Stavební příručka

Vypracoval
Josef Remeš
Téma: Č. revize: 2.0

Úvod
Vítám vás u prvního souborného výtisku stavebních příručky, kterou jsem sestavil pro
ulehčení práce architektům a stavebním projektantů. Příručka je tématicky členěna a
obsahuje souhrné informace, které byste museli jinak porůznu a pracně hledat v normách,
vyhláškách, zakonech, učebnicích nebo jiných oborových příručkách.

Snad Vám bude tato příručka vítaným pomocníkem při návrhování jedinečných,
originálních a funkčních staveb. Připomínky, ohlasy či kritiku vítám na níže uvedené
emailové adrese.

Autor projektu
Josef Remeš
email: josef.remes@centrum.cz

Autorská práva

Bez souhlasu autora nelze zveřejnit příručku mimo jím dovolená média.

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále

jen ÚNMZ) souhlasil s použitím částí českých technických norem (dále
jen ČSN) v publikaci „Stavební příručka“. ČSN nebo jejich části nesmějí
být podle ust. § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, rozmnožovány a rozšiřovány bez souhlasu
poskytovatele.

Odkazy
Stavební příručka: www.jremes.cz
ČSN online: csnonline.unmz.cz

Upozornění
Stavební příručka je aktuální vždy k datu jejího vydání. Autor nenese zodpovědnost za
špatnou či neaktuální interpretaci informací. Úplné i aktuální informace, znění a výklady
informací můžete nalézt v příslušném zdroji, který je uváděn na konci každé z částí.

Poděkování
Děkuji ÚNMZ za svolení použití vybraných částí ČSN v této přiručce. Děkuji také všem, kteří
se přímo či nepřímo na vzniku této příručky podíleli, příspěvky, připomínkami nebo revizí
některých částí a to zejména Radimu Koutňákovi, Jiřímu Mantlíkovi, Rostislavu Říhovi.
 Stavební příručka
Vypracoval
Josef Remeš
Téma: Č. revize: 2.0

Historie
Datum Verze
2010-05-25 1.0

• První verze příručky

2010-06-03 2.0

• Aktualizace: Polystyren
• Odebráno: Zemní práce (norma zrušena a prochází revizí)
• Přidáno: Vzájemné odstupy staveb, Stavební fyzika – Akustika, Stavební fyzika –
Tepelná technika, Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

Obsah
Obecné technické požadavky
1. Minimální světlé výšky 6 A4
2. Stavby škol, predškolních, školských a tělovýchovných zařízení 2 A4
3. Zdravotnická zařízení 1 A4
4. Součinitel smykového tření µ pro povrchy podlah 1 A4
5. Třídy betonu 1 A4
6. Polystyren 1 A4
7. Omítky 1 A4
8. Sklon 1 A4
9. Vzájemné odstupy staveb 2 A4
10. Stavební fyzika – Akustika 3 A4
11. Stavební fyzika – Tepelná technika 2 A4
12. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení 6 A4
 Minimální světlé výšky
Vypracoval
Josef Remeš
Č. revize: 4.0

Administrativní budovy a prostory

Administrativní budova je stavební objekt obsahující nejméně 50 % své užitkové plochy kanceláře.
minimální ≥ 2,70 m
≥ 3,00 m
• Kancelářské pracoviště
doporučená
Místní snížení výšky přípustné u komunikačních koridorů velkoprostorových,
• kombinovaných a flexibilních kanceláří a v buňkových kancelářích v jejich částech ≥ 2,50 m
zpravidla navazujících na chodbový trakt, vždy mimo vlastní pracovní plochu.
Kancelářské pracoviště s vazbou na hotelové ubytování (hoteling) a na obytné prostory
• (domácí pracovny) v případě, že plocha kanceláře nepřesáhne 50 m2 a je zaručena ≥ 2,60 m
dostatečná výměna vzduchu a osvětlení.
Zdroj: ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory (4.2005)

Čerpací stanice pohonných hmot

Platí pro čerpací stanice kapalných pohonných hmot a zkapalněných ropných plynů.
• Prostory provozní, kancelářské a skladovací zařízení ≥ 3,00 m
Zdroj: ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot (9.2006)

Garáže
(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží
jsou dány normovými hodnotami.
Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 47 Garáže)

Jednotlivé a řadové garáže

≥ 2,10 m
Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží
≥ NVV + 0,20 m
•
Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží musí být nejméně 0,20 m větší, než je výška nejvyššího projektem
Alespoň jeden vjezd (výjezd) z ohrazeného pozemku řadových garáží musí splňovat požadavky požární bezpečnosti5).
(světlá šířka 3,50 m, světlá výška 4,00 m).
5
) ČSN 73 0802 ze 14. 11. 1975
Zdroj: ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení (4.1988); Změna: Z1 (2.2001)

Hromadné garáže
≥ 2,10 m
Garáže pro vozidla skupiny 1 s pohybem vozidel vlastní silou musí mít světlou (i
•
podchodnou) výšku

≥ NVV + 0,20 m
Garáže pro vozidla skupiny 1 s mechanickou dopravou vozidel, kde obsluha nevstupuje
•
na stání, stání pro karavany a garáže skupiny 2 a 3 musí mít světlou výšku o 0,20 m
větší než je výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla v garáži.
Hygienická zařízení
Světlá výška hygienických zařízení vestavěných v garáži může být stejná jako konstrukční výška celého objektu za
předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické podmínky11).
Místnosti pro provoz a administrativu
V objektu garáží se podle požadavku provozu navrhují zpravidla: místnost pro vrátného, dozor nebo obsluhu, kancelář,
pokladna, čekárna pro zákazníky, popř. s příslušenstvím apod.
Podle provozu garáže je třeba navrhnout příjem vozidel při příjezdu a odbavení při odjezdu z garáže tak, aby časové ztráty
byly co nejmenší a odbavení bylo pokud možno soustředěno do jednoho místa.
Světlou výšku těchto místností stanoví ČSN 73 5305. Výjimečně může být světlá výška těchto místností snížena na
stejnou konstruktivní výšku jako má celý objekt za předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické
podmínky11).
11
) Směrnice MZd ČSR č. 46/1978 Sb.
Zdroj: ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení (6.1988); Změna: a (10.1988); Změna: b (8.1989); Změna:
Z3 (2.2001)
Legenda zkratek: NVV = výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla

Strana 1 z 6
Obytné budovy
Obytné místnosti bytových domů 2,60 m
a)
Obytné místnosti rodinných domů 2,50 m
b) Obytné místnosti v podkroví 2,30 m
Místnosti se zkosenými stropy
nad nejméně 1/2 podlahové plochy místnosti, vymezenou pomyslnou rovinou,
• 2,30 m
protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou.
SV prostoru pro vaření se navrhuje shodná se světlou výškou obytných místností dle a)
Prostory pro osobní hygienu a prostory pro umístění záchodové mísy
• SV výška pro osobní hygienu nebo prostoru pro umístění záchodové mísy má být 2,30 m
shodná se SV výškou obytných místností v témže podlaží.
• Prostory domovních komunikací 2,10 m
• Vstupní prostor do bytu (prostor pod stropem je využit jako úložný prostor) 2,10 m
• Místnosti pro ukládání odpadků a místnosti domovního vybavení části b) v byt. domech ≥ 2,50 m
Ostatní místnosti a prostory domovního vybavení v bytových domech, do kterých se ≤ 2,50 m
≥ 2,10
•
vstupuje, mohou mít m
≥ 2,10 m
(neplatí pro prádelny,
Místnosti a prostory domovního vybavení rodinných domů, do sušárny a žehlírny)
•
≥ 2,30 m
kterých se vstupuje, musí mít (platí pro prádelny,
sušárny a žehlírny)
Zdroj: ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009)

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

• Hlavní schodiště a chodby ≥ 2,10 m
(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná
výška 2,10 m.
Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 40 Rodinné domy a
stavby pro rodinnou rekreaci)

Strana 2 z 6
Prostory určené pro práci
§ 46 Světlá výška prostor určených pro práci
(1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při ploše
a) do 20 m2 ≥ 2,50 m
b) do 50 m2 ≥ 2,60 m
c) od 51 m2 do 100 m2 ≥ 2,70 m
d) od 101 m2 do 2 000 m2 ≥ 3,00 m
e) více než 2 000 m2 ≥ 3,25 m

Prostory trvalé práce

(2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m2, na kterém
se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prostory ≥ 2,30 m
určené pro pracovní činnost v odstavci 1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto
ustanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy.
≥ 2,10 m
Světlá výška prostoru určeného pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po
dobu kratší než 4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m.

Prodejní prostor, kancelář a jiný podobný prostor určený pro práci

(3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v prodejním prostoru, kanceláři
a v jiném obdobném prostoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy
I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za předpokladu, že ≥ 2,60 m
bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b),
bude vyloučeno oslňování zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m.

§ 47 Objemový prostor
(1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance
při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky
č. 1
a) 12 m3
při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A,
tabulky č. 1
b) 15 m3
při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A,
tabulky č. 1
c) 18 m3
(2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením.
(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory
obdobné povahy.

Zdroj: 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§
46 Světlá výška prostor určených pro práci; § 47 Objemový prostor)

Sauny
Prohřívárna sauny
• (1) Prostor prohřívárny na jednu osobu musí být nejméně 2 m3. Světlá výška ≥ 2,10 m
prohřívárny musí být nejméně 2,1 m.

Zdroj: 135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny
a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; Změna: 292/2006 Sb. (§ 26 Prohřívárna sauny)

Strana 3 z 6
Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot
(4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech a opravnách motorových vozidel jsou dány
normovými hodnotami.
Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 48 Servisy a opravny

Platí pro projektování nových a pro projektování stavebnách změny nynějších autoservisů a opraven motorových vozidel.
Prostory provozní (dílenské), kancelářské, skladovací a hygienické zařízení ≥ 3,00 m
Prostory, kam zajíždějí vozidla vlastní silou, musí mít světlou výšku o 0,60 m větší než ≥ 3,00 m
≥ NVV + 0,60 m
je výška vozidla, nejméně však 3,00 m provozní (dílenské), kancelářské, skaldovací a
57 hygienické zařízení
Prostory, kde se vozidla při pracovních úkonech bez účasti zaměstnanců pohybují ≥ 2,10 m
≥ NVV + 0,30 m
mechanicky (mechanizované linky), mohou mít světlou výšku jen o 0,30 m větší než je
výška vozidla, nejméně však 2,10 m.
≥ NVV + 1,80 m
Prostory, kde se vozidla zvedají na zvedacíh zařízeních, musí být nejméně o 1,80 m
větší než je výška vozidla.
58
≥ 2,10 m
Zvedají-li se také pracovní plošiny, musí být nad pracovní plošinou v nejvyšší poloze
světlá výška nejméne 2,10 m.
59 Nejmenší světlá výška v pomocném objektu čerpací stanice (kiosku) ≥ 2,60 m
Orientační světlé výšky - příloha 5

Příloha 5 k čl. 57 a 58 Vozidlo Světlé výšky prostoru [m]

Orientační světlé výšky provozních prostorů do nichž zajíždějí vozidla kde se
vlastní silou kde se vozidla
skupina podskupina vozidla zvedají na
nezvedají zvedacíh
zařízeních
01 3,00 3,40
1
02 3,00 3,60
N1 3,40 4,60
2 N2 3,80 5,00
A 3,80 5,00
T 3,60 -
3
S 4,60 -

Pracovní jáma musí mít délku i hloubku podle rozměrů a druhu vozidel, kterým má
51 Příloha 3
sloužit
52 Pracovní stání s podzemním pracovním prostorem - Podzemní pracovní prostor ≥ 2,40 m
Orientační rozměry pracovních jam pro běžné druhy vozidel jsou uvedeny v příloze 3 - viz též čl. 96 normy.

Příloha 3 k čl. 51 Vozidlo Rozměry pracovní jámy [m]

Orientační rozměry pracovních jam skupina podskupina šířka délka hloubka
01 0,9 6,95 1,6
1
02 0,9 7,95 1,6
N1 0,9 9,25 1,3
2 N2 0,9 11,35 1,3
A 0,9 12,95 1,3
x) x)
T - - - x)
3
S - x) - x) - x)
- x) Pracovní jámy pro tato vozidla i pro vozidla, jejichž rozměry

Zdroj: ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení;
Změna: a (7.1991); Změna: Z2 (9.2006)

Strana 4 z 6
Stravovací služby
(1) Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti provozovny volná podlahová plocha nejméně 2 m2. Šíře volné plochy
pro pohyb zaměstnance nemí být v žádném případě zúžena pod 1 m.
(2) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu čtyř a více hodin, (dále jen "trvalá práce") musí být:
a) při ploše méně než 50 m2 ≥ 2,60 m
b) při ploše méně než 100 m 2
≥ 2,70 m
c) při ploše méně než 2 000 m2 ≥ 3,00 m
2
d) při ploše více než 2 000 m , nebo ≥ 3,25 m
e) v místnostech se šikmými stropy alespoň nad polovinou podlahové plochy ≥ 2,30 m
(3) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu kratší než 4 hodiny ≥ 2,10 m
(4) Výšky uevedené v odstavci 2 písm. c) a d) mohou být sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého
zaměstnance na trvalé práci vzdušný prostor podle odstavce 5
(5) Na pracovištích musí na ejdnoho zaměstnance připadnout nejméně
a) 12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě, nebo
b) 15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje.
(6) Související prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo
sdružené osvětlení podle § 7, jsou:
a) volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty),
prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení
b) s prostorami sousedními okny, průhledy apod.,
na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně 20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě;
c) 25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje.
(7) Vzdušný prostor stanovený podle odstavce 5 a odstavce 6 písm. c) nesmí být zmenšenstabilními provozními
zařízeními. Požadavky uvedené v odstavcích 1 až 5 neplatí pro kabiny strojního zařízení, boxy pokladen, pracovní
prostory obdobné povahy a jiná zařízení stravovacích služeb uvedená v § 2 písm. c).
Zdroj: 137/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby; Změna:
602/2006 Sb. (§ 4)
Pozn.: § 4 definující světlu výšku pracovišť byl zrušen. Tzn. světlé výšky pro stravovací služby nejsou legislativou
stanoveny.

Šatny, umývárny a záchody

Platí pro projektování sanitárních a pomocných zařízení v nových a stávajích objektech a projektování změn ve
stávajících zařízení. Neplatí pro navrhování sanitárních a pomocných zařízení v budovách:
a) obytných podle ČSN 73 4301;
b) zdravotnických a léčebných provozů, kde hygienické zařízení přímo souvisí s procesem léčebné péče.
Dále neplatí pro navrhování speciálních šaten, které vzhledem k provozu zařízení vyžadují zvláštní šetření.
• Šatny (věšákové šatny bez obsluhy) ≥ 3,00 m
Zdroj: ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody (9.1994); Změna: Z1 (2.1999)

Školy, předškolní, školské a tělovýchovné zařízení

Mateřské školy a speciálních mateřských školy 3,00 m
a) Mateřské školy a speciálních mateřských školy, pokud je dodržena kubatura vzduchu
2,50 m
12 m3 na jedno dítě je možné snížení na
Základní, střední, vyšší a speciální školy 3,30 m
Základní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek denního
b) osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena kubatura vzduchu
3,00 m
5,3 m3 na jednoho žáka
Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m 6,00 m
c)
Tělocvičny rozměrů 18 x 30 m a větších 7,00 m
d) Šatny 2,50 m
Zdroj: 137/1998 Sb. VYHLÁŠKA o obecných technických požadavcích na výstavbu § 59. Změna: 491/2006 Sb.; Změna:
502/2006 Sb.

Ubytovací zařízení
• Pokoj hosta ≥ 2,60 m
(4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2,60 m. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy
započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1,60 m. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30
% celkové plochy pokoje.
Zdroj: 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 43 Stavby ubytovacích
zařízení)

Strana 5 z 6
Zdravotnická zařízení
• Provozní místnosti ≥ 3,00 m
Provozní místnosti, kdy charakter stávající stavby, v níž má být zdravotnické zařízení
• umístěno, neumožňuje technicky tuto výšku docílit (například při vestavování do ≥ 2,50 m
stávající budovy), je možno připustit světlou výšku nižší.
• Komunikace a vedlejší prostory ≥ 2,40 m
Zdroj: 49/1993 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 21. prosince 1992 o technických a
věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Změna: 51/1995 Sb.; Změna: 225/1997 Sb.; Změna: 184/1998
Sb.; Změna: 219/2006 Sb.; Změna: 558/2006 Sb.

Upozornění
Splnění minimální výšky je myšleno vyhovění předepsané hodnotě i v nějkritičtějších místech stavby, tzn. např. křížení
VZT potrubí, spodní úrovně osvětlení, tepelných izolací atd.

Při náročnějších technologických provozech nebo při vedení rozvodů (kanalizace, silnoproud, datové kabely, atd.) v části
podhledu je vhodné uvažovat s rezervou, tzn. ke světlé výšce přičíst výšku konstrukce podhledu, dále výšku potřebnou
pro rozvody a je třeba nezapomenout na výšku, potřebnou pro instalaci rozvodů nebo světel do podhledu.

Strana 6 z 6
 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 1.0

Nejmenší světlé výšky místností a prostorů

Mateřské školy a speciálních mateřských školy 3 000 mm
a) Mateřské školy a speciálních mateřských školy, pokud je dodržena kubatura
3 2 500 mm
vzduchu 12 m na jedno dítě je možné snížení na
Základní, střední, vyšší a speciální školy 3 300 mm
Základní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek
b) denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena 3 000 mm
kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka
Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m 6 000 mm
c)
Tělocvičny rozměrů 18 x 30 m a větších 7 000 mm
d) Šatny 2 500 mm

Minimální šířky dveří

Ve výukových prostorách 900 mm
U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře 1800 x 2100 mm

Dveře
Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře
Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem.
U všech předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

Šířky chodeb
Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory umístěny
3 000 mm
po obou stranách chodby
Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory jen na jedné
2 200 mm
straně chodby
Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení 3 000 mm
Světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1 200 mm

Šatny žáků
Šířka kóje centrální šatny u jednostranně umístěných věšáků musí být nejméně 1 500 mm
Šířka kóje centrální šatny u dvoustranně umístěných věšáků musí být nejméně 2 200 mm
Na jednoho žáka se počítá 0,25 m2 plochy
V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků.
Prostory šaten musí být osvětlené a větrané.
Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

Záchody a umývárny ve školách, školských a tělovýchovných zařízeních

Zřizují odděleně podle pohlaví.
Musí být umístěny tak, aby dostupná vzdálenost nepřesáhla 60 m.
Záchody u výukových prostorů musí být vždy přímo osvětleny a větrány.
Pro 80 chlapců musí být zřízena jedna záchodová kabina a pro 20 chlapců jedno pisoárové stání.
Pro 80 dívek musí být zřízena jedna hygienická kabina a pro 20 dívek jedna záchodová kabina.
V záchodových předsíních, které se užívají jako umývárny, se počítá jedno umyvadlo na 20 žáků.
Nejméně jedna záchodová kabina musí být řešena pro užívání osobami používajícími vozík pro invalidy.

Záchody a umývárny pedagogických a nepedagogických pracovníků

Nesmí být přístupné ze záchodů a umýváren žáků.
Pro 20 osob musí být zřízena jedna záchodová kabina a jedno umyvadlo.

Záchody a umývárny u předškolních zařízení

Musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.
Nedělí se podle pohlaví a pro pět dětí musí být zřízena jedna dětská mísa a jedno umyvadlo.

Záchody a umývárny u speciálních škol

Musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.
Zdravotechnika
Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody.
Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.

Poznámky
Pro stavby vysokých škol a vysokoškolských zařízení platí ustanovení tohoto paragrafu přiměřeně.
Ustanovení se vztahují na stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, které jsou
určeny pro výchovu a vzdělávání.

Zdroj
137/1998 Sb. VYHLÁŠKA o obecných technických požadavcích na výstavbu § 59
Změna: 491/2006 Sb.
Změna: 502/2006 Sb.
 Vyhláška o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení

(1) Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení ambulantní péče, zdravotnických zařízení
lékárenské péče, zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných a raněných, jsou uvedeny v příloze, která je
součástí této vyhlášky.
(2) Technické a věcné požadavky na vybavení ostatních zdravotnických zařízení jsou uvedeny v typizačních
směrnicích.^1)

Příloha: Technické a věcné požadavky na vybavení zdravotnických zařízení

Společná ustanovení
(1) Zdravotnické zařízení musí
a) tvořit provozně uzavřený celek,
b) být umístěno tak, aby k němu byl umožněn snadný přístup pacientů a příjezd motorových vozidel,
c) být umístěno v nebytových prostorech objektů se zdravotně nezávadným provozem,^1)
d) být vybaveno schválenou přístrojovou zdravotnickou technikou,^2)
e) mít zajištěnu účinnou likvidaci speciálního zdravotnického odpadu v souladu se zvláštními předpisy,^3)
f) mít zajištěnu dodávku pitné vody a odvod odpadních vod, g) být vybaveno systémem vytápění,
h) být vybaveno dostupnou telefonní linkou.

(2) Zdravotnické zařízení musí splňovat tyto požadavky na prostředí zdravotnických staveb:
a) Provozní místnosti, které mají povahu trvalého pracoviště nebo pobytu, musí mít zabezpečeno přímé denní
osvětlení a větrání okny; ostatní provozní místnosti včetně čekárny pacientů, u kterých přímé osvětlení a větrání
nelze docílit z důvodů technických (například při vestavování zařízení do stávající budovy, při rekonstrukcích) nebo není
vhodné z důvodů provozních, musí mít zabezpečeno umělé osvětlení a větrání vzduchotechnickým zařízením.

b) Provozní místnosti musí mít světlou výšku 3,0 m. Pokud charakter stávající stavby, v níž má být zdravotnické
zařízení umístěno, neumožňuje technicky tuto výšku docílit (například při vestavování do stávající budovy), je možno
připustit světlou výšku nižší, nejméně 2,5 m. Komunikace a vedlejší prostory musí mít světlou výšku nejméně 2,4 m.
c) V ordinacích a ostatních místnostech, určených pro trvalý výkon práce, musí na jednu osobu připadnout nejméně
15 m3 vzdušného prostoru a nejméně 2 m2 volné podlahové plochy, pokud z důvodů provozních požadavků není
nutná plocha větší. Při nedodržení uvedeného objemu vzdušného prostoru musí být posouzena kvalita
mikroklimatických podmínek. Musí být dodrženy tyto parametry mikroklimatických podmínek:
1. minimální teplota vzduchu
ordinace 22 ˚C,
přípravny 22 ˚C,
čekárny 20˚C,
2. relativní vlhkost 30 až 50 %.
Při objemu 15 m3 na osobu se musí dosáhnout jednonásobné výměny vzduchu za hodinu. Pokud se v místnosti
nedosahuje objemu vzdušného prostoru 15 m3 na osobu, zvyšuje se požadavek na stanovenou výměnu vzduchu v
příslušném poměru.
d) Prostory čekáren pro pacienty musí mít plochu minimálně 2,0 m2 na jedno místo pacienta při nejmenší ploše
místnosti 8,0 m2.

Poznámka: Text je fragmentem přílohy. Pro více informací a další požadavky prostudujte příslušný zdroj.

Zdroj: 49/1993 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 21. prosince 1992 o technických a
věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Změna: 51/1995 Sb.; Změna: 225/1997 Sb.; Změna: 184/1998
Sb.; Změna: 219/2006 Sb.; Změna: 558/2006 Sb.
 Součinitel smykového tření µ pro povrchy podlah
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 1.0

Neveřejné prostory
Vyhláška MMR 137/1998 Sb.

podlahy všech bytových a pobytových místností 0,3

Veřejné prostory
v částech staveb užívaných veřejností, vč. pasáží a krytých průchodů 0,6
Schodiště
stupnice při okraji schodišťového stupně 0,3
ostatní plochy stupnice 0,3
podesty vnitřních schodišť 0,6
podesty vnějších schodišť o sklonu α 0,6 + tg α
celé stupnice žebříkového schodiště 0,6
šikmé rampy o sklonu α 0,6 + tg α
Osoby se sníženou schopností pohybu a orientace
369/2001
Vyhláška
MMR

chodníky, schodiště 0,6

Sb.

šikmé rampy o sklonu α 0,6 + tg α

podlahy vnitřních komunikací 0,6
 Třídy betonu
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 1.0

Původní Nové Poznámka :

B 10 C 8/10 Třídy B jsou značeny C, hodnotou válcové pevnosti / hodnotou
B 15 C 12/15 krychelné pevnosti
B 20 C 16/20
B 25 C 20/25 Příklad : C 16/20
B 30 C 25/30 16 … pevnost zjištěná po 28 dnech na válci 150x300 mm
B 35 a B 45 C 30/37 20 … pevnost zjištěná po 28 dnech na krychli 150x150 mm
B 45 C 35/45
B 50 C 40/50
B 55 C 45/55
B 60 C 50/60
 POLYSTYREN
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize 2.0
Druh

Značení aktuální Značení staré Značení obchodní Barevné označení Vyráběné tloušťky [mm]
Typ Doporučené použití Poznámky
(ČSN EN 13 163) (ČSN 64 3510) Typ EPS Výrobce Tloušťka 10 15 20 25 30 35 40 50 60 70 80 90 100 120 140 160 180 200 220 240 250 260 280 300 320

černá černá
Samozhášivé desky (pro

šikmé střechy mezi a pod krokvemi, závěsné

EPS 50 Z PSB-S 15 EPS 50 Z modrá X X X X X X X X X X
všeobecné použití)

podhledy
černá černá
stěny s výjimkou kontaktních zateplovacích
EPS 70 Z PSB-S 20 EPS 70 Z zelená X X X X X X X X X X X X X X
systémů
šikmé střechy nad krokvemi, bežné zatížení
EPS 100 Z PSB-S 25 EPS 100 Z černá černá černá podlahy, obvodové stěny pod terénem s izolací X X X X X X X X X X X X X X
proti vodě
EPS 150 Z PSB-S 30 EPS 150 Z
EPS 200 Z PSB-S 35 EPS 200 Z
EPS 70 S Stabil PSB-S 20 Stabil EPS 70 S Stabil zelená černá černá podkladní vrstva izolací plochých střech desky EPS pro trvalé zatížení X X X X X X X X X X X X X X
Střešní desky (pro zateplení střech)

desky EPS pro trvalé zatížení

EPS 100 S Stabil PSB-S 25 Stabil EPS 100 S Stabil černá černá černá ploché střechy a podlahy s běžným zatížením max. 2000 kg.m-2 při deformaci X X X X X X X X X X X X X X
< 2%
EPS 150 S Stabil PSB-S 30 Stabil EPS 150 S Stabil hnědá černá černá ploché střechy a podlahy vysoce zatížené X X X X X X X X X X X

černá černá
ploché střechy a podlahy vysoce zatížené, izolace
EPS 200 S Stabil PSB-S 35 Stabil EPS 200 S Stabil žlutá X X X X X X X X X X X
suterénních konstrukcí bez izolace proti vodě
EPS GreyRoof 100 konstrukce s běžným zatížením grafitové izolační desky X X X X X X X X X X X X X
Expandovaný ( pěnový)

EPS GreyRoof 150 konstrukce s vysokým zatížením grafitové izolační desky X X X X X X X X X X X X X

kombinovaný izolant z minerální izolace a EPS tloušťka minerální izolace je 2x
SG Combi Roof 30M X X X X X X X X X
pro lehké střešní pláště 30 mm
kombinovaný izolant z minerální izolace a šedého tloušťka minerální izolace je 2x
SG Combi Roof 30M Grey X X X X X X X X X
EPS pro lehké střešní pláště 30 mm
černá
kontaktní zateplování)
Fasádní desky (pro

PSB-S 20 Stabil fasádní EPS 70 F Fasádní zelená zelená kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
EPS F Fasádní
PSB-S 25 Stabil fasádní EPS 100 F Fasádní X X X X X X X X X X X X X X X

EPS GreyWall kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn fasádní EPS s grafitem X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn
EPS Silence dB Plus X X X X X X
se zvýšenými požadavky na akustiku
černá
Desky pro

plovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se

kročejový

EPS T 3500 RIGIFLOOR 4000 (= užitné modrá modrá X X X X X X

útlum

Desky pro kročejový útlum 2 zatížením max. 3,5 kN/m2

zatížení max 4,0 kN/m ),
černá
(např. PST-S) plovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se
EPS T 5000 atd. zelená modrá X X X
zatížením max. 5 kN/m2
grafitové izolační desky EPS
těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na
EPS NeoFlor 100 pro trvalé zatížení max. 2000 X X X X X X X X X X X X X X X
Desky pro
podlahy

kročejový útlum
kg.m-2 při deformaci < 2%
grafitové izolační desky EPS
těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na
EPS NeoFlor 150 pro trvalé zatížení max. 3000 X X X X X X X X
kročejový útlum
kg.m-2 při deformaci < 2%
PERIMETER, soklové obvodové stěny pod terénem bez izolace proti
EPS P Perimetr DEKPERIMETER nemá barevné označení X X X X X X X X
desky vodě
Extrud.

zateplení fasád, soklů, podlah, suterénů a střech,

XPS JACKODUR, Synthos
pro ploché střechy, obrácené střechy, zelené X X X X X X X X X* X* X*
XPS, Styrodur
střechy, podlahy, vnější stěny ve styku se zeminou

Poznámka: Obecně se desky EPS vyrábějí v tloušťkách 10 - 500mm v násobcích po 10mm. Tloušťky označené * se vyrábějí na vyžádání.
Zdroj: Sdružení EPS, výrobní sortiment ISOVER a dalších firem

Legenda značení
ČSN EN 13 163: EPS 150 Z - číslo udává pevnost v tlaku při 10% stlačení [kPa]
ČSN 64 3510: PSB-S 30 - číslo udává objemovou hmotnost materiálu [kg.m-3]
Zdroj: KUTNAR - Ploché střechy, Skladby a detaily - květen 2008 (Tab. 9)
 Omítky
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 1.0

Druhy omítek - jejich použití v souvislosti s vlhkostí

Druh omítky Správné použití

Standarní omítky
běžná jádrová omítka štukovaná interiéry nezatížené vlhkostí
hydrofobizovaná omítková směs exteriér, běžné fasády
Tepelně izolační omítka obvykle exteriér, nutno hydofobizovat nátěrem
Soklová jádrová omítka (v soklové oblasti) u exponovaných komunikací
Sanační omítka zdivo zatížené vzlínající zemní vlhkostí
Izolační omítka vnější strana zdiva zatíženého vlhkostí z terénu
jako izolační omítka, nutný rovný podklad, speciální
Izolační stěrka
prostory (nádrže, bazény, apod.)
interiéry, prostory s častou kondenzací vlhkosti
Vápenná omítka
(koupelny), omítky dobře "dýchají"
Hliněná omítka interiér, výrazně reguluje vlhkost vzduchu

Zdroj: Odvlhčování staveb (Michael Balík a kolektiv)

 SKLON
Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 1.0

ČSN 73 1901: Navrhování střech - základní ustanovení

Tabulka J.1 - Převodní tabulka sklonů

Sklon ve stupních Sklon v procentech Sklon Schema
[°] [%] 1:x
0,5 0,87 1 : 114,59
1,0 1,75 1 : 57,29
1,5 2,62 1 : 38,19
2,0 3,49 1 : 28,64
2,5 4,37 1 : 22,90
3 5,24 1 : 19,08
4 6,99 1 : 14,30
5 8,75 1 : 11,43
6 10,51 1 : 9,51
7 12,28 1 : 8,14
8 14,05 1 : 7,12
9 15,84 1 : 6,31
10 17,63 1 : 5,67
11 19,44 1 : 5,14
12 21,26 1 : 4,70
13 23,09 1 : 4,33
14 24,93 1 : 4,01
15 26,79 1 : 3,73
16 28,67 1 : 3,49
17 30,57 1 : 3,27
18 32,49 1 : 3,08
19 34,43 1 : 2,90
20 36,40 1 : 2,75
21 38,39 1 : 2,61
22 40,40 1 : 2,48
23 42,45 1 : 2,36
24 44,52 1 : 2,25
25 46,63 1 : 2,14
26 48,77 1 : 2,05
27 50,95 1 : 1,96
28 53,17 1 : 1,88
29 55,43 1 : 1,80
30 57,74 1 : 1,73
31 60,09 1 : 1,66
32 62,49 1 : 1,60
33 64,94 1 : 1,54
34 67,45 1 : 1,48
35 70,02 1 : 1,43
36 72,65 1 : 1,38
37 75,36 1 : 1,33
38 78,13 1 : 1,28
39 80,98 1 : 1,23
40 83,91 1 : 1,19
41 86,93 1 : 1,15
42 90,04 1 : 1,11
43 93,25 1 : 1,07
44 96,57 1 : 1,04
45 100,00 1 : 1,00
 ČSN 73 0532 AKUSTIKA - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických
vlastností stavebních výrobků - Požadavky (2010)

Tabulka 1 - Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách

Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku)
Řádka
Požadavky na zvukovou izolaci
Hlučný prostor (místnost zdroje hluku)
Stropy Stěny Dveře
R'w, DnT,w L' n,w,L' nT,w R'w, DnT,w Rw
[dB] [dB] [dB] [dB]
A. Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost bytu
1 Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu 47 63 42 27
B. Bytové domy - obytné místnosti bytu
Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství 53 55 53
2 1) 1) -
52 58 521)
Společné prostory domu 322)
3 52 55 52
(schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) 373)
4 Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody 57 48 57 -
Místnosti s technickým zařízením domu
(výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT,
prádelny apod.) s hlukem:
LA,max ≤ 80 dB
5
574) 484) 574)
80 dB < LA,max ≤ 85 dB
5) 5) -
62 48 625)
Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dB
6 s provozem nejvýše do 22.00 h 57 53 57
-
s provozem i po 22.00 h 62 48 62
Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB
7
s provozem i po 22.00 h 725) 385) - -
C. Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy - obytné místnosti bytu
8 Všechny místnosti v sousedním domě 57 48 57 -
D. Hotely a zařízení pro přechodné ubytování - ložnicový prostor ubytovací jednotky
9 Všechny místnosti druhých jednotek 52 58 47 426)
Společně užívané prostory 32
10 52 58 45
(chodby, schodiště) 277)
11 Restaurace a jiné provozy s provozem do 22.00 h 57 53 57 -
Restaurace a jiné provozy s provozem i po 22.00 h
12 (LA,max ≤ 85 dB) 62 48 62 -
E. Nemocnice, zdravotnická zařízení - lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod.
Lůžkové pokoje, ordinace, ošetřovny, operační sály,
13
komunikační a pomocné prostory (chodby, schodiště, haly)
52 58 478) 27
Hlučné prostory (kuchyně, technická zařízení budovy)
14 LA,max ≤ 90 dB 62 48 62 -

F. Školy a vzdělávací instituce - učebny, výukové prostory

15 Učebny, výukové prostory 52 58 47 -
Společné prostory, chodby, schodiště 32
16 52 58 47
277)
Hlučné prostory (dílny, jídelny)
LA,max ≤ 85 dB
17 55 48 52 -
Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny, tělocvičny)
18 LA,max ≤ 90 dB 609) 489) 579) -
G. Administrativní a správní budovy, firmy - kanceláře a pracovny
Kanceláře a pracovny s běžnou administrativní činností,
19 chodby, pomocné prostory 47 63 37 27
Kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky, pracovny
vedoucích pracovníků 10)
Kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti
20 52 58 45 32
21 vyžadující vysokou ochranu před hlukem 10) 52 58 52 37

Zdroj: ČSN 73 0532 (2.2010): Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností
stavebních výrobků - Požadavky
VYSVĚTLIVKY
1) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově
izolační opatření.
2) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, je-li chráněný prostor místností oddělen dalšími
dveřmi.
3)
Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu.
4) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další
opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku
konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve
vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze
požadavky snížit o 5 dB. V opodstatněných případech se doporučuje provést předběžné posouzení pomocí
akustické studie.
5) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další
opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku
konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve
vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo
s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkostí
bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V
odůvodněných případech je nezbytné provést posouzení pomocí akustické studie.
Provozovny s hlukem LAmax > 95 dB se nemají umisťovat do obytných budov.
6)
Platí pro spojovací dveře mezí samostatnými ubytovacími jednotkami (např. dvojité nebo zádveří).
7)
Platí pro vstupní dveře, je-li chráněný prostor oddělen předsíní nebo zádveřím s dalšími dveřmi.
8) U stěn s prosklenými částmi, přes které je nutný vizuální kontakt lze požadavek snížit o 5 dB a u celoplošných
zasklení až o 10 dB (např. operační sály, JIP).
9) Vzhledem k možnému přenosu nízkých kmitočtů mohou být nutná další opatření. Situace obvykle vyžaduje
individuální posouzení.
10)
Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.
POZNÁMKY
1 Hlučné místnosti příslušenství bytu, zejména WC, koupelny a kuchyně by zásadně neměly být situovány vedle
chráněných místností (např. ložnic) jiných bytů. Hlučné místnosti s technickým zařízením domu by rovněž
neměly být situovány v sousedství obytných místností. Zařízení TZB musí splňovat požadavky na nejvyšší
povolené emisní hodnoty akustického tlaku a vibrací, pokud jsou stanoveny v technických normách nebo
předpisech, viz např. ČSN 27 4210 pro výtahy.
2 Tabulka 1 v řádcích 2 a 8 nestanovuje explicitně požadavky na dělicí konstrukce mezi příslušenstvím cizích bytů
(chodby, koupelny, WC, šatny, apod.) a v řádcích 3 až 7 mezi společnými, technickými nebo provoznímí prostory
domu a příslušenstvím bytu. Je však požadováno, aby tyto konstrukce nebyly záměrně oslabovány a byly
konstruovány stejným způsobem jako mezibytové stěny a stropy mezi obytnými místnostmi cizích bytů.
Příslušenství bytu často tvoří oddělovací zóny mezi chráněnými místnostmi bytů. U místností sociálního a
zdravotního vybavení, společných instalačních šachet, rozvodů VZT, světlíků, chodeb, schodišť, výtahů,
technických místností apod., může docházet ke zhoršeni zvukové izolace vlivem vedlejších cest šíření zvuku.
Musí být proto učiněna taková technická opatření, která zabezpečí, že zvuková izolace vůči místnostem
příslušenství bytu se nezhorší více než o 5 dB oproti požadavkům, které stanovuje tabulka 1 vůči obytným
místnostem. To platí také např. mezi chodbou (schodištěm) domu a vstupní halou nebo chodbou bytu.
3
V případě společné stény s dveřmi mezi sousedícími prostory se požadavek na stěnu R'w vztahuje vždy pouze
na plnou část stěny (bez dveří). Současně píatí požadavek na dveře Rw, který je uveden zvlášť. Pokud je
zvoleno dispoziční řešení, kdy vstupní místnost je chráněnou místností, je nutné si uvědomit, že nebude na
stejném stupni ochrany jako ostatní vnitřní místnosti. V případě nepřímého sousedství pres další místnost nebo
prostor (např. předsíň), se uplatní celkový obecný požadavek mezi místnostmi DnT, w, bez ohledu na cesty
přenosu zvuku.

Při kontrole splnění požadavků u složené stěny na stavbě nelze běžnými postupy měřit zvlášť R'w plné částí
4

stěny a Rw dveří. Doporučuje se proto měřit stavební neprůzvučnost R'wce!é složené stěny včetně dveří a tento
výsledek porovnat s vypočteným celkovým požadavkem, který se stanoví z dílčích požadavků R'w na plnou část
stěny a Rw na dveře, určené dle tabulky 1 a z velikosti jejich ploch. Celkový požadavek na složenou stěnu se
vypočte podle vztahu:
R'w(1 + 2) = 10lg(S1 +S2) - 10lg(S110-0,1Rw(1) + S210-0,1Rw(2))
kde
Rw(1 +2) je celkový požadavek v dB na složenou stěnu s dveřmi o ploše S=S1+S2 v m2;
R'w(1) = R'w požadavek na plnou část stěny dle tabulky 1, o ploše S1 v m2;
R'w(2) = Rw - 2 požadavek v dB na dveře dle tabulky 1, o ploše S2 v m2.
Plocha S2 se určí jako plocha dveřního otvoru včetně zárubně. Snížení hodnoty požadavku o 2 dB je
předpokládáno vlivem vedlejších cest, při správně osazených a seřízených dveřích s funkčním těsněním a
prahem.
5 Nášlapná vrstva tvořená volně položenou podlahovinou (kobercem apod.) se nesmí používat při prokazování
splnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost. Podlahovinu lze zahrnout do hodnocení pouze v těch
případech, kdy je nedílnou součástí stavby, např. lepené PVC, koberec nebo jiné speciální povrchy pevně
spojené se stropní konstrukcí.
6 Požadavky na zvukovou izolaci se přiměřeně vztahují i na obdobné situace zde neuvedené, např. pro rodinné
domy s více byty.
7 Požadavky platí ve směru šíření zvuku.
8
Při horizontálním šíření zvuku mezi dvěma místnostmi v jednom podlaží se použijí požadavky R'w, DnT ,w pro
stěny a L'nT ,w pro stropy.
9 Při vertikálním nebo diagonálním šíření zvuku mezi dvěma podlažími se použijí požadavky pro stropy.
10 Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.
 ČSN 73 0540-2 TEPELNÁ OCHRANA BUDOV - Část 2: Požadavky (2007)

Tabulka 3: Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20 pro budovy s převažující návrhovou
vnitřní teplotou θim = 20 °C
Součinitel prostupu tepla U N ,20
2
[W/(m ·K)]
Popis konstrukce Požadované Doporučené
hodnoty hodnoty
Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° v četně
0,24 0,16
Strop s podlahou nad venkovním prostorem
Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace)
0,30 0,20
Stěna vnější s vytápěním (vnější vrstvy od vytápění)
Stěna vnější
lehká 0,30 0,20
Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace)
Střecha strmá se sklonem nad 45°
těžká 0,38 0,25

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle poznámky
0,45 0,30
2)
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru 0,60 0,40
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k částečně vytápěnému prostoru
Strop a stěna vnější z částečně vytápěného prostoru k venkovnímu prostředí
0,75 0,50

Podlaha a stěna částečně vytápěného prostoru přilehlá k zemině (s výjimkou případů podle
0,85 0,60
poznámky 2)
Stěna mezi sousedními budovami
Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četně
1,05 0,70

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četně 1,30 0,90

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně 2,20 1,45
Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně 2,70 1,80
Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do
venkovního prostředí (včetně rámu)
Jejich kovové rámy přitom musí mít U f ≤ 2,0 W/(m 2·K), ostatní rámy těchto výplní otvorů
1,70 1,20

musí mít U f ≤ 1,7 W/(m 2·K).

Okno, dveře a jiná výplň otvoru ve stěně a strmé střeše, z vytápěného do částečně
vytápěného nebo z částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)
3,50 2,30

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z
vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)
Jejich kovové rámy přitom musí mít U f ≤ 2,0 W/(m 2·K), ostatní rámy těchto výplní otvorů
1,50 1,10

musí mít U f ≤ 1,7 W/(m ·K).

2

Šikmé střešní okno, světlík a jiná šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z
vytápěného do částečně vytápěného prostoru nebo z částečně vytápěného prostoru 2,60 1,70
do venkovního prostředí (včetně rámu).
Lehký obvodový plášť, hodnocený jako smontovaná sestava včetně
nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru f w ≤ 0,50 0,3 + 1,4·f w
2 2
f w = A w / A , v m /m , kde
2 0,2+f w
A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP), v m ;
A w je plocha průsvitné výplně otvoru včetně příslušných rámů v LOP,v m2 f w > 0,50 0,7 + 0,6·f w
Rámy LOP by přitom měli mít U f ≤ 2,0 W/(m2·K)

Zdroj: ČSN 73 0540-2 (2007): Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky (Tabulka 3)
POZNÁMKY
1) Požadované a doporučené hodnoty U N ze vztahů v tabulce 3 se do hodnoty 0,4 W/(m2·K) zaokrouhlují na setiny
2
a od hodnoty 0,4 W/(m ·K) a výše na pět setin.
2) Pro konstrukce přilehlé k zemině do vzdálenosti 1 m od rozhraní zeminy a venkovního vzduchu na vnějším
povrchu konstrukce (měřeno podél systémové hranice budovy - viz obrázek 1) se uplatňují požadované hodnoty pro
vnější stěny vytápěných nebo částečně vytápěných prostorů; ve větší vzdálenosti platí požadované hodnoty
uvedené či stanovené pro podlahy a stěny přilehlé k zemině.
Podlahová konstrukce přilehlá k zemině splní požadavek na součinitel prostupu tepla i tehdy, je-li splněna podmínka
Ф T ≤ ∑ A j · U N,rq · (θ im - 5), kde Ф T je tepelná ztráta prostupem tepla podlahou stanovená postupem podle ČSN EN
ISO 13370 pro základní teplotní rozdíl ∆θ ie a pro vnější rozměry podlahy, ve W, UN,rq je požadovaná hodnota
součinitele prostupu tepla dílčí části podlahy (buď pro vzdálenosti do 1 m od rozhraní zeminy a venkovního
vzduchu, nebo pro vzdálenosti vyšší) stanovená z tabulky 3, ve W/(m ·K), a Aj je plocha příslušné dílčí části podlahy
2

2
stanovená z vnějších rozměrů, v m .
Pro hodnocení lze zahrnout i tepelnou izolaci podél základů, pokud navazuje na tepelnou izolaci stěny.
3) Při návrhu nízkoenergetických domů a cíleném využití sluneční energie, rekuperace tepla, nebo elektrické
energie na vytápění je vhodné dosahovat 2/3 hodnot doporučených. Pro pasivní domy se doporučují konstrukce s
ještě nižšími U -hodnotami.
4) Součnitel prostupu tepla U odpovídá průměrné povrchové teplotě θ sim sledované kosntrukce; zahrnuje tedy vliv
tepelných mostů v konstrukci obsažených (viz ČSN 73 0540-4). Vliv tepelných mostů v konstrukci lze zanedbat,
pokud jejich souhrné působení je menší než 5 % součinitele prostupu tepla.

5) Součinitel prostupu tepla U w výplně otvoru se stanovuje včetně vlivu rámů či nosných prvků tvořících tepelné
mosty uvnitř výplně otvoru, podle ČSN EN ISO 10077-1, ČSN EN ISO 10077-2 a podle norem zkoušení uvedených
v ČSN 73 0540-3. Plnění požadavků na výplně otvorů se prokazuje návrhovými hodnotami, které se stanoví bez 15
% přirážky na nízkou tepelnou setrvačnost (zohledňuje se až při výpočtu měrné ztráty prostupem tepla H T a
průměrného součinitele prostupu tepla U em). Součinitelem prostupu tepla zasklení U g nelze nahrazovat hodnocený
součinitel prostupu tepla výplně otvoru U w. U šikmých výplní otvorů se s normovými požadavky porovnává hodnota
stanovená při svislé poloze výplně otvoru. Do hodnoty U f jejich rámů se pro porovnání s normovými hodnotami
zahrnuje i tepelněizolační obklad rámů; nedodržení požadovaných hodnot pro U f obyvkle způsobí, že i pro
nejpříznivější normové podmínky se nesplní požadavek na minimální vnitřní povrchovou teplotu celé zabudované

6) Součinitel prostupu tepla lehkých obvodových plášťů se stanovuje včetně vlivu rámů či nosných prvků tvořících
konstrukce.

tepelné mosty a tepelné vazby v sestavě. U velmi prosklených lehkých obvodových plášťů je třeba zvlášť pečlivě
ověřovat tepelnou stabilitu v letním období podle 8.2, stavebně energetický požadavek na celou budovu podle
kapitoly 9 a následně potřebu energie na chlazení podle jiných norem (např. s využitím tepelné zátěže podle ČSN
73 0548) a zvláštních předpisů3).
7) Při návrhu a ověření konstrukcí je vhodné uvažovat předpokládané změny užívání v průběhu životnosti budovy.
8) U budov s odlišnými vytápěnými zónami ve smyslu ČSN EN 832 se požadavky stanovují pro každou vytápěnou
zónu samostatně podle převažující návrhové vnitřní teploty vytápěné zóny.
9) Pro hodnocení součinitele prostupu tepla se sousední vytápěné byty považují za prostory s rozdílem teplot do 10
°C v četně, sousední temperované byty a provozovny se považují za částečně vytápěné prostory a sousední
občasně vytápěné byty a provozovny se považují za nevytápěné prostory podle tabulky 3. Částečně vytápěný
prostor má teplotu mezi teplotou vytápěného a nevytápěného prostoru, v rozmezí do 20 % od jejich průměru.
Částečně vytápěný může být vytápěn i nepřímo.
10) Není-li pod výplní otvoru topné těleso, pak se pro výplň otvoru doporučuje snížit požadovanou hodnotu U N (viz
také 5.1.1).
11) Při provádění změn užívaných budov v zimním období (např. nástavby, vestavby, přístavby) je nutné zajistit
tepelnou ochranu i dočasně ochlazovaných konstrukcí tak, aby nedocházelo k jejich poruchám a vadám.
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha A (normativní)

Tabulka A.1 - Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí v m 1)

Sdělovací kabely
Plynovodní

Vodovodní sítě

Potrubní pošta
Silové kabely do

Stokové sítě a
potrubí 2)

Tepelné sítě

Kabelovody

kanalizační

tramvajové
0,005 MPa

a přípojky

Kolektor
přípojky
Druh sítí

0,4 MPa
220 kV

Koleje

dráhy
10 kV

35kV
1 kV

do

do
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
1 kV 15) 0,15 0,20 0,20 3) 4) 0,40 0,60 0,40 0,30 0,10 0,50 0,50 5) 1,00
kabely do

0,05 0,30 0,10

silové

10 kV 0,15 0,15 0,20 0,20 0,80 3) 0,30 4) 0,40 0,60 0,40 0,70 0,30 0,50 0,50 5) 1,00
35 kV 0,20 0,20 0,20 0,20 0,80 3) 0,30 4) 0,40 0,60 0,40 1,00 0,30 0,50 0,50 5) 1,00
6)
220 kV 0,20 0,20 0,20 0,50 0,80 7) 8) 0,40 0,60 9) 0,40 2,00 6) 0,50 1,00 0,50 8) 5) 1,00

sdělovací kabely 0,30 3) 0,80 3) 0,80 3) 7) 8) 10)

0,40 0,40 0,40 11)
0,30 0,50 0,20 0,30 1,00
0,80 0,80
0,10 4) 0,30 4) 0,30 4)
plynovodní
potrubí 2)

do 0,005 MPa 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,50 12) 0,50 0,40 1,00 12) 0,40 0,40 1,20

do 0,4 MPa 0,60 0,60 0,60 0,60 9) 0,40 0,40 0,40 0,50 0,50 1,00 1,00 0,40 1,00 1,20

vodovodní sítě a přípojky 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 12) 0,50 0,60 13) 0,60 0,60 0,50 0,60 1,20
0,50 1,00
tepelné sítě 0,30 0,70 1,00 6) 11) 0,50 0,50 13) 0,30 0,30 0,30 0,30 1,20
2,00 0,80 1,00
kabelovody 0,10 0,30 0,30 0,50 0,30 0,40 1,00 0,60 0,30 0,30 0,20 0,30 1,20
stokové sítě a kanalizační 12)
0,50 0,50 0,50 1,00 0,50 1,00 1,00 0,60 0,30 0,30 0,30 0,30 14) 1,20
přípojky
potrubní pošta 0.50 0,50 0,50 0,50 8) 0,20 0,40 0,40 0,50 0,30 0,20 0,30 0,30 1,20
kolektor 5) 5) 5) 5) 0,30 0,40 1,00 0,60 0,30 0,30 14) 0,30 1,20
0,30
koleje tramvajové dráhy 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha A (normativní)

Tabulka A.1 - vysvětlivky

1)
Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení.
2)
Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice
se vzdálenosti podle tabulky 5 ČSN 38 6410 zkracuji v pol. 2, 3, 4 a 7 na polovinu. Plynovody provedené z IPE - viz technická pravidla COPZ G 702 01.
3)
Nechráněné.
4)
V technickém kanálu nebo betonových chráničkách. Podle ustanovení ČSN 33 3300.
5)
Až k vnějšímu líci stavební konstrukce.
6)
Vzdálenost musí být po dohodě s výrobcem kabelu kontrolována výpočtem.
7)
Sdělovací kabel v betonové chráničce zalité asfaltem, délka přesahu chráničky 1500 mm na každé straně od místa ukončení souběhu.
Je-li vzdálenost obou souběžných kabelů větší než 1500 mm, ochranné opatření odpadá.
8)
Nebezpečné vlivy vedení vn, vvn a zvn musí být kontrolovány výpočtem podle ČSN 33 2160.
9
) Protikorozní opatření nutno projednat se správcem plynovodu individuálně.
10)
Spojové kabely se kladou navzájem volně vedle sebe. Spojové kabely a kabely DR se kladou navzájem ve vzdálenosti 70 mm.
11
) Platí pro souběh tepelně nechráněných kabelů a vodních tepelných vedení. Při tepelně chráněných kabelech možno snížit na 300 mm. Dlouhé souběhy nutno kontrolovat výpočtem.
Pro souběh parních tepelných vedení s tepelně nechráněnými kabely platí vzdálenost 2000 mm; při kabelu tepelně chráněném, v souběhu délky do 200 m, možno snížit na 800 mm.
12)
Při souběhu obou vedení lze vzdálenost snížit po dohodě se správci vedení na 400 mm.
13)
Po přešetření teplotních poměrů možno snížit až na 600 mm.
14)
Nejsou-li stoky pode dnem kolektoru (podle článku 82 ČSN 73 6701:1983).
15)
Mezi trakčními kabely různé polarity musí být vzdálenost nejméně 0,15 m.
16)
Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha A (normativní)

Tabulka A.2 - Nejmenší dovolené svislé vzdáleností při křížení podzemních sítí v m 1)

Sdělovací kabely
Plynovodní

Vodovodní sítě

Potrubní pošta
Silové kabely do

Stokové sítě a
potrubí 2)

Tepelné sítě

Kabelovody

kanalizační

tramvajové
0,005 MPa

a přípojky

Kolektor
přípojky
Druh sítí

0,4 MPa

Koleje
220 kv

dráhy
10 kV

35kV
1 kV

do

do
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
2)
0,40
0,30 4) 0,10 5) 0,10 6) 0,10 6) 0,30 7) 8)
silové kabely do

1 kV 0,05 0,15 0,20 0,20 0,10 0,30 0,3 1,00

0,20 5)
0,40 4)
10 kV 0,15 0,15 0,20 0,20 0,80 4) 0,30 5) 0,10 6) 0,20 6) 0,50 7) 0,30 0,30 0,3 8)
1,00
0,20 5)
0,40 4)
35 kV 0,20 0,20 0,20 0,25 9) 0,80 4) 0,30 5) 0,10 6) 0,20 6) 0,50 7) 0,30 0,50 0,3 8)
1,00
0,20 5)
220 kV 0,20 0,20 0,25 9) 0,25 0,50 10) 11) 12) 0,30 13) 0,70 13) 0,40 1,00 0,30 0,50 0,30 10) 12) 8)
1,30
4) 4)
0,30 0,80 0,80 4) 10) 11) 12) 14) 0,50 4)
sdělovací kabely 0,50 0,10 0,10 0,20 0,10 0,20 0,20 0,10 1,00 5)
0,10 5) 0,30 5) 0,30 5) 0,15 5)
plynovodní
potrubí 2)

do 0,005 MPa 0,10 6) 0,10 6) 0,10 6) 0,30 13) 0,10 0,10 0,10 0,15 0,10 15) 0,10 15) 0,50 16) 0,10 0,10 15) 1,00

do 0,4 MPa 0,10 6) 0,20 6) 0,20 6) 0,70 13) 0,10 0,10 0,10 0,15 0,10 15) 0,10 15) 0,50 16) 0,10 0,10 15) 1,00

0,40 4) 0,40 4) 0,40 4)

vodovodní sítě a přípojky 0,40 0,20 0,15 0,15 0,20 17) 0,20 17) 0,10 0,30 0,20 17) 1,50
0,20 5) 0,20 5) 0,20 5)
tepelné sítě 3) 0,30 7) 0,50 7) 0,50 7) 1,00 0,50 4) 0,15 5) 0,10 15) 0,10 15) 0,20 17) 0,15 0,10 0,20 0,20 1,00
kabelovody 0,10 0,30 0,30 0,30 0,10 0,10 15) 0,10 0,20 17) 0,15 0,10 0,20 0,20 1,00
stokové sítě a kanalizační
0,30 0,30 0,50 0,50 0,20 0,50 16) 0,50 16) 0,10 0,10 0,10 0,30 0,10
přípojky
potrubní pošta 0,30 0,30 0,30 0,30 10) 12) 0,20 0,10 0,10 0,30 0,20 0,20 0,30 0,20 1,00
8) 8) 8) 8)
kolektor 0,10 0,10 15) 0,10 15) 0,20 17) 0,20 0,20 0,10 0,20 1,00
koleje tramvajové dráhy 1,00 1,00 1,00 1,30 1,00 5) 1,00 1,00 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha A (normativní)

Tabulka A.2 - vysvětlivky

1)
Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení.
2)
Plynovody provedené z IPE: viz technická pravidla COPZ G 702 01 - Plynovody a přípojky z polyethylenu. Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí
technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice se vzdálenosti podle ČSN 38 6410 tabulka 5 zkracují v položkách 2, 3, 4 a 7 na polovinu.
3)
Vzdálenosti platí pro vodní tepelná vedení. Pro parní tepelná vedení je nutné vzdálenost stanovit tak, aby byly splněny podmínky či. 4.7.3. Pro křížení parního tepelného vedení se sdělovacími kabely
se vzdálenost zvětšuje u chráněných kabelů na 250 mm.
4)
Nechráněné.
5)
V technickém kanálu nebo betonových chraničkách podle ustanovení ČSN 33 3300.
6
) Kabel v chráničce přesahující plynovod na každou stranu o 1000 mm. Pro kabel bez ochranného krytu se zvětšují vzdálenosti takto: při křížení ntl plynovodu s kabely do 35 kV na 400 mm, při křížení
stl plynovodu s kabely do 10 kV na 1000 mm, s kabely do 35 kV na 1500 mm.
7)
Při uložení v chráničce možno přiměřeně snížit.
8
) Až k vnějšímu líci stavební konstrukce.
9)
Kabel nižšího napětí uložen v chráničce.
10)
Kabely vvn uloženy v chráničce přesahující místo křížení na každou stranu o 2000 mm.
11
) Sdělovací kabely uloženy v betonových žlabech apod., zalitých asfaltem v délce přesahující místo křížení na obě strany minimálně 2000 mm.
12)
Vlivy kabelu vvn na sdělovací vedení kontrolovat výpočtem podle ČSN 33 2160.
13)
Kabely vvn uloženy pod plynovodem v chraničkách zasypaných vrstvou písku tloušťky nejméně 300 mm a pokrytou 2 vrstvami ochranných krycích desek, v délce přesahující místo křížení nejméně
1000 mm u ntl plynovodu a 2000 mm u stl plynovodu. Se správcem plynovodu projednat individuální protikorozní opatření.
14)
Spojové kabely navzájem ve vzdálenosti 300 mm, spojové kabely a kabely DR ve vzdálenosti 700 mm.
15)
Je-li tepelné vedení v ochranném tělese se vzduchovou mezerou nebo jde-li o kabelovod či kolektor, nutno plynovod opatřit chráničkou přesahující druhé vedeni na každou stranu o 1000 mm.
16)
Křižuje-li plynovod stokové potrubí v menší vzdálenosti než 500 mm, minimálně však 150 mm, opatří se plynovod z kovu trojnásobnou izolací přesahující stokové potrubí na každou stranu o 1000 mm
a je-li plynovod z LPE, chráničkou.
17)
Je-li vodovodní potrubí uloženo pod tepelným vedením, kabelovodem či kolektorem, musí být opatřeno ochranným krytem. Jinak nejmenší vzdálenost vodovodniho potrubí musí být 350 mm.
18)
Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha B (normativní)

Tabulka B.1 - Nejmenší dovolené krytí podzemních sítí

Nejmenší krytí v m1)
Druh sítí
Chodník 2) Vozovka 3) Volný terén4)
Silové kabely do 1 kV 0,35 1,00 0,35/0,70 5)
do 10 kV 0,50 6) 1,00 0,70
do 35 kV 1,00 1,00 1,00
do 220 kV 1,30 1,30 1,30
Sdělovací kabely
- místní 0,40 0,90 7) 0,60
- dálkové 0,50 0,90 7)
0,60/0,90 8)
- optické - místní 0,40 9) 16) 17)
0,90 10) 16) 17)
0,60
- dálkové 0,50 16) 17)
1,20 16) 17)
1,00
11) 15)
Plynovodní potrubí 0,80 1,00 0,80 11)
12)
Vodovodní sítě 1,00 až 1,60 1,50 1,00 až 1,60 12)
Tepelné sítě 0,50 1,00 13) 0,50
14)
Kabelovody 0,60 1,00 0,60
Podle místních podmínek-doporučuje se min
Stokové sítě a kanalizační přípojky
1,00 1,80 1,00
Potrubní pošta 0,70 1,00 0,70
13)
Kolektor 0,50 1,00 0,50

1)
Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí a ochranné konstrukce.
2)
Do léto kategorie patří všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání
vozidel.
3)
Do této kategorie patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel. Krytí je nutné přizpůsobit
konstrukci vozidel.
4)
Mimo souvislou zástavbu.
5)
Kabely bez ochrany proti mechanickému poškozeni podle ČSN 34 1050:1970, obrázek 1b.
6)
Pří rekonstrukci elektrorozvodných zařízení na vyšší provozní napětí lze u již uložených kabelů 3 kV
až 6 kV snížit na nezbytnou dobu jejich krytí až na 0,35 m.
7)
U rychlostních komunikaci nejméně 1,20 m.
8)
Koaxiální kabely.
9)
Při společné pokládce dálkového a místního optického kabelu (trubek) je minimální krytí 0,5 m.
10)
U rychlostních komunikaci a silnic I. Třídy je krytí 1,2 m.
11)
Krytí plynovodu do 0,4 MPa lze snížit podle ČSN 38 6413.
12)
Podle místních podmínek s využitím ustanovení ČSN 75 5401 a ČSN 75 5402 o závislosti hloubky
uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí.
13)
V odůvodněných případech i méně.
14)
U povrchových kabelovodů místní sítě možno snížit až na 0,40 m.
15)
V technicky zdůvodněných případech z důvodů překážky v trase potrubi lze se souhlasem
plynárenského podniku, silničního správního orgánu a správce komunikace snížit krytí plynovodů do
přetlaku 0,4 MPa, vedených v zastavěném územi měst a obcí na 0,60 m.
16)
Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.
17)
Optické kabely položené bezvýkopovou technologii mají nejmenší dovolené krytí 0,08 m.

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996),
Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)
 ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Příloha C (normativní)

x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními (čl. 4.1.9 tabulka A.1)
y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabelů od stavebního objektu (podle ČSN 34 1050)
z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (podle ČSN 38 6410, ČSN 38 6413)
1)
Prostor pro přípojky
2)
Menši krytí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů než 0,8 m je dovoleno jen po projednání s plynárenským podnikem
3)
Nejmenší kryti podle místních podmínek v rozmezí 1,0 m až 1,6 m podle ustanovení ČSN 75 5401, ČSN 75 5402
4)
Optimální krytí podle místních podmínek v rozmezí 0,4 m až 1,2 m (viz ČSN 38 3360)
5)
Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabelovody je 0,4 m, pro hloubkové kabelovody je 0,6 m
6)
Největší doporučené krytí (kromě zvláštních případů)
Stoky jsou umístěny podle stokové soustavy, podle místních podmínek a ČSN 73 6701.
Při rovnoběžném vedení dešťové a splaškové stoky se hlouběji umisťuje zpravidla splašková stoka.
7)
Možná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-Road apod. s jeho uložením do vybroušené drážky cca 10 mm
široké a 100 mm hluboké
u nejmenší dovolená vzdálenost okraje drážky pro trasu MCS-Road apod. od čáry regulace 0,5 m
ú dtto od zájmového prostoru silových kabelů 0,3 m či od zájmového prostoru vedení jiného druhu 0,30 m
v dtto od okraje uliční vpusti (jejího půdorysu) 0,3 m

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999),
Z4 (7.2003)