1.

Ekonomie zkoumá:
a. bohatství
b. chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě
c. výrobu, směnu a spotřebu lidí
d. alokaci vzácných zdrojů l produkci užitečných statků
e. zkoumá vše výše uvedené
2. Ekonomie a ekonomika:
a. Pojmy odlišné
3. Rozhodněte, který z následujících výroků je pozitivní. Zdůvodněte :
a. míra nezaměstnanosti v měsíci červenci se zvýšila o 1%
b. míra nezaměstnanosti nad 10% představuje závažný ekonomický problém
c. přírůstek HDP je u nás v porovnání s okolními zeměmi nízký
d. vyšší cena benzínu vede k jeho nižší spotřebě
4. Vzácné statky mohou být:
a. Pouze produktem přírody (volné)
b. Pouze produktem výroby
c. jak produktem přírody, tak i produktem výroby
5. Základní ekonomická otázka řeší:
a. co vyrábět
b. pro koho vyrábět
c. jak vyrábět
6. Voda je:
a. nelze jednoznačně určit
7. Spotřební statky se člení na ekonomické a výrobní?
a. ne
8. Prvotní výrobní faktor je ten, který :
a. Je nejstarší
b. Je nejdůležitější
c. není výsledkem lidské práce
d. se účastní několika výrobních procesů
9. Pojem „neviditelná ruka trhu“ jako první uvedl: Smith

10. Zákon klesajících výnosů odráží vztah:

a. Nabídky a poptávky
b. vstupu a výstupu
c. výroby a spotřeby
11. Zákon klesajících výnosů platí za předpokladu :
a. neměnných technologií
12. Kolik činí náklady obětované příležitosti, jestliže student platí školné ročně 60 tis a na druhé straně
pokud by nestudoval, ale pracoval a vydělával 100 tis?
a. 100 tis.
13. Hranice produkčních možností ukazuje kombinace :
a. Nabídky a poptávky
b. Produkce ceny
c. Výroby různých statků
14. Jestliže ekonomika operuje na hranici výrobních možností, pak vyrábí:
a. efektivně
15. Rozeznáváme ekonomické veličiny stavové a tokové. Stavovou veličinou je:
a. výše majetku
b. objem peněžních prostředků na účtech firmy
1. Rovnovážný bod na trhu brambor se posunul z  E do E´. Čím byla tato změna způsobena?
S´ a) dobré počasí způsobilo posun nabídky
P
E´ S b) dobré počasí způsobilo posun poptávky

E c) špatné počasí způsobilo posun nabídky

d) špatné počasí způsobilo posun poptávky

 D
Q
2. Která z následujících možností nepovede k posunu poptávkové křivky po pneumatikách?
a. cena pneumatik
3. Uvažujeme dvě komplementární zboží. Rozhodněte , které z  následujících tvrzení nejvíce
odpovídá skutečnosti:
a. růst ceny jednoho z nich vyvolá pokles jeho poptávaného množství a růst poptávaného
množství po druhém zboží
b. růst ceny jednoho z nich vyvolá růst jeho poptávaného množství a pokles poptávaného
množství po jeho komplementu
c. růst ceny jednoho z nich vyvolá snížení jeho poptávaného množství a pokles poptávaného
množství po jeho komplementu
d. neplatí ani jedna z variant
4. Určete, kdy platí tvrzení, že poptávka je elastická :
a. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny vyvolá takový růst objemu realizované produkce,
že celkový příjem vzroste
b. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny je doprovázen takovým zvýšením realizované
produkce, že celkový příjem klesne
c. poptávka je elastická, jestliže pokles ceny je doprovázen zvýšenou realizací produkce, ale
celkový příjem se nezmění
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
5. Funkce poptávky vyjadřuje vztah mezi:
a. Změnou důchodů spotřebitelů a cenou statku
b. cenou statku a množstvím statku (ostatní konstantní)
c. změnami důchodů spotřebitelů a množstvím poptávky po statku
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
6. Reálný důchod je:
a. nominální důchod dělený tržní cenou statku
7. Důchodový efekt je změna reálného důchodu vyvolaná:
a. Změnou nominálního důchodu
b. Změnou ceny substitučního statku
c. změnou ceny statku
d. neplatí ani jedna z uvedených variant
8. Mezi zbožím A a B existuje substituční vztah. Klesne-li cena zboží A, které tvrzení je pravdivé?
a. klesne množství poptávky po zboží B, stoupne množství poptávky po A
9. Sklony přímky můžeme popsat jako:
a. změnu na ose y ku změně na ose x
b. absolutní hodnotu směrnice přímky
c. tangens úhlu, který svírá přímka s osou x
d. všechny odpovědi jsou správné
10. Které z následujících vztahů mohou být funkcí poptávky?
a. P=100 - 4Q
4 Nabídka statku a její determinanty
1. Která z následujících situací vyvolá v grafickém znázornění funkce nabídku statku A – posun po
dané funkci?
a. zvýšení tržní ceny statku A
b. růst počtu výrobců statku A
c. inflační očekávání výrobců statku A
d. snížení nabízeného množství statku A
2. Zakreslete a rozhodněte, kdy se zvýší parametr m u funkce tržní nabídky benzínu, která je obecně
dána jako , pokud:
a. zdraží ropa
b. klesnou mzdové náklady zaměstnanců ropných firem
c. zlevní ropa
d. vzroste důchod spotřebitelů m
3. Jak dostaneme tržní nabídku?
a. vodorovným sečtením křivek individuálních nabídek
4. Jaké znaménko má cenová elasticita nabídky ?
a. Kladné
5. Který z faktorů nepůsobí na cenovou elasticitu nabídky ?
a. Náklady a možnost skladování
b. Délka období
c. Technologie výrobního procesu
d. nezbytné a luxusní statky
6. Jsou dány tyto kombinace ceny a nabízeného množství:
P 50 40 30 20 10
Q 400 380 300 200 20
Rozhodněte, zda nabídka je v intervalech vymezených uvedenými kombinacemi:
a. Elastická, ve všech intervalech
b. Neelastická, ve všech intervalech
c. různě elastická v jednotlivých intervalech
d. absolutně neelastická ve všech intervalech
5 Tržní rovnováha na trhu jednoho statku
1. Jak se změní křivka nabídky textilních strojů zrušením cla na jejich dovoz ( za jinak vše stejné )?
a. posune se doprava dolů
2. Uvažujeme rovnováhu na trhu – které z následujících tvrzení je správné?
a. jestliže se nabídka posune vlevo a poptávané množství zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena se sníží
b. jestliže se nabídka posune vpravo a poptávané množství zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena se zvýší
c. jestliže se poptávka posune vlevo a nabídka vpravo, pak rovnovážná cena se zvýší
d. jestliže se nabídka posune vlevo a poptávané množství zůstává konstantní, pak
rovnovážná cena se zvýší
3. Zatrhněte správnou variantu(varianty). Je li tržní cena nižší než rovnovážná, bude:
a. konkurence mezi spotřebiteli zvyšovat cenu
b. konkurence mezi spotřebiteli snižovat cenu
c. se vlivem přizpůsobovacích procesů poptávané množství snižovat
d. konkurence mezi výrobci sníží cenu
4. Mějme graf nabídky a poptávky, bod rovnováhy, rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Které
z následujících tvrzení je správné?
a. Jestliže se nabídka posune vlevo a poptávka zůstává konstantní, pak rovnovážná cena
klesne
b. Jestliže se nabídka posune vpravo a poptávka zůstává konstantní, pak rovnovážná cena
vzroste
c. Jestliže se poptávka posune vlevo a poptávka zůstává konstantní, pak rovnovážná cena
vzroste
d. neplatí žádné z uvedených tvrzení
5. Pokud je poptávka určena rovnicí P = 100 – 4Q a nabídka P = 40 + 2Q, pak rovnovážné množství
a rovnovážná cena budou:
a. P*=60, Q* =10 ( 60=100-4Q 4Q=40 Q=10 , 60=40-2Q 2Q=20 Q=10)

6 Užitek a mezní užitek statku v kardinalistické teorii

1. Celkový užitek ze spotřeby se vztahuje:
a. k uspokojení ze všech jednotek spotřebovaného statku
b. k uspokojení z posledních (resp. Dodatečné) jednotky statku
c. k poměru uspokojeni z první a poslední jednotky statku
2. Mezní užitek ze spotřeby je většinou charakterizován:
a. tendencí k poklesu při zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
b. tendencí k růstu při zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
c. nezávislostí na zvyšování počtu spotřebovaných jednotek statku
3. První Gossenův zákon:
a. se týká poklesu mezního užitku
b. platí bez výjimek
c. má výjimku v tzv. náruživé spotřebě
4. Individuální cena poptávky v kardinalistickém. pojetí:
a. je určena celkovým užitkem spotřebitele
 b. je určena mezním užitkem spotřebitele
c. je určena poměrem mezního a celkového užitku
5. V případě, že cena je vyšší než mezní užitek spotřebitele:
a. spotřebitel tento statek nekoupí
6. V bodu nasycení:
a. je celkový užitek maximální
b. je mezní užitek nulový
7. Optimum spotřebitele lze vymezit jako strukturu jeho spotřeby při níž :
a. Je vyčerpán důchod spotřebitele
b. nelze při daných omezeních nákupem většího množství jednoho statku zvýšit celkový
užitek
c. jsou rovny podíly mezních užitků a cen jednotlivých statků
d. mezní užitek statků je roven nule
7 Volba spotřebitele v ordinalistické teorii
1. Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statků spotřebního koše, které leží na
téže křivce indiference?
a. celkový užitek z obou kombinací je stejný
b. mezní užitek z obou kombinací je stejný
c. kombinaci ležící více vlevo nahoře preferuje spotřebitel více
d. spotřebitel hodnotí obě kombinace stejně
2. Směrem zleva doprava na křivce indiference:
a. Roste celkový užitek
b. dochází ke změně mezní míry substituce
c. klesá celkový užitek
d. dochází ke změně poměru mezních užitků
3. Křivka indiference vyjadřuje:
a. preference spotřebitele
b. omezení spotřebitele důchodem
c. stejný celkový užitek spotřebitele
d. rozpočtové možnosti spotřebitele
4. Axiom tranzitivity se na grafu křivek indiference projevuje:
a. Jejich konvexním tvarem
b. tím, že se křivky indiference neprotínají
c. tím, že křivky indiference protínají obě osy
5. Zákon poklesu mezního užitku se v modelu křivek indiference projevuje:
a. tím, že křivky indiference mají konvexní tvar
6. Jestliže kombinace A leží na výše položené křivce indiference než kombinace B, platí, že:
a. Spotřebitel preferuje obě kombinace stejně
b. spotřebitel preferuje A před B
c. spotřebitel preferuje B před A
7. Komplementární vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:
a. Tím, že křivky indiference neprotínají
b. tím, že se křivky indiference nedotýkají os
8. Substituční vztah dvou statků se v modelu křivek indiference projevuje:
a. tím, že křivky indiference protínají dvě osy
b. tím, že křivky indiference mají konverxní tvar
9. Vztah, při kterém je jeden ze dvou statků nezbytný a druhý luxusní, se v  modelu křivek índiference
projevuje:
a. tím, že křivky indiference protínají jednu osu
b. tím, že křivky indiference jsou lineární
10. Mezní míra substituce:
a. je vždy rovna v absolutní hodnotě podílu mezních užitků obou statků
b. je vyjádřena sklonem křivky indiference
11. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 +
bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b > 0, platí, že:
a. křivky indiference protínají obě osy
b. oba statky jsou substituty
12. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 +
bq2 + q1q2, za podmínek a > 0, b < 0, platí, že:
 a. křivky indiference protínají jednu osu
b. oba statky jsou nepřímé substituty (q1 nezbytný, q2 zbytný)
13. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele ze dvou statků q1, q2 následující podobu TU = aq1 +
bq2 + q1q2, za podmínek a < 0, b < 0, platí, že:
a. oba statky jsou komplementy
b. křivky indiference se nedotýkají os
14. Má-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , c > 0, d > 0, c+ d = 1,
platí, že:
a. křivky indiference neprotínají osy
b. oba statky jsou nezávislé
15. Spotřebitelem zvolená kombinace množství dvou statků je charakterizována vztahem

a je rozpočtově dostupná. Platí, že:

a. má-li být spotřebitel v bodě optima, množství q1 se musí snížit a množství q2 zvýšit
16. Spotřebitel spotřebovává 2 statky. Uvažuje o zařazení třetího. Za které podmínky, vyjádřené
následujícími vztahy, spotřebitel 3. statek do spotřebního koše zařadí:

a. je správně

17. Spotřebitel užívá přímé substituty, je-li funkce jeho celkového užitku:
a. TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0
18. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0, a
zvýší se důchod spotřebitele, platí, že v bodě optima:
a. Mezní míra substituce se zvýší
b. mezní míra substituce se nezmění
c. mezní míra substituce se sníží
19. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , po zvýšení ceny prvního
statku P1 (uvažujeme efekt metody statického rozkladu) při optimální kombinaci:
a. dochází jen k substitučnímu efektu na q1
b. dochází jen k důchodovému efektu na q1
c. se sníží obě spotřebovávaná množství q1,q2
d. se sníží jen q2
e. se sníží jen q1
20. Jestliže se v případě spotřebitele s funkcí celkového užitku ad) 4 zvýší ceny obou statků stejným
tempem (o 20%):
a. klesne spotřebované množství obou statků
b. projeví se jen důchodový efekt (podle metody statického rozkladu)
c. projeví se oba efekty
d. změní se jen q1, na q2 to nemá vliv
e. množství obou statků klesne vždy ve stejném poměru
21. Je li funkce celkového užitku spotřebitele dvou statků , spotřebitel vydává na první
statek výdaje ve výši:
a. c/(c+d) svého důchodu
22. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b < 0, TU > 0,
potom platí, že:
a. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
c. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
23. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a < 0, b < 0, TU > 0,
potom platí, že:
a. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
c. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
d. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
24. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a < 0, b > 0, TU > 0,
potom platí, že:
a. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
b. může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
c. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
 d. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
25. Je-li funkce celkového užitku spotřebitele TU = aq1 + bq2 + q1q2, kde platí a > 0, b > 0, TU > 0,
potom platí, že:
a. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 1
b. Může nastat situace, kdy spotřebitel kupuje pouze statek q 2
c. oba statky jsou oboustranně zastupitelné
d. spotřebitel vždycky kupuje určité množství obou statků
8 Firma jako tržní subjekt
1. Firmy působí:
a. Na trhu výrobních faktorů
b. Na trhu statků a služeb
c. Na žádném z těchto trhů
d. na obou těchto trzích (výrobních faktorů a statků & služeb)
2. Firma na trhu statků služeb vystupuje vždy:
a. na straně nabídky
3. Jestliže firma dosahuje záporného ekonomického zisku, pak účetní zisk:
a. nelze jednoznačně určit (zda je kladný, nebo záporný)
4. Jestliže firma dosahuje ekonomický zisk, pak účetní zisk:
a. musí být také kladný
5. Zaškrtněte, kdy se zvýší účetní zisk firmy:
a. jestliže se zvýší ceny výrobních faktorů
b. jestliže se zvýší ceny vyráběných produktů
c. sníží se ceny energií
6. Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
a. ekonomický zisk + implicitní náklady
b. příjmy - explicitní náklady
7. Krátké období je charakterizováno:
a. firmy nemohou rozšiřovat svoje výrobní kapacity
b. alespoň jeden výrobní faktor zůstává fixní
8. Pro velmi dlouhé období platí:
a. Jde vždy o období nad 5 let
b. všechny používané vstupy jsou variabilní
c. dochází ke kvalitativním změnám v technické úrovni
9 Produkční funkce firmy
1. Jaká je nejdůležitější vlastnost produkční funkce v  krátkém období?
a. v krátkém období existuje více variabilních faktorů
b. v krátkém období existuje pouze jeden variabilní faktor
c. nejdůležitější vlastnosti produkční funkce je technický název pro vztah mezi minimálním
množstvím výstupu a požadovanými vstupy
d. zákon klesajících výnosů platí vždy v dlouhém období
2. Určete. které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
a. Konstantní průměrné a mezní produkty faktorů
b. Rostoucí průměrné a mezní produkty faktorů
c. klesající průměrné faktory
d. až do určitého množství faktorů rostoucí a po překročení tohoto množství klesající
průměrné a mezní produkty
3. Který z výroků je správný? Progresivně degresivní produkční funkce má v  inflexním bodu:
a. maximum mezního produktu
4. Produkční funkce předpokládá:
a. Stále ceny dovozu
b. neměnnou technologii
c. dokonalou konkurenci na trzích výrobních faktorů
d. změny úrovně outputu při stejné úrovni inputu
5. Izokvanta vyjadřuje:
a. kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit různý objem produkce
b. kombinaci výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce
c. náklady vynaložené na nákup technologie
d. žádná z nabízených možností není správná
6. Mezní produkt je:
 a. změna objemu vyrobené produkce vyvolané změnou množství inputu o jednotku
7. Izokosta (linie celkových - stejných nákladů) vyjadřuje:
a. maximálně dostupné kombinace inputů v rámci daných celkových nákladů
8. Který vztah vyjadřuje klesající výnosy variabilního vstupu :
a. Q = L
9. Produkční funkce jsou dány následujícími vztahy, rozhodněte, v  kterém případě jde o rostoucí
výnosy z rozsahu:
a. Q = K * L
10. Který vztah vyjadřuje v dlouhém období situaci vstupů, tj. mezní míru technické substituce
(MRTS):
a. vyjadřuje míru, v níž je možné nahradit jeden výrobní faktor výrobním faktorem druhým při
konstantním výstupu
b. vyjadřuje, jaké množství jednoho faktoru se může zvýšit při konstantním množství druhého
faktoru
c. poměr, v jakém dva výrobní faktory za sebe nahradit, pokud produkce poroste
d. neplatí žádná z variant
10 Nákladové funkce firmy
1. Z následujících příkladů nákladů firmy určete, které se mění s  množstvím produktu:
a. pracovní (mzdové) náklady
b. peněžní výdaje na suroviny při konstantních cenách surovin
c. úrok z investičního úvěru
d. daň z nemovitosti
2. Je nutné v ekonomických analýzách rozlišovat:
a. průměrný variabilní a průměrný fixní náklad? - ANO
b. mezní variabilní a mezní celkový náklad? -NE
3. Křivka mezních nákladů:
a. žádná odpověď není správná
4. Křivka mezních nákladů ve tvaru U:
a. protíná křivku AVC vždy v jejím minimu
5. V krátkém období s růstem produkce:
a. Průměrné fixní náklady jsou vždy konstantní
b. průměrné fixní náklady klesají vždy
c. Průměrné fixní náklady rostou
6. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
b. průměrné náklady klesají
7. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje klesající výnosy z  variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
b. průměrné variabilní náklady rostou
8. V dlouhém období:
a. všechny vstupy jsou variabilní
9. Jestliže produkční funkce v krátkém období vykazuje rostoucí výnosy z variabilního vstupu:
a. variabilní náklady rostou
10. Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady rychleji než roste množství
produkce, pak v tomto intervalu:
a. průměrný náklad roste
b. mezní náklad roste
11. Vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými náklady :
a. STC jsou zpravidla vyšší než LTC ( STC – krátké celkové náklady, LTC – dlouhé celkové
náklady
12. Křivka mezních nákladů protíná:
a. křivku průměrných nákladů vždy v jejím minimu
b. křivku průměrných variabilních nákladů vždy v jejím minimu
13. Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako:
a. ekonomický zisk + implicitní náklady
b. příjmy - explicitní náklady
14. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:
a. variabilní náklady budou záporné
b. variabilní náklady budou nulové
 c. variabilní náklady budou kladné
15. Nebude-li firma v krátkém období vyrábět:
a. fixní náklady budou kladné
16. Nebude-li firma v dlouhém období vyrábět:
a. fixní náklady budou nulové
17. Izokosta vyjadřuje:
a. kombinaci vstupů v rámci celkových nákladů
18. Průměrné variabilní náklady firmy se v  krátkém období rovnají mezním nákladům. Co doporučíte
firmě, měla by:
a. zvýšit produkci zásob
b. produkci stabilizovat či snad
c. snížit, ( z hlediska optimalizace(minimalizace) průměrných celkových nákladů )
19. Průměrné náklady firmy jsou v krátkém období nižší než mezní náklady. S  rozšiřováním produkce
budou průměrné náklady:
a. Stoupat

11.1 Charakteristika dokonalé konkurence a utváření nabídky firmy v krátkém období

1. Předpokládejme, že dokonale konkurenční odvětví je tvořeno 4 firmami s  následujícími
nabídkovými funkcemi. Jaká bude tržní nabídka tohoto odvětví? Q 1=8+2P , Q2=5+5P,
Q3=16+4P, Q4=10+5P:
a. Q=39 + 16P
2. V čem spočívá výrobní efektivnost dokonale konkurenčního trhu:
a. Firmy vyrábějící takový výstup, který spotřebitelé požadují
b. ve skutečnosti, že výstup je vyráběn s minimální na jednotku produkce každá, z firem vyrábí
výstup s minimálními průměrnými náklady
c. ve skutečnosti, že výstup je vyráběn s minimální na jednotku produkce každá, z firem vyrábí
výstup s maximálními průměrnými náklady
d. firmy v dokonalé konkurenci nemohou zvětšit výstup pouhým přerozdělením vstupů
3. Křivka krátkodobé nabídky firmy v dokonale konkurenční firmě je tvořena:
a. rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum AC
4. Základním rysem dokonalé konkurence je:
a. Možnost tržních subjektů ovlivnit tržní cenu
b. nemožnost tržních subjektů ovlivnit tržní cenu
c. cena se v podmínkách dokonalé konkurenci rovná celkovým příjmům
d. v bodě optima platí, že P > MC
5. Kdy funkce zisku v dokonale konkurenční firmě nabývá svého maxima, za jakého předpokladu :
a. P = MC
6. Firma v krátkém období nechává činnost, jestliže :
a. celkové příjmy budou nižší než variabilní náklady

11.2 Dlouhé období a utváření tržní nabídky v dokonalé konkurenci

1. Dokonalá konkurence je v dlouhém období charakterizována:
a. Kladným ekonomickým ziskem
b. Vstupem nových firem do odvětví, za předpokladu, že v krátkém období je v odvětví
dosahován ekonomický zisk
c. vztahem rovnosti ceny produkce a minimálních průměrných nákladů jako podmínky
rovnováhy firmy
d. firmy realizují pouze normální zisk
2. Který z následujících vztahů vyjadřuje tendenci v dokonale konkurenčním odvětví v dlouhém
období:
a. Min AC = MC
b. P = AC
c. AR = MR = P
d. AR = MC
e. P=MC=min AC
13 Monopol (jediný prodávající) - nabídka firmy
1. V podmínkách nedokonalé konkurence a tedy i monopolu platí, že s  růstem výroby:
a. mezní příjem je nižší než cena
2. Optimální výstup produkce dosahuje monopol zpravidla, jsou-li průměrné náklady:
 a. nemusí být minimální
3. Je-li nabídka produktu v daném odvětví zajišťována jedinou firmou, pak se situací dokonale
konkurenční platí (předpokládáme stejné funkce poptávky a stejné funkce nákladů):
a. nabízené množství je nižší a cena vyšší
b. nabízené množství je vyšší a cena nižší
c. nabízené množství je nižší a cena nižší
d. nabízené množství je vyšší a cena vyšší
4. Chce-li podnik maximalizovat zisk:
a. musí se rovnat mezní příjem mezním nákladům
5. Křivka poptávky po produkci monopolu je:
a. je totožná s křivkou poptávky
6. Při analýze produkce monopolu bylo zjištěno, že mezní příjmy jsou 11 Kč a mezní náklady pak 10
Kč. Co byste doporučil udělat, aby zisk monopolu byl maximální:
a. Zvýšit ceny
b. Zvýšit ceny a snížit produkci
c. Snížit ceny
d. snížit ceny a zvýšit produkci
e. ponechat ceny i produkci stejné

14 Monopolistická konkurence - nabídky firmy

1. Který z následujících vztahů je podmínkou rovnováhy monopolistické firmy maximalizující zisk
v krátkém období:
a. MR=MC
2. Dlouhodobá rovnováha monopolistická konkurence se ustálí v  bodě, kde:
a. křivka individuální poptávky je tečnou křivky AC
3. Důležitým znakem monopolistické konkurence je, že dlouhodobý rovnovážný výstup firmy se
nachází na úrovni výstupu:
a. nižším než výstup, při němž jsou AC minimální
4. Určete, kdy je firma výrobně efektivní:
a. Platí podmínka vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující ochotni vydat na
koupi dodatečné jednotky produkce
b. trh nutí výrobce k tomu, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány náklady
na jednotku produkce
c. platí následující rovnost MU=MC
d. jde o část přebytků, které vznikají v důsledku omezení rozsahu produkce
5. Jaký bude mít ekonomický zisk monopolistická konkurenční firma v  dlouhém období:
a. nulový
6. Monopolistická konkurence je struktura trhu, pro kterou neplatí:
a. zboží je homogenní
b. relativně volný vstup a výstup do odvětví, existují pouze malé a snadno překonatelné překážky
c. cíl firmy – maximalizace zisku
d. velký počet firem, žádná není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu P
7. V jakém vztahu v monopolistické konkurenční firmě jsou cena a mezní náklady:
a. P > MC
8. Firma maximalizuje tržby. Její optimum leží v bodě, kde:
a. MR = 0
9. Klesající mezní příjem firmy je neslučitelný s:
a. dokonalou konkurencí
10. Individuální poptávková křivka bude lineární na nedokonale konkurenčním trhu. V  bodě, kde TR
jsou maximální, MR musí být:
a. nulový

15 Oligopolní konkurence
1. V oligolním odvětví vyrábějí vždy všechny firmy heterogenní produkt.
a. ne
2. V modelu oligopolu s dominantní firmou se předpokládá, že poptávka po produkci dominantní
firmy je ve srovnání s tržní poptávkou elastičtější.
a. ano
3. Musí být kartel vždy úspěšný? Vysvětlete, proč kartelové dohody nejsou dlouhodobě stabilní.
 a. Ne
4. Stackelbergův model stanoví, že je pro firmu výhodné má-li možnost stanovit množství produkce
dříve než zjistí, kolik vyrábí její rival.
a. Ano
5. Sweezyho model oligopolu (se zalomenou křivkou poptávky) vysvětluje, proč každá firma
ponechává svou cenu bez ohledu na chování konkurentů.
a. ne
6. Sweezyho model neumožňuje určit cenu, protože je mezera mezi křivkami MR a MC.
a. Ne
7. Sweezyho model vysvětluje rigiditu ceny, ale nevysvětluje její určení.
a. Ano
8. Sweezyho model oligopolu předpokládá, že poptávka po produkci firmy je méně elastická pokud
firma cenu sníží než když cenu zvýší.
a. Ano
"V bode nasycení"
je celkový užitek maximální."
je mezní užitek nulový."
"Které z následujících tvrzení platí pro dvě kombinace dvou statku spotřebního koše, které leží na téže
křivce indiference"
celkový užitek z obou kombinací je stejný"
spotřebitel hodnotí obě kombinace stejně"
Komplementární vztah dvou statku se v modelu křivek indiference projevuje"
tím, že se křivky indiference nedotýkají os."
Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladu rostou náklady pomaleji než množství produkce,
pak v tomto intervalu"
mezní náklady jsou vyšší než průměrné"
je nákladová funkce degresivní"
Vztah, při kterém je jeden ze dvou statku nezbytný a druhý luxusní se v modelu křivek indiference
projevuje"
tím, že křivky indiference protínají jednu osu"
V rámci ordinalistické verze teorie užitku popište způsob řešení tohoto problému:“
ceny statku, množství statku a výši spotřebitelova důchodu"
Optimum spotřebitele nastává, když je splněna tato podmínka"
MU1/MU2 = P1/P2
Y = P1q1 + P2q2
MPL v krátkém období je větší než APL. Jaké budou při tomto předpokladu MC v porovnání s AVC?"
menší"
Podmínkou maximalizace zisku firmy je"
MR = MC
Statky káva a mléko k sobě mají vztah jako"
komplementy
Zvýšení úrokové míry je výhodnější pro"
"věřitele"
"střadatele"
Mezi alternativní cíle firmy nepatří"
maximalizace objemu produkce
maximalizace dividendy na akcii
maximalizace zisku
minimalizace nákladu"
Pokud změna ceny statku A nevyvolá žádnou změnu v poptávce po statku B, potom můžeme říci, že:"
Oba statky A a B se řadí mezi inferiorní zboží
Pokud růst ceny statku A vyvolá posun poptávkové křivky po statku B doleva, potom můžeme říci, že:"
Statky A a B jsou komplementy
Pokud klesne cena dřeva, z kterého je vyráběn nábytek, potom přebytek spotřebitelů nábytku"
Vzroste
Víme, že daný spotřebitel je vždycky ochoten vyměnit 2 pomeranče za jeden grapefruit. Pokud budeme
na horizontální ose vynášet množství spotřebovaných pomerančů a na vertikální množství
spotřebovaných grapefruitu, potom indiferentní křivka daného spotřebitele bude"
Přímka se sklonem -1/2"
 Přímka se sklonem +1/2
Přímka se sklonem +2"
Konvexní směrem k počátku
Koncové body (průsečíky s osami) rozpočtové křivky"
Vyjadřují sklon rozpočtové křivky"
Představují nejvyšší možné množství daných statků, které si spotřebitel může koupit, pokud celý svůj
důchod utratí za dané zboží"
Pokud víme, že ceny dvou statků se rovnají (PA = PB), potom pokud spotřebitel bude maximalizovat svůj
užitek"
Mezní užitek statku A (MUA) musí být roven meznímu užitku statku B (MUB)"
Víme, že v bodě rovnováhy je cenová elasticita poptávky -1,2 a cenová elasticita nabídky +0,6. Pokud
vládou určená cena bude o deset procent nižší než rovnovážná cena, potom"
Nastane na trhu přebytek zboží ve výši 1,8 % rovnovážného množství"
Nastane na trh přebytek ve výši 12 % rovnovážného množství"
Na trhu nastane nedostatek zboží ve výši 18% rovnovážného množství
Na trhu nastane nedostatek ve výši 6 % rovnovážného množství"
Pokud víme, že průměrný produkt 6 pracovníka je 15 a mezní produkt 7 pracovníka je 18, potom
můžeme říci, že:"
Se nacházíme na rostoucí části křivky průměrného produktu
Pokud se pohybujeme po izokvantě z leva doprava (předpokládáme konvexní tvar), potom platí, že:"
Dochází k současnému růstu mezního produktu jednoho výrobního a poklesu mezního produktu faktoru
druhého "
Vyberte správné tvrzení:"
Podle ordinalistické teorie užitku, nelze odvodit individuální poptávku spotřebitele po statku, protože
dle této nelze užitek přesně změřit"
Cenová elasticita poptávky se pohybuje vždy v intervalu od nuly do nekonečna."
V dlouhém období mohou nové firmy vstupovat do odvětví, mohou měnit všechny výrobní faktory i
svou velikost firmy ale nemohou měnit produkční technologie."
Průměrné fixní náklady firmy jsou vždycky klesající
Předpokládáme, že spotřebitel kupuje pouze dva statky. Pokud se sníží cena jednoho
z nich, povede to:"
K růstu mezní míry substituce"
Ke změně sklonu rozpočtové křivky
Ke změně tvaru indiferenční křivky"
Ke růstu mezního užitku toho statku, jehož cena se nezměnila.
Které z následujících tvrzení je pravdivé?"
Cenová elasticita poptávky je vždy kladná"
Inferiorní zboží je takové jehož důchodová elasticita je kladná"
Giffenuv statek je takový statek, který nemá žádné přímé substituty"
Luxusní zboží je takové zboží, jehož důchodová elasticita je v absolutní hodnotě větší než jedna
Pokud spotřebitel maximalizuje svůj užitek ze dvou statku (X,Y), potom v bode optima platí:"
Px/Py se rovná poměru výdajů na oba statky"
Py/Px| = |MRSx/y|"
Ze sklonu indiferenční křivky:"
Můžeme určit poměr v jakém je spotřebitel ochoten vyměňovat jeden statek za druhý"
"Můžeme odvodit relativní ceny obou statků"
Křivka, která reprezentuje všechny kombinace poskytující stejnou úroveň užitku se nazývá"
Indiferenenční křivka"
Monika maximalizuje svůj užitek ze spotřeby výběrem spotřebního koše, v němž poměry mezních užitků
a cen jednotlivých statků jsou shodné pro všechny statky. Přesto existuje statek, který, ačkoliv je pro
Moniku dostupný, není v jejím spotřebním koši zastoupen. Je tomu tak proto, že poměr mezního užitku
tohoto statku a ceny tohoto statku je:"
"Příliš nízký"
Pokud vláda reguluje ceny tak, že tržní cena je pod rovnovážnou úrovní"
"Někteří spotřebitelé těží z cenové regulace, zatímco jiní jsou na tom v důsledku cenové regulace hůře
Předpokládejme, že pivo a víno jsou substituty. Pokud cena piva vzroste"
"Křivka poptávky po víně se posune doprava"
Která z následujících změn nejpravděpodobněji způsobí posun poptávky po skriptech doprava"
"Snížení ceny skript"
 "Zvýšení studentských stipendií
Funkce Tu=8g1+2g2+g1+g2, důchod Y=22, P1=3, P2=1. P1 se změní na P1=2. Určete substituční efekt
změny ceny P1 na Q1.
4) Q1SE = 2/3, Q2SE =-1
V kardinalistické verzi teorie užitku určete optimální množství spotřebních statků, pokud víte, že Tu=24Q
– 3Q2
4
Pokud je důchodová spotřební křivka rostoucí v celém svém oboru, pak můžeme říct, že:
oba statky pro které byla křivka odvozena, jsou normální
pouze statek, který je na horizontální ose, je normální
pouze statek, který je na vertikální ose, je normální
ostatní statky jsou inferiorní (?)
12 Nedokonalé konkurence
1. Platí v případě nedokonalé konkurence zlaté pravidlo maximalizace zisku v  podobě P=MC? ne
2. Dosahuje firma v případě nedokonalé konkurence vždy (ekonomického) zisku ? ne
3. Platí u všech typů nedokonalé konkurence podmínka diferenciace produktu ? ne
4. Z následujících rovnic ceny poptávky vyberte ty, které vyjadřují funkci očekávané poptávky
nedokonale konkurenční firmy: a) P = 120 -2q, c) P = 10+2/q
5. V případě nedokonalé konkurence byla křivka poptávky totožná s  křivkou mezního příjmu. Platí
toto tvrzení také u nedokonalé konkurence? ne
6. Je v případě nedokonalé konkurence křivka mezních příjmů totožná s  křivkou průměrných příjmů?
ne
7. Může být nedokonalá konkurence způsobena také nízkým počtem (nebo dokonce jediným)
poptávajících na trhu nebo musí jít vždy o existenci malého počtu (nebo dokonce jediného)
nabízejících (prodávajících)? ano
8. Které z následujících příčin mohou vést ke vzniku nedokonalé konkurence: a) produkty
jednotlivých firem nejsou plně srovnatelné, b) vlastnictví určitého významného výrobního faktoru
v majetku jedné firmy, c) zásahy státu
9. Firma maximalizující obrat nikdy nemůže vyrábět stejný výstup za stejnou cenu jako firma
maximalizující zisk. ne
10. Firma maximalizující obrat dosahuje zpravidla nižšího zisku než firma maximalizující zisk . ano
11. Pokud firma v Baumolově modelu dosahuje v bodě maxima obratu nižšího než minimálního
požadovaného zisku, zvýší výstup a tak se přiblíží k  firmě maximalizující zisk. ne
16 Poptávka po faktorech v dokonalé konkurenci
1. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční funkce je progresivně
degresivní. Který z následujících vztahů vyjadřuje optimum na trhu faktorů? c) Px = P.MPx < APx
2. Firma je v dokonalé konkurenci na trhu faktoru a produktu. Produkční fce je progresivně
degresivní. Který z následujících vztahů charakterizuje situaci, při níž je zisk firmy π > 0 ? b)
Px = MPx < APx
3. Jestliže P.MPx > Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu faktoru i produktu b) firma
by měla zvýšit množství faktoru x
4. Jestliže P.MPx < Px, pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu faktoru i produktu c) firma
by měla snížit množství faktoru
17 Poptávka po faktorech v podmínkách nedokonalé konkurence
1. Monopsonní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných podmínek: d)
používá menší množství faktoru a platí za něj menší cenu
2. Mezní náklad na faktor je ve většině případů: a) vyšší než průměrný náklad na faktor, c) stejný jako
průměrný náklad na faktor
3. Mezní a průměrný náklad na faktor se budou rovnat v  případě: c) dokonalé konkurence na obou
trzích
4. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat v  případě: c) dokonalé konkurence na obou trzích
5. Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat a současně mezní a průměrný náklad na faktor se
budou rovnat v případě: c) dokonalé konkurence na obou trzích
18 Trh výrobního faktoru. Transferové platby a renty
1. Když se mění poptávka po výrobku firmy, mění se také poptávka této firmy po VF? Ano
2. Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají rentu ? Ano
3. Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z  důvodu působení zákona klesajících výnosů
z variabilního VF. Ne
 4. Porovnejte 3 skupiny VF z hlediska jejich cenové pružnosti nabídky. Co určuje tržní cenu faktoru
v jednotlivých případech? Znázorněte graficky.
a. Unikátní – Es = 0
b. Univerzální – Es =-> α
c. speciální – Es = (0, nekonečno)
5. Přiřaďte následujícím typům VF známky 1 (pro nejmenší) až 3 (pro největší) podle toho, jak velkou
část platby za tento faktor tvoří renta.
a. Unikátní - 3
b. Speciální - 2
c. Univerzální – 1
6. Jaké druhy platby za faktor obsahuje tržní cena faktoru v  případě faktoru:
a. Unikátní - renta
b. Speciální – renta + TP
c. Univerzální – TP
7. Jestliže je trh půdy dokonale konkurenční, každý zemědělec pohlíží na cenu půdy jako na cenu, za
kterou si může pronajmout libovolné množství půdy. Jak se jednotlivému zemědělci jeví nabídka
půdy? Elastická
8. Zdůvodněte, jakou podobu mají platby: a) za užívání elektrické energie – TP, b) vysoce
talentovaných, špičkových umělců za poskytované služby – renta, c) za užívání specializovaného
softwarového programu v několika málo odvětvích – renta a TP
9. Jak se změní poměr transferové platby a renty s rostoucím sklonem tržní nabídky faktoru?
TP < R
19 Trh práce, kapitálu a půdy
1. Mezi nedokonalosti trhu práce patří: b) působení profesních komor
2. Tržní cena půdy je určená přítomnou kapitálovou hodnotou je přímo úměrná: c) tržní ceně
zemědělského produktu
3. Kapitálové statky jsou statky: a) které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, b) které mají
dlouhodobé určení
4. Současná hodnota je vždy: a) nižší
5. Hodnotíme-li investici podle její současné hodnoty, je nejvýhodnější ta investice, která vykazuje: b)
co nejvyšší současnou hodnotu
6. Pokles úrokové míry výhodnější: a) pro dlužníky
7. Pokles úrokové míry má za následek, že se budoucí hodnota aktiv: b) snižuje
8. Při růstu úrokové míry: b) budou věřitelé půjčovat více, c) budou si dlužníci půjčovat méně
9. Je zvýšení úrokové míry výhodné pro vlastníky doživotní renty ? b) ne
10. Věcná renta přináší držiteli každoročně 10 000. Jaká je její současná hodnota, počítáme-li
s úrokovou sazbou 5%? g) 200

Který z následujících vztahů nejlépe vyjadřuje tendenci v dokonale konkurenčním odvětví v dlouhém období:
a. P = MC = min AC

Který z následujících vztahů určuje funkci poptávky po faktoru?

PX = PQ * MPX
PX = PQ * APX
Cena produktu krát mezní produkt faktoru
Cena faktoru krát průměrný produkt faktoru
Je dána funkce celkových nákladů firmy působící v podmínkách dokonalé konkurence: TC = q 3 -20q2 +
400q.
cena statku je P=30
firmou nabízené množství je q=10
cena statku je P=300
v případě této firmy se nejprve prosazují rostoucí a pak klesající výnosy z rozsahu
Spotřebitel se řídí při volbě spotřebního koše funkcí užitku, svým důchodem a tržními cenami statků. Pro
následující rovnici užitku, důchod spotřebitele a tržní ceny charakterizující chování spotřebitele zjistěte
kolik jednotek prvního a druhého statku bude poptávat a jak velký důchod vynaloží na spotřebu prvního a
druhého statku: U = 8q1+16q2+q1q2, Y = 176, P1 = 8, P2 = 2
q1 = 12, q2 = 40
q1 = 4, q2 = 72
96 + 80
32 + 144
Firma usiluje o maximalizaci zisku v podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů.
V krátkém období je variabilní pouze vstup X a všechny ostatní vstupy jsou fixní. Funkce
celkového produktu má proto v krátkém období následující tvar: TP = 10X2 – X3. Cena produktu je
neměnná pro libovolné množství, která firma vyrobí: P = 10.
firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu produktu
interval platnosti poptávky po výrobním faktoru pro množství je X∈<5; 20)
interval platnosti poptávky po výrobním fakturu pro cenu je PX∈(0;250>
ekonomický zisk firmy při ceně PX = 120 a FC=100 je π=620
Jestliže P*MPx > Px ,pak za předpokladu dokonalé konkurence na trhu produktu i faktoru
d) firma by měla zvýšit množství faktoru
Je dána funkce individuální poptávky statku PD = 60 – 6 q. Zjistěte, jaké množství spotřeby statku
odpovídá ceně P=30 a charakterizujte funkci celkového užitku
- q=5
- lineární
V teorii spotřebitele platí:
- růst ceny substitutu vede k růstu individuální poptávky po našem statku
Křivka nabídky firmy v dokonalé konkurenci odvětví v krátkého období je tvořena
- rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejichž spodní hranicí je průsečík s AVC
Krátké období je charakterizováno
- firmy nemohou rozšiřovat svoje kapacity
alespoň jeden výrobní faktor zůstává fixní
Určete, které tvrzení je správné pro degresivní produkční funkci:
klesající průměrné faktory
Cenová elasticita poptávky:
je kladná procentuální změna v poptávaném množství dělená procentuální změnou v ceně
je před uvedením do absolutní hodnoty číslo záporné nebo nulové
je měřítkem citlivosti poptávaného množství na změnu ceny
bodová se dá použít jen pro malé změny ceny
Jestliže v určitém intervalu funkce celkových nákladů rostou náklady pomaleji než množství produkce,
pak v tomto intervalu:
průměrné náklady klesají
mezní náklady jsou vyšší než průměrné
je nákladová funkce degresivní
je produkční funkce degresivní
Za jakého předpokladu funkce zisku v dokonale konkurenční firmě nabývá svého maxima
P = MC
Optimum spotřebitele nastává, když jsou splněny tyto podmínky
MU = P
MU1/MU2 = P1/P2
Lernerův index:
je ukazatelem monopolní síly, jeho velikost se pohybuje v intervalu od 0 do 1 a v nedokonalé konkurenci
dosahuje kladných hodnot
je ukazatel monopolní síly, kdy platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je monopolní síla firmy
Současná hodnota kapitálu je vždy
vyšší než budoucí hodnota
V teorii firmy platí:
Mezi předpoklady modelu monopolistické konkurence patří předpoklad, že monopolisticky konkurenční
firma je výrobně neefektivní.
Mezi předpoklady modelu monopolistické konkurence patří předpoklad, že monopolisticky konkurenční
firma na trhu nabízí zcela stejný produkt, jako konkurenti. Tj. produkt je homogenní.
Předpokládejme, že práce je jediný variabilní zdroj při výrobě určitého statku. Pokud manažer této firmy
zjistí, že mezní produkt práce je stejný pro všechny jednotky, potom platí:
Průměrný produkt práce je konstantní
Pří růstu úrokové míry
Budou věřitelé půjčovat více
Budou si dlužníci půjčovat méně
k posunu celé křivky poptávky doleva dojde v případě, že
preference spotřebitelů se přesunou na jiná zboží
Z následujících tvrzení platí:
cenová elasticita nabídky je rovna sklonu nabídkové funkce
Mezní míra technické substituce:
je poměr, v jakém lze dva výrobní faktory za sebe nahradit, aniž ba došlo ke změně produkce
je směrnicí tečny izokvanty v bodě
Monopolista vyrábí v jednom podniku a prodává na dvou trzích. Nákladová funkce TC = Q 2 + 10 Q,
poptávkové funkce q1 = 32 – 0,4 P1, q2 = 18 – 0,1 P2. Cenová diskriminace je zakázána, na obou trzích
je za zboží stejná cena. Vypočítejte cenu, množství a zisk při maximalizaci zisku v  těchto podmínkách.
-Sjednocením cen bude na obou trzích prodávat za cenu P = 80 NE
-Sjednocením cen bude na obou trzích dohromady prodáván výrobek Q = 15 ANO
-Celkový zisk bude 675 ANO
-Vytvořený zisk bude nižší než v případě cenové diskriminace na trhu ANO
Určete, jakou podobu mají platby vysoce talentovaných, špičkových umělců za poskytované služby:
- rentu
Pro dokonale konkurenční model platí:
-poptávka po produkci firmy je dokonale elastická a platí P=MC(Q)
Přidaná hodnota konkrétního výrobku je:
hodnota produkce zmenšená o hodnotu meziproduktů
Křivka nabídky firmy v dokonale konkurenčním odvětví v krátkém období je tvořena:
rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je průsečík s AVC
Pokud poklesne cena dřeva, z kterého je vyráběn nábytek, potom přebytek spotřebitele nábytku:
-vzroste
Když vzroste úroková sazba, pro koho je to výhoda?
-věřitel,
-střadatel
Předpokládejme, že práce je jediný variabilní faktor při výrobě určitého statku. Pokud manažer zjistí,že
mezní produkt práce je stejný pro všechny jednotky, potom platí:
APL je konstantní
Výnosy z variabilního vstupu:
-jsou klesající v situaci, kdy produkce roste pomaleji než vstup
-se vztahují ke krátkému období
Jsou-li křivky indiference přímkami, znamená to že
-oba statky jsou dokonalé substituty
- ochota k oběti jednoho statku za druhý se nemění při změně množství spotřebovávaných

Pro firmu v dokonalé konkurenci v dlouhém období platí:

-P = ACmin
-MC= AC
Pro koho platí MC=AC
dokonalá konkurence v krátkém období
Jak se změní poměr transferové platby a renty s rostoucím sklonem tržní nabídky faktoru?
TR < R
Mezi nedokonalosti trhu práce patří:
působení profesních komor
Tržní cena půdy určená přítomnou kapitálovou hodnotou je přímo úměrná:
tržní ceně zemědělského produktu
Kapitálové statky jsou statky:
které mají dlouhodobé určení
Přiřaďte následujícím typům výrobních faktorů známky 1 (pro nejmenší) až 3 (pro největší) podle toho,
jak velkou část platby za tento faktor tvoří renta
unikátní 3
speciální 2
univerzální 1
Monopsonní firma ve srovnání s dokonale konkurenční firmou za jinak stejných podmínek
používá menší množství faktoru a platí za jednotku faktoru menší cenu
Mezní náklad na faktor je ve většině případů
-vyšší než průměrný náklad na faktor
-stejný jako průměrný náklad na faktor
Mezní a průměrný náklad na faktor se budou rovnat v  případě
-dokonalé konkurence na trhu faktoru
-dokonalé konkurence na obou trzích
Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat v  případě
-dokonalé konkurence na trhu produktu
-dokonalé konkurence na obou trzích
Cena produktu a mezní příjem se budou rovnat a současně mezní a průměrný náklad na faktor se
budou rovnat v případě dokonalé konkurence na obou trzích
Když se změní poptávka po výrobku firmy, změní se také poptávka této firmy po výrobních faktorech?
ano
Všechny výrobní faktory s vysoce neelastickou nabídkou získávají ekonomickou rentu. ano
Tržní poptávka po finálním výrobku klesá z  důvodu působní zákona klesajících výnosů z  variabilního
výrobního faktoru. NE