Vvoj mnovho kurzu a kurzovch reim v R

V roce 1990 stlo tehdej eskoslovensko ped otzkou, jakou hodnotu kurzu nastavit. Pednost
dostal fixn mnov kurz, nebo jeho vhodou bylo, e pispl ke stabilizaci inflace a celkov
makroekonomick situace. (Kurz fixn tak neplnil funkci vyrovnvac veliiny trn nabdky a poptvky
deviz, nebyl cenou volnho trhu. Vy nabdka deviz (tj. poptvka po korunch na devizovm trhu) nemohla
bt usmrovna rstem ceny korun nu devizovm trhu, tj. zhodnocovnm koruny.) Koruna byla zpotku
fixovna ke koi pti mn: nmeck marce, americkmu dolaru, vcarskmu franku, francouzskmu franku
a britsk libe. Zrove bylo stanoveno mon psmo oscilace plus minus 0,5%. Po nkolika devalvacch v
roce 1990 byl kurz nastaven tak, e odpovdal hodnot 28 CSK/USD. Od 1. ledna 1991 byla zavedena vnitn
smnitelnost a vnitn devizov trh. Na jae roku 1993 byl ptimnov ko redukovn na dvousmnov v
pomru 65% nmeck marka a 35% americk dolar. Tento podl byl stanoven na zklad vhy jednotlivch
zem v zahraninm obchodu R.
Dleit pro eskou korunu byl jen 1995, kdy dolo k zaveden voln smnitelnosti esk koruny.
(Od roku 1995 fungoval kurzov reim koruny jako systm intern a extern smniteln mny vzan na individuln
ko.) V noru 1996 pistoupila esk nrodn banka k rozen oscilanho psma na plus minus 7,5%. Na
jae roku 1997 se esk koruna dostala do problm. V reakci na zastaven hospodskho rstu se m nov

spekulanti koruny zaali zbavovat a esk koruna prudce znehodnocovala. (Inflace mezitm pi fixnm kurzu
vedla k relnmu zhodnocovn koruny, co podporovalo dovoz. Situace postupn dospla do bodu, kdy
pohyb mezinrodnho kapitlu prolomil fluktuan psmo.) esk nrodn banka se zprvu snaila korunu
udret ve stanovenm oscilanm psmu nakupovala eskou korunu vmnou za devizy z devizovch
rezerv, zvila rokov sazby, aby udrela kapitl v zemi. Centrln banka bhem tchto intervenc ztratila
vce ne 2 mld. dolar z devizovch rezerv. Po zaehnn krize dolo ke snen rokovch sazeb, protoe vysok
by potlaily investice a znemonily podnikm splcet vry. 27. 5. 1997 byl po dohod s vldou zaveden zen
plovouc kurz. Od t doby se kurz pohybuje voln a centrln banka devizov trh vce mn neovlivuje. Od
roku 1998 je hlavnm kolem NB clovn inflace, roku 1999 vyhlauje NB kurz k euru. V letech 20002002 CZK vi euru zhodnocuje (velk pliv PZI), pot nsleduje oslaben, ale od 2004 opt apreciuje.
Hlavn faktory ovlivujc mnov kurz obecn a v R
Mnov kurz = cena jedn mny vyjden v jednotkch mny jin
Poptvka a nabdka mny je dna souhrnem faktor, kter ovlivuj makroekonomick vvoj ekonomiky:
vvoj MO, rovnovhu i nerovnovhu B PB: Vvoj jednm nebo druhm smrem me pouze
signalizovat (u obchodn bilance s men vypovdac schopnost) budouc zmnu kurzu mny, kter je
odrazem celkov nabdky a poptvky. Kurz tedy zajiuje rovnovhu celkov platebn bilance. Vnj
mnov rovnovha (stabilita kurzu) me existovat pouze za cenu vnitn nerovnovhy (inflace, resp.
deflace) a naopak.
tempo rstu domcho produktu a nrodnho dchodu (vede ke sniovn inflace)
stav a vvoj inflace (ni inflace v domc ekonomice ne v zahrani levn esk zbo na
zahraninch trzch poptvka po eskm zbo poptvka po korun zhodnocovn koruny)
ve a vvoj rokovch sazeb a s tm spojen rokov diferencil, atd. (investoi budou chtt mt v tto
mn sv spory kvli vym rokovm sazbm vy rokov sazby vedou k zhodnocovn mny)
zmna penn zsoby (vede k rstu cenov hladiny dle kvantitativn teorie penz)
stabiln i nestabiln politick klima (nap. mon pd vldy, politick opaten vld, prohlen politik
apod.)
nebezpe konflikt
chovn centrlnch bank (ppadn intervence centrln banky, atd.)
oekvn budoucho vvoje a spekulace na devizovm trhu
ZDROJE:
http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/maek1/texty/09_Menovy_kurz.pdf, http://www.petrmach.cz/DIPLOMKA.htm#_1.3._Kurzov_vvoj
http://www.agris.cz/Content/files/main_files/74/152631/023Brcak.pdf, Pavelka MAKROEKONOMIE, s. 162 - 177

ZDROJE:
http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/maek1/texty/09_Menovy_kurz.pdf, http://www.petrmach.cz/DIPLOMKA.htm#_1.3._Kurzov_vvoj
http://www.agris.cz/Content/files/main_files/74/152631/023Brcak.pdf, Pavelka MAKROEKONOMIE, s. 162 - 177