Milenci v texaskách

OBSAH Montgomery
Na kameni kámen
smrkovecká Abeceda Nezacházej slunce
Amazonka Niagára
Anděl Osamělý město - Tereza
Batalion Outsider waltz
Bílý kůň Panenka
Bláznova ukolébavka Pět ježibab
Bobr Plavu si, ani nevím jak
Bobr to je machr Popelka
Borůvky Povídej
Buráky Proklatej vůz
Červená řeka Ptáčata
Dajána Rodné údolí
Dej mi víc své lásky Rosa na kolejích
Dívka s hlasem medovým Růže z papíru
Divnej smích Růže z Texasu
Divoké koně Samota
Dobrodružství s bohem Panem Sbohem galánečko
Dokud se zpívá Sbohem lásko
Don Diego Sedm dostavníků
Dům u vycházejícího slunce Sedmnáct dnů
Falešná karta Severní vítr
Frankie Dlouhán Slavíci z Madridu
Gonzales Stánky
Hajduli dajduli Starý příběh
Hlídej lásku, skálo má Strom
Hráz Šlapej dál
Huaskarán Tak už mi má holka mává
Hvězda na vrbě Teče voda, teče
Chajda malá To ta Hel´pa
Já písnička Tisíc mil
Já budu chodit po špičkách Točí se, točí
Jantarová země Tři čuníci
Japonečka Tři kříže
Jarmila Tři přání
Jaro Tulácký ráno
Jasný jak facka Vadí, nevadí
Jdem zpátky do lesů Vajda
Jesse James Valčíček
Jupí čerte Válka růží
Kdyby tady byla taková panenka Velrybářská výprava
Když mne brali za vojáka Všech vandráků múza
Když náš táta hrál Watanay
Kladivo Za chvíli už budu v dáli
Klobouk ve křoví Zátoka
Klukům láska sluší Zdál se mi, má milá, krásnej sen
Kometa Zítra ráno v pět
Krajina posedlá tmou Zlatokop Tom
Krásný je vzduch Zrnka
Kytka Želva
Línej
Míle a míle
smrkovecká ABECEDA Amazonka
verze EGYPT (Radar - Kyselina)

C E D F#mi
A je AHOJ už jsme tady budem se mít všichni rádi 1. Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět,
Ami F G Emi D
B je Bobr ten má páru nakopne každou káru čas je vzal a nechal rány,
Emi A
starší jsme jen o pár let.
C jsou cesty tam i zpátky někdy dlouhý někdy krátký
D F#mi
D je David a tak tedy je na konci abecedy
Tenkrát byly děti malý, ale život utíká,
E je ešus malá miska každý do ní si rád tříská
Emi D Emi A
F je fajčit za stromem který stojí za ohněm už na táto slyší jinej, i když si tak neříká.
G jsou gumy ty nás chrání jsou levné jsou k dostání
H je hadr na nádobí v kuchyni každýho zdobí A7 D H7 Emi
I je Irča naše paní před kterou se všichni klaní R: Nebe modrý zrcadlí se v řece, která všechno ví,
J je jáma odpadová Ládík tam svou botu schová D Emi A
K je Květa má nás ráda i když vaří i když dává stejnou barvou jako měly tvoje voči džínový.
L je litr malá míra né každý si po ní zpívá
M je Michal zvaný prase za rok přijede možná zase 2. Kluci tenkrát, co tě znali,
N je Neptet naše Šklíba to je přece vodní víla všude kde jsem s tebou byl,
O je oheň rád nás hřeje vždy se u něj každý směje Amazonka říkávali a já hrdě přisvědčil,
P je Píta malé práče který s náma zase skáče tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
R je Radar srdce láme každej pod ním rychle slábne vedly k tomu, že ti nikdo Amazonka neříká.
S je Šuškin už je tady k té se raděj netoč zády
T je tábor naše hnízdo nelez nám sem žádná pizdo!!! R: Nebe modrý zrcadlí se …
U je úžas dětských očí když se u nás flaška točí
V je Váša Sireček tvoří tvoří bobeček 3. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela,
Z je Zub nic moc není na každýho zuby cení vadil možná trampskej šátek,
nosit dál´s ho nechtěla.
C E
Tábor je jak abeceda řada věcí slov a jmen R: Teď jsi víla z paneláku, samá děcka, samej krám,
Ami F G já si přál jen, abys byla pořád stejná přísahám.
někdo našel někdo hledá tábor se zas jen tak nedá ...
C G C
... a z ní složíš celý svět.
 Anděl Batalion
Ami C G Ami
G Emi G D7 G R1: Víno máš a markytánku,
1. Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla, C G Ami
Emi G D7 dlouhá noc se prohýří,
přinesl jsem si anděla, polámali mu křídla.
G Emi G D7 G víno máš a chvilku spánku,
Díval se na mne oddaně, já měl jsem trochu trému,
Emi G D7 G díky, díky verbíři.
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému.
G
Emi G D7 G 1. Dříve než se rozední,
R: A proto, prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat, C G Ami Emi
Emi G D7 G kapitán k osedlání rozkaz dává
aby mi mezi dveřmi pomohl hádat, Ami G Ami Emi Ami
Emi D7 G Emi D7 G ostruhami do slabin koně pohání.
co mě čeká a nemine, co mě čeká a nemine.
Tam na straně polední
2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky, čekají ženy zlaťáky a sláva,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky. do výstřelů karabin zvon už vyzvání.
Do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat. R2: Víno na kuráž a pomilovat markytánku,
zítra na Burgund batalion zamíří.
R: A proto, prosím, věř mi, … Víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku,
díky, díky vám královští verbíři.
3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice… 2. Rozprášen byl batalion,
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem uletěl mi, poslední vojáci se k zemi hroutí,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy. na polštáři z kopretin budou věčně spát.
Neplač sladká Marion,
R: A proto, prosím, věř mi, … verbíři nové chlapce přivedou ti,
pro královský hermelín padne každý rád.

R2: Víno na kuráž …

R1: Víno máš …
 Bílý kůň Bláznova ukolébavka
C Dmi D A
1. Kdysi byl mojí láskou kůň bílý jak sníh, 1. Máš má ovečko dávno spát,
G C G D
už píseň ptáků končí.
bílá hříva mu vlála do všech dětských snů mých.
A
Kvůli nám přestal i vítr vát,
Táta neměl moc peněz, celý roky se dřel,
G D
nadělal spoustu dluhů, jen aby ho měl. a můra zírá zvenčí.
A
2. Když pak s běloušem prvně na dostihy jel, Já znám její zášť,
na jeho rychlý nohy vsadil všechno, co měl. G A
Bělouš běžel tak lehce, jako by vánek vál, tak vyhledej skrýš,
všechny koně a jezdce za sebou zanechal. A
má bílý plášť
3. Při každém jeho skoku rostla naděje v nás, G A
při jednom ale upad a zlomil si vaz. a v okně je mříž.
Táta neřekl slova, jako socha tam stál,
a já poprvý viděl, jak se rozplakal. D A
R: Máš má ovečko dávno spát
4. Kdysi byl mojí láskou kůň bílý jak sníh, G
bílá hříva mu vlála na cestě poslední. a můžeš hřát,
Emi A
ty mě můžeš hřát.
D G
Vždyť příjdou se ptát, 2. Máš má ovečko dávno spát,
D G už máme půlnoc temnou,
zítra zas příjdou se ptát, zítra budou nám bláznům lát,
D G že snídáš ráda se mnou.
jestli ty v mých představách Proč měl bych jim lhát,
D že jsem tady sám,
už mizíš. vždyť tebe mám rád,
vždyť tebe tu mám.

R: Máš má ovečko …
 Bobr Bobr to je machr Bažina band 1994

C G F C
1. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát 1. Bobr jede ve svý škodovce, jede do kopce do Nový Včelnice.

tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád Jede nám pro naše rohlíky čerstvě vonící přímo z pekárny.

postaví se na zadní, na zadní, na zadní R: Bobr to je machr …

jenom bobře nespadni, jenom nespadni. 2. V pekárně kufr otevře, rohlíky naloží a pak zase jede.

G R: Bobr to je machr …
R: Prosím vás, buďte tak dobří, dělejte to jako ti bobři
C F G C 3. Bobr jede ve svý škodovce, jede z kopce z Nový Včelnice.
raději hned po dobrém následujte za bobrem. Už nám veze naše rohlíky čerstvě vonící přímo z pekárny.

2. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát R: Bobr to je machr …
dobré jídlo jídá rád, jídá rád, jídá rád
pije mléko glogloglo, glogloglo, glogloglo 4. V táboře rohlíky vyloží, kuchyň je namaže,
aby mu to pomohlo, dělá glogloglo. a my se s nima udávíme

R: Prosím vás … R: Bobr to je machr …

recitace: Pozór, jede ...
3. Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát
tak si uši myje rád, myje rád, myje rád 5. Pozor, kolem hlavy šátek uváže, do škody nasedne a už zase
vyčistí si pravý zub, levý zub, dupy dup jede.
a už spinká jako dub, spinká jako dub.
R: Bobr to je machr …
R: Prosím vás …

4. Když jde malý bobr spát … opakujeme první sloku

R: Prosím vás …
Borůvky Bažina band 1994 Buráky
C F C
# #
Šel jsem do lesa, F G 1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války,
C G
natrhat si borůvky A# F# na polích místo bavlny teď rostou bodláky.
C F C
byly pěkně hnusný, F# G# V dáli u silnice vidíš z Jihu vojáky,
C G C
upek jsem si koláč A# F# flákají se s kvérem a louskaj buráky.

nejdřív jsme ho sežrali, F# G# R: Hej hou, hej hou nač chodit do války
je lepší doma sedět a louskat buráky.
všichni jsme se poblili. Hej hou, hej hou nač chodit do války
je lepší doma sedět a louskat buráky.
F# G# A# F#
Dokolečka dokola udělali jsme to znova, 2. Plukovník je v sedle, Yenkeeové jdou,
C Dmi mužstvo stále leží, dál už nemohou.
jó jó – to teda jo Plukovník se otočí a hledí do dálky,
F# G# A# C# D jeho slavná armáda teď louská buráky.
pořádně jsme se poblili, poblili.
R: Hej hou, hej hou …
Mně je blbě.
3. Až tahle válka skončí a my budeme žít,
svý milenky a ženy zas přijdem políbit.
Až zeptají se, hrdino, cos dělal za války,
flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.

R: Hej hou, hej hou …

 Červená řeka Dajána
D D7 G G Emi C D7
1. Pod tou skálou, kde proud řeky syčí, 1. Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá,
D A7 G Emi C D7
tam, kde ční červený kamení, ona zatím potají, jediného v srdci má.
D D7 G G Ami C G
žije ten, co mi jen srdce ničí, Na toho, kdo klid jí vzal, dnes i nocí čeká dál
D A7 D C Ami F G C
toho já ráda mám k zbláznění. krásná, bláhová Dajána.

2. Často k nám jezdívá s kytkou růží 2. Ten, kdo ji klid navždy vzal, odešel si Bůh ví kam,
nejhezčí z kovbojů z okolí, Dajána má v srdci žal, žije marným vzpomínkám,
vestu má ušitou z hadích kůží, předstírá i ve dne smích, pláče v nocích bezesných,
bitej pás, na něm pár pistolí. krásná, bláhová Dajána.

3. Hned se ptá, jak se mám, jak se daří, 3. Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout,
kdy už prý mu to svý srdce dám, snu, jež voní skořicí, snu, jež nelze obejmout,
ale já odpovím, že čas maří, navždy bude sama mít, nenalezne nikdy klid,
srdce blíž červený řeky mám. krásná, bláhová Dajána.

4. Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, C Cmi G G7

já to znám, srdce má děravý, vsuvka … Srdce, které zastesklo si, s úsměvem teď žal svůj nosí,
ale já ho chci mít, mě se líbí, F Fmi G G6 G7
bez něj žít, mě už dál nebaví. stále však čeká dál, oho oho oho …

5. Když je tma a jdu spát, noc je černá, 4. Tam, kde leží věčný sníh, neuslyšíš dívčí smích,
hlavu mám bolavou závratí, tam, kde můžeš jednou žít, mladou lásku těžko mít,
ale já přesto vím, budu věrná, přece ta zem dívku má, je málá a je sama,
dokud sám se zas k nám nevrátí. je krásná a bláhová Dajána.
 Dej mi víc své lásky Dívka s hlasem medovým
Ami C C
1. Vymyslel jsem spoustu nápadů, aú, 1. Chci vyprávět vám příběh
Ami G E F
co podporujou dobrou náladu, aú, o jedné dívce s hlasem medovým,
Ami G
hodit klíče do kanálu, ale jak to bylo oné noci,
D C
sjet po zadku holou skálu, to se snad už nikdy nedovím.
Ami E Ami
v noci chodit strašit do hradu. 2. Já vím, že jsem spěchal
a řekl jsem si tak si cestu zkrať,
2. Dám si dvoje housle pod bradu, aú, tam spodem kolem jezera,
v bílé plachtě chodím pozadu, aú, kde cestu kříží železniční trať.
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky, 3. Tam v záři bílých světel
vyrábím tu hradní záhadu. vidím dívku na přejezdu stát,
asi něco se jí přihodilo,
C E je to v jejím obličeji znát.
R: Má drahá dej mi víc, má drahá dej mi víc,
Ami F C G7 4. Už dlouho tady čekám
má drahá dej mi víc své lásky, aú, a ještě nikdo mi nezastavil,
C F tak odvezte mě prosím domů,
já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, je to odtud necelých pět mil.
Ami F C E
já chci jen pohladit tvé vlásky, aú. 5. Tvář má bílou jako sníh
a paže jako mramor šedavý,
3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aú, proč stála tam na kolejích
mi dokonale zvednul náladu, aú, tak sama v černé noci, kdopak ví.
natrhám si sedmikrásky,
tebe celou s tvými vlásky 6. Tam před tím domem zastavte,
zamknu si na sedm západů, aú. já za tátou teď domů musím jít,
tak zmačknu klakson, zastavím
R: Má drahá ... a čekám až ji přijdou otevřít.
 Divnej smích
A
1. Každý svoje dveře s hrůzou zamyká,
7. Z chodby v nočním šeru D
vrhla lampa na silnici zář, když pak slyší, jak z kopců do údolí proniká
pane já vám vezu dceru, E
proč máte tedy zamračenou tvář. ten Jackův smích, ten divnej řev,
D
8. Po dívce pohled stáčím při kterým v žilách tuhne krev
a marně kolem rozhlížím se tmou, A
vedle mě je místo prázdný, divnej smích, krutej smích
stejně jako cesta přede mnou.
A D E A
9. Ten muž se nejdřív diví, R: ha, ha ...
zřejmě tomu co se dovídá,
a zblízka ne mě civí, 2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít
když tichým hlasem ke mně povídá. aniž tušil, že zas pastvinama bude znít,
ten Jackův smích ...
10. Tak nevím milý pane, R: ha, ha ...
zda je to mýlka nebo krutej žert, 3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží,
tak nastartujte ten svůj bourák, do nocí však vříská z okna za mříží,
zmizte odtud, ať vás vezme čert. ten Jackův smích ...
R: ha, ha ...
11. Předevčírem moje dcera 4. Z jedné borovice visí ztuhlej Jack,
zabila se, tak se radši ztrať, nebude už pastvinama znít už skřek,
pět mil odtud u jezera, ten Jackův smích ...
kde cestu kříží železniční trať. R: ha, ha ...
5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc,
12. Já dodnes tudy jezdím ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic
a hledám dívku s vlasem medovým, ten Jackův smích ...
ale jak to bylo oné noci, R: ha, ha ...
to se snad už nikdy nedovím.
 Divoké koně Dobrodružství s bohem Panem
Ami Dmi Ami C Dmi Ami Ami G Ami E
1. Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, 1. Je půlnoc nádherná, spí i lucerna, tys mě opustil ospalou,
Dmi Ami Dmi Ami G#dim F Ami G Ami Ami
vzduch těžký byl a divně voněl tabákem, tu v hloubi zahrady, cítí úklady, s píšťalou někdo sem kráčí.
Dmi Ami Dmi Ami E7 Ami
vzduch těžký byl a divně voněl tabákem. C G Ami
Hrá náramně, krásně a na mě
2. Běželi, běželi, bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, E
sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor. tíha podivná doléhá,
G G
3. Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, hrá náramně, známě neznámě
naše touho ještě neumírej, sil máme dost. Ami E Ami
něha a hudba až k pláči.
4. V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera,
milování je divoká píseň večera. 2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu, krok a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená, odháním strach
5. Stébla trávy sklání hlavu, staví se šiku, a on praví:
král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuji a jsem Bůh,
6. Chtěl bych jak divoký kůň běžet, nemyslet na návrat, Pan, bůh všech stád vás má slečno rád,
s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. jen Pan je pro vás ten pravý.

Já viděl divoké koně… 3. A ráno, raníčko, ach má písničko, Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána ospalou najde mě máti.

Hrál a vedl mě, krásně podved mě,

kam jsem to dala oči kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám dál a má dáti.
 Dokud se zpívá Don Diego
C Emi Dmi7 G C Emi Dmi7 G C Dmi F C
1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, R: Diego, don Diego, krásný koně máš.
C Emi Dmi7 G C Emi Dmi7 G Diego, don Diego, proč máš v očích pláč.
včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,
F G C G 1. Za to hříbě, don Diego,
svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, tady nugety mé všechny máš,
F G F G C Em Dm7 GCEmDm7G Za to hříbě, don Diego,
ale dokud se zpívá ještě se neumřelo, hó hó. za tu malou bílou tvář.
2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
R: Don Diego ...
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky.
Ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
2. Pohlédni do očí svému koni,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
až v nich zříš ohňů zář.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, Pak skloň hlavu do jeho hřívy
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu. a vzpomeň na těch dnů pár.
Za oknem míhá se život, jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. R: Don Diego ...

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, Recitace:

houpe to, houpe to na housenkové dráze. Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěděl,
I kdyby supi se slítali na mí tělo, stařičký don Diego,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo. co to hříbě pro tebe znamená.
Nevěděl jsem, že se přihnalo žárem
5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, až ke dveřím tvého ranče
já zved jsem telefon a ptám se: Lidi jste tam? s malým živým uzlíčkem u sedla.
A z veliké dálky do uší mi zaznělo,
F G F G C Em Dm7 G R: Don Diego ...
že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hó hó
F G F G C Em Dm7 G C
že dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
 Dům u vycházejícího slunce
Ami C D F Dmi
1. Snad znáš ten dům za New Orleans,
Ami C E Dmi
ve štítu znak slunce má,
Ami C D F Dmi
je to dům, kde lká sto chlapců ubohých
Ami E Ami
a kde jsem skejs i já.
2. Mé mámě Bůh dal věnem,
jenom prát a šít blue jeans,
a táta můj se flákal jen
sám po New Orleans.
3. Bankrotář se zhroutil před hernou,
jenom bídu svou měl a chlast,
k putykám pak táh´tu pouť mizernou
a znal jenom pít a krást.
4. Být matkou, dám svým synům
lepší dům, než má kdo z vás,
ten dům, kde spím, má emblém sluneční,
ale je v něm jen zima a chlad.
5. Kdybych směl se hnout z těch kleští,
pěstí vytrhnout tu mříž,
já jak v snách bych šel do New Orleans
a měl tam k slunci blíž.
6. Snad znáš ten dům …
Falešná karta
C
1. Co vlaků zazní denně starou roklí,
C
co vlaků veze cizí lidi v dál
C
a my tu s bráchou stojíme jak zmoklí
Dmi G
snad za pár minut táta zamává.
Tak tiše sbírám síly pro svůj úsměv,
je to rok, co táta se štěstím si hrál,
byl to pro vás trochu hořkej písně nápěv,
my doufali, že vrátí se jak král.
F C
R: Falešná však byla karta, táto,
F C
a křivej parťák, co ti ji namíchal,
F C Ami
já smutnej train a na peróně bláto
F Fmi C
a vstříc ti jdem jen já s bráchou.
2. Tak netrap se, že květ ti dal jen vrásky
a žes v životě nedokázal víc,
že nevyšly ti zatím všechny sázky,
to pro tvý kluky neznamená nic.
Tak čert vem vlaky, nech je plavat, táto,
jsi doma, kde tě každá dobře zná,
ta cesta nikdy nebude stát za to
a tady tě má brácha rád i já.
R: Falešná ...
 Frankie Dlouhán Gonzales
C F C Před naším domem zastavilo modré auto
1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou s bílými pruhy a dvěma nápisy.
G F C
lidem nad hlavou, smutnou dálavou, C
F C 1. Fízláci vyskákali z auta,
já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, Ami
G7 F C ženou se ke mě nahoru,
za čas odletěl, každý zapomněl. F
chtěli mi nasaditi pouta,
G G F G
R: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, tak jsem je schodil ze schodů.
F C
po státech toulal se jen sám 2. Nechoď mi domů zlý Gonzales,
F C G7 nebo tě vážně vydědim,
a že byl veselej, tak každej měl ho rád, říkal mi fotr neustále,
F C Ami tak jsem to opakoval s ním.
tam ruce k dílu přiloží a zase jede dál,
F G F G C 3. Když jsem se jednou vracel z flámu,
a každej, kdo s ním chvilku byl, tak dlouho se pak smál. čekal tam na mě za rohem
a chystal se mi dáti ránu,
2. Tam, kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl tak jsem ho praštil řetězem.
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát
a když pak večer ranče tiše usínaj 4. Řetězem zabil jsem tatínka,
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál. chudák tu leží, je je je
v pokoji pláče má matinka,
R: Měl kapsu prázdnou … kam se teď chudák poděje.

3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít 5. Nadešel pro mě den překrásný,
jeho srdce spí, tiše klidně spí fotra do hrobu dávali,
bůhví jak, za co, tenhle smíšek konec měl já jsem se tomu strašně řehtal
farář píseň pěl, umíráček zněl. a lidi na mě plivali.

R: Měl kapsu prázdnou …

 Hajduli dajduli
6. Klika cvakla, dveře letí,
můj strejda vchází do dveří C
a moje malé dělo míří 1. Den už se sešeřil už jste si dost užily
a strejda bude k večeři. Dmi
tak hajdy do peřin a ne abyste tam moc řádily
7. Mamince dal jsem cyankaly, C
teď v koutě lomcuje s ním křeč, zítra je taky den slunko mi to dneska slíbilo
s dědečkem skoncoval jsem rázně, Dmi G
do břicha vrazil jsem mu meč. přejte si hezký sen a kéž by se vám to splnilo
C Emi Ami Emi
8. Sestřičku přibil jsem na dveře, nána ná na na na...
bratříčka hodil do kamen, Dmi G
tetičce utrh jsem nožičku aby hůř nebylo to by nám stačilo
a vyhodil ji z okna ven.
C F C G C
9. Jó, takovej jsem býval sígr, R: Hajduly dajduly aby víčka sklapnuly
tu píseň už nedozpívám, C F C G C
před domem teď čeká fízl, hajduly dajdy každý svou peřinu najdi
někdo mě asi udat dal. C GC G C
hajajajajaja Kuba Lenka máma a já
10. Nechoď mi domů zlý Gonzales, C G C
nebo tě vážně vydědim, zítra dřív než slunko začne hřát
říkal mi fotr neustále, C G C
tak jsem to opakoval s ním. dobrou noc a spát

2. V noci někdy chodí strach a srdce náhle dělá buch buchy

nebojte se já spím na dosah když zavoláte zničím zlé duchy
zítra je taky den slunko mi to dneska slíbilo
přejte si hezký sen a kéž be se vám to slplnilo
nána na na na...
a hůř by nám stačilo

R: Hajduly dajduly aby víčka...

 Hlídej lásku, skálo má Hráz
G D7 G G Hmi Emi
1. Jak to v žití chodívá, láska k lidem přichází, 1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl,
C G G Ami
přijde, jen se rozhlédne a zase odchází, pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
C G
D7
mě potkala ve skalách, šel bosej jenom tak,
s jarem když máj rozdá barvy svý, tu sosna
D7 G
měl svý džíny vybledlý, na zádech starej vak. G D7
krásná nad chajdou se skloní,
R: Hlídej lásku, skálo má, než se s ránem vytratí, G Hmi Emi
čeká na nás těžká pouť, až se s ránem vytratí, a říčka když stříbrným hávem se přikryje s ránem
mezi lidma je těžké plout, když se s ránem vytratí, G E
víš, co umí člověk, pojď, než se s ránem vytratí. svý ahoj jí dáš a pak je tu den,
C Emi
2. Když mi ahoj povídá, úsměvem mě pohladí, zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá
prý jsem jedna z mála snad, co jí tulák nevadí, D7 G
sedli jsme si na stráni, dole zpíval řeky proud, svět s ním, svět s ním.
den zmizel za obzorem, stín skryl náš tichej kout.
2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš
R: Hlídej lásku, skálo má … a koruny stromů tě uvítaj rosou.
Víš, že času je dost, to znáš
a možná někde potkáš dívku bosou.
Po slůvkách, který se říkaj, po dnech něžných
stisků vás uvítá chajda a zas je tu den,
zazní údolím ...

3. Však náhlé volání táhlé ti přeruší snění

a oznámí všem : Je poslední den.
Voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí.
Ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den,
co nosil tě v náručí romantickém,
zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá
svět s ním, svět s ním.
 Huaskarán Hvězda na vrbě
Emi D Ami Emi Ami F Emi G7 C Emi
1. Od horských pramenů Huaskarán, 1. Kdo se večer hájem vrací, ten ať sklopí zraky,
Emi G Ami Emi Ami Dmi G7 Emi E ACEC
největší z kamenů na srdci mám. ať je nikdy neobrací k vrbě křivolaký.
Emi D G Ami Emi Ami F Emi G7 Emi
Pochází z úbočí, kde zní cepín tvůj, Jinak jeho oči zjistí, i když se to nezdá,
Emi D G Ami Emi Ami D F Ami
v slzách se rozmočím, vrať se mi milý můj. že na vrbě kromě listí, visí malá hvězda.

C F
2. S odvahou zázraků, nese svůj kříž,
R: Viděli jsme jednou v lukách,
k stříbrným oblakům a ještě výš.
C F
Já jsem však zbabělá a tonu v obavách,
plakat na tý vrbě kluka,
prosím tě drahý můj, vrať se zpátky živ a zdráv.
Dmi D7
který pevně věřil tomu,
Recitace: D7 G7 Emi G
Dne 31. května 1970 postihlo jihoamerickou že ji sundá z toho stromu.
republiku Peru katastrofální zemětřesení,
které si vyžádalo tisíce lidských obětí, 2. Kdo o hvězdy jeví zájem, zem když večer chladne,
mezi nimi i životy deseti našich ať jde přesto klidně hájem, hvězda někdy spadne.
československých horolezců, kteří přišli, Ať se pro ni rosou brodí, a pak vrbu najde si,
aby pokořili nejvyšší horu a pro ty, co kolem chodí, na tu vrbu zavěsí.
peruánských And - Huaskarán.
R: Viděli jsme …
3. Od horských pramenů ...
Chajda malá Já písnička
C F C G7 C Ami G
/: V dáli za horama stojí chajda malá :/ 1. To já zrozená z nemocných básníků
C7 F C G7 C Emi Ami
/: pod ní teče řeka, za ní černá skála :/ z tichých vět po nocích utkaná.
G
/: přišla velká voda, vzala chajdu malou :/ To já zrozená není mi do smíchu,
Emi Ami
/: a teď kamarádi nemaj si kam lehnout :/ když mám být pod cenou prodaná.

/: smutně blouděj světem, hledaj chajdu svojí :/ C G

R: Kdo vás obléká do šatů svatebních
/: tam, co chajda stála, černá skála stojí :/ Ami E7
holky mý ztracený, ztracený.
/: neplač kamaráde pro tu chajdu malou :/ Ami
Ženich spí na růži,
/: dřív než přijde zima, postavíme novou :/ G
až někam pod kůži
/: zima dávno přešla, chajda zase stojí :/ Emi Ami
se můj strach do klína schovává.
/: vidíš kamaráde, zas máš chajdu svojí. :/
2. To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců.
To já zrozená vyryta na placku
směju se po stěnách cizincům.

R: Kdo vás obléká …

3. To já písnička ležím tu před vámi

jenom tak spoutaná tolikrát.
To já písnička provdaná za pány,
kteří smí pro lásku se mnou hrát.

R: Kdo vás obléká …

 Já budu chodit po špičkách Jantarová země
C Ami F G Ami C
1. Zavři oči a jdi spát, vždyť už bude brzy den, 1. Do splašenejch koní
nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen. Ami
už zase lovci střílí,
F G F G C
R: Já budu chodit po špičkách, snad tě tím nevzbudím, ulicí je ženou
F G F G
Emi
až slunce ráno vyjde v tmách, polibkem tě probudím.
dolů k ohradám.
Dmi7
2. Zavři oči, ať už spíš, ať z toho snu něco máš,
ráno až se probudíš, polibek mně taky dáš. Zítra jako vloni
Ami
R: Já budu chodit po špičkách ... hra je pro ně dohraná,
Dmi7
3. Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásný sen, bujný hlavy skloní Dmi7 Ami
nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den. Ami R: Krá, až si kabát změní
někam do trávy. Dmi7 Ami
R: Já budu chodit po špičkách ... Krá, bílé vrány odletí
Dmi7 Ami
Krá, v Jantarový zemi
F Emi
přistanou v jiném století

2. Zamčený jsou stáje,

kat už hřívy stříhá,
lovčí král je v kapli
po stý korunován.
Sníh pomalu taje,
těla stromů se probouzí
v Jantarový zemi,
bude zas co pít.

R: Krá, až si kabát změní ...

 Japonečka Jarmila
D (C) A (G) D (C) G Hmi
1. V Jokohamě v přístavu, noc se halí tmou. 1. Jarmila, vždycky mi radila,
A (G) D (C) D7 G D7
Loučí se tam námořník se svou dívenkou,
abych pracovní dobu dodržel.
G (F) D (C)
/: té Japonečce malé slzičky stékají, G Hmi D7
A (G) D (C) Dneska mě ale náramně táhlo domů
když jeho rety rudé slova lásky šeptají. :/ G
a tak jsem prostě šel.
2. Neplač, Japonečko malá, dřív než vzejde růže květ, Emi
naše láska neskonala, k tobě navrátím se zpět. Jarmila má prostě dneska narozeniny,
/: Všude bude plno krás, lalalalalalala, D D7
k tobě Japonečko malá, k tobě navrátím se zpět. :/ proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny.
G Hmi
3. Jenže to byl námořník, který z lásky žil, Na stole sklenice, smích slyšet z ložnice,
na každičkém z přístavů z číše lásky vína pil.
D7 G
/: Na Japonečku malou brzičko zapomněl,
v předsíni stojí pánské střevíce.
když na dalším přístavu, slova lásky jiné pěl. :/

2. Vytahuji z aktovky květiny,

uvažuji, kdo asi přijel z rodiny.
Tipuji nejspíše na strýce,
kdo jiný by měl přístup až do ložnice.
Kdo jiný, kdo jiný, než strejda z dědiny
vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný.
V ruce mám kytici, už stojím v ložnici,
vidím, že nevymřem po přeslici - kdepak.
 Jaro
Ami C G Ami
1. My čekali jaro a zatím přišel mráz,
3. Jejda - není to strejda, Františku,
C G Ami
ty máš boty úplně jako on.
tak strašlivou zimu nezažil nikdo z nás,
Přičemž nechávám prostor úvahám C G Ami
a vyhledávám optimální tón. z těžkých černých mraků se stále sypal sníh,
Kterým bych oba dva jednak pohaněl, C G Ami
při tom abych nikoho slovem nezraněl. a vánice sílí v poryvech ledových.
Takže jsem chvíli stál, pak říkám krucinál, C G
tebe bych soudruhu tady nehledal. R: Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá,
Dmi G
4. Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý do svých sýpek raději se už nikdo nedívá,
a že jsem pracovní kázeň porušil. C G
Dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu, zvěř z okolních lesů nám stála u dveří
čímž jsem rozdělanou práci přerušil. Dmi G Ami
Oba si mě postavili na kobereček, to jak a hladoví ptáci přilétli za zvěří a stále blíž.
zle mi vyčinili, nedal jsem si za rámeček.
Z nevěry nedělám závěry, mrzí mě, 2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
vystrašený soused na okno zaklepal,
že jsem u nich pozbyl důvěry.
můj syn doma leží v horečkách vyvádí,
já do města bych zajel, snad doktor poradí.

R: Půjčil jsem mu koně a když sedlo zapínal,

dříve než se rozjel, jsem ho ještě varoval,
nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz,
a v téhleté bouři si snadno zlámeš vaz, tak neryskuj.

3. Na to chmurné ráno dnes nerad vzpomínám,

na tu hroznou chvíli, kdy se můj kůň vrátil sám,
trvalo to dlouho už, než se vítr utišil,
na sněhový pláně si hned každý pospíšil.

R: Jeli jsme tou zkratkou, až k místu, které znám.

kterým bych té noci nejel asi sám,
v tom to někdo spatřil, jak leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

4. často ten kdo spěchá se domů nevrací

 Jasný jak facka Jdem zpátky do lesů
Ami E Ami
Ami7 D7 G
1. Tak už to vře a chlapy vostrý jsou jak meče,
C G7 C 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou.
a že maj vztek, tak pijou, co jen trochu teče. Ami7 D7 G
Dmi C Koukám na kopretinu, jak miluje se lebedou.
Na lodi jako by měla přijít velká bouře, Ami D G Emi
Ami E Ami Mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu.
to co se děje skoro podobá se vzpouře.
Ami7 D G D
Jen ty nejdeš holka zlatá, kdypak já tě dostanu.
2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci.
G Emi
Říkal, že svět je vlastně velikánská koule
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule. R: Z ráje, my vyhnaní z ráje,
C Dmi Ami C G D
R: Jasný jak facka Země je placka kde není už místa, prej něco se chystá,
G7 C G Emi
a kolem dokola je oceán, z ráje, z nablýskaných plesů
A Dmi Ami C G
do tisíc láter, tvrdil to páter jdem zpátky do lesů na nějakej čas.
G7 Dmi
a to je víc než kapitán. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe.
C Dmi Málo si se snažil, málo si šel do sebe.
Ten když si nahne, tak ho to táhne Šel si vlastní cestou a to se dneska nenosí
G7 C i pes, kterej chce přízeň nejdřív svýho pána
pořád na západ do Indie, poprosí.
A Dmi
po zlatu prahne, skončí na ráhně R: Z ráje ...
G7 C
a dýl než tejden nepřežije. 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou.
Jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou.
3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu, Zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou.
přesvědčit vorvaně a nebo mořskou pannu, V ráji není místa, možná lidi se nás zastanou.
že kdo se jednou do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu. R: Jasný jak facka… R: Z ráje …
 Jesse James Jupí čerte
C F C
1. Jesse James chlapík byl, hodně lidí odpravil D G D
C G 1. To bylo v Dakotě o vejplatě
vlaky přepadal rád, A
C F C Whisky jsem tam pašoval
boháčům uměl brát, chudákům dával rád, D G D
G C a že jsem byl sám jako kůl v plotě
přál bych vám, abyste ho mohli znát. A D
s holkou jsem tam špásoval.
F C
Šel jsem s ní nocí jak vede stezka
R: Jó, Jesse ženu svou, tady nechal ubohou,
okolo červenejch skal
C
než jsem jí stačil říct, že je hezká
a tři děcka, říkám vám,
zpěněnej býk se k nám hnal.
C C7 F C
ale tenhle přítel hadí, ten vám Jesse zradí, D7 G D
C G C R: Povídám jupí čerte jdi radši dál
já vím, tenkrát v noci prásk ho sám. A
pak jsem ho za rohy vzal
2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc, D G D
když tu vláček zůstal stát, udělal přemet a jako tůr řval
kdekdo ví, že ten vlak přepad Jesse kabrňák, A D
Jesse sám, se svým bráchou akorát. do dálky upaloval.

3. Jednou vám Jesse James, sedí doma za stolem, 2. To bylo v Dawsonu tam v salonu
a svým dětem vypráví, a já jsem zase přebral
Robert Ford v nočních tmách,připlíží se jako vrah všechny mý prachy jsem měl v talonu
a on vám Jesse Jamese odpraví. na život jsem nadával.

Zatracenej život čert by ho vzal

do nebe jsem se rouhal
než jsem se u báru vzpamatoval
Belzebub vedle mne stál.

R: Povídám jupí čerte…

 Kdyby tady byla
D
1. /: Kdyby tady byla taková panenka,
3. Jó rychle oplácí tenhleten svět
A D
než bys napočítal pět
která by mě chtěla :/
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet
G D
když jsem se navracel zpět.
/: která by mě chtěla, syna vychovala,
Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti A D
schylovalo se k dešti přitom pannou byla :/
Belzebub s partou stál vprostřed cesty
zavětřil jsem neštěstí. 2. /: Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti :/
R: Povídá jupí chlape, jdi radši dál /: ty by jsi mě musel kolíbku dělati,
potom mě za nohy vzal (a zahodil) do dřeva netíti :/
udělal jsem přemet jako tur řval
do dálky upaloval. 3. /: Kdybych já ti musel kolíbku dělati,
a zazpívejme si refrén ještě jednou do dřeva netíti :/
/: ty bys mě musela košiličku šíti,
bez jehly a nití :/

4. /: Kdybych já ti měla košiličku šíti,

bez jehly a nití :/
/: ty by jsi mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši :/

5. /: Kdybych já ti musel žebřík udělati,

až k nebeské výši :/
/: lezli bysme spolu, spadli bysme dolu,
byl by konec všemu :/
 Když mě brali za vojáka Když náš táta hrál
Ami C G C C
1. Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, 1. Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
Dmi Ami E FGCG F C
vypadal jsem jako blbec, jak ti všichni dokola la-la-la scházeli se farmáři, tam u nás v přízemí,
Ami E Ami
jak ti všichni dokola. mezi nima můj táta u piva sedával
G C F C G7 C F C G7 C
2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti, a tu svoji nejmilejší hrál.
jak má správný voják býti a svou zemi chrániti ti-ti-ti
a svou zemi chrániti. 2. Teď už jsem chlap jak hora, 6 stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil, kdybych si ale v světě, moh ještě něco přát,
vzpomněl jsem si na svou milou, krásně jsem si zabulil lil-lil-lil tak slyšet zase svýho tátu hrát.
krásně jsem si zabulil.
3. Ta písnička mne vedla mým celým životem,
4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic, když sem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
po chodbě furt někdo chodil, tak nebylo z toho nic nic-nic-nic a když mě bylo nejhůř, tak přeci jsem se smál,
tak nebylo z toho nic. když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

5. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala, 4. To už je všechno dávno, táta je pod zemí,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr, tak se sbalit nechala la-la-la když je ale noc a měsíc, tak potom zdá se mi,
tak se sbalit nechala. jako by od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase slyšel jeho píseň hrát.
6. Neplačte vy oči moje, ona za to nemohla,
mladá holka lásku potřebuje, tak si k lásce pomohla hla-hla-hla R1: /: Tak táto hrej svou píseň dál,
tak si k lásce pomohla. aby jsi byl farmářův král. :/

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila, R2: /: Tak táto, táto, táto vem to bendžo svý
nashledanou pane Fráňo Šrámku, písnička už skončila la-la-la a zahraj, zahraj, to se přece smí. :/
nic moc extra nebyla.
R3: /: Kvi kvi kvi kví kví kví kví k výčepu
cestu najdu popoposlepu , / cestu najdu si. :/
 Kladivo Klobouk ve křoví
G C Ami F G C Ami F E C7 E E C7 E
1. Bylo by to krásný, bejt bleskem nebo bouří 1. Vítr vane pouští, po písku žene klobouk,
G C Ami F G A C7 H7 E A C7 H7 E
bejt vodou nebo trávou, bejt větrem co vál zahnal ho do houští, starý a černý klobouk.
Ami
bejt kladivem v pěstích, bejt jiskřičkou v bouři 2. Kdepak je ta hlava, která klobouk nosila,
F C F C byla černá či plavá, komu asi patřila.
a kovadlinou bejt a znít a vocelově zvonit
F G7 C G#mi F# G#mi Ami Bmi
jó hó to bych si tak přál. Kdo to v poušti zmizel, odkud šel a kam,
H Emi H H7
2. Bylo by to krásný, bejt zvonem, kterej zpívá jaký to měl svízel, že byl v poušti sám.
a do nebe se dívat a nebo i dál
a zvonit, že svítá nebo že se stmívá 3. Jen zaváté stopy, starý klobouk ve křoví,
bejt obyčejnej zvon a znít a vocelově zvonit nikdo nic nepochopí, nikdo se nic nedoví.
jó hó to bych si tak přál.

3. Bylo by to krásný, bejt v melodii tónem

tím tónem, kterej hladí jak hedvábnej šál
tím tónem, co ladí a zpívá pod balkonem
bejt v melodii tón a znít a vocelově zvonit
jó hó to bych si tak přál.

4. Bylo by to krásný, bejt zvonem, kterej zpívá

i kladivem i tónem a Bůh ví, čím dál
a zpívat, že svítá a nebo že se stmívá
a zvučet jako zvon a znít a zpívat dobrejm lidem
jó hó to bych si tak přál.
 Klukům láska sluší Kometa
G Ami
1. Klukům láska sluší, 1. Spatřil jsem kometu oblohou letěla,

hned se začnou častějc smát, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,

Dmi G7
a nemaj čas se hádat,
zmizela jako laň u lesa v remízku,
nechtěj se s nikým prát, C E7
C v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.
pak do hnízd kámen nepadá,
G Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
kdo má rád, ten není zlej. až příště přiletí, my už tu nebudem,
D G my už tu nebudem, ach pýcho marnivá,
/: To lidem láska sluší, jen ji bráško poslouchej. :/ spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat:

2. A řekám loď a skály, Ami Dmi

lidem sluší mír a klid, R: O vodě o trávě o lese
a holkám slunce, půvab, G7 C
babkám v pohodlí si žít, o smrti, se kterou smířit nejde se
pak do hnízd kámen … Ami Dmi
o lásce o zradě o světě
3. Kdo zpívá, ten se nemračí,
mraky nosej často déšť, E E7 Ami
a v bouřkách lidi smutný jsou, a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě.
tak jim postav lásky věž,
pak do hnízd …
 Krajina posedlá tmou
G C G C
2. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
1. Krajina posedlá tmou,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
G C G C
hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
vzpomínky do sedla zvou,
tajemství, která teď neseme na bedrech. G D
nutí mě vrátit se tam,
Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí, kde budu na věky sám,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje G H7 Emi Ami
a krev našich nadějí vesmírem pulzuje. kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých
C C#dim G C G D7 G
R: Na na na ... namísto lásky nás dvou, krajina posedlá tmou.

3. Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
pod rukou umělce, který už nežije.
Šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mě vysvlíkla celého do naha.
Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach pýcho marnivá,
já už tu nebudu, jinej ji zazpívá.
R: O vodě o trávě o lese
o smrti, se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
bude to písnička o nás a kometě.
2. Když západ v očích ti plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když jsi čekala víc,
přišel jsem tenkrát ti říct,
že mám tě na každý pád jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál a západ v očích mi plál.
3. Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát,
když cestou řekli mi Joe,
ta nikdy nebude tvou,
že láska zmizí jak dým, to dneska proklatě vím
jedno však musím se ptát, proč se vracel tak rád.
 Krásný je vzduch Kytka
D Hmi G A C F C
1. /: Krásný je vzduch, krásnější je moře :/ 1. Otvírám lásku na stránku rád,
D F#mi G A G C
/: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější, přišel jsem milá něco ti dát.
D A D F C
usměvavé tváře. :/ Zeptat se jak děláš a jakej byl den,
G7 C
2. /: Pevný je stůl, pevnější je hora :/ pohladit tvář, tu kytku si vem.
/: co je nejpevnější, co je nejpevnější,
ta člověčí víra. :/ C F C
R: Ty jsi tak jiná, tak jiná kdo ví,
3. /: Pustá je poušť, nebeské jsou dálky :/ G7 C
/: co je nejpustější, co je nejpustější, jestli má touha tě neporaní.
žít život bez lásky. :/ F C
Ty jsi tak jiná, pojď ruku mi dej,
4. /: Mocná je zbraň, mocnější je právo :/
G7 C
/: co je nejmocnější, co je nejmocnější,
s tebou je celej svět jak vyměněnej.
pravdomluvné slovo. :/
2. Sedíme tu spolu a slova si jdou,
5. /: Velká je zem, šplouchá na ní voda :/
propletený prsty ležej na kolenou.
/: co je však největší, co je však největší, Oči jako čert a maličkej nos,
ta lidská svoboda. :/
ze všech je nejhezčí, tak tiše - už dost.
6. /: Krásný je vzduch, krásnější je moře :/ R: Ty jsi tak jiná ...
/: co je nejkrásnější, co je nejkrásnější,
usměvavé tváře. :/
 Línej Míle a míle
Emi C
1. Dole pod álejí, kousek od kolejí C F C Ami
D G 1. Míle a míle jsou cest, které znám
sametovej flíček mám. C F G
Emi C jsou trávou a úbočím skal,
Obléká si plavou, kus drnu pod hlavou C F C Ami
D G jsou cesty zpátky a jsou cesty tam,
pane bože, já se mám. C F G
Ami Emi já na všech chci s vámi stát.
Tamhle za smetištěm jako bramborištěm C F C
Ami H7 Emi Proč, ale blátem nás házeli vést
šedý město rámusí, ať si nohou trhne, F G
C Ami D7 a špínou nám třísnili šat.
ten, kdo z města zdrhne, poslouchat ho nemusí.
G Emi Ami Emi F D G Ami
R: Jó, já jsem tak línej, tak překrásně línej, R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás,
C Ami C D F D G
a nejhezčí na tom, že nechci být jinej. ten vítr, co začal právě vát.
G Emi Hmi Emi
To se to válí, když sluníčko pálí, 2. Míle a míle se táhnout těch cest
C Ami D G a dál po nich zástupy jdou,
za to mě veřejnost nepochválí. kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
2. Uspěchanej pane, co se s váma stane, Bůh ví, co růží, jež dál mohli kvést,
až budete v důchodu, spí v klíně těch prachnivých cest.
v pozlacený kleci, bejvá plno věcí
a funění do schodů. R: To ví snad jen déšť …
Žádná cesta rájem, jestli máte zájem,
měl bych pro vás dobrej tip.
Co vám sakra brání se válet se na strání,
a bejt na tom mnohem líp.

R: Jó, já jsem tak línej …

3. lalala … R: Jó, já jsem tak línej …

 Milenci v texaskách
C Ami
1. Chodili spolu z čisté lásky,
F Ami G7
a sedmnáct jim bylo let
C Ami
a do tý lásky bez nadsázky
F Ami
se vešel celý širý svět.
F Dmi Emi
Ten svět v nich, ale viděl pásky
F G7
a jak by mohl nevidět,
C Ami
vždyť hodovali za texasky
F Ami
a sedmnáct jim bylo let.
2. A v jedné zvláště slabé chvíli
za noci silných úkladů.
Ti dva se spolu oženili
bez požehnání úřadů.
Ať vám to je či není milé,
měla ho ráda, měl ji rád,
odpusťte dívce provinilé,
jestli vám o to bude stát.
3. Ať vám to je či není milé
měla ho ráda, měl ji rád,
a bylo by moc pošetilé
pro život hledat jízdní řád.
Tak jeden mladík s jednou slečnou
se spolu octli na trati,
kéž dojeli až na konečnou
/: kéž ať na trati se neztratí :/
Montgomery
C F
1. Déšť ti, holka smáčel vlasy,
G C
z tvých očí zbyl prázdnej kruh.
Kde je zbytek tvojí krásy,
to ví dneska jenom Bůh.
R: Z celé jižní eskadrony
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů růž.
2. Na kopečku v prachu cesty
leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.
R: Z celé jižní eskadrony …
3. Tvář má zšedivělou strachem,
zbylo v ní pár těžkých chvil.
Proužek krve stéká prachem,
vlasy lepí jako jíl. (déšť mu slepil vlas jak jíl)
R: Z celé jižní eskadrony …
4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád, víc než život,
to ti nikdy nepoví.
R: Z celé jižní eskadrony …
 Na kameni kámen Nezacházej slunce
C Fmi G Ami
1. Jako suchej starej strom, jako všeničící hrom, 1. Nezacházej slunce, nezacházej ještě,
C D7 C D7
jak v poli tráva. já mám potěšení na dalekej cestě,
Fmi Ami G Ami D7 G
Připadá mi ten náš svět, plnej řečí a čím víc, já mám potěšení na dalekej cestě.
G C
tím líp se zdá.
2. Já mám potěšení mezi hory, doly,
Fmi /: žádnej neuvěří, co je mezi námi. :/
R: Budem o něco se rvát,
Ami G C 3. Mezi námi dvouma láska nejstálejší,
až tu nezůstane stát na kameni kámen. /: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :/
Fmi Ami G
A jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země, vzduch, 4. Trvej lásko trvej, nepřestávej trvat,
C /: až budou skřivánci po půlnoci zpívat. :/
no - a potom amen.

2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den

bohatší králů.
Přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro hubičku svou,
jen pro tu svou.

R: Budem o něco se rvát …

3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde,

přijde hezký ráno.
Jaký bude nevím sám, taky jsem si zvyk
na všechno kolem nás.

R: Budem o něco se rvát …

 Niagára Osamělý město – Tereza
D A7 G C D G
1. Do vod Niagáry hledí tulák starý 1. Ten den, co vítr listí z města svál,
D C D Emi
na svou první lásku vzpomíná, můj džíp se vracel jako by se bál,
A7 C D G
jak tu stáli spolu, dívali se dolů že asfaltový moře odliv má
D C D E7
až jim půlnoc spadla do klína. a stáj, že svýho koně nepozná.

D A7 D G D
R: Těskně hučí Niagára, těskně hučí do noci R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst
D7 G D A7 D Ami Emi
/: komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci. :/ řekni, kdo by se vracel, když všude je tisíce cest
G D
2. Střemhlav do propasti padá proud tenkrát, když jsi mi Terezo, řekla, že ráda mě máš
na něm vidím tebe děvče plout Ami Emi
G7 E7 A7 G D7 G tenkrát, ptal jsem se Terezo, kolik mi polibků dáš
/: škoda, že ten přelud krásný, nelze obejmout. :/ D G
naposled, naposled.
3. Osud tvrdou pěstí ničí lidské štěstí,
ničí i ten nejkrásnější květ. 2. Já z dálky viděl město v slunci stát
Ten můj kvítek jara smetla Niagara a dál jsem se jen z hrůzou musel ptát,
a nikdy ho nevrátí zpět. proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulicích auta jinak nic. R: Řekni, kolik …
R: Těskně hučí Niagára …
3. Do prázdnejch beden zvotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závějích starýho papíru
válej se černý klapky z kalvíru. R: Řekni, kolik …

4. Tak bloudím tímhle strašným městem sám

a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já jsem zůstal s prázdnou ulicí
a osamělý město mlčící. R: Řekni, kolik …
 Outsider waltz Panenka
C A D A D
1. Dnes ráno, když bylo půl, 1. Co skrýváš za víčky a plameny svíčky,
Emi A E
při pravidelné hygieně, snad houf bílých holubic nebo jen žal.
F D A D A
poklesl jsi hodně v ceně, Tak skončil ten prvý den zmáčený krví,
Dmi G E A
když jsi zahlídl svůj zjev, ani pouťovou panenku nezanechal.
F G
D A E D A E
už nejsi, co jsi býval,
R: Otevři oči, ty uspěchaná, dámo uplakaná
C Ami
D A D A
tu tvář nespraví ti masáž,
otevři oči, ta hloupá noc končí
Dmi G
E A
marně se hochu kasáš, a mír je mezi náma.
C G
už nejsi lev a velký šéf. 2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý,
C Ami a umyj se, půjdeme na karneval.
R: Máš svůj svět a ten se ti hroutí, A na bílou kůži ti napíšu tuší,
C A A7 že dámou jsi byla a zůstáváš dál.
to dávno znám, já prožil to sám,
Dmi G Dmi G R: Otevři oči …
kráčíš dál a cesta se kroutí,
Dmi Emi G C
až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dní 3. Za sebou máš třicet let

a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává,
cos ji dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten,
divnej motiv z Lohengrina,
není ta, bude jiná,
dopisy spal a jede se dál.
a zejtra ráno třetí stání,
a nemáš ani zdání,
jak potáhneš dál,
ten, komus kdysi hrával,
se znenadání někam ztratil,
už nemáš čím bys platil
a tak ses bál a padej dál.
 Pět ježibab Plavu si, ani nevím jak
F C7 F
1. 5 ježibab s jedním okem, 1. Plavu si, ani nevím jak,
C7 F C7
letí, letí nad potokem, vždyť neznám prsa neznám znak,
F Dmi Gmi7 C7
letí jako hejno ptáků mám jen hlavu plnou ideálů.
F C7 F
5 ježibab na smetáku. 2. Mám rád vodu zelenou
C7 F C7
a pletu si jí s ozvěnou
2. 5 ježibab s jedním uchem F F7
jako hejno letí vzduchem, narážejí obě na stejnou skálu.
letí, letí v letu svačí B F C7 F
5 ježibab na tryskáči. 3. Mám vodu rád a proto si
C7 F C7 F F7
3. 5 ježibab s jedním nosem na její chlad tu zvykám
volá na mě Arnold: pojď sem, B F C7 F
a když nejdu, tak se šklebí hraju si s kapry i s lososy
5 ježibab na koštěti. G C
a tykám štikám.
…
4. Řekni štiko modrošedá,
proč voda mi pokoj nedá
a proč mě láká a proč mě láká.

5. Proč šťasten jsem, když do ucha

mi chladná voda šplouchá
a cáká a cáká.
 Popelka
Emi D Emi D Emi
1. Už se lidé scházejí, král uspořádal bál, 1.
D Emi D Emi
dívky z celého království už zaplnily sál.
G D G D Emi
Každá by chtěla prince mít, žádná však netuší,
Emi D Emi D Emi
že objeví se Popelka a princ ji bude chtít. 2.
2. Popelka dvě sestry má a jejich matku zlou.
Ony se na bál chystají, Popelku nevezmou.
„ Jen tady pěkně uklízej, žábo nezbedná,
kdyby tě princ uviděl, ještě by se smál.“ R:
3. Jak se vrátka zavřela, šaty své obléká,
ty, co dostala od táty, na bál pospíchá.
Všichni v sále ustrnou, když ji princ provází,
však dvanáctá odbila, Popelka odchází.
4. Ráno ji v celém království, všichni hledají,
když ji konečně naleznou, svatbu chystají. 3.
Jedno zrnko máku a jedno popela,
tak pohádka veselá radostně skončila.
Povídej
C G C
Povídej, jestli tě má hodně rád, víc než já
C G C
jestli když večer jdeš spát ti polibek dá,
F C G C
tak jako já, to už je dávno, tak povídej, hej povídej.
Povídej nechal tě být, vždyť měl tě tak rád,
nebo´s ho nechala jít, když šel s jinou spát,
tak jako mne, to už je dávno, tak povídej, hej povídej.
Emi C Dmi
Povídej, jestli se ti po mne stýská
F C
když jdeš večer spát
C Dmi
jestli když večer se blíská
F C
nepřestala ses bát.
Povídej, ne já se nevrátím, jdi domů spát.
Svou lásku ti vyplatím, víc nemůžu dát,
jak jsem dal dřív, to už je dávno, tak povídej, jen povídej.

… To je konec pohádky, kterou vám vykládám, C Emi F C

a jak to v pohádkách chodívá… Coda: Povídej, povídej, povídej.
„ať žije Popelka a král.“
 Proklatej vůz Ptáčata
C G Ami F Emi G E
Čtyři bytelný kola má náš proklatej vůz, 1. Na kolejích stává, za uchem květ,
C F C G C F
tak ještě pár dlouhejch mil zbývá nám, vlasy trávou zavázaný,
C G A E
tam je cíl. s kytarou na zádech, strun už jen pět,
C F CFC
A tam zpívej o Santa Cruze. H7 E
hezký oči uplakaný.
F C
Refrén: Polykej whisky a zvířenej prach A E
G C R: Víš, holky těžší to maj,
nesmí nás porazit strach, F#mi A E
F C víš, holky těžší to maj.
až přejedem támhle ten pískovej práh
G C 2. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
pak nemusíš se už rudochů bát. hnízda hledaj, neví co dál,
vyšlápli si ránem a v neděli zpět,
za týden jsem u trati stál.
Citace: Synu, synu … jedeš jak s hnojem …
… jóó koho jsem si naložil, toho taky vezu. R: Víš ...

Tatínku, tatínku … už mám plnej nočníček … 3. Říkal jsem jí štístko zatoulaný,

… To není nočníček, synu. To je soudek s prachem. vždycky smála se a začala hrát
o potocích v trávě a o znamení,
George ! zastav … co lidi uměj ze zloby dát.
… už jen jediný kolo zbejvá nám !
R: Víš …
George ! … já se strašně bojím indiánů …
… Zalez do vozu, ženo, … a mlč.

Indiáni … uauauááááááh….
 Rodné údolí Rosa na kolejích
D C F6 F#6G6 C
1. Cesta má přede mnou v dáli mizí, 1. Tak jako jazyk stále naráží na vylomenej zub,
A
každý krok v srdci mém zabolí, tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
D G F6 G6 Ami Ddim
za krátko bude mi všechno cizí, přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží
D A D F6 F#6 G6 C
nespatřím své rodné údolí. podivnej pták, pták nebo mrak.

F6 G6 C
R: Zavolám nashledanou, nashledanou,
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
nashledanou rodné údolí,
F6 G6 C
zavolám nashledanou, nashledanou,
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
při vzpomínce sdrce zabolí.
telegrafní dráty hrajou ti už léta
2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, F6 F#6 G6 F#6 F6 C
nevidí, co jsem měl tolik rád, to nekonečně dlouhý monotónní blues.
jediné co mi teď ještě zbývá,
rodnému údolí sbohem dát. Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

3. Proč se den za každou nocí vrací, 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj,
proč se čas na chvíli nezastaví, co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál,
nemusel bych ti své sbohem dáti, po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí
kdyby dnešní den na věky byl. celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni …

 Růže z papíru Růže z Texasu
Dmi C C7 F C
1. Do tvých očí jsem se zbláznil 1. Jedu vám takhle stezkou dát koním k řece pít,
E7 Gmi Ami Dmi G7
v tom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně slít,
a teď nemám, nemám klid,
C C7 F C
Ami Dmi
má kytku žlutejch květů, snad růží co já vím,
hlava třeští, asi tě mám rád.
Ami Dmi G C G
znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale tahle hraje prim.
Stále někdo říká vzbuď se,
E7 Gmi F C
věčně trhá nit, R: Ať si kazíš smysl pro krásu, ať s tou anebo s tou,
Ami Dmi Ami Dmi G7
studenou sprchu měl bych si dát. dej si říct, že kromě Texasu, tyhle růže nerostou,
C C7 F C
D7 Gmi ať máš kolťák nízko u pasu, ať si třeba zloděj stád,
R: Na pouti jsem vystřelil růži z papíru, Ami Dmi G7
tyhle žlutý růže z Texasu, budeš pořád mít už rád.
C7 F A7
dala sis jí do vlasů, kde hladívám tě já, 2. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl,
Dmi Gmi dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul,
v tomhle smutným světě jsi má naděj na víru, když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát,
Ami Dmi ona byla krásná, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.
že nebe modrý ještě smysl má.
3. Řekla, že tu žije v ranči, jen sama s tátou svým
2. Přines jsem ti kytku, a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým,
no co koukáš, to se má, tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
tak jsem asi jinej, a že se dám i zabít, když si to bude přát.
teď to víš.
4. Od těch dob svý stádo koní dál vodím k řece pít
Možná trochu zvláštní v dnešní době, a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít,
no tak ať, když večer bendžo ladím a zpívám si tu svou,
třeba z ní mou lásku vytušíš. tak pořád v duchu hladím tu růži voňavou.

R: Na pouti jsem ...

 Samota Sbohem galánečko
C G7 F C C Ami Dmi GC
1. Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval, 1. Sbohem galánečko, já už musím jíti,
G F G Emi Ami DG
tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám, sbohem galánečko, já už musím jíti,
G C Dmi G C Dmi G
co je ti platný, že jsi kapitán. /: kyselé vínečko, kyselé vínečko
C Dmi G C
2. Do zrzavejch strun svýho banja dávno jsem nezahrál, podalas mě píti. :/
že jsem byl stále jen sám, v srdci mám nejeden šrám,
život je tvrdej, i když jsi kapitán.
2. /: Sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu :/
/: kyselé vínečko, kyselé vínečko
C7 F G C Ami
podalas mě v džbánu. :/
R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
F G C
jak máš žít, abys byl milován, 3. /: Ač bylo kyselé, přece jsem sa opil :/
C7 F G C Ami /: ještě včil sa stydím, ještě včil sa stydím
a tak vždy zůstaneš sám a koláč medový co jsem všechno tropil. :/
F G C
za tebe sní kapitán Korkorán. 4. /: Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila :/
/: to ta moja žízeň, to ta moja žízeň,
3. Na tvářích prach mám z dalekejch cest, tam do hor a údolí, ta to zavinila. :/
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál nikdo nepoví..

4. V kapse mám prach z vodřenejch mincí, které jsem prodělal,

já jenom samotu znám, tak sakra co dělat mám,
abych měl jednou na pořádnej flám.

R: A tak vždy …
 Sbohem lásko Sedm dostavníků
C F G C Ami Dmi
1. Ač bylo mně i jí tak 16 let, 1. Plání se blíží sedm dostavníků,
Ami C Dmi G7 Ami Dmi
zeleným údolím jsem si ji ved, stačí jen mávnout a jeden zastaví,
C C7 F Ami F Emi Ami
byla krásná, to vím, a já měl strach, sveze tě dál za pár dobrejch slov a díků,
Fmi C G7 C C7 F Emi Ami
jak říct, když na řasách slzu má velkou jako hrách. ten kočí, co má modrý oči laskavý.

F Dmi Dmi Ami

R: Sbohem lásko nech mě jít, R: Heja heja hou, dlouhá bude cesta
Emi Ami Dmi Ami
nech mě jít, bude klid, dlouhá jako píseň, co mě napadá.
Dmi G7 Dmi Ami
žádnej pláč už nespraví Heja heja hou, sám když někdy stojím
C C7 F G Ami
ty mý nohy toulavý, sám proti slunci, který právě zapadá.
F Dmi
já tě vážně měl moc rád, 2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
Emi Ami neklidní ptáci maj hlasy hádavý,
co ti víc můžu dát, vyprahlá země už velký deště cítí,
Dmi G ty deště, co i moji stopu zaplaví.
nejsem žádnej ideál,
C F C 3. Plání se blíží se blíží sedm příslušníků,
nech mě jít zas o dům dál. stačí jen mávnout a hned tě zastaví,
sveze tě rád na záchytku do Bráníku,
2. A tak šel čas a já se toulám dál, ten fízl, co má modrý oči šilhavý.
v kolika údolích jsem takhle stál,
hledal slůvka, co jsou jak hojivej pláč, R: Heja heja hou, temná bude kobka,
Bůh ví, co jsem zač, vybleješ se na zeď a pak budeš pít,
že přináším všem jenom pláč. heja heja hou, teď víš, co tě potká,
dostaneš do držky a pak budeš klít.
R: Sbohem lásko …
 Sedmnáct dnů Severní vítr
Ami
1. Jak zavoláš, C Ami
Emi 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou,
když ti dávno v hrdle vyschnul hlas, F C
H7 jsem chudý, jsem sláb, nemocen.
tvůj krk je připravenej na provaz, Ami
Emi A hlava mě pálí a v modravé dáli,
kterej se houpá blíž a blíž. F G C
se leskne a třpytí můj sen.
Kam zavoláš,
když tvoje oči vidí pustinu, 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí,
nejradši lehl by sis do stínu, tam zbytečně budeš mi psát.
jenom kdyby tu ňákej byl. Sám v dřevěné boudě, sen o zlaté hroudě,
já nechám si tisíckrát zdát.
Emi E E7
R: Sedmnáct dnů Ami C C7 F
máš v patách vostrý hochy z patroly, R: Severní vítr je krutý,
D C G
noc beze snů G počítej lásko má s tím,
a pravou ruku furt na pistoli. C C7 F
H k nohám ti dám zlaté pruty
V hrdle máš prach C C G C
a tvůj kůň už neví kam má jít, nebo se vůbec nevrátím.
H
máš asi strach. Emi 3. Už zarůstám vousem a vlci jdou sem,
Jseš ale chlap a desperát. už slyším je výt blíž a blíž,
už mají mou stopu, už větří, že kopu
2. Jezci jsou blíž, R: Kdo prohrát zná, svůj hrob a že stloukám si kříž.
pustinou jenom dusot kopyt zní, i když měl před tím v očích
ubal si cigaretu poslední, temný strach, ten právo má,
4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén,
než zazní obavanej hlas. aby řek šerif o něm: Byl to chlap.
Hands up old boy, Tak naposled
a opustil tvou krásnou tvář,
bouchačku uchop pevně za hlaveň, pohleď na slunce smutným má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
ať šerif ví, že máš furt úroveň, úsměvem, život je boj a nad hrobem polární zář.
že v očích ještě ocel máš. a tys ho předčasně prohrál. R: Severní vítr ...
 Slavíci z Madridu Stánky
Ami E7 Ami G C
1. Nebe je modrý a zlatý, bílá je slunečná záře, 1. U stánku na levnou krásu
E7 Ami G Cmi
horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře. postávaj a smějou se času
E7 Ami G D G
Vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, s cigaretou a holkou, co nemá kam jít.
E7 Ami
kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. 2. Skleniček pár a pár tahů z trávy,
uteče den jak večerní zprávy,
Dmi Ami E7 Ami neuměj žít a bouřej se a neposlouchaj.
R: Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít,
Dmi Ami E7 Ami C D
ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít. R: Sotva zahlídli svět, maj na duši vrásky,
G Cmi
2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, tak málo je, málo je lásky,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, G D G
dobře vím, co znamená se pád do nástrah dívčího klína, ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.
někdo má pletky rád, já radši sklenici vína.
3. U stánku na levnou krásu
R: Žízeň je veliká … postávaj a ze slov a hlasů
poznávám, jak málo jsme jim stačili dát.
3. Nebe je modrý a zlatý, ženy jsou krásný a cudný,
horko a sváteční šaty, oči jako dvě studny, R: Sotva zahlídli svět …
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsou jak zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R: Žízeň je veliká …
 Starý příběh Strom
D Ami G
1. Řekl Mojžíš jednou lidu svému: 1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát,
A7 Ami G
Přišel čas, dnes v noci tiše vytratí se každý z vás, svátky, pohřby - tahle cesta poznala tolikrát.
D D7 G G#dim D A7 D F G Ami
mává, mává nám všem svobodná zem. Po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil,
Já říkám rovnou, každý ať s tím počítá, F G E E7
že naše cesta ke štěstí je trnitá, a táta mu u prašný cesty, života strom zasadil.
mává, mává nám všem svobodná zem. A F#mi
R: A on tam stál a koukal do polí,
D D E7
R: A kdo se bojí vodou jít, byl jak král, sám v celém okolí,
A7 A D
ten podle tónů faraónů musí žít, korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
D D7 G G#dim D A7 D A E A
mává, mává nám všem svobodná zem. a jeho pokladem byla tráva střapatá.
2. Až první krůček bude jednou za námi, 2. Léta běží a na ten příběh už nikdo nevzpomněl,
už nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy, jenom košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl.
mává, mává nám všem svobodná zem. A z vísky bylo město a to město začlo chtít,
Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže, asfaltový koberec až na náměstí mít.
že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže, R: A on tam stál ...
mává, mává nám všem svobodná zem. 3. Že strom stál v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se tenhle problém snadno vyřešil.
R: A kdo se bojí vodou jít … Tak naposled se do nebe náš strom podíval,
a tupou ránu do větvoví snad už ani nevnímal.
3. Ten starý příběh z Bible vám tu vykládám, R: A on tam stál ...
ať každý ví, že rozhodnout se musí sám, 4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
tak kousek od nový cesty smutný pařez stál.
mává, mává nám všem svobodná zem.
Dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával,
jen přítel vítr si o něm píseň na strništích
R: A kdo se bojí vodou jít, dlouze hrál.
R: A on tam stál ...
 Šlapej dál Tak už mi má holka mává
C G
1. Hej nandej na sebe modrý džíny, Hmi A G Hmi
C 1. Posledních pár minut zbývá jen
vlak houká, v kopci je pomalej, Hmi A E Hmi
C G máš teplou dlaň a už se stmívá
tak vstávej s tím kusem hlíny, Hmi A G Hmi
G7 C těžký je říct, že se končí den
hej tuláku, už je ráno, a tak oči otvírej. Hmi A E G H
vlak poslední vagón mívá
R: Šlapej dál, táhni ke všem čertům,
tohleto je město prokletý, D
šerif náš, ten nerozumí žertům, R: Tak už mí má holka mává
a tak tohle ráno mohlo by bejt pro tebe dost zlý. C A
ve vočích má slzy pálivý
2. Hej plandej dál, jak vede cesta, Hmi G E7 A
a koukej si chytit nějakej vlak, život jde dál, to se stává, já to vím
šerif náš je z pepřenýho těsta, D
a jak zmerčí tuláka, tak začne řádit jako ďas. tak už mi má holka mává
CA Hmi
3. Hej nandej na sebe modrý džíny, výpravčí zelenou dává, tak jeď
vlak houká, v kopci je pomalej,
hej dál, kam povedou tě stíny, 2. Koleje jsou cejchem loučení
a k našemu městu se už nikdy víckrát nevracej. holkám se ve vočích střádá
smutek je šátek osamění
co mužskejm na cestu dává

3. Za zády zůstal mi pláč i smích

do tmy se můj vlak teď řítí
zmizela holka jak loňskej smích
a světla měst v dálce svítí
 Teče voda, teče Tisíc mil
D A7 D Hmi
1. Teče voda, teče cez velecký majír 1. V nohách mám už tisíc mil,
A7 D E A7 D Emi G
/: prečo si ma nehal, starodávný frajír. :/ stopy déšť a vítr smyl
Emi A D
2. Nechal som ťa, nechal šak dobře vieš komu, a můj kůň a já jsme cestou znavení.
/: čo ty réči nosí do našeho domu. :/
2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil,
3. Do našeho domu, pod naše okénka má jeden směr a jeden cíl,
/: čo som sa naplakal, sivá holubienka. :/ bílej dům, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,

modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil,

má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

To ta Heľpa 5. V nohách mám už tisíc mil,

teď mi zbývá jen pár chvil,
Ami D Ami D Ami E Ami
1. To ta Heľpa, to ta heľpa, to je pekné mesto, cestu znám, ta se tam k nám nemění.
Ami D Ami D Ami E Ami
a v tej Heľpe, a v tej Heľpe švarných chlapcov je sto, 6. Kousek dál a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
F C G C E
šikmej štít nad střechy čnít k nebesům.
/: koho je sto, toho je sto, nie po mojej voli,
Ami D Ami D Ami E Ami
len za jednym, len za jednym srdiečko ma boli. :/

2. Za Janíčkom, za Palíčkom krok by něspravila,

za Ďuríčkom, za Mišíčkom Dunaj preskočila.
/: Dunaj, Dunaj, Dunaj, Dunaj, aj. to širé pole,
ľen za jedním, ľen za jedním, počešenie moje. :/
 Točí se točí 7
D A D
1. Točí se, točí kolo ve mlýně,
G D
točí se, točí, já jsem v tom nevinně,
A7 D ťapají si v blátě, cestou necestou,
točí se kolo, voda s hlukem padá,
A7 D
já tomu mlýnu teď ukazuju záda.
2. V tom mlýně žila překrásná dívka,
kterou jsem měl tuze moc rád,
měla modrý oči a černý vlasy,
ale jednu chybu, nechtěla mi dát.
3. Nechtěla mi dát ani políbení,
nechtěla mi dát ani hubičku,
proto jsem ji musel,
proto jsem ji musel utopiti v rybníčku.
4. Její otec mlynář starost o ni měl,
její otec mlynář starost o ni měl,
proto poslal mládka kouknout se, co dělá,
proto poslal mládka, aby za ní šel.
5. Když tam mládek přišel, právě topila se,
její ruka bílá o pomoc prosila,
zachránit ji nemoh, kosa byla ostrá,
jeho mladý čelo správně trefila.
6. Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli,
přišel se sám mlynář na dceru ptát,
když kameny mlýnský jeho tělo mlely,
řekl jsem si, musíš na cestu se dát.
7. Točí se, točí kolo ve mlýně ...
Tři čuníci
C
1. V řadě za sebou, tři čuníci jdou,
Ami
Dmi G7
kufry nemají, cestu neznají,
Dmi G7
vyšli postě do světa a vesele si zpívají.
C
Ui ui ui ui uíí, ui ui ui ui uíí ...
2. Levá pravá teď, přední zadní už,
tři čuníci jdou jdou jako jeden muž,
žito chřoupají, ušima bimbají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají. Ui ui ui ui uíí ...
3. Auta jezdí tam a náklaďáky sem,
tři čuníci jdou jdou rovnou za nosem,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají. Ui ui ui ui uíí ...
4. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitulí se čumák na čumák,
blesky blýskají, kapky pleskají,
oni v dešti v nepohodě vesele si zpívají. Ui ui ui ui uíí ...
5. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
do vody koukají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou a pak dál se vydají. Ui ui ui ui uíí ...
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou - hele támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou. Ui ui ui ui uíí ...
 Tři kříže Tří přání
Dmi C Ami
1. Dávám sbohem těm břehům proklatejm, C Dmi
Dmi C Dmi 1. Příběh, který teď chystám se vám vyprávět,
který v spárech má ďábel sám. G C
C Ami trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští,
Štíhlou přídí šalupy My Grave Ami Dmi
Dmi C Dmi čtyři muži na poušti dali stařečkovi pít,
míří k útesům, který znám. G C
F C Ami a ten jim řek, že vyplní jejich tři přání.
R: Jen tři kříže z bílého kamení
Dmi C Dmi 2. Nejstarší si hnedle přál, dej mi zámek, chci být král,
někdo do písku poskládal. druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
F C Ami A co si přál nejmladší, to už se nikdo nedoví,
Slzy v očích měl a v ruce znavený vždyť v pohádkách jsou jen tři přání.
Dmi C Dmi
lodní deník, co sám do něj psal. R: Pouští kráčí sám k bílým oázám,
jde za svým čtvrtým přáním.
2. První kříž má pod sebou jen hřích,
samý rvačky a bitky jen. 3. Dříve než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
Třeskot nožů, při kterým přejde smích náhle stojí tváří v tvář boháč, král a otrokář.
v srdci kámen a jméno Stan. Kam se poděl nejmladší, to už se nikdo nedoví,
R: Jen tři kříže … vždyť v pohádkách jsou jen tři přání.
3. Já Bob Green, mám tváře zjizvený,
štěkot psa zněl, když jsem se smál. R: Pouští …
Druhej kříž mám a spím pod zemí,
že jsem falešný karty hrál. 4. Náhle přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,
R: Jen tři kříže … náhle stojí smrti v tvář boháč, král i otrokář,
4. Třetí kříž, ten vyvolá jen vztek, ale marně chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít
Jimmy Rodgess těm dvoum život vzal, a v pohádkách jsou jen tři přání.
svědomí měl a vedle nich si klek.
R: Pouští …
recitace: Snad chtěl se modlit, vím, trestat je lidské,
ale odpouštět božské, snad mi Bůh odpustí.

R: … lodní deník a v něm, co jsem psal.

 Tulácký ráno Vadí, nevadí
Dmi C
1. Posvátný je mi každý ráno, ➨ Není nutno, není nutno,
Ami Dmi
když ze sna budí šumící les aby bylo přímo veselo,
Dmi G7
a když se zvedám s písničkou známou hlavně nesmí býti smutno,
Ami C G7
a přesky chřestí o skalnatou mez. natož, aby se brečelo.
C
Dmi Chceš-li, trap se, že ti v kapse
R: Tulácký ráno na kemp se snáší, Dmi
Bb C F zlaté mince nechřestí,
za chvíli půjdem toulat se dál
G7
Dmi
nemít žádné kamarády,
a vodou z říčky oheň se snáší C
Bb C F tomu já říkám neštěstí.
tak zase půjdem toulat se dál Ami C
Nemít prachy - nevadí,
2. Posvátný je mi každý večer, Ami C
když oči k ohni vždy vrací se zpět, nemít srdce - vadí,
tam mnohý z pánů měl by se kouknout Ami C
a hned vy viděl jakej chcem svět. zažít krachy - nevadí,
Ami F G G7
R: Tulácký ráno na kemp... zažít nudu - jó to vadí, to vadí.
C
3. Posvátný je mi každý slovo, /: Není nutno, není nutno,
když lesní moudrost a přírodu znáš, Dmi
bobříků sílu a odvahu touhy, aby bylo přímo veselo,
kolik v tom pravd, však kdo nám ji dá?
G7
R: Tulácký ráno na kemp... hlavně nesmí býti smutno,
C G7
natož a by se brečelo. :/
 Vajda neoficiální verze
Valčíček
C G7
1. Ja pije Vajda po cikánskeim moci R: Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát,
C
hej pije ve dne, pije taky v noci ať ti každej den připomíná
C7 F C
2. A došel k němu hej car turecký /: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád,
Jak se máš Vajdo, zda piješ jak vždycky. G7
3. Já piju care po cikánskeim moci ať ti každej den připomíná :/
hej piju ve dne piju taky v noci
4. Ja vem to Vajdo z opačnýho konce 1. Kluka jako ty hledám už spoustu let,
Hej dám ti dceru a bude s tebe vládce takový trochu trhlý mí já,
5. Vždyť noc je hezčí nežli tvoje dcera dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět,
hej tma je lepší nežli tvoje víra i když obrovskou práci to dá.
6. A tak urazil se hej car turecký
hej svolal svoje služebníky všecky R: Tuhle písničku …
7. A svažte Vajdu hej stát se tak musí
hej za sví žebro ať na háku visí 2. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš
8. A vzali Vajdu hej svázali ani já nejsem žádnej ideál,
hej zvedli Vajdu a na hák ho dali hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš,
9. Ja visí Vajda hej na dubě visí to je pouto, co vede nás dál.
hej visí ve dne chladná noc ho křísí
10. A došel k němu hej car turecký R: Tuhle písničku …
jak se máš Vajdo zda visíš jak vždycky
11. Ja vidim care hej vidim dva doubky
hej na těch dubech ja vidim dva holoubky
12. A ty mě bráníš na holuby střelit
hej a já ti chci hostinu vystrojit
13. Ja stojí Vajda přikládá šíp kluku
hej ten šíp letí carovi do krku
14. A carevně probodl plíce
hej jeho dceři zapích se do srdce
15. A ty teď budeš care v zemi hníti
hej a já budu kořalečku píti
16. Naj naj naj naj ...
 Válka růží Velrybářská výprava
Ami C Ami E C F G C
1. Už rozplynul se hustý dým, deri, deri, dam dedam 1. Jednou plác mě přes rameno Johny zvanej Kmecht,
Ami G Ami F G C
nad ztichlým polem válečným, deri, dam dedam. mám pro tebe hochu spásu, moc fajnovej kšeft.
C G Ami Emi C F G C
Jen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní zem. Hned objednal litr rumu a pak něžně řval,
Ami G E Ami F G C
Je válka růží, deri, deri, deri, deri dam dedam. sbal se jedem na velryby, prý až za polár.

2. Nečekej soucit od rváče, deri, deri, dam dedam C F G C

kdo zabíjí ten nepláče, deri, dam dedam. R: /: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařilo se,
Na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny. F G C
Je válka růží, deri, deri, deri, deri dam dedam. protože nejelo se na velryby, ale na mrože. :/

3. Dva erby dvojí korouhev, deri, deri, dam dedam
dva rody žijí jeden hněv, deri, dam dedam.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda Yorkům nebo Lancastrům
Je válka růží, deri, deri, deri, deri dam dedam.
4. Dva erby dvojí korouhev, deri, deri dam dedam
hlína pije jednu krev, deri dam dedam.
Ať ten či druhý vyhraje, vždy nejvíc ztratí Anglie.
Je válka růží, deri, deri, deri, deri dam dedam.
2. Briga, zvaná Malá Kitti, kotví v zátoce,
nakládaj se sudy s vínem, maso ovoce.
Vypluli jsme časně z rána směr severní pól,
dřív než přístav opustili, každej byl na mol.
R: Výprava velrybářská …
3. Na loď padla jinovatka a treskutý mráz,
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz.
Na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci,
a tučňáci v tomhle kraji neznaj legraci.
R: Výprava velrybářská …
4. Když jsme domů připluli, už psal se nový rok,
starej Rejdař povídá, že nám nedá ani flok.
Místo velryb v Grónském moři zajímal nás grog,
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok.
R: Výprava velrybářská …
5. Tohle to nám neměl říkat, teď to dobře ví,
stáhli jsme mu kůži z těla tomu hadovi.
Z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet,
máme velryb plný zuby na to vezmi jed.
R: Výprava velrybářská …
 Všech vandráků múza Watanay
G Fmaj7 G D
1. Přišla k nám, znenadání, hubená až hrůza 1. Spinkej, můj maličký,
C D
Fmaj7 G Fmaj7 G
máš v očích hvězdičky,
a řekla, že je múza všech vandráků z Čech.
C
Fmaj7 G dám ti je do vlasů,
To nebyl hřích, po nocích, než po kytaře sáhla, G D
Fmaj7 G Fmaj7 Emi tak usínej, tak usínej.
tak nám chleba kradla a čmárala po zdech. D C D C
Emi D G C G C R: Ó, Watanay, ó, Watanay, ó, Watanay,
R: Aleluja, zavírá se brána, my zpívat chcem G D
G C G kio kena, kio kena.
do rána než napadá sníh.
Aleluja, kteroupak si dáme, než skončíme 2. Sladkou vůni nese ti
s ránem na hřbitově obutí. noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá,
2. Na Moravě z demižonu dobré víno pila, už usíná, už usíná.
tak mezi námi žila spousty hezkejch dní.
Až jeden pán v limuzíně začal po ní toužit, R: Ó, Watanay ...
budeš mi holka sloužit a oženil se s ní.
3. V lukách to zavoní,
R: Aleluja ... rád jezdíš na koni,
má barvu havranní,
3. Každou noc po milování skládala mu hity jak uhání, jak uhání.
a kašlala na city, na obyčejnej lid.
Za pár let tahle múza, dneska služka Mici, R: Ó, Watanay ...
skončila na ulici a pod mostem má byt.
4. V dlani motýl usíná,
R: Aleluja ... hvězdička už zhasíná,
vánek, co ho k tobě nes',
4. Vraťte nám, vraťte nám tu všech vandráků múzu, až do léta ti odlétá.
má roztrhanou blůzu, hm ...
R: Ó, Watanay ...
 Za chvíli už budu v dáli 3. Polámal se mraveneček, ví to celá hospoda,
o půlnoci zavolali mravenčího doktora.
D Doktor klepe na hlavičku, potom píše recepis:
1. Hučku svou na pozdrav smekám, třikrát denně flašku rumu, budeš zdravý jako rys.
Emi Dali flašku podle rady, mraveneček stůně dál,
světla vlaků vidím plát, celý den byl jako v lihu, celou noc jim prochlastal.
E7 Čtyři stáli u postýlky, patý těšil: Neblinkej !,
tak na svůj nárazník čekám, zaklepu ti na hlavičku, do rána jseš ledovej !
G D Zaklepal mu na hlavičku, poplácal ho po čele,
už jsem tě měl akorát. bum a mrtvý mraveneček, ráno padá z postele.

Zejtra ráno až se vzbudíš R: /: Multi mravenec kalifornia, multi mravenec mexikou,

multi mravenec kalifornia a multi mravenec šokajou. :/
zjistíš, že se slehla zem
4. Já do lesa nepojedu, já do lesa nepůjdu,
a tvůj miláček, že pláchnul půlnočním expresem. kdyby na mě hajný přišel, on by mi vzal sekyru.
Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar,
D Emi kdyby na mě halný přišel, on by mi to všechno vzal.
R: /: Za chvíli už budu v dáli, za chvíli mi bude fajn,
A7 G D R: Za chvíli už budu v dáli …
vo tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn. :/
5. Pec nám spadla, pec nám spadla, kdopak nám ji postaví,
2. Nejdřív zní vlakovej zvonec, starej pecař není doma a mladej to neumí.
pak píšťala, je mi hej, Zavoláme na dědečka, ten má velké kladivo,
konečně vím, že je konec dá do toho čtyři rány a už je to hotovo.
naší lásky tutovej. Jednou v noci o půlnoci, přišlo na nás strašidlo,
Z kapsy tahám harmoniku, mělo gatě na špagátě a na nose lepidlo.
tulácký song budu hrát,
sedím si na nárazníku R: Za chvíli už budu v dáli …
a je mi tak akorát.
6. /: Měla babka vrabce v kapse, vrabec babce v kapse chcíp,
R: Za chvíli už budu v dáli … zmáčkla babka vrabce v kapse, vrabec babce v kapse chcíp. :/

R: Za chvíli už budu v dáli …

 Zátoka Zdál se mi, má milá, krásnej sen
C G7 C G C G D7 G
1. V zátoce naší je celej den stín, 1. Zdál se mi, má milá, krásnej sen,
Ami C D G D A7 D
zdál se mi, má milá, krásnej sen,
dneska je tichá, to já dobře vím,
G C G Ami
Ami C
/: žes přišla k nám, žes přišla k nám,
kdy ten stín zmizí i z duše mojí,
G C G D7 G
F já jsem mašíroval pod oknem. :/
za vodou čekám na lásku svojí.
2. /: To nebyl, můj milej, žádnej sen :/
2. Už poslední dříví jsem na oheň dal, /: já přišla k vám, já přišla k vám,
i kdyby nocí překrásně hřál, ty jsi byl na vojnu odveden. :/
já nespím, to víš, tak jak bych si přál,
proč si mě Hardy na práci bral. 3. /: Na vojnu do Hradce Králové :/
/: tam prej na nás, tam prej na nás
3. Už pomalu svítá a krávy jdou pít, šavlema blejskají prajzové. :/
v sedle zas musím celej den být,
proč má tvůj tatík, tolika stád, 4. /: Tejden už v zákopech ležíme :/
tejden už sháním a nemůžu spát. /: co bude dál, co bude dál,
kdy budem ládovat, nevíme. :/
4. Zítra se vrátím na jižní díl,
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 5. /: V tom se zved větříček májovej :/
vítr se zdvihá a měsíc jde blíž, /: od prajze k nám, od prajze k nám
zítra stín zmizí, dobře to víš. přinesl papírek notovej. :/

6. /: Tak mě tu máš zase, milá má :/

/: proč měl bych jít s prajzem se bít,
když je to muzikant jako já. :/
 Zítra ráno v pět Zlatokop Tom
Ami C D
1. Až mě zítra ráno v pět mě ke zdi postaví, 1. Tom dostal jednou nápad,
Dmi G7 G A7
ještě si naposled dám vodku na zdraví, když přestal v boudě chrápat,
Dmi G C Ami A7
z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe že má se něco stát a že byl kluk jak jedle,
Dmi E7 Ami C Dmi G C Ami D
a pak vzpomenu si lásko na tebe tak rozhodl se hnedle a odjel na západ.
G D E A7
Dmi E7 Ami Z domova sebral si sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu,
a pak vzpomenu si na tebe. D
mimo to prut a červy, do torny dal konzervy
2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, A7 D G D
řeknu mu, že se splet že mně se nechce do nebes, a jel zlato vyhledat.
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil to si i vypiju D E
a co jsem si nadrobil si vypiju. R: Ty jsi to moje zlato, který mám tak rád,
A7 D G D
3. Až zítra ráno v pět poručík řekne pal, jen ty mi stojíš za to, život pro tě dát,
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, G D E A7
ještě slunci zamávám a potom líto přijde mi, přes tebe mé zlato není, jen ty jsi to moje hatapaťa potěšení,
že tě lásko nechávám samotnou tady na zemi D A7 D
že tě lásko nechávám na zemi. zkrátka a dobře, ty jsi to moje zlato, zlato kočičí.
4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát 2. Říkal, že je zlatokop, o zlato však nezakop,
a seno obracet, já u zdi budu stát, neví jak vypadá, a když tak dlouho kopal,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, tak dostal na to dopal, přešla ho nálada.
prosím nezapomeň, nezapomeň a žij Sebral svoji kytaru, dal si nalejt whisky, brandy v baru,
na mě nezapomeň a žij. za poslední nuget, koupil holce pugét, při tom jí zazpíval ...

R: Ty jsi to moje zlato ...

 Zrnka Želva
A G C G C G C G C
1. Už dávno se mi stýská, 1. Ne moc snadno se želva po dně honí,
G C G C G C G
tak ti lásko píšu, že bych tě moc chtěl, velmi radno je plavat na dno za ní.
D
když dívám se ti do očí, Potom počkej, až se zeptá
E7 Emi
tak, jak bych správný slova zapomněl. na to, co tě v mozku lechtá.
G C G C G C G C
G D Nic se neboj a vem si něco od ní.
R: Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů,
A 2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
z kterých mír a klid by vstal, želví nervy od želvy schovám stranou.
Jednu káď tam dám pro sebe,
a není lepší lék než láska, a pak aspoň pět pro tebe.
E7 A Víš, má drahá a zbytek je pod vanou.
s tou by o sto roků lidé byli dál.
D C G D C G
2. Už dávno se mi stýská R: Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá,
a teď koukám kolem sebe ještě víc, C D C D
do zavřených srdcí slunce ona ho na něco nachytá, i když si to pozděj´ vyčítá.
cestu těžko hledá, odlétne a nic.
3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
R: Uspěchaná doba … ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí.
3. Jak dávno se mi stýská, Má se nebát želev a stopy od ní.
tak ti lásko píšu, že bych tě moc chtěl,
po horách se s tebou toulat, R: Když si někdo …
počítat hvězdy v noci rád mám, to bych chtěl.

R: Uspěchaná doba …