Floristick vzkum a ochrana genofondu v severozpadnch echch II

Pspvky pednesen na semini v Lounech dne 11. listopadu 2000 pi pleitosti ivotnho jubilea
Olgy Roubnkov
Pyek A.: Indikan hodnoty druhu Atriplex rosea L................................................................................. 1
Janda P.: Vskyt hrachoru rznolistho (Lathyrus heterophyllus) v ateck sti Dbnu ................... 3
Dundr R. et Vlaiha V.: Sledovn dynamiky populac rostlin z eledi Orchidaceae
na Vdlicku (tck pahorkatina) ................................................................................................. 7
Kubt K.: Zmny ve fle a vegetaci v oblasti Radovesick vsypky za poslednch 70 let ................ 13
Machov I., Kubt K.: Zmny flry Novozmeckho rybnka bhem poslednch 50 let .................... 17
Ondrek .: Botanick inventarizan przkum Vpenky u Kovsk ............................................... 23
Nmcov L.: Bryofloristick przkum sti dol Kamenice zpadn od esk Kamenice ............... 33
Wagner B.: Poznmky k rozen liejnku Racodium rupestre Pers. v esk republice ................... 43
Roth J.: Prodovdn przkum v Krunch horch ......................................................................... 49
Hamersk R.: Managementov prce v chrnnch zemch Lounska ................................................ 52
Boublk K., Lep M. et Lep P.: Jeb esk (Sorbus bohemica) v eskm stedoho ................... 55
Toman M.: Jet k problematice kozince viencovitho (Astragalus onobrychys L.) a k jeho
rozen v severozpadnch echch a v severozpadn sti stednch ech .......................... 73
Hrtel H., Bauer P., Hadinec J. /red./: Floristick kurs Severoesk poboky
esk botanick spolenosti 2000 v Rumburku ........................................................................... 85
Ondrek .: Floristick przkum prodn rezervace pik u Krsnho Lesa .................................. 95
Novk J.: Vskyt nkterch druh rostlin v lomech eskho stedoho
a dolnho Pooh ............................................................................................................................. 107
Novk J.: Rozen halofyt v dolnm Pooh ...................................................................................... 111
Bauer P., Hrtel H., Brabec J., Hadinec J.: Horn Oldichov u Dna
- cenn botanick lokalita na okraji eskho stedoho ............................................................ 125
Petk P.: Flra a vegetace obnaenho dna pehrady v Jablonci nad Nisou .................................... 131
Paclt J.: Doplnk k Futk - Dominov Bibliografii k flre SR do roku 1952 .................................. 151
Kubt K.: Nov jmna taxon pouit v Kli ke kvten esk republiky ........................................ 155
Krtk sdlen
Metlovitost na borvce (Vaccinium myrtillus L.) (J. Houda) ....................................................41
Proliferace na jehndch lsky tureck (Corylus colurna L.) (J. Houda).................................42
Rosa pimpinellifolia L. na vrchu Lin u Pohoan (J. Novk) ................................................. 47
Misopates orontium (L.) Rafin. v st n. L. (K. Nepra) .......................................................... 48
Pspvek ke kvten severozpadnch ech se zvltnm zetelem
k zem eskho stedoho (K. Boublk, K. Kubt, M. Lep. P. Lep)................ 84, 106, 156
Zprva o innosti Severoesk poboky esk botanick spolenosti za rok 2000 ............................... 6
Zprva o innosti Severoesk poboky esk botanick spolenosti za rok 2001 ............................. 32
Personalia
Josef Lorber 85 let (. Ondrek) ............................................................................................. 157
Vzpomnka na Antonna Pyka (*10. 2. 1929, = 2. 1. 2002) (J. Lorber) ................................. 158
Nov jmna rostlin zveejnn v tomto sle ......................................................................................... 160

Continued on inside back cover

Floristische Durchforschung und Schutz des Reichtums der Flora

Nordwestbhmens II
Beitrge aus dem Seminar anlsslich des Lebensjubilums Olga Roubnkov
Pyek A.: Indicator values of Atriplex rosea L. ........................................................................................ 1
Janda P.: Das Vorkommen von Lathyrus heterophyllus im NW Teil
des Gebirges Dbn bei atec ........................................................................................................... . 3
Dundr R. et Vlaiha V.: Monitoring of the orchids population dynamics in the vicinity of Vdlice
(tk hilly country) .......................................................................................................................... . 7
Kubt K.: Vernderungen der Flora und Vegetation des Abraumkippegebietes
bei Radovesice nchst Blina in den letzten 70 Jahren ................................................................... 13
Machov I., Kubt K.: Monitoring of changes of the flora in NPR Novozameck rybnk during last
50 years .............................................................................................................................................. 17
Ondrek .: Botanische Durchforschung des ehemaligen Kalkwerkes Vpenka bei Kovsk......... 23
Nmcov L.: Die bryofloristische Durchforschung des Teiles des Flusstales
Kamenice westlich von esk Kamenice (Bezirk Dn) ............................................................. . 33
Wagner B.: Notes to the distribution of Lichen Racodium rupestre Pers. in Czech Republic ............... 43
Roth J.: Naturwissenschaftliche Durchforschung im Erzgebirge ........................................................... 49
Hamersk R.: Nature conservation management in southern part
of the Protected Landscape Area esk stedoho ......................................................................... 52
Boublk K., Lep M. et Lep P.: Sorbus bohemica in the esk stedoho Mts. ................................ 55
Toman M.: Noch zum Astragalus onobrychys und seiner Verbreitung im Nordwestbhmen und im
nordwestlichen Teil des Mittelbhmens ....................................................................................73
Hrtel H., Bauer P., Hadinec J. /red./: Nordbhmische Floristentagung 2000
in Rumburk (Nordbhmen) ... .......................................................................................................... 85
Ondrek .: Floristische Erforschung des Naturschutzgebietes pik bei Krsn Les ..................... 95
Novk J.: Occurrence of some plant species in quarries in the esk stedoho Mts.
and in lower Pooh ......................................................................................................................... 107
Novk J.: The distribution of halophytes in lower Pooh ..................................................................... 111
Bauer P., Hrtel H-. Brabec J., Hadinec J.: Horn Oldichov bei Dn in Nordbhmen
eine wertvolle botanische Lokalitt am Rande des Bhmischen Mittelgebirges ..................... .125
Petk P.: Flora und Vegetation des entblten Bodens der Talsperre
in Jablonec nad Nisou ...................................................................................................................... 131
Paclt J.: Supplement to Futk and Domins Czech and Slovak botanical bibliography
till 1952 ............................................................................................................................................ 151
Kubt K.: New names of taxa included in the Field Flora of the Czech Republic ............................. 155
Short communications
Eine Monstrositt bei Vaccinium myrtillus (J. Houda) ................................................................... 41
Proliferation der Corylus colurna Ktzchen (J. Houda) .................................................................. 42
Rosa pimpinellifolia auf dem Berg Lin bei Pohoany (NW Bhmen) (J. Novk) ................. 47
Misopates orontium (L.) Raf. in st n. L. (K. Nepra) ................................................................... 48
The contribution to the flora of the north-west Bohemia with special regard to the
esk stedoho Mts. (K. Boublk, K. Kubt, M. Lep, P. Lep) ............................. 84, 106, 156
Personalia
Josef Lorber 85 Jahre (. Ondrek) ........................................................................................ 157
Antonn Pyek (*10. 2. 1929, = 2. 1. 2002), in memoriam (J. Lorber) .................................... 158
New names of plants published in this issue ......................................................................................... 160

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 1-2, 2002

Indikan hodnoty druhu Atriplex rosea L.

Indicator values of Atriplex rosea L.
< Antonn P y e k

Abstract: Remarks on ecology of Atriplex rosea (Chenopodiaceae) are presented. The species has
been persisting as a weed twenty years after its introduction to the authors home - yard in Vroutek,
district of Podboany, N Bohemia. Under appropriate management, it regularly sets seeds and
established a viable population of several fruiting plants every year. Modification of Ellenberg
indicator values for the area of the Czech Republic is suggested: light 9, temperature 7, moisture 4,
soil reaction 8, nutrients 4, salt contents 0. The suggested value for nutrient contents differs
remarkably from that given in Ellenberg et al. (1991); according to the present authors experience, the
species is much less nutrient-demanding than usually considered.
vod

Druh Atriplex rosea (Chenopodiaceae; popis rostliny a jej charakteristika viz KIRSCHNER &
TOMOVIC 1990) mn uaroval ji pi prvnm kontaktu. Proto jsem ji pozdji, kdy jsem
zskal monost ji pstovat (PYEK 1987), zaadil do trojice druh z eledi Chenopodiaceae,
jejich ekologi jsem se chtl zabvat: vedle zmnn lebedy rov lo o Chenopodium
urbicum a Ch. murale.
A. rosea je na zem esk republiky archeofytem (PYEK et al. 2002) a ve druh polovin 20.
stolet ze svho nkdejho rozen znan ustoupila; dnes pat ke druhm v na fle spe
vzcnm. Jejm vskytem na zem severnch ech jsem se v minulosti opakovan zabval PYEK
(1986, 1987). V 80. letech 20. stolet jsem druh introdukoval na dvr sv usedlosti ve Vroutku u
Podboan, kde se od t doby udruje ivotaschopn populace (PYEK 1987). V tomto pspvku
informuji o dvacetiletch zkuenostech s jejm pstovnm a na jejich zklad navrhuji modifikaci
Ellenbergovch indikanch hodnot pro nae zem.
Indikan hodnoty

Ze srovnn indikanch hodnot, kter pro tento druh uvdj ELLENBERG et. al. (1992), se
zkuenostmi z dlouhodobho pstovn a z ternnch pozorovn na ad lokalit (PYEK
1986), vyplv poteba tyto hodnoty pro zem ech ponkud modifikovat (tab. 1). Shoda je
patrn, pokud jde o svtlo (Ellenbergova hodnota 9), nebo druh dobe roste pouze pi plnm
oslunn. Kontinentalitu nen mon na zklad studia v omezenm zem hodnotit, dal
indikan hodnoty vak podle mho nzoru zaslou mrnou i vt modifikaci. ELLENBERG
et al. (1991) udvaj hodnotu pro teplotu 6 (druh mrn teplomiln a teplomiln,
s poznmkou, e se jedn o hodnotu nejistou), podle mch zkuenost je vak lebeda rov
indiktorem pouze vrazn teplch biotop, je tedy vhodnj indikan hodnota 7. Ponkud
diskutabiln je Ellenbergova indikan hodnota pro vlhkost (5 charakterizujc erstv
biotopy); zde se mi vhodnj zd stupe 4, kter charakterizuje pechod mezi indikac
suchch a erstvch substrt. Pro pdn reakci uvd Ellenberg indikan hodnotu 7 (slab
kysel a slab zsadit substrty, opt s poznmkou, e se jedn o hodnotu nejistou); podle
mch zkuenost odpovd skutenosti nejmn hodnota 8.
Dal uvdn indikan hodnota je rovn charakterizovna jako nejist (ELLENBERG et
al. 1991). Jedn se o hodnotu pro iviny, kde byl druhu pisouzen stupe 7 (roste astji na
1

duskatmi ltkami bohatch stanovitch). Zde se moje zkuenosti s literrnmi daji

rozchzej vrazn, nebo vhodnj by byla hodnota 4 (biotopy duskatmi ltkami chud a
mrn zsoben); druh toti velmi dobe prosperuje i na ivinami nepli dobe zsobench
stanovitch. Jako indikan hodnotu koncentrace sol ELLENBERG et al. (1991) udvaj pro
A. rosea stupe 1. V echch a v Nmecku se vak druh nechov jako subhalofiln. Znm jej
z prmyslovch substrt v Duisburgu, Essenu, Praze a Plzni a ve vech ppadech byly
rostliny zakrnl a neduiv; postrdaly dokonce i charakteristick pravohl vtven.
Navrhuji proto pro tento faktor indikan hodnotu 0.
Hlavn zsady subspontnnho pstovn
Atriplex rosea se na zmnnm stanoviti subspontnn udruje od poloviny 80. let 20. stolet
(PYEK 1987). K tomu pispv jednak volba vhodnho msta pro introdukci diaspor (pln
oslunn, alkalick reakce substrtu; optimln jsou paty zd s odlupujc se omtkou).
V prbhu vegetan sezny je pak nutn odstraovat z porost lebedy a jejich okol vytrval
druhy, nebo na ivinami bohatch stanovitch podlh druh rychle v kompetici nitrofilnm
druhm. Za tchto podmnek A. rosea bohat kl. Na jae roku 2000 vyklilo na stanoviti
850 mladch exempl.
Po dvaceti ltech subspontnnho pstovn povauji A. rosea za heliofyt, termofyt,
subxerofyt, bazifyt a glykofyt.
Literatura
ELLENBERG H., WEBER H. E., DLL R., WIRTH V., WERNER W. et. PAULISSEN D. (1991):
Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobot. Gttingen, 18: 1248.
KIRSCHNER J. & TOMOVIC P. (1990): 6. Atriplex L. In: Hejn S. & Slavk B. (eds.),
Kvtena esk republiky 2: 266280, Academia, Praha.
PYEK A. (1986): Atriplex rosea L. v obci Eva na Lounsku. Severoes. Pr., Litomice,
19: 4347.
PYEK A. (1987): Prvn zkuenosti s pstovnm ohroenho druhu lebedy rov (Atriplex
rosea L.). Zpr. Muz. Zpadoes. KrajePr., Plze, 3435: 1922.
PYEK P., SDLO J. & MANDK B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic.
Preslia 74: 97186.

Tab. 1. Srovnn indikanch hodnot pro druh Atriplex rosea udvanch v prci Ellenberg et
al. (1991) a navrhovan modifikace pro zem esk republiky. L = svtlo, T = teplota, K =
kontinentalita, F = vlhkost, R = pdn reakce, N = iviny, S = koncentrace sol. Kontinetalita
nebyla hodnocena vzhledem k omezenmu regionu studia.

Ellenberg et al. 1991

Navrhovan hodnota

L
9
9

T
6
7

K
7

F
5
4

R
7
8

N
7
4

S
1
0

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 3-5, 2002

Vskyt hrachoru rznolistho (Lathyrus heterophyllus)

v ateck sti Dbnu
Das Vorkommen von Lathyrus heterophyllus im NW Teil des Gebirges Dbn bei atec

Petr J a n d a
Lipno 107, 438 01 atec
Hrachor rznolist (Lathyrus heterophyllus) je vytrval teplomiln druh z eledi
Fabaceae. Pat k vtm druhm naich hrachor, jeho lodyhy dosahuj dlky 150 a 200
cm. Npadn nen jen velikost, ale rovn iroce kdlatou lodyhou a relativn velkmi a
etnmi listy sloenmi z 1-3 jaem lstk (viz foto). Lodyhy vyrstaj asto ve vtm potu
z plazivho oddenku. Tyto jsou pak plaziv a vystoupav na stanovitch s minimlnm
porostem ostatnch druh, nap. v hol doubrav nebo (a astji) popnav, kdy jako opora
slou kee nebo i bylinn druhy nap. ttina kovitn nebo ovsk vyven. Such lodyhy
velmi asto petrvvaj ve spadanm list nebo na oporch pes celou zimu a tento druh lze
pak snadno rozpoznvat i mimo vegetan obdob. Monost zmny je minimln.
Pes ve uveden vrazn znaky je hrachor rznolist rostlinou mn znmou. Je to
dno jeho vzcnm vskytem. V esk republice jsou zaznamenny lokality v Doupovsk
pahorkatin a Doupovskch vrch, v eskm krasu, v eskm stedoho a na Dbnu. esk
lokality le na vchodn hranici souvislho arelu druhu, kter se rozkld v zpadn a
stedn sti Evropy.
Na Dbnu jsou pak zaznamenny lokality v okol Jedomlic, v irm okol Libuna u
Kladna a prv v ateck sti (ir okol Teskonic).
V prbhu let 1998-1999 jsem provdl przkum rozen hrachoru rznolistho na
Dbnu vetn poznn obecn ekologie druhu a jeho ohroen. V ateck sti Dbnu jsem
zaznamenal vskyt na nsledujcch tech lokalitch:
1. Kozineck str - Splenit (prodn pamtka), k.. Tuchoice
Jedn se o pomrn bohatou populaci rozenou na vce ne 16 m2 lesn svtliny ve
vchodn sti prodn pamtky, st populace pronik pmo do doubravy v doln sti
svahu. Tato populace je nejstabilnj a nejpoetnj v rmci Dbnu a je velmi perspektivn.
Ppadn en druhu je omezeno pilhajc dvacetiletou monokulturou smrku, nevhodn
vsazenou ve tvaru obdlnku do pirozench doubrav.
2. Nov Svt, k.. Teskonice
Populace je roztrouena v rozvolnnm dubovm lese s pms bzy blokor, kter
navazuje na velk plochy ruderalizovanch oputnch luk Nov Svt cca 1,5 km SZ od obce
Teskonice. Doubrava roste na svahu a je tm bez podrostu. Hrachor se zde vyskytuje velmi
roztrouen v potu do 15 exempl.
3. Teovka, k.. Neemice
Na rozhran dve oputn teovky a vzrostlho smrkovho lesa 0,5 km S od Neemic
3

byl zaznamenn pouze 1 exempl (trs). V souasn dob byl svah optn osazen
slivoovm sadem. Vzhledem k tomu, e tzv. ern hor nebyl ady povolen, je mon, e
vskyt nezanikne. Pesto se jedn o neperspektivn lokalitu.
Vechny ti dosud zjitn lokality se vdy vyskytuj na svazch s jin expozic. Podkladem
jsou vpnit pskovce (opuky) a vdy se jedn o hnd pdy typu rendzina i pararendzina. Je
mon, e bude na vhodnch stanovitch nalezen hrachor rznolist i v jinch stech
Dbnu (nap. Houda [1969] jej ze Dbnu neuvd).
Cenologie: Hrachor rznolist nen v R udvn v dnm spoleenstvu jako
diagnostick druh. U ns m rst pedevm ve spoleenstvech svaz Seslerio-Festucion
glaucae a Potentillion caulescentis (Chrtkov et Blohlvkov 1995). Vechny dbnsk
lokality jsou vak vzny na bazifiln teplomiln doubravy, respektive na jejich nhradn nebo
polokulturn spoleenstva lesnch lem.
Na lokalit . 1 roste ve spoleenstvech svazu Geranion sanguinei Txen in Th. Mller
1961, na lokalita . 2 pak v lesn vegetaci svazu Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl. 1932 nom.
mut. propos. a na lokalit . 3 ve spoleenstvech svazu Trifolion medii Th. Mller 1962.
Ohroen: Piny ohroen hrachoru rznolistho nejsou doposud pli znmy.
Nejzvanj je zcela urit kompletn pemovn stanovit, pedevm stle velmi asto
pouvan necitliv zsahy v lesnm hospodstv, jakmi jsou nap. hust vsadby
nepvodnch devin jehlinan. Rovn tak dolesovn rozvolnnch prod blzkch
porost, dojde-li k tzv. tabulkovmu snen stupn zakmenn apod. Stejn piny, tedy
pln znien stanovit, jsou samozejm nedouc i v ppad vskytu v nelesnm
spoleenstvu nap. vznik ernch hor v sadech (hrozilo v Neemicch) nebo tsn orba
pozemk sousedcch s lesem, kter ni lesn lemy.
Sukcese a zastnn hrachoru nen povaovno za pinu jeho mizen vzhledem k siln
konkurenn schopnosti a toleranci. Pesto na vech evidovanch lokalitch je npadn a zeteln
rozvoj populace na vce oslunnch expozicch a dnut v mstech zastnnch pedevm hustm
zpojem stromovho patra. Bylinn patro rostliny hrachoru pli neomezuje.
Ochrana: Hrachor rznolist je zvlt chrnnou rostlinou dle zkona . 114/1992 Sb., o
ochran prody a krajiny a dle plohy provdc vyhlky tohoto zkona . 395/1992 Sb. je
zaazen do kategorie siln ohroench druh. Rovn je hrachor rznolist uveden v erven
knize R (eovsk et al. 1999).
Nov je legislativn ochrana stanovi, jejich je hrachor rznolist soust, sten
zajiovna direktivou . 92/48/EEC (Habitat, Fauna, Flora), kter bude v R uplatovna po
vstupu R do Evropsk unie.
Praktick ochrana je pln zajitna v Prodn pamtce Kozineck str, pouze by bylo
velmi vhodn pln odstranit vsadbu pruh smrku ztepilho a pozemek po oitn pot
ponechat pirozen sukcesi vegetace.
Vechny dosud znm lokality hrachoru rznolistho v k.. Tuchoice, Teskonice a
Neemice byly zahrnuty bhem ppravy a schvalovn mstnho systmu ekologick stability
(MSES) a zemn jsou pokryty jako tzv. biocentra o min. rozloze 3 ha. V tchto biocentrech
je na zklad vybranch ustanoven zkona o ochran prody a krajiny uplatovn princip
hospodaen umoujc zachovn prodnch spoleenstev.
V roce 1999 jsem provdl pokusn vsev semen hrachoru rznolistho v kultue. Bez
stratifikace kl velmi snadno ca 70% semen, jsou-li semena 24 hodin ped vsevem mena
ve vlan vod je pak klivost vy ne 90%. Vzel semene lze snadno pstovat v mrn
zastnn poloze (nap. pod rkosovou roho) a mlad rostliny dobe prosperuj. Jist
4

nebezpe pouze pedstavuje pezimovn v koench, kdy po promrznut substrtu dochz

k hynm. Pstovn hrachoru rznolistho je velmi snadn a vzhledem k relativn nzk
poetnosti populac je vhodn tento druh do kultury zavst.
Literatura
eovsk, J., Ferkov, V., Holub, J., Maglock, ., Prochzka, F. (1999): erven kniha
ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny.Prroda, Bratislava.
Dostl J. (1989): Nov kvtena SSR. 1. Academia, Praha.
Houda J. (1969): Dbn. Ochransk studie. Louny.
Chrtkov A. et Blohlvkov R. (1995): Lathyrus.- In: Slavk B. /red./, Kvtena esk
republiky 4: 416-437.- Academia, Praha.
Chytr M., Kuera T., Ko M. [eds.] (2001): Katalog biotop esk republiky. AOPK, Praha.
Moravec J. et al (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen. 2. ed. Litomice.
Moravec J. [red.] (2000): Pehled vegetace esk republiky, sv. 2. Hygrofiln, mezofiln a
xerofiln opadav lesy. Academia, Praha.

Hrachor rznolist v PP Kozineck str u Tuchoic, erven 1998. Foto P. Janda.

5

Zprva o innosti Severoesk poboky esk botanick spolenosti

za rok 2000

Severoesk poboka esk botanick spolenosti mla k 7.12.2000 celkem 135 len a
spolupracovnk (z nich je 48 len esk botanick spolenosti).
V prbhu roku 2000 se nov pihlsilo 14 zjemc o prci Poboky z rznch st
Severoeskho kraje a odhlsilo se 6 len.
Korespondenn volby do vboru Severoesk poboky BS probhly v lednu 2000,
zastnilo se jich 62 len. Nejvce hlas zskali a funkci ve v vboru pijali: K. Kubt, .
Ondrek, J. Roth, L. Nmcov, I. Blek, A. Pyek a R. Hamersk.
Vron lensk schze se konala na Pedagogick fakult v st nad Labem dne 12.
nora 2000 za asti 43 len a 5 host. Ptomn vyslechli pednku RNDr. M. Studniky, CSc.
Masorav rostliny jako ekoelement doprovozenou diapozitivy.
Jarn vkendov botanick exkurze v Liboanech u atce se uskutenila ve dnech 26. 28. kvtna za asti 23 len a 14 host. Organizan akci zajistili Petr Janda a Mgr. Jaromr
Sldek.
Mal floristick kurz v Rumburku ve dnech 1. - 5. ervence organizan pipravili Emil
Tuma a RNDr. Ji Bernek. Soust kurzu bylo odhalen pamtn desky vznamnho botanika
Hanse Marschnera dne 2. 7. v kostele ve Starch Keanech. Ubytovni jsme byli v tlocvin
gymnzia. Floristick kurz ml mimodn velk ohlas a zastnilo se jej 30 len a 18 host.
Bhem roku se uskutenily 4 jednodenn botanick exkurze:
20. kvtna: Bezno - Stezovsk rokle Stezov - Holetice - Hruovany, vedl ing. . Ondrek,
7 astnk;
10. ervna: Doln Zlezly Dubick kopec Moravany - Skalky Vaovsk vrch, vedl doc.
RNDr. K. Kubt, CSc., 14 astnk;
24. ervna: Sebuzn Havran skla Rytina soutska Pahorek Brn,, vedl doc. RNDr. K.
Kubt, CSc., 15 astnk;
2.z: Oprensk dol - Lovo, se zamenm na mechy a liejnky, vedl B. Wagner a Mgr. I.
Markov, 12 astnk.
Tradin mykologick exkurze probhla 14. jna v lesch nad zastvkou D Blina-Kyselka, za
asti 26 osob. Vedl J. utara.
Pracovnho semine "Floristick vzkum a ochrana genofondu v severozpadnch
echch" konanho v Okresnm muzeu v Lounech dne 11. listopadu pi pleitosti ivotnho
jubilea zakldajc lenky Severoesk poboky BS Olgy Roubnkov, se zastnilo 32 len
poboky a host. Shrnut nkterch pednesench refert jsou publikovna v tomto sbornku.
Byl vydn svazek Severoeskou prodou 32: 1-104, 2000 a ploha 12: 1-92, 2000.

Vbor Severoesk poboky BS

6

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 7-12, 2002

Sledovn dynamiky populac rostlin z eledi Orchidaceae

na Vdlicku (tck pahorkatina)
Monitoring of the orchids population dynamics in the vicinity of Vdlice
(tk hilly country)
Rudolf D u n d r1),
1)
2)

Vlastislav V l a i h a2)

Vodn 95, 410 01 Lovosice

Katedra biologie PF UJEP, esk mldee 8, 400 96 st n.L.

Abstract
Seventeen species and 3 hybrids of orchids were observed in the vicinity of small village Vdlice near
tk (Northern Bohemia) during last two decades. Their occurrence is a result of the presence of
favourable climatic and economical conditions in this agricultural region. An experiment with the
origin of the hybrid taxa Orchis x dietrichiana is described. Orchids in the tk hilly country are
protected by law in the natural reserve Na ern and other locality near the western edge of
Vdlice is included to the Mil landtrust of the Czech union of nature conservation.
vod

Okol mal obce Vdlice na tcku, lec v blzkosti zpadn hranice Chrnn krajinn
oblasti Kokonsko, je centrem naeho zjmu o orchideje ji vce ne 20 let. Kolem roku 1980
byly nejprve prvnm z autor tto zprvy mapovny druhy z eledi Orchidaceae na
znmjch lokalitch V Kuksu a Na ern, kde se dodnes nalzaj relativn bohat
populace nkolika vzcnjch druh v xerofilnch reliktnch borech (lesostepnch borech) na
vpnitch pskovcch a opukch kdovho tvaru tvocch zde jednotvrnou ploinu.
Vzkumem kvteny se zde zabvala tak ada profesionlnch botanik (nap. Kolbek a
Petek 1994a, b; Kubt 1968 aj.), co vedlo k nvrhu dvou chrnnch zem. Tak byla
v roce 1990 jako prvn v tto oblasti vyhlena ochrana zem v kategorii prodn rezervace
na lokalit Na ern. Vznanm rysem zdej kvteny je spolen vskyt druh
boreokontinentlnch, eurosibiskch lesostepnch, perialpidnch a submediternnch.
Vsledky pozorovn

V prbhu dlouhodobho sledovn dolo na zem PR Na ern ke snen poetnosti

v populacch druh Ophrys insectifera, Orchis ustulata a vymizen druhu Orchis militaris.
Naopak lze dokumentovat stabilitu a perpektivnost populac druh Gymnadenia conopsea,
Platanthera bifolia, P. chlorantha, kence Platanthera x hybrida, Epipactis atrorubens,
Cephalanthera damasonium a Listera ovata. Nov zde byly rozpoznny pro zem esk
republiky vzcn taxony Epipactis helleborine subsp. orbicularis (syn. E. distans), Epipactis
placentina a hybrid Epipactis x heterogama (obr. 4), kter jsou zde zastoupeny v poetn
omezench populacch (dov nkolik jedinc). Pozoruhodn je nrst populace druhu
Epipactis muelleri z 50 ex. v roce 1985 na 200 ex. v roce 2001.
Na lokalit V Kuksu dolo v prbhu poslednch dvou desetilet k vymizen
populace druhu Orchis purpurea a bytku druh Ophrys insectifera (v letech 2000 2001

kolem 30 jedinc) a Neottia nidus-avis (do 10 jedinc). Pinou tohoto negativnho jevu jsou
pevn zmny v hospodaen na jednotlivch mikrolokalitch s vskytem uvedench
taxon. Stabiln zstav stav druh Cypripedium calceolus, Epipactis atrorubens, Platanthera
chlorantha, Cephalanthera damasonium a Listera ovata. Rozsah populac se u vech tchto
taxon pohybuje dov v destkch a kolem stovky exempl. V roce 2001 zde byl poprv
zaznamenn vskyt dvou jedinc druhu Epipactis muelleri, signalizujc jeho en ve
sledovan oblasti.
Mimo ve uveden znmj lokality byla na Vdlicku prbn sledovna i dal
nalezit orchidej. K nejcennjm pat stanovit na prudkch svazch dol tckho
potoka se spra a dalmi vpnitmi horninami v podlo. Jedn se pevn o bval
extenzvn sady, pastviny nebo chmelnice a drobn polka na terasch, nyn rychle zarstajc
nletem svdy, hlohu, trnky, r, borovice lesn atd. st tchto ploch byla ve druh polovin
20. stolet zalesnna borovic ernou, nebo listnatmi devinami, zejmna topolem osikou a
bzou.
Mimodn postaven mezi tmito lokalitami m komplex bvalch sad a pastvin na
spraovch strnch nad zpadnm okrajem obce Vdlice. ada pozemk na terasch a pi
okraji borovho lesa, orientovanch k jihu a severovchodu, dosud host druhov bohat
xerotermn spoleenstva, je lze na stanovitch typu lesnch lem piadit ke svazu Geranion
sanguinei Txen in Mller 1961 a na acidofilnch suchch trvncch s porosty jalovce a
vznanm vskytem vstavaovitch ke svazu Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974.
K vznanm druhm zdej kvteny vedle orchidej pat nap. Geranium sanguineum,
Anemone sylvestris, Gentiana cruciata, Aster amellus nebo Pulsatilla pratensis subsp.
bohemica. Floristickmu sledovn se zde dloudob vnovali K. Kubt, J. Kolbek, V. Petek
a od potku 80. let 20. stolet R. Dundr a Z. Luke. Druhov zastoupen orchidej je svoj
bohatost srovnateln s pedelmi lokalitami u Vdlic, jedn se vak o odlin typ stanovit.
Nejsilnj populaci zde tvo druh Orchis ustulata. Akoliv podle starch pozorovn K.
Kubta nebyl v edestch a sedmdestch letech minulho stolet tak npadnm druhem,
podle stn v letech 1988 2001 zde kadoron vykvt a 1000 exempl. Na druhotn
vzniklch stanovitch typu travnatch strn a okrajch kovin na terasch velmi dobe
prospv a spn se roziuje. Tento vstava zde prosperuje i dky bohatmu vskytu
specifickho hmyzho opylovae druhu Echinomyia magnicornis z du dvoukdlch.
Problematikou opylovn vstava se zde od roku 2001 systematicky zabv J. Jerskov.
Piblin ped 10 lety dolo k vnmu pokozen sti lokality s bohatm vskytem druhu
Orchis ustulata rozornm pozemku pi okraji borovho lesa za elem zalesnn. Dky
jednn botanik a pracovnk ochrany prody s lesn sprvou ve Velemn k zalesnn
nedolo a plocha je ohroenmi druhy kvteny opt postupn osdlovna.
Dalm druhem zastoupenm poetn bohatou populac je Platanthera chlorantha, je
vyhledv zastnn stanovit v kovinch a pi okrajch lesa. V rmci dlouhodobho
sledovn je dokumentovn jeho prstek (kadoron dov stovky jedinc). Podstatn
vzcnj je pbuzn druh Platanthera bifolia (nyn kolem 20 jedinc). Siln bytek zde byl
vlivem zarstn otevench travnatch ploch zaznamenn u druhu Ophrys insectifera, jeho
vskyt je vak stle perpektivn (v roce 2001 kvetlo 9 jedinc, v roce 2002 ji 17). Po roce
1980 byl na tto lokalit nkolikrt nalezen Orchis militaris, jeho vskyt dlouhou dobu nebyl
potvrzen. Jeden kvetouc exempl byl znovu pozorovn v roce 2002. Stabilizovan je naopak
populace druh Listera ovata (hojn druh se stovkami jedinc), Cephalanthera damasonium
(kadoron dov nkolik destek jedinc) a Epipactis atrorubens (do 20 jedinc).
Podstatn slab, ale stabiln, je populace druhu Epipactis helleborine (do 10 jedinc). V roce
1985 zde byl poprv nalezen vzcn autogamick krutk Epipactis muelleri, kter v letech
s dostatkem vlhy stle hojnji vykvt zejmna v polostnu mezi borovicemi na okraji lesa.
8

Tento nenpadn a jen krtce kvetouc taxon je citliv na letn psuky, asto ztrc
schopnost tvorby plodnch kvt.
Druhov pestrost flry orchidej na Vdlicku byla zvena dky spnmu
experimentu provedenmu R. Dundrem, kter na lokalit pi zpadnm okraji obce Vdlice
penesl v roce 1989 brylky z kvt druhu Orchis tridentata, pokozench polapnm na
lokalit Devnsk Kobyla u Bratislavy, do kvt nkolika zdejch exempl druhu Orchis
ustulata. Autor se tak pokusil potvrdit literrn daje o monm vzjemnm ken tchto
dvou pbuznch orchidej. V jarn sezn roku 1999 zde pekvapiv poprv vykvetlo nkolik
exempl nlecch mezidruhovmu kenci Orchis x dietrichiana Bogenhard (obr. 2),
kter se na zem esk republiky nikde spontnn nevyskytuje, akoliv zde rostou oba
rodiovsk druhy. Tmto experimentem se podailo prokzat jak monost ken, tak i dobu,
kter je zapoteb k vytvoen kvetoucch jedinc psluejcch hybridnmu taxonu. V letech
2000-2001 jsme zde sledovali 15-20 kvetoucch exempl a bude jist zajmav, jak se bude
tato populace dl vyvjet. Spolu s dalmi vzcnmi hybridy Epipactis x heterogama Bayer
(E. atrorubens x E. muelleri) a Platanthera x hybrida Brgger (P. chlorantha x P. bifolia)
potvrzuje mimodn vhodn podmnky, kter ve sledovan oblasti m ele vstavaovitch
rostlin jako celek. Vedle pznivch klimatickch faktor a vhodnch typ pdnho substrtu
hraje dleitou roli ptomnost specifickch opylova a v neposledn ad zpsob
hospodaen na stanovitch s vskytem orchidej.
Zvr

V prbhu poslednch dvou desetilet bylo na Vdlicku sledovno celkem 17 druh orchidej
a 3 mezidruhov kenci z tto eledi. Tento daj zahrnuje i vskyt druhu Dactylorhiza
majalis na lokalitch v niv tckho potoka a ptomnost nepvodnho taxonu Orchis x
dietrichiana.
Bohat vskyt orchidej na Vdlicku a postupn vvoj jejich populac jsou
dokumentovny ji nkolik destek let. Jsou zaznamenvny jak negativn zmny zpsoben
oputnm hospodsky vyuvanch pozemk, ukonenm pastvy i zalesovnm, tak i
nkter pozitivn tendence, je souvis mimo jin i se zlepovnm kvality sloek ivotnho
prosted v tto sti steckho kraje.
S clem pispt k uchovn druhov rozmanitosti a dobrmu stavu nkterch lokalit
zde byla v roce 2000 zahjena innost pozemkovho spolku Mil pi eskm svazu ochrnc
prody. K pozemkovmu spolku zaloenm ji 2 roky pedtm a se specializac na ochranu
stanovi s vznanm vskytem orchidej byly pilenny pozemky na lokalit pi zpadnm
okraji obce Vdlice formou pronjmu od soukromch vlastnk. S pochopenm vlastnk
pozemk a Mstskho adu v tku jsou zde vybran plochy udrovny v optimlnm stavu
tak, aby se podailo stvajc populace orchidej stabilizovat a nsledn bylo umonno i
jejich en do okol. Velmi douc by zde bylo rovn vyhlen zemn ochrany.
Odstraovn nletovch devin a pravideln kosen je dalmi institucemi
systematicky provdno i na pozemcch nedalekho chrnnho zem Radou s bohatm
vskytem druhu Orchis militaris, dle u blzk obce Drahobuz s mimodn cennou populac
Ophrys insectifera a tak na ad mst na zem CHKO Kokonsko, take perspektiva vvoje
flry orchidej v oblasti tck pahorkatiny a Polomench hor je stle optimistitj.

Literatura
BAUMAN H.et KNKELE S. (1982): Die wildwachsenden Orchideen Europas.- Stuttgart.
BUTTLER K. P. (2000): Orchideje plan rostouc druhy a poddruhy Evropy, Pedn Asie a Severn
Afriky.- Praha
DELFORGE P. (2001): Guide des Orchides d Europe, d Afrigue du Nord et du Proche-Orient.Delachaux et Niestl S.A., Lausanne, Paris.
CHYTR M., KUERA T. et KO M. (eds.) (2001): Katalog biotop esk republiky.- AOPK R,
Praha.
KOLBEK J.et PETEK V. (1994a): Pspvek ke kvten tck pahorkatiny.- Severoes. Pr.,
Litomice, 28: 65-84.
KUBT K. (1968): Pspvek ke kvten eskho stedoho.- Zpr. s. Bot. Spole., Praha, 3: 90-94.
PETEK V.et KOLBEK J. (1994b): Fytogeografick studie tck pahorkatiny.- Preslia, Praha,
66: 41-59.
POTEK O. (1990): K na urovanie vstavaovitch eskoslovenska.- Rosalia, Nitra.
PROCHZKA F. (1980): Nae orchideje.-Vchodoesk muzeum Pardubice.

Vysvtlivky k fotografim

1. Orchis x dietrichiana Bogenhard (vlevo) a Orchis ustulata L. (2 rostliny vpravo)

2. Orchis x dietrichiana Bogenhard
3. Albinotick exempl druhu Orchis ustulata L.
Foto 1.-3: Vdlice, foto V. Vlaiha, 30.4.2000
4. Epipactis x heterogama BAYER. Vdlice - Na ern, foto R. Dundr, 18.7.2001

10

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 13-16, 2002

Zmny ve fle a vegetaci v oblasti Radovesick vsypky

za poslednch 70 let
Vernderungen der Flora und Vegetation des Abraumkippegebietes bei Radovesice nchst
Blina in den letzten 70 Jahren

Karel

Kubt

Pedagogick fakulta Univerzity J. E. Purkyn, 400 96 st n. L.

e-mail: kubatk@pf.ujep.cz
Kurzfassung: Die Umgebung des ehemaligen Dorfes Radovesice bei Blina wurde zum erstenmal in
den Jahren 1922-1930 vom botanischen Gesichtspunkt ausfhrlich durchstudiert (IMR 1931). Die
nchste botanische Durchforschung findet in den Jahren 1970-1971 statt, im Rahmen der sog.
Dokumentationsforschung des Gebietes vor dem Aufbau der angehenden Abraumkippe Radovesice
(KUBT et al. 1972).

K oblastem, v esk republice nejvce postienm investin innost, pat

severoesk hndouheln pnev a jej bezprostedn okol. Ji mimo vlastn pnev, do
geomorfologickho celku esk stedoho, je umstna rozshl vsypka dolu Blina (bv.
velkolom Maxim Gorkij). Ta zmnila zsadnm zpsobem nejen charakter krajiny, ale i ivot
v n.
Prvn obshl zpracovn botanickch pomr zem sv. a v. od bval obce
Radovesice u Bliny publikoval IMR (1931); vzniklo v letech 1922-27 a do roku 1930 bylo
sten doplovno. Podruh byla zem v okol Radovesic vnovna pozornost pi
dokumentanm botanickm a zoologickm przkumu zem, vytypovanho pro
projektovanou Radovesickou vsypku, v letech 1970-71 (KUBT et al. 1972). Na tomto
vzkumu se aktivn podlela i jubilantka O. Roubnkov nejen ast na exkurzch, ale i
sepsnm kapitoly, vnovan loukm (ROUBNKOV 1972). V tu dobu jet nebyly zahjeny
zemn prce, souvisejc s ppravou vsypky; asi v roce 1970 zaala likvidace obce
Radovesice. Posledn, pouze orientan przkum probhl v roce 1995.
Clem pspvku je strun charakterizovat zmny ve fle a vegetaci vybranch
lokalit zem za obdob 1930-1995.
1. Zanikl obce a lokality
V souasn dob jsou vysdleny nebo vsypkou zcela zasypny a demolovny obce
Radovesice, Dnek a Hetov. Zasypny nebo jinak likvidovny jsou lokality Debesk dol,
Blk, Bln, Zaje kopec a nkolik bezejmennch vrk v tomto prostoru. Z nich
nejvznamnj bylo chrnn nalezit Blk; tvoila ho opukov str s mnoha druhy
chrnnch a v okol velmi vzcnch rostlin, nap. Linum flavum, Aster amellus, Scorzonera
hispanica, Clematis recta atd.

13

2. Lokality s vrazn zmnnm rostlinstvem nsledkem technickch zsah

Na pedpol vsypky probhaj ppravn zemn prce, pedevm odlesnn a skrvky
ornice. Z dve vznamnch lokalit byl les vykcen na nvr Klampen (kta 460 z. od
Klomky) a Bezov vrch (= takubsk hora, kta 405). Holiny po tb byly zarostl nkolik
metr vysokmi vmladky z paez. Z vznamnjch druh byly i v letech 1995-96 zjitny
na Bezovm vrchu Lithospermum officinale, Dictamnus albus a Rosa gallica, na Klampen
Anthericum ramosum, Buglossoides purpurocaerulea, Dictamnus albus, Rosa gallica. Ani v
70. letech se ji nepodailo ze imrovch nlez ovit na tchto lokalitch Campanula
bononiensis, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Stipa pulcherrima atd.
3. Lokality s vrazn zmnnou vegetac bez pmch technickch zsah
Jedn se pedevm o lesn porosty v bezprostednm okol vsypky. Pravdpodobn
nsledkem vysokch koncentrac duskatch ltek v ovzdu a druhotn i v pd a snad i
dalch faktor (pranost?) dolo po roce 1972 k expanzi nkterch nitrofilnch druh, kter se
staly dominantnmi na rozshlch plochch: Galium aparine, Urtica dioica, Impatiens
parviflora, Sambucus nigra, msty Chaerophyllum temulum, Milium effusum, Roegneria
canina, nezdka spn pev Buglossoides purpurocaerulea. dn z tchto druh se
zatkem 70. let v doubravch a dubohabinch vznamnji neuplatoval (KUNCOV 1972).
Na kdysi bohat lokalit a sttn prodn rezervaci Klomka (= Kajba, 482 m), se
podailo z vznamnjch hjovch druh najt v roce 1995 ve zbytcch jen Galium
sylvaticum, Melittis melissophyllum, Primula veris, Rumex sanguineus, Stellaria holostea,
pod vrcholem Dictamnus albus, Galium glaucum, Lactuca quercina. Obdobn je situace na
Vrku (496 m), kde se zachovaly posledn zbytky Artemisia pontica, Galium glaucum,
Verbascum lychnitis, n na jv. svahu Festuca heterophylla. Stepn lysina, vyhlen v roce
1952 sttn prodn rezervac, je pln zarostl Vicia tenuifolia a 1,5 m vysokmi kopivami,
neprchodn a nepstupn (ze z. a s. lemovan psem 2 m vysokch kopiv,ze zbylch stran
hustmi kovinami).
Ve jmenovan nitrofiln expanzn druhy uruj charakter podrostu doubrav,
dubohabin i kulturnch les na velk vtin nvr v bezprostednm okol Radovesick
vsypky, nap. na ktch Horka (462 m), Vnsk hora (439 m), trbick v. (473 m; nad j.
patm v roce 1995 Cephalanthera damasonium), Skivn v. (443 m), Pohradick hora (=
Aloiska, 421 m; na fragmentu stepn lysiny, vtinou porostl vmladky ten, jet Acinos
arvensis, Melica transsilvanica, Myosotis ramosissima, Papaver confine, Thymus
pannonicus).
Je mon konstatovat, e expanze nitrofilnch druh je vraznj na bzitjch a ivinami
bohatch horninch. Podstatn vc ovlivnila porosty, zaaditeln do svazu Quercion pubescenipetraeae, ne svazu Carpinion nebo du Quercetalia robori-petraeae. Prakticky na vech nvrch s.
od bv. Radovesic se stepn lysiny vrazn zmenily zarstnm kovinami, Vicia tenuifolia a
v extrmnch ppadech (Vrek) i Urtica a dalmi nitrofilnmi druhy. Lysiny podobnch rozmr na
svazch ve stedn sti Stedoho byly za stejnou dobu ovlivnny mnohem mn a tm vbec.

4. Pklady lokalit a porost bez vraznho negativnho ovlivnn

Holibka (440 m) v. od Razic: oteven nezalesnn j. svah bez nitrofilnch i dalch
expanznch druh. Spoleenstva sv. Alysso-Festucion pallentis s poetnmi populacemi
Rumex acetosella (tetraploidn nebo diploidn typ), Allium senescens subsp. montanum,
Agrostis vinealis, Anthericum liliago, Pulsatilla pratensis aj.
Kta 392 ssv. od Razic: nevelk nvr se stepn lysinou lemovanou kei. Populace
Pulsatilla pratensis, Stipa joannis, S.tirsa a dalch vznamnch druh.

14

Klomka, stepn lysina: I kdy je zarstn lysiny, zvlt pi jejm dolnm okraji,
zeteln, vtina plochy zstv bez devin a expanznch bylin. Druhov sloen je velmi
blzk stavu ze zatku 70. let.
Vcemn pirozen charakter si dle zachovaly na relativn velkch plochch lesn
porosty, vtinou blzk spoleenstvm sv. Carpinion nebo Genisto germanicae-Quercion.
Horka (462 m): pod vrcholem v podrostu dominantn Poa nemoralis, dle Fragaria
moschata, Pyrethrum corymbosum, Hepatica atd., na j. svahu jet Dictamnus, Lathyrus
niger, Carex montana atd.
ibek (440 m): dominantn Poa nemoralis, dle Vincetoxicum hirundinaria, Steris
viscaria, na skalkch Cotoneaster, Anthericum liliago atd.
Vrek: suov lipina na s. svahu s Mercurialis perennis, Actaea, Ulmus glabra,
Calamagrostis arundinacea, Dryopteris filix-mas atd.
Klomka: pouze nkolik set m2 velk zbytek porostu bez nitrofilnch druh na z. svahu
pod vrcholem, v podrostu Anthericum ramosum, Betonica, Inula hirta, Trifolium alpestre,
Veronica teucrium, Digitalis grandiflora atd.
Stdav podmen louka na jv. pat Klomky, pravdpodobn pleitostn sekan.
Carex flacca, Tetragonolobus, Silaum silaus, Hypericum hirsutum, Ranunculus
polyanthemus, Inula salicina, Astragalus cicer atd.
Vnsk hora: mez a louka nad j. patm, nyn nekosen ani nespsan. Achillea
pannonica, Cirslium eriophorum, Galium glaucum, Lathyrus pannonicus subsp. collinus,
Orobanche caryophyllacea, Trifolium alpestre atd. Vtinu z nich odtud uvd ji IMR
(1931).
Zvr

Nkter lokality v irm okol bv. obce Radovesice u Bliny byly detailn botanicky
zpracovny v polovin 20. let imrem (IMR 1931), potkem 70. let v souvislosti
s ppravami na vybudovn Radovesick vsypky (KUBT et al. 1972) a orientan
navtveny v letech 1995-1996.
Z vyhodnocen dostupnch daj jsou zejm neustle probhajc zmny ve fle zem. Z asi
120 druh zvlt chrnnch a ohroench cvnatch rostlin (kategorie C1-C3 sensu PROCHZKA
2001), dosud znmch nebo hodnovrn udvanch z zem Radovesick vsypky, bylo asi 20%
zjitno pro zem nov bhem przkumu zatkem 70. let, nap. Arabis auriculata, Astragalus
onobrychis, Atropa bella-donna, Carex cespitosa, C. distans, Cruciata glabra, Galium tricornutum,
Juncus sphaerocarpus, Lavatera thuringiaca, Muscari tenuiflorum, Polygala comosa, Potentilla
inclinata, Rosa gallica, Stipa dasyphylla, S. tirsa, Symphytum bohemicum, Triglochin palustre.
Zvltn postaven mezi nimi maj Galium tricornutum a Juncus sphaerocarpus, kter jsou v souasn
dob v R tm vyhynul. Z necelho 100 chrnnch a ohroench druh, zjitnch koncem 20.
let, se zatkem 70 let podailo ovit skoro 70%.

Piny rozdl v kvten 20. a 70. let je mon hledat pedevm ve skuten
probhajcch zmnch (vymizen nebo imigrace druh), ale i v odlin kvalit przkumu,
pokrocch v taxonomii a ve vjimench ppadech snad i v omylech v urovn (z zem
udvan, jinde v eskm stedoho neubvajc druhy Achillea setacea a Stipa pulcherrima
nebyly potvrzeny).
Celkovou pemnou krajiny, spojenou se zaloenm a provozovnm vsypky, bylo
nevratn znieno zem o rozloze nkolika km2 i s populacemi vzcnch a chrnnch rostlin,
kter se jinde v irokm okol nevyskytuj: Linum flavum, Scozonera hispanica, Clematis
recta, Anemone sylvestris, Aster amellus a dal v bv. chrnnm naleziti Blk, Scilla
vindobonensis, Leucojum vernum aj. v Debeskm dol atd. Od roku 1985, zvlt pak
v letech 1991-1994, uskutenil tm Boena (klub ekologickho sdruen Dt Zem) spn
transfer jmenovanch rostlin z Blku na vrch Trupelnk u Kulna a dajn i na dal lokality
15

(pat vrchu Kakov u Bliny a Lipsk hory u Mrskles). Jmenovan vlhkomiln druhy rostlin
z Debeskho dol byly peneseny k potoku u Razic.
Na stech zem, kter jsou dosud vsypkou nebo ppravnmi pracemi nepostien,
je vskyt stenotopnch druh ohroen pedevm expanz nitrofilnch a dalch ruderlnch
rostlin. Porosty blzk spoleenstvm sv. Carpinion a Genisto germanicae-Quercion se zdaj
bt expanzemi mn doten ne spoleenstva sv. Quercion pubescenti-petraeae.
Zusammenfassung
Die Umgebung des ehemaligen Dorfes Radovesice bei Blina wurde zum erstenmal in den
Jahren 1922-1930 vom botanischen Gesichtspunkt ausfhrlich durchstudiert (IMR 1931). Die nchste
botanische Durchforschung findet in den Jahren 1970-1971 statt, im Rahmen der sog.
Dokumentationsforschung des Gebietes vor dem Aufbau der angehenden Abraumkippe Radovesice
(KUBT et al. 1972).
Eine grssere Aufmerksamkeit wurde vor allem den selteneren Pflanzen gewidmet. Etwa 25%
von den 120 unter Schutz stehenden oder bedrohten Arten (Kategorien C1-C3 nach Prochzka 2001)
des Gebietes wurde erst whrend der Durchforschung in den Jahren 1970-71 festgestellt.. Zu den
wichtigsten neu entdeckten Arten gehren Arabis auriculata, Astragalus onobrychis, Atropa belladonna, Carex cespitosa, C. distans, Cruciata glabra, Galium tricornutum, Juncus sphaerocarpus,
Stipa dasyphylla, S. tirsa, Symphytum bohemicum und Triglochin palustre. Es ist auch gelungen, zu
Beginn der 70er Jahren fast 70% von den in den Jahren 1922-30 festgestellten geschtzten oder
bedrohten Arten wieder zu besttigen.
In den 90. Jahren wurde eine schnelle Invasion der nitrophilen Arten (Urtica dioica, Impatiens
parviflora, Galium aparine usw.) in die wrmeliebenden Wlder (vornehmlich die Gesellschaften des
Verbandes Quercion pubescenti-petraeae) beobachtet. Die Eichen-Hainbuchenwlder und azidophilen
Eichenwlder (Verb. Carpinion und Genisto germanicae-Quercion) werden durch die Invasion
gewhnlich deutlich weniger beschdigt. Die Strucher (Prunus spinosa, Rosa sp., Crataegus sp.
usw.) und nitrophilen Kruter dringen erfolgreich auch in die xerothermen Gesellschaften der
Steppenkahlflchen durch. Die Invasion luft hier nachweislich intensiver als in dem Mittelteil des
Bhmischen Mittelgebirges.

Literatura
KUBT K. /ed./ (1972): Dokumentan vzkum zem budouc Radovesick vsypky.- Severoes.
Pr., Litomice, 3: 1-160.
KUNCOV J. (1972): Lesy.- In: Dokumentan vzkum zem budouc Radovesick vsypky.
Severoes. Pr., Litomice, 3: 39-43.
PROCHZKA F. /ed./ (2001): ern a erven seznam cvnatch rostlin esk republiky (stav v roce
2000).- Proda, Praha, 18: 1-146.
ROUBNKOV O. (1972): Louky a subxerofiln travinn spoleenstva.- In: Dokumentan vzkum
zem budouc Radovesick vsypky. Severoes. Pr., Litomice, 3: 19-24.
IMR J. (1931): Kvtena Beziny a okol.- as. Nr. Mus., Praha, odd. prod., 105: 52-73, 98-140.

16

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 17-22, 2002

Zmny flry Novozmeckho rybnka bhem poslednch 50 let

Monitoring of changes of the flora in NPR Novozameck rybnk during last 50 years
Iva M a c h o v 1), Karel K u b t2)
1)
2)

Fakulta ivotnho prosted UJEP, 400 96 st n. L., e-mail: machova@fzp.ujep.cz

Pedagogick fakulta UJEP, 400 96 st n. L., e-mail: kubatk@pf.ujep.cz

Abstract
Vegetation of the fishpond Novozameck rybnk has been thoroughly studied three times
during the last 50 years (Deyl 1953, 1954; Kuncov 1975 and Kubt et Machov 1999). The
species found were sorted after their ecological requirements into 4 groups: aquatic species,
species of permanently inundated habitats, species of periodically inundated habitats and
species of other habitats (Graph No 1). The last group (other habitats) is very heterogeneous
and is further divided into 3 groups (Graph No 2): species of ruderal habitat, sand weeds,
psamophyts, and other, particularly meadow species. Increase in number of species of all
groups is a result of the more detailed research that has been carried out in 1997-1998. Newly
discovered species belong mostly to ruderal plants and weeds and were introduced into the
territory during construction works.
Novozmeck rybnk se nachz jihovchodn od esk Lpy na katastrlnm zem
obc Jesteb a Zahrdky. Byl zaloen pi soutoku Mlnskho a Bobho potoka
pravdpodobn za vldy Karla IV. okolo roku 1368 spolu s Dokeskm rybnkem, znmm
jako Mchovo jezero. Vznikl na tektonickm zlomu v Jestebsk brzd na mst pokrytm
bainami a slatinami. Le v nadmosk vce 250 m. Vmra vodn plochy je 313 ha. Ve
vlastnictv se stdaly lechtick rody, nap. ve 14. - 16. stolet jej vlastnil rod Vartenberk, v
17. stolet rod Valdtejn, v 17. - 18. stolet rod Kounic a v 19. - 20. stolet Lichtentejnov.

Prmrn hloubka rybnka je 1,01 m a objem vody 1,29 mil. m3 . Rybnk byl
naposledy itn v roce 1921. Jeho dal zanen ovlivnily i melioran pravy, kter
probhaly v okol. V letech 1928 - 1929 byl regulovn Mlnsk potok v dlce 6,2 km a
odvodnny pilehl pozemky. Nsledkem toho dolo k vysuen raelini. Protoe
melioran zazen nebyla udrovna, pestvala plnit svou funkci. Teprve v roce 1942
bylo koryto a kanly opt vyitny. Vlivem patn technologie dolo znovu ke
zmenovn propustnosti koryta a zanen rybnka splachy z pol, slokami
komunlnho odpadu a jlovmi kaly z pskovny. Dostaten objem vody pro chov ryb
byl zajiovn zvyovnm hladiny, co spolu s nekosenm luk vedlo k rozen
rkosin pedevm na louky podl Robeskho potoka na vchod lokality. V roce
1996 a 1997 byl rybnk vyputn, aby mohlo bt rekonstruovno stavidlo a upraveno
lovit pod hrz. Nyn se pipravuje program stenho odbahnn rybnka, kter by
umonil i plnj vlov.
Chov ryb a vskyt rostlin je ovlivnn mimo jin i prtonost rybnka. Zdren
vody v Novozmeckm rybnku je pouhch 9,9 dn. To neumouje vytvoen vt

17

biomasy zooplanktonu, proto je nevhodn pro chov kapr. Nzk obsah fytoplanktonu
je nahrazen velkm rozvojem vodnch makrofyt. Ve vod je vy obsah HCO 3 -, NO 3 -,
PO 4 - 3 , Na + , K+ , kter ad rybnk do skupiny eutrofnch rybnk (Rameov 1994).
Pvodn rezervace o rozloze 348 ha byla vyhlena 31. 12. 1933. Dle Plohy
vyhlky MP R .395/1992 Sb. ze dne 11. ervna 1992 bylo chrnn zem
pevedeno do kategorie nrodn prodn rezervace. Souasn plocha in 368,65 ha.
Pedmtem ochrany jsou vznamn ornitologick nalezit, rostlinn spoleenstva,
raelinit a slatinit. Je chrnn podle Ramsarsk mluvy.
Novozmeck rybnk je v botanickch pracch zmiovn pomrn asto. Soustavn
clen przkum probhl v poslednch 50 letech tikrt.
Deyl (1953) hodnotil Novozmeck rybnk jako oligotrofn, s bohat vyvinutou
kvtenou, kter je ponechn pirozenmu strnut. Vzhledem k tomu, e se jedn o
chrnn zem, je zde minimalizovn vliv lovka. Na vodn ploe se vyskytovaly velk
makrofyty; fytoplankton a drobn plovouc druhy svazu Lemnion byly mnohem vzcnj.
Na pechodn zaplavovanch mstech, kter byla plon nejrozshlej, se vyskytovaly
nejcennj druhy rostlin. Rkosiny, pedstavujc hlavn formaci na kontaktu vodn
plochy a soue, mly vzhledem k velk produkci biomasy znan vznam pi zanen
rybnka. Takto siln podmen plochy nebyly ani v 50. letech obhospodaovny.
Hospodsky vyuvny byly botanicky mn vznamn mokr louky s dominantnmi
zstupci rod Carex a Juncus a podmen pastviny u obce Zahrdky. Porosty na
vysychavch pscch s minimlnm hospodskm vyuitm, patc do du
Corynephoretalia canescentis a FestucoAstragaletalia arenarii, obsahovaly cenn druhy.
Sukces pechzely ve spoleenstva tdy Nardo-Callunetea a bory. Borov lesy byly
pemovny v pole.
Deyl (l. c.) konstatoval, e na druhov sloen m vliv hladina podzemn vody a gradient ivin. Vt
obsah ivin na vchodnm konci zem umouje rozvoj luk. Po proudu smrem k zpadu obsah ivin kles a
pevldaj oligotrofn druhy vetn druh raelini. Na suchch bultech dochz k uchycen devin, pevn z
rod Pinus a Betula. Na ivnjch stanovitch je sukcese ukonena rozvojem porost s dominantnm
zastoupenm Alnus glutinosa a druh rodu Salix. Rozsah devinnch porost Deyl (1953, 1954) neuvd.

Proti souasnmu stavu je zde zejm rozdl pedevm v me hospodskho vyuit

zem. Nyn je kosena jen nevelk st luk na severovchodnm okraji rezervace v rmci
programu Pe o krajinu, tedy nikoli jako zemdlsky vyuvan pozemky.
Dal, botanick przkum, dokonen v polovin 70. let (Kuncov 1975), byl zamen pevn
floristicky. Nejsou uvedeny trofick a dal charakteristiky stanovi ani probhajc zmny vegetace.
K vyuitelnosti prce pispv mapa vegetace. Autorka rozliuje porosty vodn hladiny, trvale a pechodn
zaplavovan rkosiny, louky s vysokou hladinou podzemn vody, louky na psitch pdch, keov formace
podl rkosin a okrajov lesky na psitch pdch. Vodn hladina je pokryt makrofyty ze 60%. Pechodn
zaplavovan rkosiny zaujmaj nejvt plochu, zvlt na vchod od rybnka. Podmen louky maj men
plochu a nachzej se na jihu a jihovchod u Jesteb. Louky se nekos, dochz k posunu v druhovm sloen.
Zvyuje se podl rod Juncus a Carex. Kee a stromy se do pechodn zaplavovanch rkosin i do
podmench luk. Proti obdob 50. let je ji omezeno hospodaen, kosen a pasen. Pole se nachzej mimo
rezervaci.

Oproti souasnmu stavu je nejvt rozdl v rozsahu porost se zastoupenm strom a

ke.To je patrn i na mapce rozen rostlinnch formac, kterou publikovala Kuncov (l. c.). Na
pechodn zaplavovan rkosiny, nachzejc se v sv., v. a jv. sti rezervace, navazuj na
such mstech pi severovchodnm okraji louky svazu Molinion. V souasnosti tyto louky
zaujmaj vrazn vt rozlohu ne v 70. letech, co odr pokles hladiny vody v tto sti.
Ve vlh sti rkosin probhla od vymapovn v 70. letech zmna, projevujc se masivnm
enm devin, pedevm nstupem spoleenstev svaz Salion cinereae a Alnion glutinosae.

18

V prci jsou urit nepesnosti. Napklad Alnus incana v zem ani v okol neroste,
v mapce chyb vyznaen polohy a porost Steleckho poloostrova, kde se nachzej bory,
podmen oliny a raelinn louky.
Vsledky floristickho przkumu z let 1997 98 zpracovali Kubt et Machov
(2002). Vegetace nebyla clen studovna, proto jsou rozliovny pouze velkoplon
formace rkosin, bainnch olin, kovitch vrb, mokrch luk a vodn hladiny. Do luk
svazu Molinion pronikaj deviny jak nronj na vodu (nap. Salix cinerea), tak i
nenron (Betula pendula a Pinus sylvestris). Rkosiny jsou velmi rozshl a msty
pmo na n navazuj porosty tdy Alnetea glutinosae nebo kulturn duboborov lesy.
en rkosu do luk je umonno jejich trvalm zaplavenm nsledkem poruen beh
Mlnskho potoka nebo konstantnm udrovnm vy hladiny vody v rybnku. Porosty
spoleenstev svaz Alnion glutinosae a Salicion cinereae jsou hodnoceny jako plon
nejvt po rkosinch. Mlo rozshl jsou raelinn a slatinn louky svazu Caricion
davallianae. Vzhledem k vyputn rybnka bylo mono sledovat sukcesi na obnaenm
dnu; druhov sloen indikovalo eutrofn usazeniny. Nejvt eutrofizace je pochopiteln
pi vtoku Bobho a Mlnskho potoka.
Hodnocen zmn flry vychz z kvalitativnho porovnvn vskytu vech druh rostlin, kter
byly zjitny pi przkumech v 50. letech (Deyl 1953, 1954), 70. letech (Kuncov 1975) a 90. letech
(Kubt et Machov 1999).
Vechny idiotaxony byly roztdny podle syntaxon, ve kterch se v zvislosti na svch
ivotnch nrocch pevn vyskytuj; zaazen do vegetanch jednotek (zpravidla na rovni du,
tdy nebo svazu) je podle Oberdorfera (Oberdorfer 1983). Nestejn ekologick amplituda druh,
vyskytujcch se v zem, je vyjdena rznm rankem syntaxon; zpis Phragmitetalia (Phragmition
communis) znamen, e v zem rostou (a do patin skupiny byly zaazeny) jak druhy eurytopnj,
vyskytujc se podle Oberdorfera pevn ve spoleenstvech du Phragmitetalia, tak i stenotopnj,
vzan pedevm na spoleenstva svazu Phragmition communis. Jmna syntaxon jsou uvedena podle
Moravec et al. (1995).
Krom takto zskanch podklad pro zaazen do jednoho z typ stanovi byl u kadho
taxonu uveden rok publikovn nlezu na Novozmeckm rybnku a index, kter umonil snadn
grafick vyjden. Data byla zpracovna s vyuitm programu EXCEL. Celkem bylo zpracovno 800
daj.
V grafu . 1 je na ose x vynesen typ stanovit (vodn plocha, trvale zamoken stanovit,
pechodn zamoken stanovit a ostatn stanovit). V grafu .2 jsou druhy z ostatnch stanovi
pedchzejcho grafu rozdleny do t skupin: 1. skupina - ruderln druhy a poln plevele, 2. skupina
- psamofyty na oligotrofnch psitch pdch a 3. skupina ostatn, vtinou lun druhy. V prvnm
z trojice sloupc je vyjden poet druh na pslunm stanoviti podle nlez Deyla (1953, 1954),
v druhm sloupci podle Kuncov (1975) a ve tetm sloupci podle Kubta a Machov (1999). Tato
metodika byla pouita s vdomm, e zvlt mokadn stanovit jsou stle velmi heterogenn a
zaslouila by si dal rozlenn.
Poet druh rostlin, rostoucch zpravidla ve vegetanch jednotkch Lemnion a Potametalia
(Nymphaeion albae), se pohybuje mezi 15 (1953, 1954) a 18 (1999). Poet druh trvale zamokench
stanovi, vyskytujcch se v syntaxonech Alnetalia glutinosae (Alnion glutinosae), MontioCardaminetea (Cardamino-Montion), Scheuchzero-Caricetalia fuscae (Caricion fuscae, Caricion
davallianae, Caricion lasiocarpae), Isoto-Nanojuncetea (Nanocyperetalia: Eleocharition ovatae,
Nanocyperion flavescentis), Phragmitetalia (Phragmition communis), Magnocaricion elatae,
Littoreletalia, Salicetalia purpureae, Scirpion maritimi, Sphagnetalia medii, Sparganio-Glycerion
fluitantis, je od 80 (1953,1954) do 105 (1999).
Na stanovitch vlhkch a pechodn zamokench se vyskytuje v jednotkch Aegopodion
podagrariae, Agrostietalia stoloniferae (Agropyro-Rumicion cispi), Alnion incanae, Bidentetalia
(Bidention tripartitae), Molinietalia (Calthion, Filipendulenion, Cnidion venosi, Molinion),
Convolvuletalia sepium (Senecion fluviatilis) 60 druh (1953,1954) a 100 druh (1999).

19

Do posledn skupiny byly zahrnuty vechny ostatn rostliny. Skupina byla nejpoetnj [od
105 (1953, 1954) do 150 (1999)] a velmi heterogenn, proto byla dle rozdlena. Vsledky jsou patrn
z grafu .2.
Prvn sloupce vyjaduj zastoupen ruderlnch druh a polnch plevel; obsahuj druhy,
vyskytujc se v jednotkch Artemisietea vulgaris (Dauco-Melilotion), Sisymbrietalia (Chenopodion
glauci, Sisymbrion officinalis), Polygonion avicularis.
Do skupiny psamofyt adme rostliny pskovcovch skal a suchch psitch stanovi vetn
nslednch sukcesnch stdi, vyskytujc se v jednotkch Bromion erecti, Corynephorion canescentis,
Cystopteridion, Cytiso-Pinetum, Festuco-Brometea (Festucetalia valesiacae), Koelerion glaucae,
Nardo-Callunetea (Nardetalia: Violion caninae; Genistion), Plantaginetalia majoris, SedoScleranthetea (Thero-Airion), Vaccinio-Piceetea (Piceion excelsae)
Obtn piaditeln druhy, vyskytujc se v jednotkch Agropyretalia repentis,
Arrhenatheretalia (Cynosurion, Polygono-Trisetion), Epilobietea angustifolii, Fagetalia sylvaticae
(Fagion), Galio-Alliarion, Prunetalia (Berberidion), Sambuco-Salicion caprae, Trifolio-Geranietea
(Origanetalia vulgaris: Geranion sanguinei, Trifolion medii), vyleujeme samostatn.
Ke konenmu zhodnocen jsou vyuiteln pedevm vsledky prac Deyla (1953, 1954) a
Kubta a Machov (1999). V porovnn s nimi udv Kuncov (1975) na vech stanovitch vrazn
ni poty druh. Nezaznamenala pedevm nkter bn druhy, kter se v dob vzkumu na
lokalit urit vyskytovaly, nap. Calamagrostis canescens, Calystegia sepium, Scirpus sylvaticus,
Sonchus arvensis, Stachys palustris, Succisa pratensis atd.
Zvr
Flra NPR Novozmeck rybnk byla bhem uplynulch 50 let detailn studovna tikrt
(Deyl 1953, 1954; Kuncov 1975 a Kubt et Machov 1999). Druhy, zjitn v jednotlivch obdobch,
byly roztdny podle jejich ekologickch nrok do 4 skupin (graf 1): druhy vodn, druhy trvale
podmench stanovi; druhy pechodn zaplavovanch stanovi a stanovi ostatnch. Posledn
velmi heterogenn skupina (Ostatn stanovit) je (v grafu 2) rozdlena na 3 skupiny: rostliny
ruderlnch stanovi a plevele, psamofyty a ostatn, pevn lun rostliny. Zven potu druh ve
vech skupinch je bezpochyby vsledkem detailnjho przkumu v letech 1997 - 1998.
Deyl (1953) zjistil jen mal poet vodnch druh rostlin, protoe ml monost sledovat
hydrofyty pouze ze behu. Pi vzkumu v 90. letech byl prvn vegetan seznu rybnk vyputn a
nsledujc rok vodn makrofyty nastupovaly jen velmi pomalu.
Trvale a pechodn zamoken stanovit vykazuj stejn trend, nrst potu zjitnch druh.
O nco vce se zvtil poet druh na pechodn zaplavovanch stanovitch, nebo plocha tohoto typu
stanovit se vznamn zvtila. Pinu zven potu taxon je pravdpodobn nutn hledat i
v podrobnji provedenm przkumu.
Na trvale mokrch stanovitch byly nov zjitny nap. Cardamine amara, Carex lasiocarpa,
Dryopteris cristata, Liparis loeselii, Pedicularis sylvatica, Salix triandra, Thelypteris palustris, na
pechodn zamokench a vlhkch nap. Alopecurus aequalis, Alopecurus geniculatus, Eupatorium
cannabinum. Vtina z nich na lokalit bezpochyby rostla i v 50. letech. Na eutrofnch sedimentech
obnaenho dna rostly pouze hojn nitrofiln jednolet druhy, zstupci flry psitch den letnnch
rybnk chybli prakticky pln.
Pro lokalitu nov jsou tak nkter ruderln druhy a poln plevele, kter sem byly zavleeny
teprve v posledn dob pi pikrmovn zve a stavebnch innostech, spojench s rekonstrukc
stavidla. Je pravdpodobn, e vtina z nich bhem krtk doby zase vymiz.
Kvantitativn zmny ve fle, tj. zmny v hojnosti jednotlivch druh, nebyly touto metodou
postieny. Se zarstnm devinami a s eutrofizac vody a lokality vbec dochz ke zmnm
kvalitativnm. Mezi 50. a 90. lety se postupn omezovalo a prakticky pln ustalo zemdlsk
vyuvn zem rezervace i mokrch luk v jejm nejblim okol. Realizovaly se zde velk investin
akce jako je stavba vodojem vetn pstupovch komunikac, vedouc k loklnmu snen hladiny
povrchov i podpovrchov vody, oprava technick pamtky vpustnho zazen rybnka vetn stavby
obslun komunikace pod hrz a poloen dlkovho plynovodu.

20

Graf 1: Poty druh na stanovitch typickch pro Novozmeck rybnk. Bli v textu.

180

Deyl (1953,1954)
Kuncov (1975)
Kubt et Machov(1999)

160
140
poet druh

120
100
80
60
40
20
0

vodn stanovit

trvale zamoken
stanovit

pechodn
zamoken
stanovit

ostatn stanovit

Graf 2: Zastoupen ruderlnch, psamofilnch a ostatnch mezofilnch (pevn lunch) druh. V grafu 1 jsou
uvedeny jako druhy ostatnch stanovi.

70

poet druh

60
50

Deyl (1953,1954)
Kuncov (1975)
Kubt et Machov(1999)

40
30
20
10
0
ruderln a pleveln druhy

psamofyty

21

ostatn druhy (lun)

Literatura

Deyl M. (1953): Hlen o pedbnm przkumu na eskolipsku. I. Novozmeck rybnk.12 p., ms. (Depon. in AOPK R Praha.) /Dodaten pipojen tituln list s nzvem
Botanick przkum rezervace Novozmeck rybnk; tak je nkdy rukopis citovn./
Deyl M. (1954): Druh zprva o vzkumu reservace Novozmeck rybnk.- 5 p., ms. (Depon.
in AOPK R, stedisko st n. L.)
Kuncov J. (l975): Botanick inventarizan przkum sttn prodn rezervace Novozmeck
rybnk na eskolipsku. - Sborn. Severoes. Mus. - Pr. Vdy, Liberec, 7: 51-60.
Kubt K. et Machov I. (2002): Cvnat rostliny nrodn prodn rezervace Novozmeck
rybnk. Proda, Praha. [V tisku.]
Moravec J. et al. (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen.Severoes. Pr., Litomice, suppl. 1995: 1-206.
Oberdorfer E. (1983): Pflanzensoziologische Exkursionsflora.- Ulmer, Stuttgart, 1051 p.
Rameov J. (1994): Srovnn t rybninch ekosystm.- 39 p., ms. (Dipl. pr.; depon. in FP
UJEP st n. L.)

22

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 23-31, 2002

Botanick inventarizan przkum Vpenky u Kovsk

Botanische Durchforschung des ehemaligen Kalkwerkes Vpenka bei Kovsk
estmr O n d r e k
Okresn muzeum, Palackho 86, 430 01 Chomutov, e-mail: muzeumchom@pvtnet.cz

Popis zjmovho zem

V celm chomutovskm okrese byl v minulosti vpenec dobvn jen na nkolika
pozoruhodnjch mstech (Rjov, Vykmanov, hoany, Kalek, Libdice). Loiska vpence
zde mla vdy jen mstn vznam. Z botanickho hlediska je nejvznamnj lokalita vpence
u Kovsk.
Zkouman zem se nalz asi 2 km jihozpadn od Kovsk (cca 1 km JZ od
eleznin stanice), v bezprostedn blzkosti lesn silniky. Vystupuje zde krystalick zrnit
vpenec ve smru zhruba ZSZ-VJV. Vpenec, v jeho nadlo jsou muskovitick svory
s hojnmi kemennmi okami, je na styku se svorem deskovit odlun a tmav pruhovan,
msty zrudnn vtrouenm galenitem. Jeho loisko zde bylo ji v minulosti vyteno.
Trvalm dokladem o jeho vskytu je v souasn dob star Vpenka (chrnn jako kulturn
pamtka), vlastn lom a odvaly hluiny (severn a zpadn od lomu). Na zven obsah
vpnku v pd poukazuje i sloen rostlinnch spoleenstev, a to nejen ve vlastnm lomu, ale
i na pilehlch odvalech a na cestch, kudy byl vpenec doven.
Okol Vpenky se ad ke klimatick oblasti CH 6 (chladn oblast s krtkm, mrn
chladnm vlhkm ltem, s dlouhm pechodovm obdobm s chladnm jarem a mrn
chladnm podzimem a s dlouhou zimou s dlouhm trvnm snhov pokrvky). Prmrn
ron teplota in 4 - 5o C a prmrn ron hrn srek dosahuje tm 1000 mm.
Pkr skalnat stny bvalho lomu jsou dnes siln zarostl nletem devin
(pedevm Picea abies, Betula pendula a vzcnji i Fagus sylvatica, Pinus sylvestris, Salix
caprea, Populus tremula), v jejich podrostu pevldaj kapradiny (Athyrium filix-femina,
Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas) a etn mechy. Druhov bohat jsou ploiny a
zazemn strn na jinm okraji lomu s prodlou smrinou, v jejm podrostu je hojn
zastoupena Luzula sylvatica, Calamagrostis villosa, ale i Moneses uniflora, Orthilia secunda
a dal.
Druhov nejpestej je fragment louky na dn v zadn sti lomu (s vskytem
Dactylorhiza fuchsii, Gentianella amarella subsp. amarella, Gymnadenia conopsea aj.). Do
potku 80. let bylo dno lomu a pilehl odval vypsny ovcemi z blzk hjovny. Po
ukonen tby zaala louka v lomu rychle zarstat nletem smrku ztepilho.
Za stavbou star Vpenky je smrem do lomu krter, siln zarostl smrkem
ztepilm.
Odval a louka na S okraji lomu byl ped cca 15 20 lety rekultivovn oszen
smrkem pichlavm. Vtina vzcnjch druh (jako nap.: Gentianella amarella subsp.
amarella, Lycopodium clavatum a dal) zde ji vyhynula.
Zpadn a severozpadn od lomu (soubn se souasnou silnikou) vede star cesta,
zarstajc msty pozvolna nletem devin (pedevm opt smrkem ztepilm), ale dosud s
23

vskytem vznanch rostlin (Gentianella amarella subsp. amarella, Ophioglossum

vulgatum, Listera ovata aj.).
V jin sti tto cesty (v blzkosti star rozboen budovy) se vytvoil nepatrn
fragment horskho listnatho lesa, kde ve stromovm pate dominuje javor klen, s typickm
bylinnm podrostem (Actea spicata, Poa remota, Ranunculus lanuginosus a dal).
Odval mezi souasnou silnikou a starou cestou, zpadn od lomu, je zarostl nletem
smrku ztepilho. V jeho podrostu byl zaznamenn Epipactis atrorubens, Moneses uniflora aj.
Posledn posuzovanou mikrolokalitou je irok cesta mezi Vpenkou a potokem ern
voda, kter tvo ve strni ostrou serpentinu. Od serpentiny k potoku se hojn vyskytuje i
Gentianella amarella subsp. amarella.
Cel zjmov zem le v zkladnm poli sovho mapovn 5544/c. Nadmosk
vka zem in 856 895 m n. m.
Vpencov lom v malebnm prosted na hebeni Krunch hor ji del dobu
pitahuje pozornost tbornk a vletnk. Proto byl cel jeho arel zaregistrovn na RP
Ok Chomutov jako vznamn krajinn prvek.
Floristicko-fytogeografick charakteristika
Podle rekonstruknho uspodn pirozen vegetace (MIKYKA et al. 1969)
pokrvaly zjmov zem bikov buiny (Luzulo-Fagion), kter pechzely na ve
poloench mstech v acidofiln horsk buiny (Luzulo-Fagetum montanum, VerticillatoFagetum). Podl potoka ern voda se uplatovaly luhy a oliny (Alno-Padion).
Ostrvkovit, v mstech ternnch depres se ztenm odtokem povrchov vody a v blzkosti
prameni, se vyvinuly podmen smriny (Sphagno-Piceetum).
ir okol zjmovho zem spad podle novho fytogeografickho lenn pro ely
Flry R (SKALICK 1988) do oreofytika, do fytogeografickho okresu 85. Krun hory.
Dosavadn botanick vzkum
Pestoe prvn konkrtn floristick daje z hebenovch parti Krunch hor pochzej
ji z poloviny 19. stolet (ORTMANN 1842, KNAF 1857 1858, GLCKSELIG 1863, REUSS
1867) a jsou z vt sti shrnuty v elakovskho Prodromu (ELAKOVSK 1868 1883),
nen v nich obsaen dn konkrtn daj z Vpenky u Kovsk. Podobn tak popsal bez
vtho zjmu jej okol ve sv studii vnovan Krunm horm Domin (DOMIN 1905, 1907);
uvedl zde jen nkolik mlo bnch druh z paseky na behu potoka ern voda zpadn od
Vpenky.
Rzn mstn vlastivdy (i jejich rukopisy), kter byly pipravovny a vydvny v 1.
polovin 20. stolet (HADEE 1943, HOSSNER 1931, KLEMENT 1930, KUNZ 1921, 1923,
STERNEK 1938) bu ji svm zemnm rozsahem k Vpence nedosahuj, nebo opt
neobsahuj dn konkrtn daje.
Prvn dostupn floristick daje jsou tak obsaeny a ve Zprv o bryologickm kurzu
v Kovsk (ROUBNKOV, VCHOV et LORBER 1968), kter zde podala Severoesk
poboka eskoslovensk botanick spolenosti. Z cvnatch rostlin je vak ze zkoumanho
zem uveden pouze jedin druh Corallorhiza trifida (1968 astn LIT).
Z konce 60. let tak pochzej prvn daje o vskytu chrnnch rostlin z Vpenky a jejho
okol zaznamenan na kartch ochranskho mapovn okresu Chomutov. Jsou od konzervtor sttn
ochrany prody Milana Jindry a Josefa Lorbera a tkaj se druh Epipactis atrorubes (1969),
Gentianella campestris a G. amarella (1966), Gymnadenia conopsea (1969), Listera ovata (1969) a
Primula elatior (1966).

24

V roce 1988 se ve Vejprtech konal mal floristick kurz Severoesk poboky a jedna
z exkurznch tras vedla t do Vpenky. Pi exkurzi zde bylo zaznamenno 61 taxon vych
rostlin (nap.: Arabis hirsuta, Dactylorhiza fuchsii, Gentianella amarella, Gymnadenia
conopsea, Homogyne alpina, Listera ovata, Moneses uniflora, Orthilia secunda, Turritis
glabra a dal).
Nkolik mlo floristickch daj z Vpenky a jejho okol se podailo vyptrat i
v herbovch sbrkch. Ze sbrky pana Frantika ervenho se jedn nap. o nlez
Corallorhiza trifida (okraj lesn cesty cca 50 m ped Vpenkou, 1962), Epipactis atrorubens
(na paloucch kolem vpenky, hojn, 1962), Gentianella campestris (palouky kolem
Vpenky, hojn, 1962), Moneses uniflora (ve Vpence, 1972). V herbi Karlovarskho
muzea nap.: Anthriscus nitida (Vpenka, lom 1990 Pivokov MKV). Uvdny jsou zejmna
prvonlezy.
Metodika
Nomenklatura latinskch nzv rostlin je pevn podle Neuhuslov a Kolbeka
(NEUHUSLOV, KOLBEK et al. 1982). Pi zhotovovn fytocenologickch snmk jsem pouil
upravenou sedmilennou stupnici abundance a dominance podle Braun-Blanqueta.
V abecedn uspodanm pehledu taxon vych rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhy
zjitn v prbhu vzkumu (2000) a vpisky z autorovch botanickch vzkum danho zem
v letech 1985 1999. Seznam je dle doplnn o druhy zaznamenan pi mapovn zvlt chrnnch
druh rostlin v okrese Chomutov v 60. 80. letech a o literrn daje.
Hvzdikou (*) jsou oznaeny taxony zaznamenan ve vpencovm lomu pi exkurzi
Severoesk poboky SBS v roce 1988. V (zvorce) jsou uvedeny taxony, jejich vskyt se bhem
przkumu nepodailo ovit. Otaznk (?) ped nzvem rostliny oznauje pochybn, nedoloen nebo
neoven daj.

Tun jsou v pehledu oznaeny druhy zvlt chrnn (podle vyhlky . 395/1992 symbol za taxonem zna: 2 - druh siln ohroen, 3 - druh ohroen) a taxony zaazen do
ernho a ervenho seznamu cvnatch rostlin R (PROCHZKA F. [ed.] 2001) - symbol za
taxonem zna: C1 - taxon kriticky ohroen, C2 - taxon siln ohroen, C3 - taxon
ohroen). Tun jsou uvedeny i nkter druhy regionln vznan. K tmto taxonm je na
konci pehledu pipojen krtk koment.
Sbrny byly pedevm kritick taxony vyadujc podrobnj taxonomick studium
(Alchemilla sp., Hieracium sp. aj.); uloeny jsou v herbi Okresnho muzea v Chomutov
(CHOM).

Pehled rostlinnch formac

Ve zkoumanm zem byly zapsny tyi fytocenologick snmky, kter
charakterizuj:
A. pestr pirozen lun spoleenstvo na dn bvalho lomu;
B. fragmenty odumrajcch smrin na ploinch bvalho lomu;
C. smrinu na odvalu Vpenky Z od lomu;
D. spoleenstvo s Ophioglossum vulgatum na star neuvan cest od Vpenky ke
Kovsk.
A. Pklad druhovho sloen bohatho lunho spoleenstva na dn lomu (snmek . 1)
Sklon 0, plocha 25 m2, E2 = 10%, E1 = 90%. 30. 8. 2000.
E2: Picea abies 10%.
25

E1: Cirsium heterophyllum 3, Melampyrum sylvaticum 2, Agrostis capillaris 2, Leontodon

hispidus subsp. hispidus 2, Ranunculus acris 2, Euophrasia rostkoviana 2, Veronica chamaedrys 2,
Anthoxanthum odoratum 1, Briza media 1, Dactylis glomerata 1, Gymnadenia conopsea 1, Heracleum
sphondylium 1, Leucanthemu ircutianum 1, Luzula sylvatica 1, Trifolium pratense 1, Tussilago farfara
1, Vicia cracca 1, Achillea millefolium +, Campanula rotundifolia +, Hieracium murorum +,
Leontodon hispudus subsp. hastilis +, Listera ovata +, Lotus corniculatus +, Pimpinella saxifraga +,
Polygala vulgaris +, Rhinanthus minor +, Carum carvi r, Dactylorhiza fuchsii r.

B. Pklad druhovho sloen odumrajcch smrin na ploinch bvalho lomu (snmek .

2)

Sklon 0, plocha 25 m2, E3 = 15%, E2 = 5%, E1 = 95%. 30. 8. 2000.

E3: Picea abies 15%, E2: Rubus idaeus 5%.
E1: Calamagrostis villosa 3, Cirsium heterophyllum 3, Luzula sylvatica 3, Veronica
chamaedrys 2, Achillea millefolium 1, Dactylis glomerata 1, Senecio ovatus 1, Agrostis capillaris +,
Briza media +, Campanula rotundifolia +, Leucanthemum ircutianum +, Moneses uniflora +,
Ramischia secunda +, Vaccinium myrtillus +, Epilobium montanum r, Lotus corniculatus r,
Ranunculus acer r.

C. Smrina na odvalu vpenky Z od lomu (snmek . 3)

Sklon 50, plocha 25 m2, E3 = 90%, E2 = 5%, E1 = 20%. 30. 8. 2000.
E3: Picea abies 90%, E2: Picea abies 5%.
E1: Hieracium murorum 2, Melampyrum sylvaticum 2, Luzula sylvatica 1, Moneses
uniflora 1, Mycelis muralis 1, Epipactis atrorubens +, Ramischia secunda +, Fragaria vesca
r.
D. Spoleenstvo s Ophioglossum vulgatum na star neuvan cest od Vpenky ke Kovsk
(snmek . 4)

Sklon 5, plocha 2 m2, E1 = 70%. 28. 6. 2000.

E1: Lotus corniculatus 2b, Plantago lanceolata 2, Ophioglossum vulgatum 2,
Trifolium pratense 2, Vicia cracca 2, Achillea millefolium 1, Arrhenatherum elatius 1,
Festuca rubra 1, Leucanthemum ircutianum 1, Linum catharticum 1, Ranunculus repens 1,
Deschampsia cespitosa +, Rhinathus minor +, Heracleum sphondylium r, Taraxacum sect.
Ruderalia r.
Pehled zjitnch taxon
Pro ely tto prce byl vpencov lom a jeho okol rozdlen na 6 dlch lokalit:
1. vlastn vpencov lom s ruinou pece (jin st parcely 983/3);
2. nevhodn zalesnn lada a odval pi S okraji lomu (severn st parcely 983/3);
3. star dnes ji nepouvan cesta od Vpenky k ndra D Kovsk (parcela 1170);
4. smrinou zarstajc odval Vpenky Z od lomu (JZ st parcely 973/2);
5. devinami zarostl prostranstv v okol rozboenho domu Z od lomu v serpentin
cesty;
6. serpentina v souasnosti uvan turistick cesty mezi lomem a potokem ern voda
(st parcely 1165).
Acer pseudoplatanus: 1, 3, 5, 6 - Actea spicata: 1, 5 - Agrostis capillaris: 1, 3, 6 *Achillea millefolium: 1, 3 - Achillea ptarmica: 3, 6 - Ajuga reptans: 1, 3 Alchemilla cf.
baltica: 3 (det. P. Havlek) - Alchemilla micans: 1 (det. P. Havlek) - Alchemilla
monticola: 1, 3 (ve det. P. Havlek) Alchemilla vulgaris: 3 (det. P. Havlek) - Alnus
incana: 6 - *Anthoxanthum odoratum: 1, 2, 3 - Anthriscus nitida: 1, 5, 6 - *Anthriscus
26

sylvestris: 1 - *Arabis hirsuta: 1, 6 - Arrhenatherum elatius: 3 - Athyrium filix-femina: 1, 3 *Avenula pubescens: 1, 3.

Bellis perennis: 1, 6 - Betula pendula: 1, 2, 3 - *Briza media: 1, 3.
Calamagrostis epigeios: 3 - Calamagrostis villosa: 1, 3 - *Campanula rotundifolia: 1, 2, 3
- *(Cardamine flexuosa): 1 - Carex muricata agg.: 5 - Carex pallescens: 1, 5 - *Carum carvi:
1, 3 - Cerastium holosteoides: 1 Chaerophyllum hirsutum: 1, 2, 3 Chamerion
angustifolium: 3 Chenopodium bonus-henricus: 1 - Cicerbita alpina: 6 - Cirsium arvense: 3
- Cirsium heterophyllum: 1, 3 - Cirsium oleraceum: 3, 6 - Cirsium palustre: 1, 3, 5 - Cirsium
vulgare: 2 - Cirsium x affine: 3 - Cirsium x wankelii: 3 - Colchicum autumnale: 1 (Corallorhiza trifida): 1 - Crepis paludosa: 3 - *Crepis succisifolia: 1, 2 - *Cynosurus
cristatus: 1, 6.
*Dactylis glomerata subsp. glomerata: 1, 3 - *Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii: 1 Deschampsia cespitosa: 1, 3 - Deschampsia flexuosa: 1 - Dryopteris dilatata: 1, 3, 4 Dryopteris filix-mas: 1, 3.
*Epilobium montanum: 1, 3, 4 - Epipactis atrorubens: 1, 4 - Equisetum arvense: 3 *(Erigeron acris): 1 - Euphrasia rostkoviana: 1 , 3.
Fagus sylvatica: 1 - Festuca pratensis: 1, 3 - Festuca rubra: 1, 3 - Filipendula ulmaria
subsp. denudata: 6 - Fragaria vesca: 1, 3, 4.
*Galium pumilum: 1, 2, 6 - Galium saxatile: 2 - Galium uliginosum: 3 - *Gentianella
amarella subsp. amarella: 1, 2, 3, 6 - (?Gentianella campestris): 1 - Geranium robertianum:
1, 5 - *Geranium sylvaticum: 1, 2, 5 - *Geum rivale: 5 - *Gymnadenia conopsea subsp.
conopsea: 1 - Gymnocarpium dryopteris: 1.
*Heracleum sphondylium: 1, 3 - *Hieracium lachenalii: 3 - *Hieracium murorum: 1, 3, 4
- Hieracium pilosella: 1 - Hieracium sp.: 1 - *(Homogyne alpina): 1 - Hypericum
maculatum: 1, 2.
Impatiens noli-tangere: 1, 5.
Jacea phrygia: 6 - Juncus articulatus: 6.
Knautia arvensis: 1, 2.
*Lathyrus pratensis: 1, 2, 3, 6 - Leontodon autumnalis subsp. autumnalis: 3 - *Leontodon
hispidus subsp. danubialis: 1, 3 - *Leontodon hispidus subsp. hispidus: 1, 3 - Leucanthemum
ircutianum: 1, 3 - Linaria vulgaris: 1 - *Linum catharticum: 1, 3 - *Listera ovata: 1, 3, 6 *Lotus corniculatus: 1, 2, 3 - Luzula campestris: 3 - *Luzula luzuloides: 1, 3 - Luzula pilosa:
1, 2, 3 - *Luzula sylvatica: 1, 2, 3, 4 - (Lycopodium clavatum): 1, 2 - Lychnis flos-cuculi: 3.
Maianthemum bifolium: 1 - Medicago lupulina: 1 - *Melampyrum sylvaticum: 1, 3 *Melandrium rubrum: 1, 3, 4, 6 - Meum athamanticum: 6 - Moehringia trinervia: 1 *Moneses uniflora: 1, 4 - *Mycelis muralis: 1, 3, 4 - Myosotis nemorosa: 1, 2, 5.
Ophioglossum vulgatum: 3 - *Orthilia secunda: 1, 4 - Oxalis acetosella: 1.
*Phyteuma nigrum: 1, 5 - *Phyteuma spicatum: 1, 5 - Phyteuma x adulterinum: 5, 6 *Picea abies: 1, 3, 4 - Picea pungens: 2, 3 - *Pimpinella saxifraga: 1, 2, 6 - Pinus sylvestris:
1 - Plantago lanceolata: 1, 3 - Plantago major subsp. major: 1 - *Plantago media: 1, 2 - Poa
nemoralis: 1, 5 - Poa pratensis: 1, 3 - Poa remota: 5 - Poa trivialis: 5 - *Polygala vulgaris: 1
- Populus tremula: 1 - Primula elatior: 1, 3, 5, 6 - *Prunella vulgaris: 1, 3.
*Ranunculus acris: 1, 3 - Ranunculus lanuginosus: 5 - *Ranunculus repens: 1, 3 Rhinanthus minor: 1, 3 - Rosa subcanina: 3 - Rubus idaeus: 1, 3 - *Rumex acetosa: 1, 5 Rumex obtusifolius: 3.
Salix aurita: 3 - Salix caprea: 1, 5, 6 - Salix purpurea: 6 - *(Sanguisorba minor): 1 Scrophularia nodosa: 2 - Senecio ovatus: 1, 3, 4 - Sonchus arvensis: 1 - Sorbus aucuparia: 1,
3 - *Stellaria graminea: 1, 3 - Stellaria nemorum: 5.

27

Tanacetum vulgare: 3 - Taraxacum sect. Ruderalia: 1, 3 - *Thymus pulegioides: 1 *Tragopogon pratensis: 1 - *Trifolium aureum: 1 - Trifolium medium: 2, 3, 6 - *Trifolium
pratense: 1, 3 - *Trifolium repens: 1, 3 - Trifolium spadiceum: 1, 2, 3, 6 - Trisetum
flavescens: 3 - *(Turritis glabra): 1 - Tussilago farfara: 1, 3.
*Urtica dioica: 1, 3.
Vaccinium myrtillus: 1, 2, 3, 4 - Vaccinium vitis-idaea: 1, 2 - Valeriana excelsa subsp.
procurrens: 1, 3, 4 - (?Valeriana officinalis): 1 - * (?Valeriana sambucifolia): 3 - *Veronica
chamaedrys: 1, 3 - *Veronica officinalis: 1 - *Vicia cracca: 1, 3 - *Vicia sepium: 1, 3 - Viola
tricolor: 3.
Komente k vybranm taxonm
Alchemilla cf. baltica (kontryhel baltsk) C1- rostliny blzk tomuto taxonu byly
nalezeny na star cest k Vpence, SZ od lomu. Populaci je nutno dle sledovat.
Anthriscus nitida (kerblk lesn) - v zjmovm zem a jeho okol zaznamenn bhem
przkumu na vce mstech. V zjmovm zem ji dve zaznamenn Pivokovou (1990
Pivokov MKV). Z fytogeografickho okresu Krun hory vak nebyl dosud udvn
(SLAVK 1997).
Arabis hirsuta (husenk chlupat) - roztrouen a hojn se vyskytuje v termofytiku a
mezofytiku, v oreofytiku je vzcn, asto jen zavleen. Z fytogeografickh okresu Krun
hory udvn pouze z Vpenky. Vyskytuje se zde i v souasnosti (prvn zde byl zaznamenn
pi floristickm kurzu Severoesk poboky SBS v roce 1988), pi przkumu byl
zaznamenn i v zezu cesty Z od Vpenky.
Corallorhiza trifida (korlice trojklan) - 2, C2 - z Vpenky a jejho okol udvna
dvakrt v 60. letech. Pozdji ji nebyla ovena.
Crepis succisifolia (karda ertkusolist) C3 - roztrouen se vyskytuje na
mezofilnch a mrn podmench horskch a podhorskch loukch.
Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii (prstnatec Fuchsv) - 3- poprv byl v zjmovm
zem zaznamenn na louce v lomu pi floristickm kurzu Severoesk poboky v roce
1988. Velmi vzcn se zde vyskytuje dodnes.
Epipactis atrorubens (krutk tmavoerven) - 3, C3 - prvn daje jsou opt z 60. let,
zpravidla v potu cca 3 10 jedinc. Bhem przkumu byl jeho vskyt potvrzen v lomu,
v mlk prohlubni zarostl smrkem ztepilm (22 jedinc) i na zarostlm odvalu Z od
Vpenky (5 jedinc).Z dvjch daj: bval lom i odval, 5 10 jedinc (Jindra 1969); 3
jedinci na odvalu (Jindra 1988).
Gentianella amarella subsp. amarella (hoeek zahokl) - 2, C1; Gentianella
campestris (hoeek ladn) - 1, C1 - prvn daje o hojnm vskytu hoek v okol Vpenky
jsou opt z herbe ervenho, z roku 1962. Od roku 1966 je tak zaznamenn na kartch
chrnnch rostlin okresu Chomutov. Hoeek zahokl zde rostl na 4 dlch lokalitch
v potu sto a nkolik set jedinc. Postupn byl vyhuben na rekultivovan louce a odvalu pi
S okraji vpenky. Ve vlastnm lomu se jeho poty, tak jak dochz k zarstn devinami, ji
nkolik let sniuj (v letonm roce zde bylo napotno 8 jedinc). Naopak na star (dosud
obas uvan) i turistick cest (vyuvan v poslednch letech hlavn cyklisty na horskch
kolech) populace hoeku stagnuj a mrn posiluj. Zajmav je i taxonomick hodnocen
tohoto druhu. Pvodn byl z vpenky udvn pouze hoeek ladn (Gentianella campestris),
ale vechny odbornky revidovan herbov poloky i rostliny posuzovan na lokalit byly
bez vhn ureny jako Gentianella amarella subsp. amarella. Zajmav je vak i doba
kveten. Zdej populace hoek kvete piblin o 2 msce dve ne na nkolik km
vzdlenm vrchu Mdnk, i na jinch lokalitch v SZ echch.

28

Gymnadenia conopsea subsp. conopsea (ptiprstka eulnk) - 3, C3 chomutovskmi ochrnci (Jindrou a Lorberem) je evidovna z louky v lomu od roku 1969
(20 30 jedinc - Jindra 1969; 5 ex. - 1987 Ondrek; 16 kvetoucch jedinc - 1990 Jindra; 5
jedinc 1992 Ondrek; 15 rostlin 1999 Jindra). V roce 2000 zde bylo zaznamenno 17
kvetoucch ptiprstek.
Homogyne alpina (poblice alpsk) - zaznamenna v lomu opakovan v 80. letech
(1987 Ondrek, 1988 kurz Severoesk poboky SBS). Bhem przkumu se jej vskyt
nepodailo ovit.
Lycopodium clavatum (plavu vidlaka) - zaznamenna Jindrou na odvalu na S okraji
lomu. V poslednch letech zde ji nebyla potvrzena. Sm jsem ji jedenkrt (roku 1987)
pozoroval v lomu.
Meum athamanticum (koprnk ttinolist) - 3 - dosti vzcn se vyskytuje na irok
turistick cest od Vpenky k potoku ern voda.
Moneses uniflora (jednokvtek velekvt) - 2, C1 - prvn doklad z Vpenky je
v herbi ervenho z roku 1972. V souasn dob se vyskytuje jednokvtek velekvt dosti
hojn v lomu (na pat J a JV strn a v prohlubni zarostl smrkem). Nov byl v potu 20
jedinc zaznamen ve smrin na odvalu Z od lomu.
Ophioglossum vulgatum (had jazyk obecn) - 3, C2 - tento druh byl nov
zaznamenn na star cest SZ od lomu. Vyskytuje se zde dosti hojn v pruhu cca 11 x 2 m .
Z fytogeografickho okresu Krun hory nebyl dosud udvn. V chomutovskm okrese byl
naposledy zaznamenn pi floristickm kurzu SBS v roce 1977 v Kadani, na loukch u
samoty Na Sklpku. Tato lokalita ji ped lety zanikla postupem dol.
Phyteuma nigrum (zvonenk ern) C3 - roztrouen a dosti hojn se vyskytuje na
loukch i v irm okol zjmovho zem.
Poa remota (lipnice oddlen) C3 - bhem przkumu v roce 2000 zaznamenna
v potu 10 jedinc na mrn vlhkm stanoviti v malm listnatm lesku u rozboenho domu
Z od Vpenky. V okrese Chomutov vzcn druh evidovan pouze na 3 lokalitch.
Primula elatior (prvosenka vy) - dosti hojn ve Vpence, v jejm okol pedevm
v okol cest a na okrajch lesnch porost. Ji dve odtud udvna Jindrou pi mapovn
chrnnch druh rostlin (1966 velmi hojn).
Trifolium spadiceum (jetel katanov) C3 - roztrouen a dosti hojn se vyskytuje
na loukch i v irm okol zjmovho zem.
Valeriana excelsa subsp. procurens (Valeriana sambucifolia, Valeriana officinalis) vechny rostliny sebran v lomu Vpenka a jeho okol uloen v herbi Okresnho muzea v
Chomutov determinoval RNDr. J. Holub, CSc. jako Valeriana excelsa subsp. procurrens
(kozlk vbkat chlupat). Domnvm se, e k tomuto taxonu meme piadit vechny
star daje V. sambucifolia (Ondrek 1990) a V. officinalis (1990 Pivokov MKV).
Z fytogeografickho okresu Krun hory nebyl tento taxon dosud udvn.
Souhrn
Ve vlastnm vpencovm lomu bylo k 30. 10. 2000 zaznamenno 116 taxon
cvnatch rostlin.V celm posuzovanm zem bylo zaznamenno celkem 158 rostlinnch
taxon. Z tohoto potu je:
1. podle vyhlky MP R . 395/1992 7 druh zvlt chrnnch
siln ohroen Gentianella amarela subsp. amarella a Moneses uniflora
ohroen - Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, Epipactis atrorubens, Gymnadenia
conopsea subsp. conopsea, Meum athamanticum a Ophioglossum vulgatum

29

2. podle ernho a ervenho seznamu cvnatch rostlin R (PROCHZKA 2001) 9 taxon

ohroench
kriticky ohroen - Gentianella amarella subsp. amarella a Moneses uniflora
siln ohroen - Ophioglossum vulgatum
ohroen - Crepis succisifolia, Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea subsp.
conopsea, Phyteuma nigrum, Poa remota a Trifolium spadiceum.
Bhem przkumu se nepodailo ovit i potvrdit vskyt nsledujcch chrnnch a
ohroench druh: Corallorhioza trifida a Gentianella campestris. Z ostatnch taxon pak
Cardamine flexuosa, Erigeron acris, Homogyne alpina, Lycopodium clavatum, Sanguisorba
minor a Turritis glabra.
Zvr
Jako jednoznan pozitivn se jev dosud proveden asanan zsahy (kosen a
vyhrabvn poseen biomasy). V nsledujcch letech bych doporuoval uveden asanan
zsahy opakovat a doplnit je o mechanick naruovn drnu v blzkosti populac hoeku
zahoklho. V nejbli dob bude t nutn pistoupit k redukci nletovch smrk ztepilch.
Lokalita si uchovv pirozen charakter s bohatm vskytem zvlt chrnnch a
vznamnch druh vych rostlin.
Zusammenfassung
Im Kalkwerk zu Kovsk und in seiner nchsten Umgebung waren zum 30. 10. 2000 gesamt
158 Taxa von Gefsspflanzen registriert, von denen 7 geschtzte
Arten nach der
Durchfhrungsverordnung zum Gesetz No. 114/92 sind - stark gefhrdete Gentianella amarela subsp.
amarella und Moneses uniflora, gefhrdete Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, Epipactis atrorubens,
Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Meum athamanticum und Ophioglossum vulgatum.
In der Schwarzen und Roten Liste der Gefsspflanzen der Tschechischen Republik
(PROCHZKA F. [ed.] 2001) sind 9 Taxa eingereiht in der Kategorie kritisch bedrohte Gentianella
amarella subsp. amarella und Moneses uniflora, stark gefhrdete Ophioglossum vulgatum, gefhrdete
Crepis succisifolia, Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Phyteuma nigrum,
Poa remota und Trifolium spadiceum.
Zu den besonders interessanten Funden gehrten Alchemilla cf. baltica (es ist ntig die
Richtigkeit der Bestimmung zu berprfen), Gentianellla amarellla subsp. amarella (interessante
Population, die schon am Ende Juni und im Juli blht) und Ophioglossum vulgatum (die erste Angabe
von der tschechischen Seite des Erzgebirges).
Corallorhioza trifida war im Kalkwerk nur in den Jahren 1962 und 1968 gefunden.
Der Zustand der Vegetation war durch den Assanationseingriffen (Mhen und Abschaffung
der Biomasse) verbessert.
Literatura
ELAKOVSK L. (1868-1883): Prodromus kvteny esk 1-4.- Praha.
DOMIN K. (1905): Das bhmische Erzgebirge und sein Vorland. Eine phytogeographische Studie.Praha.
HEJN S. et SLAVK B. [eds.] (1988): Kvtena SR. Vol. 1. Academia, Praha.
HEJN S. et SLAVK B. [eds.] (1990): Kvtena R. Vol. 2. Academia, Praha.
HEJN S. et SLAVK B. [eds.] (1992): Kvtena R. Vol. 3. Academia, Praha.
MIKYKA R. et al. (1968): Geobotanick mapa SSR. 1. esk zem.- Vegetace SSR A2.- Praha.
MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen. Ed. 2.Severoes. Pr., Litomice, suppl. 1995: 1-206.
30

NEUHUSLOV Z., KOLBEK J. et al. (1982): Seznam vych rostlin, mechorost a liejnk stedn
Evropy uitch v bance geobotanickch dat B SAV.- Botanick stav SAV, Prhonice.
ONDREK . (1990): Floristick kurs Severoesk poboky SBS ve Vejprtech. Severoes. Pr.,
Litomice, 24: 75 83.
PROCHZKA F. [ed.] (2001): ern a erven seznam cvnatch rostlin esk republiky (stav v roce
2000). Proda, Praha, 18: 1-166.
ROUBNKOV O., VCHOV G. et LORBER J. (1968): Zprva o bryologickm kursu v Kovsk. In:
Prodou Chomutovska. Sbornk prac Severoesk poboky SBS za rok 1968. Chomutov.
SKALICK V. (1988): Regionln fytogeografick lenn SR.- In: HEJN S. et SLAVK B. [eds.],
Kvtena SR 1: 103-121. Academia, Praha.
SLAVK B. [ed.] (1995): Kvtena R. Vol. 4. Academia, Praha.
SLAVK B. [ed.] (1997): Kvtena R. Vol. 5. Academia, Praha.
TBORSK I. [ed.] (1995): Proda okresu Chomutov. Chomutov.

31

Zprva o innosti Severoesk poboky esk botanick spolenosti

za rok 2001
Severoesk poboka esk botanick spolenosti mla k 1.12.2001 celkem 143 len a
spolupracovnk (z nich je 48 len esk botanick spolenosti).
V roce 2001 se pihlsilo deset novch len, dva vystoupili.
Korespondenn volby na obsazen funkce pedsedy Severoesk poboky BS probhly
v beznu 2001. Za pedsedu byl vtinou hlas zvolen ing. estmr Ondrek, funkce jednatele a
hospode se ujal Mgr. Ivan Blek.
Vron lensk schze se konala na Pedagogick fakult v st nad Labem dne 12.
nora 2001 za asti 39 len a 4 host. Ptomn vyslechli pednku PaedDr. Ji Rotha Liv
rostliny v na viv; jej soust byla tak ochutnvka.
Jarn vkendov botanick exkurze v Litvnov se uskutenila ve dnech 8. - 10. ervna
za asti 17 len a 4 host. Organizan akci zajistil Mgr. Josef vankmajer.
Mal floristick kurz ve Vaov ve dnech 30.6. 4.7. organizan zajistila RNDr. Iva
Machov. Ubytovni jsme byli v tlocvin mstn zkladn koly. Floristick kurz ml
mimodn velk ohlas a zastnilo se jej 21 len a 27 host, pedevm student FP a PF
Univerzity J. E. Purkyn v st n. L..
Bhem roku se uskutenily 4 jednodenn exkurze:
19. kvtna: NPR Rk a PR Arba; vedli ing. H. Hrtel PhD., ing. P. Bauer a L. Vokov se
zamenm na vy rostliny a mechorosty, 40 astnk (i zahraninch);
26. kvtna: Brn Matr Taov; vedl doc., RNDr. K. Kubt, CSc., 12 astnk;
16. ervna: Blatno Beov dol Kameniky Bezruovo dol Chomutov; vedl ing. .
Ondrek., 15 astnk;
1.z: Tebvlice Kvtel Baba Kamenn slunce; vedl doc., RNDr. K. Kubt, CSc., 4
astnci;
8. z: Mlkov Zelen Lide Mlkov; batologick exkurze; vedl Mgr. Ivan Blek, 3
astnci.
Tradin mykologick exkurze se uskutenila 13. jna do les u Dub na Teplicku za
asti 31 osob. Vedl J. utara.
Pracovnho semine "Praktikum zjiovn potu chromozom cvnatch rostlin",
konanho na Katede biologie PF UJEP v st nad Labem dne 1. 12., se zastnilo 15 len
poboky.

Vbor Severoesk poboky BS

32

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 33-42, 2002

Bryofloristick przkum sti dol Kamenice

zpadn od esk Kamenice
Die bryofloristische Durchforschung des Teiles des Flusstales Kamenice
westlich von esk Kamenice (Bezirk Dn)

Lenka N m c o v
Pedagogick fakulta Univerzity J. E. Purkyn, 400 96 st n. L.
e-mail: lenka.nemcova@seznam.cz
Bhem vegetan sezny r. 2000 byl proveden bryofloristick przkum dol ky
Kamenice mezi obcemi Kamenick Nov Vska a Jansk (viz mapka). Przkum, kter poskytl
podklady pro studii EIA zadalo Centrum enviromentlnch analz se sdlem v Dn. Krom
mechorost byly zpracovny i dal skupiny organism, jako nap. cvnat rostliny, brouci,
vky. Podntem pro vypracovn EIA byl nvrh revitalizace bvalho vojenskho prostoru
Jansk formou zbavnho arelu. V dol ky Kamenice mly bt vybudovny 4 rybnky.
Prvn rybnk, financovan mstem esk Kamenice s pomoc sttn dotace, ml slouit
k rekreanm elm, stejn jako rybnk zpadn vojenskho prostoru. Dv vodn ndre uvnit
bvalho vojenskho prostoru mly bt vyuity k chovu pstruh. Dky zvrm EIA bude snad
od pvodnho projektu uputno a pot se pouze s vybudovnm ubytovacch kapacit
s doprovodnmi atrakcemi v mst stavebnch parcel a okoln proda v malebnm dol nebude
vraznm zpsobem zasaena.
V uvedenm zem bylo nalezeno celkem 109 druh mechorost, z toho 1 hlevk, 20
druh jtrovek a 88 mech.
Ve sledovan sti dol Kamenice lze odliit nkolik typ stanovi, kter jsou
osdlena, krom ubikvistickch druh, vyskytujcch se na nejrznjch biotopech,
charakteristickmi druhy mechorost.
Prvn typ stanovit pedstavuje vlastn koryto toku. Mechorosty byly sbrny na
kamenech pmo ve vod nebo vynvajcch z vody, pop. vymezujcch behy. Zde se
vyskytuje ada hydro- a hygrofilnch druh, z jtrovek mono uvst Chiloscyphus polyanthos,
Conocephalum conicum, Jungermannia hyalina, Marchantia polymorpha, Pellia epiphylla,
Scapania undulata, z mech nap. Amblystegium fluviatile, A. riparium, Brachythecium
rivulare, Dichodontium pellucidum, Fissidens pusillus, Hygrohypnum ochraceum, Racomitrium
aciculare, Rhizomnium punctatum, Rhynchostegium confertum, R. riparioides. Nkter
z uvedench mechorost porstaj t holou pdu na bezch spolu s dalmi druhy obnaench
pd, jako Bryum bicolor, Dicranella rufescens, D. schreberiana, Fissidens bryoides,
Physcomitrium pyriforme, Pohlia wahlenbergii.
Jin skupina druh tvo porosty na pskovcovch skalch, kter se nachzej v tsn
blzkosti ky. Krom nkterch ji ve zmnnch, jsou to zejmna jtrovky Calypogeia
integristipula, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Lepidozia reptans a mechy Dicranella
cerviculata, Dicranodontium denudatum, Mnium hornum, Orthodontium lineare,
Pseudotaxiphyllum elegans, Tetraphis pellucida. Za pozoruhodnj lze povaovat zjitn

33

roztrouen se vyskytujcho stnomilnho mechu Schistostega pennata, kter obvykle obv

temn trbiny nevpenatch skal pop. zaznut okraje hlubokch cest.
Dal druhy jsou soust mechovho patra v lunch lescch na bezch, kde je
vytvoena cel ada stanovi s rozlinmi vlhkostnmi pomry a rznou mrou zastnn pdy.
Zde rostou nap. jtrovky Chiloscyphus coadunatus, Plagiochila asplenioides, P. porelloides a
dle vtinou obecn druhy mech, jako Atrichum undulatum, Brachythecium rutabulum, B.
velutinum, Calliergonella cuspidata, Cirriphyllum piliferum, Climacium dendroides, Dicranella
heteromalla, Eurhynchium angustirete, E. hians, E. praelongum, E. striatum, Fissidens
taxifolius, Mnium hornum, Plagiomnium affine, P. elatum, P. undulatum, Plagiothecium
succulentum, Polytrichum formosum.
Ve sledovanm zem se nachz mnostv zbytk staveb, kter poskytuj phodn
podmnky pro vskyt jak bnch druh, pop. i druh ruderlnch stanovi, ale t nkterch
bazifilnch druh, pro n zde pirozen stanovit chybj, jsou to zejmna mechy
Bryoerythrophyllum recurvirostrum, Didymodon fallax, D. rigidulus, Encalypta streptocarpa,
Mnium marginatum a Rhynchostegium murale.
Vznamnm biotopem jsou louky. Pedevm na jejich okrajch rostou druhy
Chiloscyphus coadunatus, Brachythecium albicans, B. rutabulum, Calliergonella cuspidata,
Cirriphyllum piliferum, Plagiomnium affine a Rhytidiadelphus squarrosus. Na starch krtinch
a rpaninch, tj. na mstech, kde je dostatek svtla a zatm chyb konkurence bylin, se vyskytuj
opt nkter druhy obnaench pd, kter bvaj soust agrocenz, nap. hlevk Anthoceros
agrestis, jtrovky Riccia glauca, R. sorocarpa, mechy Barbula convoluta, B. unguiculata,
Bryum klinggraeffii, B. rubens, B. violaceum, Dicranella schreberiana, D. staphylina, D. varia,
Ditrichum cylindricum, Ephemerum serratum, Pseudocrossidium hornschuchianum, Tortula
truncata a Wessia sp. Mnoh z tchto svtlobytnch druh s malou konkurenceschopnost byly
v zem zjitny t na hlinitch cestch.
Zajmavm mstem s vskytem nkolika druh, z nich vtina nikde jinde v zem
nebyla nalezena, je okraj lesa se zsti odtrenm svahem na levm behu Kamenice v ztopov
oblasti II. rybnka. Zde roste Scapania irrigua, Atrichum undulatum, Dicranella heteromalla, D.
subulata, Pogonatum urnigerum, Polytrichum formosum, P. juniperinum, Scleropodium purum.
Posledn skupinu druh, kter je teba vnovat zvltn pozornost, pedstavuj epifyty.
Na padlch i ivch kmenech rostou jak druhy, kter se mohou vyskytovat i na jinch
substrtech, tak druhy obligtn epifytick. Jsou zmnny druhy, kter sice nejsou obligtnmi
epifyty, ale zde se vyskytovaly pouze nebo pevn jako epifyty, jsou to nap. Cephaloziella
divaricata, Scapania nemorea, Amblystegium serpens, Aulacomnium androgynum,
Brachythecium salebrosum, Bryum subelegans, Ceratodon purpureus, Cynodontium
strumiferum, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Mnium hornum, Plagiothecium
curvifolium, Pleurozium schreberi, Sanionia uncinata, Tetraphis pellucida. Za zvlt
potiteln je ovem nutno povaovat vskyt pomrn znanho potu obligtn epifytickch
druh, jako nap. Ptilidium pulcherrimum, Dicranoweisia cirrata, Dicranum montanum, D.
tauricum, Herzogiella seligeri, Hypnum pallescens, Orthotrichum diaphanum, O. patens a
Platygyrium repens. Epifyty, jako mon indiktory zneitn prosted, jsou v imisn zaten
oblasti SZ ech stle jet vzcn, pop. se zde vyskytuj na nhradnch substrtech. Ze
zjitnch druh epifyticky rostoucch mech jsou 4 druhy (Dicranoweisia cirrata, Hypnum
pallescens, Orthotrichum patens a Platygyrium repens) obsaeny v Pedbnm seznamu
ohroench mechorost esk republiky (Va 1995) a zaazeny do kategorie ohroench
druh. Nejcennj nlez, kter byl bhem vzkumu uinn, pedstavuje pekvapiv zjitn
druhu Orthotrichum patens. Jedn se o velmi vzcn mech, kter byl na zem R poprv
sbrn Velenovskm v r. 1902 vchodn od Prahy (Vondrek 1993).

34

Mapka s vyznaenm sledovanch lokalit mechorost

1. prav beh Kamenice v ztopov oblasti rybnka . III

2. louka mezi Kamenic a silnic v ztopov oblasti rybnka . III
3. ztopov oblast II. rybnka na levm behu Kamenice
4. olina ve vchodn sti ztopov oblasti II. rybnka na levm behu Kamenice
5. ztopov oblast I. rybnka na levm behu Kamenice
6. ztopov oblast IV. rybnka na levm behu Kamenice
7. louka a pilehl behov porosty na pravm behu Kamenice v ztopov oblasti rybnka .IV
8. prav beh Kamenice v ztopov oblasti rybnka . IV mezi loukou a olinou
9. olina na pravm behu Kamenice v ztopov oblasti rybnka . I
10. mostek pes Kamenici u pamtnku Rabtejn

35

Od t doby nebyl v echch nalezen. Na Morav je znmo celkem 9 lokalit, pt do r.

1950 a tyi po r. 1950 (Hradlek in litt.). Nalezit u esk Kamenice tak pedstavuje jedinou
recentn lokalitu druhu v echch a 5. recentn lokalitu v cel R.
Z celkovho potu 109 zjitnch druh mechorost je 9 druh obsaeno v Pedbnm
seznamu ohroench mechorost esk republiky, z toho je 1 (Bryum klinggraeffii) zaazen
v kategorii kriticky ohroench druh a 8 (krom ty ve zmnnch epifyt jet Bryum
rubens, Dicranella schreberiana, Eurhynchium striatum, Rhynchostegium confertum) v kategorii
ohroench druh. Zaazen nkterch z uvedench druh, a to Bryum klinggraeffii, B. rubens,
Dicranella schreberiana, pop. Eurhynchium striatum a Dicranoweisia cirrata, do pslunch
kategori ohroen bude zejm pehodnoceno po dkladnm bryofloristickm przkumu celho
zem republiky. Vzhledem k tomu, e v poslednch letech mnostv zjitnch lokalit tchto
druh pibv, pat spe mezi pehlen nebo nkter dokonce expanzivn (Plek 2001).
V zjmov oblasti byly t zjitny nov lokality nkolika druh, jejich vskyt na
zem esk a Slovensk republiky byl publikovn teprve po roce 1960 (Soldn 1994) a jejich
rozen nen tud dostaten znmo. Jedn se o mechy Bryum rubens, Bryum violaceum a
Dicranella staphylina.
Vzhledem k blzkosti a podobnmu charakteru zem sousedn LSG Schsische
Schweiz, hod se zmnit i ty druhy, kter jsou soust ervenho seznamu mechorost Saska
(Mller 1998). Z ve uvedench druh je soust tohoto seznamu 1 hlevk, 3 jtrovky a 5
mech, a to Bryum violaceum v kategorii druh, kter lze povaovat za ohroen, Anthoceros
agrestis, Cephalozia lunulifolia, Ptilidium pulcherrimum, Dicranella subulata, Ephemerum
serratum a Platygyrium repens v kategorii ohroench druh, Hypnum pallens v kategorii druh
vymelch i nezvstnch. Druh Orthotrichum patens nen soust ervenho seznamu ani
Seznamu druh mechorost Saska (Mller 1996, 1998). Spolehliv historick daje o jeho
vskytu nejsou k dispozici, v poslednch letech byl vak zde zjitn na dvou lokalitch (Mller
in litt.).
Zvrem je nutno uvst, e jak pomrn vysok poet zjitnch druh mechorost, tak
velk pestrost stanovi, ale zejmna nalezen nkolika vzcnch i ohroench druh, svd o
znan prodovdeck hodnot sledovanho zem. Pi navrhovn i provdn vekerch
zsah je teba dbt na to, aby tato hodnota nebyla snena znienm nkterch stanovi, nap.
vykcenm starch vrb, necitlivou pravou beh atp.
Seznam druh s lokalitami:
Dokladov poloky vech zjitnch druh jsou uloeny v herbi Okresnho muzea
v Litomicch, nomenklatura druh krom Bryum violaceum je uvedena dle Vni (Va 1997).
Lokality jsou azeny od zpadu k vchodu a znaeny nsledovn: 1: ztopov oblast I.
rybnka, 2: ztopov oblast II. rybnka, 3: ztopov oblast III. rybnka, 4: ztopov oblast IV. rybnka,
P: prav beh toku Kamenice, L: lev beh toku Kamenice.
HLEVKY
Anthoceros agrestis PATON 3P: louka mezi Kamenic a silnic, hol pda
JTROVKY
Calypogeia integristipula STEPH. 4L: pskovec u star studnky
Cephalozia bicuspidata (L.) DUMORT. 4L: bze pskovcov skly a padl kmen
C. lunulifolia (DUMORT.) DUMORT. 4L: pskovec u star studnky

36

Cephaloziella divaricata (SM.) SCHIFFN. 4P: olina, padl kmen

Conocephalum conicum (L.) DUMORT. 3P: hlinit beh; 1L: pskovec na behu; 4P: mezi loukou a
olinou, kmen na behu; 4L: hlinit beh
Chiloscyphus coadunatus (SW.) J.J.ENGEL ET R.M.SCHUST. 3P: betonov pevnstka; 2L: na okraji
cesty k lesu a v olin ve vchodn sti lokality; 4P: okraj louky, na zemi; olina, padl kmen
C. polyanthos (L.) CORDA 3P: kmen ve vod; 4L: bze pskovcov skly na behu; 4P: mezi loukou
a olinou, kameny ve vod i na behu
C. profundus (NEES) J.J.ENGEL ET R.M.SCHUST. 3P; 2L; 4L; 4P: hojn na ivch i padlch kmenech
a paezech
Jungermannia hyalina LYELL 4L: pskovcov skla a kmen na behu
Lepidozia reptans (L.) DUMORT. - 4L: pskovec u star studnky a padl kmen; 4P: mezi loukou a
olinou, pskovec u vody
Marchantia polymorpha L. 3P: kmen i hol pda na behu; 4L: hlinit beh; 4P: mezi loukou a
olinou, kameny na behu i hol pda
Pellia epiphylla (L.) CORDA 4L: bze pskovcov skly u potoka; 4P: mezi loukou a olinou,
kameny na behu
Plagiochila asplenioides (L. EMEND. TAYLOR) DUMORT. 4P: olinka pilhajc k velk louce, na
zemi
P. porelloides (TORR. EX NEES) LINDENB. 3P: na hol pd na behu; 2L: betonov stavba u jezu
Ptilidium pulcherrimum (G. WEBER) VAINIO 3P: vrba; 4L: vrba
Riccia glauca L. 3P: louka mezi Kamenic a silnic, hol pda
R. sorocarpa BISCH. 2L: cesta; 1L: cesta k budovm
Scapania irrigua (NEES) NEES 2L: hlinit svah na okraji lesa
S. nemorea (L.) GROLLE 4P: olina, padl mechat kmen
S. undulata (L.) DUMORT. 3P: kmen ve vod; 4L: kmen na behu
MECHY
Amblystegium fluviatile (HEDW.) B.S.G. 3P: kmen ve vod; 4P: mezi loukou a olinou, kmen ve
vod
A. riparium (HEDW.) B.S.G. 3P: kmen ve vod
A. serpens (HEDW.) B.S.G. 3P: kmen na behu; 2L: bze kmene; 4P: vrba v louce
Atrichum undulatum (HEDW.) P. BEAUV. 3P: paez; 2L: hlinit svah na okraji lesa a olina ve
vchodn sti lokality; 4L: padl kmen; 4P: mezi loukou a olinou, kameny na behu, v olin
na zemi
Aulacomnium androgynum (HEDW.) SCHWGR. 4P: olina, padl kmen
Barbula convoluta HEDW. 2L: cesta
B. unguiculata HEDW. 2L: cesta
Brachythecium albicans (HEDW.) B.S.G. 2L: betonov stavba u jezu a okraj cesty; 1L: cesta k
budovm; 4P: louka
B. populeum (HEDW.) B.S.G. 3P: betonov pevnstka a kmen na behu; 2L: betonov stavba u jezu;
4L: jez; 4P: olina, padl kmen
B. rivulare B.S.G. 3P: hlinit beh i kameny ve vod; 1L: na zemi; 4L: hol pda a pskovec na
behu; 4P: mezi loukou a olinou, kmen na behu
B. rutabulum (HEDW.) B.S.G. 3P: paez na behu a louka mezi Kamenic a silnic; 2L: betonov
stavba u jezu a okraj hje; olina ve vchodn sti lokality; 1L: okraj porostu devtsilu; 4L:
padl kmen vrby; 4P: olina, pda i padl kmen; behov porosty pilehl k velk louce

37

B. salebrosum (F.WEBER ET D. MOHR) B.S.G. 3P: vrba a paez; 2L: betonov stavba u jezu a okraj
hje; olina ve vchodn sti lokality, padl kmen; 4L: pskovec a padl kmen vrby; 4P:
olina, padl kmen a paez; vrba v louce
B. velutinum (HEDW.) B.S.G. 3P: vrba; 2L: okraj hje, bze kmene; 4L: padl kmen vrby a hol
pda; 4P: behov porosty mezi loukou a olinou, rozpadl zdka a vrba
Bryoerythrophyllum recurvirostrum (HEDW.) P.C.CHEN 3P: betonov pevnstka a kmen na behu;
2L: betonov stavba u jezu; 4L: jez
Bryum argenteum HEDW. 3P: hlinit beh; louka mezi Kamenic a silnic; 2L: cesta; 1L: cesta k
budovm; 4P: mezi loukou a olinou, kmen v toku
B. bicolor DICKS. 2L: cesta; 1L: cesta k budovm; 4P: hol pda na behu pod velkou loukou
B. klinggraeffii SCHIMP. 2L: cesta
B. rubens MITT. 3P: louka mezi Kamenic a silnic; 2L: cesta; 4P: olina, krtina; louka, hol pda
mezi travou
B. subelegans KINDB. 3P: kmen na behu a paez; 2L: okraj hje, bze kmene; 4L: vrba; 4P:
olina, padl kmen
B. violaceum CRUNDW. ET NYHOLM. 2L: cesta
Calliergonella cuspidata (HEDW.) LOESKE 2L: okraj hje; 4L: na zemi; 4P: louka a pilehl behov
porosty
Ceratodon purpureus (HEDW.) BRID. 3P: padl kmen vrby; 2L: cesta; 1L: cesta k budovm; 4L:
padl kmen; 4P: olina, trouchniv paez a padl kmen; vrba v louce
Cirriphyllum piliferum (HEDW.) GROUT 2L: olina ve vchodn sti lokality; 4L: beh a louka; 4P:
olina, pda i paez; okraj louky
Climacium dendroides (HEDW.) F.WEBER ET D. MOHR 2L: bze betonov stavby u jezu
Cynodontium strumiferum (HEDW.) LINDB. 3P: vrba; 4L: vrba
Dicranella heteromalla (HEDW.) SCHIMP. 2L: hlinit svah na okraji lesa; 4P: mezi loukou a olinou,
pskovec u vody; olina, trouchniv paez a bze ole
D. cerviculata (HEDW.) SCHIMP. 4L: pskovec
D. rufescens (DICKS.) SCHIMP. 3P: hlinit beh; 2L: cesta
D. schreberiana (HEDW.) DIX. 3P: hlinit beh; 4P: louka, hol pda mezi travou
D. staphylina H. WHITEHOUSE 3P: louka mezi Kamenic a silnic, hol pda mezi travou
D. subulata (HEDW.) SCHIMP. 2L: hlinit svah na okraji lesa
D. varia (HEDW.) SCHIMP. 4P: louka, hol pda mezi travou
Dicranodontium denudatum (BRID.) E. BRITTON EX WILLIAMS 4L: pskovec u star studnky
Dicranoweisia cirrata (HEDW.) LINDB. EX MILDE 3P: padl kmen vrby na behu; 4L: vrba a padl
kmen; 4P: vrba v louce
Dicranum montanum HEDW. 4L: vrba; 4P: behov porosty pilehl k velk louce, vrba na behu
D. polysetum SW. 4L: na zemi
D. scoparium HEDW. 3P: vrba; 2L: olina ve vchodn sti lokality, padl kmen; 1L: pskovec na
behu; 4L: vrba; 4P: olina, padl kmen a vrba na behu; vrba v louce
D. tauricum SAP. 3P: padl kmen vrby na behu
Didymodon fallax (HEDW.) R.H.ZANDER 4L: jez
D. rigidulus HEDW. 2L: betonov stavba u jezu
Dichodontium pellucidum (HEDW.) SCHIMP. 3P: kameny v toku i na behu; 4L: kmen na behu; 4P:
mezi loukou a olinou, kameny ve vod i na behu
38

Ditrichum cylindricum (HEDW.) GROUT 3P: louka mezi Kamenic a silnic; 2L: cesta; 1L: cesta k
budovm
Encalypta streptocarpa HEDW. 3P: betonov pevnstka na behu
Ephemerum serratum (HEDW.) HAMPE 4P: louka, hol pda mezi travou
Eurhynchium angustirete (BROTH.) T.J.KOP. 3P: pod stromy
E. hians (HEDW.) SANDE LAC. 3P: hlinit beh; louka mezi Kamenic a silnic; 4L: vlhk hol pda;
4P: olina
E. praelongum (HEDW.) B.S.G. 3P: hlinit beh; 2L: olina ve vchodn sti lokality; 1L: vlhk
pda; 4L: vlhk pda; 4P: olina, okraj cesty
E. striatum (HEDW.) SCHIMP. 4L: jasenina, na zemi; 4P: behov porosty pilhajc k velk louce,
na zemi
Fissidens bryoides HEDW. 4L: hol vlhk pda
F. pusillus (WILSON) MILDE mostek pes Kamenici u pamtnku Rabtejn, kmen ve vod; 3P:
kmen ve vod; 4P: mezi loukou a olinou, skla u vody
F. taxifolius HEDW. 4L: hol vlhk pda; 4P: olina, vlhk hol pda
Funaria hygrometrica HEDW. 3P: kmen nad vodou
Herzogiella seligeri (BRID.) Z.IWATS. 4P: olina, trouchniv paez
Hygrohypnum ochraceum (TURNER EX WILSON) LOESKE 3P: na behu i kamenech ve vod; 4L:
hlinit beh; 4P: mezi loukou a olinou, kmen ve vod i nad vodou
Hypnum cupressiforme HEDW. 3P: betonov pevnstka a paezy na behu; 2L: olina ve vchodn
sti lokality, kmeny stojc i padl; 4L: kmeny strom padl i iv a jez; 4P: olina, kmeny
vrb; vrba v louce
H. pallescens (HEDW.) P.BEAUV. 4L: kmen vrby
Mnium hornum HEDW. 3P: paez; 2L: olina ve vchodn sti lokality; 1L: na zemi; 4L: pskovec i
pda; 4P: mezi loukou a olinou na kamenech na behu; v olin na trouchnivm paezu a
bzch ol
M. marginatum (DICKS.) P.BEAUV. 3P: kmen na behu
Orthodontium lineare SCHWGR. 4L: pskovec
Orthotrichum diaphanum BRID. 4P: vrba v louce
O. patens BRUCH ET BRID. 4P: vrba v louce
Physcomitrium pyriforme (HEDW.) BRID. 3P: hlinit beh
Plagiomnium affine (BLANDOW) T.J.KOP. 4P: olina, pda i paez; 4P: louka a pilehl behov
porosty
P. elatum (BRUCH ET SCHIMP.) T.J.KOP. 4L: hlinit beh
P. undulatum (HEDW.) T.J.KOP. 3P: hlinit beh a kmen na behu; 2L: okraj hje; olina ve
vchodn sti lokality; 1L: v porostu devtsilu; 4L: pskovec; 4P: v olin; na behu mezi
loukou a olinou
Plagiothecium curvifolium SCHLIEPH. EX LIMPR. 3P: kmen; 4L: padl kmen a koen lpy; 4P: mezi
loukou a olinou na pskovci; olina, na padlm kmeni a paezu
P. succulentum (WILSON) LINDB. 3P: paez; 1L: na zemi; 4L: na vrb i na zemi; 4P: mezi loukou a
olinou; v olin na zemi, padlm kmeni a trouchnivm paezu
Platygyrium repens (BRID.) B.S.G. 4L: padl kmen vrby
Pleurozium schreberi (BRID.) MITT. 4L: padl mechat kmen
Pogonatum urnigerum (HEDW.) P.BEAUV. 2L: okraj lesa
Pohlia nutans (HEDW.) LINDB. 3P: vrba; 2L: okraj hje, bze kmene; 4L: vrba a padl kmen vrby;
4P: olina, trouchniv paez, vrba a bze ol
P. wahlenbergii (F.WEBER ET D.MOHR) A.L.ANDREWS 3P: hlinit beh; 4P: mezi loukou a olinou,
podemlet beh
39

Polytrichum formosum HEDW. 2L : okraj cesty k lesu; olina ve vchodn sti lokality; 1L:
pskovec na behu; 4L: vrba a padl kmen vrby; 4P: olina, padl kmen
P. juniperinum BRID. 2L: okraj lesa
Pseudocrossidium hornschuchianum (SCHULTZ) R.H.ZANDER 2L: cesta
Pseudotaxiphyllum elegans (BRID.) Z.IWATS. 4P: mezi loukou a olinou, pskovec na behu
Racomitrium aciculare (HEDW.) BRID. 4P: mezi loukou a olinou, rozpadl zdka
Rhizomnium punctatum (HEDW.) T.J.KOP. 3P: kmen nad vodou; 4L: pskovec; 4P: mezi loukou a
olinou, kameny na behu
Rhynchostegium confertum (DICKS.) B.S.G. 4P: mezi loukou a olinou, rozpadl zdka
R. murale (HEDW.) B.S.G. 4L: jez
Rhynchostegium riparioides (HEDW.) CARDOT 3P: kmen ve vod; 4P: mezi loukou a olinou,
kmen ve vod
Rhytidiadelphus squarrosus (HEDW.) WARNST. 2L: okraj hje a cesty k lesu; 4L: beh a louka; 4P:
olinka
Sanionia uncinata (HEDW.) LOESKE 4L: padl kmen vrby
Scleropodium purum (HEDW.) LIMPR. 2L: okraj cesty k lesu
Schistostega pennata (HEDW.) F.WEBER ET D. MOHR 4L: hlubok vodorovn trbina
v pskovcovm bloku
Tetraphis pellucida HEDW. 3P: vrba, paez a kmen na behu; 1L: pskovec na behu; 4L: koen lpy;
4P: mezi loukou a olinou, kameny na behu; olina, trouchniv paez, bze ole a padl kmen
Tortula truncata (HEDW.) MITT. 3P: louka mezi Kamenic a silnic, hol pda; 2L: cesta
Weissia sp. 4P: louka, hol pda mezi travou
Podkovn
Dkuji ing. Petru Bauerovi za doprovod v ternu a poskytnut informac ohledn plnovanho
vyuit zem, dr. Zbyku Hradlkovi za revizi nkolika poloek a informace o aktulnm rozen
mechu Orthotrichum patens v R, dr. Franku Mllerovi za sdlen o vskytu Orthotrichum patens
v Sasku a ing. Handrijovi Hrtelovi za opraven nmeckho souhrnu.

Zusammenfassung
Bei der bryofloristischen Durchforschung des Tales Kamenice westlich von esk Kamenice
wurden 109 Moosarten (1 Hormoos, 20 Lebermoose und 88 Moose) gesammelt. Aus der
Gesamtanzahl der Moosarten sind 9 in die Rote Liste (Va 1995) eingeordnet: Bryum klinggraeffii,
B. rubens, Dicranella schreberiana, Dicranoweisia cirrata, Eurhynchium striatum, Hypnum
pallescens, Orthotrichum patens, Platygyrium repens, Rhynchostegium confertum.
Die bedeutenden Gruppen der Moose sind die hygro- und hydrophytischen Arten, die
Arten der nackten Bden und besonders die epiphytischen Arten. Den wertvollsten Fund reprsentiert
die epiphytische Moosart Orthotrichum patens. Ihr Fundort bei esk Kamenice stellt die fnfte
rezente Lokalitt in der Tschechischen Republik dar.

Literatura
Mller F. (1996): Artenliste der Moose Sachsens.- Materialien zu Naturschutz und Landschaftspflege,
Radebeul, 1995/10: 67p.
Mller F. (1998): Rote Liste Moose.- Materialien
zu Naturschutz und Landschaftspflege,
Dresden, 18 p.
40

Plek V. (2001): Dicranoweisia cirrata (HEDW.) LINDB. EX MILDE (Bryophyta) in the Czech
Republic distribution and ecology.- as. Slez. Muz. Opava, A, 50: 31-41.
Pospil V. (1985): Die Laubmoose Pterigynandrum filiforme HEDW. und Platygyrium repens (BRID.)
B.S.G., mgliche Indikatoren der Luftverschmutzung, in der Tschechoslowakei.- as. Morav.
Muz., Brno, 70: 115-145.
Pospil V. (1989): Die Laubmoose Dicranoweisia cirrata (HEDW.) LINDB. EX MILDE und
Aphanorhegma patens (HEDW.) LINDB., ihre Verbreitung und Gefhrdung in der
Tschechoslowakei.- as. Morav. Muz., Brno, 74: 151-166.
Soldn Z. (1989a): Urovn evropskch druh komplexu Bryum erythrocarpum.- Bryonora, Praha, 2:
2-4.
Soldn Z. (1989b): Dicranella staphylina H. WHITEH., a neglected species of the Czechoslovak
bryoflora.- Novit. Bot. Univ. Carol., Praha, 5: 49-60.
Soldn Z. (1994): Pehled nov zjitnch druh mech na zem esk a Slovensk republiky po
roce 1960.- Zpr. s. Bot. Spole., Praha, 28 (1992):55-68.
Va J. (1993): Pedbn seznam ohroench mechorost esk republiky I. Jtrovky (Hepatophyta)
a hlevky (Anthocerotophyta).- Preslia, Praha, 65:193-199.
Va J. (1995):Pedbn seznam ohroench mechorost esk republiky II. Mechy (Bryophyta).Preslia, Praha, 67: 173-180.
Va J. (1997): Bryophytes of the Czech Republic an annotated check-list of species (1).- Novit.
Bot. Univ. Carol., Praha, 11: 39-89.
Vondrek M. (1993): Revize a rozen druh rodu Orthotrichum HEDW. v esk a Slovensk
republice (Musci).- Sborn. Zpadoes. Muz., Plze, Pr., 85: 1-76.

Metlovitost na borvce (Vaccinium myrtillus L.)

Krtk sdlen

Pznakem nemoci u rostlin jsou rzn deformace i novotvary na jednotlivch orgnech

(listech, stoncch, kvtech i plodech). Studiem tchto nenormlnch jev (abnormit) se zabv
teratologie. Pvodci teratologickch novotvar jsou rzn cizopasnci - viry, bakterie, houby, hmyz,
ale i vy ivoichov. Deformace meme nalzt ve voln prod i v umlch kulturch, tak na
devinch v podob ndor, arovnk, koat (metel), plochch lodyh i vtv, srostlch kvt i
plod.
Onemocnn rostliny, pi nm nastv nepravideln vtven stonku, kdy vtviky vyrstaj
vechny piblin rovnobn a bvaj slab, hust ne normln, take tvo tvary podobn
koatm i metlm, se nazv metlovitost. Zsadn se vak li od arovnk, kter vznikaj
nadmrnm mnoenm pupen na vtvi i na korun stromu, z nich vyrostou rozmanit pokiven
vtvky bez obvykl pravidelnosti rstu (msto vzhru rostou smrem dol apod.). Obyejn se
metlovitost objevuje na lesnch listnatch stromech a kech, ale i na ovocnch stromech, nejastji
tench.
Ji nkolik let pozoruji metlovitost na borvce (Vaccinium myrtillus L.), mstn znmou tak
jako ern jahoda. Zaujal mne zajmav ppad rstu. Nkter kee borv se od jinch liily nzkm
vzrstem a velikost drobnch vtviek a list. Pvodn jsem se domnval, e se jedn o drobn
keky, kter vyrostly ze semen (semenky), ale jejich vzrst vak byl i po nkolika letech
pozorovn stle stejn. Zatmco ostatn kee normlnho vzrstu borv se hojn rozrstaj,
minikeky metlovitho borv dosahuj vky sotva 10 cm a in dojem a nanismu. Jet
markantnji se jev metlovitost borv pi porovnn asi 10 cm dlouhch vtviek normlnho a
napadenho kee.
41

Normln vtvika obsahovala 5 vtviek s 25 lstky (plocha 1 lstku cca l cm2).

Metlovit vtvika obsahovala 25 vtviek se 450 lstky (plocha 1 lstku 6 mm2).
Metlovitost borvky je doprovzena neplodnost borv a projevuje se npadn zmnoenmi
drobnmi listy. Npadn pipomn
mikrokefalii, tj. virov onemocnn vych hub, nap.
malokloboukatost u lakovky ametystov(Laccaria amethystina).
Metlovit borv jsem sbral na tech lokalitch: v hkovskch lesch (na okraji smen
smriny s borovic), v roovskch lesch (ve Voranech v borovin u cesty) a v tzv. hoanskm boru (v
zapojenm borv). Vechny sbry jsou z let 1996-1999.
Metlovitost na borvce je vzcnj ppad, kdy byla nalezena na polokei. astji byla
pozorovna na stromech a kech. Pvodce metlovitosti jet nen pesn neznm, mohou to bt viry
nebo houby. Proniknut infekce mohou napomoci vy ivoichov porannm rostliny okusem.
U pbuzn brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.) jsem tyto novotvary nepozoroval.

Proliferace na jehndch lsky tureck (Corylus colurna L.)

Bhem lebnho pobytu v Teplicch v noru 1999 jsem pozoroval u ervenho kostela sv.
Albty mezi Vojenskm lebnm stavem a Kamennmi lznmi trojk koat lsky tureck
(Corylus colurna), kter mla dv velk vtve vyklonn daleko k silnici nad chodnk. Na nkolika
v tu dobu ji rozkvetlch jehndch jsem pozoroval neobvykl a pravdpodobn vzcn novotvar,
projevujc se prorstnm (proliferac) jehnd dalmi mladmi jehndami, kter vytvoily na konci
starch jehnd zajmav a neobvykl svazeky. Mnohem astj ppady proliferace jsou znm u
r, mrkve, hlave obecnho (Scabiosa columbaria), nkdy u modn (prorstn modnovch
iek vtvikami) nebo u borovic (prorstn tzv. pavtvikami z pupenu mezi obma jehlicemi). Jako
vzcnost byla objevena proliferace i u hub (hadovek - Phallus impudicus), etn ppady jsem popsal
v minulch ltech v asopise eskch houba.
Celkem jsem objevil proliferaci na
esti jehndch lsky tureck. Druhotn jehndy
vyrstaly na vrcholu jehndy ve svazecch; 2 ex.
mly svazeek s 3 jehndami, po jednom
exempli s 4, 6, 7 a 8 jehndami. Dlka vyzrlch
jehnd byla a 12 cm, dlka druhotnch jehnd od
0,5 do 3 cm. Pupeny druhotnch jehnd nebyly na
jae, v dob kvtu jehnd normlnch, jet
vyzrl. Piny, vyvolvajc tuto proliferaci,
nejsou znm.
Zajmav teratologick exemple
mm zaloen jako doklad ve svm herbi.

Josef H o u d a
Tyrovo nm. 1972, 440 01 Louny

42

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 43-48, 2002

Poznmky k rozen liejnku Racodium rupestre Pers.

v esk republice
Notes to the distribution of Lichen Racodium rupestre Pers. in the Czech Republic
Bohdan W a g n e r
Drustevn 31, 412 01 Litomice

Abstract: Information about distribution of the lichen Racodium rupestre in the Czech
Republic hasnt been compilet yet. The author has studied lichens from some herbariums, and
would like to present new localities of this specific specimen. At firstsight it is obvious that no
specimens exist around the Krkonoe region, so it is necessary to investigate in other
herbariums. The author has made several observations about the lichen, and it is always
founded the same kind of locations; low vertical sandstone walls, or ledges above brooks or
wet ditches. These habitats are in the esk vcarsko region, and also in the area of the
umava mountains. It is possible that Racodium rupestre is growing in the North West part of
the esk vcarsko National park, where investigation into lichens will continue.
vod
Jak pe Lika (2000), lichenizace m mnoho podob. Dobrou ilustrac k jeho mylence je liejnk
Racodium rupestre. Mezi fotografie jm vybranch liejnk, asto npadn zbarvench, jej Lika
nezaadil. Asi proto, e pi pozorovn pouhm okem lze vidt pouze nenpadn ern povlaky a skvrny
na povrchu skal. Pi zvten lupou se ale objev neekan a zajmav struktura stlky, sple jemnch,
krtkch ernch vlkenek. Sledovan liejnk roste asto pohromad s druhem Cystocoleus ebeneus.
Schade (1932) sice popisuje, jak lze oba druhy rozliit u v ternu pomoc lupy, ale spolehliv je lze
rozliit pouze mikroskopicky. Podrobn popis obou druh viz nap. Purvis et al. (1992) a Wirth (1995),
pehledn uvd rozdly mezi nimi nap. Wagner (1995). Protoe se oba dva druhy vyskytuj vhradn
steriln, nelze je zaadit do dn konkrtn eledi.
Poznmky k rozen s drazem na esk vcarsko
U ns tento liejnk roste vzcn na skalch v pahorkatin a v horch (ernohorsk et al. 1956),
v pskovcovch oblastech se ale vyskytuje i v nich polohch. Podobn rozen m nap. liejnk
Parmelia incurva (Suza 1948). V sousednm Sasku je podle starch daj (Schade1932) velmi hojn na
pskovcch. Novji Gnchtel (1997) jej zde udv v 5 podoblastech Saska ze 17 a jeho vskyt oznauje
jako roztrouen.
V borech na eskolipsku roste bn na pskovcovch balvanech, jak dokldaj Andersovy sbry i
autorovo pozorovn. Pi revizi poloek obou zmnnch liejnk z nkolika herb naich instituc
(PR, PRC, BRNU, OLM) jsem vak nalezl pouze jedin doklad sledovanho druhu z zem eskho
vcarska (v herbi Vlastivdnho muzea Olomouc). Uvdm opis etikety tto herbov poloky (str.
44).
Pi pozorovn v ternu lze ale snadno zjistit, e vhodn zastnn a vlhk stanovit vyhovujc
sledovanmu liejnku chyb v uritch stech nrodnho parku esk vcarsko i v pilehlm zem
CHKO Labsk pskovce. Lichenolog me prochzet hodiny pskovcovou oblast obou chrnnch zem,
ani by zmnn druh nalezl.

43

V souasn dob probh v nrodnm parku esk vcarsko intenzivn lichenologick

przkum pod vedenm Z. Palice. Lze s jistotou oekvat, e k 7 lokalitm z eskho
vcarska uvedenm v nsledujcm pehledu pibudou dal. Cystocoleus ebeneus zde byl
zatm sbrn pouze na dvou mstech, jednou samostatn a jednou spolen se sledovanm
liejnkem (Z. Palice, stn sdlen).

Rabenhorts, Lichenes europaei.

841. Cystocoleus (Racodium) rupestris
(Pers. Disp.)
An beschatteten, mssig feuchten Sandsteinfelsen in der schs. Schweiz sehr gemein,
aber noch niemals mit Frucht beobachtet, gewhnlich in Gesellschaft von GonidienWucherungen, Lepra farinacea, latebrarum, Sirosiphon, Ephebe, stellenweise auch
Stereocaulon nanum.
Eingesandt wurde dies Racodium auch von Herrn Hilse aus dem Eulengebirge und
Herrn Jack vom Feldberg in Ober-Baden.
Bhmen: schs. Schweiz
- leg. Hilse

Studovan poloky
esk vcarsko: Pskovcov skly na behu Kinice, 30. 4. 2001, leg. L. Konkov,
O. Peksa et D. Svoboda, spolen vskyt s druhem Cystocoleus ebeneus. - Kyjov. Pskovcov
skly na pravm behu Kinice J od Turistickho mostu, 400 m n. m., 29. 4. 2001, leg. B.
Wagner, Z. Palice, . Bayerov, O. Peksa, D. Svoboda. - Na Tokni. Pskovcov skalka u
silnice JZ od osady, 29. 4. 2001, leg. B. Wagner et Z. Palice. - Chibsk. Ad saxa arenacea
prope pagum Na Potoce, 300 m s. m., 17. 8. 1993. - Doubice. Hebcov dl. Ad saxa arenacea
in ripa rivi sinistra erven potok, 290 m s.m., 14. 8. 2001, leg. B. Wagner, Z. Palice, .
Bayerov, O. Peksa et D. Svoboda. - Doubice. Ad saxa arenacea in vallis Pryskyin dl, in
ripa rivi sinistra erven potok, 300 m s. m., 14. 8. 2001, leg. B. Wagner, Z. Palice, .
Bayerov, O. Peksa et D. Svoboda. - Doubice. Ad saxa arenacea inter collis Jedlina et Vos
Vrch, ca 350 m s. m., prope locum Rov zahrada, 14. 4. 2001, leg. B. Wagner, Z. Palice, .
Bayerov, O. Peksa et D. Svoboda ( ve herb. Wagner ).
Krun hory: Schattige Gneisfelsen im Neuhauser Flsstal oberh. d. Komotauer
Talsperre, ca. 750 m s.m.1933, leg. 0. Klement et A. Feiler. (OLM . 1495, J. Anders,
Lichenes exsiccati 331 pod nzvem Coenogonium nigrum !!! ).
Severn echy: An shattigfeuchten Sandsteinfelsen b. Zckmantel n. B.Leipa, ca . 260 m
s.m. 3.V.1933, leg. J. Anders, Cystocoleus ebeneus immixta est !!! (OLM . 1475, J. Anders,
Lichenes exsiccati 330). An feuchten Sandsteinfelsen im Robik bei B. Leipa 17. Okt. 1926
leg. Mel1 (PR). esk Lpa. dol Peklo J od msta (dol Robeskho potoka), svisl stna
pskovcovho balvanu v lese. 10. 1994 leg. B. Wagner, (herb. Wagner).
Vchodn echy: Distr. Litomyl, Matale prope Prose, ca. 500 m. Ad saxa arenacea
umbrosa. 19. 4. 1972 leg. et det. A. Vzda. (OLM . 1480). An Sandsteinfelsen b.
Adersbach. 1931 leg. R. Wihan. (OLM . 1474, J. Anders, Lichenes exsiccati 329). - Na
pskovci ve Skalch u Police 1912 leg. V. Kuk, Herbarium Oborny (PRC).
Severn Morava: Jesenky. Rmaov, in rup. schost. montis Heidstein, alt. 964 m.
8.5.1956 leg. et det. A. Vzda. (OLM . 1476) - Jesenky, ad pedem merid. montis Krlick
Snnk, alt. 900 m. 10.1957 leg. et det. A. Vzda. (OLM . 1477). - Na Kaiserstn a
44

Lysovsk skle. 6. 1906 leg. F. Kov. (OLM . 1472). - Jesenk: v Kamenn rokli, 6. 1908
leg. F. Kov (OLM . 1473).

45

Beskydy: in parte superiore convallis rivi eladn, ad rup. arenaceas, alt. 850 m. 23. 5.
1956 leg. et det. A. Vzda. (OLM . 1479).
eskomoravsk vrchovina: Auf dem Berge Kaiserstein bei Neu Stadtl. 1907, leg. Kov
(PRC); Herb. Paul 1938 (PRC).
umava: Ad saxa umbrosa in monte Jezern Stna, 24. 8. l925, leg. et det. A. Hilitzer
(BRNU, PR et PRC, Cryptogamae echoslovenicae exsiccatae, Lichenes, No. 26.). - Horsk
Kvilda. 1996 leg. R. Dtinsk. - Churov. Ad saxa in ripa rivi Losenice prope pagum
Popeln, 900 m s. m., 22. 7. 1994 leg. B. Wagner (herb. Wagner).
Poznmky k ekologii

Typickm stanovitm liejnku Racodium rupestre jsou zastnn vlhk skly, asto svisl
stny a pevisy (to neplat vdy, v dol Peklo u esk Lpy roste i na mench pskovcovch
balvanech v borech).
Nap. roste na pskovcovch skalch podl ky Kinice J od Turistickho mostu. Podobn
typ stanovit je na umav v dol Losenice. Na svisl ulov stn tsn na behu potoka
Losenice jeho stlky tvo npadn rozshl ern povlaky. V okol osady Na Tokni ve
vchodn sti nrodnho parku roste na svislch pskovcovch stnch sice u silnice, ale tsn
nad vlhkm silninm pkopem.
Dal zajmavou lokalitu jsem nalezl na JV hranici nrodnho parku u osady Na Potoce.
Soubn s komunikac vede svisl pskovcov stna asi 50 m dlouh a 5 m vysok. Je sice
exponovan k jihu, ale zastnn vegetac. Pod stnou (msty a pevisem) je ve vt sti
dlky t, spe jaksi vodn kanl. V tni vegetuje jtrovka Scapania undulata
(det. L. Nmcov). Po cel dlce stny mozaikovit roste Racodium rupestre, Lepraria incana
a Chrysotrix chlorina. Zdej stanovit se tedy podob ostatnm, uvedenm ve - svisl
skaln stna podl vodnho toku, tn nebo vlhkho pkopu. Racodium rupestre se ale
nevyskytuje nap. v blzkm Pavlin dol na skalch lemujcch potok.
Wirth (1994) charakterizuje ekologick chovn liejnk devtibodovou stupnic. Nsleduje nkolik daj
z jeho tabulky (slo je zaazen ve stupnici):

Racodium rupestre

Lichtzahl
1 Tiefschattenpflanze

Cystocoleus ebeneus

1 Tiefschattenpflanze

Temparaturzahl
3 Khlzeiger
(hochmontan)
4 (montan)

Feuchtzahl
7 (Niederschlge meist
ber 1000 mm)
6 (Niederschlge ber
800 mm)

Prmrn ron hrny srek na zem nrodnho parku v letech 1901 a 1950 nepesahuj
1000 mm. Glckner (1995) udv tyto hodnoty ze t stanic: Zadn Doubice - 842 mm, Rynartice 798
mm a Chibsk 934. Jak tento autor zdrazuje, cel zem je relativn srkov bohat, pesto
zstv ron hrn srek pod optimln hodnotou podle Wirtha. Mikroklima stanovit me bt
pzniv ovlivnno ptomnost tn i potoka pod skaln stnou s liejnkem a tento urit i kdy mal
srkov deficit je tm vykompenzovn.

V severozpadn sti zem nrodnho parku nebyl vskyt zmnnho liejnku zatm
sledovn a je velmi pravdpodobn jeho zjitn i zde pedevm podl vodnch tok.
Podkovn
Dkuji Sprv nrodnho parku esk vcarsko za umonn przkumu na zem parku, L.
Vokov za doprovod v ternu, kustodm herb PR, PRC, BRNU, OLM. a R. Dtinskmu za
zapjen dokladovho materilu a L. Nmcov za organizaci vpjek.

46

Souhrn
Dosavadn daje o rozen Racodium rupestre Pers. v esk republice nebyly zatm
pehledn zpracovny. Autor uvd nkolik novch lokalit tohoto liejnku a tak studoval
doklady z nkolika herb. I pes neplnost przkumu byly lokality vyneseny do bodov
mapy. Na prvn pohled je zejm, e autor neml k dispozici dn daj z naich nejvych
hor, Krkono. Je douc provst ternn przkum a revizi doklad v dalch herbch.
Stanovit liejnku je na vech autorem navtvench nalezitch na umav a v eskm
vcarsku podobn. Vdy se jedn o nevysokou svislou pskovcovou stnu i pevis nad
vodnm tokem nebo vlhkm pkopem. Zde rostl sledovan liejnk vtinou bez pmsi druhu
Cystocoleus ebeneus. Velmi pravdpodobn je vskyt sledovanho liejnku i v severozpadn
sti nrodnho parku, kde bude pokraovat lichenologick przkum.
Literatura
ernohorsk Z., Servt M. et Ndvornk J. (1956): Kl k urovn liejnk SR. - 154 p., Praha.
Glckner P. (1995): Fyzickogeografick a geologick pomry okresu Dn. Dn.
Gnchtel A.(1997): Artenliste der Flechten Sachsen. - 56 p., Radebeul.
Lika J.(2000): Vzan a nevzan ivot liejnk. Vesmr, Praha, 79: 619-631.
Purvis O. et al. (1992): The Lichen Flora of Great Britain and Ireland. - 710 p., London.
Schade A.(1932): Die Verbreitung von Racodium rupestre Pers. und Coenogonium nigrum (Huds.)
Zahlbr. in Sachsen. Beih. Bot. Cbl., Dresden, 49B: 421-437.
Suza J.(1948): Parmelia incurva v liejnkov fle stedn Evropy. Vst. Krl. es. Spole. Nauk, cl.
math.-natur., Praha, 1947/8: 1-20.
Vzda A. et Lika J. (1999): Katalog liejnk esk republiky. 283 p., Institute of Botany,
Prhonice.
Wagner B.(1995): Spilonema paradoxum a Thermutis velutina dv pekvapen v herbi PRC.
Bryonora, Praha, 15: 8-9.
Wirth V. (1994): 4. Zeigerwerte von Flechten.- In: Ellenberg H., Zeigerwerte von Pflanzen in
Mitteleuropa. - Scripta Geobot., 2. Auflage, 18: 215-237.
Wirth (1995): Die Flechten Baden-Wrttembergs I, II. - 1006 p., Stuttgart.

Severoes. Pr., Litomice, 33-34: 47-48, 2002

Krtk sdlen

Rosa pimpinellifolia L. na vrchu Lin u Pohoan

Rosa pimpinellifolia L. auf dem Berg Lin bei Pohoany (NW Bhmen)
Kurzfassung: Auf dem Norhang des Hgels Lin bei Pohoany wurde die vierte rezente Lokalitt von
Rosa pimpinellifolia im Bhmischen Mittelgebirge festgestellt.
V ervnu 2001 jsem nalezl ve 2/3 severnho svahu vrchu Lin u Pohoan tvrtou recentn znmou
lokalitu Rosa pimpinelifolia L. v eskm stedoho. Zdej populace je soustedna na malou ediovou skalku
a jej osyp (na ploe asi 100m2).

Lin, ediov skalka, 25 m2 , orientace N, sklon 15, 27. 6. 2001, E3 10%, E2 60%, E1 60%
E3: Quercus petraea 2, E2: Cotoneaster integerrimus 3, Rosa pimpinellifolia 2, Crataegus laevigata
x monogyna 1, Rosa canina agg. 1, Swida sanguinea 1, Sorbus aucuparia +, E1: Brachypodium
sylvaticum 3, Poa angustifolia 1, Festuca rubra agg. 1, Festuca rupicola 1, Impatiens parviflora 1,
Arrhenatherum elatius +, Campanula rotundifolia +, Campanula persicifolia +, Galeopsis ladanum
47

+, Galium verum +, Geranium robertianum +, Mercurialis perennis +, Polypodium vulgare +,

Tanacetum corymbosum +, Trifolium medium +, Veronica vindobonensis +, Fragaria moschata r,
Hieracium murorum r, Hypericum perforatum r, Moehringia trinervia r, Polygonatum odoratum r,
Viola tricolor r.
Lin, osyp skalky, 25 m2, orientace N, sklon, 30, 27. 6. 2001, E3 50%, E2 40%, E1 40%
E3: Quercus petraea 3, Prunus avium 1, Carpinus betulus 1, E2: Rosa pimpinellifolia 3, Cotoneaster
integerrimus 1, Lonicera xylosteum 1, Swida sanguinea 1, E1: Poa nemoralis 3, Brachypodium
sylvaticum 1, Impatiens parviflora 1, Mercurialis perennis 1, Poa angustifolia 1, Campanula
persicifolia +, Fragaria moschata +, Galium aparine +, Galeopsis ladanum +, Moehringia trinervia
+, Polypodium vulgare +, Tanacetum corymbosum +, Dryopteris filix-mas r, Geranium robertianum r,
Mycelis muralis r, Rubus fruticosus agg. r, Viola tricolor r.
Jan N o v k

Boivojova 1781, 413 01 Roudnice n. L.

Misopates orontium (L.) Rafin. v st nad Labem

klebivec pm Misopates orontium (L.) Rafin. rostl v minulosti vzcn a roztrouen jako plevel
obilnch pol v teplejch oblastech esk republiky pevn vzn na vegetaci svaz Caucalidion lappulae a
Sherardion. V dnen dob je u ns nalezn ji jen velmi ojedinle. Poet souasnch lokalit jej ad mezi
kriticky ohroen druhy kvteny R (Prochzka 2000) se vzcnm vskytem ve stednch echch a na stedn
a jin Morav.
Nov nlez pochz z ruderlnho stanovit na Skldce stavebnho odpadu v k. . st nad Labem
Veboice (fytogeografick okres Pokrunohorsk pnev). Taxon zde v roce 2002 rostl na dvou mikrolokalitch
dohromady ve tech exemplch:

1) Iniciln stdia sukcese trkov navky s vtm podlem jemn sloky, cca 0,25 km sv. od tony
trolejbus ve Veboicch, 230 m n. m., 2 ex. kvetly, 7. 7. 2002. Oba exemple rostly v horn sti
kup v nezapojen vegetaci s vskytem Calystegia sepium, Silene vulgaris, Melandrium album,
Viola arvensis, Robinia pseudacacia juv., Atriplex patula. Pozena byla fotodokumentace jednoho
z exempl a sbr sti rostliny s kvtem i plodem. Asi 10. 8. byla mikrolokalita zniena
pehrnutm.
2) Kamenit substrt s podlem hlinit a jlovit sloky asi 50 m jz. od pedchoz mikrolokality, tm
bez vegetace, 230 m n. m., 1 ex. s vyvjejcmi se plody, 11. 8. 2002. Asi 15. 8. byla mikrolokalita
zniena pehrnutm.
Skldka poskytuje oproti okoln krajin vhodn podmnky pro mnoho taxon rznch ekologickch
nrok a vrazn tak zvyuje druhovou diverzitu ve zdevastovanm zem po povrchov tb hndho uhl.
V roce 2002 byly zjitny nap.: Anchusa officinalis, Anthemis tinctoria, Dianthus armeria, Hyoscyamus niger,
Silaum silaus.

Literatura:
Slavk B. [ed.] (2000): Kvtena esk republiky. 6. Academia, Praha, 770 s.
Prochzka, F. [ed.] (2000): ern a erven seznam cvnatch rostlin esk republiky (stav v roce
2000). Proda, Praha, XX, 1 XX.

Karel N e p r a
17. listopadu 3, 400 10 st nad Labem

48