Legenda

o svat Katein

dy za dvnch asuov v Hie

jeden ciesa pohan biee,
ten vldniee vemi krli,
co jich bylo bliz i vzdli
5 veho lidu pohanskho.
Maxencius jme toho zlho
bylo, tak nm psmo prav.
Jeho hnvn, krut nravi
byli s pronesli tady,
10 e jeho jme v hoi vady
kad jako hory vozil;
biee pohanstvo uhrozil,
jak s tiesli jeho zrakem
jako kue ped lukem.
15 Miesto boha jej jmjiechu,
jeho modlm s klaniechu,
a co kzal, to s stalo
skrovn, mnoho nebo mlo.
Pod tiem ciesaem v hrdosti
20 jeden krl u bohatosti

sediee v jednom ostrov,

v cyprskj zemi v dobrm slov.
Diechu jemu Kostus jmnem;
to jm dral takm kmenem,
25 e jedno msto obake
Nikozia, v Cyp tak,
slulo, jak i jee slov,
tu, kde je moe opiov,
pro n Kostus byl nazvan.
30 Biee mocn jmenovan
nade v pohansk krle,
kralove v jemnj chvle
ve cti, v rozkoi i v zbo;
s sv krlov jakto s ruo
35 mile bydle v dostat,
sprvn, svobodn, bohat.
Byl mdr, edr, radn, k tomu
vrn semu i onomu,
brann v neptelsk piet.
40 Na v strany ve vem svt
jeho chvla slula spoe,
tak e ciesa na svm dvoe
neml krle radnjieho
ani k slub snanjieho,
45 co mu kzal ve dne v noci;
dotad, a nevrn soci jako i dnes lidem kodie,
kiv septy k uchm plodie,
kiv hospod nvidiece,
50 dobrm v slub zvidiece,
6

ji ve na sv msu thnu,
v onu sloenu le shnu,
tu jazykem obrej,
vrnm v slub pekej 55 tak tito soci biechu,
jeto jemu zvidiechu;
ve cti jechu s toiti,
chtiec jej kiv osoiti,
jak i zdiechu a kc tako:
60 Ciesai, vz to, e jako
ny ivy vid pi sob,
tak s Kostus v tjto dob
smluvil s tvmi nepteli
a jest jich psenk cel.
65 Ra nm nejmieti za chlbu:
Smluvil s na tv zhubu,
proto s vystiehaj z toho.
Ciesa Maxencius jim z toho
podkova, neka tomu
70 nise, ale jemu z domu
kza i z svj zem jeti.
Kostus nemjiee dt
viece ne dceru jedin,
tu biee nazval Katein.
75 S t v korby vsede vstachu,
do Alexandie s brachu
i sed na tom jistm hrad.
Kak byl ciesa v hnvnj vad,
vak s s mdejmi tzal,
80 z zem jemu jeti kzal,
7

ale krlovstvo, zem, hrady

krl Kostus beze viej vady
jml i bydle, jak sm chtiee;
neb ciesa nedviee,
85 tomu, co na prosoeno
bylo i kiv poeno.
Proto na jinm lt nebyl
ne tiem, e ho jest z dvora zbyl.
V Alexand v tom u msti
90 Kostus s sv krlovu ve cti
bydlil i s sv dceru mil;
tu milove sv silu,
jakto s prvem bylo z ina,
neb mu biee dci jedin.
95 Proto asto radoemi
vzjiskil, a ju miloemi
dal v uenie u vysok.
Mnoh mistrovstvie divok,
co najvy koln znchu,
100 to tj pann vykldchu:
o mdrotiech i o smysle
bylm i nebylm sle,
o psob kadj vci,
jak kto najv mohl dosieci
105 velikakm podobenstvm;
to ta panna rozafenstvm
v krtkch letech ve umla.
Biee v uen prospla
nade ve uen ky,
110 co jich biee pod oblaky,
8

u mistrovstv ve velikm.
Potom v asi v nevelikm
Kostus, jejie otec, snide,
a to krlovstvo pijide
115 ve k nie u mocnj porue.
Ta mil panna dcie,
jak slchm pi starch kmetech,
byla v uosminste letech
a tak pevelik krsy,
120 jak na vem svt ty asy
nikdie jiej nebyla rovn.
K tomu jejie matka vdovn
iniee nsiln vn,
e jiej vdy steiee snan
125 i vediee k cnj lepot,
jie pi svm istm ivot
jmla stokrt viece sama,
ne jejie matei znma
byla v rozkonj istot.
130 Mnoh bohat krl zuoe,
ekla, blaze bude jemu;
komu s dostane enu,
tomu bude vie radost.
Ale biee jejie dost
135 jinak neli oni miechu.
Mocn krli jie snbiechu.
Na to nise netbajiee,
neb v svm rozum znajiee,
e zle porobenstv ti,
140 i nerodi za mu jti.
9

Pro lechetn cn mysl pro tu

sbi panensk istotu
dle mdrosti i uenie
nsti do svho skonenie.
145 V tom asu s sta obnova:
vzvolichu syna Maxencova
ciesaem pro ty ddiny,
neb mu biee syn jedin.
Tiem ho viece milove,
150 vdy na to usilove,
cht jej oeniti mladn.
I rozesla posly dn
ve ve kraje, na ve strany,
do vech zem u pohany,
155 ve vecky vlasti, do vech dl,
by kter ciesa nebo krl
jml dce krsn z plodu svho,
je by dstojna syna jeho
byla, aby mu ji dali.
160 Tak s vady piln ptali,
rovn jemu neznajce.
Z tch posluov jedni ptajce
v Alexand s stavichu
a tm manm vspravichu,
165 eho ptaj, kto je ene.
Tehdy ti jist men
jechu s praviti o tom
a kc: Zjezdiec ve svt potom,
hory, vody i na moi,
170 panny tak ervenj zoi
10

i blosti tak velik,

rozkonj krsy velik
vy nikdie neuhldte
ani ji pknjie jmte
175 ne jest Kateina skrovn,
na lechetn krlovna.
Na uen, u mdrosti,
v lepot i v lechetnosti
rovn jiej nikte nevdal.
180 Tm poslm jako by pidal
vem tchy i vesel.
Nic nepomekave dle
tch manuov potzachu,
ti jim na hrad ukzachu.
185 Tam i jid podl rady
panny ciesai v ohlady,
ale jinmu nikomu.
Kdy bychu v krlov v dvoru,
stetn s s jejie mate,
190 ana jde s t dn dce,
je tak v drahj krsi ktviee.
Tmto poslm s to zdiee
za velik div nad divy.
Rechu k sob: Nikte iv
195 nm, co o tj krs diemy,
o nie obak nepoviemy,
jak jest psn, neuv.
Tajn echu k jejie matei,
aby jich v tom poslchala
200 a tj panny nedvala
11

i dciemu ivmu,
e ji rodu ciesaskmu
chtie za enu usnbiti.
To jim krlov slbiti
205 musi. Otpuenie vzechu,
k ciesaovi s vzpodjechu
a praviece ty noviny.
Ciesa inhed v ty hodiny
sezva vecky najmdejie
210 rdce i najuenjie
i posla je na tu cestu
k Alexand k tomu mstu.
Uinichu z potzanie
ciesaovo rozkzanie,
215 jed tam s velik pch.
A kdy v Alexand bychu,
jid na hrad ped krlovu,
zdvajc jiej chvlu nov.
Podl niej jejie dci ste.
220 Zde s jim, by nic kre
na vem svt nesvtalo
ani v kvtu prokvtalo
ne ta panna. Ste v slue,
k tomu biee v takm r,
225 jak jeho bohatj mny
nikte nevdiee ceny.
Tak v tj chvli, jak tu stchu,
dle nic nepomekachu.
Jeden rdce z nich vysok
230 oded s krlov vze roky
12

tomu, jist kdy pijeti

a tu pannu domuov vzieti
s velik ct, ovem slavn,
tak jak by slualo sprvn
235 dce mocnho krle vsti
a za ciesae ji nsti.
Z toho krlev jim nel,
ale by nsiln vesela,
jsci tomu velmi rda.
240 V tom ase ta panna mlad
o tom nise nevdiee.
Krlov tiem poe spiee
k svadb s pipravovati,
chtiec sv mil dce vydati
245 v slavnj dri, s udskm sluchem,
ztrav i bohatm rchem,
jak dostti mohla z snadna.
Kateina ta pedn
poe tomu s diviti
250 i to s jie protiviti,
e tak mnoho zboie vzkld,
a kc: Co m matka d?
Co-li jej mysl mien,
e okrauje sv sieni?
255 Kter chce bti okaza?
Jednj svj panny otza,
ta jiej inhed da vdti,
kc: Krlovno, chci povdti:
tob bti smyslem novm
260 za synem za ciesaovm,
13

na hody s chystaj na ty.

Kateina do komnaty
jide sv, v ni s utiee.
Ta novina ji mtiee.
265 Sedi vece k sob sama:
Vak mi ta v mdrost znma,
ji najvy misti znaj,
a tak m za krsn maj
vickni lid pi svj ied,
270 e ve vem enskm pod
nechtie, by kde tak byla.
A k tomu sem bez omyla
tak vysoce urozena
i tak v zbo rozplozena,
275 jak toho nevd sla.
Nad to vak mm mnoho smysla
u mdrosti i v uen:
Pro bych j v tom poruen
byla, mohc s otjieti?
280 Nechci svj matei pieti
dle tj prce bez studu.
Ciesaov j nebudu!
I zle bych smysla zajala,
bych toho za chot pojala,
285 jeho jsem nikdy z dospla
ani znala ni vidla,
kak jest vzrostl na ivot,
hrbovat-li i v lepot,
hrady-li jm i zl domy,
290 slep-li je i vidom,
14

mrzut-li ili tvrn,

skp-li je ili drn,
krsn-li jest i nekrsn,
nemdr-li i vhlasn,
295 chrom-li jest nebo prav,
nemocn-li i pak zdrav,
kak-li jeho obyej jest:
radji j sv ist est
slibuji nsti bez dky
300 do mj smrti i na vky,
neb mj mdrosti ni krs
nikte iv nevrovn s.
Tu e k sob domluvivi,
s ustavistvem s smluvivi,
305 zavevi komatn dvei,
vstavi jide k svj matei
a sedi podl niej z ila
i vece k niej: Matko mil,
sly m mlo tjto chvle!
310 Vizi, e ty beze ple
mj svatby srden d,
velik prci nakld,
dlho tiem nechtieci dlti.
J za ciesaova jti
315 syna nechci, to jist vz.
Proto s toho i vystez,
aby ho darmo nezvala
ni na przno pracovala.
To pravi bez promnnie.
320 Krlov vz to povdnie
17

uasi s vece piln:

Mil dci, pro tak myln
mluv? Ml, to razi tob.
I kde by ty mohla sob
325 nalzti lepieho mue?
Vak mu vickni krli slie
a jm velik poklady,
podl vs msta i hrady
i mnoh irok zem.
330 Nesla bych nelehk biem,
a by s tak minul s tob!
Mil dci, v sv sirobu
nesle mnoho let zde jsce
a vdy polepeme dce.
335 A ji si ho doekala.
Razi, by nikak nenechala,
by za mile rda nela.
Ji jest nma ta est vzela,
po n t tvj otec til;
340 ten jest jeho otci slil
mnoho let. Dci, vz to cele!
Dievka otpovd smle
a kc: Matko, darmo mluv
a na m s hnvem hruv.
345 Tak tebe e dojdu:
i za dnho nepjdu
mue, ne jej ohledaji
a to na nm znamenaji,
e jest veho svta kra,
350 ct, urozenm najdra,
18

nad ve svt najbohatj,

nade ve mdr najmdej.
A pakli to nebude tak,
tehdy, matko, vz, e nikak
355 j nikdy nepjdu za mu.
Proto po tom darmo netu,
ni s kto bud o tom toe
viec. Ot toho asu poe
krlov smtiti za to.
360 A kdy jie pietel na to
vzmluvichu, by tu mysl vzala
a pemluviti s dala
i la za ciesae spiee,
ana jim otpovdiee
365 tomu a kc: Vy tak krsnu
m pravte i vhlasn,
u mdrosti rozniecen
i v uen osviecen,
jak takj nikdie neznte.
370 Pro mi pokoje nedte?
Chcte-l, bych s k vm nevinila,
vai vli uinila
podl kzanie vakho,
optajte mue takho,
375 jen by byl v takj vhlasi,
tak uen, v takj krsi
i mdr jako j sama:
za toho pjdu bez klama,
najviec pro vai tchu.
380 Pietel otpovdchu
19

a kc: Urozenjieho
mue i bohatjieho
nes ty, my bychom vdli;
ale bychom povdli
385 tak mdrho i krsnho
neb v uen vhlasnho
jakos ty, toho neznmy
ani ho snad na svt jmmy,
ve js protiv tob klamy.
390 Dievka vec: Kdy to sami
mluvte, e mi osovn
ve vech zemiech nenie rovn,
vzte to, e tiem blahaji
a dnes s zapisahaji
395 mue nikdy nepojieti.
Viec od toho asu vznieti.
tu mysli v svho srdce stanu.
Zatiem krlov vzpomanu
na jednoho pstennka,
400 lechetnho uennka.
Ten biee odtad rodem z msta.
Z Alexandie k nmu cesta
povzdl biee, neb na pustm
lesi bydle, na hustm,
405 v jednch horch, v jednj skle,
Boha Jezu Krista chvle
i jeho zmilitk matku.
Biee v duchovnm dostatku
mu lechetn, cn, podn,
410 mdr, duostojn i radn.
20

V pravj istot sediee,

ivot nebesk vediee,
neposkvrn, mysl upiem.
Pro n krlov rda k nmu
415 chodiee pro piln radu,
neb ot jeho ei vnadu
i jeho propovdnie
asto mla utenie.
A kdy jiej na mysli tanu,
420 tak jak re jej vzpomanu
t umylen zvad,
namluvi tu pannu mlad,
aby s s n k nmu brala
i ot nho uslyala
425 o svm stavu e nkter.
Inhed z jitra, ne k veeru,
vstave k nmu s pre brchu.
A kdy ped t jatk stchu,
kde biee jeho bydla skola,
430 krlov jeho zavola.
To usly ten mu sprvn,
ist, svat, Bohu slavn,
i vynide protiv nie ven.
Krlov mu ei z koen
435 ot potka ve vem ied
vecky do konce povd
a nadjci s tomu,
zda by ji sv e k tomu
pipravil, by za mu chtla.
440 Ten pstennk velmi z cela
21

poe s k tomu staviti

a Katein praviti
o manelstv u pravm stavu
mnoho a ve pravdu prav
445 z Psma, jak najlpe um.
Krlov pi svm rozum
jide povzdl ot nich ob
a kc: Zda v nkter dobu
jeho radu uslyci,
450 mne s jako nestydieci
naie libosti povol?
Tento cn mu, ostav koli
s Katein sm jedin,
povd k nie ka: Bez viny
455 dievko i bez poskvrnnie,
vysokho urozenie,
u mdrosti pieli krsn,
ve vem uen vhlasn
i bohat k tomu jscie,
460 nade vecky panny skvcie
krs, co jich jest na svt:
slym, e u mnoh piet
lid pokoje nedadie,
i pietel k tomu radie,
465 by la za mu u manelstvie,
pro rozlin bezpeenstvie,
jeho eny bez mu nemaj.
J pak tu radu dvaji,
aby tu mysl ped s mla,
470 neb to tak vysoce vznesla,
22

jak j po tom nelap ti.

Jakmu chce, panno, mui,
takho nikdie nevd;
ale vak jedno povd
475 pod tajemstvm tvj milosti:
vd v hroznj bohatosti
jednoho krle slavnho,
uenho i sprvnho,
mdrho nade v mdrosti,
480 krsnho nade v jasnosti;
a ten jest, pravi na krtce,
jedink syn sv matce,
jednorozen z dostatka.
A jeho zmilitk matka
485 jest peistcie dvice
a svtleji ne dennice
vzkvetla nade vecky eny;
jeho otec vyloen
jest pn, vecka panstvie jmaje,
490 eny tlesnj neznaje,
krl jest nade vemi krli.
Jeho krlovstvie jest v dli
i na i neseznno,
zpsobeno i zjednno
495 tak, jak neume i jeden,
kto koli tam bude vzveden,
ale zdrv jest viec na vky;
ani mu je kto na pieky,
ni tu kter alost stele,
500 jedno radost i vesel
23

bez truchlosti i bez thy.

Ten krl m tak drah sluhy
i panicuov a bez sla,
z nich kad jm viece smysla
505 i bohatj otc tvho
jest Kosta, krle cyprskho.
A nad to povede viece,
e najmen jeho dietce
u mdrosti t pemh,
510 zbom i uenm sh
nad t i krs neslchan.
Jeho vk bez dokonnie,
jeho zboie nikdy nezhyne,
jeho kochnie nemine,
515 jeho s krsi hvzdy divie,
jeho mdrosti tak iv
nem i dc umem
obkliti ni rozumem,
kak s hromazd neb dl.
520 Jemu vickni svt andli
v radosti poslun slie,
v jeho pokojiech netie,
ale vesel s piln;
jeho kralovnie siln
525 konce nem ani bre,
ni s zru ani zde,
jedno za ve jest za nova.
To by e pstennkova.
Kateina to slyavi,
530 vecko piln na mysl bravi
24

pod jako i u piei,

ale jeho mdrj ei
za vlas nerozumjiee,
neb jee pohanka biee.
535 Proto jiej to biee nezjevno,
ale v srdci velmi divno,
e kak mnoho smysla jmla
i v uen jsc prospla,
ot dnho mistra vle
540 ni uennka ve kole
neslchala tce v dnch
knihch, snadnch i nesnadnch,
o takm mui i krli,
o nm tak bohat tli
545 tento pstennk praviee.
Druh mysl ta ji trpiee,
e jej tak cnho vdiee,
e, co koli povdiee,
to ve pravda prav byla.
550 Proto pak e srdcem vela
v thch, chtiec v tom znmost mieti,
co jiej pravil, to vzvdti,
i vzprosi ho velmi mile
kc: Ji s mui tj chvle
555 tebe ovem ostydti:
mohla-li bych kak vidti
toho mue, o nms mi pravil,
veho by m smutka zbavil;
kde-li bydl anebo jest
560 ten slavn krl, jehoto est
25

ty nade ve krle chvl?

Tiem ote mne smutka vzdl;
uka mi toho zemi jist,
jeho jest matka dievk ist.
565 Pstennk vece rovenstvm:
Panno, pravi pod tajemstvm
i zaklnm, by nikomu,
ani semu ni onomu,
nepravila ei tto;
570 neb jest obak velmi zl to,
kto ie tajemstvie pronos,
an jeho mleti pros.
Proto proi, panno mil,
aby toho nezjevila,
575 a s mezi vmi skon
manelstvo podl zkona,
a s to slyeti lb.
Krlov to rda slbi
i da jemu na to vieru.
580 Pstennk k nie vece s mr:
Ju tebe e pozdravi.
Ten panic, o nm j pravi,
to jest syn v zbo neskrovn
jednj lechetnj krlovny,
585 je jest vech krs najsvtlejie
a vech en dobrotivjie,
rozkon i pevborn,
milj tvi, pepozorn,
dstojnost oslaven
590 nade vecka ensk jmna,
26

jie ve tvi chvlu pj.

Tj pann Maria dj.
Ta jest tak velikj moci:
kto k niej ve dne i v noci,
595 v kterj nzi jsa, zavol
srdcem z vrnho hlahola,
ten darmo prce nevzkld,
ale to ve, co pod,
to m inhed bez rozpai.
600 Kateina v neodvlai
vece: Pstennku mil,
rdce vrn, v smysle il,
povz mi, a mi chce pieti,
mohla-li bych kak uzieti
605 toho panice i krle
s jeho mil matk v chvle?
Pstennk jie otpovd
ka: Mil dci, pi tvj ied,
by sob rad vzpomohla,
610 snad by jej vidti mohla,
a by tebe to nezbylo,
e by mu to libo bylo;
neb toho cnho panice
i slavnho krlovice
615 nemoh ti ud tac
vidti smrteln vac
pro sv libost neb pro chtnie,
neb ten krl smrteln nenie.
Proto jeho nevdaj
620 ne ti, jen s nm pebvaj,
27

a ti tak, ji mu slie,
ve dne v noci po nm tie.
Tm s on tak vidti d,
jak s mu kdy podobno zd.
625 Avak chci tu radu dti,
a mne bude poslchati,
e jej i s matk ohlad
koli, jak ty sama d.
Kateina radostiv
630 vece mu i milostiv,
vdc jej ustavinho:
Mj otku, co slinho
mn uke neb porad,
tiem m jako v rj posad.
635 Nem nic tak nelehkho
bti ani protivnho,
bych j veho netrpla,
bych jej jedink uzela.
Tehdy pstennk pro radost,
640 vida tj krlovny dost,
i dose v skrytm trhu
jednj deky z svho brhu.
Na t biesta dle kazy
psna dva pkn obrazy:
645 obraz svatj Maie z ina,
ana nese svho syna,
Jezu Krista laskavho.
Vzem tu deku z smysla cnho
i manu rukvem majn
650 i poda tj deky tajn
28

krlovn pod kdlo jejie

a ka: Aj, zi veselejie!
Tu ten panic jmenovan
stoj s sv matk napsan,
655 o nm sem j pravil tob.
A ty deku vezmc k sob
be s domuov s matk svoj;
a kdy bude v svm pokoji,
zavrci s sama svorn,
660 kleknc ped dek pokorn
vznesi oi k nebi vzhuoru,
prosi s velik pokor
tj zmilitkj panny krsnj,
nade v svtlosti jasnj,
665 jejie milosti nic dre,
a svho syna poke.
M nadje jest tak dna,
e vdy bude uslyna.
Otpuenie jeho vzemi,
670 deku pod pai ujemi
i bra s domuov s matk sv
i s tmi pannami, je v tu
dobu biechu jejie sluhy.
Zpodjid ji hrozn thy,
675 myslc sob tak i sice,
kak by toho pna lce
tu mohla vidti v skuo.
Kdy veei dachu v dvo
a vichni lid zesnuchu,
680 vichni ohov potuch,
31

tehdy jiej brzo na mysl vznide,

e do svj komnaty vnide
i zasvieti svieku jasn;
vynmi tu deku krsn
685 i postavi ji ped sob.
Nevzlitova ruk ob,
tepci s k srdci jima,
svma jasnma oima
hoce plac i slziv
690 prosci t panny iv,
aby s nerozpila,
jie ukzati rila
svho synka milho.
Tu tak z srdeka ilho
695 ini sob mnoho nz
kc: Ne k choti, ale k sluz
by m pijal neboiku!
Po jejie blc lk
slzy potkem se valchu,
700 jej oi s kalchu
ve krvi velik dost.
Kdy pak rozlin alost
mnoho plakala v tj vz,
tehdy padi na podlaz
705 i usnu z tkho truda.
V ten as s vidti uda
jiej jedno vidnie divn,
krsn a velmi poivn.
V tom vidn s jiej zde,
710 e na jednj lc spse,
32

na velikj i irokj,
v rozko neprokj.
Ta biee letn trav svtl,
tak rozmladl i rozkvetl
715 nejedn bohat krs,
jak s jiej zde v tom asu,
by podl svtskj ponuky
kraie paseky i lky
nevdala, jak je iva,
720 ni viec rozkonho diva.
Uze z tch drahch hled,
ande na stolici sed
Maria, ta vzkvetl panna,
jie matka jest svat Anna,
725 dr svho jedinka,
Krista, milho synka,
kochajc jej mysl il.
A nad jeho pleck mil
ijka biel sviet lsknci,
730 jako lilium blc
lskne kdy z najsvtlej lsky.
A jeho dcie vlsky
svietie, vie poskvrny nah,
jako ryz zlato drah
735 lskne nad jin zlato dra;
v tch vlasiech nad jeho pa
zateli s pupenci
jakoto zlat prstenci,
zdlan ot pomylenie.
740 Tk alost, rozmlenie
33

na svm srdeku plodiee:

co okolo nie chodiee,
vak nemoe nikdie z vrtka
v tvi uzti dtka,
745 neb s biee obliejem
drahm dietcm svyjem
k matce tak bliz pichlilo,
jak s nikdie nesmlilo,
by s kdy ozelo za s,
750 ne vdy s matk zsta na s.
Tehdy Maria laskav,
vech smutnch tcha prav
i smierce v kad hodinu,
vece: mj mil synu,
755 ozi s ale jedin!
Viem, e vie hyn Kateinu,
ana v krsi smutna chod,
na svm srdci alost plod,
z daleka nahldajci,
760 t vidti dajci.
Nero s jiej, synu, krti,
vak chce rda tv chot bti
v sluebnj dosti, to vie.
Pro k niej neho nepovie?
765 Tehdy Jezus Kristus sed
vece, na sv matku hled:
Mil matko, emu pros
a sv prosbu ke mn vznos
svch drahch st snan za ni?
770 Poviem jednu vinu na ni,
34

pro nito, matko, vz prv,

doni t v tom, v nm jest, stav,
kak jest krsn i pokojn,
vsak nenie toho duostojna,
775 by hledala na m lce
ani z jasna ani z nice.
Neb vie, e j s tmi stoli,
jeto inie vi m vli
i inili s, v svt jsce,
780 na m lce zti dce.
Ti m ju vidti moh,
chvlu zdvajc mn Bohu.
Ale jak sem ekl, jest vina,
pro ni jee Kateina
785 na m lce zti nem,
a sob jinak nespomuo.
Kak jest krsn nade ve panie,
vak podl pirovnvanie
protiv mm pannm i paniem
790 nise nenie, tiem ji haniem.
Pakli die, e jest uen,
mdr, dobe urozen,
bohat, tomu j shoviem;
muoj najmen sluha, to viem,
795 mdej i uenji
jest i stokrt bohatj
ne ta panna tak jest tich;
proto mne sob enicha
nedstojna jmieti ona
800 ni na m zieti bez zslona.
35

Tehdy Maria, panna mocn,

vem dajcm pomocn,
vece: Muoj najduostojnj
synu krsn, najmilej!
805 Povz, mohla-li by co zdieti
Kateina neb trpti,
pro nto by ju potkalo
to estie, e by s stalo,
by t, a to ci smji,
810 vidla v tvm oblieji?
V tom asi ten syn dc,
vech vc krl vemohc,
povd, ka svj matc tak:
Kdy ke mn chce, toho nikak
815 j ot sebe neotli;
tob, matko, to porui
o krlovn tj i pann:
chce-l posluna bti dann
spravedln rady mch synuov
820 a pijieti s tch inuov,
jak ji m sluhy nauie,
jeto s vdy pro m muie,
m kzanie rdi iniec,
protivo s mn neviniec,
825 bude tiem dielem hospod,
snad by tak uzela m tv.
K tomu opt svtl ruoe,
dci milosrdnho lo,
vece: mj mil synu!
830 Za tu sv za tk vinu
36

nem nic tak nevradnho

bti ani nesnadnho,
by toho v rozlinj slot
veho netrpla pro t
835 Kateina velmi rda.
On vece: Kdy toho d,
nechaj a jde k rdci svmu
pstennku, sluz k mmu,
a tu pi jemu poru,
840 a emu ji ten nau,
a to in bez pestnie.
Pak s vrtiec rozkochan
na m lce bude zieti
a cokoli bude chtieti,
845 k nmu jejie prosba tr,
to vecko na mn obdr.
Krom poviem v tj hodin,
e ju vd v jednj vin;
t jiej nelz jinak zbti,
850 ne ji mus vod smti.
Tu e kdy ju ovem cele
domluvi, ihned dosple
pustiv jako kdle z sebe
i vlet nahoru v nebe,
855 pojem matku sv bez uti.
Inhed z toho sna proct
Kateina z smyslnj vhy.
Vstavi vzhuoru z tj podlahy,
na nie spala, pamt jmajc,
860 to ve snan vzpomnajc,
37

co vidla i slysala
v tj otrapi, z nie dodala
biee teskn v sob mnoho
s hrozn sv dost toho,
865 by s den piblil v skuo.
A jak brzo vznid zoe,
tak ve rcho na s vzemi,
panny, sv sluhy, pojemi,
jide k tomu pstennku,
870 k lechetnmu uennku,
ta dstojn, cn dveka,
i potlue v uokeneka
sama z dostnj postaty.
To usly ten mu svat
875 i vynide k nie na javo
a ka: lechetn panno,
co ty zde in tak rno?
Kter jest nsile dno,
es pohledla na lku?
880 Ona vece: Muoj otku!
To povd milostiv
i poe mu alostiv
praviti inhed s potka
to ve pod do uostatka
885 pamtn u pilnm chtn,
co v tom snu i u vidn
biee slyala i vidla
a kc: Ji bych rda chtla
sv v zem za to dti,
890 bych jej mohla v tv poznati
38

podl milostnho inu;

i te na m kaks vinu
ka: Tu mus smti vod.
Pstennk vece: Tu nehodu,
895 mil dci, j stavi skoro,
a tv srdce bude sporo,
e je k ustavistvu sm
a snan tomu uv,
jmto t m ei zdaie:
900 e Kristus, syn svatj Maie,
jest jedin Buoh nad bohy,
krl nade vemi krli mnoh,
tmi jmny jsci jeden sluch.
Tak Otec, Syn, Svat Duch
905 jest jeden mocn Buoh slavn.
Tehda t naui sprvn
tomu, jm tj viny zbude
a jej vdy vidti bude
s jeho otcem v jeho domu.
910 I poe praviti k tomu
jie o boiem narozen,
o kt i o umuen,
o jeho vzkieen slavnm,
na nebe vstpen sprvnm
915 i o vie kesanskj viee.
Inhed u pokornj miee
Kateina kleki vn,
spemi svoji ruce snan
i vece: Otku dn,
920 vz, e mj ve smysl podn
39

m tvmu Bohu por.

Dnes, co m tv milost zu,
to chci uiniti jist
snanm vrnm srdcem ist,
925 utrpenm i sv muk.
Pstennk ujem za ruku
i vede ji do svj jatky,
a tu drahmi dostatky
ten duchovn otec jist
930 pokrsti jej ivot ist
ve jm Otc, Ducha, Syna,
vejednoho Hospodina.
A jak s to sta, v tj chvli
inhed jej tak slza pili,
935 e pravmi radoemi
vzjiski zdrav miloemi
Boha i jeho matky chval.
Ana s radost nemal
vnie opt v obleenie,
940 vzemi mile otpuenie
ot nho z jatky vynide,
tu k svm dievkm i pijide,
s nimi s bra opt k domu;
ale tch novin nikomu
945 nezjevi za dn vlsek.
A jak ju uz ten sek,
e s ud rozbrojili
biechu i upokojili
vichni v svch pokojiech senn,
950 tak bez meknie neln
40

inhed do komnaty edi,

opt sv deku nadvedi
klee ped ni v dobrm smysle,
plac, prosc, v divnm sle
955 modlitvy rozkldajci
a vdy toho dajci,
by Maria, boie matka,
prosila svho dtka,
by s jiej vidti dalo
960 a ji za sluhu pijalo
i za chot vnj ozdoby.
V tj modlitv i z t mdloby
sen jiej vznide tu na oi,
skrz u vidnie kroi
965 v rozkon a divn krsn.
Zde s jiej, tj vhlasn
pann, bti bez omyla,
by na kra sieni byla,
ne ji vdal kdy kto iv.
970 Na tj biechu divn divy
zdlny z bohatj mny:
dno z byryl, z adamantuov stny
spojovny biechu v zlat,
v nich mnoho oknec bohat
975 z smaragduov i z safierv biechu,
v nichto miesto stkla s stkviechu
drahch kamenuov inov:
jochanti i rubnov,
turkat, sardin, palejs v sloni,
980 jaspisov, kalcidoni,
41

topas, grant, kryzoliti,

amantysky, margariti,
zpsoben pieli lep.
Tudie na tj sieni sklep
985 slunce, msiec, pi tom hvzdy
podobenstvm tmi jezdy
stviechu, jako bo moc
d na nebi dnem i noc,
asujce vecky chvle.
990 Viece drahch divuov v sle
vid v krs s hojiece:
uz dv stolici stojiece
na vschod slunce podl sebe.
Na jednj Buoh mocn z nebe
995 sediee v svm svtlm trn,
na druhj v drahj korun
Maria, jeho matka z slova,
archanjelsk ciesaov.
Oba jmiesta sceptry v ruce.
1000 Ten bleskt i ta radost jsce
Kateinu tak uti,
jak s ve smutek vyspiei
z jejie srdce, jen biee jmla.
I pomysli kc: Prospla
1005 jsem, a Buoh d, na svm diele,
kdy mi s muoj chot tak cele
dal vidti i sv matku.
Ji nebudu v nedostatku,
kdy hlezi na jeho lce.
1010 Tehdy Maria spomocnice
42

pokynu jiej ruk k sob,

ana v stydlivj porob
jide jako ble k nima,
kleki i pokloni s jima.
1015 To pak Maria vidci
vece: Mj synu dc,
k svj choti d vtanie?
Vak vie, e jest dokonnie
svmu stavu uinila
1020 a to vecko naplnila,
cos jiej kolivk rozkzal.
Kristus vece: Ju utzal
sem s o to, e ju jasn
Kateinu, velmi krsn,
1025 chci sob za chot vzvoliti.
I bude se mn stoliti
u mm kralovn vn.
Kateina kleiec pn
vece: Mj najdra krli,
1030 dnes j m istotu v tli
tvj milosti poreji
a jak najlpe umji,
snanm, vrnm srdcem zdrav,
tak chci tvj milosti prv
1035 sliti do mj smrti mile.
Tehda tu Kristus tj chvle
uini s jiej tak jasen
v oi i tak velmi krsen
mnoh okras v svj tvi,
1040 jak ot jeho svtlj zi
45

srdce jiej v tle hrajiee.

Bez omyla s znajiee
v tak utenj radosti,
o nto jak z sv mladosti
1045 ani tla ani slchala;
po nmto biee vzdychala,
na toho zrakem hlediee.
A ten tak, jak tu sediee
s sv zmilitk matk, v ile
1050 vstav nahoru z kratochvle,
o nm stviechu zmi stny,
ed sta jako prosted sieni,
obleen jsa mnoh dra.
Inhed Maria za pai
1055 vzdvie Kateinu vzhru
a kc: Ji s neboj vzdoru
ani alosti ni nze,
neb t mj syn k choti i k sluze
pijal; ji bud utena,
1060 vie radosti nezliena,
ale veho smutka li.
V tom en Syn bo ti
za jedno pnie asem
milm, sladkm, drahm hlasem,
1065 jm jiej srdce v zdrav zvlai,
jda k niej, svch slov v slavnj dri
vece: Vtaj, m pedn!
Vtaj, moje choti ladn!
Pod sem, m vzvolen lko,
1070 ke mn, mil holubiko!
46

Bydlo sem vn osnoval,

tob sem korunu schoval
u mm krlovstv v istot.
Jak tu piesen v svj sladkj not
1075 skona protiv tj dvici,
tak snm prsten z svj pravici
i vloi jiej prosted ruky;
o nm ona z ctnj ponuky
zaklopi sv ruku hladce
1080 i zazpieva velmi sladc
notk jedn piesnici nov
a kc: Ju nevst slovu
chot, jento mne nezmnil,
svm m prstencem obvnil,
1085 po nmto sem srdcem vadla.
Mn viec jinho zrcadla
neteba, neb mj chot dra
veho svta i najkra
jest, v nm j byt ziedla mho
1090 chci mieti ustavinho,
srdcem k nmu jsc na vky,
vdy vem zlm zlostem na pieky.
T piesn mu chvlu vzdavi
procti a vzhuoru vstavi
1095 uze na jev, ne v zhluce,
v svj blciej drahj ruce
prsten nebeskho zlata.
Viec ta ist dievka svat
by vesela podl slucha.
1100 Plna jsc svatho Ducha
47

po svti poe netiti

a svmu choti sliti
postem, trudem, modlb slin,
jsc kesank ustavin,
1105 pstennku dkujci,
Boha vdy nsledujci
i jeho matky laskav.
Tak kesansk bydlo prv
nesla, cn obyej jmajc,
1110 v duchovenstv s kochajc,
prosc slavn matky boie,
by ji dovedla v to zboie,
kde bydl s svm milm synem,
vemohcm Hospodinem.
1115 Potom ume matka jejie,
ana poe viec snanjie
utrpenm s muiti,
kesanskj viee uiti
sv vu ele i sv lidi.
1120 Tehdy Maxenc z svj neklidi
vzvd, e v tch zemiech mnostvie
kesanstva, je Boha z bostvie
chvlili i matku jeho,
i kza dobyti veho,
1125 co potba ciesaovi.
Re tu bychu hotovi
jeho vickni lid v slovu.
An s svm synem i s krlov
vstav i bra s do tch zem
1130 a ka: Sly mnoho, e mi
48

v udech nynie blud nastv.

Mus jti m poprava
nad kadho, kto to m,
e v Krista muenho v;
1135 neb Rufan i Apolon mj
obdreli s mn mnoh boj
i k mj ke vie cti pomohli.
I kza vm, kto by mohli
pro starost neb mladost jti,
1140 na uren den pijti
do Alexandie tu v ten chrm,
v nm jsce by jeho modlm
tu vickni obtovali
a tak bohm chvlu vzdali.
1145 To s sta, jak on rozkza;
kad s tam bez potaza
bra, a v Alexandi bychu.
Maxencius s hrozn pch
bohat sv modly zstavi,
1150 hrozn vesel napravi
pnm mnohm zvukem; k tomu
kza semu i onomu,
aby tam li s sv obt;
kto pak spravedln pamt
1155 vil u mocnho Boha,
toho tk muka mnoh
ot jeho sluh podstpiee.
Svat Kateina biee
bydlem bliz od toho chrmu.
1160 Stojiec usly neznmu
49

ji rozlinho hlasa.
Pozva k sob toho asa
svho jednoho rytie
kc: Ustavien u viee
1165 bud a jdi tam, co to jest.
Tento rytie, ju jmaje kest,
jide v chrm i uze mnoh
chvlu Maxencovu bohu,
Rufanu i Apolonu,
1170 vzdvajc, an pod koron
prosted chrmu u pychu ste;
tento krsn, onen krse
hlsiec emesly istmi
i hudbami rozlinmi
1175 vznjc podl jeho chtnie.
Tak alostn kienie
z st tch ud vychodiechu,
ji tm modlm nerodiechu
viti ni chvly dti.
1180 Tento rytie s obrti
opt za s v smutnm in
a to svtie Katein
povd, jak s djiee.
Ta ist panna pjiee
1185 modlitvy sv mys ist
svmu choti Jezu Kristu
na est i jeho matei.
Za tiem vece: Js-li moji kte,
pipravte s, pote se mn.
1190 Ciesaovi dnes tajemn
50

zlost i blud chci ohlsiti.

I kza s okrsiti
svm pannm, ty poje s sob.
Vstavi jide tam v tu dobu,
1195 vzdechi k svmu Hospodinu.
V ni tam pijide hodinu,
dieve ne v chrm stpi noh,
a uze alost, muku mnoh,
djce s na v strany
1200 nad spravedlnmi kesany,
jito v jeden Buoh viece,
modlm obti nechtiece
dti i dn odol,
ne vlastn sv dobr vuoli
1205 tvorci sliechu slavnmu
svmu, ovem vdy mocnmu,
pro jeho jm je muiechu,
smutnmi hlasy kiiechu.
Toho s jiej zeli vepu.
1210 Ande zv, dobytek tep
i h, kladc na hromady
na est bocm z bludnj vnady,
jak ciesa kzal nematn.
Kateina tu udatn
1215 jide tam, kde ciesa ste
i vece k nmu: Co pe
tv bludn moc, zl ciesai?
Pro nto s s teb svi,
v tom sem j prva, to ty vie.
1220 I pro ten blud initi smie?
51

Co jsi neb m-li bti chce?

Vak jsi-li uen, u psm te,
e mnohho lida bozi
to js ve diblov mnoz;
1225 ale Buoh, jen vnost szoil
i ve asy slovem stvoil
v nebi, zemi, prosted pekla,
ten jest, ped nm js podklekla
vecka kolena, jedin,
1230 mimo nenie nikte jin;
k nmuto ty tmi iny,
vz, ciesau, e s vin,
v nm sob najhe in,
neb k nmu obt psluie.
1235 Ciesa vece: Dobe sluie
tob to; sv srdce okoj
a nm nynie ui pokoj,
a svm bohm chvlu vzdmy,
tu s s teb i poznmy
1240 lpe ne s znmy nynie.
K tj mluv bez pomeknie,
pi n ju Duch biee svat,
vece: Zl krli proklat,
kak zle svm rozumem vlade,
1245 tak est na dibla klade,
jen jest sv radost provinil.
By ty takto est inil
Bohu, jen jest mocen nade ve,
ten by mohl i uml za ve

52

1250 tob otplatiti zjevn.

Maxencius vece hnvn:
Kak buoh? I jide ot nie
i sta, a s sluba proknie
skona, jak on kzal biee.
1255 A kdy z chrmu jti chtiee,
tehdy pistpi k tj pann
i vece k niej: Vru hann
biee pila, panno krsn!
Kateina ta vhlasn
1260 vece: J sem nehanila,
ale tob sem brnila
tvho bludu i tvj zlosti.
Ciesa vece: Z tvj milosti
mi tu e pro vi phodu
1265 a povz, kterhos rodu?
Kto byl tvj otec v svj chvle?
Ona vece: Znal-lis krle
Kosta v cyprskj zemi v dob,
ten m dceru vzchoval sob;
1270 z Alexandie jest m heslo.
Ciesa vece: Ju proneslo
s jest tv uenie divn
i tv drah krsa zjevn,
jak s tob nic nevrovn;
1275 vak ti biee bti osovn
ciesaov syna mho.
Ona vece: Jmm jinho
chot, jemu sem slbila
i tak sem ho zabila,
53

1280 jak jinho nechci jmieti.

Ciesa vece: Daj vdti
nm, kto ten, po nm ty t,
ktermu-li bohu sl?
Ana odpovd smle
1285 kc: Bludn ciesau, cele
to chci tob povdti.
Ten Buoh, jeho u pamti
jmm i v nhoto j vi,
toho nade vecko mi,
1290 co jest vc i stvoenie,
jemu nic silno nenie
uiniti, co chce koli.
Vecko jest po jeho vli,
on jest cesta pravdy prv;
1295 ten iv Buoh, mocn v slv,
jedin jest bez potka,
i vdy bude bez ostatka
vn, to ty vz za jist.
Ten s Buoh od Panny ist,
1300 Marie matky, narodil
a hiech, jen udi uvodil
v pekeln ut, ten on vzpil
a nm spasenie ozrail
i s sv vlastn krv vykpil,
1305 muky trpl, na k vstpil,
umel i pohiesti s dal
a pak tet den z mrtvch vstal,
sv vlastn moc s vzkiesiv,
v tvch diblech siln zamiesiv;
54

1310 potom vstpil na nebesa,

v tle pln bostvie nesa.
Tu kraluje vn bydl.
Ciesa vece: Ach kak sdl
m tv e, a sem s zbudil
1315 v hnv. Ty prav, bych j bldil,
ale svho nic nesd:
a ty velmi viece blds
sama od pravho sla.
Povz mi, m-li co smysla?
1320 Pro v ten blud svj rozum m,
e v umuen Buoh v?
J mnm, e ty smysl vkem.
Prav, e jest Bh lovkem:
tehdy mus bti vrtek.
1325 Kad vc, ta svj potek
mus jmieti z urozenie,
z potku pak i skonenie.
Misti to tak svdie v nelest;
a kdy tvj Buoh smrtedlen jest
1330 podl tvch st povdnie
i srdencieho mnnie
tvho, kdy s zde narodil,
tlesn na svt chodil,
jak ty prav: jest-li to tak,
1335 tehdy j ku, e on vdy vak
nikak bez potka nenie
ani vno jeho jmnie
bude. Tak by mn s zdlo.
Ona vece: Ach kak mlo
55

1340 jee vie o pravm stavu!

I co silno po prvu
tomu, jen jm moci mnostvie,
jeho bez potka bostvie
jest i vdy bez konce bude?
1345 Rci, ciesai, zl oblude,
i kak ty tomu rozumie?
Vak filozof mluv, to vie,
ka: Ve vci js z ddinna,
ale vak jest vc jedin,
1350 jie nelze bti s vcmi s tmi,
ta panuje nade vemi.
Co tiem mien? Nic jinho
ne jednoho ddinnho
Boha, jen v vci stvoil.
1355 Proto, by ty s pokoil
a pustil ot svho bluda,
by tv mysl u vieru chud
roztala srdcem prv,
e ta vc, Bh jeden v slv,
1360 panuje nade v vci,
jak nise nem obsieci
miery jeho velikosti.
Vid jeho psobnosti:
hrady, msta, domy, stny,
1365 tch lepotu i jich mny
psob tlesn ruka;
a to rozumn nauka
jap, kak jest cl ot eho;
ale smysl i dn jeho
56

1370 nevie i jedn vtipnost,

z eho, kter-li plipnost
Bh sv divn sieni svoil.
Vezi, kak je slunce vzoil,
hvzdy, msiec i planety
1375 zstavil, zistil, ziedil lety,
noc mra a dnem sviet;
vid a nemuoe jieti
ob tvrdosti jeho vzkruie,
neb mu vecky vci slie.
1380 V nm ty nesmysl dosple,
sl diblm, ji t cele
i s du u peklo vsadie
a ti za odplatu dadie
ohe, bolest nepodn,
1385 neb jinm nim nevldn
ne tiem, v nmto pebvaj.
To za odplatu dvaj
vm, ji jim slie i s tob.
Ciesa hnvy s v tu dobu
1390 veken potese i tic
zmrtv v tle, zbled v lci,
jako by s chtl povztci
tiem, e nemjiee ci
protiv nie jednoho slova.
1395 Vezev na sv vece: Ova!
Tuto s nm nevhod stele!
Nic tu nepomekav dle
kza pannu cn schovati
i jide, cht obdvati.
59

1400

Jak uini, tu v rozmysle

kza vem svm rdcem v sle,
co jich bliz sebe vdiee,
k sob s pibrati spiee.
Rdce brzo s sebrachu,
1405 jid ped ciesae v strachu
kc: Co nm tv milost ke?
Ciesa vece: Nikte dre
tch novin nedotzal
i nesnadch kdy kto svzal
1410 takmi, jsa v smutc rann,
jako mn od jednj panny.
Dnes potkach ji stojiec v chrm.
Ta tak mde i neznm
se mn mluvila na mnoze
1415 o jednom muenm Boze,
v nhoto ta panna v,
a tak jej vysoce m
mdr e u moc vak.
Slchal sem e velikak
1420 i nesnadn mdr rady:
j sem nesnadnjie svdy,
jak sem iv, nemieval e.
Proto vs vech proi v di,
muote-li mi tu radu dti,
1425 kak by s to mohlo stti,
bychom, sebe nehaniece
a tj panny neraniece,
mohli ji s tj viery svsti,
chtl bych na ciesastvie vsti
60

1430 perd, dada mmu synu

inhed v zajtej hodinu,
a sm bych viec byl v hotov.
Rdce vecechu: V krtkm slov
tob, ciesai, povieme.
1435 My v tvch zemiech mnoho vieme
kuov i mistruov rozlinch,
v uen vysokm slinch.
Poli po nich nkoliko.
Nem umti toliko
1440 ta panna chytrj otpry,
by jiej nesvedli s tj viery.
Jee ji nauie tomu,
ze ona s tvm synem k tomu
ciesaov rda bude
1445 a svch bludnch e zbude.
Ciesa tj rady pochvli
i rozesla ve v dli
posly. Ti nesiechu listy,
e Maxentin, ciesa jist,
1450 sv piezen vem mistrm vzkazuje
a jich pros i kazuje
pod hroz i pi milosti,
aby u pravj ilosti
vichni v spolek s zberce,
1455 najlepch v et oberce
mistruov padest ne vzdor
poslali je inhed k dvoru,
netc sob to silno;
neb ciesai velmi pilno
61

1460 jich jest. Jak to uslyechu

misti, v hromadu pospchu,
mdr rad s sebrave,
najlepch padest obrave,
tm kzachu k dvoru jeti.
1465 Tito misti sv pamti
poechu rozcukovati,
s seb s disputovati
rozlinmi pohdkami,
mluviec mezi sob sami,
1470 kce: Co chce bti z toho?
Zda na ns ciesa m koho,
jemu je nesnadno stti,
by s s nmi chtl hdati?
ij ns k nemu tvrdmu
1475 teba? Tak k tomu hrdmu
k ciesaovi s pibrachu.
Jemu to vdti dachu,
e s ju misti pijeli
a rdi by peden chtli.
1480 Ciesa inhed bez potaza
ped s je pustiti kza.
A jak misti peden pd,
tak libosti projid
smysl i srdce toho zlho,
1485 e nahoru s stolce svho
vstav i da jim vm vtanie.
Jemu oni dkovnie
dave poklonichu hlavy,
vznike echu: laskav
62

1490 n ciesai, ci k nm tuto,

kter potebie tak kruto
jest, pro ns ns k dvoru vzbudil
a z dalekch zem trudil?
Daj nm vdti sv chtnie!
1495 Ciesa vece bez prodlenie:
Darmo sem vs nezval k sob.
Jest zde tak v mdrj trob
jedna panna velmi krsn,
uen i tak vhlasn,
1500 e to divno povdti,
kak jest hlubokj pamti
i perozafnj mdrosti.
Jsem slchal mnoh chytrosti
ped seb mluviece v di,
1505 ku, e sem mdejie ei
nikdy neslchal u mieru.
A k tomu jm jin vieru,
to vm pravi, ne na jest:
v v Krista, jmajc svj kest,
1510 a vdy hanie na bohy;
to je slchal lovk mnoh.
Tiem alostn bolest noi.
Proto vs vech nynie proi,
by smysl na to ukldali,
1515 zda byste ji pehdali
a svedli s tj bludnj cesty.
Chci vy zbom, hrady, msty
udaiti tak bohat,
e s musie tj odplat
63

1520 vickni ud podiviti.

Mte m sto let iviti
tiem, a ji budete moci
pemluviti; mn pomoci
v hroznj pibude radosti.
1525 Jeden z nich vstav, z prav zlosti
pit jako z smysla vzat
ka: ciesai pezlat!
Proto-lis ns sem pildil,
aby nmi smiech posdil?
1530 Co jest teba ei tak?
J viem, e by ji obake,
kak nevizu jejie lce,
najmen n panoice
phdal, to vz za jist.
1535 Vak a by tak chvly ist
v tvm mnn nic neostalo,
ka sem tj pann na mlo
jti aneb ji pinsti.
Chcu s t chlb povznsti,
1540 e bude po viej tvj vuoli
jako ttina, jak chce koli
ty sm; chcu s tu tak pci,
e to mus sama ci
dobr vuol z smysla svho,
1545 e najprv prv mdrho
jak t iva dnes usly.
Svatj Kateiny v chi
chovchu pod str siln.
Kdy pak posli tu e piln
64

1550 uslyeve k niej s brchu

a jiej to vdti dachu,
e s to m ztra stti
a s pt dst s hdati
mistry jm z dalekj pti,
1555 slyevi viec s nesmti
za jeden vlas t novinu;
ale z udatnho inu
svj smysl v ustavinost vli
a sv skonenie porui
1560 svmu choti Jezu Kristu,
vzdechi z srdce mysl ist,
ustavinj viery jsci,
veze v nebe a tak kci:
pevysok mdrosti!
1565 lechto viej lechetnosti!
Vie radosti vn stave!
vborn siln nrave!
bohatstvie veho zboie!
velik moci boie!
1570 Ciesai vech vc prav!
Spasiteli mj laskav!
Doluov z svho trna sezi,
na m na sv dievku vezi
a daj u m srdce slavn
1575 mysl i u m sta sprvn
e, je by tak dobe vznla
z mch st, jak bych sprvn chtla,
bych s mohla obrniti
tm, jeto m chtiec haniti
65

1580 z dalekch s zm pijeli;

jim, jak prie i vdy s peli,
Jezu Kriste, tvho jmne,
daj, aby smysl jich s temene
zhlpl, jak by vickni bledli
1585 a svj kivdy nedovedli,
ale stali znmjce;
neb pak pravdu poznajce
tvmu jmnu chvlu vzdali
a viec pi tob ostali.
1590 Jee vj ei nebiee
dokonala, kde sediee,
a s jiej tu andl zjevi,
pi nmto nebiechu hnvi,
ale pln milost v dob,
1595 ka k niej: neteskni sob,
mil dievko, vzcn Bohu!
To pravi jistost mnoh,
e nejsi nivem obmekna,
tv t prosba uslyna.
1600 Ji bud ustavina vn
a pracuj v svj viee snan,
nejmajc pe i jedn:
Buoh t s teb v noci i ve dne,
pro jehos ty jm i radu
1605 vzala tuto jist svdu,
v nieto dr sv pi neslab.
Jsem Michal, anjelsk hrab
v dstojenstv i pedestv.
M jest na jist svdectvie
66

1610 k tob sem mocn Buoh poslal,

cht tomu, a bych zvstoval
nynie to poselstvie v ied.
A jak andl to povd,
tak inhed od niej odstpi.
1615 Svat Kateina vstpi
v silnj mysl dostiv,
ekajci radostiv,
kdy by ciesa poslal po ni,
aby tito misti, pro ni
1620 svch mdrost pokusiece,
nebldili smyslem viece.
Zatiem s moc lida snde
a sm Maxencius sede
na svm ciesaovm stole,
1625 ped nm podl jeho vuole
stchu i okolo nho,
stehc zdravie i cti jeho,
knieata, rytiei, pni,
jeto mu biechu poddni
1630 v robn slubu k jeho domu.
Tudie tito misti k tomu
v hroznj hrdosti sediechu,
sv vc ropn vediechu,
ukazujce dvornosti
1635 v sv udsk pozornosti
i chytrosti velikak.
Ciesa kza dievku tak
ped se pivsti tu chvli.
Svat Kateina pli
67

1640 jmajc i udatstvie vel

sv ruic na svm ele
uini drah postavenie,
svatho ke znamenie,
jm s vickni prvi vzdieni;
1645 s tiem inhed smle do sieni
vnide ta panna jedin
ped ciesae Maxentina,
na svj pi stojieci tvrd.
Tito misti tak hrd
1650 vstave vzhuoru s hrozn pchu
vichni tak zmmeni bychu,
jak jich z chyternho ssova
i dn nevece slova;
ana tu ped nimi kre
1655 v svm drahm svyeji ste,
ne by mohli kdy vidti
tak sta jako dti.
Ciesaskj hrzy netbajc,
ndji u Boze jmajc,
1660 vezevi na mistry tyto
vece: Co stojte? By to
jeden neuka uinil,
s prvem by s k lidem vinil.
Vak ne ju ste otszeni.
1665 Proto-li ste sem teni
i velik prosb zvni,
z dalekch zem sebrni,
abyste stli mliece,
svho mistrovstva nechtiece
68

1670 zjeviti, by neztratili

pe, by vm to obrtili
ud i v ciesa v dieku
nynie i po vaem vku?
Kde s va ei chlubn?
1675 V na vy, na tak zhubn!
Chcte tak sv est zaratiti
i mlenm zatratiti?
Tehdy jeden mistr najhrz
i v uen vech najtvrz
1680 vystpiv i zmluvil nade ve
ka: Panno, kak smy ei vie
ot tebe ji peslyeli,
avak bychom opt chtli
k tomu s prvem t vzbuditi,
1685 proto e smy s truditi
musili z daleka v rob
na pohdku protiv tob;
by nechtla za zl jmieti,
jesti tob e poieti.
1690 Svat Kateina ti:
Bu vs, vece, kad sly,
kdy j jmm e poieti k vm.
Tehdy nad hlas pravi vm:
Kdy sem byla po uosudu
1695 vzrostla u pohanskm bludu,
mudrcuov chytrosti velik
i jich mistrovstvie velik
v svm rozum smysln jmajc
a m srdce v tom kochajc,
69

1700 rozuch, e sem oblzena.

Tehdy potom bych vzbuzena
svtost mho Jezu Krista,
v jehoto jme sem j ist
krena i v jeho milosti,
1705 pro ni v udsk chytrosti
a jich pe podl danie
i vekerna dokonme
ve vspoe, filozofova
mistrovstvie Aristotileova,
1710 jsem zavrhla ve za pleci,
neb to mohu smle ci,
e v tch mdrotiech nic nenie
toho, pro n by spasenie
mohla jmieti kter du.
1715 Proto s j v tj ottu
protiv vm sv e ti
a s nic umti szi
ni vdti co jinho,
jedno toho jedinho,
1720 jen jest u vnosti smiern
mdrost i uenie vrn
i vech ve vcch vdn
oblahoslaven vn:
Jezu Krista, mho Boha,
1725 pi nm pln radost mnoh
jest i vn ochotenstvie,
jen pro sv milosrdenstvie
ril s vsosti sstpiti,
cht lovka vykpiti,
70

1730 jen byl ot dibla pelzen,

z rajskj rozkoi vypuzen
i z vnj radosti tak,
cht mu navrtiti vak
bydlo, je mu byl uloil;
1735 peplovnj milosti poil
plnm chtnm nerozpanm,
kdy jsa Bohem neozranm
chtl ozraenie pijieti,
ot istj panny ril vzieti
1740 na s maso i krev tln,
aby t osob tln
v svj jednot nebyl vzpen,
byl vidomen i ozraen.
To j pravi vm za jist:
1745 ist ist z panny ist,
ji byl sob k loi dvil,
od tj s na vechen svt zjevil
lovkem i Bohem pravm.
V toho j myslem zdravm
1750 vi i mm srdcem zdrav,
neb on to jest, muoj Buoh prv,
muoj prorok i m cn chtnie,
ten m p i m umnie,
m ndje i mj strjce,
1755 m obdrenie i bjce,
ten mj rozmysl, ten m dost,
ten m odpovd i radost;
ten jest m uenie sprvn,
ten m uzdravenie slavn;
73

1760 v jeho byt jest ve dno,

jemu je snze neli snadno
i na mnoze i na mle
ty v, ji ve vie v chvle,
titi i uzdraviti.
1765 Jeho jmno chci chvliti
chval m v sil cele,
doad du u mm tle.
Tehdy mistr ten vece stoje:
Hrozn smysl i mdrost tvoje,
1770 panno, tak ty mluv pn.
Tiei tebe, povz vdn,
kdy tvj Buoh jest mocen veho,
jak ty prav chvlec jeho,
kc, e ve pod jeho moc
1775 jest, a vldne dnem i noc,
mimo nn nieho nezbylo:
co mu toho teba bylo,
kdy jsa mocen nade vm vkem,
e s narodil lovkem
1780 i chodil na svt v strasti
a dal s z svj vlastnj vlasti
jee k tomu umuiti?
Mus mi to oliti,
kak bych to mohl jist znti,
1785 pro s tak musilo stti,
e s v tak porobu nil,
kdy jest veckerno pevil
v svm bostv, v nm pomoc snadna?
Povz mi to, panno dn,
74

1790 nynie, kak to bti muoe.

Kateina jakto ruoe
ste, prosted lta ktvci;
jako s mlo ulyznci
vece protiv tomu mistru:
1795 V ten as j v rozum pistru
e, ji vy zvidte.
I pro s tiem nestydte,
tak nemdr e jdce,
ote vschoda slunce jsce
1800 najvy misti vybrni?
kak jste zle mistrovni!
Va hrozn hanba tk,
e Sibyla tak vtsk,
ot mskho stola vlast
1805 jsc, vak rozmysln npast
v svm proroctv Boha znala
a o nm prorokovala
kc: Vidiech v slunci stojiece
pannu a syna kojiece
1810 na ruce, ten krsen biee.
Pod nohami jiej leiee
msiec i ve jeho slona.
To kak u vidn ona
vidla, ne oivist,
1815 vak jest z svho smysla jist
v rozum inhed vidla,
e od istj panny tla
Buoh pijme sv ozraenie.
To-li va hanba nenie,
75

1820 e Buoh znala, jsci ena?

A vy jmajc mistrsk mna
Boha neumiete znti?
J vm chci vdti dti
to, co mne tieete, v in.
1825 Buoh ten jest i v jednj vin
nikdy nebyl za dn vlas,
ani mu j co viece dle vs
moci, le blhy pibylo Bohu vedy dobe bylo.
1830 Bez konce i bez potka
i jednoho nedostatka
neml ani bude jmieti.
Proto i chci povdti,
kter poteb s dlo,
1835 o nm vy pohiechu mlo
vieste, toho j eleji;
ale vd i umji
znti mho spasitele,
m du uzdravitele,
1840 jeho vemohcie bostvie
jm rozkladi tak mnostvie
i obsiei beze vch strast,
jak jeho moci i vlasti
smysl i dn s nechop,
1845 jak s vstvoi nebo sklopi
jeho vn jsci bytie:
jeho dna, jeho pikrytie,
jeho dli, jeho i,
jeho hti, jeho i,
76

1850 jeho vi, jeho ni,

jeho dli, jeho bli,
jeho hluov i okrhlosti,
jeho mli i velikosti.
Rozum i dc nenie
1855 ni kdy kter srdce smnie
tj dosti k sob vzieti,
aby co smlo poieti
o tom sice nebo tako
mysliti neb ci: tako
1860 on jest mocn i velik,
jeho jm nrod velik
slav a j s nm tudiee.
Vs vech rdci ten mne tiee
ka: Co teba bylo toho
1865 Bohu, e tak trpl mnoho
pro lovka muk i nze?
To vm poviem ne na dlze.
Viece kdy Buoh neli dosti
jmaje peplovn milosti
1870 bez nie i jednj vlasti sla
umn bti nerodila
a chtiec, by byl lovk stvoen,
tehdy plnho bostvie koen,
sv vrchn mdrost, otvoil
1875 a lovka z hlny stvoil
i usadil v rajskm domu
ka: Plod s! A jee k tomu
poddal ve, co zem plod,
co lce, plav neb chod,
77

1880 na uitek jeho tlu

i dal jemu vi moc cel,
vk i prav svobodenstvie.
Kdy pak pro neposluenstvie
lovk byl skrze dibla klesl
1885 u vn kletvu, tehdy vznesl
Buoh na ten sd, e byl ztracen
lovk, a jinak navrcen
nemohl bti, jedno tady,
e Buoh z svho bostvie rady
1890 poiv i rozloiv ist,
pak chtl i musil s jist
z istj panny naroditi,
necht pravd ukoditi
ani nsil initi
1895 tm, ji smli proviniti
mylenm dle pchy radost,
pro Luciferovu zvist
s nebes s nm u peklo spadli.
Potom s proroci kladli
1900 jist proroctvie rozlin,
smysln mnoh enie slin,
na nebesa vzhldajce,
jeho ptie dajce,
volajce ve dne v noci
1905 a kc: Pi, pi, ra spomoci
nm z nze! Jak s i stalo.
Co s mluvilo i psalo
o nm, to on ve dokonal.
Krl David, ten po nm stonal
78

1910 ka: vn Boe mocn!

Vezi na svuoj lid nemocn,
schyl nebesa a sstup doluov,
dotkni hor, a jich podmolv
k vrchm vzk s lehkosti!
1915 To on mienil, by horkosti
pekeln zatopil v ske.
Jeremi pi tj vspo
ekl: vemohc Boe!
Vzvol sob tlesn loe,
1920 chvtaj, ju ny tha dti,
by s asa mohlo stti,
by ty nebesa rozdera,
sv milosrdenstvie zbera
i vstpil k nm nynie v spchu!
1925 Izai na tchu
nm drah enie povdl,
jak skrze svat Duch vdl
ka: Ej, to ot Jesse plodu,
z krle Davidova rodu,
1930 ist panna synem pone
i porod; a to zron
diet bude jmenovno
Emanuel, to znamenno
jest andl rady velik.
1935 To s proroctvie velik
k jeho narozen kladlo;
proto kdy prokletie spadlo
bylo ot nho do vka
na najprvnieho lovka,
79

1940 jen ruil jeho kzanie,

pak tj kletvy i vzanie
nemohl nikte rozvzati,
jedno ten, jen s tzati
ril z svho bostvie sil.
1945 Mariu, ist pannu mil,
vzvolil svmu tlu k matce
i poslal k niej na potce
Gabriele archandla,
jen jiej ta poselstvie cel
1950 zvstil ve viej dstojnosti
ka: Zdrva pln milosti!
Buoh s teb, to vz za celo!
Inhed s Buoh v to ist tlo
vloil skrze jejie ucho
1955 i nesl tak to drah rcho,
jak mu nise neukodil,
a s v istot narodil
i chodil na zemi tto.
A jak s bylo stalo zl to
1960 skrze jeho kletvu k vku
vn zatracenie lovku,
tak jeho opt zas
musil dobyti, vzepna s
na k, na pokorn vstpil
1965 a sv drah krv vykpil
lovka k jeho ddin;
umel i leal nevinn
a do tetieho dne v rovu;
vstal z mrtvch a ducholov
80

1970 radu diblovu pesdil,

j byl lovka peldil
jablkem na zatracenie vn.
Tak nm jeho ptie vdn
vm navrtilo spasenie.
1975 Vzte, e to jinak nenie,
ne tak, jak jsem vm pravila.
Misti echu: Panno mil,
povz nm, kdy jest z mrtvch vstal,
diblu, die, lovka otjal
1980 a sob jeho jmieti chtl,
kamo s on jest potom dl?
Jee-li na svt chod zde?
Kateina vece k nim: Ne,
po svm vzkieen velik
1985 zde byl sek nevelik,
v nm k apostolm pichzal,
kdy je uil; pak jim kzal
ruozno po vem svtu jti
vieru kce a kstti
1990 ve jm Otce nebeskho,
Syna i Ducha svatho,
vejednoho Hospodina,
a ka: Kto z vrnho ina
vm uv a ken bude,
1995 ten vn uzdraven bude.
Potom pak vstpil na nebe
a ostavil miesto sebe
nm sv tlo i krev svat,
abychomy jemu za tu
81

2000 slili v vzcnj obti,

jeho muky na pamti
jmli, dkujc mu proto,
e s ten pedc o to
ril jieti, e uzdravil
2005 ny a vnj strasti zbavil.
Tu on sed na stolici
u otce Boha na pravici;
otad byl vel, tamo vznide
a odtovad opt pde
2010 zas hroznch hnvuov budit,
sem ivch i mrtvch sdit;
v jeho p k jeho dvoru
musie vichni ud vzhuoru
s svmi tly z mrtvch vstti
2015 a z svch dl odpoviedati.
Tu s stane alost hrozn
nad tiem kadm, kto s pozn,
e neplnil vuole jeho.
Ten bude odszen veho
2020 dobrho i viej tchy,
pjde a nesa sv hiechy
s hroznm kikem na levici
do pekla, kde vn tici
nekonen bude jmieti.
2025 A dob s bud smieti
dkujce z toho Bohu,
e js jeho vuoli mnoh
plnili, na svt byve,
bludnj viery s pokryve,
82

2030 doslili s zadosti

jeho budcie radosti.
Ti nebud jmieti smutkuov,
ale dle svch dobrch skutkuov
jeho pravj ruky dojd,
2035 s nm u vn radost pjd.
Misti echu: Panno krsn,
Bohu lib i vhlasn!
Povz nm to z tvj milosti:
Kter js pak potebnosti
2040 to? Co-li s vykld tiem,
e je tak z mrtvch vstti vm
a jti na poszenie?
Pro ji na tom dosti nenie,
kdy lovk bude smrt sten,
2045 by byl skovn neb odszen,
a nebera na s znova
tla a vstvanie z rova?
Protiv tomu vece ona:
Tady ny Buoh i dokon.
2050 To vm doli rozumn
a vy tak slyte umn.
Buoh jest prv dokonan
na vem, ve vem, na v strany.
Ni v em nem nedostatka,
2055 ale plnho potka,
v nm s nise nedostv,
ale veho mu zostv;
i jest tlesnj postavy
dokonan lovk prav.
83

2060 Vady jeho jest plneko,

skrz nn, z nho a v nm vecko
jest. Poslyte mne jist vdk,
pro jest Adam slul lovk
a my tak vickni po nm.
2065 To s tak vykld o nm,
e zde zlo ml v tjto ryti
a tam vk u vnj byti.
Proto, by tak du byla
viec tam, jak by tla zbyla,
2070 nebyla by dokonan;
neb ona jm zde za pna
tlo u boiem obraze,
jeho dle jest tlu blaz.
Podl du spolu stane,
2075 kdy k sdu z mrtvch vstane:
jest-li zde dobe slila,
toho bude tam uila
ot boieho povolenie,
by nebylo rozdlenie,
2080 ne tak, jak smy z nho poli,
abychomy tak doli
skrz nn svho dokonnie
a v nm mli s nm poznnie,
dojdce rozkoi vn.
2085 Proto uite vy vdn
dokonnie misti svmu,
vezmc rozum k smyslu cnmu,
ostavte s veho bluda,
kad viery vie dobuda,
84

2090 rozmyslc s na ta slova,

je Bh skrze prorokova
sta ekl, na n s vrtiv,
vech mudrcuov mdrost zatrativ
i vch chytrcuov chytrost zkazi.
2095 Pro n j vm vm to razi,
by vy s Bohu vslnli
a modlm s neklanli
tm, je s padlci hruv,
o nich prorok tak ka mluv:
2100 sta jmaj a nemluvie,
ruce jmaj, jima hruv
nebud nise makati;
oi jmaj a blikati
nemoh ni zraku plodie;
2105 nohy jmaj a nechodie;
nosy maj a nepyie;
ui jmaj a neslyie;
hrdla dosti hladk jmaj,
avak jimi nevolaj:
2110 tak vickni zmmeni bud
ti, ji v n vie, v uobludu
jsce a iniec je tak.
Proto ostance vak
obludy, drte s ctnosti,
2115 abyste vrchniej mdrosti
tak nebyli otleni,
ale k Bohu pileni.
Kdy dievka ty vecky vci
domluvi, jak sama chtieci,
87

2120 a jinho mnoho sla,

k nmu nemm tolik smysla,
bych mohl to ve vypraviti,
tehdy misti s naviti
poechu, tu myslc v strachu.
2125 Vichni zahanbeni stchu
i ommeni tak hlp,
e jich kad jako v slp
oi postaviv hlediee.
V tom tak dn nevdiee
2130 ani umjiee z nova
tomu najmenieho slova
otpovdti ni ci,
ne tch vech s poe vlci
jazyk a zrak k zemi nie.
2135 Tehdy ciesa na n vzkie
hnvnm hlasem, jim na vzdoru
vstav s svj stolice nahoru
ka: pehanebn chlapi!
Nedarmo ste sluli lapi!
2140 Nejste misti, ale slupci!
Co stojte jako trupci,
oslnuve i zdevnve,
ohleche i onmve,
slova ci neumjc,
2145 ani plac ni s smjc,
jedno bledete prokysle?
Takli vy na vaem smysle
ensk moc ji obldila
i sv e pesdila,
88

2150 jak vs kad zmmen stoj?

Jeden mistr z nich vece: Tvoji
hnvi, ciesai, ny budie,
ale vak nm neostudie
pravdy, ji slymy sami.
2155 Nm s vichni misti znmi,
co jich koli na vem svt,
vak tch i dn u piet
nikdy nesml pomysliti
na to, by s protiviti
2160 chtl nm na kterm uen;
pakli s kte v podren
ns ktermu poprotivil,
ten je toho tak tiem uil,
e ho kad e schlustil,
2165 jak ot toho s hanb pustil.
Ale protiv tjto dievce
nenie i jednoho pvce
ani hovoie zdese,
neb je to uenie nese,
2170 toho s m srdce lek
i js mi velmi daleka
jejie slova i rozumy.
K tomu svdie moji umi,
e k nm toto v drahm slu
2175 nemluv tlesn du,
ale velesenstvie mocn,
utiteln pomocn
vm vcm, to my znmy,
jemuto s poddvmy:
89

2180 Duch svat, jen jest v ni vstpil,

ten ny zesil i ohlpil
bo moc, o nm ist
mluv tato panna jist.
Sob mistrovstvm nespomuoem,
2185 nic kiv e nemem
ani chcemy ani smiemy.
Proto tob to poviemy,
ciesai, vichni nematn:
poznvmy s udatn,
2190 e s s nmi tvj blud mine;
neuke-li nm jin
modly neb viery iejie,
jeto by byla jistjie
ne tvj stav je, v nm pebv,
2195 tehda vz, e darmo zv,
neb smy tv milost ztratili,
dnes s vichni obrtili
vrnm srdcem, mys ist
k laskavmu Jezu Kristu,
2200 jeho bom synem znmy
a za jeden Buoh jej jmmy
plnj moci, pln cnosti
nekonenie u vnosti.
A kdy ciesa to usly,
2205 s hroznm hnvem sede pye,
utieraje potu z ela.
Jeho mysl by nevesela.
Tasa s jako z omraza,
rychle prosted msta kza
90

2210 ohe velik vznietiti

ka: Tito s osvtiti
chtie, hanjc nae bohy!
Svzave jim ruce, nohy,
vechny v uohe umetachu,
2215 v nm oni beze veho strachu
pijechu to umuenie
skrze dievie ponucenie;
pro n umuenie zvni
bychu, jsc koronovni,
2220 do vnj radosti s Bohem.
Tu s pi udu pemnohm
na nich pokza div krsn,
e tch kad mistr vhlasn
krsn jako sp leiee,
2225 e na nich na vech nebiee
ani rcho ani vlasy
neopolelo v ty asy.
To jest vrn pravda cel.
Pak cn kestn jich tla
2230 v noci vzeme pohrabachu,
pro n vickni chvlu vzdachu
Jezu Kristu laskavmu,
vdy ovem Bohu mocnmu.
A kdy s to vecko skona,
2235 ciesa Maxencius vstona,
vezev na tu pannu piln,
hnvaje s z toho siln,
vida ji tak tvrdj viery,
a i dciej odpry
91

2240 protiv jiej nemohl mieti;

kza ji svm sluhm jieti
i muiti v nemilosti.
Tyto sluhy bez chlosti,
o to s nic netzave,
2245 v tu s dn uvzave,
inhed svlek cistu niti
i poechu bii bti.
A ti biov tak biechu
uinni, jak je v spchu
2250 ciesa biee kzal z hnvu
pipraviti pro tu dvu,
cht, by vila v jich bohy.
Kad bi ten ti batohy
skrut vlsenm jmjiee
2255 a na kadm konci biee
uzel zavzn polovem,
a ty uzly pak olovem
biechu chytrn oblity
a v tch olovciech zality
2260 jeheln udice siln,
jak kdy sluhy z mysli piln
bii udeichu k tlu,
a kde batoh ki cel
ostavil, to pak zkaziechu
2265 uzlov, ji proraziechu
tu nevinn dn ki;
a pak v tom uzlovm loi
udice s zavadiee
a to maso vysadiee,
92

2270 bolestiv derc zas.

kak odiva sta s,
Jezu Kriste, nad tv lad,
je biee v rozkoi z mladu
u Kosta, mocnho krle,
2275 jedink ve cti i v chvle
u sv matky cn vzchovna,
kde ni bolest ani rna
na ni nikdy nepovstala
ani raza kdy znala;
2280 ne jak sluie bti dcei,
je jest otci i matei
jedin, jsc pi bohatstv:
tak ona u postatstv
jmla zem, hrady, msta.
2285 Jezu, kak tv nevsta
truchle ste obnaena
dle tvho slavnho jmna,
jak sbila biee tob,
mimo t nechtieci sob
2290 voliti jinho chot.
Proto tk muky pro t
mile i pokorn trpla,
neb ty sluhy jejie tla
mkkosti nelitovchu,
2295 v tu dc ki prchu
bii ze veho ramene,
jak od kadho pramene
staniee s vlie koda
i nejednak nehoda
93

2300 na jejiem istciem tle.

To tu dle svho pietele
z esti barev ist mesla
u vrnj milosti nesla,
jako vrn mil svho
2305 nositi jm dle milho.
Prvn barvu nesla v spchu,
e t lci, jeto ktviechu
u biele i v ervenosti,
t s ob v tj alosti
2310 zmnive, vak krve nezbyve,
ale krsu sv pokryve,
zelensta pravm studem,
e ped tiem pohanskm bludem
ste obnaena jsci.
2315 U prav milosti vrc,
speni svoji ruce k sob,
zatvoivi oi ob,
hlavu schlivi s tii.
Nad n ti pohani li
2320 divok bitie tvoiechu,
od nichto ran s noiechu
blesky z jejie o jasn
v horkch krpkch il neasn
ps t lci dle bolest.
2325 Druh barvu bez viej pesti
nesla dle jinch ndj.
Ba kter jest kdy mileji
byl kter chot ne t drah,
e jejie blcie nah
94

2330 tlo ped pohanstvem stkviee,

na nmto rven ktviee
barva ot jejie krve svat,
kter ty pano klat
zkropichu tu blost stkvc.
2335 Mezi tiem pak mnoh ktvc
ri biee toho asa
znti z kuoe i od masa,
jak je udice zahnave,
mnoh od kost vydrave
2340 ostavily biechu svrchu:
ty pak zmrtvve na vrchu
rnchu s bolestiv.
Pt barvu alostiv
nesla dle ustavinosti
2345 svmu choti ve k libosti
jako jist vrn sluha.
Nejedna baton duha
bolest j k srdeku vzdehi,
pod ko krv nabhi,
2350 modre s, stezku sthi,
mezi rny s rozphi,
kady muka biem mil.
Nesnad bych ji tomu vil,
by nynie kter bez omyla
2355 tak vrnj milosti byla
a svmu choti tak pla,
by pro jednj rn stla,
jeto svat Kateina,
rozkon dci mateina,
95

2360 mnoho set na sob jmla.

V est barvu biee dospla,
by s odla v t asy,
v n jejie dcie vlasy
tu tak trpiechu za to,
2365 je s dre ne ve zlato
stkviechu, co ho jest na svt.
Ty s v alostiv piet
chvjiechu po jejie pleci,
a kde ti biov mec,
2370 mezi n s zapletiechu,
tu je i s plt vytrhniechu;
pak zvzenm jdce za s
ostaniechu j u mase,
v nm s skrze krev bleskniechu.
2375 Tak s ty barvy leskniechu
vecko druha pmo druze,
zde u mase, onde v duze,
biele, rn i zelen,
mod, lut i rven,
2380 kad v svj vlastnj postat.
Ach, to milost tu bohat
biee stany v rozbila,
e ta panna Bohu mil
muoe strpti to bitie!
2385 Drah Izaldy napitie
biee j dieve zavdno,
kdy ve snch by dokonno
jejie sbenie s Tristranem,
jen jest nade v vc pnem,
96

2390 mimo mocnjieho nenie.

Ducha svatho roenie
v jejie srdeku hoiee.
Proto kak hoce noiee
slzy z sv jasn oic,
2395 vak t muk i t tic
jejie srdeko v ten sek
nerozpi s za vlsek,
jedno, e vzdyche k Bohu.
A kdy ty panoe mnoh
2400 muku bitm jiej vydachu,
jid ped ciesae v strachu
kc mu: Co nm ke jee?
Maxencovi s zatee;
svch rukvv vzhuoru vse
2405 i kza ji vsti re
v jeden al velmi temn;
a ten biee tak tajemn,
jak ve jinho nikoho
nevsadiechu, jedno toho,
2410 jen s skutkem tak potratil,
jak mnie proto ivot platil.
Tudie vsadichu tu ladn.
Ciesa pod hroz nesnadn
dvmandct rytiem kza,
2415 aby inhed bez potaza
sv odnie na s vztiehli
a tj dievky tu tak stiehli,
jak miluj sv ivoty;
aby po ve asy po ty,
97

2420 dou j tu bude siesti,

ani pti ani jiesti
za dn vlas nedvali
ani kterch daruov brali
ot rdce ni ot afe,
2425 by k niej kterho lkae
pustili na kter chvli.
Ti rytiei vzeme pli
o to smysln s radichu
a tu stri usadichu
2430 tomu duostojnmu zbhu,
jeho dvanct dn steiechu.
V tom asu jeho krlov
slyavi ta hrozn slova
i tu zpovd tak piln,
2435 po jmieti mysl siln,
kak kolvk biee pohanka,
e ta dstojn kesanka
nze tak mnoho trpiee;
toho jiej el velmi biee,
2440 jak jiej povdly sluhy.
Vzpodjechu ji siln thy,
toho srden dajc,
na to veken smysl vzkldajc,
kady by sob vspomohla,
2445 by ji tak vidti mohla,
jak by toho nepovdl
nikte, ani ciesa vzvdl,
jejie mu, Maxentin lt;
neb by jiej najmenie skity
98

2450 neostavil pohromad.

Takto s svm srdcem v tj rad
chodieci hlede stieni.
Zatiem prosted drahch sien
postete ji rytie jeden,
2455 jen ve cti i u viee vzveden
biee i ve vie dobrot,
v studu, v kzni i v lepot,
u mustv i u mdrosti,
v lechetenstv i v edrosti,
2460 jako kad cn a vrn;
k tomu biee velmi smiern,
e svj cti uml hjiti
a viej ei utajiti,
co mu j kterm rozafenstvm
2465 kto povdl pod tajemstvm.
Porfirem ho jmenovchu,
vichni adov stchu
v jeho ruk, v jeho moci.
Ciesaovi ve dne v noci
2470 vojny strjce, zisk i koda,
nad rytiei biee vvoda,
urozen i vybran
ve cti nade v pohany.
Tehdy krlov tu k sob
2475 zavolavi v smyslnj dob
i povd mu sv vli
a kc: Vz, e srdcem boli.
Spadlo na m jedno chtnie.
Nestane-li mi s vidnie
101

2480 tj panny, jeto jest jata,

m mi radost vecka vzata tak k tomu dost noi.
Proto tebe velmi proi,
ra m nauiti tomu,
2485 kady bych j pila k tomu,
bych ji uzci s n mlo
pomluvila; mn by zdlo
se to za velik estie.
Porfirius na tom miest
2490 vece: Krlov dcie,
pro s tv srdeko smcie?
Co mne o tom jm tzati?
Tv mn milost jm kzati,
a j inhed bez potzanie
2495 jmm initi tv kzanie
bez rozpai, bez otklada.
Ale vak najlepie rada,
jie mj smysl m zachytiti,
jedno strn umtiti
2500 i podati ei sladkj
jim i slibuov, prosby hladkj,
aby ot ns dary vzeli
a toho nepovdli,
co my tam initi budem.
2505 Tak od krle hnvu zbudem.
Krlov toho pochvli
kc: Vichni darov mal
js mi k tomu, nevelic.
Kte js strn velic,
102

2510 js-li dob nebo chlustie,

daj jim, co chtie, a ny pustie.
Jdi pre a pracuj mi o to,
a j slibuji, e proto
do mj smrti v tom osudu
2515 viec tv pietelnice budu.
Porfirius jide tamo,
neb mu volno biee i znmo
tak tu s tmi strnmi,
s nimi mysly vnmi
2520 smluvi to, jak mu slbichu,
kdy by krlov po tichu
pila s nm k tomu ali,
chtiec dti s t drah tv
jim mluviti i uzieti
2525 a ped krlem toho pieti.
Tak s to nedlho kona,
a s jednj noci ona
snidesta, smyslem to sklade,
velmi tajn s ukrade,
2530 k tomu ali s brchu.
A jak brzo ped nm stchu,
tak Porfirus dvi otrazi.
Inhed je tak zarazi
vuon i svtlost velik,
2535 jak j sla tak velik
neby, bysta mohla stti
a jiej dobr veer vzdti,
ne v esti svtloemi
padesta oba na zemi.
103

2540

Svat Kateina, krsn,

smysln, dstojn, vhlasn,
zavola j z svch tichost
i potvrdi tch cnch host
k dobrj viee kc: Netbajta,
2545 vstata a s nelekajta!
Nebu vm m e pola;
neb vy tak k sob vol
Buoh do svj vnj osoby.
Inhed krlov ze mdloby
2550 vstavi s Porfirem nahoru
k tj pednj pann k dvoru
pistpista jako chtiece;
tepruv tidcetikrt viece
vidsta stvcie svtlosti,
2555 v tom ali, v nm v radosti
sediee ta dievka tich.
Tak tu nebysta licha,
by viec divuov nevidli:
uzesta, ande andli
2560 v koronch podl n stojie
a tu Bohu mil kojie
utenm na ve strany,
razy i jejie rny
ma mastmi nebeskmi;
2565 tak lkai andlskmi
Kristus sv chot tu kojiee.
Kak s krlov bojiee,
vak s svj mysli ten strach slpi,
opt ble k niej pistpi,
104

2570 dobr mysl v srdeko vzemi.

Svat Kateina snmi
koronu s jednoho andla,
i vstavi ji inhed z dospla
krlovj na jej hlavu
2575 a kc: Zvstuji po prvu,
jak mn svd m vhlasa,
e ty od tohoto asa
tet den tkch muk dojde,
po nich u vn radost pjde.
2580 Tehdy Porfirus s krlov
vzesta v ob srdci nov
mysl i bohat vesel,
jmajce tchy vel
tiem vidnm i t e,
2585 vzeme odputnie vdi
i jidesta opt za s.
Na zajtie inhed to sta s,
e jin rytiei mocn,
jeto jeho cti pomocni
2590 jsc jmjiechu jej za pna,
neb mu biee ciesaem dna
moc, e vldniee nad nimi
i bhe mezi nimi
dle velik potebnosti:
2595 ti sob s nm v obecnosti
v jedno tajn ukzachu,
na nm toho otzachu,
aby jim to vdti dal,
kde by sm noc byl pespal.
105

2600 Porfirus ze cnho smyslu

vece: Kterho myslu
jest v rozum, jen vy viee,
e mne va obec tiee,
kde sem spal anebo leal,
2605 co-li novin jsem utal,
kter sem ml utenie?
Toho vm nic teba nenie
vdti ani tzati.
Krom j vm chci kzati
2610 i raditi vm bez studu,
abyste vy svho bludu,
v nm ste do siej doby stli,
nechajc s Bohem ostali,
modlm s neklanjce,
2615 ale mne poslchajce.
Ostavte s tch bludnch loz,
netbajc vech ciesaskch hrz,
kad, jak najtvrze moha,
uv u vrchnieho Boha,
2620 jen dnem sviet, noc mra
a in ve to, co r:
hvzdy, msiec, slunce vzoil
i jest nad vm a ve stvoil,
jeho moc ve ut,
2625 pro nho ta panna vz,
kter vidieste muiece.
Tu dv st rytie a viece
svho bluda ukrtichu
a vichni s obrtichu
106

2630 pro jeho e v tu hodinu

k Jezu Kristu k Hospodinu.
Maxencius, ciesa tuh,
s svmi rytiei den druh
sede v ad s sv v rad
2635 i kza tu pannu mlad
pd se vyvsti z ale,
mn, by jejie svtlj ze
i jejie rozkonj krsy
mnoho ubylo v ty asy,
2640 co sedla u vzen,
e ku pit i k jeden
nise jiej nebylo dno
ni k lkastvie popno.
Tu ji z ale vyved
2645 pde, a velik nebled.
A kdy jiej ciesa zaze okem,
ana tak veselm krokem
pde jide i tak ile,
jako by i jednj chvle
2650 u vzen nesedla
ani kterch muk vidla
vze mysl proto velmi plan,
neb ji uze mnohem kra
i clej ve vie krsi,
2655 ne ji vidl biee v tom asi,
kdy vedena u vzenie.
Ach, vece, bez toho nenie,
by jiej dobe nechovali!
I kza, by zavolali
107

2660 strnch. Ti pijid v skuoe.

Tm mnoh ukrutn ho
kza muenm vydati,
vele s jim v tom vyznati,
m s tj panny nesnadn
2665 chovali, e tako ladn
sv plt leskne, krsy hojiec.
Svat Kateina stojiec
vzmluvi protiv ciesaovi,
nevrnmu Maxencovi,
2670 nechtieci, by tyto sluhy
kterj muky nebo thy
nevinny jsc pro ni doly,
a kc: Zl ciesai, poli
svj um k lepiemu rozmyslu;
2675 nemj tohoto domyslu,
by mn jiesti nebo pti
aneb kter pokrm ti
dvali od dvora tvho.
Vz, e sem od nikohho
2680 ztravy tlesnj nejmla,
ale jen skrze andla
krmil Daniele spoe,
kdyto ve lvovj oboe
vzal u krle z Babylona,
2685 ten m ede z svho lna
krmil, pojil i uzdravil
i sv milost oslavil,
jak sem vesela i silna,
k tomu ovem srdcem pilna,
108

2690 e mimo, Boha, nikoli

m mysl jinho nevol.
Ciesa veze z toho hnvn
a ka: v, e tak zjevn
ty s naim bohm smje!
2695 Rci vak, dokud s nadje,
bychom chtli roky dti?
Jednomu s tuto stati:
vol ze dvho, kter r.
Ji mne na tom nerozp,
2700 bych to dle chtl odvlci.
Tuto jest konn eci,
ju t jinako pestram:
anebo je bohm naim
uviece chvlu vzdti
2705 a vaie p ostati
s nmi mysly slinmi,
neb mukami rozlinmi
tce umuenu bti
a tady ivota zbyti.
2710 Svat Kateina krsn,
krotce i velmi vhlasn
odpovd protiv tomu
kc: Darmo, ciesai, k tomu
mluv hrozn i hnviv!
2715 Nero toho jmieti v div,
e lovk ivota d;
ovem j chci velmi rda
s ivotem ostati zdravie,
neb mi tu nadji pravie
109

2720 i jsem toho dobe jista,

e je smrt pro Jezu Krista
mile i pokorn vzieti,
to jest bytedln pijieti
vn zdravie, pln radost.
2725 Proe jz mm tuto dost
i jest mmu srdci ple,
e chci smrt pijieti mile
dle mho milho chot,
pi nm u vnm ivot
2730 budu, kde tchy vel
jest i bez konce vesel.
Tehdy Maxencius toto
uslyav, tepruva proto
naduv hrdlo z svho vaza
2735 svat Kateinu kza
muiti divok muk.
Na sv pomocnky v hluku
zavola ka: Vech vs proi,
vidte, ze hrozn noi
2740 alost i velik hnvy
skrze ei tjto dvy.
Myslte, co jest najpilnjie,
kak byste najsilnjie
muky vymyslili v spchu.
2745 Toho jz budu tchu
na mm srdci jmieti cele.
Tehdy pohani dosple
v libost tomu viej cti lichu
jednu muku vymyslichu,
110

2750 divok, tk, itn,

tako hrozn i peltn,
jeto nikdy nevdno
ani sluchem viec slchno
v irokosti veho svta.
2755 Tu toho drahho kvta
ti pohani, bludn chrti,
chtiechu pipraviti k smrti,
proto e nechtla zlatm
jich bohm, tm diblm klatm,
2760 viti ni chvly ci,
jm s ciesa chce a vstci.
Pospte tiem! na n vzvola.
Tehdy uinichu tyi kola
ped mstem na jednj rovni,
2765 mezi slpy, v n osovn
skipci biechu biti kyp,
skrze n provazy chyte
okolo hiedelv jdiechu.
A ta kola tu tak biechu
2770 jich mistrovstvem udlna
jako najhustjie brna,
jto zavlaij ita;
tak kolivk nabita
biechu tato kola vady
2775 eleznch hebuov, v nich brady
bidk, jakoto u bitev
Tater, Saracenuov, Litev.
Mnoho tiscuov tu ste,
jimto vm hrozno s zde
111

2780 i bidko na to hledti.

Tak chci vm povdti,
kak je biechu chyte spiehli,
e kdy za provazy tiehli,
tehdy z tch ty kuol dv spolu
2785 bele, ece k dolu,
bidkm bhem v prudkm plas;
a druzie dv kole zas
ezale, pro litn vzdoru
biec protiv nima vzhuoru.
2790 To ve, co mezi n vrhli,
to ti hebov roztrhli
na s do najmenie skity.
Nebyl by lovk tak lt,
by to vida stl neple.
2795 By vech najrejie pte
mezi ta kola vlealo,
to by bylo z nich tak mlo
mohlo utci s ivotem,
jako mrt neme kotem
2800 mieti probytie u moi,
by t prudkost v tom hoi
na drobty s nezezalo.
Vecko pohanstvo dealo,
necht stti pi tom strachu.
2805 Zatiem po strn poslachu.
Ti pived tu dc
pannu, jakto ruoi ktvci,
k tmto mukm pde vm zborem,
chtiece, by tiem hroznm morem
112

2810 jejie zdravie konec jmlo,

jak tomu kzanie chtlo
nesmiernho Maxentina.
Tehdy svat Kateina,
uzevi tu hrzu divn
2815 i muku tak peprotivn,
jeto biee pipravena
dle jejie slavnho jmna,
chtiec ju mezi n uvrci:
k tomu kad rozumu ci,
2820 jmla-li s co leknti?
Ano ne by kdy eknti
slovo mohla kter sta,
a by ta divok spsta
ji na kusy roztrhala.
2825 I poprosi, by podala
ta pohansk zb ten sek
mal, a by jejie hlsek
prosbu zprostel k Hospodinu.
Tak pokorn v tu hodinu
2830 ta vrn dievka i ist,
fajci v Jezu Krista,
poklee na sv kolen,
srdcem i mysl vzvolen
snan vzdechi v asnj dob,
2835 svoji biel ruce ob
nad hlavici sv nadvedi,
v nebe oima vhldi
vece: milosrdnc
Jezu Kriste vemohc!
115

2840 Ty, jen lsky i viej moci,

svch daruov i svj pomoci
tm vm, jen toho daj,
e tvj pomoci hledaj,
viec a v t fajce,
2845 v tob ndji jmajce,
nikdy neodpovie vlasem,
ale vdy hotovm asem
zjevuje jim milost svoji:
vezi dnes na truchlost moji,
2850 uslyi m prosbu k sob,
volajc u mj sirob,
zjev sv milost mn, svj sluze,
abych j od tjto nze
byla tv moc zprotna
2855 i t zl smrti zbavena,
pro ni s vznikla ta diela.
Rai seslati andla,
jen by ta eleza zkazil
i tato kola rozrazil
2860 s jich pin se velik,
abych j tv moc velik
ohlsila i tv panstvo,
a tak to hlp pohanstvo,
vida tv moc i tv divy,
2865 nechaje vie svj protivy,
odol bludnmu kmenu
a tvmu svatmu jmnu
s svmi hls chvlu pn,
je jest poehnno vn.
116

2870

A jak brzo tu e skona,

tak netae vstti ona,
a hned r oblak vznide,
v nmto andl s nebe snide
a ten lui bez rozpaka
2875 z toho jistho oblaka
mocn silnm, mocnm lomem
tak divokm, prudkm hromem
v t mlzi mezi ta kola,
jak jich i dcie pla
2880 tu pohromad neosta;
ale tak je siln zchvosta
oblakovm opeenm,
e tiem prudkm udeenm
od eleza i od lesa
2885 dzky od tch kuol v nebesa
tetiechu nahoru jdce
nad ty lidi, jeto dce
jejie umuenie stchu.
Ty pak na n litn prchu,
2890 z oblakuov jdc opt za s.
Toho dne ten div tu sta s,
e ten hrom i ta nekuda
toho pohanskho uda
tyi tisce na smrt zabi.
2895 Tepruv bo hnv oslabi,
e tm viece neuspoli.
Jako biee pomstil koli
tch t dietek, je u peci
Kaldei chtiechu uci,
117

2900 jich krl Bohu byl protivn,

tu s tak sta div divn:
kdyto je u pec vsadichu,
vecky diery zahradichu,
a pec biee neumalen,
2905 s tymi dny ti noci plena
pravm sem dle horkosti,
tehda jim Buoh z svj milosti
seslal ot nebes andla,
jeho moc inhed z dospla
2910 u tj peci vrch prorazi
a z niej s plamen vyrazi
tyidcat loket nade v lidi
i zee v litnj neklidi
ty vecky, jeto tu biechu.
2915 Tak koli tuto v spchu
pomsti svatj Kateiny
pro jejie pokorn iny
nad nevcm pohanstvem.
Ciesaov se vm panstvem
2920 biee ostala na hrad;
s Porfiriem v tajnj rad
sediee naplkajci,
dvno velmi akajci
boie pomsty divnj rny.
2925 A kdy hrom ji ty pohany
pobi i smrt postie,
tak s krlov pre vzdvie
doluov udatn k ciesai,
kc mu: lt ohai,
118

2930 ne mj mui, ale rte,

pevztekl pekeln chrte,
vech hnvuov plamenn zi!
I co chce, huben tvi,
bojovati e mnoh
2935 protiv mohciemu Bohu?
Rozmysl s, u viee chud,
mi sv zlosti i sv bludy,
znamenaj ale jedink
to po nynjiem inku,
2940 kak jest mocn Buoh kesansk,
kak krlovn i kak pansk,
kdy pomoci r komu,
jen jednm luenm z hromu
dnes tolik tiscuov tvho
2945 lidu zabil z hnvu svho.
To uslyav ciesa ot nie
kie velmi neochotn,
hnvn naduv s v hromadu,
jektaje pro litn vadu,
2950 roztnaje zuby slova
a ka: co ty, krlov,
mluv? Nhle mi ty ei,
doad nm to bude v di,
a nesmcej naich pnuov!
2955 Zda t jest nkto z kesanuov
chytrotmi mistrovskmi
odvedl nebo ry svmi
obrtil snad na jin stav?
Nhle toho s ty ostav
119

2960 a jmj v svj ei smieru,

neb to beru na m vieru
dnes i pisahaji na tom
mmu bohu, jmnem Batom,
i vm mm bohm velikm:
2965 nenavrt-li velikm
s myslem k svmu stavu,
e j tob dnes tv hlavu
ki s tvho vazu stieti
a tv maso zec vzieti
2970 i rozmetati, v tom mi vi,
ptactvu i rozlinj zvi,
a t tv chytrost oprav!
Krlov vece: Unavili m tv zlost, to nic nenie.
2975 Neb m vuole i m chtnie
jest, pro vn Buoh umieti!
Ciesa kza inhed jieti
ji i vyvsti ped msto
svm sluhm, a jee pes to
2980 kza ten ciesa nebon,
aby eleznmi roni
jejie prsi prodesili
a za ty ji povsili.
Kdy ji sluhy z tj ponuky
2985 vediechu na tyto muky
pro jejie ist nevinu,
tehdy na svat Kateinu
krlov vezevi vece:
Ji ke mn spje m pece,
120

2990 mil panno Kateina!

Popros za m Hospodina,
jeho dle svatho jmna
jsem j, ciesaova ena,
tuto svdn pi vzpodjala
2995 a to u m srdce vzala,
e chci mile i pokorn
dnes pijieti smrt porn
pro milost vrchnieho otce.
Svat Kateina krotc
3000 vece: krlov slavn,
Bohu lib, ovem sprvn!
Nero nic stskati sob,
neb to j zvstuji tob,
e dnes bude dno pro to
3005 za mincie panstvie toto
nemincie kralovnie
tu, kde vn radovnie
jest, jeto nikdy netie;
a za smrtelnho mue
3010 neumierajcieho krle
ze, Jezu Krista v chvle.
O to s ty sluhy shled
a tu krlov vyved
ped msto na tu popravu.
3015 Podl svho zlho nravu
obnaive ji i szuchu
a jejie prsi pronznuchu
od kost ostrmi kostny,
jak byl kzal ciesa zlostn,
121

3020 i vzvsichu na dva krsy.

Tu pak ty krlovj prsi
jak nuzn z tla vydchu,
tak jiej potom hlavu stchu
meem, a jejie duice
3025 pro muku tjto dvice
i skrze ty astn muky
k Bohu v nebesk proluky
jako andlek bre.
A jak brzo noc mre,
3030 tak Porfirius v tu dobu
nkter kesany s sob
pojem i jide za celo
a sloiv to chvaln tlo
piklek, lechetnmi mastmi,
3035 jeto dalekmi vlastmi
biechu v dary mu poslny,
jejie tla vecky rny
zmazav, doby z zem rova,
v nmto tu krlov schova.
3040 Pak nethn ztra vstti,
a ten ciesa je s ptti,
kto to byl, jen to osnoval,
e tu krlov pochoval.
I poe pchati divy,
3045 necht hnvy, by kto iv
ped nm ostal pro ty skutky.
A kdy Porfir ty zmutky
uze, e tak prch z toho
a jinm lidem tak mnoho
122

3050 in nze zlost katn,

re vstav jide udatn
smyslem ped obliej jeho,
pro Bh s peviv veho.
Munm srdcem pede kroi
3055 a vezev mu mezi oi
vec: zl, ne zchlben
ciesai, ale huben
love, veho inu
kter tmto lidem vinu
3060 dv, e je mu hlavn?
Zda s stalo v tom nesprvn,
e jest bo muenice,
Jezusova obtnice
dstojn, v zemi schovna?
3065 Kter-li tob mdrost dna,
e tak bezprvie skld?
Kdy srdcem tak piln d,
cht toho jist vzvdti,
tehda j chci povdti,
3070 nebu tebe po tom tha:
j jsem, Jezu Kristuov sluha,
pochoval, to vz, krlov,
jeto pro tv ducholov
zlost z tohoto svta sela,
3075 jejie duice jest vzela
ped Buoh z muenie istho,
v nho j, Boha jistho,
vi i sem sob vzvolil,
bych pro tak sv krev prolil.
123

3080

A kdy ciesa to uslye,

dlho zamlav zdvie s,
sede a opustiv re,
co koli js pi tom hluce,
vznesa hlavu vzhuoru kie,
3085 jako tur divok ie
hnvn z divokho hlasu,
a s vickerni uas
ud, co jich pi nm biee,
a ka: nesnadn hiee,
3090 e vech hubench hubenstvie,
vech neastnch nezboenstvie,
vech smutnch truchlost velik,
vech alostnch moc velik
u mm srdci s stavila!
3095 K emu m jest pipravila
tato mladik dveka,
enskj prody obleka,
jejie srdce jest plneko
mdrosti, jak nm to vecko,
3100 co s jest najlepie psalo,
mmu ciesastv slualo
a mn bylo najmilejie,
to s skrze ei jejie
od ns nynie odchlilo
3105 a nai vc tak zmlilo,
jak neviem, co zdieti sob.
Sklesna svoji ruce ob,
vstav i jide v jedno tajno,
jeto jinm biee hajno 124

3110 neb on tu sede v rad

s svmi zemany v hromad i kza vm svm vtzm,
pnm, knieatm, rytiem,
s seb na tu radu jti
3115 a ka: Ji tiem nechci dlti!
Proi vs, rate mi k tomu,
kak mi uiniti tomu,
by s Porfirus navrtil
a svho bludu ukrtil,
3120 v nm jeho srdce oblito.
Tehdy vickni rytiei tito
echu: Zle, ciesai, sd,
ty br sm u viee bld,
sv vc nepodobn stav.
3125 Ale on jest tob prav
ve vem mluvil pravdu prav,
a jest ji pravho stavu
doel, sloiv bludn dielo.
A my vichni podl nho
3130 chcemy perdi ostati
a dnes sv ivoty dti
ve jm Krista pro tu dost,
by nm dal nebesk radost.
Tehdy Maxencius e tuto
3135 slyav ot nich, tepruv kruto
sob tu uini. V ten as
tak neznm, pehrozn hlas
pusti z hrdelnho teva,
jako lev divok eva,
125

3140 mumle jako medvd v sob

by lt, v alostnj sob
nevda, kam oi vznsti.
I kza ped msto vsti
ten pansk zbor nemalek,
3145 Porfira i tyto vecky
rytiee vrnj postavy,
aby jim vem setnc hlavy,
pak jich tla bez odvlaky
vezmc, metali u mlky
3150 ruozno psm, aby je sndli.
Tehdy katov, diev ne sedli,
a sv brni s seb vzeme
vedu Porfira pojeme
se viem rytiestvem ven z msta,
3155 kde jich dlnie nepesta.
Z nonic sv mee vynchu
a jim vm jich hlavy stchu
i jich tla rozmetachu,
jak byl ciesa kzal v strachu.
3160 Tak ti jist uennci
biechu bo muennci,
vzeme smrt pro Krista smle
a jich pak duice cele
jid vecky bez pakosti
3165 ped Bh do vnj radosti.
Ciesa vzpodjechu thy.
Na zajtie zsadi sv sluhy,
kde ten sd konati chtiee.
Jee prv syt nebiee
126

3170 krve muennkuov z jich masa.

Sv zlobiv vli pasa
kza svat Kateinu
ped s vsti v tu hodinu
i vece k niej: Nue krsn
3175 panno, mdr i vhlasn,
lkem ktvcie jako ruo!
Jinak ji bti neme
to vecko, co s jest stalo
kody, mnoho nebo mlo,
3180 mn s prvem od tebe vile,
a do t nynjie chvle,
e zpue mnoh ddina:
kak jest kolivk tv vina,
vak chci vecko odpustiti,
3185 chce-li jet opustiti
sv chytr e i odpru
a pijieti nai vieru.
Chci t za sv najmilej
pojieti i najurozenj
3190 mho ciesaovstvie psti,
kdy s to nemohlo stti,
by pojala mho syna;
ale chci, to vecko mina,
t za ciesaov jmieti,
3195 a co jedno bude chtieti
i co mysl pod koli,
to ve bude po tvj vuoli.
Pakli toho zdieti nechce,
zda ktermu roku vzechce,
129

3200 toho nelze bude tob.

Vol ze dvho jedno sob:
aneb m za hospode
jmieti a na na olte
naim bohm sv obt nes,
3205 neb to vol, e tob dnes
stane huben odplata,
e tv hlava bude sata
od tvj je meem v div
u rozhranie alostiv
3210 na odivu dle neklidu
vemu pohanskmu lidu.
Svat Kateina krotce,
pomniec na vrchnieho otce,
vece: Nenie to bolestn
3215 ani huben ni lestn
ni co podobn k alosti,
komu z malitkj malosti
dostane s vc velik.
Nerovn miera velik.
3220 Kto by mdr byl to had,
komu po slunenm zpad
vzejde v svj drahj blesknosti
slunce nebeskj svtlosti,
i d s mu vn ti?
3225 Nenie alostn tam jti,
kde za smrt vn ivot vrtie,
smutek v uodtuchu obrtie
a tebnost v utenie,
tu, kde nedostatkuov nenie,
130

3230 miesto ple hlasy hladie

a za tuto alost dadie
pln radost, vn bydlo.
Ale kdy tob ostydlo
ve dobr, a ji nemohu
3235 tebe obrtiti k Bohu
ani co k tvj vuoli ci,
dle tiem nechci odvlci.
Nic tvch rokuov nehledaji
ani odvlaky daji,
3240 vd, es s v zlobi zmyslil.
Konaj tak, jakos zamyslil,
jm m ke vemu hotov!
Co mi pro sv ducholov
zlost me, to ui nze!
3245 Tepruv opt Maxenc v tze
zil tak nsiln z hlucha
jako ze vsteklho ducha.
Vztek jazykem i vzmlmola,
hnvivm hlasem zavola
3250 mnostvie i kza ji jieti
a vyvedc hlavu stieti.
Kdy ji ped msto vediechu,
alostn na ni hlediechu
lid, jeto jdiechu za n.
3255 Nejednu pohansk pan
biee vidti slziece,
na jejie postavu ziece
i na tu rozkon krsu,
elejci toho asu,
131

3260 e jest takej dievc krsnj,

urozenj i vhlasnj,
neduostojn smrt snti.
I dachu svj ei vznti,
hlun k sluchu ji hladiece,
3265 na to vickni jiej radiece,
by s vdy tomu odjala
a tak hanebn nedala
zahubiti svj mladosti,
by br po ciesaskj dosti
3270 mocn ciesaov byla
a tj tkj smrti zbyla.
Zatiem biechu na prostran.
Svat Kateina na n
ozevi s i vece k nim :
3275 nemd ud, i m
s smtte, hlediec na m,
sob stskajce za m?
Mu i vy eny, svho
plate i smutka przdnho
3280 nechajte ni mne v em pyte
ani dle mj smrti kite,
pro ni j mm snadn kodu.
Ale jmaj-li kto rodu
dobr neb milosrdenstvie
3285 kter pro m podobenstvie,
elejc mne i mj strasti,
tch jz br vech prosi zvlasti,
aby smutka nechovali
a mj s cti radovali
132

3290 vichni, ji mne stojie podl.

A j vm povd: toho dle
m srdce tu prosbu vznot,
neb vidta moji oi
Jezu Krista laskavho,
3295 jen jest radost srdce mho,
jeho moc vemu odol,
an m mile k sob vol.
A ten jest mj moci ilost,
ten jest m rozkon milost,
3300 ten muoj krl i ciesa mocn,
ten mj dui jest pomocn,
ten mj mil chot vhlasn,
ten mj drah enich krsn,
k nmu m v mysl jest vzata:
3305 nebo on pln odplata
i mocn obrada svatch,
v ist viee z svta vzatch.
To domluvivi k tj sle,
stnae poprosi mile,
3310 by s vzdral mal chvli,
a by sv potebn pli
i modlitvu k Bohu zdla,
jak by mohla neb umla.
Toho jiej povoli muec,
3315 k jejie smrti neby nuec,
ale pijem k sob mee
vece: Nemj i jednj pe,
panno krsn i dstojn!
Tehdy tu ta chvaln i hojn
133

3320 bojovnice Jezusova,

vzdechi z srdenho slova,
ze viej sly to odleki,
na sv kolen pokleki
i sp svoji ruce krsnie,
3325 vznesi svoji oi jasnie
i veze na nebe jima
kc: Jezu Kriste! Ty m
radost jsi i cn prospcha,
vech v t vcch tcha
3330 i vech svatch dvic chvla!
S teb vzata vc nemal.
Mj cn choti kratochviln,
vemohc Boe siln,
jz dkuji tvj milosti,
3335 es m podl duostojnosti
ril dti k tovaii
mezi tv dvi i
i pipomanti znm.
laskav, vezi na m
3340 a smiluj s dnes nade mn,
ui v tom sv milost se mn,
za n k tob oi vznoi.
Milostiv Boe, proi
tebe, napl m danie:
3345 kte mu nebo panie
ke cti i chvle tvmu jmnu,
jeto kesanskho kmenu
js a nestojie u bludu,
kter est initi bud,
134

3350 m kdy v em nazvajce,

m muky vzpomnajce,
podaj tvj pomoci:
v kterj kolivk nemoci
bud aneb v kterch kodch,
3355 na sue nebo na vodch,
u vzen le u sda
nebo z nemocnho truda
v smutc, v nsilnj porob,
u pelsti nebo v chudob
3360 ke mn zavol jich ple,
ra je, Hospodine, ile
uslyeti a jim dti
to ve, co bud dati.
Jee tebe proi z toho:
3365 Kde m muky bud u koho
psny v domu neb na list,
nebo kter knihy jist
o nich bud uinny,
ra jim dti jich odmny,
3370 Boe, aby s v tom domu
z nhlj smrti i ot hromu
i jednj kody nestalo,
ne s vdy ve dobr dlo
a nic zlho nekodilo,
3375 ni s v nm kdy urodilo
diet m kak potvoen,
ale v dobrot szoen
jsa, vznikl v lovka slinho,
jen by podl inu cnho
135

3380 byl ve vecko dobr sboen.

A pakli kto bude sloen
smrt, e na nen svt mos
a mj pomoci popros,
jsa pravj viery v svm slu,
3385 daj mi, Boe, by ta due
diblu nebyla poddna,
ale pi tob vzchovna.
Hospodine, ji prosbu vzdavi
a sv vlku dokonavi,
3390 slzami oi vzmrkajci
klei, pro t akajci
smrti od mee bidkho,
jmto z mysla stydkho
tento masa jedva vldne,
3395 jen dnes na m ji spadne,
neb od nho mm umieti.
Mil Boe, ra pijieti
duiku m milostiv
a dovsti radostiv
3400 skrze ruce tvch anjeluov
i tvch svatch archanjeluov
k tmu sedn u pokoj,
kde vech svatch dvic okoj
jest i radovnie vn.
3405 A jak ona tjto pnie
prosb uini skonnie,
tak inhed bez pomeknie
nad n hlas ot nebe snide,
jento perozkon vnide
136

3410 v jejie sluch i v jejie ui

a jiej takto ka odtui:
Dvnos dala, m vhlasn!
Pod sem ke mn, v cnosti krsn,
m mil choti dcie
3415 v tuto rozko! Tob dce
js pi mn bydla szoena,
rajsk vrata otvoena.
Tebe piebytek v stavnm
pokoji i blahoslavnm
3420 hotov ek i miesto,
m mil drah nevsto!
K nmu u brzkosti pojdi,
nebeskj radosti dojdi,
nic sob netesknc, dn!
3425 Cos podala, m ladn,
to jsi vecko obdrala;
vm, od nich s tob chvla
bude dieti, z uinnie
vzpomanc tvho muenie,
3430 slibuji hotovie u moci
ze viej jich nze vzpomoci.
A kdy tento hlas jie dod,
tato slova dopovd,
inhed ta svat dvice,
3435 vzezevi na kata z nice,
svch stvcch vlasv doshi,
sv blc ji zthi
vece: Ova, to odol
m p! Ji m k sob vol
137

3440 muoj krl, jen v krle plen.

A ty initi neleni,
konaj, v ntos s uvzal,
jakto t tvj ciesa kzal.
Tehdy on svj me vythna,
3445 nad hlav jm prudc shna
i st jejie hlavu ist.
Kde s t novin jist
dasta dva divy vidti
a ta v duostojnj pamti
3450 sluie jmieti vdy v zpt:
E z tj hlavy po tom stt
i z jejie je z milcie
miesto krvi mlko blcie
ede teiee potokem
3455 na zemi ped mnohm okem.
A to Buoh uinil proto,
e drahcie mlko toto
znamenvalo jistot
jejie velik istotu
3460 i jejie panenstvo ist.
Druh div s sta zajist,
e andli piletchu
a to vzcn tlo vzechu
i nes je v dstojnosti
3465 u povtrnj vysokosti
na tu horu, na Sinai,
zpievajce: Adonai!
Svat! Tu ji pochovachu,
a jej dui poslachu
138

3470 do nebes u vnc est.

A ta hora sv dl jest
odtad, kde ta panna, svat
Kateina, byla sata,
dvdcat dn neb mlem dle,
3475 na nieto skovna v chvle
ona od anjelsk ruk.
V nm miest bo ponuk
u jejie hrobu nemlo
divnch divuov s ji stalo
3480 i dnen den vdy s dj;
neb kto, majc v niej ndji,
putuj k jejie milosti,
ti viej nemoci i truchlosti
zde i na onom svt zbud.
3485 Jee poviem, ne oblud,
kak tu Buoh jest vemohc
zjevil jeden div divc:
e z jejie svatho hrobu
plove olej v kad dobu
3490 bez obleka vdy stavn;
a jee kam koli slavn
z jejie tla svat kosti
bud pineseny v cnosti,
ne omyln, ale cele,
3495 z tch s v zejmosti dosple
i dnes pot olej svat,
od nhoto mnoh jat
lovk bolestn chromot
na diech svho ivotu
139

3500 zdrv i vesel s poke,

kde tiem olejem pomae.
Tak jest svat Kateina,
pedrah dci mateina,
bojovavi i skonala
3505 a sv smrt pomnieti dala
i najposledn sek ten,
pt nade dvma dst den
prosince toho msiece.
A jee ku pravdu viece,
3510 e nechybila za vlsek
v tom: tho dne i v t sek
vzdala dui k Hospodinu
u ptek v est hodinu,
jako Kristus, n spasitel,
3515 naich du uzdravitel,
el i dal s k mukm za ny.
Jemu krli nade v pny
bu ve cti slva nemal
i na vky vkm chvla!

VYDAVATELSK STUDIE A POZNMKY

tedovk legendy neboli ivoty svatch bvaj v novj dob

zhusta chpny nesprvn. Bud se k nim pistupuje jako k dlm historickm a poaduje se na nich pesnost v datech apeliv vystien prosted
a pomr, v nich svtec vyrostl, nebo se zase posuzuj jako umleck dla
literrn a od autor se oekv tolik, jako od modernch spisovatel romn historickch nebo ivotopisnch. Jestlie pak legenda takovm poadavkm novodobch ten nevyhovuje, odvracej se od n a prohlauj ji za
literrn tvar mncenn. Ale toto stanovisko je zcela nesprvn: legenda
nechce bti ani histori ani umleckm dlem, a nelze j tedy vytkati jako
nedostatek ani historickou neobsanost ani zanedbvn umleckho zetele. Legenda chce bti obrazem svtce, to jest lovka, kter jest konkretnm
ztlesnnm kesansk ctnosti, a l jej prv jen potud, pokud se v nm
ctnost a dobro ztlesuje a nzorn projevuje. ivot svtcv byl pro vc
pkladem, jak si ponati na cest ctnosti, povzbuzenm k ivotu v pravd kesanskmu podle pkazu evangeli, a spolu zrukou, e jako svtec
i oni mohou pekonati svou lidskou kehkost astti se podobnmi svmu
Spasiteli. Jest tedy legenda literrn dlo vzdlvateln, je chce psobiti
na nboensk ctn apetveti ivot. Vytk se asto legendm, e jsou
schematick a ablonovit, e historick osobnosti jsou vnich zbaveny sv
individulnosti a do jist mry isolovny od prostoru a asu, e na msto
konkretnch osobnost nastupuje asto bytost ideln, zosobnn abstrakce.
Legend vak nejde o vylen svtce jako pouhho lovka, nbr bytosti,
vn se projevuje vy sla, a to prv jen v okamicch, kdy se tato sla projevuje. Zzraky, pro n legendy byly tak tko pijateln osvcenskmu racionalismu i novjmu positivismu, jsou nezbytnou soust legendy apat
pmo k jej podstat. I vkanonisanm procese ostatn pipad rozhodujc
143

vznam zzrakm, tomu, co Bh in praeter causas a nobis cognitas: zzraky jsou dkazem svatosti. I stedovk vdl ovem velmi dobe, e znamen
a zraky svatost netvo, nbr ji jen dosvduj, jak to vyjdil na pklad
Bruno Querfurtsk ve svm ivotopise naeho druhho biskupa svatho
Vojtcha; ale prv proto je legenda bez zzraku nemysliteln, nebo by j
chybla prv zruka nadpirozen moci a sly svtcovy. Je ovsem pravda,
e jsou mnoh legendy, je se skldaj jen ze zzrak, namnoze znan fantastickch a bizarnch, jejich clem je spe vzbuzovat div a pobavit ne
pinsti duchovn pouen, ale tm nen nijak zeslaben vznam a hodnota
legend vpravm slova smyslu. - Podotkli jsme, e autoru legendy nejde obyejn o doclen ink umleckch. Tm ovem nen eeno, e by legenda
nemohla bti umleckm dlem, jestlie se jejho sepsn podjal opravdov
umlec, jen dovedl ve svm pojet slouiti vlastn cl legendy s hlediskem
umleckm. Legenda stejn jako literrn dlo chce psobiti na mysl tenovu, a proto bylo nasnad, e skladatel legend asto sahali k dobovm
tvarm literrnm, aby tak snze doli sluchu u lid, k nim jinak bylo
tko proniknouti. Nesmme jen zapomnati, e pro autora legendy je hodnota literrn vc podrunou, nikoli hlavn, a e by tedy bylo nespravedliv
inesprvn posuzovati legendu jen jako umleck literrn dlo.
Ve stedovku byla legenda proto tak rozena, e kesansk ctnosti byly
tehdy idelem skuten ivm, o jeho dosaen lid opravdov usilovali,
apklad svtcv proto psobil tak mocn. Odpovdala tedy legenda iv
poteb lidovho ducha; zejmna duchovenstvo vidlo v n jeden z nejinnjch prostedk, jak psobiti na mysl vcch. Pro jej oblibu zmocovali se vak jejch nmt i spisovatel z ad laickch, kterm leckdy pli
nezleelo na hodnotch nboenskch, nbr lo pedevm o vyhovn
poadavkm obecenstva. Tm se prv vysvtluje, pro je v literaturch
nrodnch tak velk poet legendrnch skladeb bez vyho posvcen.
Protoe vak obyejn lait spisovatel jen zpracovvali legendy sepsan
dve latinsky a pidrovali se namnoze svch pedloh dosti vrn, pevldaj ivei lidov legendrn skladby, je zstvaj vrny vlastnmu posln
tohoto literrnho druhu. Didaktick jejich sloka nebyla pi tom nijak na
zvadu, nebo didakse tvo podstatnou soust stedovkho literrnho
dla vbec. Hodnota literrn je zvisl pedevm na osobnosti autorov.
144

Podobn jako v jinch stedovkch literaturch i u ns setkvme se

s legendou v samch potcch literrn tvorby, psan jazykem nrodnm
(legenda psan crkevn slovansky nebo latinsky je vbec prvm samostatnm projevem duevnho ivota v naich zemch). A podobn jako
vjinch zemch mono tu pipomenouti jen proslulou starofrancouzskou legendu o svatm Alexiovi - maj prv nejstar dochovan skladby
literrn rove pozoruhodn vysokou a odliuj se po umleck strnce
prospn od etnch skladeb pozdjch rzu spe emeslnho. Jsou psny
verem - stejn je tomu i v cizin. Jsou zpracovny podle latinskch pedloh a sousteuj se, pokud lze z dochovanch zlomk soudit, na vyprvn
pbh apotolskch, len ivota Panny Marie a snad i umuen Kristova.
Jejich autor rd peruoval sv vyprvn vlastnmi vahami, aby objasnil
azdraznil nauen z vyprvnch pbh vyplvajc, anebo narkami na
souasn udlosti; jedna takov narka dovoluje tak zjistiti, e tyto legendy vznikly na potku XIV. stolet. Verovan legendy vznikaj pak dle po
cel trnct stolet, ale jejich umleck hodnota je zpravidla mnohem ni.
Zato nabvaj zvenho vznamu legendy prozaick, vznikajc pekladem
nejproslulejch legendrnch svod stedovkch, jimi jsou ivoty otc
aLegenda zlat, za panovn Karla IV. Nejvt jejich pednost je vynikajc
kultura slova, akoliv i po strnce ist vpravn zejmna pekladatel Legendy zlat (neboli Pasionlu) osvdil nemalou samostatnost.
Skladatel verovanch legend z pozdjch dob sousteovali svou pozornost bud na svtce domc, jako byl svat Prokop, nebo na nkolik svtc, jejich obliba byla v t dob zvl rozena, jako sv. Ji a sv. Dorota.
K tmto oblbenm svtcm patila v naich zemch od poloviny XIV. stolet tak svat Kateina. V n spatoval svou zvltn ochrnkyni od bitvy
u San Felice Karel IV., k n se obracelo tak duchovenstvo a studentstvo
jako k orodovnici nejvlastnj - byla pro n pedstavitelkou kesansk
uenosti vtzc nad pohanskmi bludy - a jej cta byla nepochybn pevn
zakoenna i v lidu, nebo jej pbh je v naem nrodnm jazyce nkolikrt zpracovn: przou v Pasionle, verem jednak od slepho Jakuba ble
neznmho a znovu v dob Karlov neznmm umlcem, jeho dlo zde
vydvme.

145

Tato legenda je skuten dlo umleck. Ji jej rozsah upozoruje, e

autoru nelo jen o prostou reprodukci pbhu, a zpsob zpracovn potvrzuje, e mme ped sebou uvdomlou umleckou osobnost. Pro si autor
vybral za nmt svho dla prv pbh svat Kateiny? Kdyby mu lo jen
o popis muk, mohl si zvoliti stejn dobe kteroukoliv jinou z etnch svtic, je ochotn prolily svou krev za Krista, jak o nich vypravuje Legenda
zlat. Vbila-li ho pedevm konverse, mohl uiti stejnho motivu z legendy svat Barbory, jejm uitelem v kesanstv byl dokonce crkevn otec
Origenes. Zbv tedy jako jedin prvek, jm se legenda svatokateinsk
li od jinch, jej disputace s pohanskmi mistry, a v len tto disputace
skuten nachzme v jeho dle stejn mnoho samostatnch prvk, jako
vpopise Kateinina biovn nebo prosted, kde se odehrlo jej zasnouben s Kristem. Z pohnutek, je vedly kvolb svat Kateiny, nesmme ovem
vyluovati ani jej dobovou oblbenost ani specifickou formu, j se odehrla
jej konverse, toti vidn: sta vzpomenouti si na vznam, jej svm nkolika vidnm pipisuje Karel IV. sm ve svm ivotopise, nebo na vidn
svat Brigity vdsk i svat Kateiny Siensk (tak tato svtice dostane
pi svch mystickch zsnubch od Krista prsten, jej vid i po skonenm
vidn na sv ruce), abychom pochopili, e itento motiv mohl u naeho autora pi volb nmtu spolupsobiti. K tomuto zvru vede i srovnn s obma druhmi, ji ve pipomenutmi staroeskmi versemi tto legendy:
v legend Jakubov cel obrcen Kateinino vbec chyb - tak tomu bylo
ostatn ive vtin latinskch legend - a disputace smistry je vyprvna jen
zcela strun. V Pasionle se o disputaci a vtzstv Kateinin in zmnka
jedinou vtou, naproti tomu konverse Kateinina je vyprvna v podstat
shodn a pomrn stejn obrn jako v legend na (akoli Legenda zlat
v pvodn podob jet tohoto motivu nemla). Nemal vznam ml vak
pi volb nmtu i krlovsk pvod a stav Kateinin, jako i okolnost, e
jejm protivnkem byl sm csa. Touto stavovskou pslunost hrdin byla
autorovi dna monost, zpracovati svj nmt vysokm stylem, ao to mu,
zd se, hlavn lo.
Pedlohou eskmu bsnkovi byla latinsk legenda, skldajc se ze dvou
st, z nich prvn, mlad a pochzejc snad z Italie, popisuje Kateinino
obrcen na vru a jej zasnouben s Kristem, druh, star a rozenj, l
146

jej boj s Maxenciem, hdn s pohanskmi mistry a umuen. Tato latinsk

legenda byla u ns ve XIV. stolet znan rozena, jak dokazuj etn podnes dochovan rukopisy.
Ze sv pedlohy pejal n bsnk v podstat beze zmny osnovu djovou.
Shodn s n l v prv sti Kateinino mld a jej vynikajc vlastnosti duevn i tlesn a jej sebevdom, kter j nedovoluje provdati se za
mue mn dokonalho ne je sama. Kateina odmtne proto i syna csae
Maxencia aned se ve svm rozhodnut zviklati ani prosbami matinmi
ani domluvou ptel. Matka ji zavede k svmu rdci, poustevnku, doufajc, e se mu poda pimti dvku k povolnosti. Poustevnk vak vyuije
vhodn pleitosti, aby odvedl mysl dvinu od pomjejcch vc tohoto
svta khodnotm trvalm: vyl j Krista jako idel mue, kter Kateininy
nroky nejen spluje, nbr jet nekonen ped, a porad j, jak by ho
mohla spatiti. V nonm vidn zjev se Katein Panna Maria s Kristem
a jeho krsa pesvd dvku opravdivosti slov poustevnkovch; nepoda
se j vak spatiti Kristovu tv, protoe nen jet poktna. Kateina se
d hned druhho dne poktti a Kristus se j zjev po druh, tentokrt ji
v podob dosplho mue, nikoli dtte jako po prv, a pijme Kateinu za
svou nevstu; snubn prsten najde Kateina rno na svm prst. Kateina se
pak stane dokonalou kesankou a obrac na svou vru vecky sv poddan.
V druh sti je vylena jej muednick smrt a jej vtzn zpas scsaem a pohanskmi mistry. Kdy csa Maxencius nut sv poddan, aby
obtovali pohanskm bohm, a pronsleduje kesany, vystoup Kateina
na jejich obranu a dokazuje csai falenost a bludnost jeho pohanskho
nboenstv. Csa si nedovede sm proti n poraditi, a povol proto padest
pohanskch mistr, aby ji usvdili z bludu a odvedli od kesanstv. Vsledek slavnostnho hdn je ovem prv opan, ne csa oekval, misti se
daj Kateinou pesvditi o pravd kesansk a rdi vytrp muednickou
smrt. Kateina je pak ukrutn zbiovna a vsazena do ale, v nm ji Kristus zzran uzdrav; obrt tu na kesanstv dokonce i manelku csaovu
ajeho prvho rdce Porfyria s velkou rytskou druinou. Nakonec je sata
a andl penesou jej tlo na horu Sinai, kde se nad jejm hrobem dj zzraky a do dnenho dne.

147

Na tto djov osnov esk bsnk mnoho nemnil. Rozvedl sice jednotliv nznaky, nepidal vak nic, co by aspo v zrodku nebylo obsaeno ji
v jeho pedloze, naproti tomu zase nkter vedlej episody ascny vynechal. To je, jak bylo sprvn zjitno, zjev ve stedovku zcela bn, nebo
stedovk literrn obecenstvo nepoadovalo na svch autorech ltkov
originality, chtlo slyeti radji nco pravdivho ne novho. To plat tm
spe o legend, nebo pbh svtice byl jist dostaten znm a nebylo tedy
mono podnikati v nm libovoln pravy a zmny. Pesto vak psob esk
legenda dojmem podstatn jinm ne jej latinsk originl. sten je to
zpsobeno zmnou pomru mezi jednotlivmi stmi vyprvn, jinm rozdlenm drazu. esk bsnk rozvedl nkter scny znan do iroka, jin
naproti tomu zrekapituloval zcela strun, tak zejmna zvr legendy nebo
pechod mezi druhm vidnm a vystoupenm Maxenciovm na scnu. Se
je rozvedena prv rozmluva Kateinina s poustevnkem, ob vidn a Kateinino biovn. Mimoto pidal n autor na zatku charakteristiku csae
Maxencia a otce Kateinina Kosta, jist jen z ohledu na stavbu dla; stav je
tu proti sob zajmav do kontrastu, take by mohl vzniknouti dojem, jako
by v dle lo o souboj tchto dvou panovnk; Kostus vak velmi brzy miz.
Jak siln byl u naeho autora zetel k vyrovnan stavb dla, patrno i odtud,
e vodn partie legendy (ne se vyprvn zcela sousted na Kateinu) je
stejn dlouh jako zvr legendy o zzracch po smrti Kateinin.
Vznamnj rozdl mezi legendou eskou a latinskou vznik tm, e se
esk autor nijak neve na slovn znn sv pedlohy: vid jasn ped svma oima dje, len v pedloze, a ve svm textu se sna zachytiti spe
to, co vid, ne co etl. Kdeto pro latinskou legendu jsou jednotliv osoby
v n vystupujc sotva vce ne jmna, kter by ppadn mohla znti zcela jinak, n bsnk je vid jako skuten postavy a dovede svmu teni
vsugerovati, e jde o iv lidi. Zachycuje ve svm dle jejich postoje a gesta
vsituacch djov nebo citov vznamnch a psobivch aspo nznakem;
to plat sten tak o prosted, v nm se jednotliv scny odehrvaj.
Bylo by snad mono ci, e proti plonmu len legendy latinsk pevld v esk plastick vidn, proti prostoru dvojrozmrnmu trojrozmrn.
Tak se na pklad v latinskm textu dvakrt konstatuje, e poslov csaovi
spatili Kateinu; esk bsnk v obou ppadech naznauje postoj, v nm ji
148

spatili - po prv jdouc s matkou, po druh stojc vedle n. Podobn kdy

Kateina pijde sdliti matce sv rozhodnut, neprovdati se za csaova syna,
esk legenda dodv, e si sedla vedle matky; dle uvd, e poustevnk,
rdce krlovnin, bydlel v jednch horch, ve skle, v hustm a pustm lese.
Zejmna asto a rd uvd n autor vnj vraz duevnho stavu svch
osob: podrobn je vylena pnliv a alostn prosba Kateinina k Pann
Marii, aby j ukzala Krista; zjitna bledost jej tve po prvm vidn; vbuchy csaova hnvu jsou nkolikrt popsny znan nzorn. Tak prost konstatovn latinskho textu Veer, kdy vichni usnuli je rozvedeno
aopsno konkretnjmi obrazy: Kdy veei dali v dvoe a vechny ohn
utuchly a vichni lid usnuli, atd. Jen vjimen rozvd vak bsnk tyto
zrakov pedstavy obrnji - to plat pedevm o popise sn, vn se Kateina zasnoub s Kristem, a o vylen ran, zpsobench Katein biovnm;
obyejn se spokojuje vytenm nkolika nejdleitjch rys aponechv
svmu teni, aby si scnu sm dokreslil. Akoli z nkterch mst je patrno, e bsnk ml schopnost vidt plasticky a oste a jasn vyjditi to, co
vidl (vimni si na pklad ver 698-701: Po jejie blc lk slzy potkem
s valchu, jejie oi s kalchu ve krvi velik dost), nevynakldal velkho
sil na to, aby vystihoval vnj podobu vc a lid, nebo byl se svou dobou
pesvden, e zevnjek vc nikterak nevyjaduje jejich vlastn podstatu.
Proto se tak nesnail vykresliti individuln portret hlavnch jednajcch
osob; fysickou krsu l jen u svat Kateiny a malikho Jeka, jinak
podv jen charakteristiku mravn. A to jet jsou pi Katein jednotliv
konkretn rysy podny roztrouen po celm dle, bsnk sm nechce nikde
podati jejho popisu ve vlastnm, technickm smyslu slova; pokud mluv
o jej krse sm, spokojuje se jen veobecnmi obraty, naznaujcmi, e je
nejkrsnj na celm svt. Detailnj len jednotlivch rys Kateininy
podoby podv jako soust dje: po prv ji popisuj man alexandrijt
poslm, hledajcm pro syna csaova nejdokonalej nevstu; jindy je uvd
bsnk sm - v popise biovn, kde jednotliv znaky tvo podklad pro symbolick vklad barev, vystihujc nekonenou mru jej lsky ke Kristu. Jindy
konen naznauje bsnk velikost Kateininy krsy inkem, jak mla na
jin lidi, pedevm v jejch setknch s posly csaovmi, ale tak pi jejm
louen s many alexandrijskmi, kdy je vedena na popravu. Tato etrnost
149

v konkretnch detailech se velmi dobe shoduje sumenost a vraznost

jednotlivch gest, kter bsnk pisuzuje svm postavm, a je nepochybn
vdokonalm souhlase i s vtvarnm umnm gotickm.
V em se esk legenda od latinsk li zcela podstatn, jest jej tn. Cel
dj se odehrv v ovzdu psn dvorsk etikety a obadnosti, a bsnk optovnm uvnm nkterch pdavnch jmen a slovnch obrat tuto strnku svho dla neustle zdrazuje a poukazuje, jak vzezen i chovn jeho
hrdinky vyhovuje i nejnronjm poadavkm jemnho vkusu. S dvorskou uhlazenost a dokonalm sebeovldnm svat Kateiny jsou v pkrm
rozporu nespoutan vbuchy Maxenciova hnvu. Maxenciovo pohanstv
jev se naemu bsnku nepochybn i jako spoleensk nedostatek, nebo
mu zabrnilo dospti k ctnostem pravho ryte, jejich pedpokladem je
ovem kesanstv. Tmto hlediskem teba vysvtlovati tak, pro se bsnk
tolikrt vracel pomrn obrn k len projev csaova hnvu. Nkter
drastitj vrazy, jich svat Kateina a zejmna csaova ena v rozmluv
s Maxenciem uvaj, neznamenaj u tchto postav poruen dobrho tnu,
nebo jednak ve stedovku nebyly pociovny tak siln, jednak (v pojet
bsnkov) vypovdaj o csai jen pravdu.
K dalm znakm umn eskho bsnka pat dobr ovldn vypravsk techniky. Bsnk sm se sna udreti svou osobu pln v pozad, dj se
rozvj bez jeho poznmek a vysvtlivek i bez pokusu, vyvozovati z jednotlivch phod mravn nauen. Nejdleitjm prostedkem k zachovn tto
vypravsk objektivity byla bsnkovi pm e, kter uv stejn dovedn
k rozvjen dje, k charakterisovn osob i piblen jich teni. Pm ei
vytvej situace a fakta, jimi je podmnn dal dj: tak Kateina vyjaduje
monologem sv rozhodnut, neprovdati se za neznmho mue, pmou
e sdluje tento svj mysl matce i sv setrvn pi nm pes matiny
domluvy; pmou e vzbuzuje tak poustevnk v srdci Kateinin touhu
po Kristu a stejn se i Kristus s n zasnubuje.Dialogicky se odehrv tak
konflikt Kateinin s Maxenciem, jen je podkladem veho dalho dn.
Zst jednajcch osob se tak asto dovdme o zevnjku osoby druh; tak
Kateina podotk, e je matka na ni rozhnvna, co z tnu vlastnch slov
krlovninch nijak nutn nevyplv; podobn zase poustevnk upozoruje
na Kateininu bledost po prvm zjeven Kristov. Pipomenut ji mono150

log Kateinin seznamuje ns s jejm velkm sebevdomm, zaloenm na

pesnm poznn vlastnch pednost. Pm ei vkld bsnk asto do st
i postavm episodickm a podrunm, je se v latinskm originle vbec
ke slovu nedostaly; z toho nejlpe vidme, jak velk vznam bsnk tomuto
stylistickmu prostedku pikldal. Jinm projevem te snahy po objektivit, j je (vedle jinch dvod, s nimi se jet seznmme) motivovno
toto nadmrn uvn pm ei, jest bsnkv zpsob, konstatovati prost
nkter faktum a ponechati teni, aby si z bsnkova len nebo z dan
situace vyvodil pslun dsledky sm. V detaile je to patrno na pklad,
kdy legenda pipomn, e se Kateina po ktu opt oblk, a pedtm nebylo eeno, e se ped poktnm svlkla (vklad, e tento dj je naznaen
vslovech legendy: pokti jej ivot ist, by byl nepochybn ponkud nucen) - to vak bylo pro posluchae samozejm a implikovno v ktu samm
anebylo teba o tom zvl mluviti. Bsnk vak postupuje stejn ivjinch
ppadech, kde jeho mylenka aspo pro ns nen tak jasn na prv pohled.
V apostrof ke Kristu, pedchzejc ped popisem biovn, bsnk uvd,
e Kateina vyrostla jako jedin dcera bohatch rodi a nepoznala tedy
fysick nmahy ani bolesti; ze souvislosti je vidt, e bsnk chce pipomenutm tto okolnosti zviti tenv soucit s jejm utrpenm, ale vlastn
smysl ver objasn se nm teprve, vzpomeneme-li si na pesvden tehdy
rozen, e urozen lovk sn fysickou bolest mnohem h ne lovk
prost, hrubho tla, zvykl tlesn nmaze. Bsnk vak oekv, e si toto
vysvtlen jeho ten (nebo poslucha) dopln sm. Potal tedy se znanou
souinnost svho publika, a ji odtud je patrno, e uril sv dlo pro publikum vzdlan, je mlo podobn fond vdomost a pesvden jako autor
sm a dovedlo pochopiti a rozvsti si i to, co nebylo vyjdeno pln. Pi
takovm publiku meme tak pedpokldati znalost konvenc a pedpis
stedovk poetick teorie a pochopen pro zpsob, jakm jich autor db.
Zjem autorv upr se pedevm k dji, ale podl lidskch initel nanm je pro nho nkdy vc zcela vedlej, jak patrno zejmna na mst,
kde l umuen mistr (vere 2209-20); tu jest uveden rozkaz Maxenciv ikonstatovno jeho proveden, ale nen vbec eeno, komu byl rozkaz
adresovn a kdo jej provedl. Tm je odvodnno, pro se autor vbec nepokou charakterisovati episodick, pro dj nutn, ale celkov bezvznamn
151

postavy. Tm vak mono vysvtlovati tak, pro v legend nenachzme to,

emu kme rozvoj charakteru - povaha Kateinina i csaova je od potku
a do konce ustlena a konflikt vyplv nutn z jejich rozdlnho nboenskho pesvden, ale i z povahovho zaloen jako i skutenost, e
autor pi len dj nepovauje za nutn upozorovati na jejich pinnou
souvislost, a nkdy i takov odvodnn vynechv, kdy je nalezl ve sv
pedloze. V latinsk legend Kateina obrt csaovnu a Porfyria na kesanstv svm pouenm, v esk vsak cel tato e chyb a fakt konverse nen
autorem vslovn ani pipomenut; dosvden je teprve dalm jednnm
Porfyriovm a csaovninm. Podobn i inek Kateininy apologie kesanstv na pedstavitele pohansk uenosti je znzornn tm, e se misti
postav na odpor csai a pijmou muednickou smrt, autor sm vsak otom
nic nevykld. Bsnk sm jen zcela vjimen popisuje duevn stav jednajcch osob, vyhb se psychologisovn; nejdleitj vjimku tvo (vere
529-49) len zmatku, do nho uvedla Kateinu e poustevnkova, z kter
se dovdla, e dokonal mu podle jejch poadavk pece jen existuje. Ze
zpsobu, jakm bsnk mluv o zpase jej nedvry s pesvdenm opravdomluvnosti poustevnkov, by bylo mono souditi, e mu chybly i vrazov prostedky pro jemnj psychologick rozbor. Dleitj byla vak
patrn jeho snaha po objektivit; monology a dialogy seznamuj tene
s psychologi postav pmo, bez zprostedkovn autorova. Snad pi tom
vak spolupsobila iokolnost, e stedovk jednotlivec vbec pikldal jen
mal vznam svm soukromm osobnm citm, jak to mono pozorovati
na pklad ve vlastnm ivotopise Karla IV. Autor ostatn i zde nepochybn
potal se souin nost svho tene. - Do jak mry byl pro naeho autora
dj hlavn vc, patrno i odtud, e popisy a nzorn len rozvj v souvislosti s nm; to plat zejmna o scn biovn, pi n je dokreslen fysick
portret Kateinin, ale stejn postup zachovv autor i jinde. Krsu Jeovu
popisuje tak, jak ji Kateina vid, nepodv jej samoeln popis. S tm
souvis ostatn i pipomenut ji len vnjch vraz duevnho pohnut.
Plastick vidn autorovo vyvolv otzku, jak asi byl jeho vztah k vtvarnmu umn. Tu je dleit, e Kateina ve sv pedsmrtn modlitb pros
zvl o bo milost pro ty, kdo budou ve svm dom mti vymalovan jej
umuen nebo jej obraz nebo aspo knihu o n. Tato slova, je znj pmo
152

jako propaganda pro malskou a psaskou dlnu, jsou vlastnm pdavkem

eskho spisovatele, v latinsk legend se nenachzej. Podobnou prosbu
nachzme i v nkolika jinch verovanch legendch staroeskch, ale tato
okolnost nijak nezeslabuje vznam uvedenho msta. Meme povaovati
za jist, e skladatel legendy o svat Katein byl seznmen s kvetoucm eskm malskm umnm souasnm a ml o n iv osobn zjem, jinak by
byl sv hrdince nevkldal do st podobnou prosbu. Projevuje se tu spojitost
autorova s jeho dobou.
Podobn je dobov podmnna i zliba, s n autor rozvedl motiv slovnho zpasu mezi Kateinou a pohanskmi mistry. Modern posuzovatel
vesms vytkaj plinou obrnost tto partie skladby, ale pro souasnky
bsnkovy disputace jako metoda scholastick vdy mla zcela jin vznam
ne pro ns. Pi mylence, uiti j jako umleckho prostedku, psobil snad
i ohlas nedvnho zaloen prask university. I zde projevil bsnk dobr
umleck instinkt, nebo se nesnail reprodukovati podrobn theologick
a filosofick argumenty, je nalezl ve sv pedloze; toliko prv ze t e
Kateininch je v podstat peloena z latiny, druh dv jsou celkov samostatnm vtvorem naeho skladatele. V dle ovem nejde o skutenou
disputaci - na prosbu Kateininu jest mistrm nadpirozenm zsahem od
potku zabrnno postaviti se svtici na odpor - vtzstv kesanky je dno
pedem, a tm nepochybn pro novodobho tene cel disputace vlastn
pozbv smyslu. Stedovk obecenstvo ctilo vc asi jinak, jemu bylo patrn vznamnj slokou situace zhloupnut mistr, zpsoben bo moc.
Podobnch pznak stedovkho ctn, tko pijatelnch teni prolmu kolou realismu, je v legend vce. Tu sta pipomenouti, e Katein,
touc po nejdokonalejm mui, se zjev Kristus v nru Panny Marie
vpodob dcka, a Kateina jej bez nejmench rozpak pijme jako uskutenn svj idel. V druhm vidn, jak je l esk legenda, m Kristus
snad ji podobu dosplho mue (usuzujeme-li sprvn z oznaen Buoh
mocn a z toho, e sed na trn); v latinskm textu jej i zde chov Panna
Maria v nru.
Nejpozoruhodnj z mst, kde esk autor e rozvedl nznaky sv pedlohy, jsou jedin dva obrn nzorn popisy, kter v legend nachzme:
popis sn, v n Kateina po druh uvid Krista a zasnoub se s nm, a popis
153

Kateinina biovn. Protoe jsou, jak aspo vyplv ze srovnn s latinskm

originlem, vlastnm duevnm majetkem naeho bsnka, vzbuzovala vt
zjem badatel, kte doufali proniknouti jejich rozborem ble k autorovi
legendy.
Katein se zdlo, vypravuje bsnik,e se octla v krsnj sni, ne jakou
kdy spatilo smrteln oko; jej zdi, okna i strop byly ze zlata a drahokam
a na strop se pohybovalo slunce, msc a hvzdy prv tak, jako na obloze
nebesk. Smrem k vchodu stly v n dva trny, na nich sedli Kristus
aPanna Maria. Protoe se zdlo nepravdpodobn, e by bsnk, jen jinak neprojevuje velk zliby v popisech, byl vloil toto msto bez vnjho
popudu, hledaly se podnty jeho inspirace. Pomlelo se pi tom nejprve
na inspiraci literrn: vzor bsnkova len byl spatovn v popise chrmu
sv.Grlu, jak jej podv nmeck bse zvan Mlad Titurel a jen vynik stejnou ndherou drahokam i podobnm napodobenm oblohy, jako
djit vidn v na legend. Nelze ovem dokzati, e by byl esk bsnk
tuto nmeckou skladbu byl etl, a mezi obma popisy jsou vedle nkterch
shod i vznan rozdly: neshoduj se pln ani jmna drahokam, jimi
jsou ob stavby vyzdobeny, a esk legenda nepipomn barev jednotlivch
kamen, je v nmeck bsni jsou uvedeny. Tyto neshody pivedly Fr. Spinu, vydavatele legendy, k mylence, e bsnkv popis mohl bti podncen
vlastnm jeho zitkem; vyloil pak nov podobnost mezi legendou a vzdobou hradnch kapl na Karltejn, na kterou bylo ji dve upozornno,
atvrd, e stavby karltejnsk byly vzorem len v legend. Mylenka tato je
velmi lkav; lze zajist pedpokldati, e umlec, pohybujc se ve vy esk spolenosti doby Karlovy, byl seznmen jak s Karltejnem, tak se stavbou
dmu svatovtskho, jeho svatovclavsk kaple byla pozdji pebudovna
podle vzoru kapl karltejnskch. Mylenka Spinova byla tak pijata s velkm zjmem. Je-li vysvtlen Spinovo sprvn, nemohla legenda vzniknouti
dve, ne byl Karltejn dostavn a ukonena jeho vnitn vzdoba, tedy
ped rokem 1355. A prv tato monost, zskati aspo jedno bezpen datum pro uren legendy, pivedla nejspe Spinu k tomu, e vynaloil na svj
dkaz tolik pe. Ale jeho vysvtlen je nesprvn: prv tak jako by nebyl
mohl pouiti ivch model pro vylen krsy Kateininy, nepoteboval
bsnk ani hmotnch pedmt jako vzoru pro popis sn. Popis ten ostatn,
154

vimneme-li si ho ble, plinou nzornost nevynik, nen ani jasno, jak

byl tvar sn - bsnk ml na mysli nepochybn prostor kruhovit, ale nikde
to nek; uvd toliko ltku, z n byla postavena, a krom toho jen lesk,
jm byl cel prostor proniknut. Len podobnch ideln krsnch staveb
a mstnost je motiv v stedovk literatue velmi ast a vt vznam pi
nm mla literrn tradice ne jakkoli vnj podnty. V naem ppad lze
ostatn bez obt zjistiti vzor, jej bsnk ml pi svm len na mysli; je
to nebesk Jerusalem, popsan v 21. kapitole Zjeven svatho Jana: A bylo
staven zdi jeho jaspis, msto pak samo bylo zlato ist, podobn sklu istmu. A zkladov zdi mstsk velikm kamenem drahm ozdobeni byli.
Zklad prvn byl jaspis, druh zafir, tet chalcedon, tvrt smaragd. Pt
sardonyx, est sardius, sedm chryzolit, osm beryllus, devt topazion, dest chrysoprassus, jedenct hyacint, dvanct ametyst. Dvancte pak bran
dvancte perel jest, jedna kad brna jest z jedn perly. Z tchto kamen
chyb v legend jen sardonyx a chrysoprassus, pidn je rubn, tyrkys, palejs
(rubinballais) a grant. Tak vere legendy o umlm slunci a hvzdch byly
nepochybn vyvolny dal vtou Zjeven (21, 23): A to msto nepotebuje
slunce ani msce, aby svtily v nm, nebo slva Bo je osvcuje. Toto msto
Apokalypsy bylo ve stedovku dobe znmo, byly k nmu skldny komente verem a przou, a bsnci ho asto uvali, aby dodali barvitosti svm
popism - jeho ohlasy nachzme na pklad v starofrancouzskch verovanch romnech o Troji a o Thbch. Tak chrm v Mladm Titurelu je
osnovn podle vzoru nebeskho Jerusalema, jen je v bsni pi tom vslovn
pipomenut. Tm spe lze pedpokldati, e jej ml na mysli n autor:
msto, kde se Kateina s Kristem setk, je nepochybn jeho sdlo, a tm je
podle Zjeven prv nebesk Jerusalem. Ten byl tak chpn jako symbol
crkve vtzn a pstup do nho byl oteven kadmu, kdo na tomto svt
pro Krista trpl, jak ujiuje domnle ambrosinsk hymnus Urbs beata Jerusalem, tvoc soust oficia na den posvcen chrmu. Djit Kateinina
zasnouben Kristovi by bylo tedy mono chpati snad i jako pedzvst jej
muednick smrti. Domnvati se, e by esk autor k znalosti citovanho
msta Apokalypsy byl poteboval prostednictv nmeck bsn, nebylo by
sprvn, protoe v na legend jsou jmenovny i takov drahokamy, je se
vyskytuj v Apokalypse, nikoli vak v nmeck skladb. Popisuje-li Titurel
155

ibarvu drahokam, in tak podle bn praxe stedovkch vyklada Zjeven svatho Jana; n bsnk zde tohoto motivu nemohl pouiti, protoe jej
chtl rozvsti na jinm mst.
Vznam svho popisu biovn, je Kateina musila vytrpti, podtrhl bsnk tm, e jeho jdro zarmoval apostrofami, v nich vystupuje ze sv vypravsk objektivnosti. V popise samm zdrazuje hlavn barevn kvality
ran, zpsobench dtkami na jejm tle, a vykld vznam tchto barev
jako svdectv o velikosti a plnosti lsky Kateininy ke Kristu. Mylenka
podobnho symbolickho vkladu barev naprosto nen pvodn, naopak je
to ohlas doktriny v stedovku velmi oblben, ale vlastnictvm eskho bsnka jest jej aplikace na popis biovn. Bsnk sm ostatn pedpokldal
u svho posluchastva znalost tto symboliky, nebo vznam jednotlivch
barev vtinou jen naznauje a tak barvy jen vjimen jsou pmo pojmenovny (proto je bsnk nepochybn v zvrenm souhrnu uvedl vecky
jet jednou). Nen snad teba v zjitn esti barevnch odstn vidti nov
potvrzen autorovch schopnost pozorovatelskch, nebo bsnk byl patrn
ji pedem rozhodnut pouiti esti barev, je mly v milostn symbolice
nejvt vznam. Jako jin stedovc spisovatel i autor na legendy povauje barvu zelenou za symbol potku lsky, blou za znamen nadje,
erven mu znamen r lsky, modr vrnost a vytrvalost, ern bolest
(obyejn zna smutek) a lut doclen vech tueb, ukojen lsky. Tak
pro toto msto legendy byl hledn pm pramen, z nho by byl bsnk
erpal sv vdomosti, ale takov ptrn bylo pedem odsouzeno k nezdaru,
nebo pramen toho rzu vbec neexistoval. Jde tu o zcela bnou konvenci
spoleenskou, obecn rozenou, jak patrno z bsnkova oekvn, e obecenstvo porozum i jeho narkm a nznakm, a znalost podobnch konvenc se obyejn jinou cestou ne knin. I v jinch naich literrnch
dlech z druh poloviny stolet XIV. a potku nsledujcho setkvme se
asto s vklady pln shodnmi, stejn v lyrick psni Barvy vecky jako
v theologickm pojednn o pprav ke zpovdi, je rozliuje svtsk aduchovn vznam jednotlivch barev, ob vak vychzej ze shodn zkladn
mylenky. Ani pvodce Tkadleka, tedy dla urenho pro nejvy vrstvy
spoleensk, nedal si ujiti tento motiv; Netst vysvtluje Tkadlekovi, e
se nezastavuje ped nikm, a prav: Nic se na barvy neptmy, tak nm biel
156

jako ern, tak nm ern jako blankytn, tak nm zelen jako er, tak nm
lut jako plav, nic sob i lid jedn barvy jako druh nevmy. Anebo
co s znamen jich okrlen? Kdy my moc svho protivenstvie seem,
tu my nic neminem, na se oddme. Tu fiola sv moci ped nmi neskryje
sv rozkon barv vie ustavinosti. Tu lilium krs sv a sv blost ped
nmi neutee sv dobr ndj. Tu ruoe erven sv arlatn barv v hoc milosti nm se neopne, tu dtelk, ni betan, ni chvojka, ni barvnek,
jen jest vie poat milosti vuodce, nm se neskryje... Tu tak plka sv
miezh, sv lut barv, jen na han vydna jest, proti nm neze. Autor
na legendy pouil tedy nov bnho motivu, aby znzornil nekonenou
lsku svtice k jejmu nebeskmu snoubenci.
Abychom legendu mohli sprvn pochopiti a oceniti, teba si pipomenouti, e vznikla v dob, kdy literrn dlo bylo vnmno vce sluchem ne
zrakem; obecenstvo se s nm seznamovalo naslouchajc pednesu autora samho nebo recittora z povoln, nikoli tenm knihy, jak jsme tomu uvykli
v nov dob. Dla skldan pro orln pednes vyznauj se pravideln jistmi znaky, jich nenachzme v literatue knin. Nkter stopy poukazuj, e i nae legenda souvis s bsnickou technikou, jak se vytvoila pro
skladby mluvn; nejsou pli npadn, co svd nepochybn o stylistick
vysplosti a obratnosti autorov, ale jejich existence i vznam jsou nesporn.
Vpodobnch skladbch autor asto pmo oslovuje sv obecenstvo, nkdy
je i napomn k tichu a pozornosti; v legend nachzme jedin doklad
(ver 2781): Tak chci vm povdeti. Bylo teba vyznaiti vraznji potek akonec jednotlivch episod a st skladby; dlo se to obyejn opakovnm jistch ustlench formul, pipomnajcch asov vztahy - vlegend se tak opakuj obraty v tom ase (vere 145, 240, 811, 2432, srovnej
i706,1162,2396), spojen s adverbiem ztra: inhed ztra, ne k veeru (426,)
na zajtie inhed to sta s (2587), pak nethn ztra vstti (3040), na zajtie
zsadi sv slhy (3167), nebo jet uritji: ciesa inhed v ty hodiny (208, 2630,
2829); v tu dobu (1194, 1389, 3030). asto se uv v podobnch ppadech jen nkterch adverbi: potom (ver 1115), zatiem (398,1622,) tehdy
(2474,2732,2813, 3134), inhed (856, 916). Z obshlejch formul mono
uvsti: Tak s to nedlho kona (2526, srovnej jet 2234: A kdy se to vecko
157

skona; t 3080, 3432). Tyto obraty upozoruj, e se mn situace nebo

scenerie, a bylo jich teba pro orientaci posluchastva. Stereotypn jsou tak
formule, jimi jsou uvozeny jednotliv pm ei; je v nich obyejn jmenovn mluv a pipojeno sloveso vece, ka, otpovd a pod.; jist rozmanitosti dodvaj nkterm z nich adverbia, kvalifikujc tn ei {smle, krotce,
hnvn atd.). Konec ei nebv zvl oznaovn, vjimku tvo jen zvr
prv ei poustevnkovy: To by e pstennkova (528). V skladbch urench
k stnmu pednesu vyskytuj se dle jist ustlen formule, kli, jich se
uv pro vpl vere nebo pro doclen rmu; v na legend z nich nalzme: ve dne v noci (45, 594, 622,1904, 2469, obmnno: v noci i ve dne
1603), semu i onomu (38, 568,1152), mnoho nebo mlo (18,3179; srovnej: ina
mnoze i na mle 1762), mile i pokorn (2292, 2722, 2996), tak i sice (675; sice
nebo tako 1858), tak sta jako dti (1657; srovnej pro starost neb mladost
jti 1139). Zde by bylo uvsti i formule, ujiujc o pravdivosti vpovd;
onich vak mluvme na jinm mst. S technikou orln slovesnosti souvis
konen i ast opakovn jistch oblbench adjektiv, o nich se jet zmnme; tak nkter rmov dvojice poukazuj k stejnmu zdroji. Celkov
vak uv bsnk tchto technickch pomcek velmi umrnn a nkterm
se pln vyhnul. Tak nenachzme u nho napomenut posluchastva ke
klidu nebo k tomu, aby si z bsnkova len vzalo nauen pro svj ivot;
to souvis nepochybn s pitlumenm didaktick tendence v na legend.
Stedovc autoi vkl dali tak asto do textu svho dla i jeho titul a nkdy
i sv jmno, jak toho mme aspo nkolik pklad i v staroesk literatue;
opatovali tak na mnoze sv dlo pedmluvou, v n vysvtlovali svj zmr,
brnili se pedem proti nepznivm kritikm nebo vnovali svou prci meceni. V legend nenachzme nic z toho. Ani v nboenskm zakonen
legendy neteba spatovati souvislost se zvykem stedovkch spisovatel,
svolvati bo poehnn na posluchae nebo dkovati Bohu, nebo v na
bsni vyplv tento zvr zcela pirozen ze souvislosti.
Autor sm, jak jsme ji uvedli, drel se uvdomle v pozad a jen vjimen pipomn svou osobnost. Nejastji se to dje zpsobem, jen souvis
spipomenutou orln technikou. Tak je tomu v ppadech, kdy bsnk, aby
zaruil pravdivost svho vyprvn, odvolv se na prameny, bud psemn
(tak nm psmo prav, v. 7, pro jmno Maxenciovo, ale nepochybn i pro
158

cel dj), nebo stn: jak slchm pi starch kmetech (ver 117, pro st
Kateinino). Tento druh doklad pouuje, jak ablonovit se podobnch
odkaz uvalo, nebo ani nejstar kmeti nebyli by mohli bsnkovi o vku
Kateinin povdti nic jinho, ne co vyetli v knihch; cel ver m tedy
jen formln vznam. Podobn rz maj i vere, jimi autor po vylen disputace s pohanskmi mistry vyjaduje svou skromnost (2218-22): Kdy
dievka ty vecky vci domluvi, jak sama chtieci, a jinho mnoho sla, k nmu
nemm tolik smysla, bych mohl to ve vypraviti. Tak jejich kol jest pedevm oznaiti zakonen vznamnho seku djovho; e k tomu autor uil
prv tto formule, zpsobila zajist latinsk pedloha, je na tomto mst
prav: Hec et alia multa dum beatissima virgo dissereret. astj jsou v legend jen obraty, ujiujc o pravdivosti vyprvn: To jest vrn pravda cel
(2228), Jese poviem, ne oblud (3485), A jese ku pravdu viece (3509); tu vak
je pozoruhodn, e posledn dva pichzej tak tsn za sebou na samm
konci dla, kdeto vcelm pedchzejcm textu byl jedin doklad; odtud
by bylo mono souditi, e autor pi ukonovn prce byl ji mn peliv
aupadal snze do ablony, j se pedtm dovedl vyhnouti. Rzn adverbiln obraty, dotvrzujc pravdivost eenho, vyskytuj se nejvce v pm ei
(srovnej o nich ne). Vznamnj ne tyto bn formule, ale zato tak
vzcnj, jsou ostatn projevy autorovy osobnosti: enick otzka, zdvodujc oprvnnost leku Kateinina pi pohledu na muidla (2819a 20:
K tomu kad rozumu ci, jmla-li se co leknti?), zejmna vak apostrofa ke
Kristu a zvren exklamace, jimi je ohranien popis biovn, ke ktermu chtl bsnk upoutati pozornost poslucha. Vechna tato msta jsou
vnjn charakterisovna tm, e na nich bsnk uv ptomnho asu
msto minulho, vkterm vypravuje dj; proto je teba piaditi sem i jin
odstavce, kde bsnk pechz do presentu a kde tedy mluv za sebe: jsou to
znm vere (46-58) o socch, kte pro svj prospch oeruj u pna vrn
a poctiv sluebnky (uit presenta v zvrench odstavcch legendy m
ponkud jin vznam). Z tchto dvou t mst, vnich autor peruuje
sv vyprvn a pipojuje k nmu vlastn poznmky, lze vyisti jen pramlo
o jeho empirick osobnosti. Jet nejjistj je, e byl seznmen spbhem
Tristana a Isoldy, ani tu vak nelze ci, odkud a jak sv znalosti nabyl. Ve
dal jsou ji dohady vce i mn pravdpodobn: e posuzoval souasn
159

svt z jistho odstupu a se staromileckm zaujetm (v. 353-60); e byl zvisl na njakm pnu a znal slasti i strasti pansk sluby (v. 46-58). Odtud
by bylo snad jet mono vyvozovati domnnku, e se n autor zdroval na
panskch hradech nejspe jako dvorsk bsnk, ale tm bychom zachzeli
ji na pole spekulace. Nepochybn jest vak znan vzdln autorovo, k nmu patila i dobr znalost latiny. V tto souvislosti povimneme si otzky,
kdy nae legenda vznikla. Vnj svdectv o dob sloen se nezachovalo,
a protoe neznme autora, nememe dlo datovati ani podle jeho ivota.
Vcnch narek na soudob pomry, z nich by se dalo usuzovati o dob
vzniku, v legend, jak jsme vidli, nen. Erben se sice domnval, e bsnk
nevrnmi soky mn rdce Vclava II., o nich se nepzniv vyslovuje tak
Dalimil, a kladl tedy sloen legendy na sklonek XIII. stolet, ale jeho domnnka je bezpodstatn. Erbenovo datovn se pvodn pijmalo veobecn, ale pomrn brzy se dosplo k poznn, e nen sprvn. Ferd. Menk
r.1880 upozornil, e se uctvn svat Kateiny u ns obecn rozilo teprve
za Karla IV. a e tedy legenda patrn vznikla tak teprve v tto dob. Vcnm argumentem chtl toto datovn podepti a ble uriti tak Spina,
jak jsme vidli ve, ale ani jeho pokus nen zdail. Ze zmnky o Tatarech,
Saracnech a Litvanech (v.2777) nelze ovem vyvozovati nic, nebo ta byla
v Cechch mon kdykoliv, ponaje dobou Pemysla Otakara II. Jsme tedy
pro uren st legendy odkzni jednak na svdectv rukopisu, jednak na
jej jazykovou formu. Rukopis pochz z doby okolo roku 1400, a protoe
to nen autograf bsnkv, jak dokazuj etn chyby psask, vznikla legenda nkdy ped touto dobou. Ponkud pesnj, ale ovem jen piblin
datovn dovoluj nkter jazykov tvary, jak o tom pouuj lnky Vondrkovy a Havlkovy. Pihleje ke genitivm singulru na u, kladl Vondrk
pvodn sepsn legendy do prv polovice XIV. stolet; kdy si vak viml
tvar prv osoby ptomnho asu sloves a zjistil, e v legend jsou ji ti
mlad tvary skoncovkou -m, jejich pvodnost je zaruena rmem (haniem
790, shoviem 793, pestram 2702), doel k zvru, e bse nebyla sepsna
dve ne ped polovic XIV. vku. S tmto vsledkem souhlas i Havlk,
zkoumaje rmy pehlsky u-i s pvodnm u a i; zjiuje, e v dob sepsn
legendy se psan iu vyslovovalo ji jako i; v legend se ji nikde nermuje
pvodn u s pehlasovanm, jak by tomu bylo, kdyby lo o skladbu starou,
160

naproti tomu je v n nkolik dobe zaruench rm pehlasovanho iu

s pvodnm i, co znamen, e v dob vzniku legendy byla pehlska ji
pln provedena. Z toho, co vme o chronologii tohoto jazykovho zjevu, lze
ci, e legenda vznikla v polovin stolet. Bliho data chtl dospti Havlk
tm, e hledal jin skladby, kter by mohly pochzeti od autora na legendy.
Takovou skladbu nalezl, jak se domnval, v znm bsni o smrti krle Jana
Lucemburskho (Klimbere mlad, diem krtce), a povaoval proto za zjitn, e bsnk skuten psobil v polovin stolet. Ale ani tato domnnka
nen dosti odvodnna, a nelze tedy uriti pesnji ani destilet, v kterm
byla legenda sloena; nejpravdpodobnj ohranien je tet tvrtina XIV.
stolet, tedy lta 1350-1375. Prv hranice by se dala posunouti ve, kdyby
bylo mono povaovati za jist, e autor skuten znal latinsk Jikovo
vidn, kter bylo sepsno po r. 1353.
Podrobnj rozbor slovnku legendy by mohl snad tak pispti k pesnjmu stanoven data vzniku, a nadto i uriti ble okruh, v nm se autor
pohyboval. Je jisto, e nen souvislosti mezi jazykem autora na legendy
a slovnkovmi pracemi mistra Klareta, jen psobil v edestch letech;
to prokazuje ji srovnn jmen drahokam, kterm autor ponechv jejich
pvodn nzvy, nanejv je nepatrn hlskov zeuje (nen vyloueno, e
nkter z nich proly nmeckm prostedm, to by vak znamenalo jen tolik,
e je autor pejal z iv ei), kdeto Klaret je dsledn pekld. Odtud
ovem pro datovn nevyplv nic, nebo autor legendy se nepochybn pohyboval ve zcela jinm prosted ne Klaret, mohli tedy bti i souasnky
anevdt o sob navzjem. Naproti tomu jsou v slovnku nkter shody se
staroeskm pekladem bible, zejmna snad s tak zvanou druhou redakc
evangeli, kter pochz z doby Karlovy (slova jatka, polov a rozpoloviti,
najposledn, najprvn, odolati ve vznamu vtziti, zpovd jako peklad latinskho edictum), a snad tak s verovanm Esopem. Citty z alm, je se
v legend vyskytuj, nedovoluj sice rozhodnouti, kterou recensi staroeskho pekladu bsnk znal, potvrzuj vak, e byl s pekladem seznmen anepekldal tyto ryvky zcela samostatn (adjektivum ducholov poukazuje
na alt Kapituln nebo Klementinsk). Zd se, e autor nezstal nedoten ani prvmi pokusy o tlumoen crkevnch hymn a sekvenc. Uvn
nkterch formul, bnch v jinch staroeskch verovanch skladbch,
161

upozoruje, e autorovi nebyla ciz esk epick tradice; tm by byl potvrzen ve pipomenut nznak, e nae legenda nen pouhou pleitostnou
skladbou, nbr dlem lovka, jen vnoval skldn dl literrnch mnoho
zjmu a prce. Vecky tyto znmky spolu s vysokou rovn jazykovou shodn poukazuj na to, e legenda mohla vzniknouti teprve v dob, kdy esk
literrn kultura byla ji pln rozvita.
Podotkli jsme ve, e legenda je psna vysokm stylem. Rozliovn t
styl, nzkho, stednho a vysokho, pejal stedovk z antick rtoriky, je
uila, e styl mus bti pimen vznamu nmtu a cli, kterho chce enk nebo spisovatel dosci (pouiti, pobaviti nebo pohnouti). Ve stedovku
byla tato nauka nepochopenm pizpsobena stavovskmu roztdn spolenosti (onomu dlen na troj lid, jak je znme na pklad z Chelickho) a tak byl vysok styl pedepsn pro dla, v nich vystupovali pslunci
nejvy spoleensk tdy. Spoleenskm postavenm jednajcch osob byla
tedy, aspo v teorii, urena i povaha slovnho materilu i stylistickch prostedk. Nen teba, abychom toto teoretick pojet, s nm se ostatn praxe
namnoze neshoduje, pijmali za sv, meme vak, pihlejce k stylistick
rovni dla, oznaen vysokho stylu dodreti, zejmna srovnvme-li nai
legendu s jinmi eskmi bsnickmi dly ze stedovku.
Nejdleitjm stylistickm znakem legendy, jak jsme ji poznamenali, jest nadmrn uvn pm ei, kter zabr vce ne polovinu vech
ver. Podnt k jednotlivm monologm i dialogm nachzel autor vtinou vsv latinsk pedloze; v n vak m pm e hlavn lohu sdlovac
aposkytla autorovi obyejn jen jdro, je musil v skutenou e umlecky
psobivou teprve petvoiti. Ponal si pi tom velmi obratn, take do jist
mry je mono mluviti o dramatinosti esk legendy. Pm e tu, jak ji
eeno ve, rozvj dj, jest tedy jednnm; dokonce i dlouh vroun vklady poustevnkovy a Kateininy chtj pivoditi zmnu smlen u tch,
jim jsou adresovny, a obyejn tohoto cle dosahuj. Nkdy se dialog std
tak rychle, e se autor omezuje jen naoznaen mluvho (vere 1263-1388).
K dojmu dramatinosti nepochybnpispv, e bsnk asto upozoruje,
jakm pohledem nebo pohybem jsouslova doprovzena (vzezevi vece
1660, 2988, 3438; veze v nebe 1563, 2692,3326; veze z toho hnvn a ka
162

2692; vezev mu mezi oi 3055; 307, 766,1028 atd.). Bsnk ml dobr porozumn pro jednotliv odstny mluven ei i pro jej tempo, jak ukazuje
rozmanitost adverbi, jich uv, aby charakterisoval tn, kterm mluv e
pron (tie 1690, krotce 2711, 2999, 3212, pn 1028, radostiv i milostiv
629, 881, smle 342,1284, velmi mile 553, jako s ulyznci 1793; hnvn 1251,
kie hnvn z divokho hlasu 3084; pochvli kc 2506, stonal ka 1909), nkdy tak jej spd (vece s mr 580, piln 321, bez prodlenie 1495). Proto nepekvapuje, e v delch eech nachzme hojn stdn intonac; k vtm
oznamovacm se pipojuj a je peruuj vty tzac nebo zvolac, asto se
vnich setkvme s adami kratikch vt jednoverovch na mstech zvlt
pathetickch, vyznaench opakovnm slov a jinmi rtorickmi ozdobami. Maj tedy pm ei v legend skuten povahu ipodobu mluven ei,
nen to jen technick pomcka autorova stylu. Optn oslovovn partnera,
otzky i zvoln dodvaj dialogu ivosti, citovho zabarven a nalhavosti.
Osloven se dje jen vjimen prostm vokativem (ciesai 60, dci 341, matko
343, panno 566 a jinde); obyejn je pipojeno adjektivum, oznaujc pomr
mluvho k oslovenmu - nejastji je to mil, nkdy i dn, dc, naproti
tomu zl ciesai (2673, srv. 1243), bludn ciesau (1285). Nkter osloven
jsou iroce rozvedena, jmenovit ta, v nich se obrac Panna Maria k Jei (829,1016,1029, 803-4), poustevnk (454), misti (2036), andl (1596)
a Kristus (1067,3412) ke Katein a Kateina k csaovn (3000). V delch eech je osloven nejen na potku, nbr vkld se i uprosted nebo
na konci, aby byl zdraznn vztah obou astnk rozmluvy a peruen
souvisl proud ei (viz vere 322, 332, 341; 343, 354; 455, 472; 566, 573;
767, 771; 1770,1789; 2152, 2188). Jindy slou tmu elu obraty jako
vsak vie (1018; to vie 1347) a jin, odposlouchan ei hovorov (srovnej
vere 266, 3174; 283,1341) nebo pejat z formul mluvn poesie: A nad
to povede viece (507, podobn 1823,1833,1867). K tomu pistupuj jet
zvoln (282, 1801 a j.) a otzky, vkldan vtinou jednotliv, nkdy vak
i dv nebo ti za sebou (na p. 1220-1,1319-21,1665-74,1777-90,2141-50
atd.). Nejobrnj souvisl vklad Kateinin k mistrm je peruen aspo
biblickmi citty, je vesms maj formu zvoln (1910,1918,1927,1951).
Vreplikch mluv asto uitm stejnho slova, tvaru nebo obratu navazuje
na pedchzejc e. Kateininu zmnku o Bohu, jen jest mocen nade ve,
163

odbv csa pohrdlivm: Kak Buoh! (1252;) na csaova slova: Vru hann
biee pila, dievko krsn! odpovd Kateina: J jsem nehanila (1257-60); na
zvoln: Ach kak sdl m tv e! reaguje Kateina stejn: Ach kak mlo jee
vie o pravm stavu! (1313, 1339). Ze veho toho je patrno, jak promylen
postupoval bsnk pi sv prci.
Pro styl legendy je dle charakteristick znan rozsah vt a souvt. Jen
vjimen se stv, e se vta rozsahem kryje s rozlohou jednoho vere nebo
dvojver, obyejn je znan del; nemusme tu ani odkazovati na periody,
zahrnujc v sob a 19 ver (3345-63; srovnej i 2857-69, 946-61,11961208), i men statistick zkouka uke, e na sto ver pipad jen zdka
vce ne 20-25 vt. Tato dlka je zpsobena nepochybn autorovou snahou, vyjditi jedinou vtou i mylenky nebo dje znan komplikovan
a zachytiti pi tom i vechny jejich prvodn okolnosti nebo odstny. Tm
vznikaj etn parenthese, vty vedlej a zejmna hojn psloven uren veho druhu; odtud tak pomrn velk mnostv spojek a relativnch
zjmen, je jsou nepochybn jednou ze sloek, pispvajcch k prozaisaci
bsnickho slohu, o n se jet zmnme. Bsnkovu zlibu v dlouhch souvtch by bylo mono vysvtlovati jeho latinskm ascholastickm vzdlnm; na scholastiku aspo poukazuj zeteln distinkce jako skrz nn, z nho
avnm vecko (o Bohu, ver 2061) nebo nemem ani chcemy ani smiemy
(21856). Spolupsobilo pi tom vak zajist i jeho sil o intonan rozmanitost, kter vznik pi rozshlm systmu vt hlavnch a vedlejch, a kter
by bsnk naprosto nebyl mohl doshnouti, kdyby uval jen krtkch vt,
shodujcch se stavbou se schematem dvojver; tu je dleit, e nejdel
vty nachzme v pmch eech, nikoli ve vypravovn autorov.
Dalm znakem autorova stylu je jeho snaha po vrazov rozmanitosti.
Vyskytuj se sice i v legend ppady, e se ver beze zmny opakuje (vejednoho Hospodina 932,1992; Jezu Krista laskavho 647, 3294; 2232, srv. 2199),
ale jde tu o spojen jmna s epithetem, je vypluje cel ver a nem povahu
ustlen formule epick. Jinak autor, vyjaduje-li nkolikrt tou vc, usiluje
uiti pi tom obmnnho vrazu. Tak Kateinino shrnuti znak mue, za
nho by byla ochotna se provdat (375-6): jen by byl v takj vhlasi, tak
uen, v takj krsi i mdr jako j sama, jej ptel opakuj (385-6): tak mdrho i krsnho neb v uen vhlasnho jakos ty; zstalo tedy beze zmny jen
164

adjektivum mdr, jinak je vazba substantivn nahrazena adjektivem anaopak. Stejn je tomu i ve verch, jimi l Maxencius moudrost Kateininu
po prv svm rdcm, po druh mistrm:
1419-22 Slchal jsem e vselikak
i nesnadn mdr rady;

1503-5
Jsem slchal mnoh chytrosti
ped seb mluviece v deci,

j sem nesnadnejsie svdy,

ku, e sem mdejsie eci

jak sem iv, nemieval eci.

nikdy neslchal u mieru.

Pes to, e ob msta jsou stavna zcela shodn, opakuj se toliko vrazy
slchal jsem (a to jet s nezvyklou invers) a e. e se autorovi jeho sil
mohlo skuten daiti, svd o velk vysplosti naeho tehdejho spisovnho jazyka, spolu vak i o jeho dokonalm ovldn. Slovn zsoba na
legendy je velmi bohat; asto se setkvme se slovy, je se v jinch pamtkch literrnch bud vbec nevyskytuj nebo jen ojedinle, jako jsou
brknti, krs, lap, manti, meslo, neprok, osovn, otvlaka, pci se, pn, pest,
plas, skta, hle, ropn, pol, szoiti; nkter z nich jsou nepochybn novotvary naeho autora, jako muec, nuec, okoj, oblahoslavenie, asovati, dviti.
Vt vznam ne bohatstv slovnku m vak obratn vyuvn tvoivch
a vrazovch monost jazyka, je v legend pozorujeme. Pro vyjden adverbia jist m bsnk k disposici nemn ne est vraz: jist (315, 1784,
3068), zajist (1534, 1744); instrumently abstrakt jistota (znamenvalo jistot 3458) a jistost (to pravi jistost mnoh 1597); cele (vz to cele 341) a za
celo (to vz za celo 1952). Jazyk legendy se vyznauje velkm mnostvm
vraz abstraktnch; velmi hojn jsou zejmna podstatn jmna slovesn
asubstantiva s koncovkami -ost, -stvie (nebo -stvo); slov utvoench tmito
sufixy uv bsnk asto jen proto, aby se vyhnul opakovn tho slova.
Tak mme u nho bohatstvie a bohatost, lechetnost a lechetenstvie, ustavinost a ustavienstvo, ustavistvo; dstojnost a dstojenstvo; radost a radovnie,
dost a danie, malost a mle, irokost a e, potebnost a poteba (ob ve
vznamu nutnost), ponucenie a ponuka, utenie a tcha, potzanie a potaz
(srovnej i rozpa a rozpak). Podobn i adjektiva bvaj rozliena koncovkami
bez patrnjho rozdlu vznamovho: bolestiv, bolestn; hnviv, hnvn;

165

lt, ltn; stavn, ustavin; chytr, chytern, chytrn. Ze zjmen jmenovit

ves vynik tvarovou pestrost (ve, veken, vekeren, vecko, veckerno). Pro
zeslen vznamu uv bsnk pi adjektivech nejrozmanitjho zpsobu;
vedle bnch adverbi velmi, dobe (dobe jista 2720) nachzme u nho
insiln (238), vedle sloen s pedponou pe- (pedrah, pehanebn atd.)
zejmna rd sah k tvarm na -c: blc, istc, divc, drahc, milosrdnc, milc, srdenc, vnc, dc; nkdy i spojuje ob tvoen: pecistc,
pedc. Jen zdka uv deminutiv: jedink, malitk, mladick, plneko;
ojedinl je tvar vejeden.
Vldne tedy bsnk jazykem bohatm a vraznm, jen mu umouje
vystien i jemnjch odstn vznamovch a podporuje jeho snahu o pesn a zeteln vraz. Pro ns dnes nen snadno rozhodnouti, do jak mry je
vtom jeho vlastn zsluha a pokud k tomu pispvala tehdej kultura na
spisovn ei. Nesporn jest, e bsnk navazuje na star tradici, ale nemn
jasn jest i jeho snaha aktualisovat ustlen vyjadovac formy a formule.
Pomrn asto se v legend setkvme s dvojlennm spojenm synonymnch nebo vzjemn se doplujcch vraz, slouench spojkami i, neb,
po ppad - v zpornch vtch - ni, ani; astji se z nich vracej jen mdrost i uenie, zlost i blud, est i chvla; vuole i chtnie, znm ji z Alexandreidy,
jest jednou obmnno libost neb chtnie. Z jinch srovnej moc i vlast, v snu
i u vidn, radost i vesel bez truchlosti i bez thy. Podobn pi adverbich:
hrozn i hnviv, hoce i slziv. Pi slovesech pevn spojen jako vd i umji,
moci i umti, kzati i raditi, viti ni chvly dti a podobn, bvaj obmovna aspo uitm jinho asu. Pipomenut zasluhuje spojen dvou tvar
tho slovesa, a ji slou zeslen vrazu nebo m spe formln vznam:
neml ani bude jmieti, jim jak pie i vdy s peli, a ppady, kdy je dno nejprve pm oznaen a potom tot vyjdeno vazbou opisnou: pobi ismrt
postie, emu pros a sv prosbu ke mn vznos; zejmna rd rozvd takto
bsnk vrazy chtti a dati (vere 844-5, 3195; 252-3, 2442). Na tradici
navazuje tak nahrazovn obecnho abstraktnho vrazu spojenm dvou
protikladnch oznaen konkretnch, jako bliz i vzdli, ve dne v noci; sem
pat i jin z formul, je jsme uvedli pi charakteristice orlnho stylu legendy a vrazy jako mu nebo panie, dob nebo chlstie, kak s hromazd neb
dl, mohla-li by co zdieti neb trpti, ani z jasna ani z nice. Pznan pro nai
166

legendu jsou dvojlenn spojen, vyjadujc tot jednou kladn, po druh

zporn: uze na jev, ne v zhluce, pi nmto nebiechu hnvi, ale pln milost;
ne omyln, ale cele (srovnej jet vere 426, 522,1060, 2117, 2507, 3057 atd.).
Souvis nepochybn se zlibou, ji m bsnk v uvn t. zv. litotes: nesla
bych nelehk biem, neln edi, ten pansk sbor nemalek (jin doklady lze
zjistiti pomoc slovnku).
Trojlenn spojen se vyskytuj daleko ideji, obyejn ve vtech: zjezdiec
ve svt potom, hory, vody, i na moi; jmla zem, hrady, msta; stvoil v nebi,
zemi, prosted pekla; poddal ve, co zem plod, co lce, plav neb chod; ten m
krmil, pojil i uzdravil; milm, sladkm, drahm hlasem.
Hojn uv autor legendy epithet, zejmna takovch, je maj siln citov pzvuk. Nkter z nich se opakuj velmi asto, na p. cn, ist, drah,
krsn, mil, prav, slavn, sprvn, vcn; uv se jich o lidech, vcech i ve
spojen se jmny abstraktnmi a jsou bsnkovi nejdleitjm prostedkem
pro dosaen tnu dvorsk ulechtilosti a uhlazenosti. Kter z nich mla pro
bsnka vrazn citov zabarven, je patrno zejmna z ve uvedench tvar
na -c. Epitheta stlho vak tm nezn, jako ostatn stedovc bsnci
vbec; ponkud se mu bl jasn ve spojen jasn oi (v. 688, 2322, 3325,
2394) a tak vhlasn se vyskytuje zpravidla pi Katein.
Pomrn zdka uv bsnk figur vytvoench opakovnm tho slova, jako pln moci, pln cnosti; kiv septy k uchm plodie, kiv hospod nvidiece, nepihlme-li k bnmu v staroesk poesii opakovn pedloky
(pro lechetn, cn mysl pro tu; za synem za ciesaovm atd.). Jen na nkolika
mstech v pmch ecch nachzme mnohonsobn anaforick opakovn
slov po vtin mlo vraznch zvukov i vznamov, jako jeho ve v. 512-6
a184653, ten jest respektive ten mj ve v. 1751-9 a 3298-3303, zjmeno ve
v. 153-5, 3090-3, kak v. 2940-1. Jde tu vtinou o msta pathetick, jejich
citov innost bv zdrazovna i jinmi vrazovmi prostedky. Jindy
vak vyuv bsnk i zvukovch hodnot, zejmna v paronomastickch spojench jako div divn, div divc, malitk malost, pravda prav, vlastn vlast
(srv. i ist est 298); na vem svt nesvtalo ani v kvtu prokvtalo, zasvieti
svieku, muiti divok muk. Tu mono pipomenouti tak jeho pokus o etymologii slova lovk (v. 2063-67) ze zlo a vk, pi nm ovem spolupso-

167

bila vce grafika (czlowiek) ne vslovnost. O dobrm postehu akustickm

svd vak slovn hka zchlben: huben (3056-7) a zejmna uit epitheta pezlat na mst, kde souvislost sugeruje proklat (ver 1527).
O na legend se tvrdv, e oplv tropy, uvnm slov v penesenm
vznamu. To jest sprvn jen, srovnvme-li ji s vtinou bsnickch skladeb staroeskch, v nich se tropy tm nevyskytuj, ale vzato absolutn
pon si bsnk velmi zdrenliv, akoli prv hojnost trop jest ve stedovk poesii znakem bsni psanch vysokm stylem. Podobnou umrnnost
projevuje tak, pokud jde o pirovnni; nachzme jich v legend jen nkolik, a to nkter (zejmna srovnn s r) se jet opakuj. Zajmavj jest
jen skutenost, e se velk st pirovnn vztahuje na svtlost, po ppad
lesk, kter v pozdn gotice pat k nejrozenjm pvlastkm hrdinek posvtnch legend stejn jako romn a povdek svtskch.
Podobn jako vrazov vynik legenda o svat Katein nad vtinu staroeskch plod bsnickch i svou metrikou. Jej ver je osmislabin se
sdruenm rmem; je to hlavn ver staroesk epiky. Poet slabik je ustlen; v dochovanm opise jsou sice dosti etn chylky od pravidla, ale ty jsou
nepochybn zavinny psaem (a ji naeho rukopisu nebo jeho pedlohy).
Pravidelnho stdn slabik pzvunch a nepzvunch zde nen, jako
vstaroesk poesii vbec, pece vak mono konstatovati jasnou tendenci
klenn vere na dvojslabin trochejsk stopy; hranice stop jsou tu vyznaeny stejn zeteln jako v Alexandreid.
Dvojver spojen rmem tvo v nejstarch eskch bsnch obyejn
syntaktickou jednotku (bylo ostatn namnoze chpno jako jedin ver).
V na legend vak toto pravidlo neplat, nebo k jejm nejdleitjm
znakm pat neshoda lenn syntaktickho s metrickm, projevujc se
velkm potem pesah (enjambement) a astm lomenm rmu (tak se
nazv zjev, e vere spojen rmem pat k rznm syntaktickm celkm).
Toto poruen paralelnosti stavby rytmick a syntaktick vede k prozaisaci
bsnickho stylu, k n pispv i velk rozlehlost souvt, ve pipomenut.
Proti starm skladbm m v legend zven vznam intonace, pro jej
rozrznn vyuv bsnk vech monost, kter mu poskytovala zejmna pm e, v legend tak ast. Velkou pozornost vnoval bsnk tak
168

eufonick stavb vere, vyuit zvukovch hodnot ei, a ji jde o aliteraci

nebo o opakovn skupin souhlskovch nebo samohlskovch uvnit slov.
Srovnej na p. e ju vd v jednj vin, na druhj v drahj korun, brady bidk
jakto u bitev, bidkm bhem v prudkm plas, u mustv i u mdrosti, vlechetenstv i v edrosti, a jejie prsi pronznuchu od kost ostrmi kostny. asto lze
pozorovati, jak volba slova byla spoluurovna ohledem na jeho hlskov
sklad.
Rm je v legend dvojslabin a z nejvt sti pesn. Jednoslabin rm
vyskytuje se jen vjimen, obyejn v ppadech, kdy zvr vere tvo slovo
jednoslabin (155, 315, 355, 433 a j.). Rovn vzcn jsou ppady rmu
nepesnho (nikomu:dvoru 187, javo:panno 875, srv. i utiee:mtiee 263 aj.).
Zato se vyskytuje dost asto rm trojslabin a vbec t. zv. rm bohat (velik:velik, vcn:vdn, zadosti:radosti 2030, Kateina:mateina 2358, 3502).
Z nejvt sti je to ovem rm gramatick, t. j. rm stejnch gramatickch
koncovek, jak vbec pevld v staroesk poesii, ale poet rm negramatickch je v legend znan vy ne v jinch skladbch. Pomrn asto
nachzme rm homonymn; jen vjimen jsou vak rmujc se slova pln toton (toho:toho 67, tomu:k tomu 437 a astji, tako:tako 1858, bude:bude
1994, nimi:nimi 2593); astj jsou ppady, kdy je jedno z rmovch slov
zcela obsaeno v druhm (stav:ostav 2958, vkem:lovkem 1778, 1938, polovm:olovem 2256, okoj:pokoj 1236, 3403, lep:sklep 983; 3210, chlapi:lapi
2138, lad:z mladu 2272, ramene:pramene 2296); v dosti hojnch ppadech
je tot slovo opateno rznmi pedponami: nebyl:zbyl, odstpi:vstpi, prorazi:vyrazi, zmyslil:zamyslil, snide:pijide a pod.

169

POZNMKA BIBLIOGRAFICK

Rukopis legendy o svat Katein chov se v knihovn Zemskho archivu

v Brn pod slem 555. O jeho dvjch osudech (byl pvodn vknihovn
pana Petra Voka z Romberku, 1648 byl odvezen vdskm vojskem do
tokholmu) i obsahu pouuje Spina ve svm vydn, str. III.- VI.
Legendu objevil ve tokholm r. 1850 Josef Perka, jen ji tak spolu
s K. J. Erbenem po prv vydal: ivot svat Kateiny. Legenda. V krlovsk bibliothece v tokholm objevil a vydal Jos. Perka. K tisku zredigoval
avysvtlenm temnjch slov opatil K. J. Erben. V Praze 1860. Tiskem
Rohlka a Sieverse. Toto vydn vylo ve dvoj prav; prv obsahuje po
lev stran vrn pepis rukopisu, po prav Erbenv pepis novoeskm
pravopisem (m XXIV + 221 stran), druh m jen pepis Erbenv (stran
XXIV a 122).
Novj vydn podil Frantiek Spina: Die altechische Katharinenlegende der Stockholm-Brnner Handschrift. Einleitung. Text mit Quellen.
Wrterbuch. Von Franz Spina, Privatdozenten an der deutschen KarlsUniversitt in Prag. Prag. Taussig & Taussig. 1913. Str. (6) + XXXIV
+115. Vedle tohoto velkho vydn vylo t vydn, obsahujc jen text;
titul mrn pozmnn: Die altechische Katharinenlegende. Textausgabe
von Franz Spina atd. str. (4)+106+(2). Tomuto menmu vydn chyb jednak vod a slovnk, jednak i otisk latinsk pedlohy prv sti legendy; tak
v textu je provedeno nkolik oprav.
Spinovo vydn ocenil a v nem opravil a doplnil Emil Smetnka ve svm
refertu v Archiv fr slavische Philologie 35, 1914, 553-558.
Z prac, zabvajcch se vkladem jednotlivch nejasnch mst legendy,
teba pipomenouti:
Bohdan Jedlika, Pspvky ku kritice a vkladu tokholmsk legendy osvat Katein. Zprvy o zasedn Krlovsk esk spolenosti nauk
vPraze, 1873, . 3, str. 83-99. Pod stejnm titulem uveejnili dal pspvky v Listech filologickch (r. 1, 21, 34); posledn ve Sbornku filologickm
(Vydv III. tda esk Akademie vd a umn) VIII. 1, V Praze 1926,
str.39-64.

170

Ferdinand Menk, Rozbor legendy o sv. Katein. Praha Vde. Nkladem vlastnm. 1881. (Stran 31.)
Jan Gebauer, Pspvky ke kritice a vkladu text staroeskch. Listy filologick a paedagogick 9, 1872, 287-324.
Jan Pelikn, Pspvky ke kritice a vkladu tokholm. legendy o sv. Katein, Listy filologick 18, 1891, 66-73. Pelikn podal i nkter dal vklady
jednotlivch slov; z nich teba tu uvsti zejmna prce v Listech filologickch 45, 1918, 19-23, 88-92, 173-178 a tamt 56, 1929, 232-233.
V. Flajhans v Listech filologickch 63, 1936, 239 vyloil slovo odleki
(v.3322).
Jin prce exegetick pipomn Spina na pslunch mstech svho vydn a uvd je tak J. Jakubec ve svch Djinch literatury esk, 2. vyd., I, 164.
Z ostatnch prac pipomnm zvl pojednn J. V. Novka, O bsnick strnce slohu legendy o sv. Katein a epickch psn rukopisu Krlovdvorskho. tvrt zprva c. k. vy. sttnho gymnasia ve Valaskm Mezi, V Perov 1884. (Obsahuje na str. 5-11 soupis epithet, str. 15-19
pirovnn a metafor.)
O veri a rmu pouuje Roman Jakobson, Ver staroesk, eskoslovensk vlastivda, III, Praha 1934,442-444, 454-457.
Do nov etiny byla legenda pepsna v dle Nov legenda zlat (po.
Ant. Dolensk, Gustav Pallas, Frant. imek, Vojt. Zelinka), II, Praha, Kotrba, 1928, str. 29-64. Pi tom vynechny vere 820-25, 894-925, 1377-8,
1826-1976, 2036-2117, 2593. Pepis se pidruje celkov vkladu Erbenova a tm nepihl k velk exegetick prci, je byla od dob Erbenovch
legend vnovna.
K vkladu o legend pouili jsme i tchto prac:
H. Delehaye, Le Legende agiografiche, 2. ed., Firenze 1910.
Andr Jolles, Einfache Formen. Halle, Niemeyer, 1930 (str. 23-61).
Edmond Faral, Recherches sur les sources latines des contes et romans
courtois du moyen age. Paris, Champion, 1913.
Hennig Brinkmann, Zu Wesen und Form mittelalterlicher Dichtung.
Halle, Niemeyer, 1928.

171

POZNMKY K TEXTU

Podklad naeho textu tvo kritick vydn Spinovo, v nm jsou zpraco-

vny vecky vtky usilovn vykladask innosti, je byla pedtm legend

vnovna. Pijmme vtinou i doplky a opravy znn rukopisnho, je
Spina - nejastji se zvltnm oznaenm (zvorkami) - pojal pmo do
textu. Odchylujeme se vak od nho v ppadech ne uvedench - dvody
i pvod tchto odchylek jsou patrny vtinou z poznmek Spinovch, sten ze Smetnkovy recense Spinova vydn:
Ve veri 125 peme cnj za rukopisn czerney; 130 zuoe msto wuotie;
139 vynechvme Spinou pidan w; 188 zachovvme rukopisn dworu;
238 ponechvme nsiln; 304 peme ustavistvem m. ustavienstvem; 321
rukopisn vzawsi pepisujeme uasi; 397 peme v msto u; 470 ponechvme rukopisn vznesla; 508 peme s Kebrlem dietce msto zrzyecze; 531
pijmme Peliknovu pravu rukopisnho znn vst porzad czozy v przieti; 535 nezywno pepisujeme nezjevno; 713 swetla pepisujeme svtl; 838
nedoplujeme k; 863 peme s Erbenem mnoho za przemnoho; 880 occzyku
pepisujeme otku, nikoli otku; 931 vynechvme spojku y; 960 peme
sluhu m. slubu; 979 peme v msto u; 1044 yakz swe pepisujeme jak z sv,
nikoli jak v sv; 1164 msto ustaviens peme ustavien; 1350 pidvme
bti; 1431 za yu peme podle nvrhu Spinova inhed; 1453 peme u msto v;
1541 pijmme (pochybnou) opravu Erbenovu jako ttina za yakutna; 1633
zachovvme ropn; 1717 zuzy pepisujeme szi; 1825 za w gedneg peme i v jednj; 1823 vdti za wydieti; 1870-71 pijmme Erbenovu pravu
ver, v rukopise zapsanch: w nyz mniye w gedney wlasty sila bez toho byty
nerodyla; 1885 m Spina tiskovou chybu ktetwu msto kletwu; 1994 wyerzy
pepisujeme uv; 2000 w sazney pepisujeme v vzcnj; 2014 swymi pepisujeme s svmi; 2133 doplujeme s Erbenem vech s; 2134 za rukopisn
wsie a peme a zrak; 2156 pijmme ver doplnn Erbenem; 2162 za
proprotivil peme poprotivil; 2252 peme vila msto vezela; 2327 peme
kter za kterey; 2338 peme zahnave msto zahmawsye; 2349 nedoplujeme a, vynechvme rukopisn s (s krwy); 2451 peme takto s svm za
rukopisn tak swym; 2573 za ywstwasy peme i vstavi ji; 2642-3 pijmme

172

Erbenovo doplnn chybjcch ver; 2653 rukopisn mnohey krasy pepisujeme mnohem kras; 2672 peme jsc za gsuczy; 2742 za mislecz gez
peme Myslte, co; 2752 zachovvme rukopisn gesto; 2765 za wnycztasowny peme v n osovn; 2855 peme zl msto zley; 2863 dvme a
msto aby; 2868 swymy hlassy pepisujeme s Peliknem s svmi hls; 2948
za zezdnuw peme naduv; 3069 za gie peme j; 3181 pijmme Erbenovu pravu nejasnho znn rukopisnho wnenyeysy naywynyeysy; 3279
ponechvme rukopisn plate; 3292 zachovvme nejasn wznoty; 3308
zachovvme rukopisn k tj sle; 3388 ponechvme Hospodine; 3430 zachovvme umoci; 3452 peme z milcie msto zmilcie; 3507 peme nade
dvma dst za rukopisn nadedwameztaty. astji navrhuje Spina isti nad
za. rukopisn nade; nensledujeme ho v tom.

173

POZNMKA O PEPISE

tomto vydn pepisujeme dnenm pravopisem pvodn spekov

pravopis. Ten ovem nen vdy zcela jednoznan a tak psa si neponal
vdy dsledn, take je v rozmanitch ppadech mon transkripce rzn;
v takovch ppadech drme se toho zpsobu, jen je nejbli naim dnenm zvyklostem, abychom etbu co nejvce usnadnili.
V oznaovn jotace zachovvme psan rukopisu, pokud jest oprvnn,
nerestituujeme tedy jotaci tam, kde v rukopise nen oznaena, nepijmme
vak psan rukopisu tam, kde jest nesprvn (srovnej Spina str. XXIVXXV).
Slabiku gie, gye pepisujeme vak vdy je, nikoli j. V oznaovn mkkosti
slabik d, t, n drme se dnenho zpsobu msto filologicky pesnjho
e, e, e. Za rukopisn iu peme u ve slovech ut 1302, procti 1094, rozuch
1700; ve v. 1288 peme vi za (nezcela jist) viu. Za nenleit ie peme
i ve slovech mdejmi 79, starch 117, vstpen 914, nesnadch 1409, vcm 2178. Podobn za rukopisn uo peme o ve slovech Boha 3077, Boe
3385, bo 3062; sob 3141 vol 2698, 3201, 3205; vol 3297, 3439, volajce
1904; zbor 3144. Peme za myln rukopisn r (viz Spina str. XXIV, dodej
ciesastvie 1429, ciesask 3269). Nejmn je v rukopise ustleno oznaovn hlsek s a ; bv velmi asto psno jednoduchm s, kdeto s naopak
zase dvojitm ss, psmeno s oznauje v nkolika ppadech i hlsky z a
(Spina XXIV); n pepis d se vdy skutenou vslovnost, zachovvme vak psan rukopisu, pokud jde o hlsky s a z, i v ppadech, kde se
li od dnench zvyklost (vspravichu, vstekl, zbor); opravujeme jen znmy
1240, asa 1921, perozsafnj 1502, zmlilo 3105; 1679 peme najtvrz za
rukopisn naytwrsy, 1944 bostvie za bostwie a 1803 vtsk za witiezka.
Pi slovese musiti peme 3. osobu sg. mus, nikoli mu, naznaen snad v
nkolika ppadech. Skupinu cs ve slovech jako proroctvie, svdectvie peme
zjednoduen c, podobn i cn, cti, je v rukopise bv psno vtinou jen s
cz, nkolikrt vak i czs. Naproti tomu niczse pepisujeme nise, a by snad
bylo pesnj nicse. Ve v. 1728 a 1912 peme sstpiti za rukopisn st-,
3387 vzchovna msto vzs-, 718 krasie (za krasie); 1821 peme mistrsk za
misterzska.

174

Od rukopisu se odchylujeme v tom, e odstraujeme psan c za t a naopak

t za c, (viz Spina XXVIII, dodej uti 2899, potme sem i diecze m. diet
1932). Podobn odstraujeme i skupinu ds, ts, kde je msto obecnho dc, tc
(Spina XXIX). Dialektick lokly na -i ovem zachovvme.
Pro zetelnost nahrazujeme tvary bnmi nkter sporadicky se vyskytujc druhotvary: vem 1508, nem 2402; 1612 a 3104 nenie; 1455 nlepch; 426
za rukopisn zytra peme z jitra; 978 rubnov za rubenowe.
V oznaovn kvantity pidreli jsme se v nkolika ppadech jako
na, jmnem, slulo, sluha, tak - dnenho usu.

175

VCN POZNMKY

K. v. 101-2: o smysle bylm i nebylm sle: o liternm i duchovnm smyslu.

Stedovc vykladai Psma svatho byli pesvdeni, e knihy biblick vedle vlastnho, doslovnho neboli liternho smyslu (jen byl nkdy nazvn
ihistorickm) maj jet skryt vznam duchovn, jeho se rozlisovaly ti
odstny: alegorick, anagogick a tropologick. Vznam jejich bv uvdn
asi takto: Historia docet, quid factum, tropologia quid faciendum, allegoria
quid intelligendum, anagoge quid appetendum, nebo ve verch:
Littera gesta docet, quid credas allegoria,
moralis quid agas, quo tendas anagogia.

Tak na p. Jerusalm doslovn oznauje msto v Palestin, alegoricky

znamen crkev bojujc, tropologicky kadou vc dui, anagogicky crkev
vtznou.
Tvrzenm, e Kateina byla pouena o liternm i duchovnm smyslu, chce
autor naznaiti dokonalost jejho kolskho vzdln.
V. 992-999, srovnej staroesk vidn Jikovo: ( Jik pohldl k nebi)
Iuze tam sieni velm krsn nevpravn krsy. A ta sien pevyuje vechny jin sien, co jich jest na tomto svt kdy vidl. A u prostedce t sn
dv stolice vysok uzel divn krsy, a z tch dv stolic na jedn sedl krl
velm krsn, a na druh mlo ne krlovna velm krsn sedla.
V. 1223-4: srovnej alm 95, 5 Quoniam omnes dii gentium daemonia:
dominus autem caelos fecit (Nebo vichni bohov nrod jsou belstv:
ale Hospodin nebesa uinil).
V. 1347 filozof: Aristoteles.
V. 1803 Sibyla, msk vtkyn, prorokovala podle stedovkho pe
svden pt Kristovo, zejmna verem: Felix ille deus ligno qui pendet ab
alto, kter je uveden i v latinsk pedloze na legendy. N bsnk vkld j
vak msto toho do st slova ze Zjeven sv. Jana.

176

V. 1802-12: srv. Apokalypsa 12,1 Mulier amicta sole et luna sub pedibus
eius, et in capite eius corona duodecim stellarum. Na tento ver nemusil bti
bsnk upozornn teprve karltejnskm obrazem P. Marie, jak se domnv
Spina, nebo jeho aplikace na P. Marii byla veobecn, a souasnk naeho
autora, kartuzin Konrd Hambursk, napsal na tento nmt jednu ze svch
nejoblbenjch duchovnch bsn.
V. 1911-14 rozvdj alm 143,5 Domine, inclina caelos tuos, et descende: tange montes, et fumigabunt. (Hospodine, naklo nebes svch, a sstup:
dotkni se hor, a kouiti se budou.)
V. 1922-24: srovnej Isai 64,1 Utinam dirumperes caelos, et descenderes! ( bys protrhl nebesa a sstoupil.)
V. 1928-33 srovnej Isais 11,1 a 7,14 Et egredietur virga de radice Iesse..
Ecce virgo concipiet et pariet filium, et vocabitur nomen eius Emmanuel.
(A vyjde prut z koene Jesse.. Aj panna pone a porod syna, a nazvno bude
jmno jeho Emmanuel.)
V. 2071-2: K vcnmu vkladu srovnej B. Jedlika, Sbornk filologick
VIII, str. 55-59.
V. 2093-4 srovnej I Cor. 1,19: Perdam sapientiam sapientium et intellectum intelligentium reprobabo. (Znim moudrost moudrch a opatrnost opatrnch zavrhnu.)
V. 2100-12 jsou peklad almu 113,5-8 Os habent, et non loquentur;
oculos habent, et non videbunt. Aures habent, et non audient; nares habent,
et non odorabunt. Manus habent, et non palpabunt; pedes habent, et non
ambulabunt; non clamabunt in gutture suo. Similes illis fiant, qui faciunt
ea: et omnes qui confidunt in eis. (sta maj a nemohou mluviti; oi maj a
nemohou vidti. Ui maj a nemohou slyeti; chp maj a nemohou vonti.
Ruce maj a nemohou makati; nohy maj a nemohou choditi; nemohou
kieti hrdlem svm. Nechaj jsou jim podobni ti, jen dlaj je, i vickni,
kte doufaj v n.)
V. 2385: Tato vzpomnka na kouzeln npoj, jen vyvolal v Tristanovi
a Izald nehynouc lsku, bvala dve chpna jako svdectv, e bsnk
znal nkterou (eskou nebo nmeckou) skladbu o Tristanovi. Nen to vak
nutn, nebo znalost tohoto motivu byla jist i u ns veobecn rozena.

177

178

SLOVNEK (sla odkazuj k verm)

a:ale1102, 2645, 3289

boli:mm bolest, trpm 2477

cele, za celo, zcela:jist, zajist,

a: jestlie 331, 603, 611, 626 atd.;

boec:bek, modla 1212

cl:neporuen, zdrav, dokonal

brada:ostr konce heb 2775

ciesaov:csaovna

bra:zbra 3152

cn:ctn

aby: abys 317, 469, 574 a j.

alt s:jestlie se ti 577

adamant:diamant 972
ale:aspo 755, 2938

amantysk:ametyst 982

an:a on 190, 1128, 1284, 572

ande:a onde, jak, kterak 722, 1210,

2559

asa:aspo 1921

Boze:Bohu 1415, 1659

bra s:bral se, brala se

brchu s:brali se, braly se

brann:bojovn 39 (v boji snepteli)

bre:vzltla 3028

brh:chye, doup 642

a:a s skon = dokud se neskon bidk:odporn, ohavn,

575

batoh:dtky 2253, 2263

Batom:jmno ble neurenho pohanskho boha (srv.

Rufan v.1135); F. Menk

chce isti Bachom aspojuje

sBacchus:v.2963

baton:od batohu pochzejc

2347

hnusn 2780; ostr 2776,

3392; prudk 2786

brzkost:u brzkosti = rychle 3422

brzo:jak brzo = jakmile

br:spe, radji 3123 a j.

by:byl, byla, bylo

by:abys 337, 465, 3192; = bys 324,

336, 557, 567, 610 a j.; = kdybys

1247, 1355, 1688

bhe:bhal, chodil 2593

by:aby 1915, 2079; = kdyby 1661,

bezdky:proti sv vli 299

2354, 2676; zda by 156; = e

blc:ist bl, blouk

bezprvie:kivda, nepravost 3066

bele(dul):bela (kola) 2785
biechu:byli, byly, byla

biesta(dul):byly 643

biee:byl, byla, bylo; biee pila:byla jsi pila 1258

blha:blaenost 1828

2068, 2795; = k by 697; e by

717, 2637

ciesaovstvie:csastv 3190
co:jakkoli, akoli 742

akati:ekati, oekvati

asn:vhodn, vasn 2834

asovati:udvati, miti as 989

emu:pro 767

et:poet 1455

ij:i jest 1474

ila:chvle, as 2323; v ile: nyn

3180, v t chvli, hned 1049

in:zpsob 977; v smutnm

in:smutn 1181, z udatnho

inu:udatn 1557; z ina = nleit, jako po prvu bylo sluno

93; v in:dn, nleit 1824

ini:inil, inila; iniee: inil, inila

:rost, pouhost 1849

slo:ten, psmo, uen; smysl

102; slo

ist niti:svlek istu niti = svlkli

bych j bldil:e j bloudm 1315;

sti:shledvati 892; povaovati za

bych:byla jsem 1701

bych:abych (ti) 638

do naha 2246
nco 1458

bychom:abychom 384; bychom:by- cistc:zcela, ist, isouk

chom ti 2696

bychu:byli

bledete:tlachte 2146;

bydlo:pbytek, obydl; stav, ivot

bledli:tlachali 1584

2654

by:byste, abyste 1514, 1670, 2096

blahaji:jsem blaena nebo

blahoem 393

skuten

bydle:bydlil
1108

rnchu s:ernaly se 2342

rn:ern 2378
rt:ert 2930

rven:erven

tic:zkost, zrmutek

da:dal, dala, dalo; dadie: daj; da-

bleskniechu:blytly se 2374

byl smysl:smysl litern 102 (viz

bleskt:bleskot, lesk 1000

byryl:beryl 972

dle:vzdlenost, dalekost

bliz:blzko

byt:podstata; obydl

drn:darovn, tdr

blesknost:lesk 3222

blikati:hledti 2103
ble:blzkost 1851

bohatj:bohat 505, 796

bjce:bojovnk 1755

bojiee s:bla se 2567

poznmku)

bysta(dul):aby 2536
byt:podstata 2067

chu:dali, daly; dasta(dul):daly

dann:oddan 818
dvaj:dvm 468

bytedln:podstatn, trvale, skuten dci:dcera, dcero

dl, v dli:slun, uctiv, zdvoile,

2723

vdk, vhod

bytie:byt

179

ddina:ddictv, zem

ddinn:samostatn, svj, svj

vlastn 1353; js z ddinna:

dosliti s:zaslouiti si 2030

dosple, z dospla:dokonale, pln,

zcela

existuj odvozen 1348

dostat:nadbytek, hojnost 35

1199; dl s:podl se 1981

dostti:bti s to 247

djiee s:dlo se; djce s: djc se

deka:destika, tabulka
dveka:dvina

dvice:dvka, panna

dvi:dv, panensk

dostatek:potebnost, pslunost (?)

dotzati:doptati, dovdti se 1408
dovsti:dokzati 1585
dodati:dokati

drahc:pedrah 3457

dviti:dvku za matku zvoliti 1746 dr:drahost, ndhera; velebnost

diece, dietce:dtko

slavnostnost 1066

diechu:dli, kali

dra:dra 665, 735

dielo bludn:bludn uen pohan-

dzka:tska 2885

dieka:dk, podkovn
sk 3128

diemy:dme, pravme, ekneme

dietc:dtsk 746

disputovati s:disputovati, hdati

se 1467

divok:divn 98

druzie(dul):druh (kola) 2787

dvi:dve

dst:pt nade dvma dst: dvact pt 3507

duha:modina 2347, 2377

vedliv

nosti, vhodnosti 1594; vsmyslnj duchovenstvie:nbonost, nbo-

doby:dobyl, pipravil; dobyti:

opatiti 1124

hojiti:hoj niti, mnoiti 991, 2666

hojn:velik, bohat 3319

hora:jako hory vozil:tce snel 11

hoiee:hoel, hoela, hoelo
hospoda:pn 49

hospod:pn, manel 825, 3202

hotov:hotovm asem:vas; hoto-

vie u moci = v hotov moci 3430

Hiecha:ecko 1

vedle druh 2376

ducholov:lstn, klamn, nespra-

dobr:urozen 2510

hody:slavnost 261

druha:druha pmo druze: jedna

doba:v dob = za jeho ivota, za

dob = se slunost smyslu 2475

hnti:poslati 165

hovoil:enk, mluv 2168

d:jdou 988

jeho asu, za iva 1268; = vslu-

3246

hluk:zstup, mnostv, dav

deti:chvti se, tsti se 2803

dle:pro 143, 643, 1827 atd.

dlti:odkldati 313, 3115

hluch:z hlucha:nesrozumiteln

enstv 1110

dvmandct:dvancti 2414

dvornost:dvorn zpsob, dvorn,

rozpustil jednn 1634

hrajiee:hrlo 1041

hromazditi:hromaditi, sbrati,
shromdti 519

hrza:hrza, hrozba; hroz =

hrozbou 2413

hruviti s:osopovati, spati se 344

hruv:hrub 2098, 2101

hubenstvie:ubohost, bda 3090

huben:bdn, uboh
ht:hustota 1849
hyn:tamto 756

chce-l:chce-li; chcemy:chceme;

chcte:chcete; chcte-l: chcete-li;

chcu:chci

chlust, pl. chlustie:strn prostho

stavu, sluha 2510

dod:dodl, domluvil 3432

dvdcat:dvaceti 3474

dokonnie:dokonalost, zdokonale-

haditi:hanti, tupiti, zavrhovati; by chot:snoubenec; za chot:za snou-

dojti:dojdu tebe e:odpovm ti 345 e:e; e:e

n, konec; bez dokonnie:nekonen 512; uiniti dokonnie:dokonati 2086

dokonan:dokonal

dokonati:dokonalm uiniti 2049;

dokonal:splnil 1908

byl had:zavrhoval by 3220

chodiee:chodil, chodila
bence, za mue 284

hajn:zakzan 3109

chovchu:chovali 1548

hladiti:lahoditi, lahodn mluviti

chtiechu:chtli, chtly; chtiee:chtl,

hann:hanliv, s hanou 1257

hladk:lahodn 2508

chromota:ochromen 3498
chtla

hlsiti:hlas zpsobovati, vyvozo-

chlost:choulostivost, ostych 2243

dl, k dolu:smrem dol 2785;

hlavice:hlavika 2836

chytern, chytrn:chytr, uen,

domluvi:domluvil, domluvila

hledala:hledla 775

i jeden:nikdo, dn

hlediechu:hledli, hledly; hledie-

Izalda 2385

doliti:dokzati; doli:doki 2050

doluov:dol 1912

doad, doni, dou:dokud

dopovd:dopovdl 3433

dosieci:doshnouti; dose: doshl

vati, zpvati

hlavn:a na smrt, vraedn 3060

hlede:hledal, hledala

e:hledl, hledla; hlezi:hledm

180

chvjiechu s:chvly se 2368

obmysln

inhed:hned

i dn:dn

i dci:dn

jak (716, 748), jak:e; jak:take

2261

japati:pozorovati, hledati
1368

jasnie(dul):jasn 3325; jas-

n(dul):jasnch 2322, 2394

jatka:chye, chaloupka,
chatka

javo, na javo:ven, najevo 875

jz:j 2725, 2745 a j.
jdiechu:li, ly

je s:jal, jala se

jedink:jen 638; jedin, jedink:jednou

k:za; k choti, k sluze:za cho,

za sluhu 696; k matce 1946;

ktovaii 3336

kady:jak 2444

kak:jak; njak 556, 3376; akoli,

jakkoli 78, 537 atd.

kak:jak; njak 892

kak, kak kolivk:akoli

kalcidon:chalcedon 980

jm:m 907, m, proe

2761; jmto:m 899

jee:jet

jeto:ji, kte 822, 1629,

2887, 3254

kza:kzal, rozkzal; kzachu:pikzali 1464

kazovati:pikazovati
z nich 2223

k:jak 1017 (mohlo by se vak

klaniechu s:klanli se
klatva:kletba

klei:klem; klee:klekla

kmen:dvod 24, uen 2866, vra

jima(dul):jim 1014, jimi 3326

kolen sv(dul):svch kolenou

3323

koli:kdysi, nkdy

kona s:konalo se

tmi jmny:ve tech osobch 903 kot:vrh, kcen, valen 2799

jm:m; jmmy:mme; jma-

krlov:krlovna, ena krlova

jmjiee:ml, mla; jmjiechu: mli;

krlovn:krlovsk 2941

jmiesta(dul):mli

jmenovchu:jmenovali 2466
jmieti:mti

jochant:hyacint (drahokam) 978

jsa:jsouc 3378
ju:ji 1023

ladn:pkn

lce:lt 1879

lep:pkn, krsn 983

lepota:thlost, ztepilost tla

les:devo 2884

leskniechu:leskli, leskly se
letn:mil, krsn 713
leiee:leel

-li:neb, nebo 253, 2040

lich:nespravedliv, zl 2319; licha

nebysta:nebyli przdni 2557;

viej cti lichu: v cti przdnmu,

nectnmu 2748

lt, lt:zl, krut; rozlcen 3141

jm:jmno; ensk jmna: eny 590; kosten:konit zbra 3018

j:maj; jmaje:maje

e:kvetla; ktvc: kvetouc

utoval

kole(dul):kola 2787

jieti:jti, jmouti

ktviechu:kvetla (plur.) 2307;ktvie-

li:prosta 1061 (podle Gebaura

jide:el, la; jid :li, ly; jidejiej:j

kte:kdo; kto, kto:kdo, kdo

3347

kojiti:utovati; kojiee:kojil,

sta(dul):li 2586

kryzolit:chrysolith

vykldati i:k d = k d, dej) lci(dul):lka; lk:lek

j(dul):jich (dvou) 2532,

2542

krstiti:ktti; kren:ktn

lap:hlupec 2139

katn:katovsky 3050

kad vs:z vs 2150, tch: z tch,

jen:jej 1003; = ji, kte 2842;

krs:podstavec 3020

kamo:kam 1981

kalchu s:kalily se 700

jed:jeli 215

jemn:pjemn, lib, vzcn 32

krpka:krpj 2323

lada:dvka, panna

kzanie:rozkaz, pikzn

jechu s:jali se, poali

krom:leda, jenom 847, 2609

Kaldei:Chaldeov 2899

jedno:jenom, jen; jedno: jen e

2146

kroi:kroil, kroila

krlovna:dcera krlova
kralove:kraloval

krsnie(dul):krsn

kre:krsnji; kra:krsnj

kie:kiel, kikl; kiiechu: kieli

kdle(dul):kdla 853; kdlo:rukv 651

kiv:nespravedliv, neprav,

nepravdiv; kiv:nepravdiv

181

pechodnk slovesa liiti:zbaviti)

Litev:Litvan 2777

litn:krut, hrozn, divok

lom:rz, praskot 2876

loza, bludn loza:modla 2616

lskne:leskne se; lsknci:lesknouc se

luenie:hod, hozen 2943
luiti:mrtiti, hoditi

ud:lid; udsk:lidsk

ut:nhlost, prudkost, krutost 1302;

bez uti:snadn, bez nmahy

lvov:lv 2683

majn:skryt, tajn (podle jinho

vkladu:mchnutm)

mle:malost 1853
malitk:malik

manu:mchl, kvl 649

margarit:perla 982
masa:eznk, kat

mec:bij 2369

muoe:mohla 2384

nedviee:nedvoval 84

mna:cenn, skvostn vc, ltka

mtiee:rmoutila

nechaje:nechajc 2865; nechaj

mjiee:ml 72

mi:mm; miti:viti, ceniti;

troufati si, odviti se 1133
1320

meslo:pruh 2302

msto, u msti:v mst 89

miera:mra; u mieru:s mrou, ne-

mui:musm

mu, za mu jti:vdti se; bez

mustvie:munost

nejednak:rozmanit 2299

myslc:myslce, pemlejce 2124

neklid, dle neklidu:pro postrach

mysl:mylenka 546
na s:na sob 2792

milej:milej

nad hlas:nahlas 1693

milost:lska; z tvj milosti: milosti-

nah:prost, przdn 733

v, laskav

miloemi:z lsky

nadvedi:nadzvednuvi
najhrz:nejhrd

najkra:nejkrsnj

milove:miloval, milovala

najmilejie:nejmilej 3102

mimo:mimo nho

najprvn:prvn, nejprvnj 1939

milci:pemil, rozmil 3452

minti:zanechati (eho); minc:pomjejc

msa, na sv msu:ve svj prospch

mistrovstvie:uen, uenost

mladn:v mladm vku 151; 2273

z mladu:z mld

mlaka:mol, bahno

mlzi, v t mlzi,dialektick tvar

msto v t mlze 2878

mn:domnvaje se 2637

mnnie:domnn, domnnka
mnie:trvm, pr

a:necha 837

mu:bez mu 467; mu:mui necht:nechtc 2804

mnoho; u pokorn miee: pokorn nabita:pobita 2773

milosrdnc:slitovn

nehledaji:nehledm 3238

nejmieti:nemti
3210

neklida, nekuda:boue, zuivost

nel:nella 237

nelap:nesnadno, sotva, nikoli 471.

nelekajta s(dul):nelekejte se
neln:hbit, rychle 950

neleni:nele, initi neleni: rychle

i 3441

najposledn:posledn 3506

nelest, v nelest:pravdiv, zajist

najrejie:nejrychlej

nelitovchu:nelitovali

najtvrze:nejtvrdji; najtvrz:nejtvrd

najsilnj:nejhor 2743

nma(dul):nm dvma 338

namluvi:namluvila, pemluvila
npast:npad 1805

naplkajci:poplakvajc 2922

napravi:napravil, vystrojil 1150

napsati:namalovati 654

nsil dti:nsil, protivenstv

uiniti

mniechu:domnvali se 135

nsiln:velice 123, 238, 3246

modlitva:modlitba

nvidti kiv:neprv milovati 49

1328

nelze bude:nebude lze 3200

nemalek:nemalik, nemal

nematn:jak nle, jak se pat

neminc:nepomjejc

nemoe:nemohl, nemohla
nn:onen 3382

nn:nj 2061, 2082

nn:nho 1776; pro n: pro

kterto 2218; proe, za co

2231; pro nto:pro co 1218;
vnto:v co, ve 3442; za
n:za co, za 3342

naui:naum 906

neodpovie:neodepe (ani za vlas)

naviti s:moiti se, namhati se

neodvla, v neodvlai:neprodlen

nebiechu:nebyli; nebiee:ne byl,

neochotn:nevldn 2947

mos:mus

neboika:ubotko, uboh

neozran:neviditeln

mrt:lomek, nepatrn kousek,

neby:nebyl, nebyla

modlba:modlitba 1103
modrse s:modrala se
mohla(dul):mohli

moji(dul):m 3293

mor:mor, muen 2809

mre:smrklo, setmlo se 3029
mrva 2799

mrzut:mrzk, kared
muec:muitel, kat

muiechu:muili 1207

mdej:moudej 795
muka:muitel, kat

nazvali:vzvati 3350
nebyla, nebylo

nebon:bezbon

nebyl slo:duchovn smysl 102

nebysta(dul):nebyli 2557

neasn, neasn il:ve chvli zl,

krut 2323

netc:nepokldajce 1458
nedadie:nedaj

182

2846
600

neosta:neostala 2880

nepodobn:nenleit, neslun
3124

nepojieti:nepojmouti 395

nepomekachu:nepomekali,
nevhali

nepodn:mimodn, neobyejn
1384

neposkvrn:neposkvrnn 413

nepoviemy:nepovme 196

nezjevno:nejasn, nesrozumiteln

obrti s:obrtil se; obrtichu

neprok:bezvadn, bez hany 712

nezliena:nezbavena 1060

obsieci:obshnouti 1361

nepesta:nepestalo 3155

nerodi:nechtl, nechtla; nerodiechu:nechtli; nero jmieti:nemj, nero stskati:nestskej,

nero s kryti: neskrvej se

nerovn:nestejn, nesrovnateln,

535

neznm:podivn 1413, 3138

nic, nic; z nice:ze sklonn polohy,

s:obrtili se

obsie:obsanost, obsah, objem

1842

po oku 3435, ani z jasna ani

obvniti:nevst za vno dti 1084

hlavou schlenou, po oku 776

oivist:oit, na vlastn oi 1814

z nice:ani pmo hledc ani s

oic(dul):oek 2394

nenleit 3219 nerozpaiti

nice:sklesl 2134

nerozpi s: nedala se zviklati

nikak, nikak:nijak, nikterak

odiva:divadlo, dvn, podvan

nikohho:nikoho 2679

odol:vtz 3438

s:nerozpakovati se, nevhati;

2397

nerozpan:odhodlan 1736

nerozumjiee:nerozuml, nerozumla

nesiechu:nesli; nesle sv(dul):nesly jsme

nise:nic

nikdie, nikdie:nikde
nikte:nikdo

nima(dul):jim dvma

nivem:v niem 1598, 2054

ne:nzkost 1850

neskrovn v zbo:nesmrn bohat noiee:ronila 2393; noiechu

583

s:noily se, tekly 2321

nesmiern:nesmiiteln, zpupn

noi:nosm

nesmti s:nezarmoutila se 1555

nonice:pochva

nesmcej:nezarmucuj 2954

nota, notka:npv, melodie

nesnad:nesnadno, st, sotva 2353 nrav:mrav, obyej, zpsob

nesnadn:tk 2664, 3089

nuec:nuti, nutitel

nethn vstti, a:sotvae vstali,

nuzn:alostn, bolestn

nes:nesli 3464

u 3040; netae vstti:sotvae

vstala 2871

netbajiee:nedbala; netbajta(dul):nedbejte

netesknc:nestskajc 3424
neuka:nevzdlanec 1662

neumalena:nezmenena, velik
2904

nevd:nevm; nevdiee:
nevdl, nevdla

nevizu:nevidm 1532

nze:nesnz, strast 695

ny:ns

o nmto:okolo nho 1051, 1078

obak, obake:pece, vak
obdrenie:vtzstv

obec:spolenost 2603

obecnost, v obecnosti:spolen 2595

obtnice:obtujc ena 3063
obleenie:oblek 939

obleka:ndobka (ndoba ensk

pirozenosti, nepatrn ena)
3097

nevradn:neptelsk, nebez-

oblek, bez obleka:bez ustn (i:bez

nevsadiechu:nevszeli 2409

oblud, obluda:blud, poblouzen;

pen

nevzlitova:nelitovala 686

nezboenstvie:netst 3091

nezbyti, a by tebe to nezbylo:a by

t neminulo, jestlie by se ti
dostalo toho 611

nezjevi:nezjevil, nezjevila

odelknti, odleki:odvzlyknuvi
3322

odol:nucen, pinucen

odpra, otpra:odpor, odporovn

odpovd:odpovdl, odpovdla
odstpi:odstoupil

odtui:odtuil, odpovdl 3411

odvlci:odloiti, odkldati
ohlad:uhld, spat

ohlady:ohledn, spaten 186

ohldaj:prohldnu, ohledm 347

ohlechnti:ohluchnouti 2143

ochotenstvie:pvtivost, laskavost
okoj:tcha, uten 3403

okojiti:upokojiti, utiiti 1236

okrsiti:okrliti 1192

oliti:osvtliti, objasniti 1783

omraz:nachlazen, omrazen 2208

ona(dul):oni (dva)

opeenie:udeen, uhozen 2882

oplti:obtkati 28

opoleti:ohoeti, opliti se
optati:vyhledati 374
oslabi:oslbl 2895

oslnti:oslepnouti 2142

osoba:e (nebesk), dvr 2547

osovn:osobn, zvltn 391, 1275,

2765

prodlen?) 3490

ostaniechu:ostvaly 2373

bloud, blzen 1345; ne ob-

ostati:zanechati, opustiti, vzdti se

lud:nemyln, pravdiv 3485

ostatek:konec 884, 1297

2705, 2718, 2113

oblditi:oklamati, ommiti

ostaviti s eho:zanechati, opustiti

obrati:vybrati 1455

ostuditi:okliviti 2153

obrada:obradovn, uten

183

2088, 2959

ostydti s:stud pemoci 555

ostydnouti:zokliviti se 3233

po:pro 1618

ot:od 1252 atd.; ot tebe: o tob

potekprincipium (ve vznamu

osvtiti s:stti se svatm 2211

1682; = z 416, 1928; ot pomylenie:nad pomylen 739

pobi:pobil 2926

metafysickm) 2055; s potka:od potku 883

otza:otzal, otzala se; otza-

poe:poal, poala; poechu: poali

otjieti:odejmouti, zbaviti

poda:podal, podala

chu:otzali se

otliti:odlouiti

otad:odkud 2008

otpovdiee:odpovdala, odpovdla; otpovdchu:odpovdli

otpuenie vzieti:rozlouiti se

pod:v poadu, pohlav 270

poknti, poci:pomluviti, obviniti

86

poroba:pokora 1012

porobenstv:v porobenstv, poddanstv 139

pod tajemstvm:dvrn

poreji:poroum 1031

poddvmy:poddvme

porui:porum 816

podkova:podkoval

podl:vedle; mne podl:vedle

mne 3290; podl pirovnvme:vsrovnn 788

poruenie:poruenstv
porui:poruila 1559

poruka:poruenstv, vlda 115

posla:poslal; poslachu:poslali,
poslaly

otrap:vidn, extase

podmol:vmol, rokle 1913

psoba:psoben, innost

ottucha:tcha, poten

podstpiee:podstoupila 1157

pospchu:pospili, pospli

otrazi:odrazil, otevel 2532

otvoiti:otevti
ova:ejhle, aj

ovem:velice, zcela 233

podrzenie:osmlen se 2161

pohdka:otzka, hdanka, hdn

pohrabachu:pohbili; pohiesti:pochovati

ozraen:viditeln 1743

pochovachu:pochovali

ozraiti:viditelnm uiniti

pojdi:poj 3422

ozraenie:viditelnost

ozieti s:ohldnouti se

padesta(dul):padli 2539

pakost:koda, protivenstv, strast

pece:trpen, muka 2989

ti se 1542

pn:horliv, naden, vrouc

1028, 1770, 3405

postie:postihl

pojeme:pojav, pojavi, pojave;

pojieti: pojmouti
ukzala se

poklee:poklekla 2832
chu:poklonili

pokrsti:poktil

pokryti s:skrti se, zdreti se

(eho) 2029

pokynu:pokynul, pokynula

pest:hanba, potupa 2325

polovem:do polovice 2256

pt dst:padesti 1553

plas:trhn (v prudkm plas:

ponuka:popud, podnt, rozkaz,

plt:plet 2371, 2666

posdil:aby sis z ns udlal

posmch, aby ses nm vysml

1529

poszenie:soud

potaz, bez potaza:bez vhn,

neprodlen

potzanie:porada 213; bez

potzanie:bez vhn, hned,

neprodlen

potratiti s:zaviniti ztrtu ivota

pomsti:pomstil

ploditi:initi; plodiee:plodil,

plove:plyne 3489

posditi, aby nmi smiech

pomluvila:promluvila 2487

poncenie:podnt, ponuknut,

se, zrak:vidti

postete:potkal

potzachu:potzali se, zeptali se

plan:plach 2652

plodila; alost ploditi: rmoutiti

postavi:postavil, postavila

pla:ple 2879

vprudkm trhn, prudce) 2786 pomysli:pomyslila

plod:potomstvo, rod 1928

hojnost

poje:pojal, pojala; pojem, pojemi,

pjiee:pla, recitovala 1184

pnie:pn, zpv

postaty:touebn 873

postatstvie:nadbytek, mnostv,
postavenie:znamen 1642

pci se:starati se, peovati, namha- pokloni s:poklonila se; poklonipe:starost

postata:vznam 2380; z dostnj

pochvli:pochvlil 1446

palejs:rubinballais (drahokam) 979 pokzati:ukzati; pokza s:

panoice:panoe 1533

posobnost:psoben, inek

vybdnut
vybdnut

poprava:soud 1132; popravit

3014

poprosi:poprosila 2825, 3309

184

potkach:potkal jsem
2410

poteba:nutnost 1834
potebie:poteb 1491

potebnost:nutnost 2039
potuch:uhasly 680

potvoen:znetvoen

potvrdi:potvrdil, potvrdila

povd:povm 474, 507, 3291;

povd:povdl, povdla 436,

454 atd.

povdiee:povdl 548

povtrn:vzdun 3465
povzdl:opodl

povztci s:vzteknouti se
pozdravi:pozdravm
poznmy:poznme

poznvmy:poznvme

pieka, na pieky:na vzdor 498,

prostrano:prostran msto

pieta:svr, boj, ptka, spor

protiv, protivo:proti

1092

pietelnice:ptelkyn
pieti:pti 280, 603

pieti:pti, zapti 2525

pichzal:pichzel

pijechu:pijali 2216

pijide:piel, pila, pilo; pijid:pili

proi:prosm; proi:prosm 573

protiva:protiven, vzprn 2865
proviniti:vlastn vinou ztratiti
psti:malovati 644, 3366

ptti:hledati 162, 165, 185

pupenec:kade 737

pstennk:poustevnk
pyte:litujte 3280

pozornost:hlednost, spectabilitas

pijieti:pijmouti; pijieti s

pozva:pozval, pozvala

piletchu:piletli

poivn:vivn

plipnost:pslunost 1371

radji:radji 298

pilditi:pilkati

radoemi:z radosti, pravou radost

1635

podati:pokati

prchu:prali, praly

prv:v pravd, skuten 1545;

zcela, pln 2052

pravi:pravm, pravi:pravm ti,

pravm; praviee:pravil

prav:rovn 295

pre:pry 427, 2512, 2927

eho:osvojiti si; pijem: pijav

pili:pilila, zalila
piliti:pipojiti

pipomanti:pipomenouti
pisahaji:psahm

psenk:spiklenec

psn:vskutku, vlastn, skuten

197

pych, u pychu:pyn, nadut 1171

pcha:ndhera 215

pyti:dchati 2106; pye: dchaje,

sup 2205

radichu s:radili se 2428

rm, ze veho ramene:ze v sly

2296

ran:asn

razi:radm; razi:radm ti

roba:nevoln sluba (?) 1686

pecistc:peist 485

pistpi:pistoupil, pistoupila;

pedestvo:pednost 1608

pit:propukl 1526

robn:nevoln 1630

pelest:pelstn 3359

pivedu:pivedli 2806

rov:hrob

ped s:ped sebou 469

pede:ped nho

peltn:peukrutn, pehrozn
peli s:poprali 1581

pelditi:pelstti, oklamati

pmo, druha pmo druze: jedna

vedle, k druh 2376

peplovn:pebohat, pehojn

pepozorn:pesvtl, pejasn 588

pistpista(dul):pistoupili

ptie:pt, pchod 1903, 2012

probytie:uitek, prospch 2800

procti, procti:procitla, probudila se

koniny, nebesa 3027

prchati:zuiti 3048

prorazi:prorazila 2910;

pde:pijde 2009
pd:pili 1482

pie:popraj 1581

pie, upiei:naopak 531

klamu 565

rozbrojiti s:rozejiti se

proluky, nebesk proluky:nebesk

pronositi:prozraditi, prozrazovati

pina:psluenstv 2860

rovenstvm:sprvn, pravdiv, bez

prokn:velik, kad 1253

projid:proly, pronikly 1483

peviv s:odviv se 3053

pibrachu s:pibrali se 1476

rok:umluven as, lhta

rovn:lovk rovn komu

promnnie; bez promnnie:nepro-

pedn:pedouc

krob:kdvce)

prodesiti:probodnouti, proklti

pes to :nad to 2979

pesditi:pekonati, pemoci

( Jireek navrhuje isti

mnn, neodvolateln 319

rovn:rovina, pl 2764

rozcukovati pamti:rozpomnati
se 1466

roztati:rozviti (kdyby ses

pokoil, tv mysl by povila)

1358

pronznuchu:probodli 3017

rozuch:poznala, zpozorovala jsem

proraziechu:proreli 2265

rozesla:rozeslal

prosinec:listopad

rozkza:rozkzal

prosci:prosc 690

prosoiti:osoiti, obviniti
prospcha:prospch

prospla jsem na svm diele:pracovala jsem se zdarem 1004

185

1700

rozhranie:rozcest, popravit
rozklad:rozloitost, prostor 1841
rozpa, bez rozpai:bez vhn,
neprodlen 599, 2496

rozpak, bez rozpaka:neprodlen,

sdliti:do osidla zaplsti, chytiti

smiern:smliv, mrn

rozplozen v zbo:nadn bohat-

siesti:sedti 2420

smliti s:smilovati se, slitovati se

ihned, bez vhn 2874

stvm 274

siej, do siej doby:do tto doby

sla:mnostv 990; dav, lid 3308

rozafenstvie:rozafnost, opatrnost, skldati:zamleti 3066

obezetnost

rozenie:rozncen, naden
re:re

re:rychle; r:rychl

Rufan:jmno pohansk modly;

vponkud odchyln podob

vlatinsk pedloze staroesk

legendy o sv. Markt (Rufon).

sklep:klenut, klenba 984

sklopi s:sklonilo se 1845

skola:vchod (?) 429

skona:skonal, skonil, skonila,

skonilo

skonnie:konec 3406

skonala:skonala, nebo: skonila

svj boj 3504

Stejn jako Apollon a ne

skoro, v ske, v skuo:brzo, rychle

povahu obecnho oznaen po-

skita:kousek, zlomek 2449, 2792

Batom m i toto jmno spe

hanskho boha ne skutenho

vlastnho jmna 1135, 1169

ruk(dul):rukou 2468, 3476

skovna:pochovna 3475

skrovn:tich, pokorn 175; skrovn:pokorn, slun, krotce 18

skrut:zkroucen 2254

smieti s:smti se 2025

smluvi:smluvil 2520

smcie s:zarmucuje se 2491

smtiti, smtiti s:rmoutiti se

smy:jsme

smysl:rozum, moudrost; z smysla

vzat:zbaven smyslu, rozumu

smysliti:rozumti; smysl v-

kem:tce chpe 1322; nesmysl:nerozumn mysl, jedn

smysln:moudr, rozumn, opatrn

snadn, z snadna:snadno 247
snde s:sjelo, selo se 1622
snm, snmi:sav, savi

snide:seel, sela, zemel; snidesta

s(dul):seli se; snti:sejiti,
zemti 3262

skrze:skrze nj, skrze kter,

snbiechu:snoubili 136

emeslo:umn 1173

slbi:slbila; slbichu:slbili

spe:spala;jako sp:jako spc,

ezale(dul):ezala (kola)

slovo dobr:dobr povst, chvla 22 sp:sepjal, sepjala; spemi, spen-

ryt:zkza, zhouba 2066

echu:ekli

eva:va 3139
ie:iel

je:ev, van 1161

safier:safr 975

sardin:sardius nebo sardonyx 979

sboen:bohat 3380
sceptry:ezla 999

sebrachu s:sebrali se
sede:sedal 3110

sediechu:sedli; sediee:sedl

sede:usedl; sed:usedli, usadili se;

diev ne sedli: sotvae usedli,
u 3151

sednie:sdlo 3402

sen:tento; semu:tomuto

senn:snem, ve spnku 949

sezva:sezval

shled s:shldli se 3012

schlustiti:zkrotiti, sraziti 2164

schova:pochoval; schovn: vykoupen 2045

sice:onak (tak i sice:tak nebo

onak)

jm 964

slo:slonov kost, slonovina 979

sloen le:vymylen 52

subenie:zasnouben 2388
subi:slbila

sluch:slovo, zvuk, jmno 903,

sob, s sob:s sebou

jako by spal 2224

i:sepjavi, sepnuvi

spiee:spe, rychleji

spor:ochotn 896; spoe: bohat,

vydatn

1099; v slue:zpsobn, krsn,

spiehli:sphli

vzcn, lbezn ei 2174;

ssov:sbor, shromdn 1652

vpvabu 223; v drahm slu:ve

slunost, pslunost, nleitost
3384; s udskm sluchem: slid-

skmi emi, tak aby lid o tom

mluvili 245

slupec:mal sloup, sloupek 2140

slpi:sloupila 2568
sliechu:slouili

slyi:slym 1130; bu vs kad

slye:poslouchej, sly kad
zvs 1691

smli:odvili se 1895

smnie:osmlen se 1855

smiti:obrtiti k nemu 897

smiera:mrnost 2960

smierce:smiitelka 753

186

srdenc:srden

sta:stanul, stl; sta s:stal, stala,

stalo se

stchu:stli, stly; ste:stl, stla

staniee s:dla se

stane:nastane, stane se 3206

stti:odporovati 1472

stavi:zastavm, odstranm 895;

staviechu s:stavili se

st:sal; stchu:sali
stie:stn

stna:kat 3309

stkviechu s:skvli, skvly se; stkviee:skvlo se

stkvc:skvouc, skvjc se 460

stoli:stolm, stoluji, hoduji; stoli-

tako:tak

u, u pohany:v pohany, k pohanm

stolici(dul):stolice, trny

tle:povst, vypravovn 544

uenji:uenj

ti:stolovati, hodovati

stonati:stnati, vzdychati
strach:hrza 2804
stehc:osthajc

tle:zloha, zruka. 1030

tln:snad adjektivum k tle:

zloha, rukojm, 1741 (Erben

154

uenie:uen, uenost
uennk:uitel, mistr

navrhoval isti dieln:particeps) uinnie:skutek

sten:poten, zahuben 2044

tamo:tam

uini:uinil; uinichu:uinili

steiechu:steili; steiee: steila

Tater:Tatar 2777

udaiti:obdarovati, obdaovati

stetnti s:potkati se

stiehli:steili, hldali
strjce:pvodce 1754
strpti:snsti 2384

stpi:vstoupila 1197

stviechu:skvli, skvly se
stvc:skvouc

stydk:hanebn, mrzk

such, na sue:na soui 3355

tanu:tanul, tanulo 419

tzati:tzati se, dati 2492
t(dul):ta (lka)
teiee:teklo

tln:tlesn 1740
tiehli:thli

tiem, tmene:tm, temeno

tiei, tiee, tieete:ti se, ptm se,

te se, tete se

uda s:udlo se, pihodilo se 706

udatstvie:udatnost
udeichu:udeili
fati:doufati

hle:pohledn, spaten 721

uhroziti:zastraiti

ujem, ujemi:ujav, pojav, pojavi

kaza, dle kazy:pro ukzku, pro

podvanou 643

s:such devo, palivo 2906

tisce:tisce

ukzachu:ukzali

svda:spor, hdka

toiti s:nebu kto s o tom

ukrtichu:ukrtili

szi:soudm

svdn:svrliv 2994

svi s:svm se, pru se 1218

tii s:ztiila se, utichla 2318

to:nikdo o tom nemluv,
nesna se o to 357

konn:konen, definitivn
uloil:pipravil 1734

ulyznti s:usmti se

um:uml; umji:umm; umjie-

svtost (t. j. ktem):1702

toliko:tolik

svt:svat 520; svtie:svat 1182

trpiee:trpil, trpila

umetachu:vmetali 2214

trh:skulina, skre 641

ume:umela 1115

sv(dul):jsme 332

svtloemi:pro svtlost 2538

svlek:svlkli

svoji(dul):sv 918, 2316, 2835,

3107, 3324

svoil:sklenul 1372

svorn:na svoru 659

sv(dul):svch 3323
svj:patin 3384

svyej:obyej, zvyk 1655

szoiti:stvoiti, pipraviti, sklenouti

tovai:druh

tetiechu:ltaly 2886

tidsetikrt:ticetkrt
tiesli s:tsli se

Tristran:Tristan 2388

trpiechu:trply; trpiee:trpla

tuh:tvrd, krut 2632

tu:tu, tehdy

ti, rmoutiti se

tvi:tvorov 591, 2933

tajn, tajno:tajn, skryt msto

tvoiechu:tvoili 2320

2596, 3108

tak:takto 345

2111

v uokeneka:na oknko 872

do uostatka:do konce

po uosudu:po osudu, osudem 1694

upokojili s:utiili se 948
pola:nadarmo 2546
upiem:upmn

ti:toum; titi:touiti, naka- itn:nramn

ta(dul akus.):ty 3449

tady:tak; tady:tm zpsobem, tak

v uobludu:v bludu, poblouzen

v uosminste:v osmncti 118

stejn, tak

turkat:tyrkys 979

ple:ert 310

unaviti:zahubiti, usmrtiti 2973

tudie, tudiee:na tm mst,

trti:smovati, puditi 845

edr:tdr; ede:bohat 3454

koln, koln:uenec, uitel 99

umtiti:podplatiti

v uodtuchu:v tchu 3227

tha:tesknost, zrmutek

estie:tst

umn:pozorn 2051

trupec:palk, paez 2141

szuchu:szuli, svlkli 3016

astn:astn

e:uml

tvrn:pkn, krsn 291

roda:pirozen povaha (?) 3283

ropn:hrd, zpupn

urozenie:narozen 1326
usadichu:usadili

tvrdost:obloha nebesk, firmamen- siln:tk, nesnadn, obtn;

tum 1378

snan 2435

187

usilove:usiloval

vel:mnoho

slona:ze, vlastn to, co je v zi, velesenstvie:velebnost (vklad

v svtle

nejist) 2176

usly:uslye:uslyel; uslye-

vep:pn, nek 1209

usnu:usnula

vc:vc

chu:uslyeli

usnbiti:zasnoubiti

soba:stav, rozpoloen mysli 3141

uspoliti:pipojiti 2896
ustavin:pevn, stl

ustavistvo, ustavinost:stlost,
vytrvalost

stavn:stl, pevn

utzati s:uraditi, rozhodnouti se

uti:util

utti:zskati

utiee s:zavela se (nebo

snad:uchlila se) 263

uvrci:uvrhnouti

uz, uze:uzel, uzela;

uzesta(dul):uzeli

uasi s:uleknuvi se 321;

uas s:ulekli se
uci:upliti

est:zden, as

uiti, uila bude:uije 2077; tak

tiem uil:tak se mu vedlo 2163

v nm:v ktermto 3477, v em

1386, v em 1233

v ied:v d, dn 435, 1612

vada:ve, nruivost; v hnvnj

vad:rozhnvn

vha, v tj vze:v t me, tak

valchu s:valily se
vma(dul):vm

vdn:ochotn 1771, 2085

vdovn:vdova 122

vi:vm; vi:v 2970;

vesel:vesel, radost; slavnost 1150
veseliti s:radovati se
ve:vechen, cel

vzeti:bti ve vzen, uvznn

2625, 2684

veze:vzezel, pohldl, vzezela

vid:vidl, vidla; vidiech:

vidla jsem; vidiesta(dul):

vidli; vidieste:vidli jste;

vidta(dul):vid; vida:vidouc
2864

vidomen:viditeln 1743
vidom:vidouc 290
viec:nadle 2069
vieste:vte 1836

viee:ve 2602

viniti s (k komu, proti komu):proviniti se proti komu

vtz:hrdina 3112

vediechu:vedli; vediee:vedl, vedla

vhlasa:moudrost, obezetnost

vspora:spor, odporovn

vspravichu:vypravili, vyloili

vstachu:vstali; vstata(dul):
vstate

vstavi:vstavila

vstona:zastnal

vstvoi s:stvoilo se
vstpi:vstoupila
vse:vysoukal

vak:velik, kad

veckerno:vecko 1787

velikak:velijak, velik
velik:zcela, ovem 2645
vickerni:vickni 3087
vy:vs 1517

vydachu:vydali 2400
vydati:vdti 244
vydchu:vydeli

vychodiechu:vychzeli, vychzely
vykldchu:vykldali; vykld

s:mn se, rozum se 2040

vynchu:vyali; vynmi: vyavi

vldniee:vldl

vlsenie:n 2254

vlast:moc 1781, 1843

vl:zvltn 2298

vlet:vltl; vlealo vletlo:

vloi:vloil

vli:vlouila, spojila (smysl

vustavinost vli:nabyla
pevn mysli 1558)

vnie:vnikla

vd:vm; vdiee:vdl, vdla

vslnti s:uklnti se

vlade:vldne 1244

vizi:vidm

vece:dl, ekl; vecechu:ekli

vede:vedl, uvedl; ved:vedli

vschod:vchod

vyloen:vynikajc, obzvltn

vnad:pvab, vnada 416

vnc:vn, vnouc

vsadichu:vsadili

vtsk:pemoudr 1803

v:bda 1675, 2693

v(dul):my dv 332

vrovnati s:vyrovnati se

vnada:zvyk, obyej 1212

vnide:veel, vela

vle:vle; dobr vuol:dob rovoln

1544

vrtek:vratk, nestl; z vrtka:ztlu (?) 743

vhlasn:moudr, rozumn, opatrn vrchn:svrchovan, nejvy

188

vymyslichu:vymyslili
vynide:vyel, vyla
vyrazi:vyrazil

vysadiee:vysazovala, trhala
vyspiei s:vymizel 1002

vystez s:vystez, vysthej se

vytrhniechu:vytrhovali, vytrhovaly
vyved:vyvedli

vz to povdnie:na ta slova, k tm
slovm 320

vzat z smysla:zbaven rozumu

vzdachu:vzdali; vzdvajc:
vzdvajce

vzdli:opodl

vzdieni:nazvni 1644 (nebo prvi

vzdieni:ospravedlnni)

vzdora:vzdor, odpor

vzdhi:zpsobivi 2348
vzdral:zdrel

vzdvie:zdvihl, zdvihla

vzdyche:vzdychal, vzdychala,
vzdychalo

za, zae:zaal

zhluk:ohluen, ommen 1095

zahradichu:zahradili

zchvosta:rozbil, roztskal 2881

zahnati:zajeti 2338

vze:vzal, vzala; vzechu:vzali, vzaly; zaklopi:zaklopila, zavela

vzela, vzeli:vzala, vzali; vze-

sta(dul):vzali; vzem, vzemi,

vzeme:vzav, vzavi, vzave

zabiti:zamilovati

zamiesiti:zamchati, uvsti ve
zmatek

zchlben:vychvlen, proslul
ze:zsk

zjevi s:zjevil se

zjevn s pronsti:vyjti na jevo

1273

vzechce:bude chtti 3199

zmutek:zrmutek

zkazi:zkazil; zkaziechu:kazili

vzjiski:vzjiskil, vzplanul

zpovd:pkaz 2434

zlost:zloba

vzkie:vzkikl

zarazi:zarazil

vzchovati:vychovati; schovati 3387 zapletiechu:zapltaly

vzkld:vynakld 251

vzkruie:okrouhlost, okrouhl
klenut 1378, nebo (podle

Gebaura) vzkrie:krou

vzkiti s:kouem vzhru stoupati

vzmlmola:zamumlal

vzmluvi:promluvil, promluvila;
vzmluvichu:pemlouvali

vzmrkati:zamraiti, zatemniti
vzala:podjala 1605

vznjc:znjce; vznla :znla

vznide:vzeel, vzela, vzelo; vznid:vzely; vznti:vzejiti 3263

vznieti:vzntila

vznikl:dospl 3378; vznike:

povstave, vzpmive se

vznositi:vzneti; vznoi: vznm

vzoiti:stvoiti, pipraviti

vzpiti:zvrtiti, vyvrtiti

zaratiti:zruiti, zahubiti 1676

zail:zaval 3246

zas, za s:za sebou, po sob, ssebou 2270; nazad, nazptek (za

sebe) 2372, 2586, 2787, 2890

zslon:zslona

odebrali se; vzpodjala:podujala,

zavadiee:zavadila, uvzla

vzveden:uveden 496; vychovn

2455

vzvsichu:zavsili, povsili
vzvola:zvolal, zvolala

vzvolichu:zvolili; vzvolil k matce:zvolil za matku 1946

zabi:zabil, zabila

znmy:znme

znamenaji:znamenm, uznamenm

zpue:zpustl, zpustla

ziedlo:ohled, zetel (Erben vykldal:zrcadlo)

zvidiechu:zvidli

zsadi:zsadil, usadil; zsaditi: usaditi

zavola:zavolal, zavolala

zuiti:nauiti

zavlaij:zavlej

zazpieva:zazpvala

zaze:zazel, spatil

zbh:vze, zajatec 2430

zb:dav

zbled:zbledl, zbledla

bohatstv, blahobyt; e nebesk 1112

zde s:zdlo se

vztiehli:vzthli, oblkli

znchu:znali; znajiee: znala;

zsta(dul):zeli, hledli

zvada:pekka

vzpomanc:vzpomenouce,

vzprosi:poprosila

zmrtv:zmrtvl 1391

zatvoiti:zavti

zatee s:zastesklo se

zbti:pozbti, zbaviti se; zapuditi

vzpomenou-li 3429

zmluvil:promluvil

znmti:onmti

podnikla 2994

vzpomanu:vzpomnl, vzpomnla;

zmilitk:mil, pemil

zasvieti:rozsvtila

vzpodjechu:vzpodjaly, pojaly, zmoc- zboie:majetek, statek, panstv;

nily se; vzpodjechu s:podjali se,

zlob, zloba:hnv, zlost

88

zstavi:postavil

zuoe:spate 130

zvzenie:svzn, spleten
zvlasti:zvlt 3287
zvyej:obyej

zvati:volati, vybzeti

zeli s:zelelo se, bylo lto

zesil:polekal, podsil
daji:dm

dn:douc; i dn:dn

dostn, z dostnj postaty:touebn 873

zdvajc:vzdvajce 218

dc:douc; i dc: dn

zdese:zde, tu 2168

dti:ekati; dce:ekajce,

zdchu:uinili; zdla:uinila
zdiee s:zdlo se

k:student, klerik
oekvajce

zdieti:uiniti; poti 3106

eleji:lituji; elejci:litujc

zelensta s(dul):zelenaly se

ti:povati 2677

zdvie s:zdvihl se
zm:zem 1580

zesnuchu:usnuli

zee:zehl, splil

189

ied (nom. da):dosti, tub

iviti:pi ivot zachovati 1521

ivot:tlo 287; jej ivot:ji 930; sv

ivoty:sebe 2418

Legenda o svat Katein

Staroesk text pepsal a studi jej doprovodil Jan Vilikovsk

S litograficky kolorovanmi devoryty Karla Svolinskho
a v typografick prav Methoda Kalba
z psma Caslon run vyszela a na holandsk papr
vytiskla Prmyslov tiskrna
Vydal Spolek eskch bibliofil ve 320 vtiscch
v Praze v noru 1941