Trh - shrnutí
Ekonomie – je společenská věda o efektivním využívání vzácných zdrojů k
výrobě užitečných statků a služeb.
Efektivita znamená dosažení požadovaných výsledků tedy vyrobení co
největšího množství statků a služeb s minimálním výdajem použitých
zdrojů.
Vzácné zdroje jsou takové zdroje, jejichž množství je na Zemi omezené.
Volné zdroje jsou volně dostupné v přírodě v neomezeném množství.
Na základě vzácnosti zdrojů a nutnosti jejich efektivního používání vzniká
ekonomie jakožto věda.
Základní ekonomické otázky:
Co vyrábět?
Jaké výrobky a služby vyrábět a spotřebovat a v jakém množství.
Jak vyrábět?
Jakou zvolit techniku a organizaci práce k výrobě užitečných statků, aby
výroba byla efektivní (nejefektivnější).
Pro koho vyrábět?
Jak si společnost mezi sebou rozdělí užitečné statky a služby.
Ekonomie se dělí na mikroekonomii a makroekonomii.
Mikroekonomie je věda, která studuje chování jednotlivých tržních subjektů (firem,
domácností a státu) na trzích statků a služeb a trhu výrobních faktorů.
Makroekonomie zkoumá ekonomický systém (národní hospodářství) jako celek.
Sleduje vztahy mezi agregátními ukazateli jako je hrubý domácí produkt, agregátní
nabídka, agregátní poptávka, inflace, nezaměstnanost, úroková míra a měnový kurz.
Trh představuje místo, kde se setkávají kupující a prodávající, aby se dohodli na
koupi a prodeji určitých statků a služeb za určité ceny.
Trh statků a služeb
Trh výrobních faktorů (práce L, půdy A, kapitálu K)
Tržní subjekty:
Domácnosti - jsou povazovaný za rozhodující ekonomicky subjekt na trhu, vystupují
jako kupující na trhu statků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů
Firmy - jsou tržní subjekty, které vyrábějí zboží a služby z výrobních faktoru
zakoupených od domácnosti, vystupují jako prodávající na trhu statků a služeb a
kupující na trhu výrobních faktorů
Stát (vláda). Vstupuje na trh s cílem: ovlivnit trh; odstranit některé jeho negativní
dopady na ekonomiku; aktivně působí na trhu, významné jsou i státní nákupy a
zadáváni státních zakázek.
 Ekonomický koloběh
ZAHRANIČÍ

Tržní mechanismus je procesem Import Export

vzájemného ovlivňování tvorby nabídky a
poptávky při daných cenách.
Trh statků a služeb

Platba za Nakoupené
vládní nákupy statky a služby

Daně Daně
Domácnosti Transfery Stát (vláda) Firmy
Dotace

Platba za Nakoupené
vládní nákupy výrobních
faktorů
Tok statkú, služeb a
výrobních faktorů
Trh výrobních faktorů
(práce L, půdy A,
Tok peněz
kapitálu K)
 Poptávka:
Poptávka
Determinanty poptávky (faktory, které ovlivňují velikost poptávky):
Poptávka představuje vztah mezi cenou daného statku a poptávaným
■ Cena statku
množstvím tohoto statku.
■ Změna nominálního důchodu
𝑃𝑚𝑎𝑥 = a ■ Změna ceny jiného druhu zboží:
P Funkce poptávky:
Cena • Substituční statky - statky, které se mezi sebou mohou
(prize) 𝑃𝐷 = 𝑎 − 𝑏𝑄𝐷 vzájemně zastupovat (chleba a rohlíky)
tg α = −𝑏
α • Komplementární statky - statky, které se kupují společně
(automobily a benzin)
𝑃 Cena
D • Indiferentní statky - vzájemně se neovlivňují
Poptávka (demand) 𝑎 Maximální cena

−𝑏 Sklon poptávkové křivky P Zákon klesající poptávky:

Q Poptávka je vždy klesající
𝑎
𝑄𝑚𝑎𝑥 = Množství 𝑄 Množství
𝑏
(quantity) Zvýšení
Poptávka má svoje dělení: poptávky

Individuální poptávku (d) – poptávku jednoho nakupujícího po jednom statku.

Tržní poptávku (D) – to je poptávka všech nakupujících po jednom statku. Snížení

poptávky
𝑫1 𝑫0 𝑫2
Agregátní poptávku (AD - agregate demand), což je souhrn všech zamýšlených
nákupů statků a služeb v jednom státě. Tedy poptávka všech nakupujících po Q
všech statcích a službách.
Nabídka: Nabídka
Determinanty nabídku (nejdůležitější):
Nabídka představuje vztah mezi cenou daného statku a nabízeným množstvím
tohoto statku. • Lepší technologie výroby - ↑

• Očekávání snížení ceny v budoucnu - ↑

• Zvýšení cen výrobních faktorů - ↓
Funkce nabídky:
P
Cena • Zvýšení počtu výrobců statku nebo služby - ↑
tg α = n S
𝑃𝑆 = 𝑚 + 𝑛𝑄𝑆
(prize) Nabídka • Specifické faktory - nepříznivé počasí u zemědělců - ↓
(supply)
α Zákon rostoucí nabídky:
𝑃 Cena Nabídky je vždy rostoucí
m 𝑚 Minimální cena

𝑛 Sklon křivky nabídky P

𝑃𝑚𝑖𝑛 = m Q
𝑄 Množství Snížení Zvýšení
Množství nabídky
(quantity) nabídky

Nabídka má svoje dělení:

Individuální nabídka (s) - je nabídka jednoho výrobce určitého statku a služby.
Tržní nabídka (S) - je nabídka všech výrobců určitého zboží a je součtem 𝑺1 𝑺0 𝑺2
individuálních nabídek.
Agregátní nabídka (AS - Aggregate Supply) - je celková nabídka, která je určena
objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat.
Q
 Tržní rovnováha: Tržní rovnováha a pavučinový model
Tržní rovnováha je situace, kdy se nabízené množství rovná poptávanému V závislosti na vztahu mezi sklonem poptávky a nabídky rozlišujeme
množství a stejně tak cena nabídky se rovná ceně poptávky. tři pavučinové modely utváření tržní rovnováhy:
Trh s tlumenými oscilacemi/
P D S Konvergující pavučina (přibližuje se):
E
D S • Poptávka je plošší (elastičtější) než nabídka
P
𝑃𝐷 = 𝑃𝑆 • Cena příliš nízká
• Vzniká konkurence na straně kupujících
𝑷𝑬 E • n > |b|
Rovnováha 𝑃𝐷 = 𝑎 − 𝑏𝑄𝐷 = 𝑃𝑆 = 𝑚 + 𝑛𝑄𝑠
Q
(equilibrium)
P S Trh s explozivními oscilacemi/
D
E Divergující pavučina (odchyluje se)
• Poptávka je strmější (méně elastická) než
𝑸𝑬 Q nabídka
• Cena příliš vysoká
Často vznikají dvě situace:
• Vzniká konkurence na straně prodávajících
1. Na trhu je přebytek zboží – tedy výrobci vyrábějí větší množství produktu
• n < |b|
než je poptávané množství. To je způsobeno vyšší tržní cenou, než je Q
rovnovážná. P D S
𝑄𝑆 > 𝑄𝐷 Trh se stabilními oscilacemi/
Stabilní pavučina
2. Na trhu je nedostatek zboží – tedy tržní cena je nižší než rovnovážná. E
Pokud se nejedná o socialismus (kde se nezvýší cena ani množství a vznikne • Nedochází ani k přibližování se k tržní ceně,
podpultový prodej), tak bude docházet ke konkurenci na straně kupujících, ani k oddalování se od tržní ceny.
což vyvolá zvýšení ceny a tím i zvýšení výroby.
• n = |b|
𝑄𝑆 < 𝑄𝐷
Q
Celková renta výrobců a spotřebitelů: Renta spotřebitelů a renta výrobců

Renta spotřebitele je dána tím, že na trhu se vyskytují individuální

nakupující, kteří jsou ochotni za statek nebo službu zaplatit víc než je tržní
cena. P
Rozdíl mezi tím, co jsou tito nakupující ochotni zaplatit a rovnovážnou a S
cenou je renta spotřebitelů. Renta spotřebitelů
Renta spotřebitele: E
𝑎 − 𝑃𝐸 ∙ 𝑄𝐸 𝑷𝑬
𝑅𝐷 =
2
Renta výrobců
m D
Renta výrobců je když výrobce ochoten nabízet dané množství statku za
menší cenu, než je tržní cena.
Rozdíl mezi nižší cenou, za kterou jsou někteří výrobci ochotní vyrábět a 𝑸𝑬 Q
rovnovážnou cenou je renta výrobců.
Renta výrobců:

(𝑃𝐸 − 𝑚) ∙ 𝑄𝐸
𝑅𝑆 =
2
 Příklad
Rovnice poptávky je dána vztahem 𝑃𝐷 = 10 − 2𝑄𝐷 . Maximální cena se zvýšila o 20 p.j.
Zjistěte:
a) novou rovnici poptávky,
b) jaké bylo původní a nové poptávané množství při ceně P = 4.

Řešení:
a) b)
Vzorec pro výpočet: Výpočet: Výpočet:

Máme dáno: 1. krok: Máme dáno: Nové:

𝑃𝐷 = 𝑎 − 𝑏𝑄𝐷 Původní:
a = 20 + 10 = 30 𝑃𝐷 = 10 − 2𝑄𝐷 4 = 30 − 2𝑄𝐷
𝑃𝐷 = 10 − 2𝑄 4 = 10 − 2𝑄𝐷
𝑃𝐷 = 30 − 2𝑄𝐷 2𝑄𝐷 = 10 − 4 2𝑄𝐷 = 30 − 4
Příjmy ↑ o 20 p.j. 2. krok:
maximální Sklon 2𝑄𝐷 = 26
P=4 2𝑄𝐷 = 6
cena poptávkov
𝑃𝐷 = 30 − 2𝑄𝐷 26
é křivky 6 𝑄𝐷 =
a=?
𝑄𝐷𝑝ů𝑣𝑜𝑑𝑛í = ? 𝑄𝐷 = = 3 = 13
2 2
𝑄𝐷𝑛𝑜𝑣é =? 𝑄𝐷𝑝ů𝑣𝑜𝑑𝑛í = 𝟑 𝑄𝐷𝑛𝑜𝑣é = 𝟏𝟑
…Maximální cena se
zvýšila …
 Příklad
Jsou dány následující funkce poptávky a nabídky:
𝑃𝐷 = 100 − 4𝑄𝐷 𝑃𝑠 = 40 + 2𝑄𝑆
Zjistěte:
a) Určete tržní rovnovážné množství a cenu.
b) Rozhodněte, o jaký typ oscilace se jedná (pavučinový teorém). Přibližuje se trh rovnováze?
c) Určete celkovou rentu spotřebitelů a výrobců.

a) b) c)
Vypočet: Vypočet: Vypočet:
𝑄𝐸 =? 𝑃𝐸 =? 𝑛 =? 𝑏 =? 𝑅𝐷 =? 𝑅𝑆 =?
𝑎 − 𝑃𝐸 ∙ 𝑄𝐸
𝑅𝐷 =
100 − 4𝑄 = 40 + 2𝑄 𝑃𝐷 = 100 − 4𝑄𝐷 𝑃𝑠 = 40 + 2𝑄𝑆 𝑎 = 100 2
100 − 40 = 4𝑄 + 2𝑄 𝑚 = 40
𝑏=4 𝑛=2
60 = 6𝑄 (100 − 60)
60 4>2 𝑅𝐷 = ∗ 10 = 200
𝑄= 2
6
𝑄𝐸 = 10 Divergující pavučina (odchyluje se)
(𝑃𝐸 − 𝑚) ∙ 𝑄𝐸
𝑅𝑆 =
𝑃𝐸 = 100 − 4 ∗ 10 2
𝑃𝐸 = 60
(60 − 40)
𝑅𝑆 = ∗ 10 = 100
2
 Elasticita
Elasticita je relativní změna závisle proměnné Q, ke které dojde v důsledku jednotkové relativní změny nezávisle
proměnné P.
Elasticita přibližně znamená, o kolik procent se změní závisle proměnná 𝑄, změní-li se nezávisle proměnná 𝑃 o jedno procento.

Elasticitu označme písmenem 𝐸 a vypočítáme ji jako:

𝑸 →hodnota závisle proměnné
∆𝑄 𝑷 →hodnota nezávisle proměnné
𝑟𝑒𝑙𝑎𝑡𝑖𝑣𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 𝑄 𝑄 ∆𝑄 𝑃
𝐸= neboli 𝐸= = ∙
𝑟𝑒𝑙𝑎𝑡𝑖𝑣𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 𝑃 ∆𝑃 ∆𝑃 𝑄
𝑃 ∆𝑸 → změna závisle proměnné v absolutní hodnotě

∆𝑷 →změna nezávisle proměnné v absolutní hodnotě

Absolutní změna se vyjadřuje v daných jednotkách Relativní změna se vyjadřuje v procentech (%)

Δ 𝑋 = 𝑋1 − 𝑋0 𝑋1 − 𝑋0
%Δ𝑋 =
𝑋0
Delta
Nová Předchozí
hodnota hodnota Předchozí
Nová hodnota
hodnota
 Elasticita (pružnost) poptávky a nabídky

Elasticita poptávky je číselné vyjádření reakce spotřebitelů při Elasticita nabídky je číselné vyjádření reakce nabízeného množství
rozhodování o změně množství (nákupu) na změnu ceny, důchodu a na změnu ceny daného statku.
změnu ceny jiného statku nebo služby.

Elasticita (pružnost) funkce nám říká, jak křivka poptávky nebo nabídky reaguje na změny svých
determinant.
Intervalová cenová elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky
Elastická poptávka, jednotková elasticita,
neelastická poptávka
Bodová cenová elasticita poptávky

Důchodová elasticita poptávky

Elasticita poptávky Luxusní statky, nezbytné statky, inferiorní
(méněcenné) statky

Křížová cenová elasticita poptávky

Substituty, indiferentní (lhostejné) statky,
komplementární statky

Intervalová cenová elasticita nabídky

Cenová elasticita nabídky
Elasticita nabídky Neelastická nabídka, jednotkově elastická
nabídka, elastická nabídka Bodová cenová elasticita nabídky
Cenová elasticita poptávky:
Cenová elasticita poptávky vyjadřuje relativní (%) změnu
poptávaného množství statku, pokud se cena statku zvýší o 1%.
U cenové elasticity poptávky rozlišuju:
1. Dokonale elastickou poptávku
2. Dokonale neelastickou poptávku
3. Intervalovou cenovou elasticitu poptávky
4. Bodovou cenovou elasticitu poptávky

Dokonale elastická poptávka. Poptávka reaguje na jednoprocentní změnu

∆%𝑄 ceny 𝑃 nekonečně velkou změnou množství 𝑄.
𝐸𝐷 =
∆%𝑃 𝑷

𝐸 (elasticita) /𝑬𝑫 /→ ∞ 𝑫
𝐐𝟏 − 𝐐𝟎 𝐏𝟏 + 𝐏𝟎
𝐷(poptávka) 𝐄𝐃 = ∙
𝐏𝟏 − 𝐏𝟎 𝐐𝟏 + 𝐐𝟎
𝑸

Dokonale neelastická poptávka. Poptávané množství 𝑄 statku nebude

Cenová elasticita poptávky je vždy záporná (nabývá hodnoty
reagovat na změnu ceny statku 𝑃 vůbec.
z intervalu < −∞, 0 >, 𝑝𝑟𝑜𝑡𝑜ž𝑒 𝑝𝑜𝑝𝑡á𝑣𝑘𝑎 𝑗𝑒 𝑘𝑙𝑒𝑠𝑎𝑗í𝑐í)
𝑫
|𝑬𝑫 | > 𝟏 elastická poptávka ( pokud se cena zvýší o 1 %, 𝑷
poptávané množství se sníží o více než 1 %)
|𝑬𝑫 | = 𝟏 jednotková elasticita ( pokud se cena zvýší o 1 %,
poptávané množství se sníží o 1 %) 𝑬𝑫 = 𝟎
|𝑬𝑫 | < 𝟏 neelastická poptávka ( pokud se cena zvýší o 1%,
poptávané množství se sníží o méně než 1%)

𝑸
Intervalová cenová elasticita poptávky udává, jaká je elasticita Bodová cenová elasticita poptávky se používá pro nekonečně malé změny nezávisle
poptávky v určitém intervalu na křivce poptávky (mezi dvěma body proměnné ceny P, proto bodová a proto při její výpočtu využiji derivace. Jedná se
na křivce poptávky). vlastně o elasticitu v konkrétním bodě na křivce poptávky.

𝑷
𝑷
Bodová cenová
Intervalová cenová elasticita poptávky
𝑬𝑫
elasticita poptávky 𝑃1
𝑬𝑫
𝑃1 𝑃0
𝑃0
𝑫
𝑫
𝑄1 𝑄0 𝑸
𝑄1 𝑄0 𝑸 Vzorec: 𝜕𝑄 𝑃 𝟏 𝑷 Rozepsaná verze vzorce:
𝑬𝑫 = ∙ =− ∙
Vzorec: Δ𝑄 𝑃1 + 𝑃0 𝜕𝑃 𝑄 𝒃 𝑸 Bod
𝐸𝐷 = ∙
Δ𝑃 𝑄1 + 𝑄0
Parciální derivace 𝑄 podle 𝑃
′
Rozepsaná verze vzorce: 𝜕𝑄 𝑃 1 1 𝑃
𝐸𝐷 = ∙ = ∙𝑎− ∙𝑃 ∙ =
𝜕𝑃 𝑄 𝑏 𝑏 𝑄
𝑸𝟏 − 𝑸𝟎 𝑷𝟏 + 𝑷𝟎 𝑃 = 𝑎 − 𝑏𝑄 v lineárním tvaru, 1 𝑃
= 0 − ∙ 𝑃1−1 ∙ =
𝑬𝑫 = ∙ upravíme, tj. vyjádříme 𝑄 𝑏 𝑄
𝑷𝟏 − 𝑷𝟎 𝑸𝟏 + 𝑸𝟎 1 1 1 𝑃
𝑄 = ∙𝑎− ∙𝑃 =− ∙
𝑏 𝑏 𝑏 𝑄
Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje, jak reaguje poptávané Křížová cenová elasticita poptávky vyjadřuje, jak reaguje poptávané
množství na změnu výše důchodu spotřebitelů. množství jednoho statku na změnu ceny druhého statku.
Důchod nebo také příjem spotřebitelů je jeden z důležitých determinant Změna ceny jiného statku je jedna z důležitých determinant poptávky.
poptávky. Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje relativní (%) změnu Křížová elasticita poptávky vyjadřuje relativní změnu poptávaného množství
poptávaného množství statku, pokud se důchody spotřebitelů zvýší o 𝟏%. statku 𝐴, pokud cena statku 𝐵 vzroste o 𝟏 %.
Výsledek bude záviset na tom, o jaký typ statku se jedná.
Vzorec:
Vzorec:
Δ𝑄𝐴 𝑃𝐵1 + 𝑃𝐵0
Δ𝑄 𝑌1 + 𝑌0 Vzorec je v podstatě 𝐸𝐴,𝐵 = ∙
𝐸𝑌 = ∙ Δ𝑃𝐵 𝑄𝐴1 + 𝑄𝐴0
Δ𝑌 𝑄1 + 𝑄0 stejný jako u intervalové
cenové elasticity
Rozepsaná verze vzorce: poptávky
Rozepsaná verze vzorce:

𝑸𝟏 − 𝑸𝟎 𝒀𝟏 + 𝒀𝟎 𝑸𝑨𝟏 − 𝑸𝑨𝟎 𝑷𝑩𝟏 + 𝑷𝑩𝟎

𝑬𝒀 = ∙ 𝑬𝑨,𝑩 = ∙
𝒀𝟏 − 𝒀𝟎 𝑸𝟏 + 𝑸𝟎 𝑷𝑩𝟏 − 𝑷𝑩𝟎 𝑸𝑨𝟏 + 𝑸𝑨𝟎

𝑬𝑨,𝑩 > 𝟎 → substituty (zvýšení ceny jednoho statku vede k vyšší

𝑬𝒀 ≥ 𝟏 => luxusní statky. Zvýšení důchodu o 1% vyvolá zvýšení
spotřebě druhého statku, protože jím nahradím první statek)
poptávaného množství luxusního statku o více než 1%.
𝑬𝑨,𝑩 = 𝟎 → indiferentní (lhostejné) statky - neovlivňují se
𝑬𝒀 < 𝟏 => nezbytné statky. Změna důchodu o 1% vyvolá změnu
poptávaného množství o méně než 1% (poptávané množství roste 𝑬𝑨.𝑩 < 𝟎 (𝒛á𝒑𝒐𝒓𝒏á) → komplementární statky (zvýšení ceny jednoho
pomaleji než důchod). statku povede ke snížení spotřeby druhého statku, protože se kupují
𝑬𝒀 < 𝟎 => inferiorní (méněcenné)statky. Zvýšení důchodu vyvolá společně)
pokles poptávaného množství statku, a tudíž bude důchodová elasticita
záporná.
 Elasticita nabídky: (obdoba výpočtu jako u poptávky) Dokonale elastická Dokonale neelastická

Elasticita nabídky vyjadřuje, jak reaguje nabízené množství statku na 𝑷 𝑷 𝑺

změnu jeho ceny.
Cenová elasticita nabídky vyjadřuje relativní změnu nabízeného 𝐸𝑆 = ∞ 𝐸𝑆 = 0
množství statku Q , pokud se cena P tohoto statku zvýší o 1 %. 𝑺

U nabídky počítáme pouze Cenovou elasticitu nabídky.

1. Intervalovou cenovou elasticitu nabídky 𝑸 𝑸

2. Bodovou cenovou elasticitu nabídky
Jednotková elasticita
Počítá se stejným způsobem jako u poptávky. Jediný rozdíl je v tom, že u 𝑷 𝑺
nabídky vyvolá zvýšení ceny vždy kladné zvýšení nabízeného množství a
tudíž je elasticita vždy kladná.
𝐸𝑆 = 1
Vzorec intervalové cenové elasticity nabídky: Vzorec bodové cenové elasticity nabídky:
Δ𝑄 𝑃1 + 𝑃0 𝜕𝑄 𝑃 𝟏 𝑷
𝐸𝑆 = ∙
Δ𝑃 𝑄1 + 𝑄0
𝑬𝑺 = ∙ = ∙
𝜕𝑃 𝑄 𝒏 𝑸
Rozepsaná verze vzorce: Rozepsaná verze vzorce 𝑸
′
𝜕𝑄 𝑃 1 1 𝑃
𝑸𝟏 − 𝑸𝟎 𝑷𝟏 + 𝑷𝟎 𝐸𝐷 = ∙ = ∙𝑃− ∙𝑚 ∙ = 𝑬𝑺 < 𝟏 → Neelastická nabídka – jednoprocentní změna ceny vyvolá
𝑬𝑺 = ∙ 𝜕𝑃 𝑄 𝑛 𝑛 𝑄
menší něž jednoprocentní změnu nabízeného množství.
𝑷𝟏 − 𝑷𝟎 𝑸𝟏 + 𝑸𝟎 1 1−1 𝑃
= ∙𝑃 −0 ∙ = 𝑬𝑺 = 𝟏 → Jednotkově elastická nabídka – jednoprocentní změna
𝑛 𝑄 ceny vyvolá jednoprocentní změnu nabízeného množství.
1 𝑃 𝑬𝑺 > 𝟏 → Elastická nabídka – jednoprocentní změna ceny vyvolá
𝑃 = 𝑚 + 𝑛𝑄 = ∙
𝑛 𝑄 větší něž jednoprocentní změnu nabízeného množství.
1 1
𝑄 = ∙𝑃− ∙𝑚
𝑛 𝑛
 Příklad:

Je dána funkce nabídky 𝑃𝑠 = 60 + 4𝑄𝑠

a) Určete intervalovou pružnost nabídky pro interval 𝑄1 = 10 𝑎 𝑄2 = 20.
b) Určete také bodovou cenovou elasticitu v bodě 𝑄1 .
Máme dáno:

Funkce nabídky: 𝑃𝑠 = 60 + 4𝑄𝑠

𝑄1 = 10 𝑄2 = 20

Výpočet: 𝑸𝟏 − 𝑸𝟎 𝑷𝟏 + 𝑷𝟎 Bodova cenová 𝟏 𝑷

a) Intervalová cenová b) 𝑬𝑺 = ∙
𝑬𝑺 = ∙ elasticita nabídky
elasticita nabídky 𝑷𝟏 − 𝑷𝟎 𝑸𝟏 + 𝑸𝟎 𝒏 𝑸
𝐸𝑆 =? 𝐸𝑆 =?
𝑃1 = 60 + 4 ∙ 10
𝑃1 =?
𝑃1 = 60 + 40 20 − 10 140 + 100 𝑃𝑠 = 60 + 4𝑄𝑠
𝑃2 =? 𝑃1 = 100 𝐸𝑆 = ∙ = 1 100 10
140 − 100 20 + 10 𝑄1 = 10
10 240 𝐸𝑆 = ∙ = = 2,5
𝐸𝑆 = ∙ 4 10 4
𝑃2 = 60 + 4 ∙ 20 40 30 𝑃1 = 100
𝑃2 = 60 + 80 𝑬𝑺 = 2
𝑃2 = 140