9.

MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

9a) TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS

 zákony poptávky a nabídky, grafy nabídky a poptávky, graf tržní rovnováhy
 vliv necenových faktorů na poptávku a nabídku
 selhání tržního mechanismu – monopol, oligopol
 úloha státu (regulace trhu), veřejné statky a služby
Trh = místo, kde se střetává poptávka s nabídkou a utváří se cena zboží
 dříve prostor ke směně zboží nebo tržiště
 Různé množství trhů:
- Z hlediska druhu a objemu
a) Trh dílčí – jeden druh zboží (auta)
b) Trh agregátní – veškerá produkce
- Z hlediska územního
- místní (regionální), národní (trh určitého státu), evropský, asijský, světový (vývoj
ceny ropy, kávy)
- Z hlediska předmětu směny
a) trh zboží a služeb (statky a služby) – primární trh
b) trh výrobních faktorů – trh práce, trh půdy, trh věcného kapitálu
c) trh finanční – trh peněz a trh cenných papírů

Tržní mechanismus:
 Předpokladem soukromé vlastnictví
 Založen na volném působení sil – koordinace ekonomických činností není možná příkazem
(ale přesto zásahy státu do ekonomiky), cíl je dosažení bodu E
 Trh koordinuje sám sebe – tzv. neviditelná ruka trhu (A. Smith) – ovlivněn hlavně cenou a
necenovými faktory
 Suverenita spotřebitele (vybírá si dle ceny, kvality, služby), Firmy se rozhodují podle ceny
 působení nabídky a poptávky (konkurence)
 Základní prvky tržního mechanismu:
- Poptávka (demand) = souhrn všech zamýšlených nákupů kupujících
- Nabídka (supply) = souhrn všech zamýšlených prodejů prodávajících
- Cena (price) = peněžní částka, za kterou je prodávající ochoten zboží prodat a kterou je
kupující ochoten zaplatit za zboží
- Klíčový faktor trhu, protichůdné zájmy, rovnovážná cena jen výjimečně
- Množství (quantity) = objem statků a služeb
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

Poptávka = množství zboží nebo služeb, kterou jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit
a) agregátní – souhrn všech zamýšlených prodejů
b) individuální – nabídka jednoho výrobce
c) dílčí – nabídka jednoho výrobku

 Na poptávku má vliv – cena, zákon klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží
 Obecně platí:
- Vysoké ceny – nákup menšího počtu zboží
- Nízké ceny – nákup většího množství zboží

Poptávková křivka:
 Důchodový efekt – růst ceny výrobku je příčinou poklesu
reálného důchodu = pokles poptávaného množství = je-li
důchod spotřebitele menší, může spotřebitel při vyšších
cenách výrobku kupovat tohoto zboží méně
 Substituční efekt – při zvýšené ceně výrobku, lidé mění strukturu své spotřeby = kupují
levnější podobný produkt (místo Coca Coly Kofolu) – nakonec u levnějšího produktu
zůstanou, přestože cena původního výrobku klesne
 Zákon klesající poptávky: při vyšších cenách kupují spotřebitelé méně statků
 Poptávané zboží ovlivňují faktory:
1. cena – Když se mění cena, mění se poptávané množství  posun po křivce (nahoru/dolů)
2. necenové faktory – mění se poptávková křivka, posouvá se (doleva/doprava)
- substituční výrobek nebo služba – substituty = produkt, který je schopen nahradit
ten původní (med a marmeládou, jízda autem – jízda vlakem, rohlík a houska)
- komplementární výrobek – komplementy = zboží tvořící nedílnou součást
základního výrobku = doplňkové zboží
o Zvýšení ceny jednoho z výrobků = pokles poptávky po tomto zboží
o benzín (komplement) – auto (základní výrobek)
o Dlouhodobé zdražení benzinu sníží poptávku po autu
- změna hladiny důchodů = příjmy – zvýšení nebo snížení poptávky směrem k jiné
cenové úrovni (vyhraji milion – koupím si dražší auto než ze svého průměrného platu)
- preference, tradice, zvyky (viz reklama) – obvyklost našich nákupů, velmi silný faktor
- očekávané změny ceny – jev předzásobení – nakoupí,m než se to zdraží
- setrvačnost – i když nedošlo ke zvýšení ceny, lidé si myslí, že k tomu dojít může
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

Nabídka = souhrn všech zamýšlených prodejů prodávajících

 množství zboží nebo služeb, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně
 ochota prodat určité množství zboží či služeb za danou cenu
 závislá především na ceně – křivka nabídky je rostoucí
 Zvýšení ceny na trhu = stoupá nabídka výrobců, snaží se
dodat větší množství žádaného zboží
 Proč se zvyšující se cenou roste nabídka?
- Se zvyšující se hromadnou výrobou se snižují náklady
na výrobek – se zvýšením ceny ale dosahuje výrobce
mimořádného zisku
- Do daného oboru vstupují další výrobci – konkurence také dosahuje mimořádného zisku
 Zákon rostoucí nabídky: S rostoucí cenou zboží roste ochota takové zboží nabízet
 Nabízené zboží ovlivňují faktory:
1. cena – když se změní cena, změní se nabízené množství
2. necenové faktory
a) Substituty = náhražky, (v zemědělství – pokles ceny obilí má za následek osev pole
např. řepkou)
b) Náklady na jednici výroby – jednice = ekonomická jednotka kalkulace, náklady na
jednici = náklady na 1 ks, dílnu, strávníka, hektar
o hromadná výroba snižuje náklady při výrobě
o pohyby cen vstupních zdrojů (materiál)
o technický a technologický pokrok – levnější výroba
c) Změna výrobních podmínek – velmi silný vliv (cena strategických surovin – ropa) –
zvýšení či snížení cen = dominový efekt
d) Změna kapitálové výnosnosti – Nokia – od nábytku k telefonum dělají to co zrovna
nejvíc nese

Vzájemné působení nabídky a poptávky:

 Proces ekonomického jednání = proces vzájemného působení nabídky a poptávky
 Důležitá cena
 Mechanismus nabídky a poptávky = proces
neustálého přizpůsobování se

 Graf tržní rovnováhy:

9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

- E = rovnovážný stav S = nabídka

- D = poptávka P = cena
- Q = množství
 Bod rovnováhy (E) – protnutí nabídky a poptávky = uspokojení prodávajícího a kupujícího
(výjimečně)
 Tržní cena = cena, za kterou se v daném okamžiku na trhu prodává a nakupuje
- odchylka od rovnovážné ceny – vznik přebytku nebo nedostatku množství zboží, služeb,
peněz, lidských zdrojů
 S ‹ D = nedostatek zboží na trhu, prodávající není ochoten prodávat za nižší cenu
 S › D = přebytek zboží na trhu, kupující nejsou ochotni zaplatit vyšší cenu
 S = D = rovnovážná cena, množství prodávaného zboží odpovídá množství kupovaného zboží

Změny tržní rovnováhy:

 Tržní síly působí na trhu v okamžiku přebytku či nedostatku
 Nedostatek zboží – kupující ochotni zaplatit více, vznik soutěže na straně poptávky, výrobce
zvýší cenu a množství nabízeného zboží (výroba s větším ziskem) = více zboží za vyšší ceny =
snížení poptávky (vyšší cena některé zájemce odradí) = tržní cena se musí snížit a postupně
se přibližuje ceně rovnovážné
 Přebytek zboží – kupující nemohou zboží skoupit – výrobce podpoří prodej snížením ceny,
výprodejem (po sezoně) – klesá zisk – snížení výroby zboží – poptávka vzrůstá

Nedokonalosti tržního mechanismu:

 Konkurence:
- nezbytná konkurence = soutěž tržních subjektů na trhu (spotřebitelů, výrobců, obchodníků)
- dokonalá konkurence = rovné podmínky pro všechny účastníky trhu = nabídka ani poptávka
nemají možnost ovlivnit trh, volný vstup do odvětví, všechny výrobky za stejnou cenu, kvalita
výrobků stejná = ideální stav
- nedokonalá konkurence = vliv dominantního (monopolního) postavení firem, vládními
zásahy nebo nekalou soutěží

Monopolizace trhu:
 Monopol = „jeden prodávající“ = dominantní postavení jedné firmy na trhu = pouze jediný
výrobce, který má plnou kontrolu nad prodejní cenou
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

- obrana: zásah státu, regulace předpisy (nové zákony)

- Typy monopolu:
a) absolutní/ přirozený – společnost vlastní patent, licenci, recepturu, ochrannou známku
b) administrativní – výsadní postavení na základě rozhodnutí vlády státu (státní dráhy)
- antimonopolní zákon
o Oligopol – velmi málo výrobních firem na trhu – stanovují směr vývoje celého
odvětví – diktát cen, malý počet firem v odvětví = na trhu konkurence 2 výrobců
o Monopson – výsadní postavení jednoho kupujícího – stát (zbraně, jaderné palivo)

Typy monopolního chování u podnikatelských subjektů:

 Kartel – dohoda mezi konkurenty o ceně,
rozdělení území působnosti – trestné
 Syndikát – dohoda mezi konkurenty o
společném nákupu a prodeji (na trhu jako jeden celek, jinak právně samostatní)
 Trust – dohoda mezi konkurenty o společné výrobě s vyšší formou propojení, výrobci jsou
na sobě závislí, ale ne ztráta suverenity
 Koncern = holding – nejvyšší forma monopolu = fúze = spojení dvou rovnocenných partnerů,
akvizice = jedna firma koupí druhou

Výhody a nevýhody monopolního postavení:

 Vysoká cena = monopolní cena
 Poptávka a nabídka = nefunkční
 Ne snaha o kvalitu, větší množství výrobku, nejefektivnější hospodaření
 Pro fungování trhu nežádoucí – proto omezení monopolního postavení státem (legislativa,
kontrola cen, nový konkurující podnik, sankce, daňový systém)

Další nedokonalosti tržního mechanismu:

 Vznik externalit – nežádoucí produkty výroby
 Přednost krátkodobým cílům před dlouhodobými
 Velká regionální nezaměstnanost při neracionálním chování firmy
 Nárůst diferenciace mezi vrstvami společnosti
 Inflace = označující všeobecný růst cenové hladiny neboli snížení kupní síly peněz
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

- Růst cenové hladiny se měří dle spotřebitelského koše = pevně stanovený soubor zboží a
služeb (stovky druhů, např. potraviny a nealko nápoje, alkoholické nápoje a tabák,
bydlení, voda, energie, paliva, zdraví, doprava, rekreace, kultura, vzdělávání)
- Trvalý vzestup hladiny cen spotřebitelského koše = ukazatel inflace ve státě
- 3 stupně dle ročního vzestupu:
1. Mírná (plíživá) inflace – obvyklá, do 10 % vzestupu cen (inflace kolem 3 % =
stimulující prvek tržního hospodářství)
2. Pádivá inflace – do 100 až 1000 %, řada negativních dopadů na ekonomiku
3. Hyperinflace – tisíce až desetitisíce %, velmi vážný stav, ekonomika v dezolátním
stavu, měna znehodnocena, trh kaput
- Dopady inflace – vysoká míra – pokles hodnoty peněz – nutnost valorizovat starobní
důchody, stipendia, podpory v nezaměstnanosti, Ekonomické subjekty investují, snaha
zbavit se peněz
 Deflace = zvyšování hodnoty peněz (přebytek zboží na trhu, absence peněz k nákupu)
 Dezinflace = zpomalování inflace, známka dobrého stavu ekonomiky
Regulace trhu:
 Tržní ekonomiky trpí často monopolem (výrobce nemá dostatečnou konkurenci – ceny nejsou
vyvážené), znečišťováním prostředí, nezaměstnaností, inflací
 Z tohoto důvodu vlády do ekonomiky zasahují svou viditelnou rukou a vytlačují trhy do
patřičných mezí – provozují určité podniky - např. vojenské, řídí některé firmy - např.
telefonní, vydávají peníze na vědecký výzkum, vybírají daně od lidí a přerozdělují výtěžek ve
prospěch sociálně slabých /chudých
 Trh nefunguje dokonale a některé záležitosti proto reguluje stát, jedná se o poskytování tzv.
veřejných statků a služeb
 Antimonopolní úřad = úřad pro ochranu hosp. soutěže
Veřejné statky a služby:
 Potřeby a činnosti mající užitek pro širokou veřejnost
 Financovány z veřejného rozpočtu (obec, kraj, stát)
 Nedělitelné z hlediska spotřeby – tzn. společné užívání lidmi
 Nevylučitelnost ze spotřeby – mohou užívat všichni
 Nulové mezní náklady – nestojí nás peníze přímo (ale z daní ano)
 Příklady: základní vzdělání, doprava, zdravotnické služby, očkování, veřejný park, národní
obrana, pouliční osvětlení

9b) EKONOMICKÁ INTEGRACE A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

 evropská ekonomická integrace do vzniku EU

 struktura Evropské unie
 společná evropská měna
 Světová banka, MMF, OECD
 OSN, NATO, Rada Evropy

Ekonomická integrace:
 ekonomiky rozdílných zemí se navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného
obchodu (odstraňování překážek bránících volnému pohybu zboží, služeb, práce a kapitálu)
 má za cíl podporu vzájemného obchodu a tím zlepšování životní úrovně obyvatel
 Ne další evropská/světová válka, strach z šíření komunismu, montánní unie

Ekonomická integrace do vzniku EU:

 v Evropě se začíná prosazovat po skončení druhé světové války
 ESUO = Evropské společenství uhlí a oceli 1952
- 6 států: Benelux + FR., N, IT = Pařížská smlouva
- Obchod s uhlím a ocelí na společné úrovni
- Montánní unie (??)
 EHS = Evropské hospodářské společenství 1957
- jednotný trh – 6 států
- Římská smlouva
- Cílem – vytváření společného trhu v oblasti mírového využití atomové energie mezi Fr, N,
Itálií a zeměmi Beneluxu
 EURATOM = Evropské společenství pro atomovou energii 1957
- Římská smlouva
- 6 států ESUO
- Cíl – uskutečnit horizontální integraci = hospodářskou unii
 ESUO + EHS + EURATOM → ES = Evropská společenství
- 1965 – Slučovací smlouva
- společná Rada (ministrů), (Evropská) Komise = společné orgány
- přijato důležité rozhodnutí o financování společenství – příspěvky členských států, cla,
daň z přidané hodnoty a zemědělské dávky
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

 Schengenská dohoda – smlouva o

postupném rušení kontrol na společných
hranicích – zrušení cel a pasových kontrol
 Maastrichtská smlouva – Smlouva o
Evropské unii 1. 11. 1993 – ustanovení 3 pilířů
EU
- M. konvergenční Kritéria:
- Politická integrace
- 6 států – 6 států: Benelux + FR., N, IT,
v 70. letech ANG, pak jižní banánovky
(Portugalsko, Španělsko), pak postkomunistické země
 EHS a vznik volného trhu
- 90. léta – snaha o 4 svobody = volný pohyb služeb, osob, zboží a kapitálu
- členské země odbouraly veškerá cla
- zavedly společné technické a jiné normy pro výrobky
- Volný pohyb zboží
o zboží z celé EU je možno prodávat ve kterémkoli z členských států
o prodej zboží z členských států nesmí být na domácím trhu omezen vůči domácím
výrobkům žádným clem ani speciální daní
- Volný pohyb osob
o právo občana členské země EU volně cestovat, usazovat se a pracovat v jiných
členských státech
o institut občanství EU – občanem EU každý, kdo má občanství členských států
- Volný pohyb služeb
o poskytování služeb přes hranice, tzn. bez toho, že by byl podnikatel ve státě, kde
službu poskytuje usazený
- Volný pohyb kapitálu
 Lisabonská smlouva 2007
- Konec EHS
- Dává EU právní subjektivitu (může podepisovat mezinárodní smlouvy)
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

Struktura EU:
 Orgány Evropské unie:
- Evropský parlament
- Evropská rada
- Rada Evropské unie
- Evropská komise
- Soudní dvůr Evropské unie
- Evropská centrální banka
- Evropský účetní dvůr

Evropský parlament:
 přijímání legislativy spolu s Radou EU
 reprezentuje občany členských zemí prostřednictvím jimi volených zástupců
 705 poslanců, za ČR 21
 poměrné zastoupení, každých 5 let
 Štrasburk

Rada EU = Rada ministrů:

 přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem
 členem ministr dané země podle probírané agendy
 předsednictví v Radě EU se střídá – každý půlrok jiná země - ČR 6–12/2022, teď Švédsko
 předběžná témata: covid, klimatická změna, bezpečnost

Evropská komise:
 strážkyně smluv EU – žaloby na porušení
 předkládá návrhy legislativních předpisů Radě EU a Evropskému parlamentu
 27 komisařů z členských států hájících zájmy EU
 předsedkyně: Ursula von der Leyenová
 za ČR: Věra Jourová

Další instituce EU:

 Evropská rada
- členy hlavy jednotlivých států = prezidenti nebo premiéři, sraz 4x ročně
- směr a priority EU, podněty pro rozvoj
9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

 Soudní dvůr
- 1 soudce za každý stát EU
- dodržení práva v souvislosti se smlouvami EU
- Lucemburk
 Evropská centrální banka
- měnová politika EU
- cenová stabilita euro měny
- Frankfurt nad Mohanem
 Evropský účetní dvůr
- kontrola finančních prostředků EU – příjmy a výdaje orgánů EU
- každý stát 1 zástupce
- Lucemburk

Společná evropská měna:

 Euro – postupně zaváděná členskými zeměmi Unie
 Euromince i eurobankovky v oběhu od 1. ledna 2002
 Eurozóna = území EU, kde se užívá společná evropská měna euro – 20
- Podmínky pro vstup do eurozóny: cenová stabilita, stabilita směnného kurzu, výše,
dlouhodobých úrokových sazeb
 Euro dále užívají čtyři evropské mikrostáty, které mají měnovou unii s členskými státy EU
- Andorra, Monako, San Marino a Vatikán, Černá Hora a bývalá srbská provincie Kosovo

Světová banka:
 sdružení dvou specializovaných organizací (OSN) – zajišťují finanční a technickou pomoc
rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě
 Tvoří ji:
- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – pomoc středně bohatým a chudým zemím,
Washington
- Mezinárodní asociace pro rozvoj – snaží se zabezpečit dostupnost finančních prostředků
pro nejchudší země světa, Washington
- Výkonná rada, rada guvernérů, generální rada

MMF = Mezinárodní měnový fond:

9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

 mezinárodní organizace přidružená k OSN

 cíl: usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a
prostřednictvím půjček podporovat státy s hospodářské problémy
 190 členských států (z členů OSN ne Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, a Severní Korea)
 Washington

OECD = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj:

 mezivládní organizace – koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských
zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu,
napomáhá k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji
mezinárodních finančních trhů
 37 ekonomicky rozvinutých států světa – přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky
 Vznik v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC)
 hlavní orgány OECD – rada složená z ministrů = zástupci členských zemí, výkonný výbor,
sekretariát
 Château de la Muette v Paříži

OSN = Organizace spojených národů:

 mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny uznávané státy světa

 193 členských států (červen 2021)

 založena 1945 v San Franciscu

 Nahradila Společnost národů

 Cíl: zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce

 Členství – založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení

 UNESCO, WHO, UNICEF – platí OSN

 Každý členský stát má zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním platným hlasem

 Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN – základní odpovědnost za udržení

mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné (Čína, Rusko,
USA,VB,FR)
 Další hlavní orgány OSN – Mezinárodní soudní dvůr (Haag), Sekretariát – v čele generální
tajemník OSN – António Guterres, valné shromáždění

NATO = severoatlantická aliance:

9. MO Tržní prostředí a ekonomická integrace

 euroatlantický mezinárodní vojenský pakt

 založen roku 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy
 Brusel
 Protiklad NATO v roce 1955 založení tzv. východního bloku Varšavská smlouva – po rozpadu
sovětského impéria a zániku NDR v roce 1991 rozpuštěna
 NATO se angažovalo: válka v Jugoslávii, Afghánistán, protipirátské operace
 Článek 5 = základ Severoatlantické smlouvy – poprvé použit po teroristických útocích 11.
září 2001 = útok považován za útok proti všem 19 členským státům
 16. prosince 2002 = NATO a EU podepsána dohoda o spolupráci Berlín plus – umožňuje
Evropské unii využívat prostředky i kapacity NATO
 30 členských států (nejnovější – Černá Hora, Severní Makedonie)
 Celkové armádní výdaje všech členů NATO tvoří přes 70 % celosvětových armádních výdajů
 Spojené státy zodpovídají za 43 % celosvětových výdajů na armádu
 Spojené království, Francie, Německo a Itálie za dalších 15 %

Rada Evropy:
 mezinárodní organizace spojující 47 zemí Evropy
 6 pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanada, USA, Mexiko, Japonsko, Izrael
 nezávislá na Evropské unii
 funguje na principu diskuse a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních,
kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách a v udržování a rozvoji
základních lidských práv a svobod – rozvoj demokracie
 Štrasburk
 Zástupci jsou hlavy států/ předsedové vlády
 Podm. – země nesmějí mít v ústavě trest smrti

Aktuality – Chorvatsko vstoupilo do schenghenu a přijali euro (zdražují)

- Švédesko předsedá radě –
- Splňujeme Maastrichtská kritéria?? (Řecko – sešit ekonomie)
-
Světová banka X mezinárodní měnový fond