1.

Vysvětlete pojem „učící se společnost“ (jmenujte tři zásadní charakteristiky):

Každý má možnost dalšího vzdělávání bez rozdílu (pohlaví, rasa, status). Jedinec je k účasti podněcován a
podporován. Dalším vzděláním může jedinec získat certifikát.
Jiná definice: Učící se společnost je taková společnost, kde je zajištěn všeobecný přístup ke vzdělávání bez
jakékoliv diskriminace, kde jsou občané ke vzdělávání všestranně motivováni, povzbuzování a podporováni
všemi veřejnými institucemi a pokrok ve studiu je společností certifikován a uznáván jako základní hodnota.
Základem této filozofie je právo jednotlivce na osobní zdokonalování a růst.

2. Uveďte koncepční dokument ke vzdělávání dospělých: Strategie celoživotního vzdělávání („Bílá

kniha o vzdělávání“ z r. 2001)

3. Uveďte po jednom konkrétním příkladu:

 Vzdělávací akce specializačního charakteru: vzdělávací akce v rámci praktického lékařství pro děti a
dorost
 Použití výcvikových metod ve vzdělávání dospělých: trénink
 Nové organizační formy vzdělávání dospělých: e-learning, zejména rozvoj neprezenčního vzdělávání
 Instituce dalšího profesního vzdělávání dospělých: AIVD
 Dialogické výukové metody: brainstorming, rozhovor, dialog, dialog v plénu, skupinový dialog
 Faktor zvyšující efektivitu vzdělávání dospělého: motivace, větší šance uplatnění na trhu
 Andragogické periodikum: Andragogika: Čtvrtletník pro vzdělávání dospělých, Andragogická revue
 Instituce zájmového vzdělávání dospělých: občanská sdružení, neziskové organizace, církve, spolky
 Problémové výukové metody: projektové, inscenační, situační
 Faktor snižující efektivitu vzdělávání dospělého: předešlé zkušenosti, postoj k učební látce, vzdělávací
utilitarismus, nízká inteligence, věk (+50), fyzická či psychická nemoc
 Aktuálního trend vzdělávání dospělých ve světě: e-learning, koučink
 Vzdělávací akce inovačního charakteru: „Inovační kurz za účelem prohloubení odborné kvalifikace
fyzioterapeutů na území hl. m. Prahy“
 Organizační formy neprezenčního vzdělávání dospělých: individuální vyučování
 Dokument UNESCO ke vzdělávání v dospělosti: „Learning to Be“ (1972), nebo významný dokument
„Doporučení pro rozvoj vzdělávání dospělých“
 Instituce formálního vzdělávání dospělých: škola
 Představitele gerontagogiky:
 Etapy výukového procesu: volba metod, osvojování nového učiva, upevňování osvojeného učiva,
shromažďování faktů
 Operační program ESF pro podporu vzdělávání dospělých: OP VK, OP LZZ, OP RLZ (Rozvoj lidských
zdrojů)
 Operační program zabývající se vzděláváním: Moodle
 Instituce vzdělávání dospělých: instituce v rezortu školství, instituce mimo školu, muzea, galerie,
občanská sdružení, církve, vzdělávací agentury

1
4. Vyjmenujte tři nejpodstatnější didaktické výhody použití problémových metod ve vzdělávání
dospělých:

5. Vyjmenujte tři nejpodstatnější didaktické výhody použití dialogických metod ve vzdělávání

dospělých:
Aktivita všech zúčastněných – interakce mezi vzdělavatelem a vzdělávaným a interakce mezi vzdělávanými
navzájem. Extenzivní zpětná vazba. Vysoká efektivnost výukového procesu.

6. Vyjmenujte tři nejpodstatnější didaktické nevýhody použití monologických metod ve

vzdělávání dospělých:

7. Zakroužkujte pojem, který do skupiny nepatří:

 brainstorming, výukový rozhovor, cyklus besed, projektová metoda, hraní rolí,
 školení, seminář, korespondenční kurs, beseda, konzultace
 androdidaktika, dějiny andragogiky, srovnávací andragogika, integrální andragogika, obecná andragogika
 výukový rozhovor, projektová metoda, hraní rolí, večer otázek a odpovědí, výklad
 workshop, školení, seminář, korespondenční kurs, cyklus besed
 srovnávací andragogika, integrální andragogika, andragogická didaktika, dějiny andragogiky, obecná
andragogika
 přednáškový cyklus, výklad, výukový rozhovor, projektová metoda,
 školení, seminář, e-learningový kurs, beseda, workshop
 androdidaktika, dějiny andragogiky, srovnávací andragogika, integrální andragogika, penologická
andragogika

8. Uveďte tři představitele současné české andragogiky: Palán, Mužík, Šimek, Rabušic, Beneš.

9. Uveďte číslo a název platného zákona řešícího vzdělávání dospělých: zákon č. 179/2006 o
ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

10. Vysvětlete rozdíl mezi prezenční a distanční formou vzdělávání (uveďte alespoň tři zásadní
didaktické odlišnosti):
Prezenční – přímý kontakt, povinná účast na výuce, výuka ve všední dny (nejčastěji pondělí až čtvrtek), status
studenta (výhody), efektivnější vzdělávání.
Distanční:
 Velká volnost v přístupu ke vzdělávání, individuálnost.
 Systematická příprava a účelná distribuce studijních materiálů - studijních opor.
 Využívání technických komunikačních spojení (pošta, telefon, fax, rozhlas, satelity atp.).
 Šetří čas.

2
11. Seřaďte osobnosti a pojmy (resp. události) do dvojic:
1) V. Jochmann  a) integrální andragogika
2) E. L. Thorndike  b) výzkum docility dospělých
3) A. Kapp  c) Andragogika
4) Z. Palán  d) AIVD ČR, Výkladový slovník
5) J. Delors  e) Učení je skryté bohatství; 4 pilíře celoživotního vzdělávání

12. Vysvětlete pojem „kompenzační funkce celoživotního učení“: Nahrazuje nedostatky školní
soustavy, která nebyla schopna uspokojit společenské i individuální požadavky na vzdělávání.

13. Definujte pojem e-learning: Vzdělávání prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

14. Co je to univerzitní extenze: Přednášky VŠ kantorů určené pro širokou neakademickou veřejnost,
konané mimo školní prostředí.

15. Jaká je charakteristika vzdělávací společnosti: U této otázky si nejsem jistá, ale prý je to stejné jako
„učící se společnost“.

16. Vysvětlete rozdíl mezi formálním a neformálním vzděláváním: Formální vzdělávání probíhá
uvnitř školského systému (plány, osnovy, rozvrhy, učitelé, žáci, výstupem je např. vysvědčení), neformální
vzdělávání probíhá v institucích neškolského charakteru, nejsou přesně dány osnovy (vzdělávací agentury,
kurzy, autoškoly, rekvalifikace apod.).

17. Co je předmětem andragogiky a jak je odvozen její název: Výchova a vzdělávání dospělých.
Andros = dospělý muž, Ago= vést.

18. Jaká je struktura andragogiky „bez přívlastku“: Obecná andragogika, srovnávací andragogika,
dějiny andragogiky, andragogická didaktika, penologická andragogika, gerontagogika apod.

19. Jaká je struktura integrální andragogiky a co tento pojem znamená: Kromě výchovy a
vzdělávání dospělých ještě poradenství a sociální práce; jedná se o multidisciplinární obor.

20. Se kterým jménem je spojována Integrální andragogika: Jochmann

21. Jaká jsou u nás centra rozvíjení andragogické teorie (katedry VŠ): Katedra andragogiky a
personálního řízení FF UK, Katedra sociologie a andragogiky FF UP, Katedra andragogiky UJAK, Ústav
pedagogických věd MU, Katedra pedagogiky a andragogiky UO.

22. Alespoň 3 zákony týkající se vzdělávání dospělých v ČR: zákon č.179/2006 Sb. o ověřování a
uznávání výsledků dalšího vzdělávání, 561/2004 školský zákon, 111/1998 Zákon o vysokých školách, 563/2004
Zákon o pedagogických pracovnících.
3
23. Uveďte přesný název zákona o dalším vzdělávání: 179/2006 Sb. Zákon o ověřování a uznávání
výsledků dalšího vzdělávání.

24. Co znamená zkratka AIVD: Asociace institucí vzdělávání dospělých.

25. Kdo, kdy a v čem poprvé použil pojem andragogika; Kdo stál proti prosazení tohoto pojmu:
Alexandr Kapp; 1833, proti byl Herbart.

26. Jméno autora, který se věnoval výzkumu docility (= učenlivosti) dospělých a k čemu dospěl
ve vztahu k věku dospělého: Thorndike; došel k tomu, že věk nemá min. do 45 let na docilitu vliv.

27. Kam až sahají kořeny vzdělávání dospělých: Do antiky – Aristoteles a Platon; tvrdí že vzdělávat by
se měli hlavně mudrci, kteří se podílejí na správě obce.

28. V jakém období se začalo vzdělávání dospělých rozvíjet, kdo a jaké společenské okolnosti
k tomu přispěly: Na přelomu 18. a 19. století; přispělo k tomu osvícenství (Marie Terezie), průmyslová
revoluce a národní obrození.

29. Jaké jsou tři hlavní linie rozvoje vzdělávání dospělých v našem prostředí (i v zahraničí):
Národnostní, sociální, kulturní.

30. Uveďte alespoň tři subjekty, které přispívaly k rozvoji vzdělávání dospělých u nás: Nedělní
školy, Sokol, Orel, Univerzitní extenze apod.

31. Co znamená tzv. informální vzdělávání: Neinstitucionalizované a nesystematické vzdělávání; učení je

samostatné, individuální, záměrně se učme sami (např. návštěvou knihovny, odbornou četbou, noviny, televize
apod.

32. Ve kterém roce a kde byl přednesen dokument Learning to be The World of Education
Today and Tomorow: 1972 v Tokiu

33. Jmenujte čtyři pilíře celoživotního učení: Učit se vědět, učit se konat, učit se spolužít a učit se být
(Delors).

34. Se kterým jménem je spojována zpráva „Učení je skryté bohatství“: Delors; Delorsova zpráva
z roku 1996.

35. Jmenujte alespoň tři VŠ fakulty, kde působí U3V: UHK, UK, Univerzita Tomáše Bati.

4
36. Synonyma pro dospělého vzdělávaného: Účastník vzdělávání, studující…

37. androdidaktika vymezuje 4 fáze výukového procesu

 motivování – „navození učebních činností“
 expozice – prezentace učební látky, prvotní seznámení s učební látkou (prezentace látky)  tím se dává
najevo, že proces nekončí
 fixace – upevnění osvojované látky, aplikace na příkladech
 diagnostika – zjišťování (a hodnocení) výsledků osvojovacího procesu

38. Synonyma pro vzdělavatele dospělých: Vzdělavatel, školitel, lektor, tutor, instruktor, přednášející

39. Jmenujte tři charakteristické rysy dospělého vzdělávaného: Má zformované postoje, vlastní učící
styl, má za sebou zkušenosti z praxe apod.

40. Jmenujte pět požadavků na vybavenost vzdělavatele: Odbornost, psychologická erudice, didaktická
erudice, všeobecný kulturní rozhled, osobností předpoklady, orientace v základech pedagogiky a psychologie,
podstata a realizace výukového procesu, znalost etap, organizačních forem a metod výuky.

41. Jaké vstupní informace jsou pro lektora kurzu důležité: Charakter cílové skupiny, formy a metody,
cíle vzdělávací akce, vzdělávací obsah akce.

42. Rozdíl mezi materiálními a nemateriálními prostředky výuky + příklady: Materiální =

dataprojektor, interaktivní tabule, učebnice, tabule…); nemateriální = formy a metody.

43. Co znamená zkratka ESF: Evropský sociální fond.

44. Jmenujte dva hlavní operační programy v ČR: Operační program vzdělávání pro
konkurenceschopnost (OPVK), Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), OP Praha
Adaptabilita, OP RLZ (Rozvoj lidských zdrojů)

45. Organizační formy?

Porada, školení, kurs, stáž, seminář.

46. Nová vzdělávací témata:

 Používání nových technologií.
 Ekologická problematika.
 Zdravý životní styl.
 Prevence civilizačních onemocnění.

47. Faktory ovlivňující schopnost dospělého se učit:

5
  Vůle
 Uvědomělost
 Intelekt
 Trvanlivost učení
 Rychlost osvojování nových informací

48. Funkce vzdělávání ve společnosti: Kvalifikační, selekční, alokační, integrační, přenos kultury.

49. Idea celoživotního učení

Směřování k učící se společnosti (vzdělávací příležitosti pro všechny, podpora ke vzdělávání, certifikace,
pozitivní hodnoty).

50. Charakteristiky celoživotního vzdělávání:

 Představuje novou životní dimenzi člověka.
 Je všeobecné, týká se všech členů společnosti bez rozdílu.
 Je demokratické, zpřístupňuje vzdělání komukoli kdykoli v průběhu života.
 Je dynamické, neustálé proměnlivé.
 Je prostředkem rozvoje jednotlivce a celé společnosti.

51. Vzdělání dětí a mládeže: min. základní vzdělání (= všeobecné), profesní příprava (odborné vzdělání).

52. Vzdělávání dospělých: dosažení vyššího stupně vzdělání nebo zdokonalení profesní připravenosti
případně změna profesní připravenosti nebo uspokojování individuálních vzdělávacích potřeb (rozvoj zájmů).

53. Motivace k učení:

 Společenské klima a společenský rámec ve vztahu k učení.
 Epochální témata a výzvy.
 Okolí a vztahy.
 Životní situace.
 Osobnostní charakteristika.

54. UNESCO a jeho iniciativy

• 1948 Bejrút: rozhodnutí o soustředění na problematiku vzdělávání v dospělém věku
• 1949 Helsingor: konference o boji proti negramotnosti
• 1972 Tokio: dokument Learning to Be. The World of Education Today and Tomorrow. Překlad:
Učit se být. Svět vzdělávání dnes a zítra.
• 1985 Paříž: konference o vzdělávání problémových skupin, přípravě vzdělavatelů dospělých
• 1995 Kodaň: sociální summit – vzdělávání a celoživotní učení je prostředkem v boji proti chudobě
• akcent na celoživotní učení neznamená prodlužování povinné školní docházky, nýbrž vzdělávání
jako průvodce dospělého celým životem

6
55. Pojem andragogika
Andragogika jako věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělého.

56. Vznik a vývoj andragogiky

 Alexandr Kapp: Andragogika neboli vzdělávání v dospělém věku (1833)
 × Johann Friedrich Herbart! (ten proti tomu vystoupil) – to byla velká autorita pedagogického myšlení,
nejen pedagogického, takže když on to odmítl, tak upadl na dlouhá desetiletí, jak A. Kapp, tak pojem
andragogika v zapomnění
 Eugen Rosenstock-Huessy: Výroční zpráva Akademie práce ve Frankfurtu (1921) – vzpomenut pojem
andragogika a pak zase dlouho nic
 John Dewey – představitel pragmatické pedagogiky
 Edward Lee Thorndike – psycholog, realizoval nejobsáhlejší andragogický výzkum do té doby a i poté,
ve druhé polovině 20. let (výsledky publikovány 1928)
 Ten Have – znovu se vrací k pojmu andragogika a jím počíná opravdové konstituování andragogické
vědy

57. Struktura andragogiky:

 obecná andragogika
 srovnávací andragogika
 dějiny andragogiky (!)
 andragogická didaktika

58. Struktura integrální andragogiky:

 výchova dospělých
 vzdělávání dospělých
 poradenství
 sociální práce

59. Zdroje andragogických informací:

• výkladové slovníky (Palán)
• odborné periodikum: Andragogika
• monografie (Beneš, Mužík, Bočková, …)
• sborníky (např. z andragogických konferencí)
• dokumenty ke vzdělávání dospělých

60. Vzdělávání dospělých po roce 1989:

• konec monopolu státu na vzdělávání
• deideologizace

7
• odstranění direktivně centrálního řízení
z toho vyplývá:
• kvantitativní nárůst
• vzdělávání dospělých – předmět podnikání
• legislativa: zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání