Metodologie pedagogického výzkumu

Prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc.

Zimní semestr 2004/2005
Ukončení: zkouškou

Osnova:

1. Základní metodologická východiska vědeckého poznání v pedagogice

2. Předmět vědeckého výzkumu v pedagogice
3. Formulace vědeckého problému a funkce hypotézy
4. Metody pedagogického výzkumu – empirické, teoretické, historicko-srovnávací
5. Techniky měření v pedagogickém výzkumu
6. Systémový přístup
7. Kvalitativní a kvantitativní analýza

Literatura:
SKALKOVÁ, J., aj. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN
1983.
KOMENDA, S., KLEMENTA, K. Analýza náhodného v pedagogickém experimentu a
praxi. Praha: SPN, 1987.
KOMENDA, S. Nástroje objektivního manažerského rozhodování. Olomouc: UP, 1999.
GAVORA, P. Výzkumné metody pedagogice. Brno: Paido, 1996.
CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998.
CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999.
CHRÁSKA, M. Statistika pro pedagogy. Olomouc: Univerzita Palackého, 1990.
PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.

1
 1. KAPITOLA

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

VĚDECKÉHO POZNÁNÍ V PEDAGOGICE

1.1 METODOLOGIE

Metodologie věd
• je teorie metody vědy, respektive věda o principech a metodách vědeckého
poznání.
• Formuje se na rozhraní filosofie a speciálních věd.

Metodologie (řec.)
• nauka o metodách vědeckého poznání a přetváření světa. Dříve se všeobecná
metoda poznání často nekriticky spojovala se zákonitostmi jedné z konkrétních oblastí
poznání (například mechaniky, matematiky, biologie) a redukovala se na metody
některé jednotlivé vědy. Teprve Hegelův objev specifického charakteru filozofické
metody, její odlišnost od metod konkrétních věd a neredukovatelnost na ně umožnila
vybudovat obecnou metodu poznání a vědeckou teorií metod používaných při poznání.
Vychází přitom z předpokladu, že základem metod poznání jsou objektivní zákony
přírody a společnosti odrážející se v myšlení.
• souhrn postupů a způsobů zkoumání uplatňovaných v určité vědě nebo skupině věd.
Ilustrovaný encyklopedický slovník (Štěpánek, 1981)

• Metoda
• Princip
• Teorie
---------------------------------------------------------

2
1.2 METODA

Metoda [z řeckého methodos, cesta]

• je postup nebo způsob uplatňovaný k dosažení stanoveného cíle nebo získání jistých
poznatků.
• Metoda je závislá na teorii, která možné způsoby užití konkrétní metody určuje
(legitimizuje či valorizuje). Encyklopedický slovník, 1993

Metoda (z řečtiny)
• v obecném významu označení způsobu jak dosáhnout jistého, předem stanoveného
cíle prostřednictvím vědomé a plánovité činnosti.
• V oblasti vědy pojem metoda označuje záměrný a systematický postup uplatňovaný
při poznávání zkoumaných předmětů; je vždy nerozlučně spjata s teorií.
• V průběhu vědeckého poznávání světa vznikla řada obecných vědeckých metod
poznání, jako například indukce, dedukce, analýza a syntéza, analogie,
experiment, pozorování.
• Ve speciálně filozofickém smyslu je metoda způsobem reprodukce zkoumaného
předmětu v myšlení.
Ilustrovaný encyklopedický slovník (Štěpánek, 1981)

Metoda v pedagogice
- celý komplex různorodých poznávacích postupů a praktických operací, které směřují
k získávání vědeckých poznatků
Vědecká metoda v pedagogice
- systém základních postupů způsobů výzkumu odpovídajících předmětu a úkolům
pedagogické vědy

--------------------------------------------------

3
1.3 PRINCIP

Princip
• je základ, zásada, výchozí myšlenka, základní zákon; pevné a nepochybné
východisko, z něhož je odvozována teorie.
• Ve speciálních vědách je princip východiskem, jež je neověřitelné v rámci dané
vědecké disciplíny. Filozofie takový obecný princip stále marně hledá a stále více
nalézá své poslání v kladení otázek, než v odpovědích na ně.
• Ve fyzice je princip základním předpokladem, popřípadě matematicky formulované
pravidlo, z něhož lze odvodit fyzikální popis uvažovaných dějů v souhlase
s experimentálními poznatky. Během vývoje fyzikálního poznání bývají některé
principy dokázány nebo vyvráceny a nahrazeny jinými.
Encyklopedický slovník, 1993

Princip [z latiny]
• je počátek, základ, vůdčí idea, zákon, základní pravidlo pro poznání a jednání.
• Princip ve filozofii. V antické filozofii znamená princip prazáklad nebo pralátku,
spojenou s nutností a zákonitostí jevů.
• V logickém smyslu znamená princip ústřední pojem, základ systému.
• Praktickým principem se nazývají pravidla, např. v etice normy regulující vztahy
mezi lidmi.
• Principem se také rozumějí základní vlastnosti mechanismu, stroje nebo přístroje.
• Princip v přírodních vědách je obecně nedokazatelné tvrzení vzniklé zobecněním
experimentálních údajů, jehož všechny důsledky se shodují s pozorováním. Některé
nejobecnější fyzikální zákony jsou formulovány jako variační princip: ze všech
možných dějů uvažované třídy se v přírodě realizují jen takové, při nichž určitá
veličina nabývá extrémní hodnoty, např. Fermatův princip, princip nejmenší akce.
Ilustrovaný encyklopedický slovník (Štěpánek, 1981)

Princip ve fyzice
• je důležitý fyzikální zákon, který má velmi obecnou platnost; popisuje univerzální
závislost, která se v přírodě vyskytuje. Příkladem jsou první termodynamický princip,
druhý termodynamický princip, třetí termodynamický princip, princip konstantní
rychlosti světla ve vakuu.
• Mezi fyzikální principy patří také principy zachování některých veličin zvané též
zákony zachování. Vyjadřují časovou neměnnost (stálost) jistých fyzikálních veličin.
Pro veličiny, pro něž platí zákony zachování, se často užívá termínů pohybové
integrály nebo integrály pohybových rovnic.
• Z fyzikálních principů můžeme deduktivním vyvozováním získat řadu dílčích zákonů,
které byly již dříve objeveny empiricky. V axiomatické výstavbě fyzikálních teorií
mají fyzikální principy charakter axiomů.
Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz z roku 1999 (E. Mechlová,
1999).

-------------------------------------------------------------

4
1.4 TEORIE

Teorie
• je systém názorů na určitý předmět zkoumání, komplex jevů nebo oblasti skutečnosti.
• Ideální model analyzující a popisující souvislosti, vztahy, zákonitosti, ale i způsoby
vyvozování a jejich dokazování v dané oblasti na dostupné úrovni poznání.
Encyklopedický slovník, 1993
Teorie [z řečtiny]
• je komplex názorů, představ a myšlenek, zaměřených na vysvětlení nějakého
jevu.
• V užším smyslu je teorie nejrozvinutější forma vědeckého poznání podávající
systematický, zobecněný obraz o zákonitostech a podstatných souvislostech té
oblasti skutečnosti, která je jejím předmětem. Od praxe se teorie liší tím, že
představuje ideální reprodukci objektivní reality, je však s praxí organicky spojena
jako se svým základem, zdrojem a cílem. Od hypotézy se odlišuje tím, že je
prověřena praxí.
• Struktura rozvinuté teorie zahrnuje na empirické úrovni přesně zjištěná fakta, jako
teoretická východiska soubor principů a zákonů, postulátů, axiómů apod., které
popisují daný objekt v idealizované podobě, logické postupy vyvozování a důkazů a
konečně souhrn teoretických závěrů.
• Stručně je možno rozdělit zejména přírodovědné teorie na formální kalkul (rovnice,
pravidla) a věcnou interpretaci (kategorie, principy, zákony). Jednota obsahových a
formálních aspektů působí jako jeden ze zdrojů vývoje teorie. Přírodovědné i
společenskovědní teorie jsou historickým produktem, podmiňuje je daná historická
situace, dosažená úroveň výroby, techniky a experimentálního výzkumu. Teorie
sehrávají důležitou úlohu ve společenském vývoji především v obdobích revolučních
sociálních přeměn. Ilustrovaný encyklopedický slovník (Štěpánek, 1981)
Teorie
• je nejrozvinutější a nejobecnější forma vědeckého poznání, která podává
systematický, zobecněný obraz o zákonitostech a podstatných souvislostech té
oblasti skutečnosti, která je jejím předmětem.
• Každá teorie je systémem zobecněného poznání, a proto umožňuje popis, vysvětlení
a předvídání určitých jevů, např. fyzikálních. Ve fyzice je teorie soustavou základních
tvrzení a jejich důsledků, které mohou být experimentálně ověřovány.
• Struktura rozvinuté fyzikální teorie zahrnuje
o základní empirická fakta získaná empirickou cestou, ze které se vytvoří
o ideální model objektu teorie. Analýzou ideálního modelu je získán
o systém základních pojmů teorie a jako výsledek této analýzy vznikne
o systém fyzikálních veličin dané teorie. Zároveň s tímto systémem se
vypracovává
o soustava logických operací s těmito pojmy teorie,
o procedury měření fyzikálních veličin a teorie se doplňuje
o univerzálními konstantami. Výsledkem je systém zákonů, které určují vazby
mezi veličinami.
• Teorie jsou proměnným prvkem vědy, stále vznikají teorie nové a obecnější.
Obecnější teorie vždy musí zahrnovat v oblasti platnosti i teorii méně obecnou, na
jejímž základě vznikla.
Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz (E. Mechlová, 1999)

5
1.5 VĚDA

Věda
• druh systematického poznání, odlišeného již v antice od obecné filozofie, a
• systematizovaný počátkem novověku, kdy se zformulovaly jednotlivé disciplíny
obvykle s konkrétní originální metodologií a předmětem.
(Encyklopedický slovník, 1993)

Věda - současný stav poznání

Věda – soustava institucionálních, individuálních, kolektivních činností, které mohou být

jistým způsobem komunikovatelné
- produkt jistých poznatků
- vyjadřuje vztahy, vztahové struktury
- sebereflexe, seberealizace

Věda z dnešního hlediska

- Filozofický aspekt - forma společenského vědomí

- Specifický druh poznání a transformace zkušeností
- Kulturně antropologický aspekt – formování v národní kulturu
- Politicko ekonomický aspekt – výrobní síla
- Společenská instituce a profese
- Forma tvořivé činnosti
- Forma výpovědi o skutečnosti lingvistickými prostředky
- Pedagogický aspekt – metoda učení se atd.

Vědy
- Vědy o člověku – společenské vědy
- Vědy o výchově – edukologie
- Přírodní vědy
- Technické vědy
- Systémové vědy – kybernetika, synergetika

Metodologie pedagogiky
- soustava poznatků o základech a struktuře pedagogické teorie,
- o přístupech ke zkoumání pedagogických jevů a procesů,
- o způsobech získávání poznatků, které pravdivě odrážejí neustále se měnící
pedagogickou skutečnost v podmínkách rozvíjející se společnosti

6
 2. KAPITOLA

PŘEDMĚT VĚDECKÉHO VÝZKUMU V PEDAGOGICE

Determinace výchovných jevů

- jak jsou výchovné jevy determinovány
- jak jsou závislé
- jak jsou určovány

Výchovné jevy a procesy se charakterizují

- neobyčejnou složitostí – pozor, nezjednodušovat
- bohatými vzájemnými souvislostmi – hledat souvislosti
- velkou dynamičností

Vědecké vysvětlování pedagogických jevů

o pravděpodobnostní determinace – platí statistické pravděpodobnostní zákony
o možné stavy, ze kterých se některý uskuteční
o která možnost je větší, která menší

Vztah metody a předmětu výzkumu

- vnitřní souvislost mezi tím, co se má poznat a jak se to poznává
- podle povahy předmětu zkoumání volíme odpovídající metody zkoumání
o výběr
o systém
o způsob použití výzkumných metod

Metody v didaktických výzkumech nejpropracovanější

- cíl, který se učitel snaží dosáhnout u žáků – co má žák umět
- metody vhodně vybrané a vhodně použité
- výsledek u žáka – vědomosti, dovednosti, celkový vývoj žáka
- ? procesy osvojování vědomostí a dovedností žákem, co se děje v hlavě žáka, když
učitel používá ten, či onen prostředek
o metoda pozorování
o zobecnění zkušeností učitelů
o experimentální metoda
o statistické metody – zachytit kvalitativní rozdíly vědomostí a kvalitativní
změna vědomostí
ƒ znalost vnějšího vzhledu
ƒ znalost příčinných vztahů
Začátečník v oblasti pedagogického výzkumu
- Volba metody záleží na tom, jak si klademe otázku, jaká je vedoucí idea výzkumu,
jaká je hypotéza výzkumu
- Volba metody závisí na reálných podmínkách jejího uplatnění v praxi – přirozený
experiment ve škole, časový faktor (nelze opakovat jako ve fyzice)
- Metod z hlediska pedagogického i humánního - pedagogické riziko některých metod
(sociometrie)
Úroveň výsledků výzkumné práce podstatně závisí na výběru soustavy vhodných metod a na
metodické úrovni jejich použití

7
 3. KAPITOLA

FORMULACE VĚDECKÉHO PROBLÉMU A FUNKCE

HYPOTÉZY

Výzkum v didaktice fyziky

Cíl výzkumu
Objevování a určování vztahů a zákonitostí mezi objekty a jevy, které tvoří součást dané
vědní disciplíny

Objekt výzkumu – článek didaktické komunikace fyziky – zdroj vědeckého problému

- vědecký systém fyziky
- didaktický systém fyziky
- výukový projekt fyziky
- výchovně vzdělávací proces ve fyzice
- hodnocení výchovně vzdělávací ho procesu ve fyzice

Objekt výzkumu –- zdroj vědeckého problému –- výběr výzkumných metod

Plánování výzkumu
- Co bude zkoumáno – zcela konkrétní vymezení
- Z jakého hlediska bude zkoumáno – jev nebo proces
- Proč bude zkoumáno
- Cíl výzkumu
- Výběr přiměřených prostředků výzkumu (metod) podle povahy cíle výzkumu

Základní etapy výzkumu – časová následnost

1. Výběr tématu výzkumu
2. Stanovení výzkumného problému
3. Cíl výzkumu
4. Sestavení bibliografie
5. Kategorizace získaných údajů, jejich analýza, stanovení příčinných vztahů
6. Hypotéza výzkumu
7. Závěry výzkumu vzhledem ke stanovenému problému

Experimentální výzkum
– některé etapy navíc
– některé etapy odlišné

3.1 VÝBĚR TÉMATU VÝZKUMU

- určitá oblast výzkumu

- širší povaha tématu výzkumu
o oblast několika věd
o každá téma sleduje z jiného pohledu

8
 o oblast několika teorií - zaměřit se na jednu

3.2 STANOVENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU

Široké téma
- Řada možných problémů
- Vyčlenění určitého aspektu, určitých vztahů
- Budou se sledovat na pozadí celkové koncepce výzkumu

Formulace problému, který je nutno vyřešit – začátek vlastní vědecké práce

- není to úplný počátek veškeré práce
o studium literatury zvolené oblasti – přehled o tom
ƒ co bylo již vyřešeno
ƒ co se řeší
o syntetická díla – přehled o širší oblasti
o orientační seznámení s terénem - škola, která bude předmětem výzkumu
- přesná formulace vlastního výzkumného problému
o přesná formulace problému – kvalita výsledku výzkumu
ƒ mlhavá představa o problému
• její zpřesňování
• členění problému na dílčí problémy – ve výzkumu jsou
postupně objasňovány
Vyjádření problému – forma výroku nebo otázky
- Jaký vztah existuje mezi dvěma nebo více proměnnými?
o Proměnné
ƒ objekty
ƒ jevy

Vědecký problém by měl

1. vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými
- Je A ve vztahu k B.
- Jak se A a B vztahuje k C?
- Je A ve vztahu k B za podmínek C a D?
2. měl by být formulován jasně a jednoznačně v tázací formě
3. problém a způsob vytýčení problému má implikovat možnosti empirického ověřování
- problém, který neobsahuje implikace pro ověřování svého vytčeného vztahu nebo
vztahů, není vědeckým problémem
- mnohé důležité a zajímavé otázky nejsou vědeckými otázkami proto, že nejsou
dostupné ověřování
Formulace problému zahrnuje
- znalost cest,
- znalost metod,
jak problém vyřešit.

3.3 CÍL VÝZKUMU

Z hlavního problému výzkumu a z dílčích problémů vyplývá cíl a cíle výzkumu
- cíl se může v procesu výzkumu
- rozvíjet

9
 - obměňovat
Podstata cíle výzkumu zůstává, dokud není problém vyřešen

Výzkum: problém výzkumu –- cíl výzkumu –- výsledek výzkumu

3.4 SESTAVENÍ BIBLIOGRAFIE

Sestavení bibliografie
Cílevědomé studium vymezené problematiky
- detailní práce
- speciální časopisecké studie
- speciální časopisecké články
- diplomové práce
- doktorské disertace
- zdroje informací na webu – knihovny – POZOR na
Výsledek – poznání
- současného řešení problému
- řešení problému v minulosti
- teoretické zázemí pro samostatné rozvíjení vlastní výzkumné práce
- shrnutí v první části disertační práce: Východiska řešení problému (Start of art)
Pozor na
- šíři záběru
- hloubku proniknutí do objektivní skutečnosti
o jevová stránka věci
o sledování podmínek jevů
o odhalování příčinných vztahů mezi jevy

3.5 KATEGORIZACE ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ, JEJICH

ANALÝZA, STANOVENÍ PŘÍČINNÝCH VZTAHŮ

Jevová stránka věci

- kategorizace získaných dat
- utřídění do tříd a podtříd
je začátkem výzkumu.
Následuje
- analýza dat
- srovnávání
- zobecnění

Hledání příčinného vztahu již při

- kategorizaci
- provádění analýzy
- provádění srovnávání
v kvantitativní formě – pravděpodobnostní vztah
Závěr: Jev A je příčinou jevu B za podmínek D a C.

10
Nalezení příčinného vztahu mezi jevy –- kvantifikace příčinného vztahu formou
statistických zákonitostí
- relativní četnosti nebo pravděpodobnosti toho, že jev nastane
- nelze tvrdit jako v klasické mechanice: Jestliže počáteční podmínky budou A a B,
potom, jestliže nastane jev C, nastane také jev D.

3.6 HYPOTÉZA VÝZKUMU

a) Formulace hypotézy

Vychází ze známých poznatků za jejich hranice

Formuluje nová tvrzení, jejichž pravdivost dosud nebyla prokázána

Hypotéza je předpoklad, v němž se na základě řady faktů vytváří závěr o existenci objektu,
souvislosti nebo příčiny jevu, přičemž tento závěr nelze pokládat za zcela dokázaný.

Heuristická hodnota hypotézy: spojuje

- známé poznání s novým
- známé poznání s tím, co se hledá
Hypotéza vzniká zároveň s hlavním cílem výzkumu a je jím určována

Vznik hypotéz
- rozpor mezi teorií a fakty, které nelze v rámci teorie objasnit (pedagogické teorie)
- hypotéza má povahu pravděpodobnostního poznání
Pracovní hypotéza – pracovní nástroj teorie
- aktivně působí na další rozvoj vědeckého poznání
- vede ke shromažďování a systematizaci nových faktů
- podněcuje ke novým výzkumům
- podněcuje k formulací nových myšlenek a teorií – musí být zdůvodňovány a
ověřovány
- usměrňuje analýzu materiálu
- ukazuje perspektivy dalšího rozvíjení výzkumu
Objektivnost hypotézy
- co odráží a jak přesně
- jaké odhaluje perspektivy v dalším vědeckém poznání
Hypotéza z hlediska poznávací hodnoty
- pracovní hypotéza = prvotní hypotéza
o první objasnění jevů
o usměrnění myšlení k hlubší analýze jevů
o vyjadřuje základní úkoly, základní orientace výzkumu
o vyjadřuje kritéria a úsudky pro výběr a hodnocení faktů
o výsledky výzkumu vytvářejí předpoklady pro formulaci další hypotézy
- reálná (vědecká) hypotéza
o vzniká na hlubším teoretickém základě
o má přenou formu výpovědi
o vyjadřuje domněnku o existujících vztazích mezi jevy nebo jejich
zákonnostmi,existenci určitého jevu, vlastnosti nebo výsledky
o experimentální výzkumy – vztahy mezi závisle a nezávisle proměnnou

11
 o pravdivost hypotézy – ověření výzkumem
Podmínky kladené na hypotézu:
- musí souhlasit s fakty nebo alespoň být s přesnými dobře ověřenými fakty slučitelná –
přeformulace
- z více soupeřících hypotéz dáváme přednost té, která jednotným způsobem vysvětluje
největší počet těchto faktů
- nová hypotéza nemá být v rozporu s ostatními teoriemi téže oblasti, jejichž pravdivost
již byla prokázána
- experimentální a praktická ověřitelnost hypotézya metody těsně spjata s tím,

b) Zdůvodňování a ověřování hypotéz

- Zdůvodňování hypotézy nejdříve

o logické prvky v hypotéze
o intuitivní dohady v hypotéze
o vědecká fantazie – empirický výzkum

- Ověřování hypotézy = verifikace hypotézy

o jedna nebo celá soustava dílčích ověřitelných hypotéz
o hypotézy ověřovány
ƒ pozorováním
ƒ experimentováním
ƒ různými druhy praktických činností
- soustava hypotéz – východisko operacionalizační fáze výzkumu
- hypotézy po ověření
o stávají se vědeckou teorií
o mění svou podobu
o jsou zamítány
- Ověřování hypotéz - volba vhodných výzkumných metod

Vztah předmětu a metody výzkumu

- Volba metody těsně spjata s tím,
o jak si klademe otázku
o jaká je vedoucí idea výzkumu
o jak si formulujme hypotézu
o Postihuje zvolená metoda jádro problému?
- Reálné podmínky k uplatnění metody v praxi
o uskutečnění přirozeného experimentu ve škole
o časový faktor
- Pedagogické riziko metody - sociometrie
- Metodické vědomosti a zkušenosti výzkumného pracovníka
Úroveň výsledků vlastní výzkumné práce vždy podstatně závisí na výběru vhodných
metod a na metodické úrovni jejich použití.

12
 4. KAPITOLA

METODY PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU – EMPIRICKÉ,

TEORETICKÉ, HISTORICKO-SROVNÁVACÍ

4.1 EMPIRICKÉ METODY

• Metoda pozorování jako vědecká metoda

• Přímé pozorování
• Nepřímé pozorování
• Krátkodobé pozorování
• Dlouhodobé pozorování
• Experimentální metoda
• Klasický experiment
• Vícefaktorový experiment
• Akční výzkum - systematický sběr dat učitelem a jejich kritická analýza –
učitel je sám angažován v průběhu výzkumu
• Problém, který se objevil v praxi
• Představa o řešení problému
• Aktivita ke zvolenému řešení
• Vyhodnocení výsledků aktivit vedoucích k řešení
problému
• Modifikace problému

4.2 TEORETICKÉ METODY VÝZKUMU

• Abstrakce
• Analýza a syntéza
i. Klasifikační analýza
ii. Vztahová analýza
iii. Kauzální analýza
iv. Dialektická analýza
• Srovnávání
• Zobecňování a konkretizace
• Indukce a dedukce
• Metody modelování
i. Modelový experiment
ii. Myšlenkový experiment
• Metody formalizace

13
5. KAPITOLA

TECHNIKY MĚŘENÍ V PEDAGOGICKÉM VÝZKUMU -

METODY

• Dotazníková metoda
o Otevřené položky
o Uzavřené položky
• Metoda rozhovoru –interview
o Individuální rozhovor
o Skupinový rozhovor
• Obsahová analýza pedagogických dokumentů
o Oficiální dokumenty
o Neoficiální dokumenty
• Vybrané techniky měření
o Přímé měření
o Nepřímé měření

14
6. KAPITOLA

SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP

7. KAPITOLA

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ANALÝZA

15
 ÚKOLY

1. Úvod do metodologie – specifika, osobnost badatele

• Jak se liší exaktní výzkum v přírodních vědách a výzkum v pedagogice. Specifikujte

alespoň 3 faktory.
• Formulujte alespoň 5 etických zásad, které by se měly dodržovat při pedagogickém
výzkumu.

2. Koncipování vlastního výzkumu – výzkumný problém, otázky, hypotézy, výzkumný

soubor

• Formulujte 3 otázky, které lze označit jako výzkumný problém.

• Formulujte 3 otázky, které nejsou výzkumným problémem.
• Vytvořte na základě následujících tvrzení výzkumné hypotézy:
a) Chlapci mají většinou dobré vědomosti z fyziky.
b) Žáci na druhém stupni základní školy nemají rádi fyziku.
c) Žáci, kteří vyrůstají v málo podnětném rodinném prostředí mají často špatný
prospěch ve škole.
d) Chlapci mají většinou dobrý vztah k fyzice.
e) Žáci, kteří často sledují televizi, málo čtou.
f) Na venkově rodiče často pomáhají škole.
g) U starších učitelů se často objevuje efekt vyhasínání (burnt-out effect).
h) Žáci, kteří žijí na venkově, mají většinou dobrý vztah k přírodním vědám.
i) Používání názorných učebních pomůcek žáky motivuje.
j) Venkovské základní školy jsou nedostatečně vybaveny výpočetní technikou.
k) Žáci prvního stupně základní školy mají většinou pozitivní vztah ke škole.

3. Kvalitativní a kvantitativní přístupy v pedagogickém výzkumu

• Ke každému z tvrzení v předcházejícím bodě určete vždy nezávisle a závisle

proměnnou.
• Pro jednotlivá tvrzení v předcházejícím bodě určete, zda bude vhodnější provádět při
řešení výzkumných problémů z nich vyplývající výzkum kvalitativní nebo
kvantitativní. Svůj názor zdůvodněte.
• Formulujte 3 návrhy výzkumných problémů vhodných pro kvantitativní výzkum.
• Formulujte 3 návrhy výzkumných problémů vhodných pro kvalitativní výzkum.

4. Validita a reliabilita výzkumu, strategie výzkumu, typy empirického měření

• Výzkumník provedl následující výzkum: Ve třídě 8. A, která měla 19 žáků vysvětloval

učitel ve fyzice učivo pomocí slovního výkladu, který byl doplněn jedním pokusem. Ve
třídě 8. B, ve které bylo 25 žáků vysvětloval jiný učitel ve fyzice totéž učivo za pomoci
videoprogramu. V příští hodině byl v obou třídách zadán test, který měl 25 otázek, z nichž
každá byla hodnocena jedním bodem. Třída, ve které byl při výuce použit videoprogram,
dosáhla v průměru o 1,5 bodu lepší výsledek než druhá třída. Stejný test byl zadán ještě po
uplynutí jednoho měsíce (třída s videoprogramem dosáhla v průměru o 0,8 bodu lepšího
výsledku než druhá třída) a po uplynutí třech měsíců (třída s videoprogramem dosáhla v
průměru o 0,5 bodu lepšího výsledku než druhá třída). Na základě těchto výsledků

16
 formuloval výzkumník závěr, že výuka s použitím videoprogramu je didakticky
efektivnější.

• Zhodnoťte validitu provedeného výzkumu. Svůj názor vysvětlete.

• Zhodnoťte reliabilitu provedeného výzkumu. Svůj názor zdůvodněte.

• Septima gymnázia v počtu 30 žáků se zúčastnila zimního výcvikového lyžařského kurzu,

který trval jeden týden. Jak byste provedli výzkum, jehož cílem by bylo zjistit, zda došlo
ke zlepšení lyžařských schopností studentů
a) na úrovni nominálního měření,
b) na úrovni pořadového měření,
c) na úrovni intervalového měření

5. Výzkumné techniky a metody; metody pedagogického výzkumu I – pozorování

• Navrhněte, jak byste provedli pozorování, jímž by byla sledována aktivita žáků při
hodinách.
• Navrhněte, jak byste provedli pozorování, jehož cílem by bylo sledovat uplatňování
autority učitele při vyučování.
• Učitel si stěžoval, že žáci ve třídě 7. A mnohem více zlobí než žáci ve třídě 7. B.
Navrhněte výzkum založený na metodě pozorování, jímž byste učitelovo stanovisko
potvrdili nebo vyvrátili.
• Porovnejte klady a zápory různých typů pozorování.

6. Metody pedagogického výzkumu II – škálování, dotazník, interview, obsahová analýza

• Navrhněte dotazníkové položky, jimiž budou následující výzkumné problémy měřeny

na
a) nominální úrovni,
b) pořadové úrovni,
c) intervalové úrovni.
- oblíbenost fyziky na 2. stupni základní školy
- zlepšení mluvního projevu žáků během fyziky
- četnost využívání internetu při výuce
- účast žáků ve fyzikální olympiádě
- vliv rodinného zázemí na prospěch žáků
- oblíbenost žáka v třídním kolektivu

• Navrhněte výzkum, jehož cílem bude vyhodnocení vyjadřovacích schopností maturantů

na základě jejich maturitní slohové práce.
• Vyhledejte v denním tisku či časopisech interview s nějakou známou osobností.
Zhodnoťte vybrané interview z hlediska použitelnosti jako výzkumného nástroje.

7. Metody pedagogického výzkumu III – projektové metody, pedagogický experiment, Q-

metodologie, sémantický diferenciál

17
 • Navrhněte, jakým způsobem zrealizujete pedagogický experiment, jehož cílem je
dokázat hypotézu, že konstruktivistická výuka je pedagogicky efektivnější než
transmisívní výuka.
• Navrhněte výzkum pomocí projektové metody, jehož cílem je zjistit sociální interakce
žáků ve třídě.

8. Didaktické testy

• Pro každý z devíti základních druhů testových položek navrhněte jeden příklad ze
svého aprobačního předmětu.
• Navrhněte způsob hodnocení této divergentní úlohy z chemie: „Dokončete (co možná
největším počtem variant) větu: Sodík reaguje s vodou.................“
• Přeformulujte následující otevřené testové položky jako uzavřené:
a) Jaké jsou hlavní složky lidské potravy?
b) Co je hoření?
c) Jaký typ verše je charakteristický pro Shakespearova díla?
d) Jaké jsou základní úrovně Bloomovy taxonomie kognitivních cílů ve výuce?

9. Úvod do statistického zpracování výsledků

• V následujících výzkumných problémech:

a) navrhněte způsob měření
b) formulujte základní výzkumnou hypotézu H1
c) formulujte nulovou hypotézu H0
d) zvolte správně rozdělení (jednostranné – oboustranné)
e) navrhněte statistický postup pro testování hypotéz
f) určete testové kritérium
1. V žebříčku oblíbenosti předmětů uváděli chlapci fyziku na vyšší místa.
2. Žáci, kteří jsou lépe hodnoceni v matematice, jsou lépe hodnoceni i ve fyzice.
3. Žáci venkovských škol mají odlišnou slovní zásobu angličtiny než žáci městských škol.
4. Ve třídě 6. A se žáci lépe učí než ve třídě 6. B.
5. Žáci třídy 9. A v průběhu školního roku zlepšili svoji znalost fyzikální terminologie.

• Následující data jsou hrubé skóry testu žáků 8. ročníku ZŠ:

10, 14, 11, 6, 6, 10, 13, 12, 12, 11, 8, 10, 10, 12, 7, 10, 12, 14, 9, 10, 11, 14, 10, 8, 9,
11, 11, 10, 14, 6, 7, 10, 6, 7, 11, 11, 11, 10, 12, 9, 7, 5, 9
a) Určete:
1. modus,
2. medián,
3. aritmetický průměr,
4. dolní kvartil,
5. horní kvartil,
6. rozpětí,
7. interkvartilové rozpětí,
8. směrodatnou odchylku.
b) Vyjádřete data graficky jako:
1. polygon četností s pěti třídami,
2. histogram relativních četností s pěti třídami,
3. krabičkový diagram.

18
10. Metody a charakter kvalitativního výzkumu

• Rozhodli jste se provést výzkum střední školy, na které jste sami jako studenti
studovali, a dnes vás z pozice pedagogického výzkumníka zajímá klima na této škole.
Jelikož Vám půjde o detailní výzkum, zvolili jste kvalitativní přístup. Uveďte stručnou
osnovu, jak byste ve výzkumu postupovali, jaké výzkumné problémy a hypotézy byste
si zvolili a uveďte metody, které využijete. Jakým způsobem byste pracovali se
získanými daty?

OTÁZKY A STUDIJNÍ ÚKOLY K METODOLOGII (2006)

1. Čím se zabývá metodologie?

2. Čím se liší vědecké poznání od předvědeckého poznání?
3. Co rozumíme metodologií v širokém smyslu slova?
4. Co rozumíme metodologií v užším smyslu?
5. Vyslovte svou představu o metodologii didaktiky fyziky.
6. Co patří do pojmu „metodologické otázky vědní disciplíny“?
7. Uveďte charakteristiku vědecké metody.
8. Vysvětlete používání pojmu „metoda“ v užším a širším smyslu.
9. Podle kterého hlediska dělíme metody na obecné a zvláštní?
10. Co může být objektem výzkumu v didaktice fyziky? Uveďte hlavní oblasti.
11. Uveďte následnost etap při výzkumu a charakterizujte jednotlivé etapy.
12. Co rozumíme „problémem výzkumu“. Jaký je jeho vztah k vedoucí ideji výzkumu a
k hypotéze (hypotézám) výzkumu?
13. Kterých empirických metod používá didaktika fyziky? Uveďte jejich charakteristiku.
14. Objasněte rozdíl mezi klasickým a moderním vícefaktorovým experimentem.
15. Kterých teoretických metod používá didaktika fyziky? Uveďte jejich charakteristiku.
16. Proč ve vědeckém poznání nelze oddělovat analýzu od syntézy?
17. Proč ve vědeckém poznání nelze oddělovat indukci od dedukce?
18. Které typy modelů používáme ve výzkumu? Uveďte jejich charakteristiku a použití.
19. Uveďte následné operace modelového experimentu.
20. Charakterizujte myšlenkový experiment.
21. Jaký má vztah myšlenkový experiment k fyzice?
22. Kdy používáme ve výzkumu v didaktice fyziky myšlenkový experiment?
23. Srovnejte reálný a myšlenkový experiment ve výzkumu v didaktice fyziky.
24. V čem se liší experiment ve fyzice jako vědě od experimentu v didaktice fyziky?
25. Uveďte charakteristiku metody formalizace. Kdy uvedenou metodu používáme? Jaké
jsou klady a úskalí uvedené metody?
26. Které historicko srovnávací metody používáme ve výzkumu v didaktice fyziky?
Uveďte jejich charakteristiku.
27. Uveďte charakteristiku systémového přístupu ke zkoumání jevů.
28. Vysvětlete základní pojmy teorie systémů.
29. Které typy úloh o systémech znáte?
30. Uveďte do vzájemného vztahu systémový přístup a komplexní přístup při řešení
problémů v didaktice fyziky.
31. Co umožňuje systémový přístup v oblasti prognózování?

19