Hospodářský cyklus, ekonomický růst a

modely růstu
Lekce 5

Podklady k přednášce z předmětu Makroekonomie I

doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D.

 Hospodářský cyklus
Hospodářský cyklus vyjadřuje kolísání
ekonomické aktivity okolo dlouhodobého
trendu (potenciálního produktu).

Rozlišujeme:
• krátkodobé zvýšení – cyklické kolísání
• dlouhodobý trend (plynulé zvyšování
produkčních možností ekonomiky) – ekonomický
růst
Model hospodářského cyklu
 Fáze hospodářského cyklu - pokles
• kontrakce – pokles výkonnosti ekonomiky
• recese - pokles výkonnosti ekonomiky po dobu
dvou nebo více po sobě následující čtvrtletí
• deprese - dlouhodobý a hluboký pokles
výkonnosti ekonomiky
• dno (sedlo) – bod, ve kterém skutečný (reálný)
produkt dosahuje minima (dolní bod zvratu)
 Fáze hospodářského cyklu - růst
• vzestup (expanze) – skutečný produkt roste rychleji
než potenciální; je vždy na vyšší úrovni než předchozí
vzestup  konjunktura
• konjunktura - období, kdy skutečný produkt
převyšuje úroveň dosaženou v předchozím cyklu
• ekonomický boom - rychlý a silný vzestup
• vrchol – bod, ve kterém skutečný produkt dosahuje
maxima (horní bod zvratu)
 Dlouhodobý trend – potenciální produkt
• Potenciální produkt je domácí produkt, který je
vytvořený při přirozené míře nezaměstnanosti a při
očekávaném využívání kapitálových kapacit
(efektivní využívání výrobních faktorů).

• Rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem

se nazývá produkční mezera (deflační a inflační
mezera).
 Deflační mezera
Představuje pokles reálného produktu pod potenciální při snížení cenové hladiny. Čím větší
tato mezera je, tím nižší je výkon ekonomiky v porovnání s potenciálem.

Cenová LAS
hladina

AS

A
P0

AD

HDPP
HDP0 Reálný HDP
 Inflační mezera
Překročí-li reálný produkt potenciální, potom dochází výraznému růstu cenové hladiny –
vzniká inflační mezera.
Cenová LAS
hladina

AS

A
P0

AD

HDPP HDP0 Reálný HDP

 Vývoj hrubého domácího produktu v období 1918 až 2016

Zdroj:
https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/prurezova_temata_menova_politika/1_ekonomicky_vyvoj_na_uzemi_ceske
_republiky.html (9.10.2023)
 Příčiny hospodářských cyklů
Graf č. 1 HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-ekonomiky-ceske-republiky-2-ctvrtleti-2023 (9. 10.

2023)
 Příčiny hospodářských cyklů
1. Exogenní faktory
- vědecké objevy (technologické změny, objevy v
medicíně, aj.), klimatické změny, války, přírodní
katastrofy ...
2. Endogenní faktory
- investiční změny, spekulativní bubliny, fiskální a
monetární zásahy, nebo další změny státních
regulací a legislativy
 Hlavní ekonomické teorie příčin hospodářských cyklů
• Monetaristé (M. Friedman)  monetární teorie
hospodářského cyklu, určujícím faktorem hospodářského
cyklu jsou šoky v peněžní nabídce.
• Keynesiánci (J. M. Keynes)  příčinou hospodářského
cyklu je nedostatečně efektivní agregátní poptávka (AD)
v důsledku poklesu investic a spotřeby (ceny a mzdy se
přizpůsobují pomaleji).
• Teorie reálných hospodářských cyklů (J. A. Schumpeter)
 podstata hospodářského cyklu spočívá v převratných
inovacích a tedy nárůstu investiční aktivity (investiční
optimismus).
• Teorie politického cyklu (Michal Kalecki):
• vlády se chovají tak, aby získaly co nejvíce hlasů ve
volbách,
• jeden až dva roky před volbami stávající vláda
uplatňuje politiku poptávkové expanze,
• po volbách následuje protiinflační politika
poptávkové restrikce.
Typy hospodářských cyklů z hlediska délky cyklu
1. krátkodobé – Kitchinovy cykly
• 36 – 40 měsíců
• výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě

2. střednědobé – Juglarovy cykly

• 10 – 11 let ( v dnešní době kratší)
• spojeny s investicemi do výrobních zařízení

3. dlouhodobé – Kundratěvovy cykly

• 50 – 60 let
• změny ve výrobních technologiích, monetární jevy nebo
politické události
 Ekonomický růst
• Ekonomický růst představuje
růst produktivity, tj. plynulé a
dlouhodobé zvyšování
produkčních možností
ekonomiky.
 Ekonomický růst

Zdroj: Mankiw (2015)

Proč se ekonomická úroveň v jednotlivých zemích
liší tak výrazně?

→ důvodem jsou odlišnosti v

PRODUKTIVITĚ.
Proč se ekonomická úroveň v jednotlivých zemích
liší tak výrazně?

→ PRODUKTIVITA – množství zboží a

služeb (výstup) na jednotku práce (vstup).
→ Jednotlivé země se liší v životní úrovni,
protože se liší v úrovni své produktivity.
→ Např. Japonsko zaznamenalo nejvyšší
nárůst produktivity ze všech sledovaných
zemí viz tabulka 1.

Zdroj: Mankiw (2015)

 Faktory ovlivňující produktivitu
→ Fyzický kapitál na pracovníka, tj. vybavenost práce
technologiemi.
→ Lidský kapitál na pracovníka, tj. úroveň znalostí a
dovedností, kterou pracovník nabyl v procesu
vzdělávání a praxe + nabyté zkušenosti.
→ Přírodní zdroje na pracovníka, tj. např. orná půda,
nerostné suroviny, voda, aj. Přírodní zdroje mohou být
obnovitelné a neobnovitelné.
→ Technologické znalosti – znalost nejlepších metod,
jak produkovat zboží a služby. Technologické znalosti
jsou buď volně přístupné (sériová výroba definovaná H.
Fordem), anebo podléhají ochraně duševního vlastnictví
(Coca-Cola, léky, etc.).
Zdroj: Mankiw (2015)
Faktory ekonomického růstu
→ Úspory a investice – jednou z cest zvyšování budoucí
produktivity jsou investice většího objemu současných zdrojů do
kapitálových statků (upřednostňuji budoucí spotřebu před
současnou) → podpora růstu úspor a investic je jednou z cest
ekonomického růstu.
→ Investice ze zahraničí.
→ Vzdělání.
→ Péče o zdraví a výživu.
→ Vlastnická práva a politická stabilita.
→ Liberalizace zahraničního obchodu.
→ Výzkum a vývoj.
Faktory ekonomického růstu
→ Investice ze zahraničí.
→ Vzdělání.
→ Péče o zdraví a výživu.
→ Vlastnická práva a politická stabilita.
→ Liberalizace zahraničního obchodu.
→ Výzkum a vývoj.
→ Růst populace (viz T. R. Malthus a jeho „Populační
teorie“, nastuduj Mankiw (2015), str. ).
 Modely ekonomického růstu
1. Neoklasický model růstu, kde produkt je funkcí kapitálu a práce.
Y = f(K, L)
2. Solowovo rozpracování neoklasického modelu růstu, intenzivní
produkční funkce, kde produkt na pracovníka je funkcí kapitálu na
pracovníka.
Y/L = f(K/L)
3. Cobb-Douglasova produkční funkce, kde A představuje exogenní
technologický pokrok, který působí na násobný růst produktu Y.
Y = AL . K
4. Solowův přínos ke Cobb-Douglasově produkční funkci, kde ert
představuje vliv technického pokroku (r) v čase (t) na ekonomický
růst.
Y(t) = A . ert . L(t) . K(t)
5. Teorie endogenního růstu, která vysvětluje vnitřní příčiny
technologického pokroku, kde K představuje fyzický a znalostní
kapitál, a je konstanta.
Y=a.K
 1. Neoklasický model růstu
• Je tradičním modelem růstu.
• Skládá se z:
• produkční funkce dlouhého období,
• investiční funkce dlouhého období.

Produkční funkce dlouhého období Y = f(K, L)

• Y – domácí produkt
• K – kapitál
• L - práce

• Produkt je funkcí kapitálu a práce.

• Tato produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z
rozsahu = přírůstek kapitálu i práce vyvolá stejně
velký přírůstek domácího produktu (zdvojnásobení K a
L vede ke zdvojnásobí Y).
 1. Neoklasický model růstu
Investiční funkce dlouhého období
• Investice jsou nezbytně nutnou podmínkou
ekonomického růstu.
• Rovnají se části domácího produktu, která není
spotřebována.
• Míru úspor s vyjádříme jako podíl úspor S na produktu
Y.
• s = S/Y  I=s.Y

• Dlouhodobá investiční funkce vyjadřuje, že investice

rostou s růstem domácího produktu a jsou tím vyšší,
čím vyšší je míra úspor s (s – mezní sklon k úsporám).
 2. Solowovo rozpracování
neoklasického modelu růstu
Y/L = f(K/L)
• R. M. Solow, který je představitelem
neokeynesiánství, rozpracoval neoklasický
model ekonomického růstu.
• Ekonomický růst nastává v důsledku
nahrazování práce kapitálem a na základě
technického pokroku.
• Původní funkci Y = f(K, L) nahradil tzv.
intenzivní produkční funkcí.
Y/L = f(K/L)
 Intenzivní produkční funkce
Y/L = f(K/L)
• Produkt na jednoho pracovníka (Y/L) je
funkcí kapitálu na pracovníka (K/L).
• S růstem kapitálu připadajícího na jednoho
pracovníka roste i vyprodukovaný produkt
na pracovníka.
• U kapitálu se projevují klesající výnosy
z kapitálu.
 Produkční funkce dlouhého období
*Klesající výnosy z kapitálu: přírůstek kapitálu na
pracovníka ∆K/∆L vyvolá postupně stále menší
přírůstek produktu na pracovníka ∆Y/∆L.

Y/L Y/L = f(K/L)

∆Y/∆L

∆K/∆L

0 K/L
 Dlouhodobá intenzivní investiční
funkce
• Investice na pracovníka (I/L) rostou s
růstem domácího produktu na pracovníka
(Y/L), a jsou tím vyšší, čím vyšší je míra
úspor (s).

I/L = s . Y/L
 Dlouhodobá produkční a investiční funkce
 Produkt na pracovníka Y/L je vyráběn při určité úrovni
kapitálu na pracovníka K/L. Investiční funkce potom ukazuje,
jak je vyprodukovaný produkt rozdělen mezi spotřebu C/L a
investice I/L.

Y/L
Y/L = f(K/L)

Y/L

C/L
I/L = s. Y/L
I/L Y/L

I/L

0 K/L
K/L
 Opotřebení kapitálu
• Kapitál se v důsledku používání opotřebovává.
• Nahrazením tohoto opotřebení jsou investice do obnovy kapitálu.
• Tyto obnovovací investice (tzv. reinvestice) nejsou zdrojem ekonomického růstu,
protože díky nim nedochází ke zvýšení množství kapitálu na pracovníka (pokud by
nebyly učiněny - došlo by ke snížení kapitálu na pracovníka).

• Proto ke zvýšení kapitálu na pracovníka, které je základním předpokladem

ekonomického růstu, dochází jedině tehdy, pokud jsou celkové investice vyšší
než je opotřebení kapitálu na pracovníka.

• Přírůstek kapitálu na pracovníka ∆K/L = I/L – d . K/L

• ∆K/L – přírůstek kapitálu na pracovníka
• d – míra opotřebení kapitálu

• Pokud I/L > d . K/L  kapitál (K/L) se zvýší

• Pokud I/L < d . K/L  kapitál (K/L) se sníží
• Pokud I/L = d . K/L  kapitál se nemění, K*/L – rovnovážný stav
 Neoklasický model – stálý stav
• Stálý stav je situace, kdy investice se rovnají
opotřebení kapitálu I/L = d. K/L

• ekonomika směřuje do stálého stavu

• když jej dosáhne, setrvá v něm
• je to stav, kdy investice nahrazují pouze opotřebení
kapitálu

 Stálý stav představuje dlouhodobou rovnováhu.

Při dané míře úspor (s) a míře opotřebení kapitálu
(d) země hospodářsky roste do stálého stavu, kdy
kapitál na pracovníka a produkt na pracovníka je
neměnný.
 Stálý stav
investice se rovnají opotřebení kapitálu
I/L = d . K/L
Y/L, I/L, dK/L

Y/L = f(K/L)

Y*/L
dK/L

I/L = d.
K/L I/L = s. Y/L

0 K*/L K/L
 POUŽITÁ LITERATURA

1. HOLMAN, R. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179-238-1.

2. BAYEROVÁ, V. Makroekonomie 1. Brno: CERM, 2021. 142 s. ISBN: 978-80-214-5989-2. (CS)

3. MANKIW, N. G. Principles of Macroeconomics, 2015.

33