5.

Rozhodování monopolistické firmy o výstupu a ceně

Firma v  monopolistické konkurenci v  krátkém a dlouhém období, Chamberlainův model, efektivnost
monopolistické konkurence

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
- nejjemnější forma nedokonalé konkurence → nejvíce připomíná dokonalou konkurenci
- obsahuje rysy monopolu i dokonalé konkurence
- každá firma v odvětví má do určité míry svůj trh a zákazníky
- např. pizzerie, maloobchod, pohostinství, ubytovací služby, aj.

Předpoklady monopolistické konkurence

 Velký počet výrobců
 Výrobky jsou blízké substituty, ale produkce je diferencovaná → firma je price maker
v omezeném smyslu → křivka individuální poptávky je téměř horizontální
 Minimální bariéry vstupu do odvětví

 Firma může částečně ovlivnit cenu → firma si stanovuje cenu svých výrobků

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE V KRÁTKÉM OBDOBÍ

- firma má monopol na svou produkci → sama si stanoví cenu

Rovnováha v krátkém období

- sníží-li jedna z firem cenu, je pravděpodobné, že to zvýší objem jejich prodejů více než
proporcionální
- je to proto, že odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily
- individuální poptávková křivka je velmi elastická
- při zjišťování výstupu, který přinese maximální zisk, vychází firma z pravidla MR = SMC

Maximalizace zisku
- při maximalizaci zisku je vyráběno Q*
- v tomto bodě (MR = SMC) je maximální i jednotkový zisk (AR – AC)
- celkový ekonomický zisk v krátkém období je dán vyšrafovanou plochou (AR – AC) × Q*
- ekonomický zisk může firma realizovat i výrobou výstupu většího než Q 1 a menšího než Q2,
ale nebude maximální

1
MR = SMC

2
Ztráta, ale výroba pokračuje
- celkové příjmy při prodeji výstupu většího než Q 1 a menšího než Q2 převyšují variabilní
náklady
- tzn., že rozdíl mezi cenou P, za kterou firma prodává, a průměrnými variabilními náklady
(AVC) může být použit k hrazení části AFC
- firma má sice ztrátu, ale stále pokračuje ve výrobě, protože P > AVC

P > AVC

Ztráta, kdy firma ve výrobě nepokračuje

- situace, kdy jsou při výrobě jakéhokoli výstupu celkové příjmy menší než variabilní náklady →
TR < VC
- křivka VC leží nad křivkou TR → křivka AR leží pod křivkou AVC
- neexistuje výstup, jehož prodejem by firma mohla alespoň částečně pokrýt své variabilní
náklady

P ≤ AVC

3
Bod ukončení činnosti firmy v krátkém období
- firma ukončí svou činnost, pokud P ≤ AVC

P ≤ AVC

4
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE V DLOUHÉM OBDOBÍ
Volba výstupu v dlouhém období
- v dlouhém období mají firmy tendenci k nulovému ekonomickému zisku
- ziskové odvětví totiž přiláká nové firmy → vstup nových firem způsobí pokles individuální
poptávky, tím se sníží tržní podíl každé z firem a klesne jim zisk na nulu
- ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví → odliv způsobí vzrůst individuální poptávky,
tím se zvýší tržní podíl „přeživších“ firem a sníží se jejich ztráta až 0
- dlouhodobá rovnováha → LAC = AR = P → každá firma realizuje nulový ekonomický zisk
- nové firmy se mohou prosadit pouze tehdy, jestliže budou produkt inovovat

LAC = AR = P

Bod ukončení činnosti v dlouhém období

- stejný případ jako v krátkém období

CHAMBERLAINŮV MODEL
- autorem je Edward Chamberlin – The Theory of Monopolistic Competition (1933)
- podstatou je výrobková skupina, která splňuje určité předpoklady

Předpoklady modelu
 Velký počet firem vyrábějící diferencovaný produkt
 Rozhodovací nezávislost firem
 Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné

Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek

Křivka „d“
- je očekávanou křivkou poptávky po produkci
- zahrnuje předpoklad, že se každá firma domnívá, že její cenovou změnu nebudou následovat
jiné firmy
- je iluzorní křivkou poptávky, proto je hodně elastická

Křivka „D“
- zahrnuje předpoklad, že pokud firma změní cenu, ostatní
firmy ji budou následovat → je méně elastická
- je skutečnou poptávkovou křivkou → ve skutečnosti
totiž firmy budou následovat cenové změny ostatních
firem

5
Rovnováha v Chamberlinově modelu – krátké období
- iluzorní poptávka (d) je shodná s AR
- firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR 1 → vyrábí výstup Qd1 za cenu P1
- skutečná poptávka je ovšem jiná → za cenu P1 prodá pouze výstup QD1
- firma sníží svou očekávanou poptávku z d1 na d2
- v tomto bodě odpovídá skutečně poptávané množství tomu, které zamýšlí firma, nicméně
kvůli posunu iluzorní poptávky (d), tvořící zároveň AR, dochází také k posunu MR

- tím, že došlo i k posunu MR, se opět zamýšlené a skutečně poptávané množství nebude
shodovat
- firma přizpůsobuje svou očekávanou poptávkovou křivku do té doby, dokud není schopna
realizovat veškeré rovnovážné množství za rovnovážnou cenu → Q* → Qd = QD

MR = MC

d=D=P

Rovnováha v Chamberlinově modelu – dlouhé období

- v dlouhém období platí podmínka nulového ekonomického zisku → LAC = AR (AC = P)
- křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku
s LAC
- dlouhodobý optimální výstup Q* bude firma prodávat za cenu P*
- protože je cena stejně vysoká jako dlouhodobé průměrné náklady (LAC), bude ekonomický
zisk nulový

LAC = AR

6
EFEKTIVNOST MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE
Výrobní efektivnost
- nižší výrobní efektivnost firmy v monopolistické konkurence v porovnání s konkurencí
dokonalou je často spojována s převisem výrobní kapacity
- při výrobě optimálního výstupu v dlouhém období je křivka LAC tečnou poptávkové křivky →
firma tento výstup vyrábí s klesajícími dlouhodobými průměrnými náklady (LAC)
- své minima však křivka LAC dosahuje při větším výstupu než je optimální
- to lze vysvětlit tak, že firmy v monopolistické konkurenci jsou příliš malé na to, aby vyráběly
s nejnižšími jednotkovými náklady
- na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy
vyráběly s minimálními dlouhodobými průměrnými náklady

Zkráceně
- má-li být firma efektivní, musí vyrábět s minimálními AC
- firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví → optimální množství
není určováno na základě AC, ale na základě MR = MC
- nižší výrobní efektivnost firmy (oproti DK) souvisí s převisem výrobní kapacity
- firmy v monopolně konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími
jednotkovými náklady

Alokační efektivnost
- analogická s případem monopolu
- monopol i monopolistická konkurence disponují monopolní silou, která jim umožňuje
stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů (P > MC)
- to má za následek alokační neefektivnost v podobě tzv. nákladů mrtvé váhy
- i přes uvedené neefektivnosti je monopolistická konkurence považována za žádoucí typ tržní
struktury
- žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu → náklady mrtvé
váhy plynou z monopolní síly by měly být malé
- vysoká elasticita poptávkových křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní
kapacity

Zkráceně
- i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem daleko menší než u monopolu či oligopolu
- firmy disponují monopolní silou, která jim umožňuje stanovit cenu nad úrovní mezních
nákladů
- ovšem žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla takovou monopolní sílu, aby ztráty
mrtvé váhy byly velké