Univerzita Hradec Králové

Filozofická fakulta
Ústav sociální práce

Kvantitativní dotazník
seminární práce

Autorka: Kateřina Fatková

Předmět: Úvod do studia (USP/KSUVO)
Zadal/a: Mgr. Jan Hloušek, Ph.D. a Mgr. Iva Junová, Ph.D.
Obor: Sociální práce – kombinovaná forma
Ročník: první
Akademický rok: 2023/24
Semestr: zimní semestr

Hradec Králové říjen 2023

 Existuje mnoho různých technik sběru statistických dat v populaci. Disman (2002) uvádí
neúplný výčet, například standardizovaný, nestandardizovaný nebo skupinový rozhovor, do-
tazník, pozorování, telefonní výzkumy či zúčastněné pozorování. Každá z těchto metod má
jisté výhody a nevýhody. Ne vždy lze úspěšně aplikovat kteroukoliv z nich. Proto je vždy
důležité se předem zamyslet nad tím, která z variant je pro daný výzkum nejefektivnější.
S dotazníkem se v našem českém prostředí pravděpodobně setkal snad každý. Mezi její
klady patří zejména to, že je to nízkonákladová metoda, která lze jednoduše aplikovat i na
velké vzorky. Mimo to u dotazníkového šetření lze jednoduše zařídit anonymitu. Pro elek-
tronické dotazníky je ovšem proporce úspěšně navrácených dotazníků velmi malá. Tento
konkrétní nedostatek se dá obejít například při splnění jiných vnějších kritérií. Například jde
využít situace, kdy se respondenti sami shromáždí přímo v místě, kde mohou dotazníky vy-
plnit a zároveň ihned odevzdat. „Tato technika funguje velmi dobře na některých víceméně
bezbranných populacích. . . “ (Disman, 2002:142). Tímto je samozřejmě míněno, že dotazní-
ková metoda je nejlépe využitelná, pokud je šířena zejména mezi zaměstnanci, vojáky nebo
studenty. (Disman, 2002)
Sociální šetření lze dělit i podle jiného hlediska – na kvalitativní a kvantitativní. Kvali-
tativní výzkum je některými vědci považován za doplněk kvantitativního výzkumu v mate-
matickém slova smyslu, jehož důležitost není příliš velká. Toto nevyrovnaně duální vnímání
se ovšem jeví jako krátkozraké, nebot’ kvantitativní šetření má mnohá úskalí. „Práce kva-
litativního výzkumníka je přirovnávána k činnosti detektiva“ (Hendl, 2005:50). Kvalitativní
šetření například může pomáhat definovat a popisovat problémy, které se ve společnosti mo-
hou vyskytovat. Dále může jevy analyzovat jednotlivě a přizpůsobit analýzu pružně tomu, co
se při práci objeví. Takové znalosti se pak mohou promítnout do lepší srozumitelnosti otázek
v kvantitativním šetření. (Hendl, 2005)
Punch (2008) ve své publikaci poukazuje na to, že pro kvantitativní metodu jsou důle-
žité numericky měřitelné proměnné a vztahy mezi nimi, kterými výzkumník popisuje realitu,
přičemž proměnné mohou být na sobě nezávislé nebo korelované. „Kvantitativní znamená,
že šetření je navrženo tak, aby přineslo numerická data měřením proměnných“ (Punch,
2008:13). Spolehlivě se numericky ovšem dají měřit pouze proměnné, jejichž výskyt ve vzor-
ku je dostatečně častý, protože nízká četnost jevu se projevuje vysokými statistickými chy-
bami. Použitelnost kvantitativní metody je tedy pochopitelně dobrá například pro popis situ-
ace nezaměstnaných v daném státě, nikoliv pro popis situace lidí se vzácným onemocněním.

1
Seznam použité literatury
DISMAN, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. Praha: Ka-
rolinum.
HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál.
PUNCH, K.F. 2008. Základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál.