2.CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE,rovnováha spotř.

a odvození křivky P na zakladě

kardinal.přístupu
spotřebitel je veden snahou uspokojit co nejvíce svých potřeb, chce maximalizovat svůj
užitek . Chce na trhu koupit statky, které povedou k užitku.
Základní předpoklady pro rozhodování spotřebitele *dostatek různých druhů zboží na trhu
*dostatečný disponibilní důchod, *fyzické hranice spotřeby *časové hranice spotřeby.
Užitek -subjektivní pocit míry uspokojení dané potřeby
Přístupy k měření užitku: kardinalistický X ordinalistický
CELKOVÝ UŽITEK (TU) – vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení potřeb spotřebitele. Se
zvyšováním množství spotřebovaných statků TU roste až do nasycení potřeby, kdy začíná
klesat. Mra uspokojení těchto potřeb => součet mezních užitků
JE ZÁVISLÝ NA:OBJEMU SPOTŘEBOVÁVANÉHO ZBOŽÍ A SLUŽEB,VLASTNOSTECH
KVALITĚ ZBOŽÍ,MÍŘE S JAKOU JE SCHOPNO POTŘEBY USPOKOJOVAT,SUBJEKTIVNÍM
VZTAHU SPOTŘEBITEL X ZBOŽÍ.

MEZNÍ UŽITEK (dodatečný) (MU)- to, oč se celkový užitek zmenší či zvětší při spotřebě
každé další jednotky spotřebovaného zboží. Jestliže se množství spotřebovávaného statku
zvýší o jednotku. MU je nejvyšší u 1. konzum. jednotky a s každou další klesá.Když je MU
nulový, celkový užitek je nejvyšší.Při první zkonzumované jednotce se MU = TU
Závisí na: - významu a intenzitě potřeby (jak jsou naléhavé)
- čím je statek vzácnější, tím větší je mezní užitek
Rozdíl mezi celkovým a mezním užitkem
*Celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně
spotřebitel ochoten zaplatit.
*Mezní užitek je určen částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další
jednotky zboží.
POTŘEBASubjektivní pocit nedostatku, který se člověk snaží odstranit. Potřeby jsou
nekonečné, uspokojení jedné potřeby vytváří další potřeby.
SPOTŘEBA vede k uspokojení potřeb pomocí statků a služeb
UŽITEČNOST Míra na kolik je statek schopen uspokojit potřeby. Při rozhodování
vycházíme z předpokládané užitečnosti

TEORIE UŽITKU
Kardinalistická teorie
-dle ní jsme schopni ocenit kolik MU přinese každá spotřebovaná jednotka.
-Spotřebitel nakupuje v různých kombinacích různé druhy zboží. Při vstupu do obchodního
centra spotřebitel disponuje určitou částkou peněz, která spolu s cenami nabízeného zboží
předurčuje potenciální velikost (objem) jeho „spotřebního koše“. Při nákupu každého zboží
proto poměřuje mezní užitek s peněžními náklady a cenou. Při nákupu si spotřebitel
uvědomuje, že mezní užitek s rostoucím množstvím statku klesá.
Ordinalistická teorie
jeden statek je užitečnější než jiný. Spotřebitel je schopen porovnat užitečnost různých
kombinací zboží navzájem. Dokáže tedy tvořit preferenční stupnice a je schopen posoudit,
která kombinace mu přináší větší užitek.
Rovnováha spotřebitele
optimální množství spotřebitel nakoupí, když se mezní užitek rovná ceně (MU=P). Optimální
kombinace je taková, při níž spotřebitel v rámci svého rozpočtového omezení nahradí úbytek
jednoho zboží větším množstvím jiného zboží. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost
mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám.

Odvození poptávkové křivky na základě karinalistického postupu: cílem spotřeby je

dosažení největšího užitku při minimálních výdajích = nejlepší volba. Na základě vztahu mezi
MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje zboží až do okamžiku, kdy se jeho (klesající)
MU rovná prodejní ceně. Pak také platí, že dokud cena roste, spot. sníží objem nakupovaného
zboží. Křivka MU (měřeno v peněžních jednotkách) .Důvod: pokud se cena výrobku zvýší,
1
musí spotřebitel, aby si udržel místo,aby si spotřebitel udržel své optimum, musí snížit
spotřebu a naopak.

Individuální poptávka/poptávka: každý spotřebitel reaguje na změny ceny zboží na trhu

volbou různých kombinací poptávaných statků, takže zároveň mění svou rovnováhu. Změna
poptávky vytváří: - substituční efekt - pokud cena jednoho zboží roste, je to vyvoláno
poklesem reálného důchodu (výdělku). důchodový efekt - změny v poptávce jsou vyvolány
poklesem reálného důchodu, z výše popsaného modelu chování spotřebitele můžeme odvodit
křivku poptávky po zboží. Součet všech poptávek spotřebitelů = tržní poptávka po zboží.
Tržní poptávka vyjadřuje vztah mezi cenou daného zboží a množstvím, které poptávají
všichni spotřebitelé za stejných podmínek. Tržní poptávka je ovlivněna stejným způsobem
jako individuální poptávka, jejím projevem je posun této křivky.