TSP – kritické myšlení

Vážení studenti, dostává se Vám do roku soubor příkladů k procvičení části „kritické myšlení“
TSP. Kritickým myšlením se zvyšuje naše úspěšnost při interpretování a užívání nejrůznějších
informací. Jedná se o myšlenkové postupy, které se pojí se schopností nacházet analogie,
zobecňovat, porozumět souvislostem atd.
V následujících textech uplatníte kritické myšlení zejména při určování, zda se tvrdí nebo
netvrdí jistý fakt v zadaném textu. Nezapomeňte prosím, že je nutné pracovat pouze s poznatky
uvedenými v textu. Musíme pracovat z dikce textu.
Nejprve je uvedeno několik vzorových příkladů i s postupem řešení. Tyto příklady si zkuste
nejprve samy, aniž byste se dívali na řešení. Posléze si zkontrolujete, zda jste správně
odpověděli. Pokud ne, nic se neděje. Od toho jsou přípravné kurzy.
Po vzorových příkladech následují úlohy, které budou řešeny v rámci přípravného kurzu. Vždy
si necháme chvíli, abyste si zkusili odpovědět nejprve samy a posléze si řekneme správnou
odpověď i s komentářem.

1. ČÁST – VZOROVÉ PŘÍKLADY

Úlohy 1 a 2
Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 a 2. Text si prosím pozorně přečtěte a
zkuste určit správnou odpověď.
Školský zákon uvádí v oddíle o hodnocení žáků: § 53 (1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na
daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí
neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření,
konají opravné zkoušky. (2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného
školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze
jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. (3) Žák, který nevykoná
opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů
může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září
následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku,
popřípadě znovu do devátého ročníku. (4) V odůvodněných případech může krajský úřad
rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné
základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Otázka č. 1: Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Členem komise pro opravnou zkoušku je vždy školní inspektor.
b) Pokud žák neuspěje u opravné zkoušky v řádném termínu, má nárok na jeden náhradní termín
konaný nejpozději 15. září následujícího školního roku.
c) Žák, který ve druhém pololetí neprospěl z matematiky, fyziky, českého jazyka a výtvarné
výchovy, koná opravné zkoušky z matematiky, fyziky a českého jazyka.
d) Termín opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení stanovuje krajský úřad.
e) Řádný termín opravné zkoušky se koná nejpozději poslední den školního roku.
Řešení:
Možnost a) V textu, konkrétně v poslední větě se píše, že se zkoušky účastní i školní inspektor.
V textu je uvedeno, že je to na žádost, v zadání však máme vždy. Proto možnost a) NENÍ
SPRÁVNÁ.
Možnost b) V textu se píše: „Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu
konání nedostaví, neprospěl.“ Z toho vyplývá, že možnost b) NENÍ SPRÁVNÁ. Žák, který
neuspěje u opravné zkoušky, neprospěl. Náhradním termínem se v textu myslí případ
závažných důvodů, nikoliv nevykonání zkoušky.
Možnost c) Tato možnost NENÍ SPRÁVNÁ, jelikož se v textu píše: „nejvýše ze dvou
povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření“. V zadání však máme
matematiku, fyziku a český jazyk, což jsou tři předměty (předměty výchovného zaměření, tj. i
výtvarná výchova, mají výjimku).
Možnost d) „Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v
termínu stanoveném ředitelem školy“. Možnost d) tedy NENÍ SPRÁVNÁ, jelikož termín
opravné zkoušky stanovuje ředitel školy, nikoliv krajský úřad.
Možnost e) Tato možnost JE SPRÁVNÁ. Řádný termín opravné zkoušky se opravdu koná
nejpozději poslední den školní roku. Viz „Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce
příslušného školního roku.“

Úloha 2
Otázka č. 2: Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.
a) Opravné zkoušky žák skládá vždy před komisí.
b) Důvodem neprospěchu u opravné zkoušky může být i nedostavení se žáka ke zkoušce.
c) V odůvodněných případech stanovuje ředitel školy na žádost krajského úřadu náhradní
termín opravné zkoušky.
d) Pokud žák skládá opravné zkoušky ze dvou předmětů, stanoví ředitel školy pro každý
předmět rozdílný termín opravné zkoušky.
e) Opravná zkouška se může konat i na jiné základní škole, než kterou žák navštěvuje.

Řešení:
Možnost a) TVRZENÍ JE PRADIVÉ. Opravné zkoušky jsou komisionální.
Možnost b) „Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl.“ Možnost b) je tedy TVRZENÍ JE PRADIVÉ.
Možnost c) Toto tvrzení je NEPRAVDIVÉ, jelikož se v textu nepíše, že by ředitel
v odůvodněných případech stanovil na žádost krajského úřadu náhradní termín, ale že „V
odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky...“ Krajský
úřad tedy rozhoduje a nežádá ředitele, aby stanovil náhradní termín. Jedná se tedy o
SPRÁVNOU odpověď.
Možnost d) „Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.“ Z této vyplývá,
že ředitel školy musí stanovit pro každý předmět rozdílný termín opravné zkoušky. TVRZENÍ
JE PRADIVÉ
Možnost e) „V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné
zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole.“ TVRZENÍ JE
PRADIVÉ

Úloha 3
Následující text je zadáním pro úlohu 3.
Fašismus bezesporu využíval „energie“ tradičních institucí a byl pokračováním a vyjádřením
významných proudů evropského vývoje 18. a 19. století, byl i popřením bezprostřední minulosti
a skutečným jitrem dne pradávného, jak o něm prohlásil Ortega y Gasset. Byl negací
novověkých dějin a revolucí barbarství, jež také barbarské prostředky dávnověku používá. Ve
vztahu k aktuálnímu světu a jeho perspektivě lze fašismus považovat za neustálou změnu, která
však nesměřuje k žádnému pevnému cíli, neboť je určována proměnlivou vůlí Vůdce. Jakousi
jeho orientací je snad možné vydedukovat z povahy jeho konstitutivních znaků. Zákonitou
reflexí takové situace je permanentní válečný stav. Válka dokonce není normální stav věcí, ale
přímo žádoucí způsob vedení mezinárodních záležitostí.

Otázka č. 3: Autor v uvedeném úryvku tvrdí.

a) Fašismus a komunismus jsou revolucí barbarství a negací novověkých dějin.
b) Vůle Vůdce určuje směřování fašistické ideologie.
c) Ortega y Gasset nejlépe vystihl podstatu fašismu ve všech jeho souvislostech.
d) V případě, že fašismus nedojde k řešení mírovými prostředky, použije válečné.
e) Fašismus beze zbytku ničí tradiční instituce.

Řešení
Možnost a) Ne. O komunismu není v textu nic řečeno, i když bývá s fašismem spojován. To
nás však nezajímá.
Možnost b) Ano. Autor tvrdí, že vůle Vůdce určuje směřování fašismu, a tudíž se dá
předpokládat, že i směřování fašistické ideologie. SPRÁVÁ ODPOVĚĎ.
Možnost c) Ne. To, že autor textu cituje výrok Ortegy y Gasseta o fašismu, neznamená, že by
ho považoval za člověka, který by vystihl komplexně jeho podstatu.
Možnost d) Ne. O fašismu se tvrdí, že používá válečné prostředky, nikoliv však, že by předtím
užil prostředky mírové.
Možnost e) Ne. V textu je řečeno, že fašismus využíval tradiční instituce, avšak ne že by je
všechny bez rozdílu ničil.

Úlohy 4 a 5
Následující text je společným zadáním pro úlohy 4 a 5. Text si prosím pozorně přečtěte a
zkuste určit správnou odpověď.
Podle novozélandské studie mají lidé, kteří v dospívání kouřili marihuanu, později v dospělosti
nižší IQ. Toto snížené IQ přetrvává i poté, co s užíváním marihuany přestali. Studie sledovala
po dobu 25 let 1037 osob z Nového Zélandu. Účastníci výzkumu podstoupili měření inteligence
ve 13 letech věku (předtím, než kdokoli z nich užil marihuanu) a znovu ve 38 letech věku.
Během studie účastníci odpovídali na otázky, zda a jak často užívají drogy. Přibližně 5 %
respondentů začalo s užíváním marihuany v průběhu dospívání. Ti z nich, kteří kouřili
marihuanu nejméně čtyřikrát týdně a pokračovali s jejím užíváním během života, měli při
druhém měření inteligence průměrně o 8 bodů IQ méně než na začátku studie. Tento pokles
nebylo možné vysvětlit užíváním dalších nelegálních drog, úrovní vzdělání či přítomností
vážné duševní choroby. Dokonce i osoby, které na konci dospívání už v užívání marihuany
nepokračovaly a celková doba kouření marihuany u nich nepřesáhla 4 roky, měly při druhém
měření významně nižší IQ než na počátku. Proč je marihuana pro inteligenci dospívajících tak
škodlivá, není zcela jasné, ale výzkumníci nabídli dvě možná vysvětlení. Jedno z nich spočívá
ve větší zranitelnosti dospívajícího mozku. V období dospívání se stále rozvíjejí nervové spoje
v oblasti hipokampu a prefrontálního kortexu, což jsou oblasti kritické pro učení, paměť a
plánování. Mnoho těchto rozvíjejících se oblastí je současně oblastmi s vysokou hustotou
kanabinoidních receptorů. Jiným vysvětlením může být vliv marihuany na rozhodování
dospívajících. Ti z nich, kteří užívají marihuanu, mohou mít sklon více zanedbávat školní
docházku či jiné intelektuálně stimulující činnosti. Pod vlivem drogy činí jiná rozhodnutí, než
jaká by učinili střízliví.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)

Otázka č. 4: Jaké je hlavní téma textu?

a) Které oblasti mozku jsou nejvíce citlivé na chemické látky obsažené v marihuaně?
b) Pokud marihuana přispívá k poklesu IQ, působí obdobně i užívání dalších návykových látek?
c) Jaké jsou hlavní faktory poklesu IQ v průběhu života?
d) Proč mají někteří dospívající sklon k užívání marihuany?
e) Jak užívání marihuany v dospívání ovlivňuje inteligenci v pozdějším věku?

Řešení:
Možnost a) NENÍ SPRÁVNÁ. V textu se nepíše o chemických látkách, které marihuana
obsahuje a jejich vlivu oblasti mozku.
Možnost b) NENÍ SPRÁVNÁ. Text se o užívání dalších návykových látek nezmiňuje.
Možnost c) NENÍ SPRÁVNÁ. V textu se píše o vlivu marihuany na IQ, nikoliv v hlavních
faktorech, které ovlivňují IQ v průběhu života.
Možnost d) NENÍ SPRÁVNÁ. Opět, v textu se nepíše o sklonech dospělých k užívání
marihuany, ale dospívajících, kteří kouřili marihuany a vlivu na IQ v dospělosti.
Možnost e) SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ. Hned na začátku textu se můžeme dočíst, že dle uvedené
studie mají lidé, kteří v dospívání kouřili marihuanu, později v dospělosti nižší IQ. Toto se dále
v textu rozvíjí do větších detailů.

Otázka č. 5: Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Změny v inteligenci následkem užívání marihuany jsou doživotní.
b) Oblasti mozku nejvíce citlivé na chemické látky v marihuaně jsou odpovědné za učení a
paměť.
c) Existuje souvislost mezi užíváním marihuany v dospívání a poklesem IQ mezi 13 a 38 lety
věku.
d) Marihuana významně ovlivňuje rozhodování dospívajících.
e) Inteligence v průběhu života přirozeně klesá, ale tento proces urychluje užívání drog nebo
zanedbávání intelektuálně stimulujících činností.
Řešení:
Možnost a) NENÍ SPRÁVNÁ. Studie se měřila IQ u lidí ve věku 13 let a a znovu ve věku 38
let. Zda je pokles IQ v důsledku užívání marihuany doživotní, se v textu nedozvídáme.
Možnost b) NENÍ SPRÁVNÁ. Z textu nedozvídáme, že oblasti mozku nejvíce citlivé na
chemické látky v marihuaně jsou odpovědné za učení a paměť. O chemických látkách se v textu
nedočteme.
Možnost c) SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ
Možnost d) NENÍ SPRÁVNÁ. V textu se píše o vlivu marihuany na rozhodování dospívajících,
nikoliv dospělých.
Možnost e) NENÍ SPRÁVNÁ. Z textu se nedozvídáme, že by inteligence v průběhu života
přirozeně klesala.
 2. ČÁST – PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ
Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 až 5.
U pacientů s Parkinsonovou chorobou odumírají mozkové buňky produkující neurotransmiter
dopamin, který je nutný pro ovládaní svalových pohybů. Úroveň dopaminu může také ovlivnit
osobnost. Dopamin je zodpovědný za signalizaci pocitů odměny a potěšení. Již na počátku
dvacátého století se objevovaly postřehy, že lidé trpící Parkinsonovou chorobou jsou často
snaživí, přesní, opatrní a neradi riskují. Od té doby byly provedeny mnohé studie, které nalezly
spojitost mezi Parkinsonovou chorobou a osobnostní tendencí vyhýbat se riziku, projevující se
již v době před začátkem nemoci, často v raném mládí. Americká neuroložka Kelly Sullivan
uskutečnila s kolegy nedávno studii, které se zúčastnilo 89 pacientů s Parkinsonovou chorobou
a 99 zdravých osob. Zeptala se jich, zda se v mládí podíleli na riskantních aktivitách, jako je
jízda na horské dráze, překračování povolené rychlosti při řízení nebo jízda bez bezpečnostních
pásů. Další dotazníky měřily aktuální osobnostní vlastnosti. Porovnání se zdravými jedinci
ukázalo, že parkinsonici mají vyšší úroveň neuroticismu a tendence vyhýbat se poškození.
Ochota riskovat se ukázala jako celoživotně stabilní osobnostní vlastnost, přičemž se opět
potvrdila nižší ochota riskovat u parkinsoniků. Autoři studie přišli s vysvětlením, že za nižší
ochotou riskovat může být ve skutečnosti nízká úroveň dopaminu, která znamená menší
pravděpodobnost pocitů odměny a potěšení z různých činností. Tělesné symptomy
Parkinsonovy choroby se zpravidla navenek neprojeví, dokud není poškozeno přibližně 70 %
buněk produkujících dopamin. Je možné, že ke ztrátě těchto buněk a snížení produkce
dopaminu dochází již dlouhá léta před manifestací choroby.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)

1. Jaká byla hlavní výzkumná otázka citované studie?

a) Které osobnostní vlastnosti jsou příčinou vzniku Parkinsonovy choroby?
b) Co je příčinou Parkinsonovy choroby?
c) Jak se mění ochota riskovat v průběhu života?
d) Jaké osobnostní vlastnosti jsou spojeny s Parkinsonovou chorobou?
e) Které aktivity indikují ochotu riskovat?

2. Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Mezi prokázané osobnostní vlastnosti ovlivňující vznik Parkinsonovy choroby patří
neuroticismus a menší tendence riskovat.
b) Pacienti s Parkinsonovou chorobou jsou opatrnější a méně riskují v porovnání s
osobami bez této diagnózy.
c) Podstatou Parkinsonovy choroby je odumírání buněk produkujících dopamin, což má ve
vyšším věku dopad na tělesné i psychické projevy nemoci.
d) Mezi aktivity, ve kterých se projevuje ochota riskovat, se řadí například překračování
povolené rychlosti při řízení nebo jízda na horské dráze.
e) Ochota riskovat se s vyšším věkem u většiny osob snižuje.
3. Na základě informací z textu označte pravdivé tvrzení:
a) Dokud není poškozeno více než 70 % mozkových buněk produkujících dopamin, je
Parkinsonova nemoc léčitelná.
b) Ve studii byla sledována stabilita tendence riskovat v průběhu života.
c) Pro ověření diagnózy Parkinsonovy choroby bylo provedeno snímkování mozku.
d) V rámci studie byla u pacientů s Parkinsonovou chorobou zjišťována hladina dopaminu v
krvi.
e) Citovaná studie je první studií zkoumající osobnostní rozdíly mezi zdravými osobami a
parkinsoniky.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 4 až 5.

Občanský zákoník vymezuje pravidla pro prohlášení člověka za mrtvého. Domněnka smrti §
71 (1) Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, prohlásí soud za mrtvého člověka, o
němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti. (2) Na
člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za
mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti; totéž platí o registrovaném
partnerství. § 72 Byl-li člověk prohlášen za nezvěstného a vyplývají-li z okolností vážné
pochybnosti, zda je ještě živ, ačkoli jeho smrt není nepochybná, může ho soud prohlásit za
mrtvého na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a určí den, který nezvěstný zřejmě
nepřežil. Má se za to, že tento den je dnem smrti nezvěstného. § 73 Člověka, který byl prohlášen
za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí pěti let počítaných od konce roku,
v němž došlo k prohlášení za nezvěstného. Nelze to však učinit, objeví-li se v průběhu této doby
zpráva, z níž lze soudit, že nezvěstný je dosud naživu.
V takovém případě se postupuje podle § 74 nebo 75. § 74 (1) Člověka, který se stal nezvěstný
tím, že opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje, avšak
nebyl za nezvěstného prohlášen, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí sedmi let od
konce roku, v němž se objevila poslední zpráva, z níž lze usuzovat, že byl ještě naživu. (2)
Člověka, který se stal nezvěstným před dovršením osmnáctého roku věku, nelze prohlásit za
mrtvého před uplynutím roku, v němž uplyne dvacet pět let od jeho narození.

4. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Jako den smrti nezvěstného stanoví soud vždy den jeho zmizení.
b) Aby mohl soud prohlásit člověka za mrtvého, musí být nejprve prohlášen za nezvěstného.
c) Manželství zaniká dnem prohlášení člověka za nezvěstného.
d) Za mrtvého může být prohlášen i člověk, o jehož smrti není 100% jistota.
e) Pokud se objeví zpráva o nezvěstném, že by mohl být dosud naživu, je prohlášení
o nezvěstnosti zrušeno.

5. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Dítě, které bylo v 8 letech prohlášeno za nezvěstné a od té doby o něm nejsou žádné zprávy,
lze v den jeho plnoletosti prohlásit za mrtvé.
b) Pokud byl dospělý člověk prohlášen za nezvěstného v červenci 2013 a od té doby o něm
nejsou žádné zprávy, může být prohlášen za mrtvého nejdříve na začátku roku 2015.
c) Dospělého člověka, který zmizel, avšak nebyl nikdy prohlášen za nezvěstného, nelze za
žádných okolností prohlásit za mrtvého.
d) Dospělého člověka, který byl v srpnu 2014 prohlášen za nezvěstného a od té doby o něm
nejsou žádné zprávy, lze v roce 2020 prohlásit za mrtvého.
e) Člověka, který byl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí
pěti let počítaných od okamžiku, kdy byl naposledy prokazatelně spatřen živý.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 6 až 7.

Školský zákon uvádí o hodnocení výsledků vzdělávání žáků: § 52 (4) Má-li zákonný zástupce
žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3
pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3
pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků
hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud
není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka,
které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se
zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy
nebo krajského úřadu. (5) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká
hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li
vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení
výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto
pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro
hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do
14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele
školy nebo krajského úřadu.

6. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Komisionální přezkoušení žáka se koná vždy nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.
b) Žádost o přezkoumání hodnocení je možno podat výhradně na konci druhého pololetí
školního roku.
c) Žádost o přezkoumání výsledků hodnocení je možno podat i v den vydání vysvědčení.
d) V případě zjištění porušení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků se žádostí vždy
zabývá Česká školní inspekce.
e) Týká-li se žádost o přezkoumání hodnocení předmětu výchovného zaměření, nařídí ředitel
školy nebo krajský úřad komisionální přezkoušení žáka.

7. Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.

a) Pokud rodič požádá o přezkoumání výsledků hodnocení předmětu výchovného
zaměření, posoudí dodržení pravidel pro hodnocení vždy ředitel školy.
b) Krajský úřad může o součinnost při komisionálním přezkoušení žáka požádat Českou školní
inspekci.
c) Komisionální přezkoušení žáka nařizuje ředitel školy nebo krajský úřad.
d) Žádost o přezkoumání hodnocení se může týkat i hodnocení chování.
e) Ředitel školy může být vyučujícím předmětu, u jehož hodnocení žádá zákonný zástupce o
přezkoumání.

8. Následující text obsahuje abstrakt článku z časopisu Archaeologia historica (č. 1, 2016):
Po archeologické stránce byla vyhodnocena raně středověká pohřebiště v areálu Pražského
hradu a nejbližším zázemí se zaměřením na možný sociální status pohřbených (hrobová výbava,
úpravy hrobových jam a hrobů, uspořádání pohřebišť, demografické ukazatele). Takto
stanovený sociální status pohřbených byl ověřován analýzou izotopů stravy. U dvou pohřebišť
byl doložen vysoký status pohřbených, kterému odpovídá strava s vysokým obsahem
živočišných proteinů. Stejné pozorování platí pro ojedinělé elitní hroby. Pro dvě pohřebiště
související s vesnickým (zemědělským) zázemím se předpokládá nižší zastoupení stravy s
obsahem živočišných proteinů a nízká variabilita získaných dat.

Která z následujících možností je nejvýstižnějším názvem článku?

a) Variabilita dat z pohřebišť Pražského hradu
b) Zastoupení živočišných proteinů ve stravě lidí raného středověku
c) Hrobová výbava a úpravy hrobových jam a hrobů středověkých pohřebišť
d) Pohřebiště Pražského hradu a možnosti jejich sociální interpretace
e) Elitní hroby středověkého pohřebiště v areálu Pražského hradu

Text k úloze č. 9
Výbory zřizuje Zastupitelstvo města Brna jako své iniciativní a kontrolní orgány. Vždy zřizuje
finanční a kontrolní výbor. V případě, že v územním obvodu města žije podle posledního sčítání
lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než české, zřizuje Zastupitelstvo města
Brna též výbor pro národnostní menšiny. Svoje stanoviska a náměty výbory předkládají
Zastupitelstvu města Brna. Výbory plní úkoly, kterými je pověřilo Zastupitelstvo města Brna,
a zodpovídají se mu ze své činnosti.

9. Které z následujících tvrzení vyplývá z textu?

a) Výbory pověřují úkoly členy Zastupitelstva města Brna.
b) Zastupitelstvo města Brna je zodpovědné ze své činnosti výborům, které jsou kontrolními
orgány.
c) Finanční a kontrolní výbor zřizuje Zastupitelstvo města Brna pouze tehdy, pokud v územním
obvodu města žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k jiné
národnosti než české.
d) Když v územním obvodu města Brna žije podle posledního sčítání lidu 15 % občanů
hlásících se ke slovenské národnosti, pak mezi Zastupitelstvem zřízenými výbory je výbor
finanční, kontrolní a výbor pro národnostní menšiny.
e) V územním obvodu města Brna žije více než 10 % občanů hlásících se k jiné národnosti než
české.
Text k úloze č. 10
Podpora kojení v ČR je podle předsedkyně Laktační ligy nedostatečná. Klesají počty výlučně
kojených dětí, tedy těch, které do půl roku života dostávají jen mateřské mléko. Fakultní
nemocnice v nejmenovaném krajském městě se rozhodla podíl výlučně kojených dětí zvýšit
alespoň u těch, které se narodí v jejich porodnici. Do předporodního kurzu byla nově zahrnuta
přednáška o významu kojení pro zdravý vývoj dítěte a pro rozvoj kvalitního vztahu mezi
matkou a dítětem. Ihned po porodu dostane maminka soubor letáčků, které zdůrazňují přínosy
kojení, včetně finančních – umělá výživa může stát měsíčně až několik tisíc korun.

10. Na jakém předpokladu je založeno očekávání nemocnice, že tato opatření zvýší podíl
plně kojených dětí?
a) Podíl plně kojených dětí je nízký především proto, protože matky nemají dost informací
o významu kojení pro zdravý rozvoj dítěte ani o cenách umělé kojenecké výživy.
b) Podíl plně kojených dětí je nízký proto, že umělá výživa dětem více chutná a lépe po ní
prospívají.
c) Podíl plně kojených dětí je nízký proto, že ani matky dnešních rodiček své děti nekojily a
tato dovednost už se nepředává z generace na generaci.
d) Podíl plně kojených dětí je nízký proto, že matky nemají dost informací, jak nejlépe kojení
zahájit.
e) Podíl plně kojených dětí je nízký proto, že matky se dají odradit prvními neúspěchy při kojení
a brzy s kojením přestanou.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 11 až 14

V časopise Neuroscience & Biobehavioral Reviews byla publikována metaanalýza (typ studie
založený na statistické kombinaci výsledků dříve publikovaných studií) zahrnující výsledky 18
studií publikovaných v letech 1985 až 2016 o vztahu mezi užíváním psychedelických drog a
změnami osobnosti. Výzkumníci se zaměřili na látky, které mají strukturu podobnou
neurotransmiteru serotoninu, který se podílí na regulaci nálady, chuti k jídlu a dalších funkcích.
Takové látky se pak vážou na serotoninové receptory, zvyšují aktivitu ve zrakových centrech
mozku a způsobují snové halucinace a u některých uživatelů navozují pocity transcendence.
Mezi látky zkoumané studiemi zahrnutými v metaanalýze patřilo LSD, psilocybin a ayahuasca.
Více studií u všech tří látek nalezlo dlouhodobé, možná dokonce trvalé změny osobnosti těch,
kterým byla látka aplikována, ve srovnání s těmi, kteří látku nedostali. Konkrétně například
jedinci, kterým byly v klinickém prostředí administrovány nízké dávky psychedelik, vykazovali
vyšší skóry v osobnostní vlastnosti označované jako otevřenost vůči (nové) zkušenosti. V
některých studiích tyto změny osobnosti vyústily v terapeutický, antidepresivní efekt a
přetrvaly celý rok nebo i déle. Výzkumné studie probíhaly v USA, UK, Španělsku, Brazílii a
Německu. Otázka možných dlouhodobých změn osobnosti v důsledku užívání psychedelik byla
zkoumána již v 50. letech 20. století, kdy se v USA studovaly možnosti LSD pro kontrolu lidské
mysli. Výzkum zabývající se vztahem osobnosti a užíváním psychedelik dramaticky narostl ve
druhé polovině osmdesátých let, kdy se objevily přesnější metody zkoumání osobnosti. To bylo
také důvodem časového rozpětí, které zvolili autoři metaanalýzy. Než bude možno najít
konečnou odpověď na výzkumnou otázku, bude podle autorů studie nutno provést výzkumy se
zapojením větších vzorků osob než doposud.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)
11. Jaká byla hlavní výzkumná otázka citované studie?
a) Jaké jsou bezprostřední efekty působení psychedelických drog?
b) Mohou být psychedelika účinná v terapii depresivních poruch?
c) Je možné pomocí LSD kontrolovat lidskou mysl?
d) Existuje vztah mezi užíváním psychedelik a dlouhodobými změnami osobnosti?
e) Které z psychedelických drog se vážou na serotoninové receptory?

12. Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Mezi látky se strukturou podobnou neurotransmiteru serotoninu patří LSD, ayahuasca a
psilocybin.
b) Psychedelikamohou sloužit jako nástroj kontroly mysli prostřednictvím působení na
osobnostní vlastnosti.
c) Psychedelické látky navozují snové halucinace a u některých uživatelů i transcendentní
prožívání.
d) Užívání některých psychedelik může vést k dlouhodobým změnám v osobnostních
vlastnostech.
e) Některé studie prokázaly antidepresivní efekt psychedelik.

13. Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

a) Autoři studie svůj výzkum provedli pouze na 18 osobách, bude proto nutné jejich
výsledky replikovat na větším souboru.
b) Pro zkoumání výzkumné otázky zvolili autoři metaanalytický přístup.
c) Výzkum psychedelik ve světě probíhá již několik desítek let.
d) Vliv užívání psychedelik na změnu osobnostních vlastností byl nalezen pro všechny tři
studované látky.
e) Některé ze studií prokázaly terapeutický efekt užívání psychedelik.

14. Proč se autoři rozhodli zařadit do metaanalýzy studie z let 1985 až 2016?
a) Bylo třeba zvolit dostatečně dlouhé rozmezí, aby se případné dlouhodobé změny osobnosti
mohly projevit.
b) V padesátých a šedesátých letech byly zejména ve Spojených státech prováděny experimenty
s psychedeliky s cílem ovládnout lidskou mysl, které byly později považovány za neetické.
c) Minimální požadovaný časový rozsah metaanalýzy je 30 let.
d) Do té doby byla ve většině zemí psychedelika na seznamu nelegálních substancí a nebylo
možné je výzkumně ani terapeuticky využívat.
e) Od poloviny osmdesátých let byly k dispozici přesnější metody zkoumání osobnosti, což
se projevilo ve větším počtu studií vlivu psychedelik na osobnost.
Následující text je společným zadáním pro úlohy 15 až 16.

Občanský zákoník vymezuje pravidla pro stanovení otcovství: § 776 (1)Narodí-li se dítě
v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo
prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za
to, že otcem je manžel matky. (2) Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem
je manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne poté, co předchozí
manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. § 777 (1) Narodí-li se dítě v době mezi
zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel,
popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je
otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. (2)
Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je
otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich;
návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. (3) K určení otcovství
k dítěti podle odstavců 1 a 2 nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o
rozvodu manželství. (4) Jde-li o řízení o neplatnost manželství, použijí se odstavce 1 až 3
obdobně. § 778 Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, má se
za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas. § 779 (1) Nedojde-li k
určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo
určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě
nenarozenému, je-li již počato. (2) Prohlášení se činí osobně před soudem nebo před matričním
úřadem. Nezletilý, který není plně svéprávný, činí prohlášení vždy před soudem. § 780 Činí-li
prohlášení ten, kdo není plně svéprávný, může je učinit pouze před soudem. Soud podle
okolností případu posoudí, zda ten, kdo není plně svéprávný, je schopen jednat sám, nebo zda
za něho bude jednat jeho opatrovník. § 781 Nemůže-li matka pro duševní poruchu posoudit
význam svého prohlášení
nebo je-li opatření jejího prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou, není možné určit
otcovství souhlasným prohlášením. § 782 Na prohlášení otcovství jako zvláštní projev vůle se
použijí obecná ustanovení o právním jednání, není-li stanoveno jinak. Neplatnosti se však lze
dovolat jen ve lhůtě pro popření otcovství.

15. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Otcovství musí být určeno nejpozději do jednoho roku po narození dítěte.
b) U svéprávných osob nemusí být souhlasné prohlášení o otcovství učiněno před soudem.
c) Člověk, který není plně svéprávný, se nemůže přihlásit k otcovství.
d) Prohlášení otcovství musí být učiněno vždy před soudem.
e) Určení otcovství probíhá vždy až po narození dítěte.

16. Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.

a) Pokud se ženě narodí tři měsíce po rozvodu dítě, ale žena se mezitím provdala za jiného
muže, je za otce považován její nový manžel.
b) Pokud se ženě narodí dítě devět měsíců po rozvodu a není znovu provdána, za otce dítěte je
považován bývalý manžel.
c) Pokud se neprovdané ženě narodí dítě a na matrice společně se svým partnerem prohlásí, že
partner je otcem dítěte, pak je tento muž považován za otce.
d) Pokud se svobodné ženě narodí dítě z umělého oplodnění, je za otce považován muž, který
dal k umělému oplodnění souhlas, i když přitom nebyl použit jeho genetický materiál.
e) Pokud se ženě narodí měsíc po ukončení manželství dítě, musí k soudu podat návrh na
určení otcovství.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 17 až 19.

Kočky přenášejí parazita (prvok Toxoplasma gondii) spojovaného u lidí s výskytem příznaků
psychózy. Některé dřívější studie naznačovaly, že děti vyrůstající s kočkou v domácnosti mají
vyšší pravděpodobnost rozvoje schizofrenie a dalších duševních poruch. Závěry těchto studií
však byly limitovány malým rozsahem zkoumaného souboru, špatným výzkumným designem
nebo nezapočítáním dalších faktorů, které mohly vztah mezi přítomností kočky a rozvojem
duševních poruch ovlivnit. V nové studii publikované v časopise Psychological Medicine autoři
analyzovali data od téměř pěti tisíc dětí narozených v Anglii v letech 1991 a 1992, které byly
sledovány až do věku 18 let. Výzkumníci zaznamenali, zda matka dítěte vlastnila kočku v době
těhotenství a zda byla v domácnosti dítěte kočka v době, kdy mu byly 4 roky a také ve věku 10
let. Děti byly také ve věku 13 a 18 let vyšetřeny s cílem zjistit, zda se u nich někdy vyskytly
příznaky psychózy, jako jsou bludy, halucinace či vtíravé myšlenky. Obecně nebyl nalezen
žádný vztah mezi vlastnictvím kočky a symptomy psychózy ve věku 13 a 18 let. Původně
výzkumníci našli spojení mezi vlastnictvím kočky ve věku 4 a 10 let a psychotickými příznaky
ve věku 13 let, ale tento vztah se ukázal jako neprůkazný ve chvíli, kdy byly započítány další
faktory, jako socioekonomický status rodiny, počet stěhování rodiny do 4 let věku dítěte a věk
rodičů dítěte. Autoři studie rozpor mezi jejich zjištěním a závěry předchozích studií vysvětlují
tak, že předchozí studie se dopustily chyby tím, že vztah mezi vlastnictvím kočky a psychózou
nekontrolovaly z hlediska vlivu dalších vysvětlujících faktorů.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)

17. Jaké je hlavní téma textu?

a) vztah mezi nákazou parazity v dětství a rozvojem psychóz v dospělosti
b) prevence schizofrenie a dalších duševních poruch u dětí
c) negativní a pozitivní vlivy vlastnictví koček na duševní vývoj dětí
d) mechanismy přenosu toxoplazmózy z koček na lidi
e) vztah mezi vlastnictvím kočky v dětství a duševními poruchami

18. Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Nákaza parazity v dětství může přispívat k rozvoji psychotických onemocnění v dospělosti.
b) Vlastnictví kočky nezvyšuje pravděpodobnost přenosu toxoplazmózy na dítě či těhotnou
ženu.
c) Pokud jsou započítány faktory jako věk rodičů nebo socioekonomický status rodiny,
není možno nalézt vztah mezi vlastnictvím kočky a přítomností příznaků psychózy u dětí.
d) Pozitivní efekty vlastnictví koček převažují nad negativními, pokud započítáme faktory jako
věk rodičů nebo socioekonomický status rodiny.
e) Na rozvoj schizofrenie a dalších duševních poruch u dětí mají vliv především faktory spojené
s věkem rodičů nebo počet stěhování rodiny do 4 let věku dítěte.
19. Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:
a) Vtíravé myšlenky mohou být projevem psychózy.
b) Příznaky psychózy byly u dětí zkoumány ve věku 13 a 18 let.
c) U dětí a jejich matek byla v rámci studie zjišťována nákaza toxoplasmou.
d) V rámci informací shromažďovaných ve studii byl sledován také počet stěhování rodiny.
e) Autoři citované studie kritizovali předchozí studie za chybný postup při výzkumu.

Text k úloze č. 20
Zákoník práce v § 94 stanoví podmínky pro noční práci: (1) Délka směny zaměstnance
pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z
provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní
dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě
jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se
vychází z pětidenního pracovního týdne. (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, by zaměstnanec
pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovně lékařských služeb a) před zařazením na
noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během
zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnutých zdravotních
služeb nesmí být na zaměstnanci požadována. (3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro
zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. (4)
Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro
poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou
pomoc.

20. Které z následujících tvrzení z předchozího textu nevyplývá?

a) Zaměstnanec pracující v noci musí být vyšetřen poskytovatelem pracovně lékařských služeb
nejméně jednou ročně.
b) Průměrná délka směny zaměstnance pracujícího v noci může v jednom měsíci překročit 8
hodin.
c) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci může být více než 8 hodin, pokud to vyžadují
provozní důvody.
d) Zaměstnanec může během svého zařazení na noční práci požádat o vyšetření poskytovatelem
pracovně lékařských služeb na náklady zaměstnavatele.
e) Zaměstnanec pracující v noci má nárok na občerstvení poskytnuté zaměstnavatelem.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 21 až 22

Školský zákon uvádí v oddíle o průběhu základního vzdělávání: § 49 (1) O přestupu žáka
základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného zástupce žáka
ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví,
informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje.
Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí
žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. (2) Ředitel
školy může převést žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky uvedené v
§ 16 odst. 9 nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného
doporučení školského poradenského zařízení pouze s předchozím písemným souhlasem
zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat zákonného zástupce žáka o
rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem
do jiného vzdělávacího programu mohou nastat. (3) Při přestupu nebo převedení žáka podle
odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl převeden, podmínky pro
vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z odlišnosti školních vzdělávacích
programů.

21. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) O přestupu žáka základní školy do jiné základní školy rozhoduje ředitel školy, ze které se
žák hlásí.
b) Podmínky pro vyrovnání případných rozdílů mezi školními vzdělávacími programy
zabezpečuje škola, ze které žák přestupuje.
c) O přestupu žáka základní školy do jiné školy rozhoduje školské poradenské zařízení.
d) Ředitel školy může převést žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální na
základě doporučení školského poradenského zařízení, souhlas zákonného zástupce žáka není
nutný.
e) Souhlas zákonného zástupce s převodem žáka do vzdělávacího programu základní
školy speciální musí být v písemné formě.

22. Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.

a) Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů po přestupu žáka
řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
b) Žádost o přestup žáka do jiné základní školy podává jeho zákonný zástupce.
c) Zákonný zástupce žáka musí být informován o organizačních změnách, které ve spojení s
převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat.
d) Školské poradenské zařízení vydává doporučení o převodu žáka do vzdělávacího programu
základní školy speciální.
e) O přestupu žáka informuje ředitel nové školy ředitele původní školy.

Text k úloze č. 23
Pro popis základních charakteristik statistických souborů se mj. používají modus, medián a
průměr. Pojmem průměr se zpravidla rozumí aritmetický průměr hodnot. Modus je hodnota,
která se v daném souboru vyskytuje nejčastěji. Medián je hodnota, jež dělí řadu vzestupně
seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Pro nalezení mediánu daného souboru o
počtu prvků n stačí hodnoty seřadit podle velikosti a vzít hodnotu, která se nalézá uprostřed
seznamu. Pokud má soubor sudý počet prvků, obvykle se za medián označuje aritmetický
průměr hodnot na místech n/2 a n/2+1. V pekárně pracuje 11 zaměstnanců. Šest z nich jsou
pekaři, ti mají plat 18000 Kč/měsíc. Dále tam pracují dvě prodavačky s platem 15000 Kč/měsíc
a dvě uklízečky s platem 12000Kč/měsíc. Vedoucí pekárny dostává měsíčně plat 22000 Kč.

Vyberte neplatné tvrzení:

a) Pokud by jedna z uklízeček z pekárny odešla, průměr platů by o něco vzrostl.
b) Modus a medián platů v pekárně mají stejnou hodnotu.
c) Průměr platů v pekárně je nižší než medián.
d) Pokud by jeden z pekařů z pekárny odešel, medián platů by se nezměnil.
e) Pokud by vedoucí dostal přidáno o 3000 Kč/měsíc, medián platů by o něco vzrostl.

Text k úloze č. 24
Studie publikovaná v Journal of the American College of Cardiology zkoumala soubor čtyř tisíc
dospělých ve středním věku (40–54 let) bez předchozí historie srdečního a cévního
onemocnění. Účastníci výzkumu odpovídali na otázky o svých stravovacích zvyklostech,
včetně obvyklého kalorického příjmu během dne. Na základě této informace byli rozděleni do
tří skupin: 1) vynechávající snídani (< 5 % denního kalorického příjmu připadá na snídani),
2) málo snídající (5–20 % kalorického příjmu tvoří snídaně) a 3) hodně snídající (> 20 %
kalorického příjmu tvoří snídaně). Druhá skupina byla nejpočetnější, 70 % souboru, zatímco do
první skupiny spadala pouhá tři procenta respondentů. Výzkumníci rovněž měřili usazeniny v
tepnách účastníků výzkumu. V důsledku těchto usazenin dochází k tzv. kornatění cév neboli
ateroskleróze – stěny cév jsou užší, méně pružné a může dojít k omezení toku krve a poškození
důležitých orgánů, jako je mozek nebo srdeční sval. U osob z první skupiny (vynechávači
snídaně) bylo zjištěno, že mají v tepnách více než 1,5 krát více usazenin než osoby ze třetí
skupiny s bohatými snídaněmi. Osoby z první skupiny byly také mnohem častěji obézní.
Souvislost mezi vynecháváním snídaně a rizikem srdečního onemocnění byla nalezena už v
mnoha předchozích studiích, v této studii však byly nalezené vztahy kontrolovány vzhledem k
celkové kvalitě stravy a dalším rizikovým faktorům srdečních onemocnění, jako je kouření,
vysoký cholesterol a nízká míra fyzické aktivity.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)

Otázka č. 24. Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

a) Někteří účastníci výzkumu prodělali infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.
b) Kromě celkového kalorického příjmu byla také posuzována kvalita stravování.
c) U účastníků výzkumu bylo zjišťováno, zda kouří.
d) Vynechávači snídaně byli častěji obézní než ostatní účastníci výzkumu.
e) Vydatné snídaně (nad 20 % celkového kalorického příjmu) udávalo 27 % výzkumného
souboru.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 25 až 28.

Studie publikovaná v časopise Hypertension se zaměřila na možnosti omezení příjmu soli v
potravě. Nadměrný příjem soli byl prokázán jako rizikový faktor rozvoje vysokého krevního
tlaku (hypertenze), srdečních chorob, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a srdečního
selhání. Současné snahy snížit výskyt hypertenze omezením množství soli při vaření, při
dosolování jídla při konzumaci a v průmyslově zpracovaných potravinách se zatím míjejí
účinkem. Vědci se pokoušejí hledat nové přístupy, jak ovlivnit preferenci slané chuti. Jeden z
těchto pokusů představuje čínská studie na 600 dospělých osobách, u kterých bylo zjišťováno,
do jaké míry preferují kořeněná jídla. Na základě těchto údajů byli rozděleni do tří skupin – s
nízkou, střední a vysokou preferencí kořeněného jídla a tomu odpovídající tolerancí roztoku
kapsaicinu, což je alkaloid odpovědný za pálivou chuť chilli papriček. Výzkumníci zjistili, že
čím vyšší je preference kořeněných jídel, tím vyšší je citlivost na slanou chuť a nižší práh
vnímání jídla jako přesoleného. To může být důvodem, proč lidé s vysokou preferencí
kořeněného jídla ve srovnání s osobami s nízkou preferencí konzumovali v průměru o 2,5 g soli
denně méně a měli rovněž o 8mmHg nižší systolický a o 5mmHg diastolický krevní tlak. Studii
výzkumníci doplnili snímkováním mozku účastníků výzkumu při ochutnávání roztoků
kapsaicinu. Zaměřili se na dvě oblasti mozku – orbitofrontální kůru a část zvanou insula, které
jsou zodpovědné za vnímání slané chuti. Ukázalo se, že ochutnávání vyvolalo aktivitu právě v
těchto oblastech mozku. Podle výzkumníků tak kořeněné jídlo vyvolává dojem větší slanosti,
třebaže může obsahovat redukované množství soli. Autoři studie doporučují zařadit do stravy
více kořeněných jídel, což povede ke snížení příjmu soli.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)

Otázka č. 25. Jaká byla hlavní výzkumná otázka citované studie?

a) Představuje hypertenze zvýšené riziko srdečního infarktu a cévních mozkových příhod?
b) Jak příjem soli a koření v potravě ovlivňuje krevní tlak?
c) Jak souvisí preference kořeněných jídel s příjmem soli v potravě a krevním tlakem?
d) Která centra v mozku jsou odpovědná za vnímání slané chuti?
e) Jaký je optimální příjem soli v potravě dospělého člověka?

Otázka č. 26. Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Hypertenze je významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění.
b) Optimální příjem soli v potravě je obtížné stanovit, protože citlivost na slanou chuť je vysoce
variabilní.
c) S vyšším příjmem soli v potravě je spojen vyšší výskyt hypertenze, zatímco osoby preferující
kořeněná jídla hypertenzí netrpí.
d) Mezi oblasti mozku zodpovědné za vnímání slané chuti patří insula a orbitofrontální kůra.
e) Lidé, kteří více preferují kořeněná jídla, udávají menší příjem soli a mají nižší krevní
tlak než lidé, kteří kořeněná jídla nepreferují.

Otázka č. 27. Jaký je podle autorů studie mechanismus působení kořeněných jídel na
redukci příjmu soli?
a) Kořeněné jídlo, konkrétně kapsaicin obsažený v chilli papričkách, zvyšuje práh vnímání
slané chuti.
b) Jakékoli alkaloidy obsažené v různých druzích koření aktivují oblast mozku zvanou insula a
orbitofrontální kůru.
c) Lidé preferující kořeněná jídla a pálivou chuť mají vrozeně nižší citlivost na chuťové podněty
a díky tomu i vyšší toleranci vůči kapsaicinu.
d) Kapsaicin obsažený v koření ničí chuťové buňky, a proto lidé s oblibou kořeněných jídel
necítí potřebu dosolovat.
e) Oblasti mozku aktivované slanou chutí a pálivou chutí se překrývají a díky tomu může
kořeněné jídlo působit slanější, než ve skutečnosti je.
Otázka č. 28. Na základě informací z textu označte pravdivé tvrzení:
a) Účastníci konzumovali v rámci studie pokrmy obsahující různá koření, aby byla zjištěna
jejich tolerance ke kořeněným jídlům.
b) Součástí studie bylo snímkování mozku před a po konzumaci kořeněných pokrmů.
c) Osoby s nízkou preferencí kořeněných pokrmů měly nižší systolický než diastolický krevní
tlak.
d) Vědci rozdělili účastníky studie do tří skupin, které v následujících týdnech konzumovaly
velké, střední a malé množství kořeněných jídel.
e) Studie proběhla na souboru 600 osob, které poskytly údaje o tom, nakolik
upřednostňují kořeněná jídla.

Text k úloze č. 29
Zákoník práce v § 88 stanoví podmínky pro přestávky v práci: (1) Zaměstnavatel je povinen
poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a
oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka
poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být
přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba
na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí
vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první. (2) Byla-li přestávka v práci
na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. (3) Přestávky
v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. (4) Poskytnuté
přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

29. Které z následujících tvrzení z předchozího textu nevyplývá?

a) Doba strávená jídlem a oddechem se započítává do pracovní doby jen u prací, které nemohou
být přerušeny přestávkou v práci.
b) Přestávka na jídlo a oddech trvá nepřetržitě vždy nejméně 30 minut.
c) Přestávku v práci na jídlo a oddech je možné zaměstnanci poskytnout i dříve než po 6
hodinách nepřetržité práce.
d) Mladistvému zaměstnanci se přestávky na jídlo a oddech do pracovní doby nezapočítávají.
e) Při osmihodinové pracovní době a začátku směny v 8:00 musí zaměstnavatel poskytnout
dospělému zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech nejpozději ve 14:00, pokud se nejedná o
práci, která nemůže být přerušena.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 30 až 31.

Školský zákon uvádí v oddíle o hodnocení žáků: § 36 (1) Školní docházka je povinná po dobu
devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého
roku věku (dále jen „povinná školní docházka“). (2) Povinná školní docházka se vztahuje na
státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území
České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné
cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu
delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. (3) Povinná školní
docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku
věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do
konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již
v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný
zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění
povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského
poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června
doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti
přiloží zákonný zástupce. (4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu
k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž
má dítě zahájit povinnou školní docházku.

Otázka č. 30. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Dítě, které se narodilo 5. července 2012, zahájí svou školní docházku v září 2018, pokud
nemá povolen odklad.
b) Do první třídy může být přijato i dítě, které v příslušném školním roce nedosáhne šesti let
věku, pokud je přiměřeně vyspělé a jeho docházku doporučí dětský klinický psycholog.
c) Povinná školní docházka je vždy ukončena úspěšným absolvováním 9. třídy.
d) Povinná školní docházka se v České republice vztahuje na každé dítě, které se v den svých
6. narozenin nachází na území České republiky.
e) Povinnosti školní docházky může dítě zbavit ředitel školy na základě písemné žádosti
zákonného zástupce dítěte

Otázka č. 31. Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.

a) Dítě, které se narodilo 5. června 2013, může za splnění určitých podmínek zahájit svou školní
docházku v září 2018.
b) K zahájení povinné školní docházky dítěte mladšího šesti let se vždy musí kladně
vyjádřit školské poradenské zařízení i odborný lékař.
c) Pokud občan Evropské unie pobývá na území ČR déle než 90 dnů, vztahuje se na něj povinná
školní docházka.
d) K zápisu k povinné školní docházce přihlašuje dítě jeho zákonný zástupce v dubnu v roce
jejího zahájení.
e) Na plnoleté občany ČR se povinnost školní docházky nevztahuje.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 32 až 33.

Občanský zákoník stanovuje následující pravidla ochrany lidského těla po smrti člověka:
§ 113 (1) Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.
(2) Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu
nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon. § 114
(1) Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné
rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li
jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich
děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne
obec, na jejímž území člověk zemřel. (2) Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z
pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý
přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí. (3) Jiný právní
předpis stanoví, jakým způsobem a na čí náklady bude pohřben člověk, jehož pozůstalost ke
krytí nákladů pohřbu nestačí, a není-li nikdo ochoten uhradit náklady pohřbu dobrovolně. § 115
Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem
podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí.

Otázka č. 32. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Člověk nemá právo odkázat své tělo pro potřeby lékařského výzkumu.
b) Pokud je v pozůstalosti zemřelého dostatek prostředků, o způsobu pohřbu rozhodují příbuzní
zemřelého.
c) Pokud existuje zákonný důvod pro pitvu (např. v případě úmrtí, kdy je podezření na
trestný čin), není k jejímu provedení potřeba souhlas zemřelého.
d) Pokud příbuzní zemřelého nemají dostatek prostředků na vypravení důstojného pohřbu,
mohou dát souhlas k využití těla pro výukové účely.
e) Soudní pitva musí být provedena výhradně se souhlasem zemřelého.

Otázka č. 33. Na základě informací v textu označte nepravdivé tvrzení.

a) Případný souhlas s pitvou musí zemřelý před smrtí explicitně projevit, jinak se má za to, že
s pitvou nesouhlasil.
b) Pokud osamělý člověk nezanechal žádné instrukce o způsobu pohřbu, o jeho pohřbu
rozhodne obec, ve které měl trvalé bydliště.
c) O způsobu pohřbu mohou za určitých okolností rozhodovat sourozenci zemřelého.
d) Když zemře ženatý člověk s dospělými dětmi a nezanechá žádné rozhodnutí o způsobu
pohřbu, rozhoduje o pohřbu jeho manželka.
e) Náklady na pohřeb se na prvním místě hradí z prostředků, které po sobě zanechal zemřelý.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 34 až 35.

Občanský zákoník vymezuje právo na pozůstalost: § 1475 (1) Dědické právo je právo
na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. (2) Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě
práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo
uplatněny u orgánu veřejné moci. (3) Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost
ve vztahu k dědici je dědictvím. § 1476 Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo
ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. § 1477 (1) Odkazem se odkazovníku
zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo
na zřízení určitého práva. (2) Odkazovník není dědicem. § 1478 Za dědice nebo odkazovníka
lze povolat i právnickou osobu, která má teprve vzniknout. Tato právnická osoba je způsobilým
dědicem nebo odkazovníkem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele. Dědický
nápad § 1479 Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo
současně s ním, nedědí. § 1480 Dědického práva, které má teprve vzniknout, se lze jen zříci;
nelze je převést ani s ním jinak naložit. Dědická nezpůsobilost
§ 1481 Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu
proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti
zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo
lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil,
zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.
§ 1482 (1) Probíhá-li v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené
na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu
naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako
zákonný dědic.

Otázka č. 34. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Domácí násilí může být důvodem vyloučení z dědictví.
b) Z dědického práva může být vyloučen jen ten, kdo je pravomocně odsouzen za úmyslný
trestný čin.
c) Zákonné dědice, např. děti zemřelého, není možno z dědického práva vyloučit.
d) Dědit je možno jen jedním způsobem, buď ze závěti, nebo ze zákona.
e) Dědicem mohou být jen fyzické osoby.

Otázka č. 35. Na základě informací v textu označte pravdivé tvrzení.

a) Pokud se dědic choval vůči zemřelému nebo jeho příbuzným zavrženíhodným způsobem, je
z dědického práva vyloučen.
b) Za dědice lze povolat i zatím neexistující právnickou osobu.
c) Pokud byl zemřelý v rozvodovém řízení, pozůstalý manžel je z dědického práva vyloučen.
d) Každý, kdo se pokusí získat dědictví podvodem, např. zfalšováním závěti, je z dědického
práva neodvolatelně vyloučen.
e) Právnická osoba nemůže být dědicem, ale může být odkazovníkem.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 36 až 38

Špatný spánek je tradičně spojován s depresí, ať už jako rizikový faktor rozvoje deprese nebo
coby její příznak. Kromě narušeného spánku se u depresivních osob objevují příznaky jako
smutek, neschopnost radovat se (anhedonie), únava. Avšak ne každý člověk s narušeným
spánkem trpí depresí. Tým výzkumníků z Duke University zkoumal, jakou roli ve vztahu mezi
spánkem a depresí hraje citlivost mozku na odměnu. Soubor 1100 vysokoškolských studentů
vyplnil dotazníky o kvalitě svého spánku a nálady. Poté výzkumníci u všech studentů provedli
snímkování mozku. Během snímkování studenti hráli jednoduchou hru v délce 6 minut – měli
vždy určit, zda číslo na hrací kartě je menší nebo větší než 5. Studentům bylo řečeno, že čím
více podají správných odpovědí, tím více peněz za svou účast získají. Za každou správnou
odpovědí následovala pozitivní zpětná vazba („Výborně! Správná odpověď!“), podobně
následovala negativní zpětná vazba na nesprávnou odpověď. Studenti však netušili, že hra je
zmanipulovaná – během šesti kol hry dostávali zpětnou vazbu střídavě tak, jako by měli 80 %
odpovědí správně nebo 80 % odpovědí špatně. Vědci přitom měřili míru aktivity v části mozku
zvané striatum ventrale, která je považována za součást tzv. centra odměny. Výzkumníci zjistili,
že čím vyšší byla aktivita v tomto mozkovém centru při pozitivní zpětné vazbě, tím menší
spojitost se projevila mezi špatným spánkem a příznaky deprese. Vyšší citlivost na odměnu
tedy může mít protektivní roli před vznikem symptomů deprese plynoucích z narušení spánku.
(upravený úryvek z článku na livescience.com)
Otázka č. 36. Jaká byla hlavní výzkumná otázka citované studie?
a) Jaký vliv má pozitivní a negativní zpětná vazba na náladu?
b) Jaké jsou negativní efekty spánkové deprivace?
c) Co je hlavní příčinou narušení spánku u pacientů s depresí?
d) Jakou roli hraje část mozku zvaná striatum ventrale v reakci na pozitivní podněty?
e) Jakou roli hraje reakce mozku na odměnu ve vztahu mezi narušeným spánkem a
depresí?

Otázka č. 37. Jaký hlavní závěr výzkumníci v citované studii učinili?

a) Hlavní příčinou narušení spánku u depresivních pacientů je jejich neschopnost reagovat na
pozitivní zpětnou vazbu.
b) Striatum ventrale je sídlem centra odměny, případně rozkoše.
c) Mezi negativní efekty spánkové deprivace patří mj. rozvoj deprese.
d) Pozitivní zpětná vazba vede k lepší náladě díky vyšší aktivaci center odměny v mozku.
e) Lidé se silnou reakcí na odměnu mohou být odolnější vůči některým negativním
dopadům narušení spánku.

Otázka č. 38. Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

a) Výzkumníci se na účastnících výzkumu dopustili klamání.
b) Za každou odpovědí ve hře následovala zpětná vazba.
c) Reakce na pozitivní podněty byla zjišťována pomocí dotazníků.
d) Studentům byla za jejich účast na výzkumu přislíbena finanční odměna.
e) Studie byla realizována na souboru vysokoškolských studentů.