5.

BOD ZVRATU

 Klíčové pojmy

Analýza bodu zvratu zachycuje vztah mezi ziskem, objemem produkce, cenou a náklady. Proto je
zapotřebí si význam těchto základních pojmů vysvětlit, mezi které se řadí:

 Bod zvratu  Objem produkce

 Fixní náklady  Tržby
 Variabilní náklady  Zisk / Ztráta
 Cena  Marže
Bod zvratu je definován jako objem produkce (q), při kterém dochází k rovnosti tržeb (T) a
nákladů (N). Jde tedy o minimální objem výroby, který musí být vyroben a prodán, aby byly
pokryty všechny náklady. Výpočet vychází z následujícího vztahu:
T=N

T=p*q N = FN + VNj* q

q (BZ) = FN / p – VNj

p .............cena za jednotku

q .............objem produkce

FN ..........fixní náklady

VNj .........variabilní náklady za jednotku

p – VNj ......příspěvek na úhradu

V bodě zvratu je zisk podniku nulový (neboli podnik není ve ztrátě, ale také negeneruje žádný zisk),
jelikož všechny tržby pokryjí celkové náklady. Dále platí:

Tržby > Náklady……ZISK

Tržby < Náklady……ZTRÁTA

Pro výpočet bodu zvratu se zahrnutím požadované výše zisku je výše uvedený vzorec modifikován
následujícím způsobem:

q (BZ) = FN + Z / p – VNj

Tržby jsou peněžní částkou, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboží či služeb v daném účetním
období (měsíci, roku). Jsou rozhodující složkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku.
Náklady představují v peněžním vyjádření spotřebu prostředků a práce, které byly vynaloženy za
účelem dosažení výnosů v rámci účetního období. Náklady zároveň představují snížení ekonomického
prospěchu.
Fixní náklady jsou neměnné v důsledku změny objemu produkce. Jejich neměnnost je však relativní,
jelikož se mění např. při změnách výrobní kapacity nebo při změně výrobního programu, zpravidla
najednou (skokově). Patří sem např. nájemné, odpisy majetku, mzdy THP, pojištění aj.
Variabilní náklady se naopak odvíjí od objemu produkce, např. mzdy výrobních dělníků nebo
spotřeba materiálu.
Příspěvek na úhradu (marže) je rozdíl mezi jednotkovou cenou a jednotkovými variabilními náklady,
který by se měl podílet na krytí fixních nákladů a tvorbě zisku.

Pro doplňující interpretaci bodu zvratu je uvedeno následující grafické znázornění, kde je možno
vidět, že podnik dosahuje zisku po překročení určité hranice objemu výroby, tzn. na ose „objem
produkce (q)“ se pohybujeme směrem doprava od bodu zvratu.

Graf 1: Bod zvratu (obecně)

Základní vztah platný pro bod zvratu lze dále využít pro výpočet ceny a limitu nákladů (jak fixních, tak
variabilních). Můžeme například určit, o kolik může ještě klesnout prodejní cena, aby se podnik
nedostal do ztráty. Jedná se o podobný problém jako při analýze bodu zvratu, kde zjišťujeme, jaký
musí být minimální objem produkce, aby podnik nebyl ve ztrátě.
Výše uvedené vztahy platí pro stejnorodou výrobu, v případě různorodé produkce se vychází ze
vztahu:

q (BZ) = FN / 1 – v*

v* ...........podíl variabilních nákladů, který připadá na 1 Kč tržeb, tzn. h = VN / T

Obdobně se postupuje při výpočtu s požadovanou výší zisku.

5.1 PŘÍKLADY

PŘÍKLAD č. 1 (s řešením)

Společnost vyrábějící obaly na mobilní telefon prodává 1 výrobek za 490 Kč/ks, přičemž
variabilní náklady dosahují 330 Kč/ks. Fixní náklady jsou předpokládány ve výši 32 000 Kč.
Objem produkce je předpokládán v intervalu 50 ks, přičemž společnost potřebuje zjistit, od
jakého množství výrobků bude generovat zisk.

Úkol:

 Kolik výrobků je nutné vyrobit, aby podnik nebyl ztrátový?

Řešení:
Tabulka 1: Výpočet bodu zvratu
Q 0 50 100 150 200 250 300 350 400

Tržby 0 24500 49000 73500 98000 122500 147000 171500 196000

VN 0 16500 33000 49500 66000 82500 99000 115500 132000

FN 32000 32000 32000 32000 32000 32000 32000 32000 32000

∑N 32000 48500 65000 81500 98000 114500 131000 147500 164000

Zisk / Ztráta -32000 -24000 -16000 -8000 0 8000 16000 24000 32000

V tabulce jsou uvedeny výpočty tržeb a variabilních nákladů pro jednotlivé objemy produkce.
Celkové náklady jsou dány součtem fixních a variabilních nákladů. Následně je dopočítán
výsledek hospodaření jako rozdíl tržeb a nákladů.

Je zřejmé, že při 200 ks výrobků je zisk podniku nulový a od tohoto objemu produkce podnik
začíná generovat zisk. Graficky je řešení tohoto příkladu uvedeno v Grafu 2.
 250000

200000

150000

Kč

100000

50000

0
0 50 100 150 200 250 300 350 400

Objem produkce

Tržby VN FN ∑N

Graf 2: Bod zvratu

PŘÍKLAD č. 2 (s řešením)

Podnikatel uvažuje o výrobě nového typu tužky. Každoroční fixní náklady předpokládá ve výši
3 000 000 Kč. Variabilní náklady na 1 kus jsou 5 Kč. Prodejní cena jedné tužky je stanovena
na 10 Kč. Měsíční objem produkce se plánuje ve výši 60 000 kusů.

Úkol:

 Kolik výrobků je nutné vyrobit, aby podnik nebyl ztrátový? Kdy bude bodu zvratu
dosaženo?
 Kolik kusů tužek je zapotřebí vyrobit, aby podnik dosáhl požadovaného zisku ve výši
100 000 Kč?
 Pokud 1. 7. vzrostou ceny materiálu, které zvýší variabilní náklady jednoho kusu o 1 Kč, jak se
změní bod zvratu a termín jeho dosažení? (Variabilní náklady budou tedy do 30. 6. 5 Kč na
kus a od 1. 7. již 6 Kč na kus.)

Řešení:
3 000 000
 BZ   600 000 ks
10  5

Při měsíční produkci 60 000 ks bude bodu zvratu dosaženo na konci října.
 3 000000  100 000
 BZ   620000 ks
10  5

Požadovaného zisku by v tomto případě podnik dosáhl v průběhu měsíce listopadu.

 Pokud 1. 7. vzrostou variabilní náklady, bude původním příspěvkem na úhradu ve výši

5 Kč na kus uhrazena pouze část fixních nákladů, konkrétně 1 800 000 Kč (360 000 ks
vyrobených za 6 měsíců * původní příspěvek na úhradu 5 Kč na kus). Zbývající fixní
náklady 1 200 000 Kč budou hrazeny pomocí výrobků, se sníženým příspěvkem na
úhradu ve výši 4 Kč na kus (cena 10 Kč/ks, ale variabilní náklady budu 6 Kč/ks). Je tedy
nutné vyrobit ještě 1 200 000/4, tj. 300 000 kusů. Bod zvratu je tedy 660 000 kusů, při
měsíční produkci 60 000 kusů bude dosažen na konci listopadu.

PŘÍKLAD č. 3

Společnost zabývající se šitím přikrývek plánuje za rok prodat 25 000 ks výrobků při prodejní
ceně 1 250 Kč/ks. Variabilní náklady na 1 kus jsou kalkulovány ve výši 850 Kč, fixní náklady
jsou celkem 8 000 000 Kč.

Úkol:

 Vypočítejte bod zvratu v naturálním vyjádření (ks) a v hodnotovém vyjádření (Kč).

 Kolik kusů přikrývek musí společnost vyrobit, pokud by chtěla dosáhnout zisku ve výši
450 000 Kč?

PŘÍKLAD č. 4

Je dána nákladová funkce N= 49 000 + 5*Q. Určete bod zvratu v kusech, je-li cena 1 kusu 12
Kč.

Úkol:

 Jaký bude bod zvratu, bude-li cena 5 Kč/ks?

 Jaké množství výrobků musí podnik vyrobit, aby při téže nákladové funkci a ceně
dosáhl zisku ve výši 70 000 Kč?

PŘÍKLAD č. 5

Společnost Copycentrum se zabývá prováděním barevných kopií. V současné době má dva

kopírovací stroje s fixními náklady 630 000 Kč. Cena jedné kopie je 10 Kč, variabilní náklady
na 1 kopii jsou 4 Kč. Maximální kapacita Copycentra je 120 000 kopií.
Úkol:

 Vypočítejte bod zvratu.

 Současná kapacita často nedostačuje, a proto firma uvažuje o pronájmu další kopírky.
Tím by se zvýšily fixní náklady o 240 000 Kč a zároveň by se zvýšila maximální kapacita
na 185 000 kopií. Jaká je výše bodu zvratu při rozšíření kapacit?
 Při jakém objemu výkonů by společnost Copycentrum dosáhla zisku 100 000 Kč?
Berme v úvahu obě dvě varianty, tzn. pro 2 kopírovací stroje i pro 3 kopírovací stroje.

PŘÍKLAD č. 6

Podnik uvažuje o výrobě nového typu dámské peněženky. Předpokládaný roční objem
prodeje je 500 kusů. Roční fixní náklady jsou odhadovány ve výši 170 000 Kč, variabilní
náklady jsou 129 Kč/ks.

Úkol:

 Vypočítejte prodejní cenu jedné peněženky, pokud by chtěl podnik pokrýt pouze
všechny náklady, tzn. dosáhnout nulového zisku.
 Jak se musí změnit prodejní cena, je-li požadována rentabilita tržeb 9 %?

PŘÍKLAD č. 7

Předpokládaný roční objem výroby firmy TONAK, a.s., je 3 300 ks, fixní náklady za období
jsou 660 000 Kč, kalkulované variabilní náklady činí 151 Kč/ks.

Úkol:

 Vypočítejte prodejní cenu jednoho ks, při kterém bude firma TONAK, a.s., vykazovat
nulový zisk.
 Jak se musí změnit prodejní cena, je-li požadována rentabilita tržeb 6 %?

PŘÍKLAD č. 8

Je dána nákladová funkce N = 311 000 + 2,75*Q. Předpokládaný roční objem výroby je 490
ks.

Úkol:

 Vypočítejte maximální výši ceny, pokud byste chtěli dosáhnout nulového zisku.
 Jak se změní prodejní cena, pokud bude podnik požadovat rentabilitu tržeb 7 %.
PŘÍKLAD č. 9

Závod plánuje rozšířit výrobu o nový výrobek. Přepokládaný objem prodeje nového výrobku
je 89 000 kusů při ceně 17 Kč/ks. Roční fixní náklady se předpokládají ve výši 435 000 Kč.

Úkol:

 Určete maximální přípustné variabilní náklady na 1 výrobek.

 Stanovte variabilní náklady na 1 výrobek při požadované rentabilitě 8 %.

PŘÍKLAD č. 10

Mlékárna uvažuje o výrobě nového jogurtu. Předpokládaný roční objem prodeje je 63 000
kusů při ceně 26 Kč/ks. Fixní náklady jsou odhadovány ve výši 235 000 Kč.

Úkol:

 Vypočítejte maximální přípustné variabilní náklady jednoho jogurtu.

 Jak by se tyto maximální variabilní náklady změnily, pokud by se fixní náklady zvýšily
na 290 000 Kč a podnik by zároveň chtěl dosahovat zisku ve výši 250 000 Kč?

PŘÍKLAD č. 11

Fixní náklady ve výrobě jsou 320 000 Kč, podnik vyrábí 15 000 brusných kotoučů. Cena
jednoho kotouče je 75 Kč/ks. Podnik požaduje dosažení příspěvku na úhradu u výrobku
50 Kč/ks.

Úkol:

 Jak vysoké průměrné variabilní náklady si může podnik maximálně dovolit?

 Jaký by byl příspěvek na úhradu na 1 brusný kotouč, pokud by chtěl podnik
dosáhnout zisku 150 000 Kč?

PŘÍKLAD č. 12

Strojírenský podnik Bruska, a.s., vyrábí obráběcí stroje. Ve společnosti se sledují variabilní
náklady od okamžiku jejich vynaložení dle jednotlivých zakázek. Fixní náklady jsou
rozpočtovány jako celek s přihlédnutím na použité technologické postupy. Podnik v daném
období přijal zakázku na výrobu a prodej 5 ks obráběcích strojů za jednotkovou cenu 2 375
000 Kč. Předběžnou kalkulací byly zjištěny variabilní náklady na 1 stroj ve výši 1 285 000 Kč.
Úkol:

 Zjistěte limit fixních nákladů, jestliže předpokládaný zisk před zdaněním ze zakázky by
měl dosáhnout 2 000 000 Kč.

PŘÍKLAD č. 13

Jsou známy tyto údaje firmy: předpokládaný objem prodeje za období je 75 600 kusů,
variabilní náklady jsou ve výši 21 Kč/ks, prodejní cena je 28 Kč/ks, požadovaný minimální zisk
za období je 126 000 Kč.

Úkol:

 Vypočítejte maximální fixní náklady.

PŘÍKLAD Č. 14

Byla zjištěna tato globální nákladová funkce výrobní jednotky: N = 1 488 000 + 0,76 Q. Mini-
mální zisk za období byl stanoven ve výši 960 000 Kč. Při dané sortimentní skladbě činí
výrobní kapacita vyjádřená peněžně v cenách hotových výrobků 10 mil. Kč. Všechny údaje se
týkají měsíčního období.

Úkol:

 Vypočítejte objem tržeb (v Kč) odpovídající bodu zvratu a minimálnímu stanovenému

zisku.

PŘÍKLAD Č. 15

Byla zjištěna tato globální nákladová funkce výrobní jednotky: N = 1 250 000 + 0,39 * Q.
Minimální zisk za období byl stanoven ve výši 840 000 Kč. Při dané sortimentní skladbě činí
výrobní kapacita vyjádřená peněžně v cenách hotových výrobků 9 mil. Kč. Všechny údaje se
týkají měsíčního období.

Úkol:

 Vypočítejte objem výroby odpovídající bodu zvratu.

 Vypočítejte objem výroby, jestliže má být dosažen minimální zisk ve výši 960 000 Kč.
 Zjistěte velikost maximálního zisku.
 Kontrolní otázky k 5. kapitole

1. Jak dělíme náklady u bodu zvratu?

2. Co jsou to fixní nálady?
3. Co jsou variabilní náklady?
4. Jak se vypočítají celkové náklady?
5. Uveďte příklad variabilních a fixních nákladů?
6. Co je to bod zvratu?
7. Co si představujete pod pojmem tržby a jak se počítají?
8. Jak se vypočítá hospodářský výsledek podniku?
9. Kdy podnik dosahuje zisku a kdy ztráty?
10. Co představuje příspěvek na úhradu?

5.2 Seznam literatury k 5. kapitole

1) KOCMANOVÁ, Alena. Ekonomické řízení podniku. 1. vyd. Praha: Linde Praha, 2013. 358 s. ISBN
978-80-7201-932-8.

2) LANG, Helmut. Manažerské účetnictví: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. 216 s.
ISBN 80-7179-419-8.

3) LAZAR, Jaromír. Manažerské účetnictví a controlling. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 271 s. ISBN
978-80-247-4133-8.

4) MARTINOVIČOVÁ, Dana; KONEČNÝ, Miloš; VAVŘINA, Jan. Úvod do podnikové ekonomiky. 1.

vyd. Praha: Grada, 2014. 208 s. ISBN 978-80-247-5316-4.

5) POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů: jak dosáhnout efektivního vynakládání
nákladů a jejich snížení. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 233 s. ISBN 978-80-247-2974-9.

6) SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2. vyd. Praha: Grada, 2012.
268 s. ISBN 978-80-247-4004-1.

7) SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80-247-
3494-1.

8) SYNEK, Miloslav; KISLINGEROVÁ, Eva. Podniková ekonomika. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2015.
526 s. ISBN 978-80-7400-274-8.

9) ŠIMAN, Josef; PETERA, Petr. Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. 1. vyd.
Praha: C.H.Beck, 2010. 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8.

10) VOCHOZKA, Marek; MULAČ, Petr. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 570 s.
ISBN 978-80-247-4372-1.
11) ŽŮRKOVÁ, Hana. Plánování a kontrola: klíč k úspěchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 135 s. ISBN
978-80-247-1844-6.