Vztah kvalitativního a kvantitativního výzkumu

Oba typy výzkumů nejdou proti sobě, ale vzájemně se doplňují. Jestliže pochopíme, jak se od
sebe oba přístupy liší, pochopíme pak lépe i povahu každého z nich [2]. Pro přehlednost uvádíme
rozdíly, které jsou blíže popsány v kapitolách výše, tabulku:
Kvalitativní přístup Kvantitativní přístup
Vědecké disciplíny
Jazykověda, historické a
s důrazem na Matematika, fyzika, chemie
uměnovědní disciplíny
metodologii
Filosofický přístup Fenomenologie Pozitivismus
Psychofyzika, psychologický
Psychologické strukturalismus a
Analytická a Gestalt psychologie
disciplíny funkcionalismus,
behavioristická psychologie
Logická operace Indukce Dedukce
Vztah k teorii Nevycházíme ze známé teorie Vycházíme ze známé teorie
Stanovení hypotéz Nestanovujeme předem Stanovujeme předem
formulace nové hypotézy nebo ověření nebo zjištění vztahy mezi
Výstup
teorie proměnnými
Zobecnitelnost na
Obtížná, až nemožná Ano (za podmínky reprezentativity)
populaci
Statistické šetření, experiment,
Pozorování, analýza textů, analýza oficiálních statistik,
Metody dokumentů, audio a strukturované pozorování, obsahová
videozáznamů, rozhovory analýza dle přesného kódovacího
schématu
Neustálé porovnávání a
přehodnocování, od sběru dat
Proces Postupný (plán, sběr dat, analýza)
přecházíme k vyhodnocování a
zase zpět ke sběru.
Holistická - jev dle možností v
Optika zkoumání Reduktivní - vybírá části jevu
celé šíři a všech rozměrech
Numerická - pořadová, intervalová,
Data Nenumerická - nominální
poměrová
Menší jednotky - např.
Zkoumaný vzorek Větší jednotky - např. občané státu
subkultura, školní třída
Interpretativní metody, hledání
Využívaná metoda
témat a pravidelnosti v Statistická analýza
analýzy
narativních datech
Výhody  jevy zkoumány v celé  možnost testovat a validizovat
své šíři teorie
 postihuje mnoho  zobecňovat výsledky na
vzájemných souvislostí a populaci
návazností  možnost eliminace rušivých
 možnost zohlednit proměnných a prokázat tak
působení kontextu příčinný vztah
 podrobné informace,  užitečnost při zkoumání
hloubkový popis případů velkých skupin
 zkoumání jevů v jejich  poměrně rychlý a přímočarý
přirozeném prostředí sběr dat
  hledání lokálních  pracujeme s přesnými,
(idiografických) příčinných numerickými daty, která nám
souvislostí umožňují jejich rychlou analýzu
 k počáteční exploraci  výsledky nezávislé na
fenoménů výzkumníkovi.
 výsledky nemožné
zobecnit, přenést do jiného
prostředí
 redukcionismus - testování
 neumožňuje
teorie, nikoliv její rozvoj
kvantitativní predikce
 používané kategorie nemusí
Nevýhody  neumožňuje testovat
odpovídat
hypotézy a teorie
 výsledky mohou být příliš
 analýza a sběr dat
obecné a abstraktní pro aplikaci
časově mnohem náročnější
 výsledky snadněji
ovlivnitelné výzkumníkem

Hendl (2016, str.53)[2] zdůrazňuje hlavní rozdíly takto:

Kvalitativní Kvantitativní
Úloha výzkumu explorace různých interpretací přípravná
Vztah mezi výzkumníkem a
blízký odtažitý
zkoumaným
Pozice výzkumníka ve vztahu
uvnitř vně
ke zkoumanému
Vztah mezi teorií výzkumu a
emergence - teorie teprve vzniká potvrzování
vlastním výzkumem
Strategie výzkumu nestrukturovaná strukturovaná
Pole zjištění idiografické nomotetické
procesuální a sociálně statické a mimo
Zobrazení sociální reality
konstruované zkoumanou osobou zkoumanou osobu
Povaha dat bohatá, hluboká tvrdá, reliabilní