1.

Obchodn metody v dovoznch a vvoznch operacch

-

Liberalizace mezinrodnho podnikatelskho prosted a vyuvn modernch technologi ->

nov pleitosti + vt celosvtov konkurence
Vstup R do EU => Jednotn vnitn trh -(voln pohyb zbo, slueb, osob a kapitlu) -> nepatrn
omezen uvnit trhu (ppadn pechodn - nap. v ppad volnho pohybu osob) => oteven velkho
trhu, nov pleitosti,
Instituce slouc k pomoci pi rozvoji mezinrodnch aktivit (podpora podnikn - poradenstv,
cenov zvhodnn kolen, informan sluby, ast na sttem podporovanch zahraninch
vstavch a veletrzch, vybran marketingov sluby, zvhodnn financovn, pojitn rznch tip
rizik..):
CzechTrade: esk agentura na podporu obchodu - poskytuje poradensk, informan, asistenn a
vzdlvac sluny
CzechInvest: Agentura pro podporu podnikn a investic- hlavn pro mal a stedn podnikatele,
poradenstv k projektm, implementace grant, sprva databze eskch dodavatalskch firem;
AfterCare sluby pro zahranin investory
esk exportn banka: financovn vvoznch operac, kter vyaduj dlouhodob zdroje
financovn za vhodn rokov sazby
EGAP- poskytovn vrovho pojitn se sttn podporou, pomh v ppad, e nelze naleznout
vhodn komern pojitn exportrm i investorm
Zelen linky pro export, BusinessInfo.cz, Export.cz
SIZF: zprostedkovn propagace zemdlskch vrobk na vnitnm trhu EU
Hospodsk komora R : usnadovn vstup podnik na zahranin trhy, poskytovn informac,
asistence, promoakce
Obchodn operace - soubor innost, jimi se realizuje MO; existuj obchodn operace vvozu a
dovozu
Obchodn metoda = zpsob, jakm se zbo dostane od vrobce ke konenmu spotebiteli
pm obchodn metoda - pouze jedna kupn smlouva mezi vrobcem a spotebitelem
nepm obch. metoda - vt poet kupnch smluv v distribunm etzci

2. Formy vstupu podnik na zahranin trhy

Mezi nejastj faktory, kter jsou pi vstupu uvaovny, pat:
1) obchodnpolitick podmnky - celn a devizov reim, kurzov politika, netarifn nstroje obchodn
politiky
2) ekonomick prosted - mra inflace, mra nezamstnanosti, rst prmyslov vroby, vvoj relnch
smnnch relac, investic, platebn bilance, demografick vvoj, ivotn rove, dynamika spoteby
3) politick prosted - politick systm, politick stabilita, lenstv v regionlnch integranch
uskupench, politick vazby na dal stty, vztah k zahraninm firmm, korupn prosted, vznam
zjmovch skupin
4) prvn prosted - stabilita a dvryhodnost legislativnho prosted, podniky pro zahranin
podnikatelsk subjekty, monost kontroly vlastnictv, nkupu nemovitost a pozemk, repatriace zisk
do zahrani, devizov-prvn aspekty podnikn zahraninch subjekt, een spor pi podnikn se
zahranim, podmnky pro zamstnvn cizinc
5) charakteristika vrobk - prmysl. a zemdlsk vrobky, spotebn zbo krtkodob a dlouhodob
spoteby, dodvky pro veejn sektor
6) charakteristika obchodnho partnera - prvn forma spolenosti, vlastnick struktura, ruen, osoby
oprvnn jednat jmnem firmy, postaven na trhu, velikost firmy, reference
7) efektivnost vybran formy podnikn - pomr vynaloench nklad a rizik, nvratnost voench
prostedk, pedpokldan mra zisku
Formy mezinrodnho podnikn obvykle lenme do 3 skupin:
1. Vvoz a dovoz zbo a slueb (p. vhradn prodej, obchodn zastoupen)
2. Formy nenron na kapitlov investice (p. licence, franchising)
3. Kapitlov nron formy vstupu na mezinrodn trhy (p. PZI)
Obchodn - politick podmnky
- soubor nstroj, kter pouv stt k zen smny zbo se zahranim
- soubor nstroj k prosazovn zjm sttu v komern oblasti
Nstroje obchodn politiky:
smluvn - vznikly smlouvami (mezinrodn smlouvy)
- nejvznamnj jsou multilaterln smlouvy GATT
- dohoda o pistoupen k EU, dohoda o CEFTA, dohoda o ESVO
- bilaterln dohody s pobaltskmi zemmi, Tureckem, Izraelem a dal
- Obchodn smlouvy, obchodn dohody, platebn dohody, ostatn (smlouvy o dvojm
zdann)

autonomn - kad stt si je stanovil sm

nejvznamnj jsou cla potenm dvodem byly fiskln pjmy, pozdji slouila cla
k ochran trhu a pot mly regulan lohu (ovlivovn struktury obchodu)
cla rozliujeme na: vvozn, dovozn (nejastj), tranzitivn
dalm autonomnm nstrojem jsou dovozn depozita zavzn dovozce, aby deponoval
pi dovozu uritou stku na uritou dobu; sniuje se tm koupschopn poptvka
dovozn kvty a kontingenty restrikce, v jakm objemu me bt zbo doveno i
vyveno
nrodn normy a pedpisy p. veterinrn osvden
tarifn nstroje cla
o dovozn pirky
o dovozn depozita
netarifn nstroje:
o pln zkaz dovozu, vvozu
o mnostevn omezen (kvty, kontingenty, celn stropy)

o technick pekky obchodu normy, certifikty

Povaha trhu
- infrastruktura (doprava, komunikace, finance)
- logistika (peprava, skladovn, kontrola)
- sluby (bankovn, finann, sprva pohledvek, pojitn, informace)
- distribun st (akvizice, prodej, servis)
Povaha obchodnch partner
- ekonomick a prvn postaven partnera, solventnost,
Informace prvnho charakteru: forma spolenosti, ruen, osoby oprvnn jednat jmnem
firmy, obchodn rejstk, daov identifikan znaky
Informace ekonomickho charakteru: solventnost platebn morlka, solidnost, image,
postaven na trhu, kontakty
Efektivnost operace
- nklady obhu a velikosti rizik vyplvajcch z obchodn operace vztah k dosaen cen
- nklady obhu: pm a nepm obchodn nklady - pepravn, skladn, clo, DPH, spotebn
da, nklady na obstarn potebnch dokument
Povaha zbo
- prodvajc = vvozce X kupujc = dovozce
- vrobky investin povahy pm obchodn metoda (pouze jedna kupn smlouva) mezi
vrobcem a spotebitelem zbo investin povahy, komodity obchodovan na burzch,
suroviny, energie
- spotebn vrobky (spotebn zbo, potraviny, obuv, textil) nepm obchodn metoda (vt
poet kupnch smluv v distribunm etzci)
nap. vrobce exportr prostednk velkoobchod konen spotebitel

Vvozn a dovozn operace

- nejjednodu forma mezinrodn aktivity - tradin vvozn a dovozn operace - vvozce mus
pizpsobit exportn strategii zvltnostem trhu
- V ppad vhradnho prodeje a obchodnho zastoupen mohou smluvn strany pout vzorov
smlouvy Mezinrodn obchodn komory (ICC Models Contracts)
Kad podnik me pi vstupu na zahranin trh vyuvat rzn tipy strategi podnikn. Aby pro dan trh
zvolil tu sprvnou strategii, je nutn zohlednit specifika a zvltnosti danho trhu, na kter vstupuje.
Prostednick vztahy
- jedn vlastnm jmnem, na vlastn et a riziko.. kupuje a prodv zbo stv se vlastnkem
zbo
- vystupuje na vlastn et a na vlastn rizika, rozdl mezi nkupn a prodejn cenou obchodn
(nebo t cenov) mare ta je jeho motivac
- vhodn pro mal a stedn podniky, pro kter je vvoz i dovoz okrajovou zleitost, specializuj
se na vrobu, zizovn vlastnho specializovanho oddlen by bylo pli nkladn, pop. pro
podniky, kter se zmrn specializuj na vrobu a penechvaj obchodn innost
specializovanm obchodnm firmm.
- vhody pro vrobce: ni nklady obhu, omezen rizik mezinrodnho obchodu (kurzov,
inkasn, transferov, politick rizika, riziko zmny poptvky), monost vvozu na trhy, kter by
bylo nkladn zpracovvat pmo
- nevhody pro vrobce: ztrta bezprostednho kontaktu s trhem, ztrta kontroly nad
marketingovou strategi, omezen monosti vlastn komern politiky (lze eit minimlnm
prodejnm objemem)

tzv. ed vvozy a paraleln dovozy=vvozy/dovozy bez souhlasu vrobce; mohou pokozovat

dobr jmno podniku (problmy v oblasti cen - vrobky jsou na zahr, trzch nabzeny za rzn
ceny, problmy v zajiovn kvalitnho servisu - neautorizovan dovozce/vvozce nem dostatek
nhradnch dl apod.). To ve me pokozovat dobr jmno a marketingovou strategii vrobce.
Brnit se d pomoc uzaven smluvnch ujednn.

Vhradn prodej
- v ppad spokojenosti s prostednkem se uzavr smlouva o vhradnm prodeji, dodavatel se
zavazuje, e zbo uren ve smlouv nebude v urit oblasti dodvat jin osob ne odbrateli
vhradnmu prodejci (exclusive distributorship contract)
- ve smlouv mus bt vyhrazena oblast a druh zbo a OZ pedepisuje pro tuto smlouvu psemnou
formu, pokud nen ustanoveno jinak, smlouva zanik po uplynut 1 roku od uzaven, pokud byla
uzavena na dobu neuritou, kterkoliv strana ji me ukonit ke konci kalendnho msce
nsledujccho po msci, v nm byla vpov doruena druh stran
- vzorov smlouva : ICC Model Distributorship Contract podtitul soleimporter Distributor
o plat pouze kdy distributor velkoobchod a spluje nsledujc pedpoklady:
1. distributor prodv na tuzemskm trhu, odpovd za propagaci a organizaci
distribunch cestna smluvn stanovenm zem
2. m na vymezenm zem vhradn postaven vhradn prvo na dovoz zbo
3. jde o slouhodob smluvn vzta, zaloen na stanovench podmnkch spoluprce
4. dlouhodob vztah je zaloen na vzjemn loajalit smluvnch stran->zvazek
neprodvat vrobky konkurence
5. jde o znakov zbo
- Vhody: dobr distribuce vrobk v zabhnutch distribunch cestch , vrobce me
proniknout i na vzdlen trhy, pomrn nzk nklady a rizika, omezeno riziko platebn
neschopnosti jeliko distributor kupuje zbo na vlastn et
- Nevhody: ztrta bezprostednho kontaktu s trhem, plin samostatnost vhradnho prodejce,
obava z neschopnosti zajitn irok distribuce <- asto doloka, kde se odbratel zavazuje
k minimlnmu nkupu
- Vhrady: reexporty, ed exporty stanoven minimlnho obratu (doloka, v n se vhradn
prodejce zavazuje k minimlnmu nkupu, tj. k odbru alespo minimlnho mnostv zbo, kter
zajist dostaten obrat na danm trhu. Dodavatel obvykle me na danm trhu provdt vzkum
trhu a realizovat vlastn komunikan politiku.). Nkter formy vhradnho prodeje se mohou
dostat do rozporu se zkonodrstvm nkterch zem, zejmna s antimonopolnmi zkony ve
vysplch zemch (zakzna je nap. snaha diktovat ceny nebo snaha omezit prodej dan
komodity cizincm).
Zprostedkovn, obchodn zastoupen
- podstatou zastupitelsk innosti (commercial agency) je uzavrn rznch typ smluv, jde o
zajitn pleitosti k uzaven smlouvy a sjednvn a uzavrn obchod jmnem zastoupenho
na jeho et
- rozdl mezi obchodnm zastoupenm a prostednickmi vztahy je v tom, e zstupci vyhledvaj
pleitosti pro uzavrn obchod a jejich odmnou je provize, zatm co prostednci zbo
nakupuj na vlstn et a jejich odmnou je mare
- v tradinm pojet nen zstupce vi zastoupenmu v podzenm postaven a nen ani
v zamstnaneckm ani pracovnprvnm vztahu
- obchodn zstupce neuzavr smlouvy, vytv pouze pleitost k jejich uzaven
- motivace: zskn odmny provize
- smlouva o zprostedkovn je jednorzov clem je uzaven konkrtn kupn smlouvy
- forma: provizn dopis
- smlouva o obchodnm zastoupen dlouhodob a systematick spoluprce
- zstupce vystupuje jmnem zastoupenho, na jeho et a rizika

neru za splnn povinnost zastoupenho nebo tet osoby pokud ru delcredere = zvltn
odmna (zakotvena v obchodnm zkonku, zprostedkovatel na sebe bere dobrovoln povinnost
zodpovdat za dodaten povinnosti, tm zvyuje dvryhodnost cel t smlouvy)
hlavnm problmem obchodnho zastoupen v MO je neexistence jednotn mezinrodn prvn
pravy zastupitelskch vztah
zstupce: informuje o vvoji na trhu, navazuje spojen se spolehlivmi a bonitnmi partnery,
spolupsob pi realizaci uzavench obchod, neru za splnn zvazk tet strany (pokud ano,
m nrok na zvltn odmnu=delcredere); me poskytovat poradensk, servisn sluby apod.,
nrok na nhradu nklad spojench se svou innost (cestovn vlohy, telekomunikan. popl. aj.)
je nutno specifikovat ve smlouv
uzavr se na dobu uritou/neuritou; pokud smlouvu vypov zastoupen, mus bt zstupce
odkodnn za ztrtu klientely a mus mu bt poskytnuta nhrada za investice, kter uinil po
dohod se zastoupenm (toto plat nap. v R, Nmecku, Francii)

nleitosti:
vymezen smluvnch stran
pedmt zastoupen
odmna provize, splatnost (nen podstatnou nleitost)
asov vymezen (zpsob ukonen, odstupn)
mstn vymezen
pslunost k prvu
povinnosti zstupce:
vyvjet innost soustavn a s odbornou p
informovat zastoupenho a respektovat jeho podmnky
vyhledvat spolehliv partnery
spolupsobit pi realizaci obchodu
zachovvat obchodn tajemstv
povinnosti zastoupenho:
uhradit provizi
dt zstupci k dispozici nutn podklady (cenky, katalogy, vzorky)
Smlouva o zprostedkovn
- pedmtem je jednorzov zprostedkovn, zprostedkovatel se zavazuje, ebude vyvjet
innost smujc k tomu, aby zjemce ml pleitost uzavt uritou smlouvus tet osobou, a
zjemce se zavazuje zaplatit zprostedkovateli platu . provozi
- asto v oblasti slueb
- nhrada nklad jen tehdy, pokud ujednno ve smlouv
Smlouva o obchodnm zastoupen
- = obchodn zstupce (nezvisl podnikatel) se zavazuje dlouhodob pro zastoupenho vyvjet
innost smujc k uzavrn smluv nebo sjednvat obchody jmnem zastoupenho a na jeho
et; nen-li stanoveno jinak, jedn se o nevhradn zastoupen, tj. zstupce me zastupovat i
jin osoby a zastoupen me vyuvat i sluby jinch zastupujcch smlouva mus mt
psemnou formu
- pokud nen stanoveno jinak, zastoupen me pouvat slueb jinch zstupcstejn tak i
obch. zstupce me zastupovat jin osoby
Vhradn obchodn zastoupen
- zastoupen je povinen ve stanovn zemn oblasti pro urit okruch obchod nepouvat jinho
obchodnho zstupce a obchodn zstupce nen oprvnn v tomto rozsahu zastupovat jin osoby
nebo uzavrat obchody na vlastn et i na et jin osoby

zastoupen je oprvnn uzavrat obchody bez souinnosti vhradnho zstupce, ale vtinou mus
z tchto obchod platit vhradnmu zstupci provizi tak, jako kdyby tyty obchody vznikaly s jeho
souinnost
odmna: uznvac provize (uznn kvality prce)
rizika: reexporty, ed vvozy, zablokovn trhu
een: stanoven minimlnch objem smluv
nevhodn pro zanajcho vvozce <- neschopnost garance dostatenho mnostv zakzek
vzor (ICC Commercial Agency Contract) <- vzorovs mlouva Mok o obch. Zastoupen

Smlouva mandtn
- mandtn smlouvou se mandat zavazuje, e pro mandanta jeho jmnem, na jeho et a rizika
zad uritou obchodn zleitost uskutennm prvnch kon nebo jin innosti
- mandant se zavazuje mu za tuto innost zaplatit platu
- pouze mezi podnikateli
- mandtn smlouva je obvykle vzna na vystaven pln moci (prokury)
- nositel pln moci = prokurista
- mandat mus: postupovat s odbornou p, dle pokyn mandanta a v souladu s jeho zjmy,
mus mu bezodkladn pedat vci, kter za nj pi vyizovn pevzal
- mandant mus: pedat vas potebn vci a informace, v ppad poteby vystavit plnou moc
(nastv pi vyizovn prvnch kon jmnem mandanta), zaplatit platu
- mandat m prvo: na platu, kdy dn vykon innosti, ke kter byl povinen, bez ohledu na
jej vsledek; mandat neru za splnn zvazku pevzatho tet osobou; pokud ano, m nrok
na delcredere
Smlouva komisionsk
- komisionkou smlouvou se komision zavazuje, e zad vlastnm jmnem, na et komitenta a
jeho rizika uritou obchodn zleitost
- komisionsk smlouva se li tm, e mandat jedn jmnem mandanta a komison jmnem
svm
- komision neru za splnn zvazku tet stranou, pokud jsou ale porueny, komision je
povinen jejich splnn vymhat (jinak toti nedostane odmnu)
- pokud za n ru, dostane delcredere
- podstatnmi nleitostmi je uren stran a stanoven pedmtu smlouvy
- komitent se zavazuje zaplatit mu za tuto slubu platu = komisi
- vhody: kontrola nad cenami, vyuit goodwillu komisione, jeho kontakt a obchodnch cest,
postaven na trhu apod.
- nevhody: plin samostatnost komisione, nevytven vlastnho goodwillu na danm trhu
povinnosti smluvnch stran:
komision je povinen bez zbytenho odkladu pevst na komitenta zskan prva a vydat mu
ve, co zskal
komitent je povinen danou vc pevzt
- pokud osoba, se kterou komision uzavel smlouvu, poru sv zvazky, je komision povinen:
na et komitenta plnn vymhat
v ppad souhlasu komitentovi pohledvku postoupit
Vvozn aliance
- vhodn pro mal a stedn podniky, kter maj navzjem doplujc se vrobky
- clem je spolen vstup a psoben na mezinrodnch trzch
- vhody: pekonn nevhod z nedostaten velikosti firmy, spora nklad, monost omezen
exportnch rizik, lep vyjednavac pozice, snadnj doclen vhodnjch cen, image sdruen

sdruen pebr funkci vvoznho oddlen a zajiuje ve potebn (zastupuje sv leny

v zahrani, vytv zastupitelskou s, zprostedkovv ast na veletrzch apod.)

Pm vvoz
- pouvaj se pi vvozu prmyslovch vrobk, vrobnch zazen a investinch celk
- komplikovan dodvky vrobk<- mnoho doplkovch slueb
- k pouit pmho vvozu vyaduje dokonalou znalost technick i obchodn problematiky
- vhodou je monost kontroly nad vrobkem, nad cenami a monost realizace vlastn
marketingov strategie
- realizace na zklad kupnch smluv
Piggybacking
- spoluprce vce firem ze stejnho oboru v oblasti vvozu, piem velk firma dv malm
firmm k dispozici za platu sv distribun cesty
- monost, jak pekonat problmy s distribuc v zahrani
- firmy si mohou navzjem poskytovat distribun cesty, vymovat si vrobky, spolen financuj
prodejn st, je mon i spoluprce oste si konkurujcch firem
- vhody: spora nklad, kde jsou nap. dovozn kvty, pro mal firmy vyuit zkuenost velk
firmy, pro velkou firmu plata, monost nabzet ir spektrum zbo

Formy ptomnosti podniku na zahraninch trzch nenron na kapitlov investice

podniky, kter se nerozhodnou pro investici v zahrani, ale pesto maj zjem o zviditelnn
ptomnosti svch produkt v mezinrodnm mtku, se rozhoduj pro expanzi formou vstupu
nenronm na kapitlov investice.
- pkladem nejuvanjch forem vstupu takovho typu jsou:licence, franchising, smlouva o zen
- v oblasti vroby jsou uvny zulechovac operace i vrobn kooperace, v oblasti vzkumu a
vvoje pak vzkum na zakzku nebo spolen vzkum a vvoj.
Licence
= povolen, svolen k urit innosti, kter je jinak zakzna (z lat. licere svolovat, licentia
svolen)
- v oblasti prv k nehmotnm statkm se vyuv pro vyjden svolen k uit nehmotnho statku
jinou osobou
- poskytovatel licence, kter disponuje absolutnm prvem ke statku, udluje licence ostatnm
(nabyvatelm licence). Tm poskytovatel svoluje nabyvatelm uvat statku a zabrauje tak
ostatnm, kte takov prvo nevlastn, aby statek vyuvali. Nabyvatel licence se vak nestv
majitelem absolutnho prva, jak je tomu u smlouvy o pevodu prva. Hlavnm elem
poskytovn licenc je jejich en
- prvn vztah vznikl z poskytnut licence nazvme vztahem licennm, jeho pedmtem je prvo
vyuvat vytvoen a odzkouen poznatek nebo ochrann oznaen.
-

Prodej prv k vyuvn prmyslovho vlastnictv zvauje firma zejmna v nsledujcch

ppadech:
nem monost sama zavst vrobu, pi kter by vyuvala sv vynlezy nebo jin poznatky
vznik monost znehodnocen
M monost zaveden vroby, ale v omezenm rozsahu, vyuit pouze pro export kvli
nedostatku vr. kapacity, surovin apod.
Lze zavst vrobu, ale ve vzkumu a vvoji nov progresivn een
Lze zavst vrobu, ale obchodn, devizov, celn a jin bariry neumouj pm vvoz do
uritch teritori, a prodej prv k prm. vlastnictv tak umouje na tyto trhy proniknout
Prodej prv k prm. vlastnictv je spojen s vhodnm kooperanm i jinm vvozem zbo
Prodej prv k prm. vlastnictv je spojen s recipron komern vhodou

Dochz k poruen prv firmy jako majitele prm. vlastnictv a licenn smlouva pedstavuje
een ppadnho konfliktu
Prm. prva jsou nehmotn vklad do spolenho podniku
Dvody, kter firmu vedou k nkupu prv k zahraninm nehmotnm statkm:
Podnik nem prostedky na rozvjen vzkumu a vvoje, ale na trhu je po nich poptvka
Zahranin patentov ochrana je natolik dokonal, e vlastnho een nelze doshnout
Firma hodl rozit export vrobk, jejich sti jsou v nkterch zemch chrnny patenty
zahr.firem
Vrobky uren pro vvoz patentov nezvadn (nesmj naruovat patenty 3.stran v zemch
vvozu) patentov istota
Poruovn patent: v souvislosti s udrovnm a obranou ochrannch prv
Patentov reere patentov prva v oblasti zjmu (nikdo nesm dovet vrobky vyroben pode
chrnn technologie z jin zem, kde nen vroba patentov blokovna)
Dky vlivu siln konkurence jsou podniky nucen sniovat ceny produkt, co vede k poklesu
jejich zisku a tm i k nemonosti zaloit si vlastn firmu na zahraninm trhu. V takovm ppad
me bt pro spolenost eenm pro expanzi do zahrani poskytnut licence. Je teba potat s
rizikem, e takovou licenci v uritm teritoriu poskytne vce spolenost. spn spolenosti
proto usiluj o kombinaci obou zpsob vstupu firem na zahranin trh. Mezinrodn vznamn
spolenosti si licence dokonce vzjemn poskytuj, m eliminuj ppadn ztrty vznikl
duplicitnm vzkumem.
databanky disponibilnch technologi za poplatek vstup do databze licenc, kter jsou
k dispozici (dal monosti prezentace volnch licenc katalogy na vstavch, veletrzch)

Vhody a nevhody licenc

- Nabyvatel licence = potencionln konkurence (asov ohraniena smlouva)
- Poskytovatel prakticky ztrc kontrolu nad prodeji vrobk vyrbnch v licenci a pjmy zvisl
na schopnostech nabyvatele (dleitost formulace licenn smlouvy)
- Mra zisku pi vvozu hotovch vrobk i pi jejich vlastn vrob je vy ne % licen.
Poplatk, kter inkasuje poskytovatel od nabyvatele
- Vynlez patentov chrnn, me existovat ve form know how (= poznatky, kter nejsou
vsledkem vzkumu, ale dlouholet zkuenosti s optimlnm prbhem procesu, technologie,
receptury apod., jejich hodnota je dna zkuenostmi, existuj ve form recept)
Vlun licence
- Smluvn strany licenn smlouvy k pedmtm prmyslovho vlastnictv se mohou vslovn v
licenn smlouv dohodnout o tom, e poskytovan licence m vlunou povahu a e poskytovatel
neumon vkon tohoto prva jin osob.
- I kdy se poskytovatel ve smlouv zave, e neposkytne licenci tetm osobm, tak pi takovto
vlun (exkluzivn) licenci zstv poskytovateli oprvnn, aby sm pedmt licence nadle
uval, pokud by to nebylo vslovn v licenn smlouv i pro takov ppad vyloueno.
- Pokud tu nen tud v konkrtnm ppad shora uveden jasn dohoda o poskytnut vlun
licence, tak poskytnut vkon prv licenn smlouvou m povahu nevlun licence.
- V praxi dohoda o poskytnut vlun licence nen ast a m odraz ve stanoven zven platy za
danou licenci.
Franchising
- smluvn vztah je podloen franchisovou smlouvou a je zaloen na spoluprci franchisanta
(nabyvatele franchisy) a franchisora (poskytovatele franchisy, poskytuje svou znaku,
technologie a prvo uvat pedmt podnikn sv spolenosti - know-how, vetn systmu zen,
zabezpeovn slueb)
- oboustrann vhodnost ni nklady pro ob strany, vy prunost, omezen rizik, udren
jednotn obchodn politiky, podnikatel zstv majitelem obchodu, rychlej nvratnosti investic,
rychlej obrat zsob
- kad subjekt mus plnit sv povinnosti, kter definuje Evropsk kodex etiky franchisingu

zkladn mylenkou franchisingu je vytvoen dn propracovanho podnikatelskho konceptu,

kter franchisor nsledn mnohokrt prodv rznm franchisantm

Franchising nachz sv uplatnn zejmna v malm a stednm podnikn, je vhodn pro fyzick
osoby i podnikatele. Sv nejvt zastoupen m v USA, kde se v podnikn zaala uplatovat modern
metoda franchisingu na potku 20. stolet v oblasti automobilismu a cestovn. Po 2. svtov vlce
nastal v USA prudk rozvoj franchisingu, zejmna v oblasti slueb, hotelnictv a rychlho oberstven.
Nejvt zastoupen m momentln na americkm trhu tzv. vrobkov franchising. V souasnosti jsou
franchisingov koncepty uplatovny ve vech zemch svta a spnost tohoto systmu se neustle
zvyuje, protoe vliv globalizace otevr nov trhy a vytv ance pro podnikatele v rznch
svtovch regionech. V Evrop je nejvce vyuvn ve Francii, Velk Britnii a Nmecku. Nejvce
franchisingovch koncept nalezneme v oblasti maloobchodu, slueb a gastronomie. V souasnosti se
odhaduje celkov poet franchisingovch systm na 16 000. Vznam franchisingu bude neustle
stoupat, je povaovn za metodu bezpenjho podnikn a nabz mnoho dalch vhod, mezi kter
adme i pomrn vysokou rentabilitu vloenho kapitlu.
FRANCHISANT (nabyvatel)
- zstv nezvislm subjektem
- vn do podnikn svj kapitl a cel koncept realizuje
- zaplat vodn poplatek (franchise fee), kde je ocenno know-how, technick pomoc apod., dle
pak po celou dobu odvd smluvn stanoven poplatky pevn a variabiln podle pjm
- povinnosti franchisanta:
bude trvale usilovat o rozvoj svho franchisovho podniku a zachovn spolen identity i
dobr povsti franchisov st;
poskytne franchisorovi prokazateln sprvn hospodsk daje, aby mu v zjmu innho
managementu usnadnil vyhodnocen vkonu a hospodskch vsledk, a na franchisorovo
pn umon v pijatelnou dobu franchisorovi a/nebo jeho zmocnncm pstup do prostor
franchisanta a k jeho podkladm;
franchisant nesm po dobu platnosti smlouvy ani po jejm ukonen pedvat tetm osobm
know-how, poskytnut mu franchisorem
FRANCHISOR (poskytovatel)
- zaruuje svm franchisantm prvo a zrove jim ukld povinnost, provozovat obchodn innost
v souladu s jeho koncepc
- nabz osvden podnikatelsk koncept a sv znalosti
- pravideln kontroluje kvalitu zbo i slueb (je obvykle spnou firmou v oboru a zakld si na
svm dobrm jmnu)
- nedodrovn kvality dv prvo odstoupit od smlouvy
- franchisor mus:
ji ped vytvoenm sv franchisov st spn provozovat obchodn innost po pimenou
dobu s nejmn jednm zkuebnm objektem;
bt majitelem nebo prvoplatnm uivatelem jmna firmy, ochrann znmky nebo jinho
zvltnho oznaen sv st;
zajistit kadmu franchisantovi zkladn kolen a poskytnout mu nepetritou obchodn
a/nebo technickou pomoc po celou dobu platnosti smlouvy.
Smlouva o zen
- smlouva o poskytnut dcch pracovnk nebo znalost na uritou omezenou dobu
- nejastji v oblasti slueb hotelnictv, poradenstv atd.
- penos osvden koncepce ze/do zahrani
- odmna procento z obratu, podl na zisku, monost zskn sti akci
Zulechovac operace
- zpracovn nebo pepracovn surovin do vyho stupn finality nebo do konen podoby

- vtinou jako smlouva o dlo

- ni nklady na pepracovn v zahrani (mzdov, energetick, surovinov, materilov, reijn)
- aktivn nap. do R doveze objednatel ze zahrani materil, zde se zpracuje a opt si ho odveze
- pasivn firma z R vyveze materil do zahrani, kde se zpracuje, esk firma ho pak prod
- objednatel asto dodv vlastn obaly, technologie, vzory atd.
Mezinrodn vrobn kooperace
- rozdlen vrobnho programu mezi vrobce z rznch zem
- finln vrobek je pak kompletovn jednm nebo obma z nich
- me bt zamena i na vzkum a vvoj, et se tak nklady
- tzv. nepojmenovan smlouva jej obsah zvis na dohod mezi partnery
- vyuv se rozdl v nkladovosti mezi jednotlivmi zemmi a i jinch specifik

Kapitlov vstupy podniku na zahranin trhy

-

pro ns dleit voln pohyb kapitlu v rmci jednotnho vnitnho trhu EU

investice nutn k modernizaci a restrukturalizaci podnik a vroby, pinej dal kapitl,
vytven nov pracovn msta, pinej know-how, vytvej podnikatelsk prosted
PZI (kapitlov vklady, vnitrofiremn pjky, repatriovan zisk) a portfoliov investice (nkupy
akci)
esk podniky nejastji ve form poboek nebo znakovch prodejen
bezprostedn ptomnost na trhu umouje jeho snadn sledovn a zvyuje prodejn monosti
esk podniky Slovensko, Rusko a zem SVE, vhledov na a Vietnam

3. Mezinrodn kupn smlouva, jej uzavran, obsah a pouvan

dokumenty
Mezinrodn kupn smlouva
Prbh obchodn operace
= innost, prostednictvm kter se realizuje MO
1. Ppravn fze obchodn operace stanoven strategickho zmru firmy
2. Kontraktan fze obchodn operace pprava a uzaven kupn smlouvy
3. Realizan fze obchodn operace plnn kupn smlouvy nap. dodn zbo
4. Finalizan fze obchodn operace ukonen kupn smlouvy

Kupn smlouva
-

Kupn smlouva pedstavuje prvn zklad pro uskutenn jednotliv vvozn nebo dovozn
operace

Jedn se o prvn zvaznou mluvu, pi n se:

o Prodvajc zavazuje odevzdat kupujcmu pedmt koup a umonit mu, aby k nmu
nabyl vlastnickho prva (dokumenty, kter umouj pevzet + pedmt; faktura, dodac
list, pepravn doklad, nvody k obsluze, podklady pro obsluhu, osvden o pvodu,
certifikty)
o Kupujc se zavazuje pedmt koup pevzt a uhradit kupn cenu

Specifika zahraninho prvku pinejc problmy:

- Jazykov
-

Geografick (vzdlenost, podneb)

Sociln-kulturn (nboensk, obyejov)

Prvn

m se d uzavrn kupn smlouvy

LEGISLATIVN OPORA:
- Vdesk mluva (1980) = mluva OSN o smlouvch o mezinrodn koupi zbo (tzv. Vdesk
konvence)
o e pedevm uzavrn mezinrodnch kupnch smluv, prva a povinnosti prodvajcho
a kupujcho
o Za elem podnikatelsk innosti, nkup a prodej slueb pouze pokud souvis s prodejem
zbo; nelze aplikovat na nemovitosti, cenn papry, aukn a burzovn obchody
o Jej soust mohou bt sluby, pokud jsou spojeny s pedmtem prodeje (mont)
v rozsahu, kter je mrn pedmtu koup a prodeje, jinak sluby NE!!!
o Pnosem je, e existuje, ale nen dokonal
o R pistoupilo v 80. letech, 1993 zvl R a SR->SFR uzavela mluvu s vhradou, e
se mluva aplikuje v ppad, e se oba stty staly smluvnmi stranami mluvy -> v tchto
ppadech je mluva nadazena jakmkoli jinm prvnm pedpism
o

leny jsou vechny stty EU a na VB a nkter s uritmi vjimkami, pozdji pistoupila

i na, Vietnam i USA, ale Spojen stty s velkmi vhradami

o mluva m charakter vcnch norem a jej pouit se vztahuje na koupi vci movitch,
pokud smluvn strany maj msta podnikn v rznch sttech
o Na jejm zklad se odvj a 70 % mezinrodnho obchodu
o Zkon .513/1991 Sb. (obchodn zkonk)
o U zem, kter neratifikovaly mluvu, se mezinrodn obchod d:

Prva zem kupujcho

Prva zem prodvajcho

Prva tet zem

o Ani obchodn zkonk ani mluva nepedepisuj zvltn formu me bt uzavena

stn, telefonicky, telegraficky, psemn i konkludentn
o Tento proces se jev jako nejjednodu, kdy jsou ob strany aktu astny, podepou
dokument, je vyhotoven ve dvou exemplch
o Pokud nechceme jednat podle Vdesk mluvy, mus to bt vslovn stanoveno v Kupn
smlouv
o Kter prvo je rozhodujc uruje kolizn norma = zkon .97/1963 Sb., Zkon o
mezinrodnm prvu soukromm a procesnm

o Kontinentln prvo vychz z prva mskho; co je psno, to je dno, napklad

esk Republika
o Anglosask prvo vychz z obyejovho, precedennho prva, napklad VB a USA
o Vdesk mluva je kompromis tchto dvou prv, m hodn nedostatk a spousta vc se
podle n ani eit ned. Pot se e podle koliznch norem, kter e, podle kterch norem
bude dan problm een
o Nen-li rozhodn prvo stanoveno = posuzuje se v R rozhodn prvo kolizn normou
Uzaven kupn smlouvy
- Aby mohlo dojt k uzaven smlouvy, mus bt podn nvrh
-

Dv smluvn strany, a to prodvajc = nabdka, kupujc = poptvka

Nejjednodu pokud jsou aktu uzavrn ptomny ob strany v MO se ale nejedn pli o
astou formu, spe u velmi vznamnch obchod

astj forma jedna strana pijme nvrh smlouvy v pedloen druhou stranou

Smlouva tak vtinou vznik

o Prodvajc pedlo nabdku a kupujc ji bez vhrady pijme
o Objednvkou kupujcho a jejm potvrzenm od prodvajcho

K uzaven smlouvy NEDOCHZ, pokud nkter ze stran nesouhlas s uritou podmnkou

nvrhu smlouvy a formuluje protinvrh. Podle mluvy je smlouva uzavena i se zmnami, ale
nesm bt podstatn Podstatn zmna nvrhu je zmna: mnostv a jakosti, ceny a placen, msta
a doby dodn rozsahu odpovdnosti a een spor

NABDKA:
- Je nvrhem kupn smlouvy vyhotovenm prodvajcm, zpravidla v psemn form
-

M obsahovat vechny podmnky kontraktu, aby jej akceptac mohla smlouva vzniknout.
Smlouva vznik vasnm pijetm nvrhu, a to okamikem, kdy pijet nvrhu dojde podavateli.
Nvrh smlouvy je inn od okamiku, kdy dojde pjemci

Nabdka me bt:
o Zvazn: pro pijet je stanovena akceptan lhta (lze odvolat souasn s vlastn
nabdkou)
o Nezvazn: mla by bt oznaena jako nezvazn

Vznik kupn smlouvy

- Vznik uzavenm kupn smlouvy mezi ptomnmi
-

Pijetm zvaznho nvrhu (nabdky) prodvajcho kupujcm

Potvrzenm nvrhu (objednvky) kupujcho prodvajcm

Kupn smlouva vznikne pijetm nabdky pouze tehdy, jestlie ji kupujc akceptuje vas, tj. ve
lht v nabdce stanoven. Nebo ve lht vyplvajc z obchodnch zvyklost nebo prvnch
pedpis (pokud lhta vslovn stanovena nen)

Nvrh smlouvy je inn od okamiku, kdy dojde pjemci. Pokud by chtl odeslatel nvrh
odvolat, me tak uinit jen do t doby, ne pjemce odele zprvu o jeho pijet. Je-li ale nabdka
akceptovna druhou stranou, vznik jejm pijetm kupn smlouva

Jestlie prodvajc odesl nabdku jako zvaznou, tak pro jej pijet stanov akceptan lhtu,
neme ji v dob platnosti tto lhty odvolat vjimka odvoln takovm zpsobem, aby se o
nm kupujc dozvdl dve nebo souasn s vlastn nabdkou

V nkterch ppadech me prodvajc odeslat nabdku pouze informativn jako zklad pro dal
obchodn jednn nebo jako jednu z forem podpory prodeje potom by ml nabdku vslovn
oznait jako nezvaznou

Nvrh kupn smlouvy

o Nabdka je zvazn, je-li uinna vn (vle dostt zvazku) a urit (m-li pedepsan
nleitosti)
o V kontinentlnm prvu princip zvaznosti (nen-li vslovn vyloueno)
o V anglosaskm prvu je zvazn, jen pokud je to vysloven napsno

Okamik a msto vzniku smlouvy:

- mezi ptomnmi stranami okamik a msto jsou ureny dobou a mstem podpisu kontraktu
- v psemnm styku - pokud se KS uzavr v psemnm styku, je uren okamiku a msta sloitj:
o
v prvu R (zem kontinentln Evropy) je pijata zsada doruen akceptu
navrhovateli smlouva je uzavena okamikem, kdy je akcept nvrhu doruen stran, kter
nvrh podala (oferentovi)
o
angloamerick prvn oblast smlouva je povaovna za uzavenou okamikem
podn nvrhu k peprav, plat zsada odesln pijet nvrhu
Veobecn podmnky a typov kontrakty
- pouvaj se pro usnadnn jednn o podmnkch kupnch smluv
Veobecn podmnky
- stvaj se zvaznmi, pokud se na n ve vlastnm textu kupn smlouvy partnei odvolaj.
- jsou zdrojem vkladu prv a povinnost stran ve vech otzkch, kter nebyly ve smlouv vslovn
ujednny
- jsou obvykle podmnkami firemnmi, bvaj znan jednostrann, preferuj zjmy bu
prodvajcho nebo kupujcho
- Pi dlouhodob spoluprci je obvykl dohodnout podmnky vzjemnch obchod rmcov.
- Evropsk hospodsk komise OSN vydv standardn obchodn podmnky a vzory smluv
vypracovan experty z rznch zem, podmnky zamen na obchod uritm druhem zbo, na
rozdl od firemnch obchodnch podmnek nejsou jednostrann
Typov kontrakty
- obdobn funkce jako veobecn podmnky, ale rozdln forma - maj podobu kontraktu, do nho
smluvn strany dopluj konkrtn daje o dan operaci (druh, mnostv, zbo, cena, dodac
lhta)
- partnei se mohou odchlit od nkterch pedepsanch podmnek, sjednat je odlin vslovnm
ujednnm a vepsat do typovho kontraktu

- Na zpracovn typovch kontrakt se orientuje Mezinrodn obchodn komora p. Mezinrodn

kupn smlouva pro vrobky uren k dalmu prodeji, Mezinrodn federace konzultanch
inenr pro mezinrodn obchod investinmi celky

Obsah kupn smlouvy

Nleitosti kupn smlouvy
= souhlasn projev vle obou smluvnch stran, smujc k dohod o nleitostech; Nleitosti jsou
podstatn a vedlej
- Obecn m dra pedmt prodeje, tm vce nleitost by mlo bt upraveno ve smlouv
-

Obchodn podmnky nejsou zvazn, pokud se na n smlouva neodvol

Typov smlouvy Mezinrodn obchodn komory v Pai (International Chamber of Commerce,

ICC)

Obsahem kupn smlouvy je tak jej hlavika

o Zde se uvd jmna astnk zvazkovho vztahu prodvajc a kupujc poppad
nzvy firem
o Nutn je pesn oznaen subjekt vetn adresy sdla firmy, I, zapsn v obchodnm
rejstku a jmna zodpovdnho zstupce, aby se pi ppadnm sporu vdlo, kdo m bt
alovn
o Vhodn je poadovat po protistran nap. pedloenm vpisu z obchodnho rejstku i
ivnostenskho oprvnn (pro jistotu)

1. PODSTATN NLEITOSTI = dan ze zkona

o Vymezen smluvnch stran

tzn. prodvajcho a kupujcho

strany kupn smlouvy mus bt ureny individuln, uvedena jejich jmna, adresy,
prvn forma firmy, eventuln dal identifikan daje

o Pedmt plnn (pedmt koup a prodeje)

Mus bt uren jednotliv nebo co do druhu, mnostv a jakosti

Popis zbo (technick parametry, vkon, spoteba, chemick sloen)

Uit vzorku (referenn vzorek)

Normy jakosti (odvoln na normy, nejastji platn v zemi kupujcho)

Prohldka, pezkouen, pevzet, zkuebn provoz (protokol)

Odvoln na pedchoz dodvky, katalog

Uzann oznaen (re, odrda, sprvn jednotky= barely, unce!!!!)

Oznaen pvodu zbo, tolerance jakosti, msto a zpsob kontroly

Mnostv zbo a obal jednotky specifick podle druhu a charakteru

zbo, tolerance mnostv, sjednn zpsobu balen a signa (oznaen, jak
m bt zachzeno), cena obalu, ochrann a propagan fce obalu

o Kupn cena

Pouze v ppadech, jestlie strany kupn smlouvy projev vli uzavt kupn
smlouvy bez dohody o cen, nen cena povaovna za podstatnou st smlouvy

anglosask prvo nevyaduje oboustrannou dohodu o cen pouije se cena

obvykl nen podstatnou zleitost!!!

Pevn= normln uren vyjdena v jednotkch urit mny za mrnou jednotku

pedmtu koup = vznik problm s kurzovnm pevodem mon ztrta jedn ze
stran -> klouzav cenov doloka (zohlednn vzestupu nklad; jedn se o
zohlednn vzestupu nklad materilov, energetick, pracovn sla)

Kurzov doloka (zohlednn vvoje kurzu mny) -> tyto pravy nejsou
pli populrn, jin monosti zajitn (p. Zajitn rizik hedging i
pojitn); zohlednn vvoje kurzu mny oproti nrodn mn

Pohybliv sjednn zpsob pozdjho stanoven ceny (p. Burzovn obchody

napklad aktuln cena k njakmu dni)

Cenov pravy

Rabaty = slevy k pedmtu koup a prodeje (mnostevn, seznn,

velkoobchodn, vrnostn) -> m vce mnostv tm by mla mt ni
cena

Skontra = souvis s platebnmi podmnkami (p. Zaplacen dve, ne byl

termn hrady kupn ceny = sleva)

2. VEDLEJ NLEITOSTI
o Dodac lhta

Stanovuje, kdy m bt smlouva splnna, faktor konkurenn schopnosti

kompromis mezi monostmi prodvajcho a potebami kupujcho

Vrobn lhty, konsignan sklady, podle volby zpsobu pepravy,

pedmtu nkupu a prodeje

Zpsob sjednn

Pesn termn = promptn termn dodn

Lhta asov sek, tzn. v prbhu kvtna

o Nvaznost na skutenost, kter nutn mus nastat

Postupn lhta (dl dodvky) pi dodvkch investinho zbo

postupn dodvno (mont, instalace, zakolen atd.)

Na odvolvku rmcov kontrakt, dodej, kdy se uvoln msto

o Umouje, aby pro kontrakt na vt mnostv zbo byla sjednna
rmcov dodac lhta a jednotliv dl dodvky byly odvolny
podle poteb odbratele (dodavatel m nutnost skladovat zbo)

Fixn dodac lhta bvaj pouvny v obchodu se seznnm zbom, u

dodvek zazen nezbytnch pro chod podniku, u dodvek nhradnch dl
o Pokud mme fixn dodac lhtu znamen to, e tato nleitost pat
mezi podstatn
o Pi nedodren monost ihned odstoupit od smlouvy

JIT = Just in time pouvna nadnrodnmi koncerny v logistice

o Dodavatel bude dodvat tak, jak si kupujc ekne

o Dodac parita (podmnka)

Stanov zpsob, msto a okamik pedn zbo prodvajcm kupujcmu (nikoliv

vlastnictv) e otzku pechodu rizik a nklad, nikoliv vlastnictv!!!

Stanov rozsah povinnost obou smluvnch stran souvisejc s pednm pedmtu

koup

Zajitn dopravy

Vybaven pvodnmi doklady

Proveden kontroly (veterinrn, hygienick)

Celn odbaven

Pojitn

Vliv na kalkulaci kupn ceny

Mezinrodn vkladov pravidla INCOTERMS 2010 (kter jsou pouze doporuen,

nen to prvn norma, jsou to kodifikace zvyklost z krize; byly formovny ji v 17.
Stolet, inovace, posledn 2010 viz otzka INCOTERMS)

o Platebn podmnka

stanov msto, dobu a zpsob hrady kupn ceny kupujcm

platebn domicil = msto zaplacen pokud nen uveden, ze zkona je jm msto

sdla dlunka (kupujcho), ale je lep msto hrady uvst

je to spojeno s uritmi riziky, co je ovlivuje:

teritoriln (vlen, politick)

komern (splnn kontraktu, platebn neschopnost, nevle)

kursov (asov prostor mezi dodnm a platbou)

financovn obchodn operace a nklady = asov hledisko

placen pedem (tzv. akontace sten platba pedem, vtinou 10 15 %

- stanovuje OECD)

placen v moment dodvky dokumentrn- uhrazen ceny na zklad

dokument, neplat v moment dodvky, ale pevzet dokument;
problematick, jeliko dopravu zajiuje vtinou nkdo jin

placen po dodvce (vr: dodavatelsk, bankovn, odbratelsk- dodavatel

dostane zbo a zaplat banka)
o dodavatelsk, bankovn

vr = krtkodob, stedndob, dlouhodob

Na kad vr musme nahlet jednotliv (nelze ct do 1

roku u kadho)

S asovm odstupem

o Odbratelsk

Typ bankovnho vru, kdy banka poskytne penze

kupujcmu a ten me zaplatit

zpsob hrady

v hotovosti vtinou nevhodn, rizika padlanch bankovek, nebezpe

ztrty a odcizen; kdy u tak je lep nechat sloit hotovost na et u banky

hladk platy etn operace (na vrub tu pkazce, stka pipsna ve

prospch tu beneficienta)

dokumentrn platby - hrada kupn ceny vzna na pedloen urench

dokument (uvedeny v kupn smlouv nebo se vychz z uzanc)

Faktory volby platebn podmnky

Druh zbo (zvyklosti)

Teritorium obchodu (rizikovost)

Konjunkturn situace (kurzy)

Obchodn metody (tendry, aukce)

Bonita obchodnho partnera

Vlastn finann situace

o Zpsob pepravy

o Odpovdnost za vady produktu

Nen eena zkonem, poteba upravit v kad smlouv (2 roky ze zkona jen ve
vztahu vi spotebiteli)

Dlka odpovdnosti je marketingov zleitost

Nrok pokozenho na odstrann vad vrobku, odpovdnost za zpsoben kody

lze je uplatnit spolen i separtn

o Sjednn zruk za dodan zbo vetn zrunch lht

o Dal podmnky, mezi nimi lze jmenovat nap.

ujednn o dsledcch nedodren smlouvy, o volb prva

uplatovn reklamac,

een ppadnch spor

vhrada vlastnickho prva (vazba na hradu kupn smlouvy)

sankce za nesplnn kontraktu, prodlen platby

souhlas s prodejem do tetch zem, ed exporty

pslunost smlouvy k prvnmu du

zpsob een poruch, stanoven rozhodce

technick dokumentace, nvody k obsluze, zakolen, zkuebn provoz

zajitn dopravy, trasovn zsilky

vyizovn reklamac, zrun lhty, servis, nhradn dly

ppady vy moci ohe, vichice, teroristick iny, stvky

Forma smlouvy
-

stn

psemn

konkludentn jednn, kter je souhlasn s danm nvrhem (lstek v MHD)

Plnn kupn smlouvy

- k zniku vzjemnch zvazk dojde splnnm kupn smlouvy
- vvozce by ml dbt na hladkm prbhu obchodn transakce a sledovat cel etzec vztah
- pi zajiovn pepravy mohou vvozci spolupracovat se speditry
- podle smlouvy, sjednvaj vvozci pojitn
- prodvajc pln smlouvu tak, e zbo odevzd kupujcmu a udl ve pro to, aby kupujc mohl
nabt vlastnick prvo ke zbo

- prodvajc mus odevzdat kupujcmu vechny dokumenty, kter se vztahuj ke zbo, nap.
konosament, faktura, technick dokumentace, nvod
- kupujc pln smlouvu tm, e zbo pevezme a zaplat kupn cenu
- k jeho dalm povinnostem me patit vystaven akreditivu bankou, opaten bankovn zruky,
opaten dovozn licence
- pokud jeden z partner kupn smlouvu nepln, nemus zvazky plnit ani druh strana; plnn se
me domhat jen ta strana, kter sv zvazky splnila nebo je ochotna je splnit
Poruen kupn smlouvy
- odpovdnost za vady plnn -> zruka
o zkonn (nezamovat se 24 msci ze zkona na ochranu spotebitele viz ve)
o marketingov (p. Auta 7 let)
- u podstatnho poruen smlouvy lze pmo odstoupit on kupn smlouvy (pokozen strana nemus
dvat as na odstrann vad)
- je zmaen el, za kterm byla kupn smlouva uzavena
- jedn se o kad poruen, kter kdyby bylo znm pi uzaven, vedlo by k jejmu neuzaven
(Vdesk mluva)
- vtinou zavinny nkterm z astnk dan transakce prodvajcm nebo kupujcm, ale i
v dsledku vy moci
o podstatn meme odstoupit okamit od smlouvy a dat nhradu kody
o nepodstatn poskytnuta pimen lhta, odstoupit lze a po jejm marnm uplynut
- Poruchy plnn nutno vdy uplatnit!
o Za prodvajcm:
pedmt koup a prodeje (mnostv, jakost) - vady zjevn a skryt
dodac lhta (me bt podstatnm poruenm)
o Za kupujcm:
nepevzet zbo
hrada kupn ceny
een poruch plnn:
o dodn chybjcho zbo
o odstrann zjitnch zvad opravou i vmnou
o poskytnut slevy z kupn ceny
o Nezanik nrok na nhradu kody!
o nutno prokzat pinnou souvislost mezi vadou a kodou
o vyslit a doloit vi kody
-

dohoda je nejlep een nejsou dlouhodob narueny obchodn vztahy

pokud se vak partnei nedohodnou aloba u obecnho soudu nebo rozhod zen
vhodnj je rozhod zen podmnkou uplatnn je psemn smlouva smluvnch stran formou
tzv. arbitrn doloky
rozhod zen je rychlej, mn nkladn a nen vzno na tolik formalit jako zen ped
obecnmi soudy, rozhodnut je konen a snze vykonateln
u ns m dlouholetou tradici Rozhod soud pi Hospodsk komoe R a Agrrn komoe R

4. Dodac podmnky v mezinrodnch kupnch smlouvch, Incoterms,

kritria pro volbu podmnek
-

Dodac podmnka je dleitou soust kupn smlouvy

Uruje povinnosti prodvajcho a kupujcho, kter souvisej s dodvkou a pevzetm zbo
Dodac podmnka uruje
o Zpsob, msto, okamik pedn zbo kupujcmu
o Zpsob, msto a okamik pechodu vloh a rizik z prodvajcho na kupujcho
o Dal povinnosti stran pi zajiovn dopravy, nakldky, vykldky, prvodnch doklad,
kontroly, pojitn, celnho odbaven apod.

Podstatnm zpsoben ovlivuje cenu uruje, kdo hrad jakou st nklad

m del podmnka, tm vy nklady hrad prodvajc a me tedy poadovat vy cenu
Dodac podmnky vznikl na zklad obchodnch zvyklost (uzanc), kter byly uvny nejednotn
a tak brnily rozvoji MO
Pevld uvny mezinrodnc vkladovch pravidel INCOTERMS; v Americe se pouvaj
pravidla RAFTD (ta jsou zastaral, z roku 1941)

Incoterms
-

Pipravovna a vydvna Mezinrodn obchodn komorou v Pai (ICC)

Posledn vydn z roku 2010 zahrnuje modern trendy v MO (elektronick vmna dat EDI,
liberalizace)
Jsou vydvny od roku 1936 (dal dodatky a zmny 53, 67, 76, 80, 90, 00, 10) vydnm nov
verze star verze nezanikaj proto je nutn vdy uvst rok
Nen to prvn norma zvazn jsou tehdy, pokud se na n strany odvolaj v textu smlouvy
Neuruj vztahy k bankm, dopravcm, speditrm jen vztah kupujcho a prodvajcho
Nee otzku pechodu vlastnictv ke zbo je eena v kupn smlouv zvl (jinak rozhoduje
mezinrodn soukrom prvo)
Incoterms uruj minimln povinnosti stran vslovn ujednn ve smlouv ale maj pednost
Povinnosti prodvajcho:

Dodat zbo v souladu s podmnkami v kupn smlouv

Dt zbo k dispozici kupujcmu v ase a mst stanovenm v kupn smlouv nebo v mst,
kter je obvykl pro odevzdn takovho zbo

M-li bt zbo baleno, opatit na vlastn nklady potebn balen, kter umon kupujcmu
zbo dn pevzt

Vyrozumt kupujcho v pimen lht o tom, kdy bude zbo dno k dispozici

Nst vlohy s kontrolnmi kony, kter jsou nutn k tomu, aby kupujcmu bylo zbo dno
k dispozici

Nst vechny vlohy spojen se zbom, dokud nebylo dno kupujcmu k dispozici
Povinnosti kupujcho:

Pevzt zbo v mst a ase stanovenm v kupn smlouv

Zaplatit kupn cenu

Pokud si vyhradil lhtu k pevzet zbo a/nebo volbu msta dodn a nedodal vas instrukce,
pak mus nst vlohy a rizika tm vznikl

Nst vechny vloh spojen se zbom od okamiku, kdy mu bylo dni k dispozici

Kritria pro volby podmnek

-

Vbr doloky zle na dohod smluvnch stran

Vbr doloky je ovlivovn:
o Zvyklostmi (uzancemi) danho trhu
o Podmnkami, kter nabzej konkurenn firmy
o Zkuenostmi a monostmi smluvnch stran v oblasti mezinrodn logistiky
o Veobecnmi firemnmi podmnkami

Incoterms 2000
-

Obsahuj 13 doloek ve 4 skupinch E (ex); F (free); C (cost, carriage); D (delivered)

E, F, C pechz povinnosti pi odesln zbo nronj pro kupujcho
D pechod pi dodn nronj pro prodvajcho
7 parit pro vechny druhy pepravy EXW, FCA, CPT, CIP, DAF, DDU, DDP
6 parit vhodnch pouze pro lodn dopravu FAS, FOB, CFR, CIS, DES, DEQ
U 2 parit je eena otzka pojitn CIF, CIP
Nejkrat parita
Prodvajc d zbo k dispozici
EXW Ex works (named place)
kupujcmi ve svm zvod
Ze zvodu (ujednan msto)
Nakldky hrad kupujc
Celn formality a dal e kupujc
Dodn celn odbavenho zbo
dopravci, kterho vybral kupujc na
FCA Free carrier (named
sjednanm mst
place)
Msto uruje, kdo hrad nakldku (v
Vyplacen dopravci (ujednan
objektu prodvajcho hrad prodvajc, jinak
msto)
kupujc)
Kontejnerov peprava
FAS Free alongside ship
(named port of shipment)
Vyplacen k boku lodi (ujednan
pstav nalodn)

Dodn zbo k boku lodi

Lo vybr kupujc
Celn odbaven a formality spojen
s vvozem e prodvajc

FOB Free on board (named

port of shipment)
Vyplacen lo (ujednan pstav
nalodn)

- Nakldka a vykldka pomoc jebu

- Prodvajc zaizuje formality pro vvoz
- R pechzej pi pekroen zbradl lodi
- N pechzej v okamiku umstn na
palubu lodi
- Kupujc vybr lo

CFR Cost and freight (named

port of destination)
Nklady a pepravn (ujednan
pstav uren)

- R pechz v pstavu nakldky pi

pekroen zbradl lodi
- N pechzej v pstavu uren

CIF cost insurance freight

(named port of destination)
Nklady, pojitn pepravn
(ujednan pstav uren)

- Jako CFR
- Prodvajc hrad pojitn ve prospch
kupujcho ve vi minimln 110 %

CPT carriage paid to (named

place of destination)
Peprava hrazena do (ujednan
msto uren)
CIP Carriage and inurance
paid to (named place of
destination)
Peprava a pojitn hrazeny do
(ujednan msto uren)

- Prodvajc vybr dopravce a hrad

dopravu a do msta uren
- Rizika pechzej v okamiku pedn
zbo dopravci
- Rizikov teritoria
- Jako CPT
- Prodvajc sjedn pojitn ve prospch
kupujcho ve vi 110 % ceny uveden
v kupn smlouv v mn kontraktu
- Kontejnerov peprava

DAF Delivered at frontier

(named place)
S dodnm na hranici (ujednan
msto)

- Prodvajc nese nklady do ujednanho

msta vetn odbaven pro vvoz
Hranice mus bt uren pesn

DES Delivered ex ship (named

port of destination)
S dodnm s lodi (ujednan
pstav uren)

- Prodvajc vybr lo a nese N a R a a

palubu lodi v pstavu uren
- Vykldku a jej rizika nese kupujc

DEQ Delivered ex quay

(named port of destinaton)
S dodnm z nbe (ujednan
pstav uren)

- Prodvajc nese N a R vetn vykldky do

pstavu uren
- Nklady spojen s odbavenm zbo nese
kupujc

DDU Delivery duty unpaid

(nemed place of destination)
S dodnm clo neplaceno
(ujednan msto uren)

- Prodvajc nese N a R a do msta uren

v zemi dovozu
- Celn odbavuje kupujc, vykld kupujc

DDU Delivery duty paid

(nemed place of destination)
S dodnm clo placeno
(ujednan msto uren)

- Nejdel parita
- Prodvajc nese N a R a do msta uren
v zemi dovozu
- Prodvajc hrad a zajiuje celn
formality, plat dan spojen s dovozem

Incoterms 2010
-

innost od 1. ledna 2011

Nov pravidla zohleduj liberalizaci MO, rostouc poet zn volnho obchodu, vyuvn novch
komunikanch technologi, zavdn psnjch bezpenostnch opaten, vvoj dopravnch
systm, poadavky podnikatelsk praxe
11 doloek ve 2 skupinch podle zpsobu pepravy
Zruen doloek DAF, DES, DEQ, DDU
Nahrazen dolokami DAT, DAP
Incoterms 2010 umouj pouvn elektronickch doklad, pokud se na nich smluvn strany
dohodnou

Povinnosti prodvajcho

Povinnosti kupujcho

Veobecn povinnosti prodvajcho

Veobecn povinnosti kupujcho

Licence, povolen, bezpenostn

opaten a dal formality

Licence, povolen, bezpenostn

opaten a dal formality

1.

2.

Pepravn smlouvy a pojitn

Pepravn smlouvy a pojitn

Dodn

Pevzet dodvky

Pechod rizik

Pechod rizik

Rozdlen nklad

Rozdlen nklad

Vyrozumn kupujcho

Vyrozumn prodvajcho

Dokumenty prokazujc dodn zbo

Dkaz o pevzet dodvky

Kontrola balen znaen

Kontrola zbo

Informan podpora a s n spojen

nklady1

Informan podpora a s n spojen

nklady

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

1
0.

7 doloek pro vechny druhy pepravy

4 doloky pro vodn pepravu

FOB Free on board (named

port of shipment)
zmna

- Nakldka a vykldka pomoc jebu

- Prodvajc zaizuje formality pro vvoz
- N i R pechzej v okamiku umstn na
palubu lodi
- Kupujc vybr lo

1 v Incoterms 2000 chyb 1. a10. msto nich je Dodn zbo podle smlouvy, Jin povinnosti, Placen ceny

CFR Cost and freight (named

port of destination)
zmna

- R pechz v pstavu nakldky pi umstn

na palubu lodi
- N pechzej v pstavu uren

CIF cost insurance freight

(named zmna

- Jako CFR
- Prodvajc hrad pojitn ve prospch
kupujcho ve vi minimln 110 %

DAT Delivered at terminal

(insert named terminal at port or
place of destination)
S dodnm do terminlu (uvete
pstavn terminl nebo msto
uren)
nov
DAP Delivered at place (insert
named place of destination )
S dodnm do uritho msta
(uvete msto uren)
nov

- Terminl je voln prostranstv i budova

- Prodvajc nese N a R vetn vykldky a
do ujednanho msta uren
- Kontejnerov peprava

- N a R pechzej ve sjednanm mst

- Vykldku hrad kupujc, pokud nen ve
smlouv uvedeno jinak

5. Cena v dovoznch a vvoznch operacch

Vchodiska pro tvorbu cen na zahraninch trzch
-

Jednotn svtov rove cen neexistuje pes pokraujc globalizaci kvli

- Nedokonal konkurence
- Uzavenost regionlnch celk
- Charakter mn, ve kterch jsou ceny sjednvny
- Politick a obchodnpolitick vlivy hospodsk politika a obchodnpolitick opaten
- Celn a daov politika, sttem regulovan ceny (zemdlsk vrobky, farmaceutick
vrobky, energetika), subvence, antidumpingov opaten
- Cenov regulace v uritch oborech podnikn
- Rozdlnost technickch parametr vrobku a rove prvodnch slueb
- Technick a technologick rove vrobku je nejdleitj kritrium
- Je dleit jak podnik reaguje na vvoj technologi a poteby trhu diferenciace
strategie podle trh, teritori, spotebitel
- Charakter trhu, na kter jsou vrobky dodvny
- Rozdly v organizaci a zajiovn distribunch cest
- Vzjemn vztah konkrtnho kupujcho a prodvajcho
- rove komern prce podniku
- Spolehlivost exportra krat/prunj dodac lhty; zajitn servisu pro odbratele;
financovn obchodu dodavatelem; poskytovn zruk za dodan vrobky
Na zklad svtovch cen se obchoduje se surovinami a nktermi komoditami
- Obchoduj se na burzch a aukcch a jejich ceny jsou veejn
Cenov politika je dleit pro plnn strategickch cl firmy, ovlivuje:
- Finann toky
- Vnosy
- Zajiuje nvratnost investic
- Peduruje monost tvorby zisku
Na jej formovn maj vliv zahranin-ekonomick vazby podniku, jejich rozsah a charakter a
stupe internacionalizace jeho aktivit
Pi tvorb cen firmy vychz z internch i externch faktor
Vvozci upravuj ceny podle podlu na trhu, konkurence, nklad, marketingovho mixu
- Opraj se o cenov vzkum pin informace o externch faktorech dleitch pro
cenotvorbu
Povaha trhu a jeho dynamika
Vvoj poptvky po vrobku i slub
Cenov prunost poptvky
Vnmn hodnoty zkaznkem
Sla konkurence
Nkter firmy maj stejnou cenovou politiku na vech trzch vznamn dodavatel v oboru (maj
znaku)
- Pro zachovn cen u spotebitele se li vlastn prodejn ceny ovlivuj je rozdln cla, dan,
distribun st
Vnitropodnikov kalkulace zkladn vchodisko cenotvorby na zahr. trzch jen omezen
- Podniky u nich nen vznamn podl exportu, sluby, vroba na zakzku
Pokud firma m vznamn podl exportu vychz ceny z cenovch monost zahraninho trhu
- Nejprve je dleit tyto monosti zjistit cenov dokumentace konkurence, cenov indexy;
prodejn cena se zjist po odeten mar OZ, cel, dan
I vznamn importi maj cenovou politiku jako soust podnikatelsk strategie
- Vybraj si dodavatele s ohledem na ceny vstup, vytvej dlouhodob vztahy s dodavateli,
zvauj outsourcing, vybraj alternativy v poizovn zdroj, rozhoduj o podmnkch dodvek

Konkrtn cena ve smlouv se sjednvaj rzn podle trhu distribun cesta, rzn odbratel,
konkrtn podmnky smlouvy, dodac lhta, platebn podmnky, zpsob pepravy, prvodn sluby
- Pro jej vi je rozhodujc vymezen pedmtu smlouvy do druhu a mnostv
TNC mohou pizpsobovat tvorbu cen potebm transferu mezi teritorii
- Z daovch i investinch zmr (transferov ceny)

Cena v mezinrodnch kupnch smlouvch

-

Ve vtin zem je podstatnou nleitost kupn smlouvy

- Stanovena jako cena pevn
- Stanovena jako cena pohybliv
- Je sjednn zpsob, jak bude v budoucnu urena
Cena se uruje vhledem k mrn jednotce vtinou za ks/ kg/m2
Je-li obal vy hodnoty sjednv se zda bude zahrnut v cen nebo ne
U kompletnho zazen se nkdy cena uruje podle dl dodvky nebo st zazen
Do ceny jsou zahrnuty dal podmnky ze smlouvy dodac parita
Monosti cenovch prav:
- Cenkov rabat pouvaj vvozci, sleva z ceny uveden v cenku v %
- Mnostevn rabat sleva vzan na odbr uritho mnostv; zjem dodavatele na dosaen
obratu; ni jednotkov nklady
- Vrnostn prmie slevy stlm odbratelm, mohou bt vzny na obrat v njakm obdob
udren stl klientely
- Velkoobchodn rabat sleva z maloobchodn ceny vi prostednkovi, slou k pokryt
mare
- Skonto ve se na dvj hradu kupn ceny, platebn podmnka se formuluje ve 2
variantch a 1 je spojena se slevou; zvis na rozhodnut odbratele jestli slevu vyuije
- Zavdc rabat na vrobky nov na trhu
- Dle podle sezny, protinkupy
Pohybliv cena
- Cel nebo jen sten zvisl na trnm vvoji
- Zastupiteln zbo obchodovan na burze
- Dohoda, e bude platit cena v den dodvky na komoditn burze
Cenov doloky
- Slou jako ochrana proti vzestupu vrobnch nklad pi obchodech s delm dodacm cyklem
- Jednostrann vzestup nklad, oboustrann pokles i vzestup

Kalkulace v zahraninm obchod

-

Kalkulace v zahraninm obchod je sloitj ne v domcm

Celkov nklady jsou vy geografick vzdlenost, poet subjekt, obchodnpolitick bariry,
sloitost zajiovn prvodnch slueb, nronost podpory prodeje v zahrani
Nklady, kter lze kalkulovat pmo na uritou MOO; pm nklady
Vrobn nklady / nkupn cena
Nklady na exportn balen, znaen, signovn
Dopravn vnitrozemsk, zahranin kontinentln, nmon, nakldka, vykldka
Skladn bhem pepravy v pstavech, celnch skladech, konsignanch skladech
Cla, poplatky za celn zen, obratov a spotebn dan
Pojistn pepravn, vrov riziko, odpovdnost za vrobek
Nklady na vyhotovovn a obstarvn dokument faktury, dopravn doklady, dokumenty pro celn
zen, osvden o pvodu zbo
Odmny sprostedkovatelm, speditrm, kontrolnm spolenostem, celnm agentm
Nklady na financovn transakce, poplatky bankm
Garann pauly apod.
Nepm nklady
- Nelze jednoznan piadit k urit MOO

Nklady na vzkum trhu a jeho zpracovn, na propagaci, zizovn a provoz kancel v zahrani,
udrovn sklad v zahrani, nklady na provoz exportnho oddlen, innost externch
konzultantskch firem, sluebn cesty
Tyto nklady jsou rozvrhovny na jednotliv operace podle uritho kle ten me ovlivnit
efektivnost operace

Prosted je nestabiln, hodnotov kategorie se v ase mn: ceny, tarify, poplatky za sluby
Vvoj mnovho kurzu, rokovch sazeb, mezd
Je teba s vkyvy potat a vytvet rezervy
Dnes se sleduje hlavn cena dosaiteln na zahr.trhu sp ne kalkulace nklad, naopak je to u
vroby na zakzku (kalkulace nklad je rozhodujc)
- Pedbn kalkulace
- Vymezen manvrovacho prostoru v cenov oblasti
- Pedbn odhad me bt patn zvlt pokud uplyne dlouh doba
- Kalkulace vsledn
- Kontroln funkce porovnn s kalkulac pedbnou, informace pro dal rozhodovn
- Kalkulace pedstavuje podklad pro rozhodovn v podniku, pro vbr alternativ volba distribun
cesty, vbr spedin firmy, dopravce, msta skladovn
- Rozhodovn o racionlnm vyuit disponibilnch zdroj
- Vnitropodnikov zdroje
- Vnj zdroje innosti zajiovan mimo podnik za platu
Pekky racionln kalkulace
Jednotliv zahranin trhy jsou omezen srovnateln co do ve a struktury nklad. Rzn specifika
v organizovanosti zahr.trh.
Nklady jdou pes vce subjekt, spora u jednoho by mohla pinst zven u druhho.
U nkterch skupin nklad nen pm vazba mezi vynaloenmi nklady a dosaenmi vnosy.
Obrat nezvis jen na vynaloenm sil ovlivuje ho mnoho faktor
Nklady jsou kalkulovny a vynakldny v rznch mnch, jejich vztah se me mnit.
U nkterch nkladovch skupin dochz k asovmu posunu mezi jejich vynaloenm a dosaenm
vsledk. Vsledky obdob ovlivuje minul innost.
- Nelze pout pro uren nepmch nklad univerzln kl, ale zjiovat nklady podle trh
distribunch cest, vznamnch odbratel
- Vysok nroky na evidenci nklad a jejich tdn (dky IT je to mon)
- Vi nklad je teba hodnotit s ohledem na kvalitativn strnku

6. Platebn podmnky v mezinrodnch kupnch smlouvch, jejich funkce,

druhy a kritria pro volbu
8. Platebn podmnky. Faktory ovlivujc volbu platebnch podmnek,
druhy platebnch podmnek
9. Zajiovac bankovn instrumenty.
Platebn podmnka
- platebn podmnka uruje kdy, kde a jak m bt uhrazena kupn cena je jednm z vchodisek pro jej
kalkulaci
- asto se vyuv tetch osob za platu
- zprostedkovatel, financuj obchod, pebraj zvazky
- mus jt o osoby s dobrou povst banky, instituce specializovan na finann sluby, pp.
zasilatel, dopravci
- nstroje pro inkaso, placen a zajiovn zvazk jsou dnes velmi propracovan a vyplat se vyuvat
jejich standardizovanou podobu
- banky zrove poskytuj mnoho doplkovch slueb poradenstv, veden t, pijmn vklad
v rznch mnch, rzn bankovn operace, smnrenskou innosti, financovn obchod
- je nutn vybrat vhodnou banku zkuenosti a povst, kontakty
- mnoho bank m v cizin dcein spolenosti nebo poboky
- korespondenn vztahy s bankami dvoustrann mezibankovn vztahy, pi kterch si banky
vzjemn poskytuj sluby a vedou si ty
- nostro et n et u zahranin banky, veden v pslun mn
- loro et jejich et u na banky, veden v domc mn
- vy rychlost a operativnost v mezinrodnm ztovn
- ztovac centra (clearingov centra) systmy pro mezibankovn ztovn na nrodn a
mezinrodn rovni
- pin vt efektivitu, je vedeno mn t u korespondentskch bank a jsou ni nklady
- platebn systm TARGET mezibankovn systm ztovn velkch stek v eurech,
provozovn ECB, jeho lenov jsou centrln i komern banky, banky sdruen v Euro Banking
Association (EBA)
- EBA Clearing od roku 98, ztovac systm komernch bank, pro evropsk
komern banky pro velk i mal stky v eurech
- V R je to ztovac centrum NB pro mezibankovn ztovn v eskch korunch, kter
provozuje platebn systm CERTIS
- Projekt Jednotn oblasti pro platby v eurech (Single euro payment area SEPA)
- Clem je vytvoit finann prosted v Evrop, kter umon, aby spotebitel, podniky a dal
hospodsk organizace mohli provdt peshranin transakce v eurech za stejnch podmnek
jako platby vnitrosttn
- Projekt pedstavuje zkladn strategii rozvoje trhu mezibankovnch operac
- Zahrnuje standardizaci vyuitelnch bankovnch instrument, infrastrukturu pro platby v eurech,
technick normy a postupy
- Systm SWIFT potaov zen systm pro dlkov penos dat mezi bankami
- (spolenost pro celosvtovou mezibankovn finann telekomunikaci), vznikla v roce 1973
v Belgii s clem provozovat mezinrodn penos dat mezi bankami elektronickmi prostedky
Funkce platebn podmnky
- Nejdleitj podmnka pro stanoven kupn ceny uruje msto, as a zpsob uhrazen kupn ceny
kupujcm, ppadn vi rok a mnu
Funkce platebn podmnky spov v tchto oblastech:
1) Pi pouit vhodnch nstroj me zajiovat provzanost plnn kupn smlouvy prodvajcm a
kupujcm

2) Ovlivuje mru nkterch rizik, kter partnei v obchodu podstupuj

3) M zk vztah k financovn obchodu
4) Peduruje vi nkterch nklad spojench s danou operac
- Vvozce chce platbu co nejdve, dovozce se ji sna oddlit platebn podmnka je kompromis
- Platebn podmnka uruje, kdo nese rizika komern, teritoriln a kurzov
- Souvis s financovnm (vry) a jejich zajitnm vvozce nabz financovn, dovozce hled vhodn
zajitn
- Platebn podmnka je spojena s nklady rokov pi vru, poplatky bankm, poplatky za
vystavovn dokument, kolky, pojitn
- Msto, doba i forma placen se sjednvaj v kontraktu vtinou vslovn
Msto hrady
- Uruje, ve kterm mst je hrada splatn
- Bv uvedeno stanovenm banky, u n m bt placeno nebo nepmo urenm msta, kde budou
pedny dokumenty, kde bude oteven akreditiv, domicilem na smnce apod.
Doba placen
- Placen pedem
- Vhodn pro dodavatele, odbratel financuje obchod a nese riziko, e dodavatel nespln smlouvu
vas a dn
- Cel stka pedem se plat jen vjimen v MO jen u malch dodvek nebo ve velmi rizikovch
teritorich
- Akontace sten placen pedem (asto v kombinaci s placenm pi dodvce a vrem)
- Placen pi dodn
- Dokumentrn formy placen velmi ast placen pi pedn dokument prodvajcm, nebo pi
pijet dokument kupujcm
- V MO probh prostednictvm bank
- Placen po dodn zbo (vr)
- Zatuje vvozce nutnost vrovat obchod nese rizika s tm spojena, nklady spojen
s financovnm, prodlouen nvratnosti financ, zpomalen obratu
- K vru je dodavatel nucen konkurenc
- Nutnost zhodnotit vruschopnost obchodnho partnera, teritorium a zhodnotit vhodn pouit
instrumentu
Forma placen
- Vyplv ze sjednan platebn podmnky nebo me bt vslovn urena
- Placen v hotovosti
- Nejjednodu, nepouv se v MO, pouze u voln smnitelnch mn, rizika ztrty, padlku,
kurzov (valutov kurz)
- Hladk platy (bankovn pevody, transfery)
- Nejastj forma hrady
- Transfer prostedk do zahrani na pokyn pkazce bez dokument (pouze v ppad opaten
proti pran pinavch penz)
- Platy obchodn (zbo, sluby) i neobchodn (dary, transfery, penze)
- Platy pedem, pi dodvkch na oteven et, spltky vr, hrady rznch nklad, dopravn,
provize, nklady na propagaci apod.
- Klient pod svou banku aby z jeho tu uhradila uritou stku pjemci do zahrani
clearingov centrum / korespondentsk banka
- V souasnosti hlavn prostednictvm SWIFTu
- Nzk nklady, ale vtinou vy ne u vnitrosttnch plateb poplatky vybr banka pkazce,
nkdy i banka pjemce
- Vtinou v % ohranieny max. a min. stkou sjednat ve smlouv kdo to zaplat
- Dokumentrn formy placen
- ast v MO
- Kupujc mus uinit njak kon (zajistit vystavn akreditivu, podepsat smnku, zaplatit) aby
zskal dokumenty uveden v kontraktu

- Nejastji pouvan dokumenty

- Faktura vystavuje prodvajc v nkolika vyhotovench; uvd druh a mnostv zbo,
jednotkovou cenu, celkovou cenu; doprovzena dalmi doklady (balc list); nkdy
poadovny celn faktury nebo konzulrn faktury
- Pepravn dokument osvdujc e prodvajc pedal zbo peprav nebo e ji
bylo odeslno do msta uren
- Pojistn doklad pokud pojitn sjednv prodvajc
- Dal dokumenty dohodnut v kontraktu; osvden o pvodu, o kvalit, zdravotn i
veterinrn certifikty
Hlavn druhy platebnch podmnek
Kritria / faktory pro volbu platebn podmnky
1) Druh zbo, zpsob jeho pouvn, finann nronost koup, zvyklosti, kter se v obchod
s uritm zbo vytvoily (vr jako podmnka prodeje ve strojrenstv, investin celky)
2) Teritorium obchodu; rozdly mezi vysplmi a rozvojovmi zemmi; mstn zvyklosti, prvn
podmnky, devizov omezen, vvoj platebn bilance; hodnocen teritorilnch rizik ovlivuje volbu
platebn podmnky
3) Situace na trhu v danm teritoriu a u danho druhu zbo, na trhu devizovm a finannm.
Platebn podmnka je soust konkurennho boje
4) Zvltnosti pouit distribun cesty. Nap. aukce vyluuje vyuit vru; veejn sout m
vlastn podmnky; prodej v rmci vlastnho podniku se d finannmi monostmi dcein
spolenosti
5) Charakter obchodnho partnera v dan operaci. Jeho ekonomick postaven na trhu, finann
sla, obchodn spolehlivost, existujc zkuenosti (opatovn informac z bankovnch a jinch
zdroj)
6) Finann situace podnik, jejich finann monosti a cle, kter v oblasti finann politiky
pokldaj za prioritn
- Tendence k prodluovn platebnch lht a ke zvyovn vrov nronosti vvozu
Nejastji pouvan platebn podmnky v MO:
sten placen pedem v kombinaci s dalmi platebnmi podmnkami (advance payments)
Dokumentrn akreditivy (letters of credit, documentary credits)
Dokumentrn inkasa (documentary collections)
o Dokumenty proti placen (D/P)
o Dokumenty proti akceptaci smnky (D/A)
Dodvky na oteven et (open account trade)
Ostatn vry (credits)
Platba pedem
- Vzcn pouit platby cel stky pedem
- Jen u nkterch druh zbo nebo v rizikovch teritorich
- astj je akontace
- Jejm elem je omezit riziko dodavatele z odstoupen kupujcho od kontraktu, nkdy i
poskytnout st prostedk na financovn vroby zbo
- U velkch kontrakt s dlouhou platebn lhtou, u zbo zhotovovanho podle poadavk
odbratele (investin celky) odstoupen by vedlo k neprodejnosti vrobk
- Kupujc asto poaduje pro akontaci bankovn zruku
- hrada akontace formou hladkho platu
Dokumentrn akreditiv
- Documentary credit; letter of credit L/C
- Nejstar hojn vyuvan v MO dokonal platebn a zajiovac instrument
- Zvazek banky poskytnout povenmu (beneficient, prodvajc) plnn stanoven v akreditivu,
pokud beneficient pedlo vas poadovan dokumenty a spln veker akreditivn podmnky
- Banka vystavuje akreditiv na pokyn pkazce, resp. adatele o akreditiv (kupujc) podle jeho instrukc
- Jsou oblben u vvozc dvaj zvazek k poskytnut plnn
- Banky jsou subjekty dobr povsti, bonitn nutn vybrat vhodnou banku

Akreditivn podmnky nutno splnit aby vvozce zskal hradu

- dn pedloen vech poadovanch dokument v dob platnosti akreditivu
- Banky dokumenty psn zkoumaj
- Akreditiv je vhodn jen pro spolehliv dodavatele
Pro dovozce je akreditiv mn vhodn
- Banka podan o vystaven akreditivu zkoum platebn schopnost adatele
- U finann slabho kupujcho me bt stka na tu blokovna
- Spolehlivm odvozcm me banka umonit odklad hrady akreditivn stky, kterou sama
honorovala a tak obchod financovat
- Je nutn dobe formulovat akreditivn podmnky aby prodvajc nemohl dostat zaplaceno
neoprvnn
Vztahy mezi stranami se formalizuj
- Akreditiv je nezvisl na kontraktu, ze kterho vzeel
- Zastnn strany se zabvaj dokumenty nikoliv zbom
- Tento bankovn instrument je technicky velmi propracovan a jeho pouit se d mezinrodn
uznvanmi pravidly
Nklady na akreditiv mohou bt znan poplatky za kadou operaci, nutnost sjednat kdo je bude
platit
Tendence ke stagnaci jeho vyuvn
- Konkurence novch metod placen a financovn MOO a ir nabdka pojitn
- Nejistota beneficianta jak bude banka posuzovat dokumenty, pracnost pro vechny subjekty,
vysok nklady
V R je akreditiv definovn v obchodnm zkonku smlouva vyaduje psemnou formu
Vztahy mezi zastnnmi stranami se d zvyklostmi ICC vypracovala zvyklosti a pravidla pro
dokumentrn akreditivy
- Jsou periodicky revidovna
- Nemaj povahu prvn normy, jsou vak dodrovna a banky se na n odvolvaj
- Posledn verze z roku 2007 publikace Mezinrodn obchodn komory . 600 Jednotn
zvyklosti a pravidla pro dokumentrn akreditivy (UPC 600)
- + dodatek pro elektronickou prezentaci prezentace dokument v elektronick
form
- + Mezinrodn standardn bankovn praxe pro zkoumn dokument v rmci
dokumentrnch akreditiv aktualizace 2007; sjednocen postup pi zkoumn
akreditivnch dokument
- Posledn revize z roku 2007 k e: akreditiv je ujednn jakkoliv nazvan nebo
popsan, kter je neodvolateln a pedstavuje pevn zvazek vystavujc banky
honorovat prezentaci dokument v souladu s podmnkami akreditivu
- Honorovat znamen:
- Platit na vidnou, pokud je akreditiv pouit okamitou vplatou
- Pijmout zvazek k odloen platb a zaplatit pi splatnosti, pokud je akreditiv
pouiteln odloenou platbou
- Pijmout ciz smnku (tratu) vystavenou beneficientem a zaplatit v dob
splatnosti, pokud je akreditiv pouiteln akceptac
1. Dovozce d pkaz bance (zpravidla sv) k vystaven akreditivu ve prospch beneficienta
(vvozce) a v pkazu stanov podmnky akreditivu tj. druh akreditivu, platnost, akreditivn
stka a pedepsan dokumenty
2. Banka zvauje bonitu adatele, ppadn poaduje zajitn. Avizuje akreditiv beneficientovi
pmo (voln pouiteln akreditiv) nebo prostednictvm banky v zemi beneficienta (exportra).
Avizujc banka oznamuje podmnky vvozci. Avizujc banka me bt podna o akreditivn
plnn beneficientovi (banka jmenovan) nebo k potvrzen akreditivu (banka potvrzujc).
Pokud akreditiv potvrd je z akreditivu zavzna jako banka vystavujc.
3. Vvozce kontroluje zda jsou podmnky akreditivu shodn s podmnkami v kupn smlouv ihned
po oteven akreditivu. Pi nesouladu me dat o zmnu podmnkou zmny je souhlas vech

zastnnch osob. Zbo je odeslno a pi jistot, e banka je zavzna akreditiv honorovat a za

jakch podmnek. Prodvajc po odesln zbo obstarv poadovan dokumenty k prezentaci.
4. Banka zkoum, zda jsou prezentovan dokumenty v souladu s podmnkami akreditivu a mezi
sebou navzjem. Pi nesrovnalostech monost vrtit beneficientovi k oprav. Dokumenty vvozce
zasl bance vystavujc. Jeli banka vvozce bankou vystavujc poskytuje beneficientovi
akreditivn plnn a obdr hradu (hojen) od banky vystavujc. Jeli bankou jmenovanou m
oprvnn akreditivn plnn poskytnout pokud vvozce podmnky splnil. M tak prvo na hojen
u banky vystavujc.
Druhy akreditiv:
- Akreditiv by ml odpovdat konkrtnm potebm dan obchodn transakce
Odvolateln akreditiv
- Lze mnit nebo ruit v dob platnosti bez vdom povenho, neposkytuje jistotu, moc se nepouv
- Neodvolateln akreditiv
- Me bt mnn jen se souhlasem vech zastnnch stran
- Podle tch zvyklost z 2007 je za akreditiv povaovn jen neodvolateln, podle obchodnho zkonku
je neodvolateln pokud nen uvedeno jinak
- Avizovan akreditiv (nepotvrzen)
- Je oznamovn beneficientovi prostednictvm jin banky (avizujc), vtinou v zemi povenho
(vvozce), avizujc banka nen za akreditiv zavzna
- Potvrzen akreditiv
- Neodvolateln, potvrzen na dost vystavujc banky jinou bankou
- Banka vystavujc a potvrzujc je zavzna ve stejnm rozsahu beneficient me zskat plnn od
kterkoli
- Je-li banka podna o potvrzen akreditivu, me to odmtnout a informovat o tom banku vystavujc
- Potvrzen akreditivu sniuje rizika vvozce
Druhy podle zpsobu erpn akreditivn stky
Placenm
- Okamitou vplatou
- Banka vystavujc, potvrzujc nebo jmenovan proplc akreditivn stku hned po splnn
akreditivnch podmnek beneficientem
- Nkdy poaduje vystaven vista smnky na banku u kter je akreditiv pouiteln
- S odloenou splatnost
- vrov instrumenty erpateln ve lht uren v podmnkch akreditivu
Akceptac
- Akceptac smnky bankou urenou v akreditivu (vystavujc, potvrzujc nebo jmenovanou) a
zaplacenm pi splatnosti smnky
- Beneficient vystavuje na banku urenou v akreditivu lhtn smnku se splatnost stanovenou
v akreditivu
- Banka vystavujc i potvrzujc maj povinnost smnku akceptovat a pi splatnosti proplatit
Negociac
- Negociac smnky nebo dokument
- Pevod smnky z jedn osoby na druhou jmenovan banka provd negociaci odkupem cizch
smnek (vystavench na jinou banku) nebo dokument za pedpokladu dn prezentace dokument
zlohovnm pslun stky beneficientovi
-

Kontrola dokument bankami a jejich posouzen je zkladn problm

Banky zkoumaj zda jsou prezentovan dokumenty v souladu s akreditivnmi podmnkami a mezi
sebou navzjem neodpovdaj za jejich formu, pesnost, pravost, prvn innost, ztrtu dokument
ani zbo
Dokumenty mus bt pedloeny bance uren pro prezentaci a vas max. den po platnosti
akreditivu pokud mla banka zaveno
Dopravn dokumenty pedloit do 21 dn od jejich vystaven
Banky maj 5 dn na posouzen dokument v ppad nesrovnalost me bt plnn odmtnuto,
ppadn me vystavujc banka kontaktovat pkazce zda s nesrovnalostmi souhlas

Zvltn druhy akreditiv:

- Revolvingov akreditiv
- Podle sjednanch podmnek se obnovuje akreditivn stka ve stejn vi opakovan shodn
obchody
- Pevoditeln akreditiv
- Umouje vvozci pevst akreditiv na jinho beneficienta
- Pouv se u nepmch obchod k peveden prv na pvodnho dodavatele
- Podmnky akreditivu zstvaj stejn me se mnit lhta pro pedloen dokument, stka
- Lze pevst jen akreditiv, kter je vslovn pojmenovn jako pevoditeln
- Back-to-back akreditiv
- U nepmch obchod
- 2 samostatn akreditivy vhoda pro prostednka, nave jeho prostedky ve prospch pvodnho
dodavatele
- Podmnky obou akreditiv mus navazovat, stka se li
- Remboursn akreditiv
- U bank, kter maj mezi sebou vrovou dohodu
- Pi dn prezentaci dokument zsk vvozce od tuzemsk banky hradu ihned
- Banka dovozce dv dovozci vr naven o nklady vrovn
- Akreditiv s ervenou i zelenou dolokou
- Umouj erpat st akreditivn stky ped odeslnm zbo
- Vzcn pouit
- Stand-by akreditiv
- Zajiovac nstroj v zemch, kde nen obvykl vystavovn bankovnch zruk (USA)
- Pouiteln na zklad dokument svdcch o nesplnn uritho zvazku
- Mezinrodn pravidla pro standby akreditivy z roku 1998
Dokumentrn inkaso
- Documentary collection
- asto vyuvn
- Vhodnj pro kupujcho
- Prodvajc pedkld bance dokumenty a povuje ji, aby obstarala jejich pedn kupujcmu
proti zaplacen kupn ceny nebo proti akceptaci smnky
- Exportr odele zbo a nese riziko, e dovozce dokumenty odmtne pevzt a zaplatit
- Kupujc nezsk monost disponovat se zbom ne zaplat
- Pi nepevzet zstv prodvajcmu zbo
- Zptn doprava a uskladnn na et kupujcho
- Prodej tet osob na mstnm trhu
- Reexport na jin trh
- Vvozce dv bance pesn instrukce a pedv dokumenty bez nich neme kupujc disponovat se
zbom
- Pokud je soust dokument konosament, nlon list nebo jin dispozin dokument dopravce
pjemci zsilku neped bez pedn tohoto dokumentu
- Pi pouit legitimanch dokument je zbo nkdy zaslno na adresu banky, aby ho kupujc
nezskal dve ne zaplat nkter banky to odmtaj
- Monost zasln na adresu speditra nebo obchodnho zstupce, kter vyd zsilku po
potvrzen platby
Druhy dokumentrnho inkasa:
- Dokumenty proti placen (documents againts payment D/P)
- Kupujc plat v dob pevzet dokument, pop. podle smlouvy pozdj hradou
- Prostedky kupujcho nejsou vzny pedem
- Dokumenty proti akceptaci smnky (documents againts acceptance D/A)
- Prodvajc ped spolu s dokumenty bance smnku vystavenou na kupujcho
- Splatnost vtinou na uritou dobu po vidn

vrov zajitn pomoc smnky vvozce nese riziko nepevzet zbo i neplacen; je tu monost
smnku eskontovat

Je mon kombinace obou zpsob st kupn ceny okamit splacena a na st je vystavena

smnka
- Z prvnho hlediska R je chpno dokumentrn inkaso jako zvltn ppad mandtn smlouvy
- Jednotn pravidla pro inkasa (URC 522)
- Vydna ICC, posledn verze z roku 1995
- Pravidla zdrazuj nutnost, aby pkazce (prodvajc) pedloil bance, kter svuje
nakldn s dokumenty podrobnou inkasn instrukci jinak banky nenesou zodpovdnost
- Seznam dokument, zastnnch stran, stanoven stky, podmnky k vydn
dokument, hrady nklad inkasa, instrukce o eventulnm roen stky, postup
v ppad nepijet dokument
- Banky nepebraj dn zvazek za vsledek inkasa jednaj v dobr ve a s rozumnou p
podle pokyn pkazce
- Tato pravidla nejsou obecn zvaznm dokumentem nabvaj nvaznosti pokud se na n
odvol pkazce v inkasn instrukci
Dodvky na oteven et
- Pouvny hlavn v zemch vysplch pro vnitrosttn placen
- Dodavatel odele zbo s uvedenm splatnosti kupn ceny na faktue
- Je to nezajitn obchodn vr s krtkou dobou splatnosti
- hrada formou hladkho platu
- Nzk nklady
- Postupn roziovn i na MO hlavn v Evrop u dlouhodobch obchodnch partner, u
pravidelnch dodvek
- Je to rizikov platebn podmnka je vak vynucen vzhledem ke konkurenci (vhodnost pouit
vrovho pojitn nebo faktoring)
Dodavatelsk vr
- Pouvaj se tm u vech druh zbo
Krtkodob vry
- Do 1 roku
- Pi dodvkch spotebnho zbo, surovin, potravin, sriov vyrbnho strojrenskho zbo
- rok se nkdy zahrnuje do ceny, nkdy se sjednv zvl
- Vvozce nese rizika vhodn zajistit
Dlouhodob a stedndob vry
- Na jeden rok
- Dodvky stroj a zazen a investinch celk
- Zpravidla pouze na st hodnoty 80-90 %, zbvajc st formou akontace nebo v zvislosti na
dodvce/ monti/ uveden do provozu
- V rmci platebn podmnky je dohodnuta doba poskytnut vru a zpsob jeho splacen
- Nejastji pravideln spltky v intervalech (pololetnch/ ronch), potek obdob bv dodn
nebo uveden do provozu
- Odklad prvn spltky ke sladn financ, kter z investice plynou
- Je sjednn i rok, jeho ve, vpoet a placen
- Jednn o vrech je komplikovan a dodavatel si ji pi pprav kontraktu zajiuje jeho sjednn
- Vyuvn i bankovnch vr, vr mez. fin. instituc, vldnch vr - vhodn pro exportra

Nkter nstroje zajitn vrovch rizik

-

Volba platebn podmnky nese rizika pro jednu ze stran

Pstup k rizikm zvis na:
- Celkov podnikatelsk strategii
- Finann sle
- Stupni dvry mezi obchodnmi partnery
Rizika asto nese exportr - vruje vvozy, odbratel nese rizika jen u platby pedem

K omezen rizik se vyuvaj bankovn zajiovac instrumenty, sluby poskytovan specializovanmi

institucemi a dle prvnmi nstroji
- Nkter platebn instrumenty maj tak zajiovac funkci akreditivy s odloenou splatnost, smnky
avalovan bankou
- Instrumenty neplatebn ale pouze zajiovac bankovn zruka, vhrada vlastnictv ke zbo a do
plnho zaplacen kupn ceny
Bankovn zruka
- asto pouvan nstroj, irok uplatnn lze pout vi dopravcm, celnm orgnm, soudm,
kupujcmu, prodvajcmu
- Vhodn pro zvazky platebn i neplatebn (nap. za platnost nabdky)
- Mohou je poskytovat i nebankovn subjekty pojiovny, obchodn firmy
- Obchodn zkonk: bankovn zruka vznik psemnm prohlenm banky v zrun listin, e
uspokoj vitele do ve urit penn stky podle obsahu zrun listiny, jestlie urit tet osoba
(dlunk) nespln urit zvazek nebo budou splnny jin podmnky stanoven v zrun listin
- Pkazce k vystaven zruky (dlunk) uzavr s bankou mandtn smlouvu, ve kter je uren obsah
zrun listiny
- Zrun listina obsahuje
- Zastnn strany pkazce, beneficienta a ruitele
- Hlavn zvazek, ke ktermu se zruka vztahuje
- Zpsob jak banka ru
- Maximln stka zruky a mna, ve kter je zruka vyplatiteln
- Podmnky pro uplatnn zruky
- Platnost zruky
- Dal ustanoven
- Banka vystavujc se sama zavazuje, banka avizujc zprostedkuje pedn zruky beneficientovi
bez toho aby se sama zavazovala, banka potvrzujc se zavazuje ve stejnm rozsahu jako banka
vystavujc
- Prvn prava bankovn zruky je v jednotlivch zemch nejednotn
- ICC se zabvala sjednocenm
- Jednotn pravidla pro kontraktn zruky
- 1978, monost pout pi formulovn zruky za nabdky, za proveden smlouvy a
vrcen akontace
- Nenala uplatnn
- Nov prava v roce 1993
- Jednotn pravidla pro zruky vyplatiteln na podn (URDG 458)
- 1991, vy ochrana zjm zastnnch stran, hlavn pkazce
- Novelizace
- Revize Jednotnch pravidel pro zruky vyplatiteln na podn
- Rok 2010
- Tkaj se abstraktnch bankovnch zruk a mohou bt vyuvna v MO i ve
vnitrosttnch zvazcch
- Komise OSN pro mezinrodn obchodn prvo UNCITRAL
- Iniciovala mluvu o mezinrodnch zrukch a stand-by akreditivech
- Pijata 95 nabyla innosti 2000
- Mal poet stt kter k n pistoupily
Dlen zruk podle vztahu k zajiovanmu hlavnmu zvazku
1) Zruka akcesorick
- Obsahuje v zrun listin vazbu na zajiovan zvazek, nap. Kupn smlouvu
- Pokud beneficient pod banku u plnn, me proti nmu banka uplatnit stejn nmitky, kter me
uplatnit dlunk pkazce banky (nap. pro neplnn smlouvy beneficientem)
2) Zruka abstraktn
- Je samostatnou zrukou, povinnost banky poskytnout plnn je urovna pouze podmnkami v zrun
listin, bez ohledu na oprvnnost poadavku beneficienta s ohledem na zajiovan kontrakt

Banka vtinou formuluje podmnky pro uplatnn zruky psemn prohlen beneficienta e
pkazce nesplnil kontrakt, kopie nezaplacench faktur
V nkterch teritorich jsou poadavkem zruky ,,na prvn vzvu a bez nmitek
- Banka je povinna plnit na podn beneficienta i kdyby pkazce dokzal e je poadavek na
plnn neoprvnn
- Pkazce me pouze dodaten vymhat nhradu
- Riziko neoprvnnho vymhn je pojistiteln

Zruky nepm
- Pouvan vi beneficientovi v zemch Stednho a Blzkho vchodu a Jin Ameriky
- V tchto zemch jsou vyadovan zruky vystavovan pouze bankami domcmi
- Zahranin banka na pokyn pkazce dv pkaz k vystaven zruky ve prospch beneficienta
domc bance a sama tto bance zaruuje
- Pokud beneficient poaduje plnn hoj se domc banka na zahranin
- Dl se na kryt a nekryt zruky
- Kryt zruky - Banka kter vystavuje zruku poaduje aby pikazujc zahranin
banka vzala pslunou stku na tu pedem
Podle druhu zajiovanho zvazku
1) Platebn zruky
- Jsou vystavovny na penit plnn
- hrada kupn ceny, vrcen akontace, celn zruky
2) Neplatebn zruky
- Zajiuj ostatn zvazky
- dn proveden kontraktu, zruky za ztracen nebo opodn dokumenty, za vrcen kontejner, za
platnost nabdky
Kontraktn zruky
- Bvaj povaovny v rmci veejnch sout, pi dodvkch investinch celk, stavebnch pracch
apod.
- Jsou to zruky abstraktn
Zruka za platnost nabdky (vadium) bid bond
Zruka za vrcen akontace down payment guarantee
Zruka za dn proveden kontraktu (kauce) performance bond
Zruka za drbu mantenance bond
Zruka za zdrn retention money guarantee
-

V nkterch zemch pln lohu bankovn zruky stand-by akreditivy pouvaj se k zajitn
zvazk platebnch i neplatebnch, k erpn dochz vjimen nap. pokud nen plnna smlouva
- Formou bankovn zruky je tak slib odkodnn (letter of indemnity)
- Poskytuje beneficientovy zvazek nhrady kody, kter by mohla vzniknout z jednn nad
rmec povinnost; nap. pslib odkodnn za ztracen dokumenty
- U vech typ zruk je nutn vnovat pozornost formulaci zrunho listu je rozhodujc pro vklad
povinnost jednotlivch stran
- Je teba respektovat teritoriln zvltnosti
Vhrada vlastnictv
- Bv vyjdena zvltnm ujednnm v pslun smlouv
- Instrument k ochran prv vitele
- mluvy podle n kupujc nenabv vlastnick prvo ke zbo jeho pevzetm, ale a zaplacenm
kupn ceny
- Prodvajc me poadovat zbo zpt, kdy kupujc nezaplat, v ppad konkurzu se v nkterch
zemch nestv zbo soust konkurzn podstaty
- Monost sjednat jen na nkter druhy zbo a jen v zemch, jej prvn d to umouje
- V nkterch teritorich me mt zvltn pedepsanou formu psemn forma, sepsn notsk
listiny, edn registrace mluvy

- Rzn prvn pravy nutnost znalosti v zemi dlunka

Dal monosti zajitn vrovch rizik
- Mn ast je pouit zstavnho prva vitele k dlunkov vci nemovit (hypotka) nebo
movit (CP. Urit druhy zbo)
- Zstavn prvo se zizuje smlouvou pi dodren prva zem, kde se vc nachz
- Realizace zstavnho prva bv v MO ale obtn
- Mnoho dalch monost zajitn pojitn vr, faktoring, forfaiting

7. Smnka a ek a jejich pouit v mezinrodnm obchod

-

Povny samostatn nebo s jinmi platebnmi instrumenty

Smnka je nstroj zajitn vru, ale me mt i funkci platebn
ek je nstroj platebn

Smnka
-

Smnka je CP a m zkonem pedepsanou formu

V R se d zkonem smnenm a ekovm 191/1950 Sb. vychz ze enevskch konvenc o
smnce eku z roku 1930 a 1931
o Sjednocen prva zjednoduen pouit v obchod
o Evropa, st Latinsk Ameriky, Asie a Afriky
o Ne USA a VB
o Zabvaj se hmotnm prvem smnenm ne procesnm
o Dal dohoda 1985 OSN nevela v platnost mlo signat
- Typy smnek
o Vlastn (promissory note)
o Ciz (bill of exchange), trata
Smnka ciz
- Bezpodmnen psemn pkaz vstavce smnky (trasant) adresovan jin osob (trast, smnenk),
aby uhradil smnenmu viteli (remitent) uritou penitou stku
- Obsahov nleitosti:
I.
Oznaen e jde o smnku v souvislm textu a jazyce, ve kterm je sepsna
II.
Bezpodmnen pkaz zaplatit penze v mn pedstavujc zkonnou mnu v njak zemi
(lze oznait kdem ISO = USD? CZK? EUR? GBP)
III.
Jmno toho kdo m platit smnenk, trast v levm dolnm rohu (jmno/sdlo adresa)
IV.
daj o splatnosti
a. Na vidnou splatn v okamiku pedloen smnenkovi, do 1 roku od vystaven;
vista smnka
b. Na urit as po vidn pedloen smnky a pijet akceptu (podpis na lcn stran +
datum), od tto doby b lhta; lhtn vista smnka
c. Na urit as po datu vytaven od dne vystaven; datosmnka
d. Na urit den fixn, denn smnka
e. Pokud neobsahuje daj o splatnosti je splatn na vidnou
V. daj msta, kde m bt placeno pokud nen uvedeno je to msto u jmna smnenka;
smnen domicil splatn u 3. osoby (banky); lev doln roh
VI.
Jmno toho, komu nebo na jeho ad m bt placeno (remitent)
a. Na ad lze pevst prva rubopisem (indosamentem); podpis oprvnn osoby na
rubu listiny
b. Ze zkona je smnka na ad a proto to nemus bt uvedeno, aby nebyla pevoditeln
doloka nikoliv na ad
c. Smnka na vlastn ad pozdji se rozhodne na koho ji pevede
VII.
Datum a msto vystaven smnky (horn st smnky) den, msc slovy, rok; pokud chyb
msto je to sdlo/adresa vstavce
VIII.
Podpis vstavce vylouen odpovdnosti za pijet smnky dolokou bez postihu, neplat pro
nezaplacen
Smnka vlastn
- Bezpodmnen psemn pslib vstavce zaplatit smnenmu viteli (remitent) uritou penitou
stku
- Obsahov nleitosti:
o chyb III. daj o smnenkovi, dlunkem je vstavce
o bezpodmnen pkaz zaplatit je nahrazen bezpodmnenm pslibem zaplatit
- zasten smnka vlastn
o forma smnky ciz, ale vstavce i smnenk jsou stejn osoba

snadn obchodovatelnost smnek

o eskontovn smnky odprodej ped splatnost hlavn bankm
o srej diskont mrn dob splatnosti a aktuln rokov sazb
o banka si zachovv prvo postihu vi pvodnmu majiteli pro ppad neplacen
pevod prv smnky na ad probh indosamentem 2 druhy rubopis
o nevyplnn
- blankoindosament
- pouze podpis toho kdo smnku pevd (idosant), pevod pouhm pednm,
neobsahuj jmno na koho jsou prva pevdna
o vyplnn
- ,, za mne na ad XY nebo ,,plate na ad XY
- Obsahuje jmno osoby na kterou se pevd (indosat) a podpis indosanta
o Indosamentem pevd prva majitel smnky (indosant) na indosate
o Idosamenty na sebe mus navazovat; prvn indosant je remitent smnky
- Slou k prokzn vlastnictv
- Indosant je zavzn kadmu pozdjmu majiteli pokud nen doloka bez
postihu
Smnen aval
o Za smnenho dlunka se zaruuje 3. osoba jako smnen rukojm vy bonita
smnky
o Lze za jakoukoli osobu zavzanou ze smnky me bt vce aval
o Rukojm (avalista) se na smnce zavazuje podpisem a uvedenm osoby za kterou ru
(avalant)
o Pokud chyb avalant ru avalista za vstavce
o V MO je poadovn aval bankovn banka za avalovn poaduje odmnu
Majitel smnky sm ji pedkld ke splacen dlunkovi v platebnm mst a dodret lhty ke splacen
o V MO obstarv inkaso smnky asto banka
Kdy smnen dlunk nepln povinnosti smnen protest
o Lze podat i ped koncem platnosti pokud lze oekvat nezaplacen
o Protest je listina vystaven veejnoprvnm orgnem (soud, not), kter potvrzuje, e
nroky ze smnky byly dn a vas uplatnny a e sv zvazky smnen dlunk
nesplnil
o Za vystaven se plat poplatky
o Neplnn mus bt ohleno i kdy je doloka bez protestu, pak nen jen vydn protest
notifikan povinnost
Vhody smnek pramen z:
o Z prvn pravy smnek jako abstraktnho CP a z psnosti smnenho prva (neve se
ke konkrtn obchodn smlouv)
o Ze snadnjho vymhn zvazk, zkrcen soudn zen
o Monost nabdnout smnku k odkupu ped jej splatnost, za elem zskn pohotovch
finannch zdroj
o Monost zajitn smnench zvazk osobami dobr povsti
Smnka je tak dobr jak dobr jsou osoby na n uveden
Neplnn smnench zvazk m patn dopad na povst
Smnen prvo je velmi psn, proto je nutn se smnkami zachzet obezetn

ek
-

Cenn papr s platebn funkc

Bezpodmnen platebn pkaz, kter dv vstavce svoj bance (ekovnkovi), aby z jeho uritou
hradila majiteli eku uritou penitou stku
Zkon smnen a ekov .191/1950 Sb., kter vychz ze enevskch konvenc, anglosask prvo
velmi odlin
Jeho vznam kles s rozvojem IT

Mus mt psemnou podobu a urit nleitosti

Podstatn nleitosti eku:
I.
Oznaen e jde o ek, v textu listiny a v jazyce, v nm je listina sepsna
II.
Bezpodmnen pkaz zaplatit uritou penitou sumu
III.
Jmno toho, kdo m platit (ekovnka)
IV.
daj o mst kde m bt placeno pokud nen vslovn uvedeno, je splatn v mst
uvedenm u jmna ekovnka
V. Datum a msto vystaven eku pokud nen uvedeno, je pokldno za msto vystaven msto
uveden u jmna vstavce
VI.
Podpis vstavce
Pokud neobsahuje nkterou z tchto nleitost nen ekem
Nepodstatn nleitosti
o daj osoby, kter je ek uren, slo eku, slo tu k jeho ti je ek proplacen (banky
tyto nleitosti specifikuj ve veobecnch podmnkch asto jako povinn)
Me bt vystaven na
o Jmno, ad nebo na majitele
o Na jmno a na ad jsou pevoditeln rubopisem
o Pevod lze vylouit dolokou nikoliv n ad rektaek
o ek na majitele lze pevst pednm
ek je splatn vdy na vidnou
Existuje lhta kdy m bt ek pedloen ke splacen
o Vnitrosttn do 8 dn
o Na kontinentu do 20 dn
o Mezi kontinenty do 70 dn od data vystaven
o Po uplynut tchto lht me nabt innosti odvoln eku pokud nebyl odvoln, me
bt proplacen i po uplynut lhty
Me bt zakzno vyplacen v hotovosti dolokou ,,jen k ztovn, pak se ztuje bezhotovostn
Kiovn ek
o Veobecn kiovn (mezi arami nen vepsno oznaen konkrtn banky) ekovnk
me proplatit jen pennmu stavu nebo svmu klientovi
o Zvltn kiovn ek me bt proplacen pouze bance mezi dvma rovnobnmi
arami
Podle vstavce
o Soukrom eky vystavovan nebankovnmi subjekty, ni bonita (ek nemus bt kryt
zstatkem na tu)
o Bankovn eky kvalitn druh ek; vstavce je banka, kter pikazuje jin bance aby na
jej vrub vyplatila uritou sumu; proplacen lze zskat od jakkoliv banky; banky si
informace vymuj; v MO bv ekovnkem zahranin korespondentsk banka banky
vystavujc
Cestovn eky
o Zvltn druh ned se zkon smnenm a ekovm; pedstavuj pslib vstavce
k proplacen urit stky, oven na zklad podpisu

10. Cla, celn zen, celn reimy a pouvan dokumenty

Zna volnho obchodu v EU
Dky celn unii se na hranicch mezi lenskmi stty EU zruil vbr cla a zdil se jednotn
systm dovoznch poplatk. Celn kontroly se dnes zpravidla provdj na vnjch hranicch
Evropsk unie.
Celn unie je jednotnou obchodn znou, ve kter se voln pohybuje veker zbo, a ji bylo
vyrobeno v EU nebo dovezeno z jinch zem.
Pes existenci celn unie nen prce celnch orgn v EU pedevm vzhledem k ohromnmu
objemu zbo, kter se do EU dov, zanedbateln. Prv naopak. Celn sprvou EU projde tm
20 % celosvtovho dovozu vce ne 2 miliardy tun zbo ron. To znamen, e ron se
zpracuje vce ne 200 milion celnch prohlen.

Dovoz a vvoz zbo

Dovozem zbo se rozum vstup zbo ze tet zem na zem EU
Vvozem se naopak rozum vstup zbo z zem EU na zem tet zem
Celn zem EU je vymezeno Nazenm Rady (EHS) . 2913/92 Celnm kodexem, kter je
zkladn legislativn normou, je upravuje pohyb zbo smrem ke a z tetch zem

Zem EU podle pistoupen:

1948 Bruselsk pakt -> dohoda mezi Beneluxem a VB (sociln, kulturn, hospodsk a vojensk spoluprce)
1950 Schumanv pln (doktrna)
1951(52) Pask smlouva, vznik ESUO
o Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Francie, Itlie a Nmecko
1957(58) msk smlouvy, vznik EHS a Euratom
1965(67) Sluovac vznik ES
1973 pistoupen Dnska, VB, Irska
1981 ecko
1985 vystoupilo Grnsko
1985 Schengensk dohoda (voln pohyb osob, zbo a kapitlu)
1986 jin rozen panlsko, Portugalsko
1986(87) Jednotn evropsk akt
1989(90) sjednocen Nmecka pistoupen vchodn sti
1992(93) Maastrichtsk
1992 - vznik EU
1995 severn rozen vdsko, Finsko, Rakousko
1997(99) Amsterodamsk

 2001(03) Nicesk
Vchodn rozen (10 len) R, Slovensko, Slovinsko, Malta, Lotysko, Litva, Estonsko,
Maarsko, Polsko, Kypr
2007(09) Lisabonsk
2007 Bulharsko, Rumunsko
2013 - Chorvatsko

Celn orgny EU:

dohl na dodrovn pravidel ochrany ivotnho prosted, zdrav a bezpenosti (nap. mohou
odmtnout proclt kontaminovan potraviny i potenciln nebezpen elektrick spotebie)
provuj zkonnost vvozu citlivch technologi (tj. technologi, kter by mohly bt pouity pro
vrobu jadernch i chemickch zbran)
e ppady padlanho zbo a pirtstv, m chrn jak zdrav a bezpenost oban, tak
pracovn msta tch, kte pracuj v podnicch legitimnch vrobc
kontroluj, aby nebyly peveny vysok stky hotovosti i jin cennosti za elem pran
pinavch penz i daovch nik
spolupracuj s polici a imigran slubou v boji proti obchodovn s lidmi, narkotiky,
pornografi a stelnmi zbranmi, kter je asto navzno na organizovan zloin a
teroristickou innost
pomhaj chrnit ohroen druhy tm, e napklad kontroluj obchod se slonovinou a chrnnmi
druhy zvat, ptk a rostlin
sleduj, zda se nepauj umleck dla, a chrn tak evropsk kulturn ddictv.

Potrn podvodn innosti (EU)

Dalm zsadnm kolem celnch orgn EU je boj proti podvodm, kter sttm oderpvaj daov
pjmy potebn na nezbytn veejn vdaje. Zejmna se jedn o:
zfalovan osvden o pvodu, v nm se tvrd, e zbo pochz ze zem, je podlh nimu
dovoznmu clu
podvodn piznn DPH a platby za fiktivn obchodn transakce
neplacen spotebn dan napklad u cigaret.

daje o obchodnch tocch (EU)

Celn sprva rovn shromauje statistick daje, je slou k:
rozhodovn o tom, zda nkter doven zbo neporuuje pravidla hospodsk soute EU
zjiovn hospodskch trend.

Clo
= jeden z nejstarch finannch nstroj (ji ve starovku)
= pvodn jen fiskln funkce
= dnes pln i funkci ochrannou (dochz k naven ceny dovenho produktu ochrana domcch
vrobc); zajiuje regulaci komoditn a teritoriln struktury dovozu
= ve a struktura celnch sazeb me v ojedinlch ppadech pozitivn ovlivnit i vlastn vvoz (meme
poadovat recipron vhody u partnerskho sttu)

= nyn i ekologick funkce cla -> zabrnn dovozu vrobk, kdy jejich zpracovn i pouvn m
negativn vliv na ivotn prosted i zdrav obyvatel
Otzky celn politiky jsou v mezinrodnm obchod prbn a spn eeny zejmna v rmci mluvy
GATT (General Agreement on Tariffs and Trade). 1948 vznik prvn mnohostrann obchodn a celn
dohody (signatem i eskoslovensko). Zkladn cl GATT postupn omezen a odstrann existujcch
obchodnch barir; postupn liberalizace obchodu na zklad reciprocity a zamezen hospodsk
diskriminace. K liberalizaci obchodu dochzelo bhem tzv. jednacch kol. V rmci dohody GATT jich
probhlo 8. Vsledkem 8. jednacho kola bylo vytvoen Svtov obchodn organizace (WTO 1994). Vce
viz otzka WTO
Vpoet cla (3 zkladn metody)
clo valorick (vypotan ze zkladu a s pouitm procentuln stanoven sazby)
clo specifick (fixn penn hodnota stanoven za mnostevn jednotku)
clo kombinovan i diferenciovan (kombinace pedchozch metod)
Speciln opaten v rmci dohody GATT
antidumpingov cla pro doven vrobky, kter jsou pedmtem cizho dumpingu;
dumpingovm vrobkem je takov vrobek, jeho vvozn cena do unie je ni ne normln
hodnota obdobnho vrobku pi bnm chodu v zemi vvozu; uplatnn antidumpingovho cla
pouze v ppadech, kdy dumping psob nebo hroz zpsobit ohroen vnitro-unijn vroby nebo
jejho rozvoje (pouze ve vjimench ppadech)
odvetn (retorzn) clo formou pirek k bn celn sazb, i zaveden zvltnho cla ->
napklad v situaci: tet zem k nm dov, ale m urit restrikce a omezen na n vvoz
vyrovnvac clo za elem vyrovnn prmie nebo subvence, poskytnut pmo i nepmo
zahraninmu vrobci nebo vvozci za elem zhotoven, vroby nebo vvozu zbo do unie
-

innm nstrojem obchodn politiky jsou kvantitativn restrikce (hlavn cl ochrana tuzemskho
/ vnitro-unijnho podnikatelskho prosted - > dnes zejmna v oblasti zemdlstv a
potravinskch vrobk); principem je stanoven maximln hranice monho dovozu i vvozu
zbo - > v praxi celn kvta i stanoven stropu pi jeho pekroen zastaven vvozu/dovozu
nebo sankce (vy celn sazba)
kvalitativn restrikce asto pedmtem kritiky, vyvolvaj odvetn opaten
vyhlen dodaten platebn povinnosti nad rmec bnch celnch sazeb (v situaci kdy PB
dlouhodob nevyrovnan) ke clu vybereme i dovozn pirku mimodn, jednostrann,
krtkodob opaten

Celn zen
elem celnho zen je rozhodnout o proputn zbo do navrenho celnho reimu a uplatnit pslun
tarifn i netarifn obchodnpolitick a fiskln opaten
Pi dovozu zbo je vybrno:
dovozn clo
dovozn poplatky zaveden v rmci spolen zemdlsk politiky
da z pidan hodnoty
spotebn da

 dal nepm dan

pi vvozu zbo je vybrno:
vvozn clo
vvozn poplatky zaveden v rmci spolen zemdlsk politiky
Celn zen se zahajuje na zklad celnho prohlen deklaranta pijatho celnm adem. Celn
prohlen obyejn se podv psemnou i elektronickou formou (zkon ale nevyluuje pouze stn
formu)
Pi podn celnho prohlen se v EU pouv v listinn form tzv. JSD (Jednotn sprvn doklad); daje
je nutn hodnovrn doloit, proto se pikldaj nsledujc dokumenty:
obchodn faktura vystaven vvozcem a znjc na jmno dovozce, prokazujc zejmna mnu a
stku, kter bude hrazena do zahrani
deklarace celn hodnoty (pokud je u dodvek vy ne 175 000CZK)
certifikt o pvodu zbo v pedepsan form
pepravn doklad osvdujc uzaven smlouvy o peprav vci nebo zasilatelsk smlouvy,
zejmna z dvodu uveden ve pepravnch vloh
balc list
dal pedepsan nebo dohodnut doklady (zdravotn i veterinrn certifikty)
osoba, kter podv celn prohlen, se nazv deklarantem; pouze PO nebo FO se sdlem v EU;
deklarant me podat celn prohlen vlastnm jmnem ve vlastn prospch nebo si zd zstupce
prbh celnho zen: porovnn totonosti daj v dokumentech se skutenm stavem zbo; kontrola
bu jen sprvnosti doloench dokument, namtkov kontrola i pln fyzick kontrola (zkonem nen
vyadovna)
radou ES zzeno AEO = authorised economic operator = tzv. oprvnn ekonomick subjekt -> zaveden
ke zven konkurenceschopnosti; meme ho pout v rmci Evropskho hospodskho prostoru,
Jihovchodn Asie, USA + dal zem; AEO umouje:
vrazn zjednoduen celn administrativy
levy pi fyzickch a listinnch kontrolch
provdn pednostnch kontrol dovenho a vyvenho zbo
provdn tchto kontrol na pedem dohodnutm mst mimo celn ad

Celn sazebnk TARIC

- zkladn nstroj praktick realizace celnho kodexu; vyhlauje se nepravideln, podle aktulnch poteb
formou Nazen Rady
- ucelen systm zaloen na kombinaci 2 zkladnch daj (seln oznaen zbo a celn sazebn
opaten)
- obsahuje pedevm smluvn celn sazby (pouvan se signati GATT), smluvn sazby nap. na dovoz
z USA, Kanady, Austrlie, Japonska, Novho Zlandu
- vyuv asto specifickho cla, uvd i tzv. promnliv sazby mnc ve bhem kalendnho roku
V unii se pouv tzv. kombinovan nomenklatura zbo seln kd je dlen do td, kapitol, podkapitol
a tzv. podskupin (7 i 8 mstn kd) lze jen rozit a na 12 mst

Pvod zbo
Celn unie Andorra, San Marino, Turecko
Evropsk hospodsk prostor Norsko, Island, Lichtentejnsko
Dvoustrann ujednn vcarsko, Izrael, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Mexiko, JAR

ACP Afrika + Karibik + Pacifik

OCT zmosk teritoria EU
Maghreb Tunisko, Alrsko, Maroko
Mashraq Egypt, Jordnsko, Libanon, Srie

Dohody o volnm obchodu (z pednek MO)

Klasick FIA
o Chile
o Mexiko
o Island
o vcarsko
o Jin Korea (od ervence
2011)
o Jihoafrick republika
o Kolumbie, Peru
o Stedoamerick stty
Evropsk hospodsk prostor
o Norsko
o Island
o Lichtentejnsko

Soust asocianch dohod

o Alr
o Egypt
o Izrael
o Maroko
o Palestina
o Jordnsko
o Tunisko
o Libanon
o Srie
o Makedonie
o Turecko
o Albnie

S tmito a mnoha jinmi zemmi uplatuje EU preferenn sazby (snen sazby oproti obvyklm
sazbm, ve vtin ppad jsou dokonce nulov); jsou poskytovny i nejmn rozvinutm zemm v tzv.
systmu GSP (general system of preferences); abychom mohli vyuvat preferennch sazeb, je nutn
dokzat pvod zbo (tzv. vrobek s pvodem); jedn se pedevm o: nerostn produkty vyten z zem uritho
sttu; rostlinn produkty sklizen v uritm mst; iv zvata narozen, vylhnut a odchovan v danm stt; produkty honitby a rybolovu
zskan v danm stt; odpady, zbytky a vyazen pedmty pochzejc z vrobnch operac tohoto sttu apod.

Pokud na vrob spolupracuje vce stt m se za to, e vrobek pochz ze sttu, kde dolo
k poslednmu podstatnjmu, ekonomicky zdvodnnmu pepracovn, z nho vznikl nov vrobek
tzv. pvodn vrobek (pro dan posledn stt)
Certifikt EUR 1 pouv se pro zboov obchodn operace v hodnotch nad 5110 EUR respektive
6000 EUR (podle konkrtn uzaven dohody)
Certifikt EUR 2 uvn pro ni hodnoty nebo sta tzv. preferenn vta (estn prohlen vvozce
v dohodnut form)
Dokument A.TR pi prokazovn preferennho pvodu pi obchodovn s Tureckem
S rozvojovmi zemmi pouvme nejastji certifikt Form-A (jeho nleitosti stanovil UNCTAD)
Pozn. Pro piznn celn preference plat podmnka tzv. pmho trasovn dodvky (dopraven zbo
pmou cestou)

Celn hodnota
-

Stanoven celn hodnoty vychz z principu tzv. hodnoty pevodn (cena skuten placen nebo
cena, kter m bt zaplacena za zbo dodan ze zahrani do tuzemska); v praxi stka uveden
na faktue dodavatele
Nejobvyklej: stanoven celn hodnoty na zklad pevodn hodnoty (jednoduch, prhledn,
rychl; nevhoda: snadn zneuit formou fakturace zbo)
Celn orgn me pi pochybnostech podat deklaranta o vysvtlen stky nebo me stanovit
kupn cenu na zklad uit substitun metody a to pouitm:

o Metody zbo stejnho

Pro uren hodnoty se pouije stejn zbo (spluje typick znaky, jakost), kter se do tuzemska dov ve
stejnou dobu a ve stejnm mnostv jako zbo posuzovan

o Metody zbo podobnho

Pro uren hodnoty se pouije zbo, kter m znaky a sloen umoujc plnit funkci jako zbo posuzovan
o Metody odvozovac

Pro uren hodnoty se vychz z jednotkov ceny, za kter se zbo doven, stejn a podobn prodvalo
v nejvtm hrnnm mnostv v tuzemsku

o Metody vypoten hodnoty

Pro uren hodnoty se vychz z hodnoty pouitho materilu, vrobnch nklad, rozumn mry zisku a
dalch informac

o Metody tzv. posledn nadje

Pro uren hodnoty se pouije vech dostupnch prostedk sluitelnch s mezinrodnmi mluvami, nen zde
vylouena ani dohoda mezi celn sprvou a dovozcem

Orgnm celn sprvy nen povoleno pro uren celn hodnoty pout:
o Prodejn ceny zbo vyrbnho v unii
o Ceny na domcm trhu v zemi vvozu
o Ceny zbo pro export do jin zem
o Dal metody odporujc logice fungovn mezinrodnho obchodu a zsadm rovn a
voln hospodsk soute

Celn reimy
Celn reim je skutenost jakmile skon celn zen (co znamen vymezen cla, dan, a je tedy
rozhodnuto o proputn zbo)
Celn kodex umouje tyto reimy:
Voln obh (pro dovoz do tuzemska) pouvn u tradinch dovoznch obchodnch operac,
nejastji pouvan
Tranzit pouvn pro administrativn, evidenn a kontroln ely
Uskladovn v celnm skladu umouje omezenou dobu skladovat zbo ze tetch zem, ani
by bylo teba bezprostedn uhradit dovozn celn a daov poplatky
Aktivn zulechovac styk zpracovn zbo vetn jeho instalace, monte, kompletace, opravy
i pravy a jeho zptn vyvezen do tet zem
Pepracovn pod celnm dohledem dovoluje dovozcm pepracovn neunitrnho zbo
v takovch operacch, pi kterch dochz ke zmn sazebnho zaazen tohoto zbo
Doasn pouit monost uvat zbo ze tetch zem v EU s stenm i plnm osvobozenm
od cla, s tm e jej nejdle do 24 msc vrtme v nezmnnm stavu
Pasivn zulechovac styk unijn zbo je vyvezeno do tet zem za elem zpracovn a pot je
dovezeno zpt s stenm nebo plnm osvobozenm od cla
Vvoz - pouvn u tradinch vvoznch obchodnch operac, nejastji pouvan
Reimy aktivnho a pasivnho zulechovacho styku je v komern praxi vyuvno krom jinho i pro
dovoz a vvoz zbo k placenm nebo bezplatnm opravm, provdnch v rmci vypodn
smluvnch i zkonnch prv z odpovdnosti za vady. Pokud jde o opravu mimo garanci (je tedy placen)
je vymeno clo a daov poplatky z ceny samotn opravy. V rmci zruky se poplatky nevymuj.

Reim doasnho pouit zbo celn orgn stanov lhtu, bhem n mus bt zbo vrceno nebo mu
mus bt pidleno jin celn schvlen uren. Bn obchodn styk pi doasnch dovozech a vvozech
zbo v celnm reimu doasnho pouit znan zjednoduuje pouit tzv. karnetu ATA (lAdmission
Temporaire-Temporary Admission), kter je mon, pi dodren pesn stanovench podmnek, pout
v signatskch zemch mluvy o doasnm pouit (Convention on Temporary Admission tzv.
Istanbulsk mluva). Karnety v tuzemsku vystavuje a garantuje Hospodsk komora R.

Celn dluh
Rozum se povinnost urit osoby zaplatit pslun clo. Dlunkem vi orgnm celn sprvy je
vdy celn deklarant. V ppad pmho zastoupen osoba, v jej prospch zstupce jedn.
Nepm zastoupen spolen dlunk (deklarant + osoba, v jej prospch zstupce jedn) ->
spolen a nerozdln dlunk
Celn dluh me bt zajitn samotnm dlunkem nebo tet osobou (ruitelem)
Formy zajitn celnho dluhu:
Sloen hotovosti na et celnho adu (celn jistoty). Jestlie celn dluh nen v zkonem
stanoven lht splnn, pouije se jistoty pro hradu cla, daovch poplatk a nklad spojench
s celnm odbavenm
Ruen jestlie osoba ruitele je schvlena pslunm celnm orgnem. Ruitel mus bt ze
zkona mimo jin i osobou, jej finann situace je takov, e me splnit kad celn dluh, kter
zaruila (zpravidla banky)
Formy celn zruky:
Globln zruky dluh vznikl nebo by mohl vzniknout z jedn nebo nkolika operac provdn
jednm dlunkem
Pauln zruky dluh vznikl nebo by mohl vzniknout z jedn nebo nkolika operac provdn
nkolika dlunky
Individuln zruky dluh vznikl nebo by mohl vzniknout z jedn operace provdn jednm
dlunkem
http://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx (doporuuji - pkn pehled dlen cel)

11. a 12. Logistick zajiovn dovoznch a vvoznch operac (vztahy

k dopravcm, speditrm, skladovn zbo ap.) Smluvn zajiovn
pepravy v mezinrodnm styku podle jednotlivch dopravnch obor,
pouvan dokumenty
Vznam logistiky v MO
-

Pro pemstn se vyuvaj prostedky hmotn i nehmotn povahy = logistika

o Hmotn: hotov vrobky, obaly, odpad
o Nehmotn: soubor logistick innost a slueb vetn informac
Clem logistiky je uspokojen zkaznickch poteb v konkrtnm mst a optimlnm ase
Pevis nabdky nad poptvkou - rst potu a kvality vztah a vazeb logistickch lnk
Rostouc nroky na pesn mnostv a as za dodren pijateln ceny a minimlnho zaten
ivotnho prosted snaha o vysokou spolehlivost slueb pi jejich komplexnosti
Faktory ovlivujc volbu logistickch prostedk:
o Ustanoven kupn smlouvy
o Povaha zbo

o Zpsob balen
o Pepravn vzdlenost
o Klimatick podmnky
o Technick a dal vybavenost pepravc
V R rozhodujc objem peprav silnin a eleznin doprava
Pepravn vkony jsou meny v tunovch kilometrech (peprava 1 tuny na 1 km = 1tkm)
o Vce ne 50 % nmon peprava
o eleznin a silnin 20 %
- Roste podl silnin na kor eleznin
o Leteck doprava zanedbateln podl vhodn pro vybran komodity (zvata, lky, umleck
pedmty)
Ve pepravnch nklad je ovlivnna:
o Hlavn na teritoriln a komoditn struktue sttu
o V R nzk nklady, protoe obchoduje hlavn se sousednmi stty, pevauje silnin doprava
nsledovna eleznin

Smluvn zajitn pepravnch operac

-

Na zajitn pepravy v MO se podlej 2 typy podnikatelskch subjekt zasilatel (spediti) a

dopravci
Zaslatel
- Nen zavzn dopravu realizovat, ale pouze ji smluvn obstarat
- Obvykle nabz cel balek logistickch slueb skladovn, kontroln sluby, celn odbaven,
pojitn, balen, signovn
- Zasilatel neodpovd za kvalitu proveden dohodnutch slueb
- 4/5 peprav realizovny pomoc speditr
- Zasilatelsk smlouva
o Smlouva komisionskho typu za platu vlastnm jmnem, na ciz et a rizika
o Zavazuje se, e obstar pepravu vci z msta odesln do msta doruen obyejn i dal ve
smlouv specifikovan sluby
- Speditrsk osvden (Forwarders Certificate of Receipt FCR)
o Osvduje uzaven smlouvy a pevzet zsilky k peprav
- Speditrsk potvrzen (Forwarders Certificate of Transport FCT)
o Osvduje odesln zsilky podle dispozic pkazce
- Zasilatelsk pkaz
o Jednostrann poven uzavrajc smluvn vztah mezi pkazcem a speditrem
- Pi uzaven smlouvy se zavazuje zasilatel postupovat s dnou a odbornou p a podle pokyn
pkazce
- Za obstarn pslu odmna dohodnut ve smlouv nebo ve vi obvykl v dob sjednn smlouvy
- Zasilatel m nrok na hradu nklad, kter eln a nutn vynaloil za splnn svch zvazk, pokud
nejsou pmo zahrnuty do odmny
- Zasilatel me uskutenit pepravu vlastnmi prostedky pobr pak ale stejnou odpovdnost jako
dopravce v ppad uzaven smlouvy o peprav vci
- FIATA Fdration Internationale des Associations de Transitaires et Asssimils
o Sdruuje zasilatele v mezinrodnm mtku
o Zaloeno 1926 ve Vdni
o Koordinuje innost zasilatel a unifikuje pouvan pepravn postupy, smluvn nleitosti a
pouvan dokumenty
o Nejvt nevldn, neziskov logistick organizace 40 000 speditr ze 150 zem
- V R jsou sdrueni ve Svazu spedice a logistiky, kter je lenem FIATA

Dopravce
- Zajiuje pepravu vlastnmi pepravnmi prostedky
- Vlastnm jmnem, na vlastn et a riziko
- Smlouva o peprav vci
o Zvazek dopravce pkazci, e za platu (pepravn) peprav uritou vc z msta odesln do
msta uren
o Dopravce je povinen slubu provst s odbornou p, bez zbytenho odkladu nebo ve
smluven lht
o Odpovd za kodu na zsilce, ledae ji nemohl odvrtit
o Za kodu NEodpovd pouze tehdy, pokud byla prokazateln zpsobena:
Odeslatele, pjemcem nebo vlastnkem zsilky
Vadou nebo pirozenou povahou obsahu zsilky vetn obvyklho bytku
Vadnm obalem, na kter dopravce odeslatele upozornil
o Za splnn smlouvy pslu plata

Splatn pedem odeslatelem (freight prepaid)

Pjemncem po doruen zsilky (freight collect)
o Pro ely zajitn nrok ze smlouvy m pepravce zstavn prvo v pepravovan zsilce
Nkladn list (waybill)
o Vydv se jako potvrzen uzaven smlouvy o peprav vci a pevzet vci k peprav
o Obligatorn daje den a msto vystaven, oznaen odeslatele, pjemce a pepravce zsilky,
oznaen pepravovan vci, vha a objem
o Fakultativn daje ve a splatnost pepravnho, volba pepravn cesty, daje o celnm
odbaven zsilky
o Dovolen daje evidenn slo zakzky
o Legitiman doklad uzaven smlouvy, pevzet k peprav
V nmon, n a kombinovan peprav se pouv nkladn list (sea waybill) nebo nlon list
konosament (bill of landing)
Konosament nlon list
o Je listinou, s n je spojeno prvo vyadovat vydn zsilky
o Dopravce sm pedat zsilku pouze osob uveden v nlonm listu, pokud ho pedlo a
potvrd na nm pevzet zsilky
o Pedstavuje vlastnick prvo k pepravovan vci a je obchodovatelnm cennm paprem
Smlouva o njmu dopravnho prostedku
o Zavazuje pronajmatele, aby za platu penechal njemci dopravn prostedek k doasnmu
uvn
o Pronajmatel mus dt k dispozici potebn doklady, dopravn prostedek mus bt zpsobil
k uvn
o Vdy psemn na uritou dobu asov charter
Smlouva o provozu dopravnho prostedku
o Zavazuje poskytovatele provozu (provozce), aby pepravil bhem jedn nebo vce cest za
platu nklad uren objednatelem
o Je nutn zajistit zpsobilost dopravnho prostedku, posdku, pohonn hmoty a dal potebn
nleitosti
o Psemn forma
o Na jednu nebo vce cest cestovn charter; na uritou dobu asov charter

eleznin peprava
-

Provozovatel hlavn sttn podniky asto monopoln charakter cen pepravnho

mluva o mezinrodn eleznin peprav (Convention relative aux Transports Internationaux
Ferroviares) COTIF
o Ustanoven o provozovn eleznin pepravy pijaly ji Evropsk zem krom nkterch
zem SNS, a nkter zem Blzkho vchodu a severn Afriky
o Obsah mluvy zakomponovn do nrodnch prvnch pedpis u ns vyhlka 8/1985 Sb.
o Realizace pepravy zbo je eena v ppojku B k mluv COTIF
o Zem SNS maj vlastn mezinrodn mluvu SMGS
Druhy zsilek:
- Vozov zsilky ke kad peprav minimln jeden eleznin vz
- Kusov zsilky nen nutn samostatn vz, jsou omezeny podle vhy a objemu; jsou
kompletovny sbrnou slubou, aby jejich expedice byla ekonomicky a logisticky eln
- Spniny omezeny vahou do 15 kg, pepravovny souasn s pepravou osob
- Kontejnerov zsilky
- Kombinovan pepravy nap. silnin vozidla na elezninch vagonech
- eleznin nkladn list
o Doklad o pevzet zbo k peprav a o uzaven pepravn smlouvy
o U vozovch zsilek se vystavuje na kad vz u kusovch nebo spnin na kadou zsilku
o Pi peprav mezi stty COTIF a SMGS se vystavuj 2 samostatn dokumenty
o Nkladn list obsahuje pepravn daje, odeslatele, pjemce, msto odesln a doruen,
obsah zsilky, jej hodnotu, vhu, kubaturu, ppadn i pepravn trasy
o Zpsob hrady je libovoln, ale mus bt v nkladnm list vyznaen
o Cena u mench zsilek podle tarif u vozovch zsilek me bt smluvn
- Omezen odpovdnost elezninho dopravce maximln ve hrady 17 SDR za 1kg hrub
vhy pokozen nebo ztracen zsilky nrok lze uplatnit jen vi jedn z eleznic, kter se na
peprav podlely

Silnin peprava
-

Nejrychleji se rozvjejc a nejproblematitj

Rychlost, vysok mobilita, dostupnost
M ale negativn vliv na ivotn prosted, nzk prchodnost silnin a dlnin st, vysok
nehodovost, konkurence
Provozovna slabmi subjekty bez dostaten odpovdnosti - EU
Do roku 2011 zkaz konsolidace v EU doprava mezi 2 msty na zem 3. sttu
mluva o pepravn smlouv v mezinrodn nkladn doprav CMR
o 1956 eneva
o V eskm prvu vyhlka 11/1975 Sb.
o Zkladn dokument, kterm se mezinrodn silnin peprava d
o Vymezuje obsahov nleitosti nkladnho listu CMR
- Doklad o pevzet zbo k peprav, uzaven pepravn smlouvy
- Oznaen odeslatele, pjemce, msta odesln a uren, oznaen obsahu zsilky,
hodnota zsilky, vha a objem, vyznaen pepravn trasy
- Pi pevzet dopravce kontroluje sprvnost daj a zsilku zjitn nesrovnalosti
vyzna v nkladnm list
- Po pevzet pebr odpovdnost za pokozen a ztrtu zsilky
2 druhy pepravy mezi lenskmi zemmi CMR
a) Kusov (sbrn sluba) kompletace zsilek podle objemu, mnostv a charakteru, tak aby byla
peprava ekonomicky a logisticky eln
b) Celokamionov asov nebo cestovn charter, ceny bvaj smluvn
Dopravce nese odpovdnost v maximln vi 8,33 SDR za 1 kg hrub vhy nkladu problematick
mluva TIR celn mluva o mezinrodn peprav zbo na podklad karnetu TIR
o e zjednoduen odbavovn tranzitnch zsilek

Leteck peprava
-

Rychl, bezpen, spolehliv, nkladn

Podl na celkovm obchodu zanedbateln
Zsilky specifick povahy nhradn dly, kazc se potraviny, zvata, lky, umleck dla,
staroitnosti
Jednotn pepravn podmnky Mezinrodnho sdruen leteckch pepravc (International Air
Transport Association) IATA
Leteck nkladn list AWB air waybill
o Osvduje pevzet zsilky k peprav, dokld uzaven pepravn smlouvy
o Oznaen odeslatele a pjemce, msta odesln a msta uren, obsah zsilky, jej hodnota,
vha a objem, u liniov pepravy oznaen linky
o Cena je na dohod, zpsob se vyznauje na nkladnm list
Typy pepravy
o Pravideln linkov (dokldka, konsolidace) kusov zbo je dokldno do bnch
leteckch linek osobn pepravy
o Nepravideln (charterov) je pronajmn lon prostor celho letadla, vyten je
v kompetenci njemce
Letet dopravci jsou velmi siln snen rizika za nepevzet odpovdnosti za pokozen nebo ztrtu
zsilky
Maximln odpovdnost 17 SDR za 1 kg hrub vhy
Cena vychz z pepravnch tarif u sbrn sluby a u charter je smluvn
V ppad pravidelnch zsilek na krtk vzdlenosti, nebo peten frekventovanch linek, i
nepzni poas se pouv doprava kamiony nebo dodvkami
o Road Feeder Service
o Leteck nkladn list se pouv jako legitiman doklad

Nmon a n peprava
-

Nadpolovin podl na celkovm objemu peprav

V R podl nen vznamn
Realizace ekonomicky silnmi subjekty rejdai sdruen do nmonch konferenc
o Ujednn kartelovho typu dohoda o podobnch podmnkch poskytovn slueb
- Subjekty v nmon peprav
o Brokei lodn dohodci a nmon makli
o Stauei ukladatel
o Knihovac (klrovac) agenti
o Tally opertoi (evidujjc nklad)
- Dopravn prostedky se odliuj velikost, druhem pepravovanho nkladu, trasou
- Prostornost plavidla vyjadovan brutto registrovanmi tunami BRT
- Hmotnost plavidla je mrtv vha death weight DWT uvd kolik tun nkladu je teba k ponoen
lodi na stanovenou ru ponoru
- Podle druhu pepravovanho nkladu
o Pro such nklad (dry cargo vessels) kusov zsilky, hromadn substrty, kontejnerov
plavidla
o Pro tekut nklad (tankers)
- Podle pepravn vzdlenosti
o Poben (kabotn) plavby
o Zaocensk (dlkov) plavby
- Podle provoznho nasazen
o Liniov zabezpeuj spojen mezi vybranmi pstavy v oblasti
o Trampov operuj nepravideln na trasch zvolench podle poteby
Liniov nmon peprava
- Hlavn kusov zsilky a kontejnery
- Podle jzdnho du, tarifn ceny

Rzn doplatky a pplatky

o Bunker adjustment factor B.A.F. pirka za vyrovnn pohyb cen pohonnch hmot
o Currency adjustment factor C.A.F. faktor vyrovnn pohyb kurz
o Congestion Surchage C/S pirka za ekn v pstavu
o Container Service Charge C.S.C. pplatek za peloen kontejneru z lodi/na lo
o Terminal Handling Charge T.H.C. pplatek za nakldku i vykldku kontejneru
Trampov peprava
- Nejstar forma nmonch peprav
- Peprava surovin a hromadnch substrt
- Objevuje se zk specializace na ropu, zemn plyn, mrazrensk nklady
- Specifick smluvn ujednn chartery osvdujc se vydnm Charter Party (C/P)
- 2 typy smluvnch ujednn v R
o Smlouva o provozu dopravnho prostedku
- Poskytovatel provozu se zavazuje za platu pepravit nklad uren objednavatelem a
k tomu vykonat jednu nebo vce cest nebo bhem smluven doby vykonat cesty podle
uren objednavatele
o Smlouva o njmu dopravnho prostedku
- Pronajmatel se zavazuje za platu poskytnout njemci dopravn prostedek
k doasnmu uvn
- 2 kategorie Charter party
- Cena je zvisl na smluvnm ujednn
o Cestovn charter (voyage charter)
- Provozovatel (rejda) se zavazuje naloovateli pepravit za platu stanoven nklad
v prostoru lodi z pstavu nalodn do pstavu uren
- Bhem jedn plavby (trip charter), bhem okrun plavby (round trip charter), nebo
bhem navazujcch plaveb (consecutive voyages)
- Podobn jako tuzemsk smlouva od provozu dp
o asov charter (time charter)
- Na urit asov obdob
- Bu jako smlouva od pronjmu dp nebo jako smlouva o provozu dp
- Me bt sjednn na krtkou dobu i nkolik let
- Zvltnm druhem asovho charteru je charter by demise
- Plavidlo je najmno vetn posdky, njemce pijm nkter funkce rejdae
- Bare boat charter - je mon najmout plavidlo bez posdky
- Oba jsou pouvny vjimen
- Posun aktivit z Evropy a Severn Ameriky do jihovchodn Asie

Podmnky provozovn nmon pepravy, nleitosti a obsah pepravn smlouvy, dokumenty

osvdujc jejich existenci jsou kodifikovny v nsledujcch ujednnch:
o Mezinrodn mluvy o sjednocen nkterch pravidel ve vci konosament (haagsk pravidla
1924)
o mluva o sjednocen nkterch pravidel ve vci konosament (haagskko-visbysk pravidla
1968)
o mluva OSN o nmon peprav zbo (hambursk pravidla 1978)
Baltick a mezinrodn nmon rada standardizuje nleitosti B/L a C/P

Uzaven smlouv v liniov peprav pedchz knihovn lodnho prostoru, kter se osvduje
vydn knihovacho listu (booking note, booking letter) srovnateln se smlouvou o uzaven
smlouvy budouc, pi odvoln knihovn me bt uplatnna sankce (30 % z ceny dovoznho, pokud
nelze nahradit jinm kargem)
Osvden pevzet zsilky je nlon list konosament (bill of landing B/L)
o Pi pevzet zsilky k peprav je konosament oznaen dolokou ,,pevzato k peprav a je
povaovn za konosament pejmac
o Umstn zsilky v lonm prostoru osvduje doloka ,,nalodno na palub i ,,nalodno a
listina se stv konosamentem palubnm
o U liniov pepravy je konosament dokladem o uzaven smlouvy
Po pevzet zsilky k peprav je kontrolovna pepravcem vady se vpisuj do konosamentu (stv
se neistm), pokud vady nejsou, zstv ist
o ist konosament je lpe obchodovateln
Nlon list pedstavuje dispozin prvo k zsilce dopravce je povinen vydat zsilky osob z
nlonho listu pokud na nm pevzet potvrd
o Me bt na doruitele, na jmno nebo na ad
Prva z titulu nlonho listu se pevdj v ppad vystaven listiny
o Na ad oprvnn osoby vyplnnm nebo nevyplnnm rubopisem
o Na jmno oprvnn osoby podle ustanoven o postoupen pohledvky (cese)
o Na doruitele jeho fyzickm pednm
Dopravce je povinen v nlonm listu uvst
o Jmno a sdlo pepravce
o Jmno a sdlo odeslatele
o Oznaen pepravovan vci (vetn vhy a objemu)
o daj o oprvnn osob tj. zda byl vydn na doruitele
o Msto odesln a uren
o Msto a datum vydn nlonho listu a oznaen statutrnho zstupce pepravce
Nlon list je vydn v nkolika stejnopisech, kter jsou oznaeny pokud jsou uvny spolen jde
o plnou sadu (full set B/L), po vydn zsilky ostatn ztrcen platnost
Pro evidenn ely se pouvaj neobchodovateln kopie
Nmon nkladn list (cea nebo ocean waybill) je neobchodovateln je pouze legitimanm
dokladem
Odpovdnost do ve 835 SDR za kus nebo pepravn jednotku nebo 2,5 SDR za 1 kg hrub vhy
n doprava v R logisticky nenron komodity (substrty) nebo zemdlsk suroviny
o eskoslovensk plavba labsk hlavn provozovatel
mluva o pepravn smlouv ve vnitrozemsk plavb CNMI
o 2001 Budape
o Podobn mluv CMR
o Implementovna do legislativy 14 evropskch stt, kter provozuj n dopravu

Kombinovan peprava
-

Vyuv alespo 2 pepravnch obor

Me bt na zklad jedinho pepravnho dokladu, pak je to peprava multimodln
Peprava z domu do domu
Pednosti
o Snen rizika ztrty nebo pokozen zsilky
o spora pepravnch a manipulanch nklad
o Monost vyuit standardizovanch obal
o Pouit unifikovanch dopravnch prostedk
Organizovna pomoc opertor MTO multimodal transpport operators
o Zajiuj pepravu, provozuj pekladit a terminly, organizuj svoz a rozvoz, pronajmaj
vratn obaly
Realizace pepravy

o Technologie Lo-Lo (lift om lift off) vertikln zpsob manipulace s pepravnmi

jednotkami
o Technologie Ro-Ro (roll on roll off) -horizontln zpsob manipulace s pepravnmi
jednotkami
o Ro-La kombinace obou
Doprovzen kombinovan peprava pedmtem pepravy je nejen nklad, ale i dopravn
prostedek (Ro-La), kamiony pepravovan na vagonech
Peprava nedoprovzen kontejnery, kamionov nvsy, palety (levnj)
Typy pouvanch dopravnch prostedk eleznin, silnin, n, nmon, leteck
Prbn konosament (Through B/L)
o Pokrv vce pepravnch sek s pouitm nmon pepravy v rznch kombinacch s jinm
druhem pepravy, vystavuje ho speditr a nahrazuje nkladn list
Multimodln prbn konosament FIATA (multimodal transpor bill of landing FIATA)
o Vystaven speditrem, kter je lenem FIATA
o Pojiuje svoji odpovdnost v rozsahu uvedenm v konosamentu
o Pokrv cel pepravn sek a zahrnuje minimln 2 druhy pepravy
o Speditr pebr odpovdnost v celm rozsahu pepravy jako dopravce
Nejastji se pouvaj kontejnery
o 20 stop a 40 stop vha a 22 tun a objem 33,15 m3, 26 tun a 67,7 m3
o Univerzln kontejner, s otevenm vrchem, chladrensk kontejner, ploinov kontejner
o Jednotka TEU velikost 20 kontejenru
o 2 podoby pepravy
- LCL less than container load kusov zsilky
- Povinnosti opertora: vyzvednut zsilky, svoz na terminl, celn odbaven,
doprava do pstavu, umstn kusovch zsilek do kontejneru v pstavu
odesln, nakldka kontejneru na lo, peprava, vykldka kontejneru z lodi,
vykldka zsilek z kontejneru, skladovn na terminlu, celn odbaven, rozvoz
zsilek pjemci
- FCL full container load celokontejnerov zsilky
- Pkazce sm zajiuje nakldku a vykldku kontejneru nebo
- Opertor: pistaven kontejneru a jeho celn odbaven, peprava vlakem nebo
kamionem do pstavu odesln, nakldka kontejneru na lo,, peprava lod do
pstavu uren, vykldka kontejneru z lodi, peprava kontejneru z pstavu do
terminlu nebo msta uren, celn odbaven
Pouit kontejner se d pokyny spolenosti Intercontainer Interfrigo S.C., kontejnery ve
vlastnictv len ICF mohou bt ostatnmi leny pouvny jako vlastn

Potovn a kurrn peprava

-

Potovn sluby v R zkon .29/200 Sb.

Potovn smlouvou se zavazuje provozovatel sluby e za stanovench podmnek a stanovenm
zpsobem provede doruen sven zsilky oznaen osob
Nle mu odmna podle tarif potovnho
Potvrzen uzaven smlouvy je potovn podac lstek
Potovn sluby lze provozovat pouze s potovn licenc
Kurrn sluby expresn doruovn zsilek malho objemu nebo dokument
o Poskytuj dal sluby jako celn odbaven, balen zsilek, osobn doruen
o Vysok cena
o Omezen nebo vylouen peprava penz, cennch papr, kov, zbran, drog, tlesnch
ostatk, pornografie, zvat
o Zasilatelsk nebo komisionsk smlouva
o Vlastnm jmnem na ciz et a rizika
o asto vyuv prva vlastnho vstupu
o Potvrzenm uzaven smlouvy je nkladov list popis zbo, vha, kubatura, odeslatel,
pjemce, splatnost pepravnho

o Splatnost pedem, pi pevzet, tet osobou

o Kvalita slueb zvis na kvalit pouitho informanho systmu

Skladovac sluby
-

Smlouva o skladovn skladovatel se zavazuj pevzt vc, aby ji uloil a opatroval, ukladatel se
zavazuje zaplatit odmnu ve form skladnho
M prvo na kompenzaci nklad spojench se skladovnm, pokud nejsou soust odmny
Nleitosti smlouvy:
o nzev a sdlo skladovatele
o nzev a sdlo ukladatele
o oznaen a mnostv, vha nebo objem uskladnnho zbo
o oznaen osoby oprvnn disponovat se zbom
o oznaen msta kde je zbo uskladnno
o doba, na kterou je zbo uskladnno
o msto a den uzaven smlouvy o skladovn
skladovatel skladuje vc oddlen, ukladatel m prvo kdykoliv vc kontrolovat
smlouva me bt uzavena na dobu neuritou
skladovatel odpovd za kodu mohl-li ji odvrtit, ne pokud ji zpsobil ukladatel nebo vlastnk, jej
vadou, nebo pirozenou povahou
skladovatel m zstavn prvo
skladovatel psemn potvrzuje pevzet zbo a uzaven smlouvy skladitn list (warrant)
o prvo vyadovat skladovanou vc, obchodovateln CP
o disponovat zbo me pouze osoba na warrantu uveden ad, rubopis, doruitel, bianko
o osoba potvrzuje pevzet skladovan vci nen vzno na hradu skladnho
o pi nezaplacen monost vyut zadrovac prvo
smlouva o uloen vci bezplatn opatrovn vci opatrovatelem kvli obchodnmu styku
s uloitelem
o lze poadovat uhrazen nklad eln vynaloench na opatrovn
o skladovn by nemlo bt pedmtem innosti opatrovatele
o stejn nleitosti jako smlouva o skladovn bez nroku na odmnu
konsignan sklad
o v obtn dostupnch teritorich
o ir sortimentn skladba, nebo pi poteb rychl dostupnosti
o zbo celou dobu ve vlastnictv prodvajcho
o kombinace smlouvy komisionsk a o skladovn
o lze doplnit o reim celnho skladu nen nutnost platit dovozn clo, spotebn da, DPH

Kontroln sluby
-

pln funkce inspekn, preventivn a eliminan

inspekn objektivn zjiovn relnho stavu vci i vsledku innosti, nebo porovnn se
specifikovanmi poadavky
preventivn snaha pedchzet nedoucm situacm vznikajcch nevhodnm stavem nebo postupem
eliminan vyazovn vrobk nevhodnch vlastnost nebo ovlivuje nedouc vlastnosti
kontrola vyplv z legislativy nebo ze smlouvy
smlouva o kontroln innosti
o vykonavatel kontroly se zavazuje nestrann provst zjitn stavu nebo oven vsledku a
vydat o tomto zjitn kontroln osvden
o odmna sjednan ve smlouv nebo obvykl v dob uzaven smlouvy
o kompenzace nklad, kter nejsou soust odmny
o smlouva nem pedepsanou formu mus vak obsahovat:
- oznaen osoby vykonavatele kontroly
- oznaen osoby objednatele kontroly
- popis pedmtu kontroln innosti
- zpsob proveden kontroly

o
o
o
o

- asov a mstn vymezen kontroly

- popis ppadnch zjitnch zvad a monou pinu jejich vzniku
me obsahovat i vi odmny a lhtu jej splatnosti
vykonavatel kontroly nese odpovdnost za kody, pokud nevypracoval certifikt sprvn
objednavatel by ml projevovat souinnost
ISO certifikace Organization of standardization
- Vznamn marketingov zkon, nevyplv ze zkona

13. Ekonomick vznam pojitn v mezinrodnm obchod, pojitn

pepravnch rizik, vrovch rizik, odpovdnosti za kodu a dal
pouvan druhy pojitn
Ekonomick vznam a prvn rmec pojitn rizik
-

Hlavn ekonomickou lohou pojitn je poskytnout nhradu za ztrty, kter vznikaj pi komern a
logistick innosti psobenm nahodilch udlost
- Kompenzace probh z pojistnho fondu pojioven vznikl z pojistnho a dal finannch aktivit
pojiovny
- Rizika v MO se li od tuzemskho obchodu hor pedvdatelnost, odstranitelnost
- U vych rizik rozloen na vce pojioven (tzv. zajitn)
- Krom pojitn se pouvaj i dal nstroje, ale pojitn je nejstar a nejpouvanj
Nejastji vyuvan typy pojitn
Pojitn pepravnch rizik
o Pepravovanho nkladu (kargo)
o Dopravnho prostedku (kasko)
Pojitn vrovch a investinch rizik vetn platebnch nstroj
Pojitn odpovdnosti za kodu
Pojitn veletrh a vstav
-

Prvn rmec
- Zkon o pojiovnictv .277/2009 Sb. makroekonomick rove
- Zkon o pojistn smlouv 37/2004 Sb. mikro rove
- Upravuje zvazky astnk pojitn vznikajc z uzaven pojistn smlouvy
Pojistn smlouva
- V n se pojistitel zavazuje poskytnout oprvnn osob plnn ve sjednanm rozsahu, pokud
nastane ve smlouv stanoven nahodil udlost
- Pojistnk se zavazuje pojistiteli uhradit sjednanm zpsobem odmnu (pojistn)
- Mus mt psemnou formu (vjimka pokud se uzavr na mn ne 1 rok)
- Nleitosti
- Uren pojistitele a pojistnka
- Uren oprvnn osoby
- Uren zda se jedn o pojitn kodov nebo obnosov
- Vymezen pojistnho nebezpe a pojistn udlosti
- Vi pojitn, jeho splatnost a daj o tom, zda se jedn pojitn bn nebo
jednorzov
- Vymezen doby, na kterou je pojistn smlouva uzavena
- Soust jsou i dal pojistn podmnky:
- vymezen vzniku, trvn a zniku pojitn
- vymezen pojistnch udlost
- stanoven vluk z pojitn (udlosti, za kterch nevznik pojistiteli povinnost
poskytnout plnn)
- uren rozsahu pojistnho plnn, jeho splatnost
Pojistitel vdy pojiovna
Pojistnk osoba, kter uzavela s pojistitelem pojistnou smlouvu
Oprvnn osoba osoba, j v dsledku pojistn udlosti vznik nrok na pojistn plnn
Pojitn osoba, na jej ivot, zdrav, majetek, odpovdnost nebo jin hodnoty se pojitn
vztahuje
Obmylen osoba, kter nen pojitnm, ale je oprvnna k pjmu pojistnho plnn (nap.
pozstal po pojitnm)

Obnosov pojitn nrok na plnn v podob konkrtn finann stky (obnosu), kter vznikl
v dsledku pojistn udlosti, bez ohledu na rozsah vznikl kody
- kodov pojitn kompenzace konkrtnch kod vzniklch v dsledku pojistn udlosti
- Povinnost pojitn me vychzet z uzaven kupn smlouvy nebo svobodnho rozhodnut jedn ze
stran
- Pojistn zjem pojitn se uzavr, jen pokud me opravdu vzniknout pojitnmu pojistnou
udlost njak konkrtn jma; tedy pokud existuje pojistn zjem
- Pojistn stka horn hranice pojistnho plnn, pokud se jedn o majetek, jeho hodnotu lze urit
- Limit pojistnho plnn pokud v dob uzaven pojistn smlouvy nelze urit pojistnou hodnotu,
stanov se horn hranice nvrhem pojistnka
- Spoluast (franza) me bt dobrovoln/povinn; m vliv na vi pojistnho
- kody ni ne je sjednan spoluast dn nhrada
- Spoluast se pouv, aby pojiovny nemusely hradit drobn opakujc se kody
- Nepodmnn spoluast (odetac) ve pojistn nhrady je snena o spoluast
- Podmnn spoluast (integrln) za kody ni ne je sjednan spoluast, neposkytuje
pojiovna nhradu; pokud peshne, poskytne nhradu v pln vi
- Pojistn odmna pojiovny
- Vychz z pojistnch sazeb individuln stanovench kadou pojiovnou
- Me, ale nemus bt soust pojistn smlouvy
- Desetiny procenta pojistn stky
- Rozsah pojistnho kryt
- Vol se podle pedmtu smlouvy a jejch dalch nleitost
- Pojitna jsou vechna rizika, krom tch, kter jsou vylouena
- Vluky absolutn pojiovna nen ochotna tato rizika za dnch okolnost pojistit
- Vluky relativn pojiuj pouze pi nestandartnch pojistnch podmnkch, vych
pojistnch sazbch
- Pojistka potvrzen o uzaven pojistn smlouvy
- Legitiman dokument kterm pojistnk (nebo pojitn) prokazuje pi projevu pojistn
udlosti svj pojistn nrok
- Pojistn certifikt (v praxi se pouv) psemn potvrzen existence pojistn smlouvy a
jejho obsahu
Povinnosti smluvnch stran
Vyvarovat se jednn, kter vede ke vzniku pojistnch udlost
Sdlovat pojiovn kad zvan zven pojistnho nebezpe
Zabezpeit prkazn zjitn pin a rozsahu kody
Zabezpeit ppadn postih vi osobm, kter kodu zavinily nebo za ni odpovdaj
Pedloit doklady nezbytn k posouzen kody

Pojitn pepravnch rizik

- Bhem pepravy me bt pokozeno zbo nebo dopravn prostedek
Nejastj pvodci kod v mezinrodn peprav
Prodn jevy nezvisl na lidsk vli
Dsledky lidsk innosti autohavrie, vykolejen vlaku, zcen letadla, potopen lodi
Nedostatky spojen s uloenm nkladu vlhko, teplo, pekocen
Neodborn zachzen s nkladem
Krdee a jin nsiln iny
Pirozen povaha zbo koroze, vyschnut, zapaen, kazivost, plse
Udlosti vlenho i politickho charakteru
Dal nespecifikovan vlivy katastrofickho charakteru jako psoben hmyzu i hlodavc,
radioaktivnho zen apod.

kodu utrp strana, kter podle parity nesla riziko ztrty a pokozen zsilky v okamiku vzniku
udlosti
- Srovnateln rizika nesou dopravci, nebo zasilatel z titulu njmu a provozu dopravnho prostedku
nebo odpovdnosti za zsilku svenou k peprav
- Existuj rzn stupn odpovdnosti 2 zkladn druhy pojitn
1) Pepravy zbo (pepravn pojitn)
2) Odpovdnost dopravce, resp. zasilatele (odpovdnostn pojitn)
Smluvn zajitn pepravnch rizik
- Ob pojitn se vztahuj k pepravovan zsilce a umouj nhradu za jej pokozen, znien i
ztrtu v prbhu pepravy; zsadn se li v rozsahu pojistnho kryt
- Pojitn odpovdnosti uren dopravcm a zaslatelm
- Kryje kody, za n jsou dopravci a zaslatel odpovdni
- Odpovdnost dopravce je omezena s ohledem
- Na rozsah odpovdnosti (kdy nemohl udlost odvrtit je odpovdnosti zprotn)
- Na vi odpovdnosti pokud koda pevyuje mezinrodn mluvou stanoven limit
- Pojitn pepravy zbo (karga) univerzln; pro ppad pokozen, znien, poheovn zsilky
v dsledku jakkoli nahodil udlosti, kter nastane pi peprav a nen smlouvou vylouena
- Pat sem rizika
ivelnch kod
kod zpsobench lidskou innost dopravn nehody, havrie dopravnch cest i
prostedk, loupe, krde, pd zbo pi manipulaci
kod plynoucch z pirozen povahy zsilky
Dalch kod (klimatick zmny, povtrnostn vlivy)
Vlen a politick udlosti
- Toto pojitn slou k nhrad kod, kter nelze vymhat na dopravci a hrad kody
pesahujc dopravcv limit odpovdnosti
- Pojiovna proplc i kody za kter je odpovdn dopravce a pak je po nm zptn uplatuje
postih (regresi)
- Pouvaj se smlouvy jednorzov i hromadn
- Jednorzov pojistn smlouva
- Mus obsahovat vechny nleitosti
- Kryje rizika vyplvajc z realizace konkrtn kupn smlouvy
- Individuln ochrana nepravideln realizovan obchodnch operac nebo operac atypickch
svm obsahem a nleitostmi
- Rmcov (Hromadn, generln) pojistn smlouva
- Vztahuje se na etnj komern, finann, nebo pepravn aktivity a poskytuje nkdy i ir
rozsah ochrany
- Uzavr se na asov obdob (zpravidla 1 rok)
- Pojistnk pojiuje rizika vi kompletn klientele z rznch zem
- Pouvaj ji velc exporti a importi, spedice
- Pojistiteli jsou pojistn udlosti hleny formou hlen pojistnch udlost
- Vztahuje se na vt poet peprav
- Pojistnk takto pojiuje vechny pepravy realizovan v obdob na kter je smlouva uzavena
- Mus zahrnovat vechny pedepsan nleitosti, jej obsah bv sloitj
- Umouje snadnj vkaznictv pojistnch ppad a dal vhody jako
- Monost opodnho hlen jednotlivch pojistnch ppad
- Mn podrobn popis jednotlivch pojitnch vc
- Pouit vhodnjch tarif pojistnho
- Pojistn tarify
- Obvykle procento z pojistn stky

Splatnost a forma hrady bvaj soust smlouvy chyb-li tento daj je stka splatn dnem
potku pojitn
- U jednorzov smlouvy splatn v pln vi u rmcov monost ve spltkch
Pojistn stka a rozsah pojitn vychz z principu pojistnho zjmu a zahrnuje
- Cenu zbo vetn obalu (obligatorn)
- Nklady na pepravu
- Pojistn
- Oekvan zisk
- Clo a dal poplatky spojen s dovozem, podle dohody smluvnch stran
Mra oekvanho zisku a dalch nklad by nemla bt stanovena spekulativn
- Akceptace naven pojistn hodnoty na 110% ceny pojiovanho pedmtu (zahrnuje
rozumnou mru zjmu, parity CIF a CIP
- V individulnch ppadech lze dohodnout vy
Mezi absolutn vluky u pepravnho pojitn pat kody zpsoben zejmna
Pojistnkem nebo jeho zstupci
Vdomou nedbalost nebo v dsledku poit alkoholu i jinch nvykovch ltek
Vdomm poruenm dopravnch pedpis
Vlastn vadou pojitnho pedmtu nebo jeho obalem
Vadnm loenm pepravovanho pedmtu
Relativn vluky bn pojiovny nepojiuj, lze je zahrnou za vy pojistn, sem pat kody
zpsoben
Pirozenou povahou zbo, kter se projevuje jeho vnitn zkzou (rozputnm, rozkladem,
zapaenm, vysychnm, hnilobou, samovzncenm apod.)
Ionizanm nebo radioaktivnm zenm (nikoliv prodnm)
Vlenmi a politickmi skutky (vetn teroristickch in, revoluc, stvek, plenn apod.)
V ppad vzniku pojistn udlosti je poskytovno pojistn plnn
- Je teba zjistit pinu a rozsah vznikl kody a vyhotovit kodn zpis (protokol)
- Obsahuje objektivn informace o tom, kdy, jak a pro dolo ke kod, jak jsou jej
nsledky a jak kroky byly uinny k jejmu odvrcen
- Sestavit protokol me specializovan pracovnk pojiovny havarijn komisa
Platnost pepravnho pojitn by mla bt vymezena i mstn
- Pojitn zsilky z domu do domu pokryta cel pepravn cesta
- Lomen pojitn pojitn jednotlivch sek u rznch pojioven
- Nebezpen, nelze prokzat, na kterm z pepravnch sek dolo ke kod
Pro uplatnn nroku na odkodnn je teba prokzat vznik pojistn udlosti a souasn doloit:
Pojistku i jin prkaz pojistnho zjmu
Fakturu za zbo nebo jin doklad o hodnot zsilky
kodn zpis nebo protokol havarijnho komisae
Pepravn doklady dokumentujc prbh pepravy
Zpis o kod vystaven dopravcem
Doklady o vlohch (napklad na ovovn hodnoty zsilky)
Tzv. kodn et (kalkulace ve poadovan nhrady stanoven pojitnm)
Pojiovna m monost pojistnou nhradu krtit nebo odept pokud pojistnk neuinil ve proto, aby
kodu odvrtil
Mus bt projevena dobr vle zabrnit kodm a jejich pinm
innost zbrann provdna orgny sttn sprvy a odborovmi sdruenmi podnikatel
- Spov v podvn informac zamench na
Dsledn dodrovn pedpis a norem (bezpenostnch, pepravnch, celnch)
Volbu vhodnch obal a dodrovn zsad jejich oznaen (signovn)

Hledn optimlnho zpsobu manipulace se zsilkami, ochrany ped klimatickmi a

povtrnostnmi vlivy, ped pokozenm v dsledku pohybu a manipulace se zsilkami a ped
jejich krde
Rozsah pojistnho kryt
- stanoven rozsahu pojistnho kryt se v pojistnch podmnkch jednotlivch pojioven obvykle
mrn li
- tuzemsk pojiovac praxe vychz ze zsady tzv. univerzality pojistnho kryt, co znamen, e
pojitnm jsou kryta vechna rizika krom tch, kter jsou ve smlouv vslovn z rozsahu kryt
vylouena
- pro pojiovn mezinrodnch peprav se nejastji pouv Anglick nmon pojistka (vyvinuta
z britskch nmonch zvyklost MAR), tradin se pouv v nmon doprav, ale i u jinch druh
peprav, a to s vlastnmi pojistnmi podmnkami Institute Cargo Clauses (dn nezahrnuj vlen a
politick rizika)
- institute cargo clauses typu A nejir rozsah kryt na principu univerzality
- institute cargo clauses typu B ne princip univerzality, rizika taxativn vyjmenovan (vdy
vyloueny kody dsledkem zmrnho protiprvnho innu)
nahodil udlosti, u nich nen teba prokazovat, e byla bezprostedn pinou kod
nahodil udlosti, u nich postien mus tuto skutenost pokzat
vn pokozen a ztrty celch obalovch kus
- institute cargo clauses typu C neju rozsah pojistnho kryt, kryta jen rizika vslovn
uveden, pojitna pouze ztrta nebo pokozen cel zsilky
- pojitn proti ztrtm vyvolanm vlenmi a politickmi riziky se obvykle sjednvaj na zklad
anglickch pojistnch podmnek: Institute War Clausules a Institute Strike Clausules. Pojiuj se
vhradn vcn kody, nikoli jmy finann (zven nklady, penle...).
Spolen havrie
- nstroj nmonho prva, jeho koeny sahaj a do starovku (msk prvo rhdsk akt vrhu do
moe)
- e hradu kody vznikl zmrnm svrenm sti nkladu lodi do moe za elem ochrany lodi
- v roce 1864 York-antverpsk pravidla = zvyklosti s drobnmi pravidly dodnes pouvan
- nejsou obecn platnou prvn normou, pesto jsou uplatovna vtinou subjekt podlejc se na
realizaci mezinrodn nmon a n dopravy
- v mnoha sttech byla tato pravidla zalenna do tuzemsk legislativy (nmon a n peprava)
- Rozlenn York-antverpskch pravidel:
vodn vkladov pravidlo
7 vkladovch pravidel (A-G, tzv. psmenov)
22 vkladovch pravidel (I-XXII, tzv. slicov)
- Podle tchto pravidel je mon udlost na moi povaovat za spolenou havrii, jestlie:
kon, v jeho dsledku dolo ke spolen havrii, byl zmrn, spovajc bu v innosti,
nebo zmrn neinnosti
kon byl v okamiku rozhodnut eln
ob, kter byla pinesena, je mimodn povahy
jedn se o spolen nebezpe hrozc jak lodi, tak i pepravovanmu nkladu
kon smuje k zchran spolench hodnot
kon sm je obt nebo pmou pinou obti
- V uvedenm smyslu lze za nejastji se objevujc skutkov podstaty spolen havrie
povaovat zejmna:
zmrn svren nkladu do moe
kody pi haen poru lodi nebo nkladu v podpalub
odezn nebo rozsekn trosek
dobrovoln najet na mlinu

 mysln pept hnacho mechanismu lodi

upoteben lodnho zazen jako pohonnch ltek
poskytnut pomoci vlenmi lodmi
uchlen se do pstavu, resp. toit
- spravedliv rozdlen pinesench obt na vechny astnky spolen havrie jsou provdny
v tzv. dispanm zen (average adjustment), jeho prbh a postup se d york-antverpskmi
pravidly
- riziko ppadnho pspvku do spolen havrie je mon smluvn eliminovat v rmci
pojitn pepravnch rizik
- nen-li mon kon podniknut pro zchranu lodi nebo pepravovanho nkladu povaovat za
spolenou havrii, je posuzovna jako tzv. havrie zvltn (particular average). Je na ni
nahleno tak, e kadho astnka postihla nahodil udlost zvl a nen mon na ni
uplatnit vklad york-antverpskch pravidel.
Pojitn vrovch rizik
- konkurence na zahraninch trzch vede k nezbytnosti nabzet vry a financovn v obchod
v souvislosti s dodvkami zbo a slueb
- vry poskytuj odbratelm exporti, ale tak banky a dal finann instituce, kter nabzej
rzn sluby v oblasti financovn obchod a zajiovn plateb.
- vitel jsou tak vystaveni riziku, e nezskaj penn plnn v souladu se smluvnm ujednnm
(nejastji kupn smlouvou, smlouvou o dlo, vrovou smlouvou apod.)
- toto platebn selhn me bt zpsobeno jak platebn neschopnost dlunka, tak jeho platebn
nevl
- opodn placen nebo neplacen me nastat tak jako dsledek rizik teritorilnch, kter
z pohledu dlunka mohou mt povahu vy moci, ale tak administrativnch opaten zem sdla
dlunka
- mezi mnoha monostmi omezen vrovch rizik pedstavuje vrov pojitn pomrn
spolehliv nstroj vyuvan v rizikov politice finannch instituc i prmyslovch a obchodnch
dom zejmna v Evrop
- pojiovn vrovch rizik pat k velmi specializovanm oblastem pojiovnictv vyadujcm
specifick know-how a vysokou profesionalitu pojistitel
- poet subjekt poskytujc sluby v tto oblasti nen velk (soukrom pojiovny, sttn agentury,
podniky se sttn ast)
- k rozvoji pisplo zejmna obdob hospodsk krize ve 30. letech 20. stolet (zejmna krtkodob
vry), po druh vlce rozvoj kvli dodvkm stroj a investinch celk
- postupn utven standardizovanch pojistnch produkt, kter se nabzely bu komern nebo
jako forma podpory exportu se sttn podporou
- sluby pojistitel byly doplovny dalmi slubami: Obchodn informace, ovovn bonity
odbratel, stanovovn vrovch limit pro odbratele i teritoria, vymhn pohledvek apod.
- v povlenm obdob dochz na trhu pojiovn vrovch rizik ke znan koncentraci, nejprve
na rovni nrodn, od devadestch let v dsledku globalizace i mezinrodn
- pojitn vr pln vi exportrm dv funkce:
stabilizuje finann toky v podniku a chrn vvozce ped monmi obtemi v likvidit
v ppad, e by exportn vr nebyl uhrazen v souladu s podmnkami kontraktu. Z tohoto
hlediska jsou dleit ty pojistn podmnky, kter e rozsah pojistnch rizik, pojistiteln
podl vru, zpsob likvidace kod apod.
omezen vrovho rizika exportra je vyadovno bankami a finannmi institucemi jako
pedpoklad pro financovn a refinancovn vvoznch vr. Tato funkce vznik zejmna
v dobch zven nedvry na trzch a neochoty bank poskytovat vry. Dsledn pojiovn
pohledvek tak zlepuje vyjednvac pozici firem vi finannm institucm.

- pedmtem vrovho pojitn jsou tak vrov rizika bank a jinch finannch instituc
z pmho i nepmho financovn exportu a z peshraninch platebnch a zajiovacch
instrument
- pojistitel vr vdy vyaduj, aby pojitn nesl st rizika pro zachovn svho finannho
zjmu na pojitn transakci (vtinou 5-25%, zle na veobecnch podmnkch danho typu
pojitn, zemi, zpsobu zajitn, podl na financovn transakce)
- pojiovn vrovch rizik je poskytovno bu komern, nebo se sttn podporou, jejich
podmnky se vrazn li
- nejvt vrov pojistitel nabzej sv sluby v obou oblastech, ale pod tlakem EU se projevuje
vrazn tendence k oddlen obou aktivit (alespo administrativn a etn
Komern vrov pojitn
- znan rozvojov potencil zvlt v evropskch zemch
- poptvka po pojistnch slubch se zvyuje zejmna v dsledku zhoren platebn morlky v dob
finann a ekonomick krize
- nabdku pojitn obstarv nkolik mlo firem (globln hri), co je dsledek expanze
nejvtch evropskch pojistitel v globalizujcm se prosted v poslednch 2 desetiletch
akvizicemi mstnch vrovch pojioven a zakldnm vlastnch poboek a dceinch spolenost
v zahrani
- v souasn dob se na komern bzi pojiuj pevn krtkodob vry do 1 roku, eventuln 2
let, kter pedstavuj tzv. trn zajistiteln riziko, resp. lze je zajistit na pojistnm trhu
- pevld uzavrn rmcovch pojistnch smluv zahrnujcch cel obrat nebo st obratu klienta,
asto vetn obratu tuzemskho (vjimen pojitn jednotlivch transakc nebo pohledvek za
jednotlivmi odbrateli)
- vtina pojistitel umouje pojitn platebnho selhn dlunka (platebn neschopnost a nevle)
a pojitn teritorilnch rizik
- komern elov pojitn nen dostupn pro vechna teritoria a nezahrnuje extrmn rizikov
zem (poskytuj sluby dle svch zkuenost a teritorilnho zamen)
- ve pojistnho bv pro klienty stanovena individuln v promile pojitnho obratu, vliv na jeho
vi m nap. rizikovost teritori, rizikovost odvtv, splatnost pohledvek, velikost pojitnho
obratu, lhty pro hradu pojistnho
- bvaj sjednny i dal poplatky, nap. za sledovn bonity odbratele, za inkaso pohledvky,
vymhn pohledvky apod.
- na eskm pojiovacm trhu pvodn zajiovala sttn pojiovna EGAP (pedevm pojiovn
se sttn podporou), 2005 dolo k plnmu institucionlnmu oddlen komernho pojitn
zaloenm spolenosti Komern vrov pojiovna EGAP (KUPEG), co je dcein spolenost
EGAP
- v prbhu 90. let zaaly na n trh vstupovat zahranin spolenosti a v souasn dob na eskm
trhu psob krom KUPEG ti nejvt svtov pojiovac skupiny, co vytv velmi konkurenn
prosted a roziuje dostupnost slueb pro vvozce
vrov pojitn se sttn podporou
- tm ve vech vysplch a ve vtin rozvojovch zem se tato forma pojitn stla soust
podpory exportu
- pravidla pro vyuvn tto podpory jsou v souasn dob regulovna Konsenzem OECD
Ujednnm o pravidlech pro oficiln podporovan exportn vry
- Ujednn pijat v roce 1978 se postupn roziovalo, upesovalo a mnilo. Akoli pro sv
astnky pedstavuje gentlemanskou dohodu, pro lensk stty EU je dodrovn pravidel
Konsenzu OECD prvn zvazn
- pravidla pro sttn podporu v oblasti pojiovn exportnch vr se stala soust Konsenzu a
1998, dokument, z nj tato pravidla vychzej, byl pijat pod nzvem Knaepen Package a jeho
clem bylo zajistit koordinaci podmnek podpory a to, aby pojistn sazby kryly riziko nesplacen

vru a slouily k pokryt dlouhodobch provoznch nklad a ztrt spojench s pojiovnm

exportnch vr
- prava se opr o:
kategorizace zem podle rizikovosti
stanoven minimlnch pojistnch sazeb pro pslun kategorie zem
maximln dobu splatnosti vru
jednotnou metodiku pojitn
- Konsenzus stanov nejvhodnj podmnky, za kterch mohou jednotliv pojiovny nabzet
pojitn vr se sttn podporou
- smluvn se toto pojitn zabezpeuje vtinou na zklad pojistnch smluv uzavranch pro
jednotliv transakce
- ujednn rozdluje zem do 7 kategori (1 nejni, 7 nejvy rizikovost), zvltn skupinou je
kategorie 0, u n se nepedpokld teritoriln riziko a komern riziko se pojiuje bez sttn
podpory (posuzovn pravideln provd skupina expert na teritoriln rizika a navrhuje ppadn
zmny v kategorii)
- minimln pojistn sazby jsou stanoveny pro 7 kategori zem a pedstavuj vchodisko pro
stanoven konkrtnch sazeb (zahrnuj riziko zem a riziko dlunka), mohou bt zvyovny o
pirky, kter zohleduj rizikovost kupujcho nebo transakce
- pojiovn vr se sttn podporou je poskytovno pro vry stedndob a dlouhodob se
splatnost alespo 2 roky (pro krtkodob jen tehdy, pokud vrov rizika dan transakce nejsou
trn zajistiteln a nelze pojistit u komernch pojioven)
- od roku 2006 lze v souladu s Konsenzem poskytovat pojitn komernch i politickch rizik se
sttn podporou tak malm a stednm podnikm, pokud pslun produkt nenabzej komern
pojiovny
- podmnky pro pojitn vr se sttn podporou se odrej i ve struktue pojistnch projekt
nabzench pojiovnami, produkty nabzen v R pojiovnou EGAP jsou srovnateln
s podmnkami podobnch instituc v nejvysplejch zemch. Zahrnuj pojiovn vr
dodavatelskch i bankovnch (vvozn i odbratelsk vry), dle pedexportnch vr na produkci
pro export a pojitn rizika odstoupen odbratele od smlouvy; obsahuj tak pojitn investic
eskch prvnickch osob v zahrani a pojitn vr na financovn tchto investic. V oblasti
pojiovn bankovnch instrument umouj pojitn potvrzenho akreditivu a bankovnch zruk
vystavench v souvislosti s exportnm kontraktem
Pojitn odpovdnosti za kodu
- pokrv pomrn specifick druh rizik, a bv proto vdy sjednno separtn
- smyslem nen zbavit pojistnka nebo pojitnho odpovdnosti za zpsobenou kodu, ale pevzt
i omezit negativn ekonomick dopad vznikl pojistnou udlost
- rozsah pojistnho rizika vyplv z podnikatelsk innosti pojitnho a prvnch vztah z tto
innosti vzniklch, za soust podnikatelsk innosti jsou v tomto ppad povaovny i innosti
souvisejc s podniknm jen okrajov, nap. innost zazen stravovacch, socilnch,
zdravotnickch a sportovnch, slou-li potebm zamstnanc
- vztahuje se i na doplkov innosti podnikatelskch subjekt, nap. na ast na veletrzch a
vstavch, na sluebn cesty apod.
- z titulu pojitn odpovdnosti za kodu vznik pi vzniku pojistn udlosti pojitnmu prvo na
nhradu za jmu na
iv osoby (usmrcen)
zdrav osoby (tlesn jma) vetn lebnch vloh
majetku vetn takovch kod, za kter odpovd podle pslunch prvnch pedpis
- odpovdnost za kody zpsoben vadou vrobku je v pojistn smlouv teba sjednat zvl
- zahrnuje obvykle kody zpsoben po uveden vrobku na trh, avak v dob trvn pojistn
smlouvy. Pojitn se vztahuje na kody zpsoben vrobkem tet osob, nikoli samotn osob
pojitnho, ppadn osob, kter pedala vrobn prva, nebo vrobku samotnmu

- z pojitn bvaj obvykle vyloueny kody zpsoben pojistnkem i pojitnm mysln nebo
psobenm udlosti vlenho i politickho charakteru, nevztahuje se tak obvykle na nhradu
smluvnch, sprvnch nebo trestnch sankc
- pojitn odpovdnosti se sjednv na dobu uritou, uvedenou ve smlouv, nebo na dobu
neuritou, kdy je vhodn sjednat termn a zpsob podn vpovdi
- pojistn bv sjednno pevnou finann stkou nebo sazbou z promnn hodnoty (nap.
z prodejnho obratu), s jednorzovou splatnost i ve form spltek
Pojitn veletrh a vstav
- vykazuje urit odlinosti v tom, e bv tm vlun sjednvno jako jednorzov, atypickm
je tak pedmt pojitn a asov pesn vymezen trvn pojistn smlouvy
- pedmtem veletrn a vstavn innosti bvaj asto uniktn pedmty nebo innosti: vynlezy,
nov technologie a technologick postupy, chrnn znmky a znaky, umleck dla i
staroitnosti, kter jsou pedvdny irokmu spektru laick i odborn veejnosti. Intenzivn kontakt
veejnosti s asto uniktnmi pedmty znan zvyuje riziko pokozen a ztrty expont
- rizika vyplvajc z veletrnch a vstavnch akc je mon omezit prostednictvm zkladnho
pojitn, kter zahrnuje:
vybran nebo veker exponty a zbo uren k prodeji
zazen samotn expozice a materilu pro jej vybudovn, vetn zsob k pohotn a
propaganho materilu
svrky a vci osobn poteby pracovnk expozice
- Prostednictvm doplkovho pojitn je mon zajistit odpovdnost vystavovatele spojenou
s provozovnm expozice nebo pedvdnm expont
- dlka pojitn bv zeteln asov vymezena trvnm veletrn i vstavn akce (asto
s hodinovou pesnost), me bt ale prodlouena o dobu nutnou k instalaci a demonti expozice.
Pojitn se obvykle sjednv bez spoluasti pojistnka

14. vry v mezinrodnm obchod, jejich hlavn druh a rizika s nimi

spojen
- financovn MO se v mnoha ohledech li od financovn obchodu v tuzemsku nronost na
finann prostedky, charakter finannch zdroj, pouvan metody, rizikovost
- pinou je geografick vzdlenost msta vroby od msta spoteby, asov nesoulad mezi pohybem
zbo a placenm ovlivnn velkou konkurenc a poadavky kupujcho na vr
- financovn MOO zce souvis s procesem vnitropodnikovho financovn vvozc i dovozc
- financovn MOO tvo integrln soust financovn podniku
- financovn MO zpravidla pedpokld kvalifikovan rozhodovn o volb zdroj pro zskn
finannch prostedk, o vbru adekvtnch metod zajitn jejich nvratnosti s ohledem na rizika
- tento proces je nejastji ped uzavenm obchodu a jsou v nm zvaovny zkladn skutenosti
dan obchodn operace
- jsou eeny i otzky financovn dalch innost nap. nklady na vzkum trhu, zajiovn
distribunch cest, skladovn vrobk, propagaci, garann opravy apod.
- poskytovn vr se stv slubou, kter vrazn ovlivuje prodejnost zbo na zahraninch
trzch, exporti se sna nabdnout alespo takov sluby, kter jsou srovnateln s obvyklou prax
konkurennch firem
- obtnost procesu je dna strukturou subjekt vrobci, vvozci, dovozci, rzn mezilnky
- financovn MO je tradin provdno pedevm komernmi bankami a pojiovnami, ale
uplatuj se i rzn typy specializovanch instituc - po 2. svtov vlce pat opaten v oblasti
financovn exportu k jednomu z nejinnjch obchodn-politickch nstroj podpory vvozu
- vry dlme z hlediska asu na:
o Krtkodob (1-2 roky)
o Stedndob (1,2 5 let)

o Dlouhodob (7 40 let)

Druhy vr v mezinrodnm obchodu:

- vry jsou rozdleny podle rznch hledisek, toto rozdlen vr je podle poskytovatele vru ->
dodavatelsk, vr poskytnut odbratelem, zprostedkovatelsk vr, bankovn vr, vldn vr a
vry mezinrodnch organizac

Dodavatelsk vr
- poskytuje exportr zahraninmu odbrateli v souvislosti s dodvkou zbo nebo slueb
- podmnky vru jsou sjednny v pslunm smluvnm ujednn (kupn smlouva, smlouva o dlo
atd.) v rmci platebn podmnky, jen vjimen jsou uzavena rmcov platebn ujednn na dobu
uritou (nap. rok)
- u krtkodobch vr me exportr vrovat celou hodnotu dodanho zbo i slueb
- u dlouhodobch vr se poaduje, aby odbratel uhradil st dodvky
- u krtkodobch bv asto rok zapoten v cen zbo, poskytuje se odbrateli sleva (skonto)
pokud zaplat dv
- u dlouhodobch nemus rok odret situaci na finannch trzch do ve roku me zapost
rizikovost i dal nklady

vr poskytnut odbratelem
-

vyuvn v souasnch podmnkch trhu kupujcho jen vjimen

v kupnch smlouvch se sjednv jako platba pedem = avans
jen u nkterch specifickch druh zbo nebo pi prodeji na rizikov trhy
astj formou tohoto vru pedstavuje akontace sten platba pedem
zejmna u stedndobch a dlouhodobch vr
o zvlt u zbo na zakzku
o u investinch celk
o hodnotov rozshlch obchod
o pi realizaci velkch projekt

Zprostedkovatelsk vr
- poskytovn zejmna krtkodob nktermi typy zprostedkovatel (dohodci, brokery apod.)
- jsou to zaveden firmy, kter vychzej ze znalosti trhu a finannch poteb dodavatel a odbratel
- nkter typy zprostedkovatel se na poskytovn finannch slueb svm obchodnm partnerm
specializuj (nap. tzv. confirming houses ve VB)

Bankovn vr
- pm vrovn bankami je stle astj -> bvaj poskytovny komernmi bankami
- poskytovno v rznch formch
o krtkodob
o Dlouhodob
o remboursn vr
- podmnky vru a podmnky vvoznho kontraktu jsou eeny oddlen
- vtinou dokonale zpracovn a jeho nvratnost zajitna innji ne u vr dodavatelskch
- exportn odbratelsk vr (bankovn vr kupujcmu = buyers credit)
- banka vvozce jej poskytuje zahraninmu odbrateli bu pmo, nebo prostednictvm
jeho banky na nkup stroj, zazen, investinch celk apod.
- podmnky vru jsou obvykle smluvn zajiovny mezi bankou zem vvozu a
dovozcem resp. jeho bankou
- vr bv elov vzn na uritou vvozn operaci, u stedndobch a dlouhodobch
vr pokrv max. 85 % hodnoty dodvky (zbylou stku tvo tzv. downpayment ten
se skld z akontace a plateb kupujcho pi dodn)

- pro exportry je tento vr pomrn vhodn, protoe banka zpravidla poskytuje hradu
dodavateli promptn v dob dodn i uveden zazen do provozu.
- vr tak vstupuje do bilance vvozce a je pzniv ovlivnna jeho likvidita
- banka za poplatek pebr veker vrov rizika.
- mezibankovn vrov ujednn (tzv. mezibankovn vrov linky = bank to bank credit)
- jsou asto uzavrna bez pm vazby na uritou obchodn operaci
- bv sjednn celkov rmce vru, jeho el, zpsob erpn, splatnost, ve rokov
sazby, eventuln odklad prvnch spltek
- asto jako forma podpory exportu a proto jsou pznivj ne bn
- pijmac banka me penze pout pro financovn dovoznch operac ze zem vrujc
banky (umonno vyuit tohoto vru domcmu dovozci)
- podobn finann efekt jako vry poskytnut bankou pmo odbrateli
- syndikovan vry
- pouit pi vrovn finann nronch projekt
- poskytnut vru od nkolika bank (syndikt skupina bank), v ele stoj vedouc
- aranr, kter se na poskytnut sti vru podl sm a zbytek obstarv u jinch bank
- tento postup umouje zskat takov finann stky, kter pesahuj vrovou kapacitu
jednotlivch bank

Vldn vr
- nstroje hospodsk pomoci
- vtinou vlda vyspl zem poskytuje veejn instituci zem rozvojov bu formou mezivldnho
ujednn, nebo jako soust dohod o hospodsk spoluprci, technick pomoci apod.
- v dohodch je zpravidla sjednna ve poskytnutho vru, splatnost, ve rokov sazby, mna,
ve kter je vr poskytovn, povaha zbo a slueb, k jejich nkupu je vr uren, zpsob erpn
vr atd.
- v rmci vldnch vr se nkdy poskytuje st prostedk formou nevratn pomoci dovejc
zemi
- podrobn podmnky jsou pedmtem zvltnch mezibankovnch protokol, uzavran
k mezivldnm dohodm
- pznivj podmnky ve srovnn s dodavatelskmi nebo bankovnmi vry
- pro poskytujc zemi slou vr vtinou k podpoe vlastnho exportu a asto pln i politick cle
- jsou obtnji vymahateln
- mohou se stt pedmtem restrukturalizace a renegociace

vry mezinrodnch organizac

- vznam pedevm pro financovn hospodsk pomoci RZ a tranzitivnm ekonomikm
- pm financovn zajiuje pedevm tzv. skupina Svtov banky IBRD (Mezinrodn banka
pro obnovu a rozvoj), IDA (International Development Association), IFC (International Financial
Corporation)
- jsou poskytovny pro financovn vybranch projekt v oblasti dopravy, energetiky, zemdlstv,
ekologie apod.
- projekty jsou zaloeny na rozshl analze a hodnocen projekt z hlediska technickho,
ekonomickho a finannho
- pi erpn prostedk bv uplatovna psn kontrola a vazba na splnn pedem stanovench
podmnek
- vzny na takov opaten v oblasti hospodsk politiky pijmajcho sttu, kter maj zajistit
nvratnost vloench prostedk
- rozvojov pomoc bv poskytovna:
o vldm
o veejnm institucm
o bankm lenskch zem
- vry se vyznauj dlouhodobost (teba a 20 let a vce) a nzkm rokem

- IDA poskytuje nejchudm rozvojovm zemm vry tm bezron

- O dodvky zbo a slueb pro realizaci projekt financovanch mezinrodnmi ek. organizacemi se
mohou uchzet pouze firmy z lenskch stt tchto organizac
- poskytovny tak mezinrodnmi organizacemi napklad regionln specializovanmi
rozvojovmi bankami:
o Meziamerick rozvojov banka
o Africk rozvojov banka
o Asijsk rozvojov banka
o Evropsk banka pro obnovu a rozvoj
o Evropsk investin banka apod.
- kombinuje se ast kapitlu ze soukromch i z veejnch zdroj, tm dochz k prodlouen doby
vrovn a pznivjm podmnkm
- financovn projekt se astn zpravidla uritm podlem na celkovch nkladech (vtinou 50 %)
-> prostedky jsou poskytovny na neziskovm principu

15. Faktoring
Alternativn metody financovn
-

V 60. letech se objevuj nov metody financovn

Pzniv vliv metod na likviditu urychluj finann toky ve spolenosti
Poskytuj je specializovan finann subjekty

Faktoring
-

Komplex finannch slueb poskytujc krtkodob vry podnikm v tuzemsku i zahrani

Metoda zajiovn krtkodobch vr poskytovanch pi dodvkch zbo a slueb
Jeho podstatou je postoupen (cese) nesplatnch krtkodobch pohledvek vzniklch bhem prodeje
zbo nebo sluby na specializovanou faktoringovou spolenost (faktora), kter zajiuje jejich inkaso
- Vhodn pro dodavatele poskytuje nezajitn vr stabilnmu okruhu odbratel na 30-90 dn
- Pohledvky nejsou po splatnosti!!
- Specializovan instituce asto zizovan bankami nebo finannmi skupinami vzjemn
spolupracuj v mezinrodnch etzcch (Factors chain international 50% celosvtovho obratu
faktoringovch slueb)
- Prvnm zkladem vztahu mezi vvozcem a faktorem je faktoringov smlouva
- Dlouhodob vztah
- Zvazek prodvajcho postupovat pohledvky a faktora vykonvat sluby
- Vymezuje se okruh obchod, kterch se smlouva bude tkat (druh zbo, platebn lhta,
teritorium, odbratel..)
- Dal prva a povinnosti obou stran
- Odmnou za sluby faktora je dohodnut procentuln podl z fakturovan ceny
- Ve zvis na rozsahu poskytovanch slueb, pebranch rizik, bonit odbratel,
dosahovan vi obratu, rizikovosti teritoria,
- Nkdy navc poplatek za kadou pedloenou fakturu
- Exportn faktoring pekonv rozpor mezi poadavky trhu, finannmi monostmi vvozce a
rizikem
- Poadavky odbratel nut vvozce k dodvkm na oteven et a poskytnut nezajitnch
vr - Finann nroky a riziko pro dodavatele
- Je preferovn bezregresn faktoring
- Pouit faktoringu je vhodn pro opakovan dodvky stlmu okruhu odbratel na danm trhu
- Nklady na faktoring jsou vyveny dosaenm vyho obratu dky zlepen likvidity
- Pouit hlavn ve vysplch zemch a mn rizikovch trzch a v nkterch RZ
Funkce faktora
Financovn obchod
- Odkup pohledvek v dohodnut splatnosti (30-90 dn), zlohov dodavateli proplc st
kupn ceny ji v dob fakturace po srce diskontu
- Vdy ve fakturovan mn
- Ve diskontu se odvozuje od rokov sazby v dan mn
- Takto je financovna jen st ceny (80-90%), zbytek je rezerva pro ppad reklamace, slevy,
sankc zbytek hrazen faktorem a v dob splatnosti
- Placenou st ovlivuje spolehlivost dodavatele, charakter a kvalita vrobku, rove
obchodnho servisu
- Nkdy i financovn ped dodvku financovn zsob, splaceno hradou faktury odbratelem
Provdn inkasa dlunk
- V souladu s kupnmi smlouvami na zklad kopi faktur
- Faktury obsahuj cesn klauzuli stanov komu m odbratel hradit fakturu
- Pi nezaplacen vas upomn a vymh pohledvky faktor podle instrukc klienta
Pebrn ruen za hradu pohledvek odbrateli
- Bere na sebe riziko delcredere zahrnuje i riziko platebn neschopnosti i nevle dlunka
- Faktor je nkdy ochoten nst riziko do ve 100% na rozdl od pojioven (5-20% spoluast)

Prunj a rychlej vyizovn nhrad ne u pojiovny

Nkdy faktoringov spolenosti pebraj riziko ve spoluprci s pojiovnou a penej
podmnky pojitn na klienta lep zachzen ne s individulnm klientem
Hodnocen vruschopnosti odbratel
- Jejich finann postaven, platebn morlka, spolehlivost
- Faktor vyuv znalosti trhu, doporuuje vrov limity pro odbratele pi pevzet rizika
delcredere ru jen do tchto limit
Poskytovn dalch slueb (informan, administrativn)
- Evidence pohledvek, pomoc pi vbru obchodnch partner, obchodn poradenstv
Podle rozsahu slueb poskytovanch faktoringovou spolenost se faktoring dl na:
1) Regresn - Faktor nenese riziko delcredere, poskytuje pouze financovn dodavatelm a inkasuje
od odbratel
2) Bezregresn - Faktor navc pebr delcredere riziko
- Zvltn typ maturity factoring
- Pouv se vjimen
- Faktor nezlohuje a neposkytuje financovn ped splatnost
- Pln pouze garann funkci a inkasn
2 postupy pi poskytovn exportnho faktoringu
Vyuit systm 2 faktor
- Vyuit 2 faktoringovch spolenost v zemi vvozu a dovozu kooperuj na zklad
lenstv v jednom mezinrodnm etzci
- Exportn faktor uzavr s vvozcem smlouvu, poskytuje financovn zloh po pedloen
faktur
- Importn faktor vyuv znalosti trhu a za platu pebr ruen za zaplacen, ovuje finann
postaven odbratel, doporuuje vrov limity a tm stanovuje hranici ruen delcredere,
provd ikaso v dob splatnosti, vymh pohledvky a poskytuje dal sluby
Pojitn rizika delcredere ve spoluprci s tuzemskou pojiovnou
- Riziko pebran faktoringovou spolenost se pojiuje u pojiovny zem vvozu za
pojistnou prmii
- Podmnky pojitn jsou peneseny na klienta
- V dob splatnosti inkasuje vvozn faktor pmo od zahraninch odbratel
Vhody faktoringu pro vvozce
Urychlen inkasa
A 100% zajitn vvoznch pohledvek proti platebn neschopnosti a nevle odbratel
Zven konkurenceschopnosti dky platebnm podmnkm pznivm pro odbratele
spory administrativnch nklad (bankovn informace o odbratelch, vymhn pohledvek)
Monost penesen sprvy pohledvek na faktora
- Pro dovozce jsou vhodou vhodnj platebn podmnky a jejich pzniv vliv na likviditu
Nevhody faktoringu
Nklady spojen s faktoringem
Teritoriln omezen pouit faktoringu nen dostupn pro velmi rizikov teritoria
Importn faktor me limitovat vbr odbratel, nap. jen na firmy urit velikosti, obratu apod.

16. Forfaiting
-

Metoda financovn stedndobch a dlouhodobch pohledvek poskytovanch nejastji

v souvislosti s vvozem stroj a investinch celk o relativn vysok hodnot (150 200
tis.USD)
Poskytovn specializovanmi finannmi institucemi, ale i komernmi bankami, faktoringovmi
spolenostmi
Postoupen stedndobch nebo dlouhodobch pohledvek (vtinou exportnch) bezpen
zajitnch bankovnmi instrumenty, bez postihu (regresu) na pvodnho vitele (vvozce)
Forfaiter pebr veker rizika spojen s vrem a zavazuje se e nebude uplatovat
postih vi vvozci pi neplacen dlunkem
Pohledvka mus bt zajitna takovou formou, aby byla obchodovateln na finannm
trhu
Smlouva mezi vvozcem a forfaiterem pro jednotliv obchodn ppady o vych hodnotch
vtinou pedem
Z podmnek lze vychzet pi kalkulaci
mluv stanovuje podmnky za kterch se v budoucnu odkup uskuten
Po realizaci dodvky je pohledvka odprodna forfaiterovi a zsk okamitou nhradu
snenou o diskont a dal nklady spojen s forfaitingem
Forfaiter pebr mnoho rizik zkoum ped uzavenm smlouvy vechny okolnosti, spolehlivost
a dobr jmno dodavatele, importra
Zajitn vtinou cennmi papry, kter reprezentuj pohledvku:
Smnky avalovan spolehlivou bankou, vlastn i ciz ( u cizch je vylouen postih vi
vstavci)
Abstraktn bankovn zruka, kter je neodvolateln a bezpodmnen
Pohledvky vznikl z dokumentrnch akreditiv pi odloen placen nebo z akreditiv
pouitelnch akceptac
Pohledvky pojitn
Kombinace tchto instrument
Riziko forfaitera se zvyuje s prodluovnm doby mezi pslibem k odkupu exportn pohledvky
a vlastnm datem odkupu poplatek za pohotov zajitn finannch zdroj
Vhodou pro exportra je e se osvobozuje od vekerch vrovch rizik a zskv a 100%
financovn exportnho vru
Nevhodou jsou nklady, kter se skldaj:
Diskont odvozen od sazby, za kterou se pslun mna obchoduje na mezinrodnch
trzch + rizikov pirka podle rizikovosti zem dovozu
- Diskont podle rokovch sazeb mezinrodnho trhu pro pslunou mnu a lhty
splatnosti
- Rizikov pirka se pohybuje mezi 1 8 % p.a.

Odmna za pohotov zabezpeen zdroj (zvazkov provize), pokud jsou

podmnky forfaitingu sjednny pedem
- Obdob mezi pslibem a odkupem
- 0,5 1,5 % p.a. z financovan stky

Dal poplatky, kter mohou obsahovat poplatky za opci, za zpracovn obchodu

apod.
- Nkdy je monost rozhodnout se zda exportr bude i nebude pohledvku forfaitovat
pak hrad poplatek za opci
- Penle sjednan pro ppad, e by exportr od forfaitingu odstoupil
- Nkter banky poaduj pevn poplatek za zpracovn obchodu
- st nklad nese kupujc na vystavovn smnek, avalovn, bankovn zruk, akreditiv
s odloenou splatnost

Vhody pro vvozce

-

A 100% financovn vvoznho vru z cizch zdroj

Urychlen inkasa
Penesen dopadu rizik
Bezregresnost financovn nezatuje bilanci exportra
Tato metoda nenaruuje vztahy mezi prodvajcm a kupujcm
Diskrtnost kupujc nemus vdt o dokupu
Lze financovat i transakce kter nelze financovat bnmi metodami u bank

17. Leasing
-

Oblben metoda stedndobho a dlouhodobho financovn investinho majetku

Obdoba njemnho vztahu a dalch slueb
Peshranin je, pokud se na nm podlej alespo 2 subjekty
V ad zem 20%+ hrubch domcch investic financovanch leasingem dynamick a vznamn
Modernizace a rozen bez nrok na vlastn finann prostedky a negativn ovlivnn likvidity
Zvltn typ njmu, kdy njemce (uivatel) zskv prvo uvat zbo investinho charakteru
za pevn stanoven poplatky a na pedem uren obdob
- Njemce si investici vybere sm a pak pod o financovn
- Po uplynut doby m uivatel nrok na odkup za pedem sjednanou cenu nebo vrtit zazen
Pedmtem leasingu bvaj stroje a zazen, dopravn prostedky, nemovitosti podle pedmtu se
li doba na kterou je leasingov smlouva uzavrna
Poskytovn specializovanmi finannmi institucemi, zakldanmi jako dcein spolenosti bank,
finannch skupin, vrobc, prodejc
Rzn doplkov sluby a dal produkty
Nrodn a mezinrodn asociace
- esk leasingov a finann asociace LFA lenov jsou i faktoringov spolenosti
- LeaseEurope sdruen destek asociac leasingovch spolenost z vce ne 30 zem
Rozdly v prvnch pedpisech hlavn daov a etn pedpisy
- Uruj zpsob a lhty odepisovn; minimln lhty pro sjednn leasingovch smluv; zpsob
hrady DPH, dan z jmn
- V R vychz pedpisy z vlastnictv pedmtu leasingu (odepisovn u leasingov
spolenosti); nebo z pojet uvn leasingu (odpisuje njemce)
Porovnvn leasingu s koup na dodavatelsk vr nebo s bankovnm vrem

Vhody leasingu:
-

Umouje financovn z cizch zdroj a ze 100% hodnoty najmanho majetku (dodavatelsk vr

jen 80-90%)
Leasingov poplatky se hrad a po uveden zazen so provozu, kdy ji zvyuje vnosy umouje
sladn finannch tok
Bilance podniku se nezatuje dluhem, nenaruuje vruschopnost
Leasingov poplatky jsou stanoveny pevn lze kalkulovat do budoucna, nkdy je riziko pohybu
rokovch sazeb
Leasingov poplatky jsou povaovny za nklad, sniuj zklad pro vpoet dan, jsou zdaovny
dan z pjm u pronajmatele
Jako uivatel a ne vlastnk zazen lze prunji reagovat na poadavky trhu
Leasingov spolenosti nabzej doprovodn sluby za vhodnjch podmnek (pojitn, servis)

Nevhody leasingu:
-

Ve vi poplatk je zapotena mare pronajmatele

Cena zazen + nklady financovn + nklady poskytovanch slueb + rizika + vlastn odmna
- Nkdy je ale produkt poskytovn za vhodnjch podmnek dky dlouhodob spoluprci

Leasing je flexibiln umouje pizpsoben podmnek konkrtnm potebm uivatel

Dlen podle slueb a doby, na kterou se sjednv

-

1) Finann leasing
Dlouhodob, dokud nen pronajman pedmt zcela amortizovn 3-4 roky
Po uplynut doby je pedmt odkoupen njemcem za nzkou zstatkovou cenu, vjimen prodlouen
nebo vrcen pedmt
Po celou dobu platnosti leasingov smlouvy je pronajmatel vlastnkem
Poplatky kryj poizovac cenu, roky, rizikovou pirku, odmnu leasingov spolenosti splatn
msn nebo tvrtletn
Doprovodn sluby jako pojitn nap.

2) Operativn leasing
Na dobu krat ne je doba amortizace
S monost vypovzen smlouvy ze strany njemce
Pronajmatel poskytuje dal sluby jako drbu, opravy, software, nhradn zazen na dobu njmu
Pronajmatel nese riziko e po vypren smlouvy nenajde dalho njemce
Pedmtem bvaj sriov vyrbn vrobky, dopravn prostedky, potae
Nejir rozsah slueb je full-service leasing (nap. sprva vozovho parku)
Zvltn typ zptn leasing
- Na zazen ji nakoupen a v provozu
- Motivac je uvolnn zdroj pro dal podnikatelsk zmry
- Leasingov spolenost zazen odkupuje a okamit jej zptn pronajm pvodnmu
vlastnkovi (opaten likvidnch prostedk pro jin pouit)

Dlen podle pedmtu leasingu

-

1) Pedmty movit
Alternativa opatovn vrobnho zazen, pedpokld plnou amortizaci
4-8 let platnost smlouvy
2) Dopravn prostedky
Podmnky se li podle dopravnho prostedku a pn uivatele
3) Nemovitosti
Dlouhodob, 15-20 let

Faktory ovlivujc mezinrodn leasing

-

Zda, kdy a v jak vi je teba hradit clo

Jak mohou bt vyuit rzn obchodn politick opaten (nap. podpora vvozu)
Zda a kdy mus bt uhrazena DPH
Jak ustanoven obsahuj mluvy zamezujc dvojmu zdann
Jak je prognza vvoje rokovch sazeb v zastnnch zemch
Jak me vvoj devizovch kurz ovlivnit vi leasingovch poplatk apod.

Leasingov spolenosti se sna mezinrodn leasing pevst na nrodn zakldnm dceinch

spolenost v zahrani nebo vyuitm kontakt v rmci asociac
- Pro nkter pedmty je mezinrodn vztah typick letadla, lod, kontejnery
- V rmci TNC tak monost financovn dcein spolenosti mateskou spolenost
Pi porovnvn leasingu s jinmi monostmi je dleit faktor asu

18. Zvltn obchodn operace

-

Nkdy je vce obchodnch transakc svzno dohromady, aby zastnn strany doshly
poadovanch cl
Nejastj dvody jsou:
Pekonan protekcionistickch pekek obchodu
Zajitn hrady za dodvky do teritori, ve kterch lze oekvat obte v mezinrodnm
platebnm styku
Pronikn na tko dostupn trhy, na kterch nejsou vybudovny uspokojiv distribun cesty
Opatovn zdroj pro financovn obchodnch transakc
Vyuvn cenovch a kurzovch rozdl na jednotlivch trzch za elem dosaen zisku
Terminologie nen jednotn protiobchody / vmnn a vzan operace / vazbov obchody / zvltn
obchodn operace / tradingov operace
Pojmenovn jednotlivch typ tak nen jednotn mnoho modifikac podle poteb obou partner
Vtinou jde o vvozn a dovozn operace s hmotnm zbom, nkdy i sluby
Mohou pesahovat rmec exportu a importu zbo knowhow, vrobn postup, licence, patent, dlba
vrobnch program tyto operace mohou mt charakter vrobnch korporac
Operace se svazuj rznmi nstroji prvn (smlouva o smlouv budouc), finann instrumenty
(vzn plateb na zvltnch tech
Iniciativa k uplatovn vzanch operac v MO vychz:
Z oficilnch vldnch mst, vtinou ve snaze zajitn uritch cl obchodn i hospodsk
politiky
Z podnikatelskch zmr firem, kter usiluj o ir uplatnn na trzch
Nejastji pouvan typy:
Kompenzace, bartery
Protinkupy
Buyback, production sharing, kooperace na kompenzanm zklad
Offsety
Reexporty

Kompenzace
-

Kompenzace pedpokldaj hodnotovou vyrovnanost vvozu a dovozu, tak aby nedochzelo

k platbm pes hranice, pohledvky a zvazky se vyrovnaj
Firemn barter
- Vmna zbo mezi 2 partnery z rznch zem
- Vvozce zrove dov zbo od partnera pi stejn hodnot jde o naturln smnu
Kompenzace rozen
- astj; astn se vce dovozc a vvozc
- Platby se uskuteuj v domc mn mezi dovozci a vvozci ani by dochzelo k placen
pes hranice
Kompenzace globln
- Rozshl kompenzace, mnoho obchodnch partner, ada relativn samostatnch
obchodnch operac
- V rozvojovch zemch i na vldn, polovldn nebo mezibankovn rovni (supluj
clearingov dohody)
Do hodnoty vmnnho obchodu se zapotv hodnota zbo ale i nklady obhu (dopravn,
pojistn, provize apod.) pedem se tko stanovuje hodnota i kvli dodatenm cenovm pravm
(reklamace, sankce za nedodren podmnek)
Kompenzan jednatel / agent subjekt, kter d kompenzaci u sloitjch ppad
- Sjednv npl kompenzace a jej rozsah, obstarv schvalovn ednmi msty, sleduje
uzavrn a plnn kupnch smluv, obstarv nhradn plnn pi nevyrovnanosti dodvek
- Za svou innost dostv odmnu
Nkter firmy nabzej sjednn kompenzac na mnohostrann bzi

U sloitjch kompenzac jsou zakldny kompenzan ty u nkter z domcch bank v obou

zemch
Z hlediska efektivnosti je dleit sledovat ceny pi existenci vraznjch diferenc mezi cenovmi
relacemi nrodnch trh a cenami svtovmi; zajitn nvaznosti dodacch lht; platebnch
podmnek; platnost dovoznch a vvoznch licenc
Pokud nenavazuj lhty hroz rokov ztrty
Kompenzace je mn rizikov pokud dovoz pedchz vvozu
Nvrh na kompenzan ujednn me podlhat schvlen uritmi orgny podle pedpis zem
MPO, Mfin, licenn ad, i jin poven instituce
Kompenzan vmr vsledek schvalovacho zen; uruje strany, objem, druhy zbo nebo slueb,
devizov kurz a dal podmnky
Uzavrn a obsah kupnch smluv se neli od bnch kupnch smluv, ale mus bt patrn, e se jedn
o kompenzaci; plnn je asto zajiovno dokumentrnmi platebnmi podmnkami

Protinkupy
-

Siln rozvoj v 80. letech

Dovozci i veejn instituce dovejcho sttu vyuvaj hodnotov vznamnjch nkup
v zahrani k zajitn odbytu vlastnch vvoznch komodit (transakce nemaj kompenzan charakter
z hlediska mezinrodnho ztovn)
Dovozce i orgn poaduj, aby zahranin dodavatel dodal zbo a zrove se zavzal k nkupu zbo
nebo slueb v dan zemi
Rozsah poadavku bv urovn v procentech podle hodnoty pvodn transakce, me bt i vy ne
100% (pi uplatovn sankc za nedodren podmnek)
Zvazek vvozce je formulovn v rmcov dohod o protinkupu nebo v prohlen vvozce o
zmru obsahuj vymezen hodnotovho rozsahu a komoditn npln, termny uskutenn obchod,
sankce za neuskutenn protinkupu
- Vtinou smlouvy o budoucch kupnch smlouvch
- Vlastn obchody pak maj sv samostatn kontrakty, platebn podmnky
Protinkup se me realizovat zrove nebo pozdji
Kdy neodpovd komodita oboru vvozce, postupuje zvazky na tet firmu za platu ti uskuten
nkup jako prostednci na vlastn et nebo za provizi
Pokud se jedn o tko prodejn zbo (patn kvalita, mlo slueb) mohou bt nklady protinkupu
znan pvodn vvozce hrad slevu provizi nebo slevu tet firm, nese sankce za nedodren
zvazku protinkupu (lze promtnout do prodejn ceny)
Nkde mohou protinkupy posilovat dlouhodob obchodn vztahy ekonomicky souvisejc zbo
(chemick prmysl, strojrenstv)
V podob ntlaku neprospv z dlouhodobho hlediska; stuj export bnmi distribunmi etzci

Buyback, production sharing, kooperace na kompenzanm zklad

-

Vechny 3 termny jsou si obsahov velmi blzk zaaly se vyuvat v souvislosti s vvozy
investinch celk v 70. letech z vysplch zem do teritori, kter omezovala dovoz PZI
Buyback
- Dodavatel stroj, zazen i technologie pijm jako hradu kupn ceny st produkce
vyroben dodanm zazenm
- Problm je dohoda na hodnot dodvek provedench v budoucnu
Production sharing
- Podobn obsah
- dodavatel pijm podl na produkci jako ekvivalent penn hrady za dodanou investici
- tba nerost. Vroba surovin
vvozce vstupuje s clem zajistit si odbyt u partner, kte by jinak dodvku nebyli schopni uhradit
(devizov omezen); nebo zajistit si zdroje
motivac bv zskn novch trh a zajitn hrady i v rizikovch teritorich
importi mohou investin aktivity bez nroku na devizov zdroje
kooperace na kompenzanm zklad
- vstavba objekt ropnho, chemickho, plynrenskho, uhelnho prmyslu
- dlouhodob spoluprce a znan hodnotov objemy dodvek

nejen zbo, ale i vdeck, technick, vrov, finann spoluprce

Pouvny pi budovn investinch komplex v RVHP
Pekonvn pekek v devizovch pedpisech nkter zem
een ceny, zpsob hrady rznch nklad, dlka a rozsah poskytovanch vr,
rokov sazby, zpsob a termny splacen, otzky odbytovch trh, distribunch cest

Cash-back
-

Od poloviny 90. Let

Prodvajc poskytuje pi pravidelnm nebo objemov vznamnm prodeji svch vrobk (spotebn
a sluby) kupujcmu slevu ve form rabatu nebo bonusu
Souasn se kupujc zavazuje smluvn k tomu, e zskan finann obnos mus erpat nkupem zbo
(investinho charakteru), kter ve smlouv vslovn ur
Sleva me mt i formu nkupnch kupon (zbo irok spoteby)
Vtinou 2 provzan kupn smlouvy jedna rmcov (pravideln dodvky), po jejm splnn
nsleduje zvhodnn s vhradou, e bude pouito k hrad jin kupn ceny z paraleln uzaven
kupn smlouvy (ve druh smlouv asto monost hrady zapotenm vzjemnch zvazk a
pohledvek)
Psychologick efekt e kupujc neplat za st zbo (ale plat v druh smlouv)
Prodvajc prodv vy objem; kupujc zskv pstup ke zbo, kter by jinak musel cel sm
financovat me poskytnout pouze finann siln exportr
Poskytovno kvli silnmu pevisu nabdky nad poptvkou u ady vrobk

Offsety
-

Zaaly se pouvat v prbhu 80. Let nejprve ve vysplch zemch, pozdji mezi vysplmi a
rozvojovmi u hodnotov vznamnch dodvek
- Offsety slou k vyrovnn jednostrannosti obchodnch vztah tm, e podmiuj realizaci dovoznch
kontrakt o relativn vysok hodnot poskytnutm uritch podnikatelskch pleitost kupujcmu
nebo rznm podnikatelskm subjektm zem dovozu
- Rozshl mezinrodn korporace v prmyslu, vzkumu, slubch
- Jsou to rozshl vazbov operace, kter e podmnky dodvky zkladnho produktu a obsah
protizvazku vvozce
- Me zahrnovat nap. poskytovn technologi, dodvek stroj a zazen, vrobn a
licenn spoluprci u vrobk urench k dovozu, spoluprci v oblasti vzkumu,
protinkupy, formy odbytu vrobk na tet trhy
- Podmnky offsetu bvaj ureny dovejcm sttem/firmou a stanovuj vtinou minimln
hodnotov objem protizvazku vvozce ve vztahu k hodnot dovozu (v%) a dal zvazky
- Offsety v sob nemaj z platebnho hlediska kompenzan prvky hrady se provdj bnm
zpsobem v dohodnut mn podle platebn podmnky
- Mohou bt vyuity jako marketingov strategie dodavatel investinch celk, dopravn prostedky,
zbrojn prmysl
Druhy offset
Podle toho kdo uplatuje poadavek offsetu:
1) Offsety pi dovozech financovanch z veejnch zdroj
- Iniciativa od vld nebo jinch veejnoprvnch instituc v dovejc zemi
- Nkde nstroj realizace hospodsk politiky nkde povinn pi dovozech pro veejn sektor od
dosaen uritho hodnotovho limitu
- Offsetov program se posuzuje spolu a dalmi kritrii nap. v rmci veejnch sout nebo zakzek
2) Offsety firemn
- Jsou podobn protinkupm ale protizvazek se neomezuje jen na nkup zbo, ale zahrnuje i vrobn
kooperaci, vdecko-technickou spoluprci, vzjemnou spoluprci pi prodeji
- Forma podpory prodeje vvozci stroj, zazen, dopravnch prostedk, investinch celk
- Pro spnost je dleit znalost zjm a podnikatelskch priorit dovozce
Podle offsetovho programu:
1) Offset pm

Vztahuje se k pedmtu hlavn dodvky nap. subdodvky domcch firem pro doven zazen,
poskytovn souvisejcch slueb
- Jde o pmou ast domcch firem na realizaci projektu
2) Offset nepm
- ostatn formy offset
- offsetov spoluprce domcch firem nesouvis s hlavn dodvkou vvozce
- me mt vazbu na ostatn aktivity dodavatele nebo na innost jinch firem vyvejc zem
Offsety v R
- vlda R formulovala aktuln zsady realizace offsetovch program v roce 2005 Zsady realizace
program prmyslov spoluprce
- v roce 2010 byla vydna Smrnice pro realizaci program prmyslov spoluprce, kter
nahrazuje pedel opaten (www.mpo.cz/dokument80825.html)
- typy offsetovch transakc:
podpora exportu k podpoe proniknut na nov trhy, zskn novch spotebitel,
naven vvozu
PZI zahranin partner investuje v R
Transfery technologi a knowhow, podpora vzkumu a vvoje zskn pozitivnch
efekt pro R
- Mezi uchazeem p veejnou zakzku a zadavatelem se uzavr offsetov dohoda, ve kter
se vybran uchaze zavazuje R poskytovat offsetov program, ujednn obsahuje:
pedmt ujednn,
rozsah a strukturu Programu,
pravidla men hodnoty Programu,
harmonogram plnn Programu,
zpsob monitoringu plnn Programu a pravidla zmnovho zen,
sankce za neplnn Programu,
ustanoven o obchodnm tajemstv a rozsahu a zpsobu zveejovn informac o
prbnm postupu a konench vsledcch plnn zvazku Programu Zahraninm
dodavatelem
Vlda bude pi formulaci podmnek realizace Programu a jednotlivch Offsetovch
transakc klst hlavn draz na podporu smovn eskho hospodstv k ekonomice
zaloen na znalostech tak, aby zejmna podpoila:
proces transferu progresivnch technologi a know-how ve prospch esk republiky,
vetn zvyovn kvalifikace lidskch zdroj,
otevrn novch vvoznch trh, vvoz novch komodit nebo markantn zven
existujcch vvoz eskch vrobk, piem ve vech tchto ppadech by mlo jt
zejmna o vrobky a sluby s vysokou pidanou hodnotou,
posilovn esk ekonomiky pmmi zahraninmi investicemi s drazem na
zvyovn konkurenceschopnosti progresivnch odvtv a slueb,
rozvoj malho a stednho podnikn v R,
pozitivn posuny v rovni zamstnanosti, zejmna ve vybranch regionech R,
rozvoj novch vzkumnch a vvojovch kapacit,
zvyovn potencilu odvtv slueb,
rozvoj environmentlnch technologi,
jin prmyslov a dal kooperace, pinejc prokazateln miteln efekty a
pispvajc ke zvyovn konkurenceschopnosti esk ekonomiky.

Reexporty
-

reexport je optovn vvoz dovezenho zbo

m dlouhou tradici, byl ji na potku rozvoje MO vedl k prohlouben specializace obchodnch a
vrobnch firem
dnes se vyuvaj z dvod

ziskovch cenov rozdly na rznch trzch (reexporti znaj trh, poskytuj dal sluby
jako financovn)
- monost kompletace vrobk dovenmi soustkami montn uzly
- komern zjmy snaha u udren na trhu
- obchodnpolitick zjmy
prostednk vstupuje do 2 zcela oddlench smluvnch vztah vi dodavateli a odbrateli
- pedmt koup zstv shodn
- mus dbt na nvaznost smluv pedmt koup, dodac lhty, dodac parity, platebn
podmnky
- dleit je soulad podmnek o ruen za jakost zbo, sankc za nedodren kontraktu
jinak se zvyuje riziko
nov financovn kter nezatuje prostednka pevoditeln akreditiv, back-to-back
switch devizov dvody
- dochz ke konverzi deviz, kter nejsou vzjemn smniteln
- switchovm obchodem lze mnit nesmniteln mny za mny smniteln, smniteln za
nesmniteln nebo nesmniteln zrove
- je to devizov arbitr provdn formou obchodu se zbom obsahuje i prvky arbitre
zboov
- nejvt rozkvt od konce WW2 do poloviny 60. Let obdob uvn clearingovch
platebnch dohod pro mezisttn ztovn
- dnes se pouv k odbourn pohledvek v teritorich s nesmnitelnou mnou nebo
dlouhodob neeench mezisttnch zvazk (tzv. Deblokaci pohledvek)

Tooling
-

spov ve vyuit levnj pracovn sly, cen energie, mk legislativy v oblasti sociln (bezpenost
prce) a ekologick (ochrana prody)

Piggyback
Zdroj: (http://managment-marketing.studentske.eu/2009/03/piggyback.html)
- Piggyback znamen spoluprci vce firem ze stejnho oboru podnikn v oblasti vvozu
- velk a znm firma dv za platu menm firmm k dispozici sv zahranin distribun cesty
- Vhodou pro mal firmy je monost vyuit jmna a zkuenost velk firmy, kter
poskytuje svmu partnerovi adu marketingovch a logistickch slueb
- Vhodou pro velkou firmu je monost nabzet zkaznkm kompletn sortiment a plata,
kterou zskv od svch obchodnch partner
- Pro velk firmy me bt piggyback nevhodn v ppad, e mal firmy nejsou schopny
dn a vas dodvat poadovan mnostv zbo, protoe by mohlo dojt k pokozen
jejich image (velk firmy zasteuj operace vlastnm jmnem
- Pro mal firmy me bt nevhodou tlak silnjch partner na nzk ceny, nevhodn
platebn podmnky a velk nroky na kvalitu dodvek a logistiku
- V nkterch ppadech pouvaj piggyback jako formu mezifiremn spoluprce i velk firmy
- Jejich hlavnm motive je spora nklad napklad formou spolenho vyuvn a
financovn prodejn st a spolenho poskytovn slueb na zahraninm trhu
- Formou piggybackingu je i ppad, kdy si firmy ze stejnho oboru podnikn navzjem poskytuj
distribun sluby
- Firmy si prakticky vymuj vrobky, vstupuj na zahranin trh pod svou znakou,
zachovvaj si kontrolu nad cenami a mohou realizovat vlastn marketingovou strategii
- Podstatnou sporu nklad jim umon vstup na zahranin trh prostednictvm zaveden
distribuce partnera na jeho domcm trhu

Franchising
-

Je smluvn vztah kdy franizr poskytuje svoji znaku (koncept, distribun s) a nabyvatel
(franzant) se zavazuje zaplatit smluvn stanovenou odmnu a dodrovat komern politiku
poskytovatele
Prodej spotebnho zbo, sluby (OBI, Potrefen husa, McDonalds)