Romnsk sloh se prosadil ve stavitelstv a vtvarnm umn v zemch zpadn, jin a stedn

Evropy v 11. - 13. stolet. Vchod Evropy byl v t dob ovlivnn byzantskm stylem.
Termn romnsk v sob zahrnuje pokus vyjdit vztah tohoto stavebnho slohu k
stavebnmu slohu antickho ma, jm byl do znan mry inspirovn a sdlel s nm nkter
stavebn prvky (viz klasick dov architektura).
Rozvoj romnsk architektury a umn byl zce spjat s dokonenm christianizace Evropy,
nebo nov vc potebovali prostory, kde by se mohli shromaovat k obadm a kznm.
Stavly se dva zkladn typy kostel, baziliky a rotundy. Oba mly svj pedobraz v antickm
stavitelstv. Bazilika byla obdlnkov stavba, jej vnitn prostor byl podln rozlenn
sloupoadm do t i vce lod. Pvodn slouila jako trit nebo soudn budova. V
kesanskm chrmu byla hlavn lo podstatn vy i ir. Na vchodn stran ji ukonoval
polokruhov vklenek apsida, v nm bylo umstno knit. Uprosted knit stl olt, u
kterho se slouila me. Vnitek baziliky osvtlovala okna umstn v horn sti zd, je
vymezovaly stedn lo. Soust stavby bvaly ve. Tak rotunda, jednoduch stavba
kruhovho pdorysu s kuelovitou stechou, byla znma ji ve starovku. man je uvali
pedevm jako hrobky. Kesan je zaali stavt na mstech, kde si pipomnali vznamn
udlosti z ivota svatch nebo jejich muednickou smrt. Rotundy mvaly jednu i vce apsid.
Typickou romnskou stavbu pedstavuj benediktinsk kltery (napklad proslul opatstv
v Cluny), jejich neodmyslitelnou soust bvala bazilika.
V romnskm slohu byly postaveny tak svtsk stavby, zejmna hrady. Slouily pedevm
jako pevnosti na obranu ped neptelem, proto byla velk pe vnovna jejich obrannmu
systmu. Tvoily ho hradby, hradn pkopy a ve. Soust hradu byl obytn palc. Sdlili v
nm panovnci nebo jejich sprvci, pozdji si opevnn sdla zaala zizovat tak lechta.

Rotunda - vlcov stavba s kruhovm pdorysem a apsidami

Bazilika - obdlnkov stavba s oltem na jedn stran, vchodem na druh
stran a dvoj v nad nm