ANALZA STAVU VZKUMU, VVOJE A INOVAC V ESK REPUBLICE A JEJICH SROVNN SE ZAHRANIM V ROCE 2011

ad vldy esk republiky Rada pro vzkum, vvoj a inovace

jen 2011

Rada pro vzkum, vvoj a inovace Vydal: ad vldy esk republiky, 2011 Rada pro vzkum, vvoj a inovace Nbe Edvarda Benee 4 118 01 Praha 1 ISBN 978-80-7440-058-2

Podklady pro tuto studii byly vypracovny Technologickm centrem Akademie vd esk republiky ve spoluprci s eskm statistickm adem.

Praha, jen 2011

vod
Motto: I v souasn obtn ekonomick a rozpotov situaci je vzkum a vvoj prioritou tto vldy.

Zpracovn pravidelnch ronch analz stavu vzkumu, vvoje a inovac v esk republice v mezinrodnm srovnn ukld Rad pro vzkum, vvoj a inovace zkon . 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac z veejnch prostedk a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac). V letonm roce je to ji podest, kdy je ir odborn veejnosti i dalm zjemcm poskytovna podrobn bilance vstup do oblasti vzkumu a vvoje a jejich dopad na stran vstup, zejmna na inovace a konkurenceschopnost. Protoe Analza zahrnuje adu daj za eskou republiku a srovnv je se stavem v jinch evropskch zemch, USA a Japonsku, pedstavuje tak dleit analytick a podkladov materil pro tvorbu koncepnch a strategickch materil v tto oblasti. Pouit struktura, rozsah a forma grafickho zpracovn materilu je obdobn jako v pedchozm roce. V letonm roce je poslena vkladov a vysvtlujc st textu, kdy snahou je nepodvat pouze popis pedkldanch daj, ale zaujmout tak vysvtlujc stanovisko. Rozshl tabulkov sti jsou uvedeny v plohch. Oproti pedchozm letm je analza rozena v plohov sti o kapitolu obsahujc detailnj informace tkajc se nkterch vyuitch zdroj dat, statistickch eten a ukazatel a jejich definic, kter jsou teba ke sprvn interpretaci dat. Vda a vzkum maj ve vysplch spolenostech nezastupiteln postaven. Stejn jako jin oblasti spoleenskho ivota i vda a vzkum se postupn promuj a pizpsobuj souasnm vzvm a stvaj se pedmtem clench reforem. Vedle tradinch charakteristik vdy jako je nezvislost, racionalita a objektivita se v souasn dob dky zmnm v probhajc vdn politice dostvaj do poped hodnoty jako vyuitelnost, excelence, mezioborovost, mezinrodn spoluprce a mobilita. Tyto nov hodnoty pispvaj k poslen konkurenceschopnosti na ekonomiky, kter tak pedstavuje jednu z hlavnch vldnch priorit. Je nespornou vhodou, e esk ekonomika disponuje prmyslovou tradic a me tit i z vhodnho umstn v srdci Evropy. Vlda R je si pln vdoma vznamu vdy a vzkumu, o em mimo jin svd i to, e vldou schvlen nvrh rozpotu na pt rok pot s rekordnmi vdaji na vzkum a vvoj ve vi 26,6 miliardy korun. Pi zahrnut prostedk krytch ze zdroj EU pak jde o stku 38,7 miliard korun. Jsem pesvden, e takto poskytnut informace budou uiten pro kadho, komu nen lhostejn souasn stav eskho vzkumu, vvoje a inovac a kdo se zabv koncepnmi otzkami jeho dalho rozvoje.

RNDr. Petr Neas pedseda vldy pedseda Rady pro vzkum, vvoj a inovace

Executive summary
Vzkum a vvoj je dleitm zdrojem novch znalost, kter mohou pi jejich spn transformaci do inovac pispt ke zvyovn kvality ivota (jejch zdravotnch, socilnch, ekonomickch a dalch aspekt). Hospodsk vznam inovanch aktivit roste pedevm se zmnou zdroj konkurenn vhody esk ekonomiky souvisejc s postupnou ztrtou cenov konkurenceschopnosti. Pro odpovdn rozhodovn v oblasti politiky vzkumu, vvoje a inovac je nezbytn dobr znalost inovanho systmu a jeho vvojovch trend. Clem tohoto dokumentu je poskytnout zkladn informace o vzkumu, vvoji a inovacch v R a srovnat stav a trendy v tto oblasti se zahranim. Jeho lohou nen s ohledem na rozsah dokumentu a komplexitu vzkumu, vvoje a inovac analyzovat podrobn jednotliv aspekty inovanho systmu R. Stejn jako v pedchozch letech je jeho snahou strun popsat a interpretovat daje zskvan z oficilnch statistik a databz a poskytnout tak zkladn informan bzi pro tvorbu strategi, politik a opaten na rznch rovnch rozhodovn a pro ppravu doplujcch eten, kter jsou pro celkov poznn charakteru eskho inovanho systmu nezbytn. Nsledujc body shrnuj hlavn zjitn formulovan v tto analze. Vzkum, vvoj a inovace v podnicch Vzkum a vvoj je v R realizovn pedevm v podnikatelskm sektoru, kam spad pevn vtina z celkovho potu vce ne 2,5 tisce vzkumnch pracovi. Podnikatelsk sektor je nejvznamnjm sektorem tak z hlediska finannch prostedk spotebovanch na vzkum a vvoj a finannch zdroj vynaloench na financovn vzkumnch a vvojovch aktivit. V podnikatelskm sektoru tak pracuje vce ne polovina vech zamstnanc ve vzkumu a vvoji. Pohled na podrobnj strukturu podnikatelskho sektoru ukazuje, e tahounem vzkumn vvojovch aktivit jsou podniky pod zahranin kontrolou, kde bylo vynaloeno tm 60 % celkovch vdaj na VaV podnikatelskho sektoru, a to dominantn z vlastnch zdroj. Vzkum a vvoj v podnicch pod zahranin kontrolou je vak oproti VaV domcch soukromch podnik vce koncentrovan. Zatmco prmrn ron investice do VaV na jeden podnik pod zahranin kontrolou dosahuj tm 42 mil. K, v sektoru domcch soukromch podnik je to piblin 8 mil. K. Pro ekonomick pnos R je dleit, jak jsou tyto investice provzny na domc ekonomiku, a to jak na domc podniky, tak na vzkumn organizace. Tyto daje lze vak z dostupnch daj zjistit pouze omezen. Z odvtvovho hlediska je nejvznamnjm nositelem vzkumn vvojovch aktivit tradin automobilov prmysl, kde byla na VaV vynaloena vce ne tvrtina vech podnikovch vdaj na VaV. Dynamick rst v poslednch letech zaznamenvaj vdaje na VaV v oblasti informanch technologi, co souvis i se vznikem novch pracovi VaV v tomto odvtv. Odvtvov orientace podnikovho vzkumu a vvoje se odr i v dominantnm zastoupen zamstnanc ve VaV v oborech technickch vd. Pozoruhodnm rysem VaV v podnikatelskm sektoru je dlouhodob znan genderov nevyvenost zamstnanc ve VaV, nebo eny tvo pouze necelch 20 % vech zamstnanc ve VaV v tomto sektoru. Pro srovnn ve veejnm vzkumu dosahuje podl en 42 %. Rst vdaj na VaV v podnikatelskm sektoru je doprovzen mrnm rstem potu patentovch pihlek podanch podnikatelskmi subjekty. V potu patentovch pihlek a udlench patent vak R stle znan zaostv za evropskm prmrem. Ni patentov aktivita je zsti dsledkem skutenosti, e podniky v R inovuj stle zejmna prostednictvm pejmn a adaptace existujcch technologi, nikoliv skrze vvoje zcela novch (patentovatelnch) technickch een.

Potvrzuj to i daje, kter ukazuj, e odvtv, ve kterch podniky intenzivnji investuj do VaV (odvtv nron na znalosti), se vyznauj vtm potem patentovch pihlek a vymi trbami z inovovanch produkt uplatnnch na trhu. Krom odvtv vroby motorovch vozidel se odvtv nron na znalosti (tj. s nadprmrnm podlem vdaj na VaV) zatm vraznji nepodl na tvorb pidan hodnoty eskho hospodstv. Dynamika tchto odvtv je vak pzniv. Pzniv je tak skutenost, e zahranin obchod s high-tech produkty roste v esk republice rychleji ne celkov zahranin obchod, co poukazuje na rostouc konkurenceschopnost tto produkce na zahraninch trzch.

Vzkum, vvoj a inovace ve veejnm sektoru Ve veejnm vzkumu, kde hraj dominantn roli veejn vzkumn instituce zizovan AV R a veejn vysok koly, dochz k postupnm strukturlnm zmnm, kdy podl vysokokolskho sektoru na celkovch vdajch veejnho sektoru na VaV vzrostl od roku 2000 z 36 % na 48 %. Tyto zmny ve struktue vdaj na VaV ve veejnm sektoru jsou zaznamenvny pi souasn stagnaci potu pracovi ve vldnm i vysokokolskm sektoru a stagnaci vdaj na VaV ve vldnm sektoru. Dochz tedy k nrstu vdaj na VaV ve vysokokolskm sektoru, co indikuje reorientaci vysokch kol (zejm. veejnch) ve smru k posilovn tzv. druh role univerzit. Tento trend ve vysokokolskm sektoru je patrn rovn z hlediska potu vzkumnch pracovnk, kter vzrostl od roku 2005 o vce ne tetinu. Ve vldnm sektoru naopak poet vzkumnch pracovnk stagnuje, od roku 2008 dokonce mrn kles. Z hlediska oborov struktury veejnho vzkumu a vvoje stle plat, e VaV v technickch vdch je realizovn pedevm na vysokch kolch, VaV v prodnch vdch realizuj pedevm veejn vzkumn instituce zizovan AV R. Poet i kvalita vsledk VaV dosahovanch ve veejnm vzkumu roste. Hlavn formou zveejnn vsledk VaV, je byly dosaeny s pispnm veejnch prostedk, jsou publikace v odbornch periodikch. Vznamnji vak v poslednch letech rostla tak skupina aplikan orientovanch vsledk (zejmna tch s vysokm bodovm ohodnocenm v souasn Metodice). Vznamnj nrst potu vsledk VaV zaznamenaly v poslednch letech vysok koly, co do znan mry souvis se zvyovnm vdaj na VaV i potu vzkumnk ve vysokokolskm sektoru. Mn se i oborov struktura dosahovanch vsledk VaV, kde nejvznamnji rostou poty vsledk ve spoleenskch a humanitnch vdch. Dleit je vak poznamenat, e jednotliv typy vsledk jsou jen krajn obtn srovnateln, napklad z hlediska personlnch kapacit, i finannch a asovch nklad na jejich zskn. Podle dostupnch daj lze vak rovn pedpokldat, e vliv na rst potu i strukturu vsledk dosaench s pispnm veejnch zdroj mly tak zmny v Metodice hodnocen vsledk vzkumu a vvoje a zohlednn vsledk hodnocen podle tto metodiky pi stanovovn ve podpory na rozvoj vzkumnch organizac. Zda se jedn o skuten rst vkonnosti vzkumu a vvoje nebo o pizpsoben se novmu systmu hodnocen je otzka, kterou me jednoznan odpovdt pouze ex-post evaluace vyuit aplikanch vstup.

Spoluprce ve vzkumu, vvoji a inovacch Petrvvajc slabinou inovanho systmu esk republiky je nzk spoluprce veejnho vzkumu s podniky. Patrn je to zejmna pi pohledu na podl podnikovch zdroj ve vdajch na VaV vysokokolskho (1,1 %) a vldnho sektoru (4,7 %). Tyto hodnoty jsou hluboko pod evropskm prmrem. Tyto vsledky podporuj tak daje z inovanch eten, podle nich nejsou vysok koly ani veejn vzkumn organizace pro podniky klovmi partnery pro jejich inovan aktivity. Vzhledem k tomu, e vznamnou lohu v inovanm systmu esk republiky hraj podniky pod zahranin kontrolou, je v tto souvislosti uritou vzvou vytvoen tsnjch a dlouhodobjch vazeb mezi tmito podniky a veejnm vzkumem. Nzk intenzita spoluprce ve VaV je vak patrn rovn na mezinrodn rovni, kde lze pozorovat zejmna mal zjem vzkumnch tm (pedevm veejnho vzkumu) o mezinrodn spoluprci v 7. Rmcovm programu i v dalch evropskch iniciativch.

Potencil lidskch zdroj pro vzkum, vvoj a inovace Z pohledu potencilu lidskch zdroj pro VaV je pozitivn, e poet student a absolvent vysokch kol neustle roste. Pestoe s rostoucm potem student vysokch kol lze pedpokldat, e bude podl populace s tercirnm vzdlnm postupn konvergovat k evropskmu prmru, otzkou zstv kvalita vzdln, kter se souasnm studentm dostv. Otzkou souvisejc s potencilem pro VaV jsou pak zmny ve struktue studovanch obor. Statistiky ukazuj, e dochz k odklonu od studia technickch obor a ani v ppad studia prodnch a lkaskch vd nen nrst potu novch student a absolvent nijak vznamn. Naopak rostouc zjem o studium v poslednch letech zaznamenvaj spoleensk obory, obchod a prvo a humanitn obory. Tyto zmny v oblib jednotlivch obor jsou ji tak patrn ve zmn oborov struktury populace s tercirnm vzdlnm.

OBSAH
Seznam pouitch zkratek ............................................................................................................................... 10 A Investice do vzkumu a vvoje ................................................................................................................. 13 A. 1 Celkov vdaje na vzkum a vvoj .................................................................................................. 14 A. 1.1 Zkladn ukazatele ................................................................................................................... 14 A. 1.2 Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle hlavnch zdroj jejich financovn .......................... 18 A. 1.3 Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle jejich uit sektor provdn VaV ...................... 20 A. 1.4 Vldn vzkum - vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru .......................................... 23 A. 1.5 Vysokokolsk vzkum - vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru ............... 28 A. 1.6 Soukrom vzkum a vvoj - vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru ............. 33 A. 2 Pm podpora vzkumu a vvoje ze sttnho rozpotu .................................................................. 39 A. 2.1 Celkov pm podpora VaV ze sttnho rozpotu zkladn ukazatele ................................ 39 A. 2.2 Celkov pm podpora VaV ze sttnho rozpotu podle socioekonomickch cl ................. 43 A. 2.3 Podpora VaV ze sttnho rozpotu podle typu financovn, poskytovatel a pjemc........... 46 B Lidsk zdroje pro vzkum a vvoj............................................................................................................. 52 B. 1 Zamstnanci ve VaV ........................................................................................................................ 52 B. 1.1 Celkov poet zamstnanc ve VaV ....................................................................................... 53 B. 1.2 Zamstnan ve VaV vldnho sektoru ...................................................................................... 56 B. 1.3 Zamstnan ve VaV vysokokolskho sektoru ........................................................................ 58 B. 1.4 Zamstnan ve VaV podnikatelskho sektoru ......................................................................... 60 B. 2 Vysokokolsk vzdln ................................................................................................................... 63 B. 2.1 Osoby s ukonenm vysokokolskm vzdlnm .................................................................... 63 B. 2.2 Studenti a absolventi vysokokolskho studia ........................................................................ 65 B. 2.3 Studenti a absolventi vysokokolskho studia v oborech prodnch a technickch vd ........ 67 B. 3 Shrnut ............................................................................................................................................. 69 C Vsledky vzkumu a vvoje ...................................................................................................................... 70 C. 1 Bibliometrick vsledky.................................................................................................................... 71 C. 1.1 Podl R na svtov produkci publikanch vsledk VaV ..................................................... 71 C. 1.2 Pehled vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI .......................... 75 C. 1.3 Oborov struktura vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI .......... 76 C. 1.4 Institucionln struktura vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI. 77 C. 2 Pihlky vynlez, udlen patenty a licence ................................................................................ 80 C. 2.1 Patentov pihlky podan v R tuzemskmi pihlaovateli ................................................. 81 C. 2.2 Udlen (validovan) patenty s inky v R celkem .............................................................. 82 C. 2.3 Patenty s inky v R udlen (validovan) tuzemskm pihlaovatelm ............................. 83 C. 2.4 Patentov licence .................................................................................................................... 83 C. 2.5 Evropsk patentov ad (EPO) .............................................................................................. 86 C. 3 Vsledky a vstupy VaVaI ................................................................................................................. 88 C. 3.1 Celkov vstupy a vstupy VaV ................................................................................................ 88 C. 3.2 Vstupy a vstupy VaV podle hlavnch vdnch obor.............................................................. 89 C. 4 Shrnut ............................................................................................................................................. 91 D Inovace a konkurenceschopnost .............................................................................................................. 92 D. 1 Mezinrodn hodnocen konkurenceschopnosti .............................................................................. 92 D. 1.1 Souhrnn index konkurenceschopnosti podle World Economic Forum .................................. 93 D. 1.2 Souhrnn index inovac ........................................................................................................... 93 D. 2 Ekonomick ukazatele ..................................................................................................................... 94 D. 2.1 Vvoj HDP a produktivity prce ............................................................................................... 94 D. 2.2 Struktura esk ekonomiky...................................................................................................... 95 D. 2.3 Struktura ekonomiky podle znalostn nronosti ..................................................................... 96 D. 3 Inovan vkonnost v podnikovm sektoru ...................................................................................... 97 D. 3.1 Inovativnost firem a druhy inovac ........................................................................................... 97 D. 3.2 Inovan vdaje ........................................................................................................................ 98 D. 3.3 Inovan spoluprce ................................................................................................................. 98 D. 3.4 Vsledky inovac ...................................................................................................................... 99 D. 4 Zahranin obchod s high-tech ........................................................................................................ 99 D. 5 Shrnut ........................................................................................................................................... 101 E Mezinrodn vzkum a spoluprce ......................................................................................................... 102 E. 1 Financovn VaV ze zahraninch zdroj ...................................................................................... 102 E. 2 Rmcov programy na podporu vzkumu a vvoje 7. RP a EURATOM ................................... 104 E. 2.1 ast v projektech 7. RP a jejich pprava ............................................................................. 105 E. 2.2 Finann ukazatele ................................................................................................................. 106 8

E. 2.3 Struktura astnk 7. RP ...................................................................................................... 107 E. 2.4 Priority 7. RP .......................................................................................................................... 108 E. 3 Podpora VaVaI ze strukturlnch fond EU ................................................................................... 109 E. 4 Podpora mezinrodn spoluprce .................................................................................................. 111 E. 5 Shrnut ........................................................................................................................................... 114 F Plohy .................................................................................................................................................... 115 F. 1 Metodika eten a definice ukazatel ........................................................................................... 115 F. 1.1 Ukazatele vzkumu a vvoje ................................................................................................. 115 F. 1.2 Vsledky vzkumu a vvoje ................................................................................................... 118 F. 1.3 Inovace a konkurenceschopnost ........................................................................................... 120 F. 2 Tabulkov plohy .......................................................................................................................... 122 G Ocenn mimodnch vsledk vzkumu, vvoje a inovac v roce 2010 ............................................. 150 G. 1 Ocenn udlen vldou esk republiky ..................................................................................... 150 G. 1.1 Nrodn cena vldy esk hlava ........................................................................................... 150 G. 2 Ocenn udlen poskytovateli podpory ....................................................................................... 151 G. 2.1 Cena ministra kolstv, mldee a tlovchovy za mimodn vsledky vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac ......................................................................................................... 151 G. 2.2 Cena ministra zdravotnictv za zdravotnick vzkum a vvoj ................................................ 151 G. 2.3 Ceny ministra zemdlstv pro mlad vdeck pracovnky a za nejlep realizovan vsledek vzkumu, experimentlnho vvoje ........................................................................................................ 151 G. 2.4 Cena pedsedy Grantov agentury esk republiky ............................................................. 152 G. 2.5 Cena Akademie vd R za dosaen vynikajc vsledky velkho vdeckho vznamu .... 152 G. 3 Ocenn udlen dalmi organizacemi ........................................................................................ 153 G. 3.1 Cena inovace roku ................................................................................................................. 153 G. 3.2 INVENCE, cena spolenosti Kapsch ..................................................................................... 153 G. 3.3 INDUSTRIE, cena Ministerstva prmyslu a obchodu ............................................................ 153 G. 3.4 DOCTORANDUS, cena Veobecn zdravotn pojiovny R .............................................. 153 G. 3.5 PATRIA, cena Veolia Voda R ............................................................................................. 154 G. 3.6 Gaudeamus, cena Potovn spoitelny .................................................................................. 154 G. 3.7 Cena Inenrsk akademie R ............................................................................................. 154 Informan zdroje ........................................................................................................................................... 155

Seznam pouitch zkratek

6. RP 7. RP AIP R AV R BERD CA CEP CEZ CIP CIS B S ZK CZ-NACE DPH EFTA EIP EIS EK EPO ERA ERC EU EU-15 EU-25 EU-27 Eurostat Frascati FTE GA R GBAORD GCI GERD GOVERD HDP HERD HPH IEE 6. rmcov program Evropsk unie pro vzkum a technologick rozvoj 7. rmcov program Evropsk unie pro vzkum a technologick rozvoj Asociace inovanho podnikn esk republiky Akademie vd esk republiky Business Enterprise Expenditure on R&D vdaje na VaV v podnikatelskm sektoru koordinan aktivity Centrln evidence projekt vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac Centrln evidence vzkumnch zmr Rmcov program EU pro konkurenceschopnost a inovace Community Innovation Survey esk bsk ad esk statistick ad esk ad zemmisk a katastrln Klasifikace ekonomickch innost Da z pidan hodnoty Evropsk sdruen volnho obchodu (Island, Lichtentejnsko, Norsko a vcarsko) Podprogram Podnikn a inovace Rmcovho programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) European Innovation Scoreboard Evropsk komise / European Commission Evropsk patentov ad Evropskho vzkumnho prostoru / European Research Area Evropsk vzkumn rada / European Research Council Evropsk unie stty EU Rakousko, Belgie, Dnsko, Finsko, Francie, Nmecko, Irsko, Itlie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, panlsko, vdsko, Velk Britnie, ecko EU-15+esko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotysko, Maarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko vechny lensk stty EU (EU-25+Bulharsko a Rumunsko) Evropsk statistick ad pruka (manul) OECD pro statistick men vdeckch a technologickch innosti Full time equivalent Grantov agentura esk republiky Government Budget Appropriations and Outlays for R&D Sttn rozpotov vdaje a dotace na VaV Global Competitiveness Index Gross Expenditure on R&D celkov (hrub) vdaje na VaV Government Ependiture on R&D vdaje na VaV ve vldnm sektoru hrub domc produkt Expenditure on R&D in Higher Education Sector vdaje na VaV ve vysokokolskm sektoru Hrub pidan hodnota Podprogram Inteligentn energie Evropa Rmcovho programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)

10

ICT ICT PSP I IMD IPC ISCED IS VaVaI ISOP ITER JRC Lic 5-01 MD MO MI MPO MPSV MPT MS MSP MSTI MMT MV MZ Mze MZV MP NB NSI NUTS-2 OECD OON OP OP PI PFO PCT PPP RCI RCIO RIV RP RVVI SII SIMS SP1

Informan a komunikan technologie Podprogram Podpora politiky informanch a komunikanch technologi Rmcovho programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) Identifikan slo Mezinrodn institut pro rozvoj zen v Lausanne, vcarsko Mezinrodn patentov tdn International Standard Classification of Education Mezinrodn standardn klasifikace vzdlvn Informan systm vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac Informan systm operanho programu MPO Mezinrodn termonuklern experimentln reaktor / International Thermonuclear Experimental Reactor Joint Research Centre eten S Ron vkaz o licencch Ministerstvo dopravy Ministerstvo obrany Ministerstvo informatiky Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo prce a socilnch vc Mezinrodn patentov tdn Ministerstvo spravedlnosti Mal a stedn podnik Main Science and Technology Indicators, OECD Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictv Ministerstvo zemdlstv Ministerstvo zahraninch vc Ministerstvo ivotnho prosted Nrodn bezpenostn ad National Science Indicators Nomenclatur of Territorial Units for Statistics. rove 2 Organizace pro ekonomickou spoluprci a rozvoj ostatn osobn nklady operan program Operan program Podnikn a inovace Prvnick a fyzick osoby Smlouva o patentov spoluprci / Patent Cooperation Treaty Purchasing Power Parity - standard kupn sly; jednotka pro men kupn sly pslun mnov jednotky Relativn citan index zem Relativn citan index vdnho oboru zem Rejstk informac o vsledcch Rmcov programy EU pro vzkum a technologick rozvoj Rada pro vzkum, vvoj a inovace Souhrnn inovan index Sdruen Informace Matrik Student Specifick program Spoluprce

11

SR SSA SJB TBP TI TC AV TR IV UK PV R OCHB US USPTO VaT VaV VaVaI VaVpI VES VK VO V VPS VTI VTR 5-01 VZ WEF WIPO

sttn rozpoet esk republiky specifick podprn aktivity Sttn ad pro jadernou bezpenost Technologick platebn bilance eten S o inovacch v podnikatelskm sektoru Technologick centrum Akademie vd esk republiky Thomson Reuters stav pro informace ve vzdlvn United Kingdom Spojen krlovstv ad prmyslovho vlastnictv esk republiky stav organick chemie a biochemie, v. v. i. United States Spojen stty ad pro patenty a ochrann znmky USA Vda a technologie vzkum a vvoj Vzkum, experimentln vvoj a inovace Vzkum a vvoj pro inovace Evidence veejnch sout ve vzkumu, experimentlnm vvoji a inovacch Vzdln pro konkurenceschopnost skupina vzkumnch instituc zahrnujc sttnch pspvkov organizace, organizan sloky sttu a veejn vzkumn instituce mimo veejnch vzkumnch instituc zizovanch AV esk republiky vysok kola (sttn, veejn, soukrom, obchodn spolenost) Vbrov eten pracovnch sil Vda, technologie a inovace eten S Ron vkaz o vzkumu a vvoji vzkumn zmr Svtov ekonomick frum Svtov organizace duevnho vlastnictv / World Intellectual Property Organisation

12

A Investice do vzkumu a vvoje

Vzkum a vvoj je systematick tvr prce konan za elem rozen stvajcho poznn, vetn poznn lovka, kultury a spolenosti, zskn novch znalost nebo jejich vyuit v praxi, a to metodami, kter umouj potvrzen, doplnn i vyvrcen zskanch poznatk. Vzkumn a vvojov aktivity jsou obecn povaovny za jedny z rozhodujcch pi tvorb novch znalost, produkt a inovativnch technologickch postup a tm mohou vrazn pispvat k ekonomickmu a technologickmu rozvoji spolenosti. Podpora vzkumu a vvoje z veejnch zdroj se d nrodn vdn politikou jednotlivch stt, kter uruje dlouhodob zkladn smry vzkumu. Vzkum na vysokch kolch a ve veejnch vzkumnch institucch by se ml orientovat na prohlubovn naich poznatk v dynamicky se rozvjejcch tzv. hraninch vdnch disciplnch. Sprvn alokovan prostedky do veejnho vzkumu jsou do budoucna klov pro zajitn trvalho pnosu novch vdeckch a technologickch znalost vyuitelnch potenciln i pro podnikatelsk sektor, a to pi souasnm rozvoji kvalifikovanch lidskch zdroj a poslen tolik diskutovanho udritelnho rozvoje spolenosti. Jev se proto jako vysoce douc, aby veejn zdroje uren na podporu vzkumu a vvoje jak na vysokch kolch, tak i ve veejnch vzkumnch institucch byly co nejefektivnji zuitkovny. Vzkum a vvoj provdn v podnikatelskm sektoru je zamen pedevm na aplikovan vzkum a experimentln vvoj. Vsledky tchto innost souvis pedevm s inovacemi, tj. vvojem novch i zlepenm stvajcch vrobk nebo poskytovanch slueb. Z hlediska veejn podpory soukromho vzkumu a vvoje rozliujeme mezi pmou podporou ze sttnho rozpotu a nepmou podporou prostednictvm monosti uplatnn odpotu oditatelnch poloek VaV od zkladu dan z pjm. Hlavnm clem tto sti analzy, kter je rozdlena do dvou hlavnch kapitol, je poskytnout relevantn informace o vvoji a struktue vdaj na VaV, kter je realizovn na zem esk republiky. Dle budou zmnna specifika a hlavn trendy v poskytovn tchto vdaj v mezinrodnm kontextu. Kapitola A.1 se zamuje na charakteristiku zkladnch daj o vi celkovch vdaj na VaV u ns a ve svt vetn jejich struktury podle zdroj financovn a sektor jejich uit. Tyto daje dopluj podrobnj informace o vdajch na VaV uitch ve vldnm, vysokokolskm a podnikatelskm sektoru. Zdrojem dat pro kapitolu A1 je Ron statistick eten o vzkumu a vvoji VTR 5-01, kterm jsou S obeslny vechny subjekty na zem esk republiky provdjc VaV jako svoji hlavn nebo vedlej ekonomickou innost, a to bez ohledu na poet jejich zamstnanc, sektor nebo odvtv, ve kterm psob. Podrobn informace (data, definice, metodologii) naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje Kapitola A.2 obsahuje zkladn daje o celkov podpoe VaV ze sttnho rozpotu u ns a ve svt, nadto informuje o struktue tto podpory podle jej formy (institucionln a elov), hlavnch poskytovatel, skupin podporovanch vdnch obor a pjemc. Zdrojem dat pro kapitolu A2 jsou daje z Ron statistick lohy o sttnch rozpotovch vdajch a dotacch na vzkum a vvoj (GBAORD), kter je v rmci EU organizovna jako povinn zjiovn s clem identifikace stejnch oblast VaV, do kterch je sttn podpora VaV smovna. Statistick loha GBAORD je v podmnkch R realizovna S ve spoluprci s RVVI. Podrobn informace (data, definice, metodologii) naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statni_rozpoctove_vydaje_a_dotace_na_vyzkum_a_vyvoj_gbaord daje pro mezinrodn srovnn pochz z publikace OECD: Main Science and Technology Indicators (MSTI 2011/1). daje za stty EU, kter nejsou leny OECD, byly dopoteny S z datovch zdroj Eurostatu. V tabulkov ploze s mezinrodnm srovnnm byly zaazeny dostupn daje k 31.8.2011 za vechny stty EU, OECD, nu a Rusko. V grafech nejsou z ve uvedench stt daje za Kypr, Lucembursko a Maltu ze zem EU a Island, Izrael a Nov Zland ze zem OECD. Soust tto kapitoly je i tabulkov ploha obsahujc podrobn daje za roky 2005 a 2010 o vdajch na VaV a potu vzkumnch a vvojovch pracovi z eten VTR 5-01 a daje o sttnch rozpotovch vdajch a dotacch na vzkum a vvoj. Krom daj za eskou republiku jako celek jsou v tabulkov ploze vechny daje dostupn i v regionlnm lenn na rovni kraj.

13

A. 1 Celkov vdaje na vzkum a vvoj

Celkov vdaje na vzkum a vvoj, je jsou oznaovny anglickou zkratkou GERD (Gross Domestic Expenditure on R&D), zahrnuj veker neinvestin a investin vdaje vynaloen ve sledovanm roce na VaV provdn na zem danho sttu, a to bez ohledu na zdroj jejich financovn. Vdaje na VaV je mono vyjdit pomoc dvou zkladnch ukazatel: v bnch cench: aktuln ceny zbo a slueb v danm roce v relnch (stlch) cench, kter eliminuj inflan znehodnocen. Z dvodu neexistence specilnho cenovho indexu pro VaV byl pro vpoet ve stlch cench pouit defltor HDP.

A. 1.1 Zkladn ukazatele V R je VaV provdn na 2 587 pracovitch, z nich 82 % nle do podnikatelskho sektoru. Pouze na 112 pracovitch doshly v roce 2010 vdaje na VaV 100 a vce milin korun. Padest z tchto pracovi pat do podnikatelskho sektoru, 33 do vldnho a zbylch 29 do vysokokolskho sektoru. Od roku 1993 do roku 2007 byl v R zaznamenn kontinuln nrst celkovch investic do VaV. Bhem tohoto obdob vzrostly vdaje na VaV u ns v bnch cench tm ptkrt v relnch cench byl tento nrst piblin polovin. Jestlie v roce 1993 bylo v R na VaV vynaloeno 12 miliard korun, tak v roce 2000 to bylo ji 27 miliard a za dalch sedm let dokonce 54 miliard. Po mezironm poklesu celkovch vdaj na VaV v roce 2008, zpsobenm pedevm propadem soukromch investic a mrnm nrstu v roce 2009, kter nastal dky veejnm a zahraninm investicm, jsme v roce 2010 zaznamenali v R vrazn meziron nrst investic do VaV. V pozad tohoto mezironho nrstu o 3,7 miliardy korun (6,7 %) se skrvaj investice do VaV ze soukromch tuzemskch podnikatelskch zdroj, kter meziron vzrostly o 4,2 miliardy (17 %). V roce 2010 doshly celkov vdaje na VaV v R tm 60 miliard korun, co odpovd 1,61 % podlu na HDP. Jedn se o nejvy hodnotu od roku 1993. Nrst tohoto zkladnho pomrovho ukazatele v oblasti vdaj na VaV v poslednch dvou letech byl zpsobem mezironm poklesem HDP v b. c, o necel 2 % v roce 2009 a tm 6krt rychlejm rstem vdaj na VaV ne HDP v roce 2010.
Graf A.1: Celkov vdaje na vzkum a vvoj v R
mld. K v bnch cench podl na HDP

1,55% 1,41% 1,21% 1,20% 1,20% 1,25% 1,25%

1,54%

1,47%

1,53%

1,61%

49,9 42,2 26,5 28,3 29,6 32,2 35,1

54,3

54,1

55,3

59,0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Tabulka A. 1 Meziron zmna celkovch vdaj na vzkum a vvoj v R

2000 v mld. K (bn ceny) % v bnch cench % ve stlch cench r. 2000 2,8 12,0% 10,4% 2001 1,8 7,0% 2,0% 2002 1,2 4,3% 1,4% 2003 2,7 9,1% 8,1% 2004 2,8 8,8% 4,1% 2005 7,1 20,3% 20,6% 2006 7,7 18,3% 17,0% 2007 4,4 8,8% 5,2% 2008 -0,2 -0,3% -2,1% 2009 1,2 2,3% -0,2% 2010 3,7 6,7% 7,9%

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

14

V roce 2010 tm polovina z celkovch vdaj na VaV v R pochzela z tuzemskch podnikatelskch zdroj. Sttn rozpoet R se podlel 40 %, zahranin firmy 7 % a mezinrodn organizace, pedevm prostednictvm fond a program EU, pak zbylmi 4 %. Podnikatelsk sektor je v R nejvznamnjm sektorem nejen v ppad financovn vzkumnch a vvojovch aktivit, ale tak co do objemu finannch prostedk vynaloench za proveden VaV. V roce 2010 bylo v podnicch vynaloeno za proveden VaV 62 % z celkovch vdaj na VaV v R, na vldn sektor pipadalo 20 % a na vysokokolsk zbylch 18 %. Podrobnji jsou informace o struktue vdaj na VaV podle zdroj jejich financovn a sektor jejich uit popsny v nsledujcch dvou kapitolch. Podstatn st vdaj na VaV je v R dlouhodob tvoena mzdovmi a ostatnmi neinvestinmi nklady, kter v roce 2010 tvoily dohromady 89 % a investin pak zbylch 11 % z celkovch vdaj na VaV. Mzdov nklady jsou nejrychleji rostouc nkladovou polokou VaV. Jestlie v roce 2000 tvoily 29 % (7,7 mld. K) z celkovch vdaj na VaV, tak v roce 2010 se jednalo ji o 41 % (24,1 mld. K). Nejvce finannch prostedk je v R vydno na experimentln vvoj, co souvis s faktem, e podnikatelsk sektor hraje u ns ve VaV nejvznamnj roli. V roce 2010 lo u ns na innosti souvisejc s experimentlnm vvojem celkem 25,3 mld. K (43 %), na aplikovan vzkum 17,9 mld. K (30 %) a na zkladn vzkum, kter je dominantou pedevm vldnho sektoru, pak zbylch 15,9 mld. K (26 %). Z hlediska vdnch obor, ve kterch je VaV provdn, bylo v roce 2010 nejvce finannch prostedk vynaloeno ve vdch technickch (40 mld. K, 58 %) a prodnch (14,4 mld. K, 24 %). Na technick vdy se zamuje pedevm podnikatelsk, ale i vysokokolsk sektor. Prodn vdy jsou rozvjeny vldnm sektorem, a to pedevm na pracovitch AV R. Od roku 2005 vzrostly relativn nejvce vdaje ve vdch humanitnch, a to o vce ne polovinu. V korunch byl nejvt nrst ve stejnm obdob zaznamenn ve vdch technickch (o 9,4 mld. K) a prodnch (o 4,6 mld. K).
Graf A.2: Struktura celkovch vdaj na vzkum a vvoj v R
a) podle druhu nklad 11% 11% investin 37% 41% mzdov ostatn bn 52% 48% 45% 43% technick 2005 2010 2005 2010 28% 27% zkladn vzkum aplikovan vzkum experimentln vvoj 58% 58% 8% 23% 27% 30% 8% 24% b) podle typu innosti c) podle vdnch oblast

humanitn sociln zemdlsk lkask prodn

2005

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

15

Mezinrodn srovnn

V roce 2009 dolo v zemch EU27 od roku 1995, kdy jsou dostupn daje za EU27 jako celek, poprv k mezironmu poklesu celkovch investic do VaV, a to z 239,7 miliard EUR v roce 2008 na 236,8 miliard EUR v roce 2009. K poklesu investic dolo v 15 z 26 zem EU (daje za ecko nejsou k dispozici). Nejvraznji, meno v absolutnch hodnotch, a to ji druhm rokem po sob, klesaj celkov vdaje na VaV ve Spojenm krlovstv. V roce 2009 to bylo meziron o 2,9 mld. EUR a v roce 2008 dokonce o 4,3 mld. EUR. Nmecko s celkovmi vdaji na VaV ve vi 67,7 mld. EUR, Francie s 42,1 mld. EUR a Spojen krlovstv s 29,3 mld. EUR se v roce 2009 podlely na celkovch vdajch EU tm 60 %. esk republika se s 2,1 mld. EUR podlela na vdajch EU27 necelm procentem (0,88 %) a na pomyslnm ebku zem EU se tedy pohybuje na 15. mst. I pes ve uveden velmi nzk podl R na celkovch vdajch na VaV uskutennch v zemch EU27, se jedn, spolen s Polskem, o zdaleka nejvy hodnotu ze vech novch lenskch zem Evropsk unie. Nap. v porovnn s Maarskem jsou investice do VaV u ns vt 2krt a v porovnn se Slovenskem tm 7krt. Naopak pokud se budeme srovnvat s velikostn srovnatelnmi dlouholetmi leny EU, jako je nap. Belgie nebo Rakousko, tak jsou vdaje na VaV v R stle nkolikansobn ni. Rozdly mezi stty ve vdajch na VaV jsou ovlivnny krom velikosti, vysplosti a zamen jednotlivch ekonomik i rovn cenovch hladin jednotlivch stt. Pokud bychom porovnvali absolutn vi vdaj na VaV pomoc parity kupn sly (PPP), je eliminuje rozdly v cenovch hladinch jednotlivch zem, byla by pozice R ve vztahu k celkovm vdajm EU27 piblin o polovinu lep a pedstihli bychom i Irsko a dothli se na rove Portugalska. Pro lep mezinrodn komparaci obsahuje nsledujc tabulka daje o vdajch na VaV v PPP ve stlch cench roku 2000 za vybran stty EU, OECD, nu a Rusko.
Tabulka A.2: Celkov vdaje na VaV ve vybranch zemch (mil. US$ v PPP a ve s. c. roku 2000; EU27= 100)
EU27 2000 2009 2000 2009 184 126 229 997 100 100 US 268 121 324 987. 146 140 Jap. 98 896 113 152 53,7 49,2 na 27 183 125 748 14,8 54,7 Nm. 52 342 62 373 28,4 27,1 Rusko 10 495 19 012 5,70 8,27 Rak. 4 474 7 241 2,43 3,15 Finsko 4 445 6 104 2,41 2,65 Polsko 2 605 3 850 1,41 1,67 R 1 863 3 145 1,01 1,37 Ma. 977 1 694 0,53 0,74

Spojen stty (US) - 2008 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

V roce 2009 byla ze zem EU27 nejvy intenzita VaV , vce ne 3 % HDP, dosaena ve skandinvskch sttech s tm, e ve Finsku doshl podl celkovch vdaj na VaV na HDP tm 4 %. V ppad Dnska a pedevm Finska dolo k vraznmu nrstu intenzity VaV zejmna ve druh polovin 90. let. vdsko si dr 3% a vy podl ji od roku 1993. Vych hodnot intenzity VaV, pes 2,5 % HDP, dosahuje ze zem EU i Nmecko a Rakousko. Nmeck podl celkovch vdaj na VaV na HDP se drel nad hranic 2,5 % ji po celou druhou polovinu 80. let a v Rakousku dolo k nrstu intenzity VaV v poslednch 15 letech. Krom Nmecka a vdska mezi stty EU s nejvy intenzitou VaV patily a do zatku 90. let tak Francie a Spojen krlovstv. Tyto dva stty ovem svoji pozici v rmci EU pomalu ztrcej. Nejvyho podlu celkovch vdaj na VaV ve vztahu k HDP ze zem OECD dosahuje od roku 2000 Izrael, kde se v roce 2009 investice do VaV rovnaly 4,28 % HDP. Mezi dal stty OECD s podlem vdaj na VaV k HDP vym ne 3 % pat Japonsko, Korea a vcarsko. Ve Spojench sttech se vdaje na VaV pohybuj ji od poloviny 80. let mezi 2,5 a 2,8 % HDP. Na rozdl od ostatnch stt daje za Izrael nezahrnuj vdaje na obrann VaV a v ppad Spojench stt kapitlov vdaje na VaV.

Mezinrodn srovnn by mlo bt provdno vdy v kontextu vvoje, velikosti a zamen jednotlivch ekonomik. Srovnvat by se pak mly pedevm stty s podobnmi populanmi, geografickmi a ekonomickmi podmnkami.
2

Celkov vdaje na VaV se pro mezinrodn srovnn nejastji pomuj k HDP. Tento pomrov ukazatel se nazv: Intenzita vzkumu a vvoje - R&D Intensity a pat do skupiny zkladnch strukturlnch ukazatel hodnotcch postup plnn cl Lisabonsk strategie v jednotlivch zemch EU. Intenzita VaV byla zaazena i mezi ukazatele k hodnocen cl strategie Evropa 2020.

16

Graf A. 3 Intenzita celkovch vdaj na vzkum a vvoj (GERD jako % HDP)

4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Nmecko Nizozemsko Portugalsko Rumunsko panlsko Slovensko Maarsko vdsko Turecko Itlie na EU27 Korea Kanada Rusko Litva R Dnsko Estonsko Lotysko Finsko Japonsko Slovinsko Austrlie Francie Norsko vcarsko Rakousko Polsko ecko US Belgie UK Irsko Bulharsko 2008 2000 2009

ecko - 2007; Dnsko, Norsko, ecko, vdsko - 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Mezi stty se stabilnm rstem intenzity VaV v poslednch cca 15 letech pat v EU mimo ve zmnn seversk stty a Rakouska, tak Irsko, panlsko i Portugalsko. Z novch zem EU zaznamenvme velmi dynamick a stabiln nrst intenzity VaV v Estonsku a sten i v esk republice. Ze zem mimo EU stabiln rostou investice do VaV v asijskch sttech, pedevm pak v Koreji a n, kde se intenzita VaV navyuje i pes velmi vysok meziron nrsty HDP. Naopak Francie a Spojen krlovstv, jak ji bylo zmnno ve, pat mezi stty, kde z dlouhodobho hlediska dochz ke stagnaci i poklesu intenzity VaV. Obdobn konstatovn lze vzthnout i k prmru 3 vech pvodnch 15 stt EU, kde teprve v roce 2007 doshla rove intenzity VaV hodnoty z roku 1990. Z novch zem EU dochz v delm asovm obdob ke stagnaci i dokonce poklesu intenzity VaV pedevm v ppad Polska a tak na Slovensku, kde tamn statistiky zaznamenvaj od rozpadu eskoslovenska vrazn snen vdaj na VaV. Obdobn osud potkal i Rusko po rozpadu Sovtskho svazu, kdy jet v roce 1990 se vdaje na VaV v Rusku pohybovaly kolem 2 % HDP oproti hodnotm mezi 0,7 % a 1 % HDP v letech 1992 a 1999. Zmnu intenzity VaV v ase je nutno interpretovat v kontextu celkov ve HDP jednotlivch zem a mezironch nrst HDP. Stejn dleit je i poten velikost tto intenzity jednotlivch zem v srovnvanm obdob.
Graf A.4: Vvoj intenzity celkovch vdaj na VaV (GERD jako % HDP) ve vybranch zemch

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 95 97 99 01 03 05 07 09

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Jap Korea US Nm Francie UK na

4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 95 97 99 01 03 05 07 09

Fin Rak CR Est Ma Polsko SR

Nrst intenzity VaV je dlouhodobou clenou aktivitou, co dokld i ve uveden vvoj ve Finsku, Dnsku nebo v Rakousku. Nejde pouze o zvyovn veejnch investic, ale pedevm tch soukromch, jak uvidme v nsledujc kapitole. Zsadn roli hraje i otzka kvalifikovanch lidskch zdroj a s n souvisejc politika vzdlvn (kapitola B.2) a celkov ekonomick a politick rozvoj spolenosti (kapitola D).

17

Krom intenzity VaV, je je ovlivnna rozdlnou v HDP v jednotlivch zemch, se pro mezinrodn srovnn pouvaj celkov vdaje na VaV v parit kupn sly (PPP) pipadajc na jednoho obyvatele. V hodnocen pomoc tohoto indiktoru dominuj opt skandinvsk zem (Finsko a vdsko) spolen se vcarskem a Spojenmi stty s celkovmi vdaji na VaV vymi ne 1 300 US$ v PPP na osobu. Prmr EU27 doshl v roce 2009 hodnoty 596 US$ v PPP, tj. 1,7krt vce ne ped deseti lety. na sice doshla ve stejnm roce pouze 115 US$ v PPP na obyvatele, ale zrove 7krt tolik ne ped deseti lety. esk republika s vdaji na VaV v pepotu 390 US$ v PPP na obyvatele (v roce 1999 to bylo 163 US$ v PPP) je sice v rmci EU na 16. mst, ale krom Slovinska pat mezi nejlep nov stty EU. Mezi zajmav zjitn pat i to, e nejen na, ale i Turecko investuje do VaV na 1 obyvatele vce ne nkter lensk stty EU.
Graf A.5: Celkov vdaje na vzkum a vvoj na 1 obyvatele (US$ v PPP stl ceny roku 2000)
1 500 2009 1 250 1999 1 000 750 500 250 0 EU27 Maarsko Nmecko Slovensko Nizozemsko Portugalsko Rumunsko vdsko Turecko Korea Kanada Rusko ecko na Itlie Litva US UK Slovinsko panlsko vcarsko Japonsko Rakousko Estonsko Lotysko Dnsko Norsko Francie Austrlie Polsko Finsko Belgie Irsko R Bulharsko

Korea, USA a vcarsko rok 2008; ecko rok 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011-1, Eurostat 2011 a dopoty S

A. 1.2 Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle hlavnch zdroj jejich financovn Mezi zkladn charakteristiky sledovan v oblasti statistiky celkovch vdaj na VaV, ale i vdaj uskutennch v jednotlivch sektorech, pat pvod finannch zdroj urench na provdn VaV. Rozliujeme ti zkladn zdroje financovn VaV: podnikatelsk, veejn a zahranin (soukrom a veejn). Veejn a tuzemsk podnikatelsk zdroje maj ve financovn VaV, nejen v R, zcela zsadn lohu. A do roku 2008 byl jejich podl na financovn VaV vdy vy ne 90 %. V roce 2009 klesl jejich podl na 88 %, a to jak z dvodu poklesu financovn VaV z tuzemskch podnikatelskch zdroj, tak pedevm z dvodu vraznho zven zahraninch investic do vzkumnch a vvojovch aktivit v R. Jestlie v roce 2009 byl tento nrst zahraninch investic zpsoben pedevm soukrommi zdroji, v roce 2010 byl poprv zaznamenn i vrazn nrst veejnch zdroj. V ptch nkolika letech lze v ppad R dle oekvat vznamn nrst financovn VaV ze zahraninch zdroj, a to pedevm ze strukturlnch fond EU. Podrobn informace o financovn VaV v R ze zahraninch zdroj jsou uvedeny v kapitole E.1. Tuzemsk podniky poskytuj ze svch zdroj nejvt st finannch prostedk urench na VaV innosti provdn na naem zem. Do roku 2008 byl jejich podl vdy nejmn polovin. Od roku 2007 ovem dochz k poklesu podlu soukromch podnikatelskch zdroj na financovn VaV v R, a to a na rove 45 % v roce 2009. V tomto roce se rove veejnch zdroj poprv piblila zdrojm soukromm.

18

Graf A.6: Celkov vdaje na VaV v R podle hlavnch zdroj jejich financovn*
a) struktura (%) podnikatelsk veejn zahranin 11 41 39 41 41 44 11 40 6 4 2 53 56 53 51 2008 45 2009 49 2010 0 -2 2005 2006 2007 2005 2006 2007 2008 2009 2010 b) nominln ron nrst (mld. K) podnikatelsk veejn zahranin

c) reln nrst (rok 2005 = 100) 300 250 200 150 100 50 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podnikatelsk veejn zahranin 80% 60% 40% 20% 0% -20% 2005

d) nominln ron nrst (%)

podnikatelsk veejn zahranin

2006

2007

2008

2009

2010

*Nezahrnuje ostatn nrodn zdroje (vlastn pjmy vysokch kol a soukromch neziskovch instituc), kter jsou v rmci celkovch vdaj na VaV zanedbateln (vjimku tvo financovn vysokokolskho VaV viz kapitola A.1.5) . V roce 2010 byl z tchto zdroj financovn u ns VaV za 460 mil. K, tj. podl ostatnch nrodnch zdroj na celkovch vdajch na VaV v R doshl 0,8 %.
Zdroj: S, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Podniky sice za posledn tyi roky investovaly v R ze svch zdroj, a u do vlastnho VaV nebo do VaV uskutennho v jinch sektorech 110 mld. K, ovem pouh 2,5 % (2,8 mld. K) pipadala na spolufinancovn VaV uskutennho ve vysokokolskm nebo vldnm sektoru. Nap. v roce 2010 investovaly podniky do VaV ve vldnm sektoru 544 mil. K a do vysokokolskho VaV 113 mil. K. I pes pomrn astou zmiovanou rmcovou spoluprci mezi vysokmi kolami a podniky, nap. pi vuce apod., v R nedochzelo a stle nedochz v oblasti VaV, podle tchto daj, k hlub vzjemn spoluprci. V ploze tto analzy je uvedeno podrobn schma znzorujc financovn VaV v R v jednotlivch sektorech provdn za rok 2010. Mezinrodn srovnn Evropsk komise si v roce 2000 stanovila za cl doshnout do roku 2010 podlu celkovch vdaj na VaV k HDP ve vi 3 %, piem dv tetiny tchto vdaj by mly bt financovny z podnikatelskch (soukromch) zdroj. Druh kritrium ji dnes ze zem EU spluje Finsko a Nmecko, sten i vdsko. Evropsk unie jako celek, vetn esk republiky, vak tento cl zatm nenapluje. Pokud bychom ovem k podnikatelskm zdrojm pietli i soukrom zahranin zdroje, tak se EU v prmru ji vrazn tomuto svmu cli piblila, i kdy s vraznmi rozdly mezi jednotlivmi stty. Struktura financovn VaV s nzkm podlem veejnch zdroj a vysokm podlem soukromch zdroj je typick pedevm pro asijsk zem. V roce 2008 (novj daje za vtinu zem nejsou k dispozici) se tuzemsk podnikatelsk sektor svmi zdroji podlel 70 a vce procenty na financovn VaV v Izraeli, Japonsku, Koreji a v n, ze zem EU pak v Lucembursku a ve Finsku. Z vce ne 2/3 pak jet ve vcarsku, Nmecku a ve Spojench sttech. Situace v R se bl prmru EU27, kde se v roce 2008 podlely soukrom tuzemsk podnikatelsk zdroje 54 % na financovn vzkumnch a vvojovch innost uskutennch na zem EU. Naopak vysok zastoupen veejnch a tedy nzk soukromch zdroj na financovn VaV je typick pedevm pro nov lensk stty EU27. Napklad v Polsku se veejn zdroje v roce 2008 podlely z 60 % na financovn VaV a v Rumunsku dokonce 70 %. V R se podl veejnch zdroj na celkovch vdajch na VaV pohybuje od roku 1998 v rozmez 35 a 45 procent. V roce 2008 byl podl veejnch zdroj na financovn VaV v R ve srovnn s prmrem EU27 o 6 procentnch bod vy.

19

Graf A.7: Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle zdroj jejich financovn v roce 2008

podnikatelsk
16 22 24 23 25 25 22 28 27 26 31

zahranin

ostatn*
31

veejn

35

34

41

39

38

42

37

44

43

45

46

47

50

52

47

13

61

60

10

10

65

16

17

11

18

12

78

19

73

72

70

68

67

67

63

62

61

61

23

70 27 23 4 21 16

54

51

51

49

49

48

48

46

45

45

45

45

40

35

31

31

30

Belgie, Dnsko, Nizozemsko, Norsko a vdsko - 2007; ecko - 2005 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Ve vtin ze sledovanch zem nedolo za poslednch 10 let k vrazn zmn ve struktue financovn 4 VaV. Vjimku ze zem EU tvo pedevm Portugalsko, Estonsko, Maarsko a Slovinsko, kde vzrostl podl tuzemskch podnikatelskch zdroj na financovn VaV o vce ne 10 procentnch bod (v ppad Portugalska dokonce o 27 p.b.). Naopak o vce ne 10 procentnch bod poklesl podl podnikatelskch zdroj na financovn VaV v Irsku, na Slovensku nebo v Rumunsku. Mimo lensk stty EU dolo k nejvraznj zmn ve struktue financovn VaV v n, kde v poslednch letech vrazn vzrostly soukrom zdroje. A. 1.3 Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle jejich uit sektor provdn VaV Krom zdroj financovn VaV pat mezi zkladn charakteristiky sledovan v tto oblasti i daje o vdajch na VaV v lenn podle jejich uit v jednotlivch sektorech provdn, tj. kde jsou finann prostedky uren na VaV opravdu za proveden VaV vynaloeny, a to bez ohledu na zdroj jejich financovn. Sektor provdn vzkumu a vvoje je zkladn kategori pouvanou ve statistice VaV, je seskupuje vechny institucionln jednotky provdjc VaV na zklad jejich hlavnch funkc, chovn a cl. Ukazatele VaV jsou standardn sledovny a publikovny, a to i na mezinrodn rovni, ve tyech sektorech: podnikatelsk, vldn, vysokokolsk a soukrom neziskov (vce viz metodologick ploha tto analzy). Podnikatelsk sektor je v R, na rozdl od vtiny postkomunistickch stt EU, sektorem s nejvymi vdaji na VaV. Jeho podl na uit finannch prostedk urench na provdn VaV na naem zem byl v celm sledovanm obdob 60% a vy. Od vzniku R tedy VaV aktivity provdn v podnikatelskm sektoru hraj vznamnj roli, meno finannmi prostedky za n uhrazenmi, ne na vysokch kolch a ve veejnch vzkumnch institucch (veejn VaV). Vldn sektor, zahrnujc pedevm jednotliv vzkumn organizace, reprezentuje v R druh nejvznamnj sektor provdn VaV, i pes to, e se jeho podl na celkovch vdajch od roku 1993 vrazn snil, a to pedevm na kor vysokch kol. Jestlie v roce 1993 se vldn sektor u ns podlel na veejnm vzkumu tm z 90 %, tak v roce 2005 to bylo ji jen z 55 %. V nsledujcch letech a do roku 2009 jsme byli svdky stabilizace ve struktue veejnho vzkumu a vvoje. V roce 2010 vak podl vldnho sektoru na veejnm vzkumu dle poklesl. Podrobn informace o vdajch na VaV v jednotlivch sektorech provdn v R jsou uvedeny v nsledujcch tech kapitolch.

I pi interpretaci zmn ve struktue financovn VaV je mimo jinch skutenost nutno brt v potaz tak daje o vi vdaj na VaV financovanch z jednotlivch zdroj v zvislosti na velikosti sledovanch ekonomik nebo poten velikosti tchto vdaj ve sledovanm obdob. Dalm aspektem je i analza jednotlivch zdroj financovn VaV aktivit podle sektor jejich uit. Podrobn interpretace tchto skutenost jde sice nad rmec tto analzy, ale potebn data jsou k dispozici v tabulkov ploze tto analzy.

Japonsko Korea na Finsko vcarsko Nmecko US Slovinsko vdsko Belgie Dnsko EU27 R Francie Nizozemsko Irsko Maarsko Portugalsko Rakousko UK Itlie Norsko panlsko Estonsko Slovensko ecko Bulharsko Polsko Rusko Lotysko Rumunsko Litva 20

29

56

Za poslednch deset let rostly v prmru ron vdaje na VaV vynaloen jak v podnikatelskm sektoru, tak ve veejnm VaV piblin o 6 % ron s tm, e v prvnch pti letech rostly rychleji v podnikatelskm sektoru a od roku 2005 ve vldnm a vysokokolskm. Jde ovem o prmrn nrsty, kter neukazuj na rozdly v tempech nrstu v jednotlivch letech, kter jsou uvedeny v nsledujcm grafu. V rmci vdaj na veejn vzkum a vvoj lze sledovat, e a do roku 2006 (krom roku 2003) rostly rychleji vdaje za uskutenn VaV ve vysokokolskm sektoru ne v sektoru vldnm. Obdobn konstatovn plat opt od roku 2009 a i v nsledujcch letech se, podle nvrhu sttnho rozpotu na VaV, pedpokld rychlej rst vdaj za VaV uskutenn na vysokch kolch ne ve vzkumnch organizacch.
Graf A.8: Celkov vdaje na VaV v R podle hlavnch sektor jejich uit*
a) struktura (%) podnikatelsk 17 20 16 19 17 21 vldn 17 21 vysokokolsk 18 22 18 20 6 4 2 63 65 62 62 60 62 0 -2 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 b) nominln ron nrst (mld. K) podnikatelsk vldn vysokokolsk

c) reln nrst (rok 2005 = 100) 150 30% 125 podnikatelsk 100 vldn vysokokolsk 2006 2007 2008 2009 2010 20% 10% 0% -10% 2005

d) nominln ron nrst (%)

podnikatelsk vldn vysokokolsk

75 2005

2006

2007

2008

2009

2010

*daje za soukrom neziskov sektor nejsou uvedeny, nebo jeho role v rmci celkovch vdaj na VaV je u ns zanedbateln. V roce 2010 bylo v tomto sektoru vynaloeno za proveden VaV 300 milinu K, tj 0,5 % z celkovch vdaj na VaV v R. Zdroj: Sesk statistick ad 2011; Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Mezinrodn srovnn Pokud se podvme na strukturu vdaj na VaV podle sektor jejich uit zjistme, e mezi jednotlivmi stty EU a OECD existuj pomrn velk rozdly. Tyto rozdly ovem z velk sti odrej strukturu financovn VaV uvedenou v pedchoz kapitole. Pokud se zamme na podl finannch prostedk vynaloench za VaV proveden v podnikatelskm sektoru na celkovch vdajch na VaV, tak se R dlouhodob pohybuje na rovni prmru EU27 (63 % v roce 2008). Mezi stty s vce ne 70% podlem podnikatelskho sektoru na uit celkovch vdajch na VaV pat pedevm asijsk zem OECD jako Japonsko a Korea, skandinvsk stty krom Norska, vcarsko, na, Spojen stty a Rakousko. K tmto zemm meme piadit tak stty Beneluxu a Nmecko s vce ne dvoutetinovm podlem. Veejn VaV, vzkum a vvoj provdn ve vysokokolskm a vldnm sektoru, men podlem na celkovch vdajch na VaV, hraje vznamnou roli, krom Maarska, esk republiky a Slovinska, ve vech novch lenskch zemch EU. Krom novch len EU je postaven veejnho VaV v rmci celkovch vdaj na VaV vznamn i ve sttech s relativn nzkou celkovou intenzitou VaV, jako je Portugalsko nebo panlsko, a ve sttech s vznamnm postavenm vysokokolskho sektoru (Nizozemsko). Vysokokolsk sektor je ze zem EU v rmci veejnho VaV nejsilnj v Dnsku, ve vdsku, Irsku, 5 Portugalsku a Rakousku. Naopak ve vtin novch stt EU (krom Estonska) hraje vznamnj roli ve veejnm VaV vldn sektor, a to pedevm dky silnmu postaven instituc typu Akademie vd R
5

Pokud se tk podlu vysokokolskho a vldnho sektoru na veejnm VaV, nen stanovena dn optimln hranice ani pravidlo, kter by stanovovalo podl jednoho nebo druhho sektoru na veejnm vzkumu. Odr se zde spe nastaven systmu veejnho VaV v danm stt, resp. jeho tradice.

21

(nap. v Polsku nebo Maarsku) a (nebo) velmi nzkmi vdaji na VaV ve vysokokolskm sektoru (Bulharsko a Slovensko). Mezi stty s vyrovnanm podlem vysokokolskho a vldnho sektoru pat Francie, Spojen stty a Korea s vznamnmi vdaji na obrann VaV a Nmecko s vznamnm postavenm ty seskupen vzkumnch stav (Spolenosti Maxe Plancka, Leibnizovy, Helmholtzovy a Fraunhoferovy spolenosti).
Graf A.9: Celkov vdaje na vzkum a vvoj podle sektor jejich uit v roce 2008

vldn

vysokokolsk

soukrom neziskov

podnikatelsk

ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Takka ve vech sledovanch zemch, vetn R, dolo bhem poslednch deseti let k menmu i vtmu poslen vznamu vysokokolskho sektoru ve struktue veejnho vzkumu. Krom ve zmnnho Dnska vzrostl podl vysokokolskho sektoru na veejnm VaV nejvce v novch lenskch zemch EU. Podrobnj informace o vdajch na VaV uskutennch v jednotlivch sektorech provdn jsou uvedeny v nsledujcch kapitolch. Ovem z dvodu lep interpretace daj za vldn a vysokokolsk sektor se ve zbytku tto podkapitoly budeme podrobnji zabvat daji o veejnm vzkumu jako celku. Evropsk unie jako celek vynalo na veejn vzkum, na rozdl od celkovch vdaj na VaV, vce penz ne Spojen stty. Jestlie v roce 2008 zem EU vykzaly vdaje za VaV proveden ve vldnm a vysokokolskm sektoru ve vi 85,8 miliard EUR, tak ve Spojench sttech to byly ti tvrtiny z tto stky (63,5 mld. EUR). Na rozdl od vdaj na VaV uskutennch v podnikatelskm sektoru, bylo v Polsku spotebovno za veejn VaV o 80 % vce finannch prostedk ne u ns. Naopak v porovnn se stejn velikmi pvodnmi stty EU, jako je Rakousko i Belgie ji nen rozdl tolik markantn jako v ppad podnikatelskho sektoru, co bude podrobnji popsno v kapitole A.1.6. V roce 2008 se vdaje nasmrovan do veejnho VaV v zemch Evropsk unie podlely na HDP 0,7 %. Nejvyho zastoupen na HDP, kolem 1 %, dosahuje veejn VaV ve vdsku a ve Finsku. Takto vysok podl nen zpsoben vraznm zastoupenm veejnho VaV na celkovch vdajch na VaV, nebo in necelch 30 %, ale obecn velmi vysokmi vdaji plynoucmi do VaV v tchto zemch. Naopak nejni podl veejnho VaV na HDP, mn ne 0,5 %, byl zaznamenn ve vtin novch lenskch zemch EU krom Estonska, Slovinska a esk republiky, a to i navzdory pomrn vznamnmu zastoupen veejnho VaV na celkovch vdajch na VaV. Ze zem nachzejcch se mimo EU m vznamn postaven ve vztahu k HDP veejn VaV v Izraeli, Kanad, Austrlii nebo Koreji.

23 53 24 Litva 28 47 25 Lotysko 41 29 30 Rumunsko 35 34 31 Polsko 58 10 31 Bulharsko 33 24 43 Slovensko 44 44 Turecko 12 43 43 Estonsko 12 38 50 Nizozemsko 12 21 29 49 ecko 32 53 Norsko 15 37 53 Kanada 10 23 22 53 Maarsko 18 27 55 panlsko 32 53 Itlie 13 34 50 Portugalsko 7 21 17 62 R 30 7 63 Rusko 24 61 Austrlie 12 23 63 EU27 13 16 20 63 Francie 26 62 UK 9 29 64 Irsko 7 22 13 65 Slovinsko 23 68 Belgie 8 17 69 Nmecko 14 27 70 Dnsko 24 71 Rakousko 5 18 8 73 na 21 74 vdsko 4 74 Finsko 8 17 24 73 vcarsko 73 US 11 13 12 11 75 Korea 78 Japonsko 8 12

22

Graf A.10: Vdaje na VaV provdnm ve vldnm a vysokokolskm sektoru (veejn VaV jako % HDP)
1,25% 2008 1,00% 1999 2009 0,75%

0,50%

0,25%

0,00% Maarsko Nmecko Rumunsko Nizozemsko Portugalsko panlsko Slovensko

6

vdsko

Turecko

Itlie

Kanada

Korea

EU27

Lotysko

ecko

na

Litva

Dnsko

Slovinsko

Estonsko

Francie

Norsko

vcarsko

Rakousko

Japonsko

Austrlie

Polsko

Finsko

Rusko

US

UK

Belgie

Irsko

ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

V roce 2009 dolo meziron tm ve vech sledovanch zemch k nrstu podlu veejnho VaV ve vztahu k HDP. Tento nrst byl zpsobem kombinac mezironho nrst vdaj na VaV uskutennch jak ve vysokokolskm, tak i vldnm sektoru (viz nsledujc dv kapitoly), ale pedevm mezironm poklesem HDP v sledovanch zemch. A. 1.4 Vldn vzkum - vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru Vzkumn a vvojov pracovit ve vldnm sektoru tvo v R pedevm jednotliv stavy AV R 7 a resortn vzkumn pracovit , kter provdj VaV jako svoji hlavn ekonomickou innost (CZ-NACE 72). Od 1.1.2007 vtina tchto subjekt zskala nov statut veejnch vzkumnch instituc (v. v. i.). Mezi ostatn pracovit vldnho sektoru provdjc VaV jako svoji vedlej innost pat pedevm veejn knihovny, archivy, muzea a jin kulturn zazen (CZ-NACE 91) a pracovit psobc v oblasti veejn sprvy, hospodsk a sociln politiky (CZ-NACE 841).

V R byl v roce 2010 vzkum a vvoj provdn na 196 pracovitch vldnho sektoru, z nich pouze necel ptina utratila za proveden VaV 100 a vce milin korun. Z velk sti se jedn o pracovit Akademie vd R. Z hlediska jednotlivch vdnch oblast uvedlo 30 % (59) z vzkumnch pracovi vldnho sektoru, e jejich pevaujc innost pat do skupiny prodnch vd, jde pedevm o pracovit AV R. Ovem nejvt poet pracovi (70 tj. 36 %), uvedl, e jejich pevaujc vdeck innost se ad do oblasti humanitnch vd. V tomto ppad jde pedevm o veejn knihovny, archivy, muzea a jin kulturn zazen, kter provdj VaV jako svoji vedlej innost. Podrobn informace o potu VaV pracovi ve vldnm sektoru v rznch tdnch naleznete v tabulkov ploze dokumentu. V roce 2010 bylo v R za proveden VaV ve vldnm sektoru (GOVERD) vynaloeno celkem 11,5 miliard korun. Od potku roku 2000 sice dolo ve stlch cench tm k dvojnsobnmu (1,7krt) nrstu vdaj na VaV uskutennm v tomto sektoru, ale ve vztahu k HDP nebo sttnmu rozpotu k dn vrazn zmn nedolo v roce 2000 i v roce 2010 tvoily vdaje na VaV vldnho sektoru vztaen k HDP 0,31 % a ke sttnmu rozpotu piblin 1 %. Bhem poslednch deseti let se vrazn zmnil vznam vldnho vzkumu, jak v rmci celkovch vzkumnch a vvojovch aktivit provdnch v R, tak i veejnho VaV. Jestlie se v roce 2000 vldn sektor podlel tvrtinou na celkovch vdajch na VaV uskutennch v R, tak o deset let pozdji to bylo ji jen jednou ptinou. Stejn tak i podl vldnho sektoru na veejnm VaV poklesl z 64 % v roce 2000 na 52 % v roce 2010.

stavy Akademie vd R (54 stav v roce 2010), jejich primrnm poslnm je provdn zkladnho vzkumu, jsou organizovny do t vdnch oblast: oblast vd o neiv prod (18 stav), oblast vd o iv prod a chemickch vd (18 stav) a oblast humanitnch a spoleenskch vd (17 stav) vce viz tabulka uveden v tabulkov ploze tto analzy. 7 Jedn se vtinu o oborov veejn vzkumn instituce, kter dve spadaly pmo pod jednotliv ministerstva jako nap. ministerstvo zemdlstv nebo dopravy (proto resortn). Vtina z nich v roce 2007 zskala statut veejnch vzkumnch instituc (nap. V rostlinn vroby, V ivoin vroby, V vodohospodsk T. G. Masaryka, Centrum dopravnho vzkumu atd.).
6

23

Bulharsko

Graf A.11: Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn ve vldnm sektoru R (mld. K)

Pracovit Akademie vd R Veejn kulturn zazen provdjc VaV % z celk. vdaj na VaV ve veejnm sektoru 17,5 15,0 12,5 10,0 7,5 5,0 2,5 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Resortn VaV pracovit Ostatn pracovit 70% 60% 50% 1,8 2,0 40% 30% 20% 10% 0%

1,8 1,8 2,0

1,9

1,7 1,2 3,7 1,3 4,0 1,3 4,0 4,8

1,7

8,6 5,3 5,9 6,5

8,5

9,0

8,7

Nejvt st vdaj na VaV ve vldnm sektoru je dlouhodob spotebovna na pracovitch jednotlivch stav AV R, v roce 2010 se jednalo o 8,7 miliard korun (75,6 % z celkovch vdaj na VaV uskutennch ve vldnm sektoru). Jde sice o stejnou stku jako v roce 2007, ale o 4 % men ne v roce 2009. Do resortnch vzkumnch pracovi smovaly ve stejnm roce 2 miliardy korun (17 %) a 850 milin korun (7,4 %) bylo ureno na VaV v ostatnch subjektech vldnho sektoru, piem vce ne polovina (58 %) z tto stky byla vynaloena ve veejnch kulturnch zazench. Mezi roky 2005 a 2010 rostly vdaje na VaV ve vldnm sektoru prmrnm relnm mezironm tempem 5 %, tj. vrazn pomaleji ne teba vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru (vce viz nsledujc kapitola) a celkov bylo ve vldnm sektoru investovno do VaV v tomto obdob 55 miliard korun. Nejrychlej byl tento nrst v roce 2007, kdy vzrostly vdaje na VaV ve vldnm sektoru o 17,5 %, resp. o 2 miliardy korun. Od roku 2007 dochz ke stagnaci i dokonce poklesu relnch vdaj na VaV v tomto sektoru. Ped rokem 2005 rostly nejrychleji vdaje na VaV ve vldnm sektoru v letech 2000 a 2003. Naopak, pokud nepotme zatek 90. let, kdy byl zaznamenan vrazn propad ve financovn VaV provdnho 8 ve vldnm sektoru , tak vdaje na VaV klesaly meziron v tomto sektoru i v nsledujcch letech: 1997, 1999, 2001 a 2002. V rmci jednotlivch druh vzkumnch a vvojovch pracovi vldnho sektoru od roku 1995 postupn kles vznam jak resortnch vzkumnch stav, meno jejich podlem na celkovch vdajch na VaV uskutennch ve vldnm sektoru, tak pedevm ostatnch pracovi (CZ-NACE 841). V ppad resortnch vzkumnch pracovi dochz od roku 2006 i ke stagnaci vdaj na VaV v absolutnch hodnotch, jak v roce 2006 tak i v roce 2010 doshly vdaje na VaV stky 2 miliard korun.

Na zatku 90. let minulho stolet dolo k vznamnmu snen potu zamstnanc pracujcch v Akademii vd a k omezen rozsahu provdnch vzkumnch a vvojovch innost.

24

Graf A.12: Vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru R podle jednotlivch pracovi
a) struktura (%) 6 24 21 18 17 knihovny, archvy, muzea 70 55 pracovit AV R 2000 2005 2010 76 resortn VaV pracovit ostatn pracovit 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 b) nominln ron nrst (mld. K) pracovit AV R resortn VaV pracovit

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Vtina VaV innost uskutennch ve vldnm sektoru pat z hlediska typu provdnho VaV do oblasti zkladnho vzkumu. V roce 2010 dosahovaly vdaje na zkladn vzkum v tomto sektoru 8,5 mld. K, co bylo 74 % vdaj na VaV ve vldnm sektoru. Na aplikovan vzkum bylo ve stejnm roce vydno 2,6 mld. K (23 %) a nejmn byl zastoupen experimentln vvoj s 356 miliny korun (3 %). Na zklad omezenho mezinrodnho srovnn o typu VaV innost provdnch ve vldnm sektoru (daje jsou k dispozici za cca 20 zem EU v rznch letech), lze konstatovat, e role a vznam veejnch vzkumnch instituc jsou v jednotlivch zemch pomrn rozdln, nejen v rmci EU ale i pi analze zem 9 OECD . Jak ji bylo uvedeno v kapitole A.1.3, v postkomunistickch zemch ve vldnm sektoru hraj prim instituce typu Akademie vd R, kter se zamuj spe na zkladn (veobecn) vzkum. Naprosto odlinou situaci zaznamenvme v nkterch zpadoevropskch zemch, ale i v USA, Japonsku nebo n, kde se takovto instituce orientuj na experimentln vzkum a vvoj. Jedn se tedy o instituce, kter maj 10 za cl podporu prmyslovho rozvoje prostednictvm poskytovn slueb v rmci trn orientovanho VaV. Vldn vzkum a vvoj je v R podle pedpokladu financovn pedevm z veejnch zdroj, v roce 2010 pochzelo ze sttnho rozpotu 82 % finannch prostedk vynaloench za VaV proveden ve vldnm sektoru. Na rozdl od vysokokolskho sektoru hraj ve financovn VaV provdnho ve vldnm sektoru vznamnou roli i soukrom zahranin zdroje. Jde o pjmy z licennch poplatk zskan za poskytnut prv vyuvat objevy (vynlezy) chrnn patentovm prvem (vce kapitola C.3.3).
Graf A.13: Vdaje na VaV ve vldnm sektoru R podle typu VaV innosti a zdroj jejich financovn, 2010
a) podle typu VaV innosti 4% 10% 12% experimentln vvoj 56% 63% 89% 74% 40% 25% vldn sektor celkem pracovit AV R resortn ostatn VaV pracovit pracovit aplikovan vzkum 94% 4% 9% 5% b) podle zdroje financovn 3% 5% 3% 13% 11% 3%

3% 23%

ostatn zdroje zahranin veejn

82%

80%

84%

zahranin soukrom podnikatelsk

zkladn vzkum vldn sektor celkem pracovit AV R resortn ostatn VaV pracovit pracovit

veejn

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

9

Jeliko pedevm mezi zkladnm a aplikovanch vzkumem nen vdy jasn a jednoznan hranice, je teba pi interpretaci zjitnch daj v lenn podle typu VaV innosti postupovat s velkou opatrnost. Odlien zkladnho a aplikovanho vzkumu do velk mry toti zvis na tom, jak oznaen pouij sami vzkumnci a tak by se nemlo rozlien mezi tmito dvma typy vzkumu pouvat za elem pijmn politickch rozhodnut. 10 V rmci esk republiky obdobnou funkci plnily resortn vzkumn organizace. Velk st z tchto instituc, po jejich transformaci i privatizaci, pat v souasn dob do podnikatelskho sektoru. Jde o veejn i soukrom podniky s pevaujc innost v oblasti VaV s vznamnm podlem na podnikatelskm VaV, na rozdl od jinch stt (vce viz kapitola A.1.6).

25

Pevn st vdaj na VaV ve vldnm sektoru, na rozdl od sektoru vysokokolskho, smuje do oblasti prodnch vd, kter jsou domnou zejmna pracovi AV R. V roce 2010 se jednalo o 7,3 mld. K, kter tvoily 63 % z celkovch vdaj na VaV uskutennch ve vldnm sektoru. Do VaV v technickch vdch plynula ve stejnm roce 1 miliarda, co inilo 9,5 % vdaj na VaV vldnho sektoru. Stejn stka jako do technickch vd smovala i do vd humanitnch. V tomto ppad se krom pracovi AV R jedn pedevm o veejn knihovny, archivy, muzea a jin kulturn zazen, kter provdj VaV jako svoji vedlej innost prv v tto oblasti. Zemdlsk vdy jsou hlavn innost pracovi aplikovanho VaV subjekt zizovanch Ministerstvem zemdlstv, na pracovitch vzkumnch organizac AV R je zemdlsk vzkum provdn v omezen me a v mnoha ppadech ve vzjemn souinnosti vzkumnch organizac aplikovanho a zkladnho vzkumu. Od roku 2005 se ve vldnm sektoru zvilo zastoupen pedevm prodnch vd, a to na kor vd technickch a zemdlskch.
Graf A.14: Vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru R podle pevaujc skupiny vdnch oblast
a) vldn sektor celkem 8% 6% 10% 6% 9% 6% 6% 6% Humanitn Sociln Zemdlsk Lkask Prodn Technick 13% 2005 10% 2010 9% 74% 37% 15% 5% 29% 28% 8% ostatn pracovit 7% 7% 20% 44% Humanitn Sociln Zemdlsk Lkask Prodn Technick b) podle druhu pracovi, 2010

57%

63%

11%

pracovit AV resortn VaV R pracovit

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Podl prodnch vd na VaV provdnm ve vldnm sektoru R je nejvy v porovnn se 20 stty EU, za kter jsou k dispozici daje o vdajch na VaV v tdn podle vdnch oblast. Na rozdl od R maj ve vldnm sektoru pomrn velk vznam i vdy technick s 26% podlem. Nap. v Nmecku se technick vdy podlej na vdajch na VaV ve vldnm sektoru 28 % a ve Finsku dokonce 41 %. Mezinrodn srovnn Na pomyslnm ebk 10 zem EU s nejvym podlem vldnho sektoru na celkovch vdajch na VaV se v roce 2009 nachzely pouze nov lensk zem. Jde pedevm o Bulharsko s 58% podlem, ale i o Rumunsko (41% podl), Polsko (35 %) nebo Slovensko (33 %), tedy stty, kter zrove vykazuj velmi nzkou intenzitou celkovch vdaj na VaV. esk republika se ad mezi novmi lenskmi zemmi na sam konec s 21% podlem. Krom novch len EU je postaven vldnho sektoru vznamn ve sttech s vznamnmi vdaji na obrann VaV a zrove silnm postavenm Akademie vd i obdobnch instituc (nap. Francie, Nmecko a Itlie). Naopak postaven vldnho sektoru ve VaV hraje tm minimln lohu v Dnsku a ve vcarsku, kde veejn vzkum le tm vhradn na bedrech vysokch kol (vce viz kapitola A.1.3). Zcela jin obrzek o vznamu vldnho sektoru v oblasti VaV, ne ve uveden poad zem EU sestaven dle podlu vldnho sektoru na celkovch vdajch, dostaneme, pokud vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru vyjdme jako % HDP jednotlivch zem (viz nsledujc graf). esk republika je po Nmecku, Slovinsku a Francii stt s nejvymi vdaji na VaV ve vldnm sektoru ve vztahu k HDP. Podl eskho vldnho sektoru na HDP je o tvrtinu vy ne in prmr za EU27, kter v roce 2008 stejn jako v roce 2000 doshl 0,26 %. Jak bude uvedeno v nsledujc kapitole, podl vysokokolskho sektoru na HDP je v EU27 tm 1,8krt vy ne podl vldnho sektoru. V rmci zem OECD potom dosahuj vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru ve vztahu k HDP nejvy hodnoty v Koreji. V absolutnch hodnotch bylo v roce 2009 v zemch EU27 vynaloeno za VaV provdn ve vldnm sektoru nejvce v Nmecku (9,8 miliard EUR) a ve Francii (6,9 miliard ER). Tyto dv zem se podl vce ne polovinou (52 %) na celkovch vdajch EU, kter v roce 2009 doshly 31 miliard EUR v bnch cench. esk republika se na ve uveden stce podlela 1,4 %. 26

Graf A.15: Vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru (GOVERD jako % HDP)
0,45% 0,40% 0,35% 0,30% 0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00% Nmecko Rumunsko Slovensko EU27 Maarsko vdsko Korea Kanada Rusko Itlie na Litva Lotysko Finsko Polsko ecko US R UK Slovinsko Norsko Nizozemsko Portugalsko panlsko Estonsko Austrlie Francie Japonsko Belgie Bulharsko Rakousko 2008 2000

Turecko
470 555

Dnsko vcarsko

Irsko

ecko - 2007; Norsko, Rakousko, ecko, vdsko - 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Nsledujc tabulka obsahuje daje o vdajch vldnho sektoru na provdn VaV prostednictvm parity kupn sly (PPP) ve stlch cench roku 2000 (srovnn s prmrem EU27). Tento ukazatel pin lep mezinrodn komparaci i vvoj v ase.
Tabulka A.3: Vdaje na VaV ve vldnm sektoru vybranch zemch (mil. US$ v PPP ve s.c. roku 2000; EU27= 100)
Rok 2000 2009 2000 2009 EU27 26 131 31 232 100 100 US 27 685 34 462 106 114 na 8 555 23 522 32,7 75,3 Jap. 9 781 10 426 37,4 33,4 Nm 7 107 9 294 27,2 29,8 Francie 5 708 6 139 21,8 19,7 Rusko 2 565 5 754 9,8 18,4 Korea 2 471 4 615 9,46 15,33 UK 3 519 2 961 13,47 9,48 Polsko 840 1 321 3,21 4,23 R 472 672 1,81 2,15 Fin. Ma. 255 340 0,98 1,09

1,80 1,78

Spojen stty (US) a Korea 2008 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Na rozdl od vdaj na VaV ve vysokokolskm sektoru, v ppad vldnho sektoru rostly reln vdaje v zemch EU mezi roky 2000 a 2009 v prmru polovinm tempem (o 2 % ron), s tm e v Itlii, Spojenm krlovstv i Portugalsku, vcarsku i Dnsku dokonce poklesly. Jde ovem o prmrn nrsty, kter neukazuj, krom specifickho roku 2009 uvedenho v nsledujcm grafu, na rozdly v tempech nrstu v jednotlivch letech. Analza tchto mezironch nrstu jde sice nad obsahov rmec tto kapitoly, ale potebn data za posledn roky jsou uvedena v tabulkov ploze.
Graf A. 16: Prmrn reln ron nrst vdaj na VaV uskutennch ve vldnm sektoru
20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% Slovensko Nmecko Turecko na Litva Rumunsko Maarsko vdsko Korea EU27 Kanada Rusko ecko Itlie Lotysko Slovinsko Japonsko Nizozemsko Portugalsko Estonsko panlsko Austrlie Rakousko Bulharsko Dnsko R US Polsko Norsko Finsko Francie Belgie Irsko UK 2000-2009 2008-2009

Austrlie, Korea, Spojen stty (US) a vcarsko 2000-2008; Rakousko, Norsko a vdsko 1999-2009; ecko 1999-2007 Pozn.: Graf neobsahuje daje o meziron zmn za rok 2009 pronsledujc dva stty, kde dolo k vraznmu poklesu: Lotysko (o 47 %) a Rumunsko (o 35 %), a nu, kde naopak dolo k vraznmu, 29 %, mezironmu nrstu Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

27

vcarsko

K hodnocen VaV ve vldnm sektoru slou nejen absolutn hodnoty i podl vdaj na HDP, ale tak vdaje vztaen na jednoho pepotenho vzkumnka pracujcho v tomto sektoru (vce viz kapitola B.1). V roce 2009 doshl tento ukazatel v zemch EU 211 tisc US$ pepotench dle parity kupnch sil (PPP). V R pipadalo ve stejnm roce na jednoho pepotenho vzkumnka pracujcho ve vldnm sektoru 140 tisc US$ PPP, tj. dv tetiny prmru EU27. Stejn hodnota figuruje nap. i u ny. Ve vtin z novch lenskch zem EU pipad na jednoho vzkumnho pracovnka stka 100 tisc US$ v PPP a ni. Nejvy hodnoty ze zem EU dosahuje tento ukazatel ve Spojenm krlovstv, kde vdaje na VaV uskutenn ve vldnm sektoru pipadajc na jednoho pepotenho vzkumnka peshly v roce 2009 stku 400 tisc US$ v PPP.
Graf A.17: Vdaje na VaV na 1 vzkumnka (FTE) ve vldnm sektoru (tisc US$ v PPP)
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Nmecko Slovensko Turecko na Itlie EU27 Maarsko vdsko Korea Kanada ecko Litva CR Rusko UK Nizozemsko Portugalsko Japonsko Slovinsko panlsko Rakousko Estonsko Lotysko Norsko Austrlie Francie Polsko Finsko Irsko Belgie Bulharsko 2009 2000

Austrlie, Francie, Kanada, Korea a Litva 2008; ecko - 2007; Norsko, Rakousko, ecko a vdsko - 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

A. 1.5 Vysokokolsk vzkum - vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru Vzkumn a vvojov pracovit ve vysokokolskm sektoru v R tvo pedevm jednotliv fakulty veejnch a sttnch vysokch kol (v roce 2010 se jednalo o 156 fakult na 28 vysokch kolch) a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 11 fakultnch nemocnic. Krom jednotlivch pracovi veejnch a sttnch vysokch kol a fakultnch nemocnic, je VaV provdn i na 26 soukromch vysokch kolch a ostatnch vzdlvacch institucch postsekundrnho vzdlvn. Vznam soukromho vysokokolskho VaV je vak u ns zanedbateln - v roce 2010 se nepodlel ani 1 % na celkovch vdajch na VaV uskutennch ve vysokokolskm sektoru. Z ve zmnnch 193 pracovi vysokokolskho sektoru, jedn se o ti pracovit mn ne ve vldnm sektoru, pouze ve 29 z nich inily v roce 2010 celkov vdaje za proveden VaV 100 a vce milin korun. Krom jedn fakultn nemocnice se jedn vhradn o fakulty veejnch a sttnch V. Pouze Univerzita Karlova (7 fakult), esk vysok uen technick v Praze (5 fakult), Vysok uen technick v Brn (4 fakulty), Masarykova univerzita v Brn (2 fakulty) a Univerzita Palackho v Olomouci (2 fakulty) mly vce jak jedno pracovit na tomto seznamu vysokokolskch pracovi s takto vysokmi vdaji na VaV. Z hlediska vdnch oblast, na rozdl od vldnho sektoru, uvedlo nejvce pracovi vysokokolskho VaV, e v roce 2010 jejich pevaujc innost patila do skupiny socilnch (48, 25 %) a technickch (43, 22 %) vd. A na jednu, v ppad technickch vd, se vechny tato pracovit nachzela ve veejnch a sttnch V. V roce 2010 bylo v R vydno na VaV ve vysokokolskm sektoru celkem 10,6 miliard korun, tj. tm 3krt vce ne ped deseti lety. Jak ji bylo uvedeno ve, vysokokolsk VaV je u ns realizovn pedevm na veejnch a sttnch V, kde za nj bylo v roce 2010 vynaloeno 95 % z celkovch vdaj na VaV ve vysokokolskm sektoru, 4 % pipadala na fakultn nemocnice a zbyl 1 % na soukrom vysok koly. Podl vysokokolskho sektoru na celkovch vdajch na VaV u ns vzrostl za poslednch 10 let z 12 % 11. v roce 2000 na 18 % v roce 2010 a na veejnm vzkumu dokonce z 36 % na 48 % Z tchto sel plyne, e na rozdl od vldnho sektoru, vdaje za vysokokolsk VaV ve vztahu k HDP v tomto obdob vrazn vzrostly, a to z 0,17 % podlu v roce 2000 na 0,29 % v roce 2010.
11

Vysokokolsk sektor zaal budovat sv vzkumn kapacity u ns stejn jako ve vtin ostatnch postkomunistickch (vchodoevropskch) zemch a ve druh polovin 90. let minulho stolet. Jeliko do t doby byla hlavnm poslnm vtiny vysokch kol vuka, tak byl jejich podl na vdajch v oblasti VaV v esk republice zanedbateln. Nap. v roce 1993 se 400 miliny vynaloenmi za sv VaV innosti se vysok koly podlely na celkovch vdajch na VaV piblin 3 % a na veejnm vzkumu jednou desetinou.

28

Graf A.18: Vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru R (mld. K)

17,5 Soukrom V Veejn a sttn V 15,0 Fakultn nemocnice % z celk. vdaj na VaV ve veejnm sektoru 60% 70%

12,5

50%

10,0

40%

7,5

30%

5,0 6,6 2,5 3,8 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 4,4 4,6 4,9 5,2 7,6 8,7 8,7

9,3

10,1

20%

10%

0% 2009 2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Vysokokolsk sektor je z hlediska vdaj na VaV v poslednch 10 letech nejrychleji rostoucm sektorem provdn VaV v R. Od roku 2000 rostly v prmru vdaje na VaV ve stlch cench ve vysokokolskm sektoru o 8,7 % ron, tj. 2krt rychleji ne v sektoru vldnm. Je ovem nutn zdraznit, e tento nrst je z mnohem niho zkladu ne u vldnho sektoru. Od roku 2005 ji nen nrst vdaj uskutennch ve vysokokolskm VaV tak rychl jako v pedchozm obdob. Mezi roky 2005 a 2010 rostly vdaje na VaV ve vysokokolskm sektoru prmrnm relnm mezironm tempem 7,3 %. Nejrychlej byl tento nrst v obdob 2005 a 2007, a to v prmru kad rok o ptinu, resp. o 1,3 miliardy korun. Meziron snen vdaj v roce 2008 je dno pravdpodobn aplikac zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla), v platnm znn a z nj plynoucm nepevdnm nrok z nespotebovanch vdaj do rezervnch fond organizanch sloek sttu, a tud jejich nezahrnutm do erpn v roce 2008. V nsledujcch dvou letech toti dolo opt k pomrn vraznmu nrstu vdaj na VaV uskutennch v tomto sektoru.
Graf A.19: Nrst vdaj na VaV ve vysokokolskm sektoru R
b) reln nrst (rok 2000 = 100) 250 225 200 175 150 125 100 75 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2,25 2,00 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00 -0,25 -0,50 b) nominln ron nrst (mld. K) veejn a sttn V fakultn nemocnice

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

29

Ve vysokokolskm sektoru, stejn jako ve vldnm, bylo v roce 2010 nejvce finannch prostedk urench na VaV vynaloeno za zkladn vzkum (5,9 mld. K, 55 %). Do aplikovanho vzkumu smovalo ve stejnm roce 4,1 mld. K (39 %) a na experimentln vvoj plynulo 620 milion korun (6 %). Hlavnm zdrojem financovn vysokokolskho VaV je podle pedpokladu sttn rozpoet, a to z 87% podlem v roce 2010 (v pedchozch letech to bylo vdy vce jak 90 %). Zahranin zdroje se na financovn vysokokolskho VaV v letech 2006 a 2009 podlely cca 4,5 %. V roce 2010 dolo meziron tm k dvojnsobnmu nrstu podlu zahraninch zdroj na financovn vysokokolskho VaV. V absolutnch hodnotch lo o nrst ze 426 milin korun v roce 2009 a na 886 milin v roce 2010. Na rozdl od vldnho sektoru, ve vysokokolskm sektoru se za zahraninm financovnm VaV skrvaj vhradn veejn zdroje pochzejc nejastji z fond EU. V roce 2010 se vlastn pjmy vysokch kol nepochzejc z podnikatelskch zdroj podlely 4 % na financovn vysokokolskho VaV. Jak ji bylo uvedeno v kapitole A.1.2, podnikatelsk zdroje se na financovn VaV ve vysokokolskm sektoru podlely po cel sledovan obdob jen z mal sti. V roce 2010 podniky utratily za vzkumn a vvojov innosti pro n provdn ve vysokokolskm sektoru cca 100 milion korun, co odpovd 1 % 12 z vekerch finannch prostedk spotebovanch ve vysokokolskm VaV.
Graf A.20: Vdaje na VaV ve vysokokolskm sektoru R podle typu VaV innosti a zdroj financovn
a) podle typu VaV innosti 6% 6% experimentln vvoj 39% 5% b) podle zdroje financovn 8% 4%

zahranin soukrom zahranin veejn

35%

aplikovan vzkum

podnikatelsk
92% 87%

59%

55%

zkladn vzkum

vlastn pjmy V veejn

2005

2010

2005

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Jak bude zmnno ne, podl technickch vd na celkovch vdajch na VaV je v eskm vysokokolskm 13 sektoru zsadn, a to i v dostupnm mezinrodnm srovnn. Na zklad tchto, i kdy pouze dlch daj, by se dalo pedpokldat, e by esk vysokokolsk sektoru mohl hrt vznamnou roli v projektech vzkumn spoluprce s podniky. Pesto meno podlem podnikatelskch zdroj na financovn vysokokolskho sektoru to tak nevypad. Zatmco v zemch EU je v prmru z podnikatelskch zdroj financovno cca 7 % vysokokolskho VaV (daje za rok 2008) u ns je to pouze kolem 1 % nejni hodnota ze vech sledovanch zem EU a OECD. V ppad vysokokolskho sektoru je rozloen vdaj na VaV mezi jednotliv vdn oblasti zcela odlin, ne je tomu v sektoru vldnm. Ve vysokokolskm sektoru je nejvce finannch prostedk urench na VaV nasmrovno do technickch vd (3,8 mld. K; 35 % v roce 2010) a vysok zastoupen maj, krom vd prodnch (2,8 mld. K; 27 %), tak vdy lkask (1,8 mld. K; 17 %).

12

V roce 2010 uvedlo pouze 16 pracovi z celkovho potu 193 (8 %) provdjcch VaV ve vysokokolskm sektoru, e obdrelo od podnik psobcch v esk republice njakou stku na proveden VaV na zakzku. Konkrtn se jednalo o 22 fakult z 13 veejnch vysokch kol, 5 fakultnch nemocnic a pouze 2 soukrom vysok koly. 13 Stejn jako v ppad vldnho sektoru a jeho podlu vdaj na VaV v oblasti prodnch vd, tak i esk vysokokolsk vzkum je specifick tm, e dosahuje jednoho z nejvych podl technickch vd na jeho celkovch vdajch na VaV v porovnn se 20 stty EU, za kter jsou k dispozici daje o vdajch na VaV v tdn podle vdnch oblast.

30

Graf A.21: Vdaje na VaV ve vysokokolskm sektoru R podle pevaujc skupiny vdnch oblast
a) vysokokolsk sektor celkem 6% 10% 21% 21% 7% 7% 17% 27% Humanitn Sociln Zemdlsk Lkask Prodn 36% 35% Technick 37% 28% 80% 100% 8% 7% 6% 14% b) podle druhu pracovi 2010 16% Humanitn Sociln Zemdlsk Lkask Prodn Technick

2005

2010

veejn a sttn V

soukrom V

fakultn nemocnice

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Mezinrodn srovnn Na rozdl od vldnho sektoru, vykazuje podl vysokokolskho sektoru na celkovch vdajch na VaV u ns ni hodnoty, ne je prmr pro EU27. V roce 2009 to bylo o 6 procentnch bod mn, piem v EU27 doshl tento podl hodnoty 24 %. Vzkum a vvoj provdn ve vysokokolskm sektoru maj ze zem EU nejvznamnj postaven v rmci celkovch vdaj na VaV pedevm pobaltsk zem (Litva, Lotysko a Estonsko), podl vysokokolskho sektoru na celkovch vdajch na VaV se v nich pohybuje kolem 40 %, a dle i Nizozemsko, ecko nebo Polsko. Ze zem OECD, kter nejsou leny EU, byl podl vysokokolskho sektoru v roce 2009 nejvznamnj v Turecku, Kanad nebo Norsku (vce viz kapitola A.1.3).
Graf A. 22 Vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru (HERD jako % HDP)
0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,4% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% Nmecko Rumunsko Slovensko Turecko EU27 Maarsko vdsko Kanada Korea ecko na Litva Itlie R Dnsko Nizozemsko Estonsko Lotysko Finsko Norsko Japonsko Portugalsko panlsko Rakousko Slovinsko Austrlie Polsko Rusko UK US vcarsko Bulharsko Francie Belgie Irsko 2008 2000

ecko - 2007; Norsko, Rakousko, ecko, vdsko - 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Ve vztahu k HDP, nejastj pomrov ukazatel pouvan i pro mezinrodn srovnn vysokokolskho VaV, doshly v zemch EU v roce 2008 vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru hodnoty 0,43 %, v roce 2009 to bylo dokonce 0,46 %. Nejvy podl na HDP byl ze zem EU27 zaznamenn pro rok 2009, obdobn jako u ady jinch ukazatel, ve skandinvskch zemch, a to od 0,75 % ve Finsku po 0,90 % v Dnsku a ve vdsku. esk republika zaznamenala v roce 2009, krom Estonska (0,56 % HDP), nejvy podl vdaj na VaV na vysokch kolch na HDP ze vech novch lenskch zem EU. Pesto, stejn jako ostatn nov lensk stty EU, v tomto ukazateli za prmrem EU27 vznamn zaostvme. Jak ji bylo uvedeno v kapitole A.1.3, v rmci veejnho VaV m vysokokolsk sektor ze zem EU zcela dominantn pozici v Dnsku a z ostatnch zemch OECD pak ve vcarsku, tedy zrove ve sttech s celkovou vysokou intenzitou VaV. Je jist zajmavou skutenost, e v ppad Dnska, byly ped deseti lety vdaje na VaV ve vldnm a vysokokolskm sektoru tm vyrovnan.

31

Tabulka A.4: Vysokokolsk vdaje na VaV ve vybranch zemch (mil. US$ v PPP a ve s.c. r. 2000; EU27= 100)
Rok 2000 2009 2000 2009 EU27 39 084 55 902 100 100 US 30 693 41 757 79 75 Jap 14 368 15 174 36,8 27,1 Nm 8 423 10 949 21,6 19,6 na 2 329 10 147 6,0 18,2 Fran 6 180 7 718 15,8 13,8 Rak. 1 138 1 726 2,9 3,1 Dnsk 686 1 458 1,80 2,60 Polsko 821 1 427 2,10 2,60 Finsko 793 1 154 2,00 2,10 R 265 569 0,70 1,00 Ma 235 355 0,60 0,60

Spojen stty (US) 2008 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Takka ve vech sledovanch zemch, vetn R, dolo bhem poslednch deseti let k menmu i vtmu poslen vznamu vysokokolskho sektoru ve struktue veejnho vzkumu. Krom ve zmnnho Dnska vzrostl podl vysokokolskho sektoru na veejnm VaV nejvce v novch lenskch zemch EU. V absolutnch hodnotch vynaloily v roce 2009 jednotliv zem EU27 za VaV provdn na vysokch kolch celkovou sumu 56 miliard EUR v bnch cench, tedy o 25 miliard vce ne ve vldnm sektoru. Nejvce z tto stky zuitkovaly vysokokolsk instituce v Nmecku (21 %), 15 % ve Francii a 14 % ve Spojenm krlovstv. esk republika se na ve uveden stce podlela 0,7 %. Mezi roky 2008 a 2009, na rozdl od celkovch vdaj na VaV, vzrostly vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru tm ve vech zemch EU.
Graf A. 23: Prmrn reln ron nrst vdaj na VaV uskutennch ve vysokokolskm sektoru
25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% Maarsko Rumunsko Slovensko Nmecko Turecko na Litva Kanada EU27 Portugalsko vdsko Rusko Korea Dnsko Polsko ecko Nizozemsko Slovinsko Estonsko Lotysko Norsko Finsko Francie Irsko Belgie Itlie R UK US panlsko vcarsko Rakousko Bulharsko Japonsko Austrlie 2000-2009 2008-2009

Austrlie, Korea, Spojen stty (US) a vcarsko 2000-2008; Rakousko, Norsko a vdsko 1999-2009; ecko 1999-2007 Pozn.: Graf neobsahuje daje o meziron zmn za rok 2009 pronsledujc dva stty, kde dolo k vraznmu poklesu: Lotysko (o 49 %) a Rumunsko (o 35 %), a Bulharsko, kde naopak dolo k vraznmu, 59 %, mezironmu nrstu Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Pro lep mezinrodn srovnn i vvoj v ase jsou v nsledujc tabulce a grafu uvedeny daje o vdajch na vysokokolsk VaV zaloen na pepotu pomoc parity kupn sly (PPP) ve stlch cench, jen eliminuje rozdly v cenovch hladinch jednotlivch zem i mon vliv inflace. Na rozdl od vdaj na VaV ve vldnm sektoru, vdaje ve vysokokolskm sektoru v letech 2000 a 2009 rostly ve vech sledovanch sttech EU a OECD. Prmrn reln nrst vykzan pro zem EU 27 inil 4 % ron, ovem v R rostl sledovan ukazatel ve stejnm obdob 2krt rychleji. I v tomto ppad jde pouze o prmrn nrsty, kter neukazuj, krom specifickho roku 2009 uvedenho v nsledujcm grafu, na rozdly v tempech nrstu v jednotlivch letech. Analza tchto mezironch nrstu jde sice nad obsahov rmec tto kapitoly, ale potebn data za posledn roky jsou opt uvedena v tabulkov ploze.

32

Graf A.24: Vdaje na VaV na 1 vzkumnka (FTE) ve vysokokolskm sektoru (tisc US$ v PPP)
200 175 150 125 100 75 50 25 0 Nmecko Rumunsko Nizozemsko Portugalsko panlsko Slovensko Turecko Itlie na EU27 Maarsko vdsko Kanada Korea ecko Litva R Dnsko Rusko US Japonsko Slovinsko vcarsko Rakousko Estonsko Lotysko Finsko Norsko Austrlie Francie Polsko Belgie Irsko Bulharsko 2009 2000

Austrlie, Francie, Kanada, Korea a Litva 2008; ecko - 2007; Norsko, Rakousko, ecko a vdsko - 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

I v ppad vysokokolskho sektoru lze k mezinrodnmu srovnn pout pomrov ukazatel vdaje na VaV vztaen na jednoho pepotenho vzkumnho pracovnka (FTE) psobcho v tomto sektoru. V roce 2009 doshl tento ukazatel v zemch EU hodnoty 113 tisc US$ pepotench dle parity kupnch sil (PPP) na jednoho pepotenho vzkumnho pracovnka (FTE) vysokokolskho sektoru. Jedn se o polovin stku ne ve vldnm sektoru V R pipadalo podlov ve vztahu k prmru EU27 na jednoho pepotenho vzkumnka pracujcho ve vysokokolskm sektoru sice stejn jako v ppad vldnho sektoru, piblin dv tetiny, ale v absolutnch hodnotch to bylo pouze 77 tisc US$ v PPP. Velmi podobnch hodnot dosahuje i Maarsko nebo Slovinsko. Nejvymi hodnotami se me pochlubit vdsko a Rakousko, kde vdaje na VaV uskutenn ve vysokokolskm sektoru pipadajc na vzkumnka 14 pesahuj stku 175 tisc US$ v PPP a Nizozemsko s 250 tisci US$ v PPP na jednoho vzkumnka . A. 1.6 Soukrom vzkum a vvoj - vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru Podnikatelsk sektor zahrnuje vechny podniky, organizace a instituce, jejich hlavn innost je trn vroba zbo nebo slueb za elem prodeje za ekonomicky vznamnou cenu. V R byl v roce 2010 vzkum a vvoj provdn na 2 130 pracovitch podnikatelskho sektoru. Ovem pouze v 508 subjektech s ronmi vdaji na VaV vymi ne 10 mil. korun a v 50 s vdaji pesahujcmi 100 mil. korun. Naopak, tvrtina podnik provdjcch VaV u ns za nj ron utrat mn ne 1 milion korun. Podnikatelsk sektor je v R, z hlediska uit finannch prostedk na VaV, v celm sledovanm obdob nejdleitjm sektorem provdn VaV. Jeho podl na celkovch vdajch na VaV u ns nikdy od poloviny 90. let neklesl pod rove 60 %. A do roku 2007 stky vynaloen za vlastn VaV v podnikatelskm sektoru plynule narstaly. Po nsledujcch dvou letech poklesu podniky psobc v R investovaly v roce 2010 do vlastnho VaV, a u ze svch i jinch zdroj, meziron o 3,4 miliardy korun (10 %) vce. V roce 2010 tak doshly celkov vdaje za VaV provdn v podnikatelskm sektoru 36,6 miliard korun, tj o 20,7 miliard vce ne ped deseti lety.

14

Ve vdaj na VaV pipadajc na jednoho vzkumnka je ve vysokokolskm sektoru ovlivnna i tm, e VaV je asto provdn ve stejnch prostorech a stejnmi lidmi jako pedagogick innost, a tak mohou bt VaV aktivity sten spolufinancovny i z jinch zdroj ne tch urench pmo na VaV a naopak. Bez hlub znalosti toho jak je vzkum a vvoj organizovn a financovn ve vysokokolskm sektoru v jednotlivch sttech by tato sla nemla bt pouvna za elem pijmn politickch rozhodnut.

33

Graf A.25: Vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru R (mld. K)

zahranin afilace 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

soukrom domc

veejn podniky

% z celk. vdaj na VaV v R 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Vdaje na VaV v podnikatelskm sektoru rostly v poslednch deseti letech reln prmrnm mezironm tempem 8,7 %. Nejrychlej byl tento nrst v roce 2005 a 2006, kad rok o cca 20 %, a to pedevm v zahraninch afilacch. Naopak, jak ji bylo zmnno ve, v letech 2008 a 2009 dolo k poklesu vdaj na VaV v podnikatelskm sektoru v roce 2008 o 2,2 % a v roce 2009 o 3,3 % ve stlch cench roku 2000. Z hlediska vlastnictv podnik provdjcch u ns VaV je od roku 2003 nejvt objem financ plynoucch do VaV podnikatelskho sektoru vynaloen v podnicch pod zahranin kontrolou (zahranin afilace). V roce 2010 se zahranin afilace u ns na podnikovch vdajch na VaV podlely z 58 %, pestoe netvo ani tvrtinu subjekt provdjcch VaV v tomto sektoru. Na soukrom podniky domc pipadalo 32 % a na podniky ve vlastnictv sttu (veejn podniky) zbylch 8 %. Veejn podniky tvo z velk sti pedevm bval resortn zkuebn a vzkumn stavy. V prbhu sledovanch let se vak rozloen vdaj na VaV podle druhu vlastnictv sledovanch podnik vrazn zmnilo. Jet v roce 1999 pipadala v R na soukrom domc podniky polovina z celkovch vdaj na VaV uskutennch v podnikatelskm sektoru a na veejn podniky necel tvrtina.
Graf A.26 Reln nrst vdaj na VaV uskutennch v podnikatelskm sektoru R (rok 2000 = 100)
350 300 250 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podnikatelsk sektor celkem soukrom podniky domc veejn podniky zahranin afilace

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Vzkumn a vvojov innosti jsou v podnikatelskm sektoru dlouhodob financovny pevn z tuzemskch podnikatelskch zdroj. Do roku 2008 inil jejich podl vce ne 80 %. V roce 2009 vak dolo k vraznmu nrstu financovn podnikovho VaV nejen ze sttnho rozpotu R, ale i ze zahraninch zdroj. V ppad zahraninch zdroj jde pevn o soukrom finann prostedky podnik ze stejn vlastnick skupiny. V roce 2009 se veejn zdroje podlely z 15 % a zahranin z 13 % na financovn podnikovho VaV. V nsledujcm roce dolo v ppad veejnch i zahraninch zdroj k poklesu jejich podlu na financovn podnikovho VaV, pesto jejich podl doshl dohromady 23 %, piem 4,7 mld. K mlo pvod v tuzemskch veejnch zdrojch a o miliardu mn pochzelo ze zahraninch zdroj. Jestlie se veejn zdroje podlely u podnik pod zahranin kontrolou ze 3 % na financovn jejich VaV aktivit, tak u soukromch domcch podnik je to z 23 % a u veejnch podnik dokonce z 42 % (daje za rok 2010).

34

Graf A.27: Vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru R podle vlastnictv

a) struktura (%) zahranin afilace b) nominln ron nrst (mld. K) veejn podniky 3,0 2,0 soukrom domc 1,0 0,0 -1,0 veejn podniky 2000 2005 2010 -2,0 -3,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 soukrom domc zahranin afilace

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Z hlediska ekonomickch innost bylo v roce 2010 nejvce finannch prostedk na VaV urench na provdn VaV v podnikatelskm sektoru (BERD) vynaloeno ve zpracovatelskm prmyslu, jednalo se o 23,1 miliard korun (63,2 % BERD). V podnicch, jejich pevaujc hlavn innost je VaV (CZ-NACE 72), bylo ve VaV proinvestovno ve stejnm roce 4,8 miliard korun (jde pevn o veejn podniky), tj. 13 % z celkovch vdaj na VaV uitch v podnikatelskm sektoru. Podniky s pevaujc innost v oblasti poskytovn IT slueb a programovn (CZ-NACE 62) pak investovaly do svho VaV 3,6 miliard korun (10 % BERD). Z jednotlivch odvtv zpracovatelskho prmyslu se nejvce finannch prostedk urench na VaV uplatuje ji tradin v automobilovm prmyslu. V roce 2010 plynulo do VaV v tomto odvtv 9,5 miliard korun, co bylo tm 39 % z celkovch vdaj na VaV realizovanch ve zpracovatelskm prmyslu. Strojrensk prmysl zaujmal s 2,5 miliardami korun alokovanch do VaV 7 % podl na zpracovatelskm prmyslu. Podrobn informace o vdajch na VaV v podnikatelskm sektoru v lenn podle pevaujc ekonomick innosti jsou uvedeny v tabulkov ploze tto analzy.
Graf A.28: Vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru R podle zdroj jejich financovn
a) podnikatelsk sektor celkem (%) 14 13 4 14 7 13 13 15 10 13 zahranin veejn podnikatelsk 40 35 30 25 81 84 20 82 80 72 77 15 10 5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 b) podnikatesk sektor celkem (mld. K) zahranin veejn podnikatelsk

c) podle vlastnictv podnik, rok 2010

podnikatelsk
zahranin afilace soukrom domc veejn podniky 50%

veejn zdroje
83% 72%

zahranin soukrom

zahranin veejn
3% 23% 12,9% 3,7% 7,5%

42%

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

35

Graf A.29: Vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru R ve zpracovatelskm prmyslu podle odvtv (ron prmr za sledovan obdob v mil. K)
2008-2010 Automobilov prmysl Strojrensk prmysl Farmaceutick prmysl Opravy a instalace stroj a zazen Vroba PC a spotebn elektroniky Vroba zkladnch kov, hutnch a kovodlnch vrobk Elektrotechnick prmysl Gumrensk a plastov prmysl Petrochemick a chemick prmysl Vr. mcch, zkuebnch, naviganch a lebnch pstr. Prmysl skla, keramiky, porcelnu a stavebnch hmot Leteck prmysl Vr. kolejovch dopravnch prostedk Textiln, odvn a obuvnick prmysl Potravinsk a npojov prmysl Devozpracujc a paprensk prmysl 0 250 500 750 1 000 1 250 1 500 1 750 2 000 2 250 2 500 2005-2007

Pozn.: daje za automobilov prmysl inily 8 677 mil. K (2008-2010) a 7 796 (2005-2007) Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Mezinrodn srovnn Podnikatelsk sektor m dominantn roli ve vzkumu a vvoji, meno jeho podlem na celkovch vdajch na VaV, pedevm v asijskch zemch OECD (Japonsko a Korea) s vce jak 75% podlem, dle ve skandinvskch zemch, v n, Spojench sttech, vcarsku, Rakousku a Nmecku se 70% a vym podlem (daje za rok 2009 pp. 2008). Podnikatelsk sektor, na rozdl od ostatnch novch lenskch zem EU, hraje v provdn VaV stle hlavn roli ve Slovinsku a v esk republice. V poslednch pti letech se Rs cca 62% podlem pohybuje okolo prmru pro EU27 (vce viz kapitola A.1.3). V poslednch dvou letech, za kter existuj dostupn mezinrodn srovnateln data, tj. v roce 2008 a 2009 byla ze zem EU27 nejvy intenzita vdaj na VaV uskutennch v podnikatelskm sektoru, vce ne 2,5 % HDP, dosaena ve Finsku a ve vdsku, ili se jedn o stejn zem, kter vykzaly nejvy intenzitu celkovch vdaj na VaV (viz kapitola A.1.1). Velmi vysokch hodnot vdaj na VaV k HDP dosahuje podnikatelsk sektor tak v Dnsku, v Rakousku a v Nmecku. V prmru pro EU27 se hodnota vdaj na VaV v podnikatelskm sektoru pohybuje okolo 1,1 % ji od roku 2000. Naopak v R dochz k postupnmu nrstu tohoto podlu z 0,7 % v roce 2000 na 0,9 % HDP v roce 2008, neboli na rove zem jakmi jsou Nizozemsko nebo Irsko. Nepotme-li Slovinsko, tak se jedn zrove o nejvy hodnotu ze vech postkomunistickch zem. Navc R v tomto ukazateli ped i jin stty EU (panlsko, Itlie nebo ecko). Ze zem OECD byly investice do podnikatelskho VaV v pomru k HDP zdaleka nejvy v Izraeli (3,8 % HDP). Vce jak 2,5 % HDP investovaly do VaV podniky v Japonsku a v Koreji. Relativn vysokch hodnot, vce ne 2 % HDP, dosahuj i podniky ve vcarsku a Spojench sttech. Mezi roky 2000 a 2008 intenzita podnikatelskch vdaj na VaV vzrostla, meno jejm nrstem v procentnch bodech , ze zem EU nejvce v Rakousku, ve Finsku, v Portugalsku a v Dnsku. Naopak nejvce poklesla na Slovensku a ze zpadoevropskch zem ve Spojenm krlovstv a v Nizozemsku.

36

Graf A.30: Vdaje na vzkum a vvoj v podnikatelskm sektoru (% HDP)

3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Nmecko EU27 Maarsko Slovensko Rumunsko vdsko Turecko Itlie na Korea Kanada Rusko Litva ecko
940 1 097 0,8 0,8

2008 2000

US

UK

Nizozemsko

Portugalsko

Slovinsko

panlsko

Japonsko

vcarsko

Rakousko

Estonsko

ecko - 2007; Norsko, Rakousko, ecko, vdsko 1999 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

V absolutnch hodnotch investuj do VaV mnohem vce podniky ve Spojench sttech ne v zemch EU. V roce 2008 ve Spojench sttech investovaly podniky do svho VaV a u ze svch, veejnch i zahraninch zdroj tm 200 miliard EUR v porovnn s piblin 150 miliardami EUR, je do VaV investovaly podniky psobc na zem EU, tj. o tetinu vce (v PPP je to dokonce o polovinu vce). Ze zem EU jde absolutn nejvce penz do VaV z podnik, kter psob na zem Nmecka, v roce 2008 to bylo 46,1 mld. EUR, tj. 1,8krt tolik jako ve druh Francii (25,8 mld. EUR) i 2,3krt vce ne ve tetm Spojenm krlovstv (20,0 mld. EUR). Podniky psobc v R investovaly do VaV v roce 2009 zdaleka nejvt sumu ze vech novch lenskch zem EU. Ve stedoevropskm prostoru si proto stojme v tomto hledisku velmi dobe, nebo podniky v tm 4krt lidnatjm Polsku investuj do VaV pouze 50 % toho, co podniky u ns. Stejn tak i podniky v Maarsku poskytuj o polovinu mn finannch prostedk na VaV, ne esk spolenosti. Na Slovensku to bylo dokonce pouze 10 % ze sumy vynaloen podniky na VaV v R (daje za rok 2009 v bnch cench). I v ppad podnikatelskho sektoru jsou pro lep mezinrodn srovnn pouity v nsledujc tabulce a grafu daje o podnikovch vdajch na VaV vyjden pomoc parity kupn sily (PPP) ve stlch cench. Mezi lety 2000 a 2009 sledujeme nejvy prmrn meziron nrst vdaj na VaV uskutennch v podnikatelskm sektoru v Estonsku a v n, kde se pohyboval okolo 20 %. Vznamn reln nrst byl zaznamenn tak v Portugalsku, Turecku nebo Koreji. esk republika patila a do roku 2007 mezi stty EU s nejrychleji rostoucmi podnikovmi vdaji na VaV. Je ale nutno pipomenout, e v nsledujcch dvou letech dolo k vraznmu poklesu tchto vdaj, kter ovem v roce 2010 optovn nezanedbateln narostly. Oproti vysokokolskm vdajm na VaV dolo v podnikatelskm sektoru ve vtin zem EU v roce 2009 meziron k poklesu jejich vdaj na VaV v prmru pro EU27 inil tento pokles 3,5 %.
Tabulka A.5 Podnikov vdaje na VaV vybranch zemch (mil. US$ v PPP a ve s.c. roku 2000; EU27= 100)
Rok 2000 2009 2000 2009 EU27 117 202 139 904 100,0 100,0 US 199 961 235 954 170,6 168,7 Jap. 70 178 85 726 59,9 61,3 na 16 299 92 079 13,9 65,8 Nm. 36 812 42 130 31,4 30,1 Korea 13 742 28 845 11,7 20,6 Fran. 20 601 23 250 17,6 16,6 UK 18 095 19 518 15,4 14,0 Rak. 2 436 5 109 2,1 3,7 Fin. 3 152 4 360 2,7 3,1 Dn. 2 100 3 252 1,8 2,3 R 1 117 1 887 1,0 1,3 Pol. Ma. 433 969 0,4 0,7

Spojen stty (US) a Korea 2008 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

37

Bulharsko

Lotysko

Dnsko

Austrlie

Francie

Norsko

Polsko

Finsko

Belgie

Irsko

Graf A.31: Prmrn reln ron nrst vdaj na VaV v podnikatelskm sektoru
25,0% 2000-2009 20,0% 2008-2009 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0% -10,0% -15,0% Maarsko Nmecko Rumunsko Portugalsko Nizozemsko panlsko Slovensko vdsko Turecko Itlie na Litva Korea EU27 Slovinsko Estonsko Lotysko vcarsko Bulharsko Rakousko Japonsko Austrlie Kanada R ecko Rusko Dnsko Polsko US Norsko Francie Finsko UK Belgie Irsko Izrael

Austrlie, Korea, Spojen stty (US) a vcarsko 2000-2008; Rakousko, Norsko a vdsko 1999-2009; ecko 1999-2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

38

A. 2 Pm podpora vzkumu a vvoje ze sttnho rozpotu

daje o pm podpoe vzkumu a vvoje ze sttnho rozpotu pochz od poskytovatel tto podpory. Vchoz data jsou shromaovna v rmci Informanho systmu vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac. Tyto daje tvo zklad Ron statistick lohy GBAORD (Sttn rozpotov vdaje a dotace na VaV), kter je v rmci Evropsk unie organizovna jako povinn zjiovn na zklad legislativnho aktu Nazen komise (ES) . 753/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterm se provd rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady .1608/2003/ES upravujc statistiku oblasti vdy a technologi. Clem tto lohy je identifikace stejnch oblast VaV, do kterch je sttn podpora VaV smovna podle socioekonomickch cl. A. 2.1 Celkov pm podpora VaV ze sttnho rozpotu zkladn ukazatele Celkov pm podpora vzkumu a vvoje z veejnch zdroj zahrnuje veker finann prostedky poskytnut z veejnch rozpot na podporu VaV, vetn prostedk plynoucch na VaV do zahrani. Z veejnch prostedk na VaV je dle platn mezinrodn metodiky vylouena podpora VaV realizovan pomoc nvratnch pjek, pedfinancovn program EU krytch pjmy z Evropsk unie a podpora inovac. Pi uren celkov pm podpory VaV z veejnch rozpot se vychz z vdaj uvedench v zvrenm sttnm tu pro oblast VaV poskytnutch Ministerstvem financ R. Jde tedy o vdaje, kter byly ze sttnho rozpotu v danm roce na VaV opravdu erpny a ne naplnovny. Vce viz nsledujc tabulka A.6. Plnovan (rozpotovan) vdaje sttnho rozpotu na VaV byly v poslednch tyech letech mnohem vy ne skuten erpan k 31. 12. sledovanho roku. U vdaj na pedfinancovn program EU v oblasti VaV evidujeme rozdl mezi plnovanmi a skutenmi vdaji jet markantnj.
Tabulka A. 6: Celkov vdaje ze sttnho rozpotu R na vzkum a vvoj (mld. K)
rozpotovan rozpotovan* uskutenn uskutenn* 2000 11,6 . 11,9 . 2001 12,6 . 12,6 . 2002 12,5 . 12,3 . 2003 13,9 . 13,4 . 2004 14,7 . 14,2 . 2005 16,5 . 16,4 . 2006 18,2 . 18,3 . 2007 21,5 25,1 20,5 20,5 2008 23,0 23,1 20,5 20,5 2009 24,8 32,4 23,0 24,1 2010 25,4 29,4 22,6 24,9 2011 25,9 28,9 . 28,9

*) vetn vdaj na pedfinancovn program EU, krytch pjmy z EU. Zdroj: Ministerstvo financ R; Sttn zvren et R, kapitola vzkum a vvoj

V roce 2010 doshly vdaje na VaV ze sttnho rozpotu R stky 22,6 miliard korun (Zdroj: MF R Sttn zvren et), tj. v bnch cench tm dvakrt (1,9krt) vce ne ped deseti lety. Ve stlch cench by byl tento nrst ve stejnm obdob 1,6nsobn. Za poslednch deset let bylo v R erpno ze sttnho rozpotu na VaV ve vldnm, vysokokolskm, podnikatelskm a soukromm neziskovm sektoru celkem 174 miliard korun v poslednch pti letech pak 105 miliard.
Graf A.32: Celkov vdaje na vzkum a vvoj ze sttnho rozpotu R
mld. K v bnch cench 1,88% 1,82% podl na sttnm rozpotu 1,78% 1,79% 1,87% podl na HDP 1,89% 1,97% 23,0 20,5 16,4 11,9 0,54% 12,6 0,54% 12,3 0,50% 13,4 0,52% 14,2 0,50% 0,55% 0,57% 0,58% 0,56% 0,63% 0,62% 18,3 20,5 1,95%

1,64%

1,66%

1,64%

22,6

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S a Ministerstvo financ R; Sttn zvren et R, kapitola vzkum a vvoj

39

Sttn rozpoet u ns pedstavuje druh nejdleitj zdroj financovn vzkumu a vvoje (po investicch ze soukromch podnikatelskch zdroj). Po cel sledovan obdob, tj. od roku 2000, se podl veejnch zdroj na celkovch vdajch na VaV uskutennch v R pohyboval mezi 39 % a 45 % s tm, e nejvyho 45% podlu doshl v letech 2000, 2001 a 2009. V roce 2010 poklesl tento podl na 39 %. Podl celkovch vdaj na VaV financovanch ze sttnho rozpotu na HDP (intenzita veejnch vdaj na VaV) doshl v R svho vrcholu 0,63 % v roce 2009. V tomto roce dolo k vraznmu mezironmu posunu u tohoto zkladnho pomrovho ukazatele, kter byl ovem zpsoben nejen mezironm nrstem veejnch vdaj na VaV, ale i mezironm poklesem HDP. Krom srovnn vdaj na VaV financovanch ze sttnho rozpotu coby podlu HDP se pouv i srovnn s celkovmi vdaji sttnho rozpotu. Sttn rozpotov vdaje a dotace na VaV se v poslednch deseti letech podlely vce ne 1,6 % na celkovch vdajch sttnho rozpotu s tm, e od roku 2004 do roku 2009 zaznamenvme kontinuln nrst tohoto podlu z 1,64 % v roce 2004 na 1,97 % v roce 2009. Na celkovch vdajch z veejnho rozpotu, kter zahrnuje krom sttnho rozpotu i rozpoty zemn a je se pouv pro mezinrodn srovnn, tvoily v roce 2010 sttn vdaje na VaV 1,36 %. V roce 2010 dolo u vech ve zmnnch pomrovch ukazatel k mezironmu poklesu, kter byl zpsoben snenm vdaj na VaV financovanch ze sttnho rozpotu v roce 2010 oproti roku 2009 o 1,8 %, i kdy rozpotovan stka vzrostla ve stejnm obdob o 2,3 %. Krom roku 2002 a 2010 vykazovaly v celm sledovanm obdob sttn rozpotov vdaje na VaV rostouc 15 trend, i kdy s rznou rovn mezironch nrst . Pokud se zamme na vvoj sttnch rozpotovch vdaj a dotac na VaV ve stlch cench roku 2000, pak jejich prmrn reln meziron nrst mezi roky 2000 a 2010 inil 4,5 % s tm, e nap. v letech 2004 a 2007 byl tento ron nrst 11,5 %, ale v nsledujcch tech letech v prmru pouze 2,3 %.
Graf A.33: Meziron reln a nominln nrst vdaj na VaV financovanch ze sttnho rozpotu R
nominln v bnch cench 25% 21,2% 20% 15% 10% 9,4% 8,3% 6,0% 1,1% 5,6% 1,0% 5% 0% -2,6% -5,3% -1,7% -1,8% 2009 2008 1,5 0,0 2009 1,8 2,5 -5% -10% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010
Zdroj: S a Ministerstvo financ R; Sttn zvren et R, kapitola vzkum a vvoj

reln ve stlch cench roku 2000

23,0%

16,0%

16,3%

11,3%

10,1%

11,8%

12,3%

8,2%

0,1%

9,5%

Tabulka A.7: Meziron zmna vdaj na VaV financovanch ze sttnho rozpotu R (mld. K)
rozpotovan uskutenn (erpan) 2000 2,0 2,2 2001 0,9 0,7 2002 -0,1 -0,3 2003 1,4 1,1 2004 0,7 0,7 2005 1,8 2,3 2006 1,7 1,9 2007 3,3 2,2 2010 0,6 -0,4

Zdroj: Ministerstvo financ R; Sttn zvren et R, kapitola vzkum a vvoj

V poslednch pti letech je podl elovho (projektovho) a institucionlnho financovn VaV u ns tm vyrovnan. Nejvt st finannch prostedk na podporu VaV ze sttnho rozpotu uvoluje ji od roku 1999 MMT. V roce 2010 podl MMT na financovn VaV z veejnch zdroj doshl 39 %, tj. o 10 procentnch bod vce ne ve zmiovanm roce 1999. Akademie vd R je s 22% podlem v roce 2010 druhm nejvznamnjm poskytovatelem veejnch prostedk urench na financovn VaV innost. Ministerstvo prmyslu a obchodu a Grantov agentura R, jakoto hlavn poskytovatel elovho financovn VaV, se v roce 2010 podlely na celkovm financovn VaV ze sttnho rozpotu 15 resp. 9 %.

15

Meziron stagnace celkovch vdaj ze sttnho rozpotu na VaV v roce 2008 reflektuje pravdpodobn aplikaci zkona . 218/2000 Sb. o rozpotovch pravidlech a o zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla), v platnm znn umoujc nroky z nespotebovanch vdaj pevst do rezervnho fondu organizanch sloek sttu. Tyto prostedky proto nejsou zahrnuty do erpn pslunho roku.

40

-0,6%

V roce 2010 obdrely ze sttnho rozpotu nejvce financ na VaV veejn vzkumn instituce. Celkem se jednalo o 8,3 mld. K, co pedstavuje 36,6 % z celkovch vdaj sttnho rozpotu na VaV. V rmci veejnch vzkumnch instituc, je jako samostatn prvn forma vznikla v roce 2007, hraj nejvznamnj roli jednotliv stavy Akademie vd R. Ty se na ve uveden stce podlely 88 % (7,3 mld. K). Druhho nejvtho pjemce financ na VaV ze sttnho rozpotu pedstavuj veejn a sttn vysok koly, kter v roce 2010 obdrely celkem 8,1 mld. K, neboli 35,9 % z celkovch vdaj sttnho rozpotu na VaV. Tet nejvznamnj skupinu pjemc sttn podpory na VaV tvo soukrom podnikatelsk subjekty, kter v roce 2010 obdrely na provdn VaV ze sttnho rozpotu 3,5 mld. K (16 %).
Graf A.34: Struktura vdaj na vzkum a vvoj financovanch ze sttnho rozpotu R (%)
a) podle druhy podpory 20% ostatn institucionln 46% 40% specifick vzkum na V institucionln (CEZ+CEA) 43% 47% elov (CEP) 2010 34% 39% 8% 11% 27% b) podle hlavnch poskytovatel 14% 9% 15% 23% ostatn GA R MPO AV R MMT 35% 36% 37% 36% 13% 15% c) podle skupiny pjemc 12% 16% ostatn soukrom podniky v.v.i. vysok koly

2005

2005

2010

2005

2010

Zdroj: S podle daj ze sttnho zvrenho tu R (MF R) a IS VaVaI (RVVI)

Vce informac o pm podpoe VaV ze sttnho rozpotu podle typu podpory, hlavnch poskytovatel a pjemc bude uvedeno v nsledujcch kapitolch. Mezinrodn srovnn Na rozdl od celkovch vdaj na VaV nebo vdaj na VaV financovanch ze soukromch zdroj, vzrostly sttn vdaje na VaV v bnch cench v zemch EU27 meziron o 3 % a doshly hodnoty 88,6 mld. EUR. Stejn jako se v rmci EU27 podlela Francie, Nmecko a Spojen krlovstv vce ne 50 % na celkovch vdajch na VaV, bylo tomu tak i v ppad vdaj financovanch ze sttnch rozpot. Z nmeckho sttnho rozpotu lo v roce 2009 na VaV 20,8 mld. EUR (23,5 %) a z francouzskho 14,9 mld. EUR (16,9 %). Jak v Nmecku, tak ve Francii dolo v roce 2009 meziron k naven rozpotov kapitoly na VaV, a to o 6 % v ppad Nmecka a o 4 % v ppad Francie. Naopak ve Spojenm krlovstv dolo meziron tm k 7% poklesu na hodnotu 11,1 mld. EUR (12,5 %) v roce 2009. esk republika s vdaji na VaV ze sttnho rozpotu ve vi 870 mil. EUR v roce 2009 se dr na 15. mst v rmci zem EU. Stejn jako v ppad vtiny ostatnch ukazatel, i v tomto ppad se pro mezinrodn srovnn a vvoj v ase pouvaj hodnoty pepoten pomoci parity kupn sly (PPP) ve stlch cench roku 2000. Ve Spojench sttech doshly sttn vdaje na VaV v PPP v roce 2008 ve s. c. roku 2000 (novj daj nen k dispozici) hodnoty 116 mld. US$, tj. o tetinu vce ne v EU27.
Tabulka A.8: Sttn rozpotov vdaje na VaV ve vybranch zemch, (mil. US$ v PPP, s. c. roku 2000; EU27=100)
EU27 2005 2008 2009 2005 2008 2009 82 800 86 905 90 614 100 100 100 US 115 964 116 685 .. 140 134 .. Jap. 24 620 25 415 25 446 29,7 29,2 28,1 Nm. 16 916 18 599 19 516 20,4 21,4 21,5 Fran. 16 168 12 935 13 276 19,5 14,9 14,7 UK 11 636 11 908 12 373 14,1 13,7 13,7 Rak. 1 671 1 917 2 053 2,02 2,21 2,27 Pol. 1 365 1 683 1 939 1,65 1,94 2,14 Fin. 1 557 1 644 1 740 1,88 1,89 1,92 Dn. 1 163 1 446 1 596 1,40 1,66 1,76 R 1 018 1 204 1 298 1,23 1,38 1,43 Irsko 655 810 819 0,79 0,93 0,90 SR 211 268 273 0,25 0,31 0,30

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a dopoty S

41

V roce 2008 dosahovaly sttn rozpotov vdaje na VaV nejvyho podlu na HDP v rmci vech zem EU27 ve Finsku (0,98 %), Portugalsku (0,86 %), Dnsku (0,85 %) a ve vdsku (0,80 %). Skandinvsk zem maj tak vysok podl na HDP z pohledu celkovch vdaj plynoucch do VaV, konkrtn cca 3 %. V rmci cel EU27 pedstavovaly vdaje vynaloen na VaV ze sttnch rozpot lenskch zem 0,71 % HDP a R se s podlem 0,56 % na HDP nachzela pod evropskm prmrem. Nejni zastoupen na HDP vykazovaly v ppad sttnch rozpotovch vdaj na VaV v Polsku (0,30 %), v ecku (0,29 %), v Lotysku (0,29 %), na Slovensku (0,28 %) a v Litv (0,26 %). Jak ji bylo zmnno v kapitole A.1.2, v roce 2009 dolo meziron tm ve vech sledovanch zemch k nrstu podlu VaV financovanho z veejnch zdroj ve vztahu k HDP. Tento nrst byl zpsoben kombinac jak mezironho nrstu sttnch rozpotovch vdaj na VaV, tak pedevm mezironm poklesem HDP v sledovanch zemch. Vjimku tvo pouze pobaltsk stty. A to pedevm Litva a Lotyko a dle pak i Rumunsko, kde dolo meziron k vraznmu propadu financovn VaV z veejnch zdroj. Dostupn daje za rok 2009 naleznete v tabulkov ploze tto analzy.
Graf A.35: Sttn rozpotov vdaje a dotace na vzkum a vvoj (% HDP)
0,01 2008 0,0075 2000 0,005

0,0025

0 EU27 Maarsko Nmecko Rumunsko Slovensko vdsko Itlie Korea Kanada Rusko ecko Portugalsko Nizozemsko panlsko vcarsko Japonsko Slovinsko Estonsko Rakousko Bulharsko Lotysko Finsko Dnsko Francie Norsko Austrlie Polsko Belgie Irsko Litva R US UK

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

V poslednm sledovanm roce (2008) inil v zemch EU27 podl sttnch rozpotovch vdaj na VaV na celkovch veejnch vdajch v prmru 1,52 %. Ze zem EU27 byl tento podl nejvy ve Finsku, Portugalsku, Nmecku a panlsku, kde se pohyboval mezi 1,8 a 2 %. Zcela nejvych hodnot ze vech sledovanch zem v roce 2008 doclili v Koreji (2,99 %) a Spojench sttech (2,59 %). esk republika, kde zaujmaly sttn rozpotov vdaje plynouc do VaV 1,29 % z veejnch rozpot, se nachzela pod prmrem EU27. Mezi novmi lenskmi stty vak byl tento podl po Slovinsku a Estonsku druh nejvy. Z mezinrodnho srovnn vyplv, e velmi mal podl na celkovch veejnch rozpotech tvoily veejn dotace na VaV v Polsku (0,70 %) a v ecku (0,63 %). Na rozdl od podlu na HDP se podl sttnch rozpotovch vdaj na VaV na celkovch veejnch vdajch ve vtin sledovanch zem v roce 2009 meziron pli nezmnil. Vjimku smrem nahoru tvo stty jako Slovinsko, vdsko nebo esk republika ze zem EU27 nebo Spojen stty ze zem OECD. Naopak pokles byl zaznamenm, krom ji ve zmnnch pobaltskch stt, i v Itlii, Portugalsku, panlsku, Belgii nebo v Japonsku.

42

Graf A.36: Sttn rozpotov vdaje a dotace na vzkum a vvoj (% celkovch veejnch vdaj)
0,03 2008 0,025 2009 0,02 0,015 0,01 0,005 0 Nmecko Slovensko Itlie EU27 Maarsko vdsko Korea Litva R Dnsko Lotysko Finsko Japonsko Norsko Portugalsko Nizozemsko panlsko Rakousko Slovinsko Estonsko Francie Bulharsko Polsko ecko US UK Belgie Irsko

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a dopoty S

A. 2.2 Celkov pm podpora VaV ze sttnho rozpotu podle socioekonomickch cl Pro bli klasifikaci sttn rozpotov podpory VaV byly vytvoeny tzv. socioekonomick cle, kter slou k identifikaci klovch oblast podpory VaV v zemch EU/OECD. V souasnosti se pouv klasifikace NABS1992, kter obsahuje celkem 13 hlavnch socioekonomickch cl. Vtinu z nich dle podrobnji lenme na dl podcle. Klasifikace jednotlivch poloek sttnho rozpotu VaV probh na rovni poskytovatel sttn podpory a jimi vyhlaovanch program. Ponaje rokem 2002 se nejvce prostedk urench na VaV ad pod socioekonomick cl Neorientovan vzkum. V roce 2010 smovalo do tohoto cle 30,5 % (6 886,7 mil. K) celkovch sttnch rozpotovch vdaj na VaV (22 602,1 mil. K). Nejvce na neorientovan vzkum pisply prostednictvm svch rozpotovch kapitol stavy AV R (65 % prostedk v rmci cle), GA R (21,4 %) a MMT (11,1 %). Nejvt pjemci pochz z ad veejnch vzkumnch instituc (72,4 % prostedk v rmci cle). Druhm nejvce podpoenm clem byl Veobecn vzkum na vysokch kolch , do kterho smovalo 26,3 % (5 942,5 mil. K) sttn rozpotov podpory VaV. Dle metodiky OECD modifikovan na podmnky systmu veejn podpory VaV v R, pedstavuje jedinho poskytovatele prostedk pro tento cl MMT a pjemci jsou pouze vysok koly. Prmyslov vzkum a vvoj spadajc pod cl Prmyslov vroba a technologie doshl podlu 13,4 % (3 018,2 mil. K) z celkovch rozpotovch vdaj na VaV. Nejvce prostedk na prmyslov VaV pochzelo od MPO (81,8 % prostedk v rmci cle). Hlavnho pjemce reprezentovaly soukrom podniky s podlem 89,4 % prostedk v rmci tohoto cle.
17 16

16

Klasifikace sttnch rozpotovch vdaj a dotac na vzkum a vvoj (GBAORD) podle socioekonomickch cl NABS1992 je v R provdna od roku 2002. 17 Socioekonomick cl Veobecn vzkum na vysokch kolch zahrnuje veker prostedky plynouc z kapitoly MMT na VaV do rozpot vysokch kol. Krom projekt, vzkumnch zmr a rozvoje vzkumnch organizac sem spad i specifick vzkum na V.

43

Graf A.37: Struktura sttn rozpotov podpory VaV podle socioekonomickch cl (%)
Neorientovan vzkum Veobecn vzkum na vysokch kolch Prmyslov vroba a technologie Ochrana a zlepovn lidskho zdrav Ostatn civiln vzkum Zemdlsk vroba a technologie Vroba, distribuce a racionln vyuit energie Infrastruktura a zemn plnovn Ochrana ivotnho prosted Obrana Przkum a vyuit zdroj Zem Spoleensk struktury a vztahy Przkum a vyuit vesmru 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 2010 2005

Zdroj: S 2011 podle daj ze sttnho zvrenho tu R (MF R) a IS VaVaI (sekretarit RVVI)

Zbvajc socioekonomick cle nepekrauj svm podlem hranici 10 % celkovch rozpotovch vdaj na VaV. Z tto skupiny se nejvt podpory dostalo VaV klasifikovanmu pod cl Ochrana a zlepovn lidskho zdrav (podl 5,6 %, 1 260,8 mil K.). Jedn se o vzkum financovan zejmna prostednictvm kapitol MZd (66,3 % prostedk v rmci cle) a MMT (31,2 %). Specilnm socioekonomickm clem je 18 Specifick vzkum , kam se ad poloky, kter nelze dle sv povahy klasifikovat do zbvajcch cl. Podl tohoto cle doshl 5,5 % (1 252,5 mil. K). Nejvce prostedk klasifikovanch pod tento cl pochzelo od AV R (62,3 % prostedk v rmci cle) a MMT (30,1 %). Na obrann (vojensk) VaV (socioekonomick cl Obrana) smovalo 2,2 % celkovch sttnch rozpotovch vdaj na VaV. Hlavn socioekonomick cle se dle podrobnji len na dl podcle (vyjma cl Specifick vzkum a Obrana). V ppad cl Veobecn vzkum na vysokch kolch a Neorientovan vzkum je jejich podrobnj lenn provedeno dle vdnch oblast, kter jsou toton pro oba cle. Poad jednotlivch vdnch oblast se u obou cl li a je vrazn ovlivnno poskytovateli podpory. Cl Veobecn vzkum na vysokch kolch reflektuje velikost podpory VaV poskytovan MMT vysokm kolm. V roce 2010 pevaoval VaV v oblasti technickch vd (26,2 % prostedk v rmci cle), nsledovan VaV v lkaskch vdch (15,6 %). Podl spoleenskch vd a matematickch a vpoetnch vd doshl shodn 10,1 %. Nejmen finann podporu zskal VaV v oblasti zemdlskch vd (4,3 %). V ppad cle Neorientovan vzkum je poad podl jednotlivch vdnch oblast velmi odlin. Nejvt st neorientovanho vzkumu se klasifikuje do oblasti prodnch vd (22 % prostedk v rmci cle) a dle 19 fyziklnch vd (17 %). Nejmen podl zaznamenaly zemdlsk vdy (0,1 %) .

18 19

Pat sem pspvky a poplatky souvisejc s mezinrodnm VaV (plynouc do zahrani), administrativn nklady (innost kancel). Kompletn analza sttnch rozpotovch vdaj a dotac na VaV podle socioekonomickch cl a dalch tdcch kritri je uvedena v publikacch S. Strnky vnovan statistice viz http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statni_rozpoctove_vydaje_a_dotace_na_vyzkum_a_vyvoj_gbaord.

44

Graf A.38: Struktura sttn rozpotov podpory VaV ve vybranch socioekonomickch clech (%)
SEO10: Veobecn vzkum na V Technick vdy Lkask vdy Spoleensk vdy Matematick a vpoetn vdy Prodn vdy Fyzikln vdy Chemick vdy Humanitn vdy Vdy o Zemi a jim pbuzn (ekologick) Zemdlsk vdy 0% 10% 2010 2005 30% SEO11: Neorientovan vzkum Prodn vdy Fyzikln vdy Chemick vdy Lkask vdy Humanitn vdy Technick vdy Matematick a vpoetn vdy Spoleensk vdy Vdy o Zemi a jim pbuzn (ekologick) vdy Zemdlsk vdy 0% 10% 2010 2005 30%

20%

20%

Zdroj: S 2011 podle daj ze sttnho zvrenho tu R (MF R) a IS VaVaI (sekretarit RVVI)

Mezinrodn srovnn Sttn rozpotov vdaje a dotace na VaV mohou bt lenny podle socioekonomickch cl, ke kterm jsou ureny. V nejirm lenn sttnch rozpotovch vdaj a dotac na VaV rozliujeme vdaje na civiln VaV a vdaje na vzkum a vvoj v obran. Podl sttnch rozpotovch vdaj na VaV v obran vykazuje nejvy hodnotu v USA, kde v roce 2009 inil 51 %. Veobecn vzkum na vysokch kolch tvoil v roce 2009 vznamnou st celkovch sttnch rozpotovch vdaj na VaV ve vtin zem. Mezi stty s nejvym podlem sttnch rozpotovch vdaj na VaV urench na veobecn vzkum na vysokch kolch patily v roce 2009 Rakousko (58 %) a Nizozemsko (52 %). esk republika se svm podlem 25 % nachzela pod prmrem EU27, kter inil 32 %. Druhou nejvce zastoupenou skupinou socioekonomickch cl na celkovch sttnch rozpotovch vdajch na VaV v prmru v EU27 byla oblast ekonomickho rozvoje, kter tvoila 21 %. Nejvt st sttnch rozpotovch vdaj na VaV smujc do tto oblasti v dan ekonomice alokovaly v Rumunsku (44 %), Koreji (44 %), Lotysku (42 %) a tak v Belgii (41 %). V R inil podl pm veejn podpory VaV v oblasti ekonomickho rozvoje z celkovch sttnch rozpotovch vdaj a dotac na VaV 25 %. Vrazn podl na sttnch rozpotovch vdajch na VaV ml v mnoha sledovanch zemch neorientovan vzkum, kter dosahoval nejvznamnjho podlu v Bulharsku (51 %), Slovinsku (47 %) a v Estonsku (39 %). I v R erpal neorientovan vzkum nejvy st ze sttnch rozpotovch vdaj na VaV, jednalo se konkrtn o 34 % z tto celkov stky. V prmru EU27 se tento cl vdaj a dotac podlel na sttnch rozpotovch vdajch poskytnutch na VaV 15 %. Krom vdaj na civiln VaV, kter byly hodnoceny ve, sledujeme tak vdaje na VaV v obran. Jasnho ldra v podlu sttnch rozpotovch vdaj na VaV v oblasti obrany pedstavuj Spojen stty. Ostatn ze sledovanch zem meme oznait za pouh sekundanty, nebo podl rozpotovch vdaj na VaV v oblasti obrany nepesahuje u tchto zem 20 %, nejvce ve Spojenm krlovstv 18 %. V nejirm lenn sttnch rozpotovch vdaj na VaV meme rozliit vdaje na civiln VaV a vdaje na VaV v obran. Podl sttnch rozpotovch vdaj na VaV v oblasti obrany byl nejvy v USA, kde v roce 2009 inil ji zmiovanch 51 %. Ze sledovanch zem EU27 zaujmal socioekonomick cl Obrana na sttnch rozpotovch vdajch na VaV maximln podl ve Spojenm krlovstv, kde tvoil 18 %.

45

Graf A.39: VaV financovan ze sttnch rozpot podle hlavnch socioekonomickch cl, 2009 (%)
ostatn Ekonomick rozvoj 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Nmecko Slovensko Maarsko EU27 Rumunsko vdsko Itlie Korea UK R US Nizozemsko Portugalsko Slovinsko panlsko Rakousko Japonsko Bulharsko Estonsko Lotysko Finsko Dnsko Norsko Polsko Irsko Belgie Obrana Neorientovan vzkum Zdrav a ivotn prosted Veobecn vzkum na V

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a dopoty S

A. 2.3 Podpora VaV ze sttnho rozpotu podle typu financovn, poskytovatel a pjemc Pm veejn podpora vzkumu a vvoje se v R provd ve dvou zkladnch formch: elov financovn udlovan na zklad veejn soute nebo veejn zakzky na programov projekty vzkumu a vvoje s konkrtn definovanmi cli a zamenm; na grantov projekty v rmci irokho spektra vdnch obor s pevahou zkladnho vzkumu; na zajitn/vybudovn infrastruktury pro vzkum, vvoj a inovace, kde jednotliv projekty schvaluje vlda; a na podporu specifickho vysokokolskho vzkumu, tj. vzkumu provdnho studenty pi uskuteovn akreditovanch doktorskch nebo magisterskch studijnch program, tm pdem bezprostedn spojenho s jejich vzdlvnm institucionln financovn, tj. poskytnut institucionlnch prostedk na vzkumn zmry, kter od roku 2010 postupn nahrazuje dlouhodob koncepn rozvoj vzkumnch organizac na zklad zhodnocen jm dosaench vsledk; mezinrodn spoluprci R ve vzkumu a vvoji; spolufinancovn operanch program ve vzkumu, vvoji a inovacch; nklady systmu podpory vzkumu, vvoje a inovac, zejmna na zajitn veejnch sout a hodnocen projekt, ocenn vsledk atd. a nklady spojen s innost Rady pro vzkum, vvoj a inovace, Grantov agentury R, Technologick agentury R a Akademie vd R.

Od roku 2000 byl podl elovho (projektovho) financovn, vetn podpory specifickho vzkumu na veejnch vysokch kolch, na celkovch vdajch na VaV ze sttnho rozpotu 50 % a vy, nikdy vak nepeshl hranici 55 %. Bez podpory specifickho vzkumu na veejnch kolch by se podl elovho financovn pohyboval kolem 45 % s tm, e nejvy hodnoty 47,6 % doshl v roce 2009. elov financovn VaV (CEZ) vzrostlo mezi roky 2000 a 2010 v absolutnch hodnotch tm dvojnsobn (o 5,3 mld. K) a institucionln dokonce 2,3krt (o 5,1 mld. K).

46

Graf A.40: Vdaje na VaV financovan ze sttnho rozpotu R podle typu podpory (mld. K)
27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5 10,0 7,5 5,0 2,5 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 5,4 5,6 5,2 5,8 6,4 7,1 2,5 1,0 4,0 2,4 1,3 4,7 2,2 1,3 4,8 2,1 1,0 5,6 1,6 1,0 6,2 11,0 10,7 1,8 1,0 2,0 1,0 2,5 1,0 2,1 1,0 2,3 1,1 2,8 0,9 55% 50% 45% 40% 35% 9,8 8,8 7,8 7,5 9,0 25% 20% 15% 8,5 9,2 9,5 10% 5% 0% elov jako % celkov podpory 9,1 30% ostatn institucionln specifick vzkum na V institucionln (CEZ+CEA) elov (CEZ)

Pozn. Ostatn institucionln podpora zahrnuje financovn mezinrodn spoluprce R ve vzkumu a vvoji (poplatky) a pedevm nklady systmu podpory vzkumu, vvoje a inovac, vetn innost spojen s provozem sekretaritu Rady pro vzkum, vvoj a inovace, kancel Grantov agentury R, Technologick agentury R a Akademie vd R, tj. veker stky, kter nejsou uvedeny v IS VaVaI (databzch CEZ a CEA). innost kancele AV R zahrnuje i podporu infrastruktury jejich jednotlivch stav. Zdroj: S podle daj Ministerstva financ R (Sttn zvren et R; kapitola vzkum a vvoj) a Sekretaritu RVVI (IS VaVaI)

V R se mezi nejvt poskytovatele institucionln podpory ad MMT a AV R. V roce 2010 se dohromady tyto dv instituce podlely tm z 90 % na institucionlnm financovn VaV v R. Jestlie MMT podporuje v rmci svho institucionlnho financovn pedevm jednotliv veejn vysok koly, tak AV R sv jednotliv stavy. Krom dvou ve zmnnch subjekt poskytuje institucionln financovn pro sv resortn vzkumn organizace (vtina z nich m dnes statut veejnch vzkumnch instituc) i Ministerstvo zemdlstv, Ministerstvo ivotnho prosted, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. Pro pspvkov vzkumn organizace dle Ministerstvo zdravotnictv a Ministerstvo kultury. A do roku 1998 byla hlavnm poskytovatelem institucionln podpory AV R, kterou v roce 1999 v souvislosti s rozvojem vysokokolskho vzkumu a vvoje (viz kapitiola A.1.5) vystdalo MMT. V roce 2010 doshl podl MMT na institucionlnm financovn VaV poprv 50 %, v absolutnm vyjden se jednalo o 5 991 mil. K. AV R se podlela na institucionlnm financovn v roce 2010 stkou 4 437 mil. K a 37,2 % podlem. Mezi dal vznamn poskytovatele institucionln podpory VaV pat v R MZe s 414 mil. K, MZd s 215 mil. K a MP s 210 mil. K (daje za rok 2010). Krom MMT dolo u vech ve zmnnch poskytovatel za posledn ti roky ke snen prostedk na institucionln financovn VaV. Veejn vzkumn instituce (v. v. i.) u ns tvo hlavn skupinu pjemc institucionlnho financovn VaV ze statnho rozpotu R. V roce 2010 obdrely 5 340 mil. K, tj. 45 % z celkov institucionln podpory VaV. 88 % (4 707 mil. K) z ve uveden stky lo v roce 2010 na financovn VaV ve v. v. i., jejich zizovatelem je AV R (v roce 2005 to bylo 83 %). Veejn a sttn vysok koly jsou druhm nejvznamnjm pjemcem institucionlnho financovn VaV. V roce 2010 obdrely 4 755 mil. K (40 %).
Graf A.41: Institucionln financovn VaV* ze SR R podle hlavnch poskytovatel a pjemc (mld. K)
a) podle hlavnch poskytovatel 7 6 5 4 3 2 1 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 MMT AV R MZe MZd MP b) podle hlavnch pjemc 7 6 5 4 3 2 1 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 v.v.i. vysok koly soukrom podniky veejn zdrav. zazen

Pozn.:* Vetn podpory specifickho vzkumu na vysokch kolch, kter je od roku 2010 zaazovan pod elov financovn, zde vak pro ely zachovn kontinuln asov ady ji stle zapotvme mezi institucionln podporu. Zdroj: S podle daj Ministerstva financ R (Sttn zvren et R; kapitola vzkum a vvoj) a Sekretaritu RVVI (IS VaVaI)

47

elov (projektov) podpora VaV je v R financovan od roku 2008 prostednictvm 11 rozpotovch kapitol (v minulosti to bylo a 22). Mezi hlavn poskytovatele elovho financovn VaV pat MPO, to podporuje pedevm aplikovan vzkum, zejmna skrze sv vzkumn programy, jako je nap. program TIP, Trval prosperita, i v minulosti programy jako Tandem nebo Impuls. Hlavnmi pjemci elov podpory MPO jsou soukrom domc podniky. V roce 2010 inil podl MPO na elovm financovn VaV 31 % (3 285 mil. K). MMT, druh nejvznamnj poslytovatel elov podpory VaV v roce 2010 (2 934 mil. K, tj. 28 % podl), poskytuje podporu na prezov aplikovan VaV provdn pedevm na veejnch vysokch kolch. Tak MMT pat mezi garanty cel ady vzkumnch program, uveme nap. program Vzkumn centra, Centra zkladnho vzkumu, Informan technologie pro znalostn spolenost atd. Grantov agentura R, tet nejvznamnj poskytovatel elovho financovn VaV, podporuje kadoron granty na zkladn vdeck vzkum. Finance poskytuje nejlepm projektm ze vech obor vdy na zklad veejn soute ve vzkumu a vvoji. V roce 2010 doshla podpora GA R stky 1 933 mil. K, co odpovdalo 18% podlu na elovm financovn VaV v R. Krom t ve uvedench instituc financuj odvtvov aplikovan VaV i MZd (629 mil. K; 6% podl v roce 2010), MZe (418 mil. K; 3,9 %) a MO (407 mil. K; 3,8 %). Krom MMT a MPO podporuje prezov aplikovan vzkum i MK a MV. V letech 2000 a 2002 byla nejvtm poskytovatelem elov podpory v R Grantov agentura AV R, kter od t doby postupn utlumovala svoji innost s tm, e od roku 2009 ji nefinancuje dn nov projekty. Od roku 2005 vzrostla elov podpora nejmarkantnji u MMT (2krt) a MPO (1,8krt), v obou ppadech dolo v absolutnch hodnotch k nrstu o 1,5 mld. K, v ppad GA R, kter podporuje pedevm zkladn vzkum, pak vzrostla tato podpora 1,5krt (o 0,6 mld. K). V roce 2010 obdrelo elovou podporu na financovn VaV cca 1,5 tisce subjekt, a ji jako hlavn pjemce nebo spolupjemce. Dv tetiny z tohoto potu pipadaj na soukrom podniky a 85 % pjemc tto podpory obdrelo mn ne 10 mil. K a pouze 1,3 %, tj. 20 subjekt, obdrelo vce ne 100 mil. K. V poslednch tech letech smuje piblin tetina z elovho financovn VaV na zkladn vzkum, polovina na aplikovan a prmyslov vzkum a zbytek na experimentln vvoj. Hlavnmi pjemci elovho financovn VaV ze sttnho rozpotu R jsou v poslednch letech veejn a sttn vysok koly. Jejich podl na elovm financovn se zvil z 25,9 % (1 841 mil. K) v roce 2005 20 na 31,4 % (3 361 mil. K) v roce 2010 . Soukrom podniky tvo druhou nejvznamnj skupinu pjemc elov podpory, a to s 29,5% podlem v roce 2010. V absolutnch hodnotch obdrely soukrom podniky 21 v roce 2010 celkem 3 156 mil. K s tm, e 84 % (2 660 mil. K) zskaly domc soukrom podniky. V letech 2005 a 2007 pedstavovaly soukrom podniky u ns hlavn pjemce elovho financovn VaV. V roce 2010 se podl veejnch vzkumnch instituc na elovm financovn VaV vyplhal na hodnotu 23,2 %. V absolutnch stkch mluvme o 2 482 mil. K, z nich 85,3 % (2 118 mil. K) smovalo do v. v. i., jejich zizovatelem je AV R.

20 21

Bez financovn specifickho vysokokolskho vzkumu. V tabulkov ploze naleznete podrobn daje o pm podpoe VaV ze sttnho rozpotu R v soukromch podnicch podle CZ-NACE.

48

Graf A.42: elov financovn VaV ze SR R podle hlavnch poskytovatel a pjemc (mld. K)
a) podle hlavnch poskytovatel 3,5 3,25 3 2,75 2,5 2,25 2 1,75 1,5 1,25 1 0,75 0,5 0,25 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 MPO MMT GA R MZd AV R MZe MO MP 3,5 3,25 3 2,75 2,5 2,25 2 1,75 1,5 1,25 1 0,75 0,5 0,25 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 b) podle hlavnch pjemc vysok koly soukrom podniky v.v.i. veejn zdrav. zazen ost. veejn vzkumn prac.* sdruen a neziskov org. knihovny, archvy, muzea fyzick osoby

*Veejn podniky (ISEKTOR 11001) a pspvkov organizace s pevaujc ekonomickou innost v oblasti vzkumu a vvoje (CZ-NACE 72), kter nemaj status veejnch vzkumnch instituc Zdroj: S podle daj Ministerstva financ R (Sttn zvren et R; kapitola vzkum a vvoj) a Sekretaritu RVVI (IS VaVaI)

Pipomeme, e bez ohledu zda se jedn o elovou nebo o institucionln podporu je od roku 1999 nejvtm poskytovatelem veejn podpory VaV v R MMT. V roce 2010 lo z jeho rozpotov kapitoly na VaV tm 9 miliard (8 924 mil. K), co pedstavuje 39% podl na financovn VaV ze sttnho rozpotu R. Ve schvlenm rozpotu na rok 2010 se stka uren na VaV z rozpotov kapitoly MMT navila dokonce o 2 miliardy (10 938 mil. K). Od roku 2000 je rozpotov kapitola MMT uren na podporu VaV nejdynamitji rostouc, vzrostla tm 2,5krt. Akademie vd R je druhm nejvznamnjm poskytovatelem veejn podpory VaV s tm, e v roce 2010 se podlela 5 mld. K (22 %) na veejnm financovn VaV. Na rozdl od MMT nebo MPO dolo v ppad AV R v roce 2010 meziron k tm miliardovmu (886 mil. K) snen jej rozpotov kapitoly na vzkumu a vvoj. MPO coby tet nejvznamnj poskytovatel veejn podpory VaV financovalo v roce 2010 VaV sumou 3 413 mil. K (15% podl). V roce 2005 doshl podl MPO na financovn VaV v R 11 %.
Graf A.43: Vdaje na VaV financovan ze sttnho rozpotu R podle hlavnch poskytovatel (mld. K)
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Ministerstvo financ R, Sttn zvren et R 2000 a 2010, kapitola vzkum a vvoj; Sekretarit RVVI, vldou schvlen vdaje na VaV 1996 a 1999

MMT AV R MPO GA R MZd MZe MO

49

Mezi hlavn pjemce podpory VaV ze sttnho rozpotu v R pat veejn a sttn vysok koly, veejn vzkumn instituce a soukrom podniky. V roce 2010 obdrely ze sttnho rozpotu nejvce penz na VaV veejn vzkumn instituce. Celkem se jednalo o 8 281 mil. K, co pedstavuje 36,6 % z celkovch vdaj sttnho rozpotu na VaV. V rmci veejnch vzkumnch instituc, kter jako samostatn prvn forma vznikly v roce 2007, hraj nejvznamnj roli jednotliv stavy Akademie vd R. Ty se na ve uveden stce v roce 2010 podlely 88 % (7 283 mil. K). Nejvznamnjm pjemcem veejn podpory VaV byl v roce 2010 z jednotlivch pracovi AV R Fyzikln stav AV R, v. v. i., kter obdrel na VaV od veejnch instituc stku 552 mil. K (9,6 %). Mezi dal vznamn spotebitele podpory patily v analyzovanm roce tak stav molekulrn genetiky AV R, v. v. i. (322 mil. K, 5,6 %), Mikrobiologick stav AV R, v.v.i. (319 mil. K; 5,5 %), Biologick centrum AV R, v. v. i. (286 mil. K; 5,0 %), stav organick chemie a biochemie AV R, v. v. i. (278 mil. K; 4,8 %), Fyziologick stav AV R, v. v. i., 22 (255 mil. K; 4,4 %). Druhm nejvtm pjemcem penz na VaV ze sttnho rozpotu jsou veejn a sttn vysok koly, kter v roce 2010 obdrely celkem 8 116 mil. K, co pedstavuje 35,9 % z celkovch vdaj sttnho rozpotu na VaV. Nejvznamnjm pjemcem veejn podpory uren na vysokokolsk VaV je dlouhodob Univerzita Karlova v Praze, kter vyuv tm 30 % (2,31 mld. K v roce 2010) z tchto prostedk. esk vysok uen technick v Praze obdrelo v roce 2010 veejnou podporu na VaV ve vi 1,1 mld. K (13,1 %) a Masarykova univerzita cca 0,9 mld. K (10,8 %). Do tchto t veejnch V bylo v roce 2010 alokovno vce jak polovina (52,4 %) vekerch veejnch finannch prostedk urench na VaV ve veejnch a sttnch V. Tetm nejvtm pjemcem sttn podpory VaV jsou soukrom podniky, kter v roce 2010 zskaly celkem 3 489 mil. K (15,4 % z celkovch vdaj sttnho rozpotu na VaV). Soukrom podniky zrove pedstavuj nejvtho pjemce elov podpory VaV ze sttnho rozpotu a spolu s veejnmi vysokmi kolami tvo skupinu s nejvtm nrstem (1,5nsobnm) podpory VaV ze sttnho rozpotu za poslednch 5 let. Z hlediska veejn podpory vzkumu a vvoje v podnikatelskm sektoru meme rozliovat mezi pmou a nepmou podporu. Krom ve uveden pm podpory vyuvaj podniky od roku 2005 i nepmou prostednictvm uplatnn odpotu oditatelnch poloek VaV od zkladu dan podle 34 odst. 4 zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm. Mezi roky 20052009 bylo v R na nepmou podporu VaV 23 v podnikatelskm sektoru vynaloeno celkem 5,1 mld. K.
Graf A.44: Vdaje na VaV financovan ze sttnho rozpotu R podle hlavnch pjemc (mld. K)
10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010
*Veejn podniky (ISEKTOR 11001) a pspvkov organizace s pevaujc ekonomickou innost v oblasti vzkumu a vvoje (CZ-NACE 72), kter nemaj status veejnch vzkumnch instituc. Zdroj: S podle daj Ministerstva financ R (Sttn zvren et R; kapitola vzkum a vvoj) a Sekretaritu RVVI (IS VaVaI)

v.v.i. vysok koly soukrom podniky veejn zdrav. zazen ost. veejn vzkumn prac.* sdruen a neziskov org. knihovny, archvy, muzea fyzick osoby

22 23

Bez stky, kter jednotliv stavy obdrely z rozpotov poloky AV R uren na jej infrastrukturu Podrobn daje naleznete v tabulkov ploze tto analzy

50

A.3 Shrnut
V R je vzkum a vvoj provdn na cca 2,5 tis. pracovich, z nich vtina (82 % v roce 2010) nle do podnikatelskho sektoru. Pouze na 112 pracovitch doshly v roce 2010 vdaje na VaV 100 a vce milin korun. Padest z tchto pracovi adme do podnikatelskho sektoru, 33 do vldnho a zbylch 29 do vysokokolskho sektoru Od roku 1993 do roku 2007 byl v R zaznamenn kontinuln nrst celkovch investic do VaV. Bhem tohoto obdob vzrostly vdaje na VaV u ns v bnch cench tm ptkrt v relnch cench byl tento nrst piblin polovin. Jestlie v roce 1993 bylo v R na VaV vynaloeno 12 miliard korun, tak v roce 2000 to bylo ji 27 miliard a za dalch sedm let dokonce 54 miliard. Po mezironm poklesu celkovch vdaj na VaV v roce 2008, zpsobenm pedevm propadem soukromch investic a mrnm nrstu v roce 2009, kter nastal dky veejnm a zahraninm investicm, byl v roce 2010 zaznamenn v R vrazn meziron nrst investic do VaV. V pozad tohoto mezironho nrstu o 3,7 miliardy korun (6,7 %) se skrvaj investice do VaV ze soukromch tuzemskch podnikatelskch zdroj, kter meziron vzrostly o 4,2 miliardy (17 %). V roce 2010 tak doshly celkov vdaje na VaV v R tm 60 miliard korun, co odpovd 1,61 % podlu na HDP. Jedn se o nejvy hodnotu od roku 1993. Ve financovn VaV, meno podlem vdaj na VaV na HDP, zaostvme za vtinou stt EU15, pesto patme k nejlepm v rmci novch lenskch zem EU. V roce 2009 byla ze zem EU27 nejvy intenzita VaV (GERD jako % HDP), vce jak 3 % HDP, dosaena ve skandinvskch sttech s tm, e ve Finsku doshl podl celkovch vdaj na VaV na HDP tm 4 %. Vych hodnot intenzity VaV, pes 2,5 % HDP, dosahuje ze zem EU i Nmecko a Rakousko. Nejvyho podlu celkovch vdaj na VaV ve vztahu k HDP ze zem OECD dosahuje od roku 2000 Izrael, kde se v roce 2009 investice do VaV rovnaly 4,28 % HDP. Mezi dal stty OECD s podlem vdaj na VaV k HDP vym jak 3 % pat Japonsko, Korea a vcarsko. Ve Spojench sttech se vdaje na VaV pohybuj ji od poloviny 80. let mezi 2,5 a 2,8 % HDP. V roce 2010 tm polovina z celkovch vdaj na VaV pochzela v R z tuzemskch podnikatelskch zdroj. Sttn rozpoet R se podlel 40 %, zahranin firmy 7 % a mezinrodn organizace, pedevm prostednictvm fond a program EU, pak zbylmi 4 %. Podnikatelsk sektor je v R nejvznamnjm sektorem nejen v ppad financovn vzkumnch a vvojovch aktivit, ale tak co do objemu finannch prostedk vynaloench za proveden VaV. V roce 2010 bylo v podnicch vynaloeno za proveden VaV 62 % z celkovch vdaj na VaV v R, na vldn sektor pipadalo 20 % a na vysokokolsk zbylch 18 %. Nejvt st vdaj na VaV ve vldnm sektoru je dlouhodob spotebovna na pracovitch jednotlivch stav AV R, v roce 2010 se jednalo o 75,6 % z celkovch vdaj na VaV uskutennch ve vldnm sektoru. Na resortn vzkumn pracovit ve stejnm roce pipadalo 17 % a 7,4 % bylo ureno na VaV v ostatnch subjektech vldnho sektoru, piem vce ne polovina z tto stky byla vynaloena ve veejnch kulturnch zazench. Vysokokolsk vzkum a vvoj je u ns realizovn pedevm na veejnch a sttnch vysokch kolch, kde za nj bylo v roce 2010 vynaloeno 95 % z celkovch vdaj na VaV ve vysokokolskm sektoru, 4 % pipadala na fakultn nemocnice a zbyl 1 % na soukrom vysok koly. Podl vysokokolskho sektoru na celkovch vdajch na VaV u ns vzrostl za poslednch 10 let z 12 % v roce 2000 na ve zmnnch 18 % v roce 2010 a na veejnm vzkumu dokonce z 36 % na 48 %. Sttn rozpoet je v R druhm nejdleitjm zdrojem financovn VaV (po investicch ze soukromch podnikatelskch zdroj). V rmci sledovanho obdob se podl veejnch zdroj na celkovch vdajch na VaV uskutennch v R pohyboval v rozmez 37 % a 45 % s tm, e v roce 2010 doshl 40 %. Podl sttu na financovn VaV je v R stle vy ne ve vtin stt EU15. Vysok zastoupen veejnch zdroj a tedy nzk podnikatelskch, je typick pedevm pro nov lensk stty EU27.

51

B Lidsk zdroje pro vzkum a vvoj

Podstatnou lohu pi zabezpeen ekonomickho a technologickho rozvoje, kter maj vznamn vliv na konkurenceschopnost ekonomik, hraje tvorba a transfer znalost. Nov znalosti by samozejm nevznikaly bez dostaten podpory ze strany kvalitnch lidskch zdroj. Zabezpeen adekvtn zkladny lidskch zdroj pro innosti spojen s vzkumem, vvojem a inovacemi se odvj nejen od situace na pracovnm trhu, ale tak zvis na trendech ve vzdlvn. Zsadn vliv na vytven kvalitnch lidskch zdroj pro vdu a technologie a zvlt pak pro oblast VaV, maj vysok koly. Jednm z jejich hlavnch kol je pipravit dostatenou, kvalitn zkladnu vdeckch pracovnk, v prvn ad z ad student doktorskho studia. Nelze vak zanedbvat ani magistersk studijn programy, kter pro innosti souvisejc s VaV poskytuj, mimo jin, tak vysoce kvalifikovan odbornky pro technickou podporu, manaersk a organizan zzem, informan technologie a sluby a tak napklad pro distribuci vsledk vdeck innosti. Zrove si lze velmi tko pedstavit plnohodnotn nsledn doktorsk studium bez kvalitnho magisterskho, potamo bakalskho, ale i stedokolskho a zkladnho studijnho zkladu. Clem tto sti analzy, kter je rozdlena do dvou hlavnch kapitol, je poskytnout informace o vvoji potu a struktue osob psobcch ve VaV, kvalifikovanch lidskch zdrojch a studentech vysokokolskho studia v R a nastnit jejich specifika a hlavn trendy v mezinrodnm kontextu. Obsah jednotlivch kapitol strun nastn nsledujc dky: Kapitola B.1 Zamstnanci ve VaV obsahuje zkladn informace jak o celkovm potu zamstnanc ve VaV a jejich struktue podle jednotlivch dostupnch charakteristik, tak tak o potu a struktue vzkumnch pracovnk a o zamstnancch ve VaV jednotlivch sektor psoben (podnikatelskm, vldnm, vysokokolskm). Krom daj za R jsou zde uvedeny tak zkladn ukazatele v mezinrodnm srovnn. Zdrojem dat pro kapitolu B1 je Ron statistick eten o vzkumu a vvoji VTR 5-01, kterm jsou zskvny daje pmo od vech subjekt provdjcch VaV na zem R. Clem tohoto eten je zskat podrobn daje o lidskch a finannch zdrojch urench k VaV innostem. eten pln respektuje principy EU a OECD uveden ve Frascati manulu a v pslunm nazen EU a proto jsou vsledky za R pln mezinrodn srovnateln. Vce informac o eten VTR 5-01 naleznete v metodick ploze tto analzy nebo na odkaze http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje. V kapitole B.2 Vysokokolsk vzdlvn jsou obsaeny informace o potu a struktue osob s ukonenm vysokokolskm vzdlnm a tak zkladn informace o studentech vysokokolskho studia, a to jak o vvoji jejich potu, tak tak o jejich rozloen mezi jednotliv studijn programy a obory. Zvltn draz je zde kladen na studenty v oborech prodnch a technickch vd ve vech vysokokolskch studijnch programech a zvlt pak v programu doktorskm. I v tto kapitole je R zasazena do kontextu mezinrodnho srovnn. Zdrojem dat tkajcch se osob s ukonenm vysokokolskm vzdlnm je Vbrov eten pracovnch sil, kde zkladn etenou jednotkou jsou jednotlivci a domcnosti. Data jsou uvdna jako ron prmry a pokud je jejich hodnota men ne 3 000 osob, jsou povaovny za daje s nzkou spolehlivost. Data za studenty a absolventy vysokokolskho studia byla pebrna z datovch zdroj stavu pro informace ve vzdlvn (IV), kter je jako pspvkov organizace pmo zen MMT. Konkrtn data pochzej z databze SIMS Sdruen Informace Matrik Student. Zaazen do studijnho oboru vychz z kdu studijnho programu, co v nkterch ppadech neodr pslunost jednotlivch studijnch obor k hlavnm skupinm obor. Z dvod problematickho zaazen jednotlivch student do pslunch skupin obor jsou v ppad lenn podle obor uvdny kvalifikovan odhady (IV). Podrobn informace (data, definice, metodologii) o tchto dvou na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_pro_vedu_a_technologie. statistikch naleznete

B. 1 Zamstnanci ve VaV
Poet zamstnanc vzkumu a vvoje je zjiovn pomoc dvou zkladnch ukazatel, jimi jsou poet fyzickch osob (HC) a poet pepotench osob na ekvivalent pln pracovn doby vnovan vzkumnm a vvojovm innostem (FTE) (ble viz Metodika v kapitole F). Pokud nen uvedeno jinak, jsou dle v tto kapitole uvdny daje o pepotenm potu zamstnanch ve VaV (FTE).

52

B. 1.1 Celkov poet zamstnanc ve VaV Jak je uvedeno v kapitole A.1.1, bylo v roce 2010 v R 2 587 pracovi vzkumu a vvoje. Vce jak 1 250 pracovi vzkumu a vvoje (49 %) zamstnvalo mn ne 5 zamstnanc VaV (FTE), na 435 pracovitch VaV (17 %) pak bylo zamstnno 59,9 zamstnance VaV. Naopak nejmn pracovi VaV je s 5099 zamstnanci VaV (5 %) a tak s vce jak 100 zamstnanci VaV (4 %). V R pracovalo ke konci roku 2010 ve vzkumu a vvoji 77 903, a ji pln, i sten, zamstnanch osob (HC) a pi pepotu na plnou pracovn dobu vnovanou vzkumnm a vvojovm innostem (FTE) se poet zamstnanc ve VaV v tomto roce snil na 52 290. Od roku 2001, kdy bylo ve VaV zamstnno bezmla 52 tisc fyzickch osob (HC), se jejich poet zvil 1,5krt. Plynul nrst zaznamenval v prbhu sledovanch let i pomrov ukazatel, kdy v roce 2001 pipadlo na 1 000 zamstnanch osob v R 11 zamstnanc VaV ve fyzickch osobch a v roce 2010 to bylo ji 15,9 zamstnance. Jednu tetinu zamstnanc VaV tvo dlouhodob eny, a to jak v ppad potu fyzickch osob, tak tak v ppad pepotench osob na pln pracovn vazek.
Graf B.1: Zamstnanci ve vzkumu a vvoji
tis. fyzickch osob (HC) tis. pepotench osob (FTE) 13,7 65,4 43,4 14,3 69,2 47,7 HC - na 1 000 zamstnanch v R celkem 14,8 73,1 49,2 14,9 74,5 50,8 15,4 75,8 51,0 15,9 77,9 52,3

11,0 51,9

11,3 53,7

11,8 55,7

12,8 60,1

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Nejvce zamstnanc vzkumu a vvoje pracovalo v roce 2010, stejn jako v pedchozch letech, v podnikatelskm sektoru, konkrtn se jednalo o tm 27 tisc pepotench osob (FTE) a na vech zamstnancch VaV se podlely 52 %. Do vysokokolskho vzkumu a vvoje bylo ve stejnm roce zapojeno 14 tisc (27 % zamstnanc VaV) a do vldnho pak necelch 11 tisc pepotench osob (21 % zamstnanc VaV). Oproti roku 2005 se zvil poet osob zamstnanch ve vzkumu a vvoji podnikatelskho sektoru z 22 tisc na ji zmiovanch 27 tisc pepotench osob a i ve vysokokolskm sektoru dolo bhem tohoto krtkho obdob k nezanedbatelnmu nrstu, kdy v roce 2005 pracovalo ve vysokokolskm VaV necelch 11 tisc pepotench osob. V ppad sektoru vldnho lze hovoit spe o stagnaci.
Graf B 2: Struktura zamstnanc ve vzkumu a vvoji (FTE) podle sektoru podle druhu zamstnn
25% 24% 27% 21% vldn 50% 52% podnikatelsk 56% 56% soukrom neziskov* vysokokolsk 12% 32% 14% 30% ostatn pracovnci technit pracovnci vzkumn pracovnci 22% 2005 2010 2005 2010 2005 24% 2010

podle vzdln
33% 29% stedn a ni vzdln vy odborn 43% 45% vysokokolsk doktorsk

Pozn.: Podl zamstnanc v soukromm neziskovm sektoru pedstavuje doplnk do 100 %. Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Mezi zamstnanci vzkumu a vvoje pevauj, zcela podle oekvn, vzkumn pracovnci. V roce 2010 se jednalo o bezmla 30 tisc pepotench osob a mezi vemi pracovnky VaV tvoili v prmru vce jak polovinu (56 %). Druhou nejpoetnj skupinou zamstnanc VaV jsou technit pracovnci (16 tisc, 31 % zamstnanc VaV) a zbylch cca 7 tisc zamstnanc VaV se ad mezi ostatn pracovnky. Vce jak dv tetiny zamstnanc VaV m vysokokolsk vzdln, konkrtn se v roce 2010 jednalo o cca 36 tisc pepotench osob (69 % zamstnanc VaV), piem tm 24 tisc z nich mlo vzdln 53

v bakalskm i magisterskm studijnm programu a 12 tisc vzdln v doktorskm studijnm programu. Vzdln stedn a ni mlo ve stejnm roce 29 % zamstnanc VaV a zamstnanci s vym odbornm vzdlnm zaujmali 2% podl. V ppad nejvyho dosaenho vzdln dolo bhem let k posunm ve struktue podle jednotlivch kategori. V roce 2005 bylo vzdlno ve vysokokolskm studijnm programu (bakalskm a magisterskm) 43 % zamstnanc VaV a stedn nebo ni vzdln mlo 33 % z nich. Jak ji bylo zmnno ve, tvo vzkumn pracovnci podstatnou st zamstnanc VaV, konkrtn na vech zamstnancch VaV zaujmaj 56 % (FTE). V roce 2010 bylo v R 43 tisc vzkumnch pracovnk ve fyzickch osobch (HC) a po pepoten na plnou pracovn dobu se jednalo o vce jak 29 tisc vzkumnk (FTE). A do roku 2008 poet vzkumnk plynule narstal, mezi lety 2008 a 2009 vak jejich poet poklesl. Na tomto poklesu potu vzkumnk m podstatn vliv vldn sektor, konkrtn stavy Akademie vd R, kde dolo z metodologickch dvod k peazen nkterch vzkumnk mezi technick pracovnky. Mezi lety 2009 a 2010 ji opt zaznamenvme mrn nrst potu vzkumnk. Mezi roky 2001 a 2009 byl prmrn meziron nrst potu vzkumnk 4,5 % (HC).
Graf B 3: Vzkumn pracovnci
tis. fyzickch osob (HC) tis. pepotench osob (FTE) 7,9 8,2 HC - na 1 000 zamstnanch v R celkem 8,6 8,8 44,2 27,9 29,8 8,7 8,9

6,2

6,4

6,6

7,3

29,2

30,6

31,4

34,2

37,5 24,2

39,7 26,3

42,5

43,1 28,8

43,4 29,2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Rozloen vzkumnch pracovnk mezi jednotliv sektory je velmi odlin podle toho, jak mrn jednotka je pouita. Z tohoto dvodu se zde nebudeme, na rozdl od ostatnch strukturlnch ukazatel, zabvat pouze pepotenmi osobami (FTE), ale pro srovnn zmnme i osoby fyzick (HC). V ppad potu fyzickch osob (HC) bylo v roce 2010 nejvce vzkumnk ve vysokokolskm sektoru, jednalo se konkrtn o tm 20 tisc osob (46 %), v podnikatelskm sektoru pracovalo ve stejnm roce 15 tisc osob (35 %) a ve vldnm vce ne 8 tisc (18 %). Naopak nejvt st vzkumnch pracovnk vyjdench ve FTE (poet pepoten na pln pracovn vazek) pracovala v roce 2010 v podnikatelskm sektoru (12 661 osob; 43 %). Vzkumn pracovnci vysokokolskho sektoru zaujmali na jejich celkovm potu 35 % (10 115) a vzkumnci sektoru vldnho 21 % (6 244). Z uvedenho vyplv, e v ppad vysokokolskho sektoru jsou z ad vzkumnk v nejvt me vyuvny sten vazky.
Graf B 4: Struktura vzkumnch pracovnk podle sektoru (2010) podle vdnch oblast (FTE)
7% 46% 35% soukrom neziskov* vysokokolsk 42% vldn 43% podnikatelsk 27% 2005 24% 2010 47% 10% 8% 10% humanitn sociln zemdlsk lkask technick prodn 2005 2010 38% 38% 52% 52%

podle vzdln (FTE)

9% 9% stedn a ni vzdln vy odborn vysokokolsk doktorsk

21% 18% 35% HC

FTE

Pozn.: Podl vzkumnk v soukromm neziskovm sektoru pedstavuje doplnk do 100 %. Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Vznamn st vzkumnch pracovnk se vnuje VaV v technickch a prodnch vdch. V tchto dvou oblastech je zamstnno vce ne 70 % z nich, piem vt st zaujmaj vdy technick. Lkask vdy zaujmaj na celkovm potu vzkumnk 10 %, ve vdch humanitnch pracuje 8 % a ve vdch socilnch 6 % vech vzkumnch pracovnk. V zemdlskch vdch je dle zamstnno pouhch 5 % z celkovho potu vzkumnk.

54

Vzkumn pracovnci dosahuj vyho vzdln ne jin pracovnci VaV. Vce ne 90 % vzkumnk v R mlo v roce 2010 nkter typ vysokokolskho vzdln, v ppad vech zamstnanc VaV byl podl takto vzdlanch osob 69 %. Mezi vzkumnky pevld vzdln magistersk i bakalsk (52 %), 38 % vzkumnk m vzdln doktorsk a pouhch 9 % vzdln stedn a ni. Mezinrodn srovnn V roce 2009 se R nachzela s necelmi deseti pepotenmi osobami zamstnanmi ve VaV (FTE) pipadajcmi na 1 000 zamstnanch osob nepatrn pod evropskm prmrem, kter byl v tomto roce 11,1 zamstnanc. Podobn zastoupen jako v R maj na zamstnan populaci zamstnanci VaV tak v Portugalsku, Nizozemsku i v Itlii. Nejvych hodnot dosahovalo Finsko a Dnsko, kde tento ukazatel pesahoval hranici 20 zamstnanc ve VaV na 1 000 zamstnanch celkem. Naopak nejmen zastoupen mezi zamstnanmi maj pracovnci vzkumu a vvoje v Turecku (3,5), Rumunsku (3,1) a v n (2,9). Pro pedstavu v jakch absolutnch hodnotch se poty zamstnanc VaV pohybuj, uveme, e v n bylo v roce 2009 zamstnno ve VaV 2,3 milinu osob, kdeto v EU27, kter je populan tm tikrt men, zamstnval vzkum a vvoj 2,5 milinu osob.
Graf B.5: Zamstnanci ve vzkumu vvoji (FTE), 2009 (na 1 000 zamstnanch osob)
25 20 15 10 5 vcars Portugal Nizozem 0 vdsko Kanada* Finsko Dnsko Norsko Francie* Rakousko Japonsko EU27 Maarsko Nmecko Slovensko Rumunsko Rusko -1,9% Turecko -0,8% Polsko Rusko ecko** Korea* Lotysko Slovinsko panlsko Estonsko Bulharsko Polsko Belgie Irsko na Rumunsko -1,9% Itlie 1,0% Litva 0,6% UK R Zamstnanci VaV celkem Vzkumn pracovnci

* Francie, Kanada, Korea, vcarsko - 2008; ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

I v ppad vzkumnch pracovnk se R nachzela pod evropskm prmrem. V R pipadalo v roce 2009 na 1 000 zamstnanch osob 5,5 vzkumnch pracovnk v pepotench osobch (FTE) a v prmru EU27 se jednalo o 6,9 vzkumnk na 1 000 zamstnanch osob. Stejnch hodnot jako v esk republice dosahuj tak ve vcarsku, Maarsku a Nizozemsku. Vce ne 10 vzkumnch pracovnk na 1 000 zamstnanch se vyskytuje v Norsku, Japonsku, vdsku, Dnsku a ve Finsku, kde jako vzkumnk pracuje dokonce 17 osob z tisce. Naopak v Turecku, Rumunsku a v n nedosahuje zastoupen vzkumnk mezi tisci zamstnanmi hodnoty 3.
Graf B.6: Prmrn meziron nrst potu zamstnanc ve VaV (FTE), 20002009 (%)

11,8%

10,6%

10,2%

9,9% 6,9%

2,5%

2,2%

5,6%

2,1%

2,0%

5,3%

2,0%

4,8%

4,7%

4,3%

4,3%

1,3%

4,2%

0,7%

0,5%

3,7%

0,3%

2,7%

0,1% -0,2%

Nmecko

vcarsko*

Slovensko

Turecko

vdsko**

na

Itlie

Maarsko

Dnsko

Kanada*

EU27

Litva

UK

Portugalsko

Lotysko

Korea*

Finsko

Pozn.: Prmrn meziron nrst potu zamstnanc je za R vypoten z potu zamstnanc ve fyzickch osobch (HC), z dvodu zmny metodiky vpotu FTE, kter prmrn meziron nrst potu zamstnanc vyjden z FTE vznamn nadhodnocuje. *Francie, Kanada, Korea, vcarsko 2000 - 2008; **Norsko, vdsko 2001 - 2009
Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

55

Nizozemsko

Slovinsko

Norsko**

panlsko

Bulharsko

Japonsko

Estonsko

Francie*

Irsko

Belgie

-0,4%

K nejvznamnjmu nrstu potu zamstnanc VaV dolo mezi sledovanmi stty v ppad ny, Portugalska a Koreji, kdy se jejich poet mezi lety 2000 2009 ron zvyoval v prmru o 10 %. V rmci cel EU27 se poet zamstnanc VaV ve sledovanm obdob meziron zvyoval v prmru o 2,5 %. Nrst pouze minimln vykazovala napklad Litva (0,3 %), Slovensko (0,5 %) a Lotysko (0,1 %) a v ppad Japonska, Nizozemska, Polska, Rumunska a Ruska se poet zamstnanc VaV dokonce v prmru meziron snioval. Ve veejnm sektoru pracuj vce jak dv tetiny zamstnanch ve VaV v Litv, na Slovensku, Bulharsku, Polsku, Lotysku a ecku, piem v Bulharsku je 60 % z nich zamstnno v sektoru vldnm. esk republika pat spolen s Nizozemskem a Norskem mezi stty, kde je pomr zamstnanch ve veejnm i soukromm VaV tm vyrovnn. Stejn je tomu i v prmru cel EU27. Naopak v Rakousku, vdsku, Japonsku, n a Koreji je zcela dominantn podnikatelsk sektor, ve kterm pracuje vce ne 70 % vech zamstnanc VaV.
Graf B.7: Zamstnanci ve vzkumu a vvoji podle sektor psoben, 2009
podnikatelsk 100% 80% 60% 40% 20% Nizozem Portugal vcars 0% Slovensko Litva ecko** Polsko Lotysko Bulharsko vysokokolsk vldn

Maarsko

Rumunsko

Nmecko

vdsko

Turecko

EU27

na

Itlie

Kanada*

Slovinsko

Estonsko

Francie*

Dnsko

Norsko

panlsko

* Francie, Kanada, Korea, vcarsko - 2008; ** ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

B. 1.2 Zamstnan ve VaV vldnho sektoru Mezi lety 20012005 se poet osob pracujcch ve vzkumu a vvoji vldnho sektou pohyboval okolo 13,5 tisc fyzickch osob (HC), od roku 2005 pak byl zaznamenn mrn nrst potu, kter se zastavil v roce 2008 na hodnot 15,1 tisc osob pracujcch ve vldnm VaV a od tohoto roku ji zaznamenvme pokles. V poslednm sledovanm roce, v roce 2010, pracovalo ve vldnm VaV 14,1 tisc fyzickch osob. V rmci VaV celho veejnho sektoru (vldn a vysokokolsk sektor) dochz bhem sledovanho obdob k plynulmu poklesu podlu zamstnanc VaV vldnho sektoru. V roce 2001 zaujmali zamstnanci vldnho sektoru 44 % a v roce 2010 ji pouhch 34 % vech zamstnanc veejnho VaV. Pokud pepoteme fyzick osoby zamstnan ve vldnm VaV na pln pracovn vazek, klesne poet zamstnanch na necelch 11 tisc (FTE). Zcela jin je vvoj potu zamstnanc VaV v dalm z veejnch sektor v sektoru vysokokolskm, ve kterm dochzelo k plynulmu nrstu zamstnanc jak v absolutnch, tak i relativnch slech. Vce o zamstnanch ve vysokokolskm VaV v kapitole B.1.3. Vvoj potu zamstnanc VaV vldnho sektoru v poslednch letech do jist mry kopruje vvoj vdaj na VaV v tomto sektoru, kdy od roku 2007 zaznamenvme jejich stagnaci s mrnm vkyvem v roce 2009, vce viz kapitola A.1.4. Jak ji bylo zmnno, mezi zamstnanci VaV pevauj vzkumn pracovnci a vldn sektor nen vjimkou. V roce 2010 zde bylo zamstnno 6 tisc vzkumnch pracovnk, kte se na celkovm potu zamstnanc vldnho VaV podleli 57 %. Jako technick pracovnk zde bylo zamstnno vce jak 2,5 tisce pepotench osob (24 %) a do kategorie ostatn spadalo cca 2 tisce zamstnanc vldnho VaV (18 %). V prbhu celho sledovanho obdob byla vce ne polovina zamstnanc vldnho VaV zamstnna v stavech zizovanch Akademi vd R, v roce 2010 se jednalo ji dokonce o dv tetiny, konkrtn 7,2 tisc pepotench osob. V rezortnch vzkumnch pracovitch bylo v tomto roce alokovno 2,4 tisc pepotench osob (22 %) a 1,3 tisc (11 %) jich pracovalo v ostatnch pracovitch vldnho sektoru.

56

Rakousko

Japonsko

Korea*

Rusko

UK

Finsko

Belgie

Irsko

Graf B.8: Zamstnan ve vzkumu a vvoji vldnho sektoru

tis. fyzickch osob (HC) 44% 43% 43% tis. pepotench osob (FTE) 41% HC - % zamstnanch ve VaV veejnho sektoru

37%

37%

36%

36%

35% 14,8

34% 14,1

13,7

13,5

13,4

13,6

13,9 10,6

14,6 11,1

14,8 11,3

15,1 11,4

11,2

10,9

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Nejvce zamstnanc VaV se ve vldnm sektoru vnuje bezesporu prodnm vdm, v roce 2010 bylo v tchto vdnch oblastech zamstnno 55 % z nich, konkrtn se jednalo o vce ne 6 tisc pepotench osob. Vdm technickm se ve stejnm roce vnovalo 10 % zamstnanc vldnho VaV a vdm humanitnm 13 %. Vdm lkaskm, zemdlskm a socilnm se ve vldnm sektoru vnovalo dohromady necelch 2,5 tisc osob. Pedchoz dky se tkaj vldnho sektoru jako celku, pokud se vak zamme podrobnji na jednotliv druhy pracovi, zjistme, e se co do vdnch oblast velmi li. V stavech AV R dominovaly podle potu zamstnanch osob prodn vdy, kde pracovalo 67 % (4,8 tisc) osob zamstnanch ve VaV AV R. V technickch vdch bylo zamstnno 11 % a ve vdch humanitnch 12 % zamstnanc VaV tchto pracovi. Zastoupeny nejsou ve VaV stav AV R zemdlsk vdy, kter naopak dominuj v ppad resortnch vzkumnch pracovi, ve kterch provdlo VaV v tto vdn oblasti 37 % (cca 900 osob) zamstnanc VaV. Siln jsou zastoupeny i vdy prodn s 31 % zamstnanc VaV resortnch pracovi a vdy sociln (23 %). Ve VaV resortnch pracovi pak nejsou, oproti stavm AV R zastoupeny humanitn vdy.
Graf B.9: Struktura zamstnanch ve VaV vldnho sektoru (FTE) podle druhu pracovit podle vdnch oblast a typu pracovit, 2010
pracovit AV R resortn vzkumn pracovit ostatn Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn

2010 2005

67% 65%

22% 22%

11% 13%

Resortn pracovit AV R

31%

7% 67%

37% 11%

23% 12%

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Ve VaV vldnho sektoru pevauj osoby, kter maj vystudovan nkter ze stup vysokokolskho vzdln, takovch osob zde v roce 2010 bylo 70 % (7,6 tisc). Doktorsk vzdln pak mlo 3,5 tisc a vzdln vysokokolsk cca 4,1 tisc zamstnanc VaV tohoto sektoru. Mezinrodn srovnn Mezi sledovanmi stty tvoili v roce 2009 zamstnanci VaV vldnho sektoru nejvy podl na vech zamstnancch ve VaV v Bulharsku, kde bylo jejich zastoupen vy ne 50 %. Vysok hodnoty dosahovalo i Rusko a Rumunsko, ale zde ji nebyl podl tak vznamn, pohyboval se tsn nad hranic 30 %. Obecn vak lze konstatovat, e v postkomunistickch sttech je stle vysok zastoupen zamstnanch ve VaV vldnho sektoru na celkovm potu zamstnanch ve VaV. V prmru Evropsk unie je mezi zamstnanci VaV 14 % tch, kte pracuj ve vldnm sektoru. Velmi mal zastoupen vldnho sektoru na zamstnanch ve VaV zaznamenvme u Rakouska (5 %), Dnska (4 %), vdska (4 %) a vcarska, kde je mezi zamstnanci VaV pouze 1 % zamstnanc z vldnho sektoru. Mezi lety 20002009 byl u sledovanch zem zaznamenn nejvy prmrn meziron nrst potu zamstnanch ve VaV vldnho sektoru ve panlsku (8,2%) a v Koreji (6,5 %). V R rostl bhem sledovanho obdob poet zamstnanc VaV ve vldnm sektoru meziron v prmru o 0,7 %, tzn. nepatrn pomaleji ne v rmci cel EU27, kde dosahoval tento ukazatel hodnoty 0,9 %. Velk st evropskch zem zaznamenvala naopak pokles. Nejrychleji bhem sledovanho obdob klesal poet zamstnanc VaV vldnho sektoru v Dnsku, meziron v prmru o 11,9 %.

57

Graf B.10: Zamstnan ve VaV vldnho sektoru (FTE), 2009

Zamstnan ve VaV vldnho sektoru (FTE) - % osob zamstnanch ve VaV celkem Vzkumn pracovnci ve vldnm sektoru (FTE) - % vzkumnch pracovnk celkem

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Maarsko Rumunsko Rusko Bulharsko

Slovensko

Nmecko

EU27

Nizozemsko

Portugalsko

* Francie, Kanada, Korea, vcarsko - 2008; ** ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Graf B.11: Prmrn meziron nrst potu zamstnanch ve VaV vldnho sektoru (FTE), 20002009 (%)
11,7% 3,5%

3,0%

2,7%

2,4%

2,2%

1,9%

1,6%

1,1%

8,2%

0,9%

0,7%

0,7%

0,2%

0,2%

6,5%

0,0%

-5,0%

-0,2%

-0,3%

-0,6%

-0,8%

-1,0%

-1,1%

-1,3%

-1,9%

-5,7% Litva

EU27

Maarsko

Nmecko

Rumunsko

Slovensko

Turecko

na

Itlie

vdsko*

Korea*

Kanada*

Lotysko

Polsko

Finsko

Rusko

Slovinsko

Nizozemsko

Pozn.: Prmrn meziron nrst potu zamstnanc je za R vypoten z potu zamstnanc ve fyzickch osobch (HC), z dvodu zmny metodiky vpotu FTE, kter prmrn meziron nrst potu zamstnanc vyjden z FTE vznamn nadhodnocuje. *Francie, Kanada, Korea 2000 - 2008; Norsko, vdsko 2001 - 2009
Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

B. 1.3 Zamstnan ve VaV vysokokolskho sektoru V roce 2010 pracovalo ve vysokokolskm VaV tm 28 tisc fyzickch osob (HC) a od roku 2001 dolo k vznamnmu nrstu potu fyzickch osob zamstnanch ve vysokokolskm VaV o vce jak 10 tisc osob. Po pepoten vysokokolskch zamstnanc VaV na pln pracovn vazek se jejich poet zmen na polovinu. V porovnn s ostatnmi sektory provdn VaV je toti vysokokolsk sektor specifick vysokm potem osob zamstnanch na dohodu o proveden prce i pracovn innosti. Jedn se ve velk me o vdeckopedagogick pracovnky, kte se krom vzkumu vnuj tak pedagogick innosti. V roce 2010 bylo ve vysokokolskm vzkumu zamstnno 14 tisc pepotench osob (FTE). A na vech zamstnancch tohoto sektoru tak zamstnan ve VaV tvoili podl 40 %. Jak bylo zmnno ve, je podl mu a en mezi zamstnanci vldnho VaV tm vyrovnn, ani ve vysokokolskm VaV nen zastoupen en zanedbateln, v roce 2010 zaujmaly eny mezi zamstnanci vysokokolskho vzkumu 39 %. Vysokokolsk sektor je sektorem, ve kterm mezi zamstnanci VaV zaujmaj vzkumn pracovnci nejvy podl, v roce 2010 se jednalo o 72 %, tzn. vce jak 10 tisc pepoetnch osob. Jako technick pracovnk bylo klasifikovno cca 3 tisce zamstnanc VaV (21 %) a do kategorie ostatn spadalo v tomto roce tm 1 000 pepotench osob (7 %). V prbhu let se rozloen zamstnanc VaV do jednotlivch kategori zamstnn ve vysokokolskm sektoru nijak vrazn nemn.

58

Portugalsko

Francie*

panlsko

Japonsko

Bulharsko

Estonsko

Norsko*

Dnsko

Belgie

Irsko

UK

-11,9%

-3,0%

-3,8%

vcarsko*

Lotysko

Kanada*

vdsko

Turecko

Itlie

na

Litva

ecko**

Korea*

Polsko

Finsko

UK

Slovinsko

Francie*

panlsko

Estonsko

Japonsko

Rakousko

Dnsko

Norsko

Belgie

Irsko

Zatmco ve vldnm sektoru se vce ne polovina zamstnanc VaV vnuje vzkumu v oblasti prodnch vd, ve vysokokolskm vzkumu a vvoji jsou zamstnanci vce rovnomrnji rozmstni mezi vechny obory. Prodn vdy zde dokonce, prv oproti vldnmu sektoru, nedominuj. Ve vysokokolskm vzkumu je nejvce osob zamstnno v technickch vdch, a to cca 5 tisc pepotench osob (36 % zamstnanc vysokokolskho VaV), v prodnch vdch pracovalo cca 2,4 tisc osob (17 %) a shodn zastoupen mly i vdy lkask. V humanitnch vdch pracovalo 1,7 tisc zamstnanc vysokokolskho VaV, ve vdch socilnch cca 1,4 tisc osob a ve vdch zemdlskch se jednalo o necelch 900 pepotench osob.

Graf B.12: Zamstnan ve VaV vysokokolskho sektoru

tis. fyzickch osob (HC) tis. pepotench osob (FTE) 38% 32% 24,0 17,4 17,6 17,9 19,7 10,8 12,8 12,5 13,1 13,6 14,1 24,6 26,2 26,4 27,2 27,8 FTE - % zamstnanch vysokokolskho sektoru R 38% 38% 40%

36%

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

V roce 2010 mlo 86 % zamstnanc VaV ve vysokokolskm sektoru nkterou z forem vysokokolskho vzdln, piem doktorskm vzdlnm disponovala vce jak polovina (51 %) zamstnanch ve VaV a vzdln vysokokolsk (bakalsk i magistersk) pak mlo ukoneno 35 % tchto zamstnanc.

Graf B.13: Struktura zamstnanch ve VaV vysokokolskho sektoru (FTE) podle druhu zamstnn podle vdnch oblast podle vzdln
7% 23% 7% 21% ostatn 8% 16% 8% technit pracovnci 19% 12% 10% 8% 17% Humanitn Sociln Zemdlsk Lkask Technick 17% 2010 Prodn 2005 2010 47% 51% 35% 35% vysokokolsk 18% 14% ostatn vzdln

70%

72%

35% vzkumn pracovnci 14% 2005

36%

doktorsk

2005

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Mezinrodn srovnn Zamstnanci ve vysokokolskm VaV zaujmali mezi vemi zamstnanci VaV nejvy podly v Litv, Lotysku a na Slovensku, kde se tento podl pohyboval okolo 60 %. V prmru cel EU27 pracovalo ve vysokokolskm sektoru 34 % zamstnanc VaV a nejmen zastoupen mli zamstnanci VaV vysokokolskho sektoru ve Slovinsku (19 %), Rusku (13 %) a n (12 %).

59

Graf B.14: Zamstnan ve VaV vysokokolskho sektoru (FTE), 2009

Zamstnan ve VaV vysokokolskho sektoru (FTE) - % osob zamstnanch ve VaV celkem 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Slovensko Litva Lotysko Polsko Vzkumn pracovnci ve vysokokolskm sektoru (FTE) - % vzkumnch pracovnk celkem

vcarsko*

Rumunsko

Maarsko

Nmecko

EU27

vdsko

Turecko

Itlie

ecko**

Dnsko

Norsko

Portugalsko

Nizozemsko

Kanada*

Korea*

Finsko

panlsko

Bulharsko

* Francie, Kanada, Korea, vcarsko - 2008; ** ecko - 2007 Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Ve vcarsku bylo v poslednm dostupnm roce mezi zamstnanci VaV 35 % zamstnanc vysokokolskho sektoru. Pokud se vak zamme na vzkumnky, zjistme, e v jejich ppad zaujm vysokokolsk sektor vraznj podl, a to konkrtn 57 %. Podobn situace je i v ppad vtiny sledovanch zem, tzn. mezi vzkumnky je vy zastoupen pracovnk z vysokokolskho sektoru ne mezi zamstnanci VaV. V prmru EU27 pracovalo mezi vzkumnmi pracovnky 42 % vzkumnk z vysokokolskho sektoru, v R inil tento podl 34 %. S vjimkou Japonska, Maarska a vdska poet zamstnanc VaV vysokokolskho sektoru ve vech sledovanch zemch mezi lety 20002009 meziron narstal. V prbhu sledovanch let byl zaznamenn nejvraznj prmrn meziron nrst potu zamstnanc VaV tohoto sektoru v Portugalsku (13,1 %), Irsku (12,7 %) a v Rumunsku (9,9 %). V cel Evropsk unii narstal ve vysokokolskm sektoru poet zamstnanc VaV v prmru o 3,5 % ron. V Polsku pak poet zamstnanc vysokokolskho VaV stagnoval.
Graf B.15: Prmrn meziron nrst zamstnanch ve VaV vysokokolskho sektoru (FTE), 20002009 (%)
13,1% 12,7%

9,9%

9,3%

8,9%

2,7%

6,6%

2,2%

6,3%

1,9%

1,7%

1,3%

5,7%

5,7%

5,7%

5,3%

1,3%

Rakousko

0,7%

5,1%

4,4%

4,1%

3,5%

3,4%

3,4%

0,7%

0,0%

Japonsko

-0,6%

Slovinsko

Estonsko

Francie*

-0,6% vdsko*

Rusko

Irsko

Belgie

Rumunsko

Slovensko

vcarsko*

Portugalsko

Nizozemsko

panlsko

Maarsko

Nmecko

EU27*

na

Litva

Itlie

Lotysko

Rusko

Dnsko

Korea*

Kanada*

Slovinsko

Francie*

Estonsko

Norsko*

Polsko

Finsko

Irsko

Belgie

Pozn.: Prmrn meziron nrst potu zamstnanc je za R vypoten z potu zamstnanc ve fyzickch osobch (HC), z dvodu zmny metodiky vpotu FTE, kter prmrn meziron nrst potu zamstnanc vyjden z FTE vznamn nadhodnocuje. * Francie, Kanada, Korea, vcarsko 2000 - 2008;EU27, Norsko, vdsko 2001 - 2009
Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

B. 1.4 Zamstnan ve VaV podnikatelskho sektoru V podnikatelskm sektoru pracovalo ve VaV v roce 2010 tm 36 tisc fyzickch osob (HC) a od roku 2001 se jejich poet zvil o 15 tisc osob. Po pepoten na pln pracovn vazek se jednalo o 27 tisc osob (FTE). Ve fyzickch osobch (HC) pipadalo v roce 2010 na 1 000 zamstnanch osob podnikatelskho sektoru 8,6 zamstnanc VaV. Ke zven potu zamstnanc VaV tohoto sektoru dolo nejen v ppad absolutnch sel, ale tak v slech relativnch. V roce 2001 bylo mezi 1 000 zamstnanmi podnikatelskho sektoru 5,3 osob zamstnanch ve VaV. Oproti vldnmu a vysokokolskmu sektoru, je zastoupen en 60

Bulharsko

Japonsko

-2,3%

na

UK

mezi zamstnanci podnikatelskho VaV velmi mal. V roce 2010 bylo mezi zamstnanci VaV v podnikatelskm sektoru pouhch 20 % en a takovto trend byl zaznamenvn i v minulosti. Z celkovho pepotenho potu zamstnanc VaV v podnikatelskm sektoru v roce 2010 bylo 47 % vzkumnch, 40 % technickch a 13 % ostatnch pracovnk. Ve srovnn s vldnm a vysokokolskm sektorem je v sektoru podnikatelskm zcela odlin struktura zamstnanc, kdy je zde oproti dvma zmiovanm veejnm sektorm men zastoupen vzkumnch a naopak vt technickch pracovnk. Zatmco ve vldnm sektoru mlo nkter ze stup vysokokolskho vzdln 70 % a ve vysokokolskm sektoru dokonce 86 % zamstnanc VaV, v sektoru podnikatelskm se takovmto vzdlnm me chlubit pouze 60 % zamstnanc VaV. Velmi nzk, oproti zmiovanm sektorm, je zde zastoupen osob s doktorskm vzdlnm, a to pouhch 7 %. Tm polovina zamstnanc VaV podnikatelskho sektoru pracovala v roce 2010 v podnicch s vce jak 250 zamstnanci, kde pracovalo tm 13 tisc pepotench osob a na vech zamstnancch sektoru se podlely 47 %. V podnicch s 50 a 249 zamstnanci bylo zamstnno 36 %, v podnicch s 10 a 49 zamstnanci 14 % a v podnicch nejmench s mn ne deseti zamstnanci pak pracovala zbyl 3 % zamstnanc podnikatelskho VaV.
Graf B.16: Zamstnan ve VaV podnikatelskho sektoru
tis. fyzickch osob (HC) tis. pepotench osob (FTE) HC - na 1 000 zamstnanch podnikatelskho sektoru R 8,6 35,6 25,9 27,0

7,0 5,3 5,7 6,2 26,6

6,7 27,3 21,8

7,3 29,7 23,7

7,7 31,8 25,2

7,8 32,7 26,1

8,0 33,5

20,6

22,4

24,1

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Nejvce zamstnanc VaV podnikatelskho sektoru pracuje v domcch soukromch podnicch. V roce 2010 bylo takovch osob vce ne 13,4 tisc a na vech pepotench zamstnancch VaV podnikatelskho sektoru tvoily 50 %. V zahraninch afilacch v tomto roce pracovalo vce ne 11,5 tisc zamstnanc VaV (43 %) a zbyl 2 tisce zamstnanc byly zamstnny v domcch veejnch podnicch. Oproti roku 2005 vak dolo ke zmnm ve struktue, v tomto roce pracovalo 57 % v domcch soukromch a 34 % zamstnanc podnikatelskho VaV v zahraninch afilacch.
Graf B.17: Struktura zamstnanch ve VaV podnikatelskho sektoru (FTE) podle velikosti podniku (potu zamstnanc)
0-9 2010 2005 14% 12% 10-49 36% 32% 50-249 250 + 47% 53% domc veejn 2010 2005 8% 8%

podle subsektoru
domc soukrom 49% 58% zahranin afilace 43% 34%

Zdroj: S 2011, Ron statistick eten vzkumu a vvoje VTR 5-01

Z hlediska ekonomickch innost byla nejvt st zamstnanc VaV v roce 2010 zamstnna ve zpracovatelskm prmyslu (15 tisc, tj. 42 %), a to pedevm v automobilovm (3,1 tisc, 9 % zamstnanc VaV) v podnikatelskm sektoru) a ve strojrenskm prmyslu (2,5 tisc, 7 % zamstnanc VaV v podnikatelskm sektoru). Ve vzkumu a vvoji slueb bylo zamstnno tm 12 tisc osob, z nich 4,6 tisc pracovalo v odvtv vzkum a vvoj.

61

Mezinrodn srovnn Zamstnan ve vzkumu a vvoji podnikatelskho sektoru se v roce 2009 na vech zamstnancch VaV podleli nejvt mrou ve vdsku, n a Koreji, kde jejich podl pesahoval 70 %. V R bylo zastoupen podnikatelskho sektoru na vech zamstnancch VaV tm shodn jako tomu bylo v Norsku i prmru EU27, ze vech zamstnanc VaV pracovalo v tomto sektoru cca 51 % osob. Velmi mal podl m podnikatelsk sektor na zamstnanch ve VaV v Lotysku, na Slovensku, v Polsku, Bulharsku a Litv, kde jeho zastoupen nedosahuje ani 20 %. Poet zamstnanch ve VaV podnikatelskho sektoru narstal nejstrmji v Estonsku a Portugalsku, kde se prmrn meziron nrst jejich potu mezi lety 2000 a 2009 pohyboval okolo 18 %. Za vrazn lze tak oznait tento nrst v ppad ny, Litvy a Koreji. V rmci cel EU27 se poet zamstnanch ve VaV podnikatelskho sektoru ve stejnm obdob meziron zvyoval v prmru o 2,1 %. Naopak pokles potu zamstnanc podnikatelskho VaV zaznamenalo Lotysko, Rusko, Polsko, Slovensko a Rumunsko.
Graf B.18: Zamstnan ve VaV podnikatelskho sektoru (FTE), 2009
Zamstnan ve VaV podnikatelskho sektoru (FTE) - % osob zamstnanch ve VaV celkem Vzkumn pracovnci v podnikatelskm sektoru (FTE) - % vzkumnch pracovnk celkem 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% vcarsko* Maarsko Nmecko Rumunsko Slovensko -7,3% Slovensko Turecko na Itlie vdsko EU27 Kanada* ecko** Korea* Rusko Dnsko Nizozemsko Japonsko Slovinsko Estonsko Portugalsko panlsko Rakousko Lotysko Francie* Norsko Polsko Finsko Belgie Bulharsko Irsko Litva Rumunsko -7,9% R UK 1,2%

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

Graf B.19: Prmrn meziron nrst zamstnanch ve VaV podnikatelskho sektoru (FTE), 20002009 (%)
22,9%

18,5%

17,0%

14,7%

5,7%

5,6%

5,4%

5,4%

5,1%

11,6%

11,5%

5,0%

3,6%

2,8%

2,6%

2,1%

2,1%

1,2%

8,2%

8,0%

1,0%

0,7%

0,6%

0,4%

0,0% -1,3% Lotysko -3,1%

Polsko -3,3%

Maarsko

vcarsko*

Nmecko

vdsko*

Turecko*

Dnsko

Korea*

Kanada*

Pozn.: Prmrn meziron nrst potu zamstnanc je za R vypoten z potu zamstnanc ve fyzickch osobch (HC), z dvodu zmny metodiky vpotu FTE, kter prmrn meziron nrst potu zamstnanc vyjden z FTE vznamn nadhodnocuje. * Francie, Kanada, Korea, ecko, vcarsko 2000 - 2008;EU27, Norsko, vdsko 2001 - 2009
Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011

62

Nizozemsko

Estonsko

Francie*

ecko*

Finsko

Slovinsko

Portugalsko

panlsko

Bulharsko

Japonsko

Norsko*

Rusko -3,5%

na

Litva

Itlie

EU27

Irsko

UK

Belgie

B. 2 Vysokokolsk vzdln
Jak bylo uvedeno v pedchozch kapitolch, mezi zamstnanci vzkumu a vvoje pracuje 69 % osob s vysokokolskm vzdlnm a mezi vzkumnmi pracovnky nalzme takto vzdlanch osob dokonce 90 %. Nelze samozejm pedpokldat, e vechny osoby majc vysokokolsk vzdln ve vzkumu a vvoji pracuj nebo nkdy pracovat budou, ale pedstavuj pro tuto oblast potenciln zdroje a zsadn se podlej na tvorb novch znalost a technologi. Tato kapitola se bude vnovat jak ji stvajcmu potu osob s ukonenm vysokokolskm vzdlnm, tak tak studentm a absolventm tohoto stupn studia. Podrobnji se pak zam na prodn a technick vdy, kter lze povaovat za klov obory pro vzkum a vvoj, co dokazuje i fakt, e v roce 2010 pracovalo v tchto vdnch oblastech 75 % zamstnanc vzkumu a vvoje. B. 2.1 Osoby s ukonenm vysokokolskm vzdlnm Poet osob s ukonenm vysokokolskm vzdlnm se rok od roku zvyuje. V roce 2010 bylo v populaci osob starch 25 let v R tm 1 milin 111 tisc takto vzdlanch osob, co inilo 14,4 % populace tohoto vku (tato vkov kategorie byla zvolena z toho dvodu, e se jedn o osoby, u nich se pedpokld ji ukonen studium). Na potku sledovanho obdob, v roce 2000, mlo vysokokolsk vzdln ukoneno piblin 714 tisc osob, kter tvoily 10 % populace. Mezi vysokokolsky vzdlanmi osobami pevaovali v roce 2005 mui nad enami vraznji, ne jak je tomu nyn. V roce 2000 byl pomr mu a en 59 % ku 41 %, v roce 2010 se pomr obou pohlav ji vce vyrovnal, kdy na 100 osob s vysokokolskm vzdlnm pipadalo 54 mu a 46 en.
Graf B.20: Osoby s ukonenm vysokokolskm vzdlnm ve vku 25 a vce let
tis. fyzickch osob podl na populaci 25 + 13,5% 14,4%

10,2%

10,2%

10,5%

10,9%

11,0%

11,4%

11,8%

11,8%

12,4%

2000

714

2001

722

2002

752

2003

787

2004

802

2005

842

2006

877

2007

887

2008

2009

1 035

944

2010

Zdroj: S 2011, Vbrov eten pracovnch sil

Mezi vysokokolsky vzdlanou populac pevauj dlouhodob osoby se vzdlnm v magisterskm studijnm programu. V roce 2010 bylo takovchto osob 86 %, osob se vzdlnm bakalskm 11 % a zbyl 3 % vysokokolsky vzdlan populace byla vybavena titulem doktorskm. V prbhu let dochzelo k posunu ve struktue tercirn vzdlanch osob podle stupn studia ve prospch bakalskho stupn. Tento posun je zpsoben zmnou sloen nabzench studijnch program, kdy jet ped deseti lety bylo mon studovat bakalsk studijn program jen vjimen a vysokokolsk studium bylo mon v pevn ptiletm magisterskm programu. V populaci s vysokokolskm vzdlnm maj nejvy zastoupen osoby se vzdlnm v oborech sociln vdy, obchod a prvo a technick vdy, vroba a stavebnictv (shodn po 25 %), pedagogick vzdln m 17 % vysokokolsky vzdlanch osob a 8 % je vzdlno ve vdch prodnch.
Graf B.21: Osoby s vysokokolskm vzdlnm podle studijnho programu
bakalsk 2010 11% magistersk 86% doktorsk 3%

2005

4%

91%

Zdroj: S 2011, Vbrov eten pracovnch sil

63

1 111 5%

Nejvy zastoupen vysokokolsky vzdlanch osob bylo v roce 2010 v populaci ve vku 2534 let, kde takto vzdlan osoby tvoily 20 % a oproti roku 2005 tak byl zaznamenn nrst o 7 procentnch bod. K nrstu podlu vysokokolsky vzdlanch osob v populaci dolo i v ppad ostatnch vkovch skupin. Mezi osobami ve vku 3554 let zaujmali v roce 2010 vysokokolsky vzdlan cca 15 %, u osob v postproduktivnm vku 10 %.
Graf B.22: Osoby s vysokokolskm vzdlnm podle vku, (% osob v dan vkov skupin)
20% 15% 13% 14% 12% 10% 15% 11% 9% 7%
2005 2010

25-34

35-44

45-54

55-64

65+

Zdroj: S 2011, Vbrov eten pracovnch sil

Mezinrodn srovnn esk republika se zastoupenm osob s tercirnm vzdlnm v populaci dlouhodob nachz hluboko pod evropskm prmrem. V roce 2009 bylo v populaci R 15,5 % osob s ukonenm tercirnm vzdlnm, piem prmr EU27 inil ve stejnm roce 25 % a nejvych podl pak bylo dosaeno ve Finsku, Norsku a Estonsku, kde bylo v populaci zastoupeno vce jak 35 % osob s ukonenm tercirnm vzdlnm. Od roku 2000 dolo ve vech sledovanch zemch k nrstu tohoto podlu. Nejvraznj byl mezi sledovanmi zemmi zaznamenn nrst v ppad Irska, kde podl tercirn vzdlanch osob v populaci vzrostl tm o 14 procentnch bod. esk republika se sice nachz mezi zemmi s nejnim zastoupenm tercirn vzdlanch osob v populaci, pokud se vak zamme na osoby majc minimln stedokolsk vzdln, je situace zcela odlin. V roce 2009 mlo v R alespo stedn vzdln 91 % osob. Stejnho podlu bylo dosaeno tak v Litv a na Slovensku. V prmru EU27 doshlo na alespo stedokolsk vzdln 72 % populace. Nejni podly pak zaujmaj osoby s alespo stednm vzdlnm ve panlsku (52 %), Itlii (54 %), Portugalsku (30 %) a Turecku (28 %), piem posledn ti jmenovan stty maj i velmi mal zastoupen osob s dosaenm tercirnm vzdlnm (mn ne 15 %).
Graf B.23: Osoby s ukonenm tercirnm vzdlnm ve vku 25 64 let (% populace 25 64 let)
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Maarsko Nmecko Slovensko Rumunsko vdsko Nizozemsko Estonsko Lotysko Slovinsko Portugalsko panlsko Bulharsko vcarsko Rakousko Turecko Litva EU27 ecko Dnsko Polsko Finsko Norsko Francie Irsko Belgie Itlie R UK 2009 2000

Zdroj: Eurostat 2011

64

B. 2.2 Studenti a absolventi vysokokolskho studia V poslednch deseti letech se poet student vysokch kol (bakalsk, magistersk a doktorsk studium) v R neustle zvyoval, kdy od roku 2001 dolo k tm zdvojnsoben jejich potu na bezmla 400 tisc student v roce 2010. Za strm lze oznait nejen nrst absolutnch hodnot, ale tak pomrovho ukazatele, kterm je zastoupen student vysokokolskho studia v populaci osob ve vku 2029 let. Zatmco v roce 2001 studovalo v mlad populaci vysokou kolu 12 % osob, v roce 2010 se v tto skupin osob vyskytovalo ji vce jak 27 % vysokokolk. Vraznji ne poet student celkem rostl poet studujcch en. Tch bylo na potku sledovanho obdob, v roce 2001, 98 tisc a v roce 2010 vce ne 221 tisc a na vech vysokokolskch studentech tak zaujmaly podl 56 %. Od roku 2001, kdy bylo mezi studenty 48 % en, se tak jejich zastoupen mezi studenty vysokch kol vrazn zvilo. Zatmco se poet student vysokch kol mezi lety 20012010 tm zdvojnsobil, v ppad absolvent se jejich poet ve stejnm obdob zvil tm tikrt. V roce 2001 absolvovalo vysokou kolu v R vce ne 30 tisc student a v roce 2010 jich bylo ji tm 88 tisc. Tento vrazn nrst potu absolvent me bt do jist mry zpsoben tm, e od roku 2001 se magistersk stupe vzdlvn rozdlil na stupn dva a velk st absolvent bakalskho stupn dle pokrauje studiem v navazujcm magisterskm programu. Zastoupen en mezi absolventy vysokch kol je po cel sledovan obdob vce ne 50 %, s tm, e v roce 2001 tvoily eny 51 % vech absolvent a o 9 let pozdji, v roce 2010, ji 60 %. Z faktu, e je dlouhodob vy zastoupen en mezi absolventy vysokch kol ne mezi studenty, by se dala usuzovat jejich vy spnost pi dokonovn vysokokolskho studia.
Graf B.24: Studenti a absolventi vysokch kol v R
studenti V absolventi V studenti - % populace 20 - 29 let 25% 26% 27%

23% 21% 13% 220 249 16% 18% 316 300 344 065

12% 203 506

30 095 2001

31 240 2002

32 977 2003

243 797

38 406 2004

264 878

44 342 2005

289 551

53 467 2006

63 800 2007

73 242 2008

368 107

81 732 2009

388 992

15%

87 941 2010

Zdroj: stav pro informace ve vzdlvn 2011

V roce 2001 byla striktn zavedena tstupov struktura vysokokolskho studia, kdy se dve charakteristick 4-6let studium na vysokch kolch transformovalo do obvykle tletch bakalskch studijnch program a do program magisterskch. Magistersk studijn programy jsou dvojho typu, a to navazujc magistersk, kter umouje pokraovat ve studiu absolventm bakalskho studia (obvykle dvoulet) a tzv. dlouh magistersk programy, u nich nebylo rozdlen na dva stupn mon (nap. studium medicny, veterinrnho lkastv i architektury). Zaveden tstupovho modelu studia velmi nzorn ukazuje nsledujc graf, ve kterm je zeteln vidt jak se zastoupen student v prbhu let pesouvalo z dlouhch magisterskch program do program bakalskch, potamo navazujcch magisterskch. V roce 2010 bylo mezi vysokokolskmi studenty 62 % tch, kte byli zapojeni do bakalskho programu, 22 % studujcch navazujc magistersk program a dlouhho magisterskho studijnho programu se astnilo pouhch 10 % student vysokch kol.
Graf B.25: Struktura student vysokch kol podle typu studijnho programu
bakalsk 2010 2008 2006 2004 2002 27% 46% 6% 62% 61% 57% 6% 59% 11% 40% navazujc magistersk magistersk doktorsk 22% 18% 25% 10% 14% 6% 7% 7% 8% 8%

Zdroj: stav pro informace ve vzdlvn 2011

65

396 307

Dlouhodob je mezi vysokokolskmi studenty nejvt zjem o obory spoleensk vdy, obchod a prvo, kter v roce 2010 studovalo vce jak 137 tisc osob a na celkovm potu student se podlely 34 %. Tento obor pat tak mezi ty, o kter se od roku 2001 zvil zjem nejvraznji. Oproti roku 2001 ho v souasn dob studuje o cca 160 % vce osob a podobn nrst zjmu byl zaznamenn tak v ppad slueb a prodnch vd. Naopak za zanedbatelnou zmnu potu student lze oznait nrst potu student technickch vd, kdy se poet student v prbhu sledovanho obdob zvil o pouhch 17 %. Ve vech letech se nejvce vysokokolskch student vzdlvalo v ji zmiovanch spoleenskch vdch, v roce 2001 vak tito studenti zaujmali na celku 26 %. Oproti tomu druh nejvce studovan obor, technick vdy, se na vech studentech podlel v roce 2001 24 % a v roce 2010 ji pouhmi 15 % (59 tisc). Mezi nejoblbenj obory student doktorskho stupn pat prodn vdy, matematika a informatika, kter v roce 2010 studovalo vce ne 7 tisc doktorand a dle technick vdy, vroba a stavebnictv s vce ne 5 tisci studenty. Mezi vysokokolskmi studenty nejoblbenj spoleensk vdy, obchod a prvo byly v ppad doktorand se 4,5 tisci studenty na tetm mst pomyslnho ebku. Mezinrodn srovnn Z dvodu dostupnosti jsou data za mezinrodn srovnn uvdna za studenty tercirnho stupn studia, tzn. nejen za studenty vysokokolsk, ale tak za studenty vych odbornch kol. Nejvyho zastoupen student tercirnho stupn na populaci 20-29 let dosahovalo v roce 2008 Finsko (49 %), ecko (46 %), Litva (41 %) nebo tak Slovinsko (40 %). esk republika se s hodnotou ukazatele 26 % nachzela hluboko pod prmrem EU27, kter inil 30 %. Obecn lze konstatovat, e mezi sledovanmi stty je vce student tercirnho studia v populaci en vku 20-29 let, ne v populaci takto starch mu, v Lotysku je mezi enami dokonce 48 % vysokokolskch studentek a mezi mui pouhch 26 % vysokokolskch student. Vjimky tvo pouze Nmecko a vcarsko, kde je zastoupen student tercirnho studia mezi enami i mui shodn, a tak Turecko s 26 % student mezi mui a pouhmi 18 % studentek mezi enami.
Graf B.26: Studenti tercirnho stupn studia, 2008 (% populace 2029 let)
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Maarsko Rumunsko Slovensko Nmecko 1,4% vdsko Lotysko Nizozemsko Estonsko Slovinsko Portugalsko panlsko Rakousko Bulharsko vcarsko Turecko 1,4% Slovinsko Nizozemsko 1,2% Litva Itlie EU27 ecko Dnsko Polsko Finsko Norsko Francie R UK Belgie Irsko 1,4% Litva Celkem mui eny

Zdroj: Eurostat 2011

Studenti doktorskho studia tvoili v R v roce 2008 na vech studentech tercirnho studia 6,2 % a s touto hodnotou se tak R adila na prvn msta mezi sledovanmi stty. Vych hodnot tohoto podlu dosahuje pouze vcarsko a Finsko. Naopak mal podl na studentech tercirnho studia zaujmaj studenti doktorskho stupn v Litv, Turecku, Nizozemsku a Slovinsku, zde podl nedosahuje ani 1,5 %.
Graf B.27: Studenti doktorskho studijnho programu, 2008 (% vech student tercirnho studia)
8,1%

7,0%

6,2%

6,1%

2,0%

1,9%

1,7%

1,6%

1,6%

4,9%

4,7%

4,2%

3,8%

3,5%

3,5%

3,4%

3,4%

3,2%

2,9%

2,7%

2,6%

2,5%

2,4%

Slovensko

Rumunsko

Maarsko

1,5%

vdsko

Estonsko

Portugalsko

panlsko

Rakousko

Japonsko

Zdroj: Eurostat 2011

vcarsko

66

Bulharsko

Lotysko

Turecko

ecko

Itlie

Dnsko

Francie

Norsko

Polsko

UK

Finsko

US

Belgie

Irsko

B. 2.3 Studenti a absolventi vysokokolskho studia v oborech prodnch a technickch vd Za neju zklad pi men lidskch zdroj jsou povaovny vysokokolsky vzdlan osoby v oborech prodnch a technickch vd, a proto je nutn se detailnji zamit na studenty prv tchto obor. V roce 2010 studovalo v R vysokou kolu v oborech technickch a prodnch vd cca 109 tisc student. Od roku 2001, kdy tyto obory studovalo 71 tisc vysokokolskch student, zaznamenvme plynul nrst jejich potu. Podstatn rychlej tempo rstu vak po cel sledovan obdob vykazovaly vdy prodn. Poet student technickch vd lze v poslednch letech oznait spe za stagnaci. Od roku 2001, kdy studovalo prodn vdy 21 tisc student, se do souasnosti jejich poet zvil o 135 % na tm 50 tisc. Oproti tomu se poet student technickch vd bhem stejnho obdob zvil o pouhch 17 % z cca 50 tisc v roce 2001 na 59 tisc roku 2010.
Graf B.28: Studenti vysokch kol v oborech prodnch a technickch vd
technick vdy prodn vdy - % vech student vysokch kol prodn vdy technick vdy - % vech student vysokch kol 25% 20% 15% 60 128 38 630 2006 60 536 41 769 2007 59 777 44 502 2008 59 935 59 449 10% 5% 31 709 2004 35 350 2005 47 401 2009 49 688 0% 2001 2002 2003 2010
Zdroj: stav pro informace ve vzdlvn 2011

50 516 21 127

52 348 23 909

55 449 28 037

55 948

57 981

V roce 2010 studovalo vysokou kolu v oborech prodn vdy, matematika a informatika vce ne 49 tisc student, mezi ktermi pevaovali mui podlem 64 %. Tyto obory studovalo v roce 2010 tak 12 % cizinc. Mezi vysokokolskmi studenty obor prodn vdy, matematika a informatika je dlouhodob nejvt zjem o informatiku, kterou v roce 2010 studovalo 45 % student prodnch vd. Vdy o neiv prod studovalo 26 % a o iv 21 % vech student prodnch vd. Naopak mezi obory prodnch vd, o kter je mezi vysokokolskmi studenty nejmen zjem pat matematika a statistika s podlem 9 %. Technick vdy na vysok kole studovalo v roce 2010 vce ne 59 tisc osob, mezi ktermi vrazn pevaovali mui, kterch bylo 75 %. Cizinci na studentech technickch obor zaujmali podl 7 %. Mezi vysokokolskmi studenty obor technick vdy, vroba a stavebnictv je dlouhodob nejvt zjem o techniku, kterou v roce 2010 studovalo 55 % student technickch vd, architekturu a stavebnictv studovalo 32 % student technickch vd a na vrobu a zpracovn jich zbylo 13 %. V roce 2010 studovalo doktorsk stupe vzdlvn v oborech prodnch a technickch vd vce ne 12 tisc osob a na vech studentech doktorskho stupn se podlely 48 %. Od roku 2001 se zastoupen student tchto dvou obor na vech studentech doktorskch program snilo o 2 procentn body. eny se na studentech doktorskho stupn prodnch vd podlely 42 % a v doktorskm stupni vd technickch zaujmaly 23 %. V ppad doktorskch program prodnch vd je tedy vy zastoupen en ne jak je tomu u vech studijnch program tohoto oboru, viz. ve.
Graf B.29: Studenti doktorskho studijnho programu v oborech prodnch a technickch vd
technick vdy prodn vdy - % vech student doktorskho stupn prodn vdy technick vdy - % vech student doktorskho stupn 30% 25% 20% 5 946 5 522 2004 5 910 5 719 2005 5 957 6 019 5 434 5 376 5 287 15% 10% 6 543 2008 6 830 2009 7 153 2010 5% 0% 2001 2002 2003 2006 2007
Zdroj: stav pro informace ve vzdlvn 2011

4 629 3 644

5 116 4 276

5 834 4 969

6 022

6 059

67

Mezinrodn srovnn Ve Finsku studovalo v roce 2008 tercirn stupe vzdlvn v oborech prodnch a technickch vd 18 % osob z populace 2029 let, m Finsko dosahovalo ve srovnn s ostatnmi sledovanmi stty nejvy hodnoty tohoto ukazatele. Relativn vysokho zastoupen v populaci 2029 let zaujmali studenti tchto obor tak v ecku (14 %), Litv (10 %) a Slovinsku (10 %). V prmru EU27 studovalo prodn a technick vdy 7 % osob z populace 2029 let. Jak ji bylo zmnno ve, je zastoupen student tercirnho studia vy mezi enami ne mezi mui. V ppad technickch a prodnch obor vak toto tvrzen neplat. Ve vech sledovanch zemch bylo vy zastoupen student tchto obor mezi mui ne mezi enami. Nejvznamnj byl rozdl mezi pohlavmi ve Finsku, kde v populaci mu studovalo prodn a technick vdy 26 % osob a v populaci en pouhch 9 %.
Graf B.30: Studenti tercirnho stupn studia v prodnch a technickch vdch, 2008 (% populace 2029 let)
30% Celkem 25% 20% 15% 10% 5% 0% Rumunsko Slovensko Maarsko Nmecko vdsko Turecko Litva EU27 Slovinsko Portugalsko Lotysko Finsko ecko Polsko Dnsko Nizozemsko panlsko Estonsko Francie Norsko Irsko panlsko vcarsko Rakousko Bulharsko Belgie Kypr R UK mui eny

Zdroj: Eurostat 2011

Mezi studenty doktorskch studijnch program zaujmali v roce 2008 studenti prodnch a technickch vd nejvy podl v R (50 %), Irsku (47 %) a tak v Belgii (46 %). Naopak mal zastoupen mly prodn a technick vdy mezi doktorskmi studenty Maarska (31 %), Lotyska (30 %) a panlska (21 %). V prmru cel EU27 studovalo doktorsk stupe studia v oborech prodnch a technickch vd 36 % student tohoto stupn. V porovnn s rokem 2000 dolo mezi sledovanmi stty k nejvraznjmu nrstu tohoto podlu v ppad Norska, kdy v tomto roce studovalo zmiovan obory 22 % doktorskch student a o sedm let pozdji ji 40 %. Naopak nejvt pokles tohoto ukazatele byl zaznamenn u ecka, a to z hodnoty 54 % v roce 2000 na 33 % v roce 2008.
Graf B.31: Studenti doktorskho studijnho programu v oborech prodnch a technickch vd, (% vech student doktorskho programu)
60% 2008 50% 40% 30% 20% 10% 0% Slovensko Litva Rumunsko Maarsko vdsko Turecko EU27* ecko Itlie* R UK US Slovinsko Portugalsko vcarsko Bulharsko Rakousko Japonsko Estonsko Lotysko Finsko Dnsko Francie Norsko Polsko Belgie Irsko 2000

Zdroj: Eurostat 2011

68

B. 3 Shrnut
Za nejdleitj skupinu zamstnanc ve VaV lze oznait vzkumn pracovnky, bez kterch by nov znalosti zajist nevznikaly. VaV innosti tchto pracovnk vak mus bt podporovny tak ze strany dalch zamstnanc, a ji ostatnch odbornk, i zamstnanc technickho zzem a administrativy i managementu. Vzkumn pracovnci maj ve VaV jednotlivch sektor rzn zastoupen. Nejmn je vzkumnk zamstnno mezi zamstnanci podnikatelskho VaV (47 %), ve VaV vldnho sektoru jich pracuje 57 % a v ppad vysokokolskho vzkumu jsou vzkumn pracovnci zcela dominantn skupinou zamstnanch (72 %). Akoliv celkov poet zamstnanc VaV v R plynule narstal po cel sledovan obdob, v ppad vzkumnch pracovnk dolo mezi lety 2008 a 2009 k poklesu jejich potu o vce ne tisc pepotench osob. Na tomto poklesu m hlavn podl podnikatelsk a vldn sektor. Vysokokolsk sektor je jedin, ve kterm mezi lety 2008 a 2009 vzrostl poet vzkumnk, a to o 400 osob. Do roku 2010 pak poet vzkumnch pracovnk opt vzrostl a to o 400 osob. Mezi zamstnanci VaV je vysok zastoupen osob s vysokokolskm vzdlnm, kdy pouze 31 % zamstnanch ve VaV m vzdln ni. Tento fakt je dn charakterem prac, kter s vzkumem zce souvis. V nejvt me jsou osoby s vysokokolskm vzdlnm zastoupeny ve vysokokolskm sektoru, co je samozejm dno hlavnmi funkcemi vysokch kol, ktermi jsou vzdlvn a vda. Rostouc vzdlanost populace a flexibilita kvalifikovanch pracovnch sil pozitivn psob na konkurenceschopnost esk ekonomiky. Zatmco vysokokolsky vzdlanch lidskch zdroj mme peci jen nepomrn mn ne v ostatnch vysplch zemch, kde se hodnoty bn pohybuj mezi 30-40 %, ukazatel podlu osob s ukonenm stedokolskm vzdlnm ad R na pedn msto v mezinrodnch statistikch. V R je dlouhodob stedokolsky vzdlno vce ne 90 % populace ve vku 25-64 let. Se vzrstajcm potem student vysokch kol v R vak lze pedpokldat i celkov nrst osob v tercirn vzdlan populaci, je ale otzkou, jak kvalitnho vzdln se souasnm studentm dostv a zda by neml bt kladen vce draz na kvalitu pijmanch student ne na jejich mnostv. Pro rozvoj vdy je tak velmi podstatn jak obory jsou vysokokolskmi studenty studovny. Obory s technickm, prodovdnm a tak lkaskm zamenm jsou povaovny za zklad pro vznik novch znalost a vsledk VaV. V prbhu let sice narst absolutn poet student vysokch kol, dochz ale ke zmnm ve struktue jimi studovanch obor. Mlad lid se odklnj od studia technickch obor a ani v ppad studia prodnch a lkaskch vd nen nrst jejich potu nijak vznamn. Velk zjem ze strany student je oproti tomu v poslednch letech zaznamenn o studium spoleenskch vd, obchodu a prva a humanitnch vd. Tyto zmny v oblib jednotlivch obor jsou ji tak patrn na struktue populace s tercirnm vzdlnm podle obor, kdy mezi lety 2000 a 2010 pokleslo zastoupen osob vzdlanch v oborech technickch vd v tercirn vzdlan populaci o 6 procentnch bod a naopak vzrostlo zastoupen vzdlanch ve spoleenskch vdch.

69

C Vsledky vzkumu a vvoje

Tato kapitola obsahuje souhrny vsledk vytvoench v eskm IS VaVaI. Zdroj vchozch dat tvo jeho st, a to Rejstk informac o vsledcch. RIV shromauje informace o vsledcch projekt vzkumu a vvoje a vzkumnch zmr podporovanch z veejnch prostedk. Rejstk obsahuje zejmna daje urujc vsledek a projekt, jeho eenm vsledek vznikl nebo zdroj prostedk, ze kterch byl podporovn, pjemce, autory vsledku, druh vsledku, nzev vsledku a jeho popis, rok uplatnn vsledku a stupe 24 dvrnosti daj. IS VaVaI je provozovn Radou pro vzkum, vvoj a inovace . Pehledy vsledk VaV jsou tdny podle ady hledisek: obor, druh vsledk a typu tvrc a poskytovatel finann podpory. Souasn jsou uvdny asov ady indikujc dynamiku v irch oborech VaV. K posouzen celkov vhy a struktury eskho VaV ve svtovm mtku jsou pouity daje Thomson Reuters Web of Science (WoS databze Science Citation Index, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index), kter nyn zahrnuj vce ne 10 tisc titul periodik. daje pro srovnn s jinmi zemmi byly zskny prostednictvm analytickho nstroje TR InCites. K popisu vsledk VaV podle oborov struktury eskho VaV je pouito oborov tdn TR Essential Science Indicators (ESI), kter definuje 22 obor VaV. Zdrojem dat a informac o patentov aktivit je ad prmyslovho vlastnictv R, kter zajiuje patentovou ochranu na zem R. esk statistick ad pak ve spoluprci s PV R publikuje podrobn patentov statistick daje v rznch tdnch, a to podle Patentovho manulu (OECD, Pa 2009). Data pouit pro mezinrodn srovnn pochzej z datovch zdroj Eurostatu a OECD. Podrobn informace (data, definice, metodologie) jsou k dispozici na strnkch S http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika. daje o poskytnutch a nabytch licencch sleduje S od roku 2004 prostednictvm ronho eten o licencch (LIC 5-01). Clem tohoto eten je zjitn potu licennch smluv na poskytnut nebo nabyt prva pro nkterou z ochran prmyslovho vlastnictv platnch v R a hodnotu pijatch nebo zaplacench licennch poplatk za poskytnut nebo nabyt tohoto prva. Podrobn informace (data, definice, metodologii) lze nalzt na strnkch S http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/licence.

24

Zkonn rmec IS VaVaI je definovn zkonem . 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac z veejnch prostedk a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac), ve znn pozdjch pedpis a jeho provdcho pedpisu v podob nazen vldy . 397/2009 Sb., o informanm systmu vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac.

70

C. 1 Bibliometrick vsledky
C. 1.1 Podl R na svtov produkci publikanch vsledk VaV Poet publikac registrovanch v Thomson Reuters autor z R republiky vzrostl za poslednch 10 let, tj. mezi roky 1999 2009, na vce ne dvojnsobek (o 116 %). Tento dynamick nrst publikac autor z R se odrazil i ve zven procentulnho zastoupen R na celkov svtov produkci publikac. Zatmco v roce 1999 tvoili publikace autor z R 0,56 % celkov svtov produkce, do roku 2009 se tento podl zvil na 0,76 %. Ve srovnn s celkovm potem publikac produkovanch v zemch EU-15 je zven podlu R jet vraznj a in 0,8 procentnho bodu. Tento trend ukazuje, e eskmu vzkumu se da zvyovat svj vznam ve svtov produkci publikac.
Graf C.1: Celkov poty publikac autor z R v letech 1999 2009 a jejich podl na celkov svtov produkci.
0,77% 0,71% 0,63% 0,64% 0,66% 0,67% 0,68% 7 172 6 387 5 483 4 881 3 867 4 001 4 198 4 962 0,76% 7 785
25

0,61% 0,56% 0,58%

3 602

3 686

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Thomson Reuters Web of Science

Vedle podlu R na svtov produkci vdeckch vsledk je dleitm indiktorem kvality nrodnho vzkumu a vvoje vha publikovanch poznatk ve svtovm kontextu. Vhu a vznam publikovanch poznatk vystihuje poet odkaz na danou prci, tj. mra vyuit danch poznatk jinmi vzkumnky 26 a relevance ke svtovmu kontextu . Frekvence citovn zvis na citanch zvyklostech obor i na rychlosti publikace novch poznatk. Obecn, dynamicky se rozvjejc obory vykazuj vy citovanost. Celkov citovanosti oborov heterogennho souboru prac jsou proto konvoluc oborov struktury a oborov invariantn citovanosti. Oborov nezvislou citovanost lze odvodit normalizac potu citac na svtov 27 prmry v rmci jednotlivch obor . Normalizovan citovanost 100 % znamen, e vha citan odezvy je prv rovna svtovmu prmru. Hodnoty men ne 100 % indikuj podprmrn vznam ve svtovm kontextu, hodnoty vt ne 100 % svd o nadprmrn relevanci publikac v oboru. V grafu C.2. je uvedena asov ada oborov normalizovan (item oriented) citovanosti eskch prac mezi lty 1999 2009. Z asov ady jednoznan vyplv rst excelence eskho VaV jako celku. Po roce 2004 pekroila prmrn normalizovan citovanost svtov prmr. Hodnoty v letech 2007 a 2008 a pedevm extrmn nzk hodnota 77 % pro rok 2009 jsou dsledkem pli krtkho asu od publikovn prac. Pestoe normalizovan citovanosti jsou takto oitny od oborov specifickch citanch zvyklost, je nutno mt na zeteli, e samotn oborov pokryt odbornch publikac WoS databzemi nen rovnomrn. Zatmco prodovdn a biomedicnsk obory jsou pokryty z 80 100 %, pokryt inenrskch a aplikovanch fyzikln obor a matematiky je odhadovno na 60 80 %. A pouze mn ne jedna tetina publikac
25

Zznamy v databzch WoS Science Citation Index, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index s pznakem CU=CZECH REPUBLIC. Ve shod s metodikou bibliometrick sti Mezinrodnho auditu vzkumu vvoje a inovac v R a implementace jeho vsledk do strategickch dokument proveden konsorciem Technopolis (Bibliometric Analysis of the Czech Republic Research Output in an International Context -Institutional Analysis, Annex 8 to the Second Interim Report) jsou zapoteny pouze dokumenty typu Article, Letter, Note a Review. 26 E.Garfield, Citation Indexing. Its theory and application in science, technology, and humanities, Wiley New York 1979. 27 Normalizaci citanch hodnot lze provst jako podl sout citac a sout oborovch svtovch prmr pro dan ansmbl prac ( crown indiktor pouvan Centre for Science and Technology Studies, University Leiden) nebo jako prmr podlu citovanosti jednotlivch prac a odpovdajc oborov citovanosti (item oriented indiktor pouvan Karolinska Institutet, Sweden), vce na http://kib.ki.se/sites/kib.ki.se/files/Bibliometric_indicators_definitions_1.0.pdf.

71

v oblasti socilnch a humanitnch vd je zaznamenna v databzch Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index.
Graf C.2: Oborov normalizovan citovanost publikac eskch autor v letech 1999 2009
102% 86% 76% 91% 84% 84% 77% 92% 104% 93% 95%

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj:Thomson Reuters Web of Science

Z hlediska oborov struktury publikac (dle klasifikace ESI) dolo ve vtin obor v asovm seku 2004 2009 k rstu eskho podlu na svtov produkci. K tm dvojnsobnmu rstu eskho podlu pedevm v poslednch dvou letech dolo v oboru zemdlskch vd a ekonomie. Zemdlsk vdy dky tomuto skokovmu rstu nyn pat vedle matematiky, botaniky a zoologie a vdch o vesmru k oborm vykazujcm nejvy nrodn podl na svtov produkci. Naopak stagnace eskho podlu je patrn v oborech informatika, spoleensk vdy, neurovdy a psychiatrie/psychologie.
Graf C.3: Podl eskch publikac na svtov produkci v letech 2004 2009 podle obor
2004 1,4 2005 2006 2007 2008 2009

1,2

Podl na svtov produkci, %

0,8

0,6

0,4

0,2

0 Vdy o Zemi Klinick medicna Chemie Materilov vdy Farmakologie a toxikologie Zemdlsk vdy Molekulrn biologie a genetika Neurovdy a chovn Biologie a biochemie Multidisciplinrn obory Botanika a zoologie Ekonomie a obchod Psychiatrie/psychologie Spoleensk vdy ivotn prosted/ekologie Vdy o vesmru Informatika Imunologie Matematika Technick vdy Mikrobiologie Fyzika

Zdroj:Thomson Reuters Web of Science, InCites

Pi srovnn impaktu publikac autor z R v jednotlivch oborech, menho pomoc oborov normalizovan citovanosti eskch publikac z let 2004 2009 k roku 2010, zaznamenvaj dlouhodob nadprmrn rovn citovanosti obory jako klinick medicna, technick vdy, ivotn prosted/ekologie. K pozitivnmu vvoji v impaktu eskch publikac dochz zejmna v ekonomii, spoleenskch vdch, neurovdch a psychiatrii/psychologii, kter pat mezi obory s nejvraznji rostouc citovanost. V ppad ekonomie razantn rst citovanosti doprovz i vrazn rst potu publikac relativn vi svtu. Naopak v oborech jako informatika, technick vdy, a vdy o Zemi dochz po roce 2006 k systematickmu poklesu 72

citovanosti, v ppad informatiky je tento pokles navc spojen se stagnac podlu publikac na svtovm potu.
Graf C.4: Oborov normalizovan citovanost eskch publikac v letech 2004 2009 podle obor
2004 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Vdy o Zemi Klinick medicna Chemie Materilov vdy Farmakologie a toxikologie Zemdlsk vdy ivotn prosted/ekologie Neurovdy a chovn Biologie a biochemie Molekulrn biologie a genetika Multidisciplinrn obory Ekonomie a obchod Botanika a zoologie Psychiatrie/psychologie Spoleensk vdy Vdy o vesmru Informatika Imunologie Technick vdy Matematika Mikrobiologie Fyzika 2005 2006 2007 2008 2009

Pozn: citovanost v roce 2009 je zatena znanou statistickou nejistotou v dsledku krtkho asu od publikovn. Zdroj:Thomson Reuters Web of Science, InCites

Mezinrodn srovnn V mezinrodnm srovnn publikan aktivity, vztaen na poet obyvatel (graf C.5), dosahovala R v roce 2009 hodnot srovnatelnch s prmrem EU27, Itli a Portugalskem. Ve srovnn s novmi zemmi EU pedstihuje eskou republiku pouze Estonsko o piblin jednu desetinu a Slovinsko publikujc dvojnsobn vce. Nejvyho potu publikac na poet obyvatel dosahuje vcarsko, skandinvsk zem a Nizozemsko. V potu publikac, vztaench na poet FTE pracovnk ve VaV, je pozice R obdobn, avak mrn nad prmrem zem EU27. Tyto daje potvrzuj, e R nepat z hlediska potu publikac mezi evropsk ani svtov outsidery a vzhledem k velikosti sektoru VaV dosahuje relativnho potu publikac jako nap. Finsko i Spojen krlovstv. Jin situace je vak z pohledu mezinrodnho srovnn impaktu publikac autor z R. V relativnm potu citac (graf C.6), vztaench opt k potu obyvatel i k potu FTE pracovnk ve VaV, jsou rozdly mezi R a starmi lenskmi zemmi EU podstatn vraznj. V potu citac na obyvatele zaostvme piblin o jednu tetinu za evropskm prmrem a dosahujeme pouze polovinho potu ve srovnn se sousednm Nmeckem. Pestoe tedy v relativn produkci publikac dosahuje R evropskho prmru, vznam a vha eskch publikac men citan odezvou je ve srovnn se starmi lenskmi zemmi EU stle velmi nzk.

73

Graf C.5: Produkce publikac vybranch zem vztaen na poet obyvatel a poet pracovnk ve VaV* v roce 2009
Poet publikac na 1000 obyvatel Poet publikac na FTE pracovnka ve VaV vcarsko vdsko Dnsko Norsko Finsko Nizozem Austrlie Slovinsko Kanada Belgie Spojen Krlovstv Irsko Rakousko USA Nmecko Francie panlsko ecko Estonsko EU-27 Itlie esk republika Portugalsko Jin Korea Japonsko Lotysko Maarsko Slovensko Polsko Bulharsko Rumunsko Turecko Malta Rusko Litva Svt Brazlie na 0 0,25 0,28 0,55 0,56 0,87 0,91 1,11 0,68 0,67 0,51 0,63 0,42 0,52 1,09 1,01 0,96 0,94 0,92 0,86 0,86 0,87 0,84 0,83 0,60 0,81 0,92 0,87 0,84 0,68 0,59 1,14 1,10 1,42 2,11 2,03 1,91 1,87 1,83 1,76 1,65 1,65 1,56 1,50 1,38 1,36 2,82

Graf C.6: Srovnn vybranch zem podle relativn citovanosti publikac z roku 2007
Poet citac na 1000 obyvatel Poet citac na FTE pracovnka ve VaV vcarsko Dnsko vdsko Nizozem Finsko Norsko Spojen Krlovstv Belgie Kanada Austrlie Rakousko USA Irsko Nmecko Francie Slovinsko Itlie panlsko EU-27 ecko Estonsko esk republika Portugalsko Japonsko Maarsko Jin Korea Slovensko Polsko Lotysko Bulharsko Malta Svt Turecko Litva Rumunsko Rusko Brazlie na 3,01 3,46 3,64 3,55 5,43 5,31 6,97 7,32 7,67 9,54 9,26 9,20 9,02 8,81 7,60 5,49 7,14 7,13 5,75 6,27 4,43 5,38 3,66 4,74 2,62 4,51 4,77 4,40 2,46 4,13 2,67 3,84 2,95 3,63 1,85 3,13 2,07 3,05 1,99 2,81 1,87 2,63 2,54 2,32 2,11 1,67 0,84 1,51 1,12 0,96 0,86 0,91 0,71 0,78 1,25 0,75 0,63 1,34 0,46 0,15 0,44 0,86 0,43 0,27 0,38 0,23 0,64 0 5 10 15 20 25 10,40 13,85 13,43 11,75 10,87 20,41

0,79 0,71 0,62 0,50 0,59 0,60 0,58 0,52 0,54

0,51 0,38 0,32 0,24 0,30 0,50 0,29 0,60 0,29 0,49 0,21 0,13 0,20 0,06 0,18 0,17 0,09 0,27 0,5 1 1,5 2 2,5 3

Zdroj:Thomson Reuters InCites Pozn: FTE pracovnk ve VaV ve vldnm a vysokokolskm sektoru

Celkov lze na zklad mezinrodnho srovnn publikan aktivity konstatovat, e R si v kontextu svtovho vzkumu sv postaven postupn zlepuje. daje popsan v tto sti vak poskytuj pouze sten obrzek o tom, jak vsledky jsou v eskm vzkumu vytveny, v jakch oborech, jakmi institucemi, i zda a jak se tato struktura promuje v ase. Prv na tyto aspekty vsledk eskho vzkumu se zam nsledujc kapitoly. V prvn sti budou hodnoceny vsledky v databzi RIV, s drazem na publikan vstupy, v druh patentov pihlky PV, na zvr budou hlavn typy vsledk a jejich struktura srovnny se vstupy do VaV ve form finannch a lidskch zdroj hodnocench v pedchozch kapitolch.

74

C. 1.2 Pehled vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI Z tabulky C.1, kde jsou uvedeny poty zznam v RIV od roku 2005, je patrn, e hlavnm typem vsledku VaV jsou publikan vstupy. Ty tvo dlouhodob tm devt desetin celkovho potu zznam, s pevahou lnk v odbornch periodikch (kategorie J). Srovnme-li poty zznam v RIV a poty eskch impaktovanch publikac (TR WoS) je zejm, e se publikan strategie autor posunuje smrem k prezentaci vsledk v impaktovanch periodikch. Mezi roky 2005 a 2009 vzrostl podl lnk v impaktovanch titulech z 30 % na 37 %. Ke znanmu rstu publikanch vstup dolo ale tak u odborn knin produkce. Poty odbornch monografi (kategorie B) a pspvky do odbornch knih (kategorie C) vzrostly od roku 2005 o 76 % a 107 %. Jeliko kategorie B a C jsou vznamn publikan kanly v oboru spoleenskch vd, mohou tyto zmny indikovat dynamick rozvoj spoleenskovdn oblasti (oborov struktura zznam v RIV je podrobnji diskutovna ne). V aplikan oblasti vrazn vzrostly vechny kategorie vsledk s vjimkou kategorie Z, poloprovoz, oven technologie. Poty vsledk ve form udlench patent se od roku 2005 piblin ztrojnsobily, k explozivnmu rstu, ovem z niho zkladu, dolo v ostatnch kategorich aplikovanch vstup. K velkmu zlomu v potu registrovanch vsledk dolo typicky mezi roky 2007 a 2008, kdy ji byly anoncovan zmny v metodice vsledk vzkumu a vvoje pro rozdlovn sti institucionlnch rozpot 28 vzkumnch organizac . Nakolik tento zlomov rst aplikanch vsledk svd o skutenm rstu efektivity aplikovanho vzkumu a nakolik se jedn o elovou reakci subjekt na metodiku hodnocen VaV by mohla napovdt ex-post evaluace vyuit aplikanch vstup (aktivn licence, prodej know-how apod.), 29 kter vak chyb .
Tabulka C. 1: Poty vsledk VaVaI podle hlavnch druh databze RIV v letech 2005 2010
Druh vsledku Odborn monografie (B) Kapitola resp. kapitoly v odborn knize (C) lnek ve sbornku z akce (publikovan pednka proceeding) (D) lnek v odbornm periodiku (J) Publikan vstupy celkem (B + C + D + J) Patenty (P) Poloprovoz, oven technologie (uplatnn ve vrob atd.), odrda resp. plemeno (Z) Vsledky s prvn ochranou (uitn vzor, prmyslov vzor) (F) Technicky realizovan vsledky (prototyp, funkn vzorek) (G) Certifikovan metodiky, lebn postupy, pamtkov postupy, specializovan mapy s odbornm obsahem (N) Software (R) Aplikovan vstupy celkem (F + G + N + R) Audiovizuln tvorba, elektronick dokumenty (A) Uspodn (zorganizovn) vstavy (E) Poskytovatelem realizovan vsledky ( vsledky promtnut do prvnch pedpis a norem, do smrnic a pedpis nelegislatvn povahy zvaznch v rmci kompetence pslunho poskytovatele) (H) Uspodn (zorganizovn) konference (M) Ostatn vsledky, kter nelze zaadit do dnho z ve uvedench druh vsledku (O) Vzkumn zprva obsahujc utajovan informace (V) Uspodn (zorganizovn) workshopu (W) Ostatn vsledky celkem (A + E + H + M + O + V + W ) Celkov poet zznam v RIV 2005 977 2 198 16 603 16 328 36 106 49 504 20 297 30 18 364 1 724 64 9 355 2 240 0 288 4 680 41 703 2006 1 252 3 237 19 010 18 717 42 216 54 277 30 1 347 56 41 1 475 1 811 91 74 471 1 224 0 357 4 028 48 049 2007 1 526 3 546 21 922 21 335 48 329 60 311 49 2 154 108 79 2 389 1 073 98 24 566 1 604 3 437 3 805 54 894 2008 1 654 3 879 18 523 21 317 45 373 87 450 202 1 232 497 700 2 631 815 126 53 663 1 912 7 489 4 065 52 606 2009 1 499 4 620 15 762 20 883 42 764 137 587 342 1 405 822 1 075 3 643 581 160 78 482 2 518 3 374 4 196 51 327 2010 1 720 4 560 14 171 22 366 42 817 157 509 346 1 393 941 1 201 3 881 371 158 114 440 2 791 1 505 4 380 51 744

Poznmka: Typ vsledk prototyp, uplatnn metodika, funkn vzorek je v RIV do roku 2008 uveden jako kategorie S. V tabulce a nsledujcch pehledech je tato kategorie sjednocena se souasnou kategori G. Obdobn vsledky typu poloprovoz, oven technologie, odrda resp. plemeno oznaovan roku 2006 jako kategorie T jsou sjednocen se souasnou kategori Z. Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

28

Metodika hodnocen vsledk vzkumu a vvoje v roce 2009, ad vldy R .j. 08724/09-RVV (Metodika). Institucionln podpora (resp. jej st) byla sice poprv rozdlena podle dosaench vsledk a v roce 2010, zkladn zmny hodnocen vsledk byly ale znmy ji od roku 2006. 29 sten ji v tto analze nahrazuje analza licenc (viz kapitola C.2). Analza licenc se vak nebude explicitn zamovat na vsledky podpoen z veejnch zdroj.

75

C. 1.3 Oborov struktura vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI IS VaVaI dl vsledky do celkem 123 vdnch obor . Pro ely prezentace vsledk jsou tyto vdn obory 31 agregovny do deseti irch oborovch skupin v souladu s Metodikou hodnocen 2010 : spoleensk vdy, technick vdy, matematick a informatick vdy, fyzikln vdy, chemick vdy, vdy o Zemi, biologick vdy, zemdlsk vdy, lkask vdy a skupina humanitn a umleck obory. Nejvt poet vsledk vznik v technickch vdch a spoleenskch vdch (viz tabulka C.2), nejdynamitj jsou naopak matematick a informatick, lkask a humanitn a umleck obory. S vjimkou chemickch a zemdlskch vd vak poty vsledk ve vech oborech v letech 2005-2010 vzrostly. Pi posuzovn oborovch trend je vak dleit vzt v vahu i skutenost, e oborovou klasifikaci pi zaazovn vsledk do RIV provd subjektivn sami tvrci vsledk bez nsledn kontroly. Vsledky jednoho tvrce mohou bt tedy zaazeny i v rznch oborech, podle charakteru jednotlivch vstup.
Tabulka C. 2: Poty zznam (vsledk) v RIV v irch skupinch obor, 2005-2010
Skupina oboru spoleensk vdy technick vdy matematick a informatick vdy fyzikln vdy chemick vdy vdy o Zemi biologick vdy zemdlsk vdy lkask vdy humanitn a umleck obory Celkem 2005 7 227 9 905 2 373 3 067 3 304 2 415 2 889 2 942 3 447 4 135 41 703 2006 8 918 11 461 2 855 3 527 2 933 2 401 3 461 3 207 3 854 5 432 48 049 2007 11 040 12 803 3 195 3 729 3 178 2 666 3 279 3 558 5 392 6 055 54 894 2008 10 370 12 103 3 373 3 606 3 254 2 662 3 306 2 972 4 962 5 998 52 606 2009 10 111 11 545 3 311 3 459 2 914 2 788 3 291 2 623 4 778 6 508 51 327 2010 9 652 11 696 3 672 3 566 2 947 2 731 3 243 2 846 5 273 6 117 51 744 Index 2010/2005 1,34 1,18 1,55 1,16 0,89 1,13 1,12 0,97 1,53 1,48 1,24
30

Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

Ji bylo zmnno, e jednotliv obory se li charakterem svch hlavnch vsledk. Hodnocen oborov struktury vsledk VaV je proto dobr doplnit i o typologii vsledk prezentovanou v pedchoz sti. Spojen oborov struktury s typy vsledk je uvedeno v grafu C.3, podrobnji pro jednotliv roky v datov ploze. Z grafu lze v zsad identifikovat tyi hlavn skupiny obor. Hlavnmi vsledky pro vechny obory jsou publikan vstupy odborn lnky v periodikch (J) a lnky ve sborncch (D). Jejich podl a dominance se pro jednotliv obory ale li: Publikace v odbornch periodikch jsou jednoznan dominantn pro lkask a biologick obory. Pro fyzikln, chemick a zemdlsk vdy a vdy o Zemi jsou tyto publikace dominantn skupinou vsledk, publikace ve sborncch jsou ale jen o trochu mn vznamn. U vd o Zemi hraj vznamnj roli jet aplikan vsledky skupin F-R. Pro spoleensk, technick a matematick a informatick vdy jsou hlavn skupinou vsledk (stle) lnky ve sborncch (D), nsledovan lnky v odbornch periodikch (J). Vsledky spoleenskch vd dle dopluje vznamn skupina odbornch knih (B+C), u technickch vd to jsou logicky aplikan vsledky (F+G+N+R). Matematick a informatick vdy jsou navc jedinm oborem, kde poet pspvk na konferencch a v konferennch materilech od 2005 do souasnosti vzrostl. Nejvyrovnanj podl jednotlivch typ publikanch vsledk nalezneme u humanitnch obor, s mrnou dominanc vsledk v odbornch knihch. Rozdln struktura jednotlivch typ vsledk ukazuje na odlinosti v charakteru jednotlivch obor a potvrzuje tak omezen monosti celkovho a hrubho srovnvn, ani by bylo k tmto rozdlm pihldnuto. Zrove se tm potvrzuj i omezen monosti hodnocen prostednictvm databze TR WoS pro vechny obory vsledky pedevm humanitnch vd jsou smovan do jinch typ vsledk a srovnn tak nen pln vypovdajc.

30

viz http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=959 Metodika hodnocen vsledk vzkumnch organizac a hodnocen vsledk ukonench program (platn pro lta 2010 a 2011), str. 27, ad vldy R .j.:05440/10-RVV, http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=566918
31

76

Rozdln struktura jednotlivch typ vsledk podle obor tak zrove ukazuje obtnost vytvoen jednotn kvantitativn metodiky pro vechny obory souasn, ppadn srovnn, kter by vyuvalo pouze nkter typy hodnocen. Vsledky tto analzy jsou tedy, zjednoduen, i v souladu 32 s vsledky a doporuenmi Mezinrodnho auditu VaVaI v R . Krom tchto celkovch trend a odlinost mezi obory povaujeme za dleit poukzat na nkter dl vsledky analzy. Ty toti ukazuj, jak mohou bt obory a vsledky ovlivnny zmnami v systmu VaVaI. Jasnou kauzalitu zde nelze samozejm nalzt.

Graf C. 7: Struktura vsledk VaVaI podle hlavnch skupin obor a druhu vsledku, prmr za roky 2005-2010
Ostatn 100% 9% 90% 80% 70% 60% 32% 50% 40% 30% 20% 10% 0% matematick fyzikln vdy chemick vdy o Zemi a informatick vdy vdy Pozn.: Souet kategori bez uvedench hodnot pedstavuje v danm sloupci doplnk do 100 %. Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010 spoleensk vdy technick vdy biologick vdy zemdlsk lkask vdy humanitn a vdy umleck obory 39% 53% 20% 35% 56% 55% 39% 62% 77% 33% 49% 18% 11% 9% 8% 4% 5% Z 5% 4% P 8% F+G+N+R 10% 11% 7% B+C 8% 4% 9% 7% 5% 4% J 4% 9% D 9%

33%

47% 33% 30% 33% 14% 34% 25% 8%

Pozoruhodn je napklad strm narst potu registrovanch vsledk v kategorii Z v oblasti biologickch vd od roku 2008 oproti stagnaci ve zbvajcch oborech. Posoudit, zdali tento nrst je skuten dsledkem reorientace sti oboru smrem k komern realizovatelnm aplikanm vstup nebo se jedn o reakci subjekt na rozpotov zsadn zmnu v Metodice hodnocen VaV, by bylo mon jen ex-post evaluac komernho efekt asociovanch s tmito vsledky. Druhm pkladem takto zajmavho vkyvu je produkce aplikanch vsledk skupin F+G+R+N. Od roku 2006 dolo piblin k dvou a ptinsobnmu rstu produkce tchto vsledk. Nejrychleji rostly jejich poty v oboru zemdlskch vd (vce ne ptkrt) a matematickch a informatickch vd. Rst ale zaznamenaly i technick vdy oproti poklesu vsledk v kategorii Z a dokonce intenzivnjmu poklesu v kategorii D. C. 1.4 Institucionln struktura vsledk evidovanch v Rejstku informac o vsledcch IS VaVaI. V detailnch statistickch pehledech jsou pjemci veejnch prostedk na vzkum rozdleni do 10 skupin na zklad ustlen metodiky S, odvozen z mezinrodn klasifikace. Vzhledem k tomu, e se jedn v nkterch ppadech o velmi zk skupiny, jsou pro ely tto kapitoly tvrci agregovni do ty skupin instituc podle jejich funkce, zizovatel a podle zpsobu financovn: Akademie vd R (AV), Veejn nebo sttn vysok koly (V) Organizan sloky sttu, sttn pspvkov organizace, veejn vzkumn instituce mimo AV R 33 (ostatn instituce financovan z veejnch prostedk) (VFI) Ostatn prvnick a fyzick osoby (PFO).

Pi interpretaci vech zde hodnocench daj je nutno mt na pamti, e v uplynulch letech dolo k rozshlmu rozvoji eskho vysokho kolstv a s tm spojenmu rstu potu vdeckopedagogickch pracovnk a student provdjcch v rmci vuky vzkumnou innost. Souasn tak veker odborn
32

Vsledky Mezinrodnho auditu vzkumu, vvoje a inovac v R a implementace jeho vsledk do strategickch dokument viz http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/mezinarodni-audit-vedy-vyzkumu-a-inovaci. 33 Tato skupina zahrnuje tedy pevn tzv. rezortn vzkumn organizace a dle nemocnice a zdravotnick zazen.

77

publikace, na nich se podlej doktorandi provdjc vzkum na neuniverzitnch pracovitch jsou rovn paraleln piazovny pslunm vysokm kolm. Naproti tomu poty vzkumnch pracovnku AV R v uplynulch letech spe stagnovaly (viz kapitola B). Dominantnm typem vsledk ve vech tech skupinch vzkumnch institucch, financovanch pevn z veejnch zdroj, jsou publikace v odbornch periodikch (graf C.8). V AV R tvo tento typ vsledk zhruba 60 %, u VV piblin 40 %. V tomto druhm ppad, u VV, je podl shodn s podlem lnk ve sborncch z konferenc (tak zhruba 40 %). V ppad ostatnch prvnickch a fyzickch osob nepekvap vznamn podl aplikanch vsledk, kter u tto skupiny mrn dominuj. Potvrzuje to zamen vce na aplikovan vzkum a vvoj, oproti silnjmu zkladnmu vzkumu u veejnch vzkumnch organizac. Vt podl aplikan orientovanch vsledk maj tak ostatn veejn vzkumn instituce (VFI), kde lze tento vsledek dt do souvislosti se zamenm na vzkum plnn pevn pro konkrtn zadn ze strany subjektu, kter tyto instituce financuje. Vzkum je zamen asto na een konkrtnch kol a vznamnj podl tohoto typu vsledk je logick. U ostatnch dvou skupin vzkumnch organizac VV a AV R nen rozdl v podlu aplikanch vsledk tak vznamn, a to i pesto, e technick, inenrsk a aplikovan obory jsou v nrodnm VaV systmu domnou pedevm vysokch kol. Celkov lze skupinu VV povaovat z hlediska struktury typ vsledk za nejheterogennj, naopak skupina stav AV R se mnohem vce specializuje na lnky v odbornch periodikch.
Graf C. 8: Celkov poty vsledk v hlavnch kategorich podle typu instituce, prmr let 2005 -2010
250 000 Ostatn vsledky (A, E, M, O, W) 17418 200 000 Metodiky, prototyp, funkn vzorek, uitn vzor, prmyslov vzor, software (F, G, H, N, R, Z, V) Patent (P)

92963 150 000

lnek ve sbornku (D) 100 000 16061 Kapitola v odborn knize (C)

50 000 9694 28187 0 AV R PFO VFI 21646

94729

Odborn kniha (B)

lnek v odbornm periodiku (J) VVS

Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

Vsledn prmrn struktura vsledk za roky 2005-2010 je samozejm ovlivnna i rozdlnou dynamikou, kter se netkala jen jednotlivch typ vsledk, ale liila se i v rmci uvedench skupin instituc. V uplynulch 6 letech vrazn vzrostla publikan aktivita vysokch kol (VV) a ostatnch vzkumnch organizac mimo AV (VFI) pedevm v podob odbornch knih, kde se publikan aktivita piblin zdvojnsobila. Nrst odbornch lnk byl zhruba polovin. Ve skupin vysokch kol dolo dle k extrmnmu nrstu patent a aplikovanch vstup. Skokov vzrst koliduje s obdobm, kdy byly anoncovny zmny Metodiky hodnocen vsledk vzkumu a vvoje v roce 2009. Ve vech skupinch pjemc veejn podpory dolo naopak k poklesu publikovn v konferennch sborncch (D), pro n byly Metodikou zpsnny podmnky pro uznvn (pro hodnocen jsou uznny jen konferenn pspvky evidovan ve TR WoS jako Proceedings papers). Strukturu vsledk VaV podle jejich typu me samozejm ovlivnit i oborov skupina jednotlivch typ instituc. V grafu C.9 je znzornno zastoupen skupin tvrc na celkovm potu vsledk ve skupinch obor. Vsledn podly jsou samozejm ovlivnny rozdlnm potem pracovnk v jednotlivch skupinch, nelze je proto automaticky bez tohoto kontextu srovnvat (viz kapitola B).

78

Graf C. 9: Podl skupin tvrc vsledk v irch oborovch skupinch. Celkov poty vsledk v 20052010
AV R Ostatn prvnick a fyzick osoby SPO, OSS, VVI (mimo AV R) Veejn vysok koly

57% 83% 84% 80% 1% 1% 1% 6% 8% technick vdy spoleensk vdy 3% 2% 9% 4% 5% 15% 41%

62%

57%

52%

57%

60% 70%

3% 3% 26% 3% 14% chemick vdy vdy o Zemi

13% 4% 23% 36% 6% 1% 1% 17% 3% biologick vdy lkask vdy zemdlsk vdy 3% humanitn a umleck obory 23%

32%

31%

matematick a informatick vdy

Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

Vzhledem k absolutn vym potm vsledk ve skupin VV, dominuje samozejm tato skupina instituc vem oborm. Pokud vak pihldneme k rozdln velikosti jednotlivch skupin instituc, vrazn je zde pedevm podl AV R v oblasti fyziklnch, biologickch a chemickch vd a humanitnch a umleckch oborech. V oblasti lkaskch vd dominuje, vzhledem k relativn velikosti, skupina ostatnch vzkumnch instituc (VFI), co je dno silnm zastoupenm nemocnic a zdravotnickch zazen v tto skupin. Pokud vsledky relativizujeme a podvme se pouze na vnitn oborovou strukturu vsledk jednotlivch skupin instituc (graf C.10), je patrn, e jak u vysokch kol (VV), tak v AV R dominuj spoleensk vdy a humanitn a umleck obory (27 % AV R; 31 % VV). Z dalch obor dominuj v AV R fyzikln vdy nsledovan chemickmi a biologickmi vdami. Ve skupin VV maj nejvt podl na vsledcch naopak technick obory.
Graf C. 10: Oborov struktura vsledk podle typ instituc, celkov poty vsledk v 20052010
100% 2% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 21% 30% 20% 10% 0% AV R PFO VFI VV 6% 7% 10% 11% 9% 43% 13% 2% 5% 11% 26% fyzikln vdy matematick a informatick vdy technick vdy 21% spoleensk vdy 16% 5% 15% 13% 17% 22% 3% 7% 3% 4% 6% 41% 6% 10% 10% 5% 5% 4% 6% 6% 7% humanitn a umleck obory lkask vdy zemdlsk vdy biologick vdy vdy o Zemi chemick vdy

Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

Vhodnm indiktorem zmn v oborov struktue vzkumnch instituc je i dky nejvymu potu vsledk vvoj potu publikovanch lnk v odbornch periodikch (J). Dynamika vvoje tchto vsledk podle obor je pro dv hlavn skupiny instituc uvedena v grafu C.11.

fyzikln vdy 2%

79

Graf C. 11: Vsledky v kategorii publikace v odbornch periodikch (J) vytvoen AV R (lev panel) a veejnmi a sttnmi vysokmi kolami (prav panel), 2005-2010 Akademie vd R (AV R) Veejn a sttn vysok koly (VV)
250% 250%

200%

200%

150%

150%

100%

100%

50% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 technick vdy chemick vdy zemdlsk vdy spoleensk vdy fyzikln vdy biologick vdy humanitn a umleck obory

50% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 matematick a informatick vdy vdy o Zemi lkask vdy

Zdroj: IS VaVaI, Rejstk informac o vsledcch stav k 31.12.2010

Ve skupin AV R dolo k razantnmu rstu potu publikac v lkaskch a zemdlskch vdch, indikujc vzestup vzkumnch aktivit v tchto oborech. K systematickmu rstu dochz v AV R tak ve fyziklnch a chemickch vdch. Naopak systematick pokles publikanch vstup ve spoleenskch vdch a humanitnch a umleckch oborech me svdit o tlumu. Ponkud pekvapujc je stagnace asopiseck publikan aktivity v AV R v oboru matematickch a informatickch vd. Ve skupin vysokch kol naopak spoleensk vdy a humanitn a umleck obory vykazuj nestrmj nrst potu publikac. Tsn je nsleduj lkask vdy, matematick a informatick vdy a vdy o Zemi. Matematick a informatick vdy jsou jedinm oborem v nm od roku 2005 vzrostl poet publikac v konferennch sborncch (D), jak v AV R (139 % v roce 2010), tak ve skupin vysokch kol (149 % v roce 2010).

C. 2 Pihlky vynlez, udlen patenty a licence

Patent je veejn listina vydan pslunm patentovm adem, kter poskytuje prvn ochranu na vynlez po dobu a 20 let (jsou-li placeny udrovac poplatky), a to na teritoriu, pro n byl tmto adem vydn (nap. PV R udluje tzv. nrodn cestou patenty s platnost na zem R). O patent se d podnm patentov pihlky u pslunho patentovho adu. Patenty se udluj na vynlezy, kter jsou nov, jsou vsledkem vynlezeck innosti a jsou prmyslov vyuiteln. Patentovat lze nejen vrobky a technologie, ale i chemicky vyroben ltky, liva, prmyslov produkn mikroorganismy, jako i mikrobiologick zpsoby a vrobky tmito zpsoby zskan. Patentovat naopak nelze objevy nebo vdeck teorie, programy pro potae, nov odrdy rostlin a plemena zvat i zpsoby chirurgickho nebo terapeutickho oetovn lidskho nebo zvecho tla a diagnostick metody pouvan na lidskm nebo zvecm tle. Licenn smlouva je definovna jako poskytnut prva ve sjednanm rozsahu a na sjednanm zem na nabyt, i poskytnut licence na nkterou z ochran prmyslovho vlastnictv. Poskytovatel opravuje nabyvatele ve sjednanm rozsahu a na sjednanm zem k vkonu prv z prmyslovho vlastnictv a nabyvatel se zavazuje k poskytovn urit platy (licenn poplatky) nebo jin majetkov hodnoty. Licenn poplatky lze platit v pravidelnch spltkch, nebo platba probhne jednorzov pi uzaven licenn smlouvy. Vyskytuj se tak ppady, kdy je licence poskytnuta bezplatn. Patentov licence je licence, jejm pedmtem je poskytnut prva vyuvat patentov chrnn vynlez (platn patent) bu v zemi nabyvatele, nebo v zemch, kam m nabyvatel licence mysl licenn vrobek vyvet.

80

C. 2.1 Patentov pihlky podan v R tuzemskmi pihlaovateli

34

V roce 2010 podali pihlaovatel z R u adu prmyslovho vlastnictv R (dle jen PV R) celkem 869 patentovch pihlek, tj. o 300 vce ne v roce 2000. Nrst potu patentovch pihlek neprobhal po cel obdob plynule a z roku na rok dochzelo i k mrnm poklesm. Na vvoji potu pihlek se jednotliv pihlaovatel podleli rznou mrou. Pihlky patent podvan fyzickmi osobami bhem sledovanch let stagnovaly a jejich poet se pohyboval okolo 270. Poet patentovch pihlek pochzejcch od podnik se i pes vkyvy zvil z 230 v roce 2000 na 320 v roce 2010. Plynul vak byl nrst patentovch pihlek podanch veejnmi vzkumnmi institucemi a veejnmi vysokmi kolami. Tento nrst zapoal v roce 2005 a je pravdpodobn zpsoben zmnou hodnocen pro pidlovn finannch prostedk tmto institucm. Zatmco v roce 2005 pochzelo od veejnch vzkumnch instituc 34 a od veejnch vysokch kol 30 patentovch pihlek, tak v roce 2010 to bylo v ppad veejnch vzkumnch instituc ji 77 a u vysokch kol dokonce 200 podanch patentovch pihlek u PV R.
Graf C.12: Patentov pihlky podan pihlaovateli z R podle typu pihlaovatele
fyzick osoby 900 800 700 264 600 500 400 300 200 230 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: PV R a dopoty S 257 255 231 264 307 245 47 55 2006 58 74 2007 71 116 2008 71 135 2009 200 2010 289 269 316 266 299 251 77 281 268 269 307 320 270 265 267 podniky veejn vzkumn instituce veejn vysok koly

Jak bylo zmnno ve, od roku 2005 se vznamn zmnila struktura podanch patentovch pihlek podle typu pihlaovatele. Zatmco jet v roce 2005 pochzelo od vysokch kol 5 % pihlek, v roce 2010 jich bylo ji 23 %. Veejn vzkumn instituce podaly v roce 2010 ji zmiovanch 77 pihlek patent (9 % vech pihlek), piem 26 jich pochzelo od stav Akademie vd R a 51 od resortnch vzkumnch instituc. Z 320 patentovch pihlek, podanch podniky v roce 2010 u PV, jich ti tvrtiny pochzely od domcch firem a tvrtina od zahraninch afilac.
Graf C.13: Struktura patentovch pihlek podanch pihlaovateli z R podle typu pihlaovatele
veejn vysok koly stavy AV resortn v.v.i. domc firmy zahranin affilace fyzick osoby ostatn

2010

23%

3%

6%

27%

9%

31%

1%

2005

5%

4%

2%

29%

13%

46%

1%

Zdroj: PV R a dopoty S

Ne vem pihlenm vynlezm prostednictvm patentov pihlky je nakonec udlen patent. Z pihlek podanch mezi roky 1995 a 2000 eskmi pihlaovateli byl do konce roku 2010 udlen patent necel polovin z nich (45 %). Nejvy spnost zaznamenaly veejn vysok koly a veejn vzkumn instituce, kde byl patent udlen u 88 %, resp. 82 % podanch patentovch pihlek. U podnik to bylo v 60 % ppad a u fyzickch osob pouze u 29 % podanch patentovch pihlek. Prmrn doba od podn patentov pihlky po udlen patentu byla u PV R u eskch pihlaovatel ve ve uvedenm obdob 3,25 roku.

34

Od roku 2002 existuje pro zahranin pihlaovatele monost, podat patentovou pihlku u Evropskho patentovho adu s monost nsledn validace pro zem esk republiky prostednictvm PV R. Z tohoto dvodu se vznamn snil poet pihlek patent podanch zahraninmi pihlaovateli pmo u PV R (z cca 4 tisc v roce 2001 na 100 v roce 2010). Proto nejsou daje o potu podanch patentovch pihlek podle zem pihlaovatele eskm statistickm adem dle sledovny.

81

C. 2.2 Udlen (validovan) patenty s inky v R celkem Patenty platn pro R mohou bt udleny dvojm zpsobem nrodn cestou prostednictvm PV R nebo validovnm evropskch patentovch pihlek pro zem R (validaci provd tak PV R). Monost validace evropskch patentovch pihlek existuje pro zem R od roku 2002, ale do praxe se promtla ve vt me a po roce 2004, co je velmi patrn na nsledujcm grafu. V roce 2010 tvoily patenty validovan pro zem R ji 80 % vech patent udlench v tomto roce. Bhem sledovanho obdob bylo pro zem R udleno nejvce patent v roce 2008, a to konkrtn 4 793. Z 911 patent udlench nrodn cestou jich 633 pochzelo od zahraninch pihlaovatel a pouze 278 bylo pihleno eskmi pihlaovateli.
Graf C.14: Patenty udlen v R podle zpsobu udlen
Evropsk patenty validovan pro R Patenty udlen nrodn cestou PV R - pihlaovatelm z R Patenty udlen nrodn cestou PV R - zahraninm pihlaovatelm 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: PV R a dopoty S 1 343 1 478 1 565 1 542 1 223 1 206 268 241 239 258 291 345 263 1 061 227 976 240 1 041 373 278 920 633 753 2 738 1 994 3 513 3 409 3 694

Tm tetina vech patent udlench i validovanch v R patila v roce 2010 pihlaovatelm z Nmecka, konkrtn se jednalo o 1 392 patent. Ostatn Nmecko je dlouhodob zem majc na patentech udlench v R takto vysok podl. Druhou zem, kter v roce 2010 po Nmecku nejvce participovala na celkovm potu udlench patent, byly Spojen stty, odkud pochzelo 14 % patent (657). Vce patent ne pihlaovatelm z R bylo udleno tak pihlaovatelm z Francie (370) a vcarska (354). Jestlie v roce 2005 se tuzemt pihlaovatel podleli 15 % na udlench patentech v R v danm roce, tak v roce 2010 to bylo pouhmi 6 %. Pokles v zastoupen eskch pihlaovatel na celkovm potu patent mezi lety 20052010 byl do jist mry zpsoben ji zmiovanou monost validace evropskch patentovch pihlek pro zem R, a tm zpsobenm nrstem patent pochzejcch od zahraninch pihlaovatel.
Graf C.15:Struktura patent udlench v R podle zem pihlaovatele
35% 2010 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% vcarsko Itlie Nmecko Rakousko Nizozem Francie panlsko Japonsko vdsko Dnsko ostatn Belgie R US UK Finsko 2005

Zdroj: PV R a dopoty S

82

C. 2.3 Patenty s inky v R udlen (validovan) tuzemskm pihlaovatelm Pihlaovatelm z R bylo v roce 2010 udleno i validovno PV R 294 patent. Bhem poslednch deseti let nelze vysledovat, v ppad vvoje celkovho potu patent udlench pihlaovatelm z R, dn trend. Zanajc trend lze vypozorovat pouze u patent pochzejcch od veejnch vysokch kol, kdy v poslednch letech dochz ke zvyovn jejich potu, co je dsledek stle vyho potu patentovch pihlek podvanch od roku 2005, viz kapitola C.3.1. Nejvce patent bylo v roce 2010 udleno podnikm (127) a ji zmiovanm veejnm vysokm kolm (64). Fyzick osoby se na vech udlench patentech eskm pihlaovatelm podlely 58 patenty a 40 jich bylo udleno veejnm vzkumnm institucm.
Graf C.16: Patenty udlen pihlaovatelm z R podle typu pihlaovatele
veejn vysok koly 400 350 300 250 90 200 150 100 50 0 2000 2001 2002 2003 Zdroj: PV R a dopoty S 17 2004 19 2005 2006 23 2007 151 137 124 144 150 78 83 82 100 109 58 79 66 197 154 132 27 19 2008 156 44 60 2009 40 64 2010 47 209 127 68 veejn vzkumn instituce podniky fyzick osoby

Struktura patent udlench pihlaovatelm z R podle typu pihlaovatele i vvoj v ase jsou velmi podobn jako v ppad patentovch pihlek. Vzrostl podl patent udlench veejnm vysokm kolm a v ppad udlench patent dolo tak k nrstu zastoupen patent pochzejcch od stav AV R. Naopak, od domcch firem, zahraninch afilac i fyzickch osob, pochzela v roce 2010 men st patent ne v roce 2005.
Graf C.17: Struktura patent udlench pihlaovatelm z R podle typu pihlaovatele
veejn vysok koly stavy AV resortn v.v.i. domc firmy zahranin affilace fyzick osoby ostatn

2010

22%

11%

3%

26%

17%

20%

1%

2005

5%

5%

1%

35%

22%

31%

1%

Zdroj: PV R a dopoty S

Jako zklad pro ukldn a vyhledvn patentovch dokument podle obor slou Mezinrodn patentov tdn (MPT), v nm je obsaeno cca 60 tisc oborovch skupin a podskupin, kter se vak shlukuj do 8 hlavnch sekc. V sekci sdruujc obory z kategorie Chemie a hutnictv bylo v roce 2010 udleno pihlaovatelm z R 79 patent a jednalo se o 27 % vech patent udlench v tomto roce eskm pihlaovatelm. V oborech spadajcch do sekce Prmyslov technika; doprava bylo udleno 69 patent (23 %). Tyto dv oblasti obor se tak podlej na vech patentech udlench pihlaovatelm z R pesn 50 %. V letech 2005 a 2010 bylo domcm pihlaovatelm z celkem 1 775 udlench (validovanch) patent v R udleno pouze 90 patent v high-tech oborech, a to pedevm v oblasti mikroorganickho a genetickho inenrstv. C. 2.4 Patentov licence Ne se zaneme vnovat samotnm licencm, je nezbytn se alespo okrajov dotknout platnch patent v R udlench eskm pihlaovatelm. Je to z toho dvodu, e licence me bt udlena pouze na platn patent a etenm o licencch jsou, mimo jin, obeslni i majitel platnch patent. Jak je zmnno v definici ve, poskytuje patent na vynlez prvn ochranu po dobu 20 let, ovem pouze v ppad, jsou-li hrazeny udrovac poplatky. Podstatnm ukazatelem tak je, krom potu udlench patent, tak poet patent platnch k uritmu datu, v naem ppad k 31.12.2010. 83

K 31.12.2010 bylo v R platnch tm 23 400 patent, z nich bylo nrodn cestou prostednictvm PV R udleno vce jak 9 tisc patent a validovanch evropskch patent bylo tm 14 tisc. Pihlaovatelm z R nleelo 1 904 patent platnch k 31.12.2010. Je zcela logick, e vechny patenty udlen v roce 2010 pihlaovatelm z R, k poslednmu dni roku stle platily. V ppad patent udlench v dvjch letech je vak situace zcela jin a lze vypozorovat, e m vce se vracme do minulosti, tm mn patent do souasnosti stle plat a je udrovno placenm poplatk. Jestlie k poslednmu dni roku 2010 platilo 86 % z patent udlench pihlaovatelm z R v roce 2009, pak patent z roku 2000 platilo ji pouhch 17 %.
Graf C.18: Patenty platn v R k 31.12 2010 udlen pihlaovatelm z R podle roku udlen
veejn vysok koly 400 350 300 250 200 150 100 50 0 31 2000 48 2001 36 2002 59 17 2003 2004 2005 2006 2007 32 83 118 105 97 26 17 2008 46 38 45 127 42 58 2009 40 64 2010 37 178 52 58 veejn vzkumn instituce podniky fyzick osoby patenty udlen v pslunm roce

127

Zdroj: PV R a dopoty S

Z 1 904 patent platnch k 31.12.2010 jich vce jak 1 100 (58 %) nleelo podnikm, piem 613 platnch patent pipadalo domcm firmm a 494 zahraninm afilacm. Veejn vysok koly mly mezi platnmi patenty 193 a veejn vzkumn instituce 191 patent. Vtina patent veejnch vzkumnch instituc patila stavm Akademie vd R a to konkrtn 154. Pokud srovnme patenty platn k 31.12.2010 a patenty udlen v obdob 20002010 podle typu pihlaovatele, vidme, e zatmco v danm obdob bylo 28 % patent udleno fyzickm osobm, tak na platnch patentech se fyzick osoby podlely 20 %. K snen dolo tak v ppad domcch firem, kter mezi zmiovanmi roky obdrely 36 % vech patent a na platnch patentech se podlely 32 %. Oproti tomu zahranin afilace, kterm bylo udleno 18 % ze vech patent mezi lety 2002010, mly v roce 2010 na vech platnch patentech zastoupen 26 %.
Graf C.19: Patenty platn v R k 31.12 2010 udlen pihlaovatelm z R podle typu pihlaovatele
veejn vysok koly patenty platn k 31.12.2010 udlen v obdob 2000 - 2010 10% stavy AV 8% 2% resortn v.v.i. 32% domc firmy zahranin affilace 26% fyzick osoby 20% ostatn 2%

8%

7%

2%

36%

18%

28%

1%

Zdroj: PV R a dopoty S

V roce 2010 byla uzavena licenn smlouva celkem k 84 patentm eskch poskytovatel. Nejvce tchto licenc bylo uzaveno na patenty, kter vlastnily domc firmy, konkrtn se jednalo o 34 licencovanch patent (43 % vech licencovanch patent eskch pihlaovatel v roce 2010). Licence byla dle uzavena na 14 patent pochzejcch od veejnch vysokch kol, 14 patent, jejich pvodci byly zahranin afilace a 20 patent patcch veejnm vzkumnm institucm. Mezi veejnmi vzkumnmi institucemi nleela vtina licencovanch patent stavm Akademie vd R (18 patent). Nejvce patent licencovanch v roce 2010 pochzelo z oblasti Chemie; hutnictv, jednalo se o 22 patent (28 % patent od eskch pihlaovatel, kter byly licencovny v roce 2010). Dle byla licenn smlouva uzavena na 15 patent z oblasti Prmyslov technika; doprava (19 %), 12 z oblasti Textil, papr (15 %) a za zmnku stoj jet oblast Lidsk poteby s deseti licencovanmi patenty v roce 2010.

84

Graf C.20: Licencovan patenty v roce 2011 podle typu poskytovatele

veejn vysok koly stavy AV ostatn v.v.i. domc firmy zahranin affilace

2010

17%

21%

2%

43%

17%

Zdroj: S, eten, Lic 5-01, PV R a dopoty S

Na nsledujcch dcch se ji budeme vnovat potu patentovch licenc poskytnutch subjekty psobcmi na zem R a poplatkm z nich zskanch.
Graf C.21: Licence na patenty poskytnut subjekty psobcmi v R
celkem z toho nov

253

267

262

147 99 15 2005 Zdroj: S, eten, Lic 5-01 2006

155 59 36 25

44

49

2007

2008

2009

2010

V roce 2010 bylo u 53 poskytovatel v R zjitno 262 poskytnutch licenc na patent, piem 49 z nich bylo nov uzavench. Vce ne 2/3 poskytnutch patentovch licenc pochz dlouhodob z podnikatelskho sektoru, v roce 2010 se jednalo konkrtn o 176 licenc (67 %). Z vldnho sektoru bylo poskytnuto ve stejnm roce 24 licenc na patent, co inilo 9 % vech licenc poskytnutch eskmi subjekty v tomto roce. V ppad vldnho sektoru jsou poskytovatel vech 24 licenc z stav Akademie vd. Vysokokolsk sektor pak poskytl 17 patentovch licenc. Vtina patentovch licenc poskytnutch eskmi subjekty zstv v R, kdy v roce 2010 bylo 85 % (222) licenc poskytnuto smluvnm partnerm z R. Smluvnm partnerm z ostatnch zem EU27 putovalo 25 licenc na patent, nejvce pak Nmecku (8 licenc). Stejn poet licenc jako Nmecku byl poskytnut tak smluvnm partnerm ze Spojench stt.
Graf C.22: Pjmy z licennch poplatk v R, (mil. K)
celkem z toho nov

1 107

518

672

126

960

1 152

1 464

51

2005 Zdroj: S, eten, Lic 5-01

2006

2007

2008

2009

2010

V roce 2010 zskaly subjekty z R za poskytnut licence na patenty tm 1,5 miliard korun, za nov licence to pak bylo 106 milin korun. Jak ji bylo zmnno, pochz dlouhodob vtina patentovch licenc z podnikatelskho sektoru, pjemcem vtiny licennch poplatk vak je sektor vldn, konkrtn stavy Akademie vd R. Subjekty podnikatelskho sektoru zskaly v roce 2010 za poskytnut licence necelch 71 milinu korun, co bylo necelch 5 % vekerch pjm z licenc v tomto roce. stavy AV R pak obdrely vce ne 1,3 miliardy korun (92 % vech pijatch licennch poplatk).

85

106

Nejvt objem financ za licence na patenty plynul do R od subjekt ze Spojench stt, kter za osm licenc na patent v roce 2010 zaplatily vce ne 1,3 miliardy korun (91 % vech pijatch licennch poplatk). Oproti tomu smluvn partnei z R zaplatili za 222 licenc na patent necelch 68 milin korun. C. 2.5 Evropsk patentov ad (EPO) Krom daj o patentov aktivit subjekt u PV R, jsou k dispozici tak informace o patentovch pihlkch a udlench patentech Evropskm patentovm adem prostednictvm tzv. Evropskho patentu, kter poskytuje svmu majiteli v kadm smluvnm stt, pro kter byl designovn, po jeho validaci nrodnm patentovm adem, stejn prva, jak by pro nho vyplvala z nrodnho patentu udlenho v tomto stt nrodn cestou. Pihlaovatel z R u EPO V letech 2000 a 2008, podaly subjekty z R u Evropskho patentovho adu (EPO) 717 patentovch pihlek, ale tento poet tvoil pouze 0,07 % z celkovho potu pihlek podanch u EPO v tomto obdob. Nap. pihlaovatel z Rakouska ve stejnm obdob podali u EPO 10 tis. pihlek, z Nizozemska 40 tis. a z Nmecka dokonce tm 199 tis. pihlek. V roce 2008 podaly subjekty z R u EPO 125 patentovch pihlek a na milion obyvatel tak pipadalo necelch 12 pihlek. Tento ukazatel je stle hluboko pod prmrem cel EU27 (107 pihlek/milion obyvatel), pesto se poet patentovch pihlek podanch subjekty z R u EPO v poslednch letech zvyuje. Spolen se zvyujcm se potem patentovch pihlek pak narst, bhem celho sledovanho obdob, i poet patent udlench EPO pihlaovatelm z R. Zatmco v roce 2000 obdreli pihlaovatel z R od Evropskho patentovho adu pouh 4 patenty, tak v roce 2008 se jednalo ji o 46 patent.
Graf C.23: Patentov pihlky a udlen patenty pihlaovatelm z R EPO
pihlky patenty 125 113 92 66 46 4 2000 Zdroj: OECD 2001 2002 49 10 48 14 20 2003 26 2004 37 27 2005 23 2006 2007 2008 46 96 83

Bhem celho obdob pochzelo nejvce patentovch pihlek podanch eskmi pihlaovateli u EPO z podnikatelskho sektoru, v letech 20042007 se jednalo o 280 pihlek. Od soukromch fyzickch osob pak pochzelo 84 patentovch pihlek, kter se podlely na vech zmiovanch pihlkch 22 %. Pihlaovatel z vldnho sektoru podali bhem zmiovanho obdob u EPO 9 patentovch pihlek a ze sektoru vysokokolskho 5.
Graf C.24: Patentov pihlky podan eskmi pihlaovateli u EPO podle sektoru pihlaovatele
podnikatelsk sektor vldn sektor vysokokolsk sektor soukorm fyzick osoby nespecifikovno

2004-2007

74%

2% 1%

22%

2%

2000-2003

71%

2% 2%

23%

2%

Zdroj: Eurostat

86

Mezinrodn srovnn Jak ji bylo zmnno ve, bylo v roce 2008 eskmi pihlaovateli podno u EPO 125 patentovch pihlek, co bylo necelch 0,1 % vech patentovch pihlek podanch v tomto roce u EPO a na milion obyvatel tak pipadalo 12 pihlek. V rmci cel Evropsk unie bylo podno u EPO vce jak 53 tisc pihlek patent a ty se podlely 44 % na vech pihlkch podanch u EPO, na milion obyvatel EU27 pipadalo 107 patentovch pihlek. Spojen stty se v roce 2008 podlely na vech patentovch pihlkch podanch u EPO 24 %, a Japonsko necelmi 17 %. Z evropskch stt ukrajuje nejvt podl z pihlek podanch u EPO Nmecko, a to konkrtn 19 %. Za Nmeckem se s velkm odstupem nachz Francie (7 %) a vcarsko (4 %). Pokud patentov pihlky vzthneme k milionu obyvatel, je patrn, e nejlpe je na tom v ppad tohoto ukazatele vcarsko s 600 patenty na milion obyvatel v roce 2008. Vce jak 250 pihlek pipadalo na milion obyvatel v Nmecku, Finsku a vdsku. Stejn jako je nejvce patentovch pihlek podanch u EPO pvodem od evropskch pihlaovatel, je tomu, zcela dle oekvn stejn i v ppad udlench patent. V zemch EU27 m pvod dokonce 49 % vech patent udlench EPO. Spojenm sttm pak bylo evropskm patentovm adem piznno 21 % a Japonsku 18 % patent. Mezi evropskmi stty opt dominuje Nmecko s 23% podlem.
Graf C.25: Patentov pihlky podan u EPO, 2008 (poet na milion obyvatel)
300 270 263 250 200 150 100 50 0 EU27 vcarsko Estonsko Portugalsko Austrlie Polsko ecko na Litva Lotysko Kanada Slovensko Nmecko Rakousko Maarsko panlsko Nizozemsko Bulharsko Francie Norsko Japonsko vdsko Slovinsko Turecko Finsko Dnsko Rusko 0 Rusko Belgie Irsko Itlie US UK Korea R Rumunsko na 0 276

241

222 159

153

132

132

84

69

107

62

54

97

49

85

85

36

23

12

10

Zdroj: OECD

V rmci EU27 pipadalo na milion obyvatel 59 patent udlench EPO, co je vce jak desetkrt ne v R. Nejvce patent udlench Evropskm patentovm adem na milion obyvatel pipadalo, stejn jako v ppad patentovch pihlek, ve vcarsku (316), vdsku (171), Nmecku (164) a Finsku (154).
Graf C.26: Patenty udlen EPO, 2008 (poet na milion obyvatel)
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 vcarsko 171

164

154

123

86

85

79

74

31

27

25

59

55

23

16

42

16

38

34

EU27

Estonsko

Austrlie

Kanada

Portugalsko

Slovensko

Nmecko

Maarsko

Rakousko

Lotysko

Polsko

Belgie

Irsko

Finsko

ecko

Nizozemsko

panlsko

Bulharsko

Francie

Dnsko

Norsko

Japonsko

vdsko

Slovinsko

Turecko

Korea

Litva

Itlie

US

UK

Zdroj: OECD

87

Rumunsko

C. 3 Vsledky a vstupy VaVaI

Pedchoz kapitoly A a B hodnotily vstupy VaV aktivit finann a lidsk zdroje, zatmco kapitola C hodnotila vsledky, resp. vstupy VaV aktivit. Zajmavou otzkou je samozejm, nakolik spolu rove vstup a vstup souvis zda jsou finann a lidsk zdroje vynakldny efektivn, i jak nron (drah) je zskn konkrtnch vzkumnch vsledk. Hodnocen efektivity a pnos vynaloench prostedk na VaV by mlo bt soust kadho kvalitnho hodnocen. Zrove vak takov hodnocen nen mon realizovat pouze mechanicky srovnnm vstup a vstup VaV aktivit. Dvod je nkolik, k tm nejvznamnjm pat: jen velmi obtn porovnateln nkladnost rznch vdnch obor, neznm (resp. rozdln) asov prodleva mezi investic a realizac VaV aktivit a jejich vstupy, obtn srovnatelnost jednotlivch vsledk, a to i v rmci jedn kategorie napklad i publikace v impaktovanch asopisech se li svou nronost a asem, kter je teba k jejich pprav

K tomu se pidv skutenost, e u dnho z hodnocench vstup, i vsledk VaV aktivit nen hodnocen jeho pnos, dopad, a to a napklad z hlediska zskanch pjm v podob licence z uplatnnho patentu, i citovanosti publikanch vsledk. K tomu se navc pidv tak odlin struktura a cle jednotlivch subjekt, kter tyto aktivity realizuj. Pokud hodnotme veejn vdaje na VaV, jsou zejm nejvraznj rozdly mezi vysokmi kolami, veejnmi vzkumnmi institucemi, ale napklad tak nemocnicemi. Kad z tchto subjekt je zamen zsti na jin typy aktivit a cle, co odr i jejich organizaci, statut i finann zdroje. Z pedchozch kapitol je ale tak velmi patrn odlin oborov zamen. Ze vech tchto dvod nen mon jednodue hodnotit a srovnvat dostupn statistick informace tkajc se vstup a vstup VaV aktivit. I pesto se tato kapitola na srovnn tchto daj zam. Clem je ukzat a srovnat jednak hlavn rozdly ve struktue finannch a lidskch zdroj a vsledk VaV, jednak poukzat na problmy, kter agregovan srovnn daj za rzn vsledky, rzn obory a rzn instituce pin. Zdrojem dat jsou pedchoz ti kapitoly, resp. data a daje, kter v nich byly vyuit. Hlavnm formlnm, metodickm skalm, s kterm bylo teba se vypodat, byly rozdln klasifikace daj za finann a lidsk zdroje a vsledky VaVaI podle vdnch obor. Lidsk zdroje a vdaje VaV jsou tdny podle Frascati 35 36 manulu , vsledky VaVaI podle vlastn klasifikace IS VaVaI . Pro srovnn tchto daj podle vdnch obor byl proto autory analzy spolen s dalmi experty vytvoen pevodnk, kterm byly vsledky VaVaI lenn podle klasifikace IS VaVaI pevedeny do hlavnch skupin obor Frascati manulu. Propojen daj podle typ hodnocench subjekt bylo provedeno pmo pes identifikan kdy jednotlivch subjekt. Jako zkladn soubor subjekt pro propojen byly vzaty vechny subjekty za roky 2005-2010 vyskytujc se v databzi CEP, CEZ a CEA (daje o sttn podpoe VaV). Ty byly propojeny s daji z VTR 5-01 (celkov vdaje na VaV a poty zamstnanc a vzkumnk), s daji z databze RIV (daje o potu publikac), s databz dat poskytnutch z PV o udlench patentech (patenty podle data jejich udlen) a o podanch patentovch pihlkch (podan pihlky podle data podn). lenn podle typu subjektu bylo provedeno po propojen zkladnho souboru subjekt s Registrem ekonomickch subjekt k 30. 6. 2011, ze kterho byly pouity daje o ekonomick innosti subjekt (CZ-NACE), prvn form, ISEKTORu a u podnik i o jejich velikosti (potu zamstnanc). Podrobnj popis tdn jednotek dle jejich typu je uveden v ploze. Z dvodu velk odlinosti mezi jednotlivmi typy vsledk byly vybrny pouze publikace v recenzovanch 37 asopisech a patentov pihlky . C. 3.1 Celkov vstupy a vstupy VaV Ped vlastnm srovnnm dat v podrobnjm len je v grafu C.27 uveden vvoj agregovanch ukazatel za hodnocen daje vvoj celkovho potu publikac, patentovch pihlek, vdaj na VaV v lenn na celkov vdaje a sttn vdaje a poet pracovnk ve VaV. Podle grafu C.27 je patrn, e publikan vsledky VaV rostly zhruba stejn tak, jak se zvyovaly veejn vdaje na VaV a tak pracovnci ve vzkumu. Pokud jde o patenty a patentov pihlky, jejich rst byl vy. Celkov poet vsledk uveden v RIV vak po nrstu v letech 2005-2007 zaostal, co me bt zsti dno zmnou struktury vsledk napklad snenm potu pspvku ve sborncch, kter budou obecn asov mn nronj, ne ada vsledk v rychle rostouc skupin aplikanji zamench vsledk.

35 36 37

Klasifikace oblast vdy a technologi (Frascati manul 2002, OECD 2007). viz http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=959 Z dvodu asov nronosti udlen patentu po podan pihlce (me se pohybovat i v du nkolika let), byly uvaovny patentov pihlky a nikoliv udlen patenty, a to i pes mon zkreslen.

88

Rozdl v rstu ve sledovanm obdob lze najt pouze mezi vsledky a celkovmi vdaji, kter rostly rychleji na druh stran to odpovd ni me zveejovn vsledk v podnikovm sektoru, kter je hlavnm zdrojem tohoto nrstu. Podle tohoto jednoduchho srovnn se tedy zd, e efektivita vzkumu se za poslednch 5 let pli nemn, vzkumn sfra sice produkuje vce vstup, nicmn s vtmi finannmi zdroji. Jak ale bylo zmnno ji ve, takovto hodnocen je bez podrobnj znalosti, o jak vsledky se skuten jedn, pli zjednoduujc.
Graf C. 27: Vvoj vstup a vstup VaV vybran indiktory za roky 2005-2010
60 000 50 000 40 000 400 30 000 20 000 10 000 2005 Zdroj: S, IS VaVaI 2006 2007 2008 2009 2010 200 800 Patentov pihlky (prav osa) 600 Sttn podpora VaV (mld. K) Celkov vdaje na VaV (mld. K) Zamstnanci VaV (FTE) Vzkumn pracovnci (FTE) Publikace (poet) Celkov poet zznam v RIV 0

C. 3.2 Vstupy a vstupy VaV podle hlavnch vdnch obor Prvn podrobnj srovnn je zameno na hlavn vdn obory a rozdly mezi nimi grafy C.28 a C.29 obsahuj srovnn ve sttn podpory vsledk VaV, v prvnm grafu pouze za publikace v recenzovanch asopisech (J), v druhm za celkov poet zznam v databzi RIV. Ze srovnn obou graf je patrn jak rozdln finann nronost vzkumu jednotlivch vdnch discipln, tak i rozdln vsledkov zamen technick vdy ve srovnn sttn podpory a publikac vrazn zaostvaj za ostatnmi vdnmi disciplnami, pi zapoten vech typ vsledk si naopak stoj nadprmrn. Zajmav je srovnn trend za sledovan obdob. Ve vech vdnch oborech ve sttn podpory i poet publikac rostly ve stejnm trendu, a to publikace oproti finannm zhruba s ronm zpodnm. Rozdln byl trend u celkovho potu zznam, kde v poslednch 2-3 letech dolo ke stagnaci, i dokonce k poklesu (u technickch, zemdlskch a socilnch vd). Dvodem je odlin trend jednotlivch kategori vsledk, pedevm po roce 2007, kter lze dt do souvislosti s ppravou nov Metodiky a j navrhovan ohodnocen jednotlivch typ vsledk. Vzkumn organizace se (logicky) pesunuly k vce hodnocenm vsledkm, jako jsou aplikan orientovan vsledky v ppad technickch a zemdlskch vd nebo odborn lnky a knihy v ppad vd spoleenskch. Zda vak dolo tak ke zven kvality celkovch vsledk nen samozejm mon v dnm ppad pouze ze statistickch daj hodnotit. Navc v tomto ppad chyb i jakkoliv srovnvac standard.
Graf C. 28: Sttn podpora a poet publikac v letech 2005-2010 podle hlavnch vdnch oblast
Sttn podpora VaV [mld. K] 10 9 8 7 6 mld. K 5 4 3 2 1 0 Prodn vdy Zdroj: S, IS VaVaI Technick vdy Lkask vdy Zemdlsk vdy Sociln vdy Humanitn vdy 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poet publikac 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 tis. publikac

89

Graf C. 29: Sttn podpora a poet zznam v databzi RIV v letech 2005-2010 podle hlavnch vdnch oblast
Sttn podpora VaV [mld. K] 10 9 8 7 6 mld. K 5 4 3 2 1 0 Prodn vdy Zdroj: S, IS VaVaI Technick vdy Lkask vdy Zemdlsk vdy Sociln vdy Humanitn vdy 0 3 6 9 12 tis. RIV zznam 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Prodn vdy Zdroj: S, IS VaVaI Technick vdy Lkask vdy Zemdlsk vdy Sociln vdy Humanitn vdy tis. publikac tis. RIV zznam 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poet zznam RIV 15

Krom finann nronosti vsledk VaV je mon porovnat tak rozdlnou nronost, pokud jde o poty zamstnanc. Zde lze samozejm oekvat podobn vsledky, nebo st finannch prostedk je vzna i na lidsk zdroje. Rozdl oproti srovnn se sttn podporou je patrn pedevm u prodnch a technickch vd zatmco u prvn jmenovanch graf ukazuje vy finann (investin) nronost, u technickch vd je patrn nronost vzkumu na lidsk zdroje. To je informace zajmav pedevm v nvaznosti na studie poukazujc na klesajc poet student a absolvent, kte maj zjem o technick obory a kariru 38 vzkumnka v nich.
Graf C. 30: Poet zamstnanc VaV (FTE) a poet publikac v letech 2005-2010 podle hlavnch vdnch oblast
Poet zamstnanc VaV [tis. FTE] 20 18 tis. FTE zamstnanc 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Poet publikac

Graf C. 31: Poet zamstnanc VaV (FTE) a poet zznam v databzi RIV v letech 2005-2010 podle hlavnch vdnch oblast
Poet zamstnanc VaV [tis. FTE] 20 18 tis. FTE zamstnanc 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Prodn vdy Zdroj: S, IS VaVaI Technick vdy Lkask vdy Zemdlsk vdy Sociln vdy Humanitn vdy 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Poet RIV zznam

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

38

Viz napklad studie TC (2011): Mapa vzkumnho a aplikanho potencilu R.

90

C. 4 Shrnut
Evidovan vsledky indikuj systematick strukturln zmny eskho VaVaI. V uplynulch esti letech nejvraznji rostl poet vsledk ve spoleenskch vdch, humanitnch a umleckch oborech, vdch o Zemi a lkaskch vdch. Pozoruhodn je vysok nrst vsledk ve sfe intelektulnho vlastnictv. V analyzovanm obdob celkov poet udlench patent vzrostl na vce ne trojnsobek a celkov poet v ostatnch kategori vztahujcch se k prmyslovm prvm, jako uitn a prmyslov vzor, tm na osminsobek. Nakolik je tento trend vsledkem skutenho rstu efektivity aplikovanho vzkumu a vvoje a nakolik pizpsobenm se novmu systmu hodnocen je otzka, kterou nen mon v dnm ppad hodnotit pouze na zklad dostupnch kvantitativnch daj. Poukzala na to mimo jin i zvren kapitola porovnvajc vstupy a vstupy VaV aktivit.

91

D Inovace a konkurenceschopnost
Pedchoz ti kapitoly analzy se zamily na hodnocen pedevm vzkumnch a vvojovch aktivit a jejich vsledk. Vznam vzkumu je nezpochybniteln, nicmn nikoliv vak vzkumu samotnho, ale jeho provzn s dalmi faktory, kter je mon z velk sti shrnout pod nzev tto kapitoly inovace a konkurenceschopnost. Konkurenceschopnost lze podle World Economic Forum (2010), autora jednoho z mezinrodnch ebk konkurenceschopnosti, definovat jako soubor instituc, politik a faktor, kter ovlivuj rove produktivity ekonomiky danho sttu. Stty se tto soute pmo neastn, jsou prostednkem, kter ovlivuje, jak firmy obstoj v ekonomick souti. S rstem ekonomick vysplosti zem je pro firmy m dl obtnj obstt v ekonomick souti pouze dky tradinm vrobnm faktorm (pedevm cena prce). V tchto sttech je patrn posun stle vce k produkci s vysokm podlem znalost. Role znalost a pedevm schopnost jejich komernho vyuit v podob inovac je klov pro udren produktivn ekonomiky vysplch stt, kam se ad i R. Dostaten inovativnost (i inovan vkonnost) umouje podnikm lokalizovanm ve vysplch zemch prosadit se s vrobky a slubami na stle vce propojench svtovch trzch, kde mus elit mimo jin siln konkurenci z rozvojovch ekonomik. Firmy proto mus stle vce konkurovat prostednictvm uniktnch produkt a slueb, specifickho know-how a inovac. Ty jsou ale definovny nejen jako zavdn novch produkt a vrobnch proces, ale tak jako zmny v organizaci prce a zen podnik i novch zpsob prodeje vrobk. Podobn nejsou inovace vzan pouze na vsledky vzkumu, ale velk st z nich vznik jako vsledek reakce na poadavky a podmnky trhu (tzv. market-push inovace). Inovan vkonnost vak nesouvis pouze se schopnostmi podnik, ale je vzna i na ir prosted celho (nrodnho) inovanho systmu. Ten zahrnuje systm veejnch i soukromch instituc, jejich aktivity a vzjemn vazby zajiuj jednotliv aspekty inovanho procesu (tj. tvorba, penos a vyuvn novch znalost). Dleitm pedpokladem dobe fungujcho nrodnho inovanho systmu je vyven rozvoj jednotlivch aktr a subsystm ve vech fzch, nebo inovace nejsou domnou jednoho subjektu, nbr jsou vsledkem soustavn interakce mezi jednotlivmi prvky nrodnho inovanho systmu. Vznamnou lohu v inovanm procesu tedy hraj nejen univerzity a vzkumn organizace, ale tak podniky a jejich dodavatel i odbratel (zkaznci), a v neposledn ad kvalita instituc a prosted, ve kterm je inovan proces uskuteovn. Vechny tyto aspekty vstupuj do hodnocen konkurenceschopnosti zem, ktermu je vnovna prvn st tto kapitoly. V dal sti je detailnji analyzovna vkonnost a struktura esk ekonomiky s drazem na technologicky nron odvtv. st tto kapitoly je vnovna posouzen mezinrodnho obchodu R s technologicky nronou produkc. V dal sti je vnovna pozornost inovan vkonnosti podnikovho sektoru, kter ukazuje na pipravenost a schopnost podnik v R vyuvat nov znalosti v inovacch. Pozornost je zamena pedevm na ta odvtv, kter jsou pro R z hlediska ekonomick struktury dleit (zpracovatelsk prmysl). Exportn spnost je mon povaovat pro otevenou eskou ekonomiku za jeden z ukazatel ekonomick konkurenceschopnosti. Veejn podpora inovac, jakoto dleit prvek zvyovn produktivity, je dleitm nstrojem zvyovn konkurenceschopnosti sttu. To je tak dvodem, pro ada zem stimuluje zavdn inovac prostednictvm pmch a nepmch nstroj podpory. Rozsahu a struktue veejn podpory inovac v R je vnovna posledn st tto kapitoly.

D. 1 Mezinrodn hodnocen konkurenceschopnosti

Men konkurenceschopnosti nen jen otzkou nrodn statistiky, ale intenzivn se mu vnuje i ada mezinrodnch organizac. Mezi nejrespektovanj indexy mezinrodnho hodnocen konkurenceschopnosti zem pat Global Competitiveness Index sestavovan Svtovm ekonomickm frem, pro EU pak souhrnn ukazatel inovan vkonnosti zem EU a dalch vybranch zem, kter je kadoron publikovn v rmci Innovation Union Scoreboard (dve European Innovation Scoreboard).

92

D. 1.1 Souhrnn index konkurenceschopnosti podle World Economic Forum Souhrnn index konkurenceschopnosti publikovan kadoron Svtovm ekonomickm frem (WEF) je sloen z vce ne stovky kvantitativnch a kvalitativnch ukazatel agregovanch do 12 zkladnch skupin zahrnujc makroekonomick a mikroekonomick faktory konkurenn vhody (World Economic Forum 2010). Poet indiktor a hodnocench zem se kadoron upravuje, proto jsou daje v ase srovnateln jen omezen a poskytuj pouze rmcov pehled o pozici R.
Graf D. 1: Poad zem v ebku konkurenceschopnosti podle WEF 2005 a 2009 a 2010
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 vcarsko Estonsko Polsko Portugalsko na Lotysko Austrlie Kanada Slovensko Irsko Rusko Litva Itlie USA Nmecko Rakousko panlsko Nizozemsko Maarsko Rumunsko Bulharsko Francie Japonsko Slovinsko vdsko Turecko Finsko Dnsko Norsko ecko Belgie Korea R UK Poad 2005 Poad 2009 Poad 2010

Zdroj: WEF, The Global Competitiveness Report 2010-2011

V roce 2010 se R umstila na 36. mst ze 139 srovnvanch zem, co znamenalo zhoren o pt pek oproti roku 2009, ale roku 2005 se R umstila na 38. mst. Konkurenceschopnost R nejvce pozitivn ovlivuje efektivn trh (35. msto), obchodn a technologick vysplost (34. a 32. msto), schopnost inovovat (27. msto) a pedevm kvalita vysokokolskho vzdln (24. msto). Z individulnch ukazatel lze konkurenn vhodu spatovat v relativn voln obchodn souti (12. msto) a dostupnosti vzkumnch a vzdlvacch slueb (17. msto). Na druhou stranu konkurenceschopnost R vznamn sr kvalita institucionlnho prosted, na kterm se podl pedevm pekky kladen vldnmi regulacemi (118. msto) a nedostaten transparentnost vldn politiky (102. msto), ale tak klientelismus (107. msto) nebo zpronevra veejnch prostedk (102). Vlivem tchto okolnost je dvra v politiku v R jedna z nejnich na svt (121. msto), men dvra je pouze v 18 pevn vchodoevropskch a rozvojovch sttech. D. 1.2 Souhrnn index inovac Hlavnm nstrojem pro mezinrodn srovnn inovanho prosted a inovan vkonnosti na rovni evropskch zem je souhrnn inovan index (summary innovation index SII) sestavovan kadoron od roku 2001. Vzhledem k tomu, e se dl ukazatele i metodika vpotu souhrnnho inovanho indexu v prbhu let mnily, je mon hodnotit postaven R pouze vi ostatnm sledovanm sttm, ale meziron srovnn nem vypovdac hodnotu. Podle nov metodiky z roku 2010 je SII sestaven z 25 kvantitativnch ukazatel, z nich pouze 12 je oproti minulmu obdob nezmnnch. Ukazatele jsou seskupeny do osmi kategori zahrnujc inovan vstupy (lidsk, znalostn a extern finann zdroje), firemn aktivity (vnitn investice firem, inovan spoluprci, podnikatelstv a ochranu prmyslovho vlastnictv) a inovan vstupy (inovujc podniky a ekonomick efekty inovac). esk republika se podle SII 2010 stejn jako v pedchozch dvou letech zaadila do skupiny zem oznaovanch jako moderate innovators (spolu s eckem, Maarskem a dalmi stty) s hodnotou SII 0,414 pod prmrem EU27 (0,516). Za povimnut stoj, e ped R se z novch lenskch stt dostalo krom Slovinska tak Estonsko. V grafu D.2 byly Kypr, Malta a Lucembursko nahrazeny Norskem, vcarskem a Tureckem. Podle dynamiky vvoje inovan vkonnosti vypoten na zklad vvoje jednotlivch ukazatel tvocch SII 2010 v pedchozch pti letech pat R s prmrnm ronm rstem 2,57 % mezi nadprmrn zem (ron prmrn rst zem EU-27 byl 0,85 %).

93

Graf D. 2: Inovan vkonnost podle souhrnnho inovanho indexu 2010

SII 2010 (lev osa) 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Nizozems 0,0 vcarsko Nmecko Belgie Rakousko UK vdsko Finsko Dnsko Estonsko Portugalsko Polsko ecko Litva Slovensko Maarsko panlsko Bulharsko Slovinsko Rumunsko Lotysko Francie EU-27 Irsko Itlie Norsko R Turecko Prmrn ron rst (prav osa) 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% -1,0%

Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2010

Pi detailnjm pohledu na jednotliv aspekty inovanho prosted a inovan vkonnosti eskch podnik zaujme, e akoliv mezivstupy inovanho procesu (tj. pedevm vyuvn prv duevnho vlastnictv) nejsou eskmi subjekty pli vykazovny, je R nadprmrn v inovanch vstupech (ekonomick efekty a inovativnost eskch MSP). Za povimnut stoj tak fakt, e R zaostv za prmrem EU27 ve vech inovanch vstupech, zatmco firemn inovan aktivity jsou (a na zmiovan mezivstupy) srovnateln s prmrem. Charakter zavdnch inovac je detailnji hodnocen v kapitole D. 3. Podprmrn postaven esk vzkumn zkladny ovlivuje pedevm nedostaten zapojen zahraninch doktorandskch student ze zem mimo EU a nzk citovanost eskch vdeckch publikac. V oblasti financovn je zaostvn zpsobeno stle velmi nzkm objemem investic rizikovho kapitlu. esk republika tradin vrazn zaostv ve vyuvn prmyslovch prv. Vrazn podprmrn je hodnota mezinrodnch patent, ale i komunitrnch prmyslovch vzor a ochrannch znmek. Nadprmrnou pozici R ve skupin Inovtoi vytv vysok podl inovujcch malch a stednch podnik. Dobr vsledek R v ekonomickch efektech inovac je zpsoben pedevm zamstnanost v oborech nronch na znalosti, prodejem inovovanch produkt a vysokm podlem exportu medium a high-tech produkce na celkovm exportu.
Graf D. 3: Srovnn rovn dlch aspekt inovan vkonnosti R s prmrem EU27 podle IUS 2010
Lidsk zdroje R EU27 Vzkumn zkladna

Ekonomick efekty

Inovtoi

Financovn a podpora

Mezivstupy Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2010

Vazby a podnikatelstv

D. 2 Ekonomick ukazatele
D. 2.1 Vvoj HDP a produktivity prce Jednodum ukazatelem, kter odr rove konkurenceschopnosti zem a pouv se i v mezinrodnch srovnnch, je HDP, jeho rove a dynamika. Podle dynamiky HDP si R vedla v letech 1995-2008 dobe, jej rst byl po sledovan obdob vy ne je prmr EU27 a krom Slovenska bylo R nejrychleji rostouc ekonomikou v celm stedoevropskm prostoru. Z celkovho srovnn je patrn, e R se spolu s dalmi novmi leny EU pibliuje rovni HDP na obyvatele v EU27, ale zrove m jet velmi daleko 94

k nejvysplejm sttm (nap. Finsko, Rakousko, Dnsko nebo vcarsko). V poslednm sledovanm obdob byl patrn vliv ekonomick krize na rst HDP. Vechny sledovan ekonomiky oproti rokm 20052007 vrazn zpomalily rst a mnoho z nich dokonce reln pokleslo (pedevm Estonsko a Irsko). Je pozitivn, e R pekalo toto obdob ve srovnn s ostatnmi stty relativn dobe.
Graf D. 4: Rst HDP (v PPS, %), produktivity prce a HDP na obyvatele (prmr EU27=100) ve vybranch evropskch sttech v letech 2002 a 2010 (pro produktivitu prce je posledn sledovan rok 2009)
10 2002-2004 8 6 sloupce - zmna HDP (%) 4 2 0 -2 -4 Polsko Estonsko Portugalsko Slovensko Nizozemsko Rumunsko vcarsko EU 27 Belgie Nmecko Maarsko Rakousko Bulharsko Slovinsko Finsko vdsko Dnsko Irsko R -6 2005-2007 2008-2010 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20

Zdroj: Eurostat

S rstem HDP je zce spjat tak rst produktivity prce. Ta je v R sice stle ni ne je prmr EU27, jej rst vak prmr EU27 opt pevyoval. Na druh stran, pestoe se produktivitu prce v poslednch letech dailo zvyovat rychleji ne ve vysplejch evropskch sttech, nedoshl jej rst takov rovn jako v sousednm Slovensku, kter ve sledovanm obdob vykzalo vy prstky HDP. D. 2.2 Struktura esk ekonomiky Vnj konkurenceschopnost ekonomiky a tak HDP jsou vznamn ovlivnny tak strukturou ekonomiky. Nejvt pozornost je vnovna zejmna odvtvov a oborov struktue a roli znalostn nronjch aktivit. Z pohledu odvtvov struktury pat R stle mezi nejprmyslovj zem EU. Podle daj Eurostatu mla R podle klasifikace NACE rev.1 ve srovnn s dalmi evropskmi stty vbec nejvy podl sekundrnho sektoru bez stavebnictv (NACE CE) na HPH. Podobn jako R maj vysok podl sekundru tak dal stty bvalho vchodnho bloku. Sektor slueb (NACE GP) je v R stle mn rozvinut oproti jinm evropskm sttm. Podl veejnch slueb (NACE LP) na HPH je vrazn ni, co me indikovat ni produktivitu prce, vtinu HPH slueb produkuj finann sluby (NACE J, K) a pedevm sluby obchodn (NACE G, H).
Graf D. 5: Ekonomick struktura jako % HPH za roky 2005-2009
NACE A, B 100% 80% 60% 40% 20% 17,7 0% EU 27 Estonsko Portugalsko vcarsko Polsko Slovensko Belgie Irsko Rakousko Bulharsko Nmecko Finsko Nizozemsko Maarsko Slovinsko Dnsko Rumunsko vdsko R 18,1 18,9 19,7 19,7 20,6 21,8 22,1 22,7 27,3 26,0 NACE C, D ,E NACE F NACE G, H, I NACE J, K NACE L - P

23,1

24,5

24,6

25,1

25,1

25,2

29,2

31,4

Zdroj: Eurostat

Pi podrobnjm pohledu na vvoj odvtvov struktury esk ekonomiky je patrn, e na tvorb celkov hrub pidan hodnoty vraznji roste podl sektoru slueb. Je to zpsobeno zejmna segmentem soukromch slueb, kter zvily svj podl na tvorb celkov pidan hodnoty z necelch 40 % v roce 1995 95

znaky - produktivita prce (EU27=100)

na 43 % v roce 2010. Tento rst podlu soukromch slueb na tvorb celkov pidan hodnoty je doprovzen poklesem podlu zemdlstv, konkrtn z 4,5 % v roce 1995 na 1,7 % v roce 2010. Podl ostatnch sektor ekonomiky na pidan hodnot, tj. odvtv prmyslu a veejnch slueb, dlouhodob vcemn stagnuj. daje za roky 2008 a 2009 vak ukazuj, e ekonomick krize mla negativn dopad pedevm na sektor prmyslu (vetn zpracovatelskho), kter se v podlu na HPH propadl ped rove roku 1995. Vzhledem k tomu, e zpracovatelsk prmysl pedstavuje dominantnho zkaznka trnch slueb, je mon se obvat, e ekonomick krize dolehne na sektor trnch slueb s uritm zpodnm. sporn opaten vldy budou mt zejm neblah vliv tak na rozsah sektoru veejnch slueb co naznauj i pedbn daje za rok 2010.
Tabulka D. 1: Vvoj struktury hospodstv R dle vybranch skupin odvtv (bn ceny; %)
OKE zemdlstv prmysl v tom: prmysl sluby v tom: G K LP zprac. HPH ZAM HPH ZAM HPH ZAM HPH ZAM HPH ZAM HPH ZAM 1995 4.5 6,7 38.5 30,9 23.1 27,4 57.0 52,4 39.9 33,4 17.1 19,0 2000 3.6 5,0 37.5 30,5 25.9 27,8 58.9 55,6 42.1 35,6 16.8 20,0 2005 2.6 4,0 38.0 29,9 25.5 27,7 59.5 57,2 41.8 36,7 17.7 20,5 2006 2.5 3,9 38.2 30,0 25.6 27,9 59.3 57,3 42.0 36,8 17.3 20,5 2007 2.4 3,8 38.5 29,6 25.7 27,6 59.1 57,7 42.3 37,3 16.8 20,3 2008 2.3 3,7 38.0 29,4 24.3 27,4 59.7 57,8 43.0 37,5 16.7 20,2 2009 1.9 3,7 37.3 28,3 22.7 26,3 60.8 58,6 42.8 38,0 18.0 20,6 17.8 43.0 60.8 23.3 37.5 2010* 1.7

Poznmka: Sluby OKE GK jsou poskytovny pevn soukromm sektorem, LP pevn veejn sektorem; *pedbn daje Zdroj: S Nrodn ty, Zamstnanost a nezamstnanost dle VPS

Zcela rozdln trendy byly zaznamenny v odvtvov struktue z hlediska zamstnanosti. Na prvn pohled je patrn, e HPH zpracovatelskho prmyslu, kter se zvyovala po cel sledovan obdob a do roku 2008, nebyla spojena s vraznj zmnou podlu potu zamstnanc. Ve sledovanm obdob se ve zpracovatelskm prmyslu a obchodnch slubch zvila produktivita prce. V prvn jmenovanm dky zven HPH pi zachovn mry zamstnanosti, v ppad obchodnch slueb se zvyovala zamstnanost i HPH. D. 2.3 Struktura ekonomiky podle znalostn nronosti Zajmav vak nen jen celkov struktura ekonomiky, ale zejmna to, nakolik jsou v klovch odvtvch ekonomiky realizovny aktivity znalostn nronj. Namsto vyuit tradin klasifikace OECD podle znalostn nronosti, kter vak nezohleduje skuten charakter odvtv v jednotlivch zemch, je v tto kapitole vnovna pozornost posouzen intenzity, s jakou se ve vybranch odvtvch podniky vnuj VaV aktivitm (meno jako podl VaV vdaj na HPH). Kapitola je zamena hlavn na zpracovatelsk prmysl (OKE 15-37), kter byl dosavadnm hlavnm motorem rstu R. Ke skupin zpracovatelskho prmyslu byly pidny innosti v oblasti vpoetn techniky (OKE 72), kter pat mezi velmi dynamick odvtv sektoru slueb.

96

Graf D. 6: Intenzita znalostnch aktivit a podl na HPH odvtv zpracovatelskho prmyslu a vybranch slueb; prmr za obdob 2005 2009; (%)
3,5 34 29 28 15 3,0 2,5 2,0 26 27 20 22 21 18 23 19 16 37 0 1 Zdroj: S 17 30 2 3 4 5 6 7 VaV vdaje/HPH (bn ceny) 8 9 10 11 36 32 33 25 31 72 24 1,5 1,0 0,5 0,0 podl na HPH (bn ceny)

35

Na zklad dat se pro ely tto studie vymezuj skupiny odvtv, kter jsou pro eskou ekonomiku vznamn z hlediska znalostn nronosti nebo podlu na HPH: 1. odvtv s vysokou intenzitou VaV a vysokm podlem na HPH (OKE 34) 2. odvtv s vysokm podlem HPH, ale nzkou VaV intenzitou (OKE 29; 28; 15) 3. odvtv s vysokou intenzitou VaV a nzkm podlem na HPH (OKE 35; 33; 24; 32; 72)

D. 3 Inovan vkonnost v podnikovm sektoru

Obecn srovnn inovan vkonnosti podle velikostnch skupin a vlastnictv podnik bylo vypracovno v Analze stavu VaVaI z roku 2010. Analza inovanch aktivit vychz z dostupnch dat (Inovan een 39 podnik z let 2006-2008 ), obdobn eten za referenn obdob 20082010 probhne v roce 2011 a publikace vyjde v noru 2012. Pozornost je dle vnovna pouze inovanm podnikm, za kter je podle S (resp. metodiky Eurostatu) povaovn takov, kter v uvedenm obdob bu zavedl jeden ze ty typ inovac, nebo ml probhajc nebo peruen inovan aktivity. D. 3.1 Inovativnost firem a druhy inovac Z grafu (D. 7) je patrn, e vtina firem z odvtv zpracovatelskho prmyslu se inovacemi zabv astji ne je celorepublikov prmr. Nad prmrem jsou tak vechna ve jmenovan odvtv, nicmn neprojevil se jednoznan vztah podlu inovanch firem a intenzity vzkumu a vvoje. Dvodem je charakter eten, kter nerozliuje kvalitativn rozdl mezi jednotlivmi zavedenmi inovacemi, ani jejich kvantitu. Proto napklad vroba motorovch vozidel (OKE 34), tedy odvtv, kter vykazuje nejvy podl na HPH a intenzitu VaV, se umstila ve druh polovin sledovanho vzorku. Podle tohoto eten jsou nejvce inovujc podniky v odvtv vroby chemickch ltek, ppravk, liv a chemickch vlken (OKE 24) jak obecn, tak i z pohledu jednotlivch typ inovac.

39

Z nsledujcho srovnn byla vyjmuta vroba tabkovch vrobk (OKE 16) a vroba koksu, jadernch paliv, rafinrsk zpracovn ropy (OKE 23) pro nedostaten poty subjekt a tm pdem absenci vtiny zobrazovanch daj. Nzvy jednotlivch odvtv s selnmi kdy jsou uvedeny v ploze.

97

Graf D. 7: Podl inovujcch podnik a jednotliv druhy inovac za odvtv zpracovatelskho prmyslu a za R, 2006-2008
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% celkem 24 72 25 30 29 21 34 26 28 19 37 Podniky s organizan inovac Podniky s procesn inovac Podniky s produktovou inovac Podniky s inovanmi aktivitami Podniky s marketingovou inovac

OKE Zdroj: S, TI 2008

D. 3.2 Inovan vdaje Zajmavj srovnn poskytuj daje o vdajch na inovace. Z grafu D. 8 je patrn, e s rostoucmi vdaji na stroje, zazen a software zpravidla klesaj vdaje na zskn znalost, pedevm vnitn vzkum a vvoj. Zde uveden ukazatel intenzity inovace v sob zahrnuje veker vdaje na inovace, vetn pozen stroj a zazen jako podl na celkovch trbch. Podle tohoto ukazatele pat vroba kovovch konstrukc a kovodlnch vrobk (OKE 28) mezi odvtv s nejvy intenzitou inovace, kde nejvt poloku inovanch vdaj tvo pozen stroj a zazen. Nicmn vechna odvtv vybran v pedchoz sti z hlediska podlu na HPH a intenzity VaV krom potravinskho prmyslu (OKE 15) se intenzitou inovac umstila nad prmrem R. Tato odvtv zrove vykazuj nejvy intenzitu zskvn znalost. Mezi jednotlivmi odvtvmi jsou znan rozdly ve struktue vdaj na inovace, kter vychz z odlinch poteb jednotlivch odvtv, ale tak z dalch charakteristik, napklad z rozsahu a zpsobu spoluprce. O zpsobu kooperace pojednv dal oddl tto kapitoly.
Graf D. 8: Vdaje na inovace u technicky inovujcch podnik vybranch odvtv a intenzita inovace a zskvn znalost v roce 2008
Zskn stroj a zazen Zskn jinch exter. Znalost 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% celkem 37 30 27 15 20 21 19 25 26 28 36 31 18 22 29 17 34 24 33 32 35 72 Vnitn vzkum a vvoj Intenzita zskvn znalost (vpravo) [2] Zskn vsledk z exter. VaV Intenzita zskvn znalost (vpravo) [2] 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

OKE [1] podl vdaj na inovace na celkovch trbch, [2] podl vdaj na vnitn vzkum a vvoj, zskn vsledk z externho VaV nebo zskn jinch externch znalost na celkovch trbch Zdroj: S, TI 2008

D. 3.3 Inovan spoluprce Inovace velmi asto nevznikaj pouze na zklad aktivit jednoho subjektu, ale naopak ve spoluprci s dalmi subjekty. S vjimkou nkolika odvtv se jako nejvznamnj partner ukazuj klienti a zkaznci podnik a dodavatel. U podnik s vy znalostn nronost je vak astji ne u jinch odvtv vznamnm partnerem pro inovace samotn podnik nebo podnikov skupina. Pro tyto podniky je velmi asto hlavnm zdrojem inovac jejich matesk firma, co me znait ni autonomii eskch poboek a jejich ni zakoenn v domc ekonomice. Dleitost podnikov skupiny se projevila tak u sledovanch odvtv

98

s vym podlem na HPH, ale s ni VaV intenzitou (OKE 28, 29, 15), co lze dt do souvislosti s vysokm podlem podnik pod zahranin kontrolou v R. U podnik, kter vykazuj ni intenzitu VaV jsou zpravidla dleitjm partnerem pro inovace dodavatel zazen, co koresponduje se zjitnm z pedchozho grafu o struktue vdaj na inovace.
Graf D. 9: Nejcennj spolupracujc partner u technicky inovujcch podnik podle typu spolupracujcho partnera v obdob 20062008
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% celkem 17 34 20 32 25 26 72 24 28 29 15 35 31 33 27 37 36 30 22 21 19 18 Konzultanti, komern laboratoe nebo soukrom VaV instituce Dodavatel zazen, materil, soust nebo softwaru Klienti nebo zkaznci Uvnit podniku nebo skupiny podnik

OKE

Zdroj: S, TI 2008

D. 3.4 Vsledky inovac Na zklad daj ze eten o inovacch lze provst tak srovnn vslednch efekt inovac mezi jednotlivmi odvtvmi. Z grafu ne je evidentn, e znalostn nronj odvtv pichz astji s vrobky novmi na trhu, kter jsou vsledkem vych investic do VaV. Vbec nejvy podl treb ze zcela novch vrobk je ve vrob kancelskch stroj a pota (OKE 30), kde je rozvoj novch technologi velmi dynamick. Nejastj formou ochrany duevnho vlastnictv je registrace obchodn znmky. U znalostn nronjch odvtv, kter zrove vykazuj vy podl treb z produkt uvedench poprv na trh, je patrn vy zjem o zskn patentov ochrany.
Graf D. 10: Trby za inovovan vrobky u podnik s produktovou inovac v roce 2008 a prva k uvn duevnho vlastnictv u inovanch podnik v letech 2006-2008
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% celkem 30 34 33 31 35 32 24 72 17 19 36 18 29 26 20 15 28 25 21 22 37 27 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Trby za produkty nezmnn nebo mlo modifikovan Trby za produkty nov pouze pro podnik Trby za produkty nov na trhu dost o udlen patentu dost o zpis uitnho vzoru Registrace obchodn znmky

OKE

Zdroj: S, TI 2008

D. 4 Zahranin obchod s high-tech

Zahranin obchod je pro malou otevenou ekonomiku, jako je R, velmi dleit. Hodnota salda zahraninho obchodu se na HDP R podlela roku 2009 pouze 5,5 %, ale celkov obrat zahraninho obchodu pedstavuje piblin 1,5 nsobek HDP. Schopnost uspt na zahraninch trzch je navc povaovna za dal ukazatel konkurenceschopnosti ekonomiky. Nejvznamnjm vvoznm artiklem jsou stroje a dopravn prostedky, zejmna silnin vozidla.

99

R operuje od roku 2004 s kladnm saldem celkovho zahraninho obchodu. Podobn vvoj m tak bilance zahraninho obchodu s high-tech produkc, kter se postupn tak vyrovnvala. Nicmn nikdy zatm nedoshla vrazn kladnho pebytku. Obrat zahraninho obchodu s high-tech zbom roste s vjimkou roku 2009 souvisle od roku 1996 a po vtinu sledovanho obdob rostl rychleji ne obrat celkov. To se projevilo na zvyujcm se podlu high-tech zahraninho obchodu jak na celkovm vvozu (14,4 % roku 2010), tak na celkovm dovozu (17,9 % tho roku). Roky 2008 a 2009 jsou ovlivnny celosvtovou hospodkou kriz, nicmn zahranin obchod s high-tech zbom v tomto krizovm obdob zaznamenal men ztrtu ne obrat celho zahraninho obchodu R a rok 2010 znamen nvrat k trendm z pedchozch let.
Graf D. 11: Obrat zahraninho obchodu a podl high-tech (%) a saldo zahraninho obchodu (mil. K) R v letech 1996 a 2010*
rst obratu high-tech podl high-tech na celkovm vvozu Saldo high-tech rst obratu celkem podl high-tech na celkovm dovozu Saldo celkem

(%) 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15 1996 Zdroj: S 1997 1998

(mld. K) 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100 2008 2009

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

* daje za rok 2010 jsou pedbn

Pi blim pohledu na zboovou strukturu eskho high-tech exportu (graf D.12) je patrn dominance 40 vpoetn techniky a elektroniky vetn telekomunikac . Ob uveden kategorie zbo zvily svj podl na high-tech exportu a na 83 %. Podobn vvoj je patrn tak u struktury dovozu high-tech produkt. K zpornmu saldu zahraninho obchodu s high-tech produkc nejvce pispvaj rostouc dovozy vpoetn techniky z ny, kter zaujm pedn msto importra msto evropskch zem, a elektronickch a telekomunikanch zazen (pedevm z ny a z Nmecka).
Graf D. 12: Zboov struktura vvozu a dovozu high-tech produkce R v letech 2002-2010*
Vvoz
100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 48,9 49,9 48,7 48,6 55,4 50,1 47,2 45,6 49,9 31,7 28,6 30,8 30,2 40,7 40,6 38,7 38,9 41,8 26,0 27,0 26,8 27,1 23,5 31,0 35,3 35,4 33,3 39,5 33,2 40,6 39,0 36,5 35,1 36,7 37,3 37,4

Dovoz

Vpoetn technika Farmacie Neelektrick stroje

Elektronika a telekomunikace Chemie Vdeck pstroje

Elektrotechnika Leteck technika Ostatn high-tech

Pozn. Od roku 2007 je v platnosti nov klasifikace zbo, proto jsou daje z pedchozch let vzjemn nesrovnateln; * daje za rok 2010 jsou pedbn Zdroj: S

40

Od roku 2007 je zejm pokles podlu vpoetn techniky ve prospch elektroniky a telekomunikac. Tento trend je dn zmnou klasifikace zbo SITC, jej revize vstoupila v platnost prv roku 2007.

100

D. 5 Shrnut
Mezinrodn multikriteriln srovnn konkurenceschopnosti naznauje, e R disponuje relativn dobrm stavem ekonomickho prosted, kter je jej nejvt devizou v porovnn s dalmi stty. Inovan vkonnost a obecnji konkurenceschopnost R vak vrazn brzd nekvalitn politick prosted, neefektivn sprva veejnch prostedk a plin byrokracie, jak vyplv z mezinrodnho srovnn WEF. Podle mezinrodnho srovnn souhrnn inovan vkonnosti zstv R pod prmrem zem EU-27, nicmn schopnost vyut ekonomick pnos z inovac je nadstandardn. Mezi hlavn nedostatky inovanho prosted pat nzk dostupnost finannch zdroj pro inovace (pedevm ve form rizikovho kapitlu) a tak mal vyuvn prmyslov-prvn ochrany. Z daj v tto kapitole vyplv, e konkurenceschopnost R je taena pedevm inovan innost firem, zatmco kvalita institucionlnho prosted ji spe sniuje. Zpracovatelsk prmysl zstv dleitm sektorem esk ekonomiky a lze pedpokldat, e se tento stav nebude v dohledn dob vraznji mnit. Pesto se postupn zvyuje podl soukromch slueb na hrnu HPH podobn, jako tomu je ve vysplejch sttech. esk republika se vak stle neme rovnat rovn ekonomick vysplosti ani produktivitou prce vysplm evropskm sttm. V poslednch letech je zejm, e nkter nov lensk stty EU vykazuj rychlej rst produktivity prce i ekonomiky, a R me brzy ztratit postaven ldra v tto skupin stt. Pozitivn vak je, e ekonomick krize nedolehla na eskou ekonomiku tak tiv, jako se tak stalo v jinch evropskch sttech (nap. v Estonsku). Zpracovatelsk prmysl je dleit nejen v ekonomice, ale tak ve VaV aktivit podnikatelskho sektoru. Vybran odvtv zpracovatelskho prmyslu investuj zdaleka nejvce prostedk do VaV. V tomto ohledu m vedouc postaven vroba dopravnch prostedk a vroba optickch a elektrickch pesnch pstroj. Znalostn nron odvtv se podle zjitnch daj projevuj progresivn tak v charakteristikch inovac. Podniky z tchto odvtv jsou aktivnj v zskvn znalost (vlastnch nebo z externch zdroj) a vynakldaj vt st svch inovanch vdaj na vlastn vzkum a vvoj. Dky tomu podniky znalostn intenzivnjch odvtv maj tak vy podl dost o patentovou ochranu a vy trby z inovovanch produkt, kter jsou nov pro trh. Ve svm dsledku umouj inovace tmto podnikm pronikat na trhy s novmi vrobky a zvyovat tak svoji konkurenceschopnost. Krom vroby motorovch vozidel (OKE 34) se vak znalostn intenzivn odvtv neprojevuj vtm podlem na HPH. Naproti tomu jsou odvtv, kter nejsou tak nron z hlediska vyuit znalost, ale vnuj vt dl svch prostedk na pozen stroj a zazen. Pjmy ze zahraninho obchodu jsou pro otevenou ekonomiku R dleitou soust hrubho domcho produktu. Pozitivn je, e high-tech sektor vykazuje rychlej rst ne celkov zahranin obchod R, a proto se soustavn zvyuje jeho podl na celkovm exportu, ale tak na importu. Dalm trendem je sniovn donedvna vrazn zporn obchodn bilance s high-tech produkc, kter se roku 2010 peklopila do kladnho salda. Z hlediska zboov struktury jsou dlouhodob nejdleitjm obchodnm artiklem vpoetn technika a elektronick a telekomunikan zazen, kter dohromady in piblin 80 % high-tech vvozu i dovozu.

101

E Mezinrodn vzkum a spoluprce

Mezinrodn spoluprce na VaV aktivitch neustle zskv na vznamu, emu pispv i prohlubujc se integrace Evropskho vzkumnho prostoru (European Research Area ERA). esk republika ji po nkolik let erp evropsk prostedky z rmcovch a operanch program, na multilaterln i bilaterln bzi udruje spoluprci se zahraninmi partnery, rmec aktivit eskho VaV tak vznamn pesahuje nrodn hranice. Jakkoliv vznam mezinrodn spoluprce ve VaV roste, nejsou indiktory, kter by mapovaly tuto oblast, ustlen a tedy ani dostupn v me potebn pro vyerpvajc analzu financovn a tematickho zamen peshraninch aktivit. Finann ukazatele popisuj celkov objem prostedk, kter do eskho VaV pichz a strukturu clovch subjekt. Detailnj pedstavu o aktivit a spnosti eskch pjemc, vetn tematickho zamen provdnho VaV, poskytuj obshl data o rmcovch programech pro vzkum a technologick vvoj (RP). Ty dlouhodob pedstavuj co do rozpotu nejvt aktivitu mezinrodn spoluprce ve VaV. Vedle toho erp R prostedky na VaV skrze operan programy (OP). V ppad RP se jedn o programy komunitrn, kter jsou financovny pmo z rozpotu Evropsk unie a spravovny Evropskou komis. Oproti OP rozdlujcm podporu ze strukturlnch fond proto do implementace a nastaven priorit nezasahuje v takov me pslun lensk stt. esk republika se mimo RP a OP zapojuje do ady dalch mezinrodnch aktivit, napklad do projekt evropsk st EUREKA, kter je zamena na trn orientovan VaV, nebo do programu COST dlouhodob podporujcho evropskou spoluprci ve vdeckm a technickm vzkumu. Mimoto od roku 2004 proud do R prostedky skrze Finann mechanismus EHP a Finannm mechanismus Norska (tzv. Norsk fondy). Struktura kapitoly kopruje odlinost jednotlivch mezinrodnch nstroj na podporu VaV a v dlch oddlech popisuje zapojen R do RP, OP a dal podpory mezinrodn spoluprce. Objem finannch prostedk na VaV, kter pes hranice proud prostednictvm RP vrazn pevyuje rozsah ostatnch jmenovanch aktivit (pi omezen ist na VaV), a proto je zapojen R do RP vnovna pevn st tto kapitoly. Informace o RP jsou erpny z databze ECORDA, kterou spravuje Evropsk komise a kter nen veejn pstupn. Hlavnm zdrojem dat o OP byly souhrnn monitorovac zprvy a daje pslunch ministerstev, ast v ostatnch programech mezinrodn spoluprce byla hodnocena prostednictvm IS VaVaI zizovanho Radou pro vzkum, vvoj a inovace. Charakteristikm jednotlivch program jet pedchz vodn, souhrnn daje o financovn eskho VaV ze zahraninch zdroj, pro n byla vyuita data S a Eurostatu.

E. 1 Financovn VaV ze zahraninch zdroj

Zdroje financovn jsou sledovny ve statistickch etench jako jedna z charakteristik vdaj na VaV. Kategorie zahraninch zdroj v sob zahrnuje prostedky z podnik sdlcch v zahrani, rzn formy plateb od Evropsk unie a mezinrodnch organizac i od vld ostatnch stt, vysokch kol a neziskovch instituc. Podl vdaj na VaV pochzejcch ze zahraninch zdroj v R dlouhodob roste, velmi vrazn posun je patrn zejmna v posledn letech. Dky tomu se R mezi roky 2005 a 2009 dostala nad prmr EU27 (viz graf E.1). Zastoupen zahraninch zdroj ve financovn VaV se u ns v tomto obdob zdvojnsobilo, v roce 2009 se vak rst podlu zabrzdil na hodnot 10,4 % a peel ve stagnaci. V absolutn hodnot se sice mnostv zahraninch zdroj zvilo, stejnou tendenci ale vykazovaly i celkov vdaje na VaV (GERD). Rst objemu zahraninch prostedk ve VaV je doprovzen zvyujcm se potem pracovi, kter tyto zdroje vyuvaj. To lze hodnotit veskrze pozitivn, nebo se roziuje zkladna tch, kte maj potebnou kvalitu i zkuenosti, aby na zahranin zdroje doshli. Nejvt nrst subjekt je patrn u soukromch podnik pod zahranin kontrolou. daje napovdaj, e do R jsou stle astji umsovny aktivity s vysokou pidanou hodnotou. To potvrzuj i data za zahranin afiliace, kde je nejvt relativn nrst prostedk na VaV registrovn v profesnch, vdeckch a technickch innostech. Nov pjemci pibvaj tak mezi vysokmi kolami (dvojnsobn nrst mezi roky 2005 a 2010), zatmco u pracovi Akademie vd R si (rovn vrazn rostouc) zahranin zdroje rozdluje stle stejn poet subjekt. Mra, v jak jsou nrodn prostedky na VaV doplovny ze zahraninch zdroj, se nap stty velmi li a identifikace trend je velmi obtn. Tot pak plat i pro zobrazen vvoj (graf E.1). Evropsk stty podlem zahraninch zdroj na VaV dalece ped asijsk zem, kde m financovn VaV vhradn nrodn rmec.

102

Uvnit EU pak uritou roli hraje velikost domc ekonomiky. Velk hospodstv jako Nmecko i Francie maj zastoupen zahraninch zdroj ve VaV ni, do evropskho perozdlovacho mechanismu spe pispvaj. Naopak na pednch mstech jsou pak ekonomiky men, asto patc do skupiny novch lenskch zem (napklad Slovensko). Podl zahraninch zdroj na vdajch VaV je ostatn jeden z mla ukazatel, kter je pi porovnn starch a novch lenskch zem EU dlouhodob vyrovnan. Co se tk relativnho zvyovn podlu, jsou na elnch mstech ji pipomnan Slovensko, R a Irsko. Pinu poslen zahraninch zdroj lze hledat v atraktivit R pro soukrom podnikatele, kte zde investuj do VaV aktivit. Prostedky z podnikatelskch zdroj mezi roky 2006 a 2009 vzrostly na tynsobek, v roce 2010 byl pak jejich pokles vyrovnn vraznm zvenm prostedk veejnch, proudcch do R pedevm z EU.
Graf E.1: Podl vdaj na VaV ze zahraninch zdroj v letech 2000 a 2009 (% GERD)
20% 2009* 16% 2005

12%

8%

4%

0% EU27 Estonsko Polsko Portugalsko Lotysko Slovensko Kanada Rusko Irsko Rakousko Bulharsko Nmecko Francie na Litva UK R Maarsko Nizozemsko Rumunsko panlsko Finsko Slovinsko Dnsko Norsko Japonsko vdsko Korea

Pozn.: * EU27, Francie, Bulharsko, panlsko, Nmecko, Portugalsko, Korea data za rok 2008. Zdroj: Eurostat; S - Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

Z hlediska clovch subjekt jsou zahranin prostedky na VaV v hrubch rysech rozdleny obdobn, jako je tomu u celkovch vdaj na VaV bez ohledu na zemi pvodu. Dominuje zastoupen podnikatelskho sektoru, do kterho smuje 60 % ze zahraninch zdroj (viz graf E.2). Pestoe v absolutnch hodnotch prostedk ze zahrani pilo v roce 2010 trojnsobn vce ne ped 5 lety, zastoupen podnikatelskho sektoru zstv mezi clovmi subjekty prakticky toton. To ale neplat pro druh nejvt sektor, vldn, kter tvo zejmna stavy Akademie vd R. Vldn sektor pes absolutn rst postupn pepout st svho podlu vysokm kolm, jejich dl se v uplynulch pti letech zvtil o dv tetiny, v absolutnch hodnotch pak tm ptinsobn. Tento trend ukazuje na rostouc finann internacionalizaci vysokch kol, pspvek na vysokokolsk VaV z nrodnch zdroj toti ve stejnm obdob nevzrostl ani dvojnsobn.
Graf E.2: Vdaje na VaV v R ze zahraninch zdroj podle sektor provdn v letech 2005 a 2010 (bn ceny)
Rok 2005 (celkem 2057 mil. K)
191 9% 11 1% Podnikatelsk 642 31% Vldn 1214 59% Vysokokolsk Soukrom neziskov 1498 24%

Rok 2010 (celkem 6142 mil. K)

886 15% 52 1%

3705 60%

Zdroj: S - Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

103

E. 2 Rmcov programy na podporu vzkumu a vvoje 7. RP a EURATOM

Rmcov programy EU pro vzkum a technologick vvoj (RP) jsou od svho potku v roce 1984 pevn zameny na clov orientovan vzkum, piem cle jsou formulovny s ohledem na poteby evropsk spolenosti. RP d Evropsk komise, kter prostednictvm vzev k pedkldn nvrh projekt usiluje o dosaen stanovench cl. Aktuln je v bhu 7. rmcov program pro vzkum, technologick rozvoj a demonstrace (2007 2013) (7. RP). Novinkou v 7. RP je proti jeho pedchdci rozshl podpora zkladnho vzkumu, v nm npl projekt uruj samotn vzkumn tmy. Tuto st 7. RP d autonomn nov ustaven Evropsk vzkumn rada (European Research Council ERC). Soubn se 7. RP b 7. rmcov program Evropskho spoleenstv pro atomovou energii v oblasti jadernho vzkumu a odborn ppravy (2007 2011) (EURATOM), kter je zamen na vzkum v oblasti mrovho vyuit jadern energie. I kdy fiskln obdob programu EURATOM a 7. RP jsou odlin, pravidla asti v obou programech jsou obdobn. Program EURATOM je takt zahrnut v tto analze jako soust 7. RP. Souhrnn rozpoet 7. RP in 50,521 mld. EUR pro stanoven fiskln obdob 2007 2013, u programu EURATOM se jedn o 2,8 mld. EUR na lta 2007 - 2011 (pro prodlouen programu na obdob 2012 2013 je navren rozpoet 2,5 mld. EUR). Rozpoty RP maj dlouhodob rostouc trend, nicmn nrst rozpotu 7. RP, kter disponuje kadoron piblin o 40 % vym rozpotem ne 6. RP, je zcela bezprecedentn. 7. RP sestv ze ty specifickch program: Spoluprce, Mylenky, Lid a Kapacity. Specifick program Spoluprce podporuje clov orientovan vzkum, tj. vzkum vychzejc z poteb spolenosti. Tento program je rozlenn na deset tematickch priorit, kter maj jasnou nvaznost na tematick spektrum pedchozho 6. RP. Stejn jako v pedchozch RP m kad priorita svj kadoron aktualizovan, detailn pracovn program, na kter se odvolvaj vzvy EK k pedkldn nvrh projekt. Specifick program Mylenky podporuje hranin zkladn vzkum. V tomto programu nejsou stanoveny dn vzkumn cle, ty uruj a vdci ve svch nvrzch projekt. Ty mohou pedkldat vzkumnci 41 z celho svta, nicmn projekty mus bt eeny na pracovitch v EU nebo zemch asociovanch k 7. RP . ERC ustanovuje oborov komise, kter na zklad odbornho hodnocen (peer review) vybraj a doporuuj pedloen nvrhy projekt k financovn. O spchu nvrhu rozhoduje vlun vdeck excelence posuzovan podle dvou kritri odborn zpsobilosti navrhovatele a kvality vlastnho nvrhu, tj. jak pekrauje meze souasnho poznn v dan problematice. Specifick program Lid podporuje rozvoj lidskho kapitlu v oblasti vdy a vzkumu prostednictvm celoivotnho vzdlvn vzkumnk formou st, a u v rmci Evropy nebo tetch zem, vytvenm kolcch st pro zanajc vzkumnky nebo podporou spoluprce akademick sfry se soukromm sektorem. Jde o pm pokraovn akc Marie Curie, kter bely u v pedchozch RP. Spektrum tchto akc je ovem pizpsobeno souasnm a nov pedvdanm potebm. Specifick program Kapacity si klade za cl poslit vzkumn kapacity ERA a podpoit cle stanoven ve strategickch politickch dokumentech (jako jsou budovn ERA nebo Strategie Evropa 2020 a jej vlajkov iniciativy, nap. Inovan unie). Program podporuje rozvoj vzkumnch infrastruktur, vzkum ve prospch malch a stednch podnik (MSP), propojovn znalostnch region, rozvoj vzkumnho potencilu, aktivitu vda ve spolenosti, mezinrodn spoluprci se tetmi zemmi a rozvoj vzkumnch politik. 7. RP EURATOM zahrnuje dv vzkumn oblasti prvn je Vzkum energie uvolovan jadernou syntzou, druhou Jadern tpen a radian ochrana. 7. RP EURATOM zahrnuje innosti v oblasti vzkumu, technologickho rozvoje, mezinrodn spoluprce, en technickch informac a jejich vyuvn v oblasti odborn ppravy. Vzhledem k tomu, e EK v mnoha ppadech poskytuje jen st nklad na ast tmu v projektu, podle zkona . 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac z veejnch prostedk a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac), ve znn pozdjch pedpis, mohou esk tmy z univerzit, veejnch vzkumnch instituc a z cel ady dalch organizac podat Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy o naven svch institucionlnch prostedk, a to a do rovn, kter v soutu s pspvkem EK pokryje instituci 100 % jejch nklad na ast v projektu. R dle podporuje zapojen do 7. RP systmem na podporu ppravy projekt a tak monost vrcen DPH, kter je v tchto projektech neuznatelnm nkladem. V textu nsledujc analzy je uvna zkratka 7. RP souhrnn jak pro 7. RP, tak pro 7. RP EURATOM.
Norsko, Island, Lichtentejnsko, Izrael, vcarsko, Turecko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonie, ern Hora a Albnie, Bosna a Hercegovina, Faersk ostrovy, Turecko
41

104

E. 2.1

ast v projektech 7. RP a jejich pprava

7. RP je ji ve svm ptm roce bhu, a kumulativn ukazatele asti tak dosahuj pomrn vysokch sel. Graf E.3 ukazuje poty tm podle jednotlivch stt EU, kter se dosud zapojily do nkterho z projekt 7. RP. Jedn se o absolutn poet, nejvt stty si proto zapsaly nejvce ast, mal stty, mezi kter lze adit i R, analogicky men poet projekt. Tmy z R se dosud astn v 724 ppadech. Graf se zeteln rozdlil na dv poloviny vce ast si pipisuj star lensk stty, zatmco druhou polovinu grafu tvo pedevm nov lensk stty. Projekty k realizaci jsou vybrny po rozshlm hodnocen zaloenm na metod nezvislho recenznho zen. Z potu celkov podanch projekt a potu projekt realizovanch posuzujeme spnost jednotlivch stt v podvn projekt. Graf E.3 zachycuje astnickou spnost, tedy pomr tm, kter nvrh projektu podaly, a tch, jejich projekt byl vybrn k financovn. Tmy z R doshly spnosti 20,4 %, co je zaadilo mezi lenskmi stty na 14. pku. K nejspnjm pat tmy z Belgie, Nizozem a Francie, ty peshly v spnosti hranici 25 %.
Graf E.3: Poet ast a spnost jednotlivch stt EU v 7. RP
30% 7. RP 8426 7822 spnost 25% 20% 5583 4574 15% 3524 1582 1333 1218 1146 10% 828 818 724 564 458 401 272 272 220 217 167 5% 97 96 0% Estonsko Kypr Polsko Portugalsko Slovensko Nmecko ecko Belgie Irsko Litva Itlie Lotysko UK Lucembursko Rumunsko Polsko Rakousko Maarsko R Bulharsko Francie Finsko panlsko Nizozemsko vdsko Dnsko Rumunsko Slovinsko Malta Slovensko

6152

2550

2193

Zdroj: E-CORDA

Jednotliv lensk stty se li aktivitou v podvn projekt. Jejich reakce na vzvy 7. RP je siln zvisl zejmna na kapacit pracovi VaV, kter ovem siln souvis s populan velikost, dostupnost finannch zdroj a dalmi charakteristikami VaV. Graf E.4 porovnv poet tm astncch se 7. RP pipadajcch na 1 tis. FTE vzkumnk v dan zemi, podle nj je graf seazen, a poet tm pipadajcch na 1 mil. obyvatel. Celkov je vidt, e 7. RP je atraktivn pro men lensk stty (s vjimkou Itlie). Naopak velk zem jako Francie, Nmecko nebo Spojen krlovstv jsou a v zvru podle tohoto uspodn. U zem populan srovnatelnch s R (ecko, vdsko, Belgie, Rakousko, Portugalsko, Maarsko, Bulharsko) je intenzita podvn nvrh zeteln vy ne v R. Dle mnostv tm pepotench na 1 tis. FTE vzkumnk je R na 23. pozici, mezi novmi lenskmi stty se he umstily pouze Slovensko a Polsko. Pi pepotu nvrh na 1 mil. obyvatel R pedstihuje vechny star lensk zem, mezi novmi je pak na 6. pozici.
Graf E.4: Relativn poet tm z lenskch stt EU astncch se ppravy projekt v 7. RP
2 500 Poet tm /1 mil. obyvatel 2 000 1 500 1 000 500 0 Kypr Estonsko Irsko Portugalsko ecko Belgie Nmecko Litva Itlie Lucembursko Rakousko Maarsko Lotysko UK Finsko R Nizozemsko panlsko Bulharsko Slovinsko vdsko Dnsko Francie Malta Poet tm /1 tis. FTE vzkumnk

Zdroj: E-CORDA, Eurostat

1844

1028

105

E. 2.2

Finann ukazatele

Ve pspvku tmu, kter se astn een projektu 7. RP, zvis na typu jeho aktivity a na charakteru adatele o podporu. Pspvek se tak pohybuje od 50 % celkovch nklad u demonstranch aktivit, pes 50% a 75% pspvek u vzkumnch aktivit, po 100% pspvek pro koordinaci vzkumnch projekt i pro eitele koordinanch a podprnch akc a t pro projekty zkladnho vzkumu. Vy pspvek zskvaj neziskov veejn subjekty, instituce vyho a stednho vzdlvn, neziskov vzkumn organizace a MSP. Graf E.5 ukazuje vi financovn, kter tmy z jednotlivch stt zskaly na bh projekt, doplnn o zdroje vkldan do projekt samotnmi astnky. Poad v grafu je opt mimo jin ovlivnno velikost jednotlivch zem. Tmy z R dosud zskaly na asti v projektech 7. RP zvazek financovn ve vi 129 mil. EUR od EU, z vlastnch zdroj et astnci do tchto projekt vlo dalch 46 mil. EUR, celkov se tedy jedn o stku 175 mil. EUR. Ta je srovnateln s Maarskem, ktermu se vak da zskat vt podl ze zdroj EU. Dal stty velikostn srovnateln s R zskvaj nsobn vy stky.
Graf E.5: Finann ukazatele 7. RP dle lenskch stt EU
pspvek EU (mil. ) 25,4% 28,0% 24,7% 22,8% 810 20,4% 21,0% 853 19,2% 16,3% 600 14,2% 401 461 266 16,4% 14,7% 14,8% 12,0% 11,4% 234 264 | 75 222 | 81 210 | 73 9,6% 141 | 35 129 | 46 75 | 27 75 | 26 35 | 12 48 | 14 45 | 14 40 | 11 19 | 10 26 | 9 15 | 5 Lotysko 151 162 191 160 13,0% 13,1% 11,3% 10,8% 25,2% 25,0% vlastn zdroje astnka (mil. ) celkov finann spnost

1194

22,0% 18,8% 17,7% 16,5% 16,1% 14,2%

3205

2897

2373

1616

1331

1279

797

749

ecko 496

Rakousko 513

Finsko 451

Dnsko 440

Estonsko

Polsko

Zdroj: E-CORDA

Co se te finann spnosti, tedy pomru poadovanho a zskanho objemu celkovho financovn, da se tmm z R nepomrn lpe. Jejich spnost je nevy z novch lenskch zem a pedstihuje i nkter pvodn leny jako Itlii, Portugalsko a ecko. Zem tradin siln ve VaV jako Francie, Belgie, Nizozem a dal dosahuj spnosti mnohem vy. Zatmco u R je to 17,7%, u nejlepch zem mra spnosti pesahuje 25 %.

106

Lucembursko

Portugalsko

panlsko

Nizozemsko

Rumunsko

Slovensko

Belgie

Nmecko

Maarsko

Bulharsko

Francie

vdsko

Slovinsko

Malta 9 | 2

Kypr

Irsko

Litva

Itlie

UK

Graf E.6: Pspvek EU poadovan tmy z jednotlivch zem na 1 mil. EUR GERD
141 96 Tis. 79 67

62 35

33

33

33

32

30

29

29

28

26

25

23

22

22

18

18

18

17

16

15

13 Nmecko

Kypr

Estonsko

Lotysko

Polsko

Litva

Itlie

Pozn.: * Nejsou k dispozici data za lta 2008-2009, odhad na zklad vsledk z roku 2007. Zdroj: E-CORDA, Eurostat

Finann ukazatele je teba vnmat v zvislosti na velikosti investic do VaV v dan zemi, a to vztaenm ve prostedk poadovanch astnky v projektech 7. RP ke hrubm domcm vdajm na VaV (GERD). Jeliko analyzovan obdob zahrnuje lta 2007 2011, piem z roku 2011 jen velmi malou st, uvaujeme pro posouzen finann spnosti souet hrubch vdaj na VaV za roky 2006 2010. Graf E.6 ukazuje souhrnnou velikost pspvku EU na een projekt 7. RP pepotenou na 1 mil. EURGERD. Tmy z R poaduj za obdob 2007 2011 129 mil. EUR, hrub domc vdaje na VaV v letech 2006 2009 doshly v R 7 979 mil. EUR. R tak poaduje na 1 mil. EUR GERD piblin 16 tis. EUR a touto hodnotou se ad mezi lenskmi stty EU na 4. msto od konce. Krom toho je z grafu patrn, e velk stty poaduj vzhledem ke svm vdajm na VaV men podporu ne mal stty. Porovnnm zem, kter maj obdobnou intenzitu vdaj na VaV (Estonsko, Slovinsko, Nizozem, Irsko, Portugalsko, panlsko), dospjeme k zvru, e jmenovan stty zskvaj nsobn vce podpory z 7. RP ne R. E. 2.3 Struktura astnk 7. RP

Do 7. RP se mohou zapojovat vysok koly a vzkumn organizace, soukrom firmy, instituce sttn sprvy a samosprvy i dal subjekty. Zvlt je podporovna ast MSP, dlouhodobm clem je doshnout 15% podlu. ast soukromho sektoru v 7. RP oproti dvjm programm kles, a snahou je tento trend zvrtit. V R 135 ze 724 ast pipad na MSP, co odpovd 18,6 %, v ppad pspvku EU jde o podl 18,5 %. V obou ukazatelch tak pevyuje clovou kvtu sledovanou EK. esk republika vdy patila mezi ty zem, kter maj silnou ast soukromho sektoru, co plat i dnes. V porovnn s lenskmi stty EU zaujm v asti soukromho sektoru 7. pku, 9. pku dle pspvku EK. Sektorov struktura astnk je zobrazena v grafu E.7, rozlenn na sektory odpovd zdrojovm datm EK. V R se podly vysokokolskho a vzkumnho sektoru tm rovnaj. Ve vzkumnm sektoru pipad znan st na stavy Akademie vd, ty tvo 57 % asti tohoto sektoru a 65 % pspvku EU, kter tmy z tohoto sektoru zskaly. Velmi mlo se zapojuje sektor veejn sprvy, jeho podl je nzk i v porovnn s ostatnmi lenskmi stty, R podle tohoto ukazatele zaujm 21. pku. Tmto se ad mezi zem se silnmi VaV systmy jako jsou Nizozem, Francie, Velk Britnie, nebo Nmecko.

107

Lucembursko

Slovensko

Portugalsko

Belgie

Irsko

Rakousko

Bulharsko

Malta

Maarsko

Nizozemsko

panlsko

ecko*

Finsko

UK

Slovinsko

Rumunsko

Dnsko

vdsko

Francie

Graf E.7: ast eskch tm a pspvek EU eskm tmm dle sektor

asti eskch tm 21 3% Pspvek EU (mil. ) eskm tmm 2,5 2% 226 31% Vysokokolsk Vzkumn Veejn Soukrom Ostatn 28 4% 230 32% 4,4 3% 42,5 33% 36,0 28% 43,4 34%

219 30%

Zdroj: E-CORDA

E. 2.4

Priority 7. RP

7. RP je rozdlen na 4 specifick programy, piem kad z tchto program dle obsahuje nkolik tematickch nebo horizontlnch priorit. Tematick priority sleduj vzkumn cle spolenosti v dan oblasti (nap. Zdrav), horizontln priority cl na aspekty jdouc nap ERA (hranin zkladn vzkum, mobilita, ast MSP, rozvoj infrastruktur nebo rozvoj vzkumnch region a dal). Graf E.8 ukazuje poet ast eskch tm v jednotlivch prioritch a pspvek EU, kter tmy zskaly. Hodnoty jsou ovlivnny velikost rozpotu jednotlivch priorit, mezi nejvt pat priority ICT a Zdrav (HEALTH). Znan rozpoet m tak program Mylenky s jedinou prioritou tho nzvu (ERC), kde vak proti ostatnm prioritm pipad na jednu ast prmrn velmi vysok pspvek EU. O nco men, avak stle objemn, jsou rozpoty priorit Nanovdy, materily a nov technologie (NMP), Doprava (TPT) nebo programu Lid (PEOPLE). R m nejvy poet ast prv v PEOPLE, ICT, NMP, z objemnch priorit se R v men me astn priority HEALTH. Mezi dal priority s vraznj eskou ptomnost pat Zemdlstv, potraviny a biotechnologie (KBBE), ivotn prosted (ENV), Doprava (TPT), Infrastruktury (INFRA), Vzkum ve prospch malch a stednch podnik (SME) a Jadern tpen a radian ochrana (Fission) programu EURATOM. Naopak esk tmy se dosud vbec neastn priority INCO. Pspvek EU z velk mry koreluje s potem ast m vy ast, tm vy souhrnn pspvek za danou prioritu. Nejvce prostedk esk tmy zskaly v prioritch ICT, NMP a PEOPLE. Na dalch mstech jsou program Mylenky (ERC) a Doprava (TPT). Nadstandardn velk pspvek ku potu projekt se podailo zskat eskm tmm v priorit Vzkumn potencil (REGPOT).
Graf E.8:: ast eskch tm a pspvk EU v jednotlivch prioritch 7. RP
100 Poet ast 80 Poet ast 60 40 20 0 TPT SME REGPOT PEOPLE HEALTH REGIONS Fusion KBBE INFRA COH SSH NMP SEC SPA ERC ENV ICT SiS ENERGY Fission GA INCO Pspvk EU (mil. ) Pspvek EU (mil. ) 20 15 10 5 0 25

Pozn.: Health Zdrav, KBBE Zemdlstv, potraviny a biotechnologie, ICT Informan a komunikan technologie, NMP Nanovdy, materily a nov technologie, Energy Energie, ENV ivotn prosted, TPT Doprava (vetn letectv), SSH Socioekonomick a humanitn vdy, SPA Kosmick vzkum, SEC Bezpenost, GA Obecn aktivity, ERC Mylenky, PEOPLE Lid, INFRA Vzkumn infrastruktury, SME vzkum ve prospch malch a stednch podnik, REGIONS Regiony znalost, REGPOT Vzkumn potencil, SiS Vda ve spolenosti, COH Rozvoj vzkumnch politik, INCO Mezinrodn spoluprce, Fusion Jadern fze (soust EURATOM), Fission Jadern tpen (soust EURATOM). Zdroj: E-CORDA

108

Nejvy prmrn pspvek na jednu ast pipad programu Mylenky (ERC). Jedn se o projekty, kter jsou na rozdl od vtiny projekt 7. RP eeny pouze jednm eitelem. Jsou zameny na zkladn vzkum a maj ambici pekroit hranici lidskho poznn. Akoliv byly zavedeny teprve v 7. RP, ji nyn je ast v tchto projektech posuzovna jako jedno z mtek vdeck excelence a prestie. Nejvy zastoupen v tomto programu jednoznan nle tmm z Velk Britnie, je pedstavuj tm 25% podl ze vech lenskch stt EU. Mezi velk stty Francii, Nmecko, Itlii a panlsko, kter jsou na dalch pkch za Velkou Britni, se vklnilo Nizozemsko, za nimi je pak vdsko, Belgie a Rakousko. Tmy z R dosud zskaly 9 projekt ERC se souhrnnm pspvkem pesahujcm 10 mil. EUR. Z novch lenskch stt m vy ast pouze Maarsko, to vak pedilo R vce ne dvojnsobn, dosud zskalo 21 projekt a pspvek EU ve vi 22 mil. EUR (viz graf E.9).
Graf E.9: ast tm lenskch stt EU v grantech Evropsk vzkumn rady (specifick program Mylenky)
500 Poet ast 400 Poet ast 300 300 200 200 100 0 Kypr Portugalsko Nmecko Rakousko Maarsko panlsko Nizozemsko Bulharsko Estonsko Itlie Polsko Belgie ecko Irsko Francie Finsko vdsko Dnsko R UK Rumunsko Slovinsko 100 0 Pspvek EU (mil. ) 500 400 Pspvek EU (mil. ) 600

Zdroj: E-CORDA

E. 3 Podpora VaVaI ze strukturlnch fond EU

Strukturln fondy pedstavuj jeden z nstroj pro realizaci politiky hospodsk a sociln soudrnosti EU, kter cl na sniovn rozdl mezi rovn rozvoje lenskch zem a jejich region. Zkladnmi dokumenty usmrujcmi erpn finannch prostedk ze SF jsou operan programy. Financovn VaVaI se proln horizontln nap temi OP. OP Vzkum a vvoj pro inovace (OP VaVpI) je zamen na rozvoj vzkumnho, vvojovho a inovanho potencilu vzkumnch instituc a vysokch kol. OP Vzdln pro konkurenceschopnost se sna o zkvalitnn a modernizaci vzdlvacho systmu a o zlepen podmnek ve VaV. OP Podnikn a inovace je klovm nstrojem na podporu rozvoje vzkumnch a inovanch aktivit v podnikovm sektoru s vraznm smovnm do trn praxe. V obdob let 2007 2013 m R nrok erpat ze t jmenovanch program v souhrnu cca 200 mld. K. Globlnm clem OP VaVpI je poslen vzkumnho, vvojovho a inovanho potencilu R a pispn k rstu konkurenceschopnosti a k tvorb vysoce kvalifikovanch pracovnch mst. Program administrovan MMT podporuje budovn novch a modernizaci stvajcch vzkumnch pracovi i zvyovn kapacity tercirnho vzdlvn. Z hlediska finannch prostedk (celkov alokace in tm 60 mld. K) se jedn o tvrt nejvt OP. Podpora je v nm poskytovna projektm formou 100% dotace. OP VaVpI je rozdlen na 4 prioritn osy (opomineme-li osu Technick pomoc, ta je soust kadho OP). Shodn tetina alokace je smovna do prvn osy, kter podporuje budovn pikovch VaV stav s uniktn infrastrukturou a uritou kritickou velikost, a do druh osy podporujc regionln, aplikan zamen pracovit. Tet osa smruje na rozvoj infrastruktury pro komercializaci vsledk VaV, tvrt cl na poslen kvality tercirnho vzdlvn, modernizaci systmu a jeho propojen s prax. Finann pohled na erpn prostedk z OP VaVpI poskytuje tabulka E.1. K 3. ervnu 2011 dc orgn obdrel 220 dost v hodnot 97,6 mld. K, co odpovd asi 1,6 nsobku celkov alokace. Doposud bylo vydno Rozhodnut o poskytnut dotace 62 projektm, kter pi sv realizaci vyerpaj polovinu z alokace programu. Nejvt pevis poptvky nad nabdkou vykazuj Regionln VaV centra. Ze 103 dost bylo prozatm podpoeno 32 projekt, m je pokryto 72 % alokace tto prioritn osy.

109

Tabulka E.1: Statistika erpn OP VaVpI (k 3. 6. 2011)*

Prioritn osa 1 Evropsk centra excelence 2 Regionln VaV centra 3 Komercializace a popularizace VaV 4 Infrastr. pro vuku na V spojenou s vzkumem Celkem za OP VaVpI Celkov alokace mil. K 19 762,8 19 763,1 6 149,7 11 941,3 59 706,9 Podan dosti mil. K 23 945,0 51 315,9 7 488,7 14 070,0 97 603,8 % 121,2 259,7 121,8 117,8 163,5 Projekty s vydanm Rozhodnutm mil. K % 9 319,2 47,2 14 283,6 72,3 800,0 13,0 5 609,6 47,0 30 796,6 51,6

* Uvedeny jsou jen prioritn osy s pmou vazbou na rozvoj VaVaI (tj. nen zde uvedena prioritn osa Technick pomoc). Posledn dek uvd daje za operan program celkem. Zdroj: Msn monitorovac zprva, kvten 2011, MMR

OP VK se komplexn vnuje rozvoji lidskch zdroj a znalostn spolenosti. Vedle celoivotnho uen usiluje o utven vhodnho prosted pro VaVaI aktivity. MMT jako dc orgn rozdluje celkovou alokaci bezmla 53 mld. K. Mra spolufinancovn projekt dosahuje a 100 % zpsobilch vdaj. Cle programu jsou rozvedeny ve 4 prioritnch osch, z hlediska VaVaI je nejvce relevantn druh, alokan nejvt osa. Ta usiluje o modernizace tercirnho vzdlvn, zatraktivnn systmu pro pracovnky a utven partnerstv pro realizaci spolench vzkumnch projekt. O prostedky k erpn ve vi 18 mld. K dalo celkem 2 350 individulnch projekt, z nich obdrelo Rozhodnut o poskytnut dotace 559. Ve finannm pohledu zjem vce ne dvojnsobn pevyuje alokaci, pesto je doposud vyerpna pouze tetina prostedk (viz tabulka E.2). Oproti programu OP VaVpI jsou skrze OP VK podporovan spe men, pevn neinvestin projekty (v druh prioritn ose je prmrn rozpoet projektu asi 11 mil. K).
Tabulka E.2: Statistika erpn OP VK (k 3. 6. 2011)*
Prioritn osa 2 Tercirn vzdlvn, vzkum a vvoj Celkem za OP VK Celkov alokace mil. K 18 068,7 52 754,1 Podan dosti mil. K 43 167,9 100 307,0 % 238,9 190,1 Projekty s vydanm Rozhodnutm mil. K % 6 287,2 34,8 22 683,7 43,0

* Uvedeny jsou jen prioritn osy s pmou vazbou na rozvoj VaVaI. Posledn dek uvd daje za operan program celkem. Zdroj: Msn monitorovac zprva, kvten 2011, MMR

Dl aktivity OPPI smuj k naplnn globlnho cle programu, kterm je poslen konkurenceschopnosti esk ekonomiky a piblen inovan vkonnosti podnik rovni pednch evropskch zem. Program se zamuje na rozvoj podnikatelskho prosted a stimulaci penosu vsledk VaV do trn sfry. OPPI spadajc pod gesci MPO me erpat finann prostedky v celkov vi pesahujc 88 mld. K. Problematika VaVaI je spojena se tvrtou a ptou prioritn osou (viz tabulka E.3) a dlmi programy Inovace, Potencil, Prosperita a Technologick platformy. Inovace pispvaj na samotn inovan projekty v podnicch a na ochranu prv prmyslovho vlastnictv. Potencil cl na podnikov kapacity VaV s nvaznost na vrobu. Prosperita se zamuje na vstavbu a rozvoj inovan infrastruktury. Technologick platformy iniciuj vznik kooperanch seskupen, v nich se prolnaj aktivity firem a vzkumnch nebo vzdlvacch instituc. Ze t zmnnch je OPPI nejlpe erpanm programem. Z celkov alokace je ji pidleno bezmla 63 % prostedk. tvrt prioritn osa odpovd prbhem erpn prmru OP. V souhrnu 1 092 spnch projekt obdrelo cca 62 % dostupn stky. Pt osa o poznn zaostv, nejenom v podlu projekt s vydanm Rozhodnutm, ale pedevm v zjmu vyjdenm potem dost. V erpn dlch program jsou patrn vrazn regionln odlinosti. I pi uven rozdl ve velikosti region pat mezi aktivnj zejmna Stedoesk, Jihomoravsk, Moravskoslezsk a Zlnsk kraj.
Tabulka E.3: Statistika erpn OPPI (k 3. 6. 2011)*
Prioritn osa 4 Inovace 5 Prosted pro podnikn a inovace Celkem za OPPI Celkov alokace mil. K 22 646,2 26 543,4 88 121,5 Podan dosti mil. K 31 853,8 24 447,6 110 948,3 % 140,7 92,1 125,9 Projekty s vydanm Rozhodnutm mil. K % 13 940,3 61,6 12 139,4 45,7 55 273,3 62,7

* Uvedeny jsou jen prioritn osy s pmou vazbou na rozvoj VaVaI. Posledn dek uvd daje za operan program celkem. Zdroj: Msn monitorovac zprva, kvten 2011, MMR

Porovnn dvou doplujcch se program Inovace a potencil z hlediska technologick nronosti aktivit podnik s podpoenmi projekty ukazuje zsadn odlinosti (graf E.10). Tradin se rozliuj tyi skupiny odvtv podle sofistikovanosti provdnch aktivit high-tech, medium high-tech, medium low-tech a lowtech. Zatmco programu Inovace, kter cl zejmna na inkrementln zlepen ve vrob (nov technologie 110

maj extern pvod), se astn podniky spe s tradinmi produkty, tedy s menm podlem high-tech aktivit, Potencil pitahuje firmy z odvtv s vy pidanou hodnotou a podporuje intern realizaci VaV aktivit v podnicch.
Graf E.10: Objem podpory z program Inovace a Potencil struktura clovch subjekt (k 20. 6. 2011)
Inovace 1 604 16% 658 7% High-tech 3 560 37% 3 946 40% Med high-tech Med low-tech Low-tech 2 005 65% Potencil 38 1% 596 19%

474 15%

Zdroj: CzechInvest, Informan systm operanho programu (ISOP)

Mimo ti zmnn OP jsou specificky pro hlavn msto Prahu, kter nespad do Cle I a neme bt podporovno skrze ve jmenovan OP, vytvoeny dva, nepomrn men programy. OP Praha konkurenceschopnost je uren na podporu investinch projekt, mj. na podporu inovac v podnikn. Sem je skrze tet prioritn osu smovno 2,4 mld. K, z nich aktuln rozdleno 86 %. OP Praha adaptabilita v prvn prioritn ose poskytuje prostedky na neinvestin projekty v oblasti rozvoje znalostn ekonomiky. Ta pedstavuje nejvt a z hlediska adatel rovn nejatraktivnj soubor aktivit v programu. Na 270 projekt je ji vyerpno tm 80 % prostedk, piem zjem vce ne tyikrt pevyuje nabdku.

E. 4 Podpora mezinrodn spoluprce

esk republika podporuje mezinrodn spoluprci ve VaV adou mechanism, a u se jedn o programov schmata nebo rzn formy partnerskch dohod. Ze sttnho rozpotu smuj finann prostedky zejmna 42 do program COST CZ, EUPRO II, EUREKA CZ, INGO II a KONTAKT II , pro rok 2011 v souhrnn vi tm 590 mil. K. V rmci mnohostrann mezinrodn spoluprce se subjekty z R podl na aktivitch Organizace NATO pro vzkum a technologie (Research and Technology Organisation - RTO), Vdeckho programu NATO pod nzvem Security Through Science, Evropsk obrann agentury EDA, Stedoevropsk iniciativy CEI, Visegrdskho fondu i zce specializovanch organizac jako jsou Evropsk kosmick agentura ESA nebo Evropsk jin observato ESO. Bilaterln dohody o spoluprci ve VaV jsou uzaveny se 17 stty a podporuj napklad mobilitu vzkumnch pracovnk. Ve zmnn programov schmata sleduj rzn cle ve snaze komplexn pokrt problematiku VaV. Ppustn doba een projektu je shodn omezena horn hranic 4 let (u programu INGO 3 let), stejn tak se u vech program oekvaj miteln a hodnotiteln vsledky v podob publikac, aplikovanch vstup, patent, vzkumnch zprv apod. Projekty jsou posuzovny z hlediska cle, mry dosavadn mezinrodn spoluprce, potebnosti a praktickho vyuit jejich vsledk. Uchazeem o elovou podporu me bt organizan sloka sttu, prvnick osoba nebo fyzick osoba, piem VaV mus bt pedmtem jej innosti. Podpora me ve vtin ppad doshnout a 100 % uznanch nklad, v programech EUREKA CZ a KONTAKT II je u aplikovanho vzkumu ve pspvku omezena na 50 %. Program COST CZ, kter je pokraovatelem osvden iniciativy COST, se zamuje na podporu mnohostrann mezinrodn spoluprce v zkladnm vzkumu mezi institucemi v R a obdobnmi subjekty lenskch stt (stty EU a sousedc zem). Pnos programu COST spov krom podpory zkladnho vzkumu pedevm v pomoci pi navazovn novch kontakt. Kad lensk stt si vol samostatn zpsob podpory asti svch vzkumnch instituc, proto nen mon provst pm mezinrodn srovnn. Odborn zamen je urovno individuln pro jednotliv vzvy. Program EUPRO II je zamen na podporu asti eskch instituc pi koordinaci evropskho vzkumu, v rmcovch programech EU a v bilaterlnch aktivitch. EUPRO II pomh seznamovat vdeckou

Ponaje veejnmi soutemi vypsanmi v roce 2011 zavd MMT (z dvodu blcho se konce platnosti stvajc registrace) nov oznaen pro dvj programy COST, EUPRO, EUREKA, INGO a KONTAKT. Tmto krokem dojde ke dvouletmu pekryt starch a novch nzv, piem po pechodnou dobu budou pouvna vdy ob oznaen.
42

111

a odbornou komunitu s pravidly mezinrodnch program a zajistit dostaten informace pro spnou ast eskch vzkumnch pracovi ve ve uvedench aktivitch Program EUREKA CZ pedstavuje mezivldn iniciativu nezvislou na aktivitch EU. kter se zamuje na podporu aplikovanho vzkumu v prmyslovch firmch, vzkumnch stavech a na univerzitch nap technologickmi sektory. V souasnosti sdruuje iniciativa EUREKA 39 zem, R je plnoprvnm lenem od roku 1995. EUREKA rozliuje ti kategorie projekt: individuln, Eurostars a klastrov projekty. Programov iniciativa Eurostars se sousted vhradn na MSP, stimuluje jejich vzkumn aktivity a sniuje risk souvisejc s inovanm procesem. Clem programu INGO II je umonit ast eskch vdeckch pracovi ve vzkumnch programech nebo dcch orgnech pikovch nevldnch organizac. Bez takto postavenho programu by nap. nebylo mon astnit se vzkumnch projekt CERN. Oekvanmi vsledky jsou publikace ve vdeckm tisku s co nejvtm citanm ohlasem. Programu KONTAKT II podporuje dvoustrannou ppadn vcestrannou mezinrodn spoluprci instituc zabvajcch se VaV. Zatmco v pedchozch letech se soustedil pedevm na spoluprci s lenskmi stty EU (mj. vytvel pedpoklady pro ast v RP), nov se orientuje na poslen vazeb s nelenskmi zemmi. Aktuln se jedn napklad o spoluprci s nou, Japonskem, Koreou, Ruskem a USA. Pestoe R se uvedench program astn ji od poloviny 90. let, jsou v nsledujcch statistikch pro pehlednost prezentovna data pouze za poslednch 5 let. Graf E.11 ukazuje vi finann podpory, kter je ze sttnho rozpotu R vynakldna na jednotliv programy. Clov subjekty zskvaj nejvce prostedk z program INGO a KONTAKT zamench na prestin, pikov projekty a bilaterln spoluprci. Rostouc trend v erpn podpory z programu KONTAKT patrn podmiuje reorientace na mimoevropsk zem se silnm VaV potencilem. Tento rst vrazn kontrastuje se stagnac i poklesem ve podpory smovan skrze ostatn programy. Vzhledem k tomu, e prostedky jsou erpny prostednictvm vceletch program, projevuje se v ronch rozpotovch nkladech urit setrvanost. Aktuln pokles zjmu u programu INGO (viz graf E.12) se tak pln projev a v nsledujcch letech. Mrn meziron zven alokace u program COST, EUREKA a INGO nen reflektovno zvenm zjmu, naopak pidlen podpora zde poklesla. Zajmav trend ukazuje porovnn alokace a zjmu vyjdenho mnostvm pidlench prostedk u programu KONTAKT. V tomto ppad pes mrn pokles ve pidlench prostedk ji druhm rokem pekrauje danou alokaci. Financovn tak mus bt doplnno o prostedky z nsledujcch vzev. Z daj v grafu E.12 je rovn patrn, e nejvt pevisem nabdky nad poptvkou trp program COST, kter je zamen ist na zkladn vzkum. Naproti tomu EUREKA nebo KONTAKT orientovan na vzkum aplikovan vykazuj vyrovnanj bilanci.
Graf E.11: Prostedky ze sttnho rozpotu vynaloen na podporu mezinrodn spoluprce v letech 2007 2011
2007 200 180 160 140 120 mil. K 100 80 60 40 20 0 COST 315 mil. K EUPRO 329 mil. K EUREKA 494 mil. K INGO 705 mil. K KONTAKT 602 mil. K 2008 2009 2010 2011

Pozn.: Oznaen programu vdy odkazuje na pedchoz a stvajc program (nap. oznaen COST pedstavuje souet podpory v programech COST a COST CZ). Suma uvd souet podpory smovan do programu v letech 2007 - 2011. Zdroj: IS VaVaI

112

Relativn spnost jednotlivch nvrh souvis s nastavenm hodnotcch kritri. Nejni spnost nvrh vykazuje program KONTAKT, v nm k finlnmu vyplacen prostedk dospje pouze polovina podanch nvrh. Naopak u program EUPRO a EUREKA, kde se o podporu uchz celkov mn, zato ale vtch projekt, se spnost nvrh bl 80 %.
Graf E.12: Srovnn prostedk, o kter se soutilo, a ve pidlen podpory v letech 2007 2011
prostedky v souti 450 400 350 300 mil. K 250 200 150 100 50 0 COST EUPRO EUREKA INGO KONTAKT Pozn.: Finann prostedky z rozpotov kapitoly poskytovatele uren na aktivitu pechzejc z minulch let do soutnho roku. Zdroj: IS VaVaI
ve pidlen podpory

2007

2008

2009

2010

2011

113

E. 5 Shrnut
Popsan charakteristiky ukazuj, e VaV obsahuj vrazn mezinrodn prvek. Zahranin zdroje dopluj nrodn prostedky a umouj eskm subjektm rozit aktivity a zapojit se do projekt, kter jinak zeteln pesahuj jejich rozpotov monosti. Pitom vsledky VaV financovanho ze zahraninch zdroj, stejn jako poznatky sdlen v rmci mezinrodn spoluprce, mohou znamenat pro R zsadn ekonomick i spoleensk pnos. Uveden slova potvrzuje celkov objem zahraninch zdroj pichzejcch do eskho VaV, kter dosahuje desetiny hrubch vdaj na VaV (GERD). esk republika se dky soustavn rostoucmu zastoupen zahraninch prostedk roziuj monosti, nelze vak opomenout, e prvoad pro VaV jsou nrodn zdroje a pedevm jejich objem rozhoduje o mnostv projekt, kter se v R uskuten. Zapojen R do 7. rmcovho programu a pbuzn iniciativy EURATOM je nesporn ovlivnno nrodnmi VaV kapacitami, co je teba pi srovnvn evropskch zem mt na mysli. Vt vypovdajc hodnotu maj proto relativizovan ukazatele jako spnost podanch nvrh, kde se R ad na zatek druh poloviny zem. Rezervy nelze tedy spatovat ani tak v kvalit nvrh jako v samotnm zjmu o ast v programu. Pepoet astncch se tm na mnostv FTE vzkumnk ad R k ptici zem s nejhormi vsledky. Pesimisticky vyznv i poadovan ve pspvku v relaci ke GERD, kter odsouv R daleko za prmr novch lenskch zem EU. Velk objem finannch prostedk ze strukturlnch fond EU m do R prostednictvm operanch program. Vsadn postaven zde maj investin projekty do evropskch center excelence a aplikan zamench regionlnch pracovi. Opominout vak nelze ani investice clc na zkvalitnn prosted pro VaV v podnikatelskm sektoru a inovace ve vrob. Otevenost eskho VaV, zejmna vak mezinrodn aktivity jako takov, pin velmi cennou monost spolupracovat se pikovmi evropskmi i svtovmi tmy. Tuto pleitost poskytuj eskm vdcm spe programy mezinrodn spoluprce ne aktivity bc na zklad bilaterlnch mezisttnch smluv. Zven zjem je v poslednch letech projevovn o spoluprci v aplikovanm vzkumu nebo spoluprci se silnmi zemmi mimo EU (nou, Ruskem aj.). Souhrnn mra zapojen do mezinrodnm aktivit ve VaV nen dna jen iniciativou domcch tm, ale vyjaduje rovn zjem zahraninch subjekt o znalosti a vdeck pracovnky ptomn v eskm prosted. Obousmrn finann a znalostn toky ukazuj kvalitu eskho VaV, to, e je schopen spn se uchzet o prostedky v mezinrodnch soutch a nabdnout specifick, v zahrani cenn vdomosti.

114

F Plohy
F. 1 Metodika eten a definice ukazatel
Tato ploha obsahuje detailnj informace tkajc se nkterch vyuitch zdroj dat, statistickch eten a ukazatel a jejich definic, kter jsou teba ke sprvn interpretaci dat. Metodika tedy neobsahuje popis a metodiku naprosto vech vyuitch ukazatel, ale pouze tch, kter jsou klov vzny tematicky k obsahu analzy. F. 1.1 Ukazatele vzkumu a vvoje

esk statistick ad sleduje charakteristiky vzkumu a vvoje (dle jen VaV) prostednictvm Ronho vkazu o vzkumu a vvoji (VTR 5-01), kter obsahuje otzky o lidskch a finannch zdrojch urench k VaV innostem uskutennch na zem R v jednotlivch sektorech provdn VaV. Toto statistick eten je provdno od roku 1995 a pln respektuje metodick principy OECD a EU uveden ve Frascati manulu (OECD, 2002) a v Nazen Komise (ES) . 753/2004. Zpravodajsk jednotky - ronm vkazem o vzkumu a vvoji jsou obeslny vechny prvnick a fyzick osoby provdjc VaV na zem R bez ohledu na poet jejich zamstnanc, pevaujc ekonomickou innost, prvn formu nebo institucionln sektor. Od roku 2001 je Ron vkaz o vzkumu a vvoji (VTR 5-01) rozesln vem pracovitm VaV sledovanch ekonomickch subjekt, co umouje pesnj tdn zjiovanch charakteristik a odpovd i poadavkm nutnm k regionlnmu lenn. Mezi zkladn charakteristiky zjiovan v tomto eten pat: poet osob zamstnanch ve VaV podle pracovn innosti, dosaenho vzdln a pohlav, ve vdaj na VaV podle zdroj jejich financovn a funknho hlediska.

Podrobn informace o zjiovanch charakteristikch VaV lze zjistit z ronho vkazu VTR 5-01 uvedenho na strnkch S. Ve uveden charakteristiky jsou k dispozici v nsledujcm tdn: podle sektoru provdn VaV (podnikatelsk, vldn, vysokokolsk a soukrom neziskov), podle pevaujc skupiny vdnch oblast, podle kraj (CZ-NUTS 3) a v ppad podnikatelskho sektoru i podle okres (CZ-NUTS 4), v podnikatelskm sektoru navc podle vlastnictv (veejn podniky, soukrom podniky domc a soukrom podniky pod zahranin kontrolou definovan dle ISEKTORu), velikosti (potu zamstnanc) a pevaujc ekonomick innosti/odvtv (klasifikace OKE/CZ-NACE), ve vldnm a vysokokolskm sektoru navc podle druhu pracovit.

Uveden tdn jsou dostupn ve vzjemn kombinaci. Dleit definice eten vzkumu a vvoje Vzkum a vvoj je systematick tvr prce konan za elem rozen stvajcho poznn, vetn poznn lovka, kultury a spolenosti, zskn novch znalost nebo jejich vyuit v praxi, a to metodami, kter umouj potvrzen, doplnn i vyvrcen zskanch poznatk. Rozliujeme ti typy vzkumn a vvojov innosti: Zkladn vzkum teoretick nebo experimentln prce provdn zejmna za elem zskn novch vdomost o zkladnch principech jev nebo pozorovatelnch skutenost, kter nen primrn zamena na uplatnn nebo vyuit v praxi. Aplikovan vzkum teoretick a experimentln prce zamen na zskn novch poznatk a dovednost pro vvoj novch nebo podstatn zdokonalench vrobk, postup nebo slueb. Experimentln vvoj zahrnuje zskvn, spojovn, formovn a pouvn stvajcch vdeckch a technologickch, obchodnch a jinch pslunch poznatk a dovednost pro vvoj novch nebo podstatn zdokonalench vrobk, postup nebo slueb.

Jeliko rozlien hranice pedevm mezi zkladnm a aplikovanm vzkumem nen vdy jednoznan, je teba pi interpretaci zjitnch daj v lenn podle typu VaV innosti postupovat s jistou rezervou a opatrnost. Sektor provdn vzkumu a vvoje je zkladn kategori pouvanou ve statistice VaV, je seskupuje vechny institucionln jednotky provdjc VaV na zklad jejich hlavnch funkc, chovn a cl. Ukazatele VaV jsou standardn sledovny a publikovny, a to i na mezinrodn rovni, ve tyech sektorech provdn VaV (dle jen sektorech) podnikatelsk, vldn, vysokokolsk a soukrom neziskov. Tyto sektory byly vymezeny na zklad selnku institucionlnch sektor nebo subsektor (ISEKTOR) pouvanho v Nrodnch tech (systm ESA) a definic uvedench ve Frascati manulu.

115

Podnikatelsk sektor zahrnuje vechny ekonomick subjekty, jejich hlavn innost je trn vroba zbo nebo slueb pro prodej irok veejnosti za ekonomicky vznamnou cenu. Ekonomick subjekty nlec do tohoto sektoru jsou zaazeny v nkterm z tchto ISEKTOR: Nefinann podniky (ISEKTOR 11), Finann instituce (ISEKTOR 12), Zamstnavatel (ISEKTOR 141), Osoby samostatn vdlen inn (ISEKTOR 142).

Do roku 2004 neml S k dispozici pln seznam subjekt s pevaujc ekonomickou innost v oblasti slueb. Z tohoto dvodu jsou sledovan charakteristiky VaV v oblasti slueb do roku 2003 podhodnocen. Vldn sektor zahrnuje orgny sttn sprvy a samosprvy na vech rovnch (ISEKTOR 13: Vldn instituce) s vjimkou veejn zenho vyho odbornho a vysokho kolstv (OKE 803). Pracovit VaV ve vldnm sektoru v R tvo pedevm jednotliv pracovit Akademie vd R (54 subjekt s 60 pracoviti VaV v roce 2010) a vzkumn resortn pracovit (24 subjekt s 38 pracoviti VaV), kter provdj VaV jako svoji hlavn ekonomickou innost (OKE 73/CZ-NACE 72). Od 1. 1. 2007 vtina tchto subjekt zskala nov statut veejn vzkumn instituce. Mezi ostatn pracovit VaV ve vldnm sektoru pat nemocnice (mimo fakultnch), veejn knihovny, archivy, muzea a jin kulturn zazen, kter provdj VaV jako svoji vedlej innost (80 subjekt se 98 pracoviti vzkumu a vvoje v roce 2010). Vysokokolsk sektor zahrnuje vechny veejn i soukrom univerzity, vysok koly a dal instituce pomaturitnho vzdlvn (OKE 803: Vy a vysokokolsk vzdlvn) a tak vechny vzkumn stavy, experimentln zazen a kliniky pracujc pod pmou kontrolou nebo zen i spojen s organizacemi vyho vzdlvn. Pracovit VaV ve vysokokolskm sektoru v R tvo pedevm jednotliv fakulty veejnch a sttnch vysokch kol (v roce 2010 se jednalo o 156 fakult na 27 vysokch kolch) a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 11 fakultnch nemocnic, kter v minulosti podle ISEKTORu spadaly do podnikatelskho sektoru. Soukrom neziskov sektor zahrnuje soukrom instituce, vetn soukromch osob a domcnost, jejich primrnm clem nen tvorba zisku, ale poskytovn netrnch slueb domcnostem. Jedn se nap. o sdruen vzkumnch organizac, spolky, svazy, spolenosti, kluby, hnut i nadace. Subjekty nlec do tohoto sektoru jsou zaazeny v nkterm z tchto ISEKTOR: Domcnosti (ISEKTOR 14 bez 141 a bez 142), Neziskov instituce slouc domcnostem (ISEKTOR 15).

Soukrom neziskov sektor je v rmci provdn VaV u ns zanedbateln v roce 2010 se podlel pouze 0,5 % na celkovch vdajch na VaV uskutennch v R. Podrobn daje o potu ekonomickch subjekt, a jejich VaV pracovi, provdjcch VaV jako svoji hlavn nebo vedlej ekonomickou innost v jednotlivch sektorech v lenn podle ve jejich vdaj na vlastn VaV a potu v nich zamstnanch osob ve VaV jsou uvedeny na webovch strnkch S. Osoby zamstnan ve VaV tvo podle pracovn innosti: Vzkumn pracovnci, kte se zabvaj nebo d projekty zahrnujc koncepci nebo tvorbu novch znalost, vrobk, proces, metod a systm. Vzkumn pracovnci jsou povaovni za nejdleitj skupinu zamstnanc VaV, nebo tvo pil vdeckovzkumnch aktivit. Mezi vzkumn pracovnky pat pevn zamstnanci zaazen do hlavn tdy 2 (Vdet a odborn duevn pracovnci) a podskupiny 1237 (Vedouc pracovnci vzkumnch a vvojovch tvar) podle platn klasifikace zamstnn-rozen (KZAM-R). Technit a ekvivalentn pracovnci, kte uskuteuj vdeck a technick koly, aplikuj koncepty a provozn metody, a to obvykle za dohledu vzkumnch pracovnk. Mezi technick a ekvivalentn pracovnky pat zamstnanci zaazen do tdy 31 (Technici ve fyziklnch, technickch a pbuznch oborech) a tdy 32 (Technit pracovnci v biologii, zdravotnit a zemdlt pracovnci a pracovnci v pbuznch oborech) podle KZAM-R. Ostatn pracovnci ve vzkumu a vvoji, kte se podlej nebo jsou zalenni do vzkumnch a vvojovch innost (nap. emeslnci, sekretky a ednci). Jsou zde zahrnuti i manaei a administrativn pracovnci, jejich innosti jsou pmou slubou vzkumu a vvoji.

116

Poet zamstnanc vzkumu a vvoje je zjiovn pomoc dvou zkladnch ukazatel, jimi jsou poet fyzickch osob (HC) a poet pepotench osob na ekvivalent pln pracovn doby vnovan vzkumnm a vvojovm innostem (FTE): Evidenn poet zamstnanc VaV k 31. 12. ve fyzickch osobch (Headcount - HC) vypovd o potu osob, pln i sten aktivnch ve vzkumnch a vvojovch innostech, zamstnanch na zklad pracovnho pomru ke konci pslunho roku ve sledovanch subjektech. Pedevm ve vysokokolskm, a sten i ve vldnm sektoru, m velk mnostv osob pracujcch ve VaV, zvlt vzkumnch pracovnk, pracovn vazek zrove ve vce subjektech. Proto tento ukazatel nevypovd o skutenm potu osob pracujcch ve VaV R a uvdn poet zamstnanc VaV (HC) je tak nadhodnocen. Do roku 2000 byly do evidennho potu zamstnanc zahrnuty i dohody o proveden prce nebo pracovn innosti ve VaV. Od roku 2001 je tento ukazatel sledovn zvl a data ped rokem 2001 tak nejsou pln srovnateln s nsledujcmi. Pepoten poet zamstnanc VaV (Full Time Equivalent - FTE) vypovd o prmrnm evidennm potu zamstnanc VaV pepotenm na pln pracovn vazek vnovan vzkumnm a vvojovm innostem ve sledovanm roce. Jeden FTE se tak rovn jednomu roku prce zamstnance, kter se na 100 % vnuje VaV innosti. Tento ukazatel zapotv pouze pracovn dobu vnovanou VaV, a proto je vznamn u zamstnanc, jejich pracovn npl se skld i z jinch innost ne VaV (nap. pedagogit pracovnci) nebo pracuj na zkrcen pracovn vazek. Pepoten poet zamstnanc VaV v sob zahrnuje i osoby pracujc ve VaV na zklad dohod o proveden prce nebo pracovn innosti pepoten dle metodiky platn pro FTE. V roce 2005 dolo z dvodu zpesnn tohoto ukazatele a lep mezinrodn srovnatelnosti daj za R ke zmn vpotu tohoto ukazatele. daje od roku 2005 o pepotenm potu zamstnanc VaV (FTE) tak nejsou srovnateln s daji za pedchoz roky.

Krom daj o potu zamstnanch ve VaV ve fyzickch (HC) a pepotench (FTE) osobch sleduje od roku 2005 S samostatn i daje o potu osob pracujcch ve VaV na zklad dohod o proveden prce nebo pracovn innosti. Tyto daje pepoten dle metodiky platn pro FTE jsou soust pepotenho potu osob zamstnanch ve VaV. Poet osob zamstnanch ve VaV je sledovn podle nsledujcch charakteristik: pohlav, pracovn innost (vzkumn, technit a ostatn/pomocn pracovnci), nejvy dokonen vzdln definovan podle klasifikace ISCED 97 v lenn na tercirn (doktorsk ISCED 6, vysokokolsk magistersk nebo bakalsk ISCED 5A a vy odborn ISCED 5B) a stedn a ni (ISCED 1-4).

Uveden charakteristiky osob zamstnanch ve VaV jsou dostupn ve vzjemn kombinaci. Vdaje na VaV zahrnuj veker vdaje uren na VaV provdn v rmci sledovanho subjektu bez ohledu na zdroj jejich financovn. Vdaje na VaV podle druhu nklad tvo: Bn vdaje, kter zahrnuj: mzdov nklady osob zamstnanch ve VaV vetn pojistnho na zdravotn a sociln pojitn placenho zamstnavatelem za zamstnance a odmny za prce podle dohod o proveden prce ve VaV konan mimo pracovn pomr, ostatn neinvestin (bn) nklady, kter tvo materil, zsoby a vybaven na podporu VaV, vetn vdaj za sluby pronajat nebo nakoupen pro VaV, dle pak administrativn a jin reijn nklady, mzdov nklady osob nezahrnutch v dajch o personlnm obsazen VaV (nap. zamstnanci bezpenostn sluby, drby apod.). pozen dlouhodobho nehmotnho majetku (nehmotn vsledky VaV innosti, software, vrobn technick poznatky a jin vsledky duevn tvoiv innosti), pozen pozemk, budov, hal a staveb pro potebu VaV, pozen ostatnho dlouhodobho hmotnho majetku (technick a jin vybaven).

Investin vdaje, kter zahrnuj:

Ve vdaj na VaV je mena: v bnch cench - aktuln ceny zbo a slueb v danm roce ve stlch cench, je eliminuje inflan znehodnocen.

Ve vdaj na vlastn VaV v jednotlivch sledovanch subjektech sektorech provdn VaV je sledovna podle nsledujcch charakteristik: zdroj financovn VaV innost - rozliujeme ti zkladn sektory financovn VaV: podnikatelsk - soukrom podnikatelsk zdroje, je tvo vlastn zdroje sledovanch podnik uren na u nich provdn VaV a podnikatelsk zdroje ekonomickch subjekt psobcch na zem danho sttu uren na VaV provdn v jinch podnicch i na vysokch kolch nebo veejnch vzkumnch institucch.

117

U vldnho a vysokokolskho sektoru zahrnuje financovn z podnikatelskch zdroj pedevm pjmy z prodej slueb VaV (zakzky na VaV) a pjmy z licennch poplatk za nehmotn vsledky VaV. vldn bez vysokch kol - veejn prostedky (institucionln i elov) pochzejc ze sttnho rozpotu nebo rozpotu kraj uren na VaV provdn na zem R. zahrani - zahranin zdroje zahrnujc veker finann prostedky na VaV poskytnut ze zahrani. V ppad R sem pat pedevm zdroje mezinrodnch organizac (Evropsk komise, NATO aj.) vetn jejich zazen a provoz uvnit hranic zem a zdroje mateskch podnik financujc VaV v jejich zahraninch afilacch v R.

Krom ve uvedench hlavnch zdroj se na financovn VaV podlej i ostatn nrodn zdroje, kter tvo vlastn pjmy vysokch kol a soukromch neziskovch instituc nepochzejc ze sttnho rozpotu, podnikatelskho sektoru nebo ze zahrani. Tyto zdroje jsou v rmci celkovch vdaj na VaV u ns zanedbateln - v roce 2010 se podlely 0,8 % na financovn VaV v R. funkn hledisko vynaloench prostedk na vlastn VaV je zahrnuje: druhu nklad na VaV (mzdov, ostatn bn a investin) typu VaV innosti (zkladn vzkum, aplikovan vzkum a experimentln vvoj) pevaujc skupinu vdnch oblast (prodn, technick, zemdlsk, lkask, soc. a hum. vdy)

Podrobn informace k tto statistice jsou k dispozici na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

F. 1.2

Vsledky vzkumu a vvoje

Vsledky vzkumu a vvoje jsou hodnoceny na zklad daj z Rejstku informac o vsledcch (RIV). Vsledky jsou lenny do celkem 17 kategori, kter jsou podrobn specifikovny vetn podmnek, kter vsledky mus splovat, v tabulce F.2. Vsledky jsou dle hodnoceny v lenn do irch oborovch skupin jak jsou definovny v Metodice hodnocen vsledk vzkumnch organizac a hodnocen vsledk ukonench program pro lta 2010 a 2011, kter je uvedeno v tabulce F.1. Tabulka F. 1: Oborov tdn vsledk v Rejstku informac o vsledcch
Skupina obor Obory podle selnku IS VaVaI

Spoleensk vdy

Technick vdy

archeologie, antropologie, etnologie; politologie a politick vdy, zen, sprva a administrativa; dokumentace, knihovnictv, prce s informacemi; prvn vdy; ekonomie; sport a aktivity volnho asu; pedagogika a kolstv; psychologie; sociologie, demografie; mstsk, oblastn a dopravn plnovn; bezpenost a ochrana zdrav, lovk stroj, zemdlsk ekonomie bsk prmysl vetn tby a zpracovn uhl; zemdlsk stroje a stavby; lkask zazen, pstroje a vybaven; elektronika a optoelektronika, elektrotechnika; senzory, idla, men a regulace; potaov hardware a software; vyuit pota, robotika a jej aplikace, nejadern energetika, spoteba a uit energie; jadern energetika; hutnictv, kovov materily; keramika, ruvzdorn materily a skla; kompositn materily; ostatn materily; koroze a povrchov pravy materilu; nava materilu a lomov mechanika; inenrsk stavitelstv; stavebnictv; pozemn dopravn systmy a zazen; prmyslov procesy a zpracovn; strojn zazen a nstroje, ostatn strojrenstv; zen spolehlivosti a kvality, zkuebnictv; pohon, motory a paliva; aeronautika, aerodynamika, letadla; kosmick technologie; Navigace, spojen, detekce a protiopaten; steln zbran, munice, vbuniny, bojov vozidla; vojenstv obecn matematika; aplikovan statistika, operan vzkum; teorie a systmy zen; teorie informace; informatika teoretick fyzika; elementrn stice a fyzika vysokch energi; jadern, atomov a molekulov fyzika, urychlovae; optika, masery a lasery; akustika a kmity; termodynamika; mechanika tekutin; fyzika plasmatu a vboje v plynech; fyzika pevnch ltek a magnetismus; astronomie a nebesk mechanika, astrofyzika; biofyzika anorganick chemie; analytick chemie, separace; organick chemie; makromolekulrn chemie; biochemie; fyzikln chemie a teoretick chemie; elektrochemie; jadern a kvantov chemie, fotochemie; prmyslov chemie a chemick inenrstv hydrologie a limnologie; geologie a mineralogie; seismologie, vulkanologie a struktura Zem; geochemie; zemsk magnetismus, geodesie, geografie; pedologie; vdy o atmosfe, meteorologie; zneitn a kontrola vzduchu; zneitn a kontrola vody; kontaminace a dekontaminace pdy vetn pesticid; jadern odpady, radioaktivn zneitn a kontrola; tuh odpad a jeho kontrola, recyklace

Matematick a informatick vdy

Fyzikln vdy

Chemick vdy

Vdy o Zemi

118

Biologick vdy

morfologick obory a cytologie; genetika a molekulrn biologie; imunologie; fyziologie; mikrobiologie, virologie; botanika; zoologie; ekologie spoleenstva; biotechnologie a bionika ochrana krajinnch zem pstovn rostlin, osevn postupy; hnojen, zvlahy, zpracovn pdy; lechtn rostlin; choroby, kdci, plevely a ochrana rostlin; chov hospodskch zvat; viva hospodskch zvat; lechtn a plemenstv hospodskch zvat; choroby a kdci zvat, veterinrn medicna; lesnictv; rybstv; potravinstv kardiovaskulrn nemoci vetn kardiochirurgie; endokrinologie, diabetologie, metabolismus, viva; pneumologie; onkologie a hematologie; ostatn obory vnitnho lkastv; ORL, oftalmologie, stomatologie; pediatrie; neurologie, neurochirurgie, neurovdy; traumatologie a ortopedie; chirurgie vetn transplantologie; gynekologie a porodnictv; psychiatrie, sexuologie; hygiena; epidemiologie, infekn nemoci a klinick imunologie; dermatovenerologie; ostatn lkask obory; veejn zdravotnictv, sociln lkastv; vliv ivotnho prosted na zdrav; farmakologie a lkrnick chemie filosofie a nboenstv; djiny; jazykovda; psemnictv; masmedia, audiovize; umn, architektura, kulturn ddictv

Zemdlsk vdy

Lkask vdy

Humanitn a umleck obory

Zdroj: Metodika hodnocen vsledk vzkumnch organizac a hodnocen vsledk ukonench program (platn pro lta 2010 a 2011), ad vldy R .j.:05440/10-RVV

Tabulka F. 2: Kategorie vsledk v Rejstku informac o vsledcch

Kd J Popis lnek v odbornm periodiku Poznmka Odbornm periodikem je vdeck asopis, kter je recenzovn, je vydvn jako periodick publikace v titn nebo elektronick podob a m pidlen ISSN kd. Kniha je neperiodick odborn publikace o rozsahu alespo 50 titnch stran vlastnho textu bez obrazovch, mapovch apod. ploh vydan tiskem nebo elektronicky v nakladatelstv s vdeckou redakc a recenzovan alespo jednm obecn uznvanm recenzentem z pslunho oboru. Kniha m pidlen kd ISBN nebo ISMN. Pokud je kniha vydna v R, mus bt povinn vtisk registrovn v Nrodn knihovn esk republiky. Odbornou knihou nejsou uebn texty (uebnice, skripta), odborn posudky a stanoviska, peklady, roenky a vron nebo obdobn periodick zprvy, statistick roenky, nepublikovan diplomov, doktorsk, habilitan a disertan prce, opaten komentem a kdem ISBN, dle jazykov slovnky, souhrny reer, elov vydan souhrny odbornch prac sbornky souhrny abstrakt. Odbornou knihou dle nejsou: metodick pruky, katalogy, normy, cestopisy, beletrie, texty div Kapitola nebo kapitoly v odborn knize (vsledek druhu B) v ppad, kdy cel kniha m jen editora a kad kapitola m samostatnho autora nebo autorsk kolektiv Sbornkem je recenzovan neperiodick publikace, vydan u pleitosti podan konference, semine nebo sympozia majc pidlen ISBN kd. Sbornkem nen elov vydan souhrn odbornch prac. Poloprovoz ovuje pvodn vsledky vzkumu a vvoje. Jedn se o zkuebn a ovovac provozy, slouc pro oven vlastnost, innost, poruchovosti a dalch sledovanch parametr ped uvedenm (nap. technologie nebo systmu) do provozu k maximlnmu nebo plnovanmu vkonu. Nutnou podmnkou je novost a uniktnost ovovanho nvrhu cel vrobn postup (technologie) i strojn vybaven; za poloprovoz nelze oznait stvajc nebo ji funkn provozy, u kterch dochz k obmn, rozen nebo vylepen pouze dlch technologickch nebo systmovch prvk, vetn prvk ovldacch. Oven technologie - obdoba poloprovozu s tm rozdlem, e novost je aplikovna u vrobnho postupu (technologie). Podmnkou je testovn technologie, podloen protokolem o oven a nsledn uplatnn ve vrob. Takovm termnem lze nap. oznait vsledek, kter je ped Uitnm vzorem jsou technick een, kter jsou nov, pesahuj rmec pouh odborn dovednosti a jsou prmyslov vyuiteln. Za uitn vzor lze povaovat pouze takov technick een, kter jsou zapsna adem prmyslovho vlastnictv v rejstku uitnch vzor (zkon . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech, ve znn pozdjch pedpis) Prmyslovm vzorem je vsledek, kter pov ochrany podle zkona . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor a o zmn zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch, ve znn pozdjch pedpis. sloitj prmyslov vrobek, zhotoven jako jeden kus k oven vlastnost konstrukce v praxi nebo nvrh, vvoj a nslednou vrobu uniktnho pstroje nebo laboratornho zazen . Za takov vsledek me bt povaovn pouze takov vrobek, jeho vvoj byl clem een projektu aplikovanho vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac nebo jinch aktivit aplikovanho VaVaI

Odborn kniha

Kapitola resp. kapitoly v odborn knize lnek ve sbornku z akce (publikovan pednka proceeding) Patent

D P

Poloprovoz, oven technologie, odrda resp. Plemeno

Vsledky s prvn ochranou (uitn vzor, prmyslov vzor)

Technicky realizovan vsledky (prototyp, funkn vzorek)

119

Poskytovatelem realizovan vsledky

Certifikovan metodiky, lebn postupy, pamtkov postupy, specializovan mapy s odbornm obsahem

Software

Vzkumn zprva obsahujc utajovan informace Audiovizuln tvorba, elektronick dokumenty Uspodn (zorganizovn) konference Uspodn (zorganizovn) workshopu Uspodn (zorganizovn) vstavy Ostatn vsledky, kter nelze zaadit do dnho z ve uvedench druh vsledku

vsledky promtnut do prvnch pedpis a norem vsledky promtnut do smrnic a pedpis nelegislativn povahy zvaznch v rmci kompetence pslunho poskytovatele finann podpory vsledky promtnut do schvlench strategickch a koncepnch dokument VaVaI orgn sttn nebo veejn sprvy Certifikovan metodika - metodika kter byla pslunm orgnem sttn sprvy schvlena a doporuena pro vyuit v praxi Podmnkou u lebnho postupu je oven pomoc klinickho testovn. Pamtkov postup - postup, kterm je v aplikovanm vzkumu nrodn a kulturn identity oven soubor innost, materil a technologi, kter vedou k zchran, zachovn nebo zhodnocen objektu kulturnho ddictv. Podmnkou je prokzan oven v praxi. Specializovan mapy - mapov dla dokumentovan daji zskanmi a interpretovanmi vzkumnmi metodami. Tmto druhem vsledku nejsou klasick mapy kartografick, silnin, turistick a pod. Software mus bt vytvoen prokazateln v souvislosti s eenm vzkumn aktivity a mus bt voln vyuvn v souladu s licennmi podmnkami tvrce a v souladu 16 zkona. Nejedn se o software, kter pjemce finann podpory vytvoil pouze pro svoji potebu a kter vyuv pouze pjemce nebo dal astnk, nebo kter je uren vhradn a pouze po poteby poskytovatele finann podpory. Od 1. ledna 2011 je podmnkou pro zaazen vsledku do IS VaVaI uzaven smlouvy o vyuit/uplatnn vsledku mezi autorem a uivatelem tak, aby byl doloen ekonomick pnos vsledku v minimln vi 1 mil. K. Jedn se o vsledek, kter byl uplatnn v souladu s 4 psm. g) nazen vldy . 267/2002 Sb., do 31.12,2009 a od 1.1.2010 o vsledek v souladu s 4 psm. g) nazen vldy . 397/2009 Sb., obsahujc utajovan informace podle zvltnho prvnho pedpisu (nap. zkon . 148/1998 Sb., ve znn pozdjch pedpis, zkon . 412/2005 Sb., ve znn pozdjch pedpis).

A M W E O

Tyto vsledky nejsou ocenny dnm bodovm ziskem. Metodika hodnocen vsledk vzkumnch organizac a hodnocen vsledk ukonench program nestanovuje kritria pro jejich uveden v RIV

F. 1.3

Inovace a konkurenceschopnost

Agregovan kategorie pouvan WEF (World Economic Forum, 2010) Zkladn skupiny ukazatel, kter koresponduj s 12 pili konkurenceschopnosti: I. Instituce II. Infrastruktura III. Makroekonomick prosted IV. Zdravotnictv a zkladn vzdln V. Vy vzdln VI. Efektivita trhu se zbom VII. Efektivita pracovnho trhu VIII. Vvoj finannch trh IX. Technologick pipravenost X. Velikost trhu XI. Vysplost obchodn innosti XII. Inovace

120

Inovan eten Ke sbru potebnch dat byl vyuit harmonizovan dotaznk lenskch zem EU k spolenmu unijnmu inovanmu eten CIS 2008 (Community Innovation Survey 2008). eten probhlo pro obdob 20062008 s referennm rokem 2008. Formou vbrovho eten zohledujcho regionln dimenzi bylo prostednictvm dotaznku o inovacch TI 2008 osloveno 8 638 zpravodajskch jednotek podnikatelskho sektoru (podnik) z vybranch oblast prmyslu a slueb (finannch i nefinannch) s alespo 10 zamstnanci. Detailnj struktura zkladnho a vbrovho souboru je k dispozici na strnkch http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/2900313DCE/$File/960510m.pdf. Data zveejnn v tto publikaci byla zskna na zklad 79 % nvratnosti dotaznk (rozeslno 8 638 dotaznk, navrceno 6 804 dotaznk); celkov daje zskan vbrovm etenm byly aplikac matematicko-statistickch metod dopoteny na cel zkladn soubor. Podle novho (irho) pojet inovac dle revidovan verze Oslo manulu 2005 se v eten rozliuj tyi hlavn typy inovac: produktov inovace, procesn inovace, marketingov inovace a organizan inovace. Inovace produktu pedstavuje zaveden zbo nebo slueb novch nebo vznamn zlepench s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamlen uit. To zahrnuje vznamn zlepen v technickch specifikacch, komponentech a materilech, software, uivatelsk vstcnosti nebo jinch funknch charakteristikch. Na rozdl od inovac procesu jsou pmo prodvan zkaznkm. Procen inovace pedstavuje zaveden nov nebo vznamn zlepen produkce (vrobnch metod) anebo dodavatelskch metod. To zahrnuje vznamn zmny ve vrobn technice, zazen a/nebo softwaru a distribunch systmech. Pat sem i snen ohroen (zte) ivotnho prosted i bezpenostnch rizik Marketingov inovace pedstavuje zaveden nov marketingov metody obsahujc vznamn zmny v designu produktu nebo balen, umstn produktu, podpoe produktu i ocenn. Organizan inovace pedstavuje zaveden nov organizan metody v podnikovch obchodnch praktikch, organizaci pracovnho msta nebo externch vztazch s clem zkvalitnit inovan kapacitu podniku i charakteristiky vkonnosti. Podle aktualizovan metodiky Eurostatu z roku 2010 se za inovan/inovujc/ podniky povauj ty podniky, kter v uvedenm obdob bu zavedly produktovou inovaci nebo procesn inovaci nebo mly probhajc nebo peruen inovan aktivity (technick inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizan inovaci (netechnick inovace.) Ponaje etenm CIS 2008 byly netechnick inovace zrovnoprvnny s technickmi inovacemi. Zahranin obchod s high-tech zbom Statistika zahraninho obchodu zachycuje toky, pi nich dojde k pechodu sttn hranice. Hodnota zbo pekraujc hranice R je tak ve statistice zahraninho obchodu chpna jako dovoz a vvoz esk ekonomiky. Mezi technologicky vyspl produkty (dle jen high-tech zbo) zahrnujeme produkty vyroben v pevn technologicky nronch provozech. Zrove vvoj takovchto produkt doprovz vysok nklady bu na inovace a/nebo na vzkum a vvoj. Pro poteby statistiky zahraninho obchodu vymezilo OECD v roce 1997 seznam high-tech zbo dle Jednotnho mezinrodnho tdnku zbo SITC (Standard International Trade Classification) Rev. 4, kter vstoupila v platnost roku 2007. Aktualizovan seznam high-tech zbo je pro analytick ely lenn do nsledujcch 9 hlavnch skupin: Elektronika a telekomunikace Elektrotechnika Farmacie Chemie Leteck technika Neelektrick stroje Vdeck pstroje Vpoetn technika Ostatn high-tech

Seznam jednotlivch poloek zbo je dostupn na webov adrese: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seznam_jednotlivych_polozek_high_tech_zbozi_dle_sitc_rev_4/$File/01_ht.pdf daje o vvozu a dovozu high-tech zbo, pedevm jej dv kategorie: Elektronika a telekomunikace a Vpoetn technika, pat ve statistice zahraninho obchodu R mezi ty, kter jsou nejvce ovlivnny tzv. brandingem, tzn. dochz k vraznmu nadhodnocen vvozu (v K).

121

F. 2 Tabulkov plohy
Tab. A.1 Celkov vdaje na vzkum a vvoj uskutenn v esk republice (GERD) mil. K - bn ceny 2005 Celkem podle druhu nklad Neinvestin (bn) celkem mzdov_zamstnanci mzdov_dohody ostatn (materil, vybaven, energie) Investin (kapitlov) celkem dlouhodob nehmotn majetek pozemky, budovy a stavby stroje, pstroje a zazen podle zdroj financovn Podnikatelsk (soukrom nrodn) Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem soukrom podnikatelsk veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Ostatn nrodn podle sektor uit Podnikatelsk celkem veejn podniky soukrom podniky domc soukrom podniky pod zahranin kontrolou Vldn celkem pracovit AV R resortn vzkumn pracovit ostatn pracovit vldnho sektoru Vysokokolsk celkem veejn a sttn vysok koly (fakulty) fakultn nemocnice soukrom vysok koly Soukrom neziskov celkem podle typu VaV innosti Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 15 835 8 561 1 610 1 130 76 589 1 110 1 169 1 632 707 4 654 1 372 1 571 2 182 19 186 8 525 1 713 1 334 71 588 1 483 985 1 932 517 5 057 1 328 1 646 5 535 22 914 10 560 1 787 1 394 78 692 1 312 1 268 2 018 538 5 726 1 511 1 721 2 765 22 481 9 782 1 967 1 767 98 808 1 517 1 213 2 002 698 6 047 1 433 1 633 2 661 20 906 10 051 2 123 1 599 92 652 1 329 1 651 1 939 646 8 127 1 620 1 583 3 030 20 998 11 900 2 116 2 295 106 696 1 449 1 568 2 228 743 8 411 1 599 1 809 3 114 9 845 24 566 3 374 1 757 1 457 1 199 10 991 27 240 6 894 1 867 1 683 1 225 13 755 31 022 4 303 1 988 1 781 1 434 12 788 31 368 4 343 2 014 2 033 1 563 13 512 31 276 4 996 2 124 1 684 1 758 14 398 33 994 4 758 1 941 2 068 1 874 11 952 11 123 19 123 14 630 12 011 23 259 16 152 13 803 24 329 16 288 14 350 23 470 16 918 13 310 25 122 15 860 17 870 25 303 26 657 1 866 10 784 14 007 8 441 5 901 1 807 733 6 907 6 617 267 24 194 32 470 1 601 11 518 19 351 9 309 6 489 1 985 835 7 918 7 554 325 40 204 33 620 1 913 12 747 18 960 11 306 8 649 1 761 896 9 158 8 687 423 48 199 33 486 2 724 9 853 20 909 11 325 8 530 1 908 887 9 090 8 664 362 64 208 33 218 2 670 10 207 20 340 11 836 8 990 1 830 1 016 10 022 9 324 620 78 274 36 623 2 594 12 981 21 049 11 469 8 669 1 950 850 10 616 10 110 419 87 324 22 437 17 248 2 057 1 392 666 456 28 142 19 445 1 786 1 065 721 528 28 500 22 362 2 999 2 074 925 423 27 628 22 342 3 507 2 542 964 631 24 701 24 301 5 736 4 431 1 305 612 28 891 23 539 6 142 3 926 2 216 461 . . . 37 369 15 092 406 21 871 4 829 . . . 40 692 16 757 442 23 493 9 208 . . . 47 100 19 768 519 26 813 7 184 . . . 48 154 21 278 616 26 260 5 954 . . . 49 762 22 136 710 26 916 5 588 52 345 23 264 852 28 228 6 688 1 297 1 717 3 675 42 198 2006 49 900 2007 54 284 2008 54 108 2009 55 350 2010 59 033

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

122

Tab. A.2 Celkov poet pracovi vzkumu a vvoje v esk republice 2005 Celkem podle velikosti vdaj na VaV (mil K) mn ne 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a vce podle potu zamstnanc VaV (FTE) Pouze osoby na dohody ve VaV mn ne 5 5 - 9,9 10 - 19,9 20 - 49,9 50 - 99,9 100 a vce podle sektor uit Podnikatelsk celkem veejn podniky soukrom podniky domc soukrom podniky pod zahranin kontrolou Vldn celkem pracovit AV R resortn vzkumn pracovit ostatn pracovit vldnho sektoru Vysokokolsk celkem veejn a sttn vysok koly (fakulty) fakultn nemocnice soukrom vysok koly Soukrom neziskov celkem podle typu VaV innosti* Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk * jedno pracovit VaV me bt aktivn ve vce typech vzkumnch a vvojovch innostech Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01) 591 162 92 74 16 71 73 97 88 69 292 98 118 176 594 180 88 81 19 80 74 104 118 76 315 100 132 181 626 189 91 84 22 82 74 111 111 66 321 107 131 189 614 187 96 81 21 82 81 107 112 79 342 105 134 192 627 204 100 93 23 75 87 116 121 80 365 113 140 201 657 225 111 100 20 87 91 139 134 89 420 122 164 228 357 1 214 97 98 137 114 318 1 341 132 112 129 110 324 1 391 126 122 136 105 368 1 397 125 115 117 111 425 1 445 130 118 110 117 510 1 536 147 152 111 131 529 819 1 149 569 827 1 255 581 996 1 099 604 1 063 1 048 630 988 1 275 658 1 323 1 217 1 615 1 245 304 66 184 65 39 80 157 135 11 11 61 1 732 1 321 352 59 191 59 39 93 170 140 11 19 49 1 764 1 329 374 61 198 60 39 99 184 145 11 28 58 1 792 1 246 477 69 198 60 39 99 183 145 11 27 60 1 899 1 289 539 71 198 60 38 100 185 148 11 26 63 2 130 1 557 507 66 196 60 38 98 193 156 11 26 68 52 973 319 227 235 103 108 45 1 034 363 240 237 117 106 42 1 052 376 266 248 102 118 52 1 026 404 261 254 112 124 60 1 074 418 297 262 116 118 79 1 259 435 309 270 121 114 581 881 378 90 87 588 947 417 95 95 534 1 016 443 106 105 489 1 052 474 104 114 528 1 109 486 114 108 619 1 230 516 110 112 2 017 2006 2 142 2007 2 204 2008 2 233 2009 2 345 2010 2 587

123

Tab. A.3 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn ve vldnm sektoru esk republiky (GOVERD) mil. K - bn ceny 2005 Celkem podle druhu pracovit Vzkumnn pracovit (CZ-NACE 72) pracovit Akademie vd R resortn vzkumn pracovit Ostatn pracovit vldnho sektoru knihovny, archvy, muzea (CZ-NACE 91) ostatn podle druhu nklad Neinvestin (bn) celkem mzdov_zamstnanci mzdov_dohody ostatn (materil, vybaven, energie) Investin (kapitlov) dlouhodob nehmotn majetek pozemky, budovy a stavby stroje, pstroje a zazen podle zdroj financovn Podnikatelsk (soukrom nrodn) celkem z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje z toho pjmy z licennch poplatk veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Ostatn nrodn celkem podle typu VaV innosti Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 5 431 1 120 451 10 4 9 12 331 0 15 979 8 1 70 6 430 1 072 504 15 4 18 11 88 38 13 1 030 11 2 73 8 501 982 550 16 3 14 8 73 36 16 1 011 17 5 74 8 371 1 014 596 25 1 23 15 63 15 17 1 058 17 6 105 8 546 1 078 629 31 1 26 15 126 29 11 1 235 19 4 86 8 351 1 044 630 67 1 11 19 53 14 10 1 174 10 3 80 4 789 1 073 532 861 502 684 5 393 1 135 511 877 656 737 7 334 1 108 651 768 565 880 6 999 1 021 684 794 883 944 7 428 1 237 770 775 598 1 028 7 266 1 090 665 717 728 1 003 6 443 1 675 323 7 042 1 889 378 8 855 2 212 240 9 065 2 039 221 9 197 2 444 194 8 513 2 600 356 . 225 112 . 6 909 642 417 . 258 134 778 . 7 886 572 314 . 324 79 717 . 9 312 1 160 836 . 319 198 755 . 9 513 947 628 . 397 139 666 . 10 117 1 088 691 492 544 355 9 406 1 498 1 076 1 052 422 21 . . . 7 227 3 532 105 3 590 1 214 . . . 8 030 3 801 128 4 101 1 279 . . . 8 905 4 100 136 4 668 2 401 . . . 9 467 4 512 146 4 808 1 858 . . . 10 146 4 678 163 5 305 1 690 9 906 4 646 233 5 027 1 563 32 795 736 7 708 5 901 1 807 733 199 534 8 474 6 489 1 985 835 309 526 10 410 8 649 1 761 896 381 515 10 438 8 530 1 908 887 426 461 10 820 8 990 1 830 1 016 530 486 10 619 8 669 1 950 850 494 356 8 441 2006 9 309 2007 11 306 2008 11 325 2009 11 836 2010 11 469

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

124

Tab. A.4 Poet pracovi vzkumu a vvoje ve vldnm sektoru v esk republice 2005 Celkem podle velikosti vdaj na VaV (mil K) mn ne 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a vce podle potu zamstnanc VaV (FTE) Pouze osoby na dohody ve VaV mn ne 5 5 - 9,9 10 - 19,9 20 - 49,9 50 - 99,9 100 a vce podle druhu pracovit Vzkumnn pracovit (CZ-NACE 72) pracovit Akademie vd R resortn vzkumn pracovit Ostatn pracovit vldnho sektoru knihovny, archvy, muzea (CZ-NACE 91) ostatn podle zdroj financovn* Podnikatelsk (soukrom nrodn) celkem z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje celkem z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Ostatn nrodn celkem podle typu VaV innosti* Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk 90 16 15 3 3 6 4 9 0 4 25 3 3 90 17 10 4 3 9 5 8 5 4 23 4 4 95 16 10 4 4 9 5 6 4 4 25 6 5 91 16 10 5 3 9 7 6 4 3 28 6 5 89 16 11 5 3 8 7 9 5 3 28 6 4 89 17 11 5 2 7 7 8 5 3 29 4 4 60 18 11 26 24 45 54 16 11 24 26 60 58 21 9 26 25 59 63 19 8 24 22 62 60 19 9 23 19 68 59 18 8 24 17 70 119 85 31 127 78 28 140 76 24 134 89 21 136 94 25 131 106 21 . 55 16 . 183 60 13 . 53 17 77 . 186 57 13 . 53 21 79 . 197 60 9 . 58 12 63 . 197 65 9 . 66 17 70 . 196 69 14 75 87 68 194 70 17 16 69 11 104 65 39 80 44 36 98 59 39 93 58 35 99 60 39 99 60 39 99 60 39 99 64 35 98 60 38 100 65 35 98 60 38 98 63 35 1 58 11 18 29 27 40 0 69 14 16 27 24 41 2 74 13 17 26 23 43 4 68 15 16 30 22 43 4 70 16 13 27 28 40 7 66 17 16 25 28 37 35 51 45 24 29 37 59 40 24 31 40 58 44 26 30 39 61 41 23 34 43 54 40 23 38 42 60 37 24 33 184 2006 191 2007 198 2008 198 2009 198 2010 196

Moravskoslezsk 3 5 5 5 4 5 * jedno pracovit VaV me mt pjmy pro provdn vlastnho VaV z vce zdroj a stejn tak me bt aktivn ve vce typech vzkumnch a vvojovch innostech Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

125

Tab. A.5 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn ve vysokokolskm sektoru esk republiky (HERD) mil. K - bn ceny 2005 Celkem podle druhu pracovit Veejn a sttn vysok koly (fakulty) Fakultn nemocnice Soukrom vysok koly podle druhu nklad Neinvestin (bn) celkem mzdov_zamstnanci mzdov_dohody ostatn (materil, vybaven, energie) Investin (kapitlov) dlouhodob nehmotn majetek pozemky, budovy a stavby stroje, pstroje a zazen podle zdroj financovn Podnikatelsk (soukrom nrodn) celkem z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Vlastn pjmy V podle typu VaV innosti Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk . 1 398 393 97 424 . 48 147 281 185 . 1 676 456 106 545 . 283 302 . 76 169 273 189 . 1 918 559 139 706 3 349 3 739 1 285 403 4 180 12 310 435 1 99 233 377 190 . 1 888 570 183 602 4 213 17 382 466 1 108 181 286 194 4 639 2 383 398 0 115 220 353 213 0 2 264 622 179 633 4 634 12 410 448 0 154 247 332 235 2 2 627 712 141 661 1 476 2 502 1 453 421 658 398 2 020 2 653 1 543 458 796 448 1 911 3 388 1 843 606 922 488 2 357 3 228 1 573 613 812 506 2 446 3 474 2 084 717 713 588 2 819 3 761 1 833 634 784 786 4 068 2 409 431 4 875 2 547 496 5 619 3 059 480 5 208 3 364 519 6 032 3 624 366 5 886 4 112 618 . 182 318 . 6 341 191 9 . 333 344 58 . 7 166 354 21 . 406 294 55 . 8 387 411 5 . 391 383 67 . 8 256 394 3 . 425 415 57 . 9 076 426 1 106 113 99 9 216 886 6 4 881 400 . . . 6 214 2 830 160 3 224 694 . . . 7 016 3 199 183 3 634 902 . . . 8 214 4 038 221 3 955 945 . . . 8 409 4 188 250 3 971 681 . . . 9 363 4 472 287 4 603 659 9 851 4 541 341 4 969 765 67 210 487 6 617 267 24 7 554 325 40 8 687 423 48 8 664 362 64 9 324 620 78 10 110 419 87 6 907 2006 7 918 2007 9 158 2008 9 090 2009 10 022 2010 10 616

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

126

Tab. A.6 Poet pracovi vzkumu a vvoje ve vysokokolskm sektoru v esk republice 2005 Celkem podle velikosti vdaj na VaV (mil K) mn ne 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a vce podle potu zamstnanc VaV (FTE) Pouze osoby na dohody ve VaV mn ne 5 5 - 9,9 10 - 19,9 20 - 49,9 50 - 99,9 100 a vce podle druhu pracovit Veejn a sttn vysok koly Fakultn nemocnice Soukrom vysok koly podle zdroj financovn* Podnikatelsk (soukrom nrodn) z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje z toho pjmy z VaV provdnho na zakzku veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Vlastn pjmy V podle typu VaV innosti* Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk 57 0 8 10 0 7 7 5 8 0 24 9 5 60 2 9 11 0 8 6 6 8 0 27 9 6 66 4 13 11 1 8 5 6 8 0 27 10 7 65 4 13 10 1 7 5 6 8 0 28 10 7 67 3 12 12 1 6 5 6 9 1 27 10 7 66 3 12 13 0 6 7 8 9 1 29 10 8 13 41 26 10 45 22 17 41 26 11 49 26 13 45 26 13 59 28 24 35 26 11 61 26 19 47 26 12 52 29 24 43 27 12 48 39 124 89 33 133 95 37 145 110 33 140 115 34 145 111 35 153 129 43 . 59 73 . 151 64 8 . 80 68 29 . 160 86 9 . 71 73 31 . 172 79 6 . 71 84 32 . 168 79 4 . 82 83 29 . 174 86 5 33 26 16 181 104 9 6 101 81 135 11 11 140 11 19 145 11 28 145 11 27 148 11 26 156 11 26 2 24 11 19 39 29 33 3 26 20 12 39 37 33 4 35 16 22 44 28 35 3 35 19 17 39 30 40 4 32 17 20 45 26 41 3 29 19 27 46 28 41 17 42 63 16 19 17 46 65 20 22 24 52 58 25 25 17 51 67 24 24 20 48 67 25 25 18 48 71 27 29 157 2006 170 2007 184 2008 183 2009 185 2010 193

Moravskoslezsk 17 18 18 19 19 21 * jedno pracovit VaV me mt pjmy pro provdn vlastnho VaV z vce zdroj a stejn tak me bt aktivn ve vce typech vzkumnch a vvojovch innostech Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

127

Tab. A.7 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn v podnikatelskm sektoru esk republiky (BERD) mil. K - bn ceny 2005 Celkem podle druhu pracovit Veejn podniky Soukrom podniky domc Soukrom podniky pod zahranin kontrolou podle velikosti podnik (poet zamstnanc) velmi mal (0 - 9) mal (10 - 49) stedn (50 - 249) velk (250 a vce) podle druhu nklad Neinvestin (bn) celkem mzdov_zamstnanci mzdov_dohody ostatn (materil, vybaven, energie) Investin (kapitlov) dlouhodob nehmotn majetek pozemky, budovy a stavby stroje, pstroje a zazen podle zdroj financovn Podnikatelsk (soukrom nrodn) Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje celkem z toho od podnik ze stejn skupiny veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Ostatn nrodn podle typu VaV innosti Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 6 899 7 438 867 812 72 532 949 557 1 445 691 2 271 966 1 473 1 683 8 855 7 450 906 915 67 495 1 301 622 1 705 504 2 346 853 1 538 4 911 10 069 9 565 924 942 74 574 1 070 817 1 792 522 2 791 923 1 576 1 981 9 733 8 751 984 1 276 96 677 1 319 865 1 792 680 3 087 833 1 443 1 950 7 520 8 970 1 074 1 170 91 511 1 091 1 173 1 698 634 4 610 966 1 400 2 309 7 812 10 843 1 039 1 780 104 531 1 181 1 167 1 979 731 4 565 854 1 665 2 371 3 551 20 974 1 387 471 170 104 3 557 23 376 4 837 526 136 38 4 503 26 496 1 803 600 154 64 3 419 27 086 2 081 594 207 99 3 600 26 529 2 137 617 204 130 4 227 29 089 2 243 582 409 74 1 407 6 929 18 321 2 692 7 458 22 320 1 654 8 365 23 601 1 976 8 786 22 724 1 632 7 044 24 542 1 392 10 935 24 297 . 249 21 21 581 3 840 1 214 965 . 115 43 27 357 4 226 844 729 27 669 4 502 1 404 1 233 1 167 170 45 26 887 4 411 2 143 1 911 1 772 232 45 24 079 4 911 4 181 3 740 2 518 441 46 28 176 4 712 3 705 2 828 2 620 877 30 . . . 23 741 8 662 132 14 947 2 915 . . . 25 447 9 696 116 15 635 7 022 . . . 29 784 11 561 144 18 079 3 836 . . . 30 073 12 483 197 17 393 3 413 . . . 29 982 12 877 229 16 876 3 236 32 287 13 953 233 18 101 4 336 1 192 711 2 433 466 2 187 6 355 17 649 502 2 493 6 635 22 839 650 2 677 7 762 22 531 465 3 105 8 607 21 308 695 3 361 9 004 20 157 799 3 326 9 799 22 699 1 866 10 784 14 007 1 601 11 518 19 351 1 913 12 747 18 960 2 724 9 853 20 909 2 670 10 207 20 340 2 594 12 981 21 049 26 657 2006 32 470 2007 33 620 2008 33 486 2009 33 218 2010 36 623

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

128

Tab. A.8 Poet pracovi vzkumu a vvoje v podnikatelskm sektoru v esk republice 2005 Celkem podle velikosti vdaj na VaV (mil K) mn ne 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a vce podle potu zamstnanc VaV (FTE) Pouze osoby na dohody ve VaV mn ne 5 5 - 9,9 10 - 19,9 20 - 49,9 50 - 99,9 100 a vce podle druhu pracovit Veejn podniky Soukrom podniky domc Soukrom podniky pod zahranin kontrolou podle velikosti podnik (poet zamstnanc) velmi mal (0 - 9) mal (10 - 49) stedn (50 - 249) velk (250 a vce) podle zdroj financovn* Podnikatelsk (soukrom nrodn) Veejn (sttn rozpoet R) Zahranin (soukrom + veejn) celkem podnikatelsk zdroje celkem z toho od podnik ze stejn skupiny veejn (zdroje EU, NATO, atd.) Ostatn nrodn podle typu VaV innosti* Zkladn vzkum Aplikovan vzkum Experimentln vvoj podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk 403 142 67 59 13 58 61 81 79 64 241 83 110 411 159 67 65 16 63 62 88 105 72 262 84 122 430 167 66 67 17 64 62 98 99 62 262 87 118 425 165 70 65 17 65 67 94 100 75 276 85 121 439 184 71 75 19 60 73 100 107 75 298 92 129 466 204 81 82 18 74 75 122 120 84 349 102 152 267 1 145 58 59 48 38 235 1 273 91 73 40 20 240 1 315 87 79 31 12 267 1 331 89 74 18 13 329 1 369 93 77 21 10 411 1 461 110 111 25 12 263 606 1 080 293 622 1 183 283 768 1 038 314 817 990 326 746 1 206 354 1 048 1 142 . 61 10 1 453 668 96 46 . 69 17 1 595 691 100 39 1 642 796 117 51 33 69 11 1 678 811 113 51 38 63 12 1 770 903 190 70 54 126 18 1 995 1 003 236 81 59 162 21 366 373 478 398 312 455 542 423 285 481 576 422 238 515 619 420 298 525 670 406 370 630 738 392 66 1 245 304 59 1 321 352 61 1 329 374 69 1 246 477 71 1 289 539 66 1 557 507 29 858 295 187 165 46 35 30 908 326 210 171 55 32 19 909 344 224 178 50 40 28 889 364 227 184 59 41 34 941 375 261 190 61 37 51 1 128 391 262 198 64 36 499 759 269 49 39 511 819 311 49 42 434 888 338 54 50 403 913 364 56 56 435 978 376 65 45 528 1 094 400 58 50 1 615 2006 1 732 2007 1 764 2008 1 792 2009 1 899 2010 2 130

Moravskoslezsk 154 156 165 167 177 201 * jedno pracovit VaV me mt pjmy pro provdn vlastnho VaV z vce zdroj a stejn tak me bt aktivn ve vce typech vzkumnch a vvojovch innostech Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

129

Tab. A.9 Vdaje na VaV uskutenn v podnikatelskm sektoru esk republiky podle odvtv mil. K - bn ceny 2005 Celkem podle pevaujc ekonomick innost - odvtv (CZ-NACE) Zemdlstv (sekce A) Tba a dobvn (sekce B) Zpracovatelsk prmysl celkem (sekce C) Potravinsk a npojov prmysl (10-12) Textiln, odvn a obuvnick prmysl (13-15) Devozpracujc (v. vr. nbytku) a paprensk prmysl (16-18, 31) Petrochemick a chemick prmysl (19-20) Farmaceutick prmysl (21) Gumrensk a plastov prmysl (22) Prmysl skla, keramiky, porcelnu a stavebnch hmot (23) Vroba zkladnch kov, hutnch a kovodlnch vrobk (24-25) Vroba pota, elektron. a optickch pstr. a zaz. celkem (26) Vr. pota a elektronickch soustek (261-262) Vr. spotebn elektroniky a optickch pstr. (263-264, 267-268) Vr. mcch, zkuebnch, naviganch a lebnch pstr. (265-266) Elektrotechnick prmysl - vroba elektrickch zazen (27) Strojrensk prmysl - vroba stroj a zazen j.n. (28) Automobilov prmysl - vroba motorovch vozidel(29) Vroba ostatnch dopravnch prostedk a zazen celkem (30) Vroba elezninch lokomotiv a vozovho parku (302) Leteck prmysl (303) Ostatn dopravn prostedky a zazen j.n. (301, 303,304, 309) Ostatn zpracovatelsk prmysl (32) Opravy a instalace stroj a zazen (33) Vroba a rozvod elektiny, plynu, tepla a klimat. vzduchu (sekce D) Zsobovn vodou; inn. souvisejc s odpady a sanacemi (sekce E) Stavebnictv (sekce F) Velkoobchod a maloobchod; Opravy a drba motor. vozidel (sekce G) Informan a komunikan innosti celkem (sekce J) Audiovizuln, vydavatelsk a informan innosti (58.1, 60, 63.0) Telekomunikan innosti (61) innosti v oblasti IT (58.2, 62, 63.1) Pennictv a pojiovnictv (sekce K) Profesn, vdeck a technick inosti celkem (sekce M) Architektonick a inenrsk inn.; technick zkouky a analzy (71) Vzkum a vvoj (72) Ostatn profesn, vdeck a technick inosti (69, 70, 73-75) Zdravotn a sociln pe (sekce Q) Kulturn, zbavn a rekrean innsti (sekce R) Ostatn innosti j.n. (sekce H, I, L, N, O, P, S a T) 81 130 17 303 135 229 46 661 802 734 547 884 1 533 117 1 080 335 697 1 690 7 462 941 350 547 44 118 822 195 50 383 287 2 552 382 13 2 157 278 4 868 822 3 929 117 340 93 96 97 61 22 282 199 316 44 705 4 070 903 499 882 1 998 128 1 214 656 716 1 974 7 591 919 458 437 24 177 1 289 48 76 349 434 2 818 410 356 2 052 916 4 836 870 3 885 80 414 38 99 116 65 20 756 211 274 42 741 1 098 619 444 868 1 875 197 1 156 522 887 2 363 8 334 888 439 404 45 251 1 861 66 67 340 683 3 258 467 451 2 339 1 760 5 929 904 4 847 178 451 63 67 99 82 20 837 316 210 43 744 1 085 656 487 932 1 605 286 1 001 318 892 2 398 8 504 1 259 919 287 53 275 1 431 57 75 343 853 3 816 451 436 2 929 919 5 818 1 123 4 519 176 410 92 84 101 65 20 561 302 248 54 913 1 189 607 326 814 1 319 178 683 457 1 070 2 277 8 024 1 309 931 324 54 263 1 845 40 110 376 851 3 817 446 405 2 966 489 6 134 1 254 4 569 310 461 123 88 115 51 23 133 332 252 90 972 1 054 674 391 1 028 1 191 187 458 546 1 402 2 499 9 504 1 475 985 439 52 289 1 981 28 121 405 922 4 098 2 519 3 577 501 6 596 1 514 4 785 297 464 70 117 26 657 2006 32 470 2007 33 620 2008 33 486 2009 33 218 2010 36 623

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

130

Tab. A.10 Poet pracovi vzkumu a vvoje v podnikatelskm sektoru v esk republice podle odvtv 2005 Celkem podle pevaujc ekonomick innost - odvtv (CZ-NACE) Zemdlstv (sekce A) Tba a dobvn (sekce B) Zpracovatelsk prmysl celkem (sekce C) Potravinsk a npojov prmysl (10-12) Textiln, odvn a obuvnick prmysl (13-15) Devozpracujc (v. vr. nbytku) a paprensk prmysl (16-18, 31) Petrochemick a chemick prmysl (19-20) Farmaceutick prmysl (21) Gumrensk a plastov prmysl (22) Prmysl skla, keramiky, porcelnu a stavebnch hmot (23) Vroba zkladnch kov, hutnch a kovodlnch vrobk (24-25) Vroba pota, elektron. a optickch pstr. a zaz. celkem (26) Vr. pota a elektronickch soustek (261-262) Vr. spotebn elektroniky a optickch pstr. (263-264, 267-268) Vr. mcch, zkuebnch, naviganch a lebnch pstr. (265-266) Elektrotechnick prmysl - vroba elektrickch zazen (27) Strojrensk prmysl - vroba stroj a zazen j.n. (28) Automobilov prmysl - vroba motorovch vozidel(29) Vroba ostatnch dopravnch prostedk a zazen celkem (30) Vroba elezninch lokomotiv a vozovho parku (302) Leteck prmysl (303) Ostatn dopravn prostedky a zazen j.n. (301, 303,304, 309) Ostatn zpracovatelsk prmysl (32) Opravy a instalace stroj a zazen (33) Vroba a rozvod elektiny, plynu, tepla a klimat. vzduchu (sekce D) Zsobovn vodou; inn. souvisejc s odpady a sanacemi (sekce E) Stavebnictv (sekce F) Velkoobchod a maloobchod; Opravy a drba motor. vozidel (sekce G) Informan a komunikan innosti celkem (sekce J) Audiovizuln, vydavatelsk a informan innosti (58.1, 60, 63.0) Telekomunikan innosti (61) innosti v oblasti IT (58.2, 62, 63.1) Pennictv a pojiovnictv (sekce K) Profesn, vdeck a technick inosti celkem (sekce M) Architektonick a inenrsk inn.; technick zkouky a analzy (71) Vzkum a vvoj (72) Ostatn profesn, vdeck a technick inosti (69, 70, 73-75) Zdravotn a sociln pe (sekce Q) Kulturn, zbavn a rekrean innsti (sekce R) Ostatn innosti j.n. (sekce H, I, L, N, O, P, S a T) 15 8 855 37 38 23 79 21 41 40 98 72 16 25 31 87 160 60 30 10 14 6 34 35 4 16 27 75 156 9 3 144 13 369 111 209 49 20 18 39 20 9 978 54 44 23 91 22 42 48 114 82 22 24 36 92 191 63 30 10 13 7 38 44 4 14 34 81 172 7 6 159 17 331 115 169 47 26 9 37 21 8 981 51 42 21 85 20 42 54 116 85 23 26 36 97 186 65 33 11 14 8 38 46 5 18 37 96 196 7 6 183 17 318 109 154 55 29 6 32 17 10 1 011 59 42 19 86 22 47 51 124 87 26 30 31 96 203 70 31 14 12 5 39 35 9 16 37 107 204 4 5 195 16 301 110 139 52 30 5 29 24 9 1 049 53 41 21 90 23 52 46 136 92 28 30 34 110 207 65 34 15 14 5 35 44 5 20 39 113 210 4 5 201 16 339 139 143 57 40 5 30 39 9 1 162 53 42 29 89 26 57 53 156 101 32 28 41 123 240 61 38 18 13 7 44 50 4 23 41 132 233 5 5 223 15 389 161 155 73 46 6 31 1 615 2006 1 732 2007 1 764 2008 1 792 2009 1 899 2010 2 130

Zdroj: esk statistick ad, Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01)

131

Spoluprce mezi sektory v oblasti VaV v R za rok 2010 Spoluprce mezi sektory v oblasti vzkumu a vvoje je charakterizovna finannmi toky urenmi na podporu VaV mezi jednotlivmi sektory. Sektory v oblasti VaV meme vymezit dvojm zpsobem: a) Sektory provdn VaV sektory, ve kterch jsou vzkumn a vvojov innosti skuten provdny (podnikatelsk, vldn, vysokokolsk a soukrom neziskov sektor); b) Sektory (zdroje) financujc VaV zdroje, ze kterch pochzej finann prostedky na vzkumn a vvojov innosti (podnikov, veejn, zahranin a ostatn nrodn); Tabulky a obrzek ne charakterizuj toky finannch prostedk mezi tmito sektory v roce 2010. Tab. 1: Spoluprce mezi sektory, 2010 (mil. K) mil. K Podnikatelsk zdroje Vlastn pjmy podniku Zdroje z ostatnch podnik ve stejn skupin v R Zdroje z ostatnch podnik v R Financujc sektor Pjmy z prodej slueb VaV Pjmy z licennch poplatk za nehmotn vsledky VaV Ostatn pjmy z podnik. zdroj Veejn zdroje Ostatn nrodn zdroje* Zahranin zdroje Soukrom zahranin Veejn zahranin Ostatn zahranin zdroje Celkem Podnikatelsk (BERD) 28 176 26 261 265 1 651 . . . 4 712 30 3 705 2 828 877 0 36 623 Vldn (GOVERD) 544 . . . 355 10 180 9 406 21 1 498 1 076 407 15 11 469 Sektor provdn Vysokokolsk Soukrom neziskov (HERD) 113 57 . . . 99 0 14 9 216 400 886 6 854 26 10 616 . . . . . . 204 11 52 16 36 1 324

Celkem 28 891 26 309 266 1 658 454 10 194 23 539 461 6 142 3 926 2 174 42 59 033

Tab. 2: Struktura zdroj financovn VaV podle sektor provdn, 2010 (%) Sektor provdn Podnikatelsk (BERD) Financujc sektor Podnikatelsk zdroje Veejn zdroje Ostatn nrodn zdroje* Zahranin zdroje soukrom zahranin zdroje veejn zahranin zdroje 97,5% 20,0% 6,6% 60,3% 72,0% 40,3% Vldn (GOVERD) 1,9% 40,0% 4,5% 24,4% 27,4% 18,7% Vysokokolsk (HERD) 0,4% 39,2% 86,6% 14,4% 0,2% 39,3% Soukrom neziskov 0,2% 0,9% 2,3% 0,9% 0,4% 1,6% Podl zdroj financovn na celkovch vdajch na VaV 48,9% 39,9% 0,8% 10,4% 6,6% 3,7%

Tab. 3: Struktura vdaj na VaV v sektorech provdn podle zdroj financovn, 2010 (%) Podnikatelsk (BERD) 76,9% 12,9% 0,1% 10,1% 7,7% 2,4% 62,0% Sektor provdn Vldn Vysokokolsk (GOVERD) (HERD) 4,7% 1,1% 82,0% 0,2% 13,1% 9,4% 3,6% 19,4% 86,8% 3,8% 8,4% 0,1% 8,0% 18,0% Soukrom neziskov 17,5% 63,1% 3,2% 16,2% 4,9% 11,0% 0,5%

Financujc sektor

Podnikatelsk zdroje Veejn zdroje Ostatn nrodn zdroje* Zahranin zdroje soukrom zahranin zdroje

veejn zahranin zdroje Podl sektor provdn na celkovch vdajch na VaV

Poznmky: GERD (Gross domestic expenditure on R&D): celkov vdaje na VaV BERD (Business Enterprise expenditure on R&D): vdaje spotebovan na VaV v podnikatelskm sektoru GOVERD (Government Expenditure on R&D): vdaje spotebovan na VaV ve vldnm sektoru HERD (Expenditure on R&D in Higher Education Sector): vdaje spotebovan na VaV ve vysokokolskm sektoru Soukrom zahranin zdroje pedstavuj finann prostedky na VaV pochzejc ze soukromch podnik v zahrani (zdroje z mateskch nebo dceinch podnik, zdroje z ostatnch podnik zskan jako pjmy z prodej slueb VaV, licennch poplatk za nehmotn vsledky VaV nebo ostatn pjmy). Veejn zahranin zdroje se skldaj ze finannch prostedk pochzejcch ze Strukturlnch fond EU, grant, dotac a veejnch zakzek Evropsk komise vetn rmcovch program, veejnch zdroj ostatnch mezinrodnch organizac a vzkumnch instituc (nap. NATO, OECD, OSN, CERN, ILL, ESA) a zahraninch nrodnch vldnch instituc. zna, e zpis nen mon z logickch dvod

132

Obr. 1: Spoluprce mezi sektory, 2010 Zdroje financovn Sektor provdn Zdroje financovn

* Tento obrzek nezachycuje ostatn nrodn zdroje, kter v roce 2010 tvoily jen 0,8% z celkovch vdaj na VaV (461 mil. K). Ostatn nrodn zdroje pedstavuj pedevm vlastn pjmy vysokch kol (97,9 % ostatnch nrodnch zdroj VaV v roce 2010) a dle pak zdroje soukromch neziskovch instituc (2,1 % ostatnch nrodnch zdroj VaV v roce 2010). Barevn schma: Podnikatelsk sektor/zdroje Vldn sektor/zdroje Vysokokolsk sektor/zdroje Soukrom neziskov sektor Soukrom zahranin zdroje Veejn zahranin zdroje Zdroj: S, Statistick eten VTR 501

133

Tab. A.11 Celkov vdaje na vzkum a vvoj (GERD) - zkladn ukazatele mil. EUR bn ceny 2007 2008 6 357 140 1 955 5 871 174 6 243 39 303 2 434 18 231 70 233 126 592 977 32 61 482 10 342 1 764 1 973 6 868 653 1 311 252 501 36 529 13 342 11 481 229 234 .. .. 110 116 .. 24 589 4 665 272 298 .. 3 403 .. 35 614 10 597 6 760 167 2 169 6 701 208 6 871 41 053 2 616 19 304 73 258 142 600 1 059 33 66 532 10 502 2 194 2 585 7 557 809 .. 305 617 32 200 14 701 12 314 239 702 .. .. 113 986 .. 21 480 5 011 270 733 10 268 3 609 .. 45 151 11 836 absolutn hodnoty mil. US$ PPP bn ceny 2000 2007 2008 2009 5 571 258 1 863 3 119 81 4 445 32 957 1 222 15 247 32 178 84 386 977 20 52 342 9 062 2 605 1 324 4 474 468 1 117 384 482 27 855 7 789 8 239 184 126 7 942 6 315 98 896 16 690 18 558 2 178 268 121 5 765 2 823 615 086 27 183 10 495 7 173 430 3 896 5 315 313 6 642 44 045 2 542 22 332 98 496 230 641 1 872 56 74 072 12 070 3 623 2 992 7 923 1 442 1 868 518 796 38 760 18 329 11 961 270 439 .. 9 088 147 768 24 705 40 743 4 193 373 185 .. 7 053 909 597 102 408 26 647 7 737 503 3 954 6 225 378 7 473 46 262 2 754 24 510 103 523 249 661 2 069 58 81 849 12 419 4 160 3 985 8 868 1 878 .. 593 978 40 096 20 435 13 449 294 187 18 755 9 461 148 719 24 218 43 906 4 655 398 194 10 513 7 712 965 629 120 775 30 058 7 685 554 4 095 6 284 379 7 458 47 953 3 165 24 753 113 .. 168 709 2 334 55 82 731 12 274 4 875 4 411 8 931 1 472 .. 595 1 044 40 280 20 496 12 495 297 890 .. 8 810 137 909 24 551 .. 4 734 .. .. 8 681 .. 154 147 33 368 mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 2007 2008 2009 5 571 .. 1 863 3 235 81 4 445 32 957 1 222 15 247 32 178 84 386 977 19 52 342 9 062 2 605 1 324 4 474 468 1 159 384 482 27 855 7 789 8 500 184 126 7 942 6 315 98 896 16 690 18 558 2 312 268 121 5 765 2 823 615 086 27 183 10 495 6 136 .. 3 221 4 438 257 5 774 36 170 2 035 18 597 76 420 206 494 1 521 47 58 925 9 716 3 027 2 286 6 767 1 015 1 587 415 682 32 617 13 754 10 365 220 895 .. 8 710 124 752 20 371 35 737 3 359 311 210 .. 5 950 757 509 86 108 17 617 6 401 .. 3 152 4 881 287 6 242 36 828 2 220 19 163 75 427 204 479 1 574 47 63 129 9 640 3 390 2 949 7 311 1 205 .. 452 808 32 494 14 799 11 205 231 349 15 390 8 917 123 149 19 564 38 273 3 563 324 987 7 974 6 012 783 437 99 412 17 285 6 232 .. 3 145 4 867 273 6 104 37 555 2 527 18 710 81 383 126 513 1 694 44 62 373 9 568 3 850 3 167 7 241 915 .. 437 833 32 309 14 591 10 380 229 997 .. 8 228 113 152 19 652 .. 3 558 .. .. 6 699 .. 125 748 19 012 zkladn pomrov ukazatele (intenzita vzkumu a vvoje) jako % HDP na 1 obyv. v US$ PPP b.c. 2000 1,97 0,51 1,21 2,18 0,60 3,35 2,15 1,12 1,05 0,24 0,59 0,44 1,65 0,79 0,26 2,45 1,94 0,64 0,73 1,94 0,37 0,60 0,65 1,39 1,81 0,91 3,58 1,74 1,47 4,27 3,04 1,91 2,30 1,64 2,71 2,53 0,48 2,20 0,90 1,05 2007 1,90 0,45 1,54 2,58 1,10 3,47 2,07 1,29 1,18 0,44 0,81 0,59 1,58 0,97 0,58 2,53 1,81 0,57 1,17 2,52 0,52 0,59 0,46 1,45 1,78 1,27 3,40 1,77 .. 4,76 3,44 1,96 3,21 1,62 2,67 .. 0,72 2,27 1,40 1,12 2008 1,96 0,47 1,47 2,87 1,29 3,72 2,11 1,45 1,23 0,42 0,80 0,61 1,51 1,00 0,57 2,68 1,76 0,60 1,50 2,67 0,58 .. 0,47 1,65 1,77 1,35 3,70 1,84 2,21 4,68 3,44 1,87 3,36 1,61 2,79 3,00 0,73 2,33 1,47 1,04 2009 1,96 0,53 1,53 3,02 1,42 3,96 2,21 1,79 1,27 0,46 0,84 0,46 1,68 1,15 0,54 2,78 1,82 0,68 1,66 2,75 0,47 .. 0,48 1,86 1,85 1,38 3,62 1,90 .. 4,28 3,33 1,92 .. 1,76 .. .. 0,85 .. 1,70 1,24 2000 544 32 181 586 59 859 543 321 268 47 51 35 891 96 50 637 569 68 129 558 21 103 71 242 473 193 930 382 412 1 004 779 544 395 488 949 800 44 541 21 71 2007 675 56 377 973 233 1 256 691 582 376 126 147 101 1 346 186 137 900 737 95 282 954 67 167 96 394 636 408 1 307 545 .. 1 266 1 157 750 841 891 1 236 .. 100 752 78 187 2008 723 66 379 1 133 282 1 406 721 620 410 131 155 110 1 367 206 141 997 755 109 375 1 064 88 .. 110 484 653 448 1 459 590 867 1 294 1 166 727 903 976 1 306 1 363 109 793 91 212 2009 712 73 390 1 138 283 1 397 744 708 411 142 .. 74 1 437 233 134 1 010 743 128 415 1 068 69 .. 110 511 652 446 1 344 596 .. 1 184 1 083 728 .. 981 .. .. 121 .. 115 235

2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 4 964 71 744 3 553 37 4 423 30 954 1 176 12 460 25 73 38 364 405 12 50 619 7 626 1 197 927 4 029 149 795 143 297 29 070 5 719 8 694 171 231 .. .. 153 860 .. 13 271 2 445 290 300 6 852 1 389 .. .. 2 948

2009 6 653 185 2 094 6 715 197 6 786 42 080 2 819 19 276 78 222 85 639 1 067 32 67 655 10 542 2 096 2 791 7 546 556 .. 303 657 29 270 14 582 10 540 236 820 .. .. .. .. .. 4 908 .. .. 3 744 .. .. 11 007

Pozn.: msto roku 2000: Dnsko (1999), Malta (2002), Norsko (1999), ecko (1999), vdsko (1999) Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

134

Tab. A.12 Celkov vdaje na vzkum a vvoj (GERD) podle hlavnch zdroj jejich financovn % GERD 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko tuzemsk podnikatelsk (soukrom) 2007 2008 62,4 24,4 51,2 59,0 24,2 70,2 52,5 65,8 .. 17,5 31,6 29,4 90,7 37,8 .. 66,0 48,4 29,5 27,0 41,8 49,0 24,2 54,4 53,3 48,3 49,7 67,1 55,3 46,3 70,7 72,4 44,9 72,4 49,5 69,4 69,1 42,9 64,4 57,6 32,9 61,4 34,2 52,5 61,0 41,6 68,2 52,3 49,6 42,0 16,4 24,5 36,4 76,0 43,9 51,4 68,1 48,8 34,3 47,0 48,7 26,9 .. 35,6 58,3 46,0 45,5 62,3 54,6 .. 79,6 77,7 49,9 73,7 45,0 66,2 .. 48,4 64,2 70,4 29,4 .. 30,6 51,1 .. 39,8 70,3 50,7 48,6 45,2 17,8 21,4 27,0 .. 48,3 56,5 67,3 .. 30,5 48,1 46,1 23,3 .. 34,7 62,8 45,4 45,0 .. 54,2 61,4 79,0 78,2 48,4 72,9 .. 67,3 68,2 47,3 64,4 71,7 28,7 2009 .. ... 44,6 60,2 38,5 68,1 .. 50,4 .. .. 21,0 36,9 .. 46,4 51,4 .. 45,1 27,1 .. 44,8 34,8 .. 35,1 58,0 44,5 .. 58,8 .. .. .. 75,3 47,6 .. 43,6 .. .. 41,0 .. 71,7 26,6 2000 22,9 69,2 44,5 31,2 59,2 26,2 38,7 23,4 .. 66,5 61,7 41,5 7,7 49,5 .. 31,4 32,2 66,5 64,8 38,0 40,8 48,9 42,6 40,0 30,2 38,6 26,2 35,4 45,5 23,9 19,6 29,3 23,9 42,5 25,8 23,2 50,6 28,3 33,4 54,8 veejn nrodn 2007 2008 22,2 56,7 41,2 25,9 45,6 24,1 38,1 32,2 44,3 64,6 47,9 49,9 18,2 44,4 26,4 27,5 38,0 58,6 44,6 32,3 67,1 .. 53,9 35,6 30,9 43,7 24,9 34,0 .. 13,9 15,6 32,1 24,8 44,9 28,3 .. 47,1 28,1 24,6 62,6 .. 61,2 41,3 .. 50,0 21,8 38,9 33,9 42,9 64,1 55,6 47,3 .. 41,8 27,6 28,4 .. 59,8 43,7 37,0 70,1 .. 52,3 31,3 30,7 45,6 .. 34,6 34,9 14,3 15,6 34,1 25,4 .. 27,1 22,8 31,6 27,8 23,6 64,7 2009 .. ... 43,9 28,4 48,8 24,0 .. 32,5 .. .. 53,9 44,7 .. 42,0 31,3 .. 40,9 60,4 .. 39,1 54,9 .. 50,6 35,7 32,6 .. 27,4 .. .. .. 17,7 33,4 .. 46,8 .. .. 34,0 .. 23,4 66,5 2000 12,2 5,3 3,1 5,4 12,7 2,7 7,2 8,9 .. 9,4 6,7 29,1 1,6 10,6 .. 2,1 11,0 1,8 5,2 19,9 4,9 24,5 2,3 6,2 16,0 4,9 3,5 7,2 3,5 2,6 0,4 17,4 0,1 6,3 .. 4,3 1,2 .. 2,7 12,0 zahranin (soukrom + veejn) 2007 2008 13,0 7,6 5,5 9,5 11,7 6,5 7,5 15,9 9,5 14,5 19,6 12,7 5,7 11,1 22,2 4,0 10,7 6,7 5,4 17,9 4,5 .. 10,2 5,8 17,3 7,0 9,7 9,0 .. 2,9 0,3 8,4 0,2 8,5 .. .. 0,5 .. 1,3 7,2 .. 6,8 6,5 .. 9,4 6,6 8,0 15,5 7,8 14,7 15,5 23,1 .. 9,3 15,8 4,0 .. 5,4 3,0 16,5 4,0 .. 12,3 5,6 17,7 5,7 .. 8,7 1,7 3,1 0,4 7,1 0,3 .. .. 6,0 1,3 .. 1,2 5,9 2009 .. .. 10,4 8,7 11,3 6,6 .. 15,4 .. .. 13,1 15,4 .. 10,9 17,2 .. 10,8 5,5 .. 15,7 8,3 .. 12,8 6,0 16,6 .. 10,5 .. .. .. 0,4 6,9 .. 8,2 .. .. 1,1 .. 1,3 6,5

Pozn.: msto roku 2000: Dnsko (1999), Norsko (1999), ecko (1999), vdsko (1999), Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

135

Tab. A.13 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn ve vldnm sektoru (GOVERD) absolutn hodnoty mil. EUR bn ceny 2000 2007 2008 2009 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 312 49 188 492 9 468 5 361 96 2 356 11 31 8 26 106 .. 6 873 974 386 222 217 28 173 35 77 3 672 905 289 23 398 .. .. 15 217 .. 1 767 377 29 975 90 86 .. .. 721 513 82 407 190 15 528 6 427 171 2 644 17 48 30 79 236 1 8 540 1 259 625 184 367 222 281 89 122 3 346 2 349 574 29 351 .. .. 8 554 .. 2 866 715 29 531 .. 359 .. 6 850 3 084 561 97 454 175 24 552 6 544 180 2 417 17 60 39 99 248 2 9 346 1 259 775 188 404 332 .. 100 135 2 947 2 672 547 30 471 .. .. 9 494 .. 2 590 729 28 709 76 431 .. 8 257 3 566 575 102 448 193 22 617 6 879 122 2 680 17 52 21 111 214 2 9 840 1 326 719 206 403 194 .. 103 136 2 679 2 927 467 31 346 .. .. .. .. .. 778 .. .. 471 .. .. 3 331 mil. US$ PPP bn ceny 2000 2007 2008 2009 350 177 472 432 19 470 5 708 99 2 883 15 75 19 28 255 .. 7 107 1 091 840 317 239 88 242 95 125 3 519 1 232 274 26 131 1 796 331 9 781 1 876 2 471 336 27 685 76 175 72 044 8 555 2 565 579 251 811 172 27 562 7 202 179 3 239 25 104 55 85 452 2 10 289 1 469 1 284 280 424 490 391 183 195 3 551 3 227 598 35 883 .. 340 11 479 2 414 4 749 653 40 472 .. 744 100 081 19 697 7 754 642 293 828 162 44 600 7 374 190 3 069 25 118 69 110 484 3 11 498 1 489 1 470 290 474 769 .. 195 214 3 670 3 714 597 38 599 2 313 367 12 387 2 431 5 294 689 42 225 77 922 106 081 22 087 9 056 664 306 876 180 42 678 7 839 177 3 442 25 .. 40 122 468 3 12 327 1 565 1 673 325 477 514 .. 202 217 3 691 4 114 555 40 843 .. 368 12 708 2 471 .. 776 .. .. 1 091 .. 28 834 10 098 mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 2007 2008 2009 350 .. 472 432 19 470 5 708 99 2 883 15 75 19 28 255 .. 7 107 1 091 840 317 247 88 252 95 125 3 519 1 232 283 26 131 1 796 331 9 781 1 876 2 471 356 27 685 76 175 72 044 8 555 2 565 495 .. 671 144 22 489 5 915 143 2 697 19 88 49 66 367 2 8 185 1 183 1 073 214 362 344 332 147 167 2 988 2 421 518 29 108 .. 326 9 691 1 991 4 165 523 33 751 .. 628 82 948 16 562 5 127 531 .. 660 127 34 501 5 871 153 2 399 18 96 57 79 368 2 8 868 1 156 1 198 215 391 494 .. 148 177 2 974 2 690 498 30 100 1 898 346 10 257 1 964 4 615 527 34 462 59 718 85 621 18 180 5 207 539 .. 672 140 30 555 6 139 141 2 601 18 91 30 89 340 2 9 294 1 220 1 321 233 387 319 .. 148 173 2 961 2 929 461 31 232 .. 344 10 426 1 978 .. 583 .. .. 842 .. 23 522 5 754 2000 0,12 0,35 0,31 0,28 0,14 0,35 0,37 0,09 0,20 0,11 0,25 0,10 0,12 0,21 .. 0,33 0,23 0,21 0,17 0,11 0,07 0,13 0,16 0,36 0,23 0,14 0,12 0,25 0,33 0,22 0,30 0,21 0,31 0,25 0,28 0,03 0,03 0,26 0,28 0,26 2007 0,15 0,27 0,32 0,08 0,10 0,29 0,34 0,09 0,17 0,11 0,17 0,14 0,21 0,23 0,02 0,35 0,22 0,20 0,11 0,14 0,18 0,12 0,16 0,35 0,16 0,22 0,17 0,23 .. 0,18 0,27 0,19 0,37 0,25 0,29 .. 0,08 0,25 0,27 0,32

zkladn pomrov ukazatele jako % HDP 2008 0,16 0,27 0,31 0,07 0,15 0,30 0,34 0,10 0,15 0,10 0,18 0,17 0,25 0,23 0,03 0,38 0,21 0,21 0,11 0,14 0,24 .. 0,15 0,36 0,16 0,25 0,16 0,24 0,27 0,18 0,29 0,19 0,41 0,24 0,30 0,02 0,09 0,26 0,27 0,31 2009 0,17 0,29 0,33 0,09 0,16 0,36 0,36 0,10 0,18 0,10 0,20 0,11 0,29 0,23 0,03 0,41 0,23 0,23 0,12 0,15 0,17 .. 0,16 0,39 0,17 0,28 0,16 0,26 .. 0,18 0,31 0,19 .. 0,29 .. .. 0,11 .. 0,32 0,38 GOVERD jako % GERD 2000 6,29 68,62 25,32 14,53 23,13 10,58 17,32 8,13 18,91 45,83 42,37 22,73 7,27 26,09 .. 13,58 12,04 32,25 23,92 6,44 18,82 21,71 24,68 25,90 12,63 15,82 3,33 14,19 22,61 5,25 9,89 11,24 13,31 15,40 10,33 1,31 6,19 11,71 31,47 24,44 2007 8,07 58,46 20,83 3,24 8,66 8,46 16,35 7,02 14,50 25,00 20,99 23,73 13,29 24,15 3,45 13,89 12,17 35,43 9,35 5,35 33,95 20,92 35,36 24,47 9,16 17,60 5,00 13,27 .. 3,74 7,77 9,77 11,66 15,58 10,85 .. 10,55 11,00 19,23 29,10 2008 8,30 58,32 20,93 2,60 11,77 8,03 15,94 6,88 12,52 23,81 22,50 27,87 16,56 23,39 5,26 14,05 11,99 35,34 7,28 5,35 40,96 .. 32,80 21,92 9,15 18,18 4,44 13,12 12,33 3,88 8,33 10,04 12,06 14,79 10,60 0,74 11,95 10,99 18,29 30,13 2009 8,65 55,24 21,38 2,87 10,99 9,10 16,35 5,60 13,90 21,74 .. 23,91 17,26 20,06 5,56 14,90 12,75 34,31 7,37 5,34 34,91 .. 33,89 20,76 9,16 20,07 4,44 13,71 .. 4,18 9,21 10,07 .. 16,38 .. .. 12,57 .. 18,71 30,26

% GOVERD financovan z podnikatelskch zdroj 2000 7,15 3,37 9,63 6,69 13,06 14,51 6,69 10,67 1,68 .. 14,32 18,97 5,77 10,88 .. 2,19 23,82 9,50 3,63 3,06 23,45 1,21 12,78 13,03 10,40 6,13 3,81 6,28 5,58 7,51 1,00 3,12 9,50 10,31 0,00 .. 5,35 3,19 9,58 10,82 2007 9,59 5,22 13,67 0,59 0,04 13,66 6,45 4,74 4,40 0,00 2,51 20,29 3,16 12,35 0,47 10,81 17,08 14,13 4,39 9,34 11,91 .. 13,40 13,13 9,21 6,19 4,39 8,78 .. 8,33 0,81 4,99 4,18 10,13 0,00 .. 4,12 3,97 4,92 13,29 2008 .. 3,85 11,30 .. 1,33 14,23 6,84 1,06 5,27 0,00 6,90 9,85 .. 13,27 7,32 9,25 .. 6,00 4,20 .. 14,45 .. 15,67 12,72 7,92 5,86 .. 8,36 9,93 4,69 0,71 4,43 3,51 10,91 0,00 .. 6,56 3,76 4,68 12,41 2009 .. .. 9,79 1,87 1,86 13,57 .. 5,00 .. .. 6,04 21,62 .. 12,63 9,37 .. 32,40 6,30 .. .. 13,52 .. 14,35 11,69 7,97 .. 5,08 .. .. .. 0,72 4,87 .. 10,29 .. .. 3,35 .. 4,25 11,08

Pozn.: msto roku 2000: Norsko (1999), Rakousko (1998), ecko (1999), vdsko (1999)

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

136

Tab. A.14 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn ve vysokokolskm sektoru (HERD) absolutn hodnoty 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 1 005 7 106 770 19 789 5 804 238 3 865 6 27 14 1 97 .. 8 146 2 120 377 348 1 003 17 394 14 49 5 985 1 694 1 928 35 124 .. .. 22 354 .. 1 497 700 33 232 1 566 839 .. .. 134 mil. EUR bn ceny 2007 2008 1 343 13 330 1 551 73 1 165 7 663 660 5 495 32 118 54 18 228 10 9 908 3 588 598 587 1 637 157 661 63 78 9 527 3 519 2 544 51 624 .. .. 13 868 .. 2 619 1 462 35 769 .. 1 640 .. 3 021 670 1 540 16 364 1 822 89 1 181 8 228 750 6 098 32 137 67 19 233 10 11 112 3 980 738 891 1 802 234 .. 74 83 8 532 3 932 2 624 55 284 .. .. 13 264 .. 2 394 1 579 34 786 2 482 1 582 .. 3 816 793 2009 1 511 26 379 2 012 83 1 283 8 648 829 6 049 33 117 33 58 223 10 11 700 4 169 777 987 1 799 138 .. 76 96 7 756 4 058 2 627 56 163 .. .. .. .. .. 1 548 .. .. 1 776 .. .. 785 mil. US$ PPP bn ceny 2000 2007 2008 2009 1 128 25 265 686 43 793 6 180 247 4 729 8 66 32 0 235 .. 8 423 2 893 821 497 1 100 55 553 37 80 5 735 2 307 1 827 39 084 2 127 960 14 368 4 703 2 093 624 30 693 1 318 1 704 98 779 2 329 477 1 516 42 657 1 404 131 1 239 8 587 689 6 731 45 251 101 20 437 17 11 937 4 188 1 228 890 1 889 348 920 130 124 10 109 4 834 2 651 61 022 .. 1 068 18 609 8 412 4 340 1 337 49 021 .. 3 398 155 187 8 686 1 686 1 762 48 664 1 692 162 1 284 9 272 789 7 742 47 275 118 22 456 17 13 671 4 707 1 399 1 374 2 114 542 .. 144 131 10 624 5 466 2 866 68 555 4 541 1 151 17 306 8 856 4 893 1 491 51 163 2 541 3 380 165 029 10 208 2 013 1 819 78 741 1 883 160 1 410 9 855 918 7 767 49 .. 66 63 489 17 14 522 4 931 1 807 1 560 2 129 364 .. 149 152 11 257 5 705 3 134 72 314 .. 1 115 18 494 9 240 .. 1 517 .. .. 4 117 .. 12 438 2 379 mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 2007 2008 2009 1 128 .. 265 686 43 793 6 180 247 4 729 8 66 32 0 235 .. 8 423 2 893 821 497 1 138 55 574 37 80 5 735 2 307 1 885 39 084 2 127 960 14 368 4 703 2 093 662 30 693 1 318 1 704 98 779 2 329 477 1 297 .. 543 1 172 107 1 077 7 052 552 5 605 34 213 91 16 355 15 9 496 3 371 1 026 680 1 613 245 782 104 106 8 507 3 627 2 297 49 942 .. 1 023 15 711 6 936 3 807 1 071 40 880 .. 2 867 128 758 7 303 1 114 1 458 .. 530 1 327 123 1 073 7 381 636 6 053 34 224 97 16 347 14 10 544 3 653 1 141 1 017 1 743 348 .. 110 109 8 610 3 959 2 388 53 901 3 727 1 085 14 331 7 154 4 265 1 142 41 757 1 927 2 635 132 869 8 403 1 158 1 475 .. 569 1 458 115 1 154 7 718 733 5 871 35 200 49 46 355 14 10 949 3 844 1 427 1 120 1 726 226 .. 109 121 9 029 4 061 2 604 55 902 .. 1 041 15 174 7 396 .. 1 140 .. .. 3 177 .. 10 147 1 356 2000 0,40 0,05 0,17 0,45 0,32 0,60 0,40 0,23 0,32 0,06 0,22 0,17 0,00 0,19 .. 0,39 0,62 0,20 0,27 0,53 0,04 0,30 0,06 0,23 0,37 0,27 0,79 0,37 0,39 0,65 0,44 0,54 0,26 0,47 0,31 0,58 0,29 0,35 0,08 0,05 2007 0,40 0,04 0,26 0,68 0,46 0,65 0,40 0,35 0,36 0,20 0,41 0,26 0,05 0,23 0,18 0,41 0,63 0,19 0,35 0,60 0,13 0,29 0,11 0,23 0,46 0,33 0,75 0,40 .. 0,56 0,43 0,67 0,34 0,52 0,35 .. 0,35 0,39 0,12 0,07

zkladn pomrov ukazatele jako % HDP 2008 0,45 0,05 0,25 0,78 0,55 0,64 0,42 0,42 0,39 0,19 0,42 0,29 0,05 0,22 0,17 0,45 0,67 0,20 0,52 0,64 0,17 .. 0,11 0,22 0,47 0,36 0,79 0,43 0,54 0,57 0,40 0,68 0,37 0,52 0,36 0,72 0,32 0,40 0,12 0,07 2009 0,46 0,07 0,28 0,90 0,60 0,75 0,45 0,52 0,40 0,20 0,44 0,18 0,15 0,24 0,17 0,49 0,73 0,25 0,59 0,66 0,12 .. 0,12 0,27 0,52 0,39 0,91 0,46 .. 0,54 0,45 0,72 .. 0,56 .. .. 0,40 .. 0,14 0,09 HERD jako % GERD 2000 20,24 9,85 14,21 19,43 52,42 17,85 18,75 20,25 31,02 25,00 37,29 38,64 0,00 24,02 .. 16,09 31,93 31,53 37,50 29,70 11,77 49,50 9,51 16,61 20,59 29,62 22,18 21,23 26,78 15,20 14,53 28,18 11,28 28,64 11,45 22,86 60,37 16,06 8,57 4,55 2007 21,13 9,66 16,87 26,41 41,80 18,66 19,50 27,11 30,14 45,45 50,62 44,07 3,16 23,35 31,03 16,11 34,69 33,91 29,75 23,84 24,10 49,24 24,99 15,56 26,08 26,37 22,16 22,56 .. 11,75 12,59 34,05 10,65 31,88 13,14 .. 48,18 17,06 8,48 6,33 2008 22,78 9,60 16,80 27,18 42,94 17,18 20,04 28,65 31,59 45,24 52,50 47,54 3,31 22,04 29,82 16,70 37,90 33,64 34,48 23,84 28,85 .. 24,26 13,43 26,50 26,75 21,31 23,30 24,21 12,17 11,64 36,57 11,14 32,04 12,85 24,17 43,83 17,09 8,45 6,70 2009 23,67 14,04 18,11 29,96 42,16 18,90 20,55 29,02 31,38 43,48 .. 39,13 8,93 20,94 31,48 17,55 40,17 37,07 35,36 23,84 24,74 .. 25,01 14,56 27,95 27,83 25,09 24,28 .. 12,65 13,41 37,64 .. 32,04 .. .. 47,43 .. 8,07 7,13

% HERD financovan z podnikatelskch zdroj 2000 11,83 30,82 1,06 2,03 7,38 5,57 2,70 5,33 .. 1,73 13,96 27,09 .. 5,47 .. 11,63 5,77 7,85 0,99 1,75 6,49 4,99 0,35 7,60 7,10 6,91 3,79 6,44 4,88 3,69 2,50 9,55 15,89 5,08 7,08 5,12 19,35 6,49 32,36 27,28 2007 11,14 19,58 0,73 2,13 5,58 7,00 1,63 2,27 1,35 2,02 3,30 3,11 1,14 13,70 0,00 15,46 7,47 11,34 1,39 5,74 5,56 .. 6,81 10,56 4,54 9,01 4,92 6,87 .. 7,28 3,03 8,54 14,15 4,03 5,61 .. 23,32 6,59 35,05 30,96 2008 .. 17,49 0,62 .. 4,43 7,21 2,15 3,05 1,13 1,68 2,50 8,05 .. 14,65 0,43 15,14 .. 3,85 0,92 .. 2,49 .. 2,45 10,08 4,60 8,82 .. 6,71 5,86 7,28 2,99 8,16 12,02 .. 5,68 6,85 17,44 6,39 34,57 28,56 2009 .. .. 1,05 4,44 4,26 6,39 .. 3,50 1,03 .. 2,41 3,00 .. 15,52 0,20 .. 8,23 3,32 .. .. 3,82 .. 2,12 9,18 3,86 .. 4,47 .. .. .. 2,54 8,16 .. 3,81 .. .. 15,99 .. 36,67 22,43

Pozn.: msto roku 2000: Norsko (1999), Rakousko (1998), ecko (1999), vdsko (1999)

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

137

Tab. A.15 Vdaje na vzkum a vvoj uskutenn v podnikatelskm sektoru (BERD) absolutn hodnoty 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 3 589 15 446 2 596 8 3 136 19 348 842 6 239 5 16 15 337 180 .. 35 600 4 458 432 258 2 146 103 202 94 167 18 884 3 069 6 466 111 350 .. .. 109 181 .. 9 827 1 368 216 502 5 065 465 .. .. 2 087 mil. EUR bn ceny 2007 2008 4 420 43 1 211 4 102 82 4 513 24 753 1 603 9 455 16 66 41 495 492 21 43 034 5 495 535 1 011 4 846 272 353 100 299 22 842 7 454 8 343 145 912 .. .. 85 770 .. 18 747 2 488 196 474 .. 1 404 .. 25 744 6 807 4 570 52 1 342 4 684 90 5 102 25 768 1 687 10 173 17 61 35 482 557 22 46 073 5 263 679 1 295 5 332 242 .. 131 398 19 962 8 074 9 119 151 592 .. .. 89 436 .. 16 188 2 703 196 563 7 547 1 596 .. 33 077 7 446 2009 4 477 55 1 257 4 487 88 4 847 26 052 1 868 9 924 17 53 31 471 611 20 46 115 5 047 597 1 303 5 324 223 .. 124 424 18 145 7 568 7 429 146 937 .. .. .. .. .. 2 582 .. .. 1 498 .. .. 6 866 2000 mil. US$ PPP bn ceny 2007 2008 2009 4 988 134 2 413 3 714 148 4 802 27 739 1 674 11 581 22 141 74 536 942 37 51 846 6 413 1 100 1 533 5 590 600 534 205 476 24 237 10 240 8 692 170 421 10 448 7 409 115 097 13 744 31 063 2 203 269 267 .. 2 911 632 351 74 025 17 119 5 230 156 2 447 4 351 163 5 549 29 038 1 775 12 917 25 124 61 534 1 088 37 56 681 6 224 1 287 1 996 6 257 563 .. 254 631 24 857 11 222 9 959 184 091 11 398 7 654 116 688 12 793 33 091 2 475 289 105 7 726 3 411 671 598 88 480 18 911 5 171 166 2 457 4 199 170 5 327 29 688 2 069 12 744 25 .. 62 523 1 336 35 55 881 5 778 1 389 2 060 6 302 591 .. 244 674 24 333 10 637 8 796 180 913 .. 7 036 104 482 12 697 .. 2 442 .. .. 3 473 .. 112 875 20 814 mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 2007 2008 2009 4 027 .. 1 117 2 100 18 3 152 20 601 875 7 634 7 39 34 358 433 .. 36 812 4 994 940 368 2 436 325 294 253 271 18 095 4 180 6 323 117 202 3 799 4 850 70 178 10 064 13 742 1 294 199 961 4 261 944 427 349 16 299 7 429 4 267 .. 1 995 3 101 121 4 174 22 779 1 341 9 644 17 119 66 413 766 31 41 245 5 162 919 1 171 4 775 422 454 164 408 20 396 7 684 7 533 139 283 8 676 7 101 97 170 11 333 27 247 1 765 224 550 .. 2 455 527 437 62 243 11 317 4 327 .. 1 951 3 412 124 4 635 23 116 1 431 10 099 18 101 50 387 828 31 43 716 4 831 1 049 1 478 5 159 361 .. 194 522 20 144 8 127 8 298 145 035 9 353 7 214 96 625 10 335 28 845 1 895 235 954 5 860 2 659 546 244 72 829 10 875 4 194 .. 1 887 3 252 122 4 360 23 250 1 652 9 633 18 91 47 379 969 28 42 130 4 505 1 097 1 479 5 109 368 .. 180 538 19 518 7 573 7 307 139 904 .. 6 571 85 726 10 164 .. 1 835 .. .. 2 680 .. 92 079 11 860 2000 1,42 0,11 0,73 1,41 0,14 2,37 1,34 0,80 0,52 0,05 0,13 0,18 1,53 0,35 .. 1,73 1,07 0,23 0,20 1,13 0,25 0,15 0,43 0,78 1,18 0,49 2,66 1,11 0,70 3,28 2,16 1,15 1,70 0,92 2,02 1,87 0,16 1,53 0,54 0,74 zkladn pomrov ukazatele (intenzita vzkumu a vvoje) jako % HDP BERD jako % GERD 2007 1,32 0,14 0,95 1,80 0,52 2,51 1,31 0,85 0,61 0,10 0,23 0,19 1,32 0,49 0,38 1,77 0,96 0,17 0,60 1,78 0,22 0,17 0,18 0,87 1,11 0,71 2,47 1,12 1,26 3,88 2,68 1,09 2,45 0,85 1,92 .. 0,30 1,58 1,01 0,72 2008 1,32 0,15 0,91 2,01 0,56 2,76 1,32 0,94 0,65 0,10 0,19 0,15 1,22 0,52 0,37 1,86 0,88 0,19 0,75 1,88 0,17 .. 0,20 1,07 1,10 0,74 2,74 1,15 1,35 3,78 2,70 0,99 2,53 0,86 2,02 2,20 0,32 1,62 1,08 0,65 2009 1,32 0,16 0,92 2,02 0,64 2,83 1,37 1,17 0,65 0,10 0,20 0,17 1,24 0,66 0,34 1,88 0,86 0,19 0,77 1,94 0,19 .. 0,20 1,20 1,12 0,72 2,55 1,16 .. 3,42 2,53 1,00 .. 0,91 .. .. 0,34 .. 1,25 0,78 2000 72,29 21,37 59,96 64,93 22,51 70,91 62,51 71,62 50,07 20,83 22,03 40,91 92,73 44,32 .. 70,33 55,11 36,09 27,80 63,55 69,41 28,48 65,81 56,32 64,96 53,66 74,38 63,65 47,83 76,80 70,96 60,30 74,05 55,96 74,58 73,91 33,44 69,48 59,96 70,78 2007 69,54 31,15 61,93 69,87 47,15 72,30 62,98 65,86 51,86 22,73 28,40 32,20 83,54 50,33 65,52 69,99 53,13 30,36 51,24 70,56 41,63 28,59 39,55 59,83 62,53 55,87 72,67 63,02 .. 81,53 77,89 55,63 76,24 52,54 72,15 .. 41,26 69,52 72,28 64,24 2008 67,60 31,03 61,89 69,90 43,20 74,25 62,77 64,46 52,70 23,81 23,75 24,59 80,79 52,57 64,91 69,25 50,11 30,93 50,10 70,56 29,96 .. 42,88 64,56 61,99 54,92 74,05 62,58 60,77 80,90 78,46 52,83 75,37 53,17 72,60 73,50 44,23 69,55 73,26 62,91 2009 67,29 29,96 60,01 66,82 44,69 71,42 61,91 65,39 51,49 21,74 .. 36,96 73,81 57,24 62,96 67,55 47,08 28,50 46,70 70,56 40,18 .. 41,05 64,61 60,41 51,90 70,40 60,73 .. 79,87 75,76 51,72 .. 51,57 .. .. 40,00 .. 73,23 62,38 % BERD financovan z veejnch zdroj 2000 5,80 4,94 14,74 4,09 9,05 3,46 9,92 3,30 10,99 10,33 0,80 5,92 1,57 6,08 .. 6,88 5,25 31,95 4,23 5,53 33,98 4,23 20,57 6,99 8,81 7,23 7,80 8,04 3,77 9,60 1,70 2,29 7,00 9,70 8,56 2,28 4,25 6,98 6,84 45,45 2007 5,66 2,68 13,39 2,44 9,32 3,46 9,78 5,48 6,60 24,21 2,53 2,95 4,04 9,62 1,07 4,50 2,27 11,68 3,46 10,28 42,55 4,73 10,27 7,96 6,81 16,34 4,68 6,98 2,88 4,29 1,08 2,04 6,22 7,63 9,87 .. 9,68 6,81 4,80 55,28 2008 .. 9,88 13,17 2,44 7,14 2,54 11,38 5,47 5,89 17,13 2,79 3,21 .. 8,59 0,29 4,50 .. .. 3,26 .. 39,15 .. 13,00 5,65 6,58 17,90 .. 7,33 2,21 4,20 0,92 2,39 5,90 8,94 8,92 1,65 9,54 6,53 4,30 56,04 2009 .. .. 14,78 2,01 11,01 2,47 .. 4,17 .. .. 3,58 3,67 .. 15,47 0,42 .. 3,73 12,30 .. .. 20,66 .. 7,07 11,77 7,89 .. 5,89 .. .. .. 1,17 2,39 .. 9,55 .. .. 15,16 .. 4,33 57,37

4 027 55 1 117 2 025 18 3 152 20 601 875 7 634 7 39 34 358 433 .. 36 812 4 994 940 368 2 355 325 294 253 271 18 095 4 180 6 128 117 202 3 799 4 850 70 178 10 064 13 742 1 219 199 961 4 261 944 427 349 16 299 7 429

Pozn.: msto roku 2000: Dnsko (1999), Norsko (1999), Rakousko (1998), vdsko (1999)

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

138

Tab. A.16 Sttn rozpotov vdaje a dotace na vzkum a vvoj (GBAORD) - zkladn ukazatele absolutn hodnoty mil. EUR bn ceny mil. US$ PPP bn ceny 2000 2007 2008 2009 2000 2007 2008 2009 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 2 025 80 737 1 801 78 1 740 14 108 934 9 939 67 96 63 138 391 8 18 701 3 943 980 1 272 1 770 462 673 116 180 13 431 7 987 2 671 84 390 .. .. 21 775 .. 6 394 2 168 103 532 .. .. .. .. 3 790 2 344 109 821 1 991 104 1 814 14 351 946 9 942 72 85 67 177 453 9 19 692 4 146 1 099 1 483 1 987 557 .. 179 190 11 770 8 414 2 662 86 166 .. .. 23 423 .. 5 819 2 250 98 172 2 621 .. .. .. 4 223 2 289 118 870 2 200 96 1 928 14 928 929 9 778 84 70 38 195 427 10 20 833 5 070 1 052 1 552 2 150 360 .. 190 277 11 050 8 700 2 662 88 551 .. .. 27 343 .. 5 996 2 313 118 523 .. .. .. .. 4 792 1 597 228 853 1 171 45 1 302 14 738 331 9 369 53 165 49 30 .. .. 16 806 3 614 1 539 1 019 1 430 178 620 213 174 10 358 5 174 1 731 72 875 2 851 1 294 21 223 4 574 5 025 1 057 83 613 1 458 .. 198 554 .. 4 681 2 285 246 1 469 1 630 140 1 851 15 811 975 12 174 94 202 117 149 748 .. 22 531 4 602 2 013 1 929 2 042 1 021 919 239 287 14 251 10 972 2 782 94 904 3 820 1 140 29 221 7 551 10 595 1 981 141 890 .. .. 299 111 .. 9 529 2 684 327 1 497 1 849 189 1 973 16 172 996 12 623 103 170 118 195 886 .. 24 225 4 903 2 084 2 285 2 331 1 291 985 348 301 14 656 11 696 2 907 100 481 3 901 1 261 30 560 7 933 11 895 2 125 144 391 2 683 .. 311 329 .. 11 304 2 644 355 1 702 2 058 185 2 119 17 011 1 029 12 557 123 .. 73 217 933 .. 25 858 5 339 2 446 2 452 2 544 954 .. 374 440 15 146 12 229 3 162 .. 4 694 1 277 31 073 .. 13 210 2 282 165 317 .. .. .. .. 15 045

mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 2007 2008 2009 .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 1 941 195 1 217 1 359 115 1 612 12 907 776 10 094 72 171 105 116 235 32 17 951 3 706 1 708 1 472 1 742 717 806 190 245 11 915 8 254 2 410 84 860 .. .. 24 629 0 9 239 1 577 117 876 .. .. .. .. 6 314 2 222 248 1 204 1 446 145 1 644 12 935 810 9 805 75 139 97 143 253 36 18 599 3 831 1 683 1 687 1 917 832 .. 268 249 11 908 8 434 2 426 86 905 .. .. 25 415 0 10 363 1 638 116 685 2 023 .. .. .. 6 146 2 160 257 1 298 1 596 134 1 740 13 276 819 9 441 88 118 55 156 251 37 19 516 4 680 1 939 1 760 2 053 599 .. 273 350 12 373 8 753 2 641 90 614 .. .. 25 446 0 .. 1 719 .. .. .. .. .. 8 263

jako % HDP 2000 0,56 0,33 0,50 0,76 0,33 0,98 0,96 0,30 0,64 0,31 0,37 0,18 0,13 .. .. 0,79 0,77 0,38 0,56 0,62 0,14 0,31 0,36 0,50 0,67 0,60 0,70 0,76 0,53 0,88 0,65 0,52 0,62 0,65 0,84 0,64 .. 0,71 .. 0,47 2007 0,60 0,26 0,58 0,79 0,49 0,97 0,74 0,49 0,64 0,42 0,33 0,30 0,37 0,39 .. 0,77 0,69 0,32 0,75 0,65 0,37 0,29 0,21 0,52 0,65 0,76 0,79 0,70 0,46 0,60 0,68 0,60 0,83 0,76 1,01 .. .. 0,75 .. 0,40 2008 0,68 0,31 0,56 0,85 0,65 0,98 0,74 0,53 0,63 0,42 0,26 0,29 0,45 0,43 .. 0,79 0,70 0,30 0,86 0,70 0,40 0,29 0,28 0,51 0,65 0,77 0,80 0,71 0,46 0,62 0,71 0,61 0,91 0,74 1,01 0,76 .. 0,75 .. 0,39 2009 0,68 0,34 0,63 0,99 0,70 1,13 0,78 0,58 0,64 0,50 .. 0,20 0,51 0,46 .. 0,87 0,79 0,34 0,92 0,78 0,31 .. 0,30 0,78 0,70 0,83 0,91 .. 0,54 0,62 0,75 .. 1,00 0,85 1,18 .. .. .. .. 0,56

zkladn pomrov ukazatele jako % veejnch rozpot 2000 1,15 1,09 1,32 1,42 0,92 2,03 1,86 0,97 1,39 1,08 1,40 0,69 0,34 .. .. 1,75 1,75 .. 1,37 1,19 .. 0,66 0,69 1,07 1,73 1,54 1,27 1,69 .. 1,81 1,69 1,27 2,77 1,54 2,49 .. .. .. .. .. 2007 1,25 0,65 1,36 1,56 1,42 2,05 1,42 1,34 1,34 1,02 0,95 0,84 1,02 0,78 .. 1,77 1,52 0,75 1,72 1,34 .. 0,63 0,62 1,23 1,49 1,94 1,55 1,54 .. 1,33 1,88 .. 2,91 1,86 2,76 .. .. .. .. 1,13 2008 1,35 0,82 1,29 1,64 1,62 1,99 1,39 1,23 1,30 1,01 0,70 0,75 1,21 0,87 .. 1,81 1,51 0,70 1,98 1,44 .. 0,59 0,79 1,15 1,37 1,87 1,55 1,52 .. 1,41 1,89 .. 2,99 1,81 2,59 2,37 .. .. .. 1,14 2009 1,24 0,84 1,38 1,69 1,54 2,00 1,40 1,19 1,24 1,09 .. 0,45 1,22 0,91 .. 1,83 1,54 0,76 1,92 1,50 .. .. 0,73 1,60 1,35 1,80 1,66 .. .. 1,40 1,78 .. 3,02 1,83 2,79 .. .. .. .. ..

na 1 obyv. v US$ PPP b.c. 2000 156 29 84 219 33 252 243 87 165 73 48 21 9 .. .. 204 227 40 100 178 8 57 39 87 176 128 195 193 148 206 167 149 107 235 296 202 .. 175 .. 32 2007 215 32 142 299 104 350 248 223 205 120 60 51 44 74 .. 274 281 53 182 246 48 82 44 142 234 245 304 241 180 159 229 229 219 421 470 .. .. 247 .. 67 2008 251 43 144 337 141 371 252 224 211 131 50 52 58 88 .. 295 298 55 215 280 60 88 64 149 239 257 315 254 180 173 240 238 245 446 474 348 .. 256 .. 80 2009 245 47 162 373 138 397 264 230 209 154 .. 32 65 93 .. 316 323 64 231 304 45 .. 69 216 245 266 340 .. 212 172 244 .. 271 473 538 .. .. .. .. 106

Pozn.: msto roku 2000: Bulharsko (2004), esk republika (2002), Kypr (2004), Litva (2004), Lotysko (2004)

Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

139

Tab. B.1 Zamstnan ve vzkumu a vvoji v R celkem pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) 2005 fyzick osoby (HC) pepoten osoby (FTE) osoby pracujc na dohody (HC) pepoten poet osob pracujcch na dohody (FTE) podle pohlav mui eny podle druhu zamstnn Vzkumn pracovnci Technit pracovnci Ostatn pracovnci podle sektor Podnikatelsk Veejn podniky Soukrom podniky domc Soukrom podniky pod zahranin kontrolou Vldn Pracovit AV R Resortn vzkumn pracovit Ostatn pracovit vldnho sektoru Vysokokolsk Veejn a sttn vysok koly Fakultn nemocnice Soukrom vysok koly Soukrom neziskov podle stupn dosaenho vzdln Tercirn vzdln celkem doktorsk vysokokolsk vy odborn Stedn a ni vzdln podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 17 584 4 513 1 644 1 432 70 697 1 295 1 365 1 936 699 6 036 2 058 1 665 2 376 19 889 4 924 1 815 1 799 94 793 1 857 1 198 2 145 605 6 200 2 049 1 775 2 585 21 176 5 056 1 813 1 953 70 842 1 432 1 453 2 193 605 6 205 2 011 1 625 2 759 20 943 5 176 1 898 1 793 136 798 1 423 1 447 2 218 683 7 501 2 025 1 837 2 931 19 747 5 230 2 050 1 951 107 736 1 270 1 750 2 092 648 8 387 1 996 1 807 3 191 19 963 5 325 2 121 1 933 94 769 1 338 1 807 2 160 692 8 732 2 110 1 785 3 459 11 163 20 570 3 800 2 505 2 787 2 546 12 102 23 092 4 008 2 631 3 219 2 678 11 448 25 113 4 126 2 849 3 023 2 632 12 004 26 271 4 072 2 758 2 904 2 800 11 925 26 300 4 293 2 765 2 604 3 074 12 754 26 379 4 456 2 848 2 558 3 295 29 169 9 708 18 525 936 14 201 32 980 10 692 21 229 1 059 14 746 34 043 11 187 21 746 1 110 15 148 36 012 11 999 22 892 1 121 14 797 36 260 12 290 22 856 1 114 14 701 37 128 12 442 23 533 1 153 15 162 21 782 1 788 12 502 7 492 10 584 6 893 2 354 1 337 10 776 10 295 431 49 229 23 713 1 488 12 993 9 232 11 086 7 188 2 411 1 487 12 776 12 411 281 84 154 25 217 1 550 13 117 10 550 11 341 7 395 2 355 1 591 12 465 11 946 357 162 168 26 069 2 295 10 993 12 781 11 386 7 496 2 328 1 562 13 147 12 654 335 158 206 25 884 2 079 11 140 12 665 11 180 7 396 2 308 1 477 13 648 12 960 499 189 249 26 998 2 115 13 364 11 519 10 926 7 261 2 415 1 250 14 056 13 446 430 180 310 24 169 13 773 5 429 26 267 15 840 5 622 27 878 15 430 5 883 29 785 15 133 5 890 28 759 16 005 6 197 29 228 15 971 7 092 29 235 14 135 32 673 15 056 33 542 15 650 35 101 15 707 35 138 15 822 36 352 15 939 65 379 43 370 34 025 1 296 2006 69 162 47 729 41 149 1 740 2007 73 081 49 192 43 758 1 502 2008 74 508 50 808 43 993 1 548 2009 75 788 50 961 44 237 1 618 2010 77 903 52 290 51 470 1 860

Zdroj: S, VTR 5-01

140

Tab. B.2 Zamstnan ve vzkumu a vvoji v podnikatelskm sektoru v R pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) 2005 fyzick osoby (HC) pepoten osoby (FTE) osoby pracujc na dohody (HC) pepoten poet osob pracujcch na dohody (FTE) podle pohlav mui eny podle druhu zamstnn Vzkumn pracovnci Technit pracovnci Ostatn pracovnci podle velikosti vdaj na VaV (mil K) mn ne 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a vce podle druhu pracovit Veejn podniky Soukrom podniky domc Soukrom podniky pod zahranin kontrolou podle stupn dosaenho vzdln Tercirn vzdln celkem doktorsk vysokokolsk vy odborn Stedn a ni vzdln podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 5 845 3 434 693 717 63 544 856 809 1 704 675 2 694 1 129 1 248 1 370 7 010 3 780 796 689 86 562 1 021 860 1 851 583 2 611 1 127 1 294 1 443 7 627 3 879 808 777 67 622 890 1 130 1 899 582 2 701 1 163 1 508 1 564 7 475 3 972 847 771 133 563 1 008 1 130 1 927 668 3 080 1 152 1 642 1 701 6 050 4 107 899 1 047 102 498 953 1 397 1 783 630 3 848 1 144 1 607 1 819 6 304 4 260 970 1 138 91 548 989 1 454 1 886 672 4 068 1 090 1 586 1 944 4 082 15 487 1 055 728 206 224 3 913 17 429 1 231 898 193 49 3 811 19 038 1 141 918 235 75 3 394 20 322 1 127 964 167 95 3 451 20 073 1 118 927 228 87 4 271 20 190 1 344 892 220 82 12 816 1 462 10 814 540 8 966 14 407 1 404 12 361 642 9 306 15 431 1 595 13 122 714 9 786 16 266 1 596 13 887 782 9 804 16 177 1 715 13 699 764 9 706 16 871 1 790 14 284 797 10 127 1 788 12 502 7 492 1 488 12 993 9 232 1 550 13 117 10 550 2 295 10 993 12 781 2 079 11 140 12 665 2 115 13 364 11 519 508 4 688 6 790 2 905 6 890 552 4 970 7 237 2 995 7 960 457 5 116 7 230 3 247 9 166 473 4 979 7 998 3 185 9 434 503 5 607 8 377 3 501 7 895 514 6 025 8 645 3 279 8 536 10 143 8 717 2 922 11 053 9 671 2 989 12 230 9 807 3 180 13 253 9 541 3 275 12 657 9 838 3 388 12 661 10 299 4 038 16 927 4 855 18 738 4 975 19 775 5 442 20 733 5 336 20 617 5 266 21 722 5 276 27 278 21 782 6 650 326 2006 29 740 23 713 6 221 313 2007 31 847 25 217 5 940 383 2008 32 745 26 069 5 077 374 2009 33 480 25 884 5 700 359 2010 35 629 26 998 5 678 417

Zdroj: S, VTR 5-01

141

Tab. B.3 Zamstnan ve VaV v podnikatelskm sektoru v R podle velikosti a odvtv pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem podle velikosti podniku (potu zamstnanc) 0-9 10-49 50-249 250 + podle pevaujc ekonomick innost - odvtv (CZ-NACE) Zemdlstv (sekce A) Tba a dobvn (sekce B) Zpracovatelsk prmysl celkem (sekce C) Potravinsk a npojov prmysl (10-12) Textiln, odvn a obuvnick prmysl (13-15) Devozpracujc (v. vr. nbytku) a paprensk prmysl (16-18, 31) Petrochemick a chemick prmysl (19-20) Farmaceutick prmysl (21) Gumrensk a plastov prmysl (22) Prmysl skla, keramiky, porcelnu a stavebnch hmot (23) Vroba zkladnch kov, hutnch a kovodlnch vrobk (24-25) Vroba pota, elektron. a optickch pstr. a zaz. celkem (26) Vr. pota a elektronickch soustek (261-262) Vr. spotebn elektroniky a optickch pstr. (263-264, 267-268) Vr. mcch, zkuebnch, naviganch a lebnch pstr. (265-266) Elektrotechnick prmysl - vroba elektrickch zazen (27) Strojrensk prmysl - vroba stroj a zazen j.n. (28) Automobilov prmysl - vroba motorovch vozidel(29) Vroba ostatnch dopravnch prostedk a zazen celkem (30) Vroba elezninch lokomotiv a vozovho parku (302) Leteck prmysl (303) Ostatn dopravn prostedky a zazen j.n. (301, 303,304, 309) Ostatn zpracovatelsk prmysl (32) Opravy a instalace stroj a zazen (33) Vroba a rozvod elektiny, plynu, tepla a klimat. vzduchu (sekce D) Zsobovn vodou; inn. souvisejc s odpady a sanacemi (sekce E) Stavebnictv (sekce F) Velkoobchod a maloobchod; Opravy a drba motor. vozidel (sekce G) Informan a komunikan innosti celkem (sekce J) Audiovizuln, vydavatelsk a informan innosti (58.1, 60, 63.9) Telekomunikan innosti (61) innosti v oblasti IT (58.2, 62, 63.1) Pennictv a pojiovnictv (sekce K) Profesn, vdeck a technick inosti celkem (sekce M) Architektonick a inenrsk inn.; technick zkouky a analzy (71) Vzkum a vvoj (72) Ostatn profesn, vdeck a technick inosti (69, 70, 73-75) Zdravotn a sociln pe (sekce Q) Kulturn, zbavn a rekrean innsti (sekce R) Ostatn innosti j.n. (sekce H, I, L, N, O, P, S a T) 123 42 11 892 145 361 85 733 399 491 371 860 1 162 140 697 325 905 1 884 2 794 711 224 447 40 197 794 11 73 383 289 2 847 81 7 2 759 108 5 188 1 019 4 041 129 490 205 130 156 29 13 492 198 381 72 805 427 497 414 800 1 691 172 1 084 436 982 2 047 3 083 613 145 437 31 271 1 209 10 63 359 367 2 834 105 121 2 608 292 5 413 1 101 4 161 151 543 42 114 143 17 13 970 220 360 53 795 499 490 395 806 1 741 227 1 076 438 1 003 1 976 3 360 594 229 321 43 291 1 386 12 54 365 483 2 971 83 120 2 768 799 5 690 1 157 4 287 246 540 70 103 157 25 14 517 290 282 42 710 532 594 317 769 1 712 318 1 012 382 1 069 2 356 3 722 619 309 271 39 327 1 176 19 53 364 596 3 452 111 145 3 196 489 5 771 1 266 4 292 213 439 80 106 152 22 14 110 259 285 67 835 560 594 304 810 1 536 260 788 487 1 168 2 156 3 253 577 260 266 50 336 1 372 11 106 373 560 3 466 112 173 3 181 203 6 291 1 514 4 471 306 423 78 90 151 23 14 861 215 264 94 798 563 606 350 1 018 1 427 215 633 578 1 338 2 526 3 075 658 298 309 51 392 1 538 14 99 332 679 3 633 4 172 3 458 157 6 486 1 616 4 562 308 393 76 95 604 2 581 7 008 11 589 591 2 937 7 402 12 784 636 3 082 7 914 13 585 471 3 319 8 827 13 452 764 3 664 9 189 12 266 757 3 764 9 745 12 732 21 782 23 713 25 217 26 069 25 884 26 998

Zdroj: S, VTR 5-01

142

Tab. B.4 Zamstnan ve vzkumu a vvoji ve vldnm sektoru v R pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) 2005 fyzick osoby (HC) pepoten osoby (FTE) osoby pracujc na dohody (HC) pepoten poet osob pracujcch na dohody (FTE) podle pohlav mui eny podle druhu zamstnn Vzkumn pracovnci Technit pracovnci Ostatn pracovnci podle druhu pracovit Vzkumnn pracovit (CZ-NACE 72) pracovit AV R resortn vzkumn pracovit Ostatn pracovit vldnho sektoru knihovny, archvy, muzea (CZ-NACE 91) ostatn podle stupn dosaenho vzdln Tercirn vzdln celkem doktorsk vysokokolsk vy odborn Stedn a ni vzdln podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 24 1 272 5 2 145 7 113 1 077 514 53 7 13 9 349 7 582 1 135 566 59 8 26 24 107 53 22 1 339 14 3 146 7 830 1 128 603 78 2 26 10 60 56 24 1 358 17 6 145 7 759 1 141 587 93 2 56 30 68 54 14 1 416 17 6 145 7 666 1 112 596 95 2 54 29 111 60 17 1 297 16 7 118 7 656 1 049 585 95 3 28 30 52 18 17 1 215 20 6 153 5 478 1 320 712 951 762 1 360 5 616 1 327 733 964 884 1 561 5 955 1 291 694 952 852 1 598 6 192 1 269 734 853 771 1 566 6 201 1 227 735 757 726 1 534 6 003 1 059 680 899 839 1 446 7 064 3 126 3 757 181 3 520 7 496 3 274 4 091 131 3 590 7 807 3 485 4 175 146 3 535 8 111 3 668 4 294 149 3 275 7 979 3 590 4 238 152 3 201 7 754 3 456 4 148 150 3 172 9 247 6 893 2 354 1 337 479 858 9 599 7 188 2 411 1 487 705 781 9 750 7 395 2 355 1 591 905 686 9 823 7 496 2 328 1 562 870 692 9 704 7 396 2 308 1 477 832 645 9 677 7 261 2 415 1 250 708 542 6 323 2 488 1 773 6 800 2 552 1 734 6 915 2 624 1 802 7 084 2 522 1 780 6 270 3 006 1 905 6 244 2 666 2 016 5 718 4 866 6 003 5 083 5 985 5 356 6 088 5 298 5 984 5 197 5 909 5 018 13 880 10 584 9 704 392 2006 14 560 11 086 13 543 460 2007 14 836 11 341 13 978 481 2008 15 091 11 386 15 228 447 2009 14 776 11 180 12 003 444 2010 14 058 10 926 14 620 534

Zdroj: S, VTR 5-01

143

Tab. B.5 Zamstnan ve vzkumu a vvoji ve vysokokolskm sektoru v R pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) 2005 fyzick osoby (HC) pepoten osoby (FTE) osoby pracujc na dohody (HC) pepoten poet osob pracujcch na dohody (FTE) podle pohlav mui eny podle druhu zamstnn Vzkumn pracovnci Technit pracovnci Ostatn pracovnci podle druhu pracovit Veejn vysok koly - fakulty Fakultn nemocnice Soukrom vysok koly podle stupn dosaenho vzdln Tercirn vzdln celkem doktorsk vysokokolsk vy odborn Stedn a ni vzdln podle vdnch oblast Prodn Technick Lkask Zemdlsk Sociln Humanitn podle kraj Praha Stedoesk Jihoesk Plzesk Karlovarsk steck Libereck Krlovhradeck Pardubick Vysoina Jihomoravsk Olomouck Zlnsk Moravskoslezsk 2 065 920 415 856 2 247 900 478 992 2 141 817 109 1 048 2 978 843 187 1 084 140 429 206 229 204 811 231 240 422 641 4 453 5 189 3 429 1 051 5 588 47 397 1 096 1 191 531 262 238 5 560 62 457 926 1 179 383 250 237 5 874 9 510 810 2 183 280 242 249 1 3 222 820 193 1 254 5 832 17 515 701 0 193 317 276 256 3 3 412 981 193 1 361 1 564 3 747 2 031 824 1 730 880 2 548 4 269 2 041 760 2 093 1 064 1 669 4 757 2 287 969 1 827 957 2 398 4 644 2 201 930 1 862 1 112 2 221 4 970 2 435 1 069 1 517 1 436 2 406 5 091 2 407 1 045 1 364 1 743 9 096 5 088 3 802 206 1 680 10 943 5 970 4 693 280 1 833 10 660 6 081 4 334 245 1 806 11 462 6 700 4 582 180 1 685 11 895 6 944 4 764 187 1 753 12 248 7 145 4 911 192 1 807 10 295 431 49 12 411 281 84 11 946 357 162 12 654 335 158 12 960 499 189 13 446 430 180 7 575 2 477 723 8 352 3 535 888 8 664 2 962 840 9 358 2 971 818 9 664 3 105 878 10 115 2 947 994 6 495 4 281 7 841 4 935 7 686 4 779 8 162 4 985 8 395 5 253 8 557 5 499 23 998 10 776 16 952 502 2006 24 634 12 776 20 825 950 2007 26 162 12 465 23 082 609 2008 26 376 13 147 22 976 693 2009 27 215 13 648 25 661 773 2010 27 844 14 056 29 569 837

Zdroj: S, VTR 5-01

144

Tab. B.6 Zamstnan ve vzkumu a vvoji pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) celkem 2000 2007 2008 2009 na 1000 zamstn. v NH celkem 2000 2009 z toho v sektorech zamstnn: podnikatelsk 2000 2009 vldn 2000 2009 vysokokolsk 2000 2009

14 Belgie 53 391 57 963 60 129 60 005 13 33 493 33 629 3 493 4 328 15 884 21 453 Bulharsko 15 259 16 940 17 219 18 230 6 6 2 137 3 335 10 662 9 467 2 414 5 367 esk republika 24 198 49 192 50 808 50 961 5 10 11 527 25 884 7 148 11 180 5 331 13 648 Dnsko 37 693 46 897 58 589 57 507 14 20 23 725 38 153 5 658 1 805 8 015 17 241 Estonsko 3 710 5 002 5 086 5 430 6 9 417 1 924 948 718 2 305 2 688 Finsko 52 604 56 243 56 698 56 069 23 23 29 384 32 237 7 314 6 787 15 459 16 490 Francie 327 466 379 006 384 513 .. 13 15 177 688 221 877 53 388 52 055 90 051 104 961 Irsko 12 762 18 212 20 363 20 786 8 11 8 724 11 959 1 436 1 203 2 602 7 624 Itlie 150 066 208 376 239 016 239 246 7 10 63 998 104 241 31 231 37 036 54 837 90 092 Kypr 680 1 244 1 201 1 205 2 3 144 320 348 280 137 485 Litva 11 791 12 656 12 632 12 094 8 9 569 1 527 4 974 2 939 6 248 7 628 Lotysko 5 449 6 378 6 533 5 485 6 6 1 366 1 028 1 192 1 211 2 890 3 246 Lucembursko 3 663 4 605 4 652 4 689 14 13 3 337 3 318 303 948 23 423 Maarsko 23 534 25 954 27 403 29 795 6 7 6 471 13 189 8 204 8 234 8 859 8 372 Malta 475 866 948 895 3 6 75 534 135 73 265 288 Nmecko 484 734 506 450 522 688 529 526 12 13 312 490 329 593 71 454 86 633 100 790 113 300 Nizozemsko 91 313 93 788 93 432 87 874 11 10 47 509 42 336 12 627 11 416 30 078 34 122 Polsko 78 925 75 309 74 596 73 581 5 5 18 586 13 693 18 823 18 429 41 499 41 440 Portugalsko 21 888 35 334 47 882 52 313 4 10 3 567 14 698 5 936 4 185 9 680 29 291 Rakousko 38 893 53 252 58 077 58 002 8 14 20 385 40 288 2 104 2 710 8 670 14 827 Rumunsko 33 892 28 977 30 390 28 398 3 3 22 541 10 758 7 571 8 708 3 780 8 824 ecko 30 226 35 629 .. .. 6 7 9 764 11 562 4 431 4 584 17 294 19 172 Slovensko 15 221 15 421 15 576 15 952 8 7 5 172 2 625 4 189 3 957 5 860 9 360 Slovinsko 8 568 10 369 11 594 12 410 9 13 4 110 6 785 2 565 3 252 1 746 2 354 Spojen krlovstv 288 599 343 855 342 086 347 486 10 11 145 499 151 494 29 686 18 797 .. 168 936 panlsko 120 618 201 108 215 676 220 777 7 12 47 055 93 699 22 400 45 353 49 470 81 203 vdsko 72 190 74 437 77 549 75 847 16 17 44 171 54 285 3 195 2 605 19 175 18 857 EU27 2 000 349 2 363 362 2 472 130 2 495 687 9 11 1 049 343 1 268 255 317 630 345 638 610 046 847 543 Austrlie 95 621 .. 136 696 .. 11 13 28 391 53 556 18 151 17 042 46 287 61 310 Izrael .. .. .. .. .. .. 41 144 52 800 .. .. 9 405 9 152 Japonsko 896 847 912 202 882 739 878 418 14 14 581 721 616 965 59 254 63 045 227 882 184 951 Kanada 168 118 245 183 242 686 .. 11 14 104 708 158 926 17 410 19 420 45 150 62 340 Korea 138 077 269 409 294 440 .. 7 12 87 113 208 428 13 182 21 768 36 209 60 372 Norsko 27 068 33 635 35 485 36 091 11 14 13 308 18 166 4 779 6 270 7 313 11 655 Spojen stty .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. vcarsko 52 285 .. 62 066 .. 13 14 36 190 39 832 895 809 15 200 21 425 Turecko 27 003 63 377 67 244 73 521 1 3 6 032 31 476 4 069 11 007 .. 31 037 OECD .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. na 922 131 1 736 155 1 965 357 2 291 252 1 3 480 791 1 647 454 282 094 368 607 159 246 275 191 Rusko 1 007 257 912 291 869 772 845 942 15 12 628 858 454 972 276 373 282 207 99 552 106 443 Pozn.: FTE - msto roku 2000: Izrael (1999), Norsko (2001), Malta (2002), Rakousko (2002), ecko (2001), vdsko (2001); NH - msto roku 2000: Norsko (1999), Rakousko (1998), ecko (1999), vdsko (1999); msto roku 2009: Austrlie (2008), Francie (2008), Kanada (2008), Korea (2008), ecko (2007), vcarsko (2008); Sektory - msto roku 2000: EU27 (1999 - HES), Norsko (1999), Malta (2002), Rakousko (1999), ecko (1999), vdsko (1999); msto roku 2009: Austrlie (2008), Francie (2008), Izrael (2008), Kanada (2008), Korea (2008), ecko (2007), vcarsko (2008) Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

145

Tab. B.7 Vzkumn pracovnci pepoten osoby na ekvivalent plnho pracovnho vazku vnovanho VaV innostem (FTE) celkem 2000 2007 2008 2009 na 1000 zamstn. v NH celkem 2000 2009 z toho v sektorech zamstnn: podnikatelsk 2000 2009 vldn 2000 2009 vysokokolsk 2000 2009

8 Belgie 30 540 36 318 37 287 37 214 7 16 684 17 431 1 809 2 848 11 778 16 637 Bulharsko 9 479 11 203 11 384 11 968 3 4 1 139 1 718 6 417 5 805 1 886 4 390 esk republika 13 852 27 878 29 785 28 759 3 5 5 533 12 657 4 424 6 270 3 768 9 664 Dnsko 19 453 30 174 35 702 35 306 7 12 9 081 21 754 3 569 1 302 5 866 12 031 Estonsko 2 666 3 690 3 979 4 314 5 7 274 1 313 559 513 1 806 2 397 Finsko 34 847 39 000 40 879 40 849 15 17 19 035 23 633 4 487 4 505 10 999 12 304 Francie 172 070 221 851 229 130 .. 7 9 81 012 129 824 26 132 27 372 61 583 68 897 Irsko 8 516 12 669 14 546 14 765 5 8 5 631 7 732 737 550 2 148 6 483 Itlie 66 110 93 000 96 677 101 821 3 4 26 099 38 358 14 315 16 547 25 696 43 067 Kypr 303 799 806 820 1 2 77 210 81 105 128 445 Litva 7 777 8 489 8 458 8 490 6 6 288 1 107 2 557 1 733 4 932 5 650 Lotysko 3 814 4 223 4 370 3 621 4 4 995 317 662 708 2 156 2 596 Lucembursko 1 646 2 201 2 288 2 401 6 7 1 399 1 371 225 659 22 371 Maarsko 14 406 17 391 18 504 20 064 3 5 3 901 8 972 4 653 4 928 5 852 6 164 Malta 272 496 546 485 2 3 47 240 22 38 203 207 Nmecko 257 874 290 853 302 467 311 519 7 8 153 120 179 778 37 667 49 241 67 087 82 500 Nizozemsko 42 194 51 057 50 727 46 958 5 5 20 022 20 477 5 952 6 820 15 586 19 661 Polsko 55 174 61 395 61 831 61 105 4 4 9 821 9 818 11 100 13 193 34 246 38 080 Portugalsko 16 738 28 176 40 408 45 909 3 9 2 358 10 841 3 546 3 364 8 592 28 086 Rakousko 24 124 31 676 34 546 34 501 5 8 11 716 21 847 954 1 513 5 955 11 014 Rumunsko 20 476 18 808 19 394 19 271 2 2 12 690 6 127 5 244 5 744 2 542 7 310 ecko 14 371 20 817 .. .. .. 4 3 234 6 286 2 000 2 201 10 471 12 382 Slovensko 9 955 12 354 12 587 13 290 5 6 2 420 1 646 2 526 2 763 5 009 8 873 Slovinsko 4 336 6 250 7 032 7 446 5 8 1 380 3 278 1 495 2 171 1 340 1 978 Spojen krlovstv 170 554 252 651 251 932 256 124 6 8 85 737 84 554 15 004 8 701 49 023 158 004 panlsko 76 670 122 624 130 986 133 803 5 7 20 869 46 153 12 708 24 165 42 064 63 175 vdsko 45 995 45 610 48 220 46 892 10 10 22 822 29 101 2 423 1 483 14 623 16 308 EU27 1 117 809 1 451 847 1 516 298 1 544 660 5 7 522 000 688 392 169 291 193 271 412 625 642 487 Austrlie 66 001 .. 91 617 .. 7 8 16 221 26 941 8 724 8 285 39 507 53 340 Izrael .. .. .. .. .. .. 26 900 .. .. .. .. .. Japonsko 647 572 684 311 656 676 655 530 10 10 421 363 490 494 31 228 32 715 179 116 124 224 Kanada 107 967 149 308 148 983 .. 7 9 66 867 90 303 7 500 8 890 33 300 49 300 Korea 108 370 221 928 236 137 .. 5 10 71 894 182 901 11 564 15 552 23 674 34 773 Norsko 20 048 24 351 25 578 26 273 8 10 9 737 12 661 3 037 4 450 5 521 9 162 Spojen stty 1 293 582 1 412 639 .. .. 9 10 1 041 300 1 130 500 47 522 47 822 186 049 .. vcarsko 26 105 .. 25 142 .. 6 6 16 275 10 332 405 488 9 425 14 322 Turecko 23 083 49 668 52 811 57 759 1 3 3 702 21 019 2 479 5 703 16 902 31 037 OECD 3 438 525 4 199 512 .. .. 7 8 2 196 368 2 675 791 275 935 303 350 878 788 1 171 274 na 695 062 1 423 381 1 592 420 1 152 311 1 1 353 843 707 771 193 353 219 483 147 866 225 057 Rusko 506 420 469 076 451 213 442 263 8 6 289 868 216 400 142 191 72 264 77 955 Pozn.: FTE - msto roku 2000: Dnsko (2001),Izrael (2001), Malta (2002), Norsko (2001), Rakousko (2002), ecko (2001), vdsko (2001); NH - msto roku 2000: Dnsko (1999), Norsko (1999), Rakousko (1998), vdsko (1999); msto roku 2009: Austrlie (2008), Francie (2008), Kanada (2008), Korea (2008), ecko (2007), Spojen stty (2007), vcarsko (2008); Sektory - msto roku 2000: Dnsko (1999), Izrael (1999), Malta (2002), Norsko (1999), OECD (HES -1999), Rakousko (1998), Spojen krlovstv (HES - 1998), Spojen stty (HES -1999), vdsko (1999); msto roku 2009: Austrlie (2008), Francie (2008), Kanada (2008), Korea (2008), OECD (BES - 2007, GOV - 2008, HES - 2008), ecko (2007), Spojen stty (BES - 2007, GOV - 2002), vcarsko (2008). Zdroj: OECD MSTI 2011/1, Eurostat 2011 a vlastn dopoty S

146

Tab. C1: Poet patentovch pihlek podanch u EPO poet patentovch pihlek podanch u EPO poet 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko Pozn.: msto roku 2000: Malta (2002) 1 032 9 46 841 2 1 640 7 206 284 3 420 27 .. 1 175 82 13 21 104 3 651 25 34 922 5 45 13 35 4 582 607 2 575 48 375 928 643 19 320 1 626 1 130 369 32 375 3 573 23 108 491 220 104 2007 1 495 12 112 1 129 18 1 744 8 400 407 4 332 58 11 19 289 102 22 23 574 4 722 104 84 1 417 8 82 24 100 4 514 1 186 3 096 57 061 864 1 020 21 159 1 854 5 116 391 32 848 5 020 180 125 641 1 663 145 2008 1 439 10 132 1 258 13 1 548 8 646 439 3 900 38 11 20 294 108 32 23 164 4 034 170 76 1 297 7 84 23 112 4 312 1 133 2 912 55 208 808 1 031 20 885 1 725 4 253 413 30 305 4 735 199 119 680 1 820 130 2000 101 1 5 158 1 317 119 75 60 39 .. 0 50 8 34 257 229 1 3 115 0 4 2 18 78 15 290 100 48 102 152 53 24 82 115 496 0 95 0 1 na mil. obyvatel 2007 141 2 11 207 14 330 132 93 73 74 3 8 85 10 54 287 288 3 8 171 0 7 5 50 74 26 338 115 41 142 166 56 106 83 109 659 3 104 1 1 2008 134 1 13 229 10 291 135 99 65 48 3 9 87 11 77 282 245 4 7 156 0 7 4 55 70 25 316 111 37 141 164 52 88 87 99 614 3 98 1 1 Biotechnologie 2000 184 .. 3 157 2 41 414 28 109 .. .. .. 4 17 .. 938 251 .. 8 55 .. 3 1 1 517 36 134 2 901 132 87 752 256 81 27 4 128 208 .. 8 604 17 13 2008 137 .. 6 193 5 42 428 39 100 2 2 1 3 6 1 784 271 11 11 70 .. 5 .. 4 291 87 104 2 601 123 115 735 151 100 22 2 289 333 1 6 507 70 8 2000 254 2 1 177 1 955 2 308 116 557 8 .. .. 17 5 1 5 440 1 638 1 4 120 .. 7 1 7 1 495 84 1 094 14 291 390 302 9 351 677 604 93 14 129 807 2 40 677 66 26 ICT 2008 281 1 16 214 5 779 2 845 161 476 17 4 5 50 15 6 4 831 1 415 24 9 211 2 10 4 14 1 340 194 1 323 14 252 214 322 8 714 890 2 490 99 10 391 900 47 38 315 1 014 20 Nanotechnologie 2000 10 .. .. 11 .. 1 31 1 9 1 .. .. .. .. .. 97 25 .. 1 4 .. .. .. .. 40 .. 8 237 6 6 181 6 24 3 305 20 .. 786 1 4 2008 13 .. 2 5 1 7 77 7 11 1 1 .. 1 4 .. 138 50 1 .. 13 .. 1 .. 2 33 6 18 390 7 11 211 12 55 1 310 18 .. 1 014 3 2 Obnoviteln zdroje energi 2000 9 .. .. 14 .. 1 18 1 1 .. .. .. 1 .. .. 111 15 .. 1 4 .. 2 .. .. 23 10 8 219 6 3 130 3 1 3 72 24 .. 460 2 .. 2008 14 .. 2 90 2 7 67 14 56 2 .. .. 1 3 .. 376 46 1 .. 24 2 4 1 1 54 71 25 861 19 15 211 14 41 18 378 47 0 1 603 8 6

147

Tab. C2: Poet patent udlench USPTO poet patent udlench USPTO poet 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 520 1 16 407 3 697 3 589 124 1 462 5 .. 1 64 29 4 9 633 925 8 16 344 2 12 7 12 2 647 198 1 656 22 381 630 624 31 433 3 185 3 350 240 87 883 1 507 4 151 382 112 68 2007 409 7 22 334 7 1 080 2 839 130 1 059 9 0 2 39 23 2 8 525 1 945 17 12 277 4 8 6 7 2 064 169 1 248 20 243 1 108 760 33 867 2 766 6 372 181 80 701 1 383 12 147 530 529 71 2008 369 26 19 350 2 970 2 833 146 1 104 7 3 1 44 34 .. 8 416 1 964 34 10 261 3 15 3 11 1 889 193 1 247 19 951 1 120 797 33 966 2 712 7 631 204 79 122 1 479 7 147 095 779 71 2009 473 7 24 337 1 1 029 2 949 166 1 088 14 .. 1 56 21 6 8 462 2 134 22 19 299 2 14 8 17 1 896 233 1 193 20 471 1 045 979 35 883 2 855 8 922 203 84 009 1 583 9 156 099 1 029 79 2000 51 0 2 76 2 135 59 33 26 7 .. 0 18 3 11 117 58 0 2 43 0 1 1 6 45 5 187 46 33 99 248 104 71 53 311 209 0 133 0 0 na 1 mil. obyvatel 2007 38 1 2 61 5 204 45 30 18 12 0 1 11 2 5 104 119 0 1 33 0 1 1 3 34 4 136 41 52 106 265 84 131 38 267 181 0 122 0 1 2008 34 3 2 64 1 183 44 33 18 9 1 0 13 3 .. 102 119 1 1 31 0 1 1 5 31 4 135 40 52 109 266 81 157 43 260 192 0 121 1 0 2009 44 1 2 61 1 193 46 37 18 18 .. 0 17 2 15 103 129 1 2 36 0 1 1 8 31 5 128 41 47 132 282 85 183 42 273 203 0 127 1 1 Biotechnologie 2000 46 1 2 102 .. 20 206 5 41 .. .. .. 2 3 .. 301 137 .. .. 24 .. 1 3 1 255 16 71 1 234 47 51 503 244 25 12 4 606 79 .. 6 809 5 2 2009 83 1 1 74 1 28 173 14 52 .. .. .. 4 1 .. 354 111 1 2 23 .. 2 4 2 183 34 49 1 195 101 89 611 207 104 16 4 898 129 .. 7 377 37 8 2000 118 0 1 48 .. 334 972 27 328 1 .. .. 5 1 .. 2 137 244 2 1 40 .. 2 3 .. 657 28 597 5 546 122 262 17 573 963 2 487 54 33 626 248 1 60 906 12 15 ICT 2009 143 3 6 95 .. 752 1 406 89 307 4 .. .. 16 5 .. 3 418 1 388 11 1 86 1 3 3 4 874 64 612 9 291 642 557 24 064 1 321 7 015 77 46 397 527 2 89 924 509 36 Nanotechnologie 2000 1 .. .. .. .. 1 25 1 .. .. .. .. .. .. .. 26 0 .. .. 2 .. .. 0 .. 12 1 4 73 6 4 364 12 12 3 510 3 .. 987 .. .. 2009 7 .. .. .. .. 3 26 2 7 .. .. .. .. 1 .. 66 84 .. .. 1 .. .. .. .. 28 1 9 234 18 11 581 18 161 2 1 029 3 .. 2 057 21 ..

148

Tab. X.1 Zkladn makroekonomick a strukturln ukazatele HDP mil. EUR bn ceny 2000 Belgie Bulharsko esk republika Dnsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itlie Kypr Litva Lotysko Lucembursko Maarsko Malta Nmecko Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko ecko Slovensko Slovinsko Spojen krlovstv panlsko vdsko EU27 Austrlie Izrael Japonsko Kanada Korea Norsko Spojen stty vcarsko Turecko OECD na Rusko 252 216 14 035 61 495 173 598 6 160 132 195 1 439 603 105 854 1 191 057 10 079 12 377 8 496 22 001 4 221 51 411 2 047 500 417 960 185 714 127 008 207 529 40 651 137 930 22 047 21 533 1 602 240 630 263 268 253 9 207 503 .. .. 5 056 700 .. .. 182 579 10 774 686 270 918 289 933 .. .. .. 2008 345 006 35 431 147 879 233 482 16 107 185 651 1 933 195 179 990 1 567 761 17 287 32 288 23 037 39 644 5 918 106 373 2 473 800 596 226 363 154 171 983 283 085 139 765 236 917 64 572 37 280 1 815 417 1 088 124 333 256 12 479 024 .. .. 3 308 479 .. .. 305 323 9 716 821 343 346 498 602 .. .. .. 2009 339 162 34 933 137 162 222 410 13 861 173 267 1 889 231 160 596 1 519 702 16 946 26 508 18 539 38 073 5 869 92 942 2 374 500 571 979 310 418 168 587 274 321 117 457 235 017 63 051 35 311 1 565 750 1 053 914 290 908 11 770 040 .. .. 3 613 140 .. .. 267 066 9 993 548 354 735 440 367 .. .. .. mil. US$ PPP bn ceny 2000 283 040 50 793 154 009 153 854 13 531 132 770 1 534 667 109 163 1 457 396 13 474 30 106 19 051 23 406 123 900 .. 2 132 701 468 195 404 251 181 495 230 489 127 997 200 993 59 300 34 752 1 535 235 858 436 247 959 9 549 798 540 441 147 772 3 250 282 874 082 808 400 162 241 9 898 800 227 936 589 237 27 915 328 3 011 064 998 613 2008 394 900 105 547 269 556 216 902 29 235 200 821 2 195 744 189 464 1 990 548 24 530 65 358 40 748 43 803 207 790 .. 3 052 457 705 069 688 458 265 100 332 203 324 237 337 975 125 638 59 124 2 260 520 1 512 485 363 958 14061 950 847 234 202 302 4 322 893 1 295 869 1 306 387 289 108 14 296 900 350 978 1 063 519 41427 739 8 216 782 2 888 780 2009 391 768 104 403 268 241 208 115 26 648 188 127 2 173 317 176 806 1 951 474 24 583 . 36 453 42 204 203 254 .. 2 975 329 674 517 722 191 266 492 324 676 310 925 330 697 123 909 56 218 2 172 533 1 481 413 345 581 13 703 048 876 530 205 807 4 135 203 1 275 639 1 321 033 269 104 14 043 900 349 632 1 022 490 40 519 285 9 046 410 2 685 512 mil. US$ PPP stl ceny r. 2000 2000 283 040 50 793 154 009 .. 13 531 132 770 1 534 667 109 163 1 457 396 13 474 30 106 19 051 23 406 123 900 7 134 2 132 701 468 195 404 251 181 495 230 489 127 997 .. 59 300 34 752 1 535 235 858 436 .. 9 549 798 540 441 147 772 3 250 282 874 082 808 400 .. 9 898 800 227 936 589 237 27 915 328 3 011 064 998 613 2008 326 692 79 862 214 923 170 065 22 243 167 742 1 747 981 152 738 1 556 312 17 788 53 418 33 375 31 704 158 087 8 308 2 354 289 547 262 561 128 196 216 273 872 208 106 .. 95 611 48 867 1 831 924 1 095 374 303 247 11 066 232 695 232 190 673 3 579 616 1 046 863 1 138 766 221 290 11 668 453 266 211 829 087 33 611 264 6 763 368 1 661 175 2009 317 708 75 458 206 006 161 205 19 151 153 980 1 702 034 141 160 1 475 113 17 606 45 543 27 383 30 550 147 507 8 131 2 243 175 525 836 570 387 191 324 263 224 193 344 .. 91 038 44 895 1 742 622 1 054 598 287 075 10 594 775 .. 192 201 3 392 860 1 021 089 .. 202 258 .. .. 789 076 .. 7 379 719 1 530 154 2000 10 246 8 191 10 273 5 338 1 372 5 176 60 725 3 804 56 942 690 3 512 2 382 3 512 10 211 380 82 188 15 922 38 256 10 226 8 012 22 138 10 917 5 400 1 989 58 886 40 264 8 872 377 955 19 270 6 289 126 926 30 686 47 008 4 491 282 418 7 209 64 259 1 136 418 1 267 430 146 890 Nrodn hospodstv celkem Population (thousands) 2008 10 708 7 640 10 430 5 492 1 341 5 313 64 141 4 443 59 832 789 3 366 2 271 3 366 10 038 410 82 120 16 440 38 116 10 622 8 337 21 361 11 237 5 405 2 022 61 398 45 593 9 220 395 385 21 642 7 309 127 510 33 327 48 607 4 769 304 831 7 711 71 079 1 217 458 1 328 020 142 009 2009 10 790 7 607 10 507 5 522 1 340 5 339 64 494 4 468 60 193 797 3 350 2 261 3 350 10 023 414 81 875 16 527 38 153 10 632 8 363 21 275 11 283 5 417 2 042 61 792 45 929 9 299 397 004 22 101 7 440 127 328 33 740 48 747 4 827 307 483 7 801 71 897 1 224 873 1 334 740 141 904 Total Employment (thousands) 2000 4 109 2 795 4 940 2 760 573 2 293 24 332 1 697 22 930 296 1 404 944 264 4 250 143 39 144 8 115 14 700 5 030 3 788 10 772 4 255 2 025 905 29 606 16 412 4 301 169 037 9 018 2 520 65 255 15 051 21 136 2 320 139 175 4 080 19 443 514 034 720 850 65 070 2008 4 454 3 361 5 288 2 957 657 2 525 25 841 2 099 25 260 383 1 520 1 125 349 4 116 160 40 276 8 734 15 747 5 163 4 117 9 366 4 792 2 241 989 31 525 20 502 4 574 183 169 10 918 3 048 64 167 17 369 23 577 2 618 147 643 4 500 21 194 559 568 774 800 70 965 2009 4 438 3 254 5 232 2 866 596 2 454 25 614 1 915 24 839 381 1 416 983 352 3 999 162 40 271 8 634 15 815 5 021 4 080 9 240 4 758 2 184 970 31 030 19 116 4 481 179 869 10 998 3 056 63 041 17 094 23 506 2 606 142 183 4 528 21 275 548 684 779 950 69 430 2000 139 090 20 978 64 400 82 574 4 888 64 113 792 426 34 132 673 027 4 931 11 772 7 106 8 798 57 939 .. 962 068 206 801 .. 74 648 120 143 0 93 840 30 919 16 239 599 294 335 797 136 600 4 316 509 .. 71 668 1 253 079 359 318 181 350 68 628 3 353 547 .. .. .. .. .. Celkov vldn (veejn) vdaje million current PPP $ 2008 198 221 39 686 115 621 112 572 11 656 99 102 1 159 399 80 755 972 429 10 229 24 444 15 810 16 149 101 447 .. 1 335 567 324 623 297 369 115 682 162 065 0 166 378 43 927 26 093 1 071 920 624 438 188 081 6 595 054 .. 89 621 1 612 783 .. 397 787 117 448 5 567 081 113 110 .. .. .. 989 071 2009 212 411 42 492 123 204 121 574 12 035 105 826 1 216 768 86 456 1 013 105 11 259 .. 16 112 17 807 102 570 .. 1 413 390 346 368 320 631 127 951 169 873 0 175 863 51 431 27 559 1 119 703 678 427 190 608 6 961 149 .. 91 102 1 746 614 .. 437 822 124 657 5 924 126 117 976 .. .. .. ..

Zdroj: OECD, Eurostat a vlastn dopoty S

149

G Ocenn mimodnch vsledk vzkumu, vvoje a inovac v roce 2010

G. 1 Ocenn udlen vldou esk republiky
G. 1.1 Nrodn cena vldy esk hlava prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.

Profesor Jan Svoboda je jednm z celosvtov uznvanch klasik v oboru retrovirologie (retrovir je obalen ivoin vir vyvolvajc nejrznj infekce, zhoubn ndory, leukemii i AIDS). Ji z potku 60. let pochzej jeho ran prce o biologii viru Rousova sarkomu (pmo penosn zhoubn ndor drbee, vyvolan specifickm rakovinovm retrovirem), kter je v pravm slova smyslu pilem naich znalost o retrovirech. Tyto prce pedstavuj skutenou citan klasiku (i podle mtek Institute of Scientific Information) a ani H. Varmus a M. J. Bishop, nositel Nobelovy ceny za objev a definici onkogen, nemohli nezmnit Svobodv pnos v tto problematice. Je zsluhou Jana Svobody, e zdraznil nkter uniktn vlastnosti Rousova sarkomu, kter umonily pechod od klasick virologie k prci s definovanmi kmeny retrovir a pozdji k molekulrnm pstupm. Jan Svoboda se specializuje na obor Obecn a molekulrn biologie a genetika, retroviry a onkogeny. Za svou prci dostal adu ocenn doma i v zahrani, mj. cenu Prix Lacassagne Pa 1981, American Cancer Society International Cancer Research Fellowship 1991. V prbhu sv vdeck kariry pracoval a pednel v ad zem svta: Psobil napklad v Imperial Cancer Research Fund Laboratories v Londn, v Pasteurov institutu v Pai i na University of Missouri-Columbia a na UCLA v Los Angeles v USA. Stal se i zakldajcm lenem spolenosti European Tumour Virus Group (Londn 1962) a s vjimkou nedobrovoln pauzy v sedmdestch letech, kdy se stal terem politick perzekuce a byl zbaven i msta vedoucho oddlen, se zastnil pednkami tm vech estncti zasedn tto spolenosti. Publikoval pes 200 vdeckch prac, z nich dv byly vybrny jako tzv. citan klasika. Zavedl u ns a vyuil postupy bunn genetiky (jako je nap. bunn hybridizace) a pozdji i metody molekulrn biologie, vetn klonovn prvnho uniktnho genu v tehdejm eskoslovensku.

150

G. 2 Ocenn udlen poskytovateli podpory

G. 2.1 Cena ministra kolstv, mldee a tlovchovy za mimodn vsledky vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc. (Univerzita Karlova, Anatomick stav 1. LF UK)

Za mimodn vsledky v oblasti biomedicny ve vzkumu normlnch a ndorovch kmenovch bunk v irm kontextu s bunnou a protindorovou terapi. Pomoc detailn fenotypov analzy jsou zjiovny v ndorech buky podobn normlnm kmenovm bukm zdravho epitelu. Vzkumem se podailo charakterizovat rstov faktory, kter stimuluj progresivn chovn ndor a vysokou biologickou aktivitu fibroblast, kter ovlivuje ndorov buky a pispv k udren nzkho stupn zralosti dleitho pro en ndoru. Monosti blokace biologick innosti faktor pro normalizaci vyzrvn epitelovch bunk maj znan terapeutick potencil, a proto byly v roce 2010 patentov chrnny. Monost ovlivnn vzjemn komunikace bunk uvnit ndoru by mohla pedstavovat novou lebnou metodu pacient se zhoubnm onemocnnm, je dleitm impulsem pro navazujc preklinick vzkum i klinickou medicnu. doc. Mgr. Jaromr Fiurek, Ph.D. (Univerzita Palackho v Olomouci, Prodovdeck fakulta)

Za pnos v oblasti kvantov informace. Za mimodn vsledky vzkumu v oblasti kvantov fyziky, optiky a optoelektroniky, kter vedly k nvrhu a implementaci metod pro potlaen umu v kvantov komunikaci a stanoven optimlnch schmat pro koprovn kvantov informace a vvoj metod pro optimln men, odhad a rekonstrukci kvantovch stav. prof. Mgr. Erazim Kohk, PhD. (Filosofick stav AV R, v. v. i.)

Za pnos v oblasti filozofie. Za mimodn vsledky vzkumu zsadn charakteristiky esk kulturn identity a obecnho lidstv v eskm mylen shrnut v monografii Hearth and Horizont: Cultural Identity and Global Humanity in Czech Philosophy. a v rozenm eskm pekladu Domov a Dlava. Kulturn totonost a obecn lidstv v eskm mylen., v nich jsou aplikovny vsledky vzkumu v oblasti etiky a filosofie na vklad tradin otzky po smyslu eskch djin. G. 2.2 Cena ministra zdravotnictv za zdravotnick vzkum a vvoj prof. MUDr. Even Rika, DrSc., FCMA (Neurologick klinika 1. LF UK a VFN v Praze) Za mimodn vsledky dosaen v rmci projektu Vyuit hlubok mozkov stimulace v lb Parkinsonovy nemoci a dalch extrapyramidovch poruch hybnosti. Vzkum ink a mechanism hlubok mozkov stimulace (DBS). Vvoj metod a novch indikac, vetn ivot zachraujcho efektu DBS u status dystonicus. prof. MUDr. Martin Haluzk, DrSc. (III. Intern klinika 1. LF UK a VFN v Praze)

Za mimodn vsledky dosaen v rmci projektu Vznam a mechanizmus psoben adipocytrnch hormon pi regulaci inzulnov senzitivity u pacientek s inzulnovou rezistenc rzn etiologie. doc. MUDr. Pavel Krek, PhD. (Klinika dtsk neurologie, 2. LF UK a FN v Motole)

Za mimodn vsledky dosaen v rmci projektu Farmakorezistentn fokln epilepsie s normlnm MRI nlezem: Analza etiopatogeneze a zhodnocen pnosu jednotlivch diagnostickch metod. G. 2.3 Ceny ministra zemdlstv pro mlad vdeck pracovnky a za nejlep realizovan vsledek vzkumu, experimentlnho vvoje MVDr. Edita Jeklov, Ph.D. (Vzkumn stav veterinrnho lkastv, v. v. i.)

Vtzka Ceny ministra zemdlstv pro mlad vdeck pracovnky. Za pvodn vdeckou prci s nzvem Characterisation of immunosuppression in rabbits after infection with myxoma virus publikovanou ve vdeckm asopise Veterinary Microbiology, kter vznikla v rmci een vzkumnho zmru Vzkum chorob zvat, jejich prevence a ochrana potravnho etzce. Virus myxomatzy zpsobuje vn systmov onemocnn u krlka domcho. V uveden prci je popsna dynamika zmn v hematologickm profilu, 151

zastoupen jednotlivch lymfocytrnch subpopulac a profilan aktivit lymfocyt v rznch lymfatickch orgnech v souvislosti s enm viru v hostitelskm organismu v jednotlivch termnech po experimentln infekci. Dosaen vsledky potvrzuj a detailn charakterizuj snen obranyschopnosti krlk infikovanch tmto virem. doc. Ing. Ivana Knkov, CSc. (Vzkumn stav ivoin vroby, v. v. i.)

Vtzka Cena ministra zemdlstv za nejlep realizovan vsledek vzkumu a experimentlnho vvoje. Za mimodn vsledek s nzvem Technologie evaporanho ochlazovn s vyuitm dcch jednotek, kter vznikl v rmci een vzkumnho zmru Udriteln rozvoj chovu hospodskch zvat v evropskm modelu multifunknho zemdlstv. Technologie evaporanho ochlazovn skotu s vyuitm dcch jednotek je technologie, kter je dle navrenho een provozn, konstrukn i investin nron zazen s innou eliminac tepelnho stresu zvat. Minimalizuje na rozdl od systm pouvanch ve svt zamoenost podlah, spotebu vody a zvyovn objemu odpadnch vod. G. 2.4 Cena pedsedy Grantov agentury esk republiky Za mimodn vsledky projekt ukonench v roce 2010 prof. Ing. Pavel Ripka, CSc. (esk vysok uen technick v Praze, Fakulta elektrotechnick)

Za vvoj novho typu bezcvkovho tenkovrstvho fluxgate senzoru (fluxgate efekt v tenkch vrstvch), kdy byly popsny zkladn principy jeho innosti a nov teoretick popis experimentln oven. doc. Mgr. Radim Filip, Ph.D. (Univerzita Palackho v Olomouci, Prodovdeck fakulta)

Za mimodn vsledky dosaen pi een projektu Elektro-optick kontrola kvantovho umu svtla. Hlavnm vsledkem projektu je soubor novch metod elektro-optick kontroly kvantovho umu svtla, pedevm kvantovch zesilova a pevodnk. RNDr. Boivoj Vojtek, DrSc. (Masarykv onkologick stav)

Za mimodn vsledky dosaen pi een projektu loha E3-ligz a inhibitor heat shock protein pi studiu molekulrnch a bunnch konsekvenc regulace proteinu p53. Byl objasnn mechanismus interakc stresovch protein a kochaperon, vznam E3 ligz v degradaci proteinu p53 a loha jeho izoforem v ndorov buce. zvltn estn uznn RNDr. Michael Komrek, Ph.D. (esk zemdlsk univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinovch a prodnch zdroj)

Za mimodn vsledky dosaen pi een projektu Chemicky podporovan fytoextrakce mdi z kontaminovanch pd vinic a chmelnic. Dosaen vsledky projektu kritizuj innost chemicky podporovan fytoextrakce kov z kontaminovanch pd a dokldaj jej nepouitelnost v praxi. G. 2.5 Cena Akademie vd R za dosaen vynikajc vsledky velkho vdeckho vznamu prof. Ing. Michal Handl, DrSc., Ing. Ji Filip, Ph.D., Ing. Ji Grim, CSc., RNDr. Vojtch Havlek, Ph.D. a Ing. Martin Hatka (autorsk tm stavu teorie informace a automatizace AV R, v. v. i.)

Za vsledek Matematick modelovn vizulnch vlastnost povrch materil. Byly vyvinuty matematick modely vizulnch vlastnost povrch materil vyadujc sloitou estnctidimenzionln reflektan funkci. prof. RNDr. Blanka hov, DrSc., RNDr. Miroslav Flieger, CSc. (pracovnci Mikrobiologickho stavu AV R, v. v. i.), prof. RNDr. Viktor Brabec, DrSc. (Biofyzikln stav AV R, v. v. i.), doc. Ing. Emil Pollert, DrSc. (Fyzikln stav AV R, v. v. i.), prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc. (stav makromolekulrn chemie AV R, v. v. i.), RNDr. Jarmila Krlov, Ph.D. (stav molekulrn genetiky AV R, v. v. i.), RNDr. Ladislav Kohout, DrSc. (stav organick chemie a biochemie AV R, v. v. i.), prof. MUDr. Pavel Martsek, DrSc. ( 1. lkask fakulta Univerzity Karlovy), prof. RNDr. Martin Kotora, Ph.D. (Prodovdeck fakulta Univerzity Karlovy), prof. RNDr. Pavel Anzenbacher, DrSc. (Lkask fakulta Univerzity Palackho v Olomouci) a Prof. RNDr. Vladimr Krl, DrSc. (Vysok kola chemickotechnologick v Praze)

152

Za vsledek Nanosticov a supramolekulrn systmy pro clen transport liv. Byly vyvinuty nov systmy pro clen transport liv a magnetick hybridn stice uren pro diagnostiku. Bylo objasnno psoben vybranch komplex platiny a ruthenia.

G. 3

Ocenn udlen dalmi organizacemi

G. 3.1 Cena inovace roku, cena Asociace inovanho podnikn R David Proka (VK Panensk Beany, a.s.) Za mimodn vsledek Drt CuCrTi. Polotovary z materil CuCrTi uren pro vrobu solrnch termickch panel s definovanmi vlastnostmi. Irena Vernerov (Wienerberger cihlsk prmysl, a.s.) Za mimodn vsledek POROTHERM 44 EKO + Profi DRYFIX. Ciheln blok pro vnj zdn konstrukce vysoce energeticky spornch budov nzkoenergetick a pasivn domy. G. 3.2 INVENCE, cena spolenosti Kapsch prof. Ing. Vladimr Mak, DrSc. (esk vysok uen technick v Praze, Fakulta elektrotechnick) prof. dr. Ing. Michal chourem, M.Sc. (esk vysok uen technick v Praze, Fakulta elektrotechnick)

Oba vdci byli ocenni za vzkum v oblasti aplikac multiagentnch technologi a jejich penos do prmyslov praxe. Jde o samorozhodujc systm s prvky uml inteligence a oba ocenn pat mezi tvrce svtem uznvan esk koly vvoje tchto systm. Vysoce teoretick prce dokzali nsledn pevst do praktick realizace. Jejich zejm nejznmj aplikace slou nap. US Air Force , US Navy i NASA. Americk nmonictvo dky eskm vdcm doke simulovat situace pi chlazen lodnch motor. Simulace let bezpilotnch letadel je zase aplikac slouc americkmu letectvu. Zklad jejich softwaru slouil i pi simulaci chovn pirt v Adenskm zlivu i je zkladem pro vvoj novch proces zen letovho provozu na naem zem. G. 3.3 INDUSTRIE, cena Ministerstva prmyslu a obchodu LASAK s.r.o. Ing. Jakub Strnad, editel a jednatel Cenu za nejlep technologickou nebo vrobkovou inovaci zskala firma Lasak s. r. o. za uniktn povrchovou bioaktivn pravu dentlnch implantt. Organizmus takto upraven implantty nebere jako ciz tleso, a proto umouje jejich mnohem lep spojen s ivou tkn a zajiuje lep hojen u pacient. Zubn implantty lze tak po operaci v podstat okamit zatovat a pacient me tm okamit po operaci pijmat bnou stravu. Vrazn se zkrtila i doba pro operaci a kompletn nhradu chybjcho chrupu lze provst za est hodin. Novou metodou bylo oeteno ji tm 13 000 pacient a technologie ji obsadila tetinu trhu, piem jej podl roste pedevm na kor zahraninch technologi. esk technologie pronikla i na zahranin trhy a pouvaj ji ve vce ne 20 zemch svta. G. 3.4 DOCTORANDUS, cena Veobecn zdravotn pojiovny R Mgr. Jaromr Chalupsk (Fyzikln stav AV R, v. v. i., a Fakulta jadern a fyzikln inenrsk VUT v Praze Vsledky Jaromra Chalupskho, ocenn cenou DOCTORANDUS, ukazuj, e rentgenov lasery se z vdecko-fantastick literatury a jejch mysteriznch hvzdnch vlek ji definitivn pesunuly do reality vzkumu a prvnch aplikac a e esk kola, vytvoen na tomto poli pedevm dlouholetou spoluprac Fyziklnho stavu AV R a Fakulty jadern a fyzikln inenrsk VUT, se ve svt rozhodn neztratila. Tyto nov zdroje zen dokou pipravit v laboratoi uniktn stavy hmoty, je se jinak vyskytuj jen v nitru velkch planet, napklad Jupitera, a ve vzdlenjch vesmrnch objektech typu hndch a blch trpaslk, nebo vytvet nanostruktury zadanch tvar a rozmr na povrch obtn obrobitelnch materil. spnou realizaci ady takovch experiment umonily prv metody vyvinut Jaromrem Chalupskm k pesn charakterizaci fokusovanch svazk rentgenovch laser. Zmnn aktivity jsou vraznm pslibem i pro projektovan velk laserov zazen ELI Beamlines Facility (ELI - Extreme Light Infrastructure), je umon lauretovi a jeho spolupracovnkm uskuteovat v Dolnch Beanech projekty, na nich dosud

153

pracovali a aktuln pracuj v Hamburku, Stanfordu, Palaiseau a dalch zahraninch centrech fyziky a techniky vysokch hustot energie. G. 3.5 PATRIA, cena Veolia Voda R prof. RNDr. Frantiek Tureek, PhD. (University of Washington v Seattlu, USA)

Turekovou hlavn vdeckou tematikou se stala hmotnostn spektrometrie a jej aplikace v chemii, biologii a v medicn. V jeho laboratoi postavili nkter uniktn pstroje, jako nap. tandemov hmotov spektrometr nebo pstroje pro preparativn dlen liv a biomolekul a pro ppravu biologicky aktivnch povrch metodou pistvn iont z plynn fze. V tomto vzkumu jde o zk sept experimentlnch a kvantov chemickch vpoetnch metod k charakterizaci sloitch molekul a k pedpovdi jejich vlastnost a reaktivity. Turekovy prkopnick prce o vysoce reaktvnch molekulch v atmosfe a produktech radianho pokozen DNA a blkovin jsou vysoce cenny a pat ke zlatmu fondu svtov chemie. V Turekov laboratoi byla vyvinuta nov univerzln biochemick metoda k analze blkovin v bukch, kter pedznamenala revoluci v biologii a chemii blkovin a prce o n se stala tzv. citan klasikou. Vzkum eskho vdce financuje americk vlda, ale i svtov farmaceutick firmy. Frantiek Tureek se scientometrii vdycky spe posmval, ale pesto se slu uvst, e publikoval hodn pes ti stovky lnk, kter sesbraly skoro 8 000 citac; m h-index 40. Byl spoluautorem jednoho z dleitch lnk o kvantitativn proteomice (Nature Biotechnology, 1999, 10, 994-999), kter m k dnenmu dni 2 300 citac. Ve vdeck karie zskal adu ocenn, nap. v roce 1979 Cenu SAV, o ti roky pozdji Cenu SAV pro mlad vdce, estnou plaketu SAV (1983), Hopkinsovu fakultn cenu (2006), estnou medaili stavu organick chemie a biochemie AV R a dal. Americkm biografickm stavem je uveden mezi 500 nejproslulejmi vdci. F. Tureek byl a je velmi aktivn i ve vdeck administrativ: nkolik let pracoval jako volen tajemnk Americk spolenosti pro hmotovou spektrometrii (2005-2007), byl lenem jejho nominanho vboru (2002-2003), byl a stle je editorem exkluzivnch Advances in Physical Chemistry a odbornho asopisu Journal of Mass Spectrometry. Frantiek Tureek urit pat mezi nejlep ijc esk fyzikln chemiky i mezi publikan nejspnj vdce eskho pvodu. G. 3.6 Gaudeamus, cena Potovn spoitelny PhDr. Markta Rkov (Filozofick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)

Porota ocenila jej prci Studenti Jednoty bratrsk na potku 17. stolet, aneb Knsk dorost z Archivu Matoue Konenho. Jde o vdeck zpracovn (peklad a komentovan kritick vydn) nhodnho nlezu ednch psemnost biskupa Jednoty bratrsk Matoue Konenho (1572 1622), k nmu dolo v Mlad Boleslavi v roce 2006 v prbhu stavebnch prac pi rekonstrukci nkdejho kltera Na Karmeli. G. 3.7 Cena Inenrsk akademie R Za vynikajc technick dlo prof. Dr. Ing. Ji Marek a kolektiv (TOSHULIN)

Za mimodn vsledek Soustrunick obrbc centrum POWERTURN 1600 II. generace. Toto zazen je vsledkem inovanho procesu vychzejcho z vlastnho prmyslovho vzkumu a vvoje realizovanho v akciov spolenosti TOSHULIN, a.s. Novost inovovanho svislho soustrunickho centra lze spatovat v nsledujcch aspektech: konstrukce stojanu a loe z cementovho betonu. pikov vsledky pesnosti a vkonnosti soustrunickho obrbcho centra POVERTURN 1600 II. generace byly prokzny v leteckm prmyslu pi vrob proudovch leteckch motor.

154

Informan zdroje
S (2011): Lidsk zdroje pro vdu a technologie. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_pro_vedu_a_technologie S (2011): Ron nrodn ty. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu S (2011): Ron statistick eten vzkumu a vvoje (VTR 5-01). http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje S (2011): Ron eten o licencch (LIC 5-01). http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/licence S (2011): Statistika inovac. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_inovaci S (2011): Vbrov eten pracovnch sil. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace ECORDA Eurostat Evropsk komise (2010): Innovation Union Scoreboard. http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/facts-figuresanalysis/innovation-scoreboard/index_en.htm Garfield, E. (1979): Citation Indexing. Its theory and application in science, technology, and humanities, Wiley, New York. Informan systm operanch program MPO Informan systm vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika MMR (2011): Msn monitorovac zprva, kvten 2011. MMT (2011): Mezinrodn audit vzkumu, vvoje a inovac v R. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblastterciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/mezinarodni-audit-vedy-vyzkumu-a-inovaci OECD (2007): Klasifikace oblast vdy a technologi (Frascati manul). OECD (2009): Patent Statistics Manual. (http://www.oecd.org/document/29/0,3343,en_2649_34451_42168029_1_1_1_1,00.html) OECD (2011): Main Science and Technology Indicators (MSTI 2011/1). Rehn, C., Kronman, U., Wadskog, D. (2007): Bibliometric indicators definitions and usage at Karolinska Institutet, Karolinska Institutet University Library. http://kib.ki.se/sites/kib.ki.se/files/Bibliometric_indicators_definitions_1.0.pdf. Technologick centrum (2011): Mapa vzkumnho a aplikanho potencilu eska. Thomson Reuters Web of Science (databze Science Citation Index, Social Sciences Citation Index, Arts & Humanities Citation Index, InCites) ad prmyslovho vlastnictv esk republiky ad vldy R (2009): Metodika hodnocen vsledk vzkumu a vvoje, .j. 08724/09-RVV. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532412 ad vldy R (2010): Metodika hodnocen vsledk vzkumnch organizac a hodnocen vsledk ukonench program, .j. 05440/10-RVV. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=566918 stav pro informace ve vzdlvn (2011): Sdruen informace matrik student. World Economic Forum (2010): The Global Competitiveness Report. http://www.weforum.org/issues/globalcompetitiveness

155