Určete správnost tvrzení:

 vzácnost statků je dána jejich omezeností ANO

 volné statky se vyznačují tím, že jejich množství je větší než množství potřebné ANO
 voda je vždy statek volný NE
 volné statky jsou většinou výsledkem lidské práce, musí být produkovány NE

Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:

 tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku ANO

 tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 tendencí k poklesu při růstu důchodu spotřebitele NE

Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:

 klesající části křivky mezních nákladů: NE

 Rostoucí části křivky průměrných nákladů: NE
 Rostoucí části křivky mezních nákladů, jejich spodní hranicí je minimum AVC: ANO
 Klesající části křivky průměrných nákladů: NE

Nebude-li firma v krátkém období vyrábět

 variabilní náklady budou záporné NE

 variabilní náklady budou nulové ANO
 variabilní náklady budou kladné NE
 fixní náklady budou nulové NE

Cenová elasticita poptávky:

 je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v ceně

NE
 je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové ANO
 je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny ANO
 bodová se dá použít jen pro malé změny ceny ano

Pro předpoklady modelu monopolistické konkurence platí:

 na trhu se nachází jen jedna firma NE

 firmy musí při vstupu a odchodu z trhu překonávat náročné bariéry NE
 1 výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo ANO
 produkt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný ANO

Mezní náklady na faktor (MFC) v podmínkách dokonalé konkurence trhu faktoru jsou vždy:
 Větší než cena faktoru NE
 Menší než cena faktoru NE
 Větší než cena produktu Ne
 Rovné ceně faktoru
Ano

Které tvrzení je správné?

1
 D jsou mezní náklady
E jsou průměrné náklady
F je poptávková křivka, průměrné příjmy, cena
H jsou mezní příjmy

 Křivka mezních nákladů je pod písmenem E. NE

 Křivka poptávky je pod písmenem H NE
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci ANO
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F. ANO

K posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že:

 počet kupujících se sníží ANO

 cena komplementárního zboží se sníží NE
 cena substitutů se zvýší NE
 preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží ANO

Mezní produkt je:

 objem produkce, který připadá na jednotku inputu NE

 změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku ANO
 celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu NE
 objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

Implicitní náklady lze definovat jako:

 skutečné nálady firmy NE

 účetní náklady firmy NE
 náklady obětované příležitosti firmy ANO
 ušlý zisk firmy ze zamítnuté varianty využití výrobních faktorů ANO

Produkční funkce

 je v dlouhém období spojena s výnosy z rozsahu: ANO

 v dlouhém období souvisí s proměnlivým množstvím výrobních faktorů práce a kapitál ANO
 v krátkém období zahrnuje pouze jeden variabilní vstup, a to kapitál NE
 vyjadřuje v daném jednotkovém časovém období maximální množství výsypu (produkt), kterého lze v daných
technologických podmínkách, dovednostech a znalostech a organizačního procesu, z daného množství zdrojů
získat ANO

Určete, zda jsou následující tvrzení správná

 růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávaného množství tohoto statku a růst poptávky po statku
komplementárním NE
 růst ceny jednoho statku vyvolá růst poptávaného množství tohoto statku a pokles poptávky po statku
substitučním NE
 Je-li křížová elasticita 2, znamená to, že jednoprocentní změna ceny jednoho statku vyvolá dvouprocentní nárůst
poptávaného množství druhého statku ANO
 V případě statku, které jsou ve vztahu indiferentní, je křížová elasticita věší než 1 NE

2
V prostředí tzv. smíšené ekonomiky:

 Sát zcela ovládá trh NE

 Vystupují z hlediska mikroekonomie tyto tři subjekty – domácnosti, firmy a stát Ano
 Domácnosti nabízejí výrobní faktory ANO
 Firmy vždy nabízejí výrobní faktory NE

Co může vyvolat změnu poptávky po normálním statku na grafu:

 růst bohatství spotřebitelů  NE

 růst ceny komplementu  ANO
 růst ceny substitutu  NE
 pokles důchodu spotřebitelů  Ano

Předpokládejme kardinalistickou teorii užitku a funkci celkového užitku. V bodě nasycení je:
 celkový užitek miminální  NE
 spotřebovává spotřebitel maximální možné množství statků  NE
 spotřebováváno takové množství statku, které vychází z podmínky, že derivace funkce celkového užitku
je  rovna nule ANO
 mezní užitek nulový  ANO

V případě, že firma působí v dlouhém období v podmínkách dokonalé konkurence na trhu statků a služeb,
platí že:
 nemůže na trh volně vstoupit a odejít z něj NE
 není schopna ovlivnit tržní cenu produktu  ANO
 mezní příjmy jsou ve stejné výši jako průměrné příjmy  ANO
 mezní příjmy jsou ve stejné výši jako cena  ANO

Určete, zda je správný popis ke křivkám znázorněných v grafu:

3
  A - mezní příjmy, D - poptávka  NE
 B - průměrné náklady, D – nabídka NE
 D - mezní příjmy, E – poptávka ANO
 A - mezní náklady, D - mezní příjmy ANO

Situace:
 kdy by na straně nabídky existoval jen jeden subjekt a na straně poptávky  také jeden subjekt, je
označována jako duopson   NE
 kdy jsou na trhu pouze dvě nabízející firmy, je označována jako duopol  ANO
 kdy se firmy tajně dohodnou o spolupráci a společném postupu, se označuje jako kartel 
ANO
 kdy je na trhu jen jedna nabízející firma, se nazývá monopolistická konkurence  NE

Pro trh v
výrobních faktorů platí, že:
 firmy stojí na nabízející straně  NE
 poptávka po faktoru je zprostředkovaná  ANO
 vlastníky výrobních faktorů jsou domácnosti  ANO
 za pronájem půdy se platí pachtovné  ANO

Směrem zleva doprava na konvexní křivce indiference:

 roste celkový užitek NE

 dochází ke změně mezní míry substituce ANO
 klesá celkový užitek NE
 dochází ke změně poměru mezních užitků ANO

Určete, zda platí, že v případě nedokonalé konkurence :

 nelze sestrojit funkci nabídky ANO

4
  firma maximalizující své tržby, nabízí takové množství statku, které vychází ze vztahu MR = 0
ANO
 na trhu funguje dokonalá informovanost NE
 v případě monopolu musí být vždy ve všech územních segmentech nabízen daný produkt za stejnou
cenu NE

V podmínkách dokonalé konkurence:

 je ekonomický zisk v dlouhém období nulový Ano

 na trhu existuje pouze mizivá informovanost NE
 křivka poptávky je totožná s křivkou mezních příjmů firmy ANO
 množství, které firma maximalizující zisk bude vyrábět, je odvozeno ze vztahu MR=MC
ANO

Zvýšení cen výrobních faktorů způsobí:

 posun křivky nabídky doleva ANO

 posun křivky nabídky doprava NE
 posun křivky poptávky doprava ANO
 posun křivky poptávky doleva NE

Co je vzácný statek:

 byl vyroben jen v omezeném množství NE

 je pouze užitečný NE
 je užitečný a v omezeném množství ANO
 vznikl ve výrobě NE

Podle zobrazeného grafu zhodnoťte, zda platí:

 kombinace množství q1 a q2 nacházející se na křivce A představují pro spotřebitele větší užitek než
na křivce B – NE (sice představuje, ne při jeho množství
důchodu)
 bod D představuje kombinaci množství q1 a q2,při které dosáhne spotřebitel minimální užitek při
daném rozpočtovém omezení – NE
 kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem E přináší spotřebiteli větší užitek než kombinace
množství q1 a q2 zachycená bodem F - NE

5
  statky q1 a q2, jejichž kombinace jsou zachyceny křivkou B, jsou dokonalými substituty
- ANO

Jestliže P ∙ MPx > Px , pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i faktoru:

 Firma by měla snížit množství faktoru NE

 Firma je v optimu NE
 Firma by měla zvýšit množství faktoru ANO
 Firma by měla ponechat množství faktoru NE

Z grafu lze odvodit, že:

 Pokud bude daná firma maximalizovat své příjmy bude volit 6 jednotek produktu ANO
 Pokud bude daná firma maximalizovat zisk, budou její mezní náklady 60 – ANO
 Pokud by daná firma vyráběla 7 jednotek produktu, budou její variabilní náklady 420 -
NE
 Nabídku dané firmy vyjadřuje část funkce mezních nákladů počínající v bodě (m) -
NE

Zákon klesajících výnosů odráží vztah:

 nabídky a poptávky NE
 vstupu a výstupu ANO
 výroby a spotřeb NE
 finálního produktu a výrobních faktorů NE

Vztah mezi křivkami dlouhodobých a krátkodobých nákladů:

 křivky SAC se s LAC mohou protínat NE

 křivky SAC se s LAC mohou dotýkat ANO
 křivky STC se s LTC mohou protínat NE
 křivky STC se s LTC mohou dotýkat ANo

Směr zleva doprava na konvexní křivce indiference:

 roste celkový užitek NE

 dochází ke změně mezi míry substituce ANO
 klesá celkový užitek ANO
 dochází ke změně poměru mezního užitku ANO
6
Izokvanta vyjadřuje:

 kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možné vyrobit různý objem produkce
ne
 Kombinaci výrobních faktorů, jejich pomocí je možno vyronit stejný objem produkce
ANO
 Náklady vynaložené na nákup technologií NE
 Objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

Izokosta vyjadřuje:

 Kombinaci vstupu s jejichž pomocí lze vyrobit stejný objem produkce - NE

 Kombinaci vstupů s nichž jsou variabilní káklady minimální NE
 Kombinaci vstupů v rámci celkových nákladů ANO
 Kombinaci vstupů s jejichž pomocí lze vyrobit různý objem produkce NE

Pokud P Mpx < Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i faktoru

 Firma by měla ponechat množství faktoru x NE

 Firma je v optimu NE
 Firma by měla snížit množství faktoru ANO
 Firma by měla snížit množství faktoru NE

V teorii firmy platí:

 Pokud je trh dokonale konkurenční, pak je firma výrobně efektivní ANO

7
  Jestliže je trh monopolisticky konkurenční, pak je firma výrobně neefektivní a alokačně efektivní
NE
 Kartel je jedním z modelu oligopolu ANO
 Kartel je vždy alokačně neefektivní a výrobně efektivní ASI NE

V dokonalé konkurenci platí, že:

 Funkce zisku nabývá svého maxima pokud P=MC ANO

 Křivka krátkodobé nabídky je tvořena klesající části křivky mezních nákladů, jejichž spodní hranicí je
minimum AVC ?
 Produkt vyráběný na trhu je homogení ANO
 Firmy jsou nuceny překonávat velké bariéry při vstupu na trhu NE

Jak vypadá graf v monopolistické konkurenci v dlouhém období?

Vláda ve smíšené ekonomice:

 Řeší nezaměstnanost ANO

 Pokryje veřejné statky a služby NE
 Reguluje důchody NE
 Dělá více bariér NE

V teorii spotřebitele platí:

 Růst důchodů spotřebitele může vyvolat pokles funkce individuální poptávky NE

 Růst ceny našeho statku vede vždy k růstu poptávkového množství po tomto statku NE
 Růst ceny komplementu vede k růstu individuální poptávky po našem statku NE
 Růst ceny substitutu vede k růstu individuální poptávky po našem statku ANO

 Rozhodněte, který z následujících výroků je řečen pozitivním ekonomem:

 Míra nezaměstnanosti v měsíci červenci se zvýšila o 1%
 Míra nezaměstnanosti nad 10% představuje závažný ekonomický problém
 Přírůstek HDP by měl být u nás vyšší v porovnání s okolními zeměmi
 Vyšší cena benzinu by vedla k jeho nižší spotřebě
 V krátkém období s růstem produkce:
 Průměrné fixní náklady jsou vždy konstantní
 Průměrné fixní náklady vždy klesají
 Průměrné fixní náklady rostou
 Průměrné fixní náklady nejprve klesají a později rostou
 Cenová elasticita poptávky:
 Je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v ceně
 Je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové
 Je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny
 Bodová se dá použít jen pro malé změny ceny
 Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního vstupu:
 Variabilní náklady klesají
 Variabilní náklady rostou
 Průměrné náklady rostou
 Průměrné náklady klesají
 Zvýšení úrokové míry je výhodnější pro:
8
  Věřitele
 Dlužníky
 Střadatele
 Všechny
 Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována:
 Kladným ekonomickým ziskem
 Nerovností ceny produkce a mezní produkce narozdíl od situace v krátkém období
 Vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako podmínky
rovnováhy firmy
 Firmy realizují nulový ekonomický zisk
 Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
 Konstantní průměrné a mezní produkty faktorů
 Rostoucí průměrné a mezní produkty faktorů
 Klesající průměrné produkty faktorů
 Až do určitého množství faktorů rostoucí a po překročení tohoto množství klesající průměrné a
mezní produkty
 Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:
 Křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu
 Křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
 Křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
 Křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich minimu
 Kapitálové statky jsou statky:
 které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě
 které jsou určeny k bezprostřední spotřebě
 které mají dlouhodobé určení
 které jsou přírodního původu
 Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v dlouhém období:
 Kladný
 Záporný
 Nulový
 Nelze jednoznačně určit
 Ze sklonu indiferenční křivky:
 Můžeme odvodit maximální disponibilní důchod spotřebitele
 Můžeme určit poměr v jakém je spotřebitel ochoten vyměňovat jeden statek za druhý
 Můžeme odvodit relativní ceny obou statků
 Je patrné, že mezní produkty výrobních faktorů jsou klesající
 Na trhu platí:
 Jestliže je cena nižší než rovnovážná, znamená to, že nabízené množství je vyšší než poptávané
 Jestliže je cena vyšší než rovnovážná, znamená to, že poptávané množství je nižší než
nabízené
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při dokonale elastické nabídce roste
poptávané množství a cena produktu se nemění
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při pozitivně skloněné nabídce roste
rovnovážné množství i cena
 Při pohybu z leva doprava po křivce individuální poptávky:¨
 Celkový užitek spotřebitele klesá
 Mezní užitek spotřebitele klesá
 Mezní užitek spotřebitele roste
 Celkový i mezní užitek spotřebitele roste

9
 U zákona klesající poptávky platí:
 Poptávané množství je nepřímo úměrné vzhledem k ceně
 Spotřebitelé budou zvyšovat své nákupy, pokud bude cena klesat, ceteris paribus
 Spotřebitelé budou snižovat své nákupy, pokud cena poroste, ceteris paribus
 Poptávané množství je přímo úměrné vzhledem k ceně
 Určete, zda platí, že v prostředí nedokonalé konkurence :
 Existují bariéry vstupu a výstupu z odvětví
 Křivky mezních příjmů a průměrných příjmů jsou shodné
 Maximalizuje-li firma svůj zisk, nabízí takové množství, které vychází ze vztahu MR = MC
 Cena statku je určena trhem, žádný z producentů nemůže její cenu ovlivnit
 Rozhodněte, zda platí, že:
 Oligopol s dominantní firmou je vzhledem ke struktuře trhu řazen do dokonalé Konkurence
 Průměrné příjmy jsou v případě dokonalé konkurence vyšší než mezní
 Prostředí dokonalé konkurence existuje dokonalá informovanost na trhu
 Cenu produktu firmy působící v dokonalé konkurenci přijímají takovou, jaká je na trhu
 Určete, zda platí, že:
 Užitek je v kardinalistické teorii považován za měřitelný
 Poměr mezních užitků dvou statků odpovídá poměru jejich cen
 Podmínkou maximalizace užitku spotřebitele (v ordinalistické teorii) je, že připořízení
spotřebovávaných kombinací statků použije celý svůj důchod
 Je-li MU banán/pomeranč = -1/2, znamená to, že spotřebitel je ochoten zaměnit 1 pomeranč
za 1/2 banánu
 Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
 Ekonomický zisk + implicitní náklady
 Ekonomický zisk – explicitní náklady
 Příjmy – explicitní náklady
 Příjmy + explicitní náklady
 Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady pomaleji než množství
produkce, pak v tomto intervalu:
 průměrné náklady klesají
 mezní náklady jsou vyšší než průměrné
 je nákladová funkce degresivní
 je produkční funkce degresivní
 V teorii firmy platí:
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že dokonale konkurenční
firma je výrobně efektivní
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že dokonale konkurenční
firma je alokačně efektivní
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že dokonale konkurenční
firma je vždy velmi malá
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že dokonale konkurenční
firma nabízí velmi podobný produkt, jako ostatní firmy. Tj. produkty jsou blízkými substituty
 Izokvanta je vždy klesající křivkou. Plyne to z předpokladu maximálně efektivní výroby
 Izokvanty jsou často v krátkém období konkávní
 V dokonalé konkurenci firma vždy realizuje v krátkém období kladný ekonomický zisk, protože
přebírá cenu z trhu
 V dokonalé konkurenci v dlouhém období firma vždy realizuje nulový ekonomický zisk, protože
je volný vstup a výstup firem z odvětví

 Mezi alternativní cíle firmy patří:

10
  Maximalizace objemu produkce
 Maximalizace dividendy na akcii
 Maximalizace zisku
 Minimalizace nákladů

 Vztah, který vyjadřuje v dlouhém období substituci vstupů, tj.mezní míra technické substituce
(MRTS)
 Vyjadřuje míru, v níž je možné nahradit jeden výrobní faktor výrobním faktorem druhým při
konstantním výstupu
 Vyjadřuje, jaké množství jednoho faktoru se může zvýšit při konstantním množství druhého
faktoru
 Poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, pokud produkce poroste
 Je roven v absolutní hodnotě podílu mezních produktů obou faktorů
 Určete, zda platí, že v prostředí nedokonalé konkurence:
 Je na trhu nabízen pouze homogenní produkt
 fce MR a P jsou shodné
 v případě oligopolu s dominantní firmou je stejná cena produktu, za kterou ho nabízí
dominantní firma i pro ten, který nabízí konkurenční
 Pokud firma maximalizuje své tržby, nabízí takové množství statku, které vychází ze vztahu
MR=0

Kardinalistická teorie užitku je charakteristická:

 možnosti měřit užitek ANO

 odmítnutím měřitelnosti užitku NE
 nezávislosti celkového užitku ze spotřeby jednoho statku na spotřebě jiného statku NE
 předpokladem výše užitku vycházejícího z možných kombinací různých statků ANO

Stát může vystupovat jako:

 kupující na trhu práce ANO

 kupující na trhu půdy ANO
 pouze regulátor, nikdy na trhu nemůže stát na straně nabídky nebo poptávky NE
 prodávající na trhu výrobků a služeb ANO

V případě dokonale konkurenčního trhu v dlouhém období platí, že:

 firma je výrobně efektivní ANO

 firma je alokačně efektivní ANO
 firma může volně vystoupit z odvětví ANO
 firma dosahuje kladného ekonomického zisku NE

Zodpovězte, která z následujících tvrzení jsou správná:

11
  úsečka EF zobrazuje rozpočet spotřebitele ANO
 kombinace v bodě F představuje situaci, kdy spotřebitel nemá žádný důchod NE
 kombinaci v bodě B značí optimu spotřebitele v orientalistické teorii užitku ANO
 Kombinaci v bodě A si spotřebitel nemůže za daný důchod koupit NE

V případě poptávky platí, že:

 Ze zákona klesající poptávky vyplývá, že poptávkové množství statku je nepřímo úměrné jeho ceně:
ANO
 Je cenově dokonale elastická, je-li cenová elasticita rovna 0 NE
 Klesá v případě růstu důchodu spotřebitele NE
 Souhrn všech individuálních poptávek po určitém zboží nebo služeb v určitém období je označován jako
agregátní poptávka NE

Graf znázorňuje:

 Kladný ekonomický zisk firmy ANO(ATC je menší než pop. D)

 Firma se nachází na dokonale konkurenčním trhu NE
 Mezní příjmy jsou vyšší než cena ANO (p>mc platí vždy v NK)
 Jedná se o dlouhé období NE (jsou tam dvě křivky)

12
Které tvrzení je správné?

 Křivka průměrných nákladů na faktor je pod písmenem D

 Křivka poptávky po výrobním faktoru je tvořena částí křivky pod písmenem E
 Optimální množství zapojení výrobního faktoru u podniku maximalizujícího zisk je v
průsečíku křivek C a E
 Křivka příjmů z mezního produktu je pod písmenem C

13
Posuďte graf:

 Výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí

 Výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní
 Produkce roste stejně rychle jako vstup
 Každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní, než předcházející

Posuďte graf

 Zachycený náklady v dlouhém období

 Produkční funkce – klesající výnosy z variabilního vstupu
 Produkční funkce roste rychleji než vstup
 Náklady rostou pomaleji než výstup

B
A

Posuďte graf

 Křivka MC je kde je C
 Zisk je kde? od min B až po A
 AR je kde A
 Nabídka je kde? Od průsečíku AVC s MC (Kus křivky C)

14
Které tvrzení je správné?

 Křivka mezních nákladů je pod písmenem E

 Křivka poptávky je pod písmenem H
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F

Podle zobrazeného grafu zhodnoťte, zda platí:

 Kombinace množství q1 a q2 nacházející se na křivce A představují pro spotřebitele větší

užitek než na křivce B
 Bod D představuje kombinaci množství q1 a q2,při které dosáhne spotřebitel minimální užitek při
daném rozpočtovém omezení
 Kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem E přináší spotřebiteli větší užitek než kombinace
množství q1 a q2 zachycená bodem F
 Statky q1 a q2, jejichž kombinace jsou zachyceny křivkou B, jsou dokonalými substituty

15
Posuďte graf:
 Výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí
 Výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní
 Produkce roste stejně rychle jako vstup
 Každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější, než předcházející

Z grafu lze odvodit, že:

 Pokud bude daná firma maximalizovat své příjmy bude volit 6 jednotek produktu
 Pokud bude daná firma maximalizovat zisk, budou její mezní náklady 60

 Pokud by daná firma vyráběla 7 jednotek produktu, budou její variabilní náklady 420
 Nabídku dané firmy vyjadřuje část funkce mezních nákladů počínající v bodě (m)

16
Pokud víme, že daný obrázek znázorňuje křivky mezních nákladů (MC), průměrných celkových nákladů
(ATC), průměrných variabilních nákladů (AVC), poptávkové (D) a nabídkové křivky (S) a mezních příjmů
(MR) dokonale konkurenční firmy, potom musí platit, že:

 Modrá křivka znázorňuje křivku průměrných variabilních nákladů

 Žlutá křivka znázorňuje poptávku

 Optimum dané firmy leží v bodě (c)

 Pásmo ziskovosti pro danou cenu je dán intervalem mezi body (d) a (g)

Pokud jsou příjmové a nákladové podmínky firmy dány tímto grafem, a zároveň předpokládáme, že
firma maximalizuje zisk, pak můžeme s jistotou říci, že:
 Firma čelí rostoucím výnosům z rozsahu

17
  Produkční funkce firmy má degresivně-progresivní tvar

 Průměrné fixní náklady jsou klesající

 Celkové náklady rostou lineárně

Jestliže firma, dosahuje záporného ekonomického zisku, pak účetní zisk:

 Nelze jednoznačně určit ANO

Cena produktu a mezní příjem se bude rovnat a současně mezní a průměrný náklad na faktor se bude rovnat v případě:

 Dokonalé konkurence na obou trzích ?

 Nedokonalé konkurence na obou trzích ?
 Dokonalé konkurence na trhu produktu ?
 Dokonalé konkurence na trhu faktoru ?

Chce-li monopolní podnik maximalizovat zisk:

 musí se rovnat mezní příjem mezním nákladům

 musí se cena rovnat mezním nákladům
 musí se první derivace produkční funkce rovnat nule
 musí být cenová elasticita rovna 1

Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:

křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu

křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich maximu

Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi:

změnou důchodů spotřebitelů a cenou statku

cenou statku a množstvím statku (ostatní činitelé konstantní)
změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku
nabídkou a poptávkou po statku

V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotřebitele:

spotřebitel koupí statek a dosáhne přebytku (renty)

spotřebitel koupí statek, přebytku však nedosáhne
spotřebitel tento statek nekoupí
celkový užitek spotřebitele klesne

Dokonalá konkurence se vyznačuje tím, že:

na trhu neexistují bariéry pro vstup do odvětví

produkt je diferencovaný
množství, které bude firma maximalizující zisk nabízet, se odvíjí ze vztahu MR=MC
průměrný příjem firmy je vyšší než mezní

Prvotní výrobní faktor je ten, který:

je nejstarší,
je nejdůležitější,
není výsledkem lidské práce,
se účastní několika výrobních procesů

TU ze spotřeby:
 K uspokojení z poslední jednotky statkku
 K poměru uspokojení z 1. a poslední jednotky statku
18
  K uspokojení z 1 a poslední jednotky statku
 K uspokojení všech jednotek

Teori firmy
 Dokonalá konkurence je výrobně efektivní – ANO
 Dokonalá konkurence je alokačně efektivní – ANO
 Firma je malá – ANO, ale nejsme si tím úplně jistá
 Firmy nabízí substituty – NE

Krátké období- produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z var.vstupu

 Variabilní náklady klesají asi, mezni určitě
 Variabilní náklady rostou ne
 Průměrné náklady rostou ne
 Průměrné náklady klesají ano

Pokles úrokové míry je výhodnější:

 pro dlužníky
 pro všechny
 pro střadatele
 pro ty, kteří peníze půjčili

Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a mezní náklady pak
10 Kč. Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl maximální:
 zvýšit ceny a snížit produkci
 snížit ceny a zvýšit produkci
 zvýšit ceny
 ponechat ceny i produkci stejné

Z následujících tvrzení platí

 cenová elasticita poptávky je vždy kladná ?
 cenová elasticita nabídky je vždy záporná ?
 cenová elasticita nabídky je rovna sklonu nabídkové funkce ?
 důchodová elasticita poptávky po inferiorním zboží bude záporná ?

V dlouhém období
 jsou všechny vstupy konstantní ?
 je alespoň jeden vstup fixní ?
 všechny vstupy jsou variabilní ?
 je zaváděn technologický pokrok ?

Dojde li ke zvýšení ceny výrobních faktorů

 zvýší se keoficient m v nabídkové funkci
 zůstane-li poptávková křivka nezměněná, pak vlivem zvýšení ceny výrobních faktorů stoupne na trhu daného statku rovnovážné
množství
 zůstane-li poptávková křivka nezměněna, pak vlivem zvýšení ceny výrobních faktorů se zvýší na trhu daného staktu rovnovážná cena
 renta spotřebitelů se nezmění

Je zvýšení úrokové míry vhodné pro vlastníky doživotní renty?

 Nelze jednoznačně určit
 Ne, není výhodné
 Ano, je výhodné
 Odpoveď, závisí na výši renty.

Firma v podmínkách monopolistické konkurence:

 Realizuje v dlouhém i krátkém období vždy pouze nulový ekonomický zistk
 Realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk
 Není ani výrobně, ani alokačně efektivní
 V dlouhém období realizuje ekonomický zisk větší než nula

V bodě rovnováhy spotřebitele platí:

19
  Důchod je alokován mezi dva statky, tak, že spotřebitel dosahuje maximálního užitku
 Podíl mezních užitků prvního a druhého statku je roven podílu cen prvního a druhého statku
 Za daných podmínek nelze zvýšit celkový užitek spotřebitele
 Sklon křivky indiference v tomto bodě je roven podílu cen obou statků

Určete, zda platí, že v případě dokonalé konkurence:

 Aby firma maximalizovala zisk, musí nabízet takové množství, které vychází ze vztahu MC=P
 V krátkém období představuje nabídku firmy pouze jeden jediný bod
 Křivky MR a AR jsou shodné
 Existují bariéry pro vstup na trh a výstup z něj.

20
Produkční funkce firmy, která je monopolem na trhu produktu a monopsonem na trhu faktoru, je q = 2x. Cena,
za kterou nabízí jednotku produktu je dána vztahem P = 60 - q a cena za jednotku faktoru, který nakupuje, je
dána vztahem PX = 40 + x. Firma maximalizuje svůj zisk. Rozhodněte, zda:

 množství faktoru x, které bude firma kupovat je x = 8

 množství produktu q, které bude nabízet je q = 10
 cena jednotky produktu P = 40
 cena jednotky faktoru PX = 48

Firma používá pouze jeden variabilní faktor X. Závislost produktu na množství faktoru je dána produkční
funkcí
Q = 12X²-X³. Zjistěte, pro jaké množství faktoru nabývají maxima průměrný produkt a mezní produkt.

 průměrný produkt nabývá maxima pokud firma užívá 6 jednotek faktoru

 průměrný produkt nabývá maxima pokud firma užívá 4 jednotky faktoru
 mezní produkt nabývá maxima pokud firma užívá 6 jednotek faktoru
 mezní produkt nabývá maxima pokud firma užívá 4 jednotky faktoru

Funkce nabídky je dána vztahem PS=20+2Q. Určete, jaká je hodnota bodové cenové elasticity při P=40 a
charakter sklonu nabídky.

 E=2
 E = 2.5
 hodnota sklonu je konstantní
 hodnota sklonu není konstantní

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena
produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x -
x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 300 ne
 cena jednotky faktoru PX = 70 ano
 výše ekonomického zisku pi = 600 ne

Spotřebitel se řídí při volbě spotřebního koše funkcí užitku, svým důchodem a tržními cenami statků. Pro
následující rovnici užitku, důchod spotřebitele a tržní ceny charakterizující chování spotřebitele zjistěte kolik
jednotek prvního a druhého statku bude poptávat a jaké výdaje vynaloží na nákup prvního a druhého statku
U = 8q1+16q2+q1q2, I = 176, P1 = 8, P2 = 2

 q1 = 12, q2 = 40
 q1 = 4, q2 = 72
 Výdaje na nákup prvního statku: 96; výdaje na nákup druhého statku: 80
 Výdaje na nákup prvního statku: 32; výdaje na nákup druhého statku: 144 to nevim

Je dána funkce celkových nákladů firmy působící v podmínkách dokonalé konkurence v dlouhém období: TC =
q3 -20q2 + 400q.

21
  cena statku je P=30 ne
 firmou nabízené množství je q=10 ano
 cena statku je P=300 ano
 v případě této firmy se nejprve prosazují rostoucí a pak klesající výnosy z rozsahu nevim

Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 12q1 + q2. Rozhodněte, zda:

funkce mezního užitku 1. statku je MU1 = 13

funkce mezního užitku 2. statku je MU2 = 1
absolutní hodnota mezní míry substituce je 1/12, nebo 12 možna
v ordinalistické verzi teorie užitku je užitek neměřitelný ano

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena
produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x -
x². Zjistěte, zda:

optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano

optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ano
cena jednotky faktoru PX = 70 ano
cena jednotky produktu P = 8 ne

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena
produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x -
x². Zjistěte, zda:

NEVÍM
 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 12 ne
NEVÍM
 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ano
NEVÍM
 cena jednotky faktoru PX = 60 ne
NEVÍM
 cena jednotky produktu P = 8 ne

Nákladová funkce monopolu v krátkém období je TC = Q3 - 8 Q2 + 18Q +10. Příjmová funkce je TR = 43 Q - 3

Q2. Zjistěte, zda:

NEVÍM
 Cena při níž monopolní firma maximalizuje zisk je P = 30.
NEVÍM
 Množství při němž monopolní firma maximalizuje zisk je Q = 5.
NEVÍM
 Maximální zisk firmy bude 120.
NEVÍM
 Pro maximalizaci zisku firmy platí vztah , že AR = AC. ne

Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 30 – 6q a tržní cena je     P = 6.

22
 NE
 Spotřebitel bude spotřebovávat množství statku q=5
NEVÍM
 Spotřebitel realizuje přebytek ve výši RD = 45.
NE
 Funkce mezního užitku spotřebitele je MU = 30 – 6q ano
NE
 Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 30q – 3q2 ano

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena
produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x -
x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ANO

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ANO
 cena jednotky faktoru PX = 70 ANO
 cena jednotky produktu P = 8 NE

Celkové náklady firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období jsou dány funkcí celkových nákladů TC = q³ -
3q² + 20q + 236 . Cena, za kterou realizuje svůj produkt, je P =125. Množství produktu Q, které bude nabízet, a
výše ekonomického zisku П budou:

 Q=5 NE
 П = 303 ANO
 Q=7 ANO
 П = 275 NE

Nákladová funkce monopolu v krátkém období je TC = Q3 - 8 Q2 + 18Q +10. Příjmová funkce je TR = 43 Q - 3

Q2. Zjistěte, zda:

 Cena při níž monopolní firma maximalizuje zisk je P = 30.

 Množství při němž monopolní firma maximalizuje zisk je Q = 5.
 Maximální zisk firmy bude 120.
 Pro maximalizaci zisku firmy platí vztah , že AR = AC. ne

Je dána individuální funkce poptávky PD=60-6Q. Jednotková cena je P=30.

 TU=200 ne
 MU=25 ne
 TU=225 ano
 MU=150 ne

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena
produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x -
x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 300 ne
 cena jednotky faktoru PX = 70 ano
 výše ekonomického zisku pi = 600 ne

Firma působící v podmínkách dokonalé konkurence má následující funkci průměrných nákladů: AC= (1/3)q2 –
40q + 30000, maximalizuje zisk a vyrábí 60 ks měsíčně.

23
 NE
 cena, za kterou svůj produkt prodává je P=28000
ANO
 cena, za kterou svůj produkt prodává je P=28800
ANO
 mezní náklady mají funkci: MC= q2 – 80q + 30000
ANO
 celkové náklady mají funkci: TC= (1/3)q3 – 40q2 + 30000q

Individuální funkce poptávky spotřebitele je dána PD = 40 – 4q.

NE
 Obecná funkce celkového užitku je TU = 40q – 4q2.
ANO
 Při rovnovážné tržní ceně statku P = 20 bude spotřebitel nakupovat q=5.
 Při rovnovážné tržní ceně statku P = 20 bude spotřebitel realizovat celkový užitek TU=150.
ANO

 Při rovnovážné tržní ceně statku P = 20 bude spotřebitel realizovat přebytek ve výši RD=50.
ANO

Firma má funkci celkových nákladů TC = 1000 + 5Q, odvoďte funkci fixních a variabilních nákladů a dále
funkce průměrných a mezních nákladů.

fixní náklady vyplývají z nákladové funkce a činí 1 000 ano

variabilní náklady dosahují 5Q ano
průměrné náklady AC = 5 nevim
mezní náklad je MC = 1 ne

Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 30 – 6q a tržní cena je     P = 6.

NE

 Spotřebitel bude spotřebovávat množství statku q=5

NEVÍM

 Spotřebitel realizuje přebytek ve výši RD = 45.

NE

 Funkce mezního užitku spotřebitele je MU = 30 – 6q

NE

 Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 30q – 3q2

Nákladová funkce monopolu v krátkém období je TC = Q3 - 8 Q2 + 18Q +10. Příjmová funkce je TR = 43 Q - 3

Q2. Zjistěte, zda:

NEVÍM

 Cena při níž monopolní firma maximalizuje zisk je P = 30.

NEVÍM
 Množství při němž monopolní firma maximalizuje zisk je Q = 5.
NEVÍM
 Maximální zisk firmy bude 120.
NEVÍM
 Pro maximalizaci zisku firmy platí vztah , že AR = AC.

24
25
1. Ekonomie zkoumá:
a. bohatství
b. chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě
c. výrobu, směnu a spotřebu lidí
d. alokaci vzácných zdrojů l produkci užitečných statků
e. zkoumá vše výše uvedené
2. Ekonomie a ekonomika:
a. Pojmy odlišné
3. Rozhodněte, který z následujících výroků je pozitivní. Zdůvodněte :
a. míra nezaměstnanosti v měsíci červenci se zvýšila o 1%
b. míra nezaměstnanosti nad 10% představuje závažný ekonomický problém
c. přírůstek HDP je u nás v porovnání s okolními zeměmi nízký
d. vyšší cena benzínu vede k jeho nižší spotřebě
4. Vzácné statky mohou být:
a. Pouze produktem přírody (volné)
b. Pouze produktem výroby
c. jak produktem přírody, tak i produktem výroby
5. Základní ekonomická otázka řeší:
a. co vyrábět
b. pro koho vyrábět
c. jak vyrábět
6. Voda je:
a. nelze jednoznačně určit
7. Spotřební statky se člení na ekonomické a výrobní?
a. ne
8. Prvotní výrobní faktor je ten, který :
a. Je nejstarší
b. Je nejdůležitější
c. není výsledkem lidské práce
d. se účastní několika výrobních procesů
9. Pojem „neviditelná ruka trhu“ jako první uvedl: Smith

26
10. Zákon klesajících výnosů odráží vztah:
a. Nabídky a poptávky
b. vstupu a výstupu
c. výroby a spotřeby
11. Zákon klesajících výnosů platí za předpokladu :
a. neměnných technologií
12. Kolik činí náklady obětované příležitosti, jestliže student platí školné ročně 60 tis a
na druhé straně pokud by nestudoval, ale pracoval a vydělával 100 tis?
a. 100 tis.
13. Hranice produkčních možností ukazuje kombinace :
a. Nabídky a poptávky
b. Produkce ceny
c. Výroby různých statků
14. Jestliže ekonomika operuje na hranici výrobních možností, pak vyrábí:
a. efektivně
15. Rozeznáváme ekonomické veličiny stavové a tokové. Stavovou veličinou je:
a. výše majetku
b. objem peněžních prostředků na účtech firmy
1. Rovnovážný bod na trhu brambor se posunul z  E do E´. Čím byla tato změna
způsobena?
S´
a) dobré počasí způsobilo posun nabídky
P E´
S b) dobré počasí způsobilo posun poptávky

E c) špatné počasí způsobilo posun nabídky

D d) špatné počasí způsobilo posun poptávky

Q
2. Která z následujících možností nepovede k posunu poptávkové křivky po
pneumatikách?
a. cena pneumatik
3. Uvažujeme dvě komplementární zboží. Rozhodněte , které z  následujících tvrzení
nejvíce odpovídá skutečnosti:
a. růst ceny jednoho z nich vyvolá pokles jeho poptávaného množství a růst
poptávaného množství po druhém zboží
b. růst ceny jednoho z nich vyvolá růst jeho poptávaného množství a pokles
poptávaného množství po jeho komplementu
c. růst ceny jednoho z nich vyvolá snížení jeho poptávaného množství a pokles
poptávaného množství po jeho komplementu
d. neplatí ani jedna z variant
4. Určete, kdy platí tvrzení, že poptávka je elastická :
a. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny vyvolá takový růst objemu
realizované produkce, že celkový příjem vzroste
b. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny je doprovázen takovým zvýšením
realizované produkce, že celkový příjem klesne
c. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny je doprovázen zvýšenou realizací
produkce, ale celkový příjem se nezmění
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
5. Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi:
a. Změnou důchodů spotřebitelů a cenou statku
b. cenou statku a množstvím statku (ostatní konstantní)
27
 c. změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
6. Reálný důchod je:
a. nominální důchod dělený tržní cenou statku
7. Důchodový efekt je změna reálného důchodu vyvolaná:
a. Změnou nominálního důchodu
b. Změnou ceny substitučního statku
c. změnou ceny statku
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
8. Mezi zbožím A a B existuje substituční vztah. Klesne-li cena zboží A, které tvrzení
je pravdivé?
a. klesne množství poptávky po zboží B, stoupne množství poptávky po A
9. Sklony přímky můžeme popsat jako:
a. změnu na ose y ku změně na ose x
b. absolutní hodnotu směrnice přímky
c. tangens úhlu, který svírá přímka s osou x
d. všechny odpovědi jsou správné
10. Které z následujících vztahů mohou být funkcí poptávky?
a. P=100 - 4Q
4 Nabídka statku a její determinanty
1. Která z následujících situací vyvolá v grafickém znázornění funkce nabídku statku
A – posun po dané funkci?
a. zvýšení tržní ceny statku A
b. růst počtu výrobců statku A
c. inflační očekávání výrobců statku A
d. snížení nabízeného množství statku A
2. Zakreslete a rozhodněte, kdy se zvýší parametr m u funkce tržní nabídky
benzínu, která je obecně dána jako PS =m+nQ , pokud:
a. zdraží ropa
b. klesnou mzdové náklady zaměstnanců ropných firem
c. zlevní ropa
m
d. vzroste důchod spotřebitelů
3. Jak dostaneme tržní nabídku?
a. vodorovným sečtením křivek individuálních nabídek
4. Jaké znaménko má cenová elasticita nabídky ?
a. Kladné
5. Který z faktorů nepůsobí na cenovou elasticitu nabídky ?
a. Náklady a možnost skladování
b. Délka období
c. Technologie výrobního procesu
d. nezbytné a luxusní statky
6. Jsou dány tyto kombinace ceny a nabízeného množství:
P 50 40 30 20 10
Q 400 380 30 200 20
0
Rozhodněte, zda nabídka je v intervalech vymezených uvedenými kombinacemi:
a. Elastická, ve všech intervalech
b. Neelastická, ve všech intervalech
c. různě elastická v jednotlivých intervalech
d. absolutně neelastická ve všech intervalech

28
 5 Tržní rovnováha na trhu jednoho statku
1. Jak se změní křivka nabídky textilních strojů zrušením cla na jejich dovoz ( za
jinak vše stejné)?
a. posune se doprava dolů
2. Uvažujeme rovnováhu na trhu – které z následujících tvrzení je správné?
a. jestliže se nabídka posune vlevo a poptávané množství zůstává
konstantní, pak rovnovážná cena se sníží
b. jestliže se nabídka posune vpravo a poptávané množství zůstává
konstantní, pak rovnovážná cena se zvýší
c. jestliže se poptávka posune vlevo a nabídka vpravo, pak rovnovážná cena
se zvýší
d. jestliže se nabídka posune vlevo a poptávané množství zůstává
konstantní, pak rovnovážná cena se zvýší
3. Zatrhněte správnou variantu(varianty). Je li tržní cena nižší než rovnovážná,
bude:
a. konkurence mezi spotřebiteli zvyšovat cenu
b. konkurence mezi spotřebiteli snižovat cenu
c. se vlivem přizpůsobovacích procesů poptávané množství snižovat
d. konkurence mezi výrobci sníží cenu
4. Mějme graf nabídky a poptávky, bod rovnováhy, rovnovážnou cenu a rovnovážné
množství. Které z následujících tvrzení je správné?
a. Jestliže se nabídka posune vlevo a poptávka zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena klesne
b. Jestliže se nabídka posune vpravo a poptávka zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena vzroste
c. Jestliže se poptávka posune vlevo a poptávka zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena vzroste
d. neplatí žádné z uvedených tvrzení
5. Pokud je poptávka určena rovnicí P = 100 – 4Q a nabídka P = 40 + 2Q, pak
rovnovážné množství a rovnovážná cena budou:
a. P*=60, Q* =10 ( 60=100-4Q 4Q=40 Q=10 , 60=40-2Q 2Q=20
Q=10)

6 Užitek a mezní užitek statku v kardinalistické teorii

1. Celkový užitek ze spotřeby se vztahuje:
a. k uspokojení ze všech jednotek spotřebovaného statku
b. k uspokojení z posledních (resp. Dodatečné) jednotky statku
c. k poměru uspokojeni z první a poslední jednotky statku
2. Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:
a. tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
b. tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
c. nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
3. První Gossenův zákon:
a. se týká poklesu mezního užitku
b. platí bez výjimek
c. má výjimku v tzv. náruživé spotřebě
4. Individuální cena poptávky v kardinalistickém. pojetí:
a. je určena celkovým užitkem spotřebitele
b. je určena mezním užitkem spotřebitele
c. je určena poměrem mezního a celkového užitku
5. V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotřebitele:
29
 a. spotřebitel tento statek nekoupí
6. V bodu nasycení:
a. je celkový užitek maximální
b. je mezní užitek nulový
7. Optimum spotřebitele lze vymezit jako strukturu jeho spotřeby při níž :
a. Je vyčerpán důchod spotřebitele
b. nelze při daných omezeních nákupem většího množství jednoho statku
zvýšit celkový užitek
c. jsou rovny podíly mezních užitků a cen jednotlivých statků
d. mezní užitek statků je roven nule
7 Volba spotřebitele v ordinalistické teorii
1. Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statků spotřebního
koše, které leží na téže křivce indiference?
a. celkový užitek z obou kombinací je stejný
b. mezní užitek z obou kombinací je stejný
c. kombinaci ležící více vlevo nahoře preferuje spotřebitel více
d. spotřebitel hodnotí obě kombinace stejně
2. Směrem zleva doprava na křivce indiference:
a. Roste celkový užitek
b. dochází ke změně mezní míry substituce
c. klesá celkový užitek
d. dochází ke změně poměru mezních užitků
3. Křivka indiference vyjadřuje:
a. preference spotřebitele
b. omezení spotřebitele důchodem
c. stejný celkový užitek spotřebitele
d. rozpočtové možnosti spotřebitele
4. Axiom tranzitivity se na grafu křivek indiference projevuje:
a. Jejich konvexním tvarem
b. tím, že se křivky indiference neprotínají
c. tím, že křivky indiference protínají obě osy
5. Zákon poklesu mezního užitku se v modelu křivek indiference projevuje:
a. tím, že křivky indiference mají konvexní tvar
6. Jestliže kombinace A leží na výše položené křivce indiference než kombinace B,
platí, že:
a. Spotřebitel preferuje obě kombinace stejně
b. spotřebitel preferuje A před B
c. spotřebitel preferuje B před A
7. Komplementární vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:
a. Tím, že křivky indiference neprotínají
b. tím, že se křivky indiference nedotýkají os
8. Substituční vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:
a. tím, že křivky indiference protínají dvě osy
b. tím, že křivky indiference mají konverxní tvar
9. Vztah, při kterém je jeden ze dvou statků nezbytný a druhý luxusní, se v  modelu
křivek índiference projevuje:
a. tím, že křivky indiference protínají jednu osu
b. tím, že křivky indiference jsou lineární
10. Mezní míra substituce:
a. je vždy rovna v absolutní hodnotě podílu mezních užitků obou statků
b. je vyjádřena sklonem křivky indiference
30
11. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující
podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b > 0, platí, že:
a. křivky indiference protínají obě osy
b. oba statky jsou substituty
12. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující
podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b < 0, platí, že:
a. křivky indiference protínají jednu osu
b. oba statky jsou nepřímé substituty (q1 nezbytný, q2 zbytný)
13. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující
podobu TU = aq1 + bq2 + q1q2, za podmínek a < 0, b < 0, platí, že:
a. oba statky jsou komplementy
b. křivky indiference se nedotýkají os
14. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , c > 0, d>
0, c+ d = 1, platí, že:
a. křivky indiference neprotínají osy
b. oba statky jsou nezávislé
15. Spotřebitelem zvolená kombinace množství dvou statků je charakterizována
MU 1 MU 2
<
vztahem P1 P2 a je rozpočtově dostupná. Platí, že:
a. má-li být spotřebitel v bodě optima, množství q1 se musí snížit a
množství q2 zvýšit
16. Spotřebitel spotřebovává 2 statky. Uvažuje o zařazení třetího. Za které podmínky,
vyjádřené následujícími vztahy, spotřebitel 3. statek do spotřebního koše zařadí:
MU1 P 1 MU 3 P3
< >
a. MU2 P 2 MU 2 P2 je správně
17. Spotřebitel užívá přímé substituty, je-li funkce jeho celkového užitku:
a. TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0
18. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0,
b > 0, TU > 0, a zvýší se důchod spotřebitele, platí, že v  bodě optima:
a. Mezní míra substituce se zvýší
b. mezní míra substituce se nezmění
c. mezní míra substituce se sníží
19. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , po zvýšení
ceny prvního statku P1 (uvažujeme efekt metody statického rozkladu) při
optimální kombinaci:
a. dochází jen k substitučnímu efektu na q1
b. dochází jen k důchodovému efektu na q1
c. se sníží obě spotřebovávaná množství q1,q2
d. se sníží jen q2
e. se sníží jen q1
20. Jestliže se v případě spotřebitele s funkcí celkového užitku ad) 4 zvýší ceny obou
statků stejným tempem (o 20%):
a. klesne spotřebované množství obou statků
b. projeví se jen důchodový efekt (podle metody statického rozkladu)
c. projeví se oba efekty
d. změní se jen q1, na q2 to nemá vliv
e. množství obou statků klesne vždy ve stejném poměru
21. Je li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , spotřebitel
vydává na první statek výdaje ve výši:
a. c/(c+d) svého důchodu
31
22. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a>
0, b < 0, TU > 0, potom platí, že:
a. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
c. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
23. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a<
0, b < 0, TU > 0, potom platí, že:
a. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
c. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
d. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
24. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a<
0, b > 0, TU > 0, potom platí, že:
a. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
c. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
d. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
25. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a>
0, b > 0, TU > 0, potom platí, že:
a. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
b. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
c. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
d. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
8 Firma jako tržní subjekt
1. Firmy působí:
a. Na trhu výrobních faktorů
b. Na trhu statků a služeb
c. Na žádném z těchto trhů
d. na obou těchto trzích (výrobních faktorů a statků & služeb)
2. Firma na trhu statků služeb vystupuje vždy:
a. na straně nabídky
3. Jestliže firma dosahuje záporného ekonomického zisku, pak účetní zisk:
a. nelze jednoznačně určit (zda je kladný, nebo záporný)
4. Jestliže firma dosahuje ekonomický zisk, pak účetní zisk:
a. musí být také kladný
5. Zaškrtněte, kdy se zvýší účetní zisk firmy:
a. jestliže se zvýší ceny výrobních faktorů
b. jestliže se zvýší ceny vyráběných produktů
c. sníží se ceny energií
6. Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
a. ekonomický zisk + implicitní náklady
b. příjmy - explicitní náklady
7. Krátké období je charakterizováno:
a. firmy nemohou rozšiřovat svoje výrobní kapacity
b. alespoň jeden výrobní faktor zůstává fixní
8. Pro velmi dlouhé období platí:
a. Jde vždy o období nad 5 let
b. všechny používané vstupy jsou variabilní
c. dochází ke kvalitativním změnám v technické úrovni
9 Produkční funkce firmy
1. Jaká je nejdůležitější vlastnost produkční funkce v  krátkém období?

32
 a. v krátkém období existuje více variabilních faktorů
b. v krátkém období existuje pouze jeden variabilní faktor
c. nejdůležitější vlastnosti produkční funkce je technický název pro vztah mezi
minimálním množstvím výstupu a požadovanými vstupy
d. zákon klesajících výnosů platí vždy v dlouhém období
2. Určete. které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
a. Konstantní průměrné a mezní produkty faktorů
b. Rostoucí průměrné a mezní produkty faktorů
c. klesající průměrné faktory
d. až do určitého množství faktorů rostoucí a po překročení tohoto množství
klesající průměrné a mezní produkty
3. Který z výroků je správný? Progresivně degresivní produkční funkce má
v inflexním bodu:
a. maximum mezního produktu
4. Produkční funkce předpokládá:
a. Stále ceny dovozu
b. neměnnou technologii
c. dokonalou konkurenci na trzích výrobních faktorů
d. změny úrovně outputu při stejné úrovni inputu
5. Izokvanta vyjadřuje:
a. kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit různý objem
produkce
b. kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem
produkce
c. náklady vynaložené na nákup technologie
d. žádná z nabízených možností není správná
6. Mezní produkt je:
a. změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o
jednotku
7. Izokosta (linie celkových - stejných nákladů) vyjadřuje:
a. maximálně dostupné kombinace inputů v rámci daných celkových nákladů
8. Který vztah vyjadřuje klesající výnosy variabilního vstupu :
a. Q = L
9. Produkční funkce jsou dány následujícími vztahy, rozhodněte, v  kterém případě
jde o rostoucí výnosy z rozsahu:
a. Q = K * L
10. Který vztah vyjadřuje v dlouhém období situaci vstupů, tj. mezní míru technické
substituce (MRTS):
a. vyjadřuje míru, v níž je možné nahradit jeden výrobní faktor výrobním
faktorem druhým při konstantním výstupu
b. vyjadřuje, jaké množství jednoho faktoru se může zvýšit při konstantním
množství druhého faktoru
c. poměr, v jakém dva výrobní faktory za sebe nahradit, pokud produkce
poroste
d. neplatí žádná z variant
10 Nákladové funkce firmy
1. Z následujících příkladů nákladů firmy určete, které se mění s  množstvím
produktu:
a. pracovní (mzdové) náklady
b. peněžní výdaje na suroviny při konstantních cenách surovin
c. úrok z investičního úvěru
33
 d. daň z nemovitosti
2. Je nutné v ekonomických analýzách rozlišovat:
a. průměrný variabilní a průměrný fixní náklad? - ANO
b. mezní variabilní a mezní celkový náklad? -NE
3. Křivka mezních nákladů:
a. žádná odpověď není správná
4. Křivka mezních nákladů ve tvaru U:
a. protíná křivku AVC vždy v jejím minimu
5. V krátkém období s růstem produkce:
a. Průměrné fixní náklady jsou vždy konstantní
b. průměrné fixní náklady klesají vždy
c. Průměrné fixní náklady rostou
6. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy
z variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
b. průměrné náklady klesají
7. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje klesající výnosy
z variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
b. průměrné variabilní náklady rostou
8. V dlouhém období:
a. všechny vstupy jsou variabilní
9. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy
z variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
10. Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady rychleji než
roste množství produkce, pak v tomto intervalu:
a. průměrný náklad roste
b. mezní náklad roste
11. Vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými náklady :
a. STC jsou zpravidla vyšší než LTC ( STC – krátké celkové náklady, LTC –
dlouhé celkové náklady
12. Křivka mezních nákladů protíná:
a. křivku průměrných nákladů vždy v jejím minimu
b. křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejím minimu
13. Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
a. ekonomický zisk + implicitní náklady
b. příjmy - explicitní náklady
14. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:
a. variabilní náklady budou záporné
b. variabilní náklady budou nulové
c. variabilní náklady budou kladné
15. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:
a. fixní náklady budou kladné
16. Nebude-li firma v dlouhém období vyrábět:
a. fixní náklady budou nulové
17. Izokosta vyjadřuje:
a. kombinaci vstupů v rámci celkových nákladů
18. Průměrné variabilní náklady firmy se v  krátkém období rovnají mezním nákladům.
Co doporučíte firmě, měla by:
a. zvýšit produkci zásob
34
 b. produkci stabilizovat či snad
c. snížit, ( z hlediska optimalizace(minimalizace) průměrných celkových
nákladů )
19. Průměrné náklady firmy jsou v krátkém období nižší než mezní náklady.
S rozšiřováním produkce budou průměrné náklady:
a. Stoupat

11.1 Charakteristika dokonalé konkurence a utváření nabídky firmy v krátkém období

1. Předpokládejme, že dokonale konkurenční odvětví je tvořeno 4 firmami
s následujícími nabídkovými funkcemi. Jaká bude tržní nabídka tohoto odvětví?
Q 1=8+2P , Q2=5+5P, Q3=16+4P, Q4=10+5P:
a. Q=39 + 16P
2. V čem spočívá výrobní efektivnost dokonale konkurenčního trhu:
a. Firmy vyrábějící takový výstup, který spotřebitelé požadují
b. ve skutečnosti, že výstup je vyráběn s minimální na jednotku produkce každá,
z firem vyrábí výstup s minimálními průměrnými náklady
c. ve skutečnosti, že výstup je vyráběn s minimální na jednotku produkce každá,
z firem vyrábí výstup s maximálními průměrnými náklady
d. firmy v dokonalé konkurenci nemohou zvětšit výstup pouhým přerozdělením
vstupů
3. Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:
a. rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AC
4. Základním rysem dokonalé konkurence je:
a. Možnost tržních subjektů ovlivnit tržní cenu
b. nemožnost tržních subjektů ovlivnit tržní cenu
c. cena se v podmínkách dokonalé konkurenci rovná celkovým příjmům
d. v bodě optima platí, že P > MC
5. Kdy funkce zisku v dokonale konkurenční firmě nabývá svého maxima, za jakého
předpokladu:
a. P = MC
6. Firma v krátkém období nechává činnost, jestliže :
a. celkové příjmy budou nižší než variabilní náklady

11.2 Dlouhé období a utváření tržní nabídky v dokonalé konkurenci

1. Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována:
a. Kladným ekonomickým ziskem
b. Vstupem nových firem do odvětví, za předpokladu, že v krátkém období je
v odvětví dosahován ekonomický zisk
c. vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako
podmínky rovnováhy firmy
d. firmy realizují pouze normální zisk
2. Který z následujících vztahů vyjadřuje tendenci v dokonale konkurenčním odvětví
v dlouhém období:
a. Min AC = MC
b. P = AC
c. AR = MR = P
d. AR = MC
e. P=MC=min AC
13 Monopol (jediný prodávající) - nabídka firmy
1. V podmínkách nedokonalé konkurence a tedy i monopolu platí, že s  růstem
výroby:
35
 a. mezní příjem je nižší než cena
2. Optimální výstup produkce dosahuje monopol zpravidla, jsou-li průměrné náklady:
a. nemusí být minimální
3. Je-li nabídka produktu v daném odvětví zajišťována jedinou firmou, pak se situací
dokonale konkurenční platí (předpokládáme stejné funkce poptávky a stejné
funkce nákladů):
a. nabízené množství je nižší a cena vyšší
b. nabízené množství je vyšší a cena nižší
c. nabízené množství je nižší a cena nižší
d. nabízené množství je vyšší a cena vyšší
4. Chce-li podnik maximalizovat zisk:
a. musí se rovnat mezní příjem mezním nákladům
5. Křivka poptávky po produkci monopolu je:
a. je totožná s křivkou poptávky
6. Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a mezní
náklady pak 10 Kč. Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl maximální:
a. Zvýšit ceny
b. Zvýšit ceny a snížit produkci
c. Snížit ceny
d. snížit ceny a zvýšit produkci
e. ponechat ceny i produkci stejné

14 Monopolistická konkurence - nabídky firmy

1. Který z následujících vztahů je podmínkou rovnováhy monopolistické firmy
maximalizující zisk v krátkém období:
a. MR=MC
2. Dlouhodobá rovnováha monopolistická konkurence se ustálí v  bodě, kde:
a. křivka individuální poptávky je tečnou křivky AC
3. Důležitým znakem monopolistické konkurence je, že dlouhodobý rovnovážný
výstup firmy se nachází na úrovni výstupu:
a. nižším než výstup, při němž jsou AC minimální
4. Určete, kdy je firma výrobně efektivní:
a. Platí podmínka vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující
ochotni vydat na koupi dodatečné jednotky produkce
b. trh nutí výrobce k tomu, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou
minimalizovány náklady na jednotku produkce
c. platí následující rovnost MU=MC
d. jde o část přebytků, které vznikají v důsledku omezení rozsahu produkce
5. Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v  dlouhém
období:
a. nulový
6. Monopolistická konkurence je struktura trhu, pro kterou neplatí:
a. zboží je homogenní
b. relativně volný vstup a výstup do odvětví, existují pouze malé a snadno
překonatelné překážky
c. cíl firmy – maximalizace zisku
d. velký počet firem, žádná není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu P
7. V jakém vztahu v monopolistické konkurenční firmě jsou cena a mezní náklady:
a. P > MC
8. Firma maximalizuje tržby. Její optimum leží v bodě, kde:
a. MR = 0
36
 9. Klesající mezní příjem firmy je neslučitelný s:
a. dokonalou konkurencí
10. Individuální poptávková křivka bude lineární na nedokonale konkurenčním trhu.
V bodě, kde TR jsou maximální, MR musí být:
a. nulový

15 Oligopolní konkurence
1. V oligolním odvětví vyrábějí vždy všechny firmy heterogenní produkt.
a. ne
2. V modelu oligopolu s dominantní firmou se předpokládá, že poptávka po produkci
dominantní firmy je ve srovnání s tržní poptávkou elastičtější.
a. ano
3. Musí být kartel vždy úspěšný? Vysvětlete, proč kartelové dohody nejsou
dlouhodobě stabilní.
a. Ne
4. Stackelbergův model stanoví, že je pro firmu výhodné má-li možnost stanovit
množství produkce dříve než zjistí, kolik vyrábí její rival.
a. Ano
5. Sweezyho model oligopolu (se zalomenou křivkou poptávky) vysvětluje, proč
každá firma ponechává svou cenu bez ohledu na chování konkurentů.
a. ne
6. Sweezyho model neumožňuje určit cenu, protože je mezera mezi křivkami MR a
MC.
a. Ne
7. Sweezyho model vysvětluje rigiditu ceny, ale nevysvětluje její určení.
a. Ano
8. Sweezyho model oligopolu předpokládá, že poptávka po produkci firmy je méně
elastická pokud firma cenu sníží než když cenu zvýší.
a. Ano
"V bode nasycení"
je celkový užitek maximální."
je mezní užitek nulový."
"Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statku spotřebního koše,
které leží na téže křivce indiference"
celkový užitek z obou kombinací je stejný"
spotřebitel hodnotí obě kombinace stejně"
Komplementární vztah dvou statku se v modelu křivek indiference projevuje"
tím, že se křivky indiference nedotýkají os."
Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladu rostou náklady pomaleji než
množství produkce, pak v tomto intervalu"
mezní náklady jsou vyšší než průměrné"
je nákladová funkce degresivní"
Vztah, při kterém je jeden ze dvou statku nezbytný a druhý luxusní se v modelu křivek
indiference projevuje"
tím, že křivky indiference protínají jednu osu"
V rámci ordinalistické verze teorie užitku popište způsob řešení tohoto problému:“
ceny statku, množství statku a výši spotřebitelova důchodu"
Optimum spotřebitele nastává, když je splněna tato podmínka"
MU1/MU2 = P1/P2
Y = P1q1 + P2q2

37
MPL v krátkém období je větší než APL. Jaké budou při tomto předpokladu MC v
porovnání s AVC?"
menší"
Podmínkou maximalizace zisku firmy je"
MR = MC
Statky káva a mléko k sobě mají vztah jako"
komplementy
Zvýšení úrokové míry je výhodnější pro"
"věřitele"
"střadatele"
Mezi alternativní cíle firmy nepatří"
maximalizace objemu produkce
maximalizace dividendy na akcii
maximalizace zisku
minimalizace nákladu"
Pokud změna ceny statku A nevyvolá žádnou změnu v poptávce po statku B, potom
můžeme říci, že:"
Oba statky A a B se řadí mezi inferiorní zboží
Pokud růst ceny statku A vyvolá posun poptávkové křivky po statku B doleva, potom
můžeme říci, že:"
Statky A a B jsou komplementy
Pokud klesne cena dřeva, z kterého je vyráběn nábytek, potom přebytek spotřebitelů
nábytku"
Vzroste
Víme, že daný spotřebitel je vždycky ochoten vyměnit 2 pomeranče za jeden grapefruit.
Pokud budeme na horizontální ose vynášet množství spotřebovaných pomerančů a na
vertikální množství spotřebovaných grapefruitu, potom indiferentní křivka daného
spotřebitele bude"
Přímka se sklonem -1/2"
Přímka se sklonem +1/2
Přímka se sklonem +2"
Konvexní směrem k počátku
Koncové body (průsečíky s osami) rozpočtové křivky"
Vyjadřují sklon rozpočtové křivky"
Představují nejvyšší možné množství daných statků, které si spotřebitel může koupit,
pokud celý svůj důchod utratí za dané zboží"
Pokud víme, že ceny dvou statků se rovnají (PA = PB), potom pokud spotřebitel bude
maximalizovat svůj užitek"
Mezní užitek statku A (MUA) musí být roven meznímu užitku statku B (MUB)"
Víme, že v bodě rovnováhy je cenová elasticita poptávky -1,2 a cenová elasticita
nabídky +0,6. Pokud vládou určená cena bude o deset procent nižší než rovnovážná
cena, potom"
Nastane na trhu přebytek zboží ve výši 1,8 % rovnovážného množství"
Nastane na trh přebytek ve výši 12 % rovnovážného množství"
Na trhu nastane nedostatek zboží ve výši 18% rovnovážného množství
Na trhu nastane nedostatek ve výši 6 % rovnovážného množství"
Pokud víme, že průměrný produkt 6 pracovníka je 15 a mezní produkt 7 pracovníka je
18, potom můžeme říci, že:"
Se nacházíme na rostoucí části křivky průměrného produktu
Pokud se pohybujeme po izokvantě z leva doprava (předpokládáme konvexní tvar),
potom platí, že:"
38
Dochází k současnému růstu mezního produktu jednoho výrobního a poklesu mezního
produktu faktoru druhého "
Vyberte správné tvrzení:"
Podle ordinalistické teorie užitku, nelze odvodit individuální poptávku spotřebitele po
statku, protože dle této nelze užitek přesně změřit"
Cenová elasticita poptávky se pohybuje vždy v intervalu od nuly do nekonečna."
V dlouhém období mohou nové firmy vstupovat do odvětví, mohou měnit všechny
výrobní faktory i svou velikost firmy ale nemohou měnit produkční technologie."
Průměrné fixní náklady firmy jsou vždycky klesající
Předpokládáme, že spotřebitel kupuje pouze dva statky. Pokud se sníží cena jednoho
z nich, povede to:"
K růstu mezní míry substituce"
Ke změně sklonu rozpočtové křivky
Ke změně tvaru indiferenční křivky"
Ke růstu mezního užitku toho statku, jehož cena se nezměnila.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?"
Cenová elasticita poptávky je vždy kladná"
Inferiorní zboží je takové jehož důchodová elasticita je kladná"
Giffenuv statek je takový statek, který nemá žádné přímé substituty"
Luxusní zboží je takové zboží, jehož důchodová elasticita je v absolutní hodnotě větší
než jedna
Pokud spotřebitel maximalizuje svůj užitek ze dvou statku (X,Y), potom v bode optima
platí:"
Px/Py se rovná poměru výdajů na oba statky"
Py/Px| = |MRSx/y|"
Ze sklonu indiferenční křivky:"
Můžeme určit poměr v jakém je spotřebitel ochoten vyměňovat jeden statek za druhý"
"Můžeme odvodit relativní ceny obou statků"
Křivka, která reprezentuje všechny kombinace poskytující stejnou úroveň užitku se
nazývá"
Indiferenenční křivka"
Monika maximalizuje svůj užitek ze spotřeby výběrem spotřebního koše, v němž poměry
mezních užitků a cen jednotlivých statků jsou shodné pro všechny statky. Přesto existuje
statek, který, ačkoliv je pro Moniku dostupný, není v jejím spotřebním koši zastoupen. Je
tomu tak proto, že poměr mezního užitku tohoto statku a ceny tohoto statku je:"
"Příliš nízký"
Pokud vláda reguluje ceny tak, že tržní cena je pod rovnovážnou úrovní"
"Někteří spotřebitelé těží z cenové regulace, zatímco jiní jsou na tom v důsledku cenové
regulace hůře
Předpokládejme, že pivo a víno jsou substituty. Pokud cena piva vzroste"
"Křivka poptávky po víně se posune doprava"
Která z následujících změn nejpravděpodobněji způsobí posun poptávky po skriptech
doprava"
"Snížení ceny skript"
"Zvýšení studentských stipendií
Funkce Tu=8g1+2g2+g1+g2, důchod Y=22, P1=3, P2=1. P1 se změní na P1=2. Určete
substituční efekt změny ceny P1 na Q1.
4) Δ Q1SE = 2/3, Δ Q2SE =-1
V kardinalistické verzi teorie užitku určete optimální množství spotřebních statků, pokud
víte, že Tu=24Q – 3Q2
4
39
Pokud je důchodová spotřební křivka rostoucí v celém svém oboru, pak můžeme říct, že:
oba statky pro které byla křivka odvozena, jsou normální
pouze statek, který je na horizontální ose, je normální
pouze statek, který je na vertikální ose, je normální
ostatní statky jsou inferiorní (?)
12 Nedokonalé konkurence
1. Platí v případě nedokonalé konkurence zlaté pravidlo maximalizace zisku
v podobě P=MC? ne
2. Dosahuje firma v případě nedokonalé konkurence vždy (ekonomického) zisku ? ne
3. Platí u všech typů nedokonalé konkurence podmínka diferenciace produktu ? ne
4. Z následujících rovnic ceny poptávky vyberte ty, které vyjadřují funkci očekávané
poptávky nedokonale konkurenční firmy: a) P = 120 -2q, c) P = 10+2/q
5. V případě nedokonalé konkurence byla křivka poptávky totožná s  křivkou
mezního příjmu. Platí toto tvrzení také u nedokonalé konkurence? ne
6. Je v případě nedokonalé konkurence křivka mezních příjmů totožná s  křivkou
průměrných příjmů? ne
7. Může být nedokonalá konkurence způsobena také nízkým počtem (nebo dokonce
jediným) poptávajících na trhu nebo musí jít vždy o existenci malého počtu (nebo
dokonce jediného) nabízejících (prodávajících)? ano
8. Které z následujících příčin mohou vést ke vzniku nedokonalé konkurence: a)
produkty jednotlivých firem nejsou plně srovnatelné, b) vlastnictví určitého
významného výrobního faktoru v majetku jedné firmy, c) zásahy státu
9. Firma maximalizující obrat nikdy nemůže vyrábět stejný výstup za stejnou cenu
jako firma maximalizující zisk. ne
10. Firma maximalizující obrat dosahuje zpravidla nižšího zisku než firma
maximalizující zisk. ano
11. Pokud firma v Baumolově modelu dosahuje v bodě maxima obratu nižšího než
minimálního požadovaného zisku, zvýší výstup a tak se přiblíží k  firmě
maximalizující zisk. ne
16 Poptávka po faktorech v dokonalé konkurenci
1. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční funkce je
progresivně degresivní. Který z následujících vztahů vyjadřuje optimum na trhu
faktorů? c) Px = P.MPx < APx
2. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční fce je
progresivně degresivní. Který z následujících vztahů charakterizuje situaci, při níž
je zisk firmy π > 0 ? b) Px = MPx < APx
3. Jestliže P.MPx > Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu faktoru i
produktu b) firma by měla zvýšit množství faktoru x
4. Jestliže P.MPx < Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu faktoru i
produktu c) firma by měla snížit množství faktoru
17 Poptávka po faktorech v podmínkách nedokonalé konkurence
1. Monopsonní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných
podmínek: d) používá menší množství faktoru a platí za něj menší cenu
2. Mezní náklad na faktor je ve většině případů: a) vyšší než průměrný náklad na
faktor, c) stejný jako průměrný náklad na faktor
3. Mezní a průměrný náklad na faktor se budou rovnat v  případě: c) dokonalé
konkurence na obou trzích
4. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat v  případě: c) dokonalé konkurence
na obou trzích

40
 5. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat a současně mezní a průměrný
náklad na faktor se budou rovnat v případě: c) dokonalé konkurence na obou
trzích
18 Trh výrobního faktoru. Transferové platby a renty
1. Když se mění poptávka po výrobku firmy, mění se také poptávka této firmy po
VF? Ano
2. Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají rentu ? Ano
3. Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z  důvodu působení zákona klesajících
výnosů z variabilního VF. Ne
4. Porovnejte 3 skupiny VF z hlediska jejich cenové pružnosti nabídky. Co určuje
tržní cenu faktoru v jednotlivých případech? Znázorněte graficky.
a. Unikátní – Es = 0
b. Univerzální – Es =-> α
c. speciální – Es = (0, nekonečno)
5. Přiřaďte následujícím typům VF známky 1 (pro nejmenší) až 3 (pro největší) podle
toho, jak velkou část platby za tento faktor tvoří renta.
a. Unikátní - 3
b. Speciální - 2
c. Univerzální – 1
6. Jaké druhy platby za faktor obsahuje tržní cena faktoru v  případě faktoru:
a. Unikátní - renta
b. Speciální – renta + TP
c. Univerzální – TP
7. Jestliže je trh půdy dokonale konkurenční, každý zemědělec pohlíží na cenu půdy
jako na cenu, za kterou si může pronajmout libovolné množství půdy. Jak se
jednotlivému zemědělci jeví nabídka půdy? Elastická
8. Zdůvodněte, jakou podobu mají platby: a) za užívání elektrické energie – TP, b)
vysoce talentovaných, špičkových umělců za poskytované služby – renta, c) za
užívání specializovaného softwarového programu v několika málo odvětvích –
renta a TP
9. Jak se změní poměr transferové platby a renty s rostoucím sklonem tržní nabídky
faktoru?
TP < R
19 Trh práce, kapitálu a půdy
1. Mezi nedokonalosti trhu práce patří: b) působení profesních komor
2. Tržní cena půdy je určená přítomnou kapitálovou hodnotou je přímo úměrná: c)
tržní ceně zemědělského produktu
3. Kapitálové statky jsou statky: a) které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, b)
které mají dlouhodobé určení
4. Současná hodnota je vždy: a) nižší
5. Hodnotíme-li investici podle její současné hodnoty, je nejvýhodnější ta investice,
která vykazuje: b) co nejvyšší současnou hodnotu
6. Pokles úrokové míry výhodnější: a) pro dlužníky
7. Pokles úrokové míry má za následek, že se budoucí hodnota aktiv: b) snižuje
8. Při růstu úrokové míry: b) budou věřitelé půjčovat více, c) budou si dlužníci
půjčovat méně
9. Je zvýšení úrokové míry výhodné pro vlastníky doživotní renty ? b) ne
10. Věcná renta přináší držiteli každoročně 10 000. Jaká je její současná hodnota,
počítáme-li s úrokovou sazbou 5%? g) 200

41
 Který z následujících vztahů nejlépe vyjadřuje tendenci v dokonale konkurenčním
odvětví v dlouhém období:
a. P = MC = min AC

Který z následujících vztahů určuje funkci poptávky po faktoru?

PX = PQ * MPX
PX = PQ * APX
Cena produktu krát mezní produkt faktoru
Cena faktoru krát průměrný produkt faktoru
Je dána funkce celkových nákladů firmy působící v podmínkách dokonalé konkurence:
TC = q3 -20q2 + 400q.
cena statku je P=30
firmou nabízené množství je q=10
cena statku je P=300
v případě této firmy se nejprve prosazují rostoucí a pak klesající výnosy z rozsahu
Spotřebitel se řídí při volbě spotřebního koše funkcí užitku, svým důchodem a tržními
cenami statků. Pro následující rovnici užitku, důchod spotřebitele a tržní ceny
charakterizující chování spotřebitele zjistěte kolik jednotek prvního a druhého statku
bude poptávat a jak velký důchod vynaloží na spotřebu prvního a druhého statku: U =
8q1+16q2+q1q2, Y = 176, P1 = 8, P2 = 2
q1 = 12, q2 = 40
q1 = 4, q2 = 72
96 + 80
32 + 144
Firma usiluje o maximalizaci zisku v podmínkách dokonalé konkurence na trhu
výrobních faktorů. V krátkém období je variabilní pouze vstup X a všechny ostatní
vstupy jsou fixní. Funkce celkového produktu má proto v krátkém období
následující tvar: TP = 10X2 – X3. Cena produktu je neměnná pro libovolné
množství, která firma vyrobí: P = 10.
firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu produktu
interval platnosti poptávky po výrobním faktoru pro množství je X∈<5; 20)
interval platnosti poptávky po výrobním fakturu pro cenu je PX∈(0;250>
ekonomický zisk firmy při ceně PX = 120 a FC=100 je π=620
Jestliže P*MPx > Px ,pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i
faktoru
d) firma by měla zvýšit množství faktoru
Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 60 – 6 q. Zjistěte, jaké množství
spotřeby statku odpovídá ceně P=30 a charakterizujte funkci celkového užitku
- q=5
- lineární
V teorii spotřebitele platí:
- růst ceny substitutu vede k růstu individuální poptávky po našem statku
Křivka nabídky firmy v dokonalé konkurenci odvětví v krátkého období je tvořena
- rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejichž spodní hranicí je průsečík s AVC
Krátké období je charakterizováno
- firmy nemohou rozšiřovat svoje kapacity
alespoň jeden výrobní faktor zůstává fixní
Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
42
 klesající průměrné faktory
Cenová elasticita poptávky:
je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou
v ceně
je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové
je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny
bodová se dá použít jen pro malé změny ceny
Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady pomaleji než
množství produkce, pak v tomto intervalu:
průměrné náklady klesají
mezní náklady jsou vyšší než průměrné
je nákladová funkce degresivní
je produkční funkce degresivní
Za jakého předpokladu funkce zisku v dokonale konkurenční firmě nabývá svého
maxima
P = MC
Optimum spotřebitele nastává, když jsou splněny tyto podmínky
MU = P
MU1/MU2 = P1/P2
Lernerův index:
je ukazatelem monopolní síly, jeho velikost se pohybuje v intervalu od 0 do 1 a v
nedokonalé konkurenci dosahuje kladných hodnot
je ukazatel monopolní síly, kdy platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je
monopolní síla firmy
Současná hodnota kapitálu je vždy
vyšší než budoucí hodnota
V teorii firmy platí:
Mezi předpoklady modelu monopolistické konkurence patří předpoklad, že
monopolisticky konkurenční firma je výrobně neefektivní.
Mezi předpoklady modelu monopolistické konkurence patří předpoklad, že
monopolisticky konkurenční firma na trhu nabízí zcela stejný produkt, jako konkurenti. Tj.
produkt je homogenní.
Předpokládejme, že práce je jediný variabilní zdroj při výrobě určitého statku. Pokud
manažer této firmy zjistí, že mezní produkt práce je stejný pro všechny jednotky, potom
platí:
Průměrný produkt práce je konstantní
Pří růstu úrokové míry
Budou věřitelé půjčovat více
Budou si dlužníci půjčovat méně
k posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že
preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží
Z následujících tvrzení platí:
cenová elasticita nabídky je rovna sklonu nabídkové funkce
Mezní míra technické substituce:
je poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, aniž ba došlo ke změně
produkce
je směrnicí tečny izokvanty v bodě
Monopolista vyrábí v jednom podniku a prodává na dvou trzích. Nákladová funkce
TC = Q2 + 10 Q, poptávkové funkce q1 = 32 – 0,4 P1, q2 = 18 – 0,1 P2. Cenová
diskriminace je zakázána, na obou trzích je za zboží stejná cena. Vypočítejte cenu,
množství a zisk při maximalizaci zisku v  těchto podmínkách.
43
 -Sjednocením cen bude na obou trzích prodávat za cenu P = 80 NE
-Sjednocením cen bude na obou trzích dohromady prodáván výrobek Q = 15 ANO
-Celkový zisk bude 675 ANO
-Vytvořený zisk bude nižší než v případě cenové diskriminace na trhu ANO
Určete, jakou podobu mají platby vysoce talentovaných, špičkových umělců za
poskytované služby:
- rentu
Pro dokonale konkurenční model platí:
-poptávka po produkci firmy je dokonale elastická a platí P=MC(Q)
Přidaná hodnota konkrétního výrobku je:
hodnota produkce zmenšená o hodnotu meziproduktů
Křivka nabídky firmy v dokonale konkurenčním odvětví v krátkém období je tvořena:
rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je průsečík s AVC
Pokud poklesne cena dřeva, z kterého je vyráběn nábytek, potom přebytek
spotřebitele nábytku:
-vzroste
Když vzroste úroková sazba, pro koho je to výhoda?
-věřitel,
-střadatel
Předpokládejme, že práce je jediný variabilní faktor při výrobě určitého statku. Pokud
manažer zjistí,že mezní produkt práce je stejný pro všechny jednotky, potom platí:
APL je konstantní
Výnosy z variabilního vstupu:
-jsou klesající v situaci, kdy produkce roste pomaleji než vstup
-se vztahují ke krátkému období
Jsou-li křivky indiference přímkami, znamená to že
-oba statky jsou dokonalé substituty
- ochota k oběti jednoho statku za druhý se nemění při změně množství
spotřebovávaných

Pro firmu v dokonalé konkurenci v dlouhém období platí:

-P = ACmin
-MC= AC
Pro koho platí MC=AC
dokonalá konkurence v krátkém období
Jak se změní poměr transferové platby a renty s rostoucím sklonem tržní nabídky
faktoru?
TR < R
Mezi nedokonalosti trhu práce patří:
působení profesních komor
Tržní cena půdy určená přítomnou kapitálovou hodnotou je přímo úměrná:
tržní ceně zemědělského produktu
Kapitálové statky jsou statky:
které mají dlouhodobé určení
Přiřaďte následujícím typům výrobních faktorů známky 1 (pro nejmenší) až 3 (pro
největší) podle toho, jak velkou část platby za tento faktor tvoří renta
44
unikátní 3
speciální 2
univerzální 1
Monopsonní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných
podmínek
používá menší množství faktoru a platí za jednotku faktoru menší cenu
Mezní náklad na faktor je ve většině případů
-vyšší než průměrný náklad na faktor
-stejný jako průměrný náklad na faktor
Mezní a průměrný náklad na faktor se budou rovnat v  případě
-dokonalé konkurence na trhu faktoru
-dokonalé konkurence na obou trzích
Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat v  případě
-dokonalé konkurence na trhu produktu
-dokonalé konkurence na obou trzích
Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat a současně mezní a průměrný náklad
na faktor se budou rovnat v případě dokonalé konkurence na obou trzích
Když se změní poptávka po výrobku firmy, změní se také poptávka této firmy po
výrobních faktorech? ano
Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají ekonomickou
rentu. ano
Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z  důvodu působní zákona klesajících
výnosů z variabilního výrobního faktoru. NE

45
 OTÁZKY FB
1) Klesající mezní příjem firmy je charakteristický pro firmu v:
monopolní konkurenci
monopolistické konkurenci
dokonalé konkurenci
oligopolní konkurenci

2) Při minimalizaci nákladů a optimalizaci výroby v dlouhém období platí:

ceny výrobních faktorů se rovnají

mezní produkt a cena výrobního faktoru se rovnají
poměr mezních produktů výrobních cen se rovná poměru cen výrobních faktorů
poměr mezního produktu a ceny je u jednotlivých faktorů stejný

3) Mezní míra technické substituce:

poměr, v jakém poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, aniž by došlo ke
změně v nákladech
poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, aniž by došlo ke změně produkce
je vyjádřen vztahem (změna výrobního faktoru K vůči změně výrobního faktoru L) (-1), kde
záporné znaménko vyjadřuje, že pokud jeden z výrobních faktorů klesá, druhý musí růst
je vyjádřen vztahem (změna nákladů na výrobní faktor K vůči změně nákladů na výrobní
výrobního faktor L) (-1), kde záporné znaménko vyjadřuje, že pokud náklad na jeden z
výrobních faktorů klesá, druhý musí růst

4) Užitek v kard. teorii, volba spotřebitele v ordin. teorii - teorie

Mezi představitele ordinalistické teorie patří:
J. Tirole
A. Marshall
G. Stigler
J. Tobin

5) Přebytek spotřebitele neboli renta spotřebitele je:

rozdíl mezi částkou, za kterou jsou výrobci ochotni prodat výrobek a částkou, kterou by
obdrželi při rovnovážné ceně
rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za určité množství statku a
rovnovážnou cenou statku
podíl procentní změny poptávaného množství statku a procentní změny důchodu spotřebitele
46
podíl důchodu spotřebitele a částky, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za určité množství
statku

47
MOODLE
1. Axiom tranzitivity se na grafu křivek indiference projevuje a) tím, že se křivky indiference
neprotínají
2. Celkový užitek ze spotřeby se vztahuje: a) k uspokojení ze všech jednotek
spotřebovávaného statku
3. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat a současně mezní a průměrný náklad na
faktor se budou rovnat v případě:
c) dokonalé konkurence na obou trzích.
4. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat v případě: b) dokonalé konkurence na trhu
produktu;
c) dokonalé konkurence na obou trzích
5. Co doporučíte firmě, měla by: a) zvýšit produkci
6. Dlouhodobá rovnováha monopolistická konkurence se ustálí v bodě, kde:c) křivka
individuální poptávky je tečnou křivky AC
7. Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována: d) firmy realizují pouze
normální zisky
c) vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako podmínky
rovnováhy firmy;
8. Dosahuje firma v případě nedokonalé konkurence vždy (ekonomického) zisku? NE
9. Důchodový efekt je změna reálného důchodu vyvolaná: c) změnou ceny statku
10. Důležitým znakem monopolistické konkurence je, že dlouhodobý rovnovážný výstup
firmy se nachází na úrovni výstupu:
a) nižším než výstup, při němž jsou AC minimální
11. Ekonomie zkoumá – (uvedené – bohatství, chování a rozhodování lidí v ekonomickém
životě,
alokaci vzácných zdrojů k produkci užitečných statků)
12. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční funkce je
progresivně degresivní.
Který z následujících vztahů charakterizuje situaci, při níž je zisk firmy π >0 . b)
Px = MPx < APx
13. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční funkce je
progresivně degresivní.
Který z následujících vztahů vyjadřuje optimum na trhu faktorů: c) Px = P * MPx <
APx
14.Firma maximalizuje tržby. Její optimum leží v bodě, kde: c) MR = 0
15.Firma maximalizující obrat dosahuje zpravidla nižšího zisku než firma maximalizující
zisk. ANO
16. Firma maximalizující obrat nikdy nemůže vyrábět stejný výstup za stejnou cenu jako
firma maximalizující zisk. NE
17. Firma na trhu statků a služeb vystupuje vždy : a) na straně nabídky
18. Firma v krátkém období nechává činnost (zanechává, ukončí činnost), jestliže:
b) celkové příjmy budou nižší než variab. náklady (TR ≤ VC ) (zisk menší než FC) (π
< FC)
19. Firmy působí: d) na obou těchto trzích (- trh výrobních faktorů a trh statků a služeb)
20. Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi: b) cenou statku a množstvím statku (ostatní
činitelé konstantní)
21. Hodnotíme-li investici podle její současné hodnoty, je nejvýhodnější ta investice, která
vykazuje: b) co nejvyšší současnou hodnotu
22. Hranice produkčních možností ukazuje kombinace: c) výroby různých statků
48
23. Chce-li podnik maximal. zisk : b) musí se rovnat mezní příjmy mezním nákladům
24. Individuální cena poptávky v kardin. pojetí: b) je určena mezním užitkem spotřebitele
25. Individuální poptávková křivka bude lineární na nedokonale konkurenčním trhu.
26. Izokosta vyjadřuje: d) kombinaci vstupů v rámci celkových nákladů
27. Izokosta (linie celkových – stejných nákladů) vyjadřuje: b) maximálně dostupné
kombinace inputů v rámci 28. daných celkových nákladů
29. Izokvanta vyjadřuje: b) kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit
stejný objem produkce
30. Jak dostaneme tržní nabídku? a) vodorovným sečtením křivek individuálních nabídek
31. Jak se změní křivka nabídky textilních strojů zrušením cla na jejich dovoz (za jinak
stejných podmínek)? d) posune se doprava dolů
32. Jak se změní poměr transf. platby a renty s rost. sklonem tržní nab. faktoru? TP < R
33. Jaká je nejdůležitější vlastnost produkční funkce v krátkém období? b) v krátkém období
existuje pouze jeden variabilní faktor
34. Jaké druhy platby za faktor obsahuje tržní cena faktoru v případě faktoru: a)   unikátního -
renta
b)   speciálního – renta a TP
c)   univerzální - TP
35. Jaké znaménko má cenová elasticita nabídky? a) kladné
36. Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v dlouhém období: c)
nulový
37. Je nutné v ekonomických analýzách rozlišovat :
a) průměrný variabilní a průměrný fixní náklad? ANO b) mezní variabilní a mezní
celkový náklad? NE
38. Je v případě nedokonalé konkurence křivka mezních příjmů totožná s křivkou
průměrných příjmů? NE
39. Je zvýšení úrokové míry výhodné pro vlastníky doživotní renty? b) NE
40. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = q1c . q2d , spotřebitel vydává na první
statek výdaje ve výši : a) c/(c+d) svého důchodu
41. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků TU = q1c . q2d , po zvýšení ceny
prvního statku P1 (uvažujeme efekty podle metody statistického rozkladu) při optimální
kombinaci : b) dochází jen k důchodovému efektu na q1; e) se sníží jen q1
42. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2 , kde platí: a < 0, b < 0,
TU > 0, potom platí, že:
d) spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
43. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2 , kde platí: a < 0,b > 0,
TU > 0, potom platí, že:
b) nastane situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q2
44. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2 , kde platí: a > 0, b < 0,
TU > 0, potom platí, že:
b) může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q1
45. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2 , kde platí: a > 0, b > 0,
TU > 0, a zvýší-li se důchod spotřebitele,
platí, že v bodě optima: b) se mezní míra substituce nezmění
46. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2 , kde platí: a > 0,b > 0,
TU > 0, potom platí, že:
c) oba statky jsou oboustranně zastupitelné
47. Je-li nabídka produktu v daném odvětví zajišťována jedinou firmou, pak se situací
dokonale konkurenční platí
49
 (přepokládáme stejné funkce poptávky a stejné funkce nákladů) : a) nabízené
množství je nižší a cena vyšší
48. Jestliže ekonomika operuje na hranici výrobních možností, pak vyrábí: a) efektivně
49. Jestliže firma dosahuje kladný ekon. zisk, pak účetní zisk a) musí být také kladný
50. Jestliže firma dosahuje záporného ekon. zisku, pak účetní zisk: c) nelze jednozn. určit
51. Jestliže je trh půdy dokonale konkurenční, každý zemědělec pohlíží na cenu půdy jako na
cenu, za kterou si může pronajmout libovolné
množství půdy. Jak se jednotlivému zemědělci jeví nabídka půdy? elastická
52. Jestliže kombinace A leží na výše položené křivce indiference než kombinace B, platí, že:
b) spotřebitel preferuje A před B
53. Jestliže P * MPx > Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i
faktoru: b) by firma měla zvýšit množství faktoru x
54. Jestliže P * MPx < Px , pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i
faktoru: c) firma by měla snížit množství faktoru x
55. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje klesající výnosy z variabilního
vstupu:
b) variabilní náklady rostou c) průměrné variabilní náklady rostou
56. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního
vstupu:
b) variabilní náklady rostou, d) průměrné náklady klesají
57. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního
vstupu: b) variabilní náklady rostou
58. Jestliže se v případě spotřebitele s funkcí celkového užitku ad 4) zvýší ceny obou statků
stejným tempem (o 20%) :
a) klesne spotřebovávané množství obou statků, b) projeví se jen důchodový efekt
(podle metody statistického rozkladu)
59. Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady rychleji než roste
množství produkce, pak v tomto intervalu:
a) průměrný náklad roste, d) mezní náklad roste
60. Jsou dány tyto kombinace ceny a nabízeného množství: c) různě elastická v jednotlivých
intervalech

P 50 40 30 20 10
Q 400 380 300 200 20
61. Křivka indiference vyjadřuje: a) preference spotřebitele; c) stejný celkový užitek spotř.
62. Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:
b) rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AC
63. Křivka mezních nákladů protíná :
b) křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu, d) křivku průměrných
variabilních nákladů vždy v jejich minimu
64. Křivka mezních nákladů ve tvaru U: a) protíná křivku AVC vždy v jejím minimu
65. Křivka mezních nákladů: d) žádná odpověď není správná (odpovědi – protíná AFC
v minimu, AFC v maximu, je totožná s průběhem AFC)
66. Křivka poptávky po produkci monopolu je: c) je totožná s křivk. popt. celého odvětví
67. Která z následujících možností nepovede k posunu poptávkové křivky po pneumatikách?
c) cena pneumatik
68. Která z následujících situací vyvolá v grafickém znázornění funkce nabídky statku A –
posun po dané funkci:
a) zvýšení tržní ceny po statku A
50
69. Které z následujících příčin mohou vést ke vzniku nedokonalé konkurence: a) produkty
jednotlivých firem nejsou plně srovnatelné;
b) vlastnictví určitého významného výrobního faktoru v majetku jedné firmy ; c)
zásahy státu
70. Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statků spotřebního koše,které
leží na téže křivce:
a) celkový užitek z obou kombinací je stejný; d) spotřebitel hodnotí obě kombinace
stejně
71. Které z následujících vztahů mohou být funkcí poptávky? a) P = 100 – 4Q
72. Který vztah vyjadřuje klesající výnosy variabilního vstupu: b) Q = √L
73 Který vztah vyjadřuje v dlouhém období substituci vstupů, tj. mezní míru technické
substituce (MRTS) :
a) vyjadřuje míru, v níž je možné nahradit jeden výrobní faktor výrobním faktorem
druhým při konstantním výstupu
74. Který z faktorů nepůsobí na cenovou elasticitu nabídky? d) nezbytné a luxusní statky
75. Který z následujících vztahů je podmínkou rovnováhy monopolistické firmy
maximalizující zisk v krátkém období: b) MR = MC
76. Který z následujících vztahů vyjadřuje tendenci v dokonale konkurenčním odvětví
v dlouhém období: e) P = MC = min AC
77. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU =
aq1 + bq2 + q1q2 ,
za podmínek a > 0, b > 0 platí, že: a) křivky indiference protínají obě osy; c) oba
statky jsou přímé substituty
78. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu
TU = aq1 + bq2 + q1q2 , za podmínek a > 0, b < 0 platí, že:
a) křivky indiference protínají jednu osu; d) oba statky jsou nepřímé substituty
(q1 nezbytný a q2 luxusní)
79. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu
TU = aq1 + bq2 + q1q2 , za podmínek a < 0, b < 0 platí, že:
d) oba statky jsou komplementy ; e) křivky indiference se nedotýkají os
80. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků TU = q1c . q2d ; c>0, d>0, c+d =
1, platí, že:
c) křivky indiference neprotínají osy; e) oba stat. jsou nezávislé
81. Mezní a průměrný náklad na faktor se budou rovnat v případě: a) dokonalé konkurence na
trhu faktoru;
c) dokonalé konkurence na obou trzích
82. Mezní míra substituce: a) je vždy rovna v absolutní hodnotě podílu mezních užitků obou
statků; c) je vyjádřena sklonem křivky indiference
83. Mezní náklad na faktor je ve většině případů: a) vyšší než průměrný náklad na faktor; c)
stejný jako průměrný náklad na faktor
84. Mezní produkt je: b) změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství
inputu o jednotku
85. Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován: a) tendencí k poklesu při zvyšování
počtu spotřebovávaných jednotek statku
86. Monopolistická konkurence je struktura trhu, pro kterou neplatí:
a) že je zboží homogenní ; d) velký počet firem, žádná není tak silná, aby mohla
ovlivnit tržní cenu P
87. Monopolní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných podmínek:
d) používá menší množství faktoru a platí za jednotku faktoru menší cenu
51
88. Musí být kartel vždy úspěšný?Vysvětlete, proč kartelové dohody nejsou dlouhodobě
stabilní. NE, kartel nemusí být vždy úspěšný. ???
89. Může být nedokonalá konkurence způsobena také nízkým počtem (nebo dokonce
jediným) poptávajících na trhu nebo
musí jít vždy o existenci malého počtu (nebo dokonce jediného) nabízejících
(prodávajících)? ANO
90. Nebude-li firma v dlouhém období vyrábět: d) žádná odpověď není správná (odpovědi –
fixní náklady kladné, nulové, záporné)
91. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět: b) variabilní náklady budou nulové
92. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět: c) fixní náklady budou kladné
93. Optimální výstup produkce dosahuje monopol zpravidla, jsou-li jeho průměrné náklady:
c) nemusí být minimální
94. Optimum spotřebitele lze vymezit jako strukturu jeho spotřeby, při níž:
b) nelze při daných omezeních nákupem většího množství jednoho ze statku zvýšit
celkový užitek;
c) jsou rovny podíly mezních užitků a cen jednotlivých statků
95. Platí u všech typů nedokonalé konkurence podmínka diferenciace produktu? NE
96. Platí v případě nedokonalé konkurence zlaté pravidlo maximalizace zisku v podobě P =
MC? NE
97. Pojem „neviditelná ruka trhu“ jako první uvedl: e) Smith
98. Pokles úrokové míry je výhodnější: a) pro dlužníky
99.Pokles úrokové míry má za následek, že se budoucí hodnota aktiv: b) snižuje
100. Pokud firma v Baumolově modelu dosahuje v bodě maxima obratu nižšího než
minimálního požadovaného zisku,
zvýší výstup a tak se přiblíží k firmě maximalizující zisk. NE
101. Pokud je poptávka určena rovnicí P = 100 – 4Q a nabídka P = 40 + 2Q, pak rovnovážné
množství a rovnovážná cena budou:
a) P* = 60 ; Q* = 10
102. Porovnejte 3 skupiny výrobních faktorů z hlediska jejich cenové pružnosti nabídky. Co
určuje tržní cenu faktoru v jednotlivých případech?
Graficky znázornit??? a) unikátní -> Es = 0 b) univerzální -> Es = -> α c)
speciální -> Es = (0; ∞)
103. Pro velmi dlouhé období platí: b) všechny používané vstupy jsou variabilní, c) dochází
ke kvalitativním změnám v technické úrovni
104. Produkční funkce jsou dány následujícími vztahy, rozhodněte, v kterém případě jde o
rostoucí výnosy z rozsahu: a) Q = K * L
105. Produkční funkce předpokládá: b) neměnnou technologii
106. Progresivně degresivní produkční funkce má v inflexním bodu: c) maximum mezního
produktu
107. Průměrné náklady firmy jsou v krátkém období nižší než mezní náklady.
108. Průměrné variabilní náklady firmy se v krátkém období rovnají mezním nákladům.
109. První Gossenův zákon: a) se týká poklesu mezního užitku, c) má výjimku v tzv. náruživé
spotřebě
110. Prvotní výrobní faktor je ten, který : c) není výsledkem lidské práce
111. Předpokládejme, že dokonale konkurenční odvětví je tvořeno 4 firmami s následujícími
nabídkovými funkcemi.
Jaká bude tržní nabídka tohoto odvětví? Q1 = 8 + 2P ; Q2 = 5 + 5P ; Q3 = 16 + 4P ;
Q4 = 10 + 5P b) Q = 39 + 16P

52
112. Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a mezní
náklady pak 10 Kč.
Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl maximální: d) snížit ceny a zvýšit
produkci
113. Při růstu úr. míry:b) budou věřitelé půjčovat více, c)dlužnící si budou půjčovat méně
114. Přiřaďte následujícím typům výrobních faktorů známky 1(pro nejmenší) po 3 (pro
největší) podle toho,
jak velkou část platby za tento faktor tvoří renta: a) unikátní - 3 b) speciální - 2 c)
univerzální - 1
115. Reálný důchod je: b) nominální důchod dělený tržní cenou statku
116. Rovnovážný bod na trhu brambor se posunul z bodu E do bodu E´.? c) špatné počasí
způsobilo posun nabídky
117. Rozeznáváme ekonomické veličiny stavové a tokové. Stavovou veličinou je:
b) výše majetku, d) objem peněžních prostředků na účtech firmy
118. Rozhodněte, který z následujících výroků je pozitivní. Zdůvodněte: a) míra
nezaměstnanosti se v měsíci červen zvýšila o 1%.
119. S rozšiřováním produkce budou průměrné náklady: c) stoupat
120. Sklon přímky můžeme popsat jako: d) všechny odpovědi jsou správné
(odpovědi – změna na ose y ku změně na ose x, absolutníhodnotu směrnice
přímky,tangens úhlu, který svírá přímka s osou x)
121. Směrem zleva doprava na křivce indiference: b) dochází ke změně mezní míry
substituce; d) dochází ke změně poměru mezních užitků
122. Současná hodnota je vždy a) nižší
123. Spotřebitel užívá přímé substituty, je-li funkce jeho celkového užitku a) TU = aq1 + bq2 +
q1q2 , kde platí: a > 0 , b > 0, TU > 0
124. Spotřebitel spotřebovává 2 statky. Uvažuje o zařazení třetího. Za které podmínky
vyjádřené následujícími vztahy,
spotřebitel 3. statek zařadí do spotřebního koše: a) MU1/ MU2 < P1/P2 b) MU3/ MU2
> P3 / P2
125. Spotřebitelem zvolená kombinace množství dvou statků je charakterizována vztahem
MU1/P1 < MU2/P2 a je rozpočtově dostupná.
c) má-li být spotřebitel v bodě optima, množství q1 se musí snížit a q2 zvýšit
126. Stackelbergův model oligopolu stanoví, že je pro firmu výhodné, má-li možnost stanovit
množství produkce dříve,
než zjistí, kolik vyrábí jejich rival. ANO
127. Substituční vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje: c) tím, že křivky
indiference protínají obě osy
128. Sweezyho model neumožňuje určit cenu, protože je mezera mezi křivkami MR a MC.
NE
129. Sweezyho model oligopolu vysvětluje, proč každá firma ponechává svou cenu bez
ohledu na chování konkurentů. NE
130. Sweezyho model oligopolu předpokl., že poptávka po produkci firmy je méně elastická
pokud firma cenu sníží než když cenu zvýší. ANO
131. Sweezyho model vysvětluje rigiditu ceny, ale nevysvětluje její určení. ANO
132. Tržní cena půdy určená přítomnou kapitálovou hodnotou je přímo úměrná: c) tržní ceně
zemědělského produktu
133. Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z důvodu působení zákona klesajících výnosů
z variabilního výrobního faktoru. NE

53
134. Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřuje jako: b) ekonomický zisk + implicitní náklady, e)
příjmy – explicitní náklady
135. Určete, kdy je firma výrobně efektivní:
b) trh nutí výrobce k tomu, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou
minimalizovány náklady na jednotku produkce
136. Určete, kdy platí tvrzení, že poptávka je elastická: a) poptávka je elastická, jestliže
pokles ceny vyvolá takový růst objemu realizované produkce, že celkový příjem vzroste
137. Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci: c) klesající průměrné
faktory
138. Uvažujeme dvě komplementární zboží.
c) růst ceny jednoho z nich vyvolá snížení jeho poptávané množství a pokles
poptávaného množství po jeho komplementu.
139. Uvažujme rovnováhu na trhu – které z následujících tvrzení je správné?
d) jestliže se nabídka posune vlevo a poptávané množství zůstává konstantní, pak se
rovnovážná cena zvýší
140. V bodě, kde TR jsou maximální, MR musí být: d) nulový
141. V bodu nasycení: c) je celkový užitek maximální, d) je mezní užitek nulový
142. V čem spočívá výrobní efektivnost dokonale konkurenčního trhu: b) ve skutečnosti, že
výstup je vyráběn s minimálními náklady
na jednotku produkce, každá z firem vyrábí výstup
s minimálními průměrnými náklady
143. V dlouhém období: c) všechny vstupy jsou variabilní
144. V jakém vztahu v monopolistické konkurenční firmě jsou cena a mezní náklady: b) P >
MC
145. V krátkém období s růstem produkce: b) průměrné fixní náklady vždy klesají
146. V modelu oligopolu s domin. firmou se předpokládá, že poptávka po produkci domin.
firmy je ve srovnání s tržní popt. elastičtější. ANO
147. V oligopolním odvětví vyrábějí vždy všechny firmy heterogenní produkt. NE
148. V podmínkách nedokonalé konkurence a tedy i monopolu platí, že s růstem výroby: c)
mezní příjem je nižší než cena
149. V případě dokonalé konkurence byla křivka poptávky totožná s křivkou mezního příjmu.
Platí toto také u nedokonalé konkurence? NE
150. V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotř.: c) spotřebitel tento statek nekoupí
151. Věčná renta přináší držiteli každoročně 10 000 Kč. Jaká je její současná hodnota,
počítáme-li s úrokovou sazbou 5 % ? g)200 000 Kč
152. Voda je: c) nelze jednoznačně určit (zda je vzácným nebo volným statkem)
153. Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají ekonomickou rentu.
ANO
154. Vzácné statky mohou být: c) jak produktem přírody, tak i produktem výroby
155. Vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými náklady: a) STC jsou zpravidla vyšší než
LTC, d) STC se LTC mohou dotýkat
156. Vztah, při kterém je jeden ze dvou statků nezbytný a druhý luxusní, se v modelu křivek
indiference projevuje:
a) tím, že křivky indiference protínají jednu osu
157. Z následujících příkladů nákladů firmy určete, které se mění s množstvím produktu:
a) pracovní (mzdové náklady), peněžní výdaje na suroviny při konstantních cenách
surovin
158. Z následujících rovnic ceny poptávky vyberte ty, které vyjadřují funkci očekávané
poptávky nedokonale konkurenční firmy:
54
 a) P = 120 – 2q ; c) P = 10 + 2/q
159. Základní ekonomická otázka řeší: a) co vyrábět, c) pro koho vyrábět, d) jak vyrábět
160. Základním rysem dokonalé konkurence je: b) nemožnost tržních subjektů ovlivnit tržní
cenu
161. Zákon klesajících výnosů odráží vztah: b) vstupu a výstupu
162. Zákon klesajících výnosů platí za předpokladu: b) neměnných technologií
163. Zákon poklesu mezního užitku se v modelu křivek indiference projevuje: c) tím, že
křivky indiference mají konvexní tvar
164. Zakreslete a rozhodněte, kdy se zvýší parametr m u funkce tržní nabídky benzínu, která
je obecně dána jako Ps = m + nQ , pokud:
a) zdraží ropa
165. Zaškrtněte, kdy se zvýší účetní zisk firmy: b) jestliže se zvýší ceny vyráběných produktů,
c) sníží se ceny energií
166. Zatrhněte správnou variantu/varianty. Je-li tržní cena nižší než rovnovážná, bude:
c) se vlivem přizpůsobovacích procesů poptávané množství snižovat
167. Zdůvodněte, jakou podobu mají platby: d)   za užívání elektrické energie – TP
e)   vysoce talentovaných, špičkových umělců za
poskytované služby – renta
f)    za užívání specializovaného softwaru v málo
odvětvích – renta a TP

55
TEST_1
Určete správnost tvrzení:

 vzácnost statků je dána jejich omezeností ANO

 volné statky se vyznačují tím, že jejich množství je větší než množství potřebné ANO
 voda je vždy statek volný NE
 volné statky jsou většinou výsledkem lidské práce, musí být produkovány NE

Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:

 tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku ANO

 tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 tendencí k poklesu při růstu důchodu spotřebitele NE

Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:

 klesající části křivky mezních nákladů: NE

 Rostoucí části křivky průměrných nákladů: NE
 Rostoucí části křivky mezních nákladů, jejich spodní hranicí je minimum AVC: ANO
 Klesající části křivky průměrných nákladů: NE

Nebude-li firma v krátkém období vyrábět

 variabilní náklady budou záporné NE

 variabilní náklady budou nulové ANO
 variabilní náklady budou kladné NE
 fixní náklady budou nulové NE

Cenová elasticita poptávky:

 je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v

ceně NE
 je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové ANO
 je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny ANO
 bodová se dá použít jen pro malé změny ceny ano

Pro předpoklady modelu monopolistické konkurence platí:

 na trhu se nachází jen jedna firma NE

 firmy musí při vstupu a odchodu z trhu překonávat náročné bariéry NE
 1 výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo ANO
 produkt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný ANO

Mezní náklady na faktor (MFC) v podmínkách dokonalé konkurence trhu faktoru jsou
vždy:
 Větší než cena faktoru NE
 Menší než cena faktoru NE

56
  Větší než cena produktu Ne
 Rovné ceně faktoru Ano

Které tvrzení je správné?

D jsou mezní náklady

E jsou průměrné náklady
F je poptávková křivka, průměrné příjmy, cena
H jsou mezní příjmy

 Křivka mezních nákladů je pod písmenem E. NE

 Křivka poptávky je pod písmenem H NE
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci ANO
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F. ANO

K posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že:

 počet kupujících se sníží ANO

 cena komplementárního zboží se sníží NE
 cena substitutů se zvýší NE
 preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží ANO

Mezní produkt je:

 objem produkce, který připadá na jednotku inputu NE

 změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku ANO
 celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu NE
 objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

Implicitní náklady lze definovat jako:

 skutečné nálady firmy NE

 účetní náklady firmy NE
57
  náklady obětované příležitosti firmy ANO
 ušlý zisk firmy ze zamítnuté varianty využití výrobních faktorů ANO

Produkční funkce

 je v dlouhém období spojena s výnosy z rozsahu: ANO

 v dlouhém období souvisí s proměnlivým množstvím výrobních faktorů práce a kapitál ANO
 v krátkém období zahrnuje pouze jeden variabilní vstup, a to kapitál NE
 vyjadřuje v daném jednotkovém časovém období maximální množství výsypu (produkt),
kterého lze v daných technologických podmínkách, dovednostech a znalostech a
organizačního procesu, z daného množství zdrojů získat ANO

Určete, zda jsou následující tvrzení správná

 růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávaného množství tohoto statku a růst poptávky
po statku komplementárním NE
 růst ceny jednoho statku vyvolá růst poptávaného množství tohoto statku a pokles poptávky
po statku substitučním NE
 Je-li křížová elasticita 2, znamená to, že jednoprocentní změna ceny jednoho statku vyvolá
dvouprocentní nárůst poptávaného množství druhého statku ANO
 V případě statku, které jsou ve vztahu indiferentní, je křížová elasticita věší než 1 NE

V prostředí tzv. smíšené ekonomiky:

 Stát zcela ovládá trh NE

 Vystupují z hlediska mikroekonomie tyto tři subjekty – domácnosti, firmy a stát Ano
 Domácnosti nabízejí výrobní faktory ANO
 Firmy vždy nabízejí výrobní faktory NE

Co může vyvolat změnu poptávky po normálním statku na grafu:

 růst bohatství spotřebitelů  NE

 růst ceny komplementu  ANO
 růst ceny substitutu  NE
58
  pokles důchodu spotřebitelů  Ano

Předpokládejme kardinalistickou teorii užitku a funkci celkového užitku. V bodě nasycení

je:
 celkový užitek miminální  NE
 spotřebovává spotřebitel maximální možné množství statků  NE
 spotřebováváno takové množství statku, které vychází z podmínky, že derivace funkce
celkového užitku je  rovna nule ANO
 mezní užitek nulový  ANO

V případě, že firma působí v dlouhém období v podmínkách dokonalé konkurence na trhu

statků a služeb, platí že:
 nemůže na trh volně vstoupit a odejít z něj NE
 není schopna ovlivnit tržní cenu produktu  ANO
 mezní příjmy jsou ve stejné výši jako průměrné příjmy  ANO
 mezní příjmy jsou ve stejné výši jako cena  ANO

Určete, zda je správný popis ke křivkám znázorněných v grafu:

 A - mezní příjmy, D - poptávka  NE

 B - průměrné náklady, D – nabídka NE
 D - mezní příjmy, E – poptávka ANO
 A - mezní náklady, D - mezní příjmy ANO

Situace:
59
  kdy by na straně nabídky existoval jen jeden subjekt a na straně poptávky  také jeden
subjekt, je označována jako duopson   NE
 kdy jsou na trhu pouze dvě nabízející firmy, je označována jako duopol  ANO
 kdy se firmy tajně dohodnou o spolupráci a společném postupu, se označuje jako
kartel  ANO
 kdy je na trhu jen jedna nabízející firma, se nazývá monopolistická konkurence  NE

Pro trh výrobních faktorů platí, že:

 firmy stojí na nabízející straně  NE
 poptávka po faktoru je zprostředkovaná  ANO
 vlastníky výrobních faktorů jsou domácnosti  ANO
 za pronájem půdy se platí pachtovné  ANO

Směrem zleva doprava na konvexní křivce indiference:

 roste celkový užitek NE

 dochází ke změně mezní míry substituce ANO
 klesá celkový užitek NE
 dochází ke změně poměru mezních užitků ANO

Určete, zda platí, že v případě nedokonalé konkurence :

 nelze sestrojit funkci nabídky ANO

 firma maximalizující své tržby, nabízí takové množství statku, které vychází ze
vztahu MR = 0 ANO
 na trhu funguje dokonalá informovanost NE
 v případě monopolu musí být vždy ve všech územních segmentech nabízen daný
produkt za stejnou cenu NE

V podmínkách dokonalé konkurence:

 je ekonomický zisk v dlouhém období nulový Ano

 na trhu existuje pouze mizivá informovanost NE
 křivka poptávky je totožná s křivkou mezních příjmů firmy ANO
 množství, které firma maximalizující zisk bude vyrábět, je odvozeno ze vztahu
MR=MC ANO

Zvýšení cen výrobních faktorů způsobí:

 posun křivky nabídky doleva ANO

 posun křivky nabídky doprava NE
 posun křivky poptávky doprava ANO
 posun křivky poptávky doleva NE

60
Co je vzácný statek:

 byl vyroben jen v omezeném množství NE

 je pouze užitečný NE
 je užitečný a v omezeném množství ANO
 vznikl ve výrobě NE

Podle zobrazeného grafu zhodnoťte, zda platí:

 kombinace množství q1 a q2 nacházející se na křivce A představují pro spotřebitele

větší užitek než na křivce B – NE (sice
představuje, ne při jeho množství důchodu)
 bod D představuje kombinaci množství q1 a q2,při které dosáhne spotřebitel
minimální užitek při daném rozpočtovém omezení – NE
 kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem E přináší spotřebiteli větší užitek než
kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem F - NE
 statky q1 a q2, jejichž kombinace jsou zachyceny křivkou B, jsou dokonalými
substituty - ANO

Jestliže P ∙ MPx > Px , pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i

faktoru:

 Firma by měla snížit množství faktoru NE

 Firma je v optimu NE
 Firma by měla zvýšit množství faktoru ANO
 Firma by měla ponechat množství faktoru NE

Z grafu lze odvodit, že:

61
  Pokud bude daná firma maximalizovat své příjmy bude volit 6 jednotek produktu ANO
 Pokud bude daná firma maximalizovat zisk, budou její mezní náklady 60 – ANO
 Pokud by daná firma vyráběla 7 jednotek produktu, budou její variabilní náklady
420 - NE
 Nabídku dané firmy vyjadřuje část funkce mezních nákladů počínající v bodě (m)
- NE

Zákon klesajících výnosů odráží vztah:

 nabídky a poptávky NE
 vstupu a výstupu ANO
 výroby a spotřeb NE
 finálního produktu a výrobních faktorů NE

Vztah mezi křivkami dlouhodobých a krátkodobých nákladů:

 křivky SAC se s LAC mohou protínat NE

 křivky SAC se s LAC mohou dotýkat ANO
 křivky STC se s LTC mohou protínat NE
 křivky STC se s LTC mohou dotýkat ANo

Směr zleva doprava na konvexní křivce indiference:

 roste celkový užitek NE

 dochází ke změně mezi míry substituce ANO
 klesá celkový užitek ANO
 dochází ke změně poměru mezního užitku ANO

62
Izokvanta vyjadřuje:

 kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možné vyrobit různý objem

produkce ne
 Kombinaci výrobních faktorů, jejich pomocí je možno vyronit stejný objem
produkce ANO
 Náklady vynaložené na nákup technologií NE
 Objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

Izokosta vyjadřuje:

 Kombinaci vstupu s jejichž pomocí lze vyrobit stejný objem produkce - NE

 Kombinaci vstupů s nichž jsou variabilní káklady minimální NE
 Kombinaci vstupů v rámci celkových nákladů ANO
 Kombinaci vstupů s jejichž pomocí lze vyrobit různý objem produkce NE

Pokud P Mpx < Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i faktoru

 Firma by měla ponechat množství faktoru x NE

 Firma je v optimu NE
 Firma by měla snížit množství faktoru ANO
 Firma by měla snížit množství faktoru NE

63
 V teorii firmy platí:

 Pokud je trh dokonale konkurenční, pak je firma výrobně efektivní ANO

 Jestliže je trh monopolisticky konkurenční, pak je firma výrobně neefektivní a alokačně
efektivní NE
 Kartel je jedním z modelu oligopolu ANO
 Kartel je vždy alokačně neefektivní a výrobně efektivní ASI NE

V dokonalé konkurenci platí, že:

 Funkce zisku nabývá svého maxima pokud P=MC ANO

 Křivka krátkodobé nabídky je tvořena klesající části křivky mezních nákladů, jejichž
spodní hranicí je minimum AVC ?
 Produkt vyráběný na trhu je homogení ANO
 Firmy jsou nuceny překonávat velké bariéry při vstupu na trhu NE

Jak vypadá graf v monopolistické konkurenci v dlouhém období?

64
Vláda ve smíšené ekonomice:

 Řeší nezaměstnanost ANO

 Pokryje veřejné statky a služby NE
 Reguluje důchody NE
 Dělá více bariér NE

V teorii spotřebitele platí:

 Růst důchodů spotřebitele může vyvolat pokles funkce individuální poptávky NE

 Růst ceny našeho statku vede vždy k růstu poptávkového množství po tomto statku NE
 Růst ceny komplementu vede k růstu individuální poptávky po našem statku NE
 Růst ceny substitutu vede k růstu individuální poptávky po našem statku ANO

 Rozhodněte, který z následujících výroků je řečen pozitivním ekonomem:

 Míra nezaměstnanosti v měsíci červenci se zvýšila o 1%
 Míra nezaměstnanosti nad 10% představuje závažný ekonomický problém
 Přírůstek HDP by měl být u nás vyšší v porovnání s okolními zeměmi
 Vyšší cena benzinu by vedla k jeho nižší spotřebě
 V krátkém období s růstem produkce:
 Průměrné fixní náklady jsou vždy konstantní
 Průměrné fixní náklady vždy klesají
 Průměrné fixní náklady rostou
 Průměrné fixní náklady nejprve klesají a později rostou
 Cenová elasticita poptávky:
 Je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální
změnou v ceně
 Je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové
 Je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny
 Bodová se dá použít jen pro malé změny ceny
 Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního
vstupu:
 Variabilní náklady klesají
 Variabilní náklady rostou
 Průměrné náklady rostou
 Průměrné náklady klesají
 Zvýšení úrokové míry je výhodnější pro:
 Věřitele
 Dlužníky
 Střadatele
 Všechny
 Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována:
 Kladným ekonomickým ziskem

65
  Nerovností ceny produkce a mezní produkce narozdíl od situace v krátkém
období
 Vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako
podmínky rovnováhy firmy
 Firmy realizují nulový ekonomický zisk
 Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
 Konstantní průměrné a mezní produkty faktorů
 Rostoucí průměrné a mezní produkty faktorů
 Klesající průměrné produkty faktorů
 Až do určitého množství faktorů rostoucí a po překročení tohoto množství
klesající průměrné a mezní produkty
 Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:
 Křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu
 Křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
 Křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
 Křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich minimu
 Kapitálové statky jsou statky:
 které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě
 které jsou určeny k bezprostřední spotřebě
 které mají dlouhodobé určení
 které jsou přírodního původu
 Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v dlouhém
období:
 Kladný
 Záporný
 Nulový
 Nelze jednoznačně určit
 Ze sklonu indiferenční křivky:
 Můžeme odvodit maximální disponibilní důchod spotřebitele
 Můžeme určit poměr v jakém je spotřebitel ochoten vyměňovat jeden
statek za druhý
 Můžeme odvodit relativní ceny obou statků
 Je patrné, že mezní produkty výrobních faktorů jsou klesající
 Na trhu platí:
 Jestliže je cena nižší než rovnovážná, znamená to, že nabízené množství je
vyšší než poptávané
 Jestliže je cena vyšší než rovnovážná, znamená to, že poptávané množství je
nižší než nabízené
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při dokonale elastické
nabídce roste poptávané množství a cena produktu se nemění
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při pozitivně skloněné
nabídce roste rovnovážné množství i cena
 Při pohybu z leva doprava po křivce individuální poptávky:¨
 Celkový užitek spotřebitele klesá

66
  Mezní užitek spotřebitele klesá
 Mezní užitek spotřebitele roste
 Celkový i mezní užitek spotřebitele roste
 U zákona klesající poptávky platí:
 Poptávané množství je nepřímo úměrné vzhledem k ceně
 Spotřebitelé budou zvyšovat své nákupy, pokud bude cena klesat, ceteris
paribus
 Spotřebitelé budou snižovat své nákupy, pokud cena poroste, ceteris
paribus
 Poptávané množství je přímo úměrné vzhledem k ceně
 Určete, zda platí, že v prostředí nedokonalé konkurence :
 Existují bariéry vstupu a výstupu z odvětví
 Křivky mezních příjmů a průměrných příjmů jsou shodné
 Maximalizuje-li firma svůj zisk, nabízí takové množství, které vychází ze vztahu
MR = MC
 Cena statku je určena trhem, žádný z producentů nemůže její cenu ovlivnit
 Rozhodněte, zda platí, že:
 Oligopol s dominantní firmou je vzhledem ke struktuře trhu řazen do
dokonalé Konkurence
 Průměrné příjmy jsou v případě dokonalé konkurence vyšší než mezní
 Prostředí dokonalé konkurence existuje dokonalá informovanost na trhu
 Cenu produktu firmy působící v dokonalé konkurenci přijímají takovou, jaká
je na trhu
 Určete, zda platí, že:
 Užitek je v kardinalistické teorii považován za měřitelný
 Poměr mezních užitků dvou statků odpovídá poměru jejich cen
 Podmínkou maximalizace užitku spotřebitele (v ordinalistické teorii) je, že
připořízení spotřebovávaných kombinací statků použije celý svůj důchod
 Je-li MU banán/pomeranč = -1/2, znamená to, že spotřebitel je ochoten
zaměnit 1 pomeranč za 1/2 banánu
 Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
 Ekonomický zisk + implicitní náklady
 Ekonomický zisk – explicitní náklady
 Příjmy – explicitní náklady
 Příjmy + explicitní náklady
 Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady pomaleji než
množství produkce, pak v tomto intervalu:
 průměrné náklady klesají
 mezní náklady jsou vyšší než průměrné
 je nákladová funkce degresivní
 je produkční funkce degresivní
 V teorii firmy platí:
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že
dokonale konkurenční firma je výrobně efektivní

67
  Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že
dokonale konkurenční firma je alokačně efektivní
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že
dokonale konkurenční firma je vždy velmi malá
 Mezi předpoklady modelu dokonalé konkurence patří předpoklad, že
dokonale konkurenční firma nabízí velmi podobný produkt, jako ostatní firmy.
Tj. produkty jsou blízkými substituty
 Izokvanta je vždy klesající křivkou. Plyne to z předpokladu maximálně efektivní
výroby
 Izokvanty jsou často v krátkém období konkávní
 V dokonalé konkurenci firma vždy realizuje v krátkém období kladný
ekonomický zisk, protože přebírá cenu z trhu
 V dokonalé konkurenci v dlouhém období firma vždy realizuje nulový
ekonomický zisk, protože je volný vstup a výstup firem z odvětví

 Mezi alternativní cíle firmy patří:

 Maximalizace objemu produkce
 Maximalizace dividendy na akcii
 Maximalizace zisku
 Minimalizace nákladů

 Vztah, který vyjadřuje v dlouhém období substituci vstupů, tj.mezní míra technické
substituce (MRTS)
 Vyjadřuje míru, v níž je možné nahradit jeden výrobní faktor výrobním
faktorem druhým při konstantním výstupu
 Vyjadřuje, jaké množství jednoho faktoru se může zvýšit při konstantním
množství druhého faktoru
 Poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, pokud produkce
poroste
 Je roven v absolutní hodnotě podílu mezních produktů obou faktorů
 Určete, zda platí, že v prostředí nedokonalé konkurence:
 Je na trhu nabízen pouze homogenní produkt
 fce MR a P jsou shodné
 v případě oligopolu s dominantní firmou je stejná cena produktu, za kterou ho
nabízí dominantní firma i pro ten, který nabízí konkurenční
 Pokud firma maximalizuje své tržby, nabízí takové množství statku, které
vychází ze vztahu MR=0

Kardinalistická teorie užitku je charakteristická:

 možnosti měřit užitek ANO

 odmítnutím měřitelnosti užitku NE
 nezávislosti celkového užitku ze spotřeby jednoho statku na spotřebě jiného statku NE
 předpokladem výše užitku vycházejícího z možných kombinací různých statků ANO
68
Stát může vystupovat jako:

 kupující na trhu práce ANO

 kupující na trhu půdy ANO
 pouze regulátor, nikdy na trhu nemůže stát na straně nabídky nebo poptávky NE
 prodávající na trhu výrobků a služeb ANO

V případě dokonale konkurenčního trhu v dlouhém období platí, že:

 firma je výrobně efektivní ANO

 firma je alokačně efektivní ANO
 firma může volně vystoupit z odvětví ANO
 firma dosahuje kladného ekonomického zisku NE

Zodpovězte, která z následujících tvrzení jsou správná:

 úsečka EF zobrazuje rozpočet spotřebitele ANO

 kombinace v bodě F představuje situaci, kdy spotřebitel nemá žádný důchod NE
 kombinaci v bodě B značí optimu spotřebitele v orientalistické teorii užitku ANO
 Kombinaci v bodě A si spotřebitel nemůže za daný důchod koupit NE

V případě poptávky platí, že:

 Ze zákona klesající poptávky vyplývá, že poptávkové množství statku je nepřímo úměrné jeho
ceně: ANO
 Je cenově dokonale elastická, je-li cenová elasticita rovna 0 NE
 Klesá v případě růstu důchodu spotřebitele NE
 Souhrn všech individuálních poptávek po určitém zboží nebo služeb v určitém období je
označován jako agregátní poptávka NE

Graf znázorňuje:

 Kladný ekonomický zisk firmy ANO(ATC je menší než pop. D)

69
  Firma se nachází na dokonale konkurenčním trhu NE
 Mezní příjmy jsou vyšší než cena ANO (p>mc platí vždy v NK)
 Jedná se o dlouhé období NE (jsou tam dvě křivky)

Které tvrzení je správné?

 Křivka průměrných nákladů na faktor je pod písmenem D

 Křivka poptávky po výrobním faktoru je tvořena částí křivky pod písmenem E
 Optimální množství zapojení výrobního faktoru u podniku maximalizujícího
zisk je v průsečíku křivek C a E
 Křivka příjmů z mezního produktu je pod písmenem C

70
Posuďte graf:

 Výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí

 Výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní
 Produkce roste stejně rychle jako vstup
 Každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní, než
předcházející

Posuďte graf

 Zachycený náklady v dlouhém období

 Produkční funkce – klesající výnosy z variabilního vstupu
 Produkční funkce roste rychleji než vstup
 Náklady rostou pomaleji než výstup

71
 C

B
A

Posuďte graf

 Křivka MC je kde je C
 Zisk je kde? od min B až po A
 AR je kde A
 Nabídka je kde? Od průsečíku AVC s MC (Kus křivky C)

Které tvrzení je správné?

 Křivka mezních nákladů je pod písmenem E

 Křivka poptávky je pod písmenem H
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F

72
Podle zobrazeného grafu zhodnoťte, zda platí:

 Kombinace množství q1 a q2 nacházející se na křivce A představují pro

spotřebitele větší užitek než na křivce B
 Bod D představuje kombinaci množství q1 a q2,při které dosáhne spotřebitel
minimální užitek při daném rozpočtovém omezení
 Kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem E přináší spotřebiteli větší užitek
než kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem F
 Statky q1 a q2, jejichž kombinace jsou zachyceny křivkou B, jsou dokonalými
substituty

Posuďte graf:
 Výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí
 Výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní
 Produkce roste stejně rychle jako vstup
73
  Každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější, než
předcházející

Z grafu lze odvodit, že:

 Pokud bude daná firma maximalizovat své příjmy bude volit 6 jednotek
produktu
 Pokud bude daná firma maximalizovat zisk, budou její mezní náklady 60

 Pokud by daná firma vyráběla 7 jednotek produktu, budou její variabilní náklady
420
 Nabídku dané firmy vyjadřuje část funkce mezních nákladů počínající v bodě
(m)

74
Pokud víme, že daný obrázek znázorňuje křivky mezních nákladů (MC), průměrných
celkových nákladů (ATC), průměrných variabilních nákladů (AVC), poptávkové (D) a
nabídkové křivky (S) a mezních příjmů (MR) dokonale konkurenční firmy, potom musí
platit, že:

 Modrá křivka znázorňuje křivku průměrných variabilních nákladů

 Žlutá křivka znázorňuje poptávku

 Optimum dané firmy leží v bodě (c)

 Pásmo ziskovosti pro danou cenu je dán intervalem mezi body (d) a (g)

Pokud jsou příjmové a nákladové podmínky firmy dány tímto grafem, a zároveň
předpokládáme, že firma maximalizuje zisk, pak můžeme s jistotou říci, že:
 Firma čelí rostoucím výnosům z rozsahu

 Produkční funkce firmy má degresivně-progresivní tvar

 Průměrné fixní náklady jsou klesající

 Celkové náklady rostou lineárně

Jestliže firma, dosahuje záporného ekonomického zisku, pak účetní zisk:

 Nelze jednoznačně určit ANO

75
Cena produktu a mezní příjem se bude rovnat a současně mezní a průměrný náklad na faktor se bude
rovnat v případě:

 Dokonalé konkurence na obou trzích ?

 Nedokonalé konkurence na obou trzích ?
 Dokonalé konkurence na trhu produktu ?
 Dokonalé konkurence na trhu faktoru ?

Chce-li monopolní podnik maximalizovat zisk:

 musí se rovnat mezní příjem mezním nákladům

 musí se cena rovnat mezním nákladům
 musí se první derivace produkční funkce rovnat nule
 musí být cenová elasticita rovna 1

Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:

křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu

křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich maximu

Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi:

změnou důchodů spotřebitelů a cenou statku

cenou statku a množstvím statku (ostatní činitelé konstantní)
změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku
nabídkou a poptávkou po statku

V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotřebitele:

spotřebitel koupí statek a dosáhne přebytku (renty)

spotřebitel koupí statek, přebytku však nedosáhne
spotřebitel tento statek nekoupí
celkový užitek spotřebitele klesne

Dokonalá konkurence se vyznačuje tím, že:

na trhu neexistují bariéry pro vstup do odvětví

produkt je diferencovaný
množství, které bude firma maximalizující zisk nabízet, se odvíjí ze vztahu MR=MC
průměrný příjem firmy je vyšší než mezní

Prvotní výrobní faktor je ten, který:

je nejstarší,
je nejdůležitější,
není výsledkem lidské práce,
se účastní několika výrobních procesů

TU ze spotřeby:
 K uspokojení z poslední jednotky statkku
 K poměru uspokojení z 1. a poslední jednotky statku
 K uspokojení z 1 a poslední jednotky statku
 K uspokojení všech jednotek
76
Teori firmy
 Dokonalá konkurence je výrobně efektivní – ANO
 Dokonalá konkurence je alokačně efektivní – ANO
 Firma je malá – ANO, ale nejsme si tím úplně jistá
 Firmy nabízí substituty – NE

Krátké období- produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z var.vstupu

 Variabilní náklady klesají asi, mezni určitě
 Variabilní náklady rostou ne
 Průměrné náklady rostou ne
 Průměrné náklady klesají ano

Pokles úrokové míry je výhodnější:

 pro dlužníky
 pro všechny
 pro střadatele
 pro ty, kteří peníze půjčili

Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a

mezní náklady pak 10 Kč. Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl
maximální:
 zvýšit ceny a snížit produkci
 snížit ceny a zvýšit produkci
 zvýšit ceny
 ponechat ceny i produkci stejné

Z následujících tvrzení platí

 cenová elasticita poptávky je vždy kladná ?
 cenová elasticita nabídky je vždy záporná ?
 cenová elasticita nabídky je rovna sklonu nabídkové funkce ?
 důchodová elasticita poptávky po inferiorním zboží bude záporná ?

V dlouhém období
 jsou všechny vstupy konstantní ?
 je alespoň jeden vstup fixní ?
 všechny vstupy jsou variabilní ?
 je zaváděn technologický pokrok ?

Dojde li ke zvýšení ceny výrobních faktorů

 zvýší se keoficient m v nabídkové funkci
 zůstane-li poptávková křivka nezměněná, pak vlivem zvýšení ceny výrobních faktorů stoupne na trhu daného
statku rovnovážné množství
 zůstane-li poptávková křivka nezměněna, pak vlivem zvýšení ceny výrobních faktorů se zvýší na trhu daného
staktu rovnovážná cena
 renta spotřebitelů se nezmění

Je zvýšení úrokové míry vhodné pro vlastníky doživotní renty?

 Nelze jednoznačně určit
 Ne, není výhodné
 Ano, je výhodné
 Odpoveď, závisí na výši renty.

Firma v podmínkách monopolistické konkurence:

77
  Realizuje v dlouhém i krátkém období vždy pouze nulový ekonomický zistk
 Realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk
 Není ani výrobně, ani alokačně efektivní
 V dlouhém období realizuje ekonomický zisk větší než nula

V bodě rovnováhy spotřebitele platí:

 Důchod je alokován mezi dva statky, tak, že spotřebitel dosahuje maximálního užitku
 Podíl mezních užitků prvního a druhého statku je roven podílu cen prvního a druhého statku
 Za daných podmínek nelze zvýšit celkový užitek spotřebitele
 Sklon křivky indiference v tomto bodě je roven podílu cen obou statků

Určete, zda platí, že v případě dokonalé konkurence:

 Aby firma maximalizovala zisk, musí nabízet takové množství, které vychází ze vztahu MC=P
 V krátkém období představuje nabídku firmy pouze jeden jediný bod
 Křivky MR a AR jsou shodné
 Existují bariéry pro vstup na trh a výstup z něj.

78
TEST_2
Test 19b

1.Mějme graf nabídky a poptávky, bod rovnováhy, rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.
Které z následních tvrzení je správné?

d) neplatí žádné z uvedených tvrzení

2. Trh zboží je poptáván rovnicí poptávky PD=80-5QD a rovnicí nabídky QS=1/2PS-5

Zjistěte:a) jaké je rovnovážné množství a rovnovážná cena

PD=PS

Q=1/2P-5 → P=10+2Q

80-5Q=10+2Q

QE=10

PE=80-5x10=30

b) Zda při ceně P=20 bude na trhu přebytek či nedostatek zboží?

Při ceně P=20 bude na trhu nedostatek zboží, neboť P<PE

3.Vysvětlete pojem celkový užitek a mezní užitek. Graficky znázorněte. Je dána funkce mezního
užitku MU=50-q. Vypočtěte funkci celkového užitku

TU=MU MU=50-q= ∫MU(q).dq= ∫(50-q).dq = 50q-q²

Celkový užitek – TU – celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. Celkový užitek
je užitek všech spotřebovávaných jednotek daného statku

Graf:

Mezní užitek – MU – změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku.
Mezní užitek je definován jako změna celkového užitku vyvolaná jednotkovou změnou
spotřebovávaného množství. MU se vypočte jako první derivace celkového užitku podle množství
statku nebo služby

Graf:

79
4.Výnosy z variabilního vstupu – podstata, kterého období se týká, členění, grafické
znázornění.týká se krátkého období.Jsou základem analýz a rozeznáváme:

a) rostoucí výnosy z VV – jedná se o situaci, kdy produkce roste rychleji než vstup tj. každá další
zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější, než předcházející

Graf: grafem produkční funkce je parabola, resp. část pro L>0

b) klesající výnosy z VV – jsou představovány situací, kdy produkce sice roste, ale pomaleji než vstup
tj. každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní, než předcházející

Graf: produkční funkce je rostoucí

c) konstantní výnosy z VV – jde o situaci, kdy s růstem vstupu roste stejně rychle i výstup tj. každá
další zapojená jednotka výrobního faktoru je stejně produktivní, jako předcházející
Graf: jestliže je každá jednotka L stejně produktivní, potom je průměrný produkt práce konstantní a
současně stejně velký jako mezní produkt práce

5. Firma hospodaří v podmínkách nedokonalé konkurence. Nakreslete křivku mezních příjmů,

průměrných příjmů, mezních nákladů, průměrných nákladů a poptávky za podmínky, že firma
hospodaří v krátkém období s kladným ziskem. Vyznačte optimální množství a optimální cenu.

6.Podstata dokonalé konkurence, předpoklady.Trh je dokonale konkurenční právě tehdy, když

žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. Firma se tedy rozhoduje pouze o tom, jaké
množství vyprodukuje a prodá při ceně, která je daná trhem. Předpoklady modelu dokonalé
konkurence:produkt, který je firmami na trhu nabízen je zcela stejný – říkáme homogenní,subjektů
na trhu (nakupujících i prodávajících) je tolik, že žádný nemůže ovlivnit tržní cenu.,na trhu existuje
dokonalá informovanost,firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku,firmy
mohou na trh volně vstupovat a odcházet z něho,na trhu neexistuje riziko

80
7.Určete nákladovou funkci firmy, jestliže její produkční funkce je Q=1/3KL. Cena práce w=2 a cena
kapitálu r=4.Dále předpokládáme konstantní K ve výši 6 jednotek.

Q=1/3K.L

Q=1/3.6.L

Q=2L

L=1/2Q

TC=wL+rK

TC=2.1/2Q+4.6

TC=Q+24

8. Izokvanta:

c) vyjadřuje kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce

81
TEST_3

Varianta 16a

1) Co vyjadřuje důchodová pružnost poptávky, uveďte rovnici výpočtu, jaké má znaménko a jakých
hodnot nabývá?

Kdy a pro které statky je poptávka elastická a kdy neelastická?

5 bodů

2) Trh statku A je popsán funkcemi poptávky a nabídky: Q D = 5,5 - 1/2PD PS = QS + 2 Zjistěte: a)

celkovou rentu spotřebitele

b) celkovou rentu výrobce

4 body

3) Vysvětlete pojmy indiferentní křivka, rozpočtové omezení, rovnováha (optimum) spotřebitele.

Graficky znázorněte.

6 bodů

4) Firma hospodaří v podmínkách nedokonalé konkurence. Nakreslete křivku mezních příjmů,

průměrných příjmů, mezních nákladů, průměrných nákladů, průměrných variabilních nákladů a
poptávky za podmínky, že firma hospodaří v krátkém období se ztrátou. Vyznačte optimální množství
a optimální cenu.

6 bodů

5) Dokonale konkurenční firma má v dlouhém období nákladovou funkci

TC = q3 – 10q2 + 30q. Určete: a) množství produktu, které bude nabízet

b) cenu, za kterou bude firma výrobek prodávat

c) výše ekonomického zisku

5 bodů

6) Vysvětlete pojem izokosta a izokvanta, co vyjadřují, graficky znázorněte.

4 body

7) Mezi zbožím A a B existuje substituční vztah. Klesne-li cena zboží A, které tvrzení je pravdivé?

a) klesne množství poptávky po zboží B, stoupne množství poptávky po zboží A

b) vzroste množství poptávky po zboží A i B

c) vzroste množství poptávky po zboží B, klesne množství poptávky po zboží A

82
 d) neplatí ani jedna z uvedených variant

3 body

8) Indiferentní křivka vyjadřuje

a) omezení spotřebitele důchodem

b) stejný celkový užitek spotřebitele

c) preference spotřebitele

d) rozpočtové možnosti spotřebitele

3 body

83
TEST Z MIKROEKONOMIE_4

Varianta 6

1) Co vyjadřuje důchodová pružnost poptávky, uveďte způsob výpočtu,Jaké má znaménko a jakých

hodnot nabývá?

2) Trh statku A je popsán funkcemi poptávky a nabídky: Q D = 10,5 - 1/4PD , PS = QS + 12 . Zjistěte: a)

celkovou rentu spotřebitele

b) celkovou rentu výrobce

3) Nabídka - podstata. Posun po křivce a posun křivky nabídky kdy , uveďte příklady.

4) Vysvětlete, co je to průměrný produkt a mezní produkt. Dále pak je-li udána funkce Q = (-1/L) 3 +
4L2 + 5L. Vypočtěte hodnoty průměrného produktu a mezního produktu.

5) Firma hospodaří v podmínkách dokonalé konkurence. Nakraslete křivku mezních příjmů,

průměrných příjmů, mezních nákladů a potávky za podmínky, že firma hospodaří v krátkém období s
kladným ziskem. Vyznačte optimální množství a optimální cenu.

6) Vysvětlete rozdíl mezi krátkým a dlouhým období z hlediska tržních struktur.

7) Poptávka po výrobku firmy v monopolním postavení je dána poptávkovou fumnkcí P = 60 - 4Q a

celkové náklady funkcí TC = 2Q + Q2.

a) určete množství a cenu, kdy monopol maximalizuje zisk

b) jak velký bude celkový zisk monopolního výrobce

c) určete množství a cenu, kdy monopol maximalizuje tržby

8) Vysvětlete pojem izokosta a izokvanta, co vyjadřuje. Graficky znázorněte.

9) Firma v odvětví s dokonalou konkurencí má funkci celkových nákladů a je dána výrazem C = q 2 - 8q

+ 30 a jí odpovídající křivku mezních nákladů MC.

Zjistěte: Jaké množství produktu by měla prodávat za předpokladu, že tržní cena je 92 Kč.

a) Jakého zisku firma za těchto okolností dosáhne?

b) Měla by firma tuto výrobu ukončit?

10) Mezi zbožím A a B existuje substituční vztah. Klesne-li cena zboží A, které tvrzení je pravdivé?

a) vzroste množství poptávky po zboží B, klesne množství poptávky po zboží A

b) klesne množství poptávky po zboží B, stoupne množství poptávky po zboží A

c) vzroste množství poptávky po zboží A i B

d) neplatí ani jedna z uvedených variant

84
TEST_5

Question 1

Body: 8

Nákladová funkce monopolu v krátkém období je TC = Q3 - 8 Q2 + 18Q +10. Příjmová funkce

je TR = 43 Q - 3 Q2. Zjistěte, zda:

 Cena při níž monopolní firma maximalizuje zisk je P = 30.

 Množství při němž monopolní firma maximalizuje zisk je Q = 5.
 Maximální zisk firmy bude 120.
 Pro maximalizaci zisku firmy platí vztah , že AR = AC. ne

Question 2

Body: 8

Je dána individuální funkce poptávky PD=60-6Q. Jednotková cena je P=30.

 TU=200 ne
 MU=25 ne
 TU=225 ano
 MU=150 ne

Question 3

Body: 8

Které tvrzení je správné?

 Křivka průměrných nákladů na faktor je pod písmenem D ano

85
  Křivka poptávky po výrobním faktoru je tvořena částí křivky pod písmenem E.
nevim
 Optimální množství zapojení výrobního faktoru u podniku maximalizujícího zisk je v
průsečíku křivek C a E. ano
 Křivka příjmů z mezního produktu je pod písmenem C. ne

Question 4

Body: 8

Pokles úrokové míry je výhodnější:

Vyberte jednu odpověď

a. pro dlužníky

b. pro všechny

c. pro ty, kteří peníze půjčili

d. nevím

e. pro střadatele

Question 5

Body: 8

Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a mezní náklady
pak 10 Kč. Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl maximální:

Vyberte jednu odpověď

a. zvýšit ceny a snížit produkci

b. snížit ceny a zvýšit produkci

c. nevím

d. zvýšit ceny

e. ponechat ceny i produkci stejné

86
Question 6

Body: 8

Křivka, která reprezentuje všechny kombinace poskytující stejnou úroveň užitku se nazývá:

Vyberte jednu odpověď

a. Rozpočtová křivka

b. Isokvanta

c. Důchodová spotřební křivka

d. nevím

e. Indiferenční křivka

Question 7

Body: 8

Cenová elasticita poptávky:

 je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou

v ceně ne
 je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové ano
 je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny ano
 bodová se dá použít jen pro malé změny ceny ano

Question 8

Body: 8

Rozhodněte, který z následujících výroků je řečen pozitvním ekonomem:

 míra nezaměstnanosti v měsíci červenci se zvýšila o 1% ne

 míra nezaměstnanosti nad 10% představuje závažný ekonomický problém ne
 přírůstek HDP by měl být u nás vyšší v porovnání s okolními zeměmi ano
 vyšší cena benzinu by vedla k jeho nižší spotřebě ne

Question 9

Body: 8

87
Posuďte graf:

 výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí ne

 výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní ano
 produkce roste stejně rychle jako vstup ano
 každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní, než
předcházející ne

Question 10

Body: 8

Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:

Vyberte jednu odpověď

a. klesající částí křivky mezních nákladů

b. rostoucí částí křivky průměrných nákladů

c. rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AVC

d. klesající částí křivky průměrných nákladů

e. nevím

Question 11

Body: 8

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu

faktoru x. Cena produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru P X = 40 + 2x a
její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

88
  optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano
 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 300 ne
 cena jednotky faktoru PX = 70 ano
 výše ekonomického zisku pi = 600 ne

Question 12

Body: 8

Mezní produkt je:

 objem produkce, který připadá na jednotku inputu ne

 změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku
ano
 celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu ne
 objem produkce, který připadá na jednotku outputu ne

Question 13

Body: 8

V krátkém období s růstem produkce:

 průměrné fixní náklady jsou vždy konstantní ne

 průměrné fixní náklady vždy klesají ano
 průměrné fixní náklady rostou ne
 průměrné fixní náklady nejprve klesají a později rostou ne

89
TEST_7

1) Monopsoní firma ve srovnání s dokonalou konkurencí:

a) Používá menší množství a platí za jednotku výrobních faktorů vyšší cenu
b) Používá menší množství a platí za jednotku VF menší cenu
c) Používá větší množství a platí za jednotku VF menší cenu
d) Používá větší množství a platí vyšší cenu –
2) Teori firmy
 Dokonalá konkurence je výrobně efektivní – ANO
 Dokonalá konkurence je alokačně efektivní – ANO
 Firma je malá – ANO, ale nejsme si tím úplně jistá
 Firmy nabízí substituty – NE

3) Krátké období- produkční funkce vykazuje rostoucí výnosy z var.vstupu/

 Variabilní náklady klesají asi, mezni určitě
 Variabilní náklady rostou ne
 Průměrné náklady rostou ne
 Průměrné náklady klesají ano

4) Jednofaktorová produkční funkce je mezní produkt konstatntní a průměrný produkt klesající

 q=x2 + 4 + 19
 q=2x + 40
 q=6x - 12
 q=x2 - 9x + 81

5) Změna statku A nevyvolá žádnou změnu B jsou to?

a) Substituční statky
b) Komplementární statky
c) Indiferentní statky
d) Něco,že A je podle nějakýho zákona či co

6) Křivka MC ve tvaru U:
a) Protíná AVC v minimu
b) Je totožná s AVC
c) Protíná křivku AVC v maximu
d) Žádná odpověď není správná

90
 7) TU ze spotřeby:
a) K uspokojení z poslední jednotky statkku
b) K poměru uspokojení z 1. a poslední jednotky statku
c) K uspokojení z 1 a poslední jednotky statku
d) K uspokojení všech jednotek

8) C

 Křivka MC je kde? C
 Zisk je kde? od min B až po A
 AR je kde A
 Nabídka je kde? od B C

9) Individuální fce poptávky, Pd = 30 – 6q, P= 6

 q= 4 ano
 Rd=40 ne 48
 MU= 30q - 3q2 ne
 TU=72 ano

10) Zvýšení úrokové míry je výhodnější pro

 Věřitele – ano
 Dlužníky – ne
 Střadatele – ano
 Všechny – ne

11) Monopolistická konkurence

 Na trhu je jedna firma – NE
 Firmy musí při vstupu a odchodu překonávat náročné bariéry – NE
 1 výrobce ovlivní cenu je málo -ANO
 Produkt, který je firmami nabízen je diferencovaný- ano

91
 12) P= 60/Q + 10, cena faktrou Px=40+2x, produkční fce q= 40x – x 2
 X=12 ne
 q= 375 ano
 P= 10,16 ano
 π= 2760 ano

13)

 produkční fce –klesající výnosy z variabilního vstupu ano

 produkční funkce roste rychleji než vstup nevim
 náklady rostou pomaleji než výstup nevim
 zachycený náklady v DO ne

92
TEST_8

1 Body: 8
K posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že:

 počet kupujících se sníží ANO

 cena komplementárního zboží se sníží NE
 cena substitutů se zvýší NE
 preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží ANO

Question 2
Body: 8
D jsou mezní náklady
E jsou průměrné náklady
F je poptávková křivka, průměrné příjmy,
cena
H jsou mezní příjmy

Které tvrzení je správné?

Křivka mezních nákladů je pod

písmenem E. NE
 Křivka poptávky je pod písmenem H
NE
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci ANO
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F. ANO

Question 3
Body: 8
Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu
faktoru x. Cena produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a
její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ANO

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ANO
 cena jednotky faktoru PX = 70 ANO
 cena jednotky produktu P = 8 NE

Question 4
Body: 8
Mezní náklady na faktor (MFC) v podmínkách dokonalé konkurence trhu faktoru jsou vždy:
Vyberte jednu odpověď
a. větší než cena faktoru
b. menší než cena faktoru

93
 c. nevím
d. větší než cena produktu
e. rovné ceně faktoru

Question 5
Body: 8
Pro předpoklady modelu monopolistické konkurence platí:

 na trhu se nachází jen jedna firma NE

 firmy musí při vstupu a odchodu z trhu překonávat náročné bariéry NE
 1 výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo ANO
 produkt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný ANO

Question 6
Body: 8
Cenová elasticita poptávky:

 je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v

ceně NE
 je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové ANO
 je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny ANO
 bodová se dá použít jen pro malé změny ceny ano

Question 7
Body: 8
Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:

 variabilní náklady budou záporné NE

 variabilní náklady budou nulové ANO
 variabilní náklady budou kladné NE
 fixní náklady budou nulové NE

Question 8
Body: 8
Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:
Vyberte jednu odpověď
a. klesající částí křivky mezních nákladů
b. nevím
c. rostoucí částí křivky průměrných nákladů
d. rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AVC
e. klesající částí křivky průměrných nákladů

Question 9
94
Body: 8
Celkové náklady firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období jsou dány funkcí celkových
nákladů TC = q³ - 3q² + 20q + 236 . Cena, za kterou realizuje svůj produkt, je P =125.
Množství produktu Q, které bude nabízet, a výše ekonomického zisku П budou:

 Q=5 NE
 П = 303 ANO
 Q=7 ANO
 П = 275 NE

Question 10
Body: 8
Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 30 – 6q a tržní cena je     P = 6.

 Spotřebitel bude spotřebovávat množství statku q=5 NE

 Spotřebitel realizuje přebytek ve výši RD = 45. NE
 Funkce mezního užitku spotřebitele je MU = 30 – 6q ANO
 Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 30q – 3q2 ANO

Question 11
Body: 8
Mezní produkt je:

 objem produkce, který připadá na jednotku inputu NE

 změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku ANO
 celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu NE
 objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

Question 12
Body: 8
Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:

 tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku ANO

 tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 tendencí k poklesu při růstu důchodu spotřebitele NE

Question 13
Body: 8
Určete správnost tvrzení:

 vzácnost statků je dána jejich omezeností ANO

 volné statky se vyznačují tím, že jejich množství je větší než množství potřebné ANO
 voda je vždy statek volný NE
 volné statky jsou většinou výsledkem lidské práce, musí být produkovány NE
95
96
TEST_9

Zkouškový test - Pokus 1

Question 1

Body: 8

Vztah mezi křivkami dlouhodobých a krátkodobých nákladů:

NEVÍM
 křivky SAC se s LAC mohou protínat ne
NEVÍM
 křivky SAC se s LAC mohou dotýkat ano
NEVÍM
 křivky STC se s LTC mohou protínat ne
NEVÍM
 křivky STC se s LTC mohou dotýkat ano

Question 2

Body: 8

Zákon klesajících výnosů odráží vztah:

NE
 nabídky a poptávky
ANO
 vstupu a výstupu
NE
 výroby a spotřeb
NE
 finálního produktu a výrobních faktorů
Question 3

Body: 8

97
Z grafu lze odvodit, že:

 Pokud bude daná firma maximalizovat své příjmy bude volit 6 jednotek produktu
NEVÍM
ano
 Pokud bude daná firma maximalizovat zisk, budou její mezní náklady 60
NEVÍM
ano
 Pokud by daná firma vyráběla 7 jednotek produktu, budou její variabilní náklady
NEVÍM
420 ne
 Nabídku dané firmy vyjadřuje část funkce mezních nákladů počínající v bodě (m)
NEVÍM
ne

Question 4

Body: 8

Jestliže P ∙ MPx > Px , pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i faktoru:

Vyberte jednu odpověď

a. firma by měla snížit množství faktoru

b. nevím

c. firma je v optimu

d. firma by měla zvýšit množství faktoru

e. firma by měla ponechat množství faktoru

98
Question 5

Body: 8

Podle zobrazeného grafu zhodnoťte, zda platí:

 kombinace množství q1 a q2 nacházející se na křivce A představují pro spotřebitele

NE
větší užitek než na křivce B to sice jo, ale ne v tomto rozpočtovym
omezeni
 bod D představuje kombinaci množství q1 a q2,při které dosáhne spotřebitel
NEVÍM
minimální užitek při daném rozpočtovém omezení ne, dosahne
maximalni užitek
 kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem E přináší spotřebiteli větší užitek než
NEVÍM
kombinace množství q1 a q2 zachycená bodem F ne
 statky q1 a q2, jejichž kombinace jsou zachyceny křivkou B, jsou dokonalými
ANO
substituty

Question 6

Body: 8

Vzácný statek je ten, který:

Vyberte jednu odpověď

a. byl vyroben a je v omezeném množství

b. je užitečný

c. je užitečný a v omezeném množství

99
 d. nevím

e. vznikl ve výrobě

Question 7

Body: 8

Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu

faktoru x. Cena produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru P X = 40 + 2x a
její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

NEVÍM
 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 12 ne
NEVÍM
 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ano
NEVÍM
 cena jednotky faktoru PX = 60 ne
NEVÍM
 cena jednotky produktu P = 8 ne

Question 8

Body: 8

Zvýšení cen výrobních faktorů způsobí:

ANO
 posun křivky nabídky doleva
NE
 posun křivky nabídky doprava
ANO
 posun křivky poptávky doprava ale pouze na trhu výrobních faktoru
NE
 posun křivky poptávky doleva

Question 9

Body: 8

V podmínkách dokonalé konkurence:

ANO
 je ekonomický zisk v dlouhém období nulový
NE
 na trhu existuje pouze mizivá informovanost
NEVÍM
 křivka poptávky je totožná s křivkou mezních příjmů firmy ano
 množství, které firma maximalizující zisk bude vyrábět, je odvozeno ze vztahu
ANO
MR=MC

100
Question 10

Body: 8

Nákladová funkce monopolu v krátkém období je TC = Q3 - 8 Q2 + 18Q +10. Příjmová funkce

je TR = 43 Q - 3 Q2. Zjistěte, zda:

NEVÍM
 Cena při níž monopolní firma maximalizuje zisk je P = 30.
NEVÍM
 Množství při němž monopolní firma maximalizuje zisk je Q = 5.
NEVÍM
 Maximální zisk firmy bude 120.
NEVÍM
 Pro maximalizaci zisku firmy platí vztah , že AR = AC. ne

Question 11

Body: 8

Určete, zda platí, že v případě nedokonalé konkurence :

NE
 nelze sestrojit funkci nabídky ano, myslim ze to nejde, jenom monopol
ji umí sestrojit na zakladě poptavky
 firma maximalizující své tržby, nabízí takové množství statku, které vychází ze
NEVÍM
vztahu MR = 0 ano
ANO
 na trhu funguje dokonalá informovanost ne, ani v nejhezčím snu :-D
 v případě monopolu musí být vždy ve všech územních segmentech nabízen daný
NE
produkt za stejnou cenu

Question 12

Body: 8

Směrem zleva doprava na konvexní křivce indiference:

NE
 roste celkový užitek
ANO
 dochází ke změně mezní míry substituce
NE
 klesá celkový užitek
ANO
 dochází ke změně poměru mezních užitků

Question 13

Body: 8

101
Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 30 – 6q a tržní cena je     P = 6.

NE
 Spotřebitel bude spotřebovávat množství statku q=5
NEVÍM
 Spotřebitel realizuje přebytek ve výši RD = 45.
NE
 Funkce mezního užitku spotřebitele je MU = 30 – 6q ano
NE
 Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 30q – 3q2 ano

Konec formuláře

102
TEST_10

Zkouškový test - Pokus 1

Question 1
Body: 8
Chce-li monopolní podnik maximalizovat zisk:
Vyberte jednu odpověď
a. musí se rovnat mezní příjem mezním nákladům
b. musí se cena rovnat mezním nákladům
c. musí se první derivace produkční funkce rovnat nule
d. musí být cenová elasticita rovna 1
e. nevím

Question 2
Body: 8
Vzácný statek je ten, který:
Vyberte jednu odpověď
a. nevím
b. je užitečný a v omezeném množství
c. vznikl ve výrobě
d. je užitečný
e. byl vyroben a je v omezeném množství

Question 3
Body: 8
Prvotní výrobní faktor je ten, který:

je nejstarší,
je nejdůležitější,
není výsledkem lidské práce,
se účastní několika výrobních procesů

Question 4
Body: 8

Které tvrzení je správné?

Křivka příjmů z mezního produktu výrobního faktoru je pod písmenem E.

Křivka nabídky výrobního faktoru je pod písmenem C.
Optimální množství zapojení výrobního faktoru u podniku maximalizujícího zisk je v průsečíku křivek C a D.
Křivka příjmů z průměrného produktu faktoru je pod písmenem C.

Question 5
Body: 8
Při pohybu z leva doprava po křivce individuální poptávky :

Celkový užitek spotřebitele klesá ano

Mezní užitek spotřebitele klesá ano
Mezní užitek spotřebitele roste ne
Celkový i mezní užitek spotřebitele roste ne

Question 6
Body: 8
Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 12q1 + q2. Rozhodněte, zda:

funkce mezního užitku 1. statku je MU1 = 13

103
funkce mezního užitku 2. statku je MU2 = 1
absolutní hodnota mezní míry substituce je 1/12, nebo 12 možna
v ordinalistické verzi teorie užitku je užitek neměřitelný ano

Question 7
Body: 8
Dokonalá konkurence se vyznačuje tím, že:

na trhu neexistují bariéry pro vstup do odvětví

produkt je diferencovaný
množství, které bude firma maximalizující zisk nabízet, se odvíjí ze vztahu MR=MC
průměrný příjem firmy je vyšší než mezní

Question 8
Body: 8
V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotřebitele:

spotřebitel koupí statek a dosáhne přebytku (renty)

spotřebitel koupí statek, přebytku však nedosáhne
spotřebitel tento statek nekoupí
celkový užitek spotřebitele klesne

Question 9
Body: 8
Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi:

změnou důchodů spotřebitelů a cenou statku

cenou statku a množstvím statku (ostatní činitelé konstantní)
změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku
nabídkou a poptávkou po statku

Question 10
Body: 8
Firma má funkci celkových nákladů TC = 1000 + 5Q, odvoďte funkci fixních a variabilních nákladů a dále funkce
průměrných a mezních nákladů.

fixní náklady vyplývají z nákladové funkce a činí 1 000 ano

variabilní náklady dosahují 5Q ano
průměrné náklady AC = 5 nevim
mezní náklad je MC = 1 ne

Question 11
Body: 8
Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:

křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu

křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich maximu

Question 12
Body: 8
Monopsonní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných podmínek:
Vyberte jednu odpověď
a. používá větší množství faktoru a platí za jednotku faktoru menší cenu
b. používá menší množství faktoru a platí za jednotku faktoru vyšší cenu
c. používá menší množství faktoru a platí za jednotku faktoru menší cenu
d. nevím

104
e. používá větší množství faktoru a platí za jednotku faktoru vyšší cenu myslim

Question 13
Body: 8
Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu faktoru x. Cena produktu je
vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano

optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ano
cena jednotky faktoru PX = 70 ano
cena jednotky produktu P = 8 ne

105
TEST_11

Zkouškový test - Pokus 1

Question 1
Body: 8
Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována:

ANO
 kladným ekonomickým ziskem ne, vubec, jakmile je tam
kladnej eko. zisk, tak přijdou další firmy a srazí to na 0, takže ne
 nerovností ceny produkce a mezní produkce narozdíl od situace v krátkém
ANO
období  ne, tj snad všechno v 1 bode mc, mr, p, ac a současně
to tvoří nabídku
 vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako
podmínky rovnováhy firmy ano
 firmy realizují nulový ekonomický zisk ano

Question 2
Body: 8
Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:

NE
 konstantní průměrné a mezní produkty faktorů
NE
 rostoucí průměrné a mezní produkty faktorů
NE
 klesající průměrné produkty faktorů
 až do určitého množství faktorů rostoucí a po překročení tohoto množství
ANO
klesající průměrné a mezní produkty

Question 3
Body: 8
Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem
na trhu faktoru x. Cena produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena
faktoru PX = 40 + 2x a její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ano

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 300
ne
 cena jednotky faktoru PX = 70 ano
 výše ekonomického zisku pi = 600 ne
106
Question 4
Body: 8
Křivka mezních nákladů protíná u degresivně-progresivní nákladové funkce:

 křivku průměrných nákladů vždy v jejich minimu ano

 křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich maximu
ne
 křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejich minimu
ano
 křivku průměrných fixních nákladů vždy v jejich minimu ne

Question 5
Body: 8
Kapitálové statky jsou statky:

NE
 které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě
ANO
 které jsou určeny k bezprostřední spotřebě
ANO
 které mají dlouhodobé určení
NE
 které jsou přírodního původu

Question 6
Body: 8
Spotřebitel se řídí při volbě spotřebního koše funkcí užitku, svým důchodem a
tržními cenami statků. Pro následující rovnici užitku, důchod spotřebitele a tržní
ceny charakterizující chování spotřebitele zjistěte kolik jednotek prvního a
druhého statku bude poptávat a jaké výdaje vynaloží na nákup prvního a druhého
statku
U = 8q1+16q2+q1q2, I = 176, P1 = 8, P2 = 2

 q1 = 12, q2 = 40
 q1 = 4, q2 = 72
 Výdaje na nákup prvního statku: 96; výdaje na nákup druhého statku: 80

 Výdaje na nákup prvního statku: 32; výdaje na nákup druhého statku: 144

to nevim

107
Question 7
Body: 8
Jestliže firma dosahuje záporného ekonomického zisku, pak účetní zisk:
Vyberte jednu odpověď

a. musí být roven nule

b. musí být kladný
c. nelze jednoznačně určit
d. nevím
e. musí být také záporný

Question 8
Body: 8

Pokud víme, že daný obrázek znázorňuje křivky mezních nákladů (MC), průměrných
celkových nákladů (ATC), průměrných variabilních nákladů (AVC), poptávkové (D) a
nabídkové křivky (S) a mezních příjmů (MR) dokonale konkurenční firmy, potom
musí platit, že:

 modrá křivka znázorňuje křivku průměrných variabilních nákladů

ano
 žlutá křivka znázorňuje poptávku ano
 optimum dané firmy leží v bodě (c) ne
 pásmo ziskovosti pro danou cenu je dán intervalem mezi body (d) a (g)
asi jo, nevim jak je to myšleny, každopadně v tom pasmu se to
pohybuje

Question 9
108
Body: 8
Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v dlouhém
období:

NE
 kladný
NE
 záporný
NE
 nulový ja myslim že nulovy, nejsou tam zas tak velky bariery
vstupu do odvětví
ANO
 nelze jednoznačně určit

Question 10
Body: 8
Je dána funkce celkových nákladů firmy působící v podmínkách dokonalé
konkurence v dlouhém období: TC = q3 -20q2 + 400q.

 cena statku je P=30 ne

 firmou nabízené množství je q=10 ano
 cena statku je P=300 ano
 v případě této firmy se nejprve prosazují rostoucí a pak klesající výnosy z
rozsahu nevim

Question 11
Body: 8
Posuďte graf:

109
  výnosy z variabilního vstupu jsou rostoucí ne
 výnosy z variabilního vstupu jsou konstantní ano
 produkce roste stejně rychle jako vstup ano
 každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější, než
předcházející ne

Question 12
Body: 8
Ze sklonu indiferenční křivky:

 Můžeme odvodit maximální disponibilní důchod spotřebitele ne

 Můžeme určit poměr v jakém je spotřebitel ochoten vyměňovat jeden
statek za druhý ano
 Můžeme odvodit relativní ceny obou statků asi
 Je patrné, že mezní produkty výrobních faktorů jsou klesající
nevim

Question 13
Body: 8
Na trhu platí:

 Jestliže je cena nižší než rovnovážná, znamená to, že nabízené množství

NE
je vyšší než poptávané.
 Jestliže je cena vyšší než rovnovážná, znamená to, že poptávané množství
NE
je nižší než nabízené. ano
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při dokonale elastické
NE
nabídce roste poptávané množství a cena produktu se nemění.
ano
 Jestliže dojde ke zvýšení počtu spotřebitelů, tak při pozitivně skloněné
nabídce roste rovnovážné množství i cena. ne

110
TEST_12
1
Body: 8
K posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že:

 počet kupujících se sníží ANO

 cena komplementárního zboží se sníží NE
 cena substitutů se zvýší NE
 preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží ANO

Question 2
Body: 8
D jsou mezní náklady
E jsou průměrné náklady
F je poptávková křivka, průměrné příjmy,
cena
H jsou mezní příjmy

Které tvrzení je správné?

Křivka mezních nákladů je pod

písmenem E. NE
 Křivka poptávky je pod písmenem H
NE
 Graf zachycuje vztahy v nedokonalé konkurenci ANO
 Křivka průměrných příjmů je pod písmenem F. ANO

Question 3
Body: 8
Firma, která maximalizuje zisk, je monopolem na trhu produktu q a monopsonem na trhu
faktoru x. Cena produktu je vyjádřena vztahem P = (60/Q) + 10, cena faktoru PX = 40 + 2x a
její produkční funkce je q = 40x - x². Zjistěte, zda:

 optimální množství faktoru x, který bude kupovat je x = 15 ANO

 optimální množství produktu q, které bude nabízet je q = 375 ANO
 cena jednotky faktoru PX = 70 ANO
 cena jednotky produktu P = 8 NE

111
Question 4
Body: 8
Mezní náklady na faktor (MFC) v podmínkách dokonalé konkurence trhu faktoru jsou vždy:
Vyberte jednu odpověď
a. větší než cena faktoru
b. menší než cena faktoru
c. nevím
d. větší než cena produktu
e. rovné ceně faktoru

Question 5
Body: 8
Pro předpoklady modelu monopolistické konkurence platí:

 na trhu se nachází jen jedna firma NE

 firmy musí při vstupu a odchodu z trhu překonávat náročné bariéry NE
 1 výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo ANO
 produkt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný ANO

Question 6
Body: 8
Cenová elasticita poptávky:

 je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v

ceně NE
 je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové ANO
 je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny ANO
 bodová se dá použít jen pro malé změny ceny ano

Question 7
Body: 8
Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:

 variabilní náklady budou záporné NE

 variabilní náklady budou nulové ANO
 variabilní náklady budou kladné NE
 fixní náklady budou nulové NE

112
Question 8
Body: 8
Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:
Vyberte jednu odpověď
a. klesající částí křivky mezních nákladů
b. nevím
c. rostoucí částí křivky průměrných nákladů
d. rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AVC
e. klesající částí křivky průměrných nákladů

Question 9
Body: 8
Celkové náklady firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období jsou dány funkcí celkových
nákladů TC = q³ - 3q² + 20q + 236 . Cena, za kterou realizuje svůj produkt, je P =125.
Množství produktu Q, které bude nabízet, a výše ekonomického zisku П budou:

 Q=5 NE
 П = 303 ANO
 Q=7 ANO
 П = 275 NE

Question 10
Body: 8
Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 30 – 6q a tržní cena je     P = 6.

 Spotřebitel bude spotřebovávat množství statku q=5 NE

 Spotřebitel realizuje přebytek ve výši RD = 45. NE
 Funkce mezního užitku spotřebitele je MU = 30 – 6q ANO
 Funkce celkového užitku spotřebitele je TU = 30q – 3q2 ANO

Question 11
Body: 8
Mezní produkt je:

 objem produkce, který připadá na jednotku inputu NE

 změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku ANO
 celkový objem produkce vyrobený jednotkou inputu NE
 objem produkce, který připadá na jednotku outputu NE

113
Question 12
Body: 8
Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:

 tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku ANO

 tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovávaných jednotek statku NE
 tendencí k poklesu při růstu důchodu spotřebitele NE

Question 13
Body: 8
Určete správnost tvrzení:

 vzácnost statků je dána jejich omezeností ANO

 volné statky se vyznačují tím, že jejich množství je větší než množství potřebné ANO
 voda je vždy statek volný NE
 volné statky jsou většinou výsledkem lidské práce, musí být produkovány NE

114
115