Legendy Wolffenbttelskho rukopisu, ed. Jana Zachov. Filosofia, Praha 2010, 207 s., ISBN 978-807007-342-1.

Svatovclavsk legendy vdy tvoilo dleitou soust eskho medievistickho diskursu. Je proto
paradoxem, e jejich rukopism nebyla vnovna tak rozshl pozornost, jakou by si zaslouily.
Pitom prv studium rukopisnho dochovn me bt klem k zodpovzen mnoha klovch tmat
nejenom vclavsk hagiografie, avak tak eskch djin ranho stedovku. Jednm z pokus, jak
tuto mezeru zaplnit, je knka Legendy Wolffenbttelskho rukopisu, je vznikla zejmna p Jany
Zachov a s podporou Centra medievistickch studi. Lze ji chpat jako zavren pozornosti, je
byla v poslednch letech nejstarmu rukopisu Gumpoldovy legendy vnovna (nap. Velmsk
Sommer, Tetk, Mayer-Harting) zjem o tento rukopis se ostatn vdy vymykal prmru a je jej
snad mon pist skvostn vbav kneky, kter je nyn soust rukopisu wolfenbtelsk
knihovny Cod. Guelf. 11.2. Aug. 4 a je tvoila vdy oblben zdroj iluminac ilustrujcch osudy sv.
Vclava.
Kniha sestv ze ty vtch celk. Uvozuje ji trojice text, vnovanch naemu rukopisu z hlediska
paleografie (Zachov), djin umn (Merhautov) a djin vclavskho kultu (Tetk). Dky nim se
ten snadno seznm se zkladnmi daji o struktue rukopisu, stejn jako jsou mu nabdnuty
hypotzy o monm pvodu tohoto rukopisu. Zejmna Tetkv text, pohybujc se na rozhran djin
kultu, politickch djin, genealogie, textov kritiky i politick teologie, je npaditm pokusem o
celistvou interpretaci vznamu rukopisu a dvod jeho sepsn na pn esk knny Emy, take
nikterak nevad, e se vlastn jedn o petisk nedvno vydan studie.
Druh a tet dl knky tvo edice a peklad text, kter rukopis obsahuje krom Gumpoldovy
legendy to jsou ivot sv. Jilj a Utrpen Pantaleona muednka. Je tstm, e se obojho chopila prv
Jana Zachov, nebo bychom u ns nali jenom mlo medievist s tak bohatou pekladatelskou a
edin zkuenost. Zpstupnn celku pak dv pesnj obraz o tom, v jakm kontextu se
Gumpoldova legenda mohla tradovat v skm prosted. Edici pak dopluje faksimile rukopisu, kter
zpstupuje dojem, kterm rukopis ml na budoucch tench vyvolat. Jej otitn je o to
vhodnj, e pomh naruit ponkud zkreslen dojem, kter me vyvolat tch nkolik notoricky
znmch iluminac.
Legendy Wolffenbttelskho rukopisu tedy jist pedstavuj vtan prstek medievistick literatue,
kter, doufejme, bude jenom prolegomenou obnovenho zjmu o rukopisn dochovn vclavskch
legend, jejich zkoumn by mohlo v budoucnu pinst mnoho novho o kulturnch kontaktech mezi
pemyslovskm knectvm a .

David Kalhous