Současná česká společnost aneb co vlastně dělají sociologové

O čem text je: Mediální text přináší zprávu o prvním roce čtyřletého sociologického výzkumu
Proměny české společnosti, který vede Sociologický ústav Akademie věd ČR. Základním tématem
výzkumu je čas a jeho využití různými skupinami v české společnosti. Výzkum je unikátní nejen svou
délkou a množstvím respondentů, ale také tím, že data jsou sbírána mj. netradiční technikou
časových diářů.

Sociologové ukázali, jak vypadá každodenní život Čechů

Zdroj: RÖSCHOVÁ, Michaela. Sociologové ukázali, jak vypadá každodenní život Čechů. Proměny české společnosti [online].
(27. 6. 2016) [cit. 2017-02- 24]. Dostupné z: http://www.promenyceskespolecnosti.cz/novinky_z_vyzkumudetail.php?
idPol=41

Kolik času trávíme v zaměstnání a jak dlouho dojíždíme? Jak je časově náročná péče o domácnost a o
děti? Co děláme ve volném čase a kolik nám ho vůbec zbývá? Na tyto a další otázky odpovídali v
pondělí 20. června na tiskové konferenci organizátoři výzkumu Proměny české společnosti ze
Sociologického ústavu AV ČR. Zároveň zahájili druhý ročník tohoto sociologického šetření.

Vysoká úroveň stresu, volný čas před televizí i aktivní senioři

Současným diskusím o délce týdenní pracovní doby, flexibilních formách práce, institucionálním
zajištění péče o děti (mateřské školy, jesle), rovnosti žen a mužů na trhu práce nebo dostupnosti
volnočasových aktivit je společné centrální téma času a jeho využití. Čtyřletý výzkum Proměny české
společnosti, jehož první ročník proběhl v roce 2015, umožňuje zjistit, kolik času trávíme v
zaměstnání, domácími pracemi a péčí o děti, jak dlouho spíme nebo jakým volnočasovým aktivitám
se věnujeme.

„Data z prvního roku výzkumu nám umožnila identifikovat řadu problémů, na které se zaměříme v
dalších letech. Jedním z nich je vysoká míra stresu, kterou pociťují zvláště pracující lidé s rodinami,“
uvádí členka výzkumného týmu Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR. Podle dat z
výzkumu se často ve stresu a pod tlakem času cítí téměř každý druhý pracující Čech. Hladina stresu
stoupá zejména při pracovní době delší než 46 hodin týdně. Tolik si přitom odpracuje více než pětina
dospělých. „Pozornost si tento problém zaslouží i proto, že vysoká míra stresu se pojí s horším
zdravotním stavem, a to nikoli zanedbatelným způsobem“ doplňuje Röschová.

Výzkum mimo jiné ukázal, že volný čas Češi tráví především před televizí, v průměru jí denně věnují
dvojnásobek času, než kolik tráví sportem, čtením a poslechem hudby dohromady. Ačkoli je televize
nejpopulárnější mezi seniory, tráví lidé starší 65 let svůj čas poměrně aktivně. Po pětašedesátce stále
pracuje 15 % mužů a zhruba jedna ze čtyřiceti seniorek se dále vzdělává, především na univerzitách
třetího věku. Sportu, cvičení a pobytu venku se senioři věnují ve srovnatelném rozsahu jako třicátníci
a čtyřicátníci, v průměru zhruba půl hodiny denně. K internetu nebo sociálním sítím v běžný den
usedá téměř jeden ze čtyř seniorů.

Časové diáře ve výzkumu Proměny české společnosti

Data byla sesbírána pomocí techniky časových diářů, která byla v takovém rozsahu využita v České
republice vůbec poprvé. Časový diář lze přirovnat k deníku, do něhož lidé vyplňují, jakým aktivitám
se věnují v jaké části dne. Ve srovnání s běžnými otázkami na průměrný čas strávený určitou činností
denně či týdně umožňují časové diáře získat přesné a podrobné údaje nejen o trvání aktivit, ale také
o jejich načasování. Ve výzkumu Proměny české společnosti se v roce 2015 podařilo získat více než 8
000 vyplněných diářů od reprezentativního vzorku dospělých obyvatel České republiky.

Proměny české společnosti patří k největším sociologickým výzkumům v historii ČR. Podílí se na něm
Akademie věd ČR a Masarykova univerzita. Během let 2015 až 2018 se do něj opakovaně zapojí více
než 5 000 českých domácností. Na rozdíl od jiných výzkumů není o účast v šetření požádán jen jeden
zástupce domácnosti, ale všichni její členové včetně dětí starších 10 let. Cílem šetření je zmapovat
životní situaci a postoje obyvatel ČR v oblastech, jako je práce, rodinný život, zdraví, bydlení či
vzdělávání.

Otázky k textu:
1. Najdi v textu následující informace: kdo výzkum zajišťuje, jak dlouho bude probíhat, kolik
respondentů bude výzkum mít.

2. Popiš/napiš vlastními slovy, co je hlavním tématem a cílem výzkumu Proměny české společnosti.

3. Která zjištění vyplývající z výzkumu a uvedená v článku tě zaujaly a překvapily? Proč?

4. Jsou informace prezentované v textu fakty nebo názory? Z čeho tak usuzuješ?

5. Je text důvěryhodný? Proč ano / proč ne?

6. Pomocí jaké techniky byla sbírána data ve výzkumu? V čem tato technika spočívá?

7. Vyhledej na internetu další možné sociologické metody či techniky sběru dat.

DISKUTUJTE VE SKUPINĚ NEBO VE DVOJICI, VÝSLEDKY DISKUZE ZAPIŠTE:

Zamyslete se nad následujícími závěry, které z výzkumu vyplývají, a diskutujte ve skupině uvedené
otázky:

1. „Volný čas Češi tráví především před televizí, v průměru jí denně věnují dvojnásobek času, než
kolik tráví sportem, čtením a poslechem hudby dohromady.“

- Překvapilo vás toto zjištění?

- Jaká je vaše osobní zkušenost a zkušenost vaší rodiny? Kolik vy a vaše rodina tráví času před
televizí (příp. počítačem) v porovnání se sportem, čtením a poslechem hudby?
 2. „Podle dat z výzkumu se často ve stresu a pod tlakem času cítí téměř každý druhý pracující
Čech.“

- Čím je podle vás způsoben častý výskyt stresu u pracující části populace?

3. „Sportu, cvičení a pobytu venku se senioři i lidé mezi 30 – 50 lety věnují v průměru zhruba půl
hodiny denně.“

- Je půlhodina denně pohybem venku dle vašeho názoru málo či hodně? Kolik času věnujete
pohybu a pobytu venku vy?