slo 4849 3.

prosince 2012 Samostatn neprodejn

ivot bez fa
Pro se stle vce profesionl spolh na vlastn sly a jistota pracovn smlouvy je nelk

podnik atelsk magazn. V ychz s denkem ml ad Fronta e15

Sledujeme nejnovj trendy v IT

jen 90 K 54,

Kadch 14 dn vce ne 100 stran

inzerce

A121015790

editorial PROFIT

volnonoci na vzestupu
Je TO nebvale vznamn posun na trhu prce, nic takovho se neudlo za poslednch vce ne sto let. Je to jaksi prmyslov revoluce na doby a zrove nvrat do normlu, kdy se lid stovky let ivili sami doma. i takov vroky zaznvaj na adresu nepochybn zajmavho fenomnu, kterm je nrst potu podnikatel na voln noze. do jak mry jsou to prohlen pli nadnesen, anebo naopak blc se realit, uke as. V kadm ppad se d oekvat, e volnonoc bude pibvat. ti teba ve Spojench sttech u v souasnosti podle nkterch odhad tvo ticet procent vech pracujcch. Z rozhovor, kter Profit s nktermi nezvislmi profesionly vedl, vyplynulo, e hlavn hodnotou takto nastavenho pracovnho ivota je pro n svoboda. tito lid vyzdvihuj monost starat se sami o sebe, bt sami sob fem, vnovat se vcem, kter je nejvc zajmaj, a ne tomu, co od nich chce nkdo jin. a rdi vyuvaj benefit, kter jim jejich zpsob podnikn nabz. ti nejlep maj krom jinho vysok pjmy, a pitom si kad rok mohou ut mnohem vce volna, ne je v esku obvykl. tak jako vechno ostatn m ovem i voln noha sv slab strnky. rozhodn nen pro kadho. Jak pznan poznamenal webdesignr Jan Bien, do tohoto zpsobu podnikn by se ml poutt jenom ten, kdo chce provat dobrodrustv. V novm Profitu vm dle pedstavme zanajc firmu Festka Bicycles. Jej zakladatel Michael Moureek a ondej Novotn se ped dvma lety rozhodli, e v esku vzks emeslo, kter bylo podle mnohch u dvno mrtv: vrobu a vvoj bicykl. Zd se, e to byl dobr tah a dal dkaz toho, e se i dnes szka na kvalitu a originalitu me vyplatit. Na dalch strnkch se dozvte, e turecko, kter se chce do deseti let stt svtovm ekonomickm tygrem, nabz zajmav pleitosti pro esk firmy. Hospodstv zem zav impozantn rst a vlda navc do rozvoje pumpuje obrovsk sumy. Pro nae exportry je zajmav pedevm infrastruktura, prmysl i energetika. Pipravili jsme pro vs i rozhovor s tomem Vtem, fem firmy tV Sd, o pnosech certifikace. Pedstavme vm romana dittricha, kter se ve spolenosti Karlovarsk minerln vody pokou oivit mylenku, e eleznin doprava me bt vhodn alternativa ke kamionm, a mnoho dalho. Ven tenky, ven teni, peji vm pjemn as strven s Profitem.

OBSAH
TOP UDlOSTI .............................................4 Podnikatelsk prosted ................................5 Tma: Dobrodruzi na voln noze 6 Stle vce profesionl se spolh na vlastn sly, sami si organizuj as i npl prce. Vtina z nich je astnj a souasnou svobodu by za jistoty pracovn smlouvy nevymnila. RozhovoR: Tom vt 10 Systmy, kter ns obklopuj, jsou stle sloitj a komplikovanj, vznikaj kritick msta. Proto je klov pohled tet, neutrln osoby, kter tato rizikov msta prov, k Tom Vt, generln editel spolenosti TV SD pro region stedn a vchodn Evropy. Firma je vedouc spolenost v oblastech inspekce, certifikace a testovn systm, proces, vrobk a slueb. JEDEN DEN PODNIKaTElE / NZOR ......................... 13 Regiony: Jesenicko my z konce svta 14 Pijel nepijel cestou necestou. Tak si mus pipadat kad, kdo se vyprav do jednoho z nejzaostalejch kout na vlasti na Jesenicko. Region m pitom znan potencil k rozvoji a byla by chyba ho jen tak minout. Pbh sPchu: Festka bicycles 16 Pbh praskho vrobce kol ukazuje, e i v dnen dob maximlnho sniovn nklad a s tm spojen unifikace lze uspt s produktem, kter je zaloen na emesln poctiv odveden prci a nejlepch materilech. zahRani: Turecko chce oslavit stovku v exkluzivn kondici 18 Do roku 2023, kdy bude slavit 100 let sv existence, se chce Turecko promnit v ekonomickho tygra. M k tomu dobe nalpnuto. Tureck firmy oblkaj celou Evropu, v Asii stavj mrakodrapy. et exporti se sna zajistit si v rozjdjcm se orient expresu mstenku vas. aNKETa: Jak uspt na Vchod a v asii .................. 20 osuDy: bohumil bondy elezo m zlat dno 22 SERVIS .......................................................... 24 PORaDNa .................................................... 25 PoRTRT: Roman Dittrich 26

MArtin zikA,

fredaktor

vydAvAtelStv: MlAd frOntA a. s. Mezi vOdAMi 1952/9 143 00 PrAHA 4 www.mf.cz www.profit.cz profit@mf.cz www.facebook.com/profit.cz Generln editel: David Hurta editel divize eUrO e15: Tom Skivnek AdreSA redAkce: Pod kotlkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: profit@mf.cz www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz

redAkce: fredaktor: Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz redaktoi: (prijmeni@mf.cz) Dalibor Dostl, Tom Stingl, Robert imek Jazykov redakce: Rostislav Taud, Markta Teuchnerov vydAvAtelStv: editel inzerce: David Korn, 225 347 250 editelka marketingu: Hana Holkov, 225 276 276 Brand Manager: tpnka Hejlov, 225 347 419 vroba a distribuce: Soa tarhov, 225 276 252 Sekretarit: Martina Minakov, 225 347 298

tiSk: Tiskrna EUROPRINT a. s. PedPlAtn denkU MlAd frOntA e15: Postservis, 800 248 248 predplatne.mf@cpost.cz

Reg. zn: MK R E 6590 Mlad fronta a. s. Veker prva vyhrazena. Jakkoli uit sti nebo celku, zejmna petisk vetn en jakmkoli zpsobem bez vslovnho svolen vydavatele, je zapovzeno. tituln strana: Tom Novk slo 4849 / 3. prosince 2012 Profit vychz od roku 1990

PROFIT TOP UDLOSTI

Rybi dostanou dal dotace z Unie

PROsTedky z evROPsk unIe budou pro sladkovodn rybstv v esku pipraveny i v novm rozpotovm obdob Unie, tedy od roku 2014. V nynjm rozpotovm obdob od roku 2007 ji et rybi dostali z Operanho programu Rybstv dotace v celkovm objemu 750 milion korun. Zachovn podpory, kter mi ped nedvnem bhem spolen schzky potvrdila eurokomisaka pro nmon zleitosti a rybstv Maria Damanakiov, tak je pro cel obor velmi dobrou zprvou, komentoval dotace ministr zemdlstv Petr Bendl. Podpora z dotanch titul, jejich parametry se budou dle zpesovat, by od roku 2014 mla plynout do modernizace stvajcch rybskch velkochov, zejmna do novch sladkovodn ryby vhodnou nhradou. Evropa pitom m pro vlastn produkci obrovsk potencil a nemus jen pihlet, jak jsou na jej zem sladkovodn ryby doveny z tetch zem, asto ve patn kvalit, dodal Bendl. K chovu ryb je v esku vyuvno 42 tisc hektar rybnk s prmrnm ronm prstkem kolem 460 kilogram ryb na hektar. Nejastji chovanm druhem je kapr. technologi, ale tak do podpory vzniku malch rodinnch rybskch farem. Zvl budou financovny prce s rybami po vlovu a jejich zpracovn, rybsk turistika, podpora rybch restaurac i kulturnch akc kolem ryb. Unie u dospla k poznn, e pi stle vyerpanjch zdrojch moskch ryb jsou Poznmka Profitu: dotace tradin esk obor urit pot, brzd ho ale mal konzumace ryb. Loni sndl jeden ech v prmru 1,43 kilogramu sladkovodnch ryb, co je mn ne tetina prmrn spoteby v unii.

et vvozci vzali tokem Latinskou Ameriku

v dOb Recese objevuj et vvozci v Evrop nov trhy. Podle daj vrov pojiovny KUPEG za prvn ti tvrtlet je rapidn zejmna nrst zjmu o Latinskou Ameriku. V dech stovek procent se zvil objem pojitnch pohledvek a zjem o pojitn export zejmna do Uruguaye, Peru, Bolvie, Brazlie, Argentiny a Mexika. Napklad v ppad Brazlie se jedn o nrst ze 44 milion korun na 141 milion pojitnho exportu. Dal oblast, kter zaznamenala nrst v objemu pojitnch pohledvek, je Blzk vchod. Napklad v ppad Izraele je rst 300 procent, zjem roste tak o Spojen arabsk emirty, Libanon i Sadskou Arbii. Tet skupinou zem, kam roste vvoz a objem pojitnho exportu, jsou podle pojiovny KUPEG zem vchodn Evropy jako Ukrajina, Rusko nebo Bulharsko. Pznan naopak je, e se propad objem pojitnch transakc do Itlie, zem Beneluxu i Skandinvie. Poznmka Profitu: ken rozloen vvozu na vcero region se zan pomalu dait. Jestlie jet ped rokem lo do unie 84 procent eskho vvozu, v souasnosti klesl podl na hranici 80 procent.

Vtzov Exportn ceny doporuili Rusko

ObLasT bvaLhO Sovtskho svazu nebo Spojen stty americk. V tchto regionech nyn zkouej tst esk podniky, kter triumfovaly v jubilejnm patnctm ronku soute Exportn cena DHL UniCredit urenm malm a stednm firmm. V souti se sestavuje ebek nejrychleji rostoucch vvozc podle jejich mezironho rstu exportu a podlu vvozu na jejich celkovm obratu. Na Rusko, Ukrajinu, Blorusko a dal postsovtsk zem sz vtz kategorie Stedn velk firma spolenost Bauer Technics z Tbora. Ta dodv na kl investin celky v zemdlstv. Napklad nae v souasnosti nejvt zakzka na stavbu prase farmy v Rusku m hodnotu 230 milion eur. Do tchto velkch projekt pak pibrme samozejm i dal esk podniky, k jednatel firmy Karel Lka. V kategorii Mal spolenost se z vtzstv radovala PBS Energo z Velk Btee, kter vyrb parn a expanzn turbny. Firma loni vyvezla zbo za vce ne 60 milion korun, m j export meziron vzrostl zhruba dvanctkrt. I spolenost Unistav, kter dostala speciln ocenn Nejlep klient CzechTrade, si pochvaluje expanzi do Ruska. Dokonuje tam zakzku za 36 milion eur. Je to stavba vrobny antibiotik a lk proti rakovin. V souti se letos hledal tak nejspnj exportr do teritoria Nmecko. Vyhrla firma VK z Otrokovic. V roce 1994 ns oslovila spolenost Continental z Hamburku, abychom pro ni vytvoili stroj na vrobu pneumatik. Tyto stroje vyrbme dodnes, vysvtluje vznik spoluprce s nmeckm partnerem editel firmy Frantiek Kubek.

Vtzov si exportn ceny pevzali v Kongresovm centru Praha.

Poznmka Profitu: Problmem exportu je, e ho zajiuje stle mn podnik. z 16 tisc eskch exportr ped kriz klesl v souasnosti jejich poet na mn ne 10 tisc.

Foto: tom Blaek, martin Pinkas

TOP UDLOSTI PROFIT

PODNIKATELSK PROSTED V EU

LEHCE naD PrMrEM

esk republika m osm nejvstcnj podnikatelsk prosted v Evropsk unii. Tvrd to zstupci esk spoitelny, jejich Business index porovnv jednotliv zem evropskho spoleenstv.
Zajmav POhled na stav podnikatelskho prosted v EU nabdla ped nkolika dny nejvt tuzemsk banka. Pedstavila veejnosti projekt nazvan Business index, co je nstroj, kter krom rychlho porovnn podnikatelskch podmnek ve 27 zemch EU a podklad pro komparativn analzu relevantnch oblast poskytne tak monost sledovat vvoj podnikatelskho prosted od roku 2008. Autoi indexu stanovili sedm kritri (oekvan rst HDP, hustota dlnin st, ceny elektrick energie, rokov sazby z vr, nklady prce, nklady zaloen firmy a daov sazby), na zklad nich vyhodnotili situaci v jednotlivch zemch, kter pak srovnali. Kadmu kritriu dali stejnou vhu a vechna sla pemnili pomoc statistick metody normovn. Tak, aby vyel prost aritmetick zklad. Jednoznanm pnosem indexu je prce s konkrtnmi daji. Sledovan oblasti jsme vybrali podle toho, aby mly pro podnikatele uritou dleitost, pm vztah k podnikn a zrove aby byla dostupn statistick data. Na rozdl teba od projektu Svtov banky Doing business (sna se mit rove regulace, j musej elit mal a stedn firmy ve 185 zemch svta pozn. aut.), kter se podnikatelskm prostedm zabv ist z hlediska administrativn zte, n index pracuje s konkrtnmi daji, jako je daov sazba nebo cena za energie, ekl na semini Jan Jedlika, manaer EU office esk spoitelny. Dobr rst, Drah energie esko skonilo v rmci sedmadvactky na slunm 8. mst, co oproti loskmu roku znamen zlepen o dv pozice. Ze 100 monch jsme zskali 57 bod, tedy o trochu vce, ne kolika doshl prmr. Pedstihli jsme vechny zem pvodn evropsk patnctky, ped nmi jsou vtzn Estonsko, Litva, Lotysko nebo teba Slovensko. Nejhe dopadly Itlie, Malta, ecko a Kypr a na 21. mst pekvapiv Nmecko. Zejmna kvli vysokm danm,
Business index S a jeho subindexy pro r v roce 2012
Nklady prce Prmrn efektivn daov sazba Oekvan rst HDP Prmrn rokov mra Celkem Ceny energi Nklady zaloen podniku Hustota dlnin st

71,1 67,6 67,1 61,3 57,0 47,5 47,5 36,7

Pozn.: 100 bod = 100 procent, zrove nejlep vsledek

drah pracovn sle a vysokm cenm elektiny. Je ale teba dodat, e rozdly zejmna mezi adou zem, kter se ocitly okolo prmru, pli vznamn nejsou. Podle Business indexu (BI) m esko z hlediska EU pedevm dobr vyhldky na budouc rst hrubho domcho produktu. Vsledky jsou zaloen na odhadu Mezinrodnho mnovho fondu (MMF) pro nsledujcch pt let. V tto oblasti jsme se umstili nejlpe, na 8. mst a z monch 100 bod jsme jich zskali tm 20 nad hodnotu prmru. Nejlep vyhldky rstu maj podle MMF Polsko, Estonsko, Slovensko a Litva. V kontextu Unie mme tak nzk nklady prce, do kterch autoi zahrnuli mzdy, sociln a zdravotn pojitn, nklady na oatn, kolen atd. Zskali jsme 9. msto a vce ne 20 bod nad prmrnou hodnotu. Ped nmi skonily jen nov lensk stty sedmadvactky. Naopak nejhe jsme na tom v oblasti ve cen energi, kde jsme skonili na 20. mst. Nejlpe si vedou nov vchodn lenov EU, Bulharsko, Rumunsko a Estonsko, kte doshli 70 bod z monch 100 (Bulharsko dokonce peshlo 80 bod). Jet o nco lep ne Estonsko je ovem Francie, a patn na tom rozhodn nejsou ani Finov i vdov.

Jen o jedno msto lpe skonila esk republika ve vyslen nklad na zaloen podniku. Ty u ns podle Business indexu vznamnji klesaly v letech 2008 a 2010, od t doby vcemn stagnuj. Pro zajmavost, prmrn nklady na zaloen stedn velkho podniku v EU dosahuj 1000 eur, v esku je to podle autor BI zhruba 1100 eur. Nepli lichotiv pozice R je dna tm, e nklady na zaloen podniku v zemch EU klesaly rychleji. V tto oblasti pat mezi nejspnj Dnsko, Slovinsko, Bulharsko i Irsko, kter zskaly vce ne 15 bod nad prmrnou hodnotu. Tet nejhor vsledek zaznamenala R v porovnn hustoty dlnin st. Protoe v tto oblasti dopadla ada zem ve srovnn s tmi nejlepmi, jako je Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko i Nmecko, velmi patn, zskali jsme pkn 16. msto. Navzdory tomu, e jsme z hlediska prmru zskali tm o 10 bod mn ne pi srovnn cen elektrick energie. ZpaD Ztrc Z analzy esk spoitelny vyplynuly i dal zajmav skutenosti. Vsledky BI napklad potvrdily souasn postaven jednotlivch zem Evropsk unie z hlediska atraktivity pro investory. Pobaltsk zem a zem stedn a vchodn Evropy jsou pro n v souasnosti zajmavj ne zpadn Evropa, protoe maj lep rstov vyhldky, levnj energie, ni nklady prce a ni dan. Je tu ovem jedna vjimka: Maarsko. Nejvtmi slabinami tchto zem jsou ni hustota dlnic a vy roky z vr. Stty zpadn Evropy disponuj pedevm lep dopravn infrastrukturou a nimi roky z vr pro podniky, ale nejsou na tom pli dobe z hlediska rstovch oekvn. Tak maj vysok dan a drahou pracovn slu. Bez zajmavosti jist nen, e dvma ze t nejmn atraktivnch stt jsou momentln ecko a Itlie.
Martin Zika

PROFIT tma

KRLOVNA SUSHI. Bra Rektorov dky podnikn na voln noze nemus slevovat ze svch nrok na kvalitu.

DOMC DOBRODRUSTV. Webdesignr Jan Bien pracuje z domova, pesto je podle nj podnikn na voln noze dobrodrun.

PROTIVNK AS. Ilustrtorka Adla Moravcov se na voln noze stle u zlepovat hospodaen s asem.

Foto: tom Novk (EURo), maRtiN PiNkas (EURo)

tma PROFIT

NEZVISL PODNIKN

DOBRODRUzi NA VOLN NOzE

Stle vce profesionl se spolh na vlastn sly, sami si organizuj as i npl prce. Vtina z nich je astnj a souasnou svobodu by za jistoty pracovn smlouvy nevymnila.
DlOuhch Osm leT pracoval Petr Vclavek v mezinrodn firm Hudson v pozici senior front end developera, kde tvoil webov strnky a programoval. Loni se rozhodl odejt na volnou nohu a tvo vektorov grafiky. ml jsem k tomu nkolik dvod: pozvoln rozpad stvajcho kolektivu, zmny veden ve firm a nedostatek asu a flexibility. V t dob jsme mli u dv mal dti, vzpomn Petr Vclavek. Pechod na volnou nohu nebyl v jeho ppad dnm krokem do nejistoty. V t dob byly moje pjmy z vedlej innosti vt ne z hlavnho pracovnho pomru, vysvtluje. Nejvt problmy ml zpotku s nalezenm vhodn kancele a se zvyknm na nov uspodn a vyuit asu. Dve jsem ml jasn nalinkovanou osmihodinovou pracovn dobu, na voln noze mnohdy rno jet netum, zda budu doma pracovat, vyjedu na kolo, pojedu do prce nebo si budu doma uvat rodinu. a na to jsem si podn nezvykl dodnes, k Petr Vclavek. Prce na voln noze mu pinesla adu pozitiv. trv vce asu s rodinou a pi sportu, nee ciz problmy. Nemusm dlat na zbytench projektech a trvit as na schzch a nekonench telefonnch konferencch. Konen vyuvm sv schopnosti smyslupln, a hlavn pro sebe. Nectm se provinile, kdy pijdu pozd nebo odejdu brzy, poppad nedorazm do kancele vbec, nemusm nikoho dat o dovolenou, popisuje Petr Vclavek dal pnosy prce na voln noze. VOLNONOCI NA VzeSTUPU Vydlvat destky tisc korun za tden a pitom mt kad rok msce volna. Utopie? Jak pro koho. Pro vyznavae podnikn na voln noze je to realita. alespo pro ty nejlep. skupinu nezvislch profesionl ani oficiln Stejnou samozejmost je pro n organizostatistiky. V esku ani ve svt. Vychzej vat si as, vybrat si jen prci, kter je bav, toti ze zpracovn trhu prce obvyklho a nemt nad sebou dnho fa. v padestch letech minulho stolet, kter V esku se zaala komunita lid pracurychle se mnc realitu nedoke zachytit. jcch na voln noze organizovat v polovin Vbec nepostihnou, kolik lid na voln noze minulho desetilet. Ovem odliit tento druh je. Nejde rozhodn o vechny ivnostnky, podnikn od normlnch ivnostnk nen mezi ty toti pat i spousta lid pracujcch pln lehk. V em jsou tedy lid podnikajc na principu varcsystmu, co jsou v podstat na voln noze jin? Nen na to jednoduch zamstnanci, k Robert Vlach. odpov. Jednm z hlavnch znak je to, e V USa jsou k dispozici alespo odhady, lovk podnik na sv vlastn jmno a zapodle kterch tvo lid na voln noze a 30 procent vech pracujcch muje se na odborn a profesn rst. Sm je nositelem podnikn obyvatel. Podle daj americk jako takovho, nevnm ho jako unie nezvislch profesionl nco mimo sebe. a se to neFreelancers Union, kter sdruzd, tm se tento pstup k poduje pes 160 tisc len, je na nikn v mnoha ohledech li od voln noze vce ne 42 milion ostatnch ivnostnk a malch amerian. firem, tvrd Robert Vlach, zatak vznamn posun jsme kladatel portlu Navolnenoze. na trhu prce nevidli tm sto let, od doby transformace cz a nenavn propagtor tohoto zpsobu podnikn. Hlavn ka- Petr Vclavek ze zemdlsk na prmyslovou pitl podnikn na voln noze ekonomiku. Dnes zamstnanci podle nj tvo pedevm znalosti a dovedopoutj tradin zamstnn a vol slovou nosti, dle siln strnky osobnosti, kontakty profesn drhu, k editelka a zakladaa podobn. telka unie Sara Horowitzov. Boom nezPrv proto tvo vraznou st podnikn visl prce mn nae uvaovn o zamstna voln noze svobodn povoln, jako jsou nn a karie, dodv. Podle n je souasn fotografov, ilustrtoi, grafici, spisovatel zmna na trhu prce jakousi prmyslovou nebo pekladatel. Nejde ale jenom o krearevoluc na doby. tivn innosti. Jsou tam i vyloen technick Podle Roberta Vlacha je v esku podl profese jako projektanti nebo internetov vlid na voln noze podobn. Li se vak svoj voji, a teba i lka nebo prvnk. Zle strukturou. Zatmco v USa je velk podl pedevm na tom, jak to lovk sm vnm. pikovch profesionl s vysokmi pjmy, Prv v tom je asto rozdl mezi podnikatev esku je jich zatm mn a pevauj ti lem na voln noze a ostatnmi ivnostnky, s ni kvalifikac. Napklad ti, kte nevysvtluje Vlach. chtj trval pracovn vztah a svoji obivu I kvli sloitjmu definovn, kdo je si zajiuj rznmi nrazovmi brigdami to vlastn volnonoec, nezachycuj tuto a podobn.

PROFIT tma
Ve JMNU SVOBODy Pokud by se mlo voln podnikn charakterizovat jedinm slovem, byla by to svoboda. Prv t si na podnikn na voln noze nejvce cen ilustrtorka adla moravcov. Ve firm bych ilustrtorku dlat nechtla. Bav m nejenom vlastn ilustrovn, ale tak podnikn. Je to vc, kter m napluje, ve kter mu rozvjet svj vlastn potencil. Neumm si pedstavit, e bych to dlala jinak. mu si vymlet sv vlastn projekty, jsem svm vlastnm pnem, k ilustrtorka. Podobn to ct tak Bra Rektorov, specialistka na ppravu sushi. Obecn preferuji starat se sama o sebe a bt nezvisl. Bt sama sob fem. mu si svoje povoln sama vymyslet. mu se v sushi vnovat vcem, kter m zajmaj, a stt si za tm, co udlm. Nejsem tlaen njakm fem, pikov profesionlov na voln noze si mohou vydlat i nkolik destek tisc za den. Jsou v podobn pjmov hladin jako fov firem, k Robert Vlach. Zrove je podle nj podnikn na voln noze dky sv komplexnosti dobrou prpravou pro velk byznys, v USa pechz na firemn podnikn a 50 procent nezvislch profesionl, v esku piblin 20 a 30 procent. NVRAT Ke KOeNM tebae podnikn na voln noze psob hodn novtorsky, ve skutenosti je jakmsi nvratem do normlu. Stovky let se toti lid ivili sami, doma. Velk firmy s mnostvm zamstnanc pinesla a prmyslov revoluce. Vlastn se vracme zptky. Rodiny nebudou dojdt do prce, budou dlat z domova, firmy budou men. tohle je model, ke v Praze konaj jednou za msc a jsou hlavn platformou, v jejm rmci se lid psobc na voln noze setkvaj a vymuj si zkuenosti. Dleit je nejen npl pednek, zamench na rzn aspekty podnikn na voln noze, a u uzavrn kontrakt, vymhn pohledvek v praxi, vizuln komunikaci nebo jak si udlat dobr web, ale i takzvan socializan pestvka, kdy se lid mohou potkvat a komunikovat spolu. tak pro samotnou prci si mnoz lid hledaj jin msto ne domc prosted. Nkdo pracuje z kavrny, dal vyuvaj slueb takzvanch coworkingovch center. Jde o sdlen pracovn prostor pro nezvisl profesionly, kte zde nezvisle na sob vykonvaj svou bnou prci. Za relativn nzk msn poplatek dva a tyi tisce korun mohou vyuvat veker vybaven kancele: internet, kuchyku, nbytek, zasedac mstnost a podobn. Coworking skt dobr podmnky pro samostatnou prci i spoluprci na vtch projektech, podporuje kreativitu, doke vytvet funkn sptelen komunity profesionl a e elegantn vtinu nedostatk prce z domova, od pocit osamlosti po sklouzvn k workoholismu. Nkte podnikatel na voln noze se toti po ase zanou ctit jako do jist mry sociln vylouen. Vid se sice s klienty, co ale nen pln stejn, jako kdy se potkvte s lidmi na svoj rovni. Proto si myslm, e je dleit se setkvat i s dalmi lidmi, kte jsou na voln noze, vysvtluje magdalena evelov. Coworking je pro nezvisl profesionly dobr alternativa k ponkud nezivn prci doma, k David Odstril, zakladatel coworkingovho centra Coffice na praskm nmst I. P. Pavlova. Sdlen prostory nabz tak Locus Workspace v Krakovsk ulici nedaleko Vclavskho nmst, HUB na Smchov a kancele na dalch mstech metropole, ale i v Brn nebo Ostrav. Zzem kancel mohou vyuvat tak podnikatel na voln noze, kte realizuj zakzky v zahrani. Spolenost Regus jim nabz vyuvn kancel v 1200 lokalitch v 550 mstech 95 zem svta, kde maj k dispozici zdarma pipojen pes zabezpeen wi-fi, vyuvn administrativn podpory a dal sluby. NezASTUPITeLN I kdy podnikn na voln noze vypad na prvn pohled lkav, nen pro kadho. ml by se do nj poutt jenom ten, kdo chce
Foto: aRchiv

SeTKVN PROTI SAMOT. Jednou z mla nevhod podnikn na voln noze je urit pocit osamn. Setkvn volnonoc ho pomh rozptylovat.

abych slevila ze svch poadavk na kvalitu, zdrazuje. Prv touha po svobod pivedla k podnikn na voln noze i Roberta Vlacha. moji rodie jsou spn podnikatel, ale podnikaj klasickm firemnm zpsobem od zatku devadestch let. Vidl jsem, jak je jejich styl podnikn nron, a rozhodl jsem se, e takhle podnikat nikdy nechci. Ukrojilo by mi to pli ze ivota. Proto jsem hledal jin formy, vysvtluje guru eskho podnikn na voln noze. Se svobodou hodn souvis i voln as. Napklad Robert Vlach m podle svch slov minimln dva ti msce dovolen za rok. Navc se lid psobc na voln noze nemusej o sv vdlky dlit s dnou firmou.

ktermu spjeme. a teba se bude pracovat i mn hodin denn. Protoe ani zamstnanec v podniku osm hodin k prci ve skutenosti nevyuije, mysl si marketingov poradkyn magdalena evelov. Na voln noze m podle n lovk mnohem vce asu bt se svou rodinou a tak lpe zvldne bn vci jako myt ndob a podobn. Prv pracovat pro sebe a pro rodinu povauje za pirozen. Nemusm pracovat pro velkou korporaci, dlm prci, ve kter vidm smysl. Nepracuju proto, abych generovala innost njakmu jinmu oddlen v njak jin firm, u kter nikdy neuvidm vsledek, k magdalena evelov. Zajmavm aspektem je pravideln setkvn volnonoc, kter se napklad

tma PROFIT
PodNikN Na volN NozE
Kapitl tvo zejmna znalosti a dovednosti, dle siln strnky, osobn kontakty apod. Penz do zatku nen poteba mnoho. Prvn zakzky je mon uzavt na smlouvu o dlo nebo dohodu o proveden prce. Sluby jsou poskytovny pod obanskm jmnem, take je jasn, e jde o osobu. Mnostv prce je omezeno dostupnm asem a zkaznci to chpou. Poptvka je regulovna cenou. Zat se d ze dne na den a prv tak snadno innost peruit nebo ukonit. Podnikn umouje bezpen budovn dobrho jmna.

provat dobrodrustv s podniknm spojen. Je to jin ne bt ve firemnm tmu, kter mu zajiuje stl pjem prce a stl pjem trvalch vztah, je pesvden webdesignr Jan Bien. Rovn uvn si volna me bt v nkterch ppadech jen zdnliv. Sice si mete zorganizovat as, jak chcete, ale na druhou stranu se vae profese a v ivot prolnaj tak zce, e jste stejn v prci pod. Nen to tak, e skonm v prci a iju si svj ivot. Nejde to oddlit, k krlovna eskho sushi Bra Rektorov. Spousta lid na voln noze m pocit, e m hodn prce a dovolenou si neme dovolit. ti pak maj dovolen jet mn ne klasit zamstnanci. Boj se, e by bhem n pili o zakzky, e by nesthali, vysvtluje adla moravcov. S tm souvis i jedna z hlavnch nevhod podnikn na voln noze nezastupitelnost. Pedevm v dob dovolen nebo nemoci. Kdy jsem na dovolen a klient bude mt problm, musm z dovolen ,vystoupit, protoe jsem zodpovdn za svoji prci. Na druhou stranu kdy potebuji volno bhem
inzerce
A120007421

tdne, mu si ho udlat, vysvtluje Jan Bien. Zrove se ukazuje, e pokud lovk nedostv pokyny a koly, asto se obtn motivuje k dostaten vkonnosti. Hospodaen s asem je vc, kterou se neustle um. Za tch pr let jsem si vytvoila systm plnovn. Nkdo pouv kalend na Googlu i rzn programy, mn vak nejlpe funguje nstnka s paprky, k adla moravcov. Prv limity, kter m podnikn na voln noze, brn podle sociolog jeho veobecnmu rozen. S nstupem informanch technologi se soudilo, e se velmi vrazn roz home office. Odpadnou nklady na dopravu do zamstnn, firmy uet za kancele. Jene se ukzalo, e vkonnost mnoha lid pi prci z domova nerostla, rozptylovaly je domc problmy, chybl jim kontakt s kolegy, k editel Sociologickho stavu akademie vd R tom Kosteleck. Na druhou stranu jsou podle nj profese, kter ptomnost na pracoviti nevyaduj a kde mohou poty nezvislch profesionl jet rst.
DALiBOR DOstL

Jak to JE Na volN NozE

Charakteristiku lid, kte v esku podnikaj na voln noze, se pokusil piblit przkum, kter uskutenil portl Navolnnoze.cz. Z nj napklad vyplynulo, e 92 procent lid na voln noze je spokojenj ne dve v zamstnn. Zajmav rovn je, e 81 procent financuje podnikn z vlastnch zdroj bez pjek a vr, 98 procent ignoruje instituce poskytujc podporu v podnikn nebo dotace, 80 procent zskv zakzky pes web a doporuen klient nebo znmch. Celkem 72 procent lid podnikajcch na voln noze pracuje z domova, 69 procent chce zstat na voln noze i v budoucnu.

PROFIT ROZHOVOR

TOM VT

Vichni si musme udlat Ve Vcech podek

Systmy, kter ns obklopuj, jsou stle sloitj a komplikovanj, vznikaj kritick msta. Proto je klov pohled tet, neutrln osoby, kter tato rizikov msta prov, k Tom Vt, generln editel spolenosti TV SD pro region stedn a vchodn Evropy. Firma je vedouc spolenost v oblastech inspekce, certifikace a testovn systmu, proces, vrobk a slueb.
Jak se da certifikaci v dob krize? Je to vc, kterou si firmy mohou od pustit jako zbyten luxus, nebo je to naopak nezbytnost a u kvli legis lativ, nebo konkurenn vhod? Urit nepozbv na vznamu, spe naopak. Nstroji, kter mme k dispozici, pispvme ke snen rizik pro firmy. A ta rizika s sebou pinej urit finann hrozby. Prv v krizi se firmy sna hrozbm vyhnout a pedchzet. Navc revize proces uvnit firmy me najt skryt rezervy, spory, zajist, e vrobn proces nebo sluba b kvalitn a spolehliv. Take souasn doba pat certifikaci? V minulch letech trhy hodn rostly, konzumovaly zdroje. Doba, kter pichz, je z mho pohledu konsolidan. Vichni si budeme muset udlat ve vcech podek. V dob rstu nm bylo jedno, jestli se nkde nepracovalo efektivn, jestli nkterch zdroj nebylo zbyten moc, jestli procesy bely nejlpe, jak mohly. Te pijde doba, kdy se budeme muset zamlet, kolik zdroj je a jestli je vechny efektivn vyuvme. Je to podobn, jako kdy stavte dm a potom si ho uklzte. A my jsme firma, kter v rmci toho klidu me nabdnout spoustu slueb. Pro je te certifikace tak dleit? Technologie se vyvjej a je teba na n dohlet z pohledu bezpenosti. Tento trend podporuje tak mnostv legislativy, kter vznik. Kdy se podvme na systmy, kter ns obklopuj, jsou stle sloitj a komplikovanj. Vznikaj kritick msta. Proto je pohled tet, neutrln osoby, kter tato rizikov msta prov, klov. A dostane stejn penze, a kontrola dopadne dobe nebo patn. Pokud ji ale svte lidem, kte jsou finann zvisl na vsledku, tak dochz k jeho rznmu ohbn. Je rozdl mezi vyuvnm certifikac ve vysplch zemch a sttech vchodn Evropy? Kdy se podvme na Nmecko, kolbku bezpenostnch norem, tam jsou vichni vychovni tak, e si nedokou pedstavit uveden njakho produktu do provozu bez TV (v Nmecku je TV hlavn a historicky nejznmj certifiktor pozn. red.). Vychz to tak z toho, e maj uspokojeny zkladn poteby, maj co jst, kde bydlet... Take se staraj o to, aby ili dlouho a spokojen. m vc jdeme na vchod, tm je to odlinj a trhy jsou mn naplnny naimi produkty. U kvli tomu je zejm, e budeme v tomto prostoru rst, bez ohledu na ekonomick vvoj. Maj certifikty vyuit i pro mal a stedn firmy? Kad firm d pidanou hodnotu jin typ testovn, ovovn i certifikace. Zle na tom, zda chce firma snit rizika, vylepit procesy nebo splnit poadavek svho zkaznka. Napklad certifikace systm zen je relativn nron zleitost, vyaduje prostedky a zejmna as kvalifikovanch pracovnk nebo externch poradc pi zavdn poadavk pslunch standard. Malm a stednm firmm jsou tedy takov certifikty pnosem, pokud jsou vynaloen zdroje vyveny zisky plynoucmi ze zvyovn kvality, sniovn rizik a ze zven konkurenceschopnosti. Co konkrtnho si pod tm mohou pedstavit? Pracoval jsem adu let v automobilovm prmyslu. Vdycky mi pilo bizarn, kdy jsme ve vrob etili nklady po ptikorunch a padestncch, a pak nkde uletly dva miliony, protoe kdosi patn nastavil klov procesy. Prv to se d testovnm nebo certifikac vylouit. Pes vechny rzn certifikace, kte rch pibv, maj firmy i spote bitel stle vce pocit, e se kvalita vrobk sniuje, mluv se o umlm zkracovn ivotnosti vrobk. Me s tm certifikace nco udlat? Certifikace je posouzen souladu s nm. Take kdy chcete, aby se nco za dva roky zlmalo, a my zjistme, e to tak je, tak na to budete mt certifikt. Je na uivateli, aby zjistil, o jakou konkrtn certifikaci jde. Ale mme samozejm certifikace, kter kaj, jakou m vrobek ivotnost, jestli je nadstandardn, jakou m spolehlivost a podobn. Take je teba sledovat roz dly mezi certifikty? Pesn tak. Mme napklad certifikt na pneumatiky, kter k, e spluj vechny normy. Ale pak mme i dal, kter upozoruj, e konkrtn pneumatika spluje poadavky na del ivotnost, vt bezpenost a podobn. Je teba, aby to lid etli. Nen certifikt jako certifikt. Nen mon ci: M to TV, tak

10

ROZHOVOR PROFIT

Foto: archiv

11

PROFIT ROZHOVOR
se mi nic nestane. To je hloupost. Je teba to dost do konce. Tak jako jsou dnes tm vichni zvykl st na zadn stran potravinskch vrobk informace o sloen. Certifikace jsou men st vaeho byznysu, kter je ta nejvt? Je to industry, inspekce v prmyslu. Kontrolujeme, zda vrobn procesy nebo produkty odpovdaj legislativ nebo pedpism vrobce. Od energie, vroby zbo, rafineri, tlakovch ndob pes vtahy a po budovy a nuklern zazen. Dal nae divize se zabv mobilitou. Z Nmecka je TV SD zejm nejznmj prv periodickmi kontrolami vozidel, tedy nco podobnho, jako jsou esk stanice technick kontroly. Ovem v Nmecku plat vrazn nronj standard, ne maj estkka v esku. V em vidte nedostatky eskho z kona oproti nmeck praxi? To se dostvme trochu na tenk led. Ale meme si pomoci jednou vtou z desatera, kter jsem vytvoil pro nae manaery. Ta zn: Upmn potebuj, aby se v jejich systmu nco zlepilo. To je pesn to, co zatm na eskm systmu drhne. A bude nkdo potebovat, aby se technick kontroly opravdu zlepily, fungovaly transparentn a bez pardon, tak se toho rdi zhostme. Nyn v esku v tto oblasti nepsobme, i kdy jsme dostvali spoustu nabdek. Ale protoe souasn praxe pod vyvolv pochybnosti, zda technick kontroly v R probhaj korektn, tak my u nich nebudeme. Je v tomto ohledu situace stejn i v dalch zemch? Divil byste se, e i v takovm Turecku chtj, aby technick kontroly opravdu fungovaly. Jsou schopni si ci, e je chtj dlat podn. V souasnosti jde o jeden z nejvtch projekt tohoto druhu pro TV SD v zahrani. Postavili jsme tam 190 stanic za nkolik msc. Zem ze dne na den pela na pln jin systm. Nepouily se ani dosavadn budovy, ani personl. Bylo vidt, e tamn vlda mla vli zmnu udlat. Tady ta vle chyb. Kde jet ctte, e tlak na zlep en nen dostaten? Stran m mrz, jakm zpsobem se tu zavedl bodov systm pro dopravn pestupky. V Nmecku funguje vborn a nai soused jsou jedinm sttem, kter pln dohodnut zvazky ve sniovn nehodovosti a potu nakonec byla zvolena prava, kterou tvo jen jaksi kolen a kola smyku. Vnujete se tak certifikaci fotovoltaic kch elektrren. Nen koda, e se toto odvtv v esku tm zazlo? Tady se nala spousta investor, kte rychle zareagovali na tdr systm podpory. Nemohu ci, e by se diskuse o podobnm pstupu vedla v Nmecku. Asi opt postavili zkony jinak a teba rychleji reagovali. Dalm novm odvtvm, kterm se zabvte, je elektromobilita. V em j me testovn pomoci? Poslednch sto let se vrobci vozidel vnovali vvoji spalovacho motoru. Nyn se ukazuje, e paleta pohon v budoucnu bude daleko pestej ne v souasnosti. ada novch vozidel s sebou bude vozit baterie s naptm nkolik stovek volt, to je nco zcela novho pro cel automobilov prmysl. U tchto novch koncept je samozejm teba zaruit stejnou rove bezpenosti jako u klasickch pohon. Setkvme se s velkm mnostvm novch bezpenostnch otzek, na kter hledme odpovdi. Nejedn se jen o stavy provozn, ale teba i o chovn vozidla pi havrii. Proto je zde kvalitn testovn nezbytn. Take elektromobily maj budoucnost? Elektromobily jsou jednm z monch vvojovch smr. Obecn se d ci, e doba univerzlnch een kon. Je mon, e za njakou dobu budete mt jedno auto na jedn po mst a druh na jedn mimo msto. Do t doby bude poteba prozkoumat adu alternativ, kter se objevuj. Viml jste si njakho technologic kho posunu v posledn dob? Vvoj postupuje jak smrem ke zvyovn kapacity baterie, tak i ke zvyovn rychlosti jejho nabjen. Napklad ped rokem jsme mli ve spolenosti elektromobil, kter se dobjel 8 hodin. Dnes mme vt i vkonnj a dobjme ho 2,5 hodiny. Na trhu jsou ji vozidla, kter dobijete za pl hodiny, a ve vvojovch oddlench se pracuje na podstatn kratch asech. Paraleln k bateriovm elektromobilm ovem probh i vvoj vozidel na palivov lnky, kter nebudou mt problm s delmi vzdlenostmi. A vrtme-li se do ptomnosti, pak oekvme, e se bude vce prosazovat i pohon na stlaen zemn plyn.
daliBoR dostl

tom vt
Vystudoval Mendlejevovu univer zitu v Moskv, obor chemick technolo gie, a nsledn se vnoval oboru zahra nin obchod na Vysok kole ekonomick v Praze. Ped nstupem do TV SD p sobil v manaerskch pozicch ve vrob nch spolenostech pevn pro auto mobilov prmysl. V nmeckm holdingu TV SD je zamstnn od roku 2003. Po stupn se vypracoval do souasn po zice generlnho editele pro stedn a vchodn Evropu. Pod jeho vedenm fun guje region zahrnujc 30 zem a 12 n rodnch poboek. Je enat, otec dvou dt. Voln as trv s rodinou, rd spor tuje (lye, tenis) a jeho vn je rocko v muzika, kter se bez pestvky v nuje ve sv kapele edi ji 25 let.

smrtelnch havri. Z toho je vidt, e systm je nejlpe vymylen. Jeho dleitou soust je jaksi dovtek, kter pracuje s penalizovanmi idii. Pro nmeckou vldu jsme ho v TV pomhali tvoit a provozujeme ho. Jak vypad? Jde o systm, kter zjiuje, pro se lovk dopravnho pestupku dopustil. Zda byl fyzicky nebo psychicky indisponovn, zda je to alkoholik, cholerik, narkoman... Nepotebujete, aby lid nedili. Potebujete, aby dili, ale aby dili sprvn. K tomu muste zjistit, pro to dlali patn, a nauit je dit sprvn. Pro se tento systm neprosadil v esku? Jednali jsme tehdy na nejvy rovni a chtli jsme ho tady zavst v pln stejn podob. Penalizan systm, kter rozdv lidem body a diskvalifikuje je z zen, je toti nakonec velmi drah. Nabdli jsme nae een, ale

12

Foto: archiv, michael tome

PROFIT jedeN deN pOdNikatele

PROFIT NZOR

Jet e u nikam neletm

Kdy jsem ped estncti lety zanal podnikat, v asopisu spch jsem tehdy vidl krsnou reklamu manaera v business class v letadle British airways. Chlapk leel na sklpcm kesle s notebookem na kolenou a sklenikou ampaskho po ruce. tehdy to byl pro mne obrzek jako z jinho svta. te ale zpt do reality. estnct let pot vstvm pomrn brzy rno, ji okolo pt Ve 13.00 jdeme na obd. je pmo ve firm, kter se zabv vrobou masnch vrobk, take mme na vbr jeltka, peenou unku nebo klobsky. Vechno krsn von, jen si nejsem dvakrt jist, zda je to zdrav... poobdval jsem rychle, proto mohu jt k potai a pes Skype se spojuji s kolegynmi v Opav. Rychle se domlouvme, jak nov koly je teba eit. V zasedac mstnosti je ctit trocha koue, jako z udrny. Manaei, kte ji po obd pichzej vas, omlouvaj poruchu klimatizace, kter nasla kou z udrny o patro ne, v dsledku eho vichni krsn vonme jako uzen klobsky. Workshop s klientem spn konme kolem 15.30 psemnm aknm plnem a j vyrm zpt do Varavy. M Mn, tM lpe je to hodina cesty, kterou vyuvm na telefonty s klienty a zaizuji letenky na dal msc. Musm za partnery do amsterdamu, Curychu a londna. po pjezdu na letit ve Varav pichzm k bezpenostn kontrole. a protoe vonm jako uzen klobska, roztkaj se na m hned dva psi od celn stre. Okamit jsem tzn, zda nco neleglnho nepevm. Natst se incident vysvtlil, polt celnci si pivonli k m bund a se smchem odchzej pry. pt hodin ekn na letiti. jen brouzdm internetem na svm ipadu. po Skype chatuji se syny a zjiuji, co je novho doma. V letadle si povdm se zajmavm slovenskm manaerem z prmyslu plast a domlouvme si schzku na tma lean v Bratislav na pt tden. alespo tak lpe snm turbulence, kter jsou skoro celou cestu velmi siln. Z letit si beru taxka a jedu do centra prahy, kde jsem si domluvil s obchodnm partnerem veei. jsem dost unaven, a tak si dm jen jedno pivo, mal jdlo a jedu dom. ped spanm zaznamenm sv aktivity do time sheets a pak u se tm do postele. jsem stran rd, e dal tden nikam neletm. Nebude dn letit, nekonen ekn ani nepjemn turbulence. Vzpomenu si na tu starou reklamu s manaerem v letadle a km si, e mi to stailo. m mn, tm lpe, nestojm u o dn letadlo.
Libor Witassek,

Dotace nen nrok, ale investice

Na adatele z eska stle ek vce ne 160 miliard korun, kter mohou do konce ptho roku erpat z nkterho z evropskch dotanch titul. Aby uspli, musej pochopit, e dotace nen nrok, ale sp investice. A to investice veejnosti do jejich firmy. Spolenosti, kterm byla dotace pidlena, maj mnohdy pocit, e u maj splnno. Ne vichni jsou ochotni pijmout fakt, e to byl teprve prvn krok. Firma, kter od banky zsk investin vr, investora respektuje jako venho obchodnho partnera, jako vitele, kterho pravideln informuje o svm projektu, se kterm konzultuje vbr dodavatel a na kterho se obrac pi vech monch i nemonch obtch. U dotac vak vtinou nic takovho nevidme. Tady pozornost a pelivost v mnoha ppadech polev. Kdy se pak pjemce penz pust do realizace projektu, jeho sil o plnn dohodnutch podmnek asto povliv kles, co me vst k jednomu vsledku. Investor si shne zpt pro svj kapitl, protoe s nm nen nakldno podle pedem stanovench pravidel. spn adatel, kte se chtj stt i spnmi pjemci, by si tedy mli ohldat zejmna svj dotan tm. Chybjc znalosti o dotan administrativ u internch lid lze vhodn doplnit tmem externm. Zapojen zkuenho finannho manaera, kter pro projekt povede oddlen etnictv, by mlo bt standardem. Stejn tak se firm stokrt vrt vyuit prvnka zbhlho ve vbrovch zench. Stle astji se pak firmy obracej i na sv banke, kte pomhaj nejen se zajitnm peklenovacch vr po dobu mezi jednotlivmi projektovmi etapami, ale prv i s dotanm poradenstvm. Podtreno seteno, dotan management je specifick finann odvtv, kter vyaduje specifick tm lid. Je to vak tak odvtv, kter m a v budoucnu jet bude mt hodn co nabdnout. Objem dotac pro pt programov obdob se odhaduje na pl bilionu korun, co nen stka, nad kterou by se dalo snadno mvnout rukou. S rozumnm pstupem ze strany firem i ad mohou bt toti tyto penze klem k oiven cel esk ekonomiky.

hodiny, abych se stihl pesunout na letit. Odltm toti do ambicizn Varavy za novm klientem. Mit znaMen dit jako konzultant lean method (lean management se sousted na optimalizaci podnikovch proces pozn. red.) vdy s divem sleduji procesy na letiti, kter jsou neskuten neefektivn, neustle nkde stojte ve front. Upgraduji si letenku do tdy business, nebo mm nasbrno tisce zbytench bod. po pletu do Varavy mne vyzvedv kolega a vyrme do msta pock, kde dnes mme workshop s vrcholovm managementem polskho vrobce uzenin. V 9.30 zan workshop. pijdme tak tak na as, ale nervzn jsem z toho pekvapiv pouze j, nebo ze strany klienta zatm dorazila jen jedna osoba. Chvli ekme, po 10 minutch chci workshop zahjit, ale asi pli tlam na pilu. polt kolegov poaduj jet chvli asu. pipomnm klientovi, e si mj as plat, a tak by nemli pltvat penzi. Workshop se rozjd skvle, brzy se dostvme k vci a sada cl se ji rsuje na tabuli. kdy chcete doshnout spchu, muste si nastavit cle a ty pravideln mit. protoe co nemte, to nedte.

Petra kLnov,

poradensk spolenost DC Vision

Evropsk kompetenn centrum, UniCredit Bank

13

PROFIT REGIONY

Jesenicko

My z konce svta
Pijel nepijel cestou necestou. Tak si mus pipadat kad, kdo se vyprav do jednoho z nejzaostalejch kout republiky na Jesenicko. Region m pitom znan potencil k rozvoji a byla by chyba ho jen tak minout.
Blzk HRaNice. Phranin poloha Jesenicka k obchodu s Polskem pmo vybz.

vNosN vPeNec. omya, vrobce vpencovch plniv a dladic, pat k nejvtm zamstnavatelm v regionu.

VysOk nezamsTnanOsT, nzk mzdy a patn dopravn dostupnost to jsou hlavn charakteristiky Jesenicka, kter v souasnosti nezav prv zlat asy. Okres Jesenk je dokonce s tm 18 procenty nezamstnanch na nelichotivm prvnm mst v republice. Nen proto divu, e se region vylid uje. Za posledn tyi roky ho opustilo tm 560 osob, nejas tji ve vku 25 a 34 let.

Politici to vak tak ern nevid. Fakt, e v kraji jsou jedny z nejni ch mezd, by podle nich mohl za ujmout investory. Za plus povauj i to, e region me nabdnout do statek rozvojovch ploch. V u pi pravench prmyslovch znch nebo mstech, kam sta pouze in vestovat do infrastruktury. Proto tak jako zsadn problm oznauj dopravn dostupnost. Zatmco jin st Jesenk je dostupn dobe, sever je na tom h. Dostavba

Polsk cesta Bez dobr dopravn dostupnosti se region ocit v izolaci a zdej

14

Foto: archiv, omya.com

rychlostn silnice z Mohelnice do umperka je tedy prioritou. Uvaovalo se tak o vybudovn tunelu pod ervenohorskm sed lem, podle staronovho hejtmana Olomouckho kraje Jiho Roz boila to ale zatm v plnu nen. Na tunel bohuel nebudou v do hledn dob penze, k.

firmy se nemohou dle rozvjet. Mstn podnikatel jsou si toho dobe vdomi. ad z nich u pitom dochz trplivost a sna se situaci vyeit po svm. Kdy nemohou expandovat do vnitro zem, sna se zamovat na pol sk trh. Doprava tmto smrem je toti mnohem snaz. Napklad etzrna v esk Vsi obchoduje s Polky u 15 let. Polsk trh pedstavuje asi 30 pro cent celkovho obratu podniku, co je zhruba 150 milion korun ron. Zatm se nm rok od roku objem prodeje na polskm trhu da zvyovat. Nejvce naich v robk vyvme do katovick ob lasti, kter je z hlediska dlnho prmyslu pro ns nejvhodnj, k editel eskovesk etzrny Petr Gorol. V Polsku se chce prosadit i soukrom prdelna a chemick istrna ze ulov. Na tamnm trhu zskala zkaznky u ped pti lety, prala lon prdlo pro ti nemocnice. Kvli nevhodnmu kurzu ale partnerstv ukonila. Te se chce na trh opt vrtit. Kurz je sice pod stejn, ale tady se u nemme kam rozrs tat, take zkusme polsk trh, potvrzuje jednatel firmy Josef Morong. odliv mozk Ne kad firma na Jesenicku ale me expandovat za hranice. Na vin je pedevm velk ne dostatek kvalifikovanch za mstnanc. Kdy chceme najt nkoho na vedouc pozice, je to velk svzel, potvrzuje pedseda

REGIONY PROFIT
Jesenicko

Rozloha: 719 km2 Poet obyvatel: 40 486 Hustota zalidnn: 56 ob./km2 Poet obc: 24 z toho mst: 5 Nezamstnanost: 16,75 % Poet uchaze na jedno msto: 45,7 Poet podnikajcch subjekt: 10 922 Poet firem: 1571 Poet fyzickch osob: 9351 Nejvt zamstnavatel: Omya, Stomix Nejdleitj obory: zpracovatelsk a tebn prmysl,
stavebnictv

Krajsk hospodsk komory Boivoj Min. Lid nemaj z kladn dovednosti. Neumj pra covat s potaem, neumj dn svtov jazyk. Jejich ochota vzd lvat se a bt zajmavj pro za mstnavatele je navc velmi mal. To ns brzd, vysvtluje. e jde o velk problm, po tvrzuje i Milan Damborsk z katedry regionlnch stu di Vysok koly ekonomick v Praze. V regionu se zkrtka nepotkv nabdka s poptv kou, k. Zamstnavatel chtj jin profese, ne jim pracovn trh nabz, analy zuje situaci. Slabinou kraje je ne existence technick uni verzity. Prmysl zde m dlou holetou tradici, koly ji ale nepodporuj. kolstv chrl kuchae a prodavae. My po tom dvme spousty penz do rekvalifikace tchto lid, zlob se editel spolenosti Siemens Elektromotory Mohelnice Pavel Pnika. Strukturu regionl nho kolstv je podle nj po teba zmnit. To je ovem opt bh na dlouhou tra. HlavN Je NadJe Z jinho konce se rozhodla si tuaci eit Okresn hospod sk komora v Jesenku. Msto ekn na zmnu systmu nyn zkou sama nco udlat. Projekt s nzvem Ukeme vm, jak na to m pedevm enm

RobeRt iMek

inzerce

A120006960

poradit, jak rozjet vlastn firmu nebo ivnost. V dubnu jsme zaali oslovovat podnikatelky na Jesenicku s nabdkou nat en motivanch videorozho vor o tom, jak zaaly podnikat nebo jak mlo jejich podnikn skal. Jeliko je Jesenk hodn zamen na cestovn ruch, je tam pevaha majitelek penzion a kavren, vysvtluje editelka Okresn hospodsk komory Jana Frankov. Do projektu se zatm zapo jila destka mstnch podnika telek, kter tak trochu pood haluj sv knowhow. Clme pedevm na eny kolem pa desti let, kter maj nejvt problm sehnat prci, k vedouc mateskho centra Krteek Alena ehov, kter hled nov adeptky. Vn zjemkyn prochzej tm snm kurzem zamenm na vypracovn podnikatelskho plnu, komunikaci, obsluhu pota, psychologii nebo z klady prva a ekonomiky. Dky tmto kurzm a osobnmu p kladu maj eny ztratit obavy z podnikn. Organiztorky vd, e tm vechny problmy regionu nevye, pesto po vauj sv sil za smyslupln. Lid potebuj hlavn dodat nadji, k Jana Frankov.

PROFIT PBH SPCHU

FESTKA BICYCLES

NEJLEP VCI VZNIKLY BEZ PENZ

Pbh praskho vrobce kol ukazuje, e i v dnen dob maximlnho sniovn nklad a s tm spojen unifikace lze uspt s produktem, kter je zaloen na emesln poctiv odveden prci a nejlepch materilech.

tAK trochu jIN sVt. michael moureek a ondej Novotn se ped dvma lety pustili proti proudu.

Na zaTku byl NPad postavit si pro sebe kola podle vlastnch pedstav. Nic vc. Jene kamardi Michael Moureek a Ondej Novotn to chtli udlat podn, pesn podle svch pedstav a bez kompromis, kter dnen doba postaven na slevch a osekvn nklad pin na kadm kroku. Do plnu postupn namoili lidi, kter pak jednodue nemohli a nechtli zklamat, mimo jin teba Frantika Babickho, legendu esk cyklistiky, kter byl kdysi u vzniku firmy Favorit a stavl kola pro eskoslovensk reprezentanty. A tak chtli vem, kterm tvrdili, e se kola maj dlat jinak, ne je bn, ukzat, e to opravdu jde. A tak vznikla Festka Bicycles. Nechodm do prce Oba zakladatel sed v gari na jednom z praskch sdli, kter je zrove jejich vvojovm i prodejnm centrem, a kaj, e

dalm impulzem pro vznik firmy byla jejich minulost. Proli nkolika rznmi firmami, a jak podotk Michael Moureek, bval profesionln cyklista, u je nebavilo dlat byznys tak, jak byli nuceni okolnostmi. Shodli jsme se, e to chceme dlat poctiv a podn. Vsledek je, e j napklad u dva roky neekl, e jdu rno do prce. Veer co veer se tady s smvem loume a s pocitem, e to byl dobr den, se tme na ztra. To byl a je n hlavn motiv a zrove odmna za to, co dlme. A jestli jsem si mohl ped pr lety koupit dra boty i hodinky ne te, je podrun. Sname se vytvet njakou hodnotu, co jsme v naich pedelch psobitch postrdali. Ona hodnota spov pedevm ve snaze odvdt emesln poctivou prci. fov Festky toti tvrd, e vtina lid je dnes zmasrovan marketingem. Take napklad super vhodn rmy, ktermi je dnes osazena

vtina kol v obchodech, skuten super vhodn jsou. Ovem pouze pro producenty, kte tak dokzali srazit vrobn nklady na minimum. Zkaznkm jejich univerzln een, prezentovan jako to nejlep, ve skutenosti dn zvltn benefit nepin, tvrd Moureek s Novotnm. Take na to jdou jinak, stavj kola na mru. Ve pod jedNou stechou Festka Bicycles je zaloen na zdnliv jednoduch mylence, kter je zrove jej hlavn konkurenn zbran: sna se zkaznkm prodat jen to, co skuten potebuj a s m budou spokojeni. Na rozdl od bnch obchod toti firma nem nic na sklad, take se nesna lidem vnutit to, co je prv poteba prodat. Ondej Novotn vysvtluje, e vtina lid v R m patn zvolen kolo a nevyuv ho k elu, pro kter bylo vyrobeno. Napklad maj extrmn drah zvodn

16

PBH SPCHU PROFIT

kola, a pitom nejsou zvodnci, take utrcej spoustu penz zbyten. Taky jezd po mstech nebo po silnici na horskch kolech a podobn. Aby mohli klienty uspokojit, vytvoili komplex jednadvaceti slueb. Princip objasuje Michael Moureek. Pijde k nm lovk s uritou pedstavou, vtinou chce horsk kolo. My po analze dojdeme k tomu, e je pro nj ideln cyklokrosov, ale on nm nev. Tak mu ho pjme na trnct dn dom, on si ho vyzkou a sm pijde na to, e jsme mli pravdu. Anebo ne, ale dky tomu mme jistotu, e skuten potebuje to horsk kolo. Postupn se vylauj vechny sousti bicyklu. Napklad sedlo si klient me vybrat z nkolika druh lakrnk. Chtli jsme vdt, co tahle prce obn, abychom byli pipraveni, a nm lakrnk bude tvrdit, e nco nejde, usmv se Ondej Novotn. Kadou z jednadvaceti slueb buduj tak, aby byla komern samostatn. Kad sluba tedy pedstavuje pipravenou firmu, kter sp, a ve chvli, kdy pro ni bude nalezen vhodn ldr, se rychle rozjede. Tmto zpsobem zaloili odvn spolenost pro vrobu dres, kdy se jim podailo sestavit cel vrobn tm. dn z tchto firem vak neponese znaku Festka. Jednm z dvod je fakt, e ada lid m rda znaky, na kterch se vyhrv Tour de France. Ti si teba u Festky nekoup kolo, ale mohou vyut nabdky dres, nastaven posedu sedla a dalch slueb. slA word of mouth Na zatku nabdli sv kola, kter si postavili na jedn po mst, nejblim ptelm. Jene ti ponkud pekvapiv zjem nemli. Michael Moureek s Ondejem Novotnm ovem v t dob navtvovali akce typu majles i Designblok, oslovovali lidi, kte sice nemli s cyklistikou prakticky nic spolenho, ale zrove to byli milovnci designu a obdivovatel emesln prce. Lid, kte rdi jezd na kole do prody, aby se mohli kochat krsami krajiny. A mezi nimi se informace o existenci Festky rozila, take poty klient zaaly rst. Napklad letos vyrobili 45 rm, vtinou celch kol, a nalakovali 25 rm. Jak k Ondej Novotn, tradin word of mouth je dodnes nejsilnj marketingov nstroj Festky. lovk, kter k nim pijde, si teba kolo nekoup, ale vezme si vtrovku, svtlo nebo si nech nastavit posed na kole. Je s tm spokojen a ekne to nkomu jinmu, kdo si pro kolo pijde. Zabval jsem se dve marketingem, take vm, e je teba vytvoit takzvan minimln mru umu. ili my se vdycky sname zasadit semnko, a by se to asto zd bt plcnutm do vody, vtinou se pozdji uke, e to mlo smysl a pineslo uitek, tvrd Michael Moureek. Mon to nkomu bude znt jako kli, ale pi dotazu na budoucnost pnov zdrazuj pedevm snahu o tvorbu co nejlepch produkt a s tm souvisejc uspokojen z vlastn innosti. S tm, e ekonomick profit nen to nejpodstatnj. V kadm ppad v souasnosti rozjdj spoluprci s praskm VUT, mluv o poboce ve Spojench sttech a dalch plnech. Nudit se tedy s nejvt pravdpodobnost nebudou.
MartIN ZIKa

Kreativn financovn
Na zatku oba zakladatel firmu dotovali z naetench penz. Jene vvoj nco stoj. A protoe jde o bh na dlouhou tra, a nvratnost se tedy ned tak dobe dit, v uritou chvli penze doly. V zim proto zvaovali, e by do firmy nechali vstoupit investora. Mezi zjemci byl mimo jin i Zdenk Bakala. Byla to pro ns velk kola a vborn pleitost pemlet nad tm, jak postupovat dl. Zjistili jsme, e je stran snadn utrcet penze nkoho jinho, a kdy jsme si vechno sepsali a podvali se na to, co jsme dokzali, zjistili jsme, e vechny dobr vci jsme udlali ve chvli, kdy nm chybly penze. Byli jsme toti nuceni hledat cestu, jak situaci zvldnout, a dky tomu jsme pili na nco, co opravdu stoj za to. Teba kdy nm chybly penze na vvoj jednoho rmu, vymysleli jsme Projekt 200, k Ondej Novotn. Je to fundraisingov projekt, co ve svt tvrdho byznysu nen prv bn. Zjednoduen eeno, Festka podala sv pznivce, aby j koup zlevnnho rmu poskytli penze na vvoj novho produktu. Jde o to, e rm se mus prodat urit minimln poet, aby se penz shromdilo dostatek. A jak se zd, skuten to funguje. Za trnct dn prodali 60 rm, ve vtin ppad budou stavt cel kola. Dneska jsme v nejlep kondici, v jak bychom mohli bt. Kdybychom si vzali penze z banky, jsme zateni vrem, spltkami, ivme finann dm a mme velk problm s tm, abychom sehnali zakzky, protoe musme splcet vr. A kdyby k nm vstoupil investor, nebudeme u mt celou spolenost a nepinese to zakzky. Dky Projektu 200 mme k dispozici cash a zakzky na pl roku dopedu. Co lepho ns mohlo potkat, dodv Novotn.

a pro to sprvn se rozhodnout a pot, co na nm najezd pr kilometr. Ale ani tm to nekon. Kdy u m zkaznk kolo, Festka mu nabdne lak na mru. Doke vyrobit i dresy. Kdy klient zane jezdit vc, me vyut firemn kempy, jich se zastuj profesionlov, kte porad s mnoha problmy tkajcmi se cyklistiky. Festka pome i se zajitnm pravidelnho trninku, se slubami fyzioterapeuta, samozejm kolo oprav a poskytne servis. Tohle vechno klienti najdou pod jednou stechou, a e to ocen, asi nen teba dodvat. A spolupracuj se specialisty, pnov Moureek a Novotn se vechny innosti, kter coby sluby poskytuj zkaznkm, sami nauili. Z jednoduchho dvodu chtli si bt jisti, e firma vechno dl sprvn. Take jsme se teba dva msce uili lakovat, by ani jeden z ns nen

foto: archiv, anna vacKov (e15)

17

PROFIT ZAHRANI

Export na vchod

PiPraveno ve sPoluPrci s

Turecko chce oslaviT sTovku v exkluzivn kondici

Do roku 2023, kdy bude slavit 100 let sv existence, se chce Turecko promnit v ekonomickho tygra. M k tomu dobe nalpnuto. Tureck firmy oblkaj celou Evropu, v Asii stavj mrakodrapy. et exporti se sna zajistit si v rozjdjcm se orient expresu mstenku vas.
STa uvST nkter fakta. Tureck hospodstv loni meziron vzrostlo o 8,5 procenta. Istanbul je 4. msto svta co do potu dolarovch miliard. Ze dvou stovek nejvtch stavebnch firem je kad dest z Turecka. Kad Evropan m v prdelnku v prmru alespo jeden kus spodnho prdla, kter byl vyroben prv v Turecku. Zem se 75 miliony obyvatel na pomez Evropy a Asie usilujc o vstup do Evropsk unie zkrtka zan bt ve svtovm obchod hodn vidt, jej ekonomika zav impozantn rst. Tureck vlda navc pumpuje obrovsk sumy do rozvoje metou, ke kter v Turecku vichni podvdom vzhlej, je rok 2023. To Turci oslav st narozeniny samostatnho sttu, na nj jsou velmi hrd. A chtj je slavit jako ekonomick tygr. Jestlie dnes dosahuje ron tureck export objemu 136 miliard dolar, jako cl vlda stanovila, e k onomu vro m vvoz vzrst trojnsobn. Ekonomiku proto ekaj obrovsk investice. Mezi n pat napklad vybudovn metra v Istanbulu nebo plnovan stavba tetho mostu pes inu Bospor. Jen do stavby novch elektrren a energetick st v souasnosti Turci investuj ti a tyi miliardy dolar ron. Prvn jadern elektrrna To vechno povzbudilo i pozornost eskch vvozc. Za poslednch deset let vzrostl esk export vce ne desetinsobn. Loni vyvezly esk firmy do Turecka zbo a sluby u za lkov stny za zhruba 30 milion korun do tureckch vlak, uvd Ji Sobek, kter se v Turecku na expanzi Borcadu podl. Zem, kter chrl traktory Vedle infrastruktury jsou ance v tureckm prmyslu. V zemi je rozvinut jednak autoprmysl, kam ei mou nabzet subdodvky. Turci jsou jednikou co do potu vyrobench autobus v Evrop a napklad traktor vyrob za rok ptkrt vce, ne se vyrob v esk republice, k Michal Koo, vedouc stl obchodn mise ministerstva prmyslu a obchodu v Istanbulu. V Turecku kompletuj auta i takov svtov znaky, jako je Mercedes, Fiat nebo Toyota. Druhm pilem tureck ekonomiky je vroba odv. Obleen tam ije napklad renomovan znaka Benetton. Stejn jako v ppad autovroby i u textilu plat, e Turecko se stv pro mnoho firem vhodnj vrobnou ne na nebo jin vchodoasijsk zem. Na jedn stran je v Turecku stle jet k dispozici levn pracovn sla, na druh stran je tam men konkurence ne v n a nklady na dopravu vrobk do Evropy jsou pak daleko ni. Mimodn dleitm sektorem je stavebnictv. Turecko je tak takov most do severn Afriky a na Stedn vchod, kam tureck firmy hodn vyvej a kde asto stavj, k Gabriela Kostkov z divize Financovn obchodu a exportu v Komern bance. Tk se to napklad stedoasijskch republik, jako je Kazachstn nebo Turkmenistn, s nimi jsou Turci etnicky i jazykov spznn.

Bohatnouc IstanBul. ekonomick epicentrum turecka je zrove mstem se tvrtm nejvtm potem dolarovch miliard na svt.

rekordnch tm 24 miliard korun. Turecko se loni dostalo na pomysln druh msto mezi zemmi, kam smuje nejvce exportnho financovn s pojitnm EGAP, pipomn Ji Flgl, manaer exportnho a obchodnho financovn UniCredit Bank. Vt zjem pout u jedin Rusk federace. Oborem, v nm se eskm podnikm da, je mimo jin prv energetika. Napklad spolenost Vtkovice buduje v Turecku jako hlavn dodavatel elektrrnu pobl Ankary. EZ zprivatizoval st tamj energetick penosov st. Zprovoznit svou prvn jadernou elektrrnu pitom zvldne Turecko v roce 2018, solrn elektrrnu nem dosud tak ani jednu. Dalm odvtvm, kde se ei uchytili, je zdravotnick vybaven. Specializovan lka do Turecka dodv spolenost Linet. V tamjch nemocnicch se da tak firm Borcad. Prodvme zdravotnick kesla do st nkterch soukromch klinik, kter si mohou dovolit dra vrobky. Tak jsme dodali

18

ZAHRANI PROFIT
Tureckmu stavebnictv ale chybj materily. Pedevm devo, kter se sna dovet zejmna z Bulharska, a tak kovy, proto zem skupuje rot, kde se d. stl oBchodn mIse Pro esk vvozce je pjemn, e se leny EU m Turecko prakticky celn unii: cla na vtinu vrobk jsou nulov. Tureck vlda tak v rmci vben investor udluje zahraninm firmm rzn pobdky a jen za losk rok pilkala do zem investice ve vi 16 miliard dolar. I esk stt chce poslit prnik svch firem na tamj trh. Turecko bylo proto zaazeno mezi prioritn zem pro esk export. Vedle ji fungujcho obchodnho zastoupen v Istanbulu m bt pt rok zrove otevena dal stl obchodn mise tentokrt pmo v hlavnm mst Ankae.
Tom sTingl

tureck republika

poet obyvatel: 75 milion rozloha: 780 tisc km2 hlavn msto: Ankara mna: tureck lira (TRY) je asi 11 K

michal koo, vedouc stl obchodn mise v istanbulu:

mlasknut je nesouhlas, smrkn je neslunost

Nedivte se, pokud na vs tureck obchodnk pi jednn jemn zamlask na znamen nesouhlasu. V Turecku to nen neslun, k Michal Koo, vedouc obchodn mise ministerstva prmyslu a obchodu v Istanbulu. Naopak mezi nejvt faux pas pat, pokud si Turky spletete s Araby nebo veejn smrkte. Jak tedy pojmout obchodn schzku?
Turci jsou vyhlen obchodnci. Je tahle povst pravdiv? Ano. Vdycky to pirovnvm k Velkmu bazaru v Istanbulu. Oni si ty obchodn dovednosti a mentalitu pinesli z tri i do kancel. Hrozn je obchod bav, rdi smlouvaj. D se to vyut. Napklad je dobr postavit v odbyt tak, e svj vrobek dodvte tureckmu prostednkovi za pevnou cenu. A nechte na nm, a finln prodej a mari pojme po svm. Tm mu poskytujete prostor a motivaci, aby zvyoval odbyt a ml z toho nleitou radost i zisk. Jak se obchodnick ve Turk projevuje pi jednn? k se, e nejoblbenj sport v Turecku je fotbal. Ale podle m je jejich pln nejvtm konkem jt do kavrny s pteli a tam si povdat a povdat a povdat. A tohle si penesli i do obchodn mentality. Muste s nimi neustle komunikovat. Pokud mono osobn z o do o. Ovem kdy vytrvte a s tureckm obchodnkem si vytvote ptelsk vztah, vydr to. Co gesta i mimoverbln komunikace, eho se vyvarovat? Me se stt, e na vs tureck obchodnk pi jednn na znamen nesouhlasu najednou jakoby zamlask. Kdy se mi to stalo prvn, byl jsem velmi pekvapen. Ale nen na tom z jejich pohledu nic neslunho. Oni to pouvaj i mezi sebou, nenechte se tm vyvst z mry. V Turecku je naopak velice neslun ped lidmi smrkat. Nen vhodn toto pohotn odmtat. U pit u o obchodu pli nemluvte. A nakonec nechte trochu nedopitho aje na dn sklenky. Velmi oblben je i dvn drk, urit s sebou pivezte teba esk sklo. Jak je to s jazykem, sta anglitina? V Turecku je znalost cizch jazyk velmi slab. Vele doporuuji zajistit si tlumoen do turetiny. Ve vtch firmch sice obvykle maj jednoho lovka znalho cizch jazyk, jeho kolem je jednn se zahraninmi partnery, ale to obvykle nen ten, kdo bude nakonec o obchodu rozhodovat. Tak me informace zkreslit. Proto pokud teba poslte podkladovou dokumentaci, nechte ji radji profesionln peloit do turetiny. Rovn webov strnky vtiny tureckch firem nemaj anglickou verzi. Sice tam teba maj anglickou vlajeku, ale kdy na ni kliknete, nic se nestane. J to obvykle em tak, e text proenu internetovm pekladaem. To aspo pro zkladn informaci vtinou posta. Co me eskho podnikatele pi jednn v Turecku nemile pekvapit? Nkdy se stane, e teba i po plronch jednnch najednou z nieho nic v tureck partner naprosto pestane komunikovat. Bez udn dvodu. A u se nikdy nedozvte, co se stalo. Me to souviset napklad s tm, e oni vm nikdy nic patnho neeknou do o. Nkdy tedy pli jist nevte, na em jste. Me se stt, e jednn budou vyznvat zdnliv ptelsky a spn, ale z obchodu nakonec nic nebude. Turecko prost nen snadn trh. Ale za trochu toho sil stoj.
Tom sTingl

Jak jsou na tom eny, maj pi jednn jin postaven ne mui? v nkterch islmskch zemch to tak je. V Turecku rozhodn ne. Tamj spolenost je k enm velmi oteven. Naopak tam v souasnosti psob ve vrcholovch pozicch rodinnch korporac nkolik velmi silnch, znmch a respektovanch manaerek. Jak jsou vhodn tmata, pokud chci navodit pi jednn pjemnou atmosfru? Turci miluj fotbal. J mm shodou okolnost tenhle sport tak rd, take jsem se nikdy nespletl, kdy jsem zavedl e na nkter ze slavnch mstnch klub, jako jsou Beikta nebo Galatasaray Istanbul. Pi konverzaci mjte na pamti, e Turci jsou velmi hrd na svj stt a nrod. Rozhodn si je nesplete s Araby, to nemaj Turci rdi a je to velik faux pas. Kdy se jednn zdnliv zadrhne na mrtvm bod, dejte si pauzu. Pak pokraujte a vci se hnou. Poj se k obchodu njak ritul? Turci obecn miluj pit aje a i po obchodnm jednn vm skoro vdycky aj nabdnou.

Foto: archiv, proFimedia.cz

19

PROFIT ZAHRANI

exportn anketa

Jak uspt na vchod a v asii

Vedouc obchodnch mis (OM) ministerstva prmyslu a obchodu, kte zastupuj CzechTrade v zahrani, vysvtluj, jak mohou ve svch teritorich pomoci zjemcm z ad firem a investor. Pinme pokraovn ankety.
1) Jak druh informac mete jako zstupce obchodn mise R nabdnout firm, kter m zjem o vstup na dan trh? 2) Pomhte eskm/zahraninm firmm s vyhledvnm novch obchodnch partner? Co je v tto vci ve va oblasti nejobtnj, co byste zdraznil/a? 3) Kter firmy a produkty maj podle vaeho nzoru v zemi vaeho psoben anci?

infrastruktury, komunlnho sektoru a zemdlsko-prmyslovho komplexu. Modernizace ukrajinsk vrobn zkladny bude ale m dl vce vyadovat koncentraci na vrobky s vy pidanou hodnotou a vysokou technologickou rove. S ohledem na nzkou kupn slu a drah mstn vry by mli et exporti nabdnout zajmavou monost profinancovn, napklad formou exportnch vr.

Oksana antOnenkOv Ukrajina

kiev@czechtrade.cz

1) Nejpopulrnj slubou, o ni maj zjem podnikatel na ukrajinskm trhu, je vyhledvn mstnch podnik podle pedem stanoven clov skupiny, oven jejich zjmu o vrobek a nsledn i dojednn osobnch schzek, pokud se uke serizn zjem o spoluprci. Kyjevsk kancel poskytuje informace ohledn tarifnho a netarifnho omezen pi dovozu uritch poloek produkce, postupu vyzen pslunch atest a certifikt, poukazuje na mstn rizika a zvltnosti uritch segment mstnho trhu (legislativa, platebn zvyky atd.). Krom doporuen vhodnho mstnho oborovho veletrhu meme zrove provst przkum tohoto veletrhu, navtvit stnky potencilnch partner, pedat informan katalogy a kontaktn spojen.

2) Spolu s eskm podnikem stanovme parametry pro vyhledn potencilnch partner, nsledn zajiujeme vytipovn, osloven ukrajinskch podnik, pedn vekerch informac o produktu, podniku a celou komunikaci smujeme k pedjednn osobnch setkn. Ukrajinci upednostuj osobn kontakt, telefonick rozhovor ped elektronickou komunikac, ocen propagan a technick materily v rutin. Dleitou podmnkou pro dosaen spchu je systematick dodrovn osobnho a telefonickho kontaktu s potencilnm partnerem, soubn prezentace na mstnch veletrzch. ast na veletrhu potvrzuje podnik ptomnost na trhu, a stle plat, e se tu zskvaj dleit kontakty. 3) Nehled na stle nedostatenou kvalitu investinho a podnikatelskho prosted nabz ukrajinsk trh eskm firmm potencil pedevm v oblasti energetiky, strojrenstv,

tpn Jlek Rusko, Moskva

moscow@czechtrade.cz

1) Na hlavn pidanou hodnotou je dlouhodob psobnost v teritoriu a monost erpn informac v relnm ase a od pmch zdroj. V dnen dob volnho pstupu k internetu nen problmem najt si potebn informace marketingovho charakteru i z kancele v Praze. To ale vtinou nesta. V Rusku stle plat, e s potencilnm partnerem muste bt v osobnm kontaktu. Z webovch strnek nepoznte, zda se jedn o solidn, silnou firmu s kvalitnm zzemm atd. To je mon zjistit a na mst v prbhu schzky se zstupci firmy. Tyto sluby a informace vm zajist zstupci OM MPO, ani byste museli vynakldat finann prostedky spojen se sluebn cestou do Ruska. Pak se neme stt, e firma, kter se z webovch strnek tv

20

ZAHRANI PROFIT
jako siln a velk obchodn subjekt, m pouze dva zamstnance a sdlo v gari. Nabdka slueb OM je vak pochopiteln mnohem vt. 2) Tato sluba pat mezi nejdanj a spoluprce s naimi novmi klienty vtinou zan prv sjednnm sluby vytipovn a osloven potencilnch obchodnch partner. Sname se maximln pesn trefit do poadovanho segmentu zahraninch partnerskch firem a organizac, aby se poadovan efekt dostavil co nejdve. Pi vbru vyuvme pedevm vlastn kontakty firmy, se ktermi jsme v minulosti ji jednali, dle oslovujeme zjmov sdruen a oborov asociace, vyuvme oborovch databz, kontakt z vstav i semin. 3) anci m skuten kad firma, kter nabz zajmav produkt nebo sluby a um nabdnout zajmav obchodn podmnky. Kritri bychom mohli vyjmenovat v zvislosti na konkrtnm zbo a komodit celou adu. Mon se to mnohm tenm bude zdt zvltn, ale mme zkuenosti i s vvozem nap. hutnho materilu do Ruska. Opravdu ve zle na nabdce a poptvce trhu. maj pomrn dobr jmno. Mnoho potencilnch klient jezd do R na dovolenou nebo za byznysem, proto maj dobr pehled. 3) esk firmy maj nadji na spch pedevm v oblasti dodvek pro strojrensk prmysl, energetiku, elektrotechniku, devozpracujc prmysl, stavebn projekty, zemdlstv v oblasti ivoin vroby. V Petrohrad a Leningradsk oblasti jde o dodvky komponent pro automobilov prmysl. Rozvj se tak oblast ekologie a s tm spojen zjem o istrny odpadnch vod. Perspektivn je i sektor slueb. nutn vyut poptvky v energetice, obrannm prmyslu, metalurgii a petrochemii. Setkvme se s poptvkou firem po technologich a technice pouiteln pi budovn infrastruktury. Zatm je mlo vyuvna poptvka po potravinskch technologich. Nvtva potravin a vrobc potravinskch technologi v z letonho roku se pesvdila, e lze dodvat jak minipivovary, tak i zpracovatelsk technologie.

lubO Marek Vietnam

ho-chi-minh-city@czechtrade.cz

ivan kaMenk Indie

mumbai@czechtrade.cz

Martin Hlavnika Rusko, Petrohrad

petersburg@czechtrade.cz

1) Pro vstup na trh severozpadu RF definujeme pleitosti v danm oboru a reln monosti mstnho trhu se vemi jeho specifiky. Ne vechny produkty jsou vhodn pro mstn trh. Firmm poskytujeme jeho prvotn przkum a informace o legislativ, konkurenci, dovoznch, celnch a daovch podmnkch. Spolupracujeme s mstnmi firmami v oblasti prva, etnictv a logistiky. Osobn doporuuji a nabzm vytipovat a oslovit potenciln partnery s konkrtn nabdkou. Meme doporuit vhodn veletrh, semin, umme zorganizovat prezentaci v prostorch generlnho konzultu. 2) Nov obchodn partnery identifikujeme s vyuitm mstnch zdroj informac, s pomoc databz a osobnch kontakt. Na e-mailovou nabdku mstn firmy vtinou nereaguj. Mimo Petrohrad a Leningradskou oblast pak bv sloit komunikace a u telefonicky, nebo elektronickou potou. Ve firmch tak dochz k fluktuacm, a tm pdem i ztrt navzanho osobnho kontaktu, kter se buduje del dobu. esk produkty

1) Indick kancel OM nabz standardn portfolio slueb, i kdy je nutn charakter slueb a poskytnutch informac pizpsobit mstnm podmnkm. OM v Indii se opr o zkuenosti personlu z podnikn; dokeme zpracovat relevantn informace a sestavit obrazn eeno do rovnice spchu firmy. Vyeen rovnice pak zvis na pstupu firmy a poznn, e trh Indie vyaduje urit investice a trplivost. Pi spoluprci s eskm exportrem volme projektov pstup, zdka me uplatnit stejnou taktiku jako na evropskm trhu. Na zklad zkuenost a spokojenosti firem jsme pesvdeni, e kancel OM mus bt pomyslnou soust firemnch exportnch projekt. Jednodue eeno: orientujeme se na cle exportra. 2) Pracovnci OM musej partnery pro eskho exportra zajistit. Proces vyhledn partner vyaduje bli spoluprci obou stran. Firma ns mus zasvtit do svch projekt, do svho byznys plnu (vypracovanho minimln pro Indii) a podlit se i o sv cle. Jen tak se meme vctit do zjmu firmy a pak urit sprvnou taktiku. Nejinnj je pomoc se strategi firmy pro dan trh, nejen een dlch otzek typu ve cla nebo poteby certifikac. Vstup na indick trh je dlouhodob zleitost vyadujc pelivou ppravu i kvalitn informace. Nsledn psoben na trhu pak nezbytn mus bt zen proces. 3) Na indickm trhu si naly msto obrbc stroje. esk export i pes velkou mstn konkurenci roste, da se i vrobcm dln techniky. Zcela sprvn jsme identifikovali potencil eskch firem ve zdravotnictv. Urit je

1) Mlokdo si uvdomuje, jak velk je na Dlnm vchod a v jihovchodn Asii konkurence. Nespov pouze v cen, ale i ve flexibilit a rychlosti. Nouze nen ani o vysokou kvalitu (nap. japonskch vrobk). Znan vzdlenost teritoria, jazykov barira, vymahatelnost a transparentnost prva a korupce pinej celou adu dalch rizik. Pi rozhodovn, zda vstoupit na zdej trh, a pi zvaovn rizik povauji nai podporu za nejdleitj. Bohuel se na ns obracej firmy, zpravidla a kdy nastane njak problm. Psobme ve Vietnamu ji 5 let. Za tuto dobu jsme nasbrali adu cennch zkuenost ze strany zahraninch firem, kter zde psob i psobily. 2) Vytipovn obchodnch partner, nsledn business matching a asistence pi jednnch jsou na vzdlenjch trzch na zkladn a velmi dleitou slubou pro esk exportry. Specifikem vietnamskch firem je pyramidov organizan struktura, kdy jedna osoba rozhoduje o vem, ostatn o niem. Pokud esk firma pole do Vietnamu svho zstupce, ji z protokolrnch dvod nelze oekvat, e se sejde s generlnm editelem protj strany. Proto se nm osvduj osobn kontakty a osobn doporuen. 3) Zajmavm oborem pro esk firmy je zdravotnictv a potravinstv. Hlavn exportn polokou zstvaj stroje. Vietnamsk investice v R mohou bt v budoucnu vznamn, nebo ve Vietnamu existuj obrovsk sttn podniky, kter si mohou dovolit expanzi na zahranin trhy. Problematick je vak efektivita a aktuln finann situace nkterch sttnch podnik.

21

PROFIT OSUDY

Bohumil Bondy

elezo m zlat dno

V polovin listopadu uplynulo 180 let od narozen vznamnho praskho podnikatele Bohumila Bondyho. Byl pedsedou Obchodn a ivnostensk komory, dil elezsk podnik v Bubnech a vedl ppravy Veobecn zemsk jubilejn vstavy roku 1891.
Na PelOmu 19. a 20. sTOleT se v eskch zemch rozpoutala nebval vstavn aktivita. ei chtli upozornit na mimodn hospodsk, spoleensk i kulturn rozvoj nroda, kter znovu nalzal vlastn identitu. Mylenka uspodn hospodsk a kulturn vstavy v Praze vznikla u v prvn polovin 19. stolet, revolun rok 1848 ale vechny snahy zmail. K npadu se znovu vrtil teprve roku 1887 prask prmyslnk Bohumil Bondy, kter vytvoil komisi pro stavbu stl vstavn budovy v Praze. S nvrhem spchal, protoe se blilo st vro prvn prmyslov vstavy v Evrop. Jeho aktivitu ovem od potku bojkotovali nmet podnikatel, kte roku 1890 odekli ast. Tmto gestem ovem pouze podpoili snahu eskch organiztor a Zemsk jubilejn vstava, konan roku 1891, vela do djin jako oslava esk zrunosti a dovednosti. Hdele z BuBn Bohumil Bondy nebyl prvnm, kdo z rozvtven idovsk rodiny vynikal. Mezi vznamn prask many patil u jeho otec Leon Gottlieb Bondy, kter od roku 1829 provozoval velkoobchod se elezem. Podnik ovem zpotku nesdlil v Praze a teprve za Bohumila Bondyho, narozenho roku 1832, se ho podailo do metropole pesthovat. Roku 1869 nechal mlad podnikatel vybudovat novou, modern vybavenou tovrnu v Bubnech. Vyrbly se v n kovan sti stroj, hranat hdele, traverzy, hky na jeby, rzn strojn dly a pohonn mechanismy, vagonov spoje, telegrafn drty, taen kulat a vcebok tyovina, ploty, nty i elektricky svaovan etzy. Hotov zbo se pitom neprodvalo jen v echch, vyvelo se do mnoha zem Evropy, pedevm do Velk Britnie a Ruska. prezidentem. V 80. letech 19. stolet byl navc poslancem za Staroeskou stranu. Pedevm byl ale tdrm mecenem a roku 1885 pispl ke vzniku Umleckoprmyslovho musea v Praze. O jeho vybudovn se Obchodn a ivnostensk komora snaila u od roku 1875, kdy uspodala vstavu rukodlnch vrobk v Platzu na dnen Nrodn td. Ke skutenmu zaloen muzea ale dolo teprve o 10 let pozdji, kdy se expozice pesunula do nov otevenho Rudolfina. Ani zdej prostory vak nebyly dostaten. V letech 1897 a 1898 proto vyrostla v sousedstv Rudolfina zcela nov budova, do kter se muzeum roku 1900 pesthovalo. Bondy tento rozvoj vtal a innost instituce vemon podporoval. Spolu s dalm prmyslnkem Vojtchem Lannou patil k nejtdejm mecenm a muzeu vnoval i adu cennch pedmt. JuBileJn triuMf Jeho nejvraznjm poinem se ale stala u zmnn pprava Veobecn zemsk jubilejn vstavy. Byla slavnostn zahjena 15. kvtna 1891 za zvuk fanfr Antonna Dvoka a jejmi hlavnmi symboly se staly Prmyslov palc od architekta Bedicha Mnzbergera a svteln fontna Frantika Kika. Krom nich bylo na vstaviti jet deset velkch staveb a vce ne stovka mench devnch pavilon. Akce probhala od jara do podzimu a tila se velkmu zjmu. Zvltn vlaky pively do Prahy denn tisce venkovan, kte touili zhldnout ob homoli cukru i diormu boje se vdy na Karlov most, dnes umstnou uvnit petnskho bludit. Kad nvtvnk musel projt modernm stacm turniketem, existuje proto pesn zznam, kolik lid na vstavu zavtalo. Bylo to neuvitelnch 2 432 356 osob, co vrazn pevyovalo zjem o podobn akce v Budapeti nebo Vdni.

Bohumil Bondy (18321907)

Narodil se 15. listopadu 1832 v Praze v rodin obchodnka se elezem Leona Gottlieba Bondyho. Po studich nastoupil do rodinn firmy, jej veden brzy pevzal. Roku 1869 nechal v Praze-Bubnech postavit novou tovrn budovu a podnikn vrazn rozil. inn byl tak ve veejnm ivot. Stal se estnm pedsedou Obchodn a ivnostensk komory, zaslouil se o uspodn Veobecn zemsk jubilejn vstavy roku 1891 a podlel se na zaloen Umleckoprmyslovho musea v Praze, jeho byl tdrm mecenem. Zemel 15. bezna 1907 ve vku sedmdesti pti let. Od roku 1996 nese jeho jmno jedna z praskch ulic.

MuzeuM prMyslu Podnikn se spn rozvjelo, Bondy se proto mohl vnovat i dalm aktivitm. Byl lenem Obchodn a ivnostensk komory a v letech 1884 a 1888 i jejm prvnm estnm

22

Foto: archiv

OSUDY PROFIT
znM JMno. Bohumil Bondy zaloil velk elezsk podnik v Bubnech. pedevm se ale proslavil jako tdr mecen, spoluzakladatel umleckoprmyslovho musea a organiztor Veobecn zemsk jubilejn vstavy.

ferra a ferona Po Bondyho smrti roku 1907 pevzali veden rodinnho podniku v Bubnech synov Otto a Leon. Rozpadem habsbursk monarchie se ale situace v echch vrazn zmnila a pro udren vroby bylo nutn strukturu podniku zmnit. Spojenm s dalmi praskmi firmami proto roku 1918 vznikla akciov spolenost Ferra, kter dokzala lpe konkurovat tehdy dominantnm Prodejnm sdruench eskoslovenskch elezren.
inzerce
A120007944

Roku 1928 vzniklo nov sdlo spolenosti v Praze na Florenci. Jet vznamnj byla ale vstavba modernch skladi eleza v Holeovicch, kter v letech 1928 a 1929 projektoval architekt Josef K. Jednalo se funkcionalistick arel sestvajc ze dvou velkch hal, administrativnho traktu, manipulanho dvora a psteku vleky. Rodina Bondy v podniku postupn ztrcela vliv a jej lenov jet ped druhou svtovou vlkou opustili republiku. Spolenost Ferra byla roku 1945 znrodnna a po ad

transformac se v roce 1972 zmnila v nrodn podnik Ferona se sdlem v Maleicch, kde vznikly dal rozshl sklady. Po roce 1989 a pemn na akciovou spolenost pila roku 1995 privatizace, pi kter vtinu ve firm zskali lenov managementu. O devt let pozdji se pak jedinm akcionem stala anglick investin spolenost IRG. Obchod s kovovmi a hutnmi materily zstal zachovn a funkn jsou i rozshl holeovick sklady, kter po zplavch roku 2002 dostaly nov podlahy.
RobeRt imek

PROFIT servis

Akce pro podnikatele

PONDL 10. PROSINCE

Daov termny
PONDL 10. PROSINCE TVRTEK 27. PROSINCE

Konzultan semin o praktickm provdn Intrastatu v roce 2013 pod Okresn hospodsk komora Zln. v prbhu semine bude podn vklad o zkladnch ustanovench pslunch pedpis evropsk unie, o statistice vyvenho a dovenho zbo a zpsobu sdlovn daj o obchodu mezi eskou republikou a ostatnmi lenskmi stty evropskch spoleenstv. vce informac na www.ohkzlin.cz.
STEDA 12. PROSINCE

spotebn da splatnost dan za jen 2012 (mimo spotebn da z lihu)

PONDL 17. PROSINCE

Semin Novela DPH 2013 a uplatovn DPH v roce 2012 bude zamen na vybran problmy uplatovn DPH a pklady z praxe. Kon se pod ztitou Hospodsk komory v Nrodnm dom v Prostjov, vojkovo nmst 1. vce informac na www.komora.cz.
TVRTEK 13. PROSINCE

da z pjm tvrtletn nebo pololetn zloha na da da silnin zloha na da za jen a listopad 2012, event. splatnost jedn zlohy na da (nejmn ve vi 70 % ron daov povinnosti) v ppad poplatnka dan, je-li provozovatelem nkladnch vozidel vetn taha, nkladnch pvs a nkladnch nvs s nejvt povolenou hmotnost 12 a vce tun, kterm se dle 6 odst. 10 zkona o dani silnin sniuje sazba dan o 48 %
TVRTEK 20. PROSINCE

spotebn da splatnost dan za jen 2012 (pouze spotebn da z lihu) daov piznn za listopad 2012 daov piznn k uplatnn nroku na vrcen spotebn dan z topnch olej, zelen nafty a ostatnch (technickch) benzin za listopad 2012 (pokud vznikl nrok) da z pidan hodnoty daov piznn a da za listopad 2012 souhrnn hlen za listopad 2012 energetick dan daov piznn a splatnost dan z plynu, pevnch paliv a elektiny za listopad 2012
PONDL 31. PROSINCE

da z pjm msn odvod hrnu sraench zloh na da z pjm fyzickch osob ze zvisl innosti a z funknch poitk

da z pjm odvod dan vybran srkou podle zvltn sazby dan za listopad 2012

Jak na monitoring projektu a dost o platbu v OPPI, porad na bezplatnm semini v Olomouci agentura Czechinvest. vce informac na e-mailu jana.bosakova@czechinvest.org.
PTEK 14. PROSINCE

Knihovna podnikatele
FINANN ANALZA KOMPLEXN PRVODCE S PKLADY Adriana Knpkov, Drahomra Pavelkov, Karel teker ZEN LIDSKCH ZDROJ ZKLADY MODERN PERSONALISTIKY Josef Koubek

Zmny v celnm zen v roce 2013 pedstav semin v Brn. Zam se na celn pedpisy, problmy pi provdn dovoznch a vvoznch operac a vhody, kter unijn legislativa poskytuje a dky nim je mono uetit i na dovoznch clech. vysvtl tak zsadn zmnu organizace Celn sprvy r. vce informac na www.rhkbrno.cz.
17.18. PROSINCE

Doprovodn podnikatelsk mise pedsedy vldy Petra Nease do srbska a Bosny a Hercegoviny se mohou zastnit pedstavitel eskch podnik a firem. vce informac o monosti asti na e-mailu leinerova@komora.cz.

Chcete se dozvdt, jak si podnik stoj z hlediska finannho zdrav a co je poteba udlat, aby se hospodaen zlepilo? Zjistte to dky kvalitn finann analze, kterou vm pome provst tato kniha. Obsahuje mnoho praktickch pklad vetn vzorov finann analzy konkrtnho relnho podniku. velmi cenn je kapitola o slabch strnkch klasick finann analzy autoi poukazuj zejmna na problmy spojen s vyuitm etnch vkaz a ukazuj mon een tto problematiky. Grada, 240 stran, cena 329 K, ISBN 978-80-247-4456-8

Pruka pro kolu i podnikovou praxi tematicky pokrv vechny lohy personalistiky ve firm. Do novho vydn knihy byla zaazena aktuln tmata, jako jsou koncepce intelektulnho a lidskho kapitlu, problematika zen talent i pojet pracovnch rol. Text kapitol vce respektuje stle eji uplatovanou koncepci zen pracovnho vkonu, nov se objevuje tak koncepce takzvan celkov odmny a odmovn podle pnosu. Management Press, 400 stran, cena 479 K, ISBN 978-80-7261-168-3

24

poradna PROFIT

Jak oetit vlastnictv firmy v pedmanelsk smlouv?

Jsem vlastnkem men spolenosti s ruenm omezenm v oblasti nkladn dopravy. Se svou partnerkou chystme svatbu a hodlme uzavt pedmanelskou smlouvu. Je poteba v n tak njak zohlednit vlastnictv firmy? Budouc manelka se obv, aby ppadn ekonomick problmy firmy nedopadly i na jej soukrom majetek. J chci zase po nedobr zkuenosti z pedchozho manelstv pro jistotu garantovat to, e manelka nebude moci pi ppadnch sporech nijak disponovat majetkem firmy. Karel F., Ostrava odpov na vai otzku do znan mry zvis na tom, jakm zpsobem si pejete do budoucna uspodat vae majetkov vztahy jako takov. Uvdte, e mte v myslu s partnerkou uzavt takzvanou pedmanelskou smlouvu. pokud budete zohledovat, respektive vyluovat ze spolenho jmn manel sv pjmy, bylo by vhodn zohlednit t podly na zisku spolenosti vyplcen vm jakoto spolenkovi. Co se te otzky dopadu hospodaen firmy na majetek ve spolenm jmn manel, tak za zvazky spolenosti odpovd sama spolenost, a to celm svm majetkem. Spolenk spolenosti s ruenm omezenm ru spolen a nerozdln s ostatnmi spolenky za zvazky spolenosti jen do ve

souhrnu nesplacench st vklad vech spolenk podle stavu zpisu v obchodnm rejstku. Zpisem splacen vech vklad do obchodnho rejstku ruen zanik. pokud se spolenost zruuje s likvidac, ru spolenci za jej zvazky do ve svho podlu na likvidanm zstatku (nejmn vak v rozsahu, v nm za n ruili za trvn spolenosti). pokud ve sv spolenosti zrove vykonvte funkci jednatele, jak tomu v ppad mench spolenost asto bv, odpovdte za kodu, kterou byste ppadn vkonem sv funkce zpsobil. Z titulu nhrady kody by bylo mon postihnout i majetek patc do spolenho jmn manel.

doporuuji tedy, abyste smlouvou ve smyslu 143a odst. 3 obanskho zkonku, tedy takzvanou pedmanelskou smlouvou, kter mus bt uzavena formou notskho zpisu, upravili sv budouc majetkov vztahy v manelstv tak, aby vae spolen jmn manel zahrnovalo jen vci tvoc obvykl vybaven spolen domcnosti. nezapomnejte vak, e vi jin osob se mete na takovou smlouvu odvolat jen tehdy, jestlie je j obsah tto smlouvy znm.
JarosLav Novk,

jednatel advoktn kancel Toman, Devt & partnei

Lze postihnout zamstnance, kter prozradil byznys pln konkurenci?

Existuje njak zkon, podle nj meme postihnout naeho bvalho zamstnance, kter po odchodu z podniku vynesl dvrn a zvan obchodn informace konkurentovi? Konkrtn lo o detaily obchodnho plnu na nadchzejc dva roky. Jana K., Roudnice nad Labem Bvalho zamstnance lze postihnout podle zkona . 513/1991 Sb., obchodnho zkonku. Ten dle ustanoven 17 k, e obchodn pln lze povaovat za obchodn tajemstv. V publikaci obchodn zkonk: Koment 13. vydn uvdj autoi Ivana tenglov, Stanislav plva a Milo Tomsa: Mezi skutenosti obchodn povahy, kter lze povaovat v uritm konkrtnm ppad za obchodn nhrada kody, pimen zadostiuinn a vydn bezdvodnho obohacen. pro plnost lze uvst, e dle judikatury je pimen zadostiuinn, ve smyslu 53 obchodnho zkonku jako prvn prostedek ochrany proti nekal souti, nrokem satisfaknm, kter slou reparaci nemateriln jmy, a m proto v podstat objektivn charakter. Materiln a subjektivn hlediska, jako napklad majetkov prospch zskan ruitelem nebo snen objemu obchodu zpsoben ruitelem, maj pi poskytovn zadostiuinn pouze podrun, poppad zanedbateln vznam.
PaveL Fra,

Foto: ProFimedia.cz

tajemstv, pat napklad seznamy zkaznk, poppad dodavatel, obchodn plny, cenov kalkulace, vrobn nklady, marketinkov studie, pipravovan vzornky a podobn. Ustanoven 20 obchodnho zkonku upravuje ochranu podnikatele proti poruen obchodnho tajemstv. V posuzovanm ppad by vak ji v tto fzi pichzela v vahu pouze

advoktn kancel Hartmann, Jelnek, Fra a partnei

25

eLeznice jako aLteRnativa kamion

roman Dittrich, supply chain director spolenosti Karlovarsk minerln vody
Me bT eleznIce pro firmy ekonomicky vhodnou alternativou ke kamionov peprav zbo? podle romana Dittricha, odbornka na logistiku, kter v souasn dob psob ve spolenosti Karlovarsk minerln vody (KMV), mohou koleje nabdnout nanejv mrnou sporu nklad. Zle pitom na ad faktor, jako jsou dobr pstup ke kolejm, objemy pevenho zbo i vzdlenost cle. pechod na eleznici ale pesto me bt pro firmy znan pnosn. Vlak je toti o poznn spolehlivj dopravn prostedek ne kamion, kter snadno uvzne nkde v zcp. pechod na ekologitj variantu dopravy navc pzniv psob na image spolenosti. Tk asy na silnicch Dittrich se tmto tmatem osobn zabval, kdy uvdl v ivot zmr majitele KMV obnovit provoz na star vlece ze strny v Kyselce do Vojkovic. Vleka byla zavena ped patncti lety z ekonomickch dvod, zkrtka se nevyplatila. Zhruba od roku 2005 ale spolenost hledala monosti, jak koleje opt vyut, a letos v srpnu jsme provoz spustili, k Dittrich. Dvod k oiven provozu na vlece mly KMV vce. Byl tu zjem odlehit silnici z Kyselky do Karlovch Var a zavst ekologitj zpsob pepravy. Lkav ale byla i sten nezvislost na kamionovch pepravcch, kte znan doplcej na ekonomickou recesi. problmy kamionovch dopravc, kter trp tak rostouc ceny pohonnch hmot i nedostatek kvalifikovanch idi, pociuj jejich klienti ji nkolik let. Ve nasvduje tomu, e ekonomick recese zdaleka nen u konce. Lze pedpokldat, e nkter dopravn firmy zbankrotuj a nebude snadn najt rychle nhradu, konstatuje Dittrich se ale eleznin peprava v esku vyplat zhruba od vzdlenosti 350 kilometr a vce. proto jsme se rozhodli po kolejch zsobovat st zkaznk na Morav a za tmto elem jsme zdili distribun centrum v perov, pibliuje Dittrich. obnova devt kilometr dlouh vleky mezi Kyselkou a Vojkovicemi vyla KMV na zhruba 10 milion korun. Dittrich douf v nvratnost investice do 5 let. pot by eleznin peprava mla bt pro firmu mrn efektivnj ne kamionov. Nklady na provoz vleky, stejn jako to, kolik vydvaj za kamionovou dopravu, nechtj KMV zveejovat. pro bli pedstavu ale mohu uvst, e pokud bychom po eleznici chtli zsobovat prahu, bylo by to zhruba o 140 procent dra ne prostednictvm kamionov dopravy, pibliuje Dittrich. Dostaten vzdlenost clov stanice nen ovem jedinou podmnkou toho, aby se firmm vlakov peprava zbo vyplatila. roli hraje tak dobr dostupnost eleznin trat. Dl u koleje neVeDou Vhodou eleznice je podle Dittricha schopnost pravideln pepravovat velk objemy. pesn to sam ale ad firem nemus vyhovovat. Na druhm konci trati je toti nutno mt klienty, kte pravideln odebraj velk mnostv danho zbo. Vypotali jsme, e se to vyplat zhruba od deseti naplnnch vagon ve, popisuje Dittrich. prv proto je podle nho projekt KMV v oblasti rychloobrtkovho zbo v esku ojedinl, protoe po eleznici cestuj tm vhradn objemn prmyslov produkty, u nich je snaz potebn poet vagon naplnit a nemaj tak vysok nroky na rychlost svho dodn k odbrateli.
Renata LichtenegeRov

Roman DittRich (43)

Vystudoval Fakultu vrobn ekonomickou VE v Praze. Zkladn praktick zkuenosti v logistice zskal u spolenosti Unilever. V roce 2003 dokonil doktorsk studium v oboru zen a ekonomiky podniku na VCHT v Praze. V uplynulch trncti letech psobil ve vedoucch pozicch u spolenost COTY esk republika, COTY Deutschland a Droxi/Schlecker. Od srpna 2007 zastval pozici editele logistiky u spolenosti Karlovarsk minerln vody a od ledna 2011 je jako supply chain director zodpovdn za cel dodavatelsk etzec tto spolenosti.

s tm, e pedevm v oblasti rychloobrtkovho zbo si dn producent neme dovolit vpadek dodvek. Vlaky m na moraVu Kdysi putovala po eleznin trati vtina produkce strny v Kyselce. Nyn by to mlo bt ticet procent. ped sto lety byla eleznice nejmodernj a nejrychlej monost. Dnes

26

Foto: hynek glos (euRo)

inzerce

SpecialiSta logiStiky

A120008887 A120008894

PROFIT portrt

www.pontevia.cz

TV SD Czech
Certifikace Inspekce Testovn Vzdlvn
Poskytovn nezvislch auditorskch a hodnotitelskch slueb podle standard zkaznka i TV SD nebo podle mezinrodn uznvanch norem, vetn akreditovan certifikace systm managementu a proces Sluby v oblastech systm managementu kvality (ISO 9001) ivotnho prosted (ISO 14001) spoleensk odpovdnosti (SA 8000, ISO 26000, SEDEX/SMETA) optimalizace proces (Lean company) bezpenosti prce (OHSAS 18001) automobilovho prmyslu (ISO/TS 16949, VDA) bezpenosti potravin a krmiv (ISO 22000, HACCP, IFS, BRC, FSSC 22000, GMP+) energetickho managementu (ISO 50001) kosmetickho prmyslu (ISO 22716) svaovn (ISO 3834) spotebitelskho etzce lesnch produkt (FSC, PEFC) managementu IT slueb a bezpenosti informac (ISO/IEC 20000, ISO/IEC 27001)

TV SD Czech s.r.o. Novodvorsk 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 info@tuv-sud.cz www.tuv-sud.cz