konetin a uloen do polohy vlee c) podvn tekutiny podle zn, na porann msto dme elastick obinadlo, s pacientem nemanipulujeme, abychom mu neublili 437. Pi tepennm krvcen na konetin pilome krtidlo a) pod rnou, to je dle od srdce b) nad rnou, to je ble k srdci c) nad i pod rnou 438. Pi tepennm krvcen menho rozsahu na konetin pilome a) tlakov obvaz b) normln obvaz c) obvaz na rnu a nad n krtidlo 439. Pi bezvdom a) zjistme stav dchn a srden innosti, nen-li porucha, orientan vyetme a postienho ulome do stabilizovan polohy na bok b) postienho orientan vyetme a pi zjitn, e dch a tep je hmatn, jej ulome na bicho c) ihned zahjme dchn z st do st, s orientanm vyetenm se nezdrujeme 440. Pi umlm dchn z plic do plic provedeme a) v poloze postienho na zdech etrn zklon hlavy, vyistme stn dutinu, oteveme sta, pedsuneme doln elist, nos stiskneme prsty a dchme do st postienho frekvenc 12krt za minutu b) zklon hlavy a do st postienho dchme 10krt za minutu c) oteven st a do st postienho dchme 20krt za minutu 441. Je-li dchn z plic do plic neinn a) sname se prudkm fouknutm odstranit event. pekku b) provedeme pedklon hlavy c) zdokonalme zklon hlavy 442. Zevn mas srdce pi resuscitaci provdme a) v poloze na zdech postienho rytmickm masrovnm hrudnku obma rukama peloenma pes sebe b) uloenm postienho na tvrdou podloku, piem stlaujeme doln tetinu hrudn kosti dlaovou hranou jedn ruky, druh ruka je piloena na spodn, frekvenc 100krt za minutu c) piloenm dlan na hrudn kost postienho v jej doln sti a stlaujeme frekvenc 80krt za minutu 443. Pi porann ptee transport porannho a) nen mon b) je mon jen na tvrd rovn podloce

49 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

c) je mon na jakkoliv podloce 444. Pi ilnm krvcen vtho rozsahu a) pilome tlakov obvaz b) pilome normln obvaz a pod rnu krtidlo c) posta normln obvaz 445. Pi tepennm krvcen na krku v oblasti kln kosti v podpan jamce zastavujeme krvcen a) tlakovm obvazem b) pomoc krtidla c) tlakem prstu v rn 446. Ciz tleso v rn vtho rozmru a) se sname odstranit a piloit obvaz b) ponechme zsadn v rn, pilome pouze obvaz, tleso bude odstranno a pi odbornm oeten c) nesmme v rn ponechat, psobilo by jako zdroj infekce 447. Stabilizovan poloha je a) vlee na zdech se zaklonnou hlavou b) na bie c) na boku, s pokrenou spodn doln konetinou, horn pae je podloena pod obliejem a spodn pae je v mrnm zapaen za tlem 448. Pi prudkm zevnm krvcen je nejdleitj a) okamit stavn krvcen stiskem prstu v rn, pak si rozmyslme dal postup b) nejprve si dobe promyslet postup a pipravit si pomcky c) rnu zavzat, s porannm nemanipulovat a pivolat pomo 449. Krvcen z nosu oetme a) stlaenm nosnch drek prsty a pedklonem hlavy, ppadn pikldnm studench obklad na ztylek b) zklonem hlavy c) uloenm postienho do vodorovn polohy 450. Otevenou zlomeninu konetiny a) znehybnme dlahami, ped tm je vak teba zlomeninu napravit narovnnm v ose b) oetme porannmu piloenm obvazu a elastickho obinadla na rnu c) oetme porannmu piloenm obvazu a konetinu znehybnme v poloze, v jak se nachz 451. Pi zavenm porann bicha, kdy je porann pi vdom a) ulome porannho do polohy na zdech nebo na bok, ct-li se tak lpe b) ulome jej do polohy vsed, dvme pt podle zn c) ulome jej do polohy na bie 452. Zlomeninu horn konetiny oetme piloenm a) elastickho obinadla a provedeme protiokov opaten b) elastickho obinadla v mst bolesti c) dlahy a provedeme zvs, nejlpe tkem 453. Zlomeninu doln konetiny oetme piloenm a) dlahy pes obleenou konetinu, se znehybnnm sousednch kloub b) elastickho obinadla v mst bolesti c) elastickho obinadla od prst a k tslu 454. Pi stelnm porann a) musme rnu pro zvenou monost infekce dkladn vyistit a vydezinfikovat b) musme dbt na monost komplikac, proto vdy rnu dkladn vymyjeme a dezinfikujeme pouze okol c) je pi prvnm oeten riziko infekce mlo podstatn; sname se pouze zastavit krvcen a u konetin provst znehybnn

50 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

455. Pi stelnm porann hlavy, kdy je porann v bezvdom, dch, tep je hmatn a krvc z ucha, porannmu a) pilome obvaz na krvcejc ucho, ulome ho do stabilizovan polohy na bok na stran porannho ucha, pravideln sledujeme jeho stav b) pilome obvaz na ucho a ulome ho na zda c) obveme ucho a pokud mono s nm nemanipulujeme 456. Pi stelnm porann hrudnku, kdy je porann pi vdom, pilome na rnu a) poloprodyn obvaz, porannho ulome do polohy v polosed, sledujeme jeho stav b) neprodyn obvaz, porannho ulome na zda c) neprodyn obvaz, porannho ulome do polohy na bok porannou stranou nahoru 457. Pi stelnm porann bicha, kdy je porann pi vdom a) obveme rnu, porannho polome nejlpe na bicho, aby byla rna stlaena b) na rnu pilome obvaz, ppadn vyhezl kliky stevn se nesname nikdy vrtit zpt, porannho ulome v poloze na zdech s podloenmi koleny, nesm nic jst ani pt c) rnu obveme, porannho ulome v polosed, dvme mu pt podle zn, ale nesm nic jst 458. Pi stelnm porann konetiny porannmu a) pilome tlakov obvaz, pi vtm tepennm krvcen zakrtme tepnu nad rnou b) rnu omyjeme, vyjmeme kulku a obveme c) rnu zakrtme nad rnou i pod rnou 459. Pi poskytovn prvn pomoci je nutn nejdve a) zastavit velk tepenn krvcen a zajistit dchn b) pivolat odbornou pomoc c) zahjit uml dchn 460. Zlomeninu znehybujeme piloenm dlahy tak, aby a) znehybovala kloub nad a pod zlomeninou b) sahala od zlomeniny ke kloubu c) znehybovala celou konetinu 461. Tlakov bod je msto, ve kterm lze stisknout tepnu a) na ktermkoli mst v jejm prbhu b) nad rnou c) proti kosti 462. Podezen na porann mchy vyvolv a) bezvdom, pacient reaguje jen na bolestiv podnty b) ztrta hybnosti a citlivosti dolnch konetin c) kubav kee dolnch konetin 463. iln krvcen poznme podle toho, e krev je a) svtl a vystikuje souhlasn s tepem b) tmav a tee z rny bez pulzace c) svtl a vytk z rny bez tlaku 464. Pi tepennm krvcen s ptomnost cizho tlesa v rn se tlakov obvaz pikld a) na krat dobu b) bez ohledu na ptomnost cizho tlesa c) a po jeho odstrann 465. Autotransfuzn poloha je a) vlee na zdech se zdvienmi dolnmi konetinami b) na bie, tlakem na bin orgny se dostane krev do srdce c) v polosed s podloenou hlavou

51 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

466. Zchrann sluba m telefonn slo a) 150 b) 155 c) 158 467. Pi kolapsu (mdlob) je zajitn odborn pomoci nutn a) vdy b) nedojde-li k rychl prav stavu c) nikdy 468. Mezi protiokov opaten nepat a) zabrnn podchlazen b) tien bolesti c) podn energeticky bohat stravy 469. Pi porann oka lomkem kovu pi stelb a) opatrn vyjmeme pinzetou lomek z oka b) oko nedrdme, lomek nevyndvme, ob oi pekryjeme sterilnm obvazem a postienho dopravme co nejrychleji k lkai c) provedeme vplach oka a pokusme se ostrm pedmtem tento lomek vyjmout 470. Prva a povinnosti vrobc, dovozc, distributor, opravc a dritel stelnch zbran, steliva nebo pyrotechnickch vrobk pi jejich ovovn upravuje a) nazen vldy, kterm se stanov technick poadavky na steln zbran a stelivo b) zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt c) zkon o technickch poadavcch na vrobky 471. Vkon sttn sprvy pi ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch vrobk, zajiovn kol plynoucch z mezinrodn smlouvy, kterou je esk republika vzna, a kontroln innost s tm spojenou upravuje a) zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt b) zkon o technickch poadavcch na vrobky c) nazen vldy, kterm se stanov technick poadavky na steln zbran a stelivo 472. innost, pi kter se technickmi zkoukami, menm a zkuebn stelbou zjiuj vlastnosti stanovench stelnch zbran, stanovenho steliva a pyrotechnickch vrobk podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt, je a) zkouenm b) autorizovnm c) ovovnm 473. Stanoven steln zbran jsou podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt paln zbran, plynov zbran a jejich hlavn sti, kter a) podlhaj ovovn b) nepodlhaj ovovn c) podlhaj autorizaci 474. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt stanoven stelivo pro paln zbran, expanzn pstroje, expanzn zbran, plynov zbran - prmyslov vyrbn stely, vmetn npl - stelivina (bezdmn a ern prach) uren pro pouit ve stelivu a ve stelnch zbranch, a sti steliva nutn k sestaven nboje nebo nbojky a) podlhaj autorizaci b) podlhaj ovovn c) nepodlhaj ovovn 475. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt stanoven steln zbran, stanoven stelivo a pyrotechnick vrobky, kter jsou nabvny do vlastnictv a dreny ve vzbroji ozbrojench sil esk republiky, ozbrojench bezpenostnch sbor, ozbrojench sloek celn sprvy,

52 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

zpravodajskch slueb esk republiky, anebo ozbrojench sil nebo sbor jinch stt pi jejich pobytu na zem esk republiky, pekraovn hranic esk republiky a prjezdu pes zem esk republiky nebo peletu nad zemm esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu nebo podle mezinrodn smlouvy, kterou je esk republika vzna, a) podlhaj autorizaci a vztahuje se na n zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt b) podlhaj ovovn a vztahuje se na n zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt c) nepodlhaj ovovn a nevztahuje se na n zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt 476. Zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt se mimo jin nevztahuje na a) stanoven steln zbran a stelivo uren pro ely vzkumu, vvoje a zkouen, pokud esk ad pro zkouen zbran a steliva toto uren potvrd b) expanzn pstroje, u nich je primrnm zdrojem energie vbun ltka c) historick zbran, repliky a napodobeniny historickch zbran 477. Zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt se mimo jin nevztahuje na a) balistick zbran uren k zjiovn balistickch hodnot b) expanzn pstroje, u nich je primrnm zdrojem energie plyn c) steln mechanick zbran 478. Zkon o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt se mimo jin nevztahuje na a) expanzn zbran a stelivo do nich, ktermi jsou akustick zbran a zbran na granule b) steln zbran dren k muzejnm nebo sbratelskm elm nebo innostem, kter nejsou ureny nebo pouvny ke stelb a byly k tmto elm nebo innostem zaregistrovny pslunm tvarem policie c) sti stelnch zbran a sti steliva nutn k sestaven zbran nebo nboje 479. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt se ovovn stanovench stelnch zbran provd formou a) zkouen, kusovho zkouen nebo opakovanho kusovho zkouen b) homologace, kusovho zkouen nebo autorizace c) homologace, kusovho ovovn nebo opakovanho kusovho ovovn 480. U dovezench stanovench stelnch zbran ped jejich uvedenm na trh, pokud jsou oznaen zkuebnmi znakami na zklad mezinrodn smlouvy, kterou je esk republika vzna, se podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt a) neprovd autorizace b) neprovd ovovn c) provd zkouen 481. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt se ovovn stanovenho steliva provd formou a) kusov kontroly nebo opakovan kusov kontroly b) homologace, kusov kontroly nebo autorizace c) typov kontroly nebo inspekn kontroly 482. U dovezenho stanovenho steliva ped jeho uvedenm na trh, pokud je oznaeno zkuebnmi znakami na zklad mezinrodn smlouvy, kterou je esk republika vzna, se podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt a) neprovd autorizace b) neprovd ovovn c) provd zkouen 483. Ovovn pyrotechnickch vrobk se podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt provd formou a) typov zkouky nebo opakovanho ovovn b) homologace a opakovanho zkouen c) homologace nebo autorizace

53 of 54

ZbraneKvalitne.cz

http://zbrane.kvalitne.cz/

484. Ovovn stanovench stelnch zbran, stanovenho steliva a pyrotechnickch pedmt provd podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt a) Sttn zkuebna zbran a steliva b) esk ad pro zkouen zbran a steliva c) Licenn sprva pro zkouen zbran a steliva 485. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt vrobce a dovozce je povinen informovat esk ad pro zkouen zbran a steliva o vech zmnch ve vrob stanovench stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch vrobk, pokud tyto zmny mohou ovlivnit vlastnosti nkterho z tchto vrobk a) telefonicky do 15 dn b) psemn do 30 dn c) telefonicky nebo psemn do 5 dn 486. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt na stanovenou stelnou zbra, kter nespluje technick poadavky pi kusovm ovovn, esk ad pro zkouen zbran a steliva vyraz a) zkuebn znaku b) svou identifikan znaku c) tormentan znaku 487. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt stanoven steln zbran, stanoven stelivo a pyrotechnick vrobky, kter spluj stanoven technick poadavky a byly eskm adem pro zkouen zbran a steliva oveny, se oznauj a) zkuebnmi znakami b) typovmi znakami c) tormentanmi znakami 488. Podle zkona o ovovn stelnch zbran, steliva a pyrotechnickch pedmt na stanovenou stelnou zbra, kter nespluje technick poadavky pi opakovanm kusovm ovovn, esk ad pro zkouen zbran a steliva vyraz pes dve udlen zkuebn znaky nebo vedle nich a) psmeno "D" b) psmeno "N" c) psmeno X ""

54 of 54