BOHUMIL HRABAL

Oste sledovan vlaky

O autorovi:
Bohumil Hrabal se narodil 28.3. 1914 v Brn idenicch jako nemanelsk dt. Kdy
mu byly 3 roky, jeho matka se provdala za Frantika Hrabala, pozdjho editele pivovaru
v Nymburku. Po njakm ase se k nim pisthoval i strc Josef (Pepin), inspirtor jeho prz.
Studoval prvnickou fakultu v Praze. Za vlky vystdal mnoho povoln - ednk, vprav,
dlnk. Po skonen vlky studium prv dokonil avak nadle pracoval v nekvalifikovanch
profesch, odkud tak erpal inspiraci pro sv pozdj dla. Roku 1963 se Bohumil Hrabal
stal spisovatelem z povoln. Po roce 1968 nesml publikovat, a proto jeho dla vychzela
pouze v samizdatu a v exilu. Od roku 1975, pot co vyjdil loajalitu k reimu, sice opt mohl
oficiln vydvat sv dla, avak po zsazch cenzury a jen v omezen me. Bohumil Hrabal
zemel 3.2. 1997 pi pdu z okna nemocnice. Pina jeho smrti nen jasn.
Bohumil Hrabal byl vznamn esk prozaik. Je autorem rozshlho dla a ad se tak
k nejvznamnjm eskm spisovatelm 20. stolet. Hrabalovo dlo je osobit pedevm
zpsobem vyprvn. Vtinou zobrazuje ivot lid na okraji spolenosti, kte vak neztrcej
chu do ivota. V jeho przch vtinou chyb souvisl dj, mnostv epizod je zachyceno
nekonenm proudem ei bez snahy o promylenou kompozin vstavbu. Hlavnm rysem
jeho tvorby je tzv. poetizace vednosti Hrabal ve svch dlech uv jak bsnick
metafory, tak i hovorov vrazy a vulgarismy, a tm dosahuje jistho originlnho pohledu
na svt. Hrabal tedy uval experimentln metody psan, je pro nj charakteristick poetick
vidn skutenosti, mozaikovit dj, nadszka a vyuit obrovsk rozmanitosti jazykovch
prostedk.
Hrabalovy povdky vychzej nejdve v asopisech, a v roce 1963 vychz jeho
oficiln prvotina soubor povdek Perlika na dn, akoli ml ji ped nm vyjt soubor
Skivnci na niti, kter vak ideologick cenzura zamtla. Roku 1964 vychz jeho dal
povdkov kniha Pbitel. Hlavn postavy jeho prz charakterizuje zejmna nepetrit tok
vyprvn, kter je doveden do krajnosti nap. v experimentln prze Tanen hodiny pro
pokroil. Tradinjm zpsobem vyprvn je pak vytvoena prv novela Oste sledovan
vlaky. Hrabalova vrcholn dla pochz ze 70. let, kdy ml zakzno publikovat, a proto
vychz jen v samizdatu. Jedn se o romn Obsluhoval jsem anglickho krle, o povdku
Pli hlun samota a o vzpomnkov przy, kter zachycuj autorovo dtstv v Nymburku
Postiiny, Msteko, kde se zastavil as, Harleknovy miliony.
Bohumil Hrabal pat k nejtenjm eskm autorm doma a nejpekldanjm v
cizin. Nkter jeho dla byla zfilmovna a zdramatizovna (Postiiny- reisr Ji Menzel,
1980, v hlavnch rolch Magda Variov, Ji Schmitzer a Jaromr Hanzlk, dle Oste
sledovan vlaky 1966, Obsluhoval jsem anglickho krle 2006).

Jeho dla:

Perlika na dn (1963) v tomto a v nsledujcm souboru povdek se objevuje

postava pbitele ( = neologismus), kter v Hrabalov podn oznauje lovka mrn
vyinutho, vymykajcho se konvencm, kter je neustle okouzlen a udiven i
vednmi udlostmi ivota. Pokraovatelem Hrabalova pbitelstv je napklad Ota
Pavel - Smrt krsnch srnc.

Pabitel (1964) povdkov soubory

Tanen hodiny pro star a pokroil (1964) experimentln novela, je tvoena

jednou jedinou vtou

Inzert na dm, ve kterm nechci bydlet (1965) povdkov sbrka

Obsluhoval jsem anglickho krle (samizdat 1974; Praha 1990) vrcholn dlo,
stedn postavou je pikolk Jan Dt, kter ve poddil tomu, aby se stal bohem

Pli hlun samota (1976) prza, kter l pbh balie starho papru

Postiiny (1970 1976) prza, ve kter Hrabal vylil vzpomnky na dtstv

strven v nymburskm pivovae; je vyprvna z pohledu jeho maminky

Msteko, kde se zastavil as; Harleknovy miliony vzpomnkov przy

Slavnosti snenek (1975) oficiln vyla a roku 1978, v tomto vydn chyb
nkolik pvodnch povdek

Svatby v dom, Vita nuova, Proluky trilogie, kter je vyprvna z pohledu

Hrabalovy eny Pipsy

Oste sledovan vlaky

Jedna z nejpopulrnjch novel Bohumila Hrabala "Oste sledovan vlaky" se
odehrv ke konci druh svtov vlky (r. 1945) v jedn stedoesk eleznin stanice.
Hrabal se inspiroval svmi zitky z doby, kdy pracoval na drze. Na kulisch mal
eleznin stanice jsou zpodobeny velk okupan udlosti. stedn postavou je zde
eleznisk novic Milo Hrma, kter se odhodl k hrdinskmu inu.
Jednou z autorovch mylenek bylo piblit chod mal eleznin stanice v roce 1945,
kdy republikou projdly oste sledovan transporty. Kvli jejich zpodn nevhali Nmci
stlet. Vyvrcholenm novely je spn pokus o zastaven a fatln znien dleitho, oste
sledovanho transportu se stelivem. Autor tak vlastn kritizuje faismus a druhou svtovou
vlku, kter pinesla mnoho kod na lidskch ivotech. Zrove se sna prostednictvm
hlavnho hrdiny poukzat na to, e nic nen takov, jak vypad, a e za vlast me bojovat
kdokoliv bez ohledu na to, jak je.
Dlo je psno v ich-form a je vyprvno tradinm zpsobem (tzn. novela je tvoena
souvislm djem). Novela je dlena na kapitoly, bez nzvu. Dlo je sice psno pevn
spisovnm jazykem, avak autor pouv i nespisovn vrazy (prdel, ceckounek, fofrovat...)
a nespisovn tvary slov (muskej...). Bohumila Hrabala charakterizuje i specifick zpsob
psan zaloen na opakovan (tm dosahuje efektu, e pbh vyprv doopravdy ten naivn
22-let hlavn hrdina Milo Hrma). Autor tak v novele psobiv zachytil napt mezi
bnmi lidskmi starostmi a krutost vlky. Dalm specifickm rysem, kter charakterizuje
Hrabalv zpsob psan, je ast opakovn spojovacch vraz (pedevm spojka a, kter je
typick pro bnou mluvu). asto pouv i metodu filmovho stihu, sna se ve popsat
dopodrobna (zamuje se na konkrtn detaily) a uv nevedn vyjden a pirovnn (nap.:
snh, jemn jako jepice).
Hrabalova novela Oste sledovan vlaky je znm tak dky stejnojmennmu filmu
Jiho Menzela. Hlavn roli Miloe Hrmy si zde zahrl Vclav Neck. Reisrv celoveern
debut byl roku 1966 ocenn jako nejlep zahranin film a zskal Oscara.
Zaazen do kontextu:
Tvorba Bohumila Hrabala byla ovlivnna Skupinou 42, Hrabal pouv ve z tto
poezie, avak aplikuje to ve svch przch (= poetick vrazy + vulgarismy). Poetika
Hrabalova dla a zejmna jeho metoda nepetritho toku vyprvn, je ovlivnna zpsobem,
jakm psali sv przy nap.: Jaroslav Haek, Jakub Deml.
Ze svtov literatury se Hrabal inspiroval mimo jin napklad i experimentlnm romnem
Jamese Joyce Odysseus.
Novela Oste sledovan vlaky se tematicky v kontextu sv doby pimyk ke
Kulhavmu Orfeovi Jana Otenka a existenciln dimenz i k Panu Theodoru Mundstockovi
od Ladislava Fukse nebo k novelm Vladimra Krnera. Bohumil Hrabal se vbrem
vlenho nmtu zaadil mezi takzvanou druhou vlnu (neschematick, vce psychologie
postav, antihrdina) okupan tmatiky spolu s napklad Arnotem Lustigem.

Hlavn postavy:
Milo Hrma - vprav, mlad, nezkuen, citliv, ltostiv, m problmy se svou
prvn lskou Mou
Vprav Hubika - obdivovatel en, Milov ptel, je v nm urit dvka recesismu
Pednosta stanice - jeho zlibou je chov holub, postava spe karikaturujcho typu
Zdenika Svat telegrafistka
Viktoria Freie - krsn Rakuanka
Ma dvka Miloe
V knize se vyskytuj dal postavy, kter se mohou teni zdt a neuviteln. Me to bt
tm, e mnoho tch postav jsou poskldny z nkolika charakter, kter opravdu nkdy ily.
Obsah:
Dj povdky se odehrv v roce 1945 na eleznin stanici u Hradce Krlov. Hlavn postavou
je Milo Hrma, kter se zakoluje na eleznin stanici v malm msteku. Vtina kniha
popisuje prv tohle prosted. Na zatku mluv Milo o svch pedcch, e vichni mli
jedno spolen, a to co nejvc se vyhbat prci. Praddeek Luk od 18 bral zlatku denn
jako rentu (kupoval si za to 2 paklky tabku a lhev rumu denn). Rentu dostval za to, e
bojoval v revolunm roce 1848 proti studentm a byl zasaen dlaebn kostkou do kolena.
Pradda pak chodil tam, kde lidi pracovali a sml se jim, oni ho pak zbili. A se jednou
posmval kamenkm, kterm zrovna zaveli lom, a ti ho ubili k smrti.
Dda Vilm byl hypnotizr, dlal v cirkuse (lid kali, e je to flka, cel jejich rodina byla
povaovna za flkaskou), kdy v beznu 39 Nmci pekroili hranice, el jim naproti a
snail se je zastavit mylenkou. Prvn tank doopravdy zastavil, ale pak se rozjel a dda neuhl,
tak mu skpl hlavu. Tatnek si ji pak el vyprosit a museli ji vyprostit z tch ps.
Postupn se dostv k popisu jejich stanice a postav, kter se zde vyskytuj. Je to pan
pednosta, len S.O.S. (= svaz odbornch snah v Praze), pan pednostov, vprav Ladislav
Hubika a pozdji se objev i telegrafistka Zdenika, o kter je zpotku jen hovoeno.
V knize se objevuj dal postavy, napklad hrab a hrabnka Kinsk. Milo Hrma je
zamilovn do mlad dvky Mi, nejdv hovo o tom, jak s Mou natrali plot a pi tom si
ekli, e se maj rdi a polbili se a pak o pespn v Karln u strka Nolemana, kde dolo
k jeho a Min sblen. Ale ne k plnmu. Milo Mu zklamal jako mu. Po tto udlosti si
Milo ve van podezal ly, v hotelu, zachrnil ho zednk, kterho pozdji pirovnv k
Bohu. (k, e trp tzv. ejakulatio prekoks.)Ona byla konduktrka (prvod), njakou dobu
potom pijela a ekla mu, e u se poradila s kamardkami a u v jak na to. Milo si nebyl
jist a prosil pan pednostovou, aby mu poradila a zakolila ho. Kdy odmtla, poprosil
slenu Viktorii Freie, kter pila na stanici v noc a musela do rna pokat na rann vlak, aby
mu poradila tak.Ta ho zauila a roztrhla kanape. V knize se na stdaku s Mou mluv o
vpravm Hubikovi, kter jednou v non slub sthnul sukni Zdenice a na zadnici j
obtiskl nkolik ednch raztek. Tuhle udlost pijel na stanici vyetovat dopravn f Slun

a rada Zednicek. Oznauj to jako omezovn osobn svobody, ale Zdenika ekla, e si sama
lehla na telegrafn stl, a e to nen dn omezovn. e se nudili, tak hrli na fanty. A
Hubika je jet obvinn z hanoben nmeckch slov, protoe nkter raztka byla v nmin.
Milo popisuje tak pijdjc vlaky s Nmci, dobytkem, kter je na cest u tak
dlouho, e vtina ho umr nebo u je mrtv. Jednou Ve stanici musel zastavit jeden z oste
sledovanch vojenskch transport (vezl vojky z fronty), pednosta a Milo li zasalutovat,
Miloe si dva esesmani vzali do vlaku jako rukojmho, pvodn tam ml jt Hubika. Zlobili
se za 30ti minutov zpodn. Kdy si hejtman viml, e m podezan ly, oznail ho za
kamarda (jestli to dobe chpu, tak proto, e si myslel, e si Milo podezal ly kvli tomu,
jak te Nmci prohrvaj ve vlce) a pustili ho.
V posledn st pbhu Hubika ekne Miloovi, e chce vyhodit vlak pln zbran,
kter m pijet dal den, do povt a zskv v Miloovi spojence. Hubika s Miloem
plnuj, e si nkladn vlak se stelivem zpomal (jako e jim spadlo rameno semaforu, co
strojvedoucho donut pibrzdit a na posledn chvli uk volno) a pak na posledn vagn hod
bombu.
Zastavila na pern raketa, vezla i nkolik lid, kte utkali z Dran. Hubika je rd,
e tam jsou, protoe aspo budou mt svdky, kdyby nco. Milo je nelituje, vyprv, jak
kdysi litoval Nmce, kter oetovala jeho teta na popleninch v nemocnici a vidl, jak tam
umraj a jak se lou s rodinami, ale dneska u jich nelituje.
Byl ohlen transport se stelivem. Milo vylezl nahoru na semafor a zvedl do polohy
Volno. Pak hodil na prostedn vagn bombu. V poslednm vagonu byl vojk. Trefil Miloe do
hrudi a Milo ho revolverem zashl do bicha. Pak spadl ze semaforu. Nmeck vojk vypadl
z vagnu, pak tam pomalu vlee kopal nohama, jako kdy chod a volal matku svch dt
Mutti, mutti!. Oba tam leeli vedle sebe. Milo myslel na svou maminku a nemohl to u
poslouchat a tak vojka jet dvakrt stelil. Nejprve do srdce, ale vojk jen usilovnji volal,
pak do oka. Pak mu vytrhl medailonek, kter si svral a s npisem nos tst a dal mu jej do
ruky. Popisuje posledn okamiky ivota, kaln krve. A pak zaal vybuchovat vlak.