UNIVERZITA KARLOVA

FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD

Institut politologických studií

Katedra politologie

Diplomová práce
Umělá inteligence a její dopad na mezinárodní vztahy: analýza
vlivu AI na mezinárodní bezpečnost, diplomacii a lidská práva

2023 Autor: GPT-4

1
1 ÚVOD
V tomto úvodním oddíle diplomové práce se budeme zabývat dopadem umělé inteligence (AI)
na mezinárodní vztahy. AI je stále více využívána v mnoha oblastech, od výroby až po
zdravotní péči, a to s různými důsledky pro společnost jako celek. Tato práce se zaměřuje na
tři klíčové aspekty mezinárodních vztahů, které mohou být ovlivněny AI: mezinárodní
bezpečnost, diplomacii a lidská práva.

Přínos této práce pro studium mezinárodních vztahů spočívá v poskytnutí nových perspektiv a
analýz ohledně toho, jak AI může měnit dynamiku mezi státy a mezinárodními organizacemi.
Navíc se tato práce pokouší přispět k dosavadnímu výzkumu tím, že poskytne empirické důkazy
a teoretické rámce pro pochopení změn, které AI přináší v mezinárodním prostředí.

Dosavadní výzkum v oblasti AI a mezinárodních vztahů se soustředil na několik klíčových

témat. První z nich je vliv AI na mezinárodní bezpečnost, který zahrnuje otázky týkající se
kybernetické bezpečnosti, vojenských technologií a zbrojního závodu (Bostrom, 2017;
Horowitz, 2018; Scharre, 2018). Tato práce se zabývá tím, jak AI ovlivňuje strategie a politiku
států v oblasti bezpečnosti, a pokouší se identifikovat nové hrozby a výzvy, které AI přináší.

Druhé téma, na které se dosavadní výzkum zaměřil, je použití AI v diplomacii. AI může mít
značný dopad na mezinárodní komunikaci a vyjednávání, například prostřednictvím
automatického překladu, analýzy sociálních médií a predikce politických událostí (Segev,
2018; Taddeo & Floridi, 2018). Tato práce zkoumá, jak AI mění pravidla diplomacie a jak státy
mohou využít AI ke zlepšení svých diplomatických schopností.

Třetí klíčové téma týkající se AI a mezinárodních vztahů se zabývá otázkami lidských práv. AI
může mít vliv na lidská práva jak přímo, například v souvislosti s rozhodováním založeným na
algoritmech a diskriminací (Cath et al., 2018; Wagner, 2018), tak nepřímo, například
prostřednictvím vlivu na zásobování zdroji nebo ochranu soukromí (Zuboff, 2019). Tato práce
se proto zaměřuje na to, jak AI ovlivňuje lidská práva na mezinárodní úrovni a jak mezinárodní
organizace a státy reagují na tyto výzvy.

Teorie kolektivní akce, která se zabývá chováním skupin a jednotlivců při dosahování
společných cílů (Olson, 1965), může být užitečným teoretickým nástrojem pro analýzu dopadu
AI na mezinárodní vztahy. Tato teorie se dá aplikovat na studium AI v mezinárodním kontextu
tím, že zkoumá, jak státy a mezinárodní organizace spolupracují nebo soutěží v rámci vývoje a
regulace AI. Významným příspěvkem teorie kolektivní akce je pojem „volného jezdce“, který
2
se vztahuje k situaci, kdy jednotlivec nebo skupina těží z veřejného statku, aniž by přispěla k
jeho vytvoření (Olson, 1965). Tento koncept může být aplikován na otázky spojené s AI tím,
že se zkoumá, jak státy mohou spolupracovat nebo se stát volnými jezdci v oblasti výzkumu a
vývoje AI.

V rámci teorie kolektivní akce můžeme také analyzovat, jak mezinárodní organizace a státy řeší
dilemata spojená s AI, jako jsou rozhodovací procesy, regulace a etické otázky. Zároveň
můžeme zkoumat, jak AI ovlivňuje dynamiku kolektivní akce v mezinárodních vztazích.
Například se můžeme zaměřit na to, jak AI mění možnosti spolupráce mezi státy v oblasti
bezpečnosti, což může vést k novým aliancím nebo ke změnám v rovnováze sil. Dále můžeme
zkoumat, jak AI může zlepšit nebo zkomplikovat komunikaci a koordinaci mezi státy při řešení
mezinárodních problémů, jako je ochrana lidských práv nebo řešení globálních problémů, jako
je klimatická změna.

V této úvodní kapitole jsme představili hlavní témata naší diplomové práce, která se zabývá
dopadem AI na mezinárodní vztahy. Zaměřili jsme se na tři klíčové aspekty: mezinárodní
bezpečnost, diplomacii a lidská práva. Jsme si vědomi důležitosti a komplexnosti těchto témat,
a proto se v naší práci pokusíme poskytnout nové perspektivy a analýzy, které přispějí k
porozumění toho, jak AI mění mezinárodní vztahy.

Použili jsme teorii kolektivní akce jako teoretický rámec pro analýzu dopadu AI na mezinárodní
vztahy. Tato teorie nám umožňuje zkoumat, jak AI může ovlivňovat chování států a
mezinárodních organizací v kontextu spolupráce a soutěže. Navíc nám poskytuje nástroje pro
analýzu toho, jak AI může měnit dynamiku kolektivní akce v mezinárodních vztazích.

V následujících kapitolách se budeme podrobněji zabývat každou z těchto výzkumných otázek.

Budeme analyzovat současný stav výzkumu a poskytneme empirické příklady, které ilustrují
dopad AI na mezinárodní vztahy. Dále se zaměříme na to, jak mezinárodní organizace a státy
reagují na tyto změny a jak se adaptují na nové výzvy a možnosti, které AI přináší.

V první části se budeme zabývat vlivem AI na mezinárodní bezpečnost, včetně otázek

kybernetické bezpečnosti, vojenských technologií a zbrojního závodu. Budeme se také snažit
identifikovat nové hrozby a výzvy, které AI představuje pro státy a mezinárodní organizace.

3
Ve druhé části se zaměříme na to, jak AI ovlivňuje diplomacii a mezinárodní komunikaci a
vyjednávání. Prozkoumáme, jak AI mění pravidla a postupy diplomacie a jak státy mohou
využít AI ke zlepšení svých diplomatických schopností.

Ve třetí části se budeme zabývat otázkami lidských práv a AI. Budeme zkoumat, jak AI přímo
a nepřímo ovlivňuje lidská práva, jak státy a mezinárodní organizace reagují na tyto výzvy.
Také se budeme věnovat metodologii, kterou použijeme k analýze každé z výzkumných otázek.
Metodologie je zásadní pro poskytnutí spolehlivých a relevantních výsledků a pro zkoumání
souvislostí mezi AI a mezinárodními vztahy.

Pro první výzkumnou otázku, která se týká vlivu AI na mezinárodní bezpečnost a strategie
států, provedeme historickou analýzu vojenských konfliktů a závodů ve zbrojení, se zaměřením
na zavedení nových technologií, včetně AI. Budeme analyzovat, jak nové technologie, jako je
AI, ovlivňovaly strategie států a jaký vliv měly na závody ve zbrojení a pravděpodobnost
vojenských konfliktů. Data pro tuto analýzu získáme z historických záznamů, vojenských
analýz a odborných publikací.

Pro druhou výzkumnou otázku, která se zaměřuje na využití AI v diplomacii a mezinárodní

komunikaci a vyjedná vání, provedeme analýzu využití AI v diplomatických procesech a
komunikaci mezi státy. Budeme se zaměřovat na to, jak AI změnila proces vyjednávání a
způsoby komunikace mezi státy. Data pro tuto analýzu získáme z odborných publikací a
vládních zdrojů.

Pro třetí výzkumnou otázku, která se týká vlivu AI na lidská práva a reakcí mezinárodních
organizací a států, provedeme analýzu využití AI v oblasti lidských práv a její vliv na práva na
soukromí, rovnost a spravedlnost. Budeme se zaměřovat na to, jak se na tyto výzvy reagují
mezinárodní organizace a státy, a jak se snaží chránit lidská práva v oblasti AI. Data pro tuto
analýzu získáme z odborných publikací, zpráv mezinárodních organizací a vládních zdrojů.

Tímto způsobem budeme schopni systematicky zkoumat vliv AI na mezinárodní vztahy v

různých oblastech a získat hlubší porozumění toho, jak AI ovlivňuje mezinárodní bezpečnost,
diplomacii a lidská práva. Použití různých metod a zdrojů dat nám umožní získat komplexní a
dobře podložené výsledky, které mohou přispět k širšímu porozumění této problematiky.

4
V závěru naší diplomové práce shrneme naše hlavní zjištění a diskutujeme o jejich důsledcích
pro studium mezinárodních vztahů a politiky států. Také nastíníme možné směry pro budoucí
výzkum a diskutujeme o potenciálních politických doporučeních týkajících se AI a
mezinárodních vztahů.

Doufáme, že naše diplomová práce přinese nové perspektivy a užitečné poznatky do diskuze o
dopadu AI na mezinárodní vztahy. Cílem naší práce je nejen přispět k akademické debatě, ale
také pomoci politickým tvůrcům a mezinárodním organizacím lépe pochopit a řešit výzvy a
příležitosti, které AI přináší. Věříme, že tato práce bude sloužit jako základ pro další výzkum a
bude podporovat rozvoj inovativních strategií a politik v oblasti mezinárodních vztahů v éře
umělé inteligence.

Vzhledem k rychlému rozvoji AI a jeho stále většímu vlivu na mezinárodní vztahy je důležité,
aby se akademický výzkum a politické rozhodování stále více zaměřoval na tuto problematiku.
Naše diplomová práce představuje jeden z mnoha kroků v tomto směru a doufáme, že bude
inspirovat další akademiky a odborníky k prohloubení výzkumu v této oblasti a přispět k
vytváření efektivních řešení pro globální komunitu.

Vzhledem k omezení našeho výzkumu, které zahrnují časový rámec a dostupnost dat, je
důležité poznamenat, že naše zjištění by měla být považována za počáteční krok v analýze
dopadu AI na mezinárodní vztahy. Budoucí výzkum by mohl rozšířit naše závěry a poskytnout
více podrobností o konkrétních aspektech vlivu AI na mezinárodní vztahy, jako jsou regionální
dynamika, sektorová specifika nebo analýza dopadu AI na konkrétní politické rozhodnutí.

Diplomová práce také nabízí možnosti pro interdisciplinární výzkum, kde by se mohly
kombinovat perspektivy z oblasti mezinárodních vztahů, informatiky, sociologie nebo
ekonomie, což by mohlo poskytnout ještě širší a hlubší porozumění této problematiky. Kromě
toho, studie dopadu AI na mezinárodní vztahy by měly být průběžně aktualizovány, protože AI
a související technologie se neustále vyvíjejí a nabízejí nové možnosti a výzvy.

Je také důležité, aby výzkum v této oblasti zahrnoval etické a normativní aspekty, jako je řízení
a regulace AI, které by mohly ovlivnit mezinárodní vztahy a globální stabilitu. Posouzení
dopadu AI na mezinárodní vztahy by mělo také zohlednit roli mezinárodních organizací,
nevládních organizací a dalších aktérů, kteří se podílejí na řešení výzev spojených s AI.

Naše diplomová práce je jedním z prvních kroků k pochopení, jak AI ovlivňuje mezinárodní
vztahy ve třech klíčových oblastech: mezinárodní bezpečnost, diplomacie a lidská práva.
5
Přestože jsme se snažili poskytnout komplexní a dobře podložené výsledky, je třeba uznat, že
naše závěry by měly být považovány za průzkumné a že budoucí výzkum může přinést nové
poznatky a upřesnit naše zjištění.

Doufáme, že naše práce poslouží jako základ pro další diskusi a výzkum v této oblasti a že
přispěje k rozvoji inovativních a udržitelných strategií a politik, které se budou zabývat výzvami
a příležitostmi, které AI přináší pro mezinárodní vztahy. Tímto přístupem můžeme společně
pracovat na budování bezpečnějšího, spravedlivějšího a prosperujícího světa, který efektivně
využívá potenciál umělé inteligence ve prospěch globální komunity.

6
LITERATURA
Bostrom, N. (2014). Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies. Oxford University Press.

Cave, S., & ÓhÉigeartaigh, S. S. (2018). Bridging near- and long-term concerns about AI.
Nature Machine Intelligence, 1(1), 5-6.

Dafoe, A. (2015). On Technological Determinism: A Typology, Scope Conditions, and a

Mechanism. Science, Technology, & Human Values, 40(6), 1047-1076.

Horowitz, M. C., & Scharre, P. (2015). An Introduction to Autonomy in Weapon Systems.

Center for a New American Security.

Kello, L. (2017). The Virtual Weapon and International Order. Yale University Press.

Lemke, D. (2002). Regions of War and Peace. Cambridge University Press.

O'Neil, C. (2016). Weapons of Math Destruction: How Big Data Increases Inequality and
Threatens Democracy. Crown Publishing Group.

Scharre, P. (2018). Army of None: Autonomous Weapons and the Future of War. W. W. Norton
& Company.

Taddeo, M., & Floridi, L. (2018). Regulating Artificial Intelligence: Proposal for a Global
Solution. Philosophy & Technology, 31(4), 401-418.

Wagner, M. (2018). Artificial intelligence and diplomacy: A new tool for diplomats? Journal
of Cyber Policy, 3(1), 58-75.

Wallach, W., & Allen, C. (2009). Moral Machines: Teaching Robots Right from Wrong.
Oxford University Press.

Zegart, A. (2018). The Coming AI Cold War. Foreign Affairs, 97(4), 184-191.