Model AS – AD

1. Agregátní poptávka, její struktura

Makroekonomie
2. Agregátní nabídka v krátkém a dlouhém období

3. Změny agregátní poptávky a nabídky

4. Rovnováha v ekonomice

Poptávka (demand)
• souhrn zamýšlených koupí
Poptávka (demand)
• určována poptávaným množstvím a cenou (za kterou jsou
kupující ochotni nakupovat)

poptávka = efektivní koupěschopná poptávka

• podložena příslušným množstvím peněz (kupní sílou)

• má vliv na situaci na trhu

• zpravidla reálně dochází ke koupi zamýšleného množství statků

• poptávající jsou limitování svým rozpočtovým omezením

ALE: poptávka ≠ touha nepodložená penězi

Poptávka Křivka poptávky

• Individuální – poptávka jediného kupujícího P

P3

• Dílčí (tržní) – poptávka po jednom výrobku, kterou

představují zamýšlené výdaje různých kupujících
P2

D
P1
• Celková (agregátní) – úhrn zamýšlených nákupů všech
ekonomických subjektů
– domácností, firem, státu, dovozců, zahraničních subjektů 0 Q3 Q2 Q1 Q
 Zákon klesající poptávky
V ekonomické teorii je žádoucí důsledně rozlišovat:
= když vzroste cena, poptávané množství se sníží (a naopak)

 Klesá-li cena, zboží je levnější, a tím pro poptávku lákavější. • změnu poptávaného (nabízeného) množství

 Nižší cena zároveň umožní v rámci nezměněného = pouze posun po křivce při změně ceny
rozpočtového omezení nakoupit více zboží těm,
kteří dříve nakupovali méně.

 U některých druhů zboží, které nakupuje každý,

snížení ceny přiláká další kupce. • změnu poptávky (nabídky)

 Nízká cena zboží zpřístupní a zároveň je významným = posun celé křivky

psychologickým faktorem, který způsobí zvýšení poptávaného
množství.

Změna poptávaného množství / změna poptávky Faktory změny poptávky,

tj. posun poptávkové křivky po určitém zboží
posun po křivce poptávky = posun křivky poptávky
změna poptávaného množství Q = změna poptávky,
v důsledku změny P např. při zvýšení důchodu • změna (nominálního) důchodu

P P • změna ceny jiného zboží

• změny populace

A
+ móda, očekávání, marketing atd.

D´
D
B D

Q Q

Příčiny změn tržní poptávky

Agregátní poptávka

• souhrn všech zamýšlených nákupů, jejichž rozsah je

omezen zdroji (tzv. efektivní koupěschopná poptávka)

• množství statků a služeb, které jsou lidé ochotni koupit při

různých cenových hladinách
 Agregátní poptávka (AD) Složky agregátní poptávky
(aggregate demand)
AD = C + Ig + G + NX
P
P - cenová hladina
Q - reálný produkt
C – spotřební výdaje domácností

Ig – hrubé soukromé investice

G – vládní nákupy výrobků a služeb (bez transferových plateb)

AD

Q NX – čistý export (export mínus import)

V makroekonomii v modelu AS-AD na rozdíl od dílčích mikroekonomických trhů

pracujeme nikoli s cenou, ale s agregátní cenovou hladinou (=všeobecná úroveň cen)

Agregátní poptávka (AD) Proč je AD klesající?

• klesající tvar Tj. Proč snížení cenové hladiny v ekonomice vede ke
zvýšení poptávaného mn. zboží?
• růst cenové hladiny (P)  snížení poptávaného množství výrobků
a služeb
Pigouův efekt bohatství
Cenová hladina
• ovlivňuje množství zboží a služeb, které je poptáváno na
Keynesův efekt úrokových měr
spotřebu, investice a čistý export.

Proč? Efekt měnového kurzu

Pigouův efekt bohatství

Kontraindikace Pigouova efektu
 cenové hladiny v ekonomice   spotřeby
= jiné souvislosti, které mohou snížit, či převážit Pigouův efekt
Proč?
Pokles cenové hladiny 
efekt očekávání
 růst reálné hodnoty peněz
• Při poklesu cenové hladiny lidé očekávají její další pokles
 spotřebitelé se cítí bohatší  odkládají výdaje  nižší spotřeba
 více utrácejí.
efekt znovurozdělování – Fisherův efekt
• Pokles cenové hladiny přitíží dlužníkům
 budou utrácet méně
 potíže firem vyústí v potíže bank
 snížení nom. množství peněz
¨  nižší spotřeba
 Keynesův efekt úrokových měr Efekt mezinárodního obchodu
 cenové hladiny   investic a spotřeby Když cenová hladina v ČR vzroste více než cenová hladina v zahraničí
 České zboží relativně podraží.
Vysvětlení: tj.
Pokles cenové hladiny v ekonomice   Čeští kupující budou poptávat více zahraničního zboží.
 domácnosti potřebují držet méně peněz pro nákupy (a méně toho českého)
 přebytečné peníze investují do cenných papírů (CP), např. obligací
 růst poptávky po CP  Zahraniční spotřebitelé budou také kupovat méně českého zboží
 růst tržní ceny CP • protože relativně podražilo.
 pokles úrokových měr
 stimuluje investice firem a spotřebu domácností. Důsledek:  exportu a  importu
(Neboť úroková míra je pro firmy nákladem).
(V souvislosti s tím dojde i ke změně měnového kurzu.)

Potenciální produkt Potenciální produkt

• ozn. Q* Pozor!
• nejvyšší dlouhodobě udržitelný produkt
odpovídající optimálnímu využití výrobních faktorů • Nejedná se o nejvyšší možný výstup!
(při dané úrovni technologií)
• Neodpovídá nejvyššímu možnému
nýbrž optimálnímu využití zdrojů.
proto označován i jako výkon při:
• plném využití zdrojů
• Je to úroveň výkonu dlouhodobě udržitelná.
• plné zaměstnanosti
• při přirozené míře nezaměstnanosti. • Je možné produkovat i vyšší produkt než odpovídá
potenciálnímu, ale není to dlouhodobě udržitelné!

Potenciální produkt v čase

Potenciální produkt Produkční kapacita země a její výrobní faktory se v čase mění.
• přírůstek práceschopných lidí
– populační exploze, imigrace
• růst produktivity práce
P – např. technologický pokrok
• růst kapitálové základny země
– investice domácích firem
– příliv kapitálu ze zahraničí P LAS LAS´
nové přírodní zdroje
– těžba

Q
Q*

Q* Q*´ Q
 Potenciální produkt v ČR Nabídka
• souhrn všech zamýšlených prodejů
• dána objemem výroby a cenami, ze které chtějí výrobci
výrobky prodat

Individuální nabídka
• nabídka jednoho výrobce

Dílčí (tržní) nabídka

• nabídka na trhu jednoho výrobku od všech výrobců

SPVF – souhrnná produktivita výrobních faktorů (práce a kapitálu)

Celková (agregátní) nabídka (aggregate supply – AS)
• nabídka výrobců všech výrobků a služeb na trhu
https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce

Změna nabízeného množství / změna nabídky Agregátní nabídka (AS)

posun po křivce nabídky = posun křivky nabídky = změna nabídky, • souhrn zamýšlených prodejů při různé cenové hladině
změna nabízeného množství Q např. při poklesu výrobních nákladů – produkce, kterou jsou výrobci ochotni vyrábět a dodávat na trh
v důsledku změny P

 celkový předpokládaný prodej

P P S
S S´
• závisí na produkční schopnosti ekonomiky (produkční funkce)
– AS je tím vyšší, čím více výrobních faktorů je zapojeno do
B výroby a čím efektivněji jsou využívány.

Tvar a sklon AS:

A
• odlišné názory ekonomů a škol

• krátkodobý a dlouhodobý pohled

Q Q

Klasický přístup k AS Keynesovský přístup k AS

• Předpoklad dokonalé pružnosti cen – méně reálné! • Předpoklad: ekonomika pod úrovní potenciálního produktu
(vyšší nezaměstnanost a nevyužité kapacity)
krátkodobá agregátní nabídka SAS:
• vertikální na Q*  identická s křivkou dlouhodobé LAS
• krátké obd.: rostoucí křivka AS – ozn. SAS (n. AS)
P
SAS = LAS
• dlouhé obd.: vertikální AS na Q*– ozn. LAS

P* Co je krátké období v makroekonomii?

AD
časový horizont cca 1 - 2 let
Q
Q*
 Keynesovský přístup k AS Vzájemná poloha SAS a LAS
SAS
• rostoucí SAS
• před dosažením potenciálního produktu
• vertikální LAS a úrovni potenciálního produktu Q * – mírně rostoucí (postupně stále strmější)
• za potenciálním produktem
P – ztrácí pružnost, velmi strmá, téměř vertikální
LAS
SAS P LAS
SAS

Q
Q*
Q* Q

Sklon křivky AS a posuny AD Shrnutí: Tvar AS

závěr sdílený většinou ekonomů:
• krátkodobá agregátní nabídka SAS: rostoucí
P3 E4
• dlouhodobá agregátní nabídka LAS: vertikála na úrovni Q *
P2
E3 AD4
P LAS
AD3
SAS
SAS
E1 E2
P1
AD1 AD2

Q1 Q2 Q3 Q
Q
Q*

Model AS-AD a neoklasická syntéza Neoklasická syntéza v modelu AS-AD

• Model AS-AD má tzv. „klasické pole“ a „keynesovské pole“.

P LAS
• nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS)

SAS
• Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu
• – v dlouhém období platí závěry klasického modelu

• Krátkodobá AS je: P*

• relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu AD

• cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu
keynes. pole klasické pole

Q* Q
 Vysvětlení tvaru SAS v keynesovském poli Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli
 V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu
 V keynesovském poli se růst AD projeví relativně více
v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny cenové hladiny než do nárůstu produkce.

 výkon ekonomiky již nad svým potenciálem

 Výstup ekonomiky pod potenciálem.
 nezaměstnanost – dostatek volných výrobních kapacit
 nedostatek dodatečných volných kapacit.

 Růst AD vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat

více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy  Jakýkoli růst AD pak sice vyvolá určitý růst Q, ale více se promítne
do růstu cenové hladiny.
 Lidé jsou rádi, že vůbec našli práci.
 s nedostatkem pracovníků na trhu práce rostou mzdy
 Proto produkce nemusí tolik zdražovat,
 tedy cenová hladina tolik neroste.

Poptávkové šoky Posuny agregátní poptávky

• pozitivní (příznivý) poptávkový šok: AD (posun AD doprava) Růst agregátní poptávky (posun křivky doprava) vyvolán např.

• negativní (nepříznivý) poptávkový šok: AD (posun AD doleva)

• růstem bohatství domácností
• růstem vládních výdajů na nákup zboží a služeb
Příklady: • snížení úrokových sazeb u spotřebních úvěrů
• změna objemu vládních výdajů • snížení daní z příjmu
• růst exportu
• zvýšení nebo snížení daní
• růst populace
• změny očekávání domácností a firem • růst objemu důchodů
• změna preferencí spotřebitelů
• … • optimistické očekávání budoucího vývoje

Nabídkové šoky
• mění výrobní náklady
– a tím i ceny konečné produkce

P AS • též nazývány: cenové šoky

– přímý dopad na cenovou hladinu

• pozitivní (příznivý) nabídkový šok: AS (posun AS doprava)

AD2

AD1 • negativní (nepříznivý) nabídkový šok: AS (posun AS doleva)

AD3

Q
Příčiny nabídkových šoků Posuny agregátní nabídky
• sucho  nízká úroda Růst agregátní nabídky (posun křivky doprava) vyvolán:
– snížení nabídky potravin, růst cen
• poklesem výrobních nákladů
• přísné zákony na ochranu ŽP
– např. snížení cen surovin, paliv, energií
– tlak na snižování emisí firmami.
– Zvýšené náklady firmy přenesou na zákazníka.
• technickými a technologickými změnami výroby, jejichž
 vyšší ceny
důsledkem je růst produktivity práce a kapitálu
• agresivnější strategie odborů při vyjednávání o mzdách
 růst mezd a ceny produkce
• snížením korporátních daní
• změny cen ropy
• snížením úrokových sazeb investičních úvěrů,…

Tržní (makroekonomická) rovnováha

Posuny AS
• v průsečíku křivek AS = AD (bod E)

AS3 AS1 AS2 PE – rovnovážná cenová hladina

P QE – rovnovážný reálný produkt

krátké období dlouhé období

P SAS P LAS

E
AD PE E
AD
AD
Q
QE Q Q
Q*

Tržní (makroekonomická) rovnováha Ekonomika v recesní mezeře (ozn. červeně)

• bod E: SAS = LAS = AD • rovnovážný výstup ekonomiky < potenciální produkt (Q1 < Q*)
• rovnovážný výstup ekonomiky = potenciální produkt (Q1 = Q*)
• přirozená míra nezaměstnanosti • vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti
• optimální využití výrobních faktorů v ekonomice
• nevyužité produkční kapacity
– neúplné využití výrobních faktorů v ekonomice
P LAS
SAS P LAS
SAS

E
E
AD
AD
Q
Q1 = Q* Q
Q1 Q*
 Recesní mezera způsobená poklesem AD Recesní mezera způsobená poklesem AS
(ozn. červeně) (ozn. červeně)

P AS´
AS P AS

E
P E´
AD
E´ P´ E
P´ AD´ P AD

Q1 Q
Q Q*
Q1 Q*

Ekonomika v inflační mezeře (ozn. červeně) Inflační mezera (Q > Q*)

(ozn. červeně)
• rovnovážný výstup ekonomiky > potenciální produkt (Q1 > Q*)
• nižší než přirozená míra nezaměstnanosti

AS
• přetěžované produkční kapacity P

– tzv. „přehřívání“ ekonomiky LAS

P
• udržitelné jen krátkodobě SAS E´
P´
AD´
E
P
E AD
AD

Q
Q* Q1
Q
Q* Q1

Ekonomický růst v modelu AS-AD

= růst potenciálního produktu z Q* na Q*´

• doprovázen posunem krátkodobé křivky SAS a AD doprava

Děkuji za pozornost!