-----------------------------------This document was converted by AportisDoc Converter(tm) from Aportis Technologie s Corp. Visit www.aportis.

com for eBook readers, free eBooks and conversion tools. Michel Foucault DJINY LENSTV Hledn historickch koen pojmu duevn choroby http://atheneum.zde.cz Z francouzskho originlu L'histoire de la folie l'ge classique peloila Vra Dvokov Gallimard, 1993 Toto dlo, vydan vrmci projektu F. X. alda, se t podpoe Francouzskho ministerstva zahrani aFrancouzskho velvyslanectv vesk republice. 3 PEDMLUVA Pascal ekl: Lid jsou tak nevyhnuteln blzniv, e nebt blzen, by znamenalo blznit jinm zpsobem. ADostojevsk vDenku spisovatele: Tm, e druhho str do blzince, svj rozum nedoke. (es. peklad Ladislava Zadraila - pozn. pekl.). Prv djiny tohoto jinho zpsobu blznovstv - kdy lid gestem svrchovanho rozumu strkaj toho druhho do blzince apoznvaj se akomunikuj spolu vnemilosrdn ei ne-blznovstv - je teba napsat; to jest nalzt zptn moment, kdy toto spsahn nebylo jet definitivn usazeno v krlovstv pravdy, kdy je jet neoivoval lyrismus protestu. Neboli vrtit se djinami lenstv pokud mono knulovmu bodu, kdy je lenstv jet nediferencovanou zkuenost, jet nerozdlenou zkuenost rozdlen. Popsat onen jin zpsob, kivku onoho gesta, kter odvrhuje na jednu stranu Rozum ana druhou lenstv jako vci nadle vnj, hluch kjakkoli smn ajakoby mrtv jedna vi druh, od samho potku. Bude to nepochybn oblast nesnadn. Mme-li j projt, bude teba vzdt se konench pravd anikdy se nenechat vst tm, co snad olenstv vme. Nebude tu smt hrt urujc roli - dokonce ahlavn ani vimplicitn he retrospekce - dn zpojm psychopatologie. Konstitutivn je gesto oddlen lenstv, ane vda, ustavujc se vopt nastolenm klidu po oddlen. Zkladn je czura, stanovujc odstup mezi rozumem ane-rozumem; teprve ajedin zn se odvj pohyb, jm se rozum chpe ne-rozumu, aby mu vyrval jeho pravdu, a u pravdu lenstv, viny nebo nemoci. Musme proto hovoit otto prvotn diskusi, ato bez pedpokladu vtzstv i jakhokoli prva na n; hovoit otchto gestech, je se vdjinch stle znovu vracej, aponechvat sotaznkem vechno, co me vypadat jako konen, jako spoinut vpravd; hovoit oonom aktu ezu, oonom zaujet odstupu, oonom przdnu nastolenm mezi rozumem atm, co jm nen, anikdy se pitom pln neoprat oto, za se rozum vydv. Tehdy, aprv jen tehdy, me vyvstat oblast, vn se lovk len alovk rozumu, jet nerozdlen, zanaj oddlovat, ajakousi velice prvotn, velice neohrabanou e, e ranj ne e vdy, spolu zahajuj dialog sv roztrky, prchav dosvdujc, e spolu jet hovo. lenstv ane-lenstv, 4

rozum ane-rozum jsou vtu chvli jet neurit propojen: neoddliteln, nebo dosud neexistuj, existujc vak navzjem vi sob, ve svm vzjemnm vztahu, vrozhovoru, jm se zanaj oddlovat. Modern lovk vpokojnm ajasnm svt mentln choroby slencem u nekomunikuje; na jedn stran je lovk rozumu, kter klenstv posl lkae apipout jen vztah skrze abstraktn univerzlnost nemoci; ana druh lovk len, komunikujc sdruhm pouze prostednictvm stejn abstraktnho rozumu, kter znamen d, fyzick amravn tisk, anonymn tlak skupiny, poadavek konformity. Spolen e neexistuje; nebo sp u neexistuje; dialog skonil s18. stoletm, na jeho sklonku se lenstv ustavilo jako duevn nemoc. Od t chvle je oddlen povaovno jakoby za dokonan avechna ta nedokonal, lehce koktav slova bez pevn syntaxe, jimi spolu rozmlouvaly lenstv arozum, jsou zapomenuta. e psychiatrie - co je monolog rozumu olenstv - se nemohla ustavit jinak, ne prv na tomto mlen. Tm, o mi jde, nen historick vvoj tto ei, ale sp archeologie onoho mlen. ekov mli vztah kemusi, co nazvali hybris. Nebyl to vztah vhradn odsuzujc; dkazem je existence Thrasymacha nebo Kalliklea, ikdy knm jejich e pichz u vuklidujc form skratovsk dialektiky. Svj protiklad vak eck Logos neml. Evropsk lovk m od hlubokho stedovku vztah kemusi, co neurit nazv lenstvm, Slabomyslnost, Pomatenost. Prv tto temn ptomnosti vd mon zpadn rozum za nco ze sv hloubky, tak jako skratovt diskuti vdili za svou sfrosyn hrozb hybris. Vztah Rozum - Ne-rozum pedstavuje vkadm ppad jednu zoriginlnch dimenz zpadn kultury; patil kn u dvno ped Hieronymem Boschem abude ji provzet dl dlouho po Nietzscheovi aArtaudovi. Co toto stetn pod rovinou ei rozumu tedy vlastn je? Kemu ns asi dovede tzn, kter nepjde po horizontln lince rozumu, ale bude se snait vystopovat vase onu konstantn vertiklu, kter konfrontuje evropskou kulturu vcelm jejm prbhu snm, co touto kulturou nen, kter ji pomuje sjej vlastn nemrou? Do jak oblasti - je nebude ani oblast djin poznn, ani prost djin, anebude podzena ani teologii pravdy, ani racio5 nln kauzalit, nebo to oboj m cenu asmysl jen mimo dlic ru - asi dospjeme? Patrn to bude oblast, kde nepjde ani tak ohranice urit kultury, jako sp ojej identitu. Prv ra osvcenstv - od Willise po Pinela, od lenstv Racinova Oresta po Goyv Dm hluchho aSadovu Juliettu pedstavuje obdob, vnm se rozhovor mezi lenstvm arozumem radikln mn. Podivuhodn jasn vyznauj tuto promnu vdjinch lenstv dv udlosti: vr. 1657 vznik Veobecnho pitlu avelk uvznn chudiny; avr. 1794 osvobozen zpout vBicetre. Vdob mezi tmito dvma ojedinlmi asymetrickmi udlostmi se odehrv cosi dvojznanho, nad m se historici medicny nedokou shodnout: podle jednch jde oslepou represi absolutistickho reimu, podle druhch prv tehdy vda afilantropie postupn odhaluj lenstv vjeho pozitivn pravd. Ve skutenosti se pod tmito reverzibilnmi vznamy formuje struktura, je onu dvojznanost nee, ale naopak uruje. Prv ona rozhodne otom, e stedovk ahumanistick zkuenost lenstv pejde ve zkuenost nai, ve zkuenost, je vyke lenstv do oblasti mentln choroby. Ve stedovku ajet vrenesanci vedl lovk se slabomyslnost dramatick rozhovor, vnm se stetal stemnmi silami svta; azkuenost lenstv obestraly tehdy obrazy, kter hovoily oPdu aPoslednm soudu, oelm, Metamorfze avekerch ndhernch tajemstvch Poznn. Dnes zkuenost lenstv ml vklidu vdn, kter toho on v tolik, a na ni zapomn.

Cesta od jedn zkuenosti ke druh vedla vak svtem bez obraz aehokoli pozitivnho, vjaksi tich przranosti, pod n se, jako njak mlenliv ustanoven, gesto bez komente, okamit poznn, rsuje velik nehybn struktura; nen to struktura dramatu ani struktura vdn; je to prost bod znehybnn djin vtraginu, kter je zakld asouasn zpochybuje. 6 I. STULTIFERA NAVIS Koncem stedovku miz ze zpadnho svta lepra. Na krajch obc, ped branami mst zej jaksi velik planiny, kter sice pzrak zla u opustil, ale zanechal je pust anadlouho neobyvateln. Zstanou nelidsk po cel stalet. Od 14. do 17. stolet budou ekat adoadovat se podivnmi zakvnmi novho vtlen zla, novho klebu strachu, nov magie oisty avypuzen. V obdob od vrcholnho stedovku a do konce kickch taen se proklet sdla lepry rozprostela po cel Evrop. Podle Mathieua Parise jich bylo vcelm kesanskm svt na devatenct tisc. Francie jich kolem r. 1266, kdy Ludvk VIII. vydal nazen oleproserich, mla pes dva tisce. tyicet ti jen vsamotn pask dieczi: patily mezi n Bourg-la-Reine, Corbeil, Saint-Valre, ponur Champ-Pourri; tak Charenton. Dv nejvt leely tsn uPae: Saint-Germain aSaint-Lazare1. Sobma jmny se znovu setkme vdjinch jinho zla. Ponaje 15. stoletm se toti vechno vyprazduje; Saint-Germain se od dalho stolet mn vpolepovnu pro mlde; vSaint-Lazare zbv ped pchodem sv. Vincence jedin nemocn leprou, le sieur Langlois, advokt usoudnho dvora. Leproserie vNancy, je byla jednou znejvtch vEvrop, m za vldy Marie Medicejsk vehovudy tyi nemocn. VToulouse podle Catelovch Pamt bylo koncem stedovku dvacet devt pitl, ztoho sedm leproseri; ale na potku 17. stolet u jsou zmiovny pouze ti: Saint-Cyprien, Arnaud-Bernard aSaintMichel. Odchod lepry se oslavuje: vr. 1635 obyvatel Remee konaj slavnostn proces na podkovn Bohu, e jejich msto tto metly zbavil. Obrovsk bohatstv, spovajc vnemovitostech leproseri, m vt dob krlovsk moc u cel stolet pod kontrolou anov je pod. Frantiek I. vnosem ze dne 19. prosince 1543 pikazuje revizi ainventuru, aby byl napraven velik nepodek, panujc vzazench pro malomocn, aJindich IV. vydv vr. 1606 edikt, jm rovn naizuje revizi t apenze, je by ztohoto eten vyplynuly, pout kpodpoe chudch lechtic avlench invalid. Dal poadavek kontroly pichz 24. jna 1612, ale finann pebytek se m tentokrt vnovat na vivu chudch. Otzku leproseri eila Francie ve skutenosti a do konce 17. stolet; 7 aproblm svm ekonomickm vznamem vedl knejednomu konfliktu. Vdy jet vr. 1677 je jen vkraji Dauphin tyiatyicet leproseri! Ludvk XIV. 20. nora 1672 pidluje majetek vech pitlnch avojenskch d lazaristm akarmelitnm; sprva vech leproseri vkrlovstv pechz na n. Dvacet let nato je vak edikt zr. 1672 odvoln aod bezna 1693 do ervence 1695 vychz ada vnos, kter pidluj majetek tulk pro malomocn postupn jinm pitlm adobroinnm zazenm. Nkolik malomocnch, rozptlench jet sem tam vnkterch zdvancti set dosud existujcch dom, je soustedno do Saint-Mesmin uOrlansu. Jako prvn realizuje nov nazen pask parlament, kter pjmy zleproseri pevede na Veobecn pitl; krajsk ady nsleduj jeho pkladu. Toulouse pidl majetek leproseri pitlu pro nevyliteln nemocn (1696); majetek znormandskho Beaulieu pechz na nemocnici vCaen; majetek zVoley na pitl vSaint-Foy. Poslednmi svdky zstvaj u jen Saint-Mesmin atulek vGanets uBordeaux. Ve dvanctm stolet otevely jenom Anglie aSkotsko pro svho pl druhho milionu obyvatel dv st dvacet leproseri. Ity se vak od 14. stolet

zanaj vyprazdovat; kdy Richard III. vr. 1342 nad revizi ve pitle vRiponu, dn malomocn u tam nejsou amajetek fundace pipadne zjeho rozhodnut chudm. pitl, zaloen koncem 12. stolet arcibiskupem Puiselem, pot vr. 1434 u jen se dvma msty pro malomocn, pokud se jet vyskytnou. Velk leproserie vSaint-Albans m vr. 1348 vehovudy ti nemocn; tyiadvacet let nato zstv przdn aoputn romenalsk pitl vKentu; vjedn znejvtch anglickch leproseri, tulku sv. Bartolomje vChathamu, zaloenm r. 1078, jsou za vldy krlovny Albty u jen dva chovanci avr. 1627 je nakonec zruen. Podobn, mon jen onco pomaleji, ustupuje lepra vNmecku; astejn jako vAnglii, itady pemnu leproseri uspiuje reformace, kter vechnu dobroinnou pi apitln zazen pevd na mstsk ady; tak to probh vLipsku, vMnichov, Hamburku. pitlm je vr. 1542 pedn majetek leproseri lesvicko-Holtnska. Ve Stuttgartu podle zprvy jednoho radnho zr. 1589 nem tamj budova pro malomocn u padest let ani jedinho pacienta. Leproserii vLipplingen brzo zapln nevyliteln nemocn ablzni. O toto podivn vymizen lepry se patrn nepiinily rzn obskurn lkask praktiky, byt oto u dvno usilovaly; je to pirozen dsledek 8 segregace atak toho, e se skoncem kovch vprav peruilo spojen svchodnmi ohnisky nkazy. Lepra ustoupila avechna ta msta zla avechny obady, je po sob zanechala - obady, kter ji nemly potlait, ale udret vposvtnm odstupu, pikovat na jakmsi negativnm piedestalu, nejsou nhle kniemu. Jedno vak lepru daleko peije audr se a do doby, kdy budou leproserie u adu let przdn, asice hodnoty aobrazy spojen sosobou malomocnho, smysl onoho vypuzen, vznam, jak tato nalhav adsiv postava mla vsociln skupin, je ji vyobcovvala azrove kolem n opisovala posvtn kruh. I kdy byl malomocn vyobcovn ze svta aspoleenstv viditeln crkve, svou existenc pesto svdil oBohu, protoe byl dkazem jak jeho hnvu, tak jeho dobroty: Pteli, prav se vobadn knize jednoho vdeskho kostela, zlbilo se naemu Pnu, abys byl nakaen touto nemoc, aje to od naeho Pna velk milost, kdy t chce potrestat za patnosti, kterch ses dopustil na tomto svt. Azatmco ho knz ajeho pomocnci gressu retrogrado vyvdj zkostela, zrove ho ujiuj, e zstv dl svdkem Bom: A nech jsi jakkoli odtren od Crkve aspoleenstv istch, nejsi odtren od milosti Bo. Brueghelovi malomocn zstvaj zpovzdl vnmi astnky cesty na Kalvrii, kam vechen lid vyprovz Krista. Ajako majesttn svdci zla spj ke spse prv ve svm vypuzen askrze n: cestou zvltn reverzibility, opan reverzibilit zsluh amodliteb, je zachrauje ruka, je se nevzthne. Hnk, kter ped malomocnm zave dvee, mu otevr cestu ke spse. Nes proto svou nemoc trpliv; nebo n Pn tebou pro tvou nemoc nepohrd, nezapuzuje t od sebe; azachov-li trplivost, bude spasen, tak jako byl spasen malomocn, kter zemel ped palcem Zbohatlka abyl donesen rovnou do rje. Oputnost je pro malomocnho spsa; vyobcovn je pro nj jen jin monost pijet svtosti. Lepra zanikla, malomocn vymizel, i skoro vymizel zpamti, ale struktury zstvaj. Kvyobcovn dochz znovu po dvou nebo tech stoletch, ato podivn podobnm zpsobem aasto ina tch mstech. Roli malomocnho pevezmou chud, tulci, provinilci apomaten hlavy, auvidme dl, jakou spsu m toto vyobcovn pinst jak jim, tak tm, kdo je vyobcovvaj. Formy - ve zmnn kultue ase zcela novm smyslem - petrvaj dl, apedevm ta hlavn, toti ona stroh dlc ra, je spoleensky vyobcovv, 9 ale duchovn neintegruje. Ve fantazijn krajin renesance se objevuje nov pedmt arychle tu zaujme

pednostn msto: Lo blzn, podivn opil korb, brzdc klidn vody Porn avlmskch kanl. Narrenschiff je samozejm literrn skladba, pevzat nejsp ze star bje oArgonautech, ale ov vn knovmu mld jedno zvelkch mtickch tmat ana pd Burgundska nabv institucionalizovan podoby. se mda vyprvn oLodch vyplouvajcch na dalek symbolick cesty, kter jejich posdce, sloen zimaginrnch hrdin, etickch model i socilnch typ, vynesou bohatstv, nebo jim alespo vyjev jejich osud i pravdu. Vznikaj skladby Symphoriena Champiera Lo knat alechtickch bitev (1502) aLo ctnostnch pan (1503); existuje tak Lo zdrav avedle n Blauwe Schute Jacoba van Oestvorena zr. 1413, Brandtova Narrenschiff (1497) adlo Jossea Badeho Stultiferae naviculae scaphae fatuarum mulierum (1498). Ktomuto snovmu proudu pat samozejm iobrazy Hieronyma Bosche. Ale ze vech tch romanesknch i satirickch plavidel jedin Narrenschiff m reln podklad. Takov lod naloen blzny aplujc od msta kmstu toti skuten existovaly. Zlenc se tehdy snadno stvali tulci. Mstsk ady je vyhnly za hradby, nechvaly je pobhat krajinou. Bnm zvykem to bylo pedevm vNmecku; vNorimberku je vprvn plce 15. stolet zaznamenno dvaaedest blzn; jednaticet jich vyhnali; dalch jednadvacet nucench odchod lze vystopovat vdruh polovin stolet, ato jde jen oblzny zadren mstskm adem. asto byli pedvni lodnkm: vr. 1399 dostali nmonci ve Frankfurtu za kol zbavit msto lence, kter se prochzel ulicemi nah. Vprvnch letech 15. stolet je jeden zloinn lenec tou cestou vypuzen zMohue. Nkdy nmonci vysad nepohodlnho pasara dv, ne slbili; jako napklad jednoho frankfurtskho kove, kter dvakrt odjel advakrt se vrtil, ne ho nadobro odvezli do Kreuznachu. Lo blzn pistvajc ubehu byla pro evropsk msta patrn astm obrzkem. Dobrat se pesnho smyslu tohoto zvyku nen lehk. Zdlo by se, e jde prost oveobecnou metodu, j se mstsk ady zbavuj potulujcch se lenc; to vak vc pln nevysvtluje, protoe jet ped vznikem specilnch 10 zazen jsou blzni obas pijmni ido pitl, kde se on jako otakov peuje: maj lka vlonicch pask nemocnice Htel-Dieu; urit msto, kde j sou chovni pomaten, existuje vbec po cel stedovk irenesanci ve vtin evropskch mst; napklad Chtelet vMelunu nebo znm V blzn vCaen. Nespoetn Narrtrmer vNmecku, jako teba mstsk brny vLbecku nebo Jungfern vHamburku. lenci tedy nejsou vdycky vyhnni. Je mon, e se kad msto staralo jen oty, kdo byli jeho obany, avyhnlo pouze cizince: zznamy opodporch pro lence i domcch ve prospch pomatench vtech nkterch stedovkch mst skuten existuj. Problm je vak sloitj: na nkterch mstech se toti blzni sousteuj ve vtm potu ne jinde, apitom nejde odomorodce. Jsou to hlavn msta poutn: Saint-Mathurin vLarchantu, Saint-Hildevert vGournay, dalmi byly Besancon nebo Gheel; pout byly organizovan, subvencovan msty nebo pitly. Amon e jakmisi poutnmi plavidly byly iony lod blzn, je vzruovaly fantazii ran renesance; vysoce symbolickmi plavidly pomatench, putujcch ze svm rozumem: jedni pluli ekami Porn do Belgie aGheelu, druz proti proudu Rna do Jury aBesanonu. Ale velk poet lenc - rozhodn vt, ne aby mohli bt jen mstnho pvodu - je ivnkterch mstech, kter poutnm mstem jist nebyla, jako teba Norimberk. Msto jim pitom neposkytuje dnou jinou pi krom pste ajdla: zavr je toti prost do vzen. Mon e vnkterch vznamnch prchozch nebo tritnch mstech se znan poet blzn ocitl tak, e je tu poztrceli kupci anmonci, kte od nich oistili jejich rodn obce. Atakov antipoutn msta se pak mon propojila stmi, kam byli pomaten pivdni jako poutnci. Snaha lit asnaha vyobcovat se prolnuly

vjedno: zavralo se do posvtnho prostoru zzraku. Takovm zpsobem vznikla mon vesnice Gheel (Belgick obec uAntverp se pitlem ze 13. stolet. pozdji vyhraen jako zemdlsk osada pro pomaten (pozn. pekl.) - zpoutnho msta se stalo msto vyhraen, posvtn zem, kde se mlo lenstv dokat svho vysvobozen, ale kde zrove lovk vduchu starch tmat vykonval cosi jako obad oddlen. Pi tto cirkulaci lenc, pi tomto vyobcovvn, vyhnn analoovn nelo toti jen ospoleensk zetel nebo obezpenost oban. Existovaly nepochybn jet jin vznamy, vznamy bli ritulu; lze je dodnes vystopo11 vat. Blzni napklad nesmli do kostel, akoli pijmat svtost jim crkev nezakazovala. Netrestala nijak ani knze, kter ztratil rozum, ale - jako kdyby se posvtnost osoby neistota jet nsobila - vr. 1421 vNorimberku vyhnali pomatenho knze slavnostn zmsta azrozpotu mu pidlili penze na cestu. Nkdy byli pomaten veejn biovni avjaksi he na pronsledovn vyhnni zmsta metlami. To vechno naznauje, e se odchod lenc adil mezi exily rituln povahy. Prv to je zejm vysvtlenm onoho podivn hromadnho atak oblbenho naloovn lenc. Jednak to byla jist praxe velmi inn. Svit blzna nmonkm znamenalo jistotu, e u nebude donekonena bloumat kolem mstskch hradeb, e zmiz nkam daleko, odkud se nebude moci vrtit. Ale navc tu byla temn masa vody, kter ktomu pidvala sv vlastn hodnoty: voda odn pry, ale tak oiuje; krom toho znamen nejistou budoucnost; kad je na n vydn svmu osudu, kad nalodn me bt tm poslednm. Blzen na sv len kocbce odplouv do jinho svta azjinho svta tak piplouv. Naloovn lenc znamen psnou dlic ru azrove absolutn Cestu. Vjistm smyslu tato plavba napl skutenou anapl fantazijn krajinou vlastn jen rozvj mezn postaven, kter lenec zaujm vhorizontu stedovkho lovka - postaven symbolick azrove realizovan onou vsadou, e ho zavraj ubran msta: je vypuzen, ale do ohrady; protoe neme anem mt jin vzen ne prh, udruj ho vmst pechodu. Je vsazen dovnit vnjku anaopak. Atoto vysoce symbolick postaven si uchov - pokud jsme ochotni pipustit, e co bylo kdysi viditelnou batou du, je dnes pevnost naeho vdom - a do souasn doby. Pesn tu roli sehrv voda aplavba. Zlodi nen niku. lenec je na n vydn ece otisci pach, moi otisci cestch, nesmrn, vi vemu vnj nejistot. Je vznm na t nejsvobodnj, nejotevenj ze vech cest: pikovn na nekonenm rozcest, uvznn svm putovnm, je Poutnkem par excellence. Anikdo nezn zemi, un pistane, stejn jako nikdo nev, odkud pichz, kdy na ni vstoup. Jeho pravdou avlast je jen pust rozloha mezi dvma souemi, kter mu nemohou patit. M tato imaginrn spznnost, kter se tak dlouze thne djinami zpadn kultury, svj zdroj vhodnotch onoho ritulu? Nebo naopak obad naloovn vyvolala zhloubi as apak ustlila prv ona? Jedno je jist: voda alenstv jsou vobraznosti evropskho 12 lovka nadlouho spolu spjaty. U Tristan se kdysi vpevleku za blzna nechal vysadit lodnky na cornwallsk beh. Kdy se objev na zmku krle Marka, nikdo ho nepozn, nikdo nev, odkud pichz. Ale vede tak podivn, dvrn znm azase zhadn ei, v toho tolik ovem zdejm, e jist pochz znjakho jinho, velice vak blzkho svta: ne zpevn zem sjejmi pevnmi msty, ale zvnho neklidu moe, jeho neznm cesty skrvaj bohatstv podivnch vdn, zon fantastick pln, kter je protjkem svta. e je ten lenec synem moe ae ho drz nmonci vyhodili na beh jako pedzvst netst, si prvn uvdom Isolda: K jsou prokleti nmonci, kte toho blzna pivezli! Pro ho nehodili do moe!Z Atma se vbhu as objevuje jet

nkolikrt: umystik 15. stolet vmotivu due-brky, oputn na nekonenm moi touhy, na horu starost anevdomosti, mezi falenmi odlesky vdn, uprosted poetilosti svta - brky vydan na pospas obrovskmu lenstv moe, jestlie neum zapustit pevnou kotvu vry nebo napnout sv duchovn plachty, aby ji dech Bo zavedl do pstavu. De Lancre v16. stolet vid vmoi zdroj belstv celho jednoho nroda: nejistota plavby, spolhn pouze na hvzdy, pedvan tajemstv, odlouen od en apohled na tu irou nepokojnou pl zpsobuj, e lovk ztrc vru vBoha aveker pouta kvlasti; propad pak blu amoi jeho lst.3 Vdob osvcenstv se inky moskho klimatu asto vysvtluje spln: chlad, vlhko, nestl poas adrobounk vodn kapiky prosakujc do pr avlken azbavujc tlo pevnosti, to vechno in lovka nchylnm klenstv. Aponechme-li stranou celou obrovskou literaturu sahajc od Oflie a kLorelei, sta pipomenout Heinrotha, jeho velk antropologicko-kosmologick analzy, podle nich vlenstv promlouv zlovka jaksi temn akvatick prvek, ponur zmatek, viv chaos, kter je zrodkem asmrt veho aopakem jasn azral stability ducha. Jestlie vak naloovn blzn souvis vzpadn obraznosti stolika pradvnmi motivy, pro ona nhl formulace tmatu vliteratue amalstv 15. stolet? Pro se uprosted tch nejbnji znmch krajin znieho nic vynouje ona silueta Lodi blzn sjej posdkou pomatench? Pro se ze starho spojenectv vody slenstvm pojednou - aprv tehdy - rod tato brka? 13 Zejm to je symbol velk nejistoty, je nhle koncem stedovku vyvstala na obzoru evropsk kultury. lenstv alenec se ve sv dvojznanosti stvaj figurami prvnho du: hrozba avsmch, zvratn poetilost svta asmn ubohost lid. Vznik mnostv povdek amoralit. Cel tato literatura koen jist daleko vminulosti, ale koncem stedovku se pozoruhodn rozrst: vdlouh ad folies jsou stejn jako dve odsuzovny neesti achyby, ale ne u ve spojen spchou, nedostatkem milosrdenstv nebo sopomjenm kesanskch ctnost, nbr sjakousi velikou poetilost, za ni vlastn nikdo pesn neme, kter vak je pro kadho tajnm svodem. Pranovat blznovstv se stv veobecnou formou kritiky. Postava blzna, proska i hlupka ve frakch asotizch nabv stle vtho vznamu. U to nen ona znm, smn okrajov figura: ocit se te vsamm stedu scny jakoto nositel pravdy hraje zde roli komplementrn aopanou kt, jakou hraje lenstv vpovdkch asatirch. Zatmco lenstv lovka oslepuje, blzen naopak pipomn lidem jejich pravdu; vkomedii, kde kad l kadho isebe sama, pedstavuje blzen komedii na druhou, albu alby; svm naivnm, zdnliv nerozumnm jazykem vede e rozumu, kter cestou komiky ru komedii: milencm odhaluje lsku, mladm lidem pravdu ivota, chabou realitu vc nadutcm, opovlivcm alhm. Na scn se ocitaj asvj pvodn obsah spontnn nboensk parodie mn ve spoleenskou amravn kritiku istar slavnosti blzn, oblben pedevm ve Flandrech asevern Evrop. lenstv se chpe slova ivliteratue uen, vsamm ln rozumu apravdy. Nalouje na sv pomaten plavidlo aodsuzuje ke spolen odyssei bez rozdlu vechny lidi (van Oestvorenova Blauwe Schute, Brandtova Narrenschiff; jeho zhoubnou vldu zaehnv Thomas Murner ve svm Narrenbeschwrung; nkdy, jako teba vCorrozov satie Proti len lsce, je lenstv spojencem lsky, jindy, napklad vdialogu Louisy Lab Spor lenstv slskou, se sn pe oprvenstv, oto, kter znich toho druhho podmiuje avede ho, kam se mu zlb. Ocit se ivakademickch pch: je pedmtem disputac, disputuje samo osob; je pranovno, brn se, osobuje si, e m bl ke tst apravd ne rozum, bl ikrozumu ne rozum sm; Jakob Wimpfeling pe Monopolium Philosophorum aJudocus Gallus Monopolium et societas, vulgo Lichtschiffs. Avcentru tchto vnch hek

14 velk humanistick texty: Moru rediviva F. H. Flaydera aErasmova Chvla blznovstv. Ajako protjek vech tch promluv, jejich nenavn dialektiky, vech tch donekonena se vracejcch apevracench disputac dlouh dynastie obraz od Lby blznovstv aLodi blzn Hieronyma Bosche po Brueghela ajeho Blznivou Grtu; aco zpracovalo divadlo aliteratura, pejm irytina: prolnaj se tmata Slavnosti aTance blzn. To vechno dosvduje, jak siln od konce 15. stolet straila vobraznosti zpadnho lovka tv lenstv. Sta si srovnat urit data: zprvnch let 15. stolet pochz patrn Tanec mrtvch na hbitov Nevitek; Tanec mrtvch zChaise-Dieu vznikl nkdy kolem r. 1460; avr. 1485 vydv Guyot Marchand svj Tanec kostlivc. Celch tch edest let bylo nepochybn pod znamenm takovchto kleb smrti. Avr. 1492 Brandt pe Narrenschiff, kter je pt let nato peloena do latiny. Vposlednch letech stolet pak vznik Lo blzn Hieronyma Bosche. Avr. 1509 Chvla blznovstv. Poad je jasn. A do druh poloviny 15. stolet, nebo jet onco dle, panuje pouze tma smrti. Konec lovka, konec as, m podobu mor avlek. To jedin, co pesahuje lidskou existenci, je tento konec atento d, jemu nikdo neunikne. Hrozbou skrytou pmo vln samotnho svta je kostlivec. Ale vposlednch letech stolet provede tato velk nejistota nhl obrat: smrt ajej vnost vystdv vsmn kleb lenstv. Osudov nutnost, je lovka mn vnicotu, pechz vpohrdavou kontemplaci nad nicotou, kterou je sm ivot. Ds ped absolutn hranic smrti se zvnituje vnepetritou ironii; je pedem odzbrojovn; tm, e dostane vedn azvldnutou podobu, e se rozptlen do lidskch neest, vad asmnost stv kadodennm divadlem ivota, je sm zesmnn. Nicota smrti u nic neznamen, protoe u pedtm bylo vechno nicota, protoe ivot byl stejn jen marnost, jalov ei, cinkot rolniek aakovskch ezel. Hlava, je se zmn vlebku, je u pedem przdn. lenstv k: smrt u je tady.4 Ale tm, e ji vykazuje do onch kadodennch znak, je sice ohlauj jej vldu, ale naznauj pitom, jak uboh bude jej koist, nad n zrove vtz. To, co smrt demaskuje, byla pouze maska anic jinho; aby se objevil kleb kostlivce, stailo zvednout cosi, co nebylo pravdou ani krsou, ale jen tv ze sdry apozltka. Od jalov masky kmrtvole setrval t smv. Ale prv vtom je vznam lencova smchu: je to u dopedu 15 smch smrti ablzen odzbrojuje kostlivce tm, e ho pedpovd. Nad Triumfem smrti, zpvanm koncem stedovku na hradbch Campo Santo, triumfuje za vrcholn renesance kik Blzniv Grty. Pechod od tmatu smrti ktmatu lenstv neznamen zlom, ale sp urit pootoen vln te nejistoty. Stle b onicotu ivota, ale nen to u nicota pochovan jako nco vnjho akonenho, jako hrozba asouasn zvr; nyn je vnmna zevnit, jako nepetrit akonstantn forma ivota. Azatmco dv spovalo lenstv lid vtom, e nevidli nadchzejc konec, amuselo se jim ukazovat divadlo smrti, aby se umoudili, nyn je moudrost pranovat lenstv jako nco, co je vude, ukazovat lidem, e jsou u pedem nebotky akonec e se bl prv proto, e se lenstv stalo veobecnm aspoj se vjedno se smrt. Tak to pedpovd Eustache Deschamps: Jsme bdn aklevetn ttiny, Star achtiv amdl. Vade jen blzniviny, Popravd bl se konec, Vechno jde zle. Prvky se pevrtily. U to nen tak, e konec as asvta lidem zptn

uke, jak byli len, kdy se oto nestarali; te naopak stoupajc vlna lenstv, jeho temn vpd, vt blzkost posledn katastrofy svta; prv lidsk blznovstv ji pivolv ain neodvratnou. Tato zkuenost nesmyslnho ve vech svch rznch formch vtvarnch iliterrnch - se zd bt velice koherentn. Malstv atext si navzjem neustle odpovdaj - tady koment, tam ilustrace. Vlidovch slavnostech, divadelnch pedstavench, na rytinch, vude se vrac stle jedno atot tma, Narrentanz, acel posledn st Chvly blznovstv je komponovna jako dlouh tanec blzn, vnm postupn defiluj jednotliv profese astavy, aby utvoily velk rej poetilosti. Tradin masky patrn pejm ifantastick fauna, je zaplavuje pltno Boschova lisabonskho Pokuen; nkter ztch figur jako by byly pevzat zdla Malleus maleficarum. Anen ostatn Lo blzn jakmsi pevodem Brandtovy Narrenschiff, od n m ostatn ijmno? Vkadm ppad psob jako velice pesn ilustrace jejho XXVII. zpvu, kter rovn 16 pranuje potatores et edaces, pijany arouty. Vyskytly se dokonce domnnky, e je Boschv obraz pouze jednou st cel srie maleb, kter ilustrovaly hlavn zpvy Brandtovy bsn. Striktn nvaznost tmat ns vak nesm oklamat anebylo by tak sprvn pedpokldat vc, ne co historie k. Zpsob, jakm mile Mle analyzoval pedchoz epochy, azvlt tma smrti, se vtomto ppad patrn ut ned. Krsn jednota mezi slovem aobrazem, mezi tm, co vyjaduje e, atm, co k projev vtvarn, se zan rozpojovat, nemaj u bezprostedn jeden at spolen vznam. Ikdy m obraz dosud posln vypovdat, pedvat cosi soupodstatnho se, je zejm, e u nek tot; jakkoli se tma zd stejn, malba se hrou svmi vtvarnmi hodnotami do zkuenosti, je se bude od ei stle vc vzdalovat. Vtvarn projev aslovo ilustruj dosud jeden at pbh lenstv vjednom atm mravnm svt; u se vak obracej kad jinm smrem arozestup mezi nimi, zatm sotva postehnuteln, naznauje u velkou dlic ru, je se stane pro zpadn zkuenost lenstv charakteristickou. Kdy na obzoru renesance vyvstalo lenstv, projevilo se to nejprve rozpadem gotickho symbolismu; gotick svt, a dosud vpedivu svch duchovnch vznam tak pevn, jako by se nhle drolil adval vyvstvat tvarm, jejich smysl spov u pouze vnesmyslnm. Gotick formy jet njak as pevaj, pozvolna vak utichaj, umlkaj, nejsou u pipomnkou nieho, ani pouenm; u jen mimo jakoukoli e, ale om jet blzk aznm, manifestuj svou fantastickou ptomnost. Obraz, vymann zdu moudrost apounosti, zan gravitovat kolem svho lenstv. Paradoxn je, e ktomuto osvobozen dochz vdsledku rozbujen vznamu, zmnoen se smyslu; mezi vcmi vznikaj tak poetn, spletit, bohat vztahy, e je me rozifrovat u jen esoterick vdn, avci samotn zaplavuje takov mnostv atribut, nznak anarek, a tm nakonec ztrcej svou tv. Smysl u se ned bezprostedn vnmat, postava pestv hovoit sama sebou; mezi vdnm, jm je prodchnuta, aformou, kterou na sebe vzala, se rozvr przdno. Je svobodn oteven snn. Svdectvm tohoto rozbujen smyslu ve svt pozdn gotiky je kniha Speculum humanae salvationis, kde Star aNov zkon, krom vech vztah nastolench tradic crkevnch otc, propojuje bohat symbolika, jej d u nen dem Proroctv, 17 ale dem imaginrnch ekvivalenc. Kristovo Utrpen u nem pedobraz jen vobti Abrahmov; sousteuje kolem sebe bezpoetn sny omukch; uke se ocitaj kov Tubal akolo Izajovo, nevypovdaj vak u oobti, ale vytvej fantastick obraz zuivosti, trzn azmuench tl. Obraz je natolik peten vznamy, e je propout jen vkei. Prv vtto peme smyslu se vak snadno uhnzuje sen, nesmyslno, iracionlno. Symbolickm

postavm nic nebrn, aby se zmnily vdsiv pzraky. Svd otom jedno star zobrazen moudrost, kter se tak asto vyskytuje na nmeckch rytinch: ptk sdlouhm krkem, jeho mylenky na sv pomal cest od srdce khlav maj vechen as bt zveny azreflektovny; hodnoty symbolu plinm zdraznnm tknou: dlouh cesta reflexe se na obraze mn vdestiltor subtilnho vdn, vnstroj vyluujc kvintesence. Gutemenschv nekonen krk nechce znzornit jen moudrost, ale ivechny cesty, jimi poznn skuten postupuje; zlovka-symbolu se stv fantastick ptk snekonenm, tisckrt na sebe poskldanm krkem - nesmysln bytost na pl cest mezi zvetem avc, psobiv sp vtvarn ne njakm pesnm smyslem. Symbolick moudrost, zajat vlenstvch snu. Svt obraz se od zklad pevrac: tlak zmnohonsobenho smyslu ho vyvazuje zdu forem. Pod povrch obrazu se tla tolik vznam, e mu dodvaj enigmatickou tv. Ajeho sla u nespov vpouen, ale ve fascinaci. Charakteristick je vvoj grylla, proslulho grylla zanglickch alt aze alte chartreskho abourgeskho, postavy znm u ve stedovku. Tehdy zobrazoval dui dostivho lovka, je se stala vzekyn zvete; jeho groteskn tv spovajc na obludnm bie patila do svta velk platnsk metafory ahovoila ozkze ducha propadlho lenstv hchu. Ale v15. stolet se ztohoto symbolu lidskho lenstv stv nhle privilegovan postava bezpoetnch Pokuen. Poustevnka vjeho klidu neznepokojuj pedmty touhy, ale tyto len, tajemn tvary, tvary vyronn snem asetrvvajc nyn, mlc aunikav, na povrchu svta. Jedna ztch postav sed na lisabonskm Pokuen ped svatm Antonnem; zrozen zlenstv, ze svtcovy samoty, kajcnosti, odkn, lehce se usmvajc hlava bez tla, pod ilm klebem ir znepokojen. Objektem isubjektem pokuen je tento pzran tvor. Asketa na nj fascinovan hled - jeden idruh ustrnuli vjakmsi zrcadlovm tzn, je zstv navdy bez odpovdi, vtichu, 18 oivovanm jen okolnm odpornm mravenenm. Gryllos u nen lovku satirickou pipomnkou jeho duchovnho posln, na n lovk vlenstv sv touhy zapomnl. lenstvm je te on sm, lenstvm zmnnm vPokuen: erp svou podivnou moc prv ze sv nemonosti, fantastinosti, nelidskosti, ztoho, co je vnm proti prod, co svd ojaksi nesmysln ptomnosti hemc se uzem. Svoboda snn, byt idsivho, fantazmata lenstv jsou pro lovka 15. stolet pitalivj ne svod relnho tla. V em ale fascinace, promlouvajc zonch obraz lenstv, vlastn spov? lovk jednak vtch fantastickch figurch odhaluje cosi ztajemstv asklon sv povahy: Ve stedovkm mylen legie zvat, pojmenovanch jednou provdy Adamem, symbolizovaly lidsk hodnoty. Ale na potku renesance se vztahy mezi lovkem azvecm svtem obracej; zve se osvobozuje, unik ze svta legendy amorality anabv sob vlastn fantastinosti. Nsledkem podivnho zvratu zve te h na lovka, zmocuje se ho aodhaluje mu jeho pravdu. Neskuten zvata, zplozen zelev obraznost, se stala skrytou pirozenost lovka; kdy hnk vposledn den odhal svou hnusnou nahotu, vidme obludnou figuru tetcho zvete: to jsou ti putci sropumi tly, kte se na obraze Pekla Dirka Boutse propltaj snahotou zavrench, to je uStefana Lochnera ten kdlat hmyz skoimi hlavami, to jsou ty sfingy pod chroustmi krovkami, ptci skdly zneklidujcmi achtivmi jako ruce, to je obrovsk dravec skloubnatmi prsty na Pokuen Matthiase Griinewalda. Zvec svt ze sebe svrhl jho lidskch symbol ahodnot; fascinuje te lovka svou nespoutanost, zuivost, bohatstvm svch nemon obludnch tvar, zrove vak odhaluje temnou ve, neplodn lenstv skryt vlidskm srdci. Na druh stran, zplu opanho tto temn prod, lenstv fascinuje, protoe je poznnm. Kad ztch absurdnch postav je toti prvkem obtnho, uzavenho, esoterickho vdn. Vechny ty podivn tvary

vyvstvaj zprostor velikho tajemstv, akdy pokouej sv. Antonna, neprobouzen vnm divokou touhu, ale mnohem zludnj osten zvdavosti; lk ho to tajemn ablzk vdn, je se mu nabz aje mu unik vgryllov smvu; jeho gesto zdrhavosti je gestem lovka, kter se brn pekroit zakzan hranice poznn; v u toti - aprv vtom spov jeho Pokuen 19 - to, co ekne pozdji Gerolamo Cardano: Stejn jako jin vzcn hmoty, iMoudrost se mus vydobvat zhlubin Zem. Dritelem onoho tak nedostupnho atak hrozivho poznn je ve sv nevinn naivit lenec. Zatmco lovk rozumn amoudr znho zachycuje pouze trkovit - atm znepokojivj - tvary, blzen je vsob nese cel jako nedotenou kouli; kilovou kouli, pro vechny ostatn przdnou, pro jeho oi vak plnou, kutnou jakmsi neviditelnm vdnm. Brueghel se vysmv mrzkovi, kter se do t kilov koule sna proniknout. Blzniv Grta si tu duhovou bublinu vdn nese pes rameno na tyi jako smnou, ale nekonen vzcnou lucernu, je se pohupuje, ani se kdy rozbije. Tak je ji vidt na rubu Zahrady rozko. Ajin symbol poznn, strom (zakzan strom pislben nesmrtelnosti ahchu), vyrvan zlna pozemskho Rje, tvo te ste plavidla blzn, jak to ukazuje rytina ilustrujc Stultiferae navicuLae Josse Badeho; at ste se nepochybn kv inad Lod blzn Hieronyma Bosche. Co toto vdn lenc hls? Protoe je to vdn zakzan, pedpovd nejsp vldu Satana akonec svta; posledn chvli tst asvrchovan trest; vemoc nad zem apd do pekel. Lo blzn pluje rozkonou krajinou, kde vechno probouz touhu; jakmsi novm pozemskm rjem, kde lovk nect bolest ani dnou potebu, ale pesto se mu nenavrac nevinnost. Je to tst falen, belsk triumf Antikrista, hrozba blzkho konce. Sny oApokalypse nejsou v15. stolet samozejm nic novho; svou povahou se nicmn li od toho, m byly dv. Jemn fantastickou ikonografii 14. stolet sjejmi hrady pokcenmi jako kostky stavebnice atradinm, vodstupu od Panny drenm Drakem jako jedinm zvetem, tuto ikonografii, vdy jasn svdc oBom du ajeho brzkm vtzstv, vystdala vize svta, znho vymizela vechna moudrost. Je to velk sabat prody: hory se hrout asrovnvaj vpln, zem vyvrhuje mrtv, kosti vyplouvaj na povrch hrob; padaj hvzdy, zem chyt porem, vechen ivot vysych am ksmrti. Konec neznamen pechod apslib; je to nstup noci, kter pohlcuje star rozum svta. Sta se podvat na Drerovy jezdce zApokalypsy; akoli vyslni samm Bohem, nejsou to andl vtzstv ausmen, ale divoc vlenci, len mstitel. Svt propad veobecn zuivosti. Nevtz Bh ani bel, vtz lenstv. lenstv lovka fascinuje na vech stranch. Fantastick obrazy, je se 20 znho rod, nejsou jen prchavm zdnm, rychle mizcm spovrchu vc. Psob tu zvltn paradox: plody toho nejprapodivnjho blouznn byly u pedem skryt jako tajemstv, jako nedostupn pravda vnitru zem. lovk si vrozpoutan libovli svho lenstv podv ruku stemnou nevyhnutelnost svta; ono zve, je ho stra vtkch snech aosamlch nocch, je jeho vlastn pirozenost, pirozenost, kterou odhal neprosn pravda pekla; vechny ty obrazy marnosti, hlouposti, slepoty jsou jedinm velkm poznnm osvt; vjejich lenm, nespoutanm vesmru u se rsuje krut obraz konce. Jestlie m toto bohatstv obraz takovou vhu ajejich fantazie je tak koherentn, je to prv tm, e vnich renesance vyjdila sv tuen hrozivosti askrytch tajemstv svta. Literrn, filosofick aetick pojet tmat lenstv je vt dob zcela jinho rzu. Stedovk adil lenstv do hierarchie neest. Od 13. stolet bn figurovalo mezi zpornmi postavami Psychomachie. VPai stejn jako

vAmiensu se ad do tlup zla ado onch dvancti dualit, je vldnou lidsk dui: Vra aModlosluebnictv, Nadje aBeznadj, Milosrdenstv aLakota, Cudnost aChlpnost, Moudrost alenstv, Trplivost aHnv, Nha aTvrdost, Svornost aNesvornost, Poslunost aVzpoura, Vytrvalost aNestlost. Vrenesanci lenstv toto skromn postaven opout astav se do ela. Zatmco uHugona od Svatho Viktora genealogick strom neest, strom Starho Adama, koenil vpe, nyn se nepochybnm vdcem bujarho sboru vech lidskch slabost stv lenstv. Vede je, zavlk apojmenovv: Pohlete na n, jsou zde, mezi mmi drukami...Ta, co m tak pyn zdvien obo, je Filautia (Sebelska). Tto zde, co m takov usmvav oi atlesk rukama, kaj Kalakia (Lichotivost). Ta, co vypad, jako kdy dm vpolospnku, je Lth, bohyn Zapomnn. Tamhleta, co je opena ooba lokty am ruce sloen kem, to je Misoponia (Lenost). Atahle stm rovm vncem, je kolem sebe omamnou vni, je Hdon (Rozko). Ta stma tkavma oima, co snima bloud kolem dokola, se jmenuje Anoia (Lehkomyslnost). Thlet stou lesklou pokokou apkn vykrmenm tlkem kaj Tryf (Poivanost). Mezi dvkami vidte tak dva bohy: jeden se jmenuje Masopust adruh Hlubok spnek.5 Ale lenstv m absolutn prvenstv: kraluje nad vm, co je vlovku patn. Ale nekraluje nepmo inad vm dobrm, eho 21 je lovk schopen? Nad ctidost, plodc moudr politiky, nad lakotou, rozmnoujc majetek, nad smlou zvdavost, podncujc filosofy auence? Po Erasmovi to opakuje Louisa Lab, kdy nechv Merkura pimlouvat se za lenstv uboh: Nedejte zahynout tto krsn pan, kter vm poskytla tolik radost. Toto kralovn je vak nco jinho ne ona temn vlda, je spojovala lenstv svelkmi tragickmi silami svta. I tady je lenstv svdn, ale nefascinuje. Vldne ve svt tomu, co je snadn, vesel, lehk. Jeho zsluhou lid skota araduj se jako bozi; je zploditelem Gnia, Mld, Bakcha, Silna atoho rozmilho strce zahrad.6 Vechno je vnm leskl povrch: neexistuje tu dn tajemstv. I vtomto ppad m lenstv nicmn cosi spolenho stajemnmi cestami vdn. Prvn zpv Brandtovy bsn je zasvcen knihm auencm. Na rytin, kter dotynou pas ilustruje vlatinskm vydn zr. 1497, trn na katede zavalen knihami Mistr vdoktorskm baretu as akovskou kapuc poitou rolnikami. Uencm vyhrauje velk msto ve svm reji blzn tak Erasmus: po Gramaticch nsleduj Bsnci, enci aSpisovatel; za nimi Prvnci; potom Filosofov, ctyhodn svm vousem apltm; anakonec dav Teolog. Draz poloen na vdn tu vak neznamen, e snad lenstv vsob nese jeho skryt tajemstv; naopak, lenstv je trestem za nednou ananicovatou vdu. Pedstavuje-li poznn, pak jen proto, e to je poznn smn, poznn, kter msto aby se obracelo kvelk Knize zkuenosti, ztrc se vprachu knih ajalovch diskusch; vda vede klenstv, protoe vede krozbujen vd falench. O vos doctores, qui grandu nomina fertis Rescipite antiquos patris, jurisque peritos. Non in candidulis pendebant dogmata libris, Arte sed ingenua sitibundum pectus alebant.7 vy doktoi, kte se holedbte velikmi jmny, vezmte na vdom star otce, kte se vyznali vprvu. V blch listech knih dogmata nevili, le ulechtilmi umnami sytili hru touc po ukojen. 22

Ve shod stmatem dlouho uvanm vlidov satie, lenstv se tu jev jako komick trest, sthajc vdn ajeho ignorantskou nadutost. Nen toti jako takov spojovno se svtem ajeho skrytmi formami, ale sp slovkem, jeho slabostmi, sny ailuzemi. Vechno temn kosmick, oem svdilo lenstv vpohledu Boschov, uErasma miz; lenstv u neh na lovka ze ty svtovch stran; vklouzv do jeho nitra, nebo sp je to urit subtiln vztah, kter lovk udruje sm ksob. Mytologick personifikace lenstv je uErasma pouhou literrn umlost. Existuj jen lenstv vmnonm sle - lidsk formy lenstv: km ct bylo postaveno tolik soch, kolik je smrtelnk; pohleme jen na msta, ita nejrozumnj anejlpe spravovan: ... prost lid je tak bohat na nejrznj formy blznivosti aden co den vymysl tolik novch, e by ani tisc Dmokrit nestailo se jim vysmt. lenstv existuje pouze vjednotlivcch, nebo prv ze sebelsky aziluz lovka se rod. Prvn zpostav, vedench lenstvm do tance, je Filautia; existuje mezi nimi toti obzvl tsn vztah; sebelska je prvn znmkou lenstv, protoe lovk j propadl snadno povauje omyl za pravdu, le za skutenost, nsil aerednost za krsu aspravedlnost: Tak napklad nkdo erednj ne opik pipad sm sob krsn jako Nreus; jin, jakmile se mu poda spomoc kruidla narsovat ti ry, u vsob vid tm Euklida; opt jin, a zpv jako ten psloven osel slyrou, ba jet he, akrkor jako slepice, pece v, e m hlas jako Hermogens. Kdy lovk takto klamn pilne sm ksob, rod se pelud lenstv. Symbolem lenstv se napt stane zrcadlo, kter, ani ukazuje nco skutenho, vskrytu zra tomu, kdo se vnm zhl, sen jeho pynho bludu. Ve he tu nen ani tak pravda asvt, jako sp lovk alovkem zahldan pravda onm samm. V lenstv se tu tedy otvr vesmr ist mravn. Zlo u nen trestem ani neznamen konec as, ale je to jen chyba avada. Brandt ve sto estncti zpvech sv bsn portrtuje pomaten osazenstvo Lod: jsou to lakomci, udavai, opilci; prostopnci azhralci; cizolonci apatn vykladai Psma. Brandtv pekladatel Locher vysvtluje vlatinsk pedmluv pln asmysl dla: autor chce ukzat, quae mala, quae bona sint; quid vida; quo virtus, quo ferrat error; apranovat podle mry jejich patnosti impios, superbos, avaros, luxuriosos, lascivos, delicatos, iracundos, gulosos, edaces, invidos, 23 veneficos, fidefrasos, zkrtka veker patnosti, jak si lovk dokzal vymyslet. V oblasti literatury afilosofie se zkuenost lenstv v15. stolet vyjaduje pedevm formou satirick morality. Nic tu nepipomn ony hrozby, jimi byla posedl pedstavivost mal. Ty jsou naopak peliv zaplaovny, nehovo se onich. Erasmus od onoho lenstv, kter vyslaj stran mstitelky Ltice zpodsvt na tento svt, kdykoli vypust sv hady, odvrac pohled; nemnil chvlit takovto formy nesmyslnho, ale pjemnho mmen mysli, kter osvobozuje dui od zkostnch stav anapluje ji slastmi veho druhu. Je to klidn svt, kter se d snadno ovldnout; rozvj sv prost pednosti ped oima mudrce beze veho tajemstv asmch mudrci pomh uchovat si odstup. Na rozdl od Bosche, Brueghela nebo Drera, divk straliv pozemskch apmo astnch onoho lenstv, je vidli tryskat ze veho kolem sebe, Erasmus se dv zbezpen dlky; pozoruje lenstv zve svho Olympu achvl je prv proto, e se mu odtud me smt nepemoitelnm smchem boh. lenstv lid je toti bosk podvan: Kdyby ses mohl podvat na tento lidsk zmatek ana to hemen odnkud zMsce (jako kdysi Menippos), myslil bys, e m ped oima roj much nebo komr, kte mezi sebou vedou hdky avlky, stroj si klady, loup, bav se, lakuj, rod se, ochabuj aumraj. Je takka neuviteln, jak boue ajak tragedie dovede vyvolat ten ervek, jemu je souzeno ti tak krtce. lenstv u nen cosi cizho, co je vlastn svtu, ale jenom dobe znm podvan pro cizho divka; u to nen tv cosmi, ale charakterov rys aevi.

Ona potlaen tragick zkuenost lenstv se nicmn uritm procesem ocitne znovu vkritickm vdom. Prozatm vak ten fenomn nechme stranou apovimnme si nkterch podob lenstv, je meme najt nerozdln jak vDonu Quijotovi, tak vromnech Madeleine de Scudry, vKrli Learovi stejn jako vdivadle Rotrouov nebo Tristana l`Hermita. Zanme tou nejvznamnj - atak nejvytrvalej, protoe zstv iteln jet pro 18. stolet: lenstv jako identifikace sromnovou postavou. Jeho rysy uril jednou provdy Cervantes. Tma se vak nenavn vrac a u vpmch adaptacch (v r. 1639 se hraje Don Quijote Gurina de Bouscal adva roky nato jeho Vlda Sancha Panzy), i reinterpretacch urit epizody (Pichouova Blznovstv Cardeniova jsou variac na tma Otrhanho ryte 24 ze Sierry Moreny) anebo mn pmou cestou vsatie na fantastick romny (jako je Sublignyho Falen Cllie avrmci pbhu navc epizoda Julie dAruiane). Chimry se pedvaj od autora kteni, ale co bylo na jedn stran fantazi, stv se na druh fantazmatem; spisovatelova lest je pijmna se v naivitou jako skutenost. Zdnliv b jen oprostou kritiku fantastickch romn; ale vpodtextu je cel pole otzek po vztazch mezi skutenost aimaginrnem vumleckm dle amon ipo neurit komunikaci mezi fantazi abludem. Za vynlez umn vdme vyinut obraznosti; Rozmar mal, bsnk ahudebnk je pouze civiln zjemnn nzev pro jejich lenstv.8 lenstv, je uvd vpotaz hodnoty jin doby, jinho umn, jin morlky, ale vnm se zrove neurit prolnaj avjedin spolen chime navzjem kompromituj vechny formy lidsk obraznosti a po ty nejzaz. Jeho pmm sousedem je lenstv marnivosti. Vtomto ppad se vak lenec neztotouje sdnm literrnm vzorem, ale se sebou samm, avtomto klamnm pilnut si pak pit vemon pednosti, ctnosti aschopnosti, je nem. Je ddicem Erasmovy star Filautie. A chud, je boh; a okliv, zhl se vsob; na nohou dosud okovy, m se za Boha. To je ppad licencita zOsumy, kter se povauje za Neptuna9; to je smn osud sedmi postav Blouznivc zkomedie Desmaretse de Saint-Sorlin, Chateauforta zPodvedenho kolometa Cyrana de Bergerac, pana de Richesource zPana Politika. Nespoetn lenstv otolika tvch, kolik je ve vt povah, ctidost, nevyhnutelnch iluz. lenstv ive svch nejextrmnjch formch ze vech lenstv nejmn extrmn: nos je vsrdci kad, je to klamn vztah, kter lovk chov ksob sammu. Pramen znho ty nejbnj nectnosti. Jeho pranovn je tm prvnm aposlednm kad kritiky mrav. K mravnmu svtu pat ilenstv spravedlivho trestu. Zmatenm ducha trest zmatky srdce. Ale tm jeho moc nekon: trest se sm sebou nsob, protoe zrove strestnm odhaluje pravdu. Spravedlnost tohoto lenstv je pravdomluvn. Pravdomluvn, protoe vink vjalovm vru svch fantazmat zakou u dopedu, co bude jeho vnm trestem. Erastes vCorneillov komedii Mlite u se vid pronsledovn Eumenidami aodsouzen Mnsem. Atak proto, e ztemna tohoto zvltnho trestu vyvstv na svtlo skryt 25 vina; lenstv skrze svou pomatenou, neovldnutou e vyjevuje svj smysl, vyjaduje ve svch chimrch svou utajenou pravdu; jeho kik je kikem svdom. len Lady Macbeth odhaluje tm, kdo by nemli vdt, slova dlouho eptan jen hluchm poltm. Poslednm typem lenstv je beznadjn ve. Zklaman vniv lska, lska oklaman pedevm osudovost smrti, me vystit jen vpomatenost. Dokud mla svj pedmt, len lska byla vc lskou ne lenstvm; ponechna sob sam, pokrauje dl vprzdnot bludu. Trest za pli nezkrocenou ve? Ano, ale trest, kter zrove pin levu;

nenapravitelnou neptomnost soucitn zastr ptomnostmi imaginrnmi; vparadoxu nevinn radosti nebo vheroismu nesmyslnch pronsledovn umouje shledat se opt stvarem, jen se vytrc. Byt ivedl ksmrti, bude to smrt, vn se ti, kdo se milovali, u nikdy nerozlou. To je posledn pse Ofliina; to je blouznn Aristovo vlenstv mudrcov Tristana l`Hermita. Ale hlavn to je hokosladk pomatenost Shakespearova Krle Leara. V Shakespearov dle se lenstv poj se smrt avradou; vdle Cervantesov jde oformy du marnivosti anejrznjch iluz. To jsou ovem vsostn modely, je pak unapodobitel ztrcej svou ostrost aslu. Ajak uShakespeara, tak uCervantese nepochybn dosud jde sp otragickou zkuenost lenstv zrozenou v15. stolet ne omravn-kritickou zkuenost Ne-rozumu jejich vlastn doby. Peklenutm asu navazuj oba na smysl, kter se zan vytrcet anapt bude pokraovat u jen ve tm. Ale prv zporovnn jejich dla atoho, co uchovv, svznamy, je se rod ujejich souasnk i napodobitel, je mono vyst, jakm procesem to na onom potku 17. stolet literrn zkuenost lenstv vlastn prochz. U Cervantese nebo Shakespeara zaujm lenstv vdycky krajn postaven, je bez odvoln. st pouze vrozervanost apak ve smrt. Vede marnou e, ale samo marnost nen; przdno, je ho napluje, je nemoc, na ni je m vda krtk, jak k lka oLady Macbeth; je to plnost smrti: lenstv, je nepotebuje lkae, ale jen bo slitovn. Nn radost, kn nakonec dospje Oflie, nen tstm; Ofliin nesmysln zpv m stejn blzko kpodstatnmu jako ensk kik, kter vchodbch Macbethova zmku zvstuje, e krlovna je mrtv. Don Quijote umr sice vuklidnn krajin, do n se vposledn chvli navrtil rozum apravda; jeho blouznn se vnhlm 26 sebeuvdomn hrout aon sm vid jeho smnost. Ale co jinho je toto nhl zmouden, ne jen njak nov blzniv npad? Nekonen zvratn dvojznanost, kterou me nakonec rozetnout jen smrt. Konec lenstv nutn znamen ikonec ivota; adokonce jednm pak ze znamen, podle nich usoudili, e umr, bylo, e se tak snadno zblznovstv vrtil krozumu. Mr vak nepin ani smrt: lenstv - jako posmn vn pravda - vtz inad smrt, akoli prv vn se ho ivot zbavil. Ryte jeho nesmysln ivot pronsleduje dl auin ho nesmrtelnm prv skrze jeho pomatenost: lenstv je nehynouc ive smrti: Zde Hidalgo mocn vPnu sn, jen pivedl kmoci takov svou odvahu, e smrt veho pan ivotn vli rekov nebyla schopna vzt zbla ani. lenstv vak tyto posledn krajiny, kam je umstili Cervantes aShakespeare, brzo opout; vliteratue potku 17. stolet zaujm vtinou postaven stedu; pedstavuje sp uzel ne rozuzlen, sp peripetii ne blzkost konce. Pesunuto vdu romnovch adramatickch struktur do jinho msta, umouje odhalen pravdy auklidnn nvrat rozumu. Nen u toti pojmno ve sv tragick realit, absolutn rozervanosti stc do jinho svta, ale jen vironii svch iluz. Nen skutenm trestem, nbr jen obrazem trestu, falenm zdnm; me se vzat jen kzloinu domnlmu nebo ksmrti, kter je jen iluz. Aristes vlenstv mudrcov se pi zprv osmrti sv dcery sice zblzn, ale dcera ve skutenosti mrtv nen; kdy se Erastes vMlit vid pronsledovn Eumenidami avleen ped Mna, je to kvli dvojmu zloinu, kterho se sice mohl atak chtl dopustit, ale jm ve skutenosti ni smrt nezpsobil. lenstv ztrc svou dramatickou vnost: je trestem i beznadj jen vdimenzi omylu. Je dramatick pouze vrmci falenho dramatu; chimrick forma: viny jsou domnl, vrady iluzorn, odluky peduren knovm shlednm. Pes tento nedostatek vnosti jde nicmn olenstv bytostn, jet bytostnj ne kdy pedtm, protoe vede sice iluzi a na vrchol, ale zrove ji rozmetv. Postava propadl lenstv nsledkem svho omylu zan pedivo bezdky rozpltat. Vsebeobviovn k pravdu. VMlit se napklad vechny hrdinovy lsti, je nastrail na ty druh, obrt proti nmu

samotnmu, take se stane jejich prvn obt. Mysl si, e zavinil smrt svho soka asv milenky, ale ve svm blouznn si pitom vyt, e si celou 27 milostnou korespondenci sm vymyslel; lenstv zpsoben uritm iluzornm rozuzlenm tak vlastn samo od sebe rozplt tu pravou zpletku, jejm je souasn dsledkem ipinou, adv prchod pravd. Je falenm trestem za falen een, ale zrove odhaluje problm, kter skuten existuje akter pak me bt skuten rozeen. Zakrv pltm omylu skryt dlo pravdy. Stouto dvojznanou azrove stedn funkc lenstv si pohrv autor pitlu blzn, kdy uvd na scnu mileneck pr, kter se sna uniknout svm pronsledovatelm tm, e pedstr lenstv aukryje se mezi blzny; dve pevleen za chlapce simuluje zchvat lenstv, pi nm se jakoby povauje za dvku - kterou ve skutenosti je -, askrze dvoj, navzjem se ruc petvku tak vlastn k pravdu, je tak nakonec zvtz. lenstv tu pedstavuje qui pro quo vt nejist, nejtotlnj form: povauje fale za pravdu, smrt za ivot, mue za enu, milenku za Erynii aobt za Mna. Ale vdu dramatu tak qui pro quo toho nejrigorznjho typu: nepotebuje kpravdivmu rozuzlen dn vnj prvek. Sta mu jt viluzi tak daleko, a dospje kpravd. Situovno do samho nitra struktury, do jejho mechanickho stedu, funguje zde jako pedstran zakonen, nabit vak vskrytu novm zatkem, ajako zasvcen do toho, co se pak uke jako nvrat kpravd arozumu. Pedstavuje bod, knmu se zdnliv sbh tragick osud postav, znho vak ve skutenosti vybhaj cesty ke znovunalezenmu tst. Je mstem rovnovhy, ale maskuje ji mlhou iluze apedstranm zmatkem; psnou architekturu zakrv obratn sestava divokch chimr. Ona nhl ivost, ona nhodnost gest aslov, rozvench vanem lenstv, kter tt linie, lme postoje arozevlv draprie - zatmco nitky jsou dreny tm pevnji - je pmo klasickm typem baroknho optickho klamu. lenstv se vtragikomickch strukturch pedosvcensk literatury jev jako velik optick klam. Dobe to vdl Georges de Scudry, kdy ve sv Komedii herc chtl uvst divadlo na divadle, acelou hru proto zasadil do iluzvn hry lenstv. st herc m pedstavovat divky, druh st herce. Na jedn stran musej pedstrat, e povauj kulisu za skutenost ahru za ivot, akoli ve skutenosti hraj akulisa je kulisou; ana druh, e hraj anapodobuj herce, akoli ve skutenosti jsou prost herci, kte doopravdy hraj. Kad prvek vtto dvoj he je navc sm zdvojen, take skutenost ailuze se stle znovu zamuj 28 pesn sonou dramatinost, je je pznan pro lenstv. J nevm, k Mondory vprologu de Scudryho hry, co to dnes m spolenky popadlo, ale je to tak ztetn, a mi pipad, e je njak ry pipravily orozum, anejhor na tom je, e se onj sna pipravit im avs ostatn taky. Chtj mi namluvit, e tu nejsem na divadle, ale vmst Lyonu, tamhle e je hostinec atady Movna, anjac herci, jimi nejsme, apesto jsme my, e tu pedvdj pastorlu. Divadlo vtto ztetnosti rozvj svou pravdu, j je iluze. Neboli pesn vzato lenstv. Rod se osvcensk zkuenost lenstv. Velk hrozba, je vyvstala na obzoru 15. stolet, vybled, znepokojiv sly, je prostupovaly Boschovu malbu, ztratily svou tonost. Formy jet pevaj, ale jsou te przran apoddajn atvo doprovod, nevyhnuteln doprovod rozumu. lenstv u nen eschatologickou figurou zposlednch konin lovka, svta asmrti; noc, do n hledlo azn se rodily tvary nemonho, se rozplynula. Svt, brzdn kdysi svobodnm vzenm Lodi, upad vzapomnn; jej zvltn putovn mezi zdejm aonm svtem skonilo; Lo u nikdy nebude onou unikavou aabsolutn hranic. Kotv te pevn mezi vcmi alidmi. Pipoutan apod dohledem. Nen to u brka, ale pitl.

Blzniv gondoly dopluly anecel stolet po nich se objevuje literrn tma pitlu blzn. Tady je kad przdn hlava spoutan azaazen podle sprvnho lidskho rozumu ajako ironick avnitn protimluvn pklad hovo zdvojenou e Moudrost: ...pitl nevylitelnch blzn, kde jsou bod za bodem vykreslena vechna lenstv anemoci ducha jak mu tak en, dlo stejn uiten jako ozdravujc anutn kzskn t prav moudrost.i Kad forma lenstv tu m sv vyhraen msto, sv znaky asvho ochrannho boha: lenstv zuiv avaniv, symbolizovan blbcem rozvalenm na idli, se zmt pod pohledem Minervy; bohem temnch melancholik, kte pobhaj krajinou jako osaml ahladov vlci, je Jupiter, pn zvecch promn; jsou tu bezuzdn opilci, lenci bez pamti achpavosti, lenci spc anapl mrtv, potrhl blzni bez mozku Cel ten dokonale uspodan svt chaosu je nyn jakousi Chvlou Rozumu. lenstv se vtomto pitle sthuje zLod do internace. I takto ovldnut si nicmn podruje vechny znmky sv vldy. Jeho pdou je te dlo rozumu apravdy. Rozehrv na povrchu vc avjasu dne 29 vemon hry zdn, dvojznanost skutenosti ailuze, cel ono neurit, vdy znovu se zcelujc avdy znovu rozruovan pedivo, vnm se sjednocuj asouasn rozdluj pravda afikce. Skrv avyjevuje, k pravdu ile, je stnem isvtlem. Zrcadl: shovvav akehk figura, stedn figura baroknho vku. Nen nic divnho, e ji tak asto nachzme vromnovch adivadelnch fikcch. e ji vidme doopravdy bloumat ulicemi. Francois Colletet ji tam potkal tisckrt: Prosek ulic tu jde, Provzen dt tlupou. Ubok, na nj pohle jen, Co si chce neboh blzen ten Pot stou hadr kupou? Vidl jsem takov astokrt Zpvav ulicemi lt... Je to postava vsociln krajin dobe znm. Pichzej znovu do obliby, ato velmi iv, star bratrstva blzn, jejich slavnosti, shromdn adisputace. Sv vniv pvrence iodprce m Nicolas Joubert, znmj pod jmnem Angoulevent, kter se prohls za Knete blzn; otitul snm soupe Valenti le Comte aJacques Resneau: vznikaj pamflety, vedou se pe, obhajoby; Joubertv advokt osvm chrnnci prohls apsemn osvd, e je dut hlava, blzniv kebule bez zdravho rozumu, ttina apomatenec, kter nem vhlav ani jedno pro, ani jedno cel koleko. Bluet d'Arbres, kter si dv kat Potrhl hrab aje chrnncem Crqui, Lesdiguires, Bouillon aNemours, vydv vr. 1602 - lpe eeno vydaj mu jin - sbrku svch vtvor, vn tene upozoruje, e neum st ani pst anikdy se tomu neuil, ale e je prodchnut inspirac od Boha aAndl. Pierre Dupuis, onm hovo Rgnier ve sv est satie, je podle slov Brascambillovch arciblzen vdlouh suknici; on sm ve svm Dkazu oprobuzen mistra Guillauma osob k, e m ducha povznesenho do msnho pedpokoje tetho stupn. AvRgnierov trnct satie jsou dal takov postavy. Svt na potku 17. stolet je vi lenstv podivn pohostinn. 30 lenstv je vude, vnitru vech vc, alid je nesou vsob jako ironickou znaku, je mate stopy mezi pravdou achimrou atakka nim u nepipomn velk tragick hrozby - pedstavuje ivot sp jen zmaten ne znepokojiv, smn zmtn uvnit spolenosti, vrtkavost rozumu.

Ale rod se u nov nroky: Stokrt astokrt jsem chopil se lucerny, Hledaje za blho dne... 11 1. Cf. J. Lebeuf, Histoire de la vine et de tout le diocse de Paris (Pa, 1754-1758). 2. Tristan et Iseut, ed. Bossuat, str. 219-222. 3. Pierre de Lancre, Tableau de l'inconstance des mauvais anges (Pa, lslz). 4. Vtom smyslu zkuenost lenstv pesn navazuje na lepru. Ritul exkomunikace malomocnho byl znamenm, e nemocn pedstavuje ivouc ptomnost smrti. 5. Erasmus, Chvla blznovstv (es. peklad J. Mertlkov, P. Mertlk, J. Hejnic - pozn. pekl.). 6. Louise Lab, Dbat de la folie et de l'amour (Lyon, 1566), str. 98. 7. Sebastian Brant, StuLtifera navis, lat. peklad zr. 1497, sv. II. 8. Saint-vremond, Sir Politik would be, jed. V., sc. II. 9. Cervantes, Don Quijote, dl IL, kap. 1. (es. peklad Vclav ern - pozn. pekl.). 10. T. Gazoni, L'Ospedale de passi incurabili (Ferrara, 1586). Cf. Charles de Beys, L'Ospital des fous (1635). 11. Mathurin Rgnier, Satire XIV, v. 7-10. II. VELK UVZNN Compelle intrare Renesance dala prchod hlasu lenstv, zkrotila vak jeho tonost. Osvcenstv je podivn nsilnm zsahem uml. e v17. stolet vznikly velk internan budovy, je znmo; mn u, e se vnich bhem nkolika msc ocitlo vc ne jedno procento obyvatel Pae. Je rovn znmo, e absolutistick moc uvala zvltnch zatyka ae dochzelo ksvvolnmu uvzovn; mn dobe u se v, zjakho prvnho vdom se tyto praktiky rodily. Od dob Finelovch, Tukeovch aWagnitzovch vme, e pldruhho stolet byli takto uvzovni iblzni ae jednoho dne vbudoucnu budou nalezeni vslech Veobecnho pitlu avkobkch vznic; uke se, e se promsili spopulac ve workhouses aZuchthusern. Nikdo nikdy vak pesn neobjasnil, vjakm tu byli postaven, ani co toto sousedstv, zahrnujc do jedn spolen vlasti chudinu, povalee, trestance ablzny, vlastn znamenalo. Pinel apsychiatrie 19. stolet se slenci setkaj na pd internace; atam - na to nezapomeme - je tak nechaj, akoli se budou pynit, e je osvobodili. lenstv agesto vykazujc je do internace jako na jeho pirozenou pdu jsou spolu spjat od poloviny 17. stolet. Za oprn bod me slouit jedno datum: rok 1656, kdy vyel dekret ozaloen paskho Hpital Gnral Veobecnho pitlu. Zdnliv jde jen ouritou reformu - aani to ne, sp jen ojakousi administrativn zmnu. Rzn u existujc zazen pipadaj pod spolenou sprvu: Salptrire, pebudovan za minul sprvy na zbrojnici, Bictre, kterou chtl Ludvk XIII. pidlit komend sv. Ludvka jako tulek vlench invalid, dm apitl Grande Piti aPetite Piti, tulek na pedmst SaintVictor, dm apitl Scipion, budova Savonnerie, se vemi pozemky, msty, zahradami, domy abudovami, je knim pinle.1 To vechno je nyn pidleno paskm chudm obojho pohlav, a jsou odkudkoli, jakhokoli vku, postaven apvodu avjakmkoli stavu, zdrav i invalidn, nemocn i vrekonvalescenci, vyliteln i nevyliteln. A u se pihls sami, nebo je tam pole krlovsk i soudn moc, maj bt pijati, ubytovn aiveni; m se rovn peovat oobivu, dobr chovn acelkovou spodanost tch, 32 kdo se tam nedostali, ale bt by tam mohli i mli. To je kolem doivotn

jmenovanch sprvc, kte tak mohou rozhodovat nejen vbudovch pitlu, ale inad v ostatn paskou populac spadajc pod jejich pravomoc: Maj vekerou dc, sprvn, obchodn, policejn, soudn, npravnou atrestn moc nad vemi chudmi vPai jak uvnit Veobecnho pitlu, tak mimo nj. Sprvcov mimo jin jmenuj lkae, kter dostv ron 1000 livr; sdl vPiti, ale dvakrt tdn mus navtvit vechny budovy pitlu. Jedno je jasn: Veobecn pitl nen lebn zazen. Sp je to jaksi polosoudn struktura, administrativn celek, kter tebae nen tribunlem, krom u zmnnch pravomoc rozhoduje ovin avykonv trest. Za tm elem budou sprvcov veenm Veobecnm pitle amstech pod nj spadajcch uvat kl, pran, cel apodzemnch al podle svho uven apkazy jimi vydan uvnit pitlu budou bez odvoln; pokud jde opkazy pro venek, budou vykonny vpln form iobsahu bez ohledu na ppadn odpor nebo nmitky aani tomu sm kdo brnit nebo poadovat odkodnn.2 Tedy absolutn svrchovanost, soud bez odvoln, vkonn prvo, nad nm neexistuje nic vyho. pitl je podivn moc, postaven krlem mezi policii asoudnictv, moc na hranici zkona: tet kategorie represe. Do tohoto svta byli zaazeni lenci, tak jak je Pinel pozdji najde vBictre aSalptrire. Funkce ani cle Veobecnho pitlu nemaj nic spolenho smylenkou lby. Je to instance podkov, instance monarchistickho amanskho du, kter se vt dob ve Francii ustavuje. Poj se pmo na krlovskou moc aspad vhradn pod civiln sprvu; pvodn sttn charitativn instituce, tzv. Grande Aumnerie du Royaume, nkdej crkevn aduchovn vykonavatel pe ochud, je rzn vyazena zobhu. Krl vyhlauje: Hodlme udrovat aochraovat een Veobecn pitl jako nai krlovskou fundaci, ani vak bude jakkoli podlhat na Grande Aumnerie ani komukoli znaich vysokch hodnost, nbr bude zjejich pravomoci asvrchovanosti zcela vyata aani dn jin pedstavitel Veobecn npravy i Grande Aumnerie tam nemaj mt pstup, ani se smkoli seznamovat auplatovat tam pravomoc jakhokoli zpsobu adruhu. Pln vznikl pvodn vparlamentu aprvnmi dvma sprvci byli tehdy jmenovni pedseda parlamentu asttn prokurtor. Ale brzo se knim pipojuj pask arcibiskup, pedseda dvora nepmch dan, pedseda dvora t, policejn editel astar cechu kupc. 33 Potom u hraje nejvy kancel jen poradn roli. Skuten sprva iodpovdnost pipad sprvcm dosazovanm kooptac. Skutenmi vldci jsou oni. Velk revoluce pak otchto vyslancch krlovsk moci amanskho majetku do svta bdy podv takovto svdectv: Vybrni ztoho nejlepho manstva, ...vnesli do sprvy nezaujatost aist mysly.3 S tto struktury, zplozen monarchickm amanskm dem vdob, kdy se petvely vabsolutismus, se brzo rozproste po cel Francii. Krlovsk edikt z16. ervna 1676 pikazuje zdit veobecn pitl vkadm mst krlovstv. Vnkterch ppadech mstn ady pkaz pedbhly; dobroinn zazen takovho typu zaloilo lyonsk manstvo u vr. 1612. Atoursk arcibiskup me 10. ervence 1676 hrd prohlsit, e jeho metropolitn msto krlovy zbon mysly astn pedjalo, nebo jeho veobecn pitl zvan Charit vznikl jet ped pitlem paskm ajeho uspodn poslouilo za vzor vem ostatnm, je byly od t doby zzeny jak vkrlovstv, tak mimo n. Toursk Charit byla skuten zaloena u vr. 1656 akrl j pikl 4000 livr dchodu. Veobecn pitly vznikaj po cel Francii: vpedveer Velk revoluce existuj ve dvaaticeti venkovskch mstech. I kdy byla crkev pi vzniku veobecnch pitl dosti zmrn nepochybn vtich dohod krlovsk moci smanstvem - drena stranou, pesto se do hnut tak zapojila. Reformuje sv vlastn pitly, perozdluje majetky svch fundac; zakld dokonce kongregace, je se svmi cli nijak pli neli od Veobecnho pitlu. Vincenc de Paul reorganizuje Saint-

Lazare, nejvznamnj zbvalch paskch leproseri; 7. ledna 1632 sepisuje jmnem Kongregace Mision se svatolazarskm Pevorstvm smlouvu, podle n se sem napt maj pijmat osoby zajitn zrozkazu Jeho Velienstva. Podobn pitly otvr na severu Francie d Dobrch syn. Milosrdn brati, povolan do Francie vr. 1602, zakldaj nejprve Charit na paskm pedmst Saint-Germain, potom vCharentonu, kde se usazuj 10. kvtna 1645. Jejich zazenm je tak Charit vSenlis nedaleko Pae, oteven 27. jna 1670. Vvodkyn de Bouillon jim nkolik let pedtm darovala budovy aprebendy nemocnice pro malomocn, zaloen ve 14. stolet Thibautem de Champagne vChteau-Thierry. Spravuj rovn nemocnice Charit vSaint-Yon, vPontorsonu, Cadillacu avRomans. R. 1699 zakldaj lazarist vMarseille stav, znho se stane pitl sv. Petra. V18. 34 stolet nsleduj Armentires (1712), Marville (1714), Bon Sauveur vCaen (1735); akrtce ped Velkou revoluc (1780) Saint-Meins vRennes. Je to jev evropskch rozmr. Ve Francii m vlivem ustaven absolutistick monarchie aobrody katolictv za protireformace tu zvltn povahu, e si vnm konkuruj azrove jdou ruku vruce krlovsk moc acrkev. Jinde m formy znan odlin, ale asov zaazen je pesn tot. Velk pitly, internan budovy, crkevn iveejn podprn atrestn instituce, charity avldn dobroinn zazen jsou dlem osvcenstv: maj stejn univerzln povahu jako ono arod se takka souasn snm. Vnmecky mluvcch zemch vznikaj npravn zazen zvan Zuchthusern; prvn znich je starho data ne internan domy francouzsk (s vjimkou lyonsk Charit); je oteven vHamburku kolem r. 1620. Dal vznikaj vdruh plce stolet: VBasileji (1667), Vratislavi (1668), Frankfurtu (1684), pandav (1684), Krlovci (1691). V18. stolet pibvaj dal: r. 1701 vLipsku, r. 1717 a1720 vHalle aKasselu; pozdji vBriegu [dnes polskm Brzegu - pozn. pekl.] aOsnabriicku (1756) avr. 1771 vTorgau. V Anglii m systm internace koeny star. Budovat houses of correction, alespo jeden vkadm hrabstv, ukld u vnos zr. 1575, hovoc opostihu tulk aulehen chudm. Jejich vivu m zajiovat da, ale veejnost je vyzvna kdobrovolnm darm. Tento zmr se vak patrn neuskutenil, protoe nkolik let nato dochz krozhodnut umonit stavy soukrom: kzaloen pitlu nebo npravn instituce nen u poteba edn povolen, me si je otevt, kdo chce. Potkem 17. stolet se vechno reorganizuje: smr soudce, kter ve svm rajonu takovou instituci nezd, je pokutovn pti librami; povinn se zavdj emesla, zizuj se dlny, manufaktury (mln, pdelna, tkalcovna), aby pispvaly na drbu azajistily chovancm prci; otom, kdo m bt internovn, rozhoduje soudce. Tyto bridewells se vak pli nerozvinuly; asto postupn splynuly svzenm, knmu byly pifaeny; ve Skotsku se nerozily vbec. Vtho spchu se zato dokaly workhouses. Vznikaj ve druh polovin 17. stolet. Jejich statut je uren vnosem z r. 1670, kter stav pjmy zdan ahospodaen spenzi urenmi na chod dom pod kontrolu soudnch ednk asprvu pod vrchn dohled smrho soudce. Prvn anglick workhouse zakld vr. 1697 spolen nkolik bristolskch farnost austavuj sdruen, kter ho m 35 spravovat. Dal vznik r. 1703 ve Worcestru, tet tho roku vDublinu; potom vPlymouthu, Norwichi, Hullu, Exeteru. Koncem 18. stolet je jich celkem 126. Gilbert Act zr. 1792 farnostem vemon usnaduje zakldn dalch; souasn je poslena pravomoc smrho soudce atak kontrola. Aby se workhouses nepromnily vnemocnice, doporuuje se psn vylouit vechny nakaliv nemocn. Bhem nkolika let tato zazen doslova opedou celou Evropu. Howard se koncem 18. stolet vyd na jejich obhldku; navtv na sv pouti Angli,

Holandskem, Nmeckem, Franci, Itli apanlskem vechna vznamn internan zazen pitly, vznice akznice - ave sv filantropii se pohor, e nalezl vjednch atch zdech zloince, nezveden nebo marnotratn syny rodin, tulky ablzny. Je to dkaz, e vt dob nen u samozejm prv to, co onu instituci osvcenstv, j je internace, vyvolalo po cel Evrop tak rychle aspontnn vivot. Bhem sto padesti let se internace zmnila vbezprvn sms rznorodch prvk. Pvodn mla zahrnovat uritou jednotu, je izdvodovala jej nalhavost. Mezi vemi tmi rznmi formami aobdobm osvcenstv, vnm se zrodily, musel existovat njak spojujc princip. Jist se to ned vysvtlit jen pohorenm pedrevolunm ctnm. Na jakou skutenost tedy vlastn milo ono gesto, kter takka ze dne na den celou jednu st populace odsoudilo kuvznn akvyhnanstv jet psnjmu, ne vjakm byli kdysi malomocn? Je toti fakt, e jen vsamotnm paskm Veobecnm pitlu, jak u jsme se zmnili, bylo pr let po jeho zaloen na 6000 chovanc, co pedstavuje asi jedno procento tehdej pask populace. Vskrytu, apatrn vprbhu dlouhch let, se zejm formovalo urit sociln ctn, spolen cel evropsk kultue, kter se pak vdruh pli 17. stolet nhle projevilo; prv ono vydlilo narz onu kategorii lid, kte mli zabydlet msta internace. Dnes nm tato populace, vykzan tehdy na pozemky dvno oputn leprou, pipad jako podivn anejasn smsice. Ale co se nm dnes jev prost jako necitlivost krozdlm, bylo jist ulovka osvcensk ry jasn artikulovanm vjemem. Prv na tento modus vnmn se musme ptt, chceme-li zjistit, jakm zpsobem bylo pociovno lenstv vdob, nazvan obvykle rou Rozumu. Jakkoli koherentn asladn je ono gesto, kter vytilo segregujc prostor internace apidlilo lenstv novou vlast, nen to rozhodn gesto prost. Udv d uritmu sloitmu 36 celku, kter zahrnuje novou citlivost vi bd apovinnostem podprn pe, nov formy reagovn na ekonomick problmy nezamstnanosti apovalestv, novou etiku prce, atak sen oautoritsk obci, je cestami ntlaku propoj mravn povinnost sobanskm zkonem. Za jevem budovn internanch mst ave zpsobu jejich organizace se neurit rsuj vechna tato tmata. Prv ona vtiskuj tomuto ritulu smysl asten vysvtluj, jakm zpsobem bylo lenstv vnmno aito v17. a18. stolet. Masvn fakt internace, jeho znmky nachzme po cel Evrop 17. stolet, je zleitost policie. Policie ve velice pesnm smyslu, jak j propjuje doba osvcenstv, to jest celku opaten, kter vedou anut kprci vechny, kdo by se bez n neobivili; u souasnci Colbertovi si kladli otzku, kterou pozdji zformuluje Voltaire: Jake? Za celou tu dobu, co jste usazeni vtle lidu, jste jet neobjevili tajemstv, jak pimt vechny bohe, aby donutili kprci vechny chud? To jste tedy teprve policie vzrodku. Dv ne internace nabyla lebnho smyslu, jak m nebo jak j alespo rdi pitme dnes, sledovala nco zcela jinho ne lbu. Vynutil si ji imperativ prce. To, vem by nae filantropie rda vidla pi onemoc, bylo jen projevem odsouzen zahlky. Vrame se kprvnm momentm uvznn, toti konomu krlovskmu ediktu z27. dubna 1656 ozzen Veobecnho pitlu. Instituce si od samho zatku kladla za kol brnit ebrot azahlce jakoto pramenm vekerho nedu. Bylo to vlastn posledn zvelkch opaten, jimi se snaila skoncovat spovalestvm nebo alespo sebrotou u renesance.4 Vr. 1532 vydal pask parlament rozhodnut, podle nho mli bt vichni ebrci pozatkni aspoutan po dvou vetzech donuceni pracovat vmstskch stokch. Krize rychle zeslila, vnos ze dne 23. bezna 1534 pikazuje chudm km anuzkm opustit msto azakazuje jim doebrvat se napt pomoci vulicch. Za nboenskch vlek tento dav pochybnch existenc jet narst, pidvaj se knmu venkovan vyhnan ze svch pozemk, proputn nebo zbhl vojci, dlnci, kte ztratili prci, chud studenti, nemocn. Vdob, kdy Jindich IV. oblh Pa, m toto sotva stotiscov

msto pes ticet tisc ebrk. Potkem 17. stolet se ekonomick situace zan obracet klepmu; nezamstnanch, kte zstvaj stranou spolenosti, je teba se zbavit nsilm. Podle usnesen parlamentu zr. 1606 m bt kad 37 pask ebrk zbiovn as vyplenou znakou na rameni aoholenou hlavou vyhnn zmsta. Od r. 1607 stoj vmstskch branch skupiny biic, jejich kolem je zamezit pstup vem nuzkm. Kdy ticetilet vlka skoncuje sekonomickou obrodou, problm ebroty apovalestv vyvstv znovu; a do poloviny stolet soustavn stoupaj ceny, tovrny se ocitaj vtsni anezamstnanost narst. VPai (1621), vLyonu (1652) avRouenu (1639) dochz kboum. Svt pracujcch je souasn rozvracen vpdem novch ekonomickch struktur: srozvojem velkch manufaktur ztrcej svou moc aprva cechy, vychzej Veobecn nazen, zakazujc veker spolky, veker svazy pracujcch, jakkoli spolovn. Vmnoha profesch se nicmn cechy znovu ustavuj. Sth je pronsledovn; ale parlamenty se zejm chovaj dost vlan; parlament Normandie vppad rouenskch bui naprosto odmtne hrt roli soudce. To je patrn idvod, pro se do vci zane vkldat crkev apisuzovat tajnm sdruenm dlnk arodjnick praktiky. Dekretem Sorbonny zr. 1655 jsou vichni pslunci zlovolnho tovarystva prohleni za rouhae aprovinil smrtelnm hchem. V tomto skrytm stetu crkevn psnosti se shovvavost parlamentu pedstavuje vznik pitlu nepochybn, alespo vprvn chvli, vtzstv parlamentu. Vkadm ppad je to nov een: ir negace vyobcovn je poprv nahrazena nm jinm, toti internac; obec u nepracujcho nevyhn ani netrest; podjm se ho na et nroda, ale na kor jeho individuln svobody. Mezi nm aspolenost vznik implicitn systm povinnost: m prvo bt iven, mus vak pijmout fyzick amravn tlak internace. Na celou tuto ponkud nezetelnou masu, populaci bez prostedk, socilnch vazeb, tdu ponechanou sob sam i jen na as uvedenou vpohyb novm ekonomickm rozvojem, m edikt zr. 1656. Necelch trnct dn po podepsn je ten avyhlaovn vulicch. Paragraf 9: Vslovn zapovdme azakazujeme vem osobm obojho pohlav, veho st, jakkoli povahy, pvodu arodu avjakmkoli stavu, zdravm i invalidm, nemocnm i vrekonvalescenci, vylitelnm i nevylitelnm, ebrat uvnit msta ana pedmstch Pae, aprv tak vkostelech aped nimi, udom, vulicch i kdekoli jinde na veejnosti ivskrytu, ve dne ivnoci...pod trestem biovn pro toho, kdo bude pistien poprv, podruh pod trestem galej pro mue achlapce, vyhnanstv pro eny advky. Nsledujc nedli - 13. kvtna 1657 38 - se kon vkostele Saint-Louis de la Piti slavnostn zpvan svatodun me; avpondl rno biici, znich se pak vmytologii postrach lidu stanou pitln drbov, zanaj honit ebrky aposlat je do rznch budov pitlu. tyi roky nato je vSalptrire 1460 en amalch dt; vPiti 98 chlapc, 897 dvek od sedmi do sedmncti let a95 en; vBictre 1615 dosplch mu; vSavonnerie 305 chlapc od osmi do tincti let; pro eny thotn, kojc apro nejmen dti je vyhraen Scipion: je jich tam 530. Manele, by ibyli bez prostedk, pitl zpotku nepijmal; sprva mla za kol ivit je doma; dky Mazarinov donaci se vak pro n brzo nalo pste vSalptrire. Vcelku jde tedy o5000 a 6000 osob. Smysl internace, alespo zpotku, je po cel Evrop t. Je to jedna zodpovd, jimi 17. stolet reaguje na ekonomickou krizi, zasahujc vt dob celou Zpadn Evropu: klesaj mzdy, se nezamstnanost, ubv penz, co vechno je patrn dsledek hospodsk krize ve panlsku. Ale stejn problmy mus eit iAnglie, akoli je ze vech zpadoevropskch zem nejnezvislej. Pes vechna opaten, je maj zabrnit nezamstnanosti apoklesu plat, itam chudoba neustle stoup. Vr. 1622 vychz Thomasu

Dekkerovi pipisovan pamflet Grevious groan for the Poor, kter na toto nebezpe upozoruje apranuje veobecn lendrin: Poet chudch sice dennodenn stoup, ale tchou jim me bt, e khormu jde vechno...: mnoh farnosti nut svou chudinu izdrav dlnky, jim se nechce pracovat... kebrot, podvodm akrdem, atak se tento bdn mor celou zem. Aby ji pln nezaplavili, aprotoe nemohou pejt do jin zem jako na kontinent, rod se mylenka vypovdat je aodeslat do nov objevench zem ve Vchodn aZpadn Indii (tj. vIndii avKaribsk oblasti (pozn. ed.). V r. 1630 krl ustavuje komisi, je m dohlet, aby se zkony ochudin psn dodrovaly. Ta vydv jet t rok adu pkaz apokyn; doporuuje sthat jak ebrky atulky, tak ivechny, kdo ij vzahlce anechtj pracovat za rozumnou mzdu nebo utrcej sv prostedky vkrmch. Maj bt trestni podle zkon avsazovni do kznic; maj-li eny adti, je teba zjistit, jsouli sezdan ajejich dti poktn, nebo tito lid ij jako divoi, neznaj, co je satek, poheb, kest; prv tato nevzan svoboda zaviuje, e si tolik lid libuje vtulctv. Ikdy se vpolovin stolet situace vAnglii lep, problm 39 nen rozeen jet ani vCromwellov dob: londnsk starosta si stuje na tu verbe, kter se shlukuje ve mst, ru veejn podek, pepad povozy, skikem se domh almuny udve kostel asoukromch dom. Kznice abudovy Veobecnho pitlu zstanou pstem zahale, nezamstnanch atulk jet dlouho. Svou prvotn ekonomickou funkci pebraj internan zazen, alespo na as, pokad, kdykoli vypukne krize apoet chudch bleskov vzroste. Dal hlubok krize propuk vpolovin 18. stolet: vRouenu je na ebrot 12 000 dlnk, stejn tolik vTours; manufaktury vLyonu se zavraj. Hrab d`Argenson, hlava paskho departementu ajzdnho etnictva, pikazuje pozatkat vechny ebrky vkrlovstv; na venkov se oto postar jzdn etnictvo, takt se stane vPai, kterou u zajist znovu nezaplav, jsouce na vech stranch sbrni. Ale vdobch nekrizovch dostv internace smysl jin. Jej represvn funkce se uplatuje jet dalm zpsobem. U nejde oto, zavrat nepracujc, ale donutit zaven kprci, aby slouili veobecnmu prospchu. Systm stdn je jasn: vdobch pln zamstnanosti avysokch mezd lacin pracovn sla; avobdob nezamstnanosti vstebn zahale aochrana spolenosti ped neklidem abouemi. Nezapomeme, e prvn anglick internan domy vznikaj vtch nejprmyslovjch mstech: ve Worcesteru, Norwichi, Bristolu; e prvn Veobecn pitl je - tyicet let ped paskm - oteven vLyonu; e jako prvn znmeckch mst m u od r. 1620 svj Zuchthaus Hamburk. Jeho vr. 1622 vydan d hovo naprosto jasn. Vichni chovanci mus pracovat. Ojejich vdlcch se vedou pesn ty atvrtina ztoho jim pipad. Prce nem toti pouze zamstnat; mus bt produktivn. Celkov pln sestavuje osm vedoucch stavu. koly rozdluje jednotlivcm Werkmeister ana konci tdne se m pesvdit, e je sprvn splnili. Pravidlo prce plat a do konce 18. stolet, protoe jet Howard konstatuje, e se tam pede, zhotovuj se punochy, tk se vlna, hedvb, len, strouh se tam devo na barven, rohovina. Denn kol statnho mue, kter strouh devo, je tyicet pt liber. Nkolik mu akon dl uvalchovadla. Neustle tam pracuje kov. VNmecku m kad internan dm svj obor: vBrmch, Brunviku, Mnichov, Vratislavi aBerln se hlavn pede; vHannoveru se tk; vBrmch aHamburku mui strouhaj devo. VNorimberku se brous optick skla; vMohui hlavn melou mouku. 40 Prvn anglick npravn domy vznikly vdob hospodsk recese. Kdy se vnosem zr. 1610 doporuuje zdit pi kznicch mlny, tkalcovny, mykac dlny, je to jen proto, aby chovanci nezahleli. Jakmile se vak vydnm zkona

onmonm obchodu asnenm eskontn sazby vr. 1651 hospodstv vzpamatuje aobchod aprmysl se zanou rozvjet, morln poadavek se zmn vekonomickou taktiku. Jde oto, vyut co nejlpe, to jest co nejlevnji, kad zdrav pae. John Carey vnvrhu na bristolsk workhouse stav hledisko prce na prvn msto: Chud obojho pohlav aveho vku mohou mdlovat konop, vochlovat aspdat len, mykat apst vlnu. Ve Worcesteru se vyrbj odvy altky; zizuje se dlna pro dti. To vechno ale nejde vdycky hladce. Snaha napojit workhouses na mstn prmysl atrhy, veden mon mylenkou, e lacin vroba bude regulovat prodejn ceny, nar na odpor manufaktur. Daniel Defoe upozoruje, e workhouses touto svou pli snadnou konkurenc vjednom kraji sice chudobu vymt, ale ve druhm ji vytvej; znamen to dt jednomu, co se vzalo druhmu, postavit vandrka na msto poctivce atohoto nutit, aby si pro obivu sv rodiny hledal jinou prci. Vzhledem knebezpem tto konkurence se od poadavku prce zvolna upust. Chovanci si nakonec nemohou vydlat u ani tolik, aby pispvali na svoji vivu; nkdy nezbv ne je vsadit do vzen, kde dostanou alespo zadarmo chlb. Pokud jde obridewells, jen vmlokterch se nco vyrb, nebo vbec me vyrbt. Chovanci ktomu nemaj materil ani dn nad; trv tam as vzahlce aprostopnosti. Kdy byl zaloen pask Veobecn pitl, nemyslelo se ani tak na to, internovan zamstnat, jako hlavn potlait ebrotu. Colbert ajeho souasnci nicmn, jak se zd, povaovali prci vrmci dobroinn pe za lk proti nezamstnanosti astimulujc prvek vrozvoji manufaktur. Fakt je, e krajt intendanti mli za kol dohlet, aby se charitativn stavy uplatovaly do urit mry tak ekonomicky. Vichni prceschopn chud maj vpracovnch dnech dlat, nebo jednak je zahlka matkou veho zla, jednak tm pivyknou prci atak si sten vydlaj na svou stravu. Nkdy se vtulcch dokonce pracuje ipro soukrom podnikatele. Podle jedn smlouvy zr. 1708 m napklad jist podnikatel dodvat Charit vTulle vlnu, mdlo auhl ana opltku od n dostvat vlnu zmykanou aspedenou. Zisk se dl mezi nj apitl. Bylo dokonce nkolik pokus zmnit velk budovy paskho 41 Veobecnho pitlu pmo vmanufaktury. k-li pravdu autor jedn anonymn zprvy zr. 1790, pokoueli se vPiti ovechny druhy manufaktur, jak me hlavn msto nabdnout; beznadjn snahy poslze skonily vrobou tkaloun jako nejmn nkladnou. Onic lpe se to nedailo ani jinde. Mnohokrt to zkoueli vBictre: vroba nit aprovaz, letn zrcadel, ahlavn proslul velk studna.5 Vr. 1781 se dokonce zrodil npad nasadit pi erpn vody msto kon party vz, kte se stdali od pti hodin rno do osmi veer: Jak zetel mohl vst ktakovto podivn innosti? Hospodrnost nebo jen nutnost njak vzn zamstnat? Jestlie jen nutnost zamstnat, nebylo by lpe zamstnat je prac uitenj jak pro n, tak pro dm? Pokud hospodrnost, neshledvme, e by ztoho byl njak zisk.6 Ekonomick vznam Veobecnho pitlu, jak mu ho chtl vtisknout Colbert, se vprbhu 18. stolet stle vc ztrc; ze stediska nucen prce se stv vsadn msto zahlky. Co je zdrojem nedu vBictre? budou se ptt lid jet za Velk revoluce. Abudou odpovdat stejn, jak odpovdali v17. stolet: Zahlka. Ajak ji lit? Prac. ra osvcenstv uv internace dvojakm zpsobem apidluje j dvoj roli: vstebvat nezamstnanost, nebo alespo zastrat jej nejviditelnj sociln dsledky, aregulovat sazby, kdy hroz pli vystoupit. Psobit jednou na trh spracovn silou apodruh na ceny vrobk. Ve skutenosti vak zejm internan domy sotva mohly tento kol spn plnit. Vstebvaly sice nezamstnan, ale hlavn proto, aby maskovaly jejich bdu abrnily sociln apoliticky nepjemnmu ven; pitom jakmile je umstily do dlen nucen prce, stoupala nezamstnanost vsousednch oblastech nebo podobnch oborech. Atlak na ceny mohl bt leda uml, protoe vezmou-li

se vvahu nklady na internaci, byla prodejn cena takto zhotovench vrobk ke skuten poizovac cen vnaprostm nepomru. Poadavek internace - poadavek, vnm se nerozlun pojily zetel ekonomick smravnm - se zrodil zuritho pojet prce. Velk vyobcovn lepry vystdala ve svt osvcenstv dlic ra vytyovan prac azahlkou. tulek zaujal jak geograficky - msty svho vskytu:tak ve vesmru mravnm pesn postaven lepry. Svt vroby aobchodu navzal na star rituly exkomunikace. Aprv vonch mstech proklat aodsuzovan zahlky, vonom prostoru vytenm spolenost, je vzkonu prce zahld 42 transcendentno etiky, se objevuje lenstv abrzo se ho zcela zmocn. A se jednoho dne vbudoucnu na onch jalovch planinch zahlky nadobro usad; stane se tak uritm prastarm avelice temnm prvem ddice. Devatenct stolet nejen pipust, ale bude dokonce poadovat, aby tyto pozemky, uren ped sto padesti lety chudin, povalem anezamstnanm, pipadly vhradn blznm. e velk odsouzen zahlky zahrnulo iblzny, nen nhoda. Sv msto po boku poctiv inepoctiv chudiny, dobrovolnch inedobrovolnch zahale mli od zatku. Pravidlo nucen prce bude ted' platit ipro n aleckdy prv tento uniformn ntlak uke teprve jejich jinakost. Vdlnch se odliuj od ostatnch svou neschopnost pracovat apoddit se rytmu kolektivnho ivota. Nutnost zvltnho reimu pro pomaten, jak ji objevilo 18. stolet, stejn jako velk krize, vn se internace ocitla tsn ped revoluc 1789, jsou vpm souvislosti se zkuenost lenstv, vzniklou prv vrmci tto veobecn pracovn povinnosti. lenci byli zavrni u dv, ale teprve a 17. stolet je zan internovat amsit je pitom scelou jednou st populace jako jej pbuzn. A do renesance zkuenost lenstv vyvolvala pedstavu transcendentnch sil. Ponaje osvcenstvm je lenstv - ato poprv - pojmno zhlediska mravnho odsouzen zahlky azaspektu spoleenstv, jemu je prce bytostnou podstatou. Spoleenstv, je nabv mravnho prva vst dlic ru aodvrhnout jakoby do jinho svta vechny formy spoleensk neuitenosti. Prv vtomto jinm svt, vymezenm posvtnmi silami prce, zsk pak lenstv onen statut, jak mu dnes piznvme. Iza osvcenstv hovo tedy lenstv odjinud ao nem jinm, ale nyn to u neznamen, e pichz zjinho vesmru, zvesmru nesmyslna, ae nese jeho znaky; znamen to, e lenec sm od sebe pekroil meze buroaznho du avymkl se zposvtnch hranic jeho morlky. Vztah mezi prax internace apoadavkem prce nen toti ani zdaleka podmnn jen ekonomikou. Podpr ho apodncuje tak urit pojet mravnosti. Zprva anglickho ministerstva obchodu ostavu chudiny, vn se navrhuje, jakmi prostedky uinit chudinu prospnou veejnosti, k jasn, e prvnm zdrojem chudoby nen nedostatek potravin ani nezamstnanost, ale pokles kzn auvolnn mrav. Podivn hrozby obsahuje inemravy pranujc vnos zr. 1657: Nevzanost ebrk doshla 43 tak neblahho stupn, e se dopoutj vemonch zloin, kter, nejsou-li trestny, pivolvaj na stty Bo proklet. Nevzanost tu nen mnna jako urit vztah ke svrchovanmu zkonu prce, ale skuten jako nevzanost mravn: Osoby inn vcharitativn pi se vlastn zkuenost pesvdily, e mnoz zdotynch jednoho idruhho pohlav ij spolu bez manelstv, jejich dti asto nejsou poktn, ae vtina znich nev, co je nboenstv, pohrdaj svtostmi aoddvaj se nepetrit vemonm neestem. pitl proto tak nem povahu pouhho tulku pro ty, kdo kvli st, invalidit nebo nemoci nemohou pracovat, ani prost jen dlnou nucench prac. Je to tak mravn instituce, jejm kolem je trestat, postihovat mravn nedostatky, kter nepat pmo ped soud, ale mohou se napravit jen psnm poknm.

Jeho statut je etick. Sprvcov jsou poveni mravnm kolem adostvaj ktomu iveker hmotn represvn prostedky: Maj vekerou moc rozhodovac, dc, sprvn, policejn, soudn, npravnou itrestn; ake splnn toho kolu mohou pout kly aprane, vzen apodzemn ale.7 Teprve vtomto kontextu dostv pracovn povinnost svj prav smysl: lekce etiky azruka mravnosti vjednom. M vznam jako odkn, jako trest ajako projev uritho vnitnho postoje. Vze, kter me achce pracovat, je proputn na svobodu; ani ne tak proto, aby byl spolenosti opt kuitku, jako sp proto, e opt pistoupil na velkou mravn smlouvu lidsk existence. Vdubnu 1684 je vydn pkaz zdit ve pitle oddlen pro chlapce advky mlad ptadvaceti let; nejvt st dne m zabrat prce provzen etbou zbonch knih;z pkazu je zrove zejm, e jde ist orepresi, ane oto, nco vyrbt: Pracovat budou co nejdle abudou vykonvat tu nejhrub innost, jakou jim jen dovol jejich sly amsto, kde budou. Teprve ajedin potom, a svou horlivost pi tto prvn prci prok, e se chtj napravit, mohou se uit emeslu vhodnmu pro jejich pohlav asklon. Akad proheek bude trestn odebrnm potravy, pdavkem prce, vzenm ajinmi postihy, uvanmi veench pitlech podle uven sprvc. Sta si pest veobecn denn d pitlu Saint-Louis de la Salptrire; u znho je zejm, e ne-li jedinm smyslem, tedy alespo tm hlavnm motivem internace, nadazenm dokonce ipoadavku prce, je nprava amravn ntlak. Tento vynlez ntlakovho msta, kde se administrativnm pkazem vyrb 44 morlka, je vznamn jev. Poprv vdjinch jsou tak toti nastoleny mravnostn instituce, je podivnm zpsobem propojuj obansk zkon smravn povinnost. d stt u nepipout rozhranost srdc. Vdjinch evropsk kultury to samozejm nen poprv, kdy je mravn proheek, by toho nejsoukromjho rzu, chpn jako tok na psan i nepsan zkony obce. Na velkm uvznn vdob osvcenstv je vak podstatn anov, e se uvzuje do sdel ir morlky, je onen zkon, kter by ml vldnout srdcm, prosazuj tvrdou anekompromisn formou strohho fyzickho ntlaku. Mravnost se ocit pod edn sprvou stejn jako obchod nebo ekonomika. Do instituc absolutistick monarchie - prv do tch, je tak dlouho symbolizovaly jej svvoli - se otiskuje velk buroazn - abrzo republiknsk - mylenka, e ictnost je zleitost sttu, e ji lze nadekretovat, e lze nastolit autoritu, je zajist jej respektovn. To, co uzavraj zdi internace, je jaksi negativn forma obce mravnosti, on v17. stolet zan snt buroazn vdom: obec mravnosti, uren pro ty, kdo by se zn rdi vymkli, akde prvo vldne silou bez odvoln - jaksi svrchovan dobro, vnm triumfuje hrozba avnm ctnost m sama osob takovou cenu, e jedinou jej odmnou je absence trestu. Ve stnu buroazn obce se rod podivn republika dobra, vnucovanho nsilm vem, kdo jsou podezel zpslunosti ke zlu. Je to rub velkho snu avelkho tmatu buroazie vobdob osvcenstv: ztotonit konen zkony sttu se zkony srdce. Nai politici nech se ur odloit na chvli sv vpoty...a konen si uvdom, e za penze se d zskat vechno krom mravnosti aoban.8 Nen to tot, oem snili izakladatel internanho domu vHamburku? Jeden ze sprvc ml dohlet, aby vichni chovanci domu plnili sv nboensk povinnosti abyli onich poueni...Uitel m dti vzdlvat vnboenstv anabdat je, povzbuzovat, aby si ve chvlch volna etly zPsma svatho. Uit je ten, psan, potm, ctnosti aslunosti vi nvtvnkm domu. Peovat, aby se astnily bohoslueb achovaly se tam skromn.9 Mravn anboenskou vchovu zdrazuje id anglickch workhouses. Schoolmaster pro dm vPlymouthu m splovat ti podmnky: zbonost,

skromnost azdrenlivost; kadodenn rno aveer vurenou dobu vst modlitby; kadou sobotu odpoledne ao kadm svtku schovanci hovoit, povzbuzovat je auit zkladnm prvkm protestantsk vry vduchu uen 45 angliknsk crkve. Hamburk nebo Plymouth - po cel protestantsk Evrop vznikaj Zuchthusern aworkouses jako pevnosti morlky, vnich se vyuuje lnkm vry nutnm pro klid obc. Na zem katolickm je cl stejn, ale religiozita je onco vraznj. Svd otom dlo sv. Vincence de Paul. Hlavnm clem, jen nm dovolil odlouit nkter osoby od shonu svta aumstit je vtto samot jako chovance, byla snaha vymanit je zotroen hchu, aby nebyli na vky zatraceni, aumonit jim, aby se vtomto ionom ivot tili pln spokojenosti, za co oni kchvle Bo prozetelnosti napnou vechny sly...Zkuenost ns bohuel a pli u, e zdrojem nepravost, kter dnes panuj mezi mlde, je vysok nedostatek vzdln asmyslu pro duchovn vci, nebo se dr radji svch patnch sklon ne svatch vnuknut Boch adobrotivch nzor svch rodi.10 ili jde oto, osvobodit chovance od svta, kter je vjejich slabost svd khchu, aodsoudit je ksamot, kde jim budou spolenky jen andl strn, ztlesovan jejich vn ptomnmi dohliiteli. Ti jim toti prokazuj tyt dobr sluby, jak jim neviditeln prokazuj jejich strn andl: u je, utuj, vedou je kpoznn aspse. Tato snaha charitativnch zazen navracet ivot alidsk vdom kpodku se vprbhu 18. stolet bude jevit stle jasnji jako raison d`tre internace. Charit vChteau-Thierry zavd vr. 1765 nov d, podle nho m pevor alespo jednou tdn navtvit vechny vzn, jednoho po druhm aoddlen, aby je util, povzbudil klepmu chovn ana vlastn oi se pesvdil, e se snimi zachz patinm zpsobem; podpevor to uin kad den. Vechna tato mravnostn vzen by mohla nst npis, kter etl na vzen vMohui jet Howard: Jestlie lze zkrotit divou zv, nen teba zoufat ani nad npravou pobloudilho lovka. Pro katolickou crkev stejn jako pro zem protestantsk internace ve sv form autoritskho modelu pedstavuje mtus spoleenskho tst: policie, jej pkazy jsou cele prodchnuty nboenskmi zsadami, anboenstv, jeho poadavky jsou pln uspokojovny vrmci policejnch pravidel apolicejnch ntlakovch prostedk. Internan domy jako by se pokouely dokzat, e se podek me krt sctnost. Vtom smyslu vsob uvznn spojuje cosi jako metafyziku obce apolitiku nboenstv. Zaujm - jako pokus otyranskou syntzu - postaven vprostoru, kter le mezi Bo zahradou amsty zbudovanmi rukama lid 46 zrje vyhnanch. Internan dm osvcensk doby je tm nejzhutnjm symbolem policie, je povaovala samu sebe za jaksi laick ekvivalent nboenstv, schopn vybudovat dokonalou obec. Internace je institun vynlez 17. stolet. e, jak okamit nabyla, se vbec ned srovnvat svznnm, jak je praktikoval stedovk. Jako ekonomick opaten asociln pojistka m hodnotu objevu. Vdjinch nerozumu je to vak udlost zcela rozhodujcho vznamu: moment, kdy je lenstv poprv nahldnuto sociln, zperspektivy chudoby, neschopnosti pracovat, nemonosti zapojit se do spoleenstv; kdy se propojuje sproblmy obce. Zkuenost lenstv nyn iroce ovlivuj - amn jej smysl - nov vznamy propjovan chudob, dleitost pitan pracovn povinnosti avechny dal mravn hodnoty spojovan sprac. Zrodilo se vnmn, je narsovalo ru, vytilo prh arozhoduje, koho vyobcovat. Vkonkrtnm prostoru osvcensk spolenosti vznikla oblast neutrality, bl strnka, na n se pozastavuje reln ivot obce: d arozhranost u se svobodn nestetaj, rozum u se nesna razit si sm od sebe cestu mezi vm tm, co mu unik nebo co ho odmt. Panuje ir apedem

vtzn nad rozpoutanou iracionalitou. lenstv ztratilo svou imaginrn svobodu, vn se rozvjelo jet pod nebem renesance. Jet ped nedvnem se zmtalo na plnm svtle: to je Krl Lear, to byl Don Quijote. Neuplynulo ani pl stolet, aje nhle zaven, svzan vpevnosti internace sRozumem, spravidly morlky ajejich ponurou jednotvrnost. 1. Edikt zr. 1656, l. IV. Pozdji byl pipojen jet Sv. Duch aNalezinec aodpadla Savonnerie. 2. Ibid, l. XII. 3. La Rochefoucauld-Liancourt, zprva Chudinskho vboru stavodrnho shromdn (Procs verbaux de lAssemble nationale, sv. XXL). 4. Zduchovnho hlediska byla bda koncem 16. apotkem 17. stolet pochovna jako hrozba apokalypsy. Jednm znejzejmjch znamen brzkho pchodu Syna Boho akonce as je nesmrn duchovn iasn bda, vn se svt nalz. Dnes to je, kdy nastaly zl dny..., kdy mnostv hch znsobilo bdu, pi n bolesti jsou stnem neoddlitelnm od vin (Jean-Pierre Camus, De la mendicit lgitime des pauvres 47 [Douai, 1634], str. 3-4). 5. Vr. 1733 architekt Germain Boffrand navrhl pln obrovsk studny, je se sice vzpt ukzala zbytenou, ale vprci se pokraovalo, aby se vzni njak zamstnali. 6. Musquinet de la Pagne, Bictre rform ou tablisse~ment d'une maison de discipline (Pa, 1790), str. 22. 7. d Veobecnho pitlu, l. 12 a13. 8. Jean-Jacques Rousseau, Discours svr les sciences et les arts. 9. John Howard, The State of the Prisons in England and Wales (Londn, 1784), str. 73. 10. Kzn cit. in Pierre Colet, Vie de saint Vincent de Paul (Pa, 1818). 48 III. BLZNI Vk rozumu uvzuje. Od vzniku Veobecnho pitlu, oteven prvnch npravnch dom vNmecku avAnglii, a do konce 18. stolet. Vzn zhralce, marnotratn otce, rozmail syny, rouhae, osoby, je se rdy odhaluj, libertiny. Askrze vechna tato zpbuzovn apodivn spojenectv kresl tv sv vlastn zkuenosti siracionalitou. V kadm internanm stedisku se vak vyskytuje tak mnoho pomatench. Asi desetinu chovanc paskho Veobecnho pitlu tvo blzni, blbci, slabomysln, osoby pln propadl lenstv. Nezd se, e by byli njak odliovni od ostatnch. Podle zznam to vypad, jako by je puncovalo jedno atot ctn, jako by je vykazovalo ze spolenosti jedno atot gesto. Otzku, zdali ten, kdo se ocitl ve pitle pro mravn naruenost, nebo protoe tral svou enu aopakovan se pokouel odhalit, byl nemocn i ne, zda lo ochoromyslnho nebo ozloince, ponechme archeologii medicny. Nelze vak pominout skutenost, e blzni jako takov maj ve svt internace pece jen urit zvltn postaven. Jejich statut nespov pouze vtom, e se snimi nakld jako strestanci. Obecn postoj vi ne-rozumu m vppad lenstv, tch, kdo jsou bez pesnho smantickho rozlien nazvni pomaten, choromysln, blzni, potrhl i dementn, jakousi speciln formu. Tato forma vtiskuje lenstv ve svt ne-rozumu jeho vlastn tv. Pedevm je tu otzka skandlnosti. Vysvtlenm nebo alespo ospravedlnnm internace vjej nejobecnj form je snaha vyhnout se skandlu. To zrove znamen vznamnou promnu vpojet zla. Za rene-

sance se vechny formy ne-rozumu smly svobodn vyjevovat na plnm svtle; zveejnn zlo mlo slu pkladu avykoupen. Kdy je Gilles de Rais v15. stolet obalovn, e byl aje heretik, bluda, arodjnk, sodomita, vyvolava zlho ducha, hada, vrah nevitek, odpadlk od vry, modlosluebnk, zlovoln pekrucova vry, nakonec sv zloiny, dostaten, aby pivedly na smrt deset tisc osob, ve zpovdi piznv; ped tribunlem doznn opakuje vlatin, pak ale sm d, aby tato zpov byla pro vechny apro 49 kadho zptomnch, latiny vtinou neznalch, publikovna avyloena vei lidu adotyn jm spchan zloiny kjeho hanb zveejnny avyznny, aby mu hchy, jich se dopustil, byly snze odputny azmilosti Bo smazny. Zpov je vyadovna iped shromdnm lidem pi civilnm procesu: bylo mu eeno Monsignorem pedsedajcm soudcem, aby cel svj ppad pln vyloil, ahanba, je na nj padne, mu sten ulev vtrestu, kter ho m za to stihnout. A do 17. stolet je knprav apotrestn itoho nejkrutjho anejnelidtjho zla nutn jeho zveejnn. Tmu, zn vzelo, me vyvit jen svtlo, vnm probhne piznn atrest. Je to jaksi cyklus: aby bylo zlo nakonec smazno, mus nejprve projt doznnm avyjevit se. Internace naopak svd ovdom, pro n je nelidsk jen pedmtem pohoren. Zlo m pro n aspekty tak skandln anakaliv, e by se zveejnnm jen donekonena mnoily. Me je pott jedin zapomnn. Pontchartrain jist ppad travistv msto ped veejn tribunl posl do tulku: Jeto zveejnn informace vzbudily zjem jist sti Pae, krl usoudil, e by nebylo dobr vst proces stolika osobami, znich mnoh se dopustily zloin dokonce nevdomky ajin jen proto, e to bylo snadn; Jeho Velienstvo takto rozhodlo tak zpesvden, e suritmi zloiny je bezvhradn nutno naloit tak, aby se na n zapomnlo.1 Ale nejde jen onebezpen pklad. Ktomu, aby byl nkdo doporuen kinternaci, sta, kdy ohrouje est rodiny nebo nboenstv. Do Saint-Lazare je napklad odesln jeden knz: Nem-li est nboenstv aknskho stavu dojt hony, neme bt pro takovhoto duchovnho dn kryt pli peliv.2 Prvo rodin brnit se internac ped zneuctnm obhajuje jet Malesherbes hluboko v18. stolet. To, co se nazv nzkost, pat mezi iny, jak veejn d neme trpt... Jestlie nkdo svmi patnmi aodpornmi mravy dl svm rodim hanbu, est rodiny patrn vyaduje odstranit ho ze spolenosti. Anaopak: propout se tehdy, kdy u dn skandl nehroz aest rodiny ani crkve neme u nijak utrpt. Dlouh lta byl napklad internovn abb Barged, apestoe oto dal, nikdy ho nepropustili; pak ale pilo st atlesn zchtralost, take ke skandlu nemohlo u dojt. Jeho ochrnut ostatn pokrauje, pe Argenson. Neme u pst, ani se podepsat; myslm, e by bylo spravedliv amilosrdn propustit ho na svobodu. Vechny tyto formy zla hranic siracionalitou je teba dret vtajnosti. Nelidsk 50 probouz vosvcenstv stud, jak nikdy nectila renesance. Utajovn vak nen naprost. Vjimku vnm tvo blzni.3 Ukazovat pomaten byl stedovk zvyk patrn velice starho data. Nkter nmeck Narrtrmer mly schvln ktomu zzen zamovan okna, jimi bylo mon pozorovat zvenku lence tam pipoutan. Poskytovali podvanou umstskch bran. Vokamiku, kdy se uzavela vrata internanch zazen, tento zvyk vak kupodivu nezmizel, ale naopak se jet rozil. VPai aLondn nabyl takka a institucionln povahy. Lze-li vit zprv pro Doln snmovnu zr. 1815, byli jet tehdy ve pitlu Bethlehem ukazovni zuiv lenci za poplatek jedn pence kadou nedli. Ron pjem ztchto nvtv dosahoval pitom a 400 liber, co znamen pekvapiv vysok poet 96 000 nvtvnk za rok.4 Ve Francii pat prochzka kBicetre apodvan na blzny a do Velk revoluce krodinnm zbavm manstva zlevho

behu. Mirabeau ve svch Postezch anglickho cestovatele pe, e vBicetre ukazovali blzny jako njak zvltn zvata kadmu prvnmu chrapounovi, kter byl ochotn zaplatit pr minc. Strci pedvdj blzny jako kejkli na saintgermainskm triti cvien opice.5 Nkte alnci byli proslul obratnost, sn je dokzali pr ranami bie pimt kdivokmu tanci aakrobatickm kouskm. Jedin zmna klepmu koncem 18. stolet spov vtom, e je pedvdn blzn - jako kdyby lenstv mlo samo svdit otom, m je - penechno jim samotnm. Neoerujme lidskou povahu. Anglick cestovatel m pravdu, kdy vid vpedvdn lenc innost pesahujc ty nejzuivj lidsk vlky. Ale jak jsme ekli. Lk se najde na vechno. Blzny pedvdj ve svch jasnch chvlch sami pomaten ajejich druzi jim tu slubu zase oplcej. Strci onch neastnk se tak mohou tit zisku ztto podvan, ani jsou nuceni knecitelnosti takovho stupn, jakho by patrn nebyli nikdy schopni.6 lenstv se stv zveejnnm skandlem aty se nad tichem tulk jako podvan kveobecnmu pobaven. Ne-rozum se ukryl do stran internace, ale lenstv dl vystupuje na divadle svta. As leskem vtm ne kdy jindy. Csastv vtom dokonce jet ped stedovk irenesanci; podivn bratrstvo Modr lod ve svch pedstavench kdysi lenstv jen pedstralo; nyn je na scn skuten lenstv zmasa akost. Sprvce Charentonu Coulmier pod vprvnch letech 19. stolet proslul pedstaven, pi nich hraj lenci jak role herc, tak divk vystavench 51 pohledm. Blzni, kte se tch pedstaven astnili, byli pedmtem pozornosti, zvdavosti lehkovnho, neuvlivho ankdy izlovolnho publika. Bizarn chovn onch neastnk vyvolvalo uptomnch posmn smch, urliv soucit. 7 lenstv se ve svt, nad nm rozprostel svou svrchovanost markz de Sade, mn virou podvanou, nabzenou kpobaven istmu svdom sebejistho rozumu. A do zatku 19. stolet arozhoen reakce Royera-Collarda blzni plat za nestvry - neboli za bytosti i vci vhodn kukazovn. Internace skrv ne-rozum anaznauje tm jeho ostudnost; lenstv vak vystavuje, ukazuje na n prstem. Zatmco vprvnm ppad jde hlavn oto, skandlu se vyhnout, ve druhm se skandl inscenuje. Je to zvltn kontradikce: na jedn stran osvcenstv zahrnuje lenstv do jedin globln zkuenosti ne-rozumu, do jedin veobecn obavy, kter vstebv vechny jeho rzn, stedovkem arenesanc rozliovan formy, aad je nerozlin mezi n. Ale na druh stran mu zrove vtiskuje zvltn znamen: ne znamen nemoci, ale vsostnho skandlu. Divadlo lenstv, jak je inscenuje 18. stolet, nem ovem nic spolenho se svobodou, kterou dopvala lenstv renesance. Tehdy bylo ptomn vude ajeho obrazy ahrozby prolnaly do kad zkuenosti. Vdob osvcenstv je ukazovno, ale za memi; projevuje se pouze vodstupu, vystaveno om rozumu, kter snm nem u nic spolenho anemus se u ctit kompromitovn njakou plinou podobnost. lenstv se stalo vc pro pohled: u to nen obluda vlidskm nitru, ale zve podivnho ustrojen, bestialita, zn dvno vymizel lovk. Umm si pedstavit lovka bez rukou, nohou, hlavy (nebo e je hlava dleitj ne nohy ns u pouze zkuenost); ale neumm si pedstavit lovka bez mylenky; to by pak byl kmen nebo zve.8 Desportes ve sv Zprv opi opomaten popisuje cely vBicetre, tak jak existovaly koncem 18. stolet: Neastnk, pitisknut hlavou, nohama, celm tlem ke zdi na svm slamnm pelechu, kter byl jedinm jeho vybavenm, neokusil ani chvle spnku, aby ho nezmela voda, je se po t mase kamene inula. Vcelch Salptrire byl pobyt jet zhoubnj aasto smrteln, protoe kdy se vzim rozvodnila Seina, stvaly se tyto cely, lec vrovni kanl, nejen jet nezdravjmi, ale navc se do nich utkal cel 52

dav velikch krys, kter se vnoci vrhaly na neastnky tam zaven ahryzaly je vude, kam se jenom dostaly; nali se tam lenci pokousan na nohch, rukch ive tvi tak nebezpen, e na to leckdy zemeli. Vt dob jsou ovem takovto kobky acely u dlouho vyhraeny jen pro nejnebezpenj anejzuivj lence. Klidn blzni, kte nikoho neohrouj, se tsn vcelch onco prostornjch. Godfrey Higgins, jeden znejaktivnjch Tukeovch k, zskal za dvacet liber prvo dobrovoln inspekce vtulku vYorku. Pi jedn nvtv objevil peliv zamaskovan dvee aza nimi mstnost onecelch osmi stopch (asi 6 tverench metr), kam se ukldalo na noc tinct en; ve dne musely t vmstnosti jen omlo vt. Systm nsil, praktikovan vppad obzvl nebezpench blzn, nicmn patrn nechce pmo trestat, ale jen zuc lenstv co nejvc fyzicky omezit vpohybu. Bn je pipoutvn ke zdi nebo kposteli. VBethlehemu pipoutvali neklidn lence za kotnky ke zdi vdlouh chodb; jedinm jejich obleenm byla kutna zhrub ltky. Ve pitle Bethnal Green propadala divokm zchvatm zuivosti jedna ena: vtakovch chvlch ji spoutanou na nohch irukch dvali do praseho chlva; po zchvatu ji, pikrytou jen dekou, pivazovali na postel; pr krok smla udlat jen se eleznou ty mezi nohama, pipevnnou kruhy kobma kotnkm aspojenou krtkm etzem spouty na rukch. Samuel Tuke ve Zprv osituaci chudch pomatench detailn popisuje sloit systm, kter zdili vBethlehemu kukrocen jednoho lence, onm se vdlo, e zuv: pipoutali ho kdlouhmu etzu, kter prochzel zd, take ho strce mohl dret zven jakoby na obojku aodtud ho ovldat; na krk mu dali elezn kruh, spojen krtkm etzem sdruhm, klouzajcm po tlust elezn tyi, zabudovan kolmo mezi podlahu astrop cely. Kdy se systm vBethlehemu zaal mnit, nalezli tam lovka, kter takto spoutan proil von cele dvanct let. Metody dosahujc takovho paroxysmu nsil oividn u nemaj za cl trestat nebo napravovat. Mylenka njakho pokn je tomuto reimu naprosto ciz. Jde onco jinho. pitly obchz pzrak animality. lenstv si pro svou tv vypjuje masku zvete. Ke stnm cel nejsou pipoutvni lid pomatenho rozumu, ale sp zvata zachvcen pirozenou zuivost: lenstv jako by na svm vrcholu pestvalo bt mravn pobloudilost, j je ve svch nejmrnjch formch, anhlm skokem se ocitalo vrozpoutan 53 zveckosti. Prv tento model animality, kter se vtulcch ujm, jim dodv onu znmou podobu klece i zvince. Takto popisuje Coguel Salptrire zkonce 18. stolet: Zuc pomaten eny jsou pipoutny ke dvem svch cel jako psi aod str anvtvnk je dl dlouh chodba chrnn eleznou m; skrze m se jim podv jdlo aslma, na n sp; neistota kolem nich se sten odstrauje hrbmi. Ve pitle vNantes m zvinec podobu jednotlivch oddlench klec pro divokou zv. J.-E. Dominique Esquirol nikdy nevidl dvee kobek zajitn takovm mnostvm zmk, zvor, eleznch ty...Vedle dve je mal oknko, opaten eleznou m aokenicemi. Tsn unho je do zdi zaputn etz, na jeho konci vis litinov ndoba podobn dost devku, do n se klade potrava amemi oknka se pod dovnit. Kdy Francois-Emmanuel Fodr vr. 1814 navtv pitl ve trasburku, objev tam jakousi velice peliv aikovn zazenou lidskou stj: Pro blzny, kte obtuj adlaj pod sebe, tam zdili na konci velkch sl jaksi prkenn klece i skn, kter pojmou nanejv jednoho lovka prmrnho vzrstu. Podlaha zdevnch m nespov pmo na zemi, ale ve vce asi patncti centimetr. Na lakch je trocha slmy, na t pomaten, nah nebo polonah, le, na t j ana t se vymuje.... Proti divokm lencm ajejich zuivosti existuje samozejm cel systm pojistek. Rozpoutan zuivost pedstavuje vprvn ad spoleensk nebezpe. Dleit je vak hlavn onen aspekt, vnm se jev jako animln svoboda.

Negativn fakt, e se lencem se nezachz jako slidskou bytost, m urit velmi pozitivn obsah; vechna ta nelidsk lhostejnost m ve skutenosti hodnotu obsese: vyrst zdvnch ds, kter u od starovku ahlavn od stedovku dodvaly zvecmu svtu jeho tak znmou zvltnost, ndhernou hrozivost, temn znepokojivou zvanost. Strach ze zvete, kter nyn scelou svou imaginrn krajinou provz zkuenost lenstv, nem vak u zcela stejn smysl jako pede dvma nebo temi stoletmi: promna ve zve nen u znamenm pekelnch sil ani vsledkem belsk alchymie ne-rozumu. Zve vlovku u neodkazuje kjinmu svtu; stalo se prost lenstvm lovka akniemu jinmu se nevztahuje: jeho lenstvm vprodnm stavu. lenec ve sv rozzuen animalit ztrc vechno svou lidskost; neocit se vak vmoci jinch sil, nbr jen zptky vnulovm bod sv pirozenosti. 54 lenstv ve svch nejzazch formch znamen pro osvcenstv pm spojen lovka sjeho animalitou bez jakhokoli dalho odkazu jinam abez odvoln. Evolucionismu se tato animalita lenstv jednoho dne bude jevit jako znamen, dokonce jako sama podstata nemoci. Osvcenstv vn naopak vid obzvl jasn dkaz toho, e lenec nemocn nen. Prv animalita ho toti chrn ped vm, co je vnm kehk, nejist, chorobn. lenec ve sv animln odolnosti, von temnot, kterou pejm od slepho svta zvat, je obrnn proti hladu, horku, zim, bolesti. Nzor, e blzen vydr vechno, jakkoli trapy, panuje bn a do konce 18. stolet. Nepotebuje dnou ochranu, dnou pikrvku, nic, m by se zahl. Kdy Samuel Tuke vr. 1811 navtvil jeden workhouse vjinch hrabstvch, nael tam cely, do nich padalo svtlo jen zamovanm oknkem ve dvech. Vechny eny tam byly nah. Apitom panovala obzvl tuh zima ateplomr ukazoval od rna do veera osmnct stup mrazu. Jedna ztch neastnic leela nepikryt na troe slmy. e pomaten snesou to nejhor poas stejn jako zvata, plat za lkask dogma jet pro Pinela; nepestv asnout nad tm, jak neochvjn alehce nkte pomaten jednoho idruhho pohlav snej tu nejostej anejdel zimu. Vmsci nivsu III. roku Republiky, ve dnech, kdy teplomr ukazoval jedenct, dvanct, dokonce a estnct stup pod nulou, jeden pomaten vBicetre na sob nesnesl vlnnou pikrvku azstval sedt na ledov podlaze cely. Jen mu rno oteveli dvee, u pobhal vkoili po dvorech, nabral do dlan led asnh, pikldal si je na prsa as jakousi rozko je nechval tt. Zvec dravost lenstv chrn lovka ped nemocemi; dodv mu stejnou nezranitelnost, jakou prozrav proda obdaila zvata. Pomaten rozum m ten zvltn inek, e lence skrze nvrat kanimalit zrove navrac dobru prody. lenstv vtto krajn podob m proto jet mn spolenho smedicnou ne kdy jindy; aprv tak neme spadat ani do oblasti npravy. Rozpoutanou animalitu lze zvldnout jen drezrou aoblbenm. Osmnct stolet ve svch obasnch pedagogickch pokusech na lencch vskutku tma blzen-zve takto realizovalo. Pinel uvd ppad jistho velice proslulho klternho zazen vjedn zjinch st Francie, kde tetcmu blznu udlovali rozhodn pkaz se zmnit; kdy si nechtl lehnout nebo jst, pohrozili mu, e setrv-li vtto pobloudilosti, bude druh den potrestn deseti ranami 55 bkovcem. Kdy se choval pokorn aposlun, sml zato jst vrefekti po boku uitele, ale pi sebemenm proheku ho okamit varovali tvrdou ranou hlky pes prsty. Vechny tyto nelidsk praktiky internace vysvtluje zvltn dialektika: svobodn animalita lenstv je zvldna drezrou, jejm smyslem pitom ale nen pozvednout zve klidskosti, nbr srazit lovka zptky do ir animality. lenstv odhaluje tajemstv animality jako svoji pravdu, azrove se vnm vstebv. Kolem poloviny 18. stolet se proslavil jist farm ze severnho Skotska, onm se vilo, e um lit posedlost.

Jmenoval se Gregory abyl to, jak Pinel poznamenv, lovk herkulovsk postavy; jeho metoda spovala vtom, e nechal pomaten vykonvat ty nejt poln prce, nkter zamstnal jako soumary, jin jako eledny, abitm, jm trestal kadou sebemen vzpurnost, je nakonec pivedl kposlunosti. Animalita se stala pravdou lenstv ijeho lkem: kdy je zblzna zve, neexistuje u ono zve vlovku, je inilo lenstv tak skandlnm. Zve sice neumlklo, ale nen tu u lovk. Lidsk bytost zmnn vsoumara bez rozumu se snadno podd moudrosti ajejmu du. lenstv je tedy vyleno, nebo pelo vcosi, co je prost jeho pravdou. Jednou vbudoucnu odvod mechanistick psychologie ztto animality lenstv svou mylenku, e formy lenstv lze vztahovat kvelkm strukturm zvecho ivota. Ale animalita, je propjuje svou tv lenstv v17. a18. stolet, nepedepisuje jeho fenomnm dnou determinovanou podobu. Zuivost lenstv se naopak rozpoutv vprostoru nepedvdateln svobody; me je determinovat jedin ntlak, trest adrezra. lenstv se vanimalit nesluuje svelkmi zkony prody aivota, ale sp stisci formami Bestie. Na rozdl od Bestie stedovkho, kter skrze bohatstv svch symbolickch tv vyprvl ometamorfzch zla, jde vak tentokrt oBesti abstraktn; zlo tu nenabv fantastickch tvar, ale ds jen svou nejkrajnj formou, bezobsanou pravdou zvete. Zbaven veho, co tvoilo jeho nespoetnou imaginrn faunu, uchovv si jen obecnou moc hrozby, temn hajc animality, jej nhl tok rozbsuje rozum, apravdy, vlencov zuivosti obsaen. Pes vechny soudob snahy ustavit pozitivn zoologii zstv tato animalita, povaovan za pirozen prostor lenstv, stle dl dsivm pzrakem osvcenstv. Prv ona je imaginrnm prvkem, znho se rod vechny praktiky internace ajej tak 56 prapodivn krut strnky. Chpat lenstv ve spojitosti simaginrnmi formami vztahu lovka kzveti bylo zejm pro zpadn kulturu cosi bytostnho. e se zve podl na plnosti, moudrost adu prody, nebylo pro ni pvodn samozejm; ta mylenka pila a pozdji adlouho zstvala jenom na povrchu kultury, dostaten hluboko do podzemnch prostor obraznosti patrn zprvu nepronikla. Kdy do nich toti dobe nahldneme, nememe nevidt, e zve pat sp kanti-prod, knegativit, je svou zuivost ohrouje d apozitivn moudrost prody. Svd otom dlo Lautramontovo. Dva tisce let se zpadn lovk definoval jako zve nadan rozumem; pro by to vak mlo nutn znamenat, e tm uznal monost spolenho du rozumu aanimality? e tm definoval zpsob svho zapojen do pozitivity prody? A u to Aristoteles ve skutenosti myslel jakkoli, nen tomu sp tak, e zve nadan rozumem pro zpadn svt dlouho znamenalo pohyb, jm se svobodn rozum odpoutval od bsncho ne-rozumu, a se znho vymkl natolik, e se stal jeho opakem? Kdy pak filosofie pela vantropologii alovk uznal sebe sama za soust plnosti prody, zve ztratilo svou negativn moc astalo se pozitivn vvojovou formou na cest mezi determinismem prody arozumem lovka. Smysl vrazu zve nadan rozumem se totln zmnil: nerozum, oznaovan jm za prvopotek jakkoli monosti rozumu, zcela zmizel. lenstv se od t chvle muselo poddit determinismu lovka uznanho prv vjeho animalit za prodn bytost. Vdob osvcenstv vak - by se vdeck alkask analza sna, jak uvidme dl, zapojit lenstv do tohoto prodnho mechanismu - reln praktiky vzachzen spomatenmi jasn dosvduj, e je lenstv tehdy jet chpno jako divok, anti-prodn animalita. Fakt, e internace vyznv animalitu lenstv azrove hled umlet skandln amorlnost ne-rozumnho, vkadm ppad ukazuje, e mezi lenstvm aostatnmi formami ne-rozumu - pestoe zjistho hlediska jsou vechny smen i navzjem asimilovan - vznikl vdob osvcenstv urit

odstup. Jestlie vak je cel jedna rovina ne-rozumu umlena askandln e lenstv dostv pitom plnou svobodu, jak zvltn pouen asi pin, e je neme tlumoit ne-rozum ve svm obecnm smyslu? Co asi vsob obsahuje 57 tetn azuivost pomatenho, e by se to nedalo nalzt vpatrn smysluplnj ei jinch chovanc? m je vlastn lenstv tak signifikantn? Ne-rozum vnejirm slova smyslu od zatku 17. stolet u dn pouen neobsahuje. Na onu nebezpenou arenesanci jet tak blzkou reverzibilitu rozumu je te teba zapomenout ajej skandlnost sprovodit ze svta. lenstv Ukiovn, toto velk as renesannm kesanstvm tak tsn spjat tma, se v17. stolet vzdor jansenismu aPascalovi zan vytrcet. Nebo se sp jeho smysl zmnil ajakoby pevrtil. Na lidskm rozumu u se nepoaduje, aby se vzdal sv pchy asvch jistot arozplynul se ve velkm ne-rozumu obti. Pokud osvcensk kesanstv hovo olenstv Ke, pak jen proto, aby pokoilo falen rozum aukzalo vplnm lesku vn svtlo toho pravho; lenstv Boha, kter se stal lovkem, je ve skutenosti moudrost, kterou pobloudil lid, ijc na tomto svt, pouze nedovedou rozpoznat: Ukiovan Je...to byla hanba svta, ale nevdomost alenstv voch stolet. Pokesantn svta aBo d, rsujc se pod peripetiemi djin alidskm lenstvm, jsou vak nyn dostatenm svdectvm, e Kristus se stal vrcholem na moudrost. 9 Skandl vry aponen kesan, jemu Pascal uchovv jet vechnu slu, brzo ztrat pro kesansk mylen svou vpovdn hodnotu asmysl krom snad toho jedinho, e bude ukazovat zaslepenost vech pohorench vdom: Netrapte se, e v k, kter vm podrobil vesmr, je pro pyn duchy stle jet lenstvm apohorenm. Kesan sami vypuzuj kesansk ne-rozum zoblasti rozumu, totonho te smoudrost vtlenho Boha. Po Port-Royalu bude teba ekat dv stolet - na Dostojevskho aNietzscheho -, ne se Kristu vrt slva jeho lenstv, ne skandl zsk novou vpovdn slu ane ne-rozum pestane bt jen veejnou hanbou rozumu. Ale ve chvli, kdy kesansk rozum odvrhuje lenstv, snm byl tak dlouho srostl vjedno, lenstv ve svm rozpadlm rozumu, ve sv zuc animalit zrove zskv jedinenou demonstran moc: skandl vypuzen zoblasti nad lovkem, kde se vztahuje kBohu akde se projevuje Inkarnace, jako by vpln sv sle aobten novm pouenm peel do oblasti, kde je lovk ve vztahu kprod ajej animalit. Lekce se pesunula do nejnich poloh lenstv. Ukiovn ztratilo svou skandlnost; ale je teba mt na pamti, e Kristus po cel svj lidsk ivot prokazoval lenstv jakousi ctu; 58 posvtil je, tak jako vylenm posvtil nemoc, odputnm hch, pslibem vnho bohatstv chudobu. Sv. Vincenc de Paul pipomn dohliitelm nad pomatenmi vinternanch domech, e jim m bt pkladem n Pn, kter se rd obklopoval podivny, zbsilci, blzny, pokouenmi, posedlmi. Lid vydan nelidskm silm vytvej kolem tch, kdo pedstavuj vnou Moudrost, kdo ji pmo ztlesuj, jakousi neustlou pleitost kchvalozpvu: seskupeni kolem rozumu, kter jim byl odepen, vzdvaj mu hold asouasn mu poskytuj monost, aby se pokoil, aby uznal, e je udlovn jen zBo milosti. Ale jet nco: Kristus se nejen rd obklopoval podivny, ale aby ve svm vtlen proel v bdou lidskho padku, chtl ism platit pro vechny za pomatenho: lenstv se tak stv nejzaz formou, poslednm stupnm vtlenho Boha ped dovrenm aosvobozenm na Ki: , mj Spasiteli, chtl ses stt hanbou id alenstvm pohan; chtls, aby se zdlo, es pozbyl rozumu; ano, n Pn chtl platit za pomatenho, jak stoj ve Svatm evangeliu, aza propadlho zuivosti. Dicebant quoniam in furorem versus est. Jeho apotolov na nj nkdy pohleli jako na lovka strenho hnvem, aon se jim tak jevil, jednak aby mohli svdit, e souctil skadou na vadou

aposvtil vechny nae bolesti, ajednak aby je - ans snimi - nauil souctit skadm, kdo je takto postien.10 Kristus na sebe vzal vnaem svt vechny znaky lidskho postaven, dokonce istigmata padku; cesta Utrpen, kterou proel od bdy a po smrt, byla tak cestou vn, zapomenut moudrost alenstv. Aprotoe lenstv bylo jednou zforem Utrpen - vjistm smyslu tou posledn, ped smrt -, m bt vtch, kte jm trp, pedmtem cty asoucitu. Ctt lenstv neznamen vidt vnm mimovolnou anevyhnutelnou nahodilost nemoci, ale pochopit je jako doln mez lidsk pravdy, mez, je nen nahodil, ale bytostn. Tak jako je smrt konec ivota vase, lenstv je jeho konec vanimalit; atak jako Kristus svou smrt posvtil smrt, posvtil ilenstv se v jeho zveckost. Devtadvactho bezna 1654 oznamuje sv. Vincenc de Paul Jeanu Barreauovi, tak lenu du, e jeho bratra prv internovali vSaint-Lazare jako pomatenho: Ctme vtom stavu, vjakm se nalzal, kdy ho chtli spoutat, Naeho Pna, jen pravil quoniam in phrenesim versus est, aby tento stav posvtil ve vech, kter jeho prozetelnost takto postihne.11 lenstv je nejni bod lidstv, knmu se vtlen Bh 59 uvolil, aby ukzal, e neexistuje vlovku nic nelidskho, co by nemohlo bt vykoupeno aspaseno: oslavil svm boskm vtlenm ten nejhlub bod pdu. Toto pouen vsob jet nese lenstv pro 17. stolet. Pro se skandl lenstv ocit na piedestalu, zatmco ostatn formy nerozumu jsou tak peliv skrvny, je ztoho jasn. Ne-rozum pedstavuje pouze nakaliv pklad proheku aimorlnosti; lenstv lidem ukazuje, kjak a zveckosti je me strhnout jejich pd, azrove, jak hluboko se Bh ve sv laskavosti sklonil, kdy se uvolil spasit lovka. Renesann kesanstv nachzelo vne-rozumu ajeho skandlnosti pouen, jeho vechna vha spovala vlenstv Bo inkarnace; pro osvcenstv inkarnace u nen lenstvm; lenstvm je te inkarnace lovka do zvete, inkarnace, kter jako nejni bod pdu je tm nejzejmjm znamenm jeho provinilosti; ajako ten nejposlednj pedmt Bo dobroty symbolem veobecnho odputn aznovunalezen nevinnosti. Vznam lenstv avechnu vhu jeho pouen bude napt nutno hledat vtchto temnotch nejni roviny lidstv, kde lovk hovo jednm hlasem sprodou akde ztlesuje ten nejhlub padek asouasn absolutn nevinnost. Pe crkve oblzny vdob osvcenstv, jak ji symbolizuj sv. Vincenc de Paul ajeho kongregace nebo brati Charity, vechny ty crkevn dy schlen nad lenstvm apedvdjc je svtu nen to znamen, e crkev nachzela vlenstv prv takovto, sice obtn, ale bytostn dleit pouen? Provinilou nevinnost zvete vlovku? Takovou lekc mla zejm bt ona podvan, je vystavovala vlenci na odiv zuivost lidsk animality. Aprv toto kesansk pojet animality - paradoxn pipravuje chvli, kdy bude lenstv pojato jako prodn fakt; rychle se pak zapomene, co tato proda znamenala pro osvcensk mylen: e to nebyla provdy oteven domna objektivn analzy, ale pda vdycky schopn zplodit skandl lenstv, znamenajc posledn pravdu azrove konec lovka. Vechna tato fakta, tyto podivn praktiky, tyto zvyklosti, je stav lenstv na odiv azrove na n berou bi, redukuj je na animalitu asouasn je in nositelem lekce Vykoupen, stav lenstv ve vztahu kne-rozumu jako takovmu do zvltn situace. Vinternanch domech soused lenstv se vemi ostatnmi jeho formami, je zahrnuto mezi n aony definuj jeho nejobecnj pravdu; apitom je izolovno, zachz se snm jinak, demonstruje se jeho jedinenost. Spad do oblasti ne-rozumu, ale zrove jako by se od n 60 jakmsi sob vlastnm pohybem neustle odpoutvalo asamoinn se vzpnalo ke svmu nejparadoxnjmu extrmu. Dnes jsme zvykl chpat lenstv jako pd do determinismu, pi nm

postupn zanikaj vechny formy svobody; vidme vnm jenom pirozenou zkonitost determinismu sjeho kauzalitou adiskurzvn pohyb jeho forem; pro modernho lovka znamen lenstv jen hrozbu nvratu do ponurho svta zvat avc, do jejich omezen svobody. Sedmnctmu aosmnctmu stolet se vak lenstv nejevilo na takovmto horizontu prody, ale sp na pozad ne-rozumu; neodhalovalo ve svch obludn animlnch formch mechanismus, ale sp zuc svobodu. Pro ns dnes ne-rozum znamen pouze nerozumnost ve smyslu vlastnosti, kterou vztahujeme kchovn i ei avn bn pohled vid znmku mentlnho naruen scelm jeho patologickm doprovodem; nerozumnost je pro ns jen jednm ze zpsob, jimi se projevuje lenstv. Pro osvcenstv m ne-rozum pln samostatnou nominln hodnotu; pedstavuje jakousi substanciln funkci. lenstv lze tak pochopit prv ajen ve vztahu knerozumu. Ne-rozum je jeho bz; nebo sp vymezuje prostor jeho monosti. Pro lovka osvcensk ry nen lenstv pirozenou podmnkou, lidskm, psychologickm pramenem iracionality, ale pouze jej empirickou formou; alenec, prochzejc kivkou lidskho padku a kzuivosti animality, odhaluje prv toto pozad iracionality, je lovka ohrouje airoce rmuje vechny formy jeho pirozen existence. lenec neupad do determinismu, ale otvr se noci. Toto skryt nebezpe iracionality, tento hroziv prostor absolutn svobody dokzal osvcensk racionalismus postehnout amt se ped nm na pozoru sp ne kterkoli jin doba, arozhodn lpe ne n dnen pozitivismus. 1. Franqois Ravaisson, Les Archives de la Bastille (Pa, 1866-1904), sv. XIIL, str. 161-162. 2. Bibliothque nationale, Fonds Clairambault, 986. 3. Pozdji, zejm pod vlivem praktik uplatovanch vppad blzn, byli nkdy dokonce ukazovni ivenerici. Otec Richard ve svch Pamtech vyprv, jak je navtvil kne de Cond svvodou Enghien, aby mu vnukl hrzu ped neest (Mmoires du Pre Richard, rkp., Knihovna msta Pae, fol. 25). 61 4. Ned Ward in The London Spy (Londn, 1700) uvd cifru dv pence. 5. Bicetre mohl dv navtvit kad avkrsnch dnech pichzelo denn a dva tisce lid. Za penze na dla vs prvodce dovedl do oddlen pomatench. (Mmoires du Pre Richard, loc. cit., fol. 61). Nvtvnk vidl irskho knze, kter spal na slm, lodnho kapitna, kterho rozzuoval pohled na lidi, protoe k lenstv ho pivedla lidsk nespravedlnost, mladka, kter chvatn zpval (ibid.). 6. Mirabeau (H.), Mmoires vn voyageur anglais (Pa, 1788), str. 213, pozn. 1. 7. Jean-tienne-Dominique Esquirol, Mmoire historique et statistique de la Maison Royale de Charenton; in Des maladies mentales (Pa, 1838), sv. IL, str. 222. 8. Pascal, Penses (ed. Brunschvicg), . 339. 9. Bossuet, Pangyrique de saint Bernard, pedmluva. 10. Sv. Vincenc tu nar na text sv. Pavla (I Kor., 1, 23): Judaeis quidem scandalvm, gentibus autem stultitiam. 11. Correspondance de saint Vincent de Pavl (ed. Coste, Pa, 1920-1924), sv. V., str. 146. 62 IV. PODOBY LENSTV Clem tto kapitoly nen zachytit vvoj rznch psychiatrickch pojm v17. a18. stolet, ale ukzat, vjakch konkrtnch podobch se lenstv jevilo osvcenskmu mylen. Jsou to podoby poznamenan jet mytickmi

pedstavami, ale pro uspodn naeho praktickho vdn asto svm zpsobem konstitutivn. I. Mnie amelancholie Pojem melancholie se v16. stolet pohybuje mezi uritou definic skrze symptomy auritm principem explikace, obsaenm vtermnu, jm je oznaovna. Na stran symptom najdeme vemon delirantn pedstavy, je si me jedinec sm osob utvoit: Nkte se povauj za zvata apejmaj od nich hlas ipohyby. Nkte se povauj za sklenn ndoby, acouvaj proto ped chodci ze strachu, aby se nerozbili; jin maj strach ze smrti, akoli si ji nejastji prv sami zpsobuj. Dal si pedstavuj, e se dopustili njakho zloinu, ajakmile se knim nkdo bl, boj se atesou, e je vezme za lmec aodvede do vzen, kde je spravedlnost ztrest smrt.1 Jsou to delirantn tmata izolovan, nezasahujc cel rozum. Jet Thomas Sydenham vid vmelancholicch lidi, kte jsou jinak velice moud arozumn, nadan neobyejnou bystrost advtipem. Aristoteles prvem uznamenal, e melancholici maj vc ducha ne jin. Tento jasn akoherentn celek symptom je zrove oznaovn slovem melancholie, kter implikuje cel kauzln systm: Pohlete jen, prosm, ble na mylenky melancholik, na jejich slova, pedstavy ainy, azjistte, e melancholick mok rozlit vjejich mozku pokivuje vechny jejich smysly. 2 Parciln blud apsoben ern lue le vpojmu melancholie prozatm jen vedle sebe, spojeny pouze vztahem konfrontace mezi celkem znak asignifikantnm pojmenovnm. V18. stolet vak dojde ke sjednocen, nebo sp kjakmusi dialogu - studen aern mok se stane hlavnm zabarvenm, zkladnm stmelujcm principem ahodnotou, kter melancholick blud odli od mnie, demence azuivho lenstv. Zatmco jet Hermann Boerhaave definuje melancholii jako dlouhodobou, pornou 63 anehorenatou pomatenost, pi n se nemocn zamstnv stle jednou atou mylenkou, Dufour onkolik let pozdji ve sv definici parcilnho bludu klade vechnu vhu na zkost asmutek: Proto melancholici miluj samotu aprchaj ped spolenost; tm vc pak ulpvaj na sv bludn pedstav i dominantn vni, a u jakkoli, ajev se lhostejn ke vemu ostatnmu. Pojem se neustlil dk njakmu novmu pesnjmu pozorovn, ani na zklad njakho odhalen voblasti pin, ale kvalitativnm pesunem od piny implikovan pojmenovnm kuritmu signifikantnmu postehu voblasti ink. Diskuse omelancholii dlouho - a do zatku 17. stolet - setrvvala vzajet tradice ty av ajejich zkladnch vlastnost; vlastnost, znich kad patila trvale kurit substanci, vn jedin bylo mono hledat pinu. Jean Fernel spojuje melancholick mok se Zem aPodzimem acharakterizuje ho jako vu hutn konsistence astuden asuch povahy. Ale bhem prvn poloviny stolet se opvodu melancholie zan iroce diskutovat: mus bt lovk postien melancholi nutn melancholick povahy? Je melancholick mok vdycky studen asuch, neme bt nkdy tepl nebo vlhk? Psob sp substance, nebo se sp pedvaj vlastnosti? Vtek zon dlouh diskuse lze shrnout nsledovn: 1. Kauzalitu substance stle astji nahrazuje pohyb vlastnost, kter pedchzej bez jakhokoli dalho prostednka rovnou ztla na dui, zmoku do mylen, zorgn do chovn. Pro Duncanova Apologeta nejlepm dkazem toho, e melancholii zpsobuje melancholick mok, je fakt, e m stejn vlastnosti jako sama nemoc: Melancholick mok m mnohem spe podmnky vyvolvat melancholii ne vae rozplen hnvy; tm, e je studen, zmenuje mnostv fluid; tm, e je such, in je schopnmi uchovvat dlouho uritou silnou aneodbytnou pedstavu; atm, e je ern, zbavuje je jasu apirozen jemnosti.3

2. Krom tto mechaniky vlastnost psob dynamika, kter uvoluje slu ve vlastnostech uzavenou. Kdy se napklad chlad asuchost stetnou suritou opanou povahou, dojde kboji amelancholie se projev tm prudeji: sla, kter zvtzila, ssebou strhne vechny ostatn, kter se j brnily. Proto je melancholie t prv uen mlo kn nchylnch: Melancholie se jich zmocuje krutji acloum jimi divoeji prv proto, e je jejich povaze 64 vzdlenj avc je proto vzdaluje od jejich pirozenho ustrojen.4 3. Ale ke stetu me nkdy dojt iuvnit vlastnosti samotn. Jak se vlastnost rozvj, me se zmnit azvrtit ve svj opak. Napklad kdy se vnitnosti rozehej, kdy se vtle vechno pee . . . kdy vechny vy hnou, me se takov por zvrhnout vchladnou melancholii - zpsobit nco podobnho, jako kdy se vylije vosk na pevren svcen... ktakovmu zchlazen tla dochz bn po kadm plinm zaht, kdy se jeho sla vyerp.5 Vlastnost m jakousi svou dialektiku, prochz, nespoutan dnou substanc, dnm pedurenm, cestou zvrat akontradikc. 4. Akonen se vlastnosti mohou mnit tak vlivem udlost, okolnost, ivotnch podmnek; napklad bytost suchou astudenou me urit zpsob ivota zmnit vbytost teplou avlhkou; stv se to hlavn enm: protoe setrvvaj vneinnosti, jejich tlo je mn potiv (ne musk) ateplo, fluida avy zstvaj uvnit.6 Vlastnosti osvobozen od substanc, vnich dve setrvvaly, sehraj vpojmu melancholie poadatelskou aintegrujc roli. Na jedn stran stmel symptomy aprojevy vurit obraz smutku, ern, pomalosti, nehybnosti. Ana druh vykresl pinnou bzi, kterou u nebude fyziologie moku, ale patologie mylenky, urit zkosti, dsu. Jednota choroby tu nen definovna na zklad pozorovanch pznak i pedpokldanch pin; je vak na pl cest ktomu, anad jednmi idruhmi, zahldna jako urit kvalitativn koherence, kter se vyvj, pedv amn podle uritch zkon. Pojem melancholie neutv lkask teorie, ale skryt logika tto koherence. Ponaje texty Thomase Willise je to zejm. Na prvn pohled se zd, e analzu zajiuje spekulativn reflexe. Willisv vklad vychz cele zivotnho fluida ajeho mechaniky. Melancholie je nehorenat anezuiv lenstv provzen zkost asmutkem. Jeho pvodem jakoto bludu - to jest zsadnho rozchodu spravdou - je chaotick pohyb fluid adefektn stav mozku; d se vak onen strach, onen neklid melancholik, kter je in smutnmi azkostlivmi, vysvtlit prost jen pohyby? Existuje opravdu jaksi mechanika zkosti ajaksi cirkulace fluid, je jsou charakteristick pro smutek? Pro Descarta je to samozejm, pro Willise u ne. Melancholii nelze pojednvat stejnm zpsobem jako paralzu, mrtvici, mdlobu nebo kee. Ani jako prostou dementi, ikdy pedpokladem 65 melancholickho bludu je rovn chaotick pohyb fluid; poruenou mechanikou se vak d vysvtlit prv jen blud - onen omyl vlastn kadmu lenstv, dementi imelancholii -, ale ne u jeho speciln povaha, smutek azkost, je mu dodvaj zvltn zabarven. To u bude tajemstvm nchylnosti kchorobm. Prozatm je paradoxn pohyb fluid vkadm ppad dn zkladnmi vlastnostmi, skrytmi pmo vtkanivu jejich subtiln hmoty. Pi melancholii se fluida ocitaj ve zmtavm pohybu, ale je to pohyb slab amaltn; jaksi bezmocn strkanice, kter se nedr vyznaench tras ani otevench cest (aperta opercula), ale prochz hmotou mozku tak, e vytv stle nov pry; raz si vlastn cesty, po nich se vak fluida nepoutj pli daleko; zmtn brzo polevuje, sla se vyerp apohyb ustane: non

longue perveniunt.7 Proto se tak tento zmatek - vlastn kadmu bludu neme navenek projevovat divokou gestikulac ani kikem, jak je tomu umnie afrenezie; melancholie nikdy nedospv kzuivosti; je to lenstv omezen vlastn bezmoc. Pinou toho paradoxu jsou skryt deformace fluid. Normln maj fluida tak kajc okamitou rychlost aabsolutn transparentnost svtelnch paprsk; pi melancholii ernaj, stvaj se kalnmi, neprhlednmi, temnmi; aobrazy vc, kter penej do mozku amysli, jsou zasten stnem atemnotami. Takto ztkl fluida se podobaj sp jakmusi kalnmu chemickmu vparu ne irmu svtlu. Vparu povahy sp kysel ne sirnat nebo alkoholick, protoe vkyselch vparech jsou steky sice vneustlm pohybu, ale jen chabm abez vtho dosahu; po destilaci znich vbace zbude jen matn skvrna. Zd se tedy, e kysel vpary maj tyt vlastnosti jako melancholie, kdeto vpary alkoholick, snadno vzntliv, pipomnaj sp frenezii, avpary sirnat, vnich panuje pohyb divok anepetrit, mnii. ili pokud by se mly hledat formln dvod apiny melancholie, pak vtchto vparech, je stoupaj zkrve do mozku vpodob zkaen, kysel aleptav pry. Zdnliv se tedy Willisv vklad opr ist oteorii fluid achemickch vlastnost mok; ve skutenosti jsou ale tou hlavn dic nit pm vlastnosti choroby: bezmocn zmatek astn, kter le na duchu alept srdce amysl jako rav kyselina. Chemi kyselin se tu nevysvtluj symptomy, ale uruje se povaha: zkuenost melancholie je vykldna fenomenologicky. O njakch sedmdest let pozdji teorie fluid ztrc svou vdeckou presti. 66 Tajemstv nemoc se hled vtekutch apevnch ltkch tla. Jamesv vAnglii publikovan Veobecn lkask slovnk podv pod heslem Mnie srovnvac etiologii tto choroby amelancholie: Je zejm, e vechny choroby tohoto druhu... maj sdlo vmozku... Do nho Stvoitel umstil, by zpsobem pro ns nepochopitelnm, dui, ducha, nadn, pedstavivost, pam avechny pocity... Vechny tyto vzneen funkce se zmn, pokiv, zeslbnou atotln rozpadnou, jestlie krev avy, pokaen vkvalit ikvantit, pestanou stoupat do mozku rovnomrnm aumenm zpsobem azanou tam divoce adrav vit, nebo se tam pohybuj pli pomalu, ztka i ochable. Mdl pohyb, zanesen cvy, tk azhoustl krev, kterou srdce jen snmahou rozesl do tla akter obtn pronik do jemnch cvek mozku - kde m bt obh rychl, aby se mylen udrelo vchodu -, vecky tyto obte vysvtluj melancholii. Analza se itady opr ourit zkladn vlastnosti: pomalost, thu, zatarasenost. Jsou to vlastnosti odpozorovan zjednn, chovn aei nemocnho, kter vak vklad pen na organismus. Pedpokld pinu na zklad vlastnosti. Pochopen vlastnosti je vdycky na prvnm mst avdycky pevauje nad teoretickou koherenc. UA.-Ch. Lorryho stoj ob hlavn formy lkaskho vkladu - na zklad pevnch ltek ana zklad fluid - vedle sebe avjejich konenm propojen lze rozeznat melancholii dvojho druhu; pevn ltky zpsobuj melancholii nervovou: urit obzvl siln pocit rozechvje nejprve ta vlkna, do nich vstoup; odrazem se zv napt vlken ostatnch, kter jednak ztuhnou ajednak se tm vc rozvibruj. Ale kdy pocit zesl jet vc, napt ostatnch vlken doshne takov mry, e u vibrovat nemohou; jsou tak ztuhl, e u vnich neme obhat krev aivotn fluida znehybn. To je stav melancholie. Ve druhm ppad, pi tekut form nemoci, vy nasknou ernou lu; zhoustnou, krev jimi prostoupen ztkne, stagnuje vmozkovch plench astlauje hlavn orgny nervovho systmu. Itady dochz ke ztuhlosti vlken, ale je to jen dsledek fenomnu humorlnho. Lorryho dvoj melancholie je ve skutenosti jeden at celek vlastnost, kter Lomy pouze zaazuje jednou do toho apodruh do onoho explikativnho systmu. Zdvojila se jen teoretick stavba. Kvalitativn podstata zkuenosti zstv t. Symbolick jednota, kterou tvo maltnost tekutin, zkalen ivotnch fluid asoumran ero obestrajc obrazy vc, vazk, obtn se cvami vlekouc

67 krev, zhoustl azernal, zhoubn kysel vpary azpomalen, jakoby lepem zanesen fungovn trob - tato spe ctn ne koncepn i teoretick jednota se stv charakteristickm znakem melancholie. K novmu uspodn celku znak aforem, vnich se melancholie projevuje, dochz mnohem sp touto cestou ne na zklad njakho pesnho pozorovn. Tma parcilnho bludu jako hlavnho pznaku melancholie se stle vc vytrc ana jeho msto nastupuj kvalitativn veliiny jako smutek, hokost, zliba vsamot, nehybnost. Jako melancholie je koncem 18. stolet bn kvalifikovno kad neblouzniv lenstv, charakterizovan nehybnost, beznadj auritm ponurm otupenm.8 Ojaksi apoplektick melancholii neprovzen bludem je e dokonce u vJamesov Slovnku; takto postien nemocn odmtaj vstt zpostele...; vstoje se daj do chze, jen kdy je donut ptel nebo jejich peovatel; lidem se nevyhbaj; ale kdy se na n mluv, nevnuj tomu, zd se, pozornost, vbec neodpovdaj. Melancholie je tu definovna pedevm nehybnost amlenm, ale ujinch nemocnch se projevuje hokost, skleslost asklonem ksamot; ani kdy se takov lid vzru, nesm to nikoho zmlit, aby ztoho zbrkle usoudil na mnii; jde skuten omelancholii, nebo tito nemocn se vyhbaj spolenosti, vyhledvaj osaml msta abloumaj, nevdouce, kam jdou; ple maj zaloutlou, jazyk such jako ulovka, kter dlouho znil, oi such, propadl, nikdy neslzc; such asel je cel tlo atv chmurn azasten hrzou asmutkem.9 Tm principem spojitosti se za osvcenstv d ianalzy mnie ajejich prbn vvoj. Willis vid mnii amelancholii jako dva protiply. Mysl melancholika je cele zaujat reflex, take pedstavivost zstv bez prce avklidu; umaniaka naopak zamstnv fantazii aimaginaci neustl pboj divokch mylenek. Zatmco mysl melancholika se sousteuje na jeden jedin pedmt, kter pro ni nabv - ale prv jen on sm - nesmyslnch rozmr, mnie deformuje vechny poznatky apoitky; bu ztrcej pimenost, nebo to, co pedstavuj, je falen; vkadm ppad je zasaen zkladn vztah kpravd vekerho mylen. Melancholii krom toho vdycky provz smutek astrach; mnii naopak odvaha azuivost. Oboj nemoc, mnii imelancholii, zpsobuje pohyb ivotnho fluida. Ale umnie je to pohyb zcela zvltn: nepetrit, divok, 68 prorejc vmozkov hmot stle nov pry apedstavujc tak cosi jako hmotnou bzi manickch pznak: nesouvislho mylen, vbunch gest, nepetritho hovoru. Vechna tato zhoubn pohyblivost jako by byla toton spohyblivost pekeln vody, sirnatho roztoku, on aquae stygiae, ex nitro, vitriolo, antimonio, arsenico et siynilibus exstillatae, jej steky jsou tak vneustlm pohybu, tak schopn otevrat vkad hmot nov anov pry akanlky; amaj slu it se do daleka, pesn tak jako manick fluida, je dok rozezmtat kad kousek tla. Pekeln voda sousteuje vtajemstv svch pohyb ivechny obrazy, je dvaj mnii jej konkrtn formu. Pedstavuje nerozlun mtus jej chemie acosi jako pravdu jej dynamiky. Pedstavu ivotnho fluida vnervovch kanlcch vetn vech jejch mechanickch ametafyzickch implikac vprbhu 18. stolet vtinou nahrazuje striktnji fyzikln, ale jet symbolitj pedstava napt, jemu jsou vydny nervy, cvy acel systm organickch vlken. Mnie je vykldna jako vrcholn napt vlken amaniak jako nstroj, jeho struny jsou tak petaen, e je rozechvje iten nejvzdlenj anejleh podnt. Manick lenstv spov vneustle vibrujc citlivosti. Skrze tento obraz zrove krystalizuj odlin rysy melancholie apodaj se vpesn opak: melancholik ve styku svnjm svtem u nen sto rezonovat, protoe jeho vlkna jsou

povolen nebo naopak plinm naptm strnul (take mechanikou napt se vysvtluje jak melancholick strnulost, tak manick vzruen): pi melancholii rezonuje jen nkolik vlken, prv tch, je odpovdaj umstn bludu. Maniak naopak vibruje na kad popud, jeho lenstv je univerzln; podnty se neztrcej vtemnotch jeho nehybnosti jako umelancholika; naopak se vjeho organismu jet nsob, jako kdyby maniak vnapt svch vlken nahromadil jakousi energii navc. To je mimo jin tak dvod, pro j sou imaniaci necitliv; nen to vak necitlivost ospal jako umelancholik, ale nabit vnitnm vibrovnm; nejsp proto se neboj zimy ani horka, rvou ze sebe aty aulhaj naz vt nejtu zim, ani nastydnou. Aproto si tak nahrazuj reln svt - akoli prv ten je neustle podncuje neskutenm achimrickm svtem svho lenstv: Zkladn pznaky mnie pochzej ztoho, e se vci nejev nemocnm takov, jak jsou.10 Pi manickm lenstv nejde onjakou speciln poruchu soudnosti; chyba je vpedvn smyslovch vjem, je to jaksi informan zmatek. Psychologie 69 lenstv tu transponuje do metafory rezonance - jakhosi hudebnho souladu vlkna spocity, kter je rozechvly - starou mylenku pravdy jako shody mezi mylenm avcmi. Intuitivn poznatky, rozvjejc tma manickho napt mimo pole medicny pevnch ltek, se opraj ovlastnosti jet vraznji. Manick ztuhlost vlken se poj vdy sobrazem sucha; mnii pravideln provz vyerpn av acelkov tlesn vyprahlost. Svou podstatou je mnie psen pou. Thophile Bonet ve svm Sepulchretum anatomicum tvrd, e pokud ml monost vidt mozky maniak, vdycky byly such, tvrd akehk. Tvrd, such almav se jev mozek maniaka pozdji iAlbrechtu von Haller. AMenuret jako jasn dkaz toho, e manick stav me vzniknout, kdy plin bytek av vysu cvy avlkna, pipomn jedno pozorovn Forestierovo: jist mladk se oenil vletn dob astal se maniakem, protoe se svou enou pli asto obcoval. To, co jin pedpokldaj, co si pedstavuj, eho se dohaduj na zklad kvazi-poznatk, Dufour zjistil, zmil, spotal. Pi jedn pitv odebral lovku, kter zemel vmanickm stavu, st mozkov den; vyzl zn kostku o esti rkch vkadm smru; vila 3 j. g. III, zatmco t objem odebran zmozku zdravho vil 3 j. g. V(Patrn 3,3 a3,5 vhovch jednotek blzkch gramu. Jedna rka = 0,225 cm; 1 gros = 3,824 g (pozn. pekl.). Akoli se tento vhov rozdl zd na prvn pohled bezvznamn, nen ve skutenosti tak mal, kdy si uvdomme, e celkov hmota mozku lence je asi o7 gros leh ne ulovka, kter len nen, nebo cel mozek dosplho lovka v obvykle ti libry. Manick vysuenost alehkost se projevuje dokonce ina vze. Nen ostatn dkazem on vnitn suchosti ahorka prv ito, e maniaci tak lehce snej sebekrutj zimu? Je pece znmo, e se dokou prochzet naz snhem, e se on vtulku nen teba starat, aby jim bylo teplo, e je lze zimou dokonce lit! Ponaje J.-B. van Helmontem soblibou se praktikuj koupele maniak ve studen vod, aMenuret tvrd, e znal jednoho maniaka, kter po tku zvzen, kde ho dreli, urazil bez klobouku askoro bez at nkolik mil vprudkm deti adokonale se tm uzdravil. Montchau, kter vylil jednoho maniaka tm, e mu nechal lt na hlavu zco nejvt vky ledovou vodu, se takovmu zdrnmu vsledku nediv; shrnuje kjeho vy70 svtlen vechna tmata tlesnho rozeht, jak za sebou nsledovala anavzjem se prolnala od potku 17. stolet: Nen divu, e kdy vac se krev, rozbsnn lu arozbouen vech mok ily vude zmatek arozruen, zapsobila voda aled jako dokonal lk; pocit chladu zpsobil, e cvy se prudeji sthly azbavily se mok, jimi byly zanesen; rozdrdn

pevnch st, zavinn extrmnm teplem av vnich obsaench, opadlo, nervy se uvolnily afluida, je se pedtm chaoticky pelvala zjedn strany na druhou, se vrtila do svho pirozenho chodu. Svt melancholie je vlhk, tk astuden; svt mnie such, hav, souasn divok ikehk; snadno se lme, je vyprahl nehmatatelnm, ale vude se projevujcm rem, avdy pipraven poddat se inkm studenho vlhka. Cestou tchto kvalitativnch zjednoduen mnie postupn dostv svj rozmr azrove jednotu. Stle je sice onou nehorenatou zuivost,jakou byla na zatku 17. stolet, ale nad tmito dvma pvodn jen popisnmi rysy se rozvinulo tma vjemov, je se stalo skutenm poadatelem klinickho obrazu. Explikativn mty asem zmiz, vy, fluida, pevn atekut ltky pestanou bt vmd azbude jen schma koherence vlastnost, kter u nebudou dokonce ani jmenovny; avechno to, co tato dynamika tepla apohybu pozvolna seskupila vkonstelaci charakteristickou pro mnii, se pak bude jevit jako pirozen celek, jako bezprostedn pravda psychologickho pozorovn. Co vidla fantazie jako teplo, co si pedstavovala jako pohyb fluid, co si vysnila jako napt vlken, to vechno bude dl krozpoznn pod neutrln transparenc psychologickch pojm: pehnan ivost vnitnch dojm, stemhlav mylenkov spoje, nepozornost vi vnjmu svtu. Takovouto irost m u popis de la Rivev: Vnj pedmty nepsob na mysl nemocnch stejnm dojmem jako na mysl zdravho lovka; jsou to dojmy slab adotyn jim zdkakdy vnuje pozornost; jeho mysl takka cele pohlcuj iv mylenky, je plod naruen stav jeho mozku. Jejich ivost je tak siln, e je nemocn povauje za skuten pedmty apodle toho usuzuje. Nesmme vak zapomenout, e tato psychologick struktura mnie, jak se vynouje aposlze ustaluje koncem 18. stolet, je jen povrchov kresba, pod n je cel hlubok stavba, je se rozvinula podle zpola poznanch azpola imaginrnch zkon uritho kvalitativnho svta; tato stavba se zhrout. 71 Pro lkask mylen vpedveer jeho vykroen kpozitivismu je onen vesmr tepla azimy, vlhkost asucha nepochybn pipomnkou nebe, pod nm se zrodil. Ale nen to jen vzpomnka: cel ten nklad obraz je tak vsledkem urit prce. Aby vznikla pozitivn zkuenost mnie i melancholie, muselo na obzoru obraz dojt ke gravitaci, kter spojila jedny vlastnosti sdruhmi celm systmem hmatatelnch acitovch pbuznost. Jestlie mnie amelancholie nabyly on tve, jakou jim dnes piznv nae vdn, nedolo ktomu tak, e bychom se byli vprbhu stalet nauili vidt otevenma oima jejich skuten symptomy; e bychom byli proistili sv vnmn a kprzranosti; ale tak, e se vprbhu zkuenosti lenstv tyto pojmy poskldaly kolem uritch kvalitativnch tmat, je jim propjila jednotu, vznamovou koherenci, take nakonec dostaly podobu, vn bylo mono je pojmout. Od prostho popisu poznatku (nehorenat lenstv, bludn autkvl mylenka) se pelo na pole vlastnost, pole zdnliv mn uspodan, volnj, ne tak pesn vymezen, na nm jedinm se vak mohly ustavit vnmateln, rozpoznateln, vglobln zkuenosti lenstv skuten existujc celky. Prostor pozorovn tchto nemoc vznikl vydlenm zkrajin, kter jim vskrytu pedaly svj styl astrukturu. Na jedn stran jaksi diluviln svt vody, vnm lovk zstv hluch, slep anevnmav ke vemu jinmu krom svho jedinho dsu; svt na vsost zjednoduen anezmrn zvelien vjedinm svm detailu. Na druh svt ru apoutnho sucha, svt, vnm je vechno panick tk, chaos, okamit vr. Ztchto strohch tmat vjejich kosmick form ane zpiblinost njakho opatrnho pozorovn - se zrodila zkuenost (takka u nae) mnie amelancholie. Zsluha na objeven stdavho pohybu mnie-melancholie se pipisuje Willisovi, jeho pozorovac schopnosti aistot jeho lkaskho vnmn. Willisv postup je skuten velmi zajmav. Hlavn vak vjednom: pechod

od jednoho chorobnho stavu kdruhmu nen unho pojat jako odpozorovan fakt, knmu by se ex post hledal vklad, ale jako dsledek hlubok spznnosti spovajc vjejich skryt povaze. Willis neuvd jedin ppad stdn, kter by byl ml pleitost pozorovat; dokzal vak rozpoznat uritou vnitn pbuznost, zpsobujc zvltn metamorfzy: Po melancholii je teba pojednat mnii, je sn m tolik spolenho, e se oba stavy asto mn jeden vdruh. Pi sklonu kmelancholii se skuten stv, e kdy se zhor, mn 72 se vzuivost; anaopak, kdy zuivost polev, zvrh se vluovitost. Psn empirick pohled by vtom vidl dv sdruen nemoci nebo jednu atou nemoc odvou stdavch symptomech. Willis vak problm nepojm zhlediska symptom ani zhlediska nemoci; hled pouze spojitost mezi dvojm stavem dynamiky ivotnho fluida. Umelancholik, jak vme, byla fluida temn akaln, vrhala svou er na obrazy vc ado jasu due jako by padal stn; pi mnii jsou fluida naopak vneustlm varu, vnepetritm, vn se obnovujcm pohybu, kter ibez horeky sl rem arozer aspaluje. Pouto mezi mni amelancholi je zejm: nen to vypozorovan pbuznost symptom, ale nco mnohem silnjho avkrajinch obraznosti daleko zejmjho, pbuznost, je spojuje vjednom ohni kou aplamen. Meme-li ci, e melancholie zastr mozek aivotn fluidum kouem ajakousi hustou mlhou, pak mnie jako by rozdmychvala por jimi ohlen. Plamen svm ivm pohybem rozhn kou; ale kdy kou skleme zptky, zadus plamen auhas jeho jas. Spolenm jmenovatelem mnie amelancholie nen pro Willise nemoc, ale skryt ohe, vnm spolu zpas plameny akou, ivel, kter je nositelem jak svtla, tak stnu. Blzk vztah mezi mni amelancholi si v18. stolet uvdomuj vichni, nebo skoro vichni lkai. Nkte vak odmtaj vidt vnich pouze dvoj projev te nemoci. Mnoz konstatuj nslednost, nenachzej vak jednotu pznak. Sydenham dl dokonce ioblast samotn mnie: na jedn stran mnie obyejn - pochzejc zpli rozbouen apli iv krve -, na druh mnie, kter obvykle upad vstupiditu. Tuto druhou zpsobuje slabost krve, kter pli dlouhm kvaenm ztratila sv na fluida nejbohat sousti. Vc je nicmn tch, kdo ve stdn mnie amelancholie vid fenomn urit promny nebo vzdlen kauzality. Pro Josepha Lieutauda melancholie, je trv pli dlouho apli se ve svm bludu vybiuje, ztrc sv tradin pznaky anabv zvltn podobnosti smni: Posledn stupe melancholie m mnoho pbuznho smni. Ale statut tto podobnosti vypracovn nen. UDufoura je pouto jet volnj, jde ojakousi kauzln spojitost: melancholie me vyvolat mnii podobn jako ervi velnch dutinch nebo rozen i varikzn cvy. Bez pomoci obrazu nen dn pozorovn sto transformovat poznatek onslednosti vpesnou abytostn symptomatickou strukturu. 73 Obraz plamene akoue uWillisovch nsledovnk sice miz, ale poadatelem zstvaj stle obrazy - obrazy m dl tm funknj, m dl lpe odpovdajc velkm fyziologickm tmatm obhu azahvn, vc avc vzdlen kosmickm vzorcm, znich je erpal Willis. Boerhaave ajeho komenttor Gerard Van Swieten povauj mnii zcela pirozen za vy stupe melancholie - nejen proto, e se vni melancholie asto mn, ale protoe jejich dynamika m nutnou nvaznost: mozkov mok, umelancholika stagnujc, se po urit dob dostv do pohybu, protoe ern lu, j jsou zaneseny troby, se vnehybnosti stane jet ostej azhoubnj; vytvej se vn proudy jet kyselej ajemnj, kter pak, peneseny krv do mozku, vyvolvaj manickou divokou vzruenost. Mnie se tedy li od melancholie jen stupnm sly, je jejm pirozenm pokraovnm, vznik ztch pin avtinou se d lit tmi prostedky. Friedrich Hoffmann chpe jednotu

mnie amelancholie jako pirozen inek zkon pohybu anrazu; co je vak vrovin princip irou mechanikou, stv se vprocesu ivota anemoci dialektikou. Pro melancholii je charakteristick nehybnost; zhoustl krev se hromad vmozku astlauje ho; je tak tk, e msto aby vnm kolovala, m sklon se zastavit. Jestlie vak tha zpomaluje pohyb, na druh stran zvyuje slu nrazu; mozek acvy jm prochzejc pod silnjm nrazem kladou vt odpor, ili vc ztuhnou avypud ztklou krev prudeji; jej pohyb se zv abrzo ji zachvt vr charakteristick pro mnii. ili pedstava nehybnho ucpn tu pechz zcela pirozen kpedstav sucha, tvrdost, ivho pohybu, ato mylenkovm sledem, kter soustavn pozmuje, pizpsobuje azkresluje zkony klasick mechaniky, aby odpovdaly imaginrnm tmatm, je jsou tmi pravmi organiztory dotyn funkcionln jednoty. asem se pipoj dal obrazy; ty vak u nebudou hrt konstitutivn roli, budou fungovat jen jako vkladov variace na tma jednoty u dobyt. Napklad vklad stdn mezi mni amelancholi, jak ho nabz Spengler: modelem je mu princip elektrickho lnku. Nervov sla ajej fluidum se nejprve sousted do t i on oblasti systmu; vzrueno je pouze to jedin msto, vechno ostatn sp: to je fze melancholick. Kdy vak jej intenzita doshne uritho stupn, mstn tok se prudce roz po celm systmu anjak as jm divoce ots, dokud nedojde kplnmu vybit; to je fze 74 manick. Takto vypracovan obraz je vak pli sloit aucelen, vytvoen podle modelu pli odlehlho, ne aby mohl sehrt poadatelskou roli vpercepci patologickho celku. Naopak ztto percepce vzeel, kdeto ona sama spov na sjednocujcch obrazech mnohem elementrnjch. Prv ony jsou skryt ptomny vtextu Jamesova Slovnku, jednoho zprvnch, kde je manicko-depresvn cyklus popsn jako odpozorovan pravda, pro percepci snadno iteln jednota. Mnii amelancholii je absolutn nutno redukovat na jedin druh choroby; azkoumat proto jednm atm pohledem, nebo jak ns pouuj nae kadodenn poznatky apozorovn, jedna idruh maj stejn pvod astejnou pinu... Ta nejpesnj pozorovn i kadodenn zkuenost potvrzuj tot, nebo vidme, e melancholici, zvlt ti, unich je tento sklon zakoenn, se snadno stvaj maniaky, akdy mnie pomine, vrac se znovu melancholie, take pechzej azvrhaj se jedna vdruhou podle uritch obdob.11 Tm, co se v17. a18. stolet cestou obraz ustavilo, nen tedy systm pojm i dokonce celek pznak, ale urit perceptivn struktura. Dokazuje to skutenost, e pesn tak, jak to odpovd percepci, me dochzet ke kvalitativnm pesunm, ani se tm mn tv celku. William Cullen napklad stejn jako umelancholie nachz iu mnie pouze jeden pedmt bludu apinu melancholie naopak zase vid v su apevnj tkni deov hmoty mozku. Podstatn je, e proces neprobhl od pozorovn ke konstrukci explikativnch obraz, ale opan: prvotn roli vsyntze sehrly obrazy, ony svou poadatelskou silou umonily, aby se strukturovala percepce, vn pznaky poslze nabudou sv signifikantn hodnoty auspodaj se ve viditelnou pravdu. II. Hysterie ahypochondrie Tady existuj dva problmy: 1. Nakolik je sprvn povaovat hysterii ahypochondrii za mentln choroby nebo vbec za formy lenstv? 2. Je vpodku pojednvat je spolen, jako by tvoily podobnou virtuln dvojici, vjakou se velmi brzo ustavily mnie amelancholie? Sta se ale podvat, jak jsou klasifikovny; hypochondrie stoj vedle demence amnie, ne vak vdycky; hysterie vbec jen zdka. Felix Plater 75

nepot ke smyslovm poruchm jednu ani druhou ado kategorie choromyslnosti je nead na konci osvcensk ry jet ani Cullen: hypochondrie podle nho pat mezi adynamie neboli nemoci spovajc ve slabost nebo ochabnut vitlnch i ivoinch funkc; hysterie pak mezi spasmatick postien pirozench funkc. Nosografick zznamy zdkakdy situuj ob nemoci do njakho logickho sousedstv, by to byl ijen vztah opozice. Sauvages ad hypochondrii mezi halucinace - halucinace, kter se to jen kolem zdrav - ahysterii mezi formy kee. Stejn dlen uv iLinn. Nejsou vtom jeden jako druh vrni Willisovi, kter podal studii hysterie vknize De morbis convulsivis ahypochondrie vDe anima brutorum, voddle pojednvajcm onemocch hlavy, kde ji nazv passio colica? Unho jde skuten odv rzn nemoce: vprvnm ppad jsou fluida tak peht, e se tla jedno na druh, jako kdyby mla vybuchnout - atm vyvolvaj ony neuspodan i nepirozen, nesmysln pohyby, kter charakterizuj hysterickou ke. Pi passio colica jsou fluida naopak rozdrdna njakou jim neptelskou anepimenou ltkou (infesta et improportionata) azpsobuj pak zmatek aporuchy, corrugationes, ve smyslovch vlknech. Willis proto rad nedat se zmst vzjemnou podobou nkterch symptom: nkdy se skuten zd, jako by hypochondrick pote plynuly zdivokch pohyb hysterie, protoe pi kech se obas vskutku vyskytuj bolesti. Ale tato podobnost je klamn. Non eadem sed nonnihil diversa materies est (ltka nen stejn, le ponkud rzn). Pod tmito konstantnmi odlinostmi, jak je vid nosografov, se nicmn zvolna dovruje proces, jm se hysterie ahypochondrie navzjem stle vc pipodobuj jako dv formy jedn ate nemoci. Vr. 1725 Richard Blackmore vydv Treatise of spleen and vapours, or hypochondrical and hysterical affections, kde tyto nemoce definuje jako dv variace jedn ate poruchy jednou jako choroboplodn sloen fluid, podruh jako jejich sklon vylvat se ze svch jmek astravovat se. UWhytta vpolovin 18. stolet je u asimilace pln; systm pznak je nyn toton: Obzvltn pocit zimy atepla, bolesti vrznch stech tla; synkopy ahysterick kee; strnulost atetanus; nadmn valudku astevech; neukojiteln chu jst; zvracen ern hmoty; nhl amohutn tok bled, przran moe; marasmus nebo nervov atrofie; nervov nebo spasmatick astma; nervov kael; buen srdce; 76 nepravideln tep, periodick pote abolesti hlavy; zvrat aommenost, ubvn i oslaben zraku; bojcnost, skleslost, melancholie nebo ilenstv; non mry nebo inkubov. Zrove se hysterie ahypochondrie za osvcensk ry zvolna pesunuj do oblasti chorob mentlnch. Jet Richard Mead mohl ohypochondrii napsat: Morbus tonus corporis est. Apodvejme se lpe, co vlastn k Willisv text ohysterii: Hysterick ve se t mezi nemocemi en proslulosti tak neblah, e je podobn jako semidamnati odsuzovna brt na sebe viny mnoha chorob jinch; jakmile se unkter eny projev njak nemoc neznm povahy apvodu, jej pina nm unik ajej lbou si nejsme jisti, okamit to piteme kodlivmu vlivu dlohy, kter ve vtin ppad za nic neme, anad kadm neobvyklm pznakem prohlaujeme, e jde ojaksi projev hysterie, atuto nemoc, je tak asto poslouila za vmluvu toliker neznalosti, uinme potom pedmtem sv pe alby. Tento text, nevyhnuteln citovan vkad studii ohysterii, neznamen - nech mi to jeho tradin komenttoi prominou -, e Willis vytuil neorganickou podstatu pznak hysterie. k pouze avslovn, e pojem hysterie je ndrkou pro vemon fantazie - ne toho, kdo je, nebo si mysl, e je, nemocn, ale nevdomho lkae pedstrajcho znalost. Askutenost, e Willis ad hysterii mezi nemoce hlavy, prv tak neznamen, e ji povauje za poruchu mentln, ale pouze tolik, e jej pvod pit urit deformaci vpovaze, vchodisku aprvopoten cest ivotnho fluida.

Koncem 18. stolet pejdou nicmn hypochondrie ahysterie celkem bez pekek pod vlajku mentln choroby. Vr. 1755 Alberti vydv vHalle pojednn De morbis imaginariis hypochondriacorum; akdy Lieutaud definuje hypochondrii jako ke, shledv zrove, e mysl je zasaena stejn jako tlo, amon jet vc; termn hypochondrik je proto povaovn skoro za urku, take lkai, kte se chtj zalbit, se mu bedliv vyhbaj. Pokud jde ohysterii, t napklad Joseph Raulin, alespo ve sv vchoz definici, nepiznv u vbec dnou organickou podstatu aad ji rovnou do oblasti patologick obraznosti: Tato nemoc, pi n si eny vymlej, pehnj aopakuj nejrznj nesmysly, jakch je jen schopna naruen pedstavivost, se nkdy stv epidemickou anakalivou. Vvoj hysterie ahypochondrie jde tedy ve vku rozumu po dvou linich. 77 Vjedn se ob nemoce sbliuj anakonec spojuj vjeden spolen pojem choroby nerv; druh jejich vznam atradin patologickou bzi - jasn naznaenou vjejich nzvech - posunuje jinam apozvolna je smruje do oblasti duevnch nemoc po bok mnie amelancholie. Integrace vak neprobh stejnm zpsobem jako umnie amelancholie, toti vrovin zkladnch vlastnost, postehovanch asnnch vjejich imaginrnch hodnotch. Tentokrt jde tak ointegraci, avak ointegraci zcela jinho typu. V ppad hysterie ahypochondrie lkai osvcensk doby samozejm tak hledali typick vlastnosti nemoci. Ale nikdy se jim nepovedlo nalzt onu koherenci, onu kvalitativn kohezi, jak dodala jejich osobitou tv mnii amelancholii. Uvdn vlastnosti si protieily, navzjem se ruily aotzka, m vlastn tyto dv nemoci ve sv podstat jsou, zstvala stle nezodpovzen. Hysterie byla asto chpna jako inek vnitnho ru, kter celm tlem jaksi kvas, ven, je se navenek projevuje neustlm svjenm akeemi. Kladla se otzka: nen tento r pbuzn milostn vni, hysteri pece tak asto provzen, zvlt udvek dychtivch manela nebo mladch vdov, kter ho ztratily? Hysterie je svou povahou ve: jej pznaky maj blzko sp kobrazu ne kchorob; Jacques Ferrand na zatku 17. stolet ten obraz vykreslil se v konkrtnost. Ve sv Nemoci lsky aneb erotick melancholii seznv, e eny propadaj milostnmu lenstv astji ne mui; sjakm umnm to ale dovedou skrvat! Podobaj se vtom bakm destiltoru, pkn usazenm na kotouku, take nen zven dn ohe vidt, ale nahldnete-li pod baku ashnete-li tm panm na srdce, najdete na obou tch mstech mocn r. Nboj poitk, obraziv hra odkaz - obdivuhodn symbolick obraz! Tma vlhkost aru se vcharakteristice skrytch destilanch proces hysterie ahypochondrie objevuje jet dlouho po Ferrandovi, ale obraz ustupuje motivu abstraktnjmu. Plamen enskho destiltoru je znan vybledl u uNicolase Chesneaua: Tvrdm, e hysterick ve nen jeden prost neduh, ale e se pod tmto jmnem rozum vce nemoc, pochzejcch od zhoubnho vparu, kter njakm zpsobem stoup, kter je zkaen ave stavu neobyejnho varu. r hypochondrie je vak nkdy tak such: hypochondrick melancholie je nemoc hork asuch, 78 vyvolvan avami te povahy. Jindy se vppad hysterie ahypochondrie oru nehovo vbec: jejich vlastnost je naopak maltnost, netenost astuden vlhko stagnujcch av: Domnvm se, e pokud tyto choroby (hypochondrick ahysterick) maj del trvn, pochz to od toho, e vlkna mozku anerv jsou ochabl, slab, bez innosti aprunosti; e nervov fluidum je vychudl achab. 12 Otto kvalitativn neustlenosti hysterie patrn nejlpe ze vech text svd kniha Georgese Cheynea The English Malady: nemoc si tu podruje jednotu pouze jakmsi abstraktnm zpsobem, jej

pznaky jsou rozloeny do rznch kvalitativnch oblast apitny mechanismm jedn kad znich. Vechno, co je ke, stah, smrovn, spad do patologie ru, symbolizovanho slanmi stekami nebo kodlivmi, ostrmi i ravmi vpary. Vechny psychologick aorganick znmky slabost skleslost, sklon kmdlobm, neinnost mysli, letargick strnulost, melancholie asmutek - jsou naopak projevem pli vlhkho aochablho stavu vlken, kter zpsobuj studen, vazk ahust moky, je ucpvaj lzy acvy jak sersn, tak krevn. Aochrnut je vdycky dsledek ochlazen azrove znehybnn vlken, peruen vibrac, jakoby zmraench celkovou inerc pevnch ltek. Jak lehce se vrejstku vlastnost uspodaly mnie amelancholie, tak obtn si tam hledaj msto hysterie ahypochondrie. Stejn nerozhodn je nad nimi astejn rozpait je analyzuje medicna pohybu. Mnie jasn souvis - alespo vkadm pojet ochotnm pijmout, co vid - spehnanou mobilitou; melancholie naopak se zpomalenm pohybu. Vppad hysterie, ale ihypochondrie, panuje velk vhn. Georg Ernst Stahl se pikln sp kmylence ztkl krve, kter je nhle tolik aje tak hust, e neme pravideln cirkulovat vrtnic; m sklon vn stagnovat amstnat se; ajak se sna prorazit si cestu hornmi nebo dolnmi stmi, vyvolv zchvat. Podle Boerhaavea aVan Swietena dochz khysterickmu pohybu naopak vdsledku plin mobility fluid, kdy jsou tak lehk anesoudrn, e je rozru sebemen pohyb: Lid slab konstituce, vysvtluje Van Swieten, maj zidlou krev; patn se sr; srum je proto mlo Kutn, nekvalitn; stejn jako srum je ilymfa avechny ostatn tekut ltky jimi produkovan... Zd se tedy, e ve hysterie aneduh hypochondrie, povaovan za nemoci nehmotnho pvodu, zvis na dispozicch i uritm 79 stavu vlken. Pinou zkost, ke, podivnch bolest, knim jsou tak nchyln dvky bledho vzezen alid oddvajc se pli studiu ameditaci, je tato citlivost, tato plin pohyblivost. ili hysterii zpsobuje jak pohyblivost, tak nehybnost, jak dkost, tak tha, jak nepravideln vibrace, tak hutnost stagnujcch av. Objevit styl vlastn tmto pohybm se neda. Stejn to vypad is analogiemi chemickmi; podle Langea hysterii vyvolv kvaen, asice kvaen sol, pronikajcch do rznch st tla cestou av, je se tam nalzaj. Jindy je hysterie pvodu alkalickho. Ettmiiller naopak pvod nemoc toho druhu pipisuje procesu kyselch reakc: Prvn pinou je ostr kyselost aludku; nsledkem kysel stevn mzy je pak patn krev; nevytv u fluida; lymfa je kysel, lu ochabl; nervov vlkna jsou rozruen, trvic ltka zkaen, ztkl apli kysel. Viridet vytv jakousi dialektiku zsad akyselin: kprojevm hysterie ahypochondrie vedou vpary, kter vns vznikaj, ajejich pohyby aprudk stety vmozku anervech. Nkter obzvl jemn ivotn fluida jsou podle nho ve skutenosti alkalick soli, kter se velice rychle pohybuj, akdy doshnou plin subtilnosti, mn se ve vpary; ale ve vpary se mn ikyseliny; ter je pak ene do mozku anerv, kde se stetaj se zsadami atm vyvolvaj nekonen obte. Je zvltn, jak se tyto dv nemoci, hysterie ahypochondrie, nemohou kvalitativn ustlit, vjakm podivnm zmatku se ms jejich dynamika stajemstvm jejich chemie. Cesta kjejich pochopen je stejn vhav, jak snadn se vrovin vlastnost jevil vklad mnie amelancholie. Imaginrn krajina vlastnost, je vustaven dvojice mnie-melancholie sehrla rozhodujc roli, zstala vpbhu hysterie ahypochondrie, zd se, msi druhoadm, jen jakousi stle obnovovanou kulisou. Cesta hysterie nevedla jako umnie pes vlastnosti svta, nejasn zahldan areflektovan lkaskou obraznost. Prostor, vnm se strukturovala, je jin povahy: je to prostor tla vkoherenci jeho organickch amravnch hodnot. Zsluha za osvobozen hysterie od starch mt sthovn dlohy se

vtinou pit Charlesu Le Poisovi aWillisovi. Kdy Jean Libault pekldal, nebo sp adaptoval pro 17. stolet Marinella, mylenku spontnnho pohybu dlohy jet pijmal, ikdy svhradami; dloha se podle nho pohybuje, ale 80 jen proto, aby se ctila lpe; nedl to zpkazu i podntu njak ivoin rozumnosti, ale zpirozenho instinktu, aby si uchovala zdrav atila se nemu slastnmu. Dloze u se zejm nepit schopnost putovat si po libost tlem adivoce je tm rozezmtvat, nebo je tsn pipevnn svm hrdlem, vazivem, cvami akonen iblnou pobinice; ale mnit msto pesto me: Akoli je tedy dloha tak pevn pipoutan kstem nmi popsanm, e neme zmsta, pesto se velmi asto pesunuje avykonv venskm tle dosti prudk azvltn pohyby. Jsou to pohyby rzn, jednou stoup, jindy kles, smruje se, bloud, vyhezv. Vystupuje kjtrm, slezin, brnici, aludku, do hrudi, ksrdci, plicm, hrtanu, hlav. Lkai osvcensk doby takovto vklad takka jednohlasn odmtnou. Le Pois na zatku 17. stolet me u vtextu ohysterickch kech napsat: Eorum omnium unum caput esse parentem, idque non per sympathiam, sed per idiopathiam. (Tmto vem pinle pouze jeden zdroj (jedna pina), ato nikoli podle sympatie, le podle idiopatie.). Pesnji eeno pinou je hromadn tekutin vzadn sti lebky: Tak jak vznik eka ze soutoku mnoha drobnch pramnk, kter se vn spojuj, podobn se pi sklonu hlavy hromad tekutina, protkajc dutinami, je jsou na povrchu mozku akon vzadn sti hlavy. Teplem vtch partich se pak tekutina zaheje azashne ohnisko nerv. Teorii dlohy podrobuje dkladn kritice iWillis: pinou vech poruch anepravidelnost vpohybu krve, knim pi tto nemoci dochz, jsou hlavn postien mozku anervovch vlken. Ale tma uritho bytostnho spojen hysterie sdlohou vechny tyto analzy pesto nepotlaily. Je pouze chpno jinak: ne u jako skuten putovn dlohy tlem, nbr jako jaksi vyzaovn, kter uv organickch cest afunknch pbuznost. Ned se ci, e by se sdlem nemoci stal mozek, ani e by byl Willis otevel cestu kpsychologick analze hysterie. Mozek vak nyn hraje roli spoute aiitele nemoci; ona sama m pvod vtrobch, vdloze stejn jako ve vech ostatnch. Dloha bude patologii hysterie provzet a do konce 18. stolet, a do Pinela, ne vak ve smyslu njak sv vlastn speciln povahy, ale ve smyslu rozptylu do av anerv. Stahl opr vklad paralelnosti hysterie ahypochondrie opodivn pipodobnn menstruanho cyklu khemoroidm. Ve sv analze spazmatickch pohyb vysvtluje, e hysterie je dosti prudk bolest, provzen naptm atlakem, pociovanmi hlavn 81 pod hypochondriem. Umu - jejich tlo se sna zbavit pebytku krve zvracenm avznikem hemoroid -, se tato nemoc nazv hypochondri, uen, jejich msky nejsou, jak by mly bt, se nazv hysteri. Mezi obma poruchami nicmn nen podstatn rozdl. Pes mnoh teoretick odlinosti je tomu blzk inzor Hoffmannv: pinou hysterie je dloha - uvolnn aochablost -, ale sdlo nemoci, stejn jako uhypochondrie, je teba hledat valudku astevech; krev aivotn vy zanou stagnovat v blanitch anervovch obalech stev; ztoho vznikaj aluden pote, je se pak odtud do celho tla. Choroby samy pochzej zvnitnch aspodnch tlesnch dutin, ale aludek, umstn vsamm stedu organismu, slou jako jejich spout arozesilatel: Nen pochyb, e sdlem spasmatickch postien hypochondrik ahysterik jsou nervov sti ahlavn blny aludku astev, odkud je meziebern nerv pen do hlavy, hrudi, ledvin, jater avech hlavnch tlesnch orgn. Role pitan Hoffmannem stevm, aludku ameziebernmu nervu je pro zpsob kladen problmu vosvcenskm obdob pznan. Nejde ani tak oto zavrhnout starou lokalizaci do dlohy, jako hlavn objevit princip pohybu

acesty, po nich se rznotvrn, polymorfn nemoc do celho tla. Nemoc, je me zashnout stejn dobe hlavu jako nohy, projevit se ochrnutm nebo divokmi gesty, vyvolat stejn katalepsii jako nespavost, prost nemoc, je probh prostorem tla takovou rychlost atak lstiv, e je virtuln ptomn vkad jeho sti. Nakolik se od Marinella do Hoffmanna zmnil lkask obzor, nen teba zdrazovat. Zproslulho putovn dlohy, je tvoilo neodlunou soust hippokratovsk tradice, nezbv u nic. Nic, a snad na jedno tma, kter je nyn tm zejmj, e u nen vzno na jedinou lkaskou teorii, ale pechz nemnn zjednoho spekulativnho pojet azjednoho vkladovho schmatu do druhho, tak jak za sebou nsleduj. Je to tma dynamickho rozbouen tlesnho prostoru, stoupn spodnch sil, je nsledkem dlouhodobho stlaen, kdy byly jakoby zatarasen, propukaj vchaotick pohyb aven, kter se nakonec - prostednictvm mozku nebo ibez nho - roz do celho tla. Toto tma se takka beze zmny udr a do zatku 18. stolet, akoli fyziologick pedstavy se mezitm totln zreorganizuj. Vprbhu 18. stolet, ani pitom dolo vteorii i zkuenosti patologie knjakmu pevratu, dostv 82 vak kupodivu novou podobu. Jeho smysl se nhle mn: na msto dynamiky tlesnho prostoru nastupuje etika senzibility. Prv ateprve tehdy se pojmy hysterie ahypochondrie sto avstoup definitivn do svta lenstv. Tma pi svm vvoji prolo tedy temi etapami. Pokusme se je restituovat: 1. Dynamika organickho amravnho pronikn. 2. Fyziologie tlesn kontinuity. 3. Etika nervov senzibility. Jestlie se prostor tla jev jako pevn asoudrn celek, pak mus bt pinou chaotickho pohybu hysterie ahypochondrie njak prvek, kter je tak jemn atak nepetrit mobiln, e doke prostoupit ipevn ltky. Jak k Nathaniel Highmore, ivotn fluida dk sv subtilnosti mohou pronikat ido tch nejhutnjch, nejkompaktnjch st... adk sv ilosti mohou vjedinm okamiku proniknout cel mikrokosmos. Kdy se fluida pli rozv azanou se bouliv achaoticky it celm tlem do tch jeho st, je jim nepslu, vyvolvaj tm spoustu nejrznjch poruch. Pro Highmora stejn jako pro jeho oponenta Willise, aprv tak ipro Sydenhama, je hysterie nemoc tla, je se stalo pro fluida tak cele prostupnm, e jeho orgny ztratily svj vnitn d azmnily se vnesoudrnou hmotu, pasvn vydanou jejich chaotickmu pohybu. Fluida se pak divoce avpli velkm mnostv pelvaj do t nebo on sti, vyvolvaj vn kee nebo bolesti... anaruuj funkci jak orgn, zkterch odchzej, tak tch, do nich pechzej, nebo takovto nepravideln, vem zkonm ivoinho du odporujc en fluid nutn mus velmi pokozovat jak ty, tak ony.13 Podstatou hysterie je tedy tato spirituum ataxia, tento tok fluid, kter se mohou bez ohledu na zkony organismu ajakkoli funkn nutnosti postupn zmocovat vech prostor tla. inky se mn podle toho, kter oblast je zasaena, anemoc, vprameni svho pohybu nediferencovan, nabv rznch podob podle toho, kudy prochz akde se vynouje: Kdy se fluida nahromad vbie, vrhaj se mocnm tokem na svaly hrtanu ahltanu, po cel dlce sv drhy vyvolvaj kee avbie zpsobuj otok podobn velik kouli. Kdy hysterick porucha napadne onco v trank akrajinu pod srden jamkou, projev se to nesnesitelnou bolest podobnou kolice. Stoupne-li jet v, vrhne se na vitln sti avyvol tak prudk buen srdce, a nemocnmu pipad, e 83 jeho nrazy do eber mus slyet cel okol. Apostihne-li vnj partii hlavy mezi lebkou aolebenic ana tom jednom mst setrvv, psob tam nesnesitelnou bolest provzenou prudkm zvracenm...14 Charakter pznaku

uruje sama sebou asvou vlastn povahou kad st tla. Hysterie se tak jev jako ta nejrelnj azrove nejklamnj znemoc: je reln, protoe zaloen na pohybu fluid; apitom iluzorn, protoe vyvolv pznaky, je zdnliv svd oporue toho i onoho orgnu, akoli jsou pouze formou, kterou se vrovin orgn projevuje porucha stedn nebo sp celkov; naruen vnitn mobility dostv navenek podobu mstnho symptomu. Orgn, reln zasaen boulivm pohybem fluid, simuluje svou vlastn nemoc; porucha pohybu ve vnitnm prostoru ho nut pedstrat, jako by byl porouchan on sm; hysterie tak napodobuje takka vechny nemoci, je mohou lovka postihnout, nebo a se vyskytne vkterkoli sti tla, okamit vyvolv pznaky vlastn prv on sti, anen-li lka dost moudr azkuen, snadno se zml apznaky zpsoben vhradn nemoc hysterie bude pitat pmmu onemocnn t i on sti15; tak lstiv je tato nemoc: akoli probh tlem jako jednolit pohyb, projevuje se vrznch specifickch podobch; ale je to specifikum bez podstaty, pouh klam tla. m je vnitn prostor prostupnj, tm je hysterie astj atm vc m tv; je-li vak tlo pevn aodoln, je-li vnitn prostor hutn, uspodan ave svch rznch oblastech dostaten heterogenn, projevuje se hysterie zdka ajen vlehkch incch. Nespov prv vtom rozdl mezi hysteri enskou amuskou, nebo jinak eeno mezi hysteri ahypochondri? Princip odlinosti obou nemoc nespov vpznacch, dokonce ani vpinch, ale ist jen vpevnosti tla avemsi jako Nutnosti vnitn krajiny: Krom lovka, kterho lze nazvat vnjm akter se skld zst vnmatelnch smysly, existuje lovk vnitn, tvoen systmem ivotnch fluid aviditeln jen oima ducha. Tento druh lovk, spojen tsn ad se ci vjedno sustrojenm tlesnm, je ze svho stavu vce nebo mn vyruovn podle toho, vtiskla-li proda principm celho soustroj vt nebo men pevnost. Proto postihuje tato nemoc mnohem astji eny ne mue, nebo jsou svm ustrojenm keh, mn pevn, ij zmkileji, vrozkoch apohodl, anejsou zvykl trpt. Prostorov pevnost, jak vysvt zcitovanch dk, znamen tedy jet nco jinho: je to tak pevnost mravn; mon je ona odolnost 84 orgn vi chaotickmu pronikn fluid vlastn tot jako duevn sla, sla schopn uchovat vmylenkch atouhch d. Aonen zprovatl aprostupn vnitn prostor je vlastn duevn ochablost. Proto tak tak zdkakdy propadaj hysterii eny pivykl prci atvrdmu ivotu, amaj kn naopak tak siln sklon ty, kter ij zmkile, zahliv, vpepychu alenoen; anebo eny podlomen njakm smutkem: Kdy se se mnou eny rad onjak nemoci, jej povahu nemohu poznat, zeptm se jich, zdali je ta bolest, na ni si stuj, nezachvacuje ve chvlch smutku... ; jestlie pisvd, mm plnou jistotu, e jejich nemoc je hysterie.16 Je tu nov formulovno star mravn tuen, kter u od Hippokrata aPlatna pisuzovalo dloze neustlou pohyblivost ivho tvora ajej pohyby uritm zpsobem prostorov podalo; tuen, je vhysterii nejasn postehovalo nepotlaiteln zmtn neukojitelnch aneovldnutelnch tuh; obraz enskho orgnu stoupajcho a do hrudi ahlavy byl mtickm vyjdenm rozvratu velk platnsk tripartity ahierarchie, kter j zaruovala nehybnost. Tm mravnm tuenm jsou vedeni Sydenham aDescartovi ci; zmnila se vak krajina, vn se toto tuen vyjaduje: msto Platnova vertiklnho ahieratickho du je tu nyn tvar, jm probh neustl azmaten vnitn pohyb, ale ne u jako boue stoupajc zdola nahoru, nbr jako chaotick vr vrozvrcenm prostoru. Sydenhamv vnitn lovk viditeln jen oima ducha nen dn objektivn tlo, kter by se nabzelo neutrln bezbarvmu pozorovn; je to msto, kde se urit pedstava otle, ojeho vnitnch pohybech, stetv suritm zpsobem jejich mravnho hodnocen. Proces probh adovruje se vrovin tohoto etickho pojet. Ono si pizpsobuje ahnte podle svho lkaskou teorii ajej vdycky poddajn - pedstavy; aono

je tak pdou, na n se zformuluj velk mravn tmata ana n pozvolna zmn svou prvotn tv. Prostupn tlo mus bt nicmn tlo njakm zpsobem souvisl. Rozptyl nemoci do orgn vpodstat pece znamen urit plynul pohyb, kter j prv umouje pechzet zjednoho orgnu na druh apostupn je vechny zasahovat. Tlo hypochondrika nebo hysterika je sice porzn, vsob samm rozestoupl, vpdem nemoci rozvolnn, ale tomu vpdu mus pece nco zajiovat prostorovou kontinuitu. Jestlie nemoc vtle koluje, pak jsou jeho 85 vlastnosti jin, ne jak se jevily utla, znho vyvstvaly pouze jej rozptlen pznaky. To je problm, kter pronsleduje medicnu osmnctho stolet. Akter ji pivede ktomu, e se hypochondrie ahysterie stanou nemocemi nerv; to jest idiopatickmi nemocemi stednho initele vech sympati. Nervov vlkno m pozoruhodn vlastnosti; me toti integrovat ty nejrznorodj prvky. Zvltn je pece u jen to, e pedv dojmy nejrznjho druhu, apitom m vude ave vech orgnech stejnou povahu: Nerv protaen do oka doke vnmat hmotu tak subtiln j ako svtlo; nerv vorgnu sluchovm je citliv kchvn zvukovch tles; ajeden ani druh se vniem svou povahou neli od tch, je slou pocitm hrubm, jako je hmat, chu, ich. Tato povahov totonost dky svm rozlinm funkcm umouje komunikaci mezi mstn nejvzdlenjmi afyziologicky nejodlinjmi orgny: Tato homogennost ivoinch nerv spolu sjejich schopnost uchovvat mnohonsobn spojen . . . nastoluje mezi orgny harmonii, je asto zpsobuje, e se na poruchch st skuten zasaench podl ijedna nebo vce st jinch.17 Jet podivuhodnj vak je, e nervov vlkno doke penet souasn jak podnt kvolnmu pohybu, tak vjem smyslovho orgnu. Simon-Andr Tissot tuto dvoj funkci jednoho atho vlkna vid jako kombinaci pohybu vlnivho pi volnm podntu (je to pohyb fluida uzavenho vpoddajn jmce, jako kdybych napklad zmkl mch atrubikou by vyla tekutina) - apohybu tlskovho pi pocitu (pohyb kulenkovch koul). Pocit ipohyb tak mohou probhat souasn vjednom atm nervu: kad napnut nebo povolen vlkna se projevuje souasn vpohybech ipocitech, tak jak je tomu uvech nervovch nemoc. Jakkoli vak m nervov systm takovouto schopnost sjednocovat, je skuten jist, e koheze onch tak rznch poruch charakterizujcch hysterii nebo hypochondrii spov vpedivu jeho vlken? Co vlastn spojuje pznaky, je od jednoho konce tla na druh prozrazuj nervov postien? Jak si vysvtlit, jakou spojujc arou, e nkter jemn asiln citliv eny pod dojmem njak opojn vn nebo pli ivho len njak tragick udlosti nebo pi pohledu na boj upadaj do mdlob nebo ke? Hledalo by se marn: dn pesn nervov spojen tu nen; nen tu dn od zatku narsovan cesta; jen jaksi dn na dlku, kter m sp povahu fyziologickho souzvuku. 86 Rzn sti tla maj toti jednu velice pesn danou schopnost, kter je bu veobecn arozprosten na cel tlesn systm, nebo sten, to znamen, e se projevuje hlavn na nkterch partich. Je to sympatie. Tato velmi se rznc schopnost jak ctn, tak pohybu umouje orgnm navzjem komunikovat, spolen trpt, reagovat ina vzdlen podnt. Whyttovi se ve skutenosti neda sympatii zcelku nervovho systmu izolovat ani ji ve vztahu ksenzibilit apohybu pesn definovat. Sympatie pro nj existuje pouze jako nco, co orgny pejmaj prostednictvm nerv aco je tm vraznj, m je mobilita nerv vy; zrove je to jedna zforem senzibility: Kad sympatie, kad souhlas je podmnn pocitem, aproto me vznikat pouze prostednictvm nerv, nebo jedinm nstrojem pocitu jsou

ony.18 0 nervovm systmu se tu ovem u nehovo proto, aby se vysvtlila pesn cesta, kterou je pedvn pohyb nebo pocit, nbr aby se zdvodnila vcel jej masvnosti citlivost tla vi jeho vlastnm fenomnm aona ozvna, j samo sob odpovd skrze rozlohy svho organickho prostoru. Nervov nemoci se jev pedevm jako poruchy sympatie; jejich pedpokladem je nervov systm ve stavu celkovho poplachu, kdy je kad orgn schopn sympatizovat sktermkoli orgnem jinm: Pi takovmto stavu citlivosti nervovho systmu mohou duevn vn, chybn ivotosprva, prudk zmny poas, tepla azimy, dusna avlhka, velice snadno vyvolat chorobn symptomy; lid takovho ustrojen se proto nebudou tit pevnmu i stlmu zdrav; vtinou budou trpt neustlmi, jednou silnjmi, jindy slabmi bolestmi. Vybiovanou citlivost pitom zejm vyvauj zny necitlivosti ajakoby spnku; nejvy vnitn citlivost se veobecn pit hysterikm, kdeto uhypochondrik je pomrn slab. Ado prvn kategorie pat samozejm eny: prv dloha je pece orgn, kter - stejn jako mozek - udruje nejvc sympati scelm tlem! Sta si pipomenout zvracen, provzejc vtinou znt dlohy; zchvaty nevolnosti apodivn chut vdob po poet; stahy brnice abinch sval pi porodu; bolen hlavy; horko, bolesti vzdech astevn koliky ped pchodem msk. Cel ensk tlo je protkno nejasnmi, ale podivn pmmi cestami sympatie; je samo se sebou vtak neustlm abezprostednm srozumn, e vnm maj sympatie jakousi absolutn privilegovanou pdu; cel jeho prostor od jednoho konce na druh vsob skrv neustlou monost hysterie. Citlivost organismu, 87 prostupujc sympatiemi cel tlo, vyvolv uen nervov nemoce zvan vpary. Protoe nervov systm en je vtinou mobilnj ne musk, jsou unich nervov nemoce astj atak zvanj.19 Whytt tvrd, e zail ppad, kdy jist mlad ena slabch nerv upadala pi bolestech zub do ke anecitlivosti, je trvaly po nkolik hodin aopakovaly se, kdy bolest zeslila. Z nervovch nemoc se staly nemoce spovajc vkontinuit tla. Tlo pli blzk sob sammu, pli se sebou dvrn vkad sv sti, jaksi podivn zen organick prostor - tak nyn vypad tma hysterie ahypochondrie; mylenka tla pli se sebou samm sblenho dostv nkdy podobu pesnho obrazu; nkdy a pli pesnho, napklad slavn Pommeovo zkornatn nervovch vlken. Ikdy vak podobn obrazy problm zkresluj, pece jen ho nepotou; proces pokrauje dl. Je tato sympatie ve sv podstat njakou skrytou vlastnost orgn citem, onm hovoil Cheyne -, nebo ji njak reln prostedkujc prvek? Aspov patologick blzkost, je charakterizuje nervov choroby, ve vydrdn onoho citu nebo ve vt mobilit on intersticiln vmezeen ltky? Je zvltn, ale pro lkask mylen 18. stolet nejsp charakteristick, e zatmco se fyziologov sna pesn vymezit funkce aroli nervovho systmu (citlivost avzruivost, poitek apohyb), lkai ve svm pojet nemoci tyto pojmy smuj vjedno aartikuluj je podle zcela jinho schmatu, ne jak nabz fyziologie. Citlivost apohyb nejsou odliovny. Tissot vysvtluje, e dt je citlivj ne kdokoli jin, protoe vechno je vnm leh apohyblivj; vzruivost, jak ji chpal Haller, to jest jako urit vlastnost nervovho vlkna, je smovna se vzruenm apojmna jako patologick stav orgnu vyvolan dletrvajcm drdnm. Nervov nemoci se jev jako stavy vzruen souvisejc splinou mobilitou vlkna. Vidme nkdy osoby, unich sebemen podnt vyvol pohyb mnohem znanj, ne jak zpsobuje ulid zdravch; takov osoby nesnesou sebemen dojem zven. Sebenepatrnj zvuk, sebeslab svtlo unich vede kmimodnm pznakm.20 Je pravda, e kdy se medicna sklonku 18.

88 stolet dr tto dvojznanosti pojmu vzruen, ve skutenosti tm zachycuje spojitost mezi dispozic (vzruivost) apatologickou phodou (vzruenm); ale tak tm dl uchovv jak tma poruchy orgnu, kter uritm sob vlastnm zpsobem reaguje na celkov postien (a svou vlastn citlivost zajiuje komunikaci, je pitom zstv diskontinuln), tak mylenku poruchy, je se tlem ame zashnout kteroukoli jeho st (piem kontinuitu - je zstv kontinuitou, pestoe nabv vorgnech rznch forem - zajiuje mobilita vlkna). Jakkoli vak pojem vzruenho vlkna hraje tuto roli jaksi sladn zmti, na druh stran umon patologii provst zsadn rozlien. Lid nemocnch nerv jsou obzvl vzruiv, ili siln citliv: maj tenk vlkno, kehk organismus, ale tak dui snadno pstupnou dojmm, nepokojn srdce, pli souct se vm, co se dje kolem nich. Tato univerzln rezonance poitek azrove mobilita - je prvn determinantou nemoci. eny kehkho vlkna, je se ve sv neinnosti daj snadno unst vlastn ivou fantazi, podlhaj nervovm nemocem astji ne mui, kte jsou robustnj, su, vce spalovan prac. Plin vzruen m vak tu zvltn vlastnost, e tlum anakonec umluje vjemy due; jako kdyby senzibilita nervovho orgnu pesahovala schopnost due vnmat aveker bohatstv vjem, je vyvolv svou extrmn mobilitou, spotebovvala jen sama pro sebe; nervov systm je vtakovm stavu vzruen areakce, e nen sto pedvat sv poitky dui; vechna psmena m zpehzen; u je nedoke st.21 Rsuje se tu mylenka citlivosti, je nen pocitem, aobrcenho vztahu mezi kehkost jak due, tak tla apocitem, kter jakoby sp abrn tak nervovm otesm dospt a kdui. Hysterikova nevnmavost je pouze rubem jeho citlivosti. Teprve pojem vzruivosti - by nedostaten vypracovan avmylen patolog jet neujasnn - umonil, aby vyvstal tento vztah, kter se nedailo definovat pojmem sympatie. Tm ovem nervov nemoc hluboce mn svj mravn vznam. Dokud byla spojovna (by iskrze etn anejasn cesty sympatie) spohyby orgn doln sti tla, spadala do oblasti urit etiky touhy; mstila se skrze ni nezkrocenost tla; knemoci vedla pli divok ve. Nyn kn vede plin citlivost, pehnan souctn se vemi okolnmi bytostmi. lovk u nen puzen svou skrytou povahou; stv se obt vemonch podnt, jimi hovo 89 ktlu adui vnj svt. Proto je tak nevinnj, azrove provinilej. Nevinnj, protoe rozruen nervovho systmu mu zastr vdom, ato tm vc, m je nemoc t. Apitom daleko provinilej, protoe jeho nervov vzruen je pirozen dsledek ivota, jak vedl, veho toho, kemu na svt lnul, jeho sklon, vn afantazi, vnich si liboval. Pirozen dsledek amravn trest. Cel jeho ivot nad sebou tm stupnm rozruen vyn konen soud: za svou nepirozenost, sedav mstsk ivot, etbu romn, zlibu vdivadle, pemrtn pstovn vd, za pli ivou pohlavn ve nebo onen zloinn nvyk, kter je prv tak mravn zavrenhodn jako fyzicky kodliv.22 Nevinnost nervov nemocnho, kter u sv nervov vzruen ani nevnm, je vpodstat jen spravedlivm trestem za hloubji spovajc vinu: za to, e dal pednost svtu ped prodou. Straliv stav!... Je to peklo vech zentilch du, kter zneinnosti propadly nebezpenm rozkom amsto prce, jak ji d proda, se radji oddvaly vemonm chimrm... Tak jsou trestni bohi za neblah zpsob, jakm uvaj svho jmn.23 To u se ocitme ped prahem 19. stolet. Vzruivost vlkna bude mt ve fyziologii apatologii svj dal osud. Stopa, kterou prozatm zanechv

voblasti nervovch chorob, je nicmn velmi vznamn. Na jedn stran se jej zsluhou hysterie ahypochondrie pln zaad mezi mentln choroby. Rozlienm zsadnho vznamu mezi citlivost apocitem vstoup do oblasti ne-rozumu, jeho podstatnm rysem, jak jsme vidli, byl omyl asen, neboli zaslepen. Dokud se vpary vykldaly jako kee nebo jaksi podivn cesty sympatie uvnit tlesnho prostoru, nemly, by ivedly kmdlobm nebo ztrt vdom, se lenstvm nic spolenho. Jakmile se vak duch stv slepm ke sv vlastn krajn citlivosti - vtu chvli se objevuje lenstv. Ale na druh stran tm lenstv dostv takovou npl provinilosti, mravn sankce, spravedlivho trestu, jakou vosvcenstv nikdy nemlo. Vechny tyto nov hodnoty tla pojem ne-rozumu kzemi: zaslepen u nen podmnkou, za n se dostv kei lenstv, ale psychologickm dsledkem mravnho proheku. Je ohroeno to nejpodstatnj, co zkuenost lenstv obsahovala. Zaslepen se mn vnevdom, omyl vproheek; ato vechno, m se vlenstv paradoxn projevovalo nebyt, se nyn stv spravedlivm 90 trestem za mravn patnost. Cel struktura lenstv, jak je pojmal vk rozumu, cel jej vertikln hierarchie od cyklu hmotnch pin a po transcendenci deliria, se hrout arozlo se nyn po povrchu oblasti, kterou spolen zaujmou, ao ni se spolu brzo zanou pt, psychologie amorlka. Vdeck psychiatrie 19. stolet me nastoupit. Prv tyto nervov pote ahysterie, na nich brzo pocvi svou ironii, budou jejm vchodiskem. 1. Johann Weyer, De praestigiis daemonum (1663). 2. Ibid. 3. Apologie pour Monsieur Duncan. 4. Ibid. 5. Hippolyte-Jules la Mesnardire, Trait de la rnlancolie (La Flche, 1635), str. 10. 6. Apologie pour Monsieur Duncan. 7. Thomas Willis, Opera omnia (Lyons, 1681), sv. IL, str. 242. 8. Jist vojk upadl vmelancholii, protoe ho odmtli rodie dvky, kterou len miloval. Stal se zasnnm, stoval si na velk bolesti hlavy apocit neustlho otupen vtch mstech. Vihledn hubl; zbledl vtvi; byl tak slab, e klel, ani si to uvdomoval... Pitom neblouznil, pouze na nic kladn neodpovdal apsobil jako duchem neptomn. Nikdy si neekl ojdlo ani pit. (Gazette salutaire, 17. bezna 1763). 9. Robert James, Dictionnaire universel de mdicine (franc. peklad, Pa, 1746-1748), sv. IV., str. 1215. 10. Encyclopdie, heslo Mnie. 11. William Cullen, Institutions de mdicine pratique (franc. peklad, Pa, 1785), sv. IL, str. 315. 12. M. Flemyng, Nevropathia sive de morbis hypochondriacis et hystericis (Amsterdam, 1741), str. i-ii. 13. Thomas Sydenham, Mdicine pratique (franc. peklad, Pa, 1784), str. 400-404. 14. Ibid., str. 395-396. 15. Ibid., str. 394. 16. Ibid., str. 394. 17. Jean-Baptiste Pressavin, l~'ouveau trait des vapeurs (Lyons, 1770), str.23. 91 18. sv. 19. 20. Robert Whytt, Trait des maladies nerueuses (franc. peklad, Pa, 1777), I, str. 23-24, 50-51. Ibid., str. 47, 126-127, 166-167. Simon-Andr Tissot, Trait des nerfs et de leurs maladies (Pa, 1778-

1780), sv. L, st 2., str. 302. 21. Ibid., str. 278-279, 302-202. 22. Pressavin, op. cit., str. 65. 23. Louis-Sbastien Mercier, TabLeau de Paris (Amsterdam, 1783), sv. IIL, str. 199. 92 V. LKAI ANEMOCN Ve pitlech se lenstv nelilo, jejich kolem bylo hlavn dret stranou anapravovat. Mimo pitly se vak po cel obdob osvcenstv terapeutika lenstv pesto rozvjela: praktikovaly se dlouhodob kry, kter nemly vylit ani tak dui jako sp celho jedince, jeho nervov vlkno stejn jako jeho obraznost. Na tlo lence se hledlo jako na viditeln zhmotnn jeho nemoci: vechny tyto fyzick kry vychzely zmravnho pojet tla asledovaly jeho mravn lbu. 1. Zpevovn. Podstatnou slokou lenstv, ivjeho nejvzruenjch formch, je slabost. Fluida nepravideln v, protoe nemaj dost sly ani vhy, aby mohla gravitovat po svch pirozench cestch; dvod, pro jsou nervov poruchy tak asto provzeny keemi asvjenm, spov vtom, e je vlkno pli mobiln nebo pli vzruiv i pli citliv na vibrace; vkadm ppad mlo robustn. Ikdy maniaci vdivokm zchvatu nkdy projevuj znanou slu, vdycky se pod tm skrv urit slabost, urit bytostn nedostatek odolnosti; zuivost lence je ve skutenosti vdycky jen sla pasvn. Hled se lba, kter by dodala fluidm nebo vlknm vervu, ale vervu klidnou, slu, kterou dn chaos nerozbou, protoe bude cele podzena chodu prody. Zd se, e jet sp ne oivost avervu jde vtto mylence nov odolnosti, obrozen, ale zrove u podzen azkrocen prunosti, hlavn orobustnost. Je teba najt vsamotn prod slu, je produ posl. Lkai sn olcch, je by se tak kajc postavily na stranu fluid apomohly jim pekonat pinu jejich kvasu. Postavit se na stranu fluid znamen bojovat proti jalovmu hemen, jemu jsou proti sv vli vydna; atak pomoci jim vymanit se zchemickch kvas, kde se zahvaj apropadaj chaosu; akonen zpevnit je natolik, aby odolala vparm, kter se sna je zadusit, znetenit astrhnout do svho vru. Posilujcm prostedkem proti vparm jsou ty nejodpornj pachy; fluida, podncen nepjemnm pocitem, se vzbou avrhnou se do protitoku; uv se ktomu smradlav maso, ambrov olej, splen ke ape, prost vechno, co me vdui vyvolat iv anepjemn pocity. Proti kvaen se m podvat dryk, Charrasv vtaek proti epilepsii ahlavn slavn Voda uhersk krlovny1; 93 kyselost zmiz afluida dostanou opt svou pvodn vhu. Aby se jim vrtila sprvn mobilita, Lange naopak doporuuje vystavit je pocitm apohybm souasn pjemnm, umenm apravidelnm: Kdy je ivotn fluidum zdl arozpadl, je teba lk, kter zklidn jeho pohyb avrt je do pirozenho stavu, atakovmi jsou vci, probouzejc vdui pocit nn amrn radosti, jako pjemn vn, prochzka pvabnmi msty, pohled na mil lidi, hudba. Pokojn nha, pimen te, ivost, ale jen takov, aby tlo chrnila, to vechno zpevuje kehk prvky, je prostedkuj komunikaci mezi tlem adu. Jedna ltka je vak kposlen vbec nejlep, protoe je sama ze vech nejpevnj azrove nejpoddajnj, nejodolnj inejtvrnj vrukch toho, kdo ji um ukout: elezo. elezo, ltka vsadn povahy, spojujc vsob vechny vlastnosti, je si, jsou-li izolovny, rychle protie. Neexistuje nic odolnjho, nic poslunjho ne elezo; je to dar prody, apitom ho uv ivechna lidsk technika. M-li se pomoci prod apodpoit jej sla, kter prostedek me bt spolehlivj - to jest bli prod apoddajnj lovku - ne

elezo? Uvd se star pklad, jak Dioskrids dodal neten vod schopnosti j ciz, kdy do n ponoil rozhavenou eleznou ty. Spojenm tch nkolika prvk -sv vlastn klidn mobility srem ohn atvrdost kovu zpracovanho kpoddajnosti - zskala voda moc posilovat, oivovat azpevovat, kterou pak mohla penst na organismus. Ale elezo je inn ibez jakkoli pravy. Sydenham prost doporuuje uvat pmo elezn piliny. Whytt pe olovku, kter si lil slabost aludench nerv, je unho psobila trval stav hypochondrie, tm, e jich denn spolykal a 230 grn (1 grn = 0,06 g). Krom ostatnch pednost m toti elezo navc tu pozoruhodnou vlastnost, e inkuje rovnou, nezprostedkovan abez jakkoli transformace. Nepedv svou ltku, ale svou slu; akoli je tak odoln, vtle se kupodivu ihned rozpout azanechv vnm bez veho odpadu i rezu jen sv kladn hodnoty. Vechny tyto pedstavy oblahodrnosti eleza jsou tentokrt oividn teoretick apevauj dokonce inad pozorovnm. Pokusy nemaj za cl osvtlit njakou pozitivn souvislost, ale doloit toto pm pedvn vlastnost. Wright napklad pod psovi dvku Martovy soli; kdy po hodin smch chylus sdubnkovou tinkturou, zjist, e se nezbarvil do tmav ervena,jak by tomu bylo vppad vstebn eleza. Znamen to tedy, e elezo 94 nepodlh trvicmu procesu, e nepechz do krve, nepronik do organismu svou ltkou, ale posiluje blny avlkna pmou cestou. Sp ne jako vsledek pozorovn jev se tato mylenka zpevnn fluid anerv jako pracovn metafora, implikujc penos sly bez jakkoli diskursvn dynamiky. Sla pechz dotykem, nedochz tu kdn ltkov pemn, kdnmu pedvn pohybu. 2. Proitn. Zanesen vnitnosti, ven falench pedstav, kvaen vpar akvas divokost, zkaen vy azkaen fluida - to vechno vyaduje lebn postupy, za nimi se rsuje jeden at vkon oisty. Sn se ojakmsi totlnm oitn: ta nejprost, ale tak nejneuskutenitelnj lba. Znamenalo by to nahradit ztklou, zhoustlou, kyselmi moky zanesenou krev melancholika krv jasnou alehkou, je by se znovu rozbhla arozehnala lenstv. Krevn transfzi jako lk na melancholii navrhuje vr. 1662 Moritz Hoffmann. Po nkolika letech se mylenka natolik prosad, e se londnsk Filosofick spolenost rozhodne vykonat srii pokus na chovancch Bethlehemu. Doktor Allen, kterho tm pov, odmtne. Ale pokus se oto na jednom svm milostnou melancholi postienm pacientu Denis; odebere mu 10 unc krve anahrad je onco menm mnostvm, odstm ze stehenn tepny telete; druh den to opakuje, ale vymn u jen nkolik unc. Nemocn se zklidn; nsledujc den se jeho duch zjasn; azakrtko se zcela uzdrav; potvrdili to vichni profesoi Chirurgick koly. Pozdji dojde sice jet knkolika pokusm, ale vcelku se od tto metody brzo ustupuje. Uvaj se hlavn lky zabraujc kaen. Vme z vce ne ttiscilet zkuenosti, e myrha aaloe uchovvaj mrtvoly.2 Anejsou snad tyto zmny tla stejn povahy jako zmny provzejc choroby av? Proti vparm nelze proto doporuit nic lepho ne lky jako myrhu nebo aloe, ahlavn slavn Paracelsv elixr. Ale zkaeninm nesta jen pedchzet; je teba je pott. Vznikaj tak postupy zamen pmo na tuto zmnu; jedny se sna tok zkaench ltek vychlit, jin rozpustit kodliviny: metody odvdc ametody istic. K tm prvnm pat postupy ist fyzick, jako vytven ranek na povrchu tla, aby se do nich nkaza sousteovala azrove tudy vychzela ven. Takovm mechanismem vysvtluje Fallowes lebn inky svho Oleum 95 cephalicum; pi lenstv jsou jemn ilky, jimi by mlo proudit ivotn fluidum, ucpny ernmi vpary` ; krev neme kolovat; hromad se vilch

mozku atam stagnuje, nebo se zmt vchaotickm pohybu, kter mate mylenky. Oleum cephalicum zpsobuje na hlav mal puchky; ty se znovu potraj olejem, aby nezaschly aaby tudy mohly vychzet ern vpary usazen vmozk'. Stejn inek maj ispleniny aezn rny kdekoli na tle. Panuje dokonce domnnka, e lenstv mohou vypudit ikon nemoce jako svrab, liej nebo netovice; zkaen ltky vyjdou ztrob amozku, rozptl se po povrchu tla avyprchaj. Koncem stolet se ujm zvyk lit nejpornj ppady mnie naokovnm svrabu. Doublet ve svm Ponauen zr. 1785 doporuuje sprvcm pitl, aby na ppady mnie, kde nepomhaj projmadla ani poutn lou, vodn koupele ani sprchy, pouili plen ehadlem, eznch ranek, povrchovch bolk, okovn svrabu. Lba se vak zamuje hlavn na rozpoutn fermentac, jejich vznik vtle zpsobil lenstv. Uv se ktomu pedevm hokch lk. Hokost m vechny drsn vlastnosti mosk vody; je leptav, atm oiuje; rozer vechno zbyten, kodliv, neist, co do tla nebo due uloila nemoc. Hok aostr je kva, proto prospv osobm tunm, jejich zhoustl vy obtn koluj; vysuuje, ale nespaluje - schopnost zbavovat pebyten vlhkost, ale bez nebezpenho ru, maj vbec vechny hok ltky; kva je nco jako ohe bez plamene, oiuje, ale neseehne; odstrauje neistoty: Ti, kdo j uvaj, vd zdlouh zkuenosti, e upravuje aludek, e vstebv jeho nadbyten vy, rozhn vtry, rozpout ajemn vymv stevn lem, azvlt je vznamn, e brn vparm stoupat do hlavy ansledkem toho zmruje bolesti apchn, kter tam obvykle bv ctit; posiluje, rozprouuje aist ivotn fluidum, ani pitom vyvolv njak obzvltn pocit horka, dokonce ani kdy j uvaj osoby toho nejteplejho ustrojen.3 Tm, jejich nervov vlkno je obzvl slab, Whytt soblibou doporuuje chinin, kter je hok azrove povzbuzujc; je dobr na slabost, bojcnost askleslost; jedn nervov nemocn en staily dva roky, po kter s obasnmi pestvkami ne delmi msce neuvala nic jinho ne chininovou tinkturu, auzdravila se. Citlivm osobm se mus chinin podvat s njakm jinm hokm, ale chutnm lkem; pokud ale organismus snese ostej npor, nen nad to, namchat do chininu vitriol. Dvacet a ticet kapek elixru 96 svitriolem skvle pomh. Protoe jde ooistu, zvlt dobr inky m samozejm mdlo avechno, co je mdelnat. Mdlo rozpout skoro kadou hmotu.4 Podle Tissota mdlo pomh pi mnoha nervovch chorobch ad se uvat pmou cestou; nejastji ale sta snst rno na lano, schlebem nebo ibez nho, njak mazlav ovoce; jsou to ten, jahody, rybz, fky, pomerane, hrozny, hruky mslovky a jin plody toho druhu. Ale nkdy je pot tak vn, obstrukce tak porn, e by na ni mdlo nestailo. Vtakovch ppadech se uv vinn kmen. Smylenkou podvat pi lenstv amelancholii vinn kmen piel jako prvn Muzzel auveejnil otom adu vtznch poznatk. Whytt je potvrzuje azrove vysvtluje, e vinn kmen skuten psob jako rozpoutdlo, detergent, protoe se osvduje hlavn pi nemocech zavinnch obstrukc; Pokud jsem si viml, vinn kmen je innj pi tch mnich amelancholich, jejich pinou jsou kodliv moky nahromadn vzavacch cestch, ne pi tch, kter zpsobuje njak vada vmozku. Raulin ad krozpoutdlm tak med, saze, asijsk afrn, svinky, prek zhumch klepet abezor, jedov kmen. Nkter praktiky propojuj vnitn lbu rozpoutnm se zevn metodou odvdn. Nejastj znich je lba octem. Protoe je kysel, rozpout obstrukce ani kvasc ltky. Ale me slouit tak zevn jako revulsivum, odvdt ztla kodliv vy atekutiny. Zase je tu ta zvltn, ale pro terapeutick mylen doby charakteristick vc, e se tyto dva zpsoby inku nejev protichdn. Protoe je ocet svou pirozenou povahou tm, m je detergent arevulsivum -, pak tmto dvojm smrem tak psob, by se inkter ztch dvou ink nedal racionln vysvtlit. Pak jde zkrtka

opmou, nim nezprostedkovanou cestu prostm dotykem dvou prvk. Doporuuje se napklad tt octem hlavu alebku, pokud mono oholenou. Gazette de mdecine uvd ppad jednoho felara, kter dokzal vylit spoustu blzn velice rychlou aprostou metodou. Hle, vem spov jeho tajemstv. Kdy je nejprve horem idolem proistil, namoil jim nohy aruce do octa anechal je tak, dokud neusnuli, nebo spe dokud se neprobudili, avtina znich se probudila zdrav. Tak nechv nemocnm pikldat na oholenou hlavu rozdrcen listy bodlku nebo ttku soukenickou. 3. Men. Tady se k dv tmata, mylenka omvn se vemi svmi 97 vazbami na ritul oisty aobrody, amnohem fyziologitj mylenka vsakovn, pi nm se mn zkladn vlastnosti tekutch ipevnch ltek. Pestoe pvod obou mylenek je rzn arzn je irovina jejich pojmovho vypracovn, uchovvaj si a do konce 18. stolet jednotu natolik koherentn, e nejsou pochovny jako protichdn. Jejich stmelujcm prvkem je Proda, vn je pece tak mnoho nejasnho. Atou nejist soust Prody je voda, prost aprvotn tekutina; jej blahodrnost nedokzal lovk zmnit ani vemi svmi pochybnmi zsahy, jimi naruil bytostnou dobrotivost Prody; pot, co civilizace, ivot ve spolenosti, imaginrn touhy vydraovan etbou romn adivadlem zplodily duevn nemoce, nvrat kirost vody dostv smysl jakhosi oistnho ritulu; jej przran svest obrozuje anavrac lovku nevinnost. Ale dk tomu, e ji proda uinila slokou kadho tla, vrac tak rovnovhu tlu; funguje jako univerzln fyziologick regultor. Vechna tato tmata shrnul Rousseav k Tissot do jedin mylenky, spojujc etiku smedicnou: Proda urila vem nrodm za jedin npoj vodu; dala j slu rozpoutt vechny druhy potravy; uinila ji pjemnou patru; vyhledvejte proto dobrou, sladkou alehkou studenou vodu; posiluje aist troby; ekov aman ji povaovali za univerzln lk. Metoda namen sah vdjinch lenstv daleko do minulosti; svd otom dostaten koupele pstovan vEpidauru; anejrznj zpsob uit studen vody se vprbhu starovku patrn stal bnou minc, protoe podle Caelia Aureliana u Srnos zEfesu varoval ped jejm naduvnm. Ve stedovku bylo tradinm zvykem ponoovat maniaka do vody tolikrt za sebou, a ztrat slu apejde ho zuivost. Franciscus Sylvius doporuuje vodu vppadech melancholie afrenezie. Kdy Van Helmont vpolovin 17. stolet odhalil lebn inky lzn, nebyl to tedy, jak soud 18. stolet, nhl objev, ale pouze reinterpretace. Podle Menureta ktomu dolo astnou nhodou: peveli na ke jakhosi blzna; akoli byl pevn pipoutan, dokzal se njak zbavit etz, skoil do jezera, snail se plavat, ale ztratil vdom; kdy ho vythli, povaovali ho vichni za mrtvho, on se vak rychle vzpamatoval, ato tak, e ml nhle vhlav vechno vpodku ail pak dlouho, ani se onj kdy lenstv znovu pokouelo. Ztto phody pr Van Helmontovi vzelo svtlo, take pak zaal lence namet do vody, mosk isladk. Pi ponoovn nemocnch do vody je pouze teba dbt na to, aby 98 se to dlo nhle aneekan aaby tam byli dreni dlouho. Nen teba se obvat, e by je to ohrozila na ivot. A u je ten pbh zcela pravdiv i ne, vkadm ppad potvrzuje jedno: e se koncem 17. stolet vodn kra stala - nebo opt stala - jednou zhlavnch metod lby lenstv. Kdy Doublet krtce ped Velkou revoluc pe sv Ponauen, doporuuje vnm pro vechny tyi formy nemoce (dl ji na frenezii, mnii, melancholii aimbecilitu) pravidelnou lze apro dv prvn navc studen sprchy. To je ovem u dvno pot, co Cheyne radil vem, kdo potebuj poslit svou povahu, aby si vdom zdili lze auvali j kad druh, tet nebo tvrt den; nebo pokud tu monost nemaj, aby se alespo vykoupali vnjakm jezee nebo tekouc vod, kdykoli ktomu jen

budou mt pleitost. Jak pednosti nachz ve vod lkask praxe, kter jde pedevm orovnovhu mezi tekutmi apevnmi ltkami, je oividn. Svou schopnost vsakovat zaujm voda pedn msto mezi zvlhovai, ale protoe doke pijmat idal vlastnosti jako chlad i teplo, me tak stahovat, ochlazovat, zahvat, adokonce izpevovat, tak jak se to pit teba elezu. Voda pi sv fluidit m vlastnosti velice promnliv: jak snadno pronik do pediva kad ltky, tak lehce nasv vechny vlastnosti, pod jejich vlivem se octne. Jestlie je jej uit v18. stolet tak rozen, dvod - paradoxn - nen vtom, e by byly veobecn rozpoznny jej inky amodus jejho psoben; ale vtom, e se jej innosti daj nesmrn snadno pitat ty nejprotikladnj formy amodality. Je jakmsi nevyerpatelnm rezervorem pracovnch metafor, vnm se setkvaj vechna mon terapeutick tmata. Fluidnm prvkem, vnm probh univerzln smna vlastnost. Studen voda samozejm ochlazuje. Prv proto se uv pi frenezii amnii - nemocech horkch, kdy jsou fluida ve varu, pevn ltky se napnaj, tekut zahvaj avypauj, take mozek nemocnho, jak to me denn konstatovat anatomie, zstv pak such almav. Jestlie BarthlemyCamille Boissieu uvd studenou vodu jako jeden zhlavnch prostedk ochlazovacch kr, je to logick; voda ve form lzn je prvnm protizntlivm prostedkem, uvoluje ztla hav steky, je se tam hromad; ve form npoje psob jako zmrujc edidlo, kter in fluida mn odolnmi vi psoben pevnch ltek anepmo tak sniuje celkovou tlesnou teplo99 tu. Ale d se tak ci, e studen voda zahv ahork e ochlazuje. Prv tuto mylenku zastv Darut. Studen lze vyhn krev zperifernch oblast tla aene ji prudeji ksrdci. Ale protoe srdce je sdlem pirozenho tepla, krev se tam zahv, ato tm vc, e srdce, je bojuje samo proti vem ostatnm stem, se tm vt silou sna krev vypudit apekonat odpor vlsenic. Tm velice stoupne intenzita obhu, prokrven, vy jsou tekutj, uvoln se ztarasy, pirozen teplo zesl, oij trvic sly acel tlo iduch. Paradox hork lzn je symetrick: hork voda pitahuje krev avechny vy, pot aveker prospn ikodliv tekutiny zvitlnch center do perifernch oblast. Srdce pak pracuje zpomalen, take cel organismus vychld. Dokazuj to pece synkopy, mdloby... slabost, maltnost, nava, ochablost, je pravideln provzej pli soustavn uvn horkch koupel! Ale jet nco: voda je tak nesmrn polyvalentn, um se natolik pizpsobit vlastnostem, je pen, e nkdy dokonce pestv psobit jako tekutina ainkuje jako prostedek vysuujc. Me zapuzovat vlhkost. Chov se podle starho principu similia similibus, jene vjinm smyslu aprostednictvm mechanismu, kter je nabledni. Podle nkterch nzor vysuuje voda studen, kdeto hork vlhkost uchovv. Horkem se toti roztahuj pry azvluj membrny, co m ten druhotn inek, e jsou pstupn vlhku. Teplo raz tekutin cestu. Tepl npoje, jich se uv anaduv v17. stolet, mohou bt prv proto kodliv: organismus tch, kdo jich pij pli mnoho, me ochabnout, celkov provlhnout, rozmknout. Aprotoe to vechno jsou rysy typick pro enu, kdeto musk tlo je such apevn, naduvn horkch npoj me vst kcelkov zentilosti lidskho rodu: Nen bez dvodu, vyt-li se vtin mu, e upadli vzmkilost, e pejali od en jejich nvyky asklony; chyb u jen, aby se jim podobali tak tlem. Promnu vak sta urychlit hojn pit tekutin, take ob pohlav by si byla nakonec takka stejn podobn fyzicky jako mravn. Bda lidskmu rodu, jestlie se tento nvyk mezi lidem roz: nebude rolnk, emeslnk, vojk, nebo ti vichni brzo ztrat slu avervu, jakou jejich povoln vyaduje.5 Vppad vody studen nad vlhkost vtz chlad, protoe stahuje tkn, take do nich vlhkost neme: Vidme pece, jak se nae tlesn tk, nae cvy sthnou, kdy se myjeme ve studen vod, nebo kdy

100 jsme prochladl.6 ili studen voda m tu paradoxn vlastnost, e tlo zpevuje achrn ped zmkujcm vlhkem tm, e dodv stem na drazu, jak kal Hoffmann, a posiluje systoliku srdce acv. Ale podle jinch pedstav je vztah obrcen: schopnosti vody prosakovat brn naopak teplo, kdeto chlad ji uchovv aneustle obnovuje. Pi nervovch nemocech, jejich pinou je zkornatn nervovho vlkna asuchost membrn, Pomme nedoporuuje hork koupele, protoe by horkost tla jet podpoily; rad koupele vlan nebo studen, pi nich se tlesn tkn provlh aopt zvln. Neuv se snad takov metody bn vAmerice? Ajej inky, ba pmo jej mechanismus lze pece vidt na vlastn oi vprbhu kry, nebo pacienti na vrcholu zchvatu - kdy jsou vechny tekutiny ivzduch vjejich tle rozedn vnitnm rem - vyplouvaj vlzni khladin, ale kdy zstanou ve vod dlouho, ti, tyi, nebo iest hodin denn, nastv uvolnn, membrny avlkna pozvolna nasknou vodou, tlo ztkne apirozenou cestou klesne ke dnu. Koncem 18. stolet voda ztrc innost, ato prv vdsledku svch pli mnoha vlastnost: studen me zahvat; hork ochlazuje; msto aby zvlhovala, me dokonce zpevovat, chladem utuovat, nebo svm teplem zase udrovat r. K se vn nerozdln vechny mon blahodrn ikodliv vlastnosti. Me se spolovat skdem. Stv se zn terapeutick tma, kter lze po libost pizpsobovat ajeho inky lze chpat vnejrznjch fyziologickch apatologickch souvislostech. M tolik vlastnost apsob tak rozlin, e me cokoli stvrdit icokoli vyvrtit. Patrn prv tato polyvalentnost arozshl diskuse, je vyvolala, nakonec vodu opt zneutralizovaly. Uv se j dl ivPinelov dob, ale to u jen jako ir kapaliny, bez on nloe vlastnost, prost jako vody, jej psoben me bt u pouze mechanick. Do obliby pichz sprcha, metoda a do t doby vzcnj ne koupele apit. Tehdy se vod, po vech fyziologickch variacch pedchozho obdob, paradoxn vrac jej prost funkce oisty. Jedinou jej hodnotou je nyn prudkost; m svm nezastavitelnm pvalem odplavit vechny neistoty, kter vyvolvaj lenstv; zredukovat jedince touto svou lebnou silou na nejmen monou mru, na tu nejskrovnj anejist formu existence, aby se zn mohl znovuzrodit; jde oto, vysvtluje Pinel, vymtit vstedn mylenky 101 pomatenho a po jejich nejprvotnj stopy, co nelze jinak, ne sett je tak kajc ve stavu blzkm smrti. Odtud ony proslul metody, uvan koncem 18. apotkem 19. stolet vtulcch, jako byl napklad Charenton: sprcha ve vlastnm slova smyslu lence pipoutanho ksedadlu umstili pod ndr se studenou vodou, odkud se mu irokou trubkou lila pmo na hlavu; akoupele metodou pepaden - nemocn seel chodbami do pzem avstoupil do sklenut tvercov mstnosti, kde byla zazena k; zvrhli ho nazad ashodili do vody.7 Toto nsil slibovalo cosi jako obrodu ktem. 4. Regulace pohybu. lenstv je chaotick rej fluid, vykolejen pohyb vlken amylenek - ale tak zatarasenost tla adue, stagnace av, ustrnul nehybnost vlken, utkvlost mylenek apozornosti na jedinm tmatu, je pozvolna pev nad vemi ostatnmi. Jde tedy oto, vrtit duchu afluidm, tlu adui, onu mobilitu, kterou potebuj kivotu. Mus vak bt umen, je teba ji hldat, aby nepela vjalov zmtn vlken, neposlouchajcch u vzvy zven. ili obnovit takov pohyb, kter bude odpovdat moudr mobilit vnjho svta. Protoe lenstv me bt stejn dobe tup nehybnost, porn fixace, jako chaos azmtn, lba se sna vyvolat unemocnho pohyb souasn pravideln areln, to jest takov, kter by odpovdal pravidlm pohyb svta. Pipomnni jsou ekov aman, jejich vra vprospnost rznch

forem chze abhu: prost chze zpruuje azpevuje tlo; pmoar bh se stoupajc rychlost lpe rozesl po celm prostoru tla vy amoky asouasn sniuje vhu orgn; bh vplnm obleen zahv azvluje tkn, uvoluje ztuhlost vlken. Sydenham doporuuje vppadech melancholie ahypochondrie hlavn projky na koni: To nejlep pro poslen aoiven krve afluid, co jsem dosud poznal, je jzda komo, akonat takovto del projky na erstvm vzduchu skoro kad den. Zvenmi otesy plic avnitnost podbiku, je toto cvien zpsobuje, se krev zbavuje vmk, kter vn stagnuj, vlkna nabvaj prunosti, obnovuje se innost orgn, ov pirozen teplo, spotem nebo jinak odchzej zkaen vy nebo se vracej do svho pvodnho stavu, uvoluj se obstrukce, otevraj se vechny chodby arozproudn krev se tak kajc obnovuje anabv neobyejn vervy. 8 Za vborn regultor tlesn mobility povauje 16. stolet vlnn moe - t pohyb, kter byl kdysi podle de Lancrea takovm nebezpe102 m pro lidsk srdce, kter mu nabzel tolik riskantnch svod, tolik nevypoitatelnch aneukojitelnch sn, kter byl doslova obrazem hrozivho nekonena, ale kter se te jev jako ten nejpravidelnj, nejpirozenj ze vech pohyb svta, pohyb nejlpe odpovdajc kosmickmu du. Zvlnn moe promlouv sm rytmus prody. Gilchrist pe na tma on the use of sea voyages in Medicine cel pojednn; podle Whytta je to vak prostedek nevhodn pro melancholiky; je tk pedepsat takovmto nemocnm dlouhou cestu po moi; pat se vak zmnit ppad jistho mladka, unho nhle zmizely hypochondrick vpary, kdy byl nucen cestovat tyi nebo pt tdn lod. Cestovn m navc pm vliv na chod mylenek, nebo alespo vliv pmj, protoe vedouc pes city. Pestrost krajiny rozptyluje melancholikovu utkvlou mylenku: je to lk uvan u od starovku, ale 18. stolet ho ordinuje snovou draznost avnejrznjch formch od cestovn skutenho a po imaginrn, prostedkovan literaturou adivadlem. Antoine le Camus na uvolnn mozku pi vech poruchch zpsobench vpary pedpisuje prochzky, cestovn, jzdu na koni, cvien na erstvm vzduchu, tanec, divadlo, zbavnou etbu, innosti, je mohou potlait hkanou mylenku. Venkovsk krajina svm poklidem astdnm sv scenrie odvd melancholika od jeho jedin mylenky avzdaluje ho mstm, kde by se mu jeho bolest mohla pipomnat. Ale pravideln pohyb me mt dobr vliv ina manick vzruen. Vtom ppad nejde oto, pohyb obnovit, ale naopak zkrotit, na okamik ho zastavit, upoutat pozornost. Prospn inek nespov vneustlm peruovn kontinuity, ale vtom, e se nabzej nov vci, e se probouz zvdavost. Vnitn rozvibrovanho ducha, kter se vymkl pravidlm isob sammu, je teba polapit zven. Pokud njak pedmty nebo osoby mohou odvrtit pozornost maniak od rozbouenho toku jejich mylenek aupoutat ji trochu kmylenkm jinm, je dobe asto je nemocnm ukazovat, aprv proto bv leckdy prospn cestovn, nebo peruuje chod starch mylenek anabz pedmty upoutvajc pozornost.9 A u chce tato terapeutika pohybu probudit zmny vmelancholii nebo vnutit pravidelnost mnii, vobou ppadech je jej podstatou mylenka zaujmout lencova ducha svtem. Pohyb nut srovnat krok azrove vede 103 kuritmu zvratu, protoe jednak vnucuje svj rytmus, jednak je novost i pestrost, kterou pin, souasn neustlou vzvou duchu, aby vyel ze sebe sama avrtil se do svta. Jestlie metody namen byly uritou skrytou etickou, ne-li dokonce nboenskou vzpomnkou na omvn, jaksi symetrick mravn tma se rsuje ivkrch pohybovch, ale vobrcenm

smyslu: vrtit se do svta, svit se jeho moudrost, zaujmout msto vcelkovm du azapomenout tak na lenstv, kter pedstavuje moment ir subjektivity. Tady je vidt, jak velk podajc struktury zkuenosti lenstv vdob osvcenstv ovlivuj dokonce iempirismus lebnch prostedk. lenstv je omyl aproheek, ili neistota asamota; je odloueno od svta apravdy; prv tm se ocit ve vzen zla. Pedstavuje jakousi dvojnsobnou nicotu, nebo jednak ztlesuje ono nebyt, jm je zlo, ajednak vprzdnu azdnliv barvitosti svho blouznn rozvj nebyt omylu. Je totln ist, nebo nen nim jinm ne rozplvajc se subjektivitou, kterou opustila veker pravda; atotln neist, nebo ono nic, jm je, je nebytm zla. Techniku lby, a po fyzick symboly obdaen tou nejvt obrazivou silou - zpevovn aobnoven pohybu, oista aponoovn -,vskrytu podaj tato dv zkladn tmata; je teba navrtit subjektu jeho prvotn istotu, azrove ho vytrhnout zir subjektivity azapojit do svta; zniit nebyt, je ho odcizuje jemu sammu, aotevt ho plnosti vnjho svta, pevn astl pravd byt. Metody se uchovaj dle ne jejich smysl. Petrvaj itehdy, a lenstv pestane bt zkuenost ne-rozumu adostane statut ist psychologick amravn, a se vztahy omylu aproheku, jimi je definovalo osvcenstv, slou vjeden jedin pojem provinilosti. Jejich vznam se vak znan z; budou sledovat u jen mechanick inek nebo mravn trest. Vrazem takto pokleslch metod regulace pohybu se pak stane proslul rotan stroj, jeho mechanismus apsoben vysvtluje na zatku 19. stolet Mason Cox:10 mezi podlahu astrop je upevnn kolm pil; nemocnho pipoutaj kidli nebo posteli zaven na vodorovnm rameni, je se me otet kolem pile; pomoc celkem prostho soukol se stroj uvede do libovoln rychlosti. Cox popisuje jedno ze svch pozorovn: lo omelancholika zachvcenho chorobnou strnulost; ple ml temnou apopelavou, lut oi, pohled stle upen kzemi, dy jakoby nehybn, jazyk such aostr, pomal tep.Umstili ho na rotan stroj astoupajc rychlost jm toili. Vsledek peshl oekvn: 104 ok byl pli siln, melancholickou strnulost vystdalo manick vzruen. Ale kdy prvn inek pominul, pacient znovu upadl do pvodnho stavu. Zmnili tedy rytmus; spustili stroj hodn rychle, ale vpravidelnch pestvkch ho prudce zastavovali. Rotace zahnala melancholii, ani staila rozpoutat manick vzruen. Pro nov zpsob uit starch terapeutickch tmat je tato lba melancholie odsteovnm velice pznan. Clem pohybu u nen navrtit nemocnho pravd vnjho svta, ale vyvolat jen adu vnitnch, ist mechanickch aist psychologickch ink. Lba nesleduje hledisko pravdy, ale pouze uritou normu fungovn. Zatmco ve sv pvodn verzi se tato metoda snaila obnovit vztah organismu ke svtu, jeho podstatn pouto kbyt apravd, nyn u ho stav jen do vztahu knmu samotnmu akjeho vlastn povaze; sta si pak uvdomit, e rotanho stroje zaalo bt brzo uvno jako hrozby atrestu, aby bylo zejm, jak velice se ztenil nboj vznam, jimi byly neseny terapeutick metody po cel obdob osvcenstv. Prostedky, je dve slouily ktomu, aby zaehnaly proheek, rozptlily omyl anavrtily lenstv zjevn pravd svta, nyn u jen srovnvaj do normy atrestaj. V r. 1771 Bienville napsal onymfomnii, e kjejmu vylen nkdy sta lit pouze pedstavivost; ale neexistuje jedin, nebo skoro ani jeden ppad, kdy by ji zcela vylily lky ist fyzick. Apozdji Beauchesne: Bylo by marn lit lovka postienho lenstvm, kdyby se ktomu uily jen fyzick prostedky... Hmotn lky nikdy nedoshnou plnho spchu bez on pomoci, kterou m jasn azdrav duch poskytovat duchu slabmu anemocnmu. Tyto texty neznamenaj, e medicna objevila nutnost psychologick lby; vyznauj jen konec urit epochy; konec obdob, kdy rozdl mezi lky fyzickmi albou mravn nebyl jet pro lkask mylen samozejm. Za-

n se jen rozpadat jednota symbol, metody ztrcej svj globln vznam. Pit se jim u pouze omezen innost - na tlo nebo na dui. Lba u se nezamuje na chorobu jako vznamov celek, sjednocen kolem hlavnch vlastnost nemoci; nyn se bude obracet sek po seku krznm prvkm, znich se nemoc skld; zmn se vadu parcilnch destrukc, pi nich se tok psychologick azsah fyzick budou stdat adoplovat, ani se kdy sms. 105 To, co nm pipad jako nznak jaksi psychologick lby, pro lkae v18. stolet toti nim takovm nebylo. U od renesance se napklad opt uznv livost hudby, tak jak j to pital starovk. Obzvl dobe inkuje hudba na lenstv. Johann Schenck vylil jistho mue postienho hlubokou melancholi tm, e ho nechal poslouchat instrumentln koncerty, kter se mu obzvl lbily; tak Wilhelm Albrecht vylil jednoho pomatenho, unho selhaly vechny ostatn lky, tm zpsobem, e mu pi jednom zchvatu nechal zpvat psniku, kter nemocnho probudila, potila, rozesmla anavdy zahnala tetn. Jsou dokonce uvdny ppady, kdy hudba vylila frenezii. Interpretace takovch pozorovn nen vak nikdy psychologick. Hudba l proto, e psob na celou lidskou bytost, e prostupuje tlo stejn bezprostedn, stejn inn jako dui; podle Diemerbroecka hudba dokzala vylit dokonce ilidi nemocn morem! U se samozejm nev, tak jak se to domnval jet Giambattista della Porta, e by zvuk hudby penel do tla lebn sly, skryt pmo ve hmot nstroj; e lymfatismus me vylit iv npv zahran na fltnu zcesmny, melancholikm e me ulevit sladk npv zahran na fltnu zemeice, nebo e u impotent alid chladnch je teba pout fltny ze straky i kosatce. Hudba u nepen sly ukryt vmaterilech, ale inkuje tm, e tlu vnut urit vlastnosti. Aje to dokonce ze vech mechanism vlastnosti ten nejryzej, protoe zpouhho pohybu, jm je na potku, se vuchu rzem mn vinek kvalitativn. Moc hudby spov pak vtom, e tlo tuto promnu opt ru, vlastnost se rozkld zptky vpohyby, pjemn vjem se stv opt tm, m vdycky byl, pravidelnou vibrac arovnovhou vnaptch. lovk jakoto jednota due atla projde cyklem harmonie jakoby vprotismru: od melodickho kharmonickmu. Hudba se pi tom rozlo, ale nastol se zdrav. Je vak jet jin, jet pmj ainnj cesta, pi n lovk nehraje tuto negativn roli anti-nstroje, ale reaguje, jako kdyby sm byl nstrojem: Pojmeme-li lidsk tlo pouze jako seskupen vce i mn napjatch vlken, bez ohledu na jejich senzibilitu, jejich ivot, pohyb, snadno pochopme, e hudba mus inkovat na vlkna tm zpsobem jako na struny sousedcch nstroj11; efekt rezonance, kter nevyaduje dlouh asloit cesty sluchovho vjemu: nervov vlkno se zachvv spolu shudbou, kter napluje vzduch; vlkna jsou jako hluch tanenice, kter se pohybuj vjednot shudbou, 106 ani ji sly. Vtomto ppad se cestou od nervovho vlkna kdui hudba vtle opt skld, harmonick struktura libozvuku navrac harmonii vnm. O psychologickou lbu nejde dokonce ani vppadech, kdy terapeutika lenstv pouv jako lku vn. Ut proti pomatenosti vn neznamen nic jinho, ne obrtit se ktomu nejtumu poutu mezi tlem adu, vyut urit udlosti ve dvojm systmu jejch ink, afaktu, e si svm vznamem bezprostedn odpovdaj. Znamen to zaujmout postaven vrecipronm symbolismu due atla. Jednou zvn, kterou 18. stolet obzvl doporuuje vppad lenstv, je strach. Povauje ho za pirozen doplnk ntlaku, jemu podizuje maniaky azuiv lence; sn se dokonce ojaksi dreze, pi n m bt strach okamitm doprovodem akompenzac kadho manickho hnvivho vbuchu: Na zuivost maniaka plat sla; hnv lze zkrotit, postavme-li proti nmu strach. Jestlie se vbuchy hnvu vmysli

spoj shrzou ztrestu aveejn hanby, neprojev se u jedno bez druhho; jed aprotijed budou neodluiteln.12 Strach ale nepotlauje jen chorobn projevy: me pott isamotnou nemoc. Doke toti zmrazit fungovn nervovho systmu, j akoby petrifikovat jeho pli vibrujc vlkna, zbrzdit jejich chaotick pohyb; jeto je strach ve, kter tlum rozncenost mozku, me zklidnit ijej pemru, ahlavn zlostn vzruen maniak.13 Je-li antiteze strachu ahnvu inn pi manickm vzruen, lze j ut iobrcen, proti klamn motivovanm zkostem melancholik, hypochondrik avbec vech lymfatik. Tissot pisuzuje hnvu - na zklad tradin mylenky, e odplavuje lu - schopnost rozpoutt flegmata nahromadn valudku akrvi. Pi hnvu se nervov vlkna vc napnou, nabudou tm sly, organismus se vzpru azkost pomine. Lba pomoc vn se opr okonstantn metaforu vlastnost apohyb; vychz vdy zpedpokladu, e jsou ve sv vlastn modalit bezprostedn penosn ztla na dui aobrcen. M se j ut vppadech, jak k vpojednn na toto tma Scheidenmantel, kdy si vylen d prv takovch zmn vtle, jak zpsobuj onu ve. Vtom smyslu me vlastn tento druh lby nahradit jakoukoli fyzickou terapeutiku; je to jen jin zpsob, jak vyvolat tent etz ink. Lba pomoc vn se od lby farmaceutickmi prostedky vpodstat nijak neli; rozdl je jen vpstupu kmechanismm, povaovanm za spolen pro tlo idui. Jestlie se nemocn ned pimt 107 rozumnmi dvody, aby dlal, co je kjeho uzdraven nutn, je teba pout vn. Nelze tedy ci, e by osvcenstv njak jasn - nebo aspo tak, aby to mlo njak vznam - odliovalo lbu fyzickou od lby psychologick i duevn, ikdy nm je jejich rozdlnost okamit patrn. Vrazn se zanou odliovat teprve a vden, kdy strach pestane bt metodou zmrazujc pohyb astane se trestem; kdy radost pestane znamenat uvolnn organismu astane se odmnou; kdy hnv u bude pouze odpovd na zmrn pokoen; krtce tehdy, a 19. stolet vynlezem svch proslulch mravnch metod zapoj lenstv ajeho lbu do hry provinilosti. Rozlien na fyzick amravn se stane praktickm pojmem medicny ducha teprve tm okamikem, kdy se problematika lenstv zam kotzce odpovdnosti subjektu. ist mravn prostor, kter bude takto definovn, pak pesn vymez psychologickou interioritu, vn modern lovk hled souasn svou hloubku ipravdu. Fyzikln terapeutika smuje vprvn polovin 19. stolet ktomu, stt se lbou nevinn determinovanosti, aterapeutika duevn lbou provinil svobody. Psychologie jako lebn metoda se napt pod kolem mylenky trestu. Snaze uklidnit pedad bolest jako strohou mravn nutnost. Nepokouejte se konejit, je to marn; neutkejte se krozumovm dvodm, nejsou pesvdiv. Nebud'te smutn smelancholiky, podporovali byste tm jejich vlastn smutek; netvate se snimi vesele, zraovalo by je to. Hodn chladnokrevnosti, aje-li to nutn, psnosti. Pravidlem chovn necht je jim v rozum. Zbv vnich jedin citliv struna, bolest; nebojte se na ni shnout.14 K rozlien na fyzick amravn nepivedla lkask mylen Descartova definice dvou substanc, rozprostrann amyslc; aby si postkartezinsk medicna toto rozdlen promtla do roviny svch vlastnch problm ametod aaby rozlien substanc pochopila jako opozici mezi organickm apsychologickm, ktomu j nestailo ani pldruhho stolet. Osvcensk medicna, a kartezinsk nebo ne, Descartv metafyzick dualismus nikdy nepenesla na antropologii. Akoddlen poslze nedolo njakm nvratem kMeditacm, ale pisouzenm novho, vsadnho vznamu vin. Dlic ru mezi tlesnou aduevn lbou lence narsovala metoda sankce. ist psychologick medicna mohla vzniknout teprve pot, kdy bylo lenstv

108 vykzno do oblasti provinn. Pesto se zd, jako by to lkask praxe 17. a18. stolet jednou svou strnkou iroce vyvracela. Vmetodch jako by se uplatoval iprvek ist psychologick. Pro by se jinak pikldal takov vznam nabdn, pesvdovn, rozumovmu ntlaku, celmu tomu rozhovoru, kter nezvisle na fyzick lb lka osvcensk doby vede se svm nemocnm? Jak si vysvtlit, e Sauvage ve shod se svmi souasnky me napsat: K len nemoc due je teba bt filosofem. Nebo pinou tchto nemoc nen nic jinho ne divok touha po nem, co se nemocnmu jev jako dobr, apovinnost lkae proto je pesvdit ho, e to, po em tak vniv tou, je dobr jen zdnliv, ale ve skutenosti zl, avyvst ho tak zjeho omylu. Ve skutenosti nen tento pstup klenstv onic vc ani m psychologick ne vechny ostatn, onich jsme u hovoili. e, vysloven pravdy nebo mravnho pouen, m pm vliv na tlo; jak se me pijetm i odmtnutm urit etick zsady bezprostedn pozmnit chod organickch proces, vysvtluje Bienville ve svm pojednn onymfomnii. Mezi metodami, zamenmi na zmnu vlastnost spolench tlu idui, atmi, kter lenstv oblhaj e, je nicmn podstatn rozdl. Vjednom ppad jde otechniku metafor, chpajc nemoc jako deformaci prody; ve druhm otechniku ei, pojmajc lenstv jako spor rozumu snm samm. Umn tohoto druhho typu se rozvj voblasti, kde je lenstv pojednvno - ve vech smyslech toho slova - vtermnech pravdy aomylu. Vterapeutice lenstv po cel 17. a18. stolet existuj prost vedle sebe dva metodick svty. Jeden se opr oimplicitn mechaniku vlastnost aobrac se klenstv jako kvni, to jest jako kurit smsi (pohyb vlastnost) vlastn jak tlu, tak dui; druh odiskurzvn pohyb rozumu, kter vede rozhovor sm se sebou aobrac se klenstv jako komylu, jako kdvoj przdnot - ei aobrazu -, to jest jako kbludu. Cyklick struktura vn abludu, charakterizujc osvcenskou zkuenost lenstv, se promt ido svta metod - jene vsynkopick form. Jej jednota se rsuje jen vzdlen. Na prvn pohled se lba naopak zeteln jev jako dualistick, ne-li a protikladn: na jedn stran metody, kter nemoc potlauj, na druh rzn formy oblhn. Tyto formy oblhn ne-rozumu lze redukovat na ti zkladn vzorce. 109 1. Probouzen. Protoe blud je sen bdcch, je teba takov osoby zjejich kvazi-spnku, zjejich sncho, obrazm vydanho bdn vytrhnout, probudit je kbdn skutenmu, jeho vjemy smaou sen. Takovto absolutn probuzen, je postupn zaene vechny formy iluze, sledoval Descartes na zatku svch Meditac, analzal je paradoxn prv ve vdom snu, ve vdom lenho vdom. Pomatenho mus vak zjeho snu probudit medicna, ato tak, e kartezinskou odvnou samotu nahrad autoritativnm zsahem bdcho, jistho si svm bdnm, do iluze bdcho snivce: dogmatick zkratka nap dlouhou cestou Descartovou. Kemu Descartes dospv rozhodnm silm azdvojenm, vdom, je se vak nikdy neoddl od sebe sama anerozdvoj, to vnucuje medicna zven, ato vroztpen na lkae anemocnho. Lkav vztah kpomatenmu je Descartovo Cogito, reprodukovan ve vztahu ke snu, iluzi alenstv. Ale Cogito zcela vnj, je nem scogitatio nic spolenho ame se vnutit pouze formou vpdu. Tato struktura vpdu bdn je vterapeutice lenstv jednou znejstlejch forem; nkdy m ty nejprost, azrove nejobrazivj podoby; prv tm se pisuzuje nejvt anejrychlej psobivost. V se napklad, e jistou dvku, kterou zprudkho smutku zachvtily kee, vylili tm, e vedle n vystelili zpuky. Jin metody probouzen nejdou vimaginrn realizaci a tak daleko, ale stejn inek se pit prost ijen nhlm aivm emocm. Takovm

zpsobem doshl Boerhaave svho znmho spchu vHaarlemu. Vmstskm pitle se rozila jaksi epidemie ke. Vysok dvky lk nepomhaly. Boerhaave tedy nadil pinst nkolik pnv seavm uhlm arozhavit vnich uritm zpsobem tvarovan elezn hky; potom prohlsil, e kdy nepomohly vechny a dosud uit prostedky, nev u jin rady, ne kad takov osob, a musk i ensk, okterou by se pokouel zchvat ke, vyplit jist msto na pai rozhavenm elezem a na kost.15 Pomalej, ale spolehlivj cestou kpravd je probuzen, knmu pomatenho pivede moudrost ajej neodbytn, nalhav putovn krajinami lenstv. Od rznch forem moudrosti poaduje vylen lenstv Willis. Vppad imbecil to m bt moudrost pedagoga: Peliv aoddan uitel je doke cele vychovat ; m je postupn avelice zvolna nauit vemu, emu se u dti ve kole. Modelem moudrosti vppad melancholik maj bt ty nejstriktnj anejevidentnj formy pravdy; svtlo nezpochybniteln pravdy 110 rozptl vechen imaginrn obsah jejich bludu; obzvl dobr je proto studium matematiky achemie. Ujinch doke potlait blouznn prost jen moudrost spodanho ivota; nen teba vnucovat jim jinou pravdu krom pravdy jejich kadodennho ivota; maj zstat doma, dit dl sv zleitosti, vst svou rodinu, spravovat apstovat svj majetek, sv zahrady, sady, pole. Mysl maniak me naopak pozvolna pivst kpravd psn spoleensk d, kter se jim vnut zven, ppadn insilm: Za tm elem bude pomaten umstn ve specilnm dom, kde snm budou lka irozumn oetovatel zachzet tak, aby byl varovnm, vtkami, okamitmi tresty neustle dren pi sv povinnosti, patinm chovn amravech.16 Toto autoritativn probouzen zlenstv ztrc vprbhu 18. stolet postupn svj pvodn smysl, take znho nakonec zbv u jen nvrat kmravnosti, ktomu, co je sprvn, poslunost zkona. To, co jet Willis pojmal jako znovuoteven se pravd, Sauvages u pln takto nechpe ahovo u jen oprozen ve smyslu rozpoznn dobrho: Takto je mono pivst zpt krozumu ty, kdo ho vinou falench mravnch zsad ztratili, pokud jen budou ochotni zkoumat spolu snmi, kter vci jsou skuten dobr, kterm je teba dvat pednost ped ostatnmi. Lka u nem probouzet, m jednat jako moralista. Podle Tissota vtenou ochranou ped lenstvm je ist abezhonn svdom. Apro Pinela brzo nato lba u nen vbec dnm probouzenm kpravd, ale spov jen vposlunosti aslep podzenosti: Ve vtin ppad mnie zkladn princip lby spov vtom, pout nejprve tvrd represe apokraovat pak cestami laskavosti. 2. Divadeln pedstaven. Tady jde, alespo zdnliv, ometodu pesn opanou metod probouzen. Pi t se blud vcel sv bezprostedn ivosti stetal strplivou prac rozumu. Rozum, a u formou pozvoln vchovy, nebo autoritativnm vpdem, se prosazoval sm od sebe ajakoby vahou svho vlastnho byt. Ne-byt lenstv, przdno jeho omylu, musely nakonec ustoupit tlaku pravdy. Tentokrt cel lba probh vprostoru obraznosti; jde ojaksi spiknut pmo se samotnm neskutenem; imaginrno m pijmout svoji hru, rozvinout dal obrazy, pokraovat vbludu atouto paradoxn cestou, bez jakhokoli odporu i stetu, dokonce bez jakkoli viditeln dialektiky, lit. Zdrav m nemoc oblehnout apemoci ji pmo von nicot, kde je uvznna. Obraznost me vylit, jestlie je nemocn, jedin obraznost velice zdrav 111 azkuen . . . Je zcela lhostejno, vyl-li obraznost nemocnho strach, njak iv abolestn poitek nebo iluze.17 Iluzi me vylit zase iluze - kdeto ze zajet nerozumu me vysvobodit jen rozum. Vem ona podivn moc imaginrnho spov?

Stejn jako pat kpodstat obrazu, e se me jevit jako skutenost, me obrcen zase skutenost napodobit obraz, pedstrat, e je zte ltky aznamen tot co on. Percepce me bez nrazu, bez peruen pokraovat ve snu, vyplovat jeho mezery, utvrzovat to, vem je chatrn, avst ho knaplnn. Me-li se iluze zdt stejn pravdiv jako vjem, me se vjem zase stt oividnou, nevyvratitelnou pravdou iluze. To je prvn moment lby cestou divadeln realizace: zapojit neskuteno obrazu do perceptivn pravdy, ani by se zdlo, e mu tato pravda protie nebo je teba jen zpochybuje. Zacatus Lusitanus popisuje vylen jednoho melancholika, kter vil, e je za sv stran hchy stien u na zemi prokletm. Kdy se nedal rozumnmi dvody pesvdit, e me bt spasen, pistoupili na jeho blud azjevili mu andla vblm rouchu as meem vruce, kter mu po psnm pokrn zvstoval, e jsou mu hchy odputny. Pklad u naznauje, jak bude vypadat druh fze. Realizace obrazu nesta; mus se pokraovat vei bludu. Znesmyslnch slov nemocnho hovo toti urit hlas; hlas, kter m svoji vlastn gramatiku avyjaduje jaksi smysl. Aby realizace fantazmatu nepsobila jako pechod zjednoho rejstku do jinho, jako transpozice do jinho jazyka azmna smyslu, je teba onu gramatiku ionen smysl uchovat. Mus bt slyet stle t e, obohacen pouze onov, pouze zn samotn odvozen prvek. Nen vak lhostejn, ojak; nejde oto, pokraovat vbludu, ale pokraovat vnm tak, aby se dovril. Vst ho kparoxysmu akrizi, vn se bez pispn ehokoli sob cizho stetne sm se sebou aoctne se ve sporu spoadavky sv pravdy. Skuten perceptivn promluva mus pokraovat vdelirantn ei obraz takovm zpsobem, aby se nevymkla zjejch zkon, aby j zstala podzen azrove na ni mla pozitivn vliv; mus ji semknout kolem toho, co je vn podstatn; realizac to potvrd, zrove vak zdramatizuje. Napklad jeden nemocn se povaoval za mrtvho, aprotoe nejedl, skuten umral; Do jeho pokoje vstoup skupina lid, bled nalench aobleench jako mrtv; prostou stl, pinesou jdla ajmou se upostele jst apt. Vyhladovl nebotk je pozoruje; oni se div, 112 pro zstv vposteli; pesvduj ho, e mrtv jed pinejmenm stejn tolik jako iv. Zcela hladce se tomu zvyku pizpsob.18 Plynule pokraujc promluvou se prvky bludu octnou vkontradikci avyvolaj krizi. Krizi zvltnm zpsobem dvojznanou, souasn lebnou adivadeln; zpadn medicna scelou svou hippokratovskou tradic tu nhle apouze na nkolik let pejm jednu zhlavnch forem divadeln zkuenosti. Rsuje se tu velk tma krize jako konfrontace pomatenho sjeho vlastn pedstavou, rozumu sne-rozumem, jasnoziv lsti lovka se slepotou lence, krize jako bodu, vnm se iluze, obrcen proti sob sam, otvr oslujc pravd. Toto oteven nastv vkrizi okamit; tak okamit, e je dokonce jej podstatou. Ale nen dno kriz jako takovou. Aby to byla krize liv ane pouze dramatick, aby nezruila lovka, ale potela jen nemoc, tj. aby divadeln realizace bludu mla inek katarze, mus vuritm okamiku nastoupit lest. Lest nebo alespo njak prvek, kter autonomn hru bludu nenpadn pozmn vtom smyslu, e ho bude sice dle potvrzovat, ale piznvat mu pravdu pouze jako nco, co je nutn pott. Nejprostm pkladem tto metody je lest uvan vppadech, kdy pomaten trp pedstavou, e vsob nos njak pedmt nebo njak podivn zve: Kdy si nemocn mysl, e vzn vtle njak iv zve, je teba pedstrat, e jsme je vyndali; je-li to vbie, lze takov inek vyvolat trochu silnjm projmadlem avyvrhnout zve do kd, ani to nemocn zpozoruje.19 Inscenace neme vtomto ppad zrealizovat pedmt bludu jinak ne jeho exteriorizac anemocnmu se jeho iluze perceptivn potvrzuje jen za cenu nsilnho vyprzdnn. Uml rekonstrukce bludu, kter nemocnho osvobod, probh vuritm odstupu. Nkdy ale nen odstup nutn. Perceptivn prvek se vloud pmo do kvazipercepce bludu: zprvu je nenpadn, ale postupn se prosazuje, a zpochybn cel systm. Nemocn objev osvobozujc skutenost vsob samm

avpercepci, kter mu potvrzuje jeho blud. Trallion popisuje, jak jeden lka zbavil bludu melancholika, kter trpl pedstavou, e nem hlavu ae na jejm mst ct przdno; lka blud pijal, uvolil se, e mu dru zacpe, aumstil mu na hlavu velkou olovnou kouli. Nepjemn pocit abrzy ibolestiv tha nemocnho pesvdily, e hlavu m. Nebo me roli lsti ajej divadeln funkci redukce za tich asti lkae, ale bez jeho pmho zsahu, sehrt spontnn organismus nemocnho. Melancholika, kter skuten umr, 113 protoe pedstava, e je mrtv, mu brn jst, zinscenovan hodovn nebotk pimje kjdlu; potrava ho posiln, povnm jdel se zklidn, akdy zmiz organick porucha, zmiz ilenstv, kter je jej pinou azrove dsledkem. Skuten smrt, kterou hrozila smrt imaginrn, je zapuzena jen dk tomu, e se neskuten smrt uskutenila. Ne-byt si vtto obratn he vymuje msto samo se sebou: ne-byt bludu se peneslo na byt nemoci apote ji prost tm, e je divadeln realizace vypudila zbludu. Dovrenm ne-byt bludu vbyt je poten ion sm jako ne-byt, ato ist jen mechanismem sv vnitn kontradikce - mechanismem, kter je souasn hrou slov ahrou iluze, hrou ei ahrou obrazu. Blud jakoto ne-byt je poten, protoe se stal pedmtem percepce; ale protoe byt bludu spov cele vjeho ne-byt, je poten ijakoto blud. Skrze sv potvrzen divadelnm fantastinem se navrac kpravd, je ho pidr vzajet relnho, aprv tm ho zreality vypud ad mu zmizet vneblouzniv ei rozumu. 3. Nvrat kbezprostednmu. Protoe lenstv je iluze, je mon lit je divadlem, ale zrovna tak dobe, ajet pmj cestou, zruenm divadla. Svit lenstv ajeho marn svt rovnou plnosti prody, prody, je neklame, protoe ve sv bezprostednosti nev, co je ne-byt, znamen vydat je jeho pravd (nebo lenstv jakoto nemoc je koneckonc urit byt prody) azrove jejmu pmmu protikladu (nebo blud jakoto bezobsan zdn je pravm opakem prody sjejm asto skrytm aneviditelnm bohatstvm). Proda se pak jev jako rozum ne-rozumu vtom dvojm smyslu, e vsob chov jednak jeho piny ajednak princip jeho poten. Tato tmata ale neprovzej osvcenstv po celou jeho dobu. Ikdy vychzej zte zkuenosti nerozumu jako tmata divadeln realizace, objevuj se a po nich; jejich nstup znamen, e pedmtem tzn pestvaj bt byt aklam avyklzej pole problematice prody. Hra divadeln iluze ztrc svj smysl auml metody imaginrn realizace nahrazuje jednoduch asebejist metoda repozice pirozenou cestou. Pirozenou ve dvojm smyslu, nebo bude jednak dlem prody ajednak nvratem kn. Nvrat kbezprostednmu, neboli odvren veker terapeutiky, je terapeutika par excellence; l prv tm, e jakoukoli lbu odmt. Svou aktivitu rozvine pak proda. Recipron klovku, kter se vzdal svho umn avech svch umlost astal se vi sob pasvnm. Tato jeho pasivita je 114 toti ve skutenosti aktivitou; kdy se lovk sv lku, vymkne se tm zkonu prce, kter mu ukld proda; pohrou se do umlho svta ado antiprody, jejm projevem je mimo jin jeho lenstv; vylit se me, jedin kdy pestane dbt osvou nemoc ave zdnliv pasivit - kter je vak vpodstat jen snahou ovrnost - se opt zapoj do aktivity ostatnch bytost prody. Prv tak vysvtluje Bernardin de Saint-Pierre sv vylen zpodivn nemoci, pi n vidl, jako Oidipus, dv slunce. Medicna mu sice tak pomohla, pouila ho toti, e ohniskem jeho nemoci jsou nervy. Marn vak zkouel ty nejlep doporuovan lky; brzo si uvdomil, e svmi lky se zabjej dokonce isami lkai. Za sv uzdraven vdm Jeanu Jacquesu Rousseauovi. Peetl jsem si vjeho nesmrtelnch spisech mezi jinmi pirozenmi pravdami itu, e lovk je stvoen kprci, ane kmeditovn. A do t doby jsem pstoval svou dui atlo nechal odpovat; zmnil jsem zpsob

ivota azaal jsem pstovat tlo anechal odpovat dui. Vzdal jsem se vtiny knih; pozoroval jsem vtvory prody, je ke vem mm smyslm hovoily e, jakou nezkomol as ani rznost nrod. Mmi djinami amm dennm tiskem byla trva na polch alukch; msto aby m mylenky namhav putovaly knim, tak jak se to dje vlidskm systmu, jejich mylenky vtisci pjemnch formch pichzely ke mn.20 Na rozdl od toho, jak tento nvrat kbezprostednmu formuluj nkte Rousseauovi ci, to ve skutenosti nen nvrat ani absolutn, ani prost. Ikdy je toti lenstv vyvolvno apodporovno tm, co je ve spolenosti nejumlej, ve svch boulivch formch se jev jako divok vraz tch nejprimitivnjch lidskch tuh. Vdob osvcenstv, jak jsme vidli, lenstv pedstavuje hrozbu bestiality - bestiality cele ovldan dravost apudem kzabjen. Penechat lenstv prod by znamenalo, e se nezadriteln zvrt vtuto zuc anti-produ. Nvrat kbezprostednmu, jm se m lenstv uzdravit, se tedy nesm tkat touhy, ale obraznosti, mus to bt nvrat, kter vypud ze ivota aradost nemocnho vechno uml, neskuten, imaginrn. Skrytm pedpokladem lby zmrnm pohrouenm do bezprostednho je pojet prody, kter vn stav nsil na jednu stranu apravdu na druhou. Tm se prv li Divoch od Pracujcho lovka. Divoi... vedou spe ivot dravho zvete ne lovka obdaenho rozumem. Kdeto pracujc lovk ije ve skutenosti astnji ne zahale. Na stran divocha je okamit, 115 nespoutan touha, neznajc d ani morlku; na stran pracujcho lovka bezprostedn radost, to jest radost bez marnho touen, rozdraujcch fantazmat aimaginrnho naplnn. Tm, co je vprod ajejch bezprostednch hodnotch pro lenstv liv, je radost ale takov, je na jedn stran nensiln umluje touhu, protoe ji pedem pln uspokojuje, ana druh zesmuje vechnu fantazii, protoe spontnn nabz tst ptomn skutenosti. Radosti pat kvnmu du vc; existuj stle; vyaduj vak uritch podmnek... ; nejsou to podmnky libovoln; narsovala je proda; obraznost je nevytvo aani ten nejvt milovnk radost neme ktm svm nieho pidat, pokud se nevzd vech tch, je tento otisk prody nenesou.21 Bezprostedn svt pracujcho lovka je tedy svt moudr aumen, liv pro lenstv jednak tm, e in bezpedmtnmi touhu atouhou vyvolvan hnut vn, jednak e potlaenm imaginrnho bere vechny monosti ibludu. Takovouto bezprostedn litelkou m bt Tissotova radost: litelkou zbavenou vn aei, to jest dvou velkch forem lidsk zkuenosti, znich se rod ne-rozum. Ale mon e proda jako konkrtn forma bezprostednho doke potlait lenstv jet podstatnjm zpsobem. Me toti lovka osvobodit od svobody. Proda - alespo ta, zn bylo vypuzeno nsil touhy aneskuteno fantazmatu - zbavuje sice lovka spoleenskch pout (kter ho nut stat abilancovat sv imaginrn radosti, je se tak nazvaj, ani jimi jsou) anekontrolovatelnho pohybu vn, ale prv tm ho nensiln ajakoby znitra jeho vlastnho ivota zapojuje do systmu pirozench povinnost. Tlak tch nejnormlnjch poteb, rytmus dn aronch dob, prost nutnost ivit se amt stechu nad hlavou vedou rozhranost pomatench kurit pravidelnosti. Miz vechny chimrick pedstavy ivechna nalhavost touhy. Klidn, nensiln radost svazuje lovka smoudrost prody atato vrnost, jevc se jako svoboda, zaplauje paradox ne-rozumu, vnm se krajn determinismus vn poj skrajn imaginrnost obrazu. Zan se - vtchto krajinch, mscch etiku smedicnou - snt oosvobozen lenstv; osvobozen, je zpotku rozhodn neznamen, e by byla filantropie objevila vblznech jejich lidstv, ale je prost projevem touhy otevt lenstv nensilnm tlakm prody. Nov interpretace se tak koncem 18. stolet nhle dostv istar vesnici

116 Gheel, je od konce stedovku setrvvala jako svdectv onyn u zapomenut pbuznosti mezi internac blzn aexkomunikac malomocnch. Vechno, co vn bylo znamenm drsn, patetick separace svta blzn od svta lid, nabv nyn idylickch hodnot optnho sjednocen ne-rozumu sprodou. Vesnice, je byla kdysi vrazem skutenosti, e blzni jsou vohrad, take lovk obdaen rozumem je chrnn, nyn manifestuje, e je lenec voln ae se vtto svobod, je ho sjednocuje se zkony prody, stal opt rovnm rozumnmu lovku. VGheelu, jak ho l Jouy, tyi ptiny obyvatel jsou blzni, ale blzni vplnm slova smyslu, at se bez pot stejn svobod jako ostatn oban... Zdrav strava, ist vzduch, naprost svoboda, vtom spov cel jejich lba, avtina znich se do roka skuten uzdrav. Ani zatm dolo knjak skuten reform vinstitucch, smysl exkomunikace ainternace se zan mnit: nabv pozvolna pozitivnch hodnot avneutrlnm, przdnm, temnm prostoru, kde se lenstv kdysi jen vracelo do sv nicoty, se usazuje proda, j se m osvobozen lenstv poddit. Rozum ane-rozum zstvaj dle rozdleny, od internace se neustoupilo: ale na jej pd, vprostoru, kter zaujm, psob te sly prody, kter lenstv spoutvaj apodizuj si samu jeho podstatu daleko lpe, ne to dokzal star systm pout arepres. Zonoho systmu je teba lenstv vymanit, ponechat mu volnost, aby se vprostoru internace apod jeho nyn pozitivnm vlivem samo zbavilo sv divok svobody apijalo za svou pravdu azkon poadavky prody. Proda jakoto zkon umluje prudkost touhy; ajakoto pravda potr anti-produ avechna fantazmata obraznosti. Pinel popisuje tuto produ ve sv zprv opitle vZaragoze: zavedli tam proti poblouznnm ducha jakousi protivhu, spovajc vpvabu akouzlu polnch prac, vpirozenm instinktu, jen lovka pud obdlvat zemi aivit se plody sv ple. Vidme je... jak se rno vesele rozbhaj do rznch st rozlehl ohrady upitlu, jak si sjakousi dychtivou evnivost rozdluj seznn prce, pstuj penici, zeleninu, uitkov rostliny, sklzej, stav trelky, eou hrozny, trhaj olivy aveer se vracej do samoty svho tulku, aby tu nalezli klid apokojn spnek. Stl zkuenost tohoto pitlu ukazuje, e to je ten nejjistj anejinnj prostedek knavrcen rozumu.22 Nen tk objevit pod konvennmi obrazy jejich prav smysl. Ne117 rozum lze lit nvratem kbezprostednosti, jen pokud je to bezprostednost pedem upraven - avsob sam rozpolcen; bezprostednost, vn je nsil oddleno od pravdy, divokost od svobody, avn se u proda neme poznvat ve fantastickch tvch antiprody. Kde je zkrtka proda procezena morlkou. Vtakto upravenm prostoru nebude moci lenstv u nikdy hovoit e ne-rozumu se vm tm, co vn pesahuje pirozen fenomny nemoci. Zaad se cele do patologie. Pozdj epochy tuto transformaci pijmou jako nco pozitivnho, jako nstup ne-li pravdy, tedy alespo monosti pravdu poznat; ale zhistorickho pohledu je zejm, m tato promna ve skutenosti je: redukc osvcensk zkuenosti nerozumu na pojet lenstv ist mravn, pojet, je se stane skrytm pramenem vech takzvan vdeckch, pozitivnch aexperimentlnch koncepc, tak jak se pak prosad v19. stolet. Nejprve se tato promna, kn dolo vdruh plce 18. stolet, vplila do lebnch metod. Rychle se vak vyjevuje vplnm svtle, zmocuje se ducha reformtor avysuje ve velkou reorganizaci zkuenosti lenstv vposlednch letech stolet. Pinel me brzo napsat: Jak je dleit, chcemeli pedejt hypochondrii, melancholi i mnii, dret se neotesitelnch zkon morlky! Snait se rozliit vobdob osvcenstv lbu fyzickou od psychologick je marn. Prost ztoho dvodu, e psychologie neexistuje. Kdy se napklad

pedpisuj hok ltky, nejde olbu fyzickou, protoe proistit se m jak tlo, tak due; akdy se melancholikovi ordinuje prost ivot vprci, nebo kdy se mu hraje divadlo jeho bludu, nen to zsah psychologick, protoe se mysl pedevm na nervov fluida, na hustotu av. Vprvnm ppad jde oumn transformace vlastnost, metodu, je podstatu lenstv chpe jako produ ajako nemoc; ve druhm ppad oumn promluvy ao znovunastolen pravdy, pi em lenstv je pojmno jako ne-rozum. A se tato velk aza osvcenstv jednotn zkuenost nerozumu pozdji roztp, a se lenstv octne se vm vudy voblasti morlky astane se u jen nemoc, pak ono shora vyten rozlien dostane nov obsah: to, co bylo nemoc, se zaad do oblasti organickho; to, co se vztahovalo knerozumu, ktranscendenci jeho promluvy, poklesne na zleitost psychologickou. Zrod se psychologie ne vak jako pravda lenstv, ale jako znamen, e je lenstv 118 od sv pravdy, j byl ne-rozum, odtreno aje u pouze jakousi bezvznamnou chylkou na nekonenm povrchu prody. Zhadou, jej jedinou pravdou je to, co ji me zruit. Pat se proto pravdiv piznat Freudovi, vem spov jeho zsluha. Mezi Pti chorobopisy aJanetovm pelivm przkumem Psychologickch lebnch metod nele jen e uritho objevu, ale je tu nco vc: svrchovan sil nvratu. Janet vyjmenoval rozliujc prvky, provedl inventuru, tu atam nco pidal, neho se mon dobral. Freud pojal lenstv vrovin ei, rekonstruoval podstatn prvky zkuenosti, kterou pozitivismus umlel; psychologick metody lby lenstv pli nerozil, ale obnovil pro lkask mylen monost dialogu sne-rozumem. Nen divu, e se ta nejpsychologitj ze vech lebnch metod tak rychle ujala atak rychle nala sv organick potvrzen. Vpsychoanalze nejde toti opsychologii, ale prv oonu zkuenost iracionality, kterou se psychologie snaila vmodernm svt zastt. 1. Jako dobrou proti smutk ji asto uvala Mme de Svign (cf. dopisy z16. a20. jna 1675). 2. Lange, Trait des vapeurs (Pa, 1689), str. 251. 3. Nahldnut do klauzury, knihovna Arsenal, rkp. . 4528, fol. 119. 4. Joseph Raulin, Trait des affections uaporevses du sexe (Pa, 1758), str. 339. 5. Jean-Baptiste Pressavin, NouLeau trait des vapeurs (Lyons, 1770), pedmluva. 6. A. Rostaing, Rflexions sur les affections vaporeuses (Pa, 1778), str. 75. 7. Jean-tienne-Dominique Esquirol, Des maladies mentales (Pa, 1838), sv. II, str. 225. 8. Thomas Sydenham, Dissertation sur l'affection hystrique, Mdecine pratique (franc. peklad, Pa, 1784), str. 425. 9. William Cullen, Institutions de mdecine pratique (franc. peklad, Pa, 1785), sv. IL, str. 317. 10. Vynlez rotanho stroje je pipisovn bu Maupertuisovi, Darwinovi nebo Dnu Katzensteinovi. 11. Encyclopdie, heslo Hudba. 119 12. Alexander Crichton, On Mental Diseases, cit. liasem Regnaultem in Du degr de comptence des mdecins (Pa, 1828), str. 187-188. 13. Cullen, op. cit., str. 307. 14. Francois Leuret, Fragments psychologiques sur la folie (Pa, 1834), str. 308-321. 15. Cit. Robertem Whyttem in Trait des maladies nerueuses (franc. peklad, Pa, 1777), sv.I, str. 296.

16. Thomas Willis, Opera omnia (Lyons, 1681), sv. II, str. 261. 17. M. Hulshorf, Discours sur les penchants, pednka vberlnsk Akademii. Cit. in Gazette salutaire ze 17. srpna 1769. 18. Ibid., loc. cit. 19. Encyclopdie, heslo Melancholie. 20. Bernardin de Saint-Pierre, Prambule de l`Arcadie, Oeuvres (Pa, 1818), sv. VIL, str. I1-14. 21. Simon-Andr Tissot, Avis aux gens de lettres sur leur sant (Lausanne, 1767), str. 90-94. 22. Trait mdico-philosophigue sur l'alination mentale (Pa, 1801), str. 238-239. 120 VI. VELK STRACH Jednou jsem tam byl po poledni, mnoho jsem pihlel, mlo mluvil aposlouchal co nejmn, kdy tu se ke mn pidal jeden znejroztodivnjch chlapk tto zem, kter Bh jich nedal poskrovnu. Je to smsice ulechtilosti anzkosti, zdravho rozumu anerozumnosti. Ve chvli, kdy pochybnost dosahovala nejnebezpenjch vrchol, Descartes si uvdomoval, e len bt neme - ikdy ohroenost svho mylen vekermi silami ne-rozumu, vetn zlho ducha, rozpoznval jet dlouho; ale jako filosofu je mu vjeho rozhodn veden pochyb jasn, e nen mon, aby byl jednm zonch pomatench. Synovec Rameauv ano, ten v - aje to ta nejpevnj zjeho unikavch jistot , e blzen je. Ne zane, zhluboka vydechne apilo ob ruce kelu; pak si zas dod klidnho vzezen ak mi: `Vy vte, e jsem nevzdlanec, hlupk, blzen, drzoun, lenoch... `1 Osmnct stolet tko mohlo prav smysl Synovce Rameauova pesn chpat. Rozhodujc zmna byla vak u na obzoru. Prv vdob vzniku toho textu dochz toti kemusi zvltnmu: ne-rozum odklizen do internace se nhle znovu objevuje snbojem novch nebezpe ajakoby obdaen zase jinou moc zpochybovat. 18. stolet vnm nicmn ony skryt otaznky zprvu nepostehne, vid jenom spoleensk odpad: rozedran aty, otrhanou vlezlost, drzost, na ni odpovd ajej znepokojivou moc umluje pobavenou shovvavost. VSynovci Rameauov se 18. stolet poznat nemohlo, zato vak bylo se vm vudy ptomn vonom j, kter mu je partnerem akter ho sponkud zdrhavm pobavenm ajakmsi neuritm zneklidnnm dalo by se ci pedvd: od Velkho uvznn je to toti poprv, kdy se blzen opt stv spoleenskou postavou; poprv, kdy se snm opt navazuje dialog akladou se mu otzky. Ne-rozum se vrac sice jenom jako typ, co nen mnoho, ale pece jen se vrac apozvolna opt zaujm msto vbnm spoleenskm obraze. Kdy se snm deset let ped Velkou revoluc setk Mercier, nijak u neasne: Vejdte jinam, do jin kavrny; jaksi mu se vm tam jme klidnm arozvnm tnem svovat: nedovedete si, pane, pedstavit, jak se ke mn vlda chov nevdn ajak doke bt slep ke svm zjmm. Ticet let jsem nedbal osv vlastn zleitosti; zavel jsem se do pracovny, pemlel, 121 snil, propotval; vymyslel jsem pln, jak by se stt zbavil vech svch dluh; potom dal pro krle, jak by zskal bohatstv adchod 400 milion; apotom, jak navdy pott Anglii, nad n se mi va krev, jen kdy slym jej jmno... Vechna ta innost, vyadujc pln soustedn ducha, m tak pohlcovala, e jsem se pli nevnoval svm domcm starostem, ankolik ostraitch vitel m dostalo na ti roky do vzen... Tady, pane, vidte, kemu je vlastenectv, lovk ume neznm ajako muednk vlasti.2 Zodstupu se vechny takovto postavy seskupuj kolem Synovce Rameauova, ani maj

ovem jeho rozmry; za jeho epigony mohou platit jen uritou pitoresknost. A pece jsou nm vc ne jen tv ve spoleenskm obraze, jakousi jen karikaturou. Maj vsob nco, m se dotkaj ne-rozumu 18. stolet. Jejich vann, neklid, onen neurit blud apod nm skryt zkost, to vechno bylo dost obecn provno ve skutench ivotech, jejich stopy jsou dodnes rozeznateln. Stejn jako tomu bylo slibertiny, zhralci i zuivci zkonce stolet sedmnctho, itentokrt je tk ci, jde-li oblzny, lidi nemocn nebo ejde. Sjejich statutem si nev pli rady ani Mercier: V Pai tedy existuj urit naprosto poestn lid velho, pro obecn dobro zaplenho srdce, ekonomist aantiekonomist, kte ale nanetst maj okoleko vc, toti krtk rozum, kte si neuvdomuj, vjakm ij stolet, ani skm maj co init; lid nesnesitelnj ne hlupci, nebo se svmi penzi afalenou osvcenost vychzej znemonho principu, kter pak nesmysln rozvdj. Takov vynlezci, kte mli o koleko vc, skuten existovali; pedstavovali jaksi doprovod rozumu filosof, dobovch reformnch projekt, ustanoven apln; temn doprovod ne-rozumu, jaksi matouc zrcadlo, nekodnou karikaturu racionality osvcenstv. Neznamen vak fakt, e zatmco je ne-rozum domnle ukryt hluboko vprostoru internace, pojednou mu pobaven shovvav gesto dovoluje vrtit se na pln svtlo, cosi velmi podstatnho? Osvcensk rozum jako kdyby nhle opt pipustil, e mezi nm afigurami ne-rozumu existuje nco pbuznho, jaksi vztah, jist kvazipodobnost. Ve chvli svho triumfu jako kdyby kdesi na hranicch du probudil kivotu anechal se tam potcet postavu, jej tv sm uhntl, aby se j mohl smt - jakhosi svho dvojnka, vnm poznv azrove sesazuje sama sebe. 122 Strach azkost pesto nejsou daleko; vyvolv je te cosi jako zptn nraz internace, ato vdvojnsobn sle. Internace se lid kdysi bli aboj se j stle; posedl strachem zernohbitnk, kte na nj haj, aby ho odklidili, je jet markz de Sade koncem 18. stolet. Nyn vak pda internace psob svmi vlastnmi silami: ohniskem zla se te stala ona sama aod nynjka je ona sama bude tak it anastol tak vldu zase jin hrzy. Strach se objevil nhle, bhem nkolika let vpolovin 18. stolet. Formulovn je vlkaskch termnech, ale vpodstat ho iv ist mravn mtus. Lid se boj jakhosi tajemnho zla, kter se pr zinternanch dom abrzo m ohrozit cel msto. Hovo se ovzeskch horekch; okrch sodsouzenci, lidmi vetzech, kter projdj msty anechvaj za sebou brzdu zla; v se vimaginrn nkazy penen kurdjemi, prorokuje se, e otrven vzduch zamo obytn tvrti. Ake zven paniky nastoluj metafory hrzy znovu onen velk obraz, kter dsil stedovk. Internan budova u nen jen leproseri lec stranou msta; je to lepra sama, vztyen mu tv vtv: Straliv ved na tle obce, obrovsk, hlubok, hnisav ved, na kter lze pomyslet jen sodvrcenm pohledem. Vechno, a po ten vzduch, kter odtud ctte pes tyi sta stech, vm zvstuje, e se blte ke kznici, toiti padku anetst.3 Mnoh internanch zazen vznikla prv vmstech, vyhraench kdysi pro malomocn; ankaza jako by se po staletch penesla na nov chovance. Pejmaj smstem ijeho nkdej znaku asmysl: Pli velk lepra na takov msto vmetropoli! Bicetre je jmno, kter nikdo nedoke vyslovit bez pocitu odporu, hrzy apohrdn... Stalo se sbrnou veker nejhor pny apatnosti, jak ve spolenosti existuje. 4 Zlo, je mlo bt vypuzeno do internace, se knesmrn hrze veejnosti objevuje znovu. Ve fantastick podob: rod se avtv do vech stran tmata jakhosi neuritho, souasn fyzickho imravnho zla, kter rozer azrove ds. Panuje jaksi nediferencovan pedstava hniloby, je se tk jak zkaenosti mrav, tak rozkladu tla. Zlo kvas nejprve vuzavench prostorch internace. M vechny vlastnosti, jak chemie 18. stolet pit kyselin:

jeho jemn steky, ostr jako jehly, pronikaj do srdc atl stejn snadno jako do pasvnch akehkch steek zsad. Sms je okamit ve varu azane uvolovat zhoubn vpary aleptav moky: Tyto sly nepedstavuj nic jinho 123 ne msto hrzy, vechny shromdn zloiny zde kvas akvaenm kolem sebe nakaliv ovzdu, kter, jak se zd, se pen na ty, kdo tu ij akte je vdechuj... 5 hav vpary pak stoupaj, linou se vzduchem, nakonec se snesou na okol aprosakuj do tl, zamouj due. Takto obrazn se napluje mylenka nkazy zlem-hnilobou. Epidemie se pen vzduchem, kter je zkaen, m se matn rozum, e jednak neodpovd sv pirozen istot, jednak e pen zkaenost. Sta si uvdomit, jak mravn azrove lebn hodnoty pipisovala piblin t doba vzduchu venkova (tlesn zdrav, duevn odolnost), asnadno vytume vechny opan vznamy, je vsob nese neist vzduch pitl, vznic, internanch dom. Jejich ovzdu, pln zhoubnch vpar, je nebezpem pro cel msta, hnilobou aneest mohou zvolna nasknout vichni obyvatel. Tato neurit zkost se ovem neprojevuje jen formou napl mravnch anapl lkaskch vah. M sv irok literrn ztvrnn, sv mohutn emocionln, mon ipolitick vyuit. Vnkterch mstech se panika vyznauje stejnou konkrtnost adaty stejn pesnmi jako velk vlny hrzy, kter otsaly stedovkem. Vr. 1789 se vPai rozila jaksi epidemie; jej pvod se pital Veobecnmu pitlu; hovoilo se dokonce otom, e je teba budovy Bicetre podplit. Lid byli tak vyden, e policejn editel vyslal do pitlu komisi, sloenou zdkana lkask fakulty, nkolika profesor apitlnho lkae. Komise piznala, e vBicetre panuje hnilobn horeka, kter souvis se patnm vzduchem. e by prvnm zdrojem nemoci byli internovan ankaza jimi en, zprva vak popr; jde prost ochronickou chorobu zpsobenou patnm poasm, protoe je po celm mst; pznaky zjitn ve Veobecnm pitlu odpovdaj ronmu obdob ajsou vnaprostm souladu snemocemi pozorovanmi bhem te doby vcel Pai. Lid je teba uklidnit aBicetre zbavit viny: Povsti, kter se zaaly it, e vBicetre panuje nakaliv nemoc, kter by se mohla roznst po mst, nemaj opodstatnn. Poplan zvsti se tm zejm zcela neutiily, protoe za njak as lka Veobecnho pitlu sepisuje dal zprvu, vn opakuje tot: je vskutku nucen uznat, e zdravotn situace vBicetre je patn, ale po pravd eeno vci nesahaj a tak krut daleko, e by se snad tento tulek neastnk byl zvrhl vnov pramen nevyhnutelnch ajet smutnjch bd, ne jsou ty, jim je teba vnovat pi stejn okamitou jako 124 innou. Kruh se uzavel: vechny formy ne-rozumu, je vgeografii zla zaujaly msto lepry abyly zapuzeny co nejdl od spolenosti, se te samy staly leprou, leprou, kter je te viditeln avjejch hnisajcch ranch mokv lidsk zkaenost. Ne-rozum se vrtil: nese vak te imaginrn znamen nemoci aod n tak pejm svou hrozivost. Mstem sblen ne-rozumu snemoc nen tedy psn lkask vaha, ale oblast imaginrnho. Dlouho pedtm, ne byla formulovna otzka, nakolik je pomatenost nemoc, vznikla vprostoru internace acestou jej vlastn alchymie sms, vn se hrza zne-rozumu propojila se starmi strachy. Zdalek minulosti se jet jednou ozvala prastar znepokojivost lepry; asla tchto fantazijnch tmat se stala prvnm spojujcm prvkem mezi svtem nerozumu asvtem medicny. Prolnajce se vpekeln smsici zkaenosti aneest, komunikovaly spolu zprvu skrze fantazmata strachu. Dleit pro postaven, je mlo lenstv pozdji zaujmout vmodern kultue, - mon zsadn dleit - je tu fakt, e homo medicus nebyl do svta internace povoln jako rozhod, kter m oddlit zloin od lenstv, zlo od nemoci, ale sp

jako strce, kter m chrnit ostatn ped neuritm nebezpem prosakujcm zdmi internace. Rdo se v, e zjem oosud internovanch se zrodil znezaujatho aulechtilho soucitu, ae tam, kde se nerozdln trestaly proheky, rozpoznala nemoc prost jen poctivj apouenj medicna. Ve skutenosti vci neprobhly vtakovto laskav neutralit. Dvodem, pro byl povoln apodn opozorovn lka, byl strach. Strach zpodivnch chemickch proces, kter vely ve zdech internace, strach ze sil, je se tam formovaly ahrozily rozenm. Lka piel, a kdy byl imaginrn zvrat dokonn, kdy se zlo u vtlilo do dvojznanch pedstav Kvaen, Zkaenosti, zhoubnch vpar, hnijcch tl. Takzvan pokrok, jm lenstv zskalo statut nemoci, byl ve skutenosti jaksi zvltn nvrat. Psobenm symboliky Neistho, v18. stolet tolik oblben, se na hladinu lidsk pamti vynoily prastar obrazy asplynuly ve smsici pedstav omravn afyzick nkaze.6 e se ne-rozum setkal smylenm medicny, nezpsobilo njak dokonalej poznn, ale toto oit obraz. Aje paradoxn, e prv nvrat tto fantastiky, kter se ms sdobovmi pedstavami onemoci, umon pozitivismu zmocnit se ne-rozumu - lpe eeno poskytne mu dvod, pro se ped nm brnit. 125 Na zruen internanch dom nen zatm ani pomylen, jde jen oto, znekodnit je jako ppadn zdroje novho zla. ili spojit reorganizaci soistou. Velk reformn hnut, kter se rozvine vdruh pli 18. stolet, zan tady, vtto snaze vymtit vechnu neistotu avpary, utiit vechen ten kvas azamezit tak nkaze, zabrnit, aby nemoce azlo kazily vzduch aily se do ovzdu mst. pitl, kznice, vechna internan zazen je teba lpe izolovat, vzduch kolem nich vyistit; ovtrn ve pitlech vznik vt dob cel literatura; literatura, je se zdlky to kolem nkazy jako lkaskho problmu, ale pedevm m na zeteli infikaci mravn. Vr. 1776 je vnosem sttn rady jmenovna komise pro otzku, nakolik by se vrznch pitlech Francie dala zavst zlepen. Viel brzo dostv za kol pebudovat cely Salptrire. Zan se snt otulku zazenm tak, aby si uchoval vechny sv zkladn funkce, ale dovolil zlu vegetovat, ani by se ilo; tulku, kde by byl ne-rozum dokonale spoutn avystaven pohledu, ani by divky ohrooval, kde by ml vechnu slu pkladu, ale bez rizika nkazy. Zkrtka otulku navrcenm jeho prav podob, kterou je klec. 0 takovto, eeno anachronicky, sterilizovan internaci sn jet vr. 1789 abb Desmonceaux vdlku Sttn dobroinnost; internace m bt podle nho pedagogick nstroj ir demonstrace nevhod, je plynou znemorlnosti. Tyto nucen asyly... pedstavuj tulky stejn uiten jako nutn... Pohled na tato temn msta aprovinilce tam zaven je jako stvoen, aby ped tmi prvem zatracovanmi iny uchrnil vstelky pli neukznnho mld; je proto vc moudrosti otc amatek, aby je stmito stranmi aodpudivmi msty, kde se hanba poj smrzkost azloinem akde lovk, zbaven sv podstaty, asto navdy ztrc prva, je ve spolenosti zskal, seznmili co nejdve. Takov sny spd morlka ruku vruce smedicnou na obranu ped nebezpemi ukrytmi, ale ne dost pevn zavenmi, vinternaci. Zrove vak tato nebezpe fascinuj obraznost apodncuj touhy. Mravnost by je rda zaehnala; ale vlovku je cosi, co ho pud onich snt, prot je nebo se jim aspo piblit avyvolat si jejich fantazmata. Hrza, kter nyn obestr hradby internace, m souasn nepekonatelnou pitalivost. Panuj pedstavy onedostupnch radovnkch tamjch noc; postavy poznamenan zkaenost ahnilobou se mn vtve rozkoe; ztemnot internace vyvstvaj tvary bolesti aslasti, vnich se opakuj Hieronymus Bosch ajeho len zahrady. U znich 126 se linula t tajemstv, jak vyzrazuje zmek Sto dvaceti dn Sodomy: Provdj se tam pmo na osob vzn ty nejohavnj vstelky; dovdme

se oneestech, je se bn, pravideln adokonce veejn praktikuj ve spolenm sle vznice, neestech, je nm slunost modern doby nedovoluje pojmenovat. Slyme, e mnoz vzni jsou simillimi feminis mores stuprati et constupratores; avracej se ex hoc obscoeno sacrario cooperti stupri suis alienisque, zbaven vekerho studu ahotovi pchat vemon zloiny.7 ALa Rochefaucauld-Liancourt hovo oStaench aMladicch vmstnostech korekce vSalptrire, kde se zgenerace na generaci pedvaj t tajemstv atyt rozkoe: V korekci, kter je vdom mstem nejtho trestu, bylo pi na nvtv tyicet sedm dvat, spe lehkomyslnch ne provinilch... Azase ta zmt rznho st, to pohorliv smen lehkch dvat se starmi chovankami, kter je nemohou nauit niemu jinmu ne umn t nejbezuzdnj neesti. Takov vize zstanou v18. stolet dlouho vtravm pzrakem pozdnch veer. Jednou je vykresl, zasazen do stroh geometrie Touhy, neprosn ostr svtlo Sadovo. Jindy se budou rsovat vkalnm svtle dne na Dvoe blzn nebo vsoumraku obestrajcm Dm hluchho. Jak podoba stvemi Los Disparates! Cel imaginrn krajina, zrozen zVelkho strachu, kter nyn vyvolv internace. Osvcenstv neuvznilo jen abstraktn ne-rozum, vnm se blzni msili slibertiny, nemocn se zloinci, ale tak asnou zsobu fantastiky, spc svt oblud, domnle dvno pohlcench onou Boschovou noc, je je kdysi zplodila. Internan pevnosti jako kdyby ke sv sociln roli segregace aoisty pipojily zcela opanou funkci kulturn. Zatmco na hladin spolenosti dlily rozum od ne-rozumu, vhlubinch uchovvaly obrazy, vnich se jeden sdruhm msily anavzjem splvaly. Staly se jakousi velkou, na dlouho umlenou pamt; vjejich stnu zatm dmala imaginrn sla, on se myslelo, e byla vypuzena; zbudovny novm, osvcenskm dem, uchovaly jemu navzdory anavzdory asu urit zakzan figury, je tak mohly nedoteny pejt ze stolet estnctho do devatenctho. Brocken se vtomto peklenut asu setkv na jedn pd sBlznivou Grtou aNoirceuil slegendrnm Gilesem de Rais. e tato fantastika peila, je zsluha adsledek internace. Obrazy, je vyvstvaj koncem 18. stolet, nejsou vak stmi, je se pokusilo smazat stolet sedmnct, zcela toton. Vskrytu probhl urit proces, kter 127 je odpoutal od onoho skrytho svta, znho je erpal stedovk apo nm renesance; nyn zaujaly msto vsrdci, vtouze aobraznosti lovka; nemanifestuj u ptomnost bezesmyslnho, ale prt znich podivn rozpornost lidskch choutek: touha si vnich podv ruku svradou, krutost spotebou trpt, svrchovanost sotroctvm, urka spokoenm. Velk kosmick konflikt, jeho peripetie odhaloval Blzen patnctho aestnctho stolet, se pesunul, a se na samm konci 18. stolet stal pmou dialektikou srdce. Sadismus nen nzev, jeho by se bylo konen dostalo praktice star jako sm Eros; je to masivn kulturn fakt, kter se objevil prv a koncem 18. stolet akter pedstavuje jeden znejvtch zvrat, jak kdy zpadn obraznost doznala: zne-rozumu se stalo blouznn srdce, lenstv touhy, nesmysln dialog lsky asmrti vbezhranin osobivosti chte. Sadismus se objevuje ve chvli, kdy se po vc ne stoletm uvznn opt vrac ne-rozum, ale ne u jako postava znaeho svta, ani jako obraz, nbr jako promluva atouha. e se sadismus jako individuln jev, pojmenovan po uritm lovku, zrodil zinternace avinternaci, ae se cel Sadovo dlo pod kolem obraz Pevnosti, Cely, Podzem, Kltera, Nedostupnho ostrova, pedstavujcch tak cosi jako pirozen sdlo ne-rozumu, nen vbec nhoda. Stejn jako nen nhoda, e fantastick literatura lenstv adsu, souasn Sadovu dlu, soblibou vol za djit prv msta internace. Cel onen nhl obrat, kter udlala zpadn pam koncem 18. stolet akter j umonil oivit - vpozmnn podob as novm obsahem - figury dobe znm pozdnmu stedovku, mohl zejm nastat jen dky tomu, e se tato msta umlenho ne-rozumu stala uchovateli astrci fantastickho. lenstv ane-rozum se za osvcenstv nikdy navzjem neoddlily.

Zkuenost ne-rozumu, je urovala vechny praktiky internace, obestrala pojem lenstv do takov mry, a se pod n ztratil, nebo skoro ztratil; vkadm ppad ho vedla cestou regrese, kde mlem pozbyl veho, co pro nj bylo charakteristick. Ale vneklidu druh plky 18. stolet narst strach zlenstv souasn sdsem zne-rozumu: jedna hrza podporuje druhou. Zrove stm, jak se osvobozuj imaginrn sly provzejc ne-rozum, zanaj se mnoit nky na pustoivost lenstv. Vme u, jak zneklidnn vyvolaly nervov nemoce avdom, e m vc se lovk zdokonaluje, tm je keh. Postupem doby se 128 tato obava vtr stle vc, varovn jsou m dl tm hlasitj. e od zrozen medicny... tchto nemoc pibylo ajsou nyn nebezpenj, sloitj, choulostivj ahe liteln, konstatoval u Raulin. Vdob Tissotov se obecn dojem mn vpevnou vru, vjaksi lkask dogma: nervov nemoce nebvaly zdaleka tak ast jako dnes; ato ze dvou dvod: jednak byli lid vcelku robustnj amn stonali; mn bylo vbec vech nemoc; ajednak pin vyvolvajcch nervov choroby od jist doby pibylo vmnohem vt me ne ostatnch obecnch pin nemoc, znich nkter, jak se zd, dokonce sp miz... Nebojm se ci, e tak jak byly dve nejvzcnj, dnes jsou nejastj.8 Nepotrv dlouho avrt se opt to, co bylo tak iv v16. stolet: vdom kehkosti rozumu, kter se me kdykoli, anadobro, zvrtit vlenstv. enevsk lka Matthey, velice blzk Rousseauovu vlivu, pedpovd vem, kdo vldnou rozumem: Nehonoste se, vy vzdlan amoud; tu domnlou moudrost, j se chlubte, me zakalit asmst jedin okamik; sta jedna neekan udlost, jedin iv anhl duevn pohnut, aztoho nejrozumnjho anejoduevnlejho lovka se rzem stane zuivec nebo idiot. Hrozba lenstv se opt zaadila mezi nalhav tmata stolet. Toto vdom lenstv m vak velmi specifick rz. Posedl obava znerozumu je siln afektivn atakka cele urovan pohybem ovajcch fantazmat. Strach zlenstv se na toto ddictv zdaleka tolik neve; azatmco nvrat nerozumu m podobu velkho opakovn, je peklenutm asu navazuje samo na sebe, zkuenost lenstv je naopak provzena jakousi analzou nov doby, take se od samho zatku zaazuje do uritho asovho, historickho asocilnho kontextu. Dispartnost zkuenosti ne-rozumu azkuenosti lenstv se tak na konci 18. stolet stv vchodiskem rozhodujcho pohybu: pohybu, jm se zkuenost ne-rozumu sHlderlinem, Nervalem aNietzschem bude vracet proti toku asu stle dl kjeho koenm - ane-rozum se tak stane vplnm slova smyslu kontrapunktem svta -, apoznn lenstv se bude naopak snait situovat se m dl tm pesnji ve smru rozvoje prody adjin. as ne-rozumu aas lenstv se od tohoto data obracej do opanch stran: jeden znamen absolutn nvrat aabsolutn pohrouen, druh se naopak rozvj spolu schodem djin.9 1. lenstv asvoboda. Urit formy melancholie dlouho platily za specificky anglick; byl to dan fakt pro medicnu, ale tak konstanta literrn. 129 Montesquieu stavl sebevradu mskou - akt mravn apolitick, rozhodnut dan uritou vchovou - proti sebevrad anglick, on soudil, e je teba povaovat ji za nemoc, protoe Anglian se zabjej, ani si lze pedstavit jakkoli dvod, kter by je ktomu vedl; zabjej se vsamm ln tst. Svou roli tu zan hrt prosted; jestlie je toti tst tho du jako proda arozum, pak to pro 18. stolet znamen, e netst, nebo prost to, co lovka bezdvodn vytrhuje ze tst, mus bt du jinho. Tento d se hled pedevm vklimatickch vstelcch, chylkch, kdy proda ztrc svou rovnovhu aastnou mru (mrn podneb je proda; vysok teplotn rozdly jsou prosted). To vak kvysvtlen anglick nemoci nesta; u Cheyne

povauje za jednu zpin tchto nervovch poruch bohatstv, pli vybranou stravu, hojnost, j se t vechno obyvatelstvo, azahlku alenost, vn ij ti nejbohat. Bohatstv, pokrok, sprva vc veejnch jako urujc prvek lenstv - vklad se st stle vc kekonomice apolitice. Spurzheim na potku 19. stolet vechny tyto analzy shrne vjednom zposlednch jim vnovanch text.10 lenstv, vAnglii astj ne kdekoli jinde, je da za tamj svobodu aza bohatstv, je tam vude panuje. Svoboda mysli pedstavuje vt nebezpe ne autoritativn moc adespotismus. Nboensk pocity... se projevuj bez veho omezen; kad jedinec me kzat komukoli, kdo je ochotn ho poslouchat, akdy se ozv tolik rznch nzor, mysli se trp, hledajce pravdu. Nebezpe nerozhodnosti, nejistoty, kemu upnout pozornost, duevn kolsavosti. Ale tak nebezpe spor, vn, fanatickho lpn na jednou zaujatm postoji: Odporovat se d vemu, aodpor jit city; vnboenstv, vpolitice, ve vd, ve vem sm mt kad vlastn nzor; mus se vak pipravit, e naraz na odpor. Pi takov svobod se ned zvldnout u ani as: je vydn nejistot astt ponechv jedince na pospas jeho vlnm: Anglian jsou nrod obchodnk; mysl vn zaujat spekulacemi se neustle zmt mezi strachem anadj. Sobectv, tento duch obchodu, snadno podlehne zvisti, avol pak na pomoc jin sly. Tato svoboda nem ovem se skutenou, pirozenou svobodou nic spolenho: ze vech stran ji spoutvaj asvraj poadavky odporujc tm nejoprvnnjm lidskm touhm; je to svoboda zjm, koalic, finannch kombinac, ne svoboda lovka, svoboda mysl asrdc. Vinou penz jsou rodiny vAnglii tyrantj ne kdekoli jinde: provdat se dokou jen bohat dvky; ty ostatn jsou odsouzeny uspokojovat se jinmi 130 cestami, kter ni tlo anaruuj dui. Ztoho dvodu tak kvete libertinstv, ato pipravuje pdu lenstv. Obchodn svoboda se tedy jev jako ivel, vnm nelze nikdy doshnout pravdy, vnm kad bezprostednost m svou kontradikci, vnm se as vymyk zrukou azjistoty ronch dob, avnm zkony zjmu obraj lovka ojeho touhy. Svoboda prost lovku zdaleka nevrac vldu nad nm samotnm, ale vzdaluje ho naopak vc avc jeho podstat ajeho svtu; fascinuje ho, vnezvratn interiorit, niternosti vn aneukojen touhy, absolutn exterioritou, vnjkovost tch druhch apenz. Svoboda obchodnho sttu je prosted, lec mezi lovkem atstm svta, vnm by se poznval, mezi lovkem aprodou, vn by nalzal svou pravdu: aprv vtom smyslu je to urujc prvek lenstv. Spurzheim pe vdob, kter pmo vybz - vldne Svat aliance, Restaurace autoritativnch monarchi, je vplnm rozkvtu - svdt vechny hchy svta, vechno jeho lenstv na liberalismus: Je to zvltn, e ta nejvt lidsk touha, touha po osobn svobod, m, jak vidme, tak sv nevhody. Pro ns vak vtto analze nen podstatn kritika svobody, ale zpsob, jakm je samotnho toho pojmu uito, e jm toti Spurzheim oznauje nepirozen prosted, vnm se obzvl snadno mno arozrstaj psychologick afyziologick mechanismy lenstv. 2. lenstv, nboenstv aas. Nboensk vra je prvnm krokem do krajiny obraz, iluzvnho prosted phodnho pro vemon halucinace abludy. Dsledk plin devtnosti i pli vniv vry se lkai obvali dvno. Soud se, e do melancholie me lovk upadnout asto jen zpehnan mravn psnosti, plin starosti ospsu abudouc ivot. Pklady toho uvd Encyklopedie: Pli siln dojmy, je vyvolvaj nkte pemrtn kazatel, hrza ztrest, jimi hroz jmnem na crkve tm, kdo pekrauj jej zkon, dok slabou mysl pekvapiv rozvrtit. Ve pitle vMontlimaru byla dajn ada en, je propadly mnii amelancholii nsledkem misie vjejich mst; neustle je pronsledovala pedstava dsivch obraz, kter jim byly neuven ukzny; hovoily jen obeznadji, odvet, trestu atd. ajedna znich vpedstav, e je vpekle, kde ji poraj neuhasiteln plameny, naprosto odmtala vzt jakkoli lk. Pinel vlince tchto osvcench lka pokrauje: zakazuje dvat melancholikm zdevtnosti nbon knihy adevtn v-

c, kte se povauj za navtven aneustle se sna zskvat nov stoupence, 131 doporuuje dokonce dt pod zmek. To je vak pod sp jen kritika ne pozitivn analza: pedpokld se, e religizn pedmt nebo tma vyvolv blud i halucinaci prost svou vlastn delirickou nebo halucinan povahou. Pinel popisuje ppad jedn eny, prv vylen zpomaten, kter zbon kniha... pipomnla, e kad lovk m svho strnho andla; od nsledujc noci ji neopoutla pedstava, e m kolem sebe sbor andl, atvrdila, e sly nebeskou hudbu am zjeven. Nboenstv se tu pouze pisuzuje, e pen omyl. Existuj vak tak, dokonce u ped Pinelem, nkter psnji historick analzy, chpajc nboenstv jako prosted, je ukj i utiuje vn. Vr. 1781 jeden nmeck autor hovo ostarch zlatch asech, kdy mli kn absolutn moc: zahlka tehdy neexistovala, kadmu okamiku udvaly rytmus obady, nboensk kony, pout, nvtvy chudch anemocnch, kalendn svtky. 11 as byl pod vldou organizovanho tst ana marn vn, znechucen ivotem i nudu nebylo prost kdy. Kdy se nkdo ctil provinil, byl zkrtka potrestn, aasto hmotn, co zamstnalo jeho ducha adalo mu jistotu, e je chyba napravena. Akdy se zpovdnk setkal stakovmi hypochondrickmi kajcnky, kte jsou vn uzpovdi, uloil jim za pokn bu dkladn trest, kter rozedil jejich pli hustou krev, nebo dlouhou pout: Zmna vzduchu, dlka cesty, odtren od domova, odlouen od pedmt, kter je jitily, spolenost ostatnch poutnk, pomal avytrval p chze, to vechno jim prosplo vc ne pohodln cestovn... je se dnes pstuje msto pout. Aposvtnost knze dodvala jeho pkazm absolutn platnost, nikoho by bylo nenapadlo neuposlechnout; to vechno rozmar nemocnho lkai vtinou odmtne. Podle Moehsena nboenstv prostedkuje mezi lovkem aprohekem, lovkem atrestem: cestou svrchovan syntzy potrestnm str vinu; kdy ale nboenstv ochabne, kdy se udruje pouze vpomysln form vitek svdom aduevnch muk, stv se cestou klenstv. Ped lenstvm zpehnanho sebeobviovn me lovka ochrnit jen konsistentn nboensk prosted. Svmi obady apoadavky znemouje zahlku, vn buj vn, abrn tak proheku, akdy u knmu dojde, zabrauje jalovmu pemln vitek; pod cel lidsk ivot kolem bezprostedn se dovrujcho okamiku. Nboenstv starch zlatch as bylo nepetritou oslavou ptomnosti. Ale od chvle, kdy se pizpsobilo modernmu vku, uvoluje kolem 132 ptomnho okamiku asovou auru, prosted przdna, nicnedln avitek, vnm je lidsk srdce vydno svmu neklidu, vnm vn vydvaj as vanc lhostejnosti nebo opakovn, vnm se zkrtka me svobodn rozvjet lenstv. 3. lenstv, civilizace acitlivost. Civilizace jako takov je pro lenstv phodnou pdou. Spokrokem vd se sice rozptyluje omyl, ale se tak zliba ve studiu, dokonce a posedlost studiem; sedav ivot, abstraktn vahy, neustl pohyb ducha bez cvien tla, to vechno me mt velice neblah inky. Tissot vysvtluje, e vlidskm tle sl atuhnou pedevm ty sti, je jsou asto namhan prac; dlnkm napklad tuhnou svaly avlkna pa, proto tak maj takovou slu at se dobrmu zdrav a do pokroilho vku. Vzdlancm tuhne mozek, asto jsou nakonec neschopni spojit mylenky, pak je ek demence. m je vda abstraktnj nebo sloitj, tm vt je riziko, e povede klenstv. Dokud je poznn jet blzk tomu nejbezprostednjmu poitku, soud Pressavin, dokud vyaduje od naeho nitra aorgn mozku jen malou nmahu, pak nekod, ale je fyzicky blahodrn: Vdy, jejich pedmty jsou naim smyslm snadno pstupn, kter svm harmonickm souladem nabzej dui pjemn vztahy... , vnej do celho mechanismu lehk oiven, je povzbud vechny jeho funkce.

Kdeto poznn pli oprotn od tchto smyslovch vztah, pli vzdlen bezprostednmu vjemu, vyvolv napt pouze vmozku avyvd tak cel tlo zrovnovhy: vdy o vcech, jejich vztahy lze tko zachytit, protoe se nedaj dost dobe vnmat smysly, nebo je jich tolik, e vyaduj hledn velmi bedliv, jsou pro dui cvienm, je velice unavuje n vnitn smysl, nebo tento orgn vystavuje pli dlouho nepetritmu napt. Poznn tedy vytv kolem smyslovho svta jaksi prosted abstraktnch vztah, vnm lovk me ztratit ono fyzick tst, kter zakld jeho vztah ksvtu. Znalosti se sice mno, ale tak se za n m dl tm vc plat. Je vbec jist, e uenc pibv? Vkadm ppad je jist, e pibv lid sporuchami. Prosted poznn narst rychleji ne samotn znalosti. lovka vak vzdaluje od smyslovho svta nejen vda, ale prv icitlivost: citlivost neovldan u pohyby prody, ale zvyklostmi apoadavky spoleenskho ivota. Modern lovk, aena jet vc ne mu, promnil den vnoc anoc vden: Chvle, kdy nae eny vPai vstvaj, odpovd jen 133 velice vzdlen dob uren prodou; ty nejkrsnj hodiny dne jsou pry, pry je ten nejist vzduch, nikdo znho nic neml; ovzdum u stoupaj vpary, kodliv exhalace pitahovan slunenm teplem; tuto chvli si krsa vol ktomu, aby vstala.12 Avykolejen smysl pokrauje vdivadle, kde se pstuj iluze, umle se podncuj marn vn ata nejkodlivj duevn hnut; nejvc si vnm libuj eny, divadlo je rozncuje auvd ve vytren; jejich due je tak hluboce rozruen, e vyvol vnervech otes, kter je sice pechodn, ale obvykle m tk nsledky; momentln ztrta vldy nad smysly, slzy, je prolvaj pi naich modernch tragdich, jsou tm nejmenm, co ztoho me vzejt.13 Jet umlejm apro vykolejenou citlivost jet kodlivjm prostedm jsou romny; prv snaha modernch autor opravdpodobnost avechno jejich umn, je za tm elem rozvjej, jet tm vc podporuje prudk anebezpen pocity, kter chtj vyvolat usvch tenek: V prvnch stoletch francouzsk zdvoilosti advornosti se mn vzdlan duch en spokojoval sfakty apbhy stejn zzranmi jako nepravdpodobnmi; nyn si daj fakt pravdpodobnch, ale cit tak zzranch, e jsou ztoho jejich vlastn city cel zmaten apopleten; zzraky, jimi se nadchly, hledaj pak ve svm okol; avechno jim pipad bez citu abez ivota, protoe to, co chtj nalzt, vprod neexistuje.14 Pokud jde oschopnost rozvrtit citlivost, romn je ktomu prosted par excellence: odpoutv dui od veho, co je ve svt smysl bezprostedn apirozen, azavlk ji do imaginrnho svta divokch aneskutench cit, vymykajcch se umrnnm zkonm prody: Takov mnostv autor plod davy ten, aneustl etba vede ke vemonm nervovm chorobm; mon e hlavn zpin, je pokodily zdrav en, je ono nesmrn rozmnoen romn vposlednch sto letech... Zdvete, kter vdeseti letech te, msto aby bhalo, bude ve dvaceti ena trpc vpary, ane dobr kojc matka.15 S novou zkuenost lenstv avdomm jeho hrozivho narstn se v18. stolet zvolna, azatm jet velmi nesoustavn, utv cel nov d pojm. Kdy bylo lenstv v17. stolet situovno do krajiny ne-rozumu, chovalo vsob jaksi neurit mravn smysl azdroj; jeho tajemstv souviselo sprohekem aprovinilosti je nezbavovala paradoxn - ani animalita vnm zahldan. Ve druh polovin 18. stolet lenstv u nen tm, co lovka pibliuje vnmu pdu nebo stle ptomn animalit; nyn se ocit 134 vprostoru, kde lovka vzdaluje jemu samotnmu, jeho svtu, vemu, co se mu nabz vbezprostednosti prody; pdou lenstv je te prosted; prosted, je naruuje vztahy lovka ksmyslovmu svtu, kasu, kdruhm lidem; prost to vechno, co vlidskm ivot avvoji znamen rozchod

sbezprostednm. lenstv dostv nov d, kter u nen dem prody ani pdu, d, vnm se zan rsovat tuen djin avnm se formuje dvoj zkuenost neurit pbuznho rodu: lenstv lka aodcizen filosof - dva vzorce, znich kad pedstavuje deformaci pravdy lovka, mezi nimi se vak v19. stolet, po Hegelovi, brzo ztrc jakkoli stopa podobnosti. 1. Denis Diderot, Le Neveu de Rameau, Oeuvres (ed. Pliade), str. 435. (es. peklad O. Novk - pozn. pekl.) 2. Louis-Sbastien Mercier, Tableau de Paris (Amsterdam, 1783), sv. L, str. 233-234. 3. Ibid., sv. VIIL, str. 1. 4. Ibid., str. 2. 5. Musquinet de la Pagne, Bicetre rform ou tablissement d `une maison de discipline (Pa, 1790), str. 16. 6. Vdl jsem jako kad, e je Bicetre pitl azrove vzen; nevdl jsem vak, e byl pitl zbudovn, aby plodil nemoce, avzen, aby plodilo zloiny. (H.-G. Mirabeau, Mmoires un voyageur anglais, str. 6.) 7. Mirabeau, op. cit., str. 14. 8. Simon-Andr Tissot, Trait des nerfs et de leurs maladies (Pa, 17781789), sv. L, str. iii-iv. 9. Pro evolucionismus devatenctho stolet je lenstv sice nvrat, ale po chronologick cest; nen to absolutn rozvrcen asu. Jde onvrat zptky asem, ne oopakovn vpsnm smyslu slova. Tv vtv tomuto problmu asu se ocitla psychoanalza ve sv snaze utkat se jak slenstvm, tak sne-rozumem; fixace, pud ksmrti, kolektivn nevdom, archetyp, to vechno vce nebo mn astn obkruuje prv tuto heterogennost dvou asovch struktur: struktury vlastn zkuenosti nerozumu avdn vn obsaenmu; astruktury vlastn poznn lenstv avd na tomto poznn zaloen. 135 10. Johann Christoph Spurzheim, Obseruations sur la folie (Pa, 1818). 11. J. C. N. Moehsen, Geschichte der Wissenschaften in der Mark Brandenburg (Berln aLipsko, 1781). 12. Edm-Pierre Beauchesne, De L'influence des affections de l'me dans les maladies nerueuses des femmes (Pa, 1783), str. 31. 13. Ibid., str. 33. 14. Ibid., str. 37-38. 15. Fyzick amravn piny nervovch nemoc, Gazette salutaire, 6. jna 1768 (autor neuveden). 136 VII. NOV ROZDLEN Na zatku 19. stolet nen jedinho psychiatra, jedinho historika, kter by se nedal strhnout veobecnou vlnou pohoren; ze vech stran se ozv jedno atot ctnostn pobouen odmtnut: Ta hanba, vsazovat pomaten do vzen. AEsquirol to vypotv: pevnost H vBordeaux, kznice vToulouse avRennes, vznice la Bicetre, je jsou dosud vPoitiers, vCaen, vAmiensu, Zmek vAngers; je vbec mlo vzen, kde bychom nenali zuiv lence; tito neastnci jsou spoutan ave spolench celch strestanci. Jak nestvrn spojen! Slenci klidnmi se zachz h ne se zloinci. Ozvnou odpovd cel stolet; vAnglii jsou to Tukeov, historici aobhjci dla pedk; vNmecku, po Wagnitzovi, stn nad tmi neastnky Reil, e jsou jako njac podvracei sttu uvreni do podzem, do kobek, kam nikdy nepronikne oko lidskosti. Tmto hlasitm nrokem bt tm prvnm, kdo vyman blzna zpolitovnhodnho spoleenstv sodsouzenci, kdo oddl

nevinnost ne-rozumu od provinilosti zloinc, zaznv vk pozitivismu bez oddechu vc ne pl stolet. e jde okik pouze jalov, nen tk dokzat. Protesty se toti ozvaly u cel lta, u ped Reilem to byl Franck: Kad, kdo vNmecku navtvil tulky blzn, vzpomn shrzou na to, co vidl. Vstoupit do tchto truchlivch asyl netst je dsiv; vude je slyet kik beznadje, avtom ije lovk, vyznaujc se svmi dovednostmi actnostmi. Ped Esquirolem aped Pinelem to byli La Rochefoucauld, Tenon; ajet ped nimi, po cel 18. stolet, se ozval nepetrit um protest, aprv zst tch, od nich by se dala ekat ta nejvt lhostejnost, mon ten nejvt zjem na tom, aby vci zstaly, jak jsou. tvrt stolet ped apely Pinelovmi navtvuje Malesherbes sttn vznice smyslem rozrazit jejich brny... Vzni, unich zjistil pomatenost... byli poslni do dom, kde je vyl spolenost, cvien ape, kterou jim, jak k, bedliv pedepsal. Avjet ranjch dobch stolet se ozvaj tlumenj hlasy rznch editel, sprvc, dozorc, kte se zgenerace na generaci domhaj, nkdy is spchem, stle jednoho atho: oddlen blzn od trestanc; pevor Charit vSenlis d policejnho editele, aby urit vzn vzal pry apesunul je radji nkam do pevnost; dohliitel zkznice vBrunviku poaduje - ato je teprve rok 1713 -, aby se blzni 137 nemsili mezi internovan, kte pracuj vdlnch. To, co se vm leskem apatosem formuluje 19. stolet, tichm hlasem kalo anenavn opakovalo u stolet osmnct. Exquirol, Reil aTukeov ve skutenosti jen hlasitji tlumo jeden zletitch slogan internan praxe. Pomal vysthovvn blzn, jak probhalo od r. 1720 do Velk revoluce, nen patrn nim jinm ne jeho nejviditelnjm inkem. Ale poslechnme si, co se to vlastn tehdy vonom polotichu kalo. Kdy senlissk pevor dal, aby byl jist trestanec pemstn od blzn jinam, jak dvody uvdl? Zaslou si soucit, stejn jako dva nebo ti jin, jim by bylo lpe vnjak pevnosti, protoe ostatnch est jejich spolenk jsou blzni atrp je dnem inoc. Apolicejn editel porozuml t vt tak dokonale, e dotyn vzn pustil na svobodu. T smysl maj istnosti dozorce zBrunviku: pomaten svm kikem aneukznnost vdln ru; jejich zuivost pedstavuje neustl nebezpe, je lep vrtit je do cel apipoutan je tam dret. Lze vytuit, e zjednoho stolet do druhho se smysl jednch atch protest podstatn zmn. Na zatku 19. stolet vzbouz pohoren, e se sblzny nezachz onic lpe ne sodsouzenci podle obanskho prva nebo spodvracei sttu; kdeto po cel 18. stolet se zdrazovalo, e si vzov zaslou lep osud, ne aby byli smovni sblzny. Esquirol vid skandl vtom, e odsouzenci nejsou nic lepho ne odsouzenci; senlissk pevor, e blzni nejsou koneckonc nic lepho ne blzni. Rozdl mon nen pli zvan ad se snadno uhodnout. Bylo vak nutn ho zdraznit, abychom pochopili, jakm zpsobem se vlastn vprbhu 18. stolet zkuenost lenstv promnila. Nezpsobilo to njak hnut humnnosti, je by bylo rozpoznalo vblznu jeho lidstv, onu jeho tv, vn je nam blinm azaslou si soucit; anezpsobil to ani tlak vdeck poteby, je by byla poznn lenstv pimla kvt pozornosti, vt vrnosti tomu, co lenstv osob vypovd. Pojet lenstv se zvolna promnilo pmo na pd onoho relnho azrove umlho prostoru, jm byla internace; do podoby, jakou m vdob revoluce 1789, je pozvolna zformovaly nepatrn posuny iobasn prudk krize vstrukturch. Opostupn izolovn lenc aroztdn jednolit nesmyslnho na zkladn druhy se nezaslouil pokrok medicny ani njak lidsk pstup. Fenomn se zrodil vsamm ln internace; odpovdnost za nov zpsob pojet lenstv je teba pist j. 138 Je to pojet mnohem sp politick ne filantropick. Byli to toti sami

vzni, kdo osmnct stolet upozornili, e mezi internovanmi, mezi libertiny, zhralci, marnotratnmi syny, jsou lid, jejich rozhranost je jin povahy anepokoj neutiiteln. Od nich vychzej prvn, atak nejostej protesty. Ministi, policejn editel, radn jsou bombardovni stle tmi, nenavn, donekonena opakovanmi nky: jeden pe stnost Maurepasovi, e ho dali mezi blzny, ankte jsou izuiv, take mi od nich neustle hroz nebezpen napaden; jin - abb de Montcriff - si podobn nak soudci Berryerovi: U devt msc jsem vt nejstralivj de spolu spatncti i dvaceti zuivmi lenci, smenmi vjedn kup sepileptiky. Postupem stolet protesty vz sl, lenstv je pro n stle vtm postrachem, pmo obrazem jejich pokoen, jejich poraenho aumlenho rozumu. Bl se den, kdy Mirabeau ozna tuto hanebnou promiskuitu lenstv za rafinovan nstroj kotupen tch, kdo maj bt porobeni, aza sm obraz despotismu atriumfujc bestiality. lenec nen prvn atou nejnevinnj obt internace, ale ponurm anejviditelnjm, nejvtravjm symbolem moci, je internuje. Temn urputnost moci sdl pmo mezi vzni, von kiklav ptomnosti ne-rozumu. Boj proti zavedenmu du, proti rodin, proti crkvi se znovu rozhov pmo na pd internace, vsaturnlich rozumu. Alenstv ztlesuje trestajc moc tak dokonale, e sehrv vuniformnm trestu vzen roli trestu navc, pdatnch muk, kter udruj podek. Podv otom svdectv La Rochefoucauld-Liancourt ve sv zprv pro chudinsk vbor: Jednm ztrest pro epileptiky ajin tlesn postien na slech adokonce ipro poctiv chud je skutenost, e jsou umsovni mezi blzny. ili pohorujc je ist to, e blzni ztlesuj vinternaci jej drsnou pravdu, pasvn nstroj v jej krutosti. i to snad nenaznauje u jenom ten fakt, v18. stolet rovn bn platn pro vekerou literaturu ointernaci -, e pobyt ve vzen nutn vede klenstv? Jak se pi ivot vonom delirantnm svt, uprosted triumfujcho ne-rozumu, ubrnit osudov sle mst avc anestt se tak jednm ztch, kdo jsou toho veho ivm symbolem? Musm ci, e vtinu blzn chovanch vkznicch asttnch vzench pivedlo do toho stavu surov zachzen nebo hrza samoty, vn se neustle setkvaj speludy bolest rozjiten fantazie.1 Ptomnost blzn mezi vzni nen dn skandln krajnost, ale sama 139 pravda internace; jej podstata, ne omyl. Polemika, kterou vede 18. stolet proti internaci, se sice tk smovn blzn slidmi normlnho rozumu, ne vak zkladnho vztahu mezi blzny ainternac, jak je veobecn pojmn. A u jsou postoje jakkoli, tohle jedin nikdo nezpochybuje. Mirabeau star - autor spisu Ptel lid vid stejn psnm okem internaci jako samotn internovan; dn zchovanc proslulch sttnch vznic nen podle nho nevinn; jejich msto vak nen vtchto nkladnch domech, kde se neuiten povaluj; pro zavrat lehk dvata, kdy by se znich nkde ve venkovskch manufakturch mohla stt dvata pracujc? Nebo zloince, kte ekaj jen na to, jak sami strit hlavu do oprtky. Pro tyto lidi, spoutan vpenosnch etzech, nezamstnat pracemi, je by mohly bt pro dobrovoln dlnky nezdrav? Slouili by za pklad... Kdyby tihle vichni zmizeli, kdo by vinternanch domech zbyl? Ti, kter jinam dt nelze akte tam plnm prvem pat: Pr sttnch vz, jejich zloiny je teba utajit, snimi starci, kte vhen arozmailosti promrhali vechny plody sv prce akte odjakiva spli ktomu, zemt ve pitle, take jim to nepijde zatko; akonen blzni, kte nkde shnt musej: Ti mohou vegetovat vude.2 H. G. Mirabeau argumentuje opan: A mi kdokoli na svt doke, e mezi obyvateli pevnost, kznic asttnch vzen pedstavuj vzni sttu, zloinci, libertini, blzni, zruinovan starci nekm ani vtinu, ale tetinu, tvrtinu, desetinu. Nepobuuje ho, e jsou blzni smeni se zloinci, ale e spolu snimi netvo tu hlavn npl vznic; kdo si tedy me stovat, e je pohromad se zloinci? Jist ne ti, kdo navdy ztratili rozum, ale ti, kter

jejich mld na okamik strhlo knerozvnostem: Mohl bych se ptt... pro se smuj zloinci slibertiny... Mohl bych se ptt, pro maj bt mlad lid nebezpench sklon pohromad smui, kte je rychle pivedou knejzazmu stupni zkaenosti... Akonen, jestlie tato sms libertin se zloinci existuje, jako e ano, pro takov hanebn, mrzk, krut spojen trpme, abereme tak na sebe tu nejstranj ze vech vin, j je vst lidi kzloinu? Pokud jde oblzny, jak jin osud by bylo mon jim pt? Nejsou ani dost rozumn, aby mohli t na svobod, ani dost ukznn, aby se snimi nemuselo zachzet jako se zloinci. Je a pli pravda, e ty, kdo pozbyli rozumu, je nutno ped spolenost ukrt.3 V takovm duchu se tedy nesla politick kritika internace v18. stolet. 140 Nesmovala vbec kosvobozen blzn; e by byla lenstv njak vc otevela filantropii nebo medicn, se rozhodn ned ci. Naopak, svzala je sinternac pevnji, ne tomu kdy bylo, ato dvojm poutem: jednak udlala zlenstv symbol vznc moci ajejho vsmnho aobsedantnho pedstavitele ve svt internace; jednak pedmt - par excellence - vech internanch praktik. Subjekt aobjekt, obraz iter represe, symbol jej slep svvole azrove jej ospravedlnn, dkaz, e je opodstatnn. lenstv se tak jakmsi paradoxnm kruhovm pohybem nakonec jev jako jedin smysl internace, jej hlubokou nesmyslnost symbolizuje. Podivuhodn pesn zformuluje toto mylen osmnctho stolet - jemu je sm dosud blzk Michelet; kdy hovo oMirabeauov pobytu ve Vincennes, kde byl Mirabeau souasn se Sadem, mluv pesn vjeho duchu. - Internace zaprv vede klenstv: Vzen plod blzny. Vzov nalezen vBastille, vBicetre, byli zblbl. - Zadruh: pda internace sousteuje ty nejnerozumnj, nejhanebnj, nejnemravnj sly 18. stolet ajejich pedstavitelem je lenec: Vidli jsme, jak zuivost panovala vSalptrire. Dsiv blzen existoval ve Vincennes, jedupln Sade, pc vnadji, e svou zkaenost penese na budouc asy. - Zatet: do internace patil prv jen tento lenec, ale to se nestalo: Brzo ho pustili aMirabeaua tam nechali. Kolem lenstv se tak na pd internace vytv przdno; przdno, kter je izoluje, kter ukazuje, co je vnm neredukovateln, pro rozum nesnesiteln; atak, co je odliuje od vech ostatnch vz. Ptomnost lenc mezi nimi je ztlesnnm nespravedlnosti, ale pchan na tch druhch. Velk jednota, pod ni byl neurit zahrnovn vechen ne-rozum, kon. lenstv se individualizuje, ale jeho podivn dvojnictv se zloinem, i alespo tsn sousedstv snm, prozatm nikdo nezpochybuje. Jsou to nyn jedin dv formy, kter vsten vyprzdnn internaci setrvvaj; jedin, kter symbolizuj jej nutnost: od nynjka budou do internace patit u jen ony. Pestoe se lenstv oddlilo astalo se konen vmlhavm svt ne-rozumu formou, kterou lze oznait, svobodu tm nezskalo; je nyn spjato sinternac jakousi hlubokou sounleitost, jakmsi takka bytostnm poutem. V te dob prochz vak internace jet jinou, hlub kriz; kriz, je 141 nezpochybuje pouze jej represvn roli, ale samu jej existenci, kriz, je nevznik na jej pd ani se neve na politick protesty, ale vyvstv zvolna zcelho ekonomickho asocilnho obzoru. Chudoba se postupn vymauje ze starho zmten smorlkou. Krize vtiskly nezamstnanosti podobu, kterou u nelze ztotoovat slenost; bda anucen zahlka se nhle zaaly it po venkov, prv tam, kde domnle panovala mravnost vtch nejbezprostednjch anejistch formch. To vechno ukzalo, e chudoba nemus bt vdycky tho du jako proheek:

ebrota je ovoce bdy, ata sama je dsledek bud' patn rody, nebo patn produkce manufaktur, nebo zven dan, nrstu populace atd... 4 Bda se mn vzleitost ekonomickou. Ne vak zleitost nahodilou ani takovou, kter jednou vbudoucnu zcela zmiz. Existuje urit mnostv bdy, kter se odstranit ned - prost jaksi osudov chudoba, je bude provzet spolenost ve vech jejch formch a do konce as, ikdyby teba pracovali vichni zahalei: Dobe spravovan stt neme mt dn chud krom tch, kte se vbd narodili nebo do n vinou neho upadli.5 Urit podl bdy, a u vrozen, nebo nm zavinn, je prost nevyhnuteln, d se ci nezciziteln. Stav nouze se zd bt tak vepsn do osudu lovka astruktury spolenosti, e si stt bez chudiny dlouho nikdo nedoke vbec pedstavit; vlastnictv, prce achudoba spolu zstvaj vmylen filosof spjat a do konce 19. stolet. Chudoba je nutn nejen proto, e je neodstraniteln, ale tak proto, e umouje bohatstv. Dk tomu, e tda nuznch pracuje amlo spotebovv, nrod me bohatnout, zhodnocovat sv pole, osady, doly, vyrbt produkty, je se pak prodvaj po celm svt; zkrtka nrod bez chudiny by byl nrod chud. Nouze je prvek pro stt nutn potebn. Vn spolenost ije svm nejskrytjm, ale tak nejopravdovjm ivotem. Chud jsou podstatou aslvou nrod. Ajejich neodstranitelnou bdu se pat velebit actt: Jde mi pouze oto, obrtit st tto bdl pozornosti (pozornosti moci) ktrpc vrstv Lidu... ; pomoc, kterou jsme j povinni, je vpodstat vc cti aprosperity e, je m vChudch vude svou nejpevnj oporu, nebo dn panovnk neme sv panstv udrovat aroziovat, ani vnuje svou pi lidu, zemdlstv, umn aobchodu; anutnm initelem tchto velkch sil, je in Nrod skuten mocnm, jsou Chud.6 Chudob se dostv pln mravn 142 rehabilitace, je souasn znamen ekonomickou asociln reintegraci jejho pedstavitele. Protoe Chud nen vrobcem ani spotebitelem, vmerkantilistick ekonomice pro nj nebylo msto: byl to lenoch, pobuda azahale, kter patil jedin do internace, zazen, je ho vyobcovvalo ajakoby vymazvalo ze spolenosti. Srodcm se prmyslem, kter potebuje lidsk pae, se opt stv soust nroda. Ekonomick mylen tak pebudovv pojem Chudoby na novch zkladech. Pro kesanskou tradici byl Chud tou nejivj anejkonkrtnj realitou, ptomnost zmasa akrve: tv bdy byla vdy tv jedince, symbolem vtlenho Boha. Internace Chudho vykrtla, odstranila, smsila sjinmi tvemi aspolen snimi ho zahrnula vjedno jedin nerozliujc mravn odsouzen. Osmnct stolet zjiuje, e chud jako konkrtn aposledn realita neexistuj; e se vnich pli dlouho msila dvoj skutenost rzn povahy. Existuje na jedn stran Chudoba: nedostatek potravin apenz, ekonomick situace souvisejc se stavem obchodu, zemdlstv, prmyslu. Ana druh Lid: ne pasvn prvek, vydan plivm aodlivm bohatstv, ale sla, je se pmo podl na ekonomick situaci, na produkovn bohatstv, nebo tm, co je vytv, nebo alespo pedv, pemsuje arozmnouje, je lidsk prce. Pojem Chud byl pojem zmaten, kter smoval ono bohatstv, jm je lovk, se stavem nouze, jen pat kpodstat lidstva. Ve skutenosti je mezi Chudobou aLidem vztah pesn opan. Shoduj se na tom fyziokrat iekonomist: lid jako takov je jednm zprvk bohatstv, dokonce jeho zdrojem, spolehlivm anevyerpatelnm. Pro Quesnaye ajeho ky je lovk zkladnm prostednkem na cest od pdy kbohatstv: lovk stoji tolik, kolik stoj zem, k jedno moudr pslov. Je-li lovk kniemu, je kniemu ipda. Slidmi se pda, kterou mme, zdvojnsobuje; lid ji obdlvaj; lid ji dobvaj. Jen Bh dokzal vytvoit zhlny lovka, ale lovk vude na svt dokzal pomoc lid zemi zskvat, nebo aspo jej plody, co je tot. Tm prvnm bohatstvm proto je mt lidi, ateprve druhm pda.7

Stejn vznamnm bohatstvm je lid ipro ekonomisty. Dokonce tm sp, e tvrcem bohatstv podle nich nen jen zemdlsk prce, ale cel prmyslov transforman proces a po obchodn obh. Bohatstv zvis na 143 mnostv prce vykonan lovkem: Stt, jeho jedinm skutenm bohatstvm jsou kadoron plody jeho pozemk apiinlivosti jeho obyvatel, me doshnout toho nejvtho bohatstv, doke-li kad jitro pdy akadho jedince pimt kt nejvy vkonnosti.8 Take Lid m - paradoxn - tm vt cenu, m je poetnj, protoe poskytuje prmyslu levnou pracovn slu, co znamen snen nklad amonost rozvoje vroby aobchodu. Vneustle otevenm trhu spracovn silou se zkladn cena - odpovdajc podle Turgota existenn poteb dlnka - acena urovan nabdkou apoptvkou nakonec vdy vyrovnvaj. Neboli m vt virtuln bohatstv m zem kdispozici vpoetn populaci, tm lpe me obstt vobchodn konkurenci. Internace je proto hrub omyl aekonomick chyba. Protoe vyadila zobhu audruje dobroinnost chud lid, mysl se, e tm krtla bdu. Ve skutenosti jen zamaskovv chudobu akrt st lidu, lidu, kter vdycky znamen bohatstv. e se tm chudm pomh dostat se zmomentln nouze? Naopak se jim vtom brn: omezuje se trh pracovnch sil, aprv vdob krize, co je tm nebezpenj. Drahot vrobk je teba elit pomoc levn pracovn sly, jejich nedostatek vyrovnat novm rozvojem prmyslu azemdlstv. Jedin rozumn lk: zapojit vechnu tu populaci do kolobhu vroby, rozdlit ji do mst snejvtm nedostatkem pracovnch sil. Vyuit chudch, bezdomovc, vyhnanc aemigrant veho druhu je jednm ztajemstv, jak me bohatstv obstt vmezinrodn konkurenci: Chcemeli oslabit sousedn stty, kter ns zastiuj svou moc aprmyslem, jak cesta je lep? uvauje Josias Tucker nad otzkou emigrace protestant: Nutit jejich poddan - tm, e je odmtneme pijmout azalenit mezi sebe -, aby zstvali doma, nebo je dobrm zachzenm apiznnm vech vhod, jim se t ostatn oban, naopak knm lkat? Internace vak nejen e neblaze ovlivuje trh pracovnch sil, ale navc, jako vbec vechna charitativn innost, nebezpen pohlcuje finance. Osvcenstv stejn jako stedovk se vdycky snailo zajiovat pi ochud systmem nadac. Tm se ovem zmrazovala urit st zkladnho kapitlu nebo pjm. Ato definitivn, protoe vnvratu do obhu j brnila rzn prvn opaten, zaveden na ochranu charitativn innosti ped zkomercionalizovnm. Jejich uitenost vak postupem let slbne; mn se ekonomick 144 situace, chudoba dostv jinou tv: Spolenost nemla vdy stejn poteby; povaha arozdlen majetku, jeho rozloen mezi rzn druhy obyvatel, stejn jako nzory, mravy, hlavn zjmy nroda nebo jeho rznch vrstev, dokonce ipodneb, nemoce ajin nahodilosti lidskho ivota prochzej neustlou promnou; rod se nov poteby; jin pomjej.9 Nadace svou definitivn povahou odporuje variabilit akolsavosti pleitostnch poteb, jim m odpovdat. Kdy nelze vrtit do obhu bohatstv vn vzan, nezbv ne srstem novch poteb vytvet nadace nov. Stle vt st fond apjm se tak ocit stranou astle vc se zmenuje st produktivn. Ztoho nutn plyne jet vt chudoba, ili jet vt poet nadac. Takov proces by nemusel nikdy skonit. Mohl by nastat okamik, kdy neustle se mnoc nadace... by nakonec pohltily vechny fondy iveker jednotliv majetk'. Osvcensk formy chudinsk pe vedou tedy vlastn kochuzen, postupnmu zmrazen avlastn pomal smrti veho produktivnho bohatstv: Kdyby vichni lid, kte kdy zemeli, mli kad svou hrobku, tak by nezbylo, ne ty neplodn monumenty zruit apohnout popelem mrtvch, aby byla pda

kobdln amli co jst iv. 10 Stroh nelidskost vzachzen slenci bhem 18. stolet nepominula, ale pominula samozejmost internace, ona globln jednota, pod ni jaksi pirozen spadali, aony bezpoetn nitky, je je vetkvaly do jednolitho pediva ne-rozumu. Zpodru tto temn moci, zpodzenosti, je je znsilovala mnohem vc amon mnohem dsanji ne konkrtn pouta drc je vkobce, se lenstv osvobodilo jet ped Pinelem. Je svobodn dokonce u ped Velkou revoluc: svobodn vtom smyslu, e me bt individualizovno, rozpoznno ve svch rznch tvch, ame se rozvinout proces, kter mu d nakonec statut objektu. lenstv vymann znkdejch pbuznost, osamocen ve zchtralch zdech internace, se stv problmem klade otzky, jak dosud nikdy neformulovalo. Rozpait je nad nm hlavn zkonodrce; m skoncovat sinternac, ale nev pitom, jak sociln prostor lenstv vyhradit - vzen, pitl, nebo pi vrodin? Dkazem tto nerozhodnosti jsou opaten zdoby tsn ped revoluc 1789 apo jejm zatku. 145 Breteuil vobnku ozatykach d sprvce rznch internanch budov, aby mu sdlili, jak povahy jsou pkazy kinternaci am jsou zdvodnny. Ti, kdo se pouze oddvali plinmu libertinstv, zhralstv arozmailosti, ale nedopustili se nieho, m by si zaslouili psn tresty podle zkona, maj bt po ronm i nanejv dvouletm vznn proputni. Vinternaci maj naopak zstat vzov pomatenho ducha, kte by pi sv imbecilit nedokzali t ve spolenosti nebo by ji ohroovali svou zuivost. Utch je teba pouze se ujistit ojejich stavu, adokud tento bude nasvdovat, e by jejich svoboda byla nebezpem pro spolenost nebo planm dobrodinm pro n samotn, je bohuel bezpodmnen nutno dret je dl vinternaci. To je prvn etapa: co nejvc internaci omezit, pokud jde omravn proheky, rodinn konflikty aty nejnekodnj aspekty libertinstv, ale zachovat ji vjejm principu ajedn zjejch hlavnch funkc: jako vzen pro blzny. Internace zbaven vech svch ostatnch funkc se tak stv skutenm panstvm lenstv. Druhou etapou jsou velk eten, pikzan Nrodnm apak stavodrnm shromdnm po vyhlen Deklarace lidskch prv: Nikdo neme bti obalovn, zaten ni vznn, le vppadech, je stanovil zkon, azenm, je pedepsal. Zkon nem ukldati, le tresty pesn azejm nutn; anikdo neme bti trestn, le pomoc zkona ustanovenho avyhlenho ped provinnm azkonn provedenho. ra internace kon. Ve vzen jsou te u jen odsouzen nebo obvinn zloinci asnimi blzni. Chudinsk vbor stavodrnho shromdn vysl do paskch internanch dom ptilennou komisi. Zprvu podv (v prosinci 1789) vvoda de la Rochefoucauld-Liancourt; konstatuje na jedn stran, e ptomnost blzn ve vznicch je degradujcm prvkem apedstavuje nebezpe, e se statut internovanch stane nedstojnm lovka; od vldy asoud je velk lehkomyslnost, e takov smen trp: Tato bezstarostnost je na hony vzdlen osvcenmu soucitu api, je ulehuj vnetst aposkytuj neastnm vekerou monou tchu... ; lze vbec pipustit, pi v snaze pomhat vbd, abychom se jevili jako ti, kdo degraduj lidstv? Kdy tedy blzni takovm neuvenm smenm zneucuj ostatn vzn, navrhuje pro n na druh stran speciln zpsob internace: ne pmo lkask, ale takov, aby pe byla co nejinnj azachzen co nejmrnj: Ze 146 vech netst, je postihuj lidstvo, je stav lenstv nicmn jednm ztch, kter si daj obzvltnho soucitu acty; pe otento stav by proto mla

bt obzvlt obtav; ikdy nen nadje na vylen, zbv jet tolik jinch prostedk, jemnost, laskavost, dobr zachzen, je mohou tm neastnkm uinit ivot alespo snesitelnm. Text ukazuje statut lenstv vcel jeho dvojznanosti: je teba chrnit ostatn internovan ped jeho nebezpemi, ale zrove si zaslou speciln pi. Tet etapu vyznauje ada dekret vydanch vdob od 12. do 16. bezna 1790. Nachz vnich konkrtn uplatnn Deklarace lidskch prv: Do esti tdn od tohoto dekretu budou proputny na svobodu vechny osoby dren na zklad zatykae nebo pkazu initel vkonn moci vpevnostech, crkevnch zazench, kznicch, policejnch budovch ajakchkoli jinch vzench, krom osob legln odsouzench, vzatch do vazby, obalovanch znjakho tkho zloinu nebo si odpykvajcch trest postihujc osobu, ppadn vznnch zdvodu lenstv. Internace je tedy definitivn vyhraena uritm kategorim soudn postiitelnch provinilc ablznm. Pro ty je zde ale tak nov uspodn: Osoby vznn zdvodu demence budou vprbhu t msc ode dne vydn tohoto dekretu na popud naich zmocnnc vyslechnuty soudci zpsobem, jak je obvykl, apodle pkazu tchto je navtv lkai, kte se pod dohledem sprvc okrsku vyjd oskuten situaci nemocnch, aby pak dle vroku ojejich stavu mohli bt proputni nebo sveni pi pitl, je ktomu budou ureny. Zd se, e je rozhodnuto. Dne 29. bezna 1790 se Bailly, Duport-Dutertre ajeden policejn ednk vydvaj do Salptrire, aby zjistili, jakm zpsobem bude mon nazen uplatnit; pak jdou jet do Bicetre. Ukazuje se toti ada pot, ahlavn jedna: neexistuj pitly zzen nebo alespo vyhraen pouze pro lence. Hmotn pote spolu svelkou teoretickou nejistotou nastoluj dlouhou fzi vhn. Ze vech stran se vol, aby Shromdn vydalo njak text, kter by umonil chrnit se ped pomatenmi, ne vzniknou slben pitly. Anastv regrese, je bude mt pro budoucnost velk vznam: pomaten se vrmci okamitch anekontrolovatelnch opaten ocitaj pod jednou hlavikou dokonce ne ani snebezpenmi zloinci, ale se kodlivmi zvaty. Zkon z16.-24. srpna 1790 ukld bdlosti aautorit mstskch ad... , aby 147 hledly pedejt i zabrnit nepjemnostem, je by mohli zpsobit blzni nebo zuiv lenci putn na svobodu azl adivok toulav zvata. Pokyn je jet poslen zkonem z22. ervence 1791, kter povinnost dohledu nad lenci ukld rodinm amstskm adm ponechv volnou ruku zakroit, jak uznaj za uiten: Rodie pomatench jsou povinni je hldat, dozrat, aby se netoulali anedopoutli se dnch nevzanost. Pedchzet nepjemnostem, je by plynuly ztoho, kdyby jednotlivci plnili tuto povinnost nedbale, je vc mstskho adu: ` Osvobozen tak vrac blznm znovu statut zvete, jak mli kdysi vinternaci; ale tentokrt ho potvrzuje zkon; stvaj se divokou zv vte dob, kdy jim lkai zanaj piznvat animln nevinnost. Ani tmto vloenm moci do rukou ad se vak nic nevye; pitly pro blzny stle neexistuj. Na ministerstvo vnitra se hrnou nespoetn petice. Delessart napklad na jednu znich odpovd: Souhlasm svmi, pane, e by bylo zhodno zat pokud mono okamit zizovat domy, je by slouily za tulek netastn vrstv pomatench... Pokud jd oty, kte znedostatku podobnch zazen museli bt umstni vrznch vznicch vaeho departementu, nevidm momentln jinou cestu, jak je ztchto mst, tak mlo odpovdajcch jejich stavu, dostat, ne pesunout je prozatm, bude-li to mon, do Bicetre. Bylo by proto dobe, kdyby se sprva psemn domluvila svedenm vPai oppadnch podmnkch pijet do tohoto domu, kde by vdaje na jejich drbu, pokud by to nebylo vsilch jejich rodiny, hradil bud' v departement, nebo domovsk obce onch netastnk. ZBicetre se stv - zvlt po zaven pitlu Saint-Lazare - velk stedisko pro vechny pomaten mue. Pro eny je podobnm stediskem Salptrire: vr. 1792 je tam pevedeno dv st

pomatench en ze starho kapucnskho novicitu vulici Saint-Jacques, kam byly umstny pt let pedtm. Vodlehlejch krajch vak nepichz vvahu poslat blzny do bvalch veobecnch pitl. Vtinou zstvaj ve vznicch, jako napklad vu zmnn pevnosti H, vzmku Angers, vBellevaux. Vldne tam nepopsateln chaos abude vldnout jet dlouho - a do vzniku csastv. Mal obrzek Bellevaux podv Antoine Nodier: tvrt se kad veer rozlh kik, zvstujc, e se vzov perou apobjej. Pibhne hldka. Vtom sloen, jak m, je zpascm ksmchu; knastolen podku jsou tedy povolni mstt radn, ty nikdo neposlouch, zasypou je urky 148 anadvky; u to nen dm spravedlnosti aalovn... Podobn chaos, mon jet vt, panuje vBicetre; jsou tam politit vzni, podezel osoby, je je teba skrt; bda anouze tam dr spoustu hladovch. Sprva neustle protestuje, d, aby byli zloinci od ostatnch oddleni; aco je dleit, pod se jet ozvaj stnosti, e jsou vzov pohromad sblzny. Dne 9. brumairu III. roku Republiky pe hospodsk sprvce Bicetre obanm Grandprovi aOsmondovi, lenm Sprvn asoudn komise: Ve chvli, kdy je beze vech pochyb na poadu dne lidstv, mus se kad zachvt hrzou, vid-li zloin achudobu pohromad vjednom atm tulku. Je teba pipomnat zijov masakry, neustl tky avechny ty nevinn, kte mus hledt na vzn vpoutech, na etzy galejnk? Chudina azbdael starci nemaj ped oima nic jinho ne etzy, me, zvory. Aktomu pidejme stnn vz, kter nkdy zalh a knim... Ztchto dvod znovu nalhav dm, aby byli zBicetre bud' pemstni jinam vzni azstali tam jenom chud, nebo aby byli pemstni chud azstali tam jenom vzni. Adleit je - uvme-li, e je dopis psn uprosted revoluce, u po zprvch Cabanisovch aadu msc po Pinelovi, onm se traduje, e osvobodil Bicetresk blzny -, co pichz dl: V tomto druhm ppad by tam mon mohli zstat tak blzni, jin druh neastnk, kte jsou stralivou bolest lidstva... Nelete proto, oban, jim je drah lidskost, uskutenit tento krsn sen abute si pedem jisti, e se tm oni opravdu zasloute. Ztoho je vidt, jak vtch letech panovala obrovsk zmatenost ajak obtn si lenstv hledalo sv msto vonom lidstv, jemu se opt navracela hodnota; jak tk bylo situovat je do nov se strukturujcho socilnho prostoru. 1. H.-G. Mirabeau, Des lettres de cachet et des prisons d tat, kap. 11., Oeuvres (ed. Merilhou), sv. L, str. 264. 2. V. Riqueti de Mirabeau, LAmi des hommes (Pa, 1758), sv. IL, str. 414 ff. 3. H.-G. Mirabeau, Des lettres de cachet, str. 264. 4. Jean-Pierre Brissot de Warville, Thorie des lois criminelles (Pa, 1781), sv. L, str. 79. 5. Encyclopdie, heslo pitl. 149 6. Abb de Rcalde, Trait sur les abus qui subsistent dans les hpitaux du royaume (Pa, 1788), str. ii, iii. 7. V. R. de Mirabeau, LAmi des hommes, sv. L, str. 22. 8. Turgot, loge de Gourna', Oevvres (ed. Schelle), sv. L, str. 807. 9. Turgot, heslo Fundace in Encyclopdie. 10. Turgot, Lettre Trudaine sur le Limousin, Oeuvres (ed. Schelle), sv. IL, str. 478-495. 150 VIII. ZROZEN TULKU

Jsou to znm obrazy. Vyskytuj se ve vech djinch psychiatrie jako ilustrace astnho vku, kdy bylo lenstv konen rozpoznno azaalo se snm zachzet podle pravdy, kn byli vichni tak dlouho slep. Ctihodn Spolenost kvaker... se rozhodla zajistit tm svm lenm, kter postihlo netst ztrty rozumu aznedostatku prostedk se nemohou uchlit do nkladnch zazen, vekerou monou pi aveker pjemn strnky ivota, jak jejich stav jen dovol; na zklad dobrovolnch pspvk ustavila fondy apede dvma lety zbudovala blzko msta Yorku zazen, kter, jak se zd, spojuje adu vhod snejvy monou hospodrnost. Jestlie je pohled na onu stralivou nemoc, jakoby stvoenou ktomu, aby pokoila lidsk rozum, vprvn chvli skliujc, vystdv ho vzpt dojat vdom, co vechno dokzala vynalzt dmysln laskavost, aby ji lila aulehila. Budova stoj mli od Yorku, uprosted rodn ausmvav krajiny; nepsob vbec dojmem vzen, ale sp velik venkovsk usedlosti; obklopuje ji rozlehl zahrada obehnan zd. dn zvory, dn me voknech.1 Proslul je pbh osvobozen blzn vBicetre: vzm vkobkch maj bt sejmuta pouta; pitl navtvuje Couthon, aby se pesvdil, e se tam neskrvaj njak podezel osoby; akoli se ped tmto mrzkem na nostkch zmuskch pa kad chvje, Pinel mu vykro smle vstc. Moudr aneochvjn lidumil se stet sparalytickm monstrem. Pinel ho ihned zavedl do oddlen nepokojnch; cely na nj zapsobily otesnm dojmem. Snail se nemocnch vyptvat. Od vtiny se mu dostalo pouze nadvek ahrubost. Pokraovat veten nemlo smysl. Obrtil se kPinelovi: `Nezblznil ses ty sm, obane, e chce pustit na svobodu takovhle zvata?' Pinel mu klidn odpovdl: `Jsem pesvden, obane, e jsou tak nezvldnuteln prv jen vinou toho, e jim chyb vzduch asvoboda.' - `No budi, dlej, jak mysl, ale bojm se, abys na to pesvden nedoplatil.' Nato odnesli Couthona zptky do koru. Vem se ulehilo; vydechli si; velk lidumil se dal ihned do dla.2 Jsou to obrazy; pinejmenm vtom smyslu, e se oslu obrazu opr hlavn psobivost obou pbh: vppad Tukeova domova patriarchln 151 poklid, kter zvolna utiuje vn srdce arozhranost ducha; vppad Pinelov jasnoziv neochvjnost, kter jedinm slovem agestem zvldne dvoj animln zuivost, kter na ni zjedn strany ve azdruh h; amoudrost, schopn pesn rozpoznat, kde je prav nebezpe, jsou-li jm zuiv lenci nebo sangvinick len konventu. Jsou to obrazy, je se ve sv legendrnosti uchovaj a do naich dn. Psychiatrie 19. stolet pijme mtick hodnoty pinelovsk atukeovsk legendy jako pirozenou samozejmost. Tyto mty vsob ale taj zkrok, nebo sp adu krok, je vtichosti zformovaly jak svt tulku, tak lebn metody ikonkrtn zkuenost lenstv do urit podoby. Nejprve gesto Tukeovo. Protoe je souasn gestu Pinelovu, protoe se v, e je vyvolala vlna filantropie, pit se mu vznam osvobozen pomatench. B vak onco docela jinho: Pro leny na spolenosti se ukzalo velmi kodlivm, kdy byli sveni lidem, jim nejene byly ciz nae zsady, ale kte je navc smsili sjinmi nemocnmi troufale hrub ei azavrenhodnch zpsob. To vechno asto zanech na duchu nemocnch, kdy se jim opt navrt rozum, nesmazatelnou stopu, take se odvracej od nboenstv, je dve vyznvali; nkdy dokonce ipropadnou neestnm nvykm, jak jim pedtm byly ciz.3 Asyl m mravn anboensky segregovat, vytvoit kolem lenstv prosted pokud mono podobn komunit kvaker. Dvody jsou dva: jednak kad citliv due pi pohledu na zlo trp, je to pro ni zdroj hrzy, nenvisti, pohrdn, samch neblahch aprudkch vn, kter vyvolvaj nebo podporuj lenstv: Prvem jsme usoudili, e

smen osob rznho ctn anboenskho vyznn, zhralc slidmi poestnmi, bezbonk sdnmi, jak ktomu dochz ve velkch stavech, brn postupnmu nvratu rozumu ajet vc podporuje melancholii amisantropick mylenky.4 Hlavn dvod je vak jin: protoe se nboenstv vkovitm zvykem, vchovou ikadodennm praktikovnm stalo msi stejn hlubokm jako proda aprotoe zrove pedstavuje urit konstantn princip donucen, me plnit dvoj roli: roli prody aroli du. Nboenstv znamen spontnnost intlak, to jest prv ony jedin dv sly, je mohou pi vpadku rozumu vyvit rozpoutanou divokost lenstv; jeho pkazy, pokud byly pevn vtpeny na zatku ivota... , stvaj se takka prodnmi zkony; 152 aasto se ukzalo, e dokou zkrotit ito nejvzruenji blouznc lenstv. Podporovat vliv nboenskch zsad na ducha nemocnch je velice vznamn lebn prostedek.5 Vdialektice lenstv, chpanho jako rozum, kter se skrv, ale nerozpad, je nboenstv jakousi konkretizac toho, co neme zelet, co je vrozumu nepemoiteln, co setrvv pod lenstvm jako kvaziproda akolem nho jako neustl vzva prosted: Nemocn by ve svch jasnch chvlch nebo bhem uzdravovn mohl ke svmu prospchu uvat spolenosti lid stejnch nzor astejnch nvyk. Nboenstv pln funkci jakhosi skrytho dohliitele antlak na lenstv je te jet bezprostednj, vldne mu zjet vt blzkosti, ne tomu bylo vosvcensk internaci. Za osvcenstv se nboensk amravn prosted vnucovalo zven, drelo lenstv na uzd, ani je lilo. VAsylu je nboenstv soust pohybu, kter naznauje, e vlenstv je nicmn rozum stle ptomn, asmuje od pomatenosti zpt ke zdrav. Pmm smyslem nboensk segregace ve skutenosti nen chrnit nemocn ped bezbonost tch, kdo nejsou kvakery, ale zasadit pomatenho do mravnho prosted, kde se octne vdialogu se sebou samm ase svm okolm; vytvoit pro nj takov prosted ne jako ochranu, ale proto, aby ho udrovalo vsetrvalm znepokojen, pod neustlou hrozbou Zkona aProheku. Princip strachu, vlenstv zdkakdy zeslaben, je pi lb lenc povaovn za velice dleit.e Strach je ztlesnnm pmo samotn podstaty tulku. Jeho tv je samozejm star, sta si vzpomenout na hrzy internace. Ty vak obkruovaly lenstv zven, vyznaovaly hranici mezi rozumem ane-rozumem ajejich moc se uplatovala dvojm smrem: na jedn stran krotily zuivost ana druh nutily rozum, aby se drel stranou; byl to strach povrchov. Strach nastolen vAsylu je hlubinn: smuje od rozumu klenstv jako prostednk, jako pipomnka, e maj dosud cosi spolenho, pes co by spolu mohly znovu navzat kontakt. Hrza, je provzela lenstv vosvcenskm svt, byla tm nejviditelnjm znamenm jeho odcizenosti; nynj strach m moc odcizen zruit anastolit mezi lencem alovkem rozumu jaksi velice primitivn dorozumn. Uinit je opt solidrnmi. lenstv u te nem nahnt strach, nebude u moci; strach bude mt ono samo, strach, vnm bude bez odvoln anenvratn vydno pedagogice zdravho rozumu, pravdy amorlky. 153 Samuel Tuke l, jak jednou pijali do Asylu jistho maniaka, mladka neobyejn sly, jeho zchvat se bli vichni kolem nho, dokonce istrci. Do Asylu pibyl vetzech, selzky na rukch, vatech pevzanch provazy. Hned po pchodu mu vechna ta pouta sejmuli anechali ho jst spolen sdohliiteli; okamit se zklidnil; jeho pozornost zejm zcela zaujala nov situace. Odvedli ho do jeho pokoje; tam mu sprvce udlil nabdav kzn, pi nm mu vysvtlil, e zsadou domu je co nejvt svoboda aco nejvt pohodl pro vechny, apokud se on nedopust njakho pestupku proti mstnmu du nebo proti obecnm zsadm lidsk morlky, nebude vystaven dnmu ntlaku. On sm, sprvce, nijak netou uvat donucovacch

prostedk, kter m kdispozici. Jemn zachzen na maniaka zapsobilo. Slbil, e se bude pemhat. Pesto se pak jet stvalo, e se zmtal, nadval adsil sv spolenky. Sprvce mu pipomnl hrozby asliby zprvnho dne; jestlie se neuklidn, nezbude, ne se vrtit ktvrdm metodm. Maniakovo vzruen njak as stoupalo, pak zaalo rychle polevovat. Naslouchal pak pozorn nabdnm svho ptelskho nvtvnka. Po takovch rozhovorech se stav nemocnho vtinou na adu dn zlepil. Po tyech mscch odchzel zAsylu zcela uzdraven. Strach tu psob na nemocnho pmou cestou, jedinm jeho nstrojem je e; nejde oto, omezit zuc svobodu, ale narsovat apodtrhnout pole odpovdnosti, na nm bude jakkoli projev lenstv vdycky spojen strestem. Temn provinilost, je kdysi svazovala nerozum sprohekem, se pesunula jinam: lenec jakoto lidsk bytost nadan pvodn rozumem u nen vinen tm, e je len; ale jakoto len m ve svm lenstv, jm nen vinen, ctit odpovdnost za vechno, m jeho nemoc me naruovat morlku i spolenost, atresty, je ho stihnou, pitat za vinu jen sob. Provinilost pestv bt modem vztahu mezi lencem alovkem rozumu jako takovmi; nyn je to forma konkrtn koexistence pomatenho jedince sjeho strcem azrove zpsob, jm si pomaten uvdomuje svou pomatenost. Vznamy pitan Tukeovu dlu je tedy teba pehodnotit: osvobozen blzn, zruen ntlakovch metod, vytvoen lidskho prosted - tm vm se pouze ospravedluj kroky, jejich prav povaha byla zcela jin. Tuke ve skutenosti vytvoil tulek, vnm nahradil svobodn teror lenstv bezvchodnou zkost zodpovdnosti; strach u nevldne zdruh strany 154 me, ale pmo vhradbch vdom. Dsy, vjejich zajet il lenec po cel stalet, penesl Tuke pmo do nitra lenstv. Je pravda, e tulek u lencovu provinilost netrest, ale dl nco horho: vytv ji; vytv ji pro pomatenho jako formu jeho sebeuvdomn ajako nerecipron vztah kstrci; apro lovka rozumu jako formu uvdomovn si toho druhho aterapeutick zsah do lencovy existence. lenec je vtto sv provinilosti neustle vydn jako pedmt trestu sm sob idruhmu; tm, e tento svj statut rozpozn, e si uvdom svou provinilost, m se mu vrtit vdom svobodnho aodpovdnho subjektu, atm irozum. Prv ktakovmuto pohybu, jm se pomaten pro druhho objektivizuje adosahuje tak opt svobody, dochz pi pozorovn lence, ale tak pi prci, kterou lenec vykonv. Nesmme toti zapomenout, e jsme ve svt kvaker, kde se Bo poehnn lidem projevuje jejich prosperitou. Vmravn vchov, jak ji praktikuje Asyl, stoj prce na prvnm mst. Pedstavuje sama osob donucovac prostedek silnj ne vechny druhy fyzickho ntlaku, protoe vede kasov pravidelnosti, pout pozornost, nut doshnout uritho vsledku, aodvrac tak nemocnho od svobodnho apro nj kodlivho blouznn azapojuje ho do systmu odpovdnost: Na prvn msto, jak zhlediska fyzickho, tak mravnho, je teba postavit pravidelnou prci... , je to innost pro nemocnho nanejv pjemn azcela opan iluzm jeho nemoci.7 Prce lovka navrac du Boch pikzn; podizuje jeho svobodu zkonm skutenosti, je jsou izkony mravnmi. Prospn me bt proto iprce duevn; je pouze teba psn vylouit innost obraznosti, je jde vdycky ruku vruce svnmi, touhami avemonmi delirantnmi pedstavami. Ale studium zamen ktomu, co je vprod vn aco nejvc odpovd moudrosti adobrot Prozetelnosti, naopak neomezenou svobodu pomatenho velice inn redukuje aodhaluje mu formy jeho odpovdnosti: Velmi uitenmi tmaty, jimi se duch pomatench me zabvat, jsou rzn obory matematiky aprodnch vd.. Smyslem prce vAsylu nen vroba, ale ir mravn ehole; omezen svobody, podzen du, probuzen odpovdnosti m jedin cl: zruit odcizenost ducha ztracenho vpeme svobody, kterou ntlak fyzick omezuje jenom zdnliv. Jet innj ne prce je pohled tch druhch, takzvan, eeno sTukem,

poteba cty: Tento princip lidskho ducha ovlivuje nepochybn, avme 155 velmi vznamn, veker nae chovn, byt asto skryt, aprojevuje se obzvlt siln, kdy se ocitneme vnovm okruhu vztah. Vosvcensk internaci byl pomaten lovk tak vystaven pohledu; jeho samotnho vak tento pohled vpodstat nezasahoval. Zasahoval jen nestvrn povrch, lencovu viditelnou animalitu, abyla vnm pece jen urit reciprocita, protoe zdravmu lovku nastavoval jako vzrcadle obraz jeho pdu. Pohled, kter nastoluje Tuke jako jednu zhlavnch sloek asylovho ivota, je hlub azrove mn recipron. M nemocnho pronsledovat vtch nejmn zetelnch projevech jeho lenstv, tam, kde je jet vskrytu propojen srozumem azan se od nho jen nepatrn odpoutvat; lenec neme tento pohled nijak vrtit, je pouze sm nahlen; je jakmsi nov pchozm, poslednm pchozm do svta rozumu. Tuke kolem tchto metod pohledu vytv cel obad. Konaj se verky po anglickm zpsobu, pi nich m kad napodobovat spoleensk ivot se vemi jeho formlnmi poadavky, ani vak koluje nco jinho krom pohledu, hajcho na kadou nepatinost, nenormlnost, neobratnost, je by prozradila lenstv. editel adozorci Asylu pravideln zvou nemocn na aje; pozvan si oblknou sv nejlep aty apedhnj se navzjem ve zdvoilosti aslunosti. Nabdne se jim to nejlep pohotn azachz se snimi stejn pozorn, jako by tu byli hosty. Verek vtinou probhne vdokonal harmonii aco nejvt spokojenosti. Knjak nepjemnosti dojde zdkakdy. Nemocn sv rzn sklony podivuhodn hldaj; je to scna probouzejc as azrove jmav uspokojen. Nen to vak nicmn obad sblen, dialogu, vzjemnho poznn; kolem lence se vytv svt jemu podobn ablzk, vnm ale on sm zstv cizincem, cizincem par excellence, posuzovanm nejen podle toho, jak se jev, nbr ipodle toho, co vechno tm na sebe bezdky prozrazuje, co osob odhaluje. Bezobsan role neznmho pchozho, kterou mus stle znovu hrt api n je odmtno vechno, co me bt jakousi vpovd onm, ona spoleensk postava, jej formu amasku mu pohled mlky vnucuje, vede pomatenho ktomu, aby vystoupil na povrch sebe sama azpedmtnil se pro oi rozumnho rozumu jako dokonal cizinec, to jest jako ten, jeho cizost je nepoznateln. Spoleenstv rozumnch lid ho pijm jen za cenu toho, e se stane anonymnm, aprv jen jako takovho. sten omezen fyzickho ntlaku vAsylu je tedy oividn jen soust 156 celku, jeho podstatou je nastolen jakhosi self restraint, vnm nad svobodou nemocnho, zapojenou do prce avystavenou pohledu tch druhch, vis neustl hrozba provinilosti. To, co se jev jako prost negativn krok, toti rozvzn pout aosvobozen t nejhlub pirozenosti lenstv, je ve skutenosti krok pozitivn, kter lenstv uzavr do systmu odmn atrest azapojuje je do pohybu mravnho uvdomn. Je to jen pechod ze svta Zavren do svta Soudu. Zrove se tu vak otvr monost urit psychologie lenstv, protoe pohled na n upen je neustle podncuje, aby na onom povrchu sebe sama svou petvku popralo. Souzeny jsou pouze jeho iny; proces omyslech se snm nevede ajeho tajemstv se nezkoumaj. Je odpovdn jen za tu svou st, kter je viditeln. Vechno ostatn je umleno. lenstv existuje jen do t mry, nakolik je vidt. Reciprocitu tato blzkost bez m aetz, jak ji nastoluje Asyl, neumouje: je to jen sousedstv pohledu, kter dohl, h, pibliuje se, aby lpe vidl, avzdaluje pitom stle vc, protoe pijm auznv pouze hodnoty Cizince. ,dem vdy omentlnch chorobch, tak jak se rozvine vtulcch, bude vdycky jen d pozorovn aklasifikace. Dialog to nebude. Kdialogu bude moci dojt teprve a vden, kdy psychoanalza zru onen fenomn pohledu, kter je bytostnm rysem tulku devatenctho stolet, anahrad jeho tichou magii silami ei.

Pesnji eeno, a kabsolutnmu pohledu dohliitele pipoj nekonen monolog hldanho - m starou strukturu nerecipronho pohledu zachov, ale vyv ji nesymetrickou reciprocitou struktury nov, struktury ei bez odpovdi. Dohled aSoud: dva prvky, naznaujc, jak nov postava se stane charakteristickou pro tulek 19. stolet. Kresl ji sm Tuke vpbhu jednoho maniaka, kter propadal nezvladatelnm zchvatm. Kdy se jednou prochzel se sprvcem po zahrad, znieho nic ho popadla zuivost, poodeel nkolik krok, sebral velk kmen achystal se ho mrtit po svm spolenku. Sprvce se zastavil, upel na nemocnho oi; pak knmu kousek popoel arozhodnm tnem mu pikzal, aby kmen poloil`; jak se knmu blil, nemocnmu sklesla ruka anakonec pustil zbra na zem; pak se nechal klidn odvst do svho pokoje. Zrodilo se nco novho, co u nen repres: autorita. A do konce 18. stolet existovala ve svt lenc pouze abstraktn moc bez tve, kter je drela pod zmkem; jinak to byl svt pust, vyprzdnn od veho, 157 co nebylo lenstvm; dokonce istrn slubu asto vykonvali sami nemocn. Tuke naopak mezi strce anemocn, mezi rozum alenstv, postavil prostednka. Vprostoru vyhraenm spolenost pro pomaten se nyn budou vyskytovat ti z druh strany, pedstavitel autority, kter vzn, arozumu, kter soud. Dohliitel zasahuje beze zbran, bez jakchkoli nstroj ntlaku, ist jen pohledem aslovem; nevybaven nim, co by ho mohlo chrnit nebo mu dodat hrozivosti, pistupuje klenstv srizikem, e se octne bez pomoci vokamitm stetu. Ve skutenosti se vak se lenstvm nestet jako konkrtn osoba, ale jako bytost obdaen rozumem, aproto schopn pedejt boji autoritou, danou j prv tm, e nen len. Dv vtzil rozum nad nerozumem jen hmotnou silou asvm zpsobem snm opravdu bojoval. Te u je vdycky po boji, porka ne-rozumu je do on konkrtn situace stetu pomatenho sne-pomatenm pedem vepsna. Fakt, e vtulcch devatenctho stolet neexistuje ntlak, neznamen, e byl osvobozen nerozum, ale e je dvno podmanno lenstv. Nov rozum, kter nyn vldne vtulku, nevid vlenstv svj absolutn protiklad, ale sp jaksi ran vk, uritou tv sebe sama, kter nem prvo na samostatnost ame t jen vnaroubovn na svt rozumu. lenstv je dtstv. Cel organizace Asylu m za cl pomaten co nejvc minorizovat. Pohl se na n jako na dti, kter maj pebytek sly auvaj j nebezpenm zpsobem. Mus mt tresty aodmny ped oima; co je trochu vzdlenj, to na n neinkuje. Je teba poddit je novmu systmu vchovy, zmnit chod jejich mylenek; nejprve je podrobit, pak povzbudit, zapojit je do prce alkavmi prostedky jim tuto prci zpjemnit.8 Ped zkonem platili pomaten za nedospl u dvno; to lo ale jen oprvn situaci, abstraktn definovanou zkazem akuratelou; netkalo se to konkrtnho vztahu lovka kdruhmu lovku. UTukea se stav nedosplosti stv pro pomaten ivotnm stylem apro dozorce uritou formou svrchovanosti. Pikld se velk vznam tomu, aby spoleenstv pomatench sjejich dohliiteli psobilo jako velk rodina. Tato rodina zdnliv vytv kolem nemocnho normln apirozen prosted; ve skutenosti ho vak jet vc odcizuje: edn potvrzen nesvprvnost znamenala ochranu pomatenho jakoto prvnho subjektu; kdy se nyn tato starobyl struktura stala formou souit, pomaten je cele ato jako subjekt psychologick - vydn autorit aprestii lovka, 158 kter vldne rozumem aje pro nj konkrtnm ztlesnnm dosplosti, to jest nadvldy amoci, kter onm rozhoduje. Rodina hraje ve velk reorganizaci vztah mezi lenstvm arozumem na konci 18. stolet rozhodujc roli jako imaginrn krajina asouasn jako reln sociln struktura; zn vychz akn smuje Tukeovo dlo. Rodina

je pro nj nositelkou prvotnch, socilnm tlakem jet nezkompromitovanch hodnot, aproto me lit odcizen; vtto sv mtick podob je protikladem prosted, vnm 18. stolet vidlo zdroj veho lenstv. Tuke ji vak vnesl velice reln ido svta tulku, kde se pak jev jako pravda azrove norma vech potencilnch vztah mezi lencem alovkem rozumu. Znedosplosti postaven pod porunictv rodiny, prvnho statutu, kter pomatenho zbavoval obanskch prv, se stv psychologick situace, zbavujc pomatenho jeho konkrtn svobody. Svt, jak se te pro lenstv chyst, je scelou jeho existenc uin zajatcem ehosi, co by se dalo anticipan nazvat rodiovsk komplex. Vburoazn rodin, do n je te situovno, ov patriarcht vcelm svm lesku. Prv tento historick sediment odhal pozdji psychoanalza anovm zmtizovnm mu propj smysl osudu vlastnho cel zpadn kultue amon cel civilizaci, akoli vlivem civilizace naopak pozvolna vznikl azpevnil se teprve nedvno, na onom konci stolet, kdy rodina uvrhla lenstv vdvojnsobn odcizen - zpsoben jednak mtem olivosti patriarchln istoty ajednak skuten odcizujc situac vtulku zbudovanm podle rodinnho modelu. Od t chvle zstane veker e ne-rozumu - atko zatm ci, na jak dlouho - spjat spolorelnou apoloimaginrn dialektikou Rodiny. Ato, co se vjej zuivosti chpalo dv jako profanace nebo rouhn, se bude napt deifrovat jako tok proti Otci. Znkdej nesmiiteln konfrontace rozumu sne-rozumem se stane slep vpad pud proti neochvjn instituci rodiny ajejm nejarchaitjm symbolm. Tento vvoj lenstv na pd internace jev zvltn konvergenci spohybem zkladnch instituc. Liberln ekonomika, jak jsme vidli, svovala pi ochud anemocn spe rodin ne sttu: spoleenskou odpovdnost pebrala rodina. Lze-li j vak svit nemocnho, se lencem je to jinak, ten je pli ciz anelidsk. Tuke prv proto buduje kolem lenstv rodinu umlou - jakousi npodobu, kter instituci pouze paroduje, ale vytv relnou psychologickou situaci. Pomoc znak apostoj nahrazuje chybjc 159 rodinu fiktivn rodinnou dekorac. asem vak dojde kvelice zvltnmu peken: sv role peovatelky onemocnho vobecnm smyslu se rodina jednoho dne zbav, ale pro lenstv si sv fiktivn hodnoty naopak dl uchov; tulek bude pomatenho dret pod imperativem fiktivn rodiny jet dlouho potom, kdy pi ochudho nemocnho pevezme opt stt; lenec zstane dttem arozum si pro nj nadlouho uchov rysy Otce. Chod djin ani sociln vvoj tyto fiktivn hodnoty uzaven vtulku, ani tulek samotn, nijak nezashne. Tuke chtl vytvoit prosted, je by napodobovalo ty nejstar, nejist, nejpirozenj formy souit: prosted co nejlidtj, protoe co nejmn socializovan. Ve skutenosti napodobil sociln strukturu buroazn rodiny, vtulku ji symbolicky zrekonstruoval anechal ji vegetovat na okraji djin. Ztulku, kter vdycky smoval kanachronickm strukturm asymbolm, se stal doslova model neadaptovanosti amimoasovosti. Atam, kde projevovala kdysi animalita svou neustlou ptomnost bez minulosti, zanaj zvolna vyvstvat minulost pohlcen stopy starch nenvist, starch rodinnch hanb, zapomenut znaky incestu atrestu. U Pinela nboensk segregace neexistuje. Nebo sp existuje, ale vopanm smyslu ne uTukea. Dobrodin tulku jsou pstupna vem. Skoro vem, vyjma fanatik, kte se povauj za navtven aneustle se sna zskvat nov stoupence. Bicetre aSalptrire vPinelov pojet jsou tvar komplementrn kAsylu. Pro Pinela nem bt nboenstv mravnm substrtem asylovho ivota, ale ist jen vc medicny: Nboensk nzory je teba ve pitle pomatench pojmat vhradn zlkaskho hlediska, to znamen nechat stranou veker otzky vyznn apolitiky asnait se jen, pokud to spn lba nkterch pomatench vyaduje, aby nedochzelo kexaltaci mylenek apocit, je

zonoho pramene mohou vzejt.9 astm pramenem lenstv je katolictv, protoe probouz iv emoce alenm hrz onoho svta vyvolv dsiv obrazy; katolictv je zdrojem nboenskho blouznn, podporuje halucinace, vede lidi kmelancholii. Nen divu, e nahldneme-li do seznam pitlu lenc vBicetre, zjistme, e tu je zaneseno mnoho kn amnich, stejn jako venkovan, pomatench zpedstavy budoucch hrz. Tm mn me 160 pekvapit, jak se poet nboenskch lenstv vprbhu let promuje. Za starho reimu abhem Velk revoluce, vlivem vybiovanho pobonstkstv nebo ostrch boj mezi republikou akatolickou crkv, poet melancholi nboenskho pvodu vzrst. Po konkordtu, kdy boje utichnou anavrt se mr, tchto forem pomatenosti ubv; vX. roce Republiky bylo mezi melancholikami vSalptrire nboensky pomatench jet padest procent, vroce nsledujcm ticet ti procent avroce XII. u jen osmnct procent. tulek je proto teba od nboenstv aveho fantazijn mu blzkho osvobodit; melancholikm zdevtnosti se nesmj nechvat jejich nbon knihy` ; ze zkuenosti vme, e jsou tm nejjistjm prostedkem ktomu, aby lenstv pokraovalo nebo se dokonce stalo nelitelnm, am jsme vtomto povolnj, tm he se da utiit neklid azkosti. Nic nen vzdlenjho Tukeovi ajeho snm onboensk komunit jako t nejlep pd klb ducha, ne tato mylenka tulku nboensky zneutralizovanho, tak eeno oitnho od obraz avn, jejich pramenem je kesanstv aje vedou ducha komylu, iluzi, avzpt kblouznn ahalucinacm. Pinelovi jde nicmn oto, zredukovat pouze fantazijn formy, ane mravn obsah nboenstv. Proitn nboenstv m naopak livou slu, rozhn obrazy, utiuje vn anavrac lovka tomu, co je vnm bezprostedn apodstatn: me ho piblit jeho mravn pravd. Aprv tm ho asto vyl. Pinel l nkolik pbh, tak trochu voltairovskch. Vyprv napklad ojedn ptadvacetilet en statn konstituce, ale provdan za slabho akehkho mue, kter trpla velice prudkmi zchvaty hysterie; pipadalo j, e je posedl blem, kter se rzn promuje ajednou zpv jako ptci, jindy stn nebo nkdy pronikav ki. Mstn far byl natst kovanj vpirozenm nboenstv ne ve vymtn bla; vil vlivou moc dobrotiv prody; tento osvcen mu jemn apesvdiv povahy nabyl vrchu nad mysl nemocn adokzal, e vstala zpostele, chopila se opt domcch prac, apiml ji dokonce iokopvat zahradu... Co mlo ty nejastnj inky apineslo j uzdraven, kter vydrelo po ti roky. Takto oprotn nboenstv mus mt svm mravnm obsahem nutn stejnou slu jako filosofie, medicna, jako vbec vechny formy moudrosti avdy, schopn pivst pobloudilho ducha zptky krozumu. Nkdy me nboenstv dokonce poslouit jako pedbn lba apprava na to, co pak vykon tulek: jist 161 dvka velice moudr azbon, avak vniv povahy byla rozpolcen mezi sklony svho srdce apsn zsady svho chovn; kdy j zpovdnk nejprve marn radil, aby se upnula kBohu, jal se j nakonec uvdt pklady pevn amrn zbonosti aukzal j, e tm nejlepm lkem na velk vn je trplivost aas. Po pchodu do Salptrire se sn zPinelova rozhodnut zachzelo podle tch mravnch zsad ajej nemoc nemla dlouh trvn. tulek tedy nepebr od nboenstv jeho sociln tma, jm je bratrstv lid vjedn ve avjednom spoleenstv, ale mravn slu tchy, dvry apokorn vrnosti prod. Vechen jeho fantazijn text ponechv stranou aomezuje se - vrovin ctnosti, prce asocilnho ivota - na psoben ist mravn. Pinelv tulek je nboensk oblast bez nboenstv, oblast ir morlky, etick uniformizace. Vytratila se ita posledn stopa nkdejch rozdlnost. Uhasnaj posledn vzpomnky na posvtn. Internan zazen jako sociln prostor pevzalo kdysi takka absolutn ddictv leproserie: byla to ciz zem.

Nyn m bt tulek vrazem kontinuity spoleensk morlky. Panuj vnm hodnoty rodiny aprce, veker uznvan ctnosti. Avldnou dokonce ze dvou stran. Jednak fakticky, pmo vsamm srdci lenstv; pod jeho zuivost achaosem zstaly zkladn ctnosti nenaruen. Existuje urit zcela prvotn mravnost, kter vtinou odol it nejt demenci. Prv tato mravnost vyvstv ainkuje vlb: e lba asto vyjev ir ctnosti apsn zsady, to mohu vcelku jasn dosvdit. Nikde jinde krom romn jsem nevidl manely hodnj milovn, otce amatky nnj, milence vnivj, osoby vpovinnostech svdomitj, ne je vtina pomatench, kte astn dospli do obdob uzdravovn. 10 Tato nezciziteln poestnost je nejen pravdou lenstv, ale ijeho eenm. Proto jestlie vldne, navc tak vldnout mus. tulek ru rozdly, potlauje neesti, smazv kadou nepravidelnost. Stav na pran vechno, co odporuje zkladnm spoleenskm ctnostem: celibt v roce XI. aXII. je poet dvek postiench idiotismem sedmkrt vy ne poet vdanch en; dementnch je dvakrt a tyikrt vc; lze tedy pedpokldat, e manelstv ped tmito dvma nejpornjmi aasto nevylitelnmi druhy pomatenosti enu uritm zpsobem chrn; zhralstv, nezzenost avrcholnou zvrhlost mrav - neestn nvyky jako opilstv, neomezen anevybran milkovn, nezzen chovn nebo apatick bezstarostnost mohou pivst rozum postupn kpadku askonit 162 zjevnm lenstvm; lenost - podle t nejstlej aveobecn zkuenosti je ve veejnch tulcch, stejn jako ve vzench apitlech, tou nejjistj amon jedinou zrukou zdrav, dobrch mrav apodku zkon piln mechanick prce. tulek se sna nastolit homogenn vldu morlky apoddit j bez milosti vechny, kdo by se zn rdi vymkli. Ale prv tm zrove diferencuje; jestlie zkon nepanuje univerzln, znamen to, e existuj lid, kte ho neuznvaj, spoleensk tda, kter ije bez du, vnedbalosti, skoro vnezkonnosti: Jestlie na jedn stran vidme rodiny, ijc dlouh lta ve v astn spodanosti asvornosti, kolik jinch, ahlavn vnich spoleenskch tdch, nabz kormutliv, odpuzujc obraz zpustlosti, nesvr abdn hanby! Prv tady je podle mch kadodennch zznam ten nejplodnj zdroj pomatenosti, sn mme co init ve pitlech.11 V Pinelovch rukch tulek jednm atm pohybem tvo uniformitu asouasn sociln pranuje. Pod hlavikou univerzlnosti m zavldnout morlka, je se znitra tulku vnut tm, kdo se j odcizili amezi nimi je lenstv dno pedem, jet ne se projevilo vjednotlivcch. Vprvnm ppad m tulek probouzet apipomnat, pivolvat zapomenutou pirozenost; ve druhm m inkovat spoleenskm pemstnm, vytrenm jednotlivce zjeho ivotnch podmnek. Operace, kterou provdl Asyl, byla jet prost: nboensk segregace za clem mravn oisty. UPinela je sloitj: jde oto doshnout mravnch syntz, zajistit etickou kontinuitu mezi svtem lenstv asvtem rozumu, ale cestou segregace sociln, kter dv buroazn morlce punc univerzlnosti aumouje j vnutit se vem formm lenstv jako zkon. V dob osvcenstv se lenstv msilo sbdou, lenost, neestmi vjedn ate provinilosti ne-rozumu; blzni byli vznni spolu schudobou anezamstnanost, ale vtomto sousedstv sprohekem zrove poveni na sm obraz pdu. Nyn se lenstv snoub se spoleenskm padkem, kter se neurit jev jako jeho pina, model ivymezen. Oplstolet pozdji se mentln nemoc stane degenerac. To hlavn aopravdu hroziv lenstv bude napt stoupat ze dna spolenosti. Pinelv tulek pi svm oddlen od svta nen prostor prody abezprostedn pravdy jako uTukea, ale uniformn krlovstv zkona, msto 163

mravnch syntz, kde se zahlazuje pomatenost zrozen na nejzazm okraji spolenosti. ivot internovanch, chovn dohliitel ilka vi nim, vechno Pinel organizuje tak, aby dochzelo ktmto mravnm syntzm. Uv ktomu hlavn t prostedk. 1. Mlen. Ptm pacientem, jemu Pinel nechal sejmout pouta, byl bval knz, vyobcovan kvli lenstv zcrkve. Jeho bludem je velikstv, povauje se za Krista; je to blouznc trest v lidsk nadutosti. Piel do Bicetre vr. 1782 astrvil vokovech dvanct let. Svm pynm chovnm abombastickmi emi poskytuje ve pitle jednu znejoblbenjch podvanch; protoe ale v, e prov Kristovo Utrpen, sn ta dlouh muka aneustl posmky, kter vyvolv jeho mnie, strplivost. Akoli je jeho blud pod stejn porn, Pinel ho zaad mezi prvnch dvanct, kte maj dostat volnost. Ale nalo snm jinak ne sostatnmi: dn kzn, dn vymhn slib; bez jedinho slova mu nech sundat pouta ad vslovn pkaz, aby vichni jeho zdrenlivost napodobili anepromluvili na onoho neastnka ani slovo. Psn dodren zkaz zainkuje na toho nadutce mnohem vc ne eleza akobka; ct se pokoen, e je vt naprost svobod najednou tak nezvykle oputn aosaml. Po dlouhm vhn se nakonec sm od sebe vms mezi ostatn nemocn; od toho dne se mu navrac rozumnj asprvnj mylen.12 Osvobozen tu dostv paradoxn smysl. Kobka, etzy, neustl divadlo, posmky byly pro nemocnho vjeho blouznn jakoby ivlem jeho svobody. To vechno ho potvrzovalo, afascinovn vm tm pitakvnm zven, nebyl vnebezpe, e ho zjeho bezprostedn pravdy nco vykolej. Kdy ale etzy spadnou avichni kolem nho jsou lhostejn anm, nev, co si se svoj przdnou svobodou pot; je mlky ponechn neuznvan pravd, kterou bude marn projevovat, protoe se na nj nikdo nedv, akterou u se nebude moci rozncovat, protoe u nen dokonce ani pokoovna. Pokoen je te on sm jako lovk, ane jeho bludn sebeprojekce: fyzick tlak vystdala svoboda, obehnan ze vech stran zdmi samoty; dialog bludu surkou vystdal monolog, utichajc vmlen tch druhch; vechen lesk pchy apotupy vystdala lhostejnost. Vzen nemocnho je te mnohem skutenj, ne mohla bt kobka nebo etzy, je uvznn vsob, ve vztahu ksob sammu, jeho dem je d proheku, avne-vztahu kdruhm, jeho dem je hanba. 164 Druz u nejsou pronsledovateli, jsou nevinn; provinilost se penesla do nitra pomatenho, kde mu ukazuje, e byl fascinovn jen svou vlastn pchou; tve neptel se rozplvaj; nect u jejich ptomnost jako pohled, ale jako odmtnut pozornosti, jako pohled, kter se odvrac; druz jsou pro nj u jen jakousi hranic, kter, jak se kn bl, stle ped nm couv. Zbavili ho etz, ale mlenm ho pipoutali kproheku ahanb. Pedtm se ctil trestn avidl vtom znamen sv nevinnosti; kdy fyzick tresty odpadly, nutn se ct provinil. Utrpen bylo jeho slvou; osvobozen je jeho pokoenm. Osvcensk internace, ve srovnn snepetritm dialogem rozumu alenstv za renesance, byla umlenm. Ne vak plnm: e ve skutenosti neutichla, ale hovoily sp vci. Internace, vznice, kobky, isamo muen, to vechno navazovalo mezi rozumem ane-rozumem jaksi nm dialog; dialog, kter ml charakter zpasu. Nyn se rozpadl dokonce itento dialog; vldne absolutn ticho, dn spolen e mezi rozumem alenstvm u neexistuje; ei lenstv me odpovdat jen absence ei, protoe lenstv nen fragment rozhovoru srozumem, nen to vbec e; odkazuje vkonen utichlm vdom u jen kproheku. Ajaksi spolen e se me rozvinout teprve a odtud, to jest vme, vn bude poznanou provinilost. Po dlouhm vhn se nakonec sm od sebe vmsil mezi ostatn nemocn... Koreltem absence ei jako zkladn struktury asylovho ivota je doznn. A Freud jednou vpsychoanalze opatrn nave opt rozhovor, nebo sp a zane

on ei, rozdrolen na monolog, opt naslouchat, jak div, e formulace, kter usly, budou vdy vyjadovat vinu? Vina vonom zatvrzelm mlen proskla a ksamotnm pramenm ei. 2. Poznn vzrcadle. VTukeov Asylu byl pomaten nahlen avdl to; ale krom toho pmho pohledu, vnm pitom zachycoval sama sebe jen kosem, neml dnou monost nezprostedkovan sama sebe pojmout. UPinela se pohled naopak uplatuje vhradn vprostoru definovanm lenstvm, povrch ani vnj hranice tu nemaj dnou funkci. lenstv se vid aje sebou vidno - ist objekt podvan asouasn absolutn subjekt. Ti pomaten, znich kad se povaoval za panovnka aosoboval si titul Ludvka XVL, se jednoho dne dostali do sporu oprvech na krlovstv aprosazovali je trochu pli energicky. Dohliitelka kjednomu znich pistoupila avzala ho kousek stranou: Pro se stmi lidmi hdte, ekla mu, 165 je pece oividn, e to jsou blzni. Copak kad nev, e Ludvk XVI. jste vy? Dotyn, polichocen tou poctou, se spohrdav svrchovanm pohledem na ty druh dva okamit vzdlil. Stejn trik se povedl is dalm znich. Ve chvilce nebylo po hdce stopy.13 To je prvn moment: povzbuzen. lenstv je vyzvno, aby se spatilo, ale vtch druhch: jev se vnich jako bezdvodn domlivost, ili jako smn blznovstv; pohledem odsuzujcm ty druh se pomaten zrove utvrzuje vjistot, e je svmu bludu prv. Rozpor mezi pretenc askutenost je zeteln pouze vobjektu. Vsubjektu, kter se pro tu chvli stv nositelem pravdy aabsolutnm soudcem, je naopak zcela zamaskovn: povzbuzen svrchovanost rozpoznv, e svrchovanost tch druhch je falen, atm, e je zn sesazuje, pln potvrzuje sob sam svoji pretenci. Blzni jsou ti druz; sv vlastn lenstv si subjekt neuvdomuje. V tom okamiku se vak zrcadlo mn zkomplice vdemystifiktora. Jeden zdalch nemocnch vBicetre se tak povaoval za krle ahovoil vdycky velitelskm avysoce panovanm tnem. Jednoho dne, kdy byl klidnj, dozorce knmu pistoupil azeptal se ho, pro se svou internac neskoncuje, kdy je krlem, pro zstv pod mezi tmi blzny veho druhu. Pokraoval tak idal dny, pozvolna mu odhaloval, jak jsou jeho pehnan nroky smn, aukzal mu na jinho lence, tak u dlouho pesvdenho, e je svrchovanm vldcem, avemi vysmvanho. Maniaka to vprvn chvli zviklalo, brzo zaal osvm panovnickm titulu pochybovat, a nakonec sv chimry rozpoznal. Tento neekan mravn zvrat nastal bhem trncti dn apo nkolika zkuebnch mscch byl tento ctihodn otec rodiny navrcen svm blzkm. 14 To je fze ponen: lenec, pyn se ztotoujc spedmtem svho bludu, pozn vonom lenstv, jeho smnou domlivost odhalil, sama sebe jako vzrcadle; tm, e se penesl do objektu, kter demystifikoval, hrout se jeho neochvjn svrchovanost subjektu. Od t chvle je nemilosrdn nahlen sm sebou. Avmlen tch, kdo pedstavuj rozum apouze mu nastavili nebezpen zrcadlo, rozpoznv sama sebe objektivn jako lence. Vidli jsme, jakmi prostedky - amystifikacemi se terapeutika 18. stolet snaila lenci jeho lenstv potvrdit, aby ho tm lpe znho vymanila. Tentokrt je postup zcela jin: nejde oto, vyvrtit omyl psobivm pedvedenm urit, byt pedstran, pravdy; terem je te sp pcha lenstv 166 ne jeho blud. Osvcenstv odsuzovalo vlenstv slepost vi pravd; ponaje Pinelem se bude lenstv jevit sp jako nitern vzmach, kter ru jedincovo prvn vymezen, smet mravn pkazy jemu stanoven asmuje kapoteze jeho vlastnho j. Zatmco vpedchozch stoletch bylo zkladnm modelem lenstv odmtnut Boha, vdevatenctm je jm vra nemocnho, e je sm Bohem. lenstv se proto me vylit jen podvanou na sebe sama jako na pokoen ne-rozum, to jest, kdy propadl absolutn subjektivit svho bludu,

spat jeho smn obraz zpedmtnn vlenci stejnho druhu. Pravda se von recipron he pohled, pi n pomatenost vid vdy jen sebe samu, prosad jakoby kradkem (a ne nsilm jako v18. stolet). Zrcadla jsou ovem vtulku rozestavena tak, e si pomaten nakonec svou pomatenost cht necht mus piznat vdycky. Vysvobozenm zetz, kter znho dlaly ir nahlen objekt, lenstv paradoxn ztrc podstatu sv svobody, j je osaml exaltace; v te cosi osv pravd, aje za to odpovdn; je uvznno vpohledu, kter stle znovu vrh samo na sebe; aspoutno pokoenm, e se stalo samo sob pedmtem. Uvdomn je te pro lence spojeno shanbou, e je stejn jako ten druh, e je vnm zkompromitovn ae pohrdal sm sebou jet dv, ne se mohl rozpoznat apoznat. 3. Nepetrit soud. Zrcadlov hra stejn jako mlen je lenci neustlou vzvou, aby sama sebe soudil. Navc je neustle souzen izven; ne njakm mravnm i vdeckm vdomm, ale jakmsi neviditelnm apermanentn zasedajcm tribunlem. tulek, jak onm sn Pinel ajak ho zsti uskutenil vBicetre ahlavn vSalptrire, je jaksi soudn mikrokosmos. Aby byla justice inn, mus psobit hroziv; vduchu pomatenho mus bt ptomni soudce ikat svekerm imaginrnm vybavenm, aby dobe pochopil, jak soudn vesmr ho m nyn vmoci. Soust lby jsou proto scny, pedvdjc vechnu hrozivost aneprosnost spravedlnosti. Jeden zchovanc vBicetre, nboensk lenec, trpl panickou hrzou zpekla; ml pedstavu, e ho od vnho zatracen me uchrnit jen psn odkavost. Jeho strach zbudouc spravedlnosti bylo teba kompenzovat njakou spravedlnost okamitou ajet hrozivj: m jinm vyvit nezadriteln chod jeho ponurch mylenek, ne njakm ivm ahlubokm pocitem strachu? Jednou veer se unemocnho objevil sprvce v dsivm vystrojen, plamenn oko, hromov hlas, kolem nho personl, inc tlustmi etzy. Sprvce postav vedle lenho 167 polvku apike mu vslovn ajasn, aby ji vnoci sndl, jinak e ho ekaj krut muka. Pak odejdou azanechaj lence ve stavu zkostnho vhn mezi pedstavou trestu, kter mu hroz, avyhldkou na muka na onom svt. Po mnoha hodinch vnitnho boje prvn pedstava zvtz anemocn se odhodl potravu snst.15 tulek je soudn instance, kter vedle sebe neuznv dnou jinou. Soud okamit abez odvoln. M sv vlastn nstroje trestu apo libosti jich uv. Nkdej internace probhala vtinou mimo bn prvn normy, napodobovala vak zpsoby trestn odsouzenc, uvala tch vznic, tch kobek, tho fyzickho trn. Spravedlnost Pinelova tulku nepebr sv metody represe od normln justice: vyml si sv vlastn. Nebo sp uv jako trest toho, m osmnct stolet lilo. Tento zvrat medicny vjustici, terapeutiky vrepresi, je jednm - ane malm - zparadox Pinelova lidumilnho aosvoboditelskho dla. Uvn koupel asprch vmedicn osvcensk doby souviselo spedstavami lka opovaze nervovho systmu: lo oto, ochladit organismus, zvlnit rozplen avysuen vlkna; je pravda, e kastnm inkm studen sprchy se pojil tak psychologick efekt nepjemnho pekvapen, je mlo naruit chod mylenek azmnit povahu pocit; to vak bylo pod jet snn medicny. SPinelem se sprcha mn vnstroj soudu; nepetrit fungujc policejn tribunl uv sprchy jako bnho trestu: (Sprcha) jako donucovac prostedek asto pln sta, aby se pomaten ena poddila veobecnmu zkonu rukodln prce, pokud je j schopn, nebo aby skonilo vytrval odmtn potravy i se zkrotil lenec, postien mrnjm zchvatem zuivosti. Vechno je uspodno tak, aby pomatenho obklopoval svt soudu, vnm se bude poznvat; mus vdt, e je hldn, souzen aodsuzovn; vazba mezi prohekem atrestem mus mt jasnou podobu vemi poznvan provinilosti: Uv se koupele jako pipomnky, e dolo kproheku nebo kzanedbn dleit povinnosti, apomoc kohoutku se nhle pust na hlavu proud studen

vody, kter nemocnho zmate nebo svou silou apekvapivost zapud jeho utkvlou mylenku; je-li vytrval, sprcha se opakuje, ale peliv se pitom vyhbme tvrdmu tnu ajakmkoli ostrm slovm, je by mohla vyvolat odpor; vysvtlujeme pomatenmu naopak, e se ktakovm nsilnm opatenm utkme jenom sltost akjeho dobru; nkdy izaertujeme, ale 168 bedliv se chrnme zajt vertu pli daleko.16 elem tohoto mlem aritmetickho ozejmovn trestu - opakovanho tolikrt, kolikrt je teba -, tohoto zoividovn viny skrze jej postih, je penst soudn instanci do nitra pomatenho aprobudit vjeho mysli vitku: teprve kdy je jist, e se trest navdy uhnzdil ve vdom, uvoluj se soudci vnm ustat. Jedna maniaka na sob trhala aty arozbjela vechno, co j pilo pod ruku; dali j sprchu, svrac kazajku; konen se zdlo, e ji to pokoilo avylekalo; zobavy, aby stud nebyl jen pechodn avitky svdom nezstaly pli na povrchu, aby se opravdu vydsila, sprvce kn pevn, bez hnvu, ale co nejenergitji promluvil aoznmil j, e se sn od t chvle bude zachzet nanejv psn. Vsledek na sebe nedal ekat: Pokn se projevilo proudem slz, kter prolvala skoro dv hodiny. Proces dospl kdvojmu dovren: vina je potrestna aprovinil uznv svou provinilost. Nkte pomaten se vak tomuto postupu vymykaj akmravn syntze nedochz. Ti se vrt - na pd tulku - zptky do cel, kde vytvo nov nrod internovanch, odpadlch u iod justice. Kdy se mluv oPinelovi ajeho osvoboditelskm dle, asto se na toto druh uvznn zapomn. Vidli jsme u, e zdobrodin asylovch reforem vyadil devtn vc, kte se povauj za navtven, sna se zskvat stle nov stoupence ain jim zlovoln poten podncovat ostatn pomaten kneposlunosti pod zminkou, e lpe je poslouchat Boha ne lidi. Cela akobka jsou vak ureny ipro ty, kter nelze poddit veobecnmu zkonu prce akte neustle trop nekalosti as oblibou dorej na ostatn pomaten, provokuj je avyvolvaj neustl hdky, apro eny, kter maj pi svch zchvatech nepekonateln sklon sebrat vechno, co jim padne pod ruku. Neposlunost znboenskho fanatismu, odpor kprci akrde, ti velk proheky proti buroazn spolenosti, ti nejhor atentty na jej zkladn hodnoty, atentty neomluviteln ani lenstvm; ty si prost zasluhuj celu vcel jej tvrdosti, protoe vechny ti jsou projevem jedn ate vzpoury proti mravn aspoleensk uniformizaci, kter pedstavuje raison tre tulku vPinelov pojet. Kdysi stl ne-rozum mimo soud abyl vydn svvoli rozumu. Nyn je souzen: ane pouze jednou, pi vstupu do tulku, kdy by byl poznn, zaazen ajednou provdy zprotn viny; soud nad nm je neustl, pronsleduje ho, 169 trest, vyhlauje jeho proheky, nut ho kveejnm poknm avyluuje ty, jejich provinn by mohla nadlouho zkompromitovat zdrav spoleensk d. lenstv se vymanilo zmoci svvole jen proto, aby se snm vedl nekonen proces, knmu tulek poskytuje policisty, vyetovatele, soudce ikaty; proces, vnm se ist zmoci asylovho ivota kad ivotn chyba stv spoleenskm zloinem, hldanm, odsuzovanm atrestanm; proces, kter zvnitnnou formou vitky vysuje vdycky jenom vnov zatek. lenec osvobozen Pinelem apo nm lenec vmodern internaci jsou lid, snimi se vede proces; nikdo u je sice nems ani neztotouje sodsouzenci, ale zato jsou odsouzeni t pod neustlou obalobou, jej text pitom nikdy nen dn, protoe ji formuluje prv jejich asylov ivot. tulek pozitivistickho vku, za jeho vybudovn je oslavovn Pinel, nen svobodn oblast pozorovn, diagnostiky alby; je to soudn prostor, kde se obalovv, soud aodsuzuje, aznho me vysvobodit prv jen ona zvnitnn verze procesu, j je pokn. tulek lenstv trest, ikdy venku je nevinn. Ocitlo se

nadlouho - vkadm ppad a do naich dn - ve vzen morlky. Krom mlen, poznn vzrcadle anepetritho soudu je svtu tulku, tak jak se ustavil koncem 18. stolet, vlastn jet tvrt struktura: apoteza postavy lkae. Prv ta je nepochybn ze vech nejvznamnj, protoe umon nejen nov zpsob styku mezi lkaem anemocnm, ale tak nov vztah mezi lenstvm alkaskm mylenm, anakonec ur povahu cel dnen zkuenosti lenstv. A dosud jsme vtulku nachzeli struktury internace, jene posunut azkreslen. Nov statut postavy lkae internaci vjejm nejhlubm smyslu ru: me nastoupit mentln choroba stmi vznamy, jak j dnes pitme. Akoli se dlo Tukeovo adlo Pinelovo duchem ahodnotami navzjem tak li, vtto transformaci osoby lkae se shoduj. Na ivot vinternaci, jak jsme vidli, se lka nepodlel. Vtulku se stv hlavn postavou. Rozhoduje opijetch. Jasn to kaj stanovy Asylu: Pokud jde opijmn nemocnch, je pro vbor veobecnm pravidlem poadovat osvden podepsan lkaem... Mus bt tak stanoveno, trp-li nemocn njakou jinou chorobou ne lenstvm. Aje rovn douc, aby byla pipojena zprva otom, od kdy je dotyn nemocen, appadn, jakch lk uval.17 Od konce 18. stolet je 170 pi internovn pomatench lkask osvden vcemn povinnost. Lka vak zaujm rozhodujc postaven ipmo na pd tulku; mn ho vprostor medicny. Kjeho zsahu nicmn nedochz - ato je podstatn - ztitulu njakho vdn i moci, kter m jako lka dk uritmu mnostv objektivnch znalost. Homo medicus nevldne vtulku autoritou vdce, ale moudrho lovka. Lkask profese je povolna jako prvn amravn garant, ne kvli vd. Mohl by ji stejn dobe nahradit kdokoli jin, kdo by ml stulkem dlouhou zkuenost abyl vsostn svdomit amravn bezhonn. innost lkae je toti jen soust obrovskho morlnho dla, kter je kolem tulku akter jedin zajituje pomatenmu uzdraven: Nen snad nezruitelnm zkonem kadho veejnho isoukromho stavu pro pomaten poskytovat maniakovi vekerou i svobody, jakou dovoluje jeho osobn bezpenost nebo bezpenost ostatnch, odmovat postih podle vt i men zvanosti i nebezpenosti jeho chylek... , shromaovat vechna fakta, je mohou lkai napomoci vlb, bedliv studovat vechny jednotliv rozlinosti mrav apovah apodle toho uplatovat mrnost nebo rozhodnost, formy konejiv nebo tn psobiv svrchovan anezlomn psn?18 Podle Samuela Tukea pednost prvnho lkae jmenovanho pro Asyl byla nenavn vytrvalost` ; kdy piel do Asylu, neml sice dn zvltn znalosti omentlnch chorobch, ale byl to citliv duch, kter dobe vdl, e na jeho obratnosti zvis ty nejdra zjmy jeho blinch. Vyzkouel rzn lky podle vlastnho sudku azkuenosti svch pedchdc. Rychle se vak zklamal. Ne patnmi vsledky nebo minimlnm potem vylench, ale lkask prostedky ladily svvojem uzdravovn tak nedokonale, e se nemohl ubrnit podezen, e spe ne pinami jsou pouhmi prvodci. Uvdomil si, e lkaskmi metodami tehdy znmmi mnoho nedoke. Zvtzil unho zetel lidskosti arozhodl se neuvat dnho lku, kter by byl pro nemocnho pli nepjemn. Vidt vak roli lkae vAsylu jako nepli vznamnou by nebylo na mst: pravidelnm navtvovnm nemocnch, autoritou, kter ho vdom nadazuje vem dozorcm, lka ovlivuje ducha nemocnch mnohem silnji ne vichni ostatn, kdo maj nad nimi bdt. Panuje vra, e Tuke aPinel oteveli tulek medicn. Ve skutenosti do nj nezanesli vdu, ale osobnost, jej moc si od vdy vypjovala jen plt i 171 nanejv sv oprvnn. Svou povahou to je moc du mravnho aspo-

leenskho; pdou, vn se uchycuje, je lencova nedosplost, jeho odcizenost, ane jeho mysl. Je-li postava lkae sto uchopit lenstv, neznamen to, e je poznv, ale e je ovld; to, co se bude pozitivismu jevit jako objektivita, je jen druh strana mince, druh aspekt tho ovldnut. Je velice dleit zskat si utchto postiench dvru, probouzet vnich pocity cty aposlunosti, atoho me dosci jen svrchovan soudnost, kultivovanost adstojnost vtnu izpsobech. Hloupost, neznalost anedostatek zsad spojen styranskou tvrdost mohou vyvolat strach, ale vdycky probouzej pohrdn. Kdy si vychovatel ve pitle zsk nad chovanci vrch, po libosti je pak vede ad jejich chovn; mus bt nadn pevnm charakterem apleitostn uplatnit moc ve v psobivosti. Nesm pli hrozit, ale stt na svm avppad neposlunosti okamit trestat.19 Lka se mohl stt ve svt tulku absolutn autoritou jen dk tomu, e od samho potku pedstavoval Otce, Soudce, Rodinu aZkon, zatmco jeho lkask innost byla dlouho pouhm dodatkem kprastarm ritulm du, Autority aTrestu. e lka l, kdy stranou v modern terapeutiky zapoj do hry tyto pradvn vzorce, si Pinel dobe uvdomoval. Uvd ppad jedn sedmnctilet dvky, kterou rodie vychovvali nanejv shovvav; dve upadlo vjakousi veselou arozvernou pomatenost, ani se dala zjistit jej pina; ve pitle sn zachzeli co nejmrnji; projevovala vak stle povenost, kterou vtulku nemohli trpt; hovoila o rodich jenom kysele. Rozhodli se pro psn reim; aby vychovatel tu nepoddajnou povahu zkrotil, vyuil momentu lzn avyjdil rozhoen nad jistmi osobami, kter se odvauj bouit proti pkazm svch rodi aneuznvat jejich autoritu. Varoval ji, e se sn nadle bude zachzet svekerou psnost, jakou si zaslou, protoe sama brn svmu uzdraven as nepekonatelnou tvrdohlavost taj prost dvod sv nemoci. Tato hrozba anezvykl strohost nemocnou hluboce pohnuly... ; nakonec uznala, e chybuje, aupmn doznala, e se pomtla na rozumu nsledkem jistho zakzanho sklonu srdce ajmenovala pedmt, jen toho byl pedmtem. Po tomto prvnm doznn bylo u vylen snadn: Dolo ktomu nejpznivjmu obratu... zbavila se thy anesta dkovat vychovateli, e utiil jej neustl nepokoj avnesl do jejho srdce mr aklid. Cel tento 172 pbh by se moment za momentem dal petlumoit vtermnech psychoanalzy. To jen dokazuje, e lka uPinela neml jednat na zklad njak objektivn definice nemoci i urit klasifikujc diagnzy, ale oprat se oarovn kouzlo sil obsahujcch tajemstv Rodiny, Autority, Trestu aLsky. Lka rozehrvajc pod maskou Otce aSoudce tyto sly zskv nhlm zkratem, kter ponechv stranou jeho lkaskou kompetenci, jakousi skoro magickou litelskou moc; stv se divotvorcem; sta, aby se dval ahovoil, avyvstvaj skryt viny, rozplvaj se nesmysln pretence, lenstv se navrac d rozumu. Pouh ptomnost aslova lkae jsou nadny moc rzem odhalit vinu, nastolit opt mravn d azruit tak odcizen. Je podivn paradoxn, e lkask praxe vstupuje do tto nejist oblasti kvazi-zzraku prv ve chvli, kdy se znalost mentln choroby sna nabt pozitivnho smyslu. Na jedn stran se lenstv ocit vodtaitm poli objektivity, kde miz hrozby ne-rozumu; ana druh lenec smuje ktomu, vytvoit slkaem jakousi nerozdlnou jednotu, dvojici spjatou spoluastenstvm zaloenm na velice starch vazbch. Vznik tto jemn struktury, je se stane bytostnou bukou lenstv, umonili Tuke aPinel tm, jakm zpsobem ustavili ivot tulku. Je to struktura jakhosi mikrokosmu, symbolizujcho velk masivn struktury buroazn spolenosti ajejch hodnot: vztahy RodinaDti vtmatu otcovsk autority; vztahy Vina-Trest vtmatu bezprostedn spravedlnosti; vztahy lenstv-Chaos vtmatu spoleenskho amravnho du. Odtud erp lka svou litelskou moc; me jakoby zzrakem vylit prv dk vem tmto starm vazbm, kter vln dvojice lka-nemocn pevdj nemocnho u pedem na jeho stranu.

V dob Pinelov aTukeov se tato moc nezdla nijak pekvapiv; vysvtlovala se prost inky mravnho chovn; nebyla onic tajemnj ne moc lkae v18. stolet, kdy rozpoutl fluida nebo uvoloval vlkna. Smysl tto mravn praktiky se vak rychle vytratil, jakmile lka zaal sv vdn uzavrat do norem pozitivismu: psychiatru 19. stolet nebylo u pli jasn, jakou moc to zddil od velkch reformtor avem vlastn spov jej innost, zdnliv tak ciz jeho vlastn pedstav omentln chorob ipraxi vech ostatnch lka. Prv tato psychiatrick praxe, obesten tajemstvm anejasn samotnm jejm uivatelm, se znan zaslou oto, e lenec zaujme ve svt medicny 173 zvltn postaven. Jednak vtom smyslu, e se medicna ducha poprv vdjinch zpadn vdy takka pln osamostatn: a dosud, ponaje eky, byla vdy jen jednou kapitolou lkastv, akdy Willis studoval formy lenstv, adil je, jak vme, pod nemoci hlavy; po Pinelovi aTukeovi se psychiatrie stv medicnou specilnho stylu; neuniknou mu ani ti nejfanatitj vykladai lenstv zorganickch pin nebo ddinch dispozic. Dokonce tm sp, e se tento zvltn styl - rozehrvajc stle nejasnj mravn sly stane pramenem jakhosi pocitu patnho svdom; budou se tm vc dret pozitivismu, m vc budou ctit, e se znho jejich praktick zkuenost vymyk. Postupn stm, jak se do medicny azvlt do psychiatrie tla pozitivismus, praxe psychiatra je stle nejasnj, jeho moc zzranj, advojice lka-nemocn se hrou stle hloubji do jakhosi podivnho svta. Lka se voch nemocnho stv divotvorcem m dl tm vc; autoritu, kterou dv erpal zdu, mravnosti, rodiny, jako by ml nyn sm od sebe; jeho moc je te domnle moc lkae, azatmco Pinel ve shod sTukem jasn zdrazoval, e jeho mravn psoben nemus bt nutn spjato skompetenc vdce, nyn se v - aprvnm vcm je nemocn -, e jeho schopnost lit lenstv spov vesoterismu jeho vdn, vjakmsi takka dmonickm tajemstv poznn; nemocn se tak m dl tm vc odevzdv do rukou lkae, kter je souasn bohem iblem, vkadm ppad msi mimo lidsk mtko; tm, jak nemocn pijm u pedem vechnu jeho presti, jak se od samho potku poddv jeho vli, kterou pociuje jako magickou, ajeho vd, j pit boskou prozetelnost, odcizuje se vnm stle vc sm sob, a je znho nakonec ideln adokonal korelt onch jm samotnm do lkae promtanch sil, ir bezvldn objekt, pipraven stt se onou hysterkou, je byla Charcotovi tak skvlm dkazem lkaovy zzran moci. Kdybychom chtli analyzovat hlubok struktury objektivity vpoznn apraxi psychiatrie 19. stolet od Pinela po Freuda,20 ukzalo by se, e je tato objektivita od samho potku jakmsi zvcnnm magickho du, nutn vdy podmnnm spoluast nemocnho azaloenm na pvodn prhledn ajasn praxi mravn npravy, kter vak pod tlakem pozitivismu ajeho mt vdeck objektivity pozvolna upadla vzapomnn; kter je zapomenuta ve svch zdrojch asmyslu, ale existuje dl adl se j uv. To, co se nazv 174 psychiatrickou prax, je vpodstat mravn taktika zkonce 18. stolet, je se uchovala vritulech asylovho ivota akterou znovuobjevily mty pozitivismu. Mn-li se vak lka snadno vdivotvorce pro nemocnho, ve svm vlastnm pozitivistickm pohledu jm bt neme. Mus sv nejasn moci, jej prameny u nezn, vn nen sto rozpoznat spoluast nemocnho ajej sloen zprastarch sil by nebyl ochoten pipustit, dt njak statut; aprotoe pozitivn poznn neme takov penos vle i podobn na dlku provdn operace nijak vysvtlit, dopadne to brzo tak, e se odpovdnost za tyto anomlie pikne lenstv. Ze vech tch nim nepodloench uzdraven, jim je pitom

nutno piznat, e nejsou falen, se stanou skuten uzdraven falench nemoc. lenstv nebylo tm, za je povaovali, ani za se vydvalo: nebylo ani zdaleka lenstvm, ale jen sms sloenou zpesvden amystifikace. U se tu zan rsovat budouc Babinskiho pithiatismus (choroba vyvolan alen sugesc - pozn. ed.). Mylen se tak podivnm zvratem ocit mlem odv stolet zptky, vobdob, kdy mezi lenstvm, nepravm lenstvm alenstvm pedstranm neexistovala jet pesn hranice - akdy vechna nejasn patila do jedin spolen oblasti proheku; ajet nco vc: lkask mylen provede konen operaci, ped n zpadn mylen od as eckho lkastv a dosud vhalo: asimilaci lenstv alenstv toti lkaskho pojmu lenstv ajeho pojmu kritickho. Koncem 19. stolet au Babinskiho souasnk se objevuje ohromujc postult, jak se medicna a dosud nikdy neodvila formulovat: e toti lenstv je koneckonc jenom lenstv. Zatmco je tedy mentln nemocn lovk pln odcizen vreln osob svho lkae, pro lkae se relnost mentln choroby rozplv vkritickm pojmu lenstv. Take vn przdnch forem pozitivistickho mylen zbv jedin konkrtn skutenost: dvojice lka-nemocn, vn se shrnuj, spdaj arozpdaj vechna odcizen. Veker psychiatrie 19. stolet tak ve skutenosti smuje kFreudovi, prvnmu, kdo existenci dvojice lka-nemocn vezme vn, kdo od n neodvrt oi, ale sousted se prv na ni anebude se snait zamaskovat ji njakou psychiatrickou teori, je by jak tak ladila sostatnm lkaskm poznnm; prvn, kdo pjde stroze do vech dsledk. Vechny ostatn struktury tulku Freud demystifikuje: zru mlen ipohled, zaste zrcadlo, vnm se lenstv poznvalo podvanou na sebe sama, uml 175 odsuzujc instance. Vyuije zato struktury obestrajc postavu lkae; zesl jeho divotvornost vytvoenm situace, je mu dod statut kvazi-bosk vemoci. Na tuto jedinou postavu, ztracenou za nemocnm aschlenou nad nm vjaksi neptomnosti, kter je zrove totln ptomnost, penese vechnu moc, je byla vkolektivnm ivot tulku rzn rozdlen; uin zn absolutn Pohled, ir avdy se zdrujc Mlen, Soudce, kter trest aodmuje, ani svj soud vyslov; uin zn zrcadlo, vnm lenstv takka nehybnm pohybem samo sebe uchvacuje arozarovv. Freud pesunul na lkae vechny struktury internace, jak ji ustavili Pinel aTuke. Vymanil nemocnho zasylov existence, vn ho uvznili jeho osvoboditel; nevymanil ho vak ztoho, co bylo von existenci podstatn; peskupil dl moci, sjednotil je vrukch lkae adodal jim tak maximln napt; vytvoil psychoanalytickou situaci, vn odcizenost genilnm zkratem ru odcizen, protoe se vlkai stv subjektem. Lka jako odcizujc postava zstv dodnes klovou figurou psychoanalzy. Mon prv proto, e psychoanalza tuto posledn strukturu nezruila ae na ni pevedla vechny struktury ostatn, neme anikdy nedoke slyet hlasy nerozumu ani rozifrovat znaky bezesmyslnho v jejich vlastnm vznamu. Me rozpst nkter formy lenstv; svrchovan prce ne-rozumu j vak zstv ciz. Neme zn vydobt ani petlumoit, atm mn vysvtlit, to, co je vn podstatn. Od konce 18. stolet se ivot ne-rozumu projevuje u jen vzblescch dl jako je Hlderlinovo, Nervalovo, Nietzscheovo nebo Artaudovo - dl absolutn neredukovatelnch na ona odcizen, je se daj lit, vlastn silou vzdorujcch obrovskmu mravnmu uvznn, je bv, nepochybn antifrz, nazvno Pinelovm aTukeovm osvobozenm pomatench. 1. Charles-Gaspard de la Rive, dopis redaktorm Bibliothque britannique onovm lebnm zazen pro pomaten. Text vyel vBibliothque britannique apot vsamostatn broue. De la Rive navtvil Asyl vr. 1798. 2. Scipion Pinel, Trait cornplet du rgime sanitaire des alins (Pa, 1836), str. 56.

176 3. Samuel Tuke, Description of the Retreat, an Institution near York for Insane Persons of the Society of Friends (York, 1813), str. 50. 4. Ibid., str. 23. 5. Ibid., str. 121. 6. Ibid., str. 141. 7. Ibid., str. 156. 8. De la Rive, loc. cit., str. 30. 9. Philippe Pinel, Trait mdico-philosophique sur l'alination mentale (Pa, 1801), str. 265. 10. Ibid., str. 141. 11. Ibid., str. 29-30. 12. Scipion Pinel, op. cit., str. 63. 13. Cit. in Ren Smelaigne, Alinistes et philanthropes (Pa, 1912), Dodatek, str. 502. 14. Philippe Pinel, op. cit., str. 256. 15. Ibid., str. 207-208. 16. Ibid., str. 205. 17. Cit. in Tuke, op. cit., str. 89-90. 18. Philippe Pinel, op. cit., str. 292-293. 19. John Haslam, Obseruations on Insanity with Practical Remarks on This Disease (Londn, 1798), cit. Philippem Pinelem, op. cit., str. 253-254. 20. Tyto struktury stle petrvvaj nejen vpsychoanalytick psychiatrii, ale po mnoha strnkch ivsam psychoanalze. 177 ZVR Kdy Goya maloval Dvr blzn, jeho pocit nad tm hemenm tl vprzdnu, nad tou nahotou na pozad holch zd nepochybn nm odpovdal patosu doby: pod symbolickmi cetkami na hlavch pomatench krl bylo vidt tla, pnliv, etzm abim vydan tla, tla protiec blouznivmu vytren tv, ale ani ne tak svou ubohou obnaenost, jako sp lidskou pravdou, je ze v t tlesnosti nedotena vybuchovala. Mu strohm kloboukem nen blzen, protoe si pi sv pln nahot narazil tu huku; svalnat tlo, divok andhern urostl mld blzna vklobouku svd svou nmou e pedevm optomnosti lidstv, kter jako by u bylo bez etz ajakoby svobodn u od potku as, prvem narozen. Dvr blzn nehovo ani tak olenstv apodivnch figurch, jak je nachzme na jinch Caprichos, ale sp ovelk monotnnosti onch mladch, vcel jejich sle obnaench tl, je se gestikulac sice dovolvaj svch sn, ale hlavn vyzpvuj svoji temnou svobodu; Goyova e je tu blzk Pinelovu svtu. Tmatem Goyovch Disparates aDomu hluchho je jin lenstv. Ne lenstv blzn uvrench do ale, ale lenstv lovka vrenho do sv noci. Nenavazuje tu Goya podvdom na star svty ar, fantastickch jzd, arodjnic depcch na vtvch mrtvch strom? Nen obluda, tajemn eptajc Mnichovi do ucha, pbuznou gnma, kter fascinoval Boschova Svatho Antonna? Vjistm smyslu Goya znovuodhaluje tyto velk zapomenut obrazy lenstv. Ale jsou pro nj jin ajejich sla vcelm poslednm obdob jeho dla pochz zneho jinho. UBosche nebo Brueghela se tyto tvary rodily ze svta; obdaeny zvltn poesi, vyvraly zkamen arostlin; vyvstvaly zrozzvnut ivoinosti; na jejich reji se podlela vechna proda. Goyovy tvary se rod znieho: jsou bezedn vtom dvojm smyslu, e se jednak rsuj na pozad t nejmonotnnj znoc, ajednak e nelze nijak urit jejich zdroj, jejich meze ani povahu. Los Disparates nemaj - ai vtom se li od Caprichos - dnou krajinu, dn zdi ani kulisu; noc mohutnch lidskch netopr, kter vidme na Ltaj, je bez jedin hvzdy. Kde m ta vtev sdepcmi arodjnicemi jak strom? Nebo snad let? Na jak sabat ana

jakou paseku? Nic tu nehovo onjakm svt, ani tomto, ani onom. Je to 178 skuten onen Spnek rozumu, jeho univerzln idiom Goya poprv ztvrnil u vr. 1797; noc toton snoc osvcenskho Ne-rozumu, strojnsobnou noc Orestovou (patrn narka na postavu Oresta zRacinovy Andromachy - pozn. pekl.). Tentokrt vn vak lovk komunikuje stou nejosamlej hlubinou sebe sama. Pout Boschova Svatho Antonna byla nesmrn zalidnn; lidskou e byla protkan ikrajina Blzniv Grty, byt to byla jen krajina jej fantazie. Goyv Mnich sonm urputnm zvetem, kter mu le na zdech stlapami na jeho ramenou atlamou func mu do ucha, je sm; nesdluje se tu dn tajemstv. Ptomna je pouze ta nejvnitnj azrove nejdivoeji svobodn sla; sla, je rozervv tla ve Velkm nesmyslnu, je se rozpoutv avyhlodv oi vZuivm lenstv; rozpadaj se dokonce itve: to u nen lenstv Caprichos, je spdalo masky pravdivj ne pravda postav; tohle lenstv d pod maskou, rozdr tve, rozer rysy; neexistuj u oi ani sta, jen pohledy, pichzejc odnikud autkvvajc na niem (Shromdn arodjnic); nebo evy, vychzejc zernch dr (Poui ksv. Isidoru). lenstv se vlovku stalo monost zruit lovka isvt vetn onch svt odmtajcch alovka deformujcch obraz. Je to to posledn, co zbv pod snem ipod vemi pzraky bestiality: konec azatek veho. Ne vak ve smyslu pslibu jako vnmeckm lyrismu, ale ve dvojznanm smyslu chaosu aapokalypsy: znamen vouc azkroucen Idiot, snac se vymanit zvzen nicoty, zrod prvnho lovka ajeho prvn pohyb ke svobod, nebo posledn zkub poslednho umrajcho? Nepedv toto lenstv, je svazuje arozdluje as, je st svt do smyky noci aje zcela ciz zkuenosti sv doby, nepedv tm, kdo jsou mu oteveni - Nietzsche aArtaud - onen epot osvcenskho ne-rozumu, vnm byla e onoci anicot? Jene tak, e ho zesiluje vev azuivost? e mu ato poprv - dv jaksi vraz, domovsk prvo avldu nad evropskou kulturou, vldu, je nastoluje monost popen ehokoli, ipopen totlnho? e mu vrac jeho pvodn nespoutanost? Posledn slova ne-rozumu obsahuje iklidn, trpliv e markze de Sade, atak ona jim dodv smysl dolhajc napt zvt dlky. Rozervan kresba Goyova anepetrit linka slov, pokraujc pmoae od prvnho svazku Justiny kdestmu Julietty maj pi v nepochybn rznosti jedno spolen: urit pohyb, kter jde proti proudu souasnho lyrismu, vysou jeho prameny 179 aznovuodhaluje tajemstv nicoty ne-rozumu. Zmek, kde se uzavr Sadv hrdina, kltery, lesy asklepen, vnich donekonena skomraj jeho obti, se zdnliv jev jako msta t nejsvobodnj prody. lovk tam nachz pravdu, kterou zapomnl, akoli je oividn: jak by mohla njak touha bt proti prod, kdy ji sama proda do lovka vloila asama ho vn utvrzuje svou velkou, ivotem stle znovu opakovanou lekc ivota asmrti? Nesmysln vrady, ty nejnerozumnj vn jsou moudrost sama arozum sm, protoe jsou vdu prody. Na zmku vrad ov vechno, co vlovku udusila morlka anboenstv, patn zbudovan spolenost. lovk je tu konen vsouladu se svou pirozenost; lpe eeno etika tto zvltn internace mu ke zachovvat vrnost prod anikdy vn nezakolsat; jeho psnm, nevyerpatelnm kolem je totlnost: Nepozn nic, nepozn-li vechno; ajsi-li tak bzliv, e se vnsledovn prody zastav, tato ti unikne navdy.1 Apokud byla proda naopak lovkem poruena i znetvoena, je na lovku, aby zlo napravil promylen svrchovanou pomstou: Proda ns zplodila navzjem si rovn; zlb-li se osudu tuto veobecnou zkonitost naruit, je na ns, abychom jeho rozmary napravili avlastn obratnost se domohli toho, co uchvtili ti silnj.2

Pozvoln odveta stejn jako opovliv touha jsou vc prody. Cokoli si vymysl lidsk lenstv, vechno je bu projev prody nebo jej nprava. To vak je vSadov mylen jen prvn moment: ironick poetickoracionln potvrzen Rousseaua, gigantick pasti. Po tto zabsurdujc demonstraci jalovosti souasn filosofie ajejho vann olovku aprod pichzej teprve ta prav een: een, znich kad je roztrkou mezi lovkem ajeho pirozenm bytm.3 Zbavme-li proslulou Spolenost ptel zloinu i nvrh stavy pro vdsko zaslepujcch referenc kSpoleensk smlouv astavm navrhovanm pro Polsko aKorsiku, zbude svrchovan subjektivita odvrhujc vekerou svobodu avekerou pirozenou rovnost: nim nekontrolovan disponovn jednoho druhm, bezhranin nsil, neomezen prvo zabjet - cel ta spolenost, jejm jedinm vzjemnm poutem je odmtnut pouta, se jev jako sbohemdn prod; to jedin, co m jedince ve skupin stmelovat, nen ochrana pirozenho ivota, ale ochrana prva na svobodn uplatnn svrchovanosti nad prodou aproti n.4 Vztah nastolen Rousseauem je doslova postaven na hlavu; svrchovanost u netransponuje 180 pirozen ivot; ten je pro ni pouze objektem, na nm me zmit svou totln svobodu. Touha doveden ve sv logice a do konce znovuodhaluje produ jen zdnliv. U Sada ve skutenosti neexistuje nvrat do rodn zem, neexistuje nadje, e by se prvotn odmtnut socilna kradmo - dialektikou prody, je se sama sebe odk aprv tm se potvrzuje - stalo opt dem tst. Osaml lenstv touhy, vnm se lovk jet pro Hegela, stejn jako pro filosofy 18. stolet, nakonec hrou do pirozenho svta, pechzejcho vzpt ve svt sociln, uSada vrh lovka jen do przdna strmcho vysoko nad prodou, do totln absence proporc ajakhokoli spoleenstv, do stle se opakujcho nebyt ukjen. Sadova noc lenstv je bez hranic; to, co by se mohlo jevit jako pirozen lidsk nsilnost, je jen nekonenem neprody. To je idvod, pro je Sade tak jednotvrn: jak pokrauje, postupn miz kulisy; ubv episod, pekvapivosti, ztrc se patos idramatinost scn. Co bylo vJustin jet zvratem - nhlou, novou udlost -, vJuliett je u pouze svrchovan, triumfln hra, kter nenachz dn odpor aje tak dokonal, e novost vn me bt u jen npodobou sebe sam. Stejn jako Goyovy, ani tyto Sadovy pedantsk Disparates nemaj dn pozad. Pesto vak vonom przdnu bez kulis - je me bt stejn dobe totln noc jako absolutnm dnem (stn uSada neexistuje) - pozvolna spjeme kjakmusi konci: kJustinin smrti. Jej nevinnost se nakonec unavila isama touha tupit ji. Ned se toti ci, e zloin nedokzal nad jej ctnost zvtzit; je to obrcen: jej pirozen ctnost vyerpala nakonec vechny monosti, jak bt zloinu objektem. Akdy zloin neme u nic jinho ne vypudit ji ze svho panstv (Julietta vyene sestru ze zmku Noirceuil), nastoup proda, tak dlouho ovldan, tupen, hanoben proda5, apodd se cele tomu, co j protieilo; iona zel avtom okamiku, ale prv jen na ten jedin okamik, znovunastol svou vemoc. Boue, je propukne, blesk, kter zabije Justinu, jsou proda promnn vzloineckou subjektivitu. Smrt, je se zdnliv vymkla zrukou len Julietty, je jejm dlem vc ne kterkoli jin; bouliv noc, hrom ablesk jasn znamenaj, e se proda trh ve dv, e doshla nejvyho bodu svru avyjevuje vt zlat e svrchovanost sebe sam izrove neho zcela jinho: svrchovanost lenho srdce, je ve sv samot dosplo a kmezm svta, kter je drs, ave chvli, kdy je ovldl natolik, e se mohou ztotonit, obrac 181 je proti nmu samotnmu ahub je. Blesk, vjedinm okamiku vystelen prodou na Justinu, nen nic jinho ne cel dlouh ivot Julietty, je sama tak zmiz, ani po n zbude jakkoli stopa, mrtv tlo nebo cokoli, nad m by se proda mohla opt ujmout svch prv. Znicoty ne-rozumu, vn navdy

umlkla e prody, se stalo bsnn prody aproti prod, ato a po svrchovan akt sebezkzy.6 Tak jako uGoyi, iu Sada jde onoc, vn h ne-rozum; ale navazuje tu na nov sly. Znkdejho ne-byt se mn vmoc niit. Se Sadem aGoyou se zpadnmu svtu otevela monost peshnout vrozbsnn vlastn rozum anad vemi psliby dialektiky znovuobjevit zkuenost tragickho. Po Sadovi aGoyovi aponaje jimi je ne-rozum pro modern svt rozhodujcm prvkem kadho dla: toti tm, co je vkadm dle vraedn azrove nutkav. lenstv Tassovo, melancholie Swiftova, blouznn Rousseauovo patily kjejich tvorb, tak jako tato tvorba patila knim samotnm. Jedna at zuivost i hokost hovoila na jedn stran ztext, na druh zivot lid; vize se samozejm zamovaly; e alenstv se prolnaly. Dlo alenstv byly vak vosvcensk zkuenosti spjaty jet hloubji avjin rovin: paradoxn tam, kde se navzjem vymezovaly. Existovala oblast, vn lenstv dlo ironizovalo, zpochybovalo, mnilo jeho imaginrn krajinu vpatologick svt fantazmat; byla to e blouznn, ane u e dla. Anaopak: blouznn potvrzen jako dlo pestvalo bt ubohm lenstvm. Pitom se vak tmto zpochybovnm navzjem nepotraly, ale odhalovaly sp (vzpomeme na Montaignea) stedn nejistotu, zn se dlo rod, onen moment, kdy se rodit pestv astv se skuten dlem. Vjejich stetn - je se nedalo nijak rozliit na jasn chvle akrize ajeho svdectvm byli po Lucretiovi Tasso nebo Swift - se rsoval rozestup, problematizujc pravdu dla: je to dlo nebo lenstv? Inspirace nebo fantazma? Spontnn chrlen slov nebo ir pramen ei? Je jeho pravda, jet dv, ne se zrodilo, dna bdnou pravdou lid, nebo se pat hledat ji, bez ohledu na tento zdroj, vbyt, je si dlo nrokuje? Spisovatelovo lenstv dvalo tm druhm monost vidt, jak se vneustlm zpolen snemoc vdycky znovu obrozuje pravda umleckho dla. V ppad Nietzscheov, van Goghov nebo Artaudov pat lenstv 182 kjejich tvorb mon stejn hluboce, ale zcela jinm zpsobem. Skutenost, e poet takovchto dl, rozpadajcch se vlenstv, vmodernm svt narst, nepochybn jet nen njakm dkazem orozumu tohoto svta i smyslu onch dl, ani ovztazch, je vznikaj azanikaj mezi relnm svtem adotynmi umlci. Pesto je teba brt ji vn, jako nalhavou otzku; ikdy toti spisovatel, mal, hudebnk, kte propadli lenstv, od dob Hlderlinovch aNervalovch pibylo, nesm ns to klamat: mezi lenstvm adlem nedolo kdnmu smru, kdnmu trvalejmu dialogu i dokonce dorozumn; stetaj se nyn mnohem nebezpenji ne dv; zpochybuj se te nemilosrdn; hraj spolu na ivot ana smrt. Artaudovo lenstv neproln do dla; je to naopak absence dla, neustl zavn tto absence ajejho stednho przdna ve vech jeho nekonench dimenzch. Nietzschev posledn vkik, jm se prohlsil souasn za Krista aDionsa, vbec neznamen, e se kdesi na svch hranicch, vbnici dla, setkaly rozum sne-rozumem ve spolenm, na okamik zachycenm ahned zmizelm snu ousmen arkadskch past stiberiadskmi rybi; je to rozpad dla, rozpad, od nho dlo pestv bt mon amus umlknout; kladivo vypadlo filosofovi zrukou. Akdy van Gogh odmtal podat doktory, aby sml malovat obrazy, vdl dobe, e jeho dlo ajeho lenstv se navzjem vyluuj. lenstv je absolutn rozchod sdlem; je to konstitutivn moment zruen, kter rozpout pravdu dla vase; kresl jeho vnj okraj, linku zhroucen, profil na pozad przdna. Artaudovo dlo zakou vlenstv svou vlastn absenci, ale prv toto vdy znovu odvn podstupovan zakouen, vechna ta slova vrhan proti urit zkladn absenci ei, cel ten prostor fyzickho utrpen adsu, klenouc se kolem przdna, nebo jet sp kryjc se snm, to prv je dlo: srz nad propastnou absenc dla. lenstv u nen nerozhodn

prostor, znho mohla vyvstvat prvotn pravda dla, ale radikln ez, jm dlo neodvolateln kon anavdy vykrouje zdjin. Je lhostejn, vkter pesn den na podzim r. 1888 Nietzsche definitivn zelel aod kdy pesn jeho texty u nemaj co init sfilosofi, ale spsychiatri: vechny, vetn on pohlednice poslan Strindbergovi, jsou Nietzscheovy avechny pat do velk rodiny Zrozen tragedie. Kontinuitu se tu vak nepat chpat vrovin uritho systmu, urit tematiky, dokonce ani vrovin uritho ivota: kontinuita spov vtom, e prv Nietzscheovo lenstv, rozpad jeho mylen je tm, 183 m se toto mylen obrac kmodernmu svtu. To, co je znemonilo, je pro ns zptomuje; co je vyrvalo Nietzscheovi, nabz je nm. To neznamen, e by lenstv bylo jedinou spolenou e dla amodernho svta (nebezpe patosu ernch proroctv, opan asymetrick nebezpe psychoanalz); znamen to, e dlo, zdnliv ve svt zanikajc, jevc se vnm jako nesmysln ajako nco ist patologickho, se skrze lenstv ve skutenosti podjm asu svta, ovld ho avede; dlo peruen lenstvm nastoluje przdno, as ticha, otzku bez odpovdi, nezahladitelnou trhlinu, kter svt nut tzat se po sob samm. Prvek nutn dlo znevaujc se obrac osto osmdest stup asvt tv vtv dlu zhroucenmu vdemenci zakou svou vinu. Prostednictvm lenstv se ted' (a vzpadnm svt je to poprv) stv vi dlu provinilm on; dlo na nj nalh, vnucuje mu svoji e, klade ped nj kol poznn anpravy; vyzv ho, aby se snail zonoho ne-rozumu aonomu ne-rozumu sloit ty. lenstv, vn se propadlo dlo, je prostor na prce, nekonen cesta, jak se snm vyrovnat, nae posln apotol avyklada. Prv proto je lhostejn, kdy se do Nietzscheovy pchy i do van Goghovy pokory vloudil poprv hlas lenstv. lenstv existuje jen jako posledn okamik dla - nebo to samo je ze sebe donekonena vykazuje: kde je dlo, tam nen lenstv; pesto je vak lenstv dlu souasn, protoe zakld as jeho pravdy. Okamik, vnm se spolen rod adovruj dlo alenstv, je potkem asu, vnm se svt ocit ped dlem jako obalovan aodpovdn za to, jak je. Lest anov triumf lenstv: svt, kter si osobuje mit je, zkoumat aposuzovat pomoc psychologie, je jm naopak nucen posuzovat sama sebe, protoe se ve svm sil azpasech mus pomovat sbezmrou dl, jako je Nietzscheovo, Goghovo, Artaudovo. Atv vtv tmto dlm nenachz vsob, ahlavn vtom, co je vbec schopen poznat zlenstv, nic, co by ho ujiovalo, e je bez viny. 1. Sto dvacet dn Sodomy, cit. Mauricem Blanchotem in Lautramont et Sade (Pa, 1949), str. 235. 2. Ibid., loc. cit., str. 225. 3. Vmrzkosti je teba jt a krozloen prody arozbit vesmru (Sto dvacet dn Sodomy, Pa, 1935), sv. IL, str. 369. 184 4. Socii jsou povinni soudrnost, kter mezi nimi nepipout prvo zabt; to mohou uplatovat jen na druhch; dv jim vak prvo absolutn svobodnho vzjemnho disponovn: kad me patit tomu druhmu. 5. Cf. epizodu sopky vzvru Julietty (ed. Pauvert, Pa, 1954), sv. VL, str. 31-33. 6. Bylo to, jako by proda, znudn svmi vlastnmi vtvory, hodlala smsit vechny prvky adonutit je knovm tvarm. Ibid., str. 270. 185 Michel Foucault (1926 -1984) profesor Collge de France, filosof apsycholog, byl jednm zpednch reprezentant francouzsk intelektuln

avantgardy sedmdestch let. Jeho prce okrajnch formch lidsk zkuenosti (mentln chorob, delikvenci, sexulnm chovn) ajejich djinnm vvoji nabzej nov pohled na nkter civilizan jevy, zvlt na tma moci. Pat knim krom Djin lenstv (1962) zejmna: Duevn nemoc apsychologie (1954; esky Horizont, 1971); Zrozen kliniky (1963); Slova avci (1966); Archeologie poznn (1969); Dohlet atrestat, Zrozen vzen (1975) anedokonen Djiny sexuality. 186 OBSAH Pedmluva 3 I. STULTIFERA NAVIS 6 II. VELK UVZNN 31 III. BLZNI 48 IV. PODOBY LENSTV 62 V. LKAI ANEMOCN 92 VI. VELK STRACH 120 VII. NOV ROZDLEN 136 VIII. ZROZEN TULKU 150 Zvr 177 Z francouzskho originlu L'histoire de la folie l'ge classique peloila Vra Dvokov V roce 1994vydalo NLN, s.r.o., nakladatelstv Lidov noviny, Jana Masaryka 56, Praha 2, jako 3. svazek edice 21 Gallimard, 1993 -----------------------------------This document was converted by AportisDoc Converter(tm) from Aportis Technologie s Corp. Visit www.aportis.com for eBook readers, free eBooks and conversion tools.