POLb1109 Volební systémy

Vyučující: Jakub Šedo

Kontakt:
mail: sedo@fss.muni.cz
telefon: 549 49 68 69
konzultační hodiny: středa 10.00 – 12.00
Termín konání předmětu: každé úterý 12.00 – 13.40, místnost 52, 10. 10. místnost 22
Kredity: 5 kr. B

Forma výuky: Výuka probíhá prezenčně, s výjimkou první hodiny, která proběhne on-line. Link:
https://cesnet.zoom.us/j/91407170682

Obecné údaje: Cílem kursu je přiblížit zájemcům problematiku volebních systémů a jejich možných
vlivů na systémy politických stran. Studenti by se měli seznámit s pokusy politické vědy o uchopení
tematiky volebních systému, jejich vztahu k dalším prvkům politického systému a s problémy, které
byly v této souvislosti řešeny. V druhé části kurzu by se seznámili s jednotlivými typy (formulemi)
volebních systémů, základními subvariantami a jejich specifiky.

Požadavky na ukončení: Odevzdání seminární práce v rozsahu cca 10 stran, úspěšné absolvování
závěrečného testu.

Literatura:
Základní učební text:
Chytilek, Roman, Šedo, Jakub, Lebeda, Tomáš a Dalibor Čaloud, D. 2009. Volební systémy. Praha,
Portál.
K vybraným hodinám jsou zadány kratší texty (podrobněji viz níže), které doplňují, rozšiřují či
poskytují alternativní pohled na problematiku zachycenou jednotlivými kapitolami základního textu.
Doporučená literatura (výběr z dostupných titulů, které nejsou uváděny v doplňující literatuře):
Brunclík, Miloš, Novák, Miroslav a kol. 2014. Internetové volby: Budoucnost, nebo slepá ulička
demokracie? Praha, Slon.
Cabada, Ladislav a Marek Ženíšek. 2003. Smíšené volební systémy. Dobrá voda u Pelhřimova, Aleš
Čeněk.
Farrell, David. M. 2011. Electoral Systems. A Comparative Introduction. New York, Palgrave.
Filip, Jan a Karel Schelle. 1992. Vývoj a současnost voleb a volebního práva v ČSFR. Brno,
Masarykova univerzita.
Klíma, Michal. 2003. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha, Radix.
Klokočka, Vladimír. 1991. Politická reprezentace a volby v demokratických systémech. Praha, Aleko.
Lebeda, Tomáš. 2008. Volební systémy poměrného zastoupení. Praha, Karolinum.
Lijphart, Arend. et al. 1994. Electoral Systems and Party Systems. A Study of Twenty-Seven
Democracies 1945 - 1990. Oxford, Oxford University Press.
Nemčok, Miroslav. 2015. Zmiešané volebné systémy v praxi: analýza ich fungovania v Litve a na
Novom Zélande. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury.
Novák, Miroslav a Tomáš Lebeda. 2004. Volební a stranické systémy. Dobrá voda u Pelhřimova, Aleš
Čeněk.
Novák, Miroslav. 2016. Strany, volby a demokracie: od Duvergera k Sartorimu a ještě dále. Praha,
Slon.
Reynolds, Andrew, Reilly, Ben and Andrew Ellis. 2005. Electoral System Design: The New
International Idea Handbook, Stockholm, Internationl Institute for Democracy and Electoral
Assistance, on-line text (http://www.idea.int/publications/esd/new_en.cfm).

Průběh kursu:
1. Úvodní informace; vybrané body z historie voleb (19. 9.)
Literatura:
Říchová, Blanka. 2002. Úvod do současné politologie. Praha, Portál, s. 131 – 144.
2. Klasifikace volebních systémů (26. 9.)
3. Volební zákony a jejich kritika (3. 10.)
Literatura:
Fiala, Petr. 1999. „Vliv volebního mechanismu na politický systém.“ In: Klíma, Michal (ed.):
Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. Praha, Vysoká škola ekonomická, s. 7 –
21.
Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství, Praha, SLON, s. 38 – 63.
4. Výzkum volebních systémů (10. 10.)
Literatura:
Dudáková, Barbora, Chytilek, Roman a Petr Zvára. 2006. „Techniky výzkumu
výstupů volební soutěže. Druhá generace.“ Evropská volební studia, roč. I., č. 1, s. 3 –
37, on-line text (http://ispo.fss.muni.cz/uploads/EVS/001/02_EVS-EES_-
_Techniky_vyzkumu_vystupu_volebni_souteze.pdf).
5. Většinové volební systémy I. (17. 10.)
6. Většinové volební systémy II. (24. 10.)
7. Semiproporční volební systémy (31. 10.)
8. Listinné poměrné volební systému I. (7. 11.)
9. Listinné poměrné volební systémy II. (14. 11.)
Literatura:
Lebeda, Tomáš. 1998. „Vládní stabilita v České republice a volební systém poměrného zastoupení.“
Politologický časopis, č. 2, roč. V., s. 115 – 136.
10. Systém jednoho přenosného hlasu a personalizované proporční hlasování (21. 11.)
11. Smíšené volební systémy I. (28. 11.)
12. Smíšené volební systémy II. (5. 12.)
První termín závěrečného testu (12. 12.)
Další termíny (řádný a opravné) budou vypsány v lednu a únoru 2024.

Seminární práce:
Seminární práce v rozsahu cca. 10 stran bude věnována zpracování tématu dle jednoho ze dvou
nabízených zadání:
1. zadání: vývoj volebního systému v parlamentních volbách – zpracovány jsou volby do celostátního
parlamentu (v případě dvoukomorového parlamentu do jeho dolní komory). Zadána je vždy jedna
země a časový úsek přesahující jednu dekádu. Práce má poskytnout čtenáři následující informace:
(a) kolikrát došlo ve sledovaném období ke změně volebního systému a o jaké změny se jednalo.
Tyto informace by měly být podány jako stručný popis těchto změn, pokud jich bylo více než
jedna;
(b) následně by měla být jedna z těchto změn analyzována podrobněji. Došlo-li k více než jedné
změně, student/ka si volí dle vlastní úvahy změnu, v případě jediné změny možnost výběru
odpadá a sledována je právě tato jediná změna. Součástí této části práce má být srovnání
volebního systému před reformou a po reformě, dále mají být uvedeny důvody, které vedly ke
schválení reformy, a posléze má být zhodnoceno, nakolik se povedlo docílit pomocí reformy
jejího cíle (odstranit problémy, které byly důvodem jejího provedení).
2. zadání: popis volebního systému ve vybrané zemi – jedná se o současný volební systém do
celostátního parlamentu, resp. jeho dolní komory, má-li země dvoukomorový parlament. Nevelký
počet témat je věnován parlamentům států, které nejsou obecně mezinárodně uznány, resp.
parlamentům závislých území. Seminární práce by měla nejprve obsahovat podrobný popis volebního
systému (neměly by být vynechány atributy sloužící k přesné klasifikaci volebního systému).
Analytická část má být zaměřena na vztah volební systém – stranický systém. Cílem analýzy je zjistit,
zda podoba stranické soutěže v dané zemi odpovídá předpokladům M. Duvergera a/nebo G. Sartoriho
spojeným s typem volebního systému, který se v ní používá. Součástí analýzy má být i vysvětlení,
proč jsou, resp. nejsou výstupy voleb kompatibilní s teoretickými předpoklady.

Konkrétní témata je možné si vybrat v Rozpisu témat v IS, téma lze kdykoliv během semestru změnit.
Vedle zadaných témat je možné se s vyučujícím domluvit na jiné zemi, z hodnocení se ale vylučují
práce, které nebyly předem dohodnuty.
Hodnocení seminární práce: maximálně 10 bodů:
Obsahová stránka (faktografická přesnost, naplnění tématu) – 6 bodů (práce věnovaná jinému než
zadanému tématu bude hodnocena 0 body, i kdyby byla formálně a jazykově dokonalá).
Dodržení formálních požadavků (seznam literatury s odpovídajícím množstvím kvalitních zdrojů –
předpokládá se, že zohledněny budou i tituly nad rámec zadané literatury; poznámkový aparát
odpovídající kvalitou i kvantitou požadavkům katedry politologie) – 3 body (hrubé porušení
formálních požadavků je důvodem k hodnocení textu 0 body bez ohledu na ostatní složky hodnocení).
Jazyková úroveň textu („čitelnost“, snesitelná míra překlepů, dodržení stylu odpovídajícího
odbornému článku) – 1 bod.
Termín odevzdání: seminární práci je nutné odevzdat nejpozději 22. 11. 2023. Odklad se povoluje
pouze v případě předem podané, dostatečně odůvodněné a schválené žádosti (dostatečnost důvodu
posuzuje vyučující) vyučujícímu. Sankce za nesplnění termínu je snížení bodového hodnocení o 50 %,
kromě toho se student, který neodevzdal seminární práci, nemůže zúčastnit závěrečného testu až do
dodání hotové verze. K pracím, které budou odevzdány až v roce 2024, se nepřihlíží jako
k odevzdaným.
Využití nástrojů AI (např. ChatGPT) v předmětu POLb1109 Volební systémy není doporučeno (není
ale ano zakázáno), neboť povaha zadání práce směřuje k dobrému propojení detailní znalosti
technických parametrů volebního systému s teoretickými očekáváními, kdy hrozí, že text generovaný
AI poskytne zavádějící informace. Pokud budou nástroje AI využity, je třeba (a) tuto skutečnost zmínit
v první poznámce, (b) ověřovat informace poskytnuté AI (autor/ka přebírá plnou odpovědnost za
případné faktické chyby v textu) a (c) v textu bude korektně odkazováno na použité zdroje. Přítomnost
odkazů, které byly do textu práce vloženy zjevně nahodile (odkazovaná publikace s danou informací
nesouvisí, uvádí jiné skutečnosti, než jsou v textu seminární práce…), je důvodem k hodnocení
seminární práce 0 body.

Podvodné plnění studijních povinností

Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí
podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy
vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství.
Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá
poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího
duševního vlastnictví.
Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno.
Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným
vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem
plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.

Závěrečný test
Na závěrečný test lze získat max. 20 bodů. K testu mohou jít pouze studenti, kteří splnili stanovené
požadavky (odevzdali seminární práci). Struktura testu bude upřesněna v průběhu semestru. Přesné
termíny závěrečného testu budou stanoveny ke konci semestru.

Ukončení předmětu
K úspěšnému ukončení předmětu je nutné získat alespoň 18 bodů z 30. Podmínkou také je, aby byl
závěrečný test napsán alespoň na 10 bodů z možných 20. Od počtu získaných bodů se odvíjí
hodnocení: A 28 bodů a více, B 25 – 27 bodů, C 22 – 24 bodů, D 19 – 21 bodů, E 18 bodů, F 17 bodů
a méně.