Analza struktury a koherence dtskch narativ (se zamenm na rozdl mezi narativy

chlapc a dvek)1
Analysis of structure and coherence of childrens narratives (focused on differences between
girls and boys narratives)

Abstrakt
Vzkum pedstaven v tomto pspvku se zabv analzou struktury a koherence
mluvench narativ dt mladho kolnho vku. Na vzorku narativ 50 dt jsme potvrdili zjitn
A. Nicolopoulou, e existuj zsadn rozdly mezi narativy dvek a chlapc. Dvky preferuj tzv.
rodinn nr a chlapci tzv. hrdinsk nr. V rmci kadho z tchto dvou nr jsme stanovili
nkolik model, na jejich zklad dti sv narativa strukturovaly. Ukzalo se, e narativa dt,
kter vyuvaly rodinnho nebo hrdinskho nru, maj ve vtin ppad pehlednou vstavbu
a logick lenn. Ovem zaznamenali jsme tak nezanedbateln poet narativ, kter nebylo mon
zaadit ani k jednomu z tchto nr. Tato narativa vykazovala znan problmy ve struktue
a kauzlnch vztazch mezi jednotlivmi stmi vyprvn. Vsledky na analzy naznauj, e se
tyto problmy tkaj astji chlapc ne dvek.
Abstract
The study presented in this article investigates structure and coherence of younger school-age
childrens storytelling. Based on recording 50 childrens narratives we confirmed A. Nicolopoulous
conclusions that there exist substantial differences between girls and boys narratives. Girls prefer
the so called family genre, whereas boys prefer the so called heroic-agonistic genre. Within each of
these two genres we set up narrative models used by children to structure their stories. It was shown
that narratives of children who used family or heroic-agonistic genre presented, in the majority of
cases, well-arranged and coherent construction and logical structuring. We also recorded
considerable number of narratives which could not be classified as either of these two genres. These
narratives embodied considerable problems in structure and causal connectivity of individual
sequences of the story. The results of our study imply that these problems concern more often the
boys stories than the girls.
Klov slova
dti mladho kolnho vku, hrdinsk nr, koherence, narativum, rodinn nr, struktura narativ,
tma narativ

Publikovno in: Didaktick studie, 2015, ro. 7, . 2, s. 116 135.

Key words
coherence, family genre, heroic-agonistic genre, narrative, structure of narratives, theme
of narratives, younger school-age children

vod
Tzv. narativum2 definuje Labov a Waletzky jako any sequence of clauses which contains at

least one temporal juncture (Labov Waletzky, 1967, s. 28). Dky zahraninm vzkumm je
popsn vvoj narativ v souvislosti s vkem dtte (nap. Karmiloff Karmiloff-Smith, 2002, s. 160
161), ale v souasn dob je sledovn i vliv dalch faktor ovlivujcch podobu narativa nap.
bilingvismus (Minami, 2005), socioekonomick tda (Peterson, 1994) nebo genderov rozdly
(Nicolopoulou, 2008ab). V poslednch letech vzniklo nkolik prac tkajcch se produkce narativ
tak na Slovensku, vetn monografie Naratva v detskej rei (2011), jejmi autory jsou
P. Hararkov a M. Klimovi. V naem prosted je produkce narativ popsna jen velmi mlo
nap. v publikaci Kaly a Beneov (1989), kte se vnuj pedevm statistick analze jazykovch
prostedk v projevech dt starho kolnho vku, nebo v publikaci Viktorov (2009), je se
zabv psanmi narativy dt mladho kolnho vku. Vzkum, kter by soustavn sledoval vvoj
dtskch narativ a vliv rznch faktor na produkci narativ (nap. pohlav dtte i vzdln rodi),
zde vak nebyl dosud realizovn.

Pedstaven vzkumu
V tomto vzkumu se zamujeme pedevm na tma a strukturu narativ dt mladho

kolnho vku a na strategie, kter dti vyuvaj k dosaen koherence (k pojmu koherence viz
oddl 3.1). Dle se vnujeme nkterm astji se vyskytujcm motivm. Ve sledujeme s ohledem
na rozdly mezi narativy chlapc a dvek. Oprme se pi tom o prce A. Nicolopoulou (1994,
2008ab), kter sv vzkumy provdla na skupin americkch dt ve vku 35 let z Berkeley
(v letech 19881989) a Massachusetts (v letech 19921995). I pes rozdln vk dt jsme jej
zjitn pouili jako vchodiska pro nae zkoumn (viz oddl 3.2).
Materil k analze jsme shromaovali v obdob z 2013 nor 2014 na zkladnch
kolch v Praze a na malm mst v Pardubickm kraji. Dti byly s informovanm souhlasem
rodi nahrvny na videokameru i diktafon.
2

Pouit termnu narativum jsme v na odborn literatue nezaznamenali. Ve slovensk literatue vnujc se dtsk ei
je vak tento termn upednostovn (srov. Hararkov Klimovi, 2011; Kesselov, 2013 aj.) na rozdl od
naratologie, kter uv vhradn pojmu narativ. Protoe v naich vzkumech ze slovensk literatury vychzme,
budeme jej zde (vedle pojmu vyprvn) tak pouvat. Od tchto pojm odliujeme termn pbh (pbh = to, o em
se mluv; narativum/vyprvn = psemn i stn ztvrnn pbhu /Mller idk, 2012, s. 413 a 559/).

Pro ely tohoto vzkumu byla shromdna narativa od 58 dt mladho kolnho vku
29 chlapc a 29 dvek (zastoupen jednotlivch ronk viz nsledujc tabulka).
Vzorek je nhodn vybran, sloen z dt, kter navtvuj bn zkladn koly a jejich
matetinou je etina.

1. tda
2. tda
3. tda
4. tda
5. tda

chlapci
3
9
7
6
4

dvky
8
6
7
6
2

Vzorek je rznorod tak vzhledem ke vzdln rodi dt viz nsledujc tabulka, v n

jsme porovnali rozloen vzdln rodi z naeho vzorku se statistickmi daji ze Stn lidu,
dom a byt 2011,3 piem jsme brali v vahu vkov skupiny 3034 a 3539 let, kter zhruba
odpovdaj pedpokldanmu vku rodi dt z naeho vzorku. Z tabulky vyplv, e rozloen
dosaenho vzdln rodi dt z naeho vzorku je srovnateln s rozloenm dosaenho vzdln
tto sti populace. Do jak mry me vzdln rodi ovlivnit narativa dt, je nutn dle
zkoumat.
rodie dt

vkov

vkov

vzdln

z naeho

skupina

skupina

zkladn
stedokolsk
stedokolsk s maturitou
vysokokolsk
nezjitno

vzorku4
7,8 %
34,4 %
37,5 %
20,3 %
0%

3034 let
6,7 %
29,7 %
31,9 %
25,1 %
6,6 %

3539 let
6%
39 %
30,2 %
19,1 %
5,7 %

kolem vech dt bylo vyprvt pohdku, kterou si vak mly samy vymyslet. Tento nr
byl zvolen proto, e s pohdkou se dti seznamuj u od nejtlejho vku a lze pedpokldat, e s n
dti mladho kolnho vku stle asto a rdy pichzej do kontaktu. Z tchto dvod jsme se
domnvali, e kol vyprvt pohdku bude splniteln pro vechny dti ze vzorku. Jin ne nrov
omezen dti zmrn nedostaly mly tedy plnou volnost ve volb tmatu i dlce narativa.
Na tento kol nebyly pipraveny dopedu chtli jsme, aby si pohdku opravdu vymyslely
samy, a ne za pomoci nkoho jinho. Ped samotnm vyprvnm dostalo kad dt chvli na
rozmylenou bylo mu eeno, e me pemlet, jak dlouho bude potebovat. Nahrvac zazen
3
4

Viz https://www.czso.cz/csu/czso/uroven-vzdelani-obyvatelstva-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-xllg5xjb8q.
Zapotn je vdy daj od obou rodi.

bylo sputno a ve chvli, kdy dt eklo, e je pipraven. Nahrvn probhalo v klidnm prosted
stranou od ostatnch a astnilo se ho vdy pouze jedno dt a jeden explortor.
Pi analze narativ samozejm musme brt v vahu skutenost, e na kvalitu
produkovanho narativa maj vliv rzn nedouc faktory, kter vak nelze zcela potlait nap.
nervozita dtte zpsoben nezvyklm kolem a sputnm nahrvacm zazenm nebo nedostatek
motivace splnit kol co nejlpe. Abychom jejich vliv omezili na minimum, byl ped nahrvnm
vymezen as na seznmen se s explortorem, kter dtem vysvtlil, e se nejedn o zkouen a e
dn vyprvn nebude vyhodnoceno jako patn. Tak se dozvdly, e po splnn kolu dostanou
malou odmnu.
Explortor do vyprvn nijak nevstupoval v tom smyslu, e se nesnail ovlivovat smr,
kterm se vyprvn m ubrat. Ovem jsme toho nzoru, e poslucha, kter je pli nezastnn,
me narativum ovlivnit negativn dt snadno zsk pocit, e vyprv patn nebo nezajmav.
Proto se explortor snail pirozen reagovat smchem, pitaknm, divem atd. Kdy dt
nevdlo, jak m pokraovat dl, dal mu njakou pomocnou otzku, obvykle se vak stailo zeptat,
co se stalo dl.
Nashromdn nahrvky byly pepsny. Pi pepisu vychzme z publikace Mluven
etina v autentickch textech (Mllerov Hoffmannov Schneiderov, 1992); po jejm vzoru
pouvme tyto znaky:
pauza
del pauza
stoupav intonace
klesav intonace
hezitan zvuky
otzka

Nahrvky pepisujeme podle pravopisnch pravidel, zachycujeme vak nespisovn slovn

tvary a nkter odchylky od standardnho vyjadovn zaznamenvme odchylky v dlce vokl
(protaen vslovnosti oznaujeme dvojtekou), pouit protetickho v-, zjednoduovn
souhlskovch skupin; t zachycujeme realizaci i nerealizaci potenho j-, neverbln hlasov
zvuky a nedokonen slova. Velkmi psmeny oznaujeme pouze zatky vlastnch jmen.
Narativa, kter jsme nashromdili pro n vzkum, jsou znan rozdln. Akoli dti
dostaly pokyn, e maj vyprvt pohdku, nkolik z nich se uchlilo k jinmu nru viz
nsledujc tabulka.
Je tedy zejm, e nr pohdka vnmaj dti velmi iroce tzn. nkter k nmu piazuj
jakkoli narativa, kter si samy vymysl.
nr

chlapci

dvky

vlastn pbh pevyprvn vlastn pbh pevyprvn

pohdka
pbh ze ivota
sci-fi

9
13
2

31 %
44,8 %
6,9 %

5
0
0

pbh
17,3 %
0%
0%

21
5
0

72,4 %
17,3 %
0%

3
0
0

pbh
10,3 %
0%
0%

K nru pohdka (autorsk) jsme pro jednoduchost piadili vechny pbhy obsahujc
kouzeln, pop. zzran motivy (Mocn Peterka, 2004, s. 472) vetn pbh pipomnajcch
bajku, k pbhm ze ivota vechny pbhy tkajc se relnch i skutench udlost a k sci-fi
pbhm pbhy konstruujc s pomoc vdecko-technickch poznatk a reli hypotetick svt
budoucnosti lidsk civilizace (Peterka, 2001, s. 288).
daje v tabulce ukazuj, e dvky se astji dily zadnm a vyprvly pohdku, naopak
velk st chlapc preferovala spe pbhy s relnmi motivy. Lze se vak pouze domnvat, m je
to zpsobeno: zda tm, e dvky k pohdkm obecn thnou vce ne chlapci, kte vyaduj spe
reln podklad pbh, nebo zda je to otzka zodpovdnosti pstupu k plnn zadn.
Jak je patrn z pedchoz tabulky, nkolik dt ze vzorku (5 chlapc a 3 dvky) nevytvoilo
vlastn vyprvn, ale uchlilo se k pevyprvn znm pohdky. Narativa tchto dt byla z tohoto
souboru vyazena a vyuijeme je k samostatn analze. K dispozici jsme tedy mli celkem
50 narativ (24 narativ chlapc a 26 narativ dvek).
Pro tuto st vzkumu nebylo nam zmrem sledovat, jak dokou dti ve svch
narativech uplatnit zkladn rysy pohdky. Jak u bylo zmnno ve, tento nr jsme zvolili z toho
dvodu, e ho povaujeme za nr dtem blzk a dvrn znm. Akoli tedy nkter zadn
dodrely, jin ne, k analze jsme vyuili vech 50 zskanch narativ.

Analza narativ

3.1 Koherence teoretick zklad

Koherence bv definovna jako vztah dvou (nebo vce) vznamovch sloek textu: jeden
vznamov prvek pedpokld jin, jeho interpretace je na nm zvisl (AM 3, s. 633). Aby tedy
byla narativa koherentn, mus bt dti dle Hudsonov a Shapirov (1991, s. 960) schopny
temporln a kauzln spojit jednotliv sti narativa, a to tak, aby byl celek srozumiteln jim
samotnm i jejich poslucham. Podle Nicolopoulou (2008a, s. 308) je vak nvaznost jednotlivch
st narativa pouze jednou slokou koherence. Dal z nezanedbatelnch sloek, kter maj vrazn
vliv na celkovou strukturu narativa, pedstavuj v dtskch narativech postavy a jejich vzjemn
interakce. Zde se budeme vnovat primrn tto sti tematick sloky koherence.

3.2 Tmata narativ teoretick zklad

Podle vzkum A. Nicolopoulou (2008ab) si dvky a chlapci asto pro sv vyprvn vol
odlin okruhy tmat. U dvek pevauje tzv. rodinn nr (family genre) a u chlapc hrdinsk nr
(heroic-agonistic genre). Tyto nry vnm Nicolopoulou jako rozdln rmce, kter poskytuj
vypravi odlin monosti a strategie k dosaen koherence, ale zrove s sebou pinej odlin
problmy, s nimi se vyprav mus vypodat (Nicolopoulou, 2008a, s. 313) viz dle.
Zkladem rodinnho nru je njak skupina; asto se jedn o rodinu i pohdkovou (krl
krlovna princ nebo princezna /Nicolopoulou, 1994, s. 109/), ale me jt t o skupinu ptel
(lidskch i zvecch). Skupina je do znan mry stabiln, vichni jej lenov v n maj sv msto
a jsou propojeni rznmi vztahy. Vztahy mezi postavami jsou jasn, pehledn, pomrn stabiln
a strukturuj cel narativum (Nicolopoulou, 2008a, s. 312). Tyto vztahy mohou nov vznikat i
zanikat, mohou se petvet, vyvjet apod. Clem jednn postav ve vtin narativ rodinnho nru
typickho pro naraci dvek je obvykle zajistit, uchovat nebo obnovit stabilitu dan skupiny, hjit jej
zjmy a zjmy jejch len. Na konci vyprvn bv dosaeno ken stability a harmonie ve
vztazch. To ve podle Nicolopoulou (2008a, s. 314) dvkm vrazn usnaduje dosaen
koherence. Poslucha se ve vyprvn, kter m jasnou strukturu, dobe orientuje.
Narativa zaazen do hrdinskho nru jsou v kontrastu k pehledn struktue narativ
rodinnho nru naopak charakterizovna zamenm na chaos, nestabilitu, napt, pohyb a rozvrat
(Nicolopoulou, 2008a, s. 317). Hlavnm hrdinou je obvykle osaml, ale samostatn postava, kter
zav rzn dobrodrustv i se dostv s nkm do konfliktu. Jejm clem je stt se sebevdomou
a respektovanou osobnost schopnou vyzrt nad neptelem nebo si svm hrdinskm inem
vyslouit obdiv (Nicolopoulou, 2008b, s. 248). Vztahy mezi postavami obvykle nejsou pli pevn,
nen jim vnovna velk pozornost, tj. narativa pomoc nich ve vtin ppad nejsou
strukturovna. To ve m podle Nicolopoulou za nsledek obtnj dosaen koherence
(Nicolopoulou, 1994, s. 111). V centru pozornosti stoj akce a boj, kter me bt tvoen sri
rznch potyek a kterho se me astnit mnostv postav; ne vechny vak musej bt ptomny
po celou dobu nkter mohou v prbhu boje mizet, jin se naopak mohou objevit pozdji. Pro
posluchae pak me bt struktura vyprvn sloit a obtn srozumiteln, co Nicolopoulou
zaznamenala pedevm u chlapc pedkolnho vku (Nicolopoulou, 2008a, s. 318). Postupn vak
chlapci zanaj pracovat s rznmi strategiemi, jak narativum strukturovat, aby bylo koherentn.
Vyuvaj pi tom konflikt mezi postavami viz oddl 3.5.

3.3 Tmata vyhodnocen

Dti v naem vzorku svmi narativy obshly velk mnostv tmat. Jejich narativa jsme se

nejprve pokusili zaadit k rodinnmu nebo hrdinskmu nru, a to nsledujcm zpsobem:

Pro zaazen ke kadmu z tchto dvou okruh jsme definovali pt kritri, piem dan
narativum muselo splnit alespo ti z nich. V ppad, e tuto podmnku nesplnilo, zaadili jsme jej
do skupiny dal.
Kritria pro zaazen k hrdinskmu nru: osamocen hrdina; boj/nsil; zrann/smrt;
hrdinsk iny; cl: vtzstv hrdiny.
Kritria pro zaazen k rodinnmu nru: jasn definovan skupina; dleitj skupina ne
jednotlivec; draz na vztahy; vzjemn pomoc mezi leny skupiny / pomoc postav stojc mimo
skupinu; cl: vyeen/navzn vztah, spokojenost len skupiny.
chlapci
hrdinsk nr
rodinn nr
dal

11
2
11

dvky
45,8 %
8,4 %
45,8 %

1
18
7

3,8 %
69,3 %
26,9 %

Data v tabulce potvrzuj zjitn Nicolopoulou, e se narativa tematicky li v souvislosti

s pohlavm dtte. U dvek zcela pevauje rodinn nr (kter byl u chlapc zastoupen pouze
dvakrt). U chlapc je naopak astji zastoupen nr hrdinsk (u dvek se vyskytl pouze jednou),
avak nezanedbateln velkou skupinu tvo narativa, kter nebyla zaazena ani k jednomu z tchto
dvou nr.
Rozmanit narativa z tto posledn skupiny, je nesplnila kritria pro zaazen k hrdinskmu
nebo rodinnmu nru, zde nebudeme podrobnji analyzovat. Souhrnn lze ci, e vtina z nich
postrdala nkter podstatn rysy vyprvn asto jim chybla pehledn struktura, zpletka,
rozuzlen, mezi udlostmi nebyly patrn kauzln vztahy, nkter narativa nebyla ukonena apod.
Na nkolika narativech z naeho vzorku pedstavme nkter tendence, kter jsme v rmci
hrdinskho a rodinnho nru zaznamenali. Nap obma nry se asto objevoval motiv cesty,
kter povaujeme t za jednu ze strategi k dosaen koherence, proto mu tedy u obou nr
vnujeme zvltn pozornost.

3.4 Analza rodinn nr

Na zklad poznatk A. Nicolopoulou (2008a, s. 314316) a naich vlastnch zjitn jsme
vytvoili nkolik model zaloench na rznch typech vztah mezi postavami a na skupinovm
souit, kter dvkm napomhaj pehledn strukturovat narativum a doshnout koherence viz
nsledujc tabulka:

model
A. Vztahy a souit ve skupin
B. Pijet novho lena do skupiny
C. Konflikt skupiny s nkm zven
D. Pomoc skupiny nkomu zven
E. Vznik skupiny

poet narativ
9
4
1
2
2

Jednotliv modely zde charakterizujeme a ke kadmu pipojujeme ukzku konkrtnho

narativa spolu s krtkm komentem k nmu.
A. Vztahy a souit ve skupin
V vodu bv nejprve pedstavena njak skupina rodina i skupina ptel. Vztahy mezi
leny skupiny jsou narueny, ppadn je harmonick souit len skupiny ovlivnno njakou kriz
(nap. nehodou, zrannm). Skupina vak naruen vztah i vzniklou krizi doke spolenmi
silami urovnat viz nsledujc pklad.
3. tda: Julie
byly ti sestry kter se pod hdaly a: jednou piel jej jejich tta a: pod jim
povdal aby se nehdaly a oni ho po a oni ho neposlouchaly a hdaly se dl a kdy se jejich
mma vrtila z z z nvtvy z ciz zem no tak jim kala aby se u pestaly pod
hdat a oni se pestaly hdat protoe @ jim mma byla bli ne tta a mly
a poslouchaly vc mmu ne ttu protoe @ j vc vily pak se pestaly hdat a mly se rdi a
to je konec
Vyprvn e problematick vztahy jedn rodiny. Hlavnm hrdinou nen jednotlivec, ale
cel skupina rodina (otec, matka a ti sestry). Na tomto drobnm narativu je zajmav poet
pedstavench vztah. Nejprve je zmnn komplikovan vztah t sester. Ty od sebe nejsou nijak
odlieny jmnem, vlastnostmi nebo vzhledem, nen ani zmnn dvod jejich hdek. Pro autorku to
zejm nen dleit, za podstatn povauje pouze vztah mezi nimi. Dle je to shodn vztah t
sester k otci, kterho neposlouchaly, a do tetice t shodn vztah k matce, kter jim byla bli ne
tta a mly a poslouchaly vc mmu ne ttu protoe @ j vc vily. A tento tet, dobr vztah
s matkou jim nakonec pome urovnat i jejich vlastn vztahy. Vztahy jsou pedstaveny jasn
a pehledn, udlosti spolu kauzln souvisej, narativum je tedy koherentn. Poslucha vak me
na druhou stranu postrdat jednak nkter podrobnj informace (pro se sestry hdaly, zasazen do
njakho asoprostoru apod.) a jednak jist nboj, napt a pointu (kter obvykle nechybj
u hrdinskho nru typickho pro chlapce viz dle).

B. Pijet novho lena do skupiny

Dj tchto narativ se tk skupiny, kter se bu sama rozhodne, e chce bt rozena
o dalho lena, nebo se naopak do n nkdo zven sna proniknout skupina nsledn rozhodne
o jeho pijet.
2. tda: Nela
byla jednou jedna holika @ kter se menovala Sra @ a @ mla @ za kamarda
krteka kter j se vm pomhal a protoe nemla dn kamardky @ a mla jenom jed
jednoho toho krteka tak jednou s tim krtekem li si najt kamardy @ nejdv zaklepali
u myky ta nebyla doma potom zaklepali na zajka ten jim ekl e u m spoustu
kamard a potom zaklepali na draka (smch) ale ten drak ml jednu vhodu e byl
ltajc take neuml mluvit ale krteek s tou holikou @ si teda vymysleli j kho
paprovho draka kter by uml mluvit a ten drak co vyrobili tak ml velk oi velk nos
a velkou pusu moc si s nim pohrli kdy kdy ten krteek s nim ltal tak to ltalo a
nkam k mrakm potom ta holika Sra (smch) @ s tim krtekem @ si uvali a li hledat
dalho kamarda zaklepali u zajka @ ten nebyl doma zaklepali u medvdka ten taky nebyl
doma zaklepali u u dalho krteka a ten jim ek e by se mohl stt kamardem no tak si
tedy teda s nim pohrli a: @ @ no tak si teda s nim pohrli a pjili mu i toho ltacho
draka @ potom vichni byli spokojen a @ konec
Autorka jasn pedstavuje hlavn postavy a jejich mysl navzat vztah s nkm dalm
a rozit tak svou skupinu o dalho lena. Tohoto cle se sna doshnout bez jakchkoli
vraznjch odboek.
Struktura narativa je pehledn, koherentn. Autorka zde do znan mry vyuv prvku
gradace tj. s prvn postavou se ptel vbec nesetkaj, protoe nen doma, dal postava ji doma
je, ale odmtne je; pijet se dokaj a po nkolika nespnch pokusech.
Hlavn postavy nepodnikaj dnou dramatickou akci ani se nedostvaj do dnho
konfliktu spolu navzjem ani s jinmi postavami.
C. Konflikt skupiny s nkm zven
Na zatku je pedstavena stabiln skupina, jej lenov maj mezi sebou pevn vztahy,
nsledn je pedstavena postava, kter skupin uritm zpsobem kod. Skupina proti n spoj sv
sly, nakonec se ubrn a danou postavu potrest viz nsledujc narativum.
4. tda: Hana

na jedn velk pasece @ ili tyi kamardi @ byla to krtek myka zajc a jeek a jednou ml
krtek narozeniny a: i a: pi a: jeho kamardi si pro nj pipravili pohdku @ drek @ a byl
to hopk a dy a: dy ml krtek narozeniny tak mu ho zabalili a dali mu ho a krteek ml
hroznou radost z nj a tak si s nim hzel a jednou ho @ zrdn straka vidla a chtla ho
taky a tak mu ekla e ho um vyhodit a do nebe a tak von j uvil a @ dal j ho a vona si
ho nechala a krtek byl smutnej a vichni ho hledali a: kdy ho nali tak zlou straku
nechali bez kamard a hrli si sami
V narativu Hany je pedstavena stabiln skupina ty kamard. Postavy jsou vyjmenovny,
avak stejn jako v ppad narativa Julie od sebe nejsou vraznji odlieny. Dleit je, e
vystupuj jako skupina, jej klidn souit je narueno nkm zven v tomto ppad zrdnou
strakou. Ta je za svj skok potrestna tak, e s n skupina zpetrh veker vztahy. Opt se jedn
o jasn a pehledn model vztah mezi postavami.
D. Pomoc skupiny nkomu zven
Nejprve je strun pedstavena skupina. Jej lenov se spolen vydaj na pomoc postav
stojc mimo tuto skupinu s njakm kolem nebo ji ped nkm/nm zachrn.
3. tda: Julie
byla kola a jela na vlet a tam byly ti dti byl byli tam dva kluci a jedna holka a kola
jela na vlet na hrad a kdy @ u mli jt spt tak ta parta @ se vydala potaj na hrad
protoe slyeli njak dupoty tak ona pila la po schodech a ty dupoty pod vc slyela tak
li a li a a vidli kho ducha a ten duch pod ltal take ta parta ho zkusila chytit ale
nepodailo se jim to take li dl a tam zase vidli toho ducha a nakonec toho ducha
chytili a vidli e ten duch hled kej poklad take mu pomohli najt ten poklad a nakonec ho
nali a rozdlili se spolu a mezitm u bylo rno a parta la rychle do stanu aby vypadalo e
spala celou noc take a pak kola jela tedy znovu do koly a parta byla rda e duchovi
pomohla
V tomto narativu je obsaen prvek dobrodrustv, kter jsme v rodinnm nru na rozdl od
hrdinskho zaznamenali minimln; ovem je zde spe jen naznaen. S gradac dje a naptm se
zde pli nepracuje. Struktura narativa je pehledn, jednotliv udlosti na sebe logicky navazuj.
E. Vznik skupiny
Na zatku narativa nebo postupn s vvojem udlost jsou pedstaveny jednotliv (obvykle

osaml) postavy, kter hledaj njak ukotven. Vytvo spolu tedy skupinu rodinu nebo skupinu
ptel.
1. tda: Kateina
byli dva kamardi a prost byli se sebou astn ale jeden se musel odsthovat a pak
vyrostli a potkali se a a tam si kali ty si kej kamard mn pde znmej a on
kal mn taky a pak si zpomnli e vlastn byli v dtstv kamardi a tak li zase dom
a tam si ukzali sv domovy jak si je vylepili a pak mli dti a byli spolu astn
Jde zde pedevm o vztah dvou hlavnch postav, kter od sebe opt nejsou nijak odlieny,
poslucha se a v zvru vyprvn, a dokonce pouze z kontextu, dozvd, e se jedn o postavu
mue a eny. Pro vyprave je, zd se, primrn vytvoen dan skupiny: a pak mli dti a byli
spolu astn. Struktura narativa je vcelku pehledn, vraznj pointa i prvek napt zde chyb.
3.4.1

Motiv cesty
Motiv cesty se v rodinnm nru objevil v jedencti narativech, piem se vdy vyskytoval

v kombinaci s jednm z ve pedstavench model.

Cesta podle zjitn Nicolopoulou (2008a, s. 314) v rodinnm nru vtinou zan a kon
doma. Toto rmcov ukotven narativa je podle jejho nzoru mnohem astj u dvek ne
u chlapc (Nicolopoulou, 2008, s. 314), co se potvrdilo i v naem vzorku (srov. oddl 3.5). Zd se,
e pro dvky je dleit mt ve vyprvn njak prostor, kter je bezpen, dvrn znm, msto,
kam se mohou postavy vracet (Nicolopoulou, 2008, s. 314) viz narativum Sry.
2. tda: Sra
sou ti prastka a ty ily na statku s ostatnmi zvtky jednoho dne ty prastka byly ti
a to jedno prastko bylo stran zlobiv a jednoho dne to prastko ono se rozhodlo e pjde
nkam do svta a e u opu opust ten statek e ho tam e ho to tam u nebav @ tak jednoho
dne se sebralo a lo lo tden dva a pilo do jednoho lesa a potom a to prastko se
zaalo stran bt protoe ten les byl tmavej a zaalo se stmvat @ a naje a: jak tam ty
sovy houkaly tak to prastko se stran blo tak lo dl a uvidlo tam takovej malej domeek
tak lo do toho domeku bylo bylo to tam jako kdyby tam ten domeek ekal na nj tak se
tam zabydlelo kdy se vyspalo tak druhej den rno se lo kouknout co kde vlastn je
a: el a potkal zajka a to a to ten zajek se zeptal toho prastka co tady dl v tom
hlubokym lese a ono eklo e zabloudilo e uteklo z ze svho statku a e se boj jestli
by mu neukzal cestu ven z tohodle lesa zajek ekl e nev e ten les je ho hodn velkej tak

prastko lo dl a potkalo veverku a: veverka se ho ptala @ co tady dl on ekl e

zabloudil e utekl z toho statku ze statku kde se narodil jestli e se stran boj jestli by mu
ta veverka neukzala cestu ven ta veverka ekla e ten les je hod les je hodn velkej ale e
cestu ven zn tak mu j ukzala a et ho doprovodila k tomu statku kdy tam to
prastko pilo tak vichni mli velkou radost e se vrtilo a to prastko @ u nikdy nezlobilo
Narativum je velmi pehledn strukturovno motivem cesty za dobrodrustvm, na kterou
postava vyr z bezpe domova, je je tvoen skupinou ptel. Ocit se vak v neznmm a
neptelskm prosted, kde se j zasteskne po domov a pozn, e mezi pteli j je pece jen
nejlpe. Motivem dobrodrustv, kter prov jedna postava, se toto narativum bl hrdinskmu
nru, je zde vak pedstavena t skupina, do n tato postava nle, a je akcentovn jej vznam
a vztahy jejch len (hlavn postava si na sv cest uvdom, jak je pro ni ivot ve skupin
nepostradateln), vyprvn tak postrd jakkoli nsil, toto narativum tedy prvem pat
k rodinnmu nru.
Postavy v narativech dvek v naem vzorku podnikaj dle cestu napklad, kdy hledaj
kamardy, tj. kdy se sna rozit svoji skupinu o njak dal leny, nebo nap. kdy chtj
nkomu pomoci.

3.5 Analza hrdinsk nr

Jak u bylo pedeslno ve, k tomuto nru adme vechna narativa z naeho vzorku, pro
n je charakteristick akce, napt i boj s neptelem. Nezdka se v nich objevuje motiv smrti.5
Stejn jako u rodinnho nru jsme definovali modely, kter chlapci ve svch narativech
uplatovali. Vechny tyto modely jsou zaloeny na konfliktech mezi postavami (dle Nicolopoulou,
2008a, s. 319322); viz tabulka:
model
a. Konflikt jedn postavy s rznmi nepteli
b. Konflikt pouze mezi dvma protivnky
c. Koalice hrdin utkvajc se s neptelem

poet narativ
3
7
1

a. Konflikt jedn postavy s rznmi nepteli

V tomto modelu je obvykle jedna postava ptomna po celou dobu vyprvn a postupn se
dostv do konfliktu s rznmi nepteli. Obvykle nen explicitn zmnn dvod tchto boj. Pro
chlapce nen zejm podstatn. Pedevm jim zle na samotn akci a na pedstaven hlavn
5

Motiv smrti jsme zaznamenali u chlapc (v sedmi narativech z jedencti) astji ne u dvek (ve dvou narativech

z osmncti), co vzhledem k povaze obou nr nen nikterak pekvapiv.

postavy jako nepemoitelnho hrdiny viz ryvky z rozshlho narativa Jchyma.

2. tda: Jchym (vybran ryvky)
nco jako Star Wars nco jako tomu podobnmu a ten pbh se menuje jak sem jel na
pl autorem t tto pohdky je Jchym () z rodiny () jednou jednou sem piel
k jedn mstnosti kde byl nebo prvn vc co tedy eknem je e jsem jel ve vesmru v obrovsk
ltajc lodi ale do m lodi se dostali neptel pomalu protoe jsem si vlastn neuvdomil e
sem spal e sem omylem nechal zapnut most protoe sme dlali pepaden na na ciz lo ta
byla samozejm neptelsk do m mstnstky se dostali vojci a protoe tam bylo zrovna
okno kde kde se pechzelo vyhodili m ve vesmru ven tak sem tam chvilku ltal ltal a m
nabrala k ciz lo menovala se Gajd Pep Kort bojovn svteln lut mee tak sem
si ek tam du protoe sem u teka vdl e te e u to nebude facka e te to bude lo
bojov vythnul sem svj me () protoe sem nech protoe protoe zezdu na m chtl toit
majitel lodi a j sem a j sem jenom udlal krok a a von spchal sebevradu (...) pak se stala
takov nepk pak se stala pkn vc uch letl sem k dlu toil toila se mi hlava dopad
sem a zistil sem e sem v klasickm svt a e u nejsem robot ale sem lovk a e a zistil sem
e sem na normln zemkouli na pli a ekl sem si e tohle je prost rj a to je konec
V tomto narativu hrdina cestuje vesmrem a postupn se utkv s rznmi nepteli, kter
vechny peme. Na posluchae me vyprvn psobit ponkud chaoticky a nkdy a nelogicky
ovem zkladn soudrnost textu je podporovna motivem cesty a jednou postavou, kter
posluchae provz celm vyprvnm.
b. Konflikt pouze mezi dvma protivnky
Tento model byl v naem vzorku narativ hrdinskho nru zastoupen nejastji. Hlavn
hrdina se dostv do konfliktu s njakm neptelem (pp. do srie konflikt), piem se jedn
pedevm o pm stet, mlokdy jde o lku, jako je tomu v ppad narativa Davida viz ne.
Vtina narativ kon vtzstvm hlavnho hrdiny, k jeho porce dochz jen vjimen.
1. tda: David
zajda el do lesa sa na mrkviku do zahrdky @ vidl v dle zahrdku za pi vidl ho
vlk a zas a ptal se ho @ zajku kam de do zahrdky na mrkviku a nechce abych ti ji
pomoh natrhat tak dobe po dem spolu a pak a pak li a li nej kdy a tam doli a a
pak vlk zapskal na palku vybhli vlci a zajek vybhnul zavzal s zajci teda vlci li
do do pes s a chytili se tam a zajek si pak natrhal mrkviku to je vechno

Osamocen hrdina je lst napaden, ale ubrn se a na neptele vyzraje. Narativum m

pehlednou strukturu.
c. Koalice hrdin utkvajc se s neptelem
V tomto modelu je mon spatit jistou analogii s rodinnm nrem dvek hrdinov se zde
sdruuj do tm i se stvaj pteli. Na rozdl od rodinnho nru je zde vak mnohem vce
zdrazovn konflikt tito hrdinov asto vytvej koalice proto, aby spojili sv sly v boji
s protivnky (Nicolopoulou, 2008a, s. 321).
Pestoe se podle Nicolopoulou jedn o strategii, kter se v hrdinskm nru objevuje asto,
v naem vzorku jsme ji zaznamenali pouze v jednom narativu.
4. tda: Daniel
teba byl @ jednou jeden lev kter ml d dv dti je @ ob dv byly stejn jenom to druh se
liilo tm e bylo bl @ to bl bylo dsn dsn dobrodrun take cho chodilo kadou
kad den na louku a prohlela si brouky a tak jednou @ mma ekla e e maj jt spt
ale jejich zvdavost je podlehla a ly ven v noci toho normlnho s hndou k pak utknula
zmije maminka se po vydsila a odnesla bl bl mld pry ze svho pry do novho
hnzda tam u musel bejt celou dobu dokud nevyrostl a neuml se o sebe postarat zatoili na
n dva lvi a otec byl tak star take @ prohrl syn musel utct pry po cestoval potkval
eky pln krokodl ale vyrostl jednou a bojoval pro aby zskal smeku jednu vyhrl
dostal smeku a a sptelil se s indinem a od t doby byli teb byli nejv ptel
Akoli toto narativum zan podobn, jako je obvykl u rodinnho nru: teba byl @
jednou jeden lev kter ml d dv dti (je tedy pedstavena skupina zvec rodina), dle se ji
dj vyvj odlin. Jedno mld nejprve bojuje spolu s otcem (nznak prvn koalice), jsou vak
poraeni. Pot se postupn osamostatuje, prochz jakousi inician cestou, utkv se s nepteli
a stv se samostatnou a sebevdomou osobnost schopnou velen (...cestoval potkval eky pln
krokodl ale vyrostl jednou a bojoval pro aby zskal smeku jednu vyhrl dostal
smeku). I takov hrdina vak doke navazovat ptelsk vztahy nznak druh koalice (
dostal smeku a a sptelil se s indinem a od t doby byli teb byli nejv ptel). Ve
vyprvn se vyskytuje vce postav, ale ne vechny v nm zstvaj po celou dobu. I kdy je
struktura narativa sloitj, a dosaen koherence tud obtnj, vyprav se v nm pomrn
dobe orientuje a narativum neztrc na pehlednosti.

3.5.1

Motiv cesty
Chlapci v naem vzorku jet astji ne dvky uplatovali motiv cesty. Zd se, e je to pro

n dal strategie k dosaen koherence, kterou vyuvaj msto strukturace pomoc vztah motiv
cesty se u chlapc v rmci hrdinskho nru objevil ve vtin ppad (8/11).
Jak u bylo eeno, na rozdl od rodinnho nru v hrdinskm nru nen pli ast, aby
cesta zanala a konila doma v narativech hrdinskho nru jsme toto rmcov ukotven a na
jednu vjimku nezaznamenali.
Postavy zde podnikaj cestu pedevm proto, aby zaily dobrodrustv, nebezpe a napt.
Jako pklad uvdme ryvek z rozshlho narativa Maxe:
5. tda: Max (ryvek)
o hloupm Markovi (smch) @ @ byl jednou jeden Marek a ten byl z chud rodiny a ale u
ml jenom tatnka a mamka mu umela tak ml zlo tak ml za matku zlou macechu a ta mu
furt pikazovala udlej tamto udlej tohle udlej tamto no a tak u ho to pestalo bavit a
vydal se do svta el el a el a potkal @ kupce kter nabzel @ jdlo a pit za splnn t
kol ten j a tak ho Marek k a jak to sou koly a kupec k prvn kol bude mus
jt k drakoj a @ zaplit z jeho plamen vtev a pinst mn ji tak Honza de @ Marek de de
a de pde pde k jeskyni a vol draku uka se (smch) a drak tam nen a tak Marek k
no nic tak to zkusm pozdjc vychz z jeskyn a v tom @ cejt zezdu k teplo na zda
a pak k a pak k no: tak e by tu pece ten drak byl oto se a proti nmu let plamen
nastav do toho vtev sice m trochu splenou ruku ale @ utk rychle pry pak utk utk
a po cest potk liku u po nm chce skoit ale @ Marek svoj vtv zane mvat ped o lice
ped oima a ta utee tak dojde ke kupcoj a k a kupec mu k vborn splnil si prvn
kol de de ke druh @ ten mu ekne druh kol mus vyjt na nejvy na nejvy horu co je
tady pobl a pinst mi dkaz e si tam byl tak Honza @ Marek de de a de a @ pak potk
kdy je pod horou @ ye yettiho ()
Hrdina v tomto narativu podnik cestu, na kter se postupn stetv s adou protivnk. Ze
vech stet vychz jako vtz a na konci sv cesty se dok zaslouen odmny.

Zvr
Na narativech dt z naeho prosted jsme potvrdili poznatky A. Nicolopoulou, podle n

chlapci a dvky asto vyuvaj ve svch narativech rozdln tmata. Dvky preferuj rodinn nr,
chlapci hrdinsk. Jak vyplv z ve uvedenho, zkladn rozdl mezi rodinnm a hrdinskm
nrem spov v tom, e v rodinnm nru jsou postavy sloueny (nebo v prbhu dje sluovny)

do skupiny a primrn jsou vztahy mezi nimi, naopak hrdinsk nr pracuje nejastji s osamlm
jedincem a primrn je pro nj akce. Na zklad tchto charakteristik jsme definovali kritria pro
zaazen jednotlivch narativ k tmto dvma nrm.
Narativa v rodinnm nru byla dle rozazena do pti model. Nejastji se objevoval
model Vztahy a souit ve skupin. Zd se, e dvky ve svch narativech preferuj vce dn
v uzaven, od potku jasn definovan skupin, kter pro sv leny vytv pocit bezpe, ne
kontakt s cizm svtem mimo skupinu. Krom bezpenho zakotven ve skupin se v vodu jejich
narativ tak objevovalo zakotven v prostoru (na jedn velk pasece @ ili tyi kamardi).
K tmto modelm dodejme, e vzhledem k existenci modelu Pijet lena do skupiny by
se nabzelo t vytvoit model Vylouen lena ze skupiny. Narativa, kter by byla na takovm
modelu zaloena, se vak v naem vzorku neobjevila. Domnvme se, e se tak nestalo nhodou.
Zd se, e dvky ve svch narativech ve vtin ppad usilovaly o usmen a urovnn vztah
mezi leny skupiny, vylouen nkoho ze skupiny by tedy nebylo pravdpodobn povaovno za
pijateln een. Ze vech analyzovanch narativ byla pouze u jednoho narativa postava skupinou
zavrena, nejednalo se vak o lena skupiny, ale o postavu stojc vn (viz narativum Hany oddl
3.4, model C.).
Vechny tyto modely dokou velmi dobe podpoit pehlednost struktury celho vyprvn
a tak ulehit vypravi dosaen koherence. Ta je podporovna t hojn se vyskytujcm motivem
cesty, na kterou hrdinov asto vyrej z domova a na zvr se dom zase vracej. Cestu podnikaj
nap. proto, aby nkomu pomohli i aby rozili skupinu o njak dal leny.
V mlokterm narativu z rodinnho nru inilo posluchai problm se zorientovat. Na
druh stran vak vtina vyprvn postrdala dynamiku, akci, napt ve je podzeno
problematice vztah nebo souit skupiny, problmy jsou eeny spe v poklidu, dvky evidentn
nectily ve vtin ppad potebu zaadit do vyprvn njakou dramatickou zpletku, kter by
v posluchai vyvolala pocit napt.
V hrdinskm nru jsou vce ne vztahy mezi postavami akcentovny akce hlavnho hrdiny.
Z toho dvodu musej chlapci vyuvat k dosaen koherence jinch strategi ne dvky v rodinnm
nru. Narativa v hrdinskm nru jsme zaadili ke tem zkladnm modelm. Nejastji byla
narativa zaloena na konfliktu mezi dvma postavami, mn asto na konfliktu jedn postavy
s rznmi nepteli. Pouze v jednom ppad jsme v hrdinskm nru zaznamenali nznak vytvoen
koalice na rozdl od Nicolopoulou, kter tuto strategii povauje za velmi astou (2008a, s. 321). Je
otzkou, m je tato odlinost zpsobena je mon, e zde hraje roli nap. rzn vkov sloen
vzork i kulturn zvyklosti.
Tak chlapci ve svch narativech vyuvali asto motivu cesty. Zd se, e ji vak zaazovali
z jinch dvod ne dvky hlavn hrdina podnikal cestu pedevm proto, aby zail dobrodrustv,

utkal se s neptelem a ukzal svou slu. astji ne u dvek vak v narativech chlapc chyblo
njak prostorov zakotven sv narativa ihned zanali njakou akc i ppravou na ni; mn
asto ne dvky potebovali pro hrdinu pipravit bezpen msto, kam by se mohl vracet. Obvykle
tedy vyprvn nezanalo ped zatkem cesty, jak tomu bvalo u dvek (byl jednou jeden
domeek a v nm bydlela maminka a tatnek maminka a tatnek li do lesa), ale a ve chvli, kdy
u byl hrdina na cest (take byl jednou jeden Vaek kterej el do lesa a narazil do dubu).
Nicolopoulou, kter svj vzkum provdla na vzorku dt pedkolnho vku, uvd, e pro
chlapce je v tomto obdob obtnj doshnout koherence ne pro dvky, co je do velk mry
ovlivnno rozdlnmi charakteristikami hrdinskho a rodinnho nru. Postupn se vak podle
jejho nzoru chlapci nau pouvat strategie, kter jim usnadn jejich narativa strukturovat
pehlednji. V naem vzorku chlapci v narativech hrdinskho nru ji tyto strategie dokzali
aplikovat pomrn zdaile. Ovem nelze opomenout velkou st narativ chlapc (45,8 % narativ
chlapc vs. 26,9 % narativ dvek), jejich narativa nebyla zaazena ani k jednomu z tchto dvou
nr. Jak u bylo zmnno ve, tato narativa byla asto nedokonen, nekoherentn, bez
vraznj djov linie nebo zpletky, bez aktivit hlavnho hrdiny, kter by smovaly k njakmu
cli apod.
V tomto textu jsme si kladli za cl naznait, jak se od sebe ve vybranch aspektech li
narativa chlapc a dvek. Pestoe jsme pracovali s omezenm vzorkem narativ, urit tendence na
nm bylo mon vysledovat:
Chlapci preferuj hrdinsk nr, dvky rodinn, avak jet v mladm kolnm vku
nedokou vechny dti produkovat koherentn vyprvn, co se vraznji projevuje u chlapc.
Dvky se ve svch narativech nejastji zabvaj dnm uvnit jasn definovan skupiny,
chlapci se zamuj pedevm na popis interakc hlavnho hrdiny s vnjm svtem.
Dvky astji ne chlapci zanaj sv vyprvn vymezenm konkrtnho prostoru. Chlapci
naproti tomu obvykle pistupuj ihned k akci.
Tyto tendence budeme dle ovovat na rozshlejm vzorku narativ.
V navazujcm vzkumu bude tak zajmav sledovat, zda se hrdinsk a rodinn nr li t
v dalch aspektech, jako jsou nap. typy postav a jejich zobrazen, asoprostor, volba jazykovch
prostedk, a tak zda a jakm zpsobem se mn tyto rozdly v souvislosti s vkem.
Vzhledem ke skutenosti, e soust pedmtu esk jazyk je slohov a komunikan
vuka, se domnvme, e informace o produkci mluvench narativ dt mohou bt pro vyuujc
pnosem a inspirac. Zskan poznatky by bylo mon uplatnit nap. pi zadvn tmat slohovch
prac a mluvnch cvien; tyto poznatky by tak mohly pomoci ukzat, kterm oblastem je ve vuce
teba vnovat pozornost (nap. vyuvn prostedk sloucch k dosaen koherence, logick
nvaznosti st narativa, asoprostorovmu ukotven, vypointovn narativa, strategim, ktermi se

udruje napt a zjem poslucha apod.).

Literatura
DANE, F.; GREPL, M.; HLAVSA, Z. (1987): Mluvnice etiny 3. Praha: Academia.
HARARKOV, P.; KLIMOVI, M. (2011): Naratva v detskej rei. Preov: Preovsk
univerzita v Preove, Pedagogick fakulta, Katedra komunikanej a literrnej vchovy, Kabinet
vskumu detskej rei a kultry.
HARARKOV, P. (2008): Vvin textovch naratvnych truktr u slovensky hovoriacich det.
3. tudentsk vedeck konferencia [online]. Preov: Preovsk univerzita v Preove, s. 306314. Cit.
2015-01-20. Dostupn z: <http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Slancova2/pdf_doc/harcarikova.pdf>
KALA, M.; BENEOV, M. (1989): Psemn a mluven projev k zkladn koly. Praha: Sttn
pedagogick nakladatelstv.
KARMILOFF, K.; KARMILOFF-SMITH, A. (2002): Pathways to Language: From Fetus to
Adolescent. Cambridge MA: Harvard University Press.
KESSELOV, J. (2013) Syntax naratv det predkolskho veku. Studie z aplikovan lingvistiky,
. 2, s. 1937.
LABOV, W.; WALETZKY, J. (1967): Narrative Analysis: Oral Versions of Personal Experience. In
Helms, J. (ed.). Essays in the Verbal and Visual Arts. Seattle: University of Washington Press, s. 12
44.
MINAMI, M. (2005): Bilingual Narrative Development in English and Japanese A Form/Function
Approach. In Cohen, J.; McAlister, K. T.; Rolstad, K.; MacSawn, J. (eds.). Proceedings of the 4th
International Symposium on Bilingualism. Sommerville, MA: Cascadila Press, s. 16181629.
MOCN, D.; PETERKA, J. (2004): Encyklopedie literrnch nr. Praha: Paseka.
MLLER, R.; IDK, P. (2012): Slovnk novj literrn teorie: glos pojm. Praha: Academia.
MLLEROV, O.; HOFFMANNOV, J.; SCHNEIDEROV, E. (1992): Mluven etina
v autentickch textech. Jinoany: H & H.
NICOLOPOULOU, A. (1994): Gender Differences and Symbolic Imagination in the Stories of
Four-Year-Olds. In Dyson, H.; Genishi, C. (eds.). The Need for Story: Cultural Diversity in
Classroom and Community. Urbana IL: National Council of Teachers of English, s. 102123.
NICOLOPOULOU, A. (2008a): The Elementary Forms of Narrative Coherence in Young
Childrens Storytelling. Narrative Inquiry, ro. 18, s. 299325.
NICOLOPOULOU, A. (2008b): Rethinking Character Representation and Its Development in
Childrens Narratives. In Guo, J.; Lieven, E.; Budwig, N.; Ervin-Tripp, S.; Ozcaliskan, S.;
Nakamura, K. (eds.). Crosslinguistic Approaches to the Psychology of Language: Research in the
Tradition of Dan Isaac Slobin. New York: Taylor & Francis, s. 241251.
PETERKA, J. (2006): Teorie literatury pro uitele. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogick
fakulta.

PETERSON, C. (1994): Narrative Skills and Social Class. Canadian Journal of Education, ro. 19,
. 3, s. 251269.
SHAPIRO, L. R.; HUDSON, J. A. (1991): Tell Me a Make-Believe story: Coherence and Cohesion
in Young Childrens Picture-Elicited Narratives. Developmental Psychology, ro. 27, . 6, s. 960
974.
VIKTOROV, I. (2009): Od sedmi do jedencti: jak dti mladho kolnho vku p literaturu.
Praha: Karolinum.
Mgr. Aneka Nhlkov
doktorsk studium stav eskho jazyka a teorie komunikace, FF UK
anezka.nahlikova@seznam.cz