Mikroekonomie

Ekonomie = „alokace“ vzácných zdrojů mezi alternativní využití

Vzácný zdroj = např. čas (rozděluji mezi různé, alternativní využití – škola, brigáda, lenošení)
 Musíme se rozhodnout, jak čas využijeme
 Ekonomie nám říká, že máme něco vzácného a musíme to někam umístit
 Ekonomie nám odpovídá, jak rozdělíme něco vzácného mezi různé alternativy

Ekonomická vzácnost

- Váže se k ekonomickému statku (= nějaký statek, který musí být nejdříve vyroben,
abychom ho měli k dispozici, např. kožich)
- Aby byl ekonomický statek vzácný, musí být: omezený a užitečný
- Volný statek = je užitečný, ale není omezený, je volně dostupný např. vzduch

Dělba práce

1. přirozená –činnosti se dělily mezi konkrétní lidi, typická pro pravěk, např. lovit
(mladý) x uklízet jeskyni (starý), vykonává je ten, kdo má pro ně lepší předpoklady
2. společenská – vztahuje se na celou společnost (všichni lidé – dělba řemeslníci x
zemědělci, a dále)
3. dělba práce ve výrobě (někdo dělá těsto, někdo plete housky, někdo obsluhuje pec)
4. mezinárodní dělba práce (někde mají prostě lepší podmínky např. na pěstování kafe)

Výrobní faktory

- 3 základní faktory:
1. půda = prostě půda, pozemek
2. práce = člověk, který někde pracuje
3. kapitál = např. stroj
- produkce – např. mám půdu a pěstuji na ni mrkev
- faktory potřebujeme, abychom něco vyprodukovali

- půda – omezená, nemůže ji vlastnit každý, vztahuje se k ní pozemková renta (= výnos
z půdy), je nějaké kvality (úrodnost a poloha)
- práce – nositelem práce je člověk zpravidla, záleží na jeho fyzických a duševních
schopnostech, množství (čím vím pracovníků, tím víc vyrobím), schopnost a ochota
pracovat, kvalifikace, co má člověk k dispozici, mzda
- kapitál – „statky, které byly vyrobeny, aby se použily k výrobě jiných statků“, např.
traktor – obdělávám pozemek – mám mrkvičky, není určen ke spotřebě, není
omezený (můžu si traktorů vyrobit, kolik chci), výnos -> z kapitálu plyne, když ho
využiji k podnikání -> zisk, úrok (finanční kapitál – cenný papír, já ho někomu dám a
dostávám úroky)
- technologie – není hmotný statek, nová myšlenka, originální nápad (např. nový
výrobní postup), zvyšuje produktivitu, může být 4. výrobní faktor x typ kapitálu
Trh a typy trhů

- trh = dochází k výměně činností mezi ekonomickými subjekty pomocí směny, střet
nabídky a poptávky
- nabídka (mám auto navíc) x poptávka (chci auto)
- dělba práce = já vyrábim auta a on pěstuje mrkev (trh aut x trh mrkve)

- členění:
1. podle území
2. podle počtu zboží
3. podle předmětu koupě

- podle území – místní trh (jarmark v Praze) x národní trh (spojuje dohromady místní
trhy) x světový trh (spojuje národní trhy) – ale bacha na CLO
- podle počtu zboží – dílčí (= jeden druh zboží) x agregátní (= všechno zboží)
- podle předmětu koupě – 1. trh výrobních faktorů = práce, půdy, kapitálu
2. trh peněz
3. trh výrobků a služeb

Tržní subjekty a ekonomický koloběh

- na trh působí 3 základní subjekty: 1. domácnosti (já, vy)

2. firmy = podniky (vyrábí x poskytují služby)
3. stát = hlídá, dohlíží na subjekty
fyzický:

finanční:

Poptávka

= zamýšlené koupě
1. individuální = člověk něco poptává
2. tržní = trh mléka = všichni, kdo poptávají mléko
3. agregátní = všech, po všem

- efektivní koupěschopná poptávka = chci chleba, mám dvacku a vidím chleba, co stojí
dvacku

- křivka poptávky – přijdu do obchodu, zjistím, že jedna stojí 20 Kč, řeknu si, že koupím 10
ks – další den přijdu a zjistím, že stojí 10 Kč -> koupím si jich 15 ks
-> když je něco levnější, já toho kupuju víc a naopak
- P = price, cena
- Q = quantity, množství
- přijdu a nejdřív se podívám na cenu, potom se rozhodnu, kolik si koupím

- zákon klesající poptávky = když roste cena, klesá množství

 Q = a – bP

- posun po křivce = změna ceny

- posun křivky = změna množství (změna důchodu, ceny jiných statků,…)

Vlivy působící na poptávku:

1. změna ceny statku
2. důchod
3. ceny jiných statků

1. Změna ceny statku:

- substituční efekt – věc jednoho statku se sníží, tak ho budu kupovat více, ale méně 2. statku
+ = celkový efekt
- důchodový efekt – mám stejnou částku, ale klesne cena, tak mi zbyde víc a já koupím víc
(důchod = počet peněz, které mám)

2. Důchod:
- statky:
1. normální statky -> nezbytné x luxusní
- nezbytné = něco, co kupujeme každý den, např. chleba, sůl, pasta na zuby
X
- luxusní = např. drahé víno, kaviár, jeho množství se zvýšením důchodu zvýší
- zvýší mi plat v práci – neznamená to, že budu kupovat víc chleba, spíše začnu nakupovat
statky luxusní – křivka se posune dál, než u nezbytných statků
2. méněcenné statky = něco, co člověk používá, ale používá to nerad, např. věci ze sekáče
(pičovina, sekáče jsou nej), když mi zvýší důchod, začnu kupovat nové věci a ne použité - >
statek, jehož množství se zvýšením důchodu sníží

3. Ceny jiných statků:

- vztahy mezi statky dělíme na 3 typy:
1. nezávislé (např. tričko a tlačenka)
2. substituty = statky, které jdou nahradit – např. rohlíky a housky - ˇPx = ˇQy
3. komplementy = statky, které se doplňují – např. raketa a míček - ˇPx = ^Qy
Tržní poptávka

- odvozená pomocí součtu individuálních poptávek

- vztahuje se k nějakému trhu
- souhrn všech poptávek na určitém trhu (např. trh mléka)

Cenová elasticita

= pružnost – když se změní cena, jak na to reaguje množství

- elasticita poptávky měří citlivost reakce spotřebitelů
1. neelastická poptávka – změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného
zboží – např. cíga
2. elastická – změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu popt. zboží, např. dovča –
zvednou cenu, tak nikam nepojedu
3. jednotkově elastická – změny ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu popt. zboží
(4. dokonale elastická) 5. dokonale neelastická – tvrdé drogy, zlato (investice)
- faktory ovlivňující elasticitu poptávky:
1. povaha potřeb = základní potřeby (např. sůl) jsou elastičtější, než luxusní
2. velikost výdajů - čím je vyšší výdaj, tím je vyšší elasticita
3. existence a dostupnost substitutů – čím více substitutů, tím je elasticita vyšší
4. elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita

1. důchodová elasticita – vyjadřuje závislost změn popt. množství zboží na změnách

důchodu spotřebitele.
2. křížová elasticita – udává, jak se změní popt. množství zboží, změní-li se cena jiného zboží

Nabídka

= zamýšlený prodej
- tvoří ji výrobcí
1. individuální = nabídka 1 výrobce
2. tržní = nabídka všech výrobců na určitém trhu (zase to mlíko)
3. agregátní = nabídka všeho od všech

- prodávám chleba za 10 kaček, prodám 10, zdražím, zjistím, že to kupujou i za dvacku, tak
jich začnu nabízet víc
- s cenou mi roste množství nabízených (-> prodaných) statků

Tržní nabídka

- nabídka na trhu
= součet všech nabídek na daném trhu

Cenová elasticita nabídky

- vyjadřuje citlivost nabízeného množství určitého statku na jeho cenu

1. dokonale neelastická = množství absolutně nereaguje na cenu

 2. neelastická = změna ceny vyvolá menší procentní změnu nabízeného množství
3. jednotkově elastická = změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu nabízeného
množství
4. elastická = změna ceny vyvolá větší procentní změnu nabízeného množství
5. dokonale elastická

Elasticita nabídky a čas

- 3 základní období:
1. velmi krátké období (nemáme specifikované, prostě velmi krátké) – pro firmu to znamená
– ve velmi krátkém období nemohu měnit výrobní faktory (kapitál, ani práci) –> zvýší se
cena, ale vyráběné množství se nemění
2. krátké období – práce se měnit může, ale kapitál ne -> zvýší se cena, množství se změní o
trochu
3. dlouhé – mohu měnit práci i kapitál, mám víc pracovníků i strojů -> zvýší se cena, vyráběné
množství se změní o hodně

Rovnováha na trhu

= poptávka a nabídka dohromady

E = rovnováha, equilibrium, v tomto bodě se protíná nabídka a poptávka

Teorém pavučiny

= dynamický model znázorňující dosahování rovnováhy, či prohlubování nerovnováhy na

trhu v situaci, kdy na změnu ceny na trhu reaguje nejprve poptávka a až po určité době
nabídka
- reakce poptávajících a nabízejících – na změnu ceny reagují mnohem rychleji poptávající
1. konvergující pavučina – křivka poptávky má menší sklon, než křivka nabídka -> trh
obnovuje rovnováhu (zdražil jsem, lidé kupují menší množství, tak já zase zlevním,
abych neměl přebytek)
2. divergující pavučina – křivka poptávky má větší sklon, než křivka nabídky
3. stabilní pavučina – sklony křivky nabídky a poptávky se rovnají
4. oscilační pavučina – při složitější závislosti mezi cenou a poptávaným množstvím se
může proces v určitém okamžiku zastavit
Užitek

= subjektivní pocit ze spotřeby daného statku

- 2 teorie užitku:
1. kardinalistická
2. ordinalistická
- axiomy:
1. axiom úplného srovnání = máme 2 statky, A > B, A < B, A = B
2. axiom tranzitivity = mám 3 statky, pokud A > B a B > C -> A > C
3. axiom nepřesycení = čím více nějakého statku mám, tím lépe – nejslabší axiom
z uvedených, platí do určitého množství

Kardinalistická teorie

- tato teorie předpokládá, že užitek je měřitelný

- 2 veličiny – mezní užitek (MU) a celkový užitek (TU)
- mezní užitek – v korunách, kolik mám užitek z každé spotřebované jednotky – klesá – zákon
klesajícího mezního užitku = když spotřebovávám každou jednotku, tak je můj užitek menší a
menší…
- celkový užitek – nasčítaný mezní užitek = kolik mám užitek ze všech jednotek, které jsem
spotřeboval – parabola

Optimum spotřebitele v kardinalistické teorii užitku

- já přijdu do krámu, dal jsem za sušenku 14 korun, ale užitek mám 20 korun -> mám
přebytek 6 Kč, v optimu se mezní užitek = ceně
- přebytek spotřebitele – nasčítané koruny navíc (po MU – P)
Odvození poptávky z kardinalistické teorie užitku

- čára MU je také poptávka - > kopíruje linii MU – zákon klesající poptávky a zákon klesajícího
MU
- poptávka klesá, protože kopíruje MU a platí zákon klesajícího MU

Ordinalistická teorie užitku

- ordinální = pořadový
- založena na tom, že užitek měřit nemůžeme
- užitky u jednotlivých jednotek můžeme ale srovnat (z první sušenky mám větší užitek, než
z třetí)
- indiferenční křivka = množina různých kombinací statků X a Y, které přináší spotřebiteli
stejný celkový – křivka ukazuje užitek (! nemohu ale říct, jak velký) – ta kombinace statků mi
vždy přinese stejný užitek – jsou klesající, neprotínají se, konvexní

Zvláštní tvary indiferenčních křivek