HOVORY S LASENICEM

Otzky kladl a odpovdi zapsal Vladislav Kuel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------(v redaknm zpracovn D. . Bora vydalo nakl. TRIGON v Praze 1993; pedmluva Jan Solovjev; prvn vydn)

Slovo k tenm
Dostv se vm do rukou kniha, jej rukopis byl ukrvn pes padest let. Mezitm se asy zmnily, mnoh z toho, co bylo nebezpen by jen vlastnit, je dnes vyloeno na knihkupeckch pultech a hroz ns zaplavit mnostvm informac, z nich mnoh jsou nejen bezcenn, ale asto i zavdjc. Kniha Hovory s Lasenicem je vynikajc a potebn dlo. Vydvme ji pro okruh len nov Universalie v omezenm nkladu pti set slovanch vtisk. Nae zodpovdnost kon zveejnnm textu. Za dal akce si zodpovd kad sm a podnik je na vlastn riziko. K textu jsme pipojili dv nevelk studie, autorsky pipsan Lasenicovi. Dky iniciativ Mistrova ka k nm znovu promlouv zakladatelsk osobnost eskho hermetismu, Petr Kohout z Lsenice, zvan Pierre de Lasenic. Jan Solovjev Vladislav Zadroblek

 Vdycky to byl pro mne sp pan profesor, ne Vla, pestoe jsme byli opravdov ptel a do hrdel a statk, jak kval. Oslovoval ns mldenci a choval se k nm jako k lenm rodiny. Kdy o nm MUDr. Frantiek Vle s ctou mluvval, kal mu Star pn - a tak ne Vla. Vladislav Kuel ml velk smysl pro d, systm, vcnost; dovedl klst otzky na tlo a pitom byl nadn intuic, lskou shovvavou k lovku, dovedl odpoutt jako mlokdo a ml obrovsk smysl pro humor. Zanal jako profesor na Slovensku v Dolnm Kubn, potom psobil v Nov Pace a pozdji v Pboe, kde se v noru roku 1935 seznmil se svou budouc enou Boenkou a v ervnu tho roku se s n oenil. V letech 1938 a 1942 uil v Ostrav. Odtud se pesthoval do Turnova, kde psobil na Odborn kole perkask a do roku 1957, kdy odeel do dchodu a pesthoval se na samotu Klky u Turnova. Tam il a do sv smrti v roce 1965. Kdy Vla nco dlal, dlal to vdy celou svou bytost a konec korunoval dlo. Stalo se nkdy, e nkter z jeho koleg ve kole onemocnl a on musel pevzt jeho hodiny: nikdy to nebylo pouh zaskakovn. Jeho uitelsk zodpovdnost k km ho vdy nutila k velmi dkladn pprav. Vidl jsem dva jeho seity pprav pro hodiny matematiky: mohla to bt perfektn uebnice pro odborn koly. Kdy po kolegovi pevzal vyuovn djin umn se zetelem na perk, byla vsledkem uebnice Djiny perku pro odborn koly, pozdji schvlen a vydan Pedagogickm nakladatelstvm. Kvalitu jeho odbornch znalost pozdji ocenilo nakladatelstv Artia, pro n napsal obrazovou monografii Kniha o perku, kter vyla nmecky. Tolik o dslednosti a zodpovdnosti, s jakmi podnikal kadou svou prci. Do spolenosti eskoslovenskch hermetik Universalia pivedl Vlu Dr. Oldich Eli, o nm pan profesor kval, e to byl vysoce vzdlan pn, velmi inteligentn, s nm bylo mono na vysok rovni diskutovat na jakkoli tma: ertem ho nazval Naun slovnk na dvou nohch. Dr. Eli ml cel ivot strach z infekce a nakonec na infekci v koncentranm tboe zemel. Vla zaal jezdit do Prahy nkdy kolem roku 1934; vm, e byl v beznu roku 1935 na Lasenicov pednce O mysteriu obti. Pedstavte si zanajcho kantora, kter celou polovinu svho msnho pjmu utrat za byt a jednu cestu msn z Pbora do Prahy: v sobotu odpoledne nasedl na vlak, celou nedli strvil clevdomm vyptvnm a hovorem s Mistrem Lasenicem, noc prospal ve vlaku a rno opt zanal vyuovn ve kole. Lasenic tuto ob patin oceoval a snail se Vlovi vnovat co nejvce nedlnho asu. Pan profesor ml pipraven otzky; cel msc pemlel, na se bude ptt, a Lasenic ve sv dobrot ochotn odpovdal. Jeho odpovdi byly pesn jak zkony, kilov jasn jak desatero, a ponvad bral svou povinnost uitele vn, byl po celodennm dotazovn tak unaven, e s smvem kval: Po tch hovorech s Kuelem je lovk tak vypumpovan, jak po tech svatebnch nocch najednou. Piel rok 1938 a manel Kuelovi museli narychlo uprchnout z Pbora, kter pipadl Sudetm. Tehdy Lasenic nabdl Vlovi nouzov dvoumsn toit ve vile Vytouen v Hodkovikch. Tam a ve vile v Kranm se schzel u krouek Universalie, jeho leny byli Dr. Oldich Eli, pan S. K., Vladimr Rohlek, Alois Sedlek, Julie Stejskalov, Ing. Teyrovsk, Dr. Frantiek Vhala a Ing. Josef Zavadil. V Hodkovikch pekali Kuelovi a do Vlova jmenovn profesorem v Moravsk Ostrav. V ase, kdy Vld u uil v Ostrav, pijel za nm tikrt, vdy na tden, Mistr Lasenic. Jejich spolen fotografie je z t doby. Myslm, e podstatn st Hovor vznikla prv tehdy. Vlova obtav ena a pomocnice pan Boenka pepisovala nejen Hovory s Lasenicem,

ale tak zznamy studi a prac, kter podnikali v Universalii. Je teba zmnit i Vlv podl na realizaci tarotovch karet, kter nakreslil pesn podle Lasenicovch dispozic. Ne se Kuelovi rozlouili s Ostravou, varoval je jasnovidn Lasenic: Z tohoto bytu se odsthujte, tady to bude rozbito. A to se tak pozdji stalo. Hovory s Lasenicem byly psny nkolik let po apkovch Hovorech s T. G. M.. Vlovi ptel z Universalie se smli, e pe Hovory s T. G. Lasenicem, ale as dal panu profesorovi za pravdu. Lasenic zemel a kad sebemen autentick zznam jeho slov m dnes cenu zlata. Po posmvcch se o Lasenicovi nezachovalo tm nic. Jan Solovjev

Hovory s Lasenicem

Osobn Bh (poznmky)
Bume pedevm u sebe doma. Vzpome: Osobn my... Pomr k pedstavm - ale nesm to bt mrtv. Ad problm pedstavy zevn: je to odlesk vidnho svta - ale v magii jsou vnj jevy jen pomckou, ladiem k pedstav ducha vci. Magik bazruje na hledisku, e duch tvo hmotu a nikoliv opan. M-li bt pedstava tvr, mus pedevm vyvolat tvr princip vci pedstavovan. Tvr princip je pocitov m vci. Absolutno je nepedstaviteln, ale poctiteln. Dluno tedy nejprve stvoit pocitov svt. Jm meme mluvit, skldat vty i dvat jmno. Vechno se tedy registruje uritm slovem nebo jmnem. Nelze udlat syntzu jmen, ale syntzu pocitovou lze udlat. Nememe sice ani touto pocitovou syntzou Boha vystihnout (je to nedokonal) - ale to, co j mm v sob, mohu vystihnout syntetickm jmnem - svm mem - tj. tm vm, co a mohu z Boha pochopit. Boha tedy mohu pochopit jedin ve svm vlastnm svt. Tento svt je mi pak majetkem a dlem - kdeto ve svt zevnm jsem toliko jeho lenem. Pokud jde o systmy - provdn aplikace tto syntzy - hovome o askezi fyzick a askezi mentln. Tyto cesty k askezi fyzick: hetrismus, bakchismus, hierodulismus (posvtn prostituce), narkotika atd. jsou v principu vdy evokac fyzickho vytren poitkem, ale toto vytren se d lehko pevst na extzi psychickou. Askeze pm: flagelantstv, jga, odkn atd. (bu svt pln v sob strvm, anebo ho zcela odmtnu) extze vyvolan bu indukc v nitru nebo indukc zven. Indukce v nitru: nap. Kerning - psmenka - abeceda pocit - dl kesansk a persk mystika (modlit se do srdce - ad 2. inkantovat i opakovat do nekonena). Indukce vnjch jev v nitru lovka: oivit v sob celou produ - analogicky vyhledat iv etz pocit a vystihnout nevyslovitelnou podstatu veho pedstavitelnho, vyslovitelnho a ivho (signatura rerum).

Demiurg
Bylo eeno, e lovk me z Boha evokovat tolik, kolik me z nho chpat, a e tato pedstava tedy neme bt nikdy konen - definitivn, ale ekne-li mi, jak je tvj Bh, j ti eknu, jak jsi... Demiurg je tedy bytost nadan vekerou moc, kterou si dovedeme pedstavit, kdeto Bh je podmnkou Demiurga. Mg potebuje mnohobostv kvli specializaci jeho sil (m-ham-fora). Demiurg kesansk proto ji dvno existuje, nebo byl kesanstvm vytvoen. Maximum pedstav o Bohu se mus ztratit v nekonenu, ale u Demiurga je pedstava ji fixovna vlastnostmi. Moj pichz s jednobostvm. V Egypt je pedstava vech Boh, plus nekoneno (bezednost). Vzpome dle kultu eckho. Realizace vry me jt zdola nahoru (chud duchem) - anebo shora dol, tj. cestou hermetickofilosofickou. Jdeme-li shora dol, meme pochopit vechny Demiurgy - kreace vech nboenstv, nebo je bereme jako soust veobsanho Boha. Zdola nahoru jdou vechna nboenstv a vichni ti, kdo jsou neschopni abstrakce v plnm slova smyslu. Absolutn abstrakce je prav syntza. Syntetik m vdy na mysli Kether. Problm sebe sama v absolutnu - to nco pro vtinu lid zcela nedostupnho. Le Demiurg je ji tv - aspektem onoho zavn absolutna. Demiurga evokujeme zvratnou cestou oproti t, jakou byl stvoen. Dluno pak vzt v vahu kult Demiurga, tj. jeho iven, usueln iven, tj. jak ho uv dav. Ve stvoen se evokuje obrcenm tenm geneze vyvolnm zporu te rovn v sob. Nap. Mars: Ty Boe ohn ... atd. ... chlad je v mm srdci atd.

Dodatek ad Osobn Bh
Sedmika vlastnost reprezentuje ezotern pedstavu (sedm planet), ale ta netvo. Tvo se ponaje osmikou. Sedmika je ebkem, po nm se vystupuje tvr schopnost, a osmika
5

pedstavuje fyzick prostedky, je uvdj lovka do mentlnho stavu. Osmika znamen starm oi - vvojov stdium, v nm lovk spravedliv vid (viz spravedlnost-tarot) podstatu vc. Vid-li tu podstatu, sta j dt jmno a vc je stvoena.

Hermetick zdvodnn morlky

Kdo ztratil vru v sebe, ztratil slu slova - a to je zloin na osobn sle. Osobn sla je pmo mrn ve v sebe sama. Bylo ji dve eeno: lu-li, km to, v co zsadn nevm. Nue tedy: jestlie si lovk navykne za vech okolnost mluvit pravdu, tu jeho slova se vdy kryj se skutenost a on vytv volt pravdy - ekne-li pak ale jednou zmrnou le, tu se tato zmrn le mus uskutenit. Naopak lovk, kter stle le,je pece nkdy nhle pesvden, e te je to nebo ono pravda - ale bda, ono to tentokrt pravdou nen a nikdo to jako pravdu nepijme, nikdo tomu nev a vc se sama jaksi zvrt - zvrtne silou jeho slova - slova stl li. Je to prost znien faktu. Zde dobe poznvme mystrium ivho tvrho slova (negativn magie). Uveme druh z bnch pklad: Tzv. vanivost - kdo mluv o svch pnch, tomu se pn nikdy nevypln, protoe tato pn se vybjej ve slovech a v mylenkovm svt lid druhch, kte je pijmaj. Je to typick pklad pm vampyrizace pn druhmi. Nemorlnm jednnm si lovk prost tvo nezmrnou spoustu bytost, larev, jimi zaliduje svj astrl tak, e ho ji ony bytosti k zmrn prci nepust, nehled k tomu, e je pak mus natrvalo ivit, ani by se kdy o tom dovdl. Hovome-li, rodme. Proto pozor na to, co rodme. Toto vdt o svm osobnm astrle je zvan.

Hermetick vysvtlen strachu

lovk, kter m strach, evokuje unikn vlastn vitln energie. Strach m vzpt tm materializan fenomn. lovk, nechtje a nevda, propout takto ektoplazmu - a prv tato dv ivot larv strachu. To je tvoen nedobrovoln. Meme ale evokovat strach u lid pomoc vci, kterou chceme evokovat (vzpome praktick pklad). ena, m-li bt oplodnna, mus mt strach. Chci-li nap. oarovat, musm si nemoc pedstavovat. Paklie si onu nemoc, kterou chci druhmu implantovat, iv pedstavuji, mohu vyvolat v sob podvdom strach - a to je zptn odraz - a j tu nemoc sm dostanu. To lze ale aplikovat na vechny mon jin vci, a to zejmna ve svm pomru k lidem. Vezmme si nap. zvist, nevraivost ... a toho chlapa... atp.; podivnou cestou se tyto vci vracej. A co nakaliv nemoci a strach z nich? Nebyla-li nap. rakovina ped lty pomrn vzcnou chorobou proti zvratnmu jejmu cifernmu vzrstu v souasn dob? Vdy se pece jej nakalivost poprala a popr, ani kdo objevil koeficient jejho obrovskho vzrstu! Jako dobr pklad uveme poslze star trik hypnzy davu - kde sm hypnotizr se nijak nezaslouil o vsledek, ale prost pouil fingovanho, smluvenho mdia, kter pedstr douc asn vsledky ped davem - a nakalivost a skuten psobivost nastupuje zsluhou asnoucho davu do podvdom divk, kte jsou takto ji sami teprve skutenmi hypnotickmi subjekty. Pojem Boha se stv trvajcm silm stle bohatm - a nikdy se proto neustaluje. Ale kad toto sil kon vdy vcemn Demiurgem. Star egyptsk legenda vyprv, e lid vznikli ze slz boch... Slzy jsou plodem oka, kter je symbolem obti. Oi odpovdaj osmice (viz dodatek ad Osobn Bh, kde se hovo o sedmice a osmice).

O Ritulu
Ti zkladn druhy ritulu: l. Ritul podprn - konstruovan- teba i zdnliv nesmysln, ale uren k bezpen evokaci osobn emoce - vry. 2. Ritul tradin - me jm bt onen pedchoz, ale tento dlouhm a hlavn astm uvnm je pmo vzn na njak tvar. Tedy: on tvar vytvoil a je na vzn. V tomto ppad nezle stoprocentn na absolutn ist ve operatrov, protoe je to kl k vyvoln ink pmo vzanch na ritul - a nutn vra, kter tu hraje roli, je u dna pedchdcm, kte ji do nj vkldali. 3. Vdeck typ ritulu. Tento vyuv vech reakc zpsobench uritmi ritulnmi iny, je skld v celek, a pivd operatra k nutnmu pesvden - a ve - a uskutenn celku. Tento ritul se mus povst u kadho. Me bt vak individuln i veobecn. Davov tedy: - (nboenstv) vyzkoumm a zjistm bezpen pbuznosti subjektovy pschy, tj. zjistm jeho psychick reakce (zrakov in - vn - pocity hmat - chu - psobivost barev atd.). Tyto sestavm v abecedu, kter se m v subjektov svt realizovat. Sestavm je tedy v zmrnou a pesn montovanou konstrukci, kter uvede operatra (subjekta!) do stavu, kde ho chci mt, a kter je vhodn k innmu navzn posledn vty ritulu, jejm je ritul elem. Vechno pedchoz je jen jakousi pedmluvou. (Vzpome: metody pi prci s domorodci - anglick kolonie - sexuln rituly odstraovn nepohodlnch lid.)

Ritul mysli
Cestou zvenku dovnit - tj. spojovat nap. urit pocity s uritmi slovy. M-li zvltn pocit, ihned mu dej jmno m ho tvo. Co nem jmno, neexistuje. Jakmile pak ono jmno mysl, evokuje pocit. To nevysloviteln jmno - m pocit. Vyslovit ho nesm. Kdybys tak uinil, zabj in mu a mus tvoit jin - nov. (Ad problm neviditelnosti) Svoji pedstavu meme koncentrovat subjektovi i do urit sti tla (pklad: jde okolo tebe bod).

Vampyrismus prostednictvm indukce

Myslm na nj - pak ihned trpn stav, vyprzdnn mysli - tm navzno spojen i pelit.

O vzan kreaci (aktivn musk princip)

I. 1. Imaginujeme douc vc. Dobe sfixujeme v sob. 2. Imaginaci souasn veme na vhodn ritul. 3. Ritul mus bt primrn.

4. Pedstavuje tu sekundrn, tj. pozornost je vrhna vc na ritul. 5. Ritul budi pilhav, dobe symbolizujc, sugestivn. 6. Vechno dokonale vt. (Opakuje se tedy po dny, tdny atd.) II. Promtnut 1. Pedstava intenzivn, ritul automatick. 2. Nyn nastoup tzv. retu, a to tak dokonale proveden, e mus zcela vytlait vechno pedchoz (tj. I. i II. fzi pedchoz prce). Retu rozumme nejv sugestivn - drastick momentln zamstnn, resp. upoutn vech smysl, vetn mylenek. Nejinnj se stane takov retu, kterou jsem s to provst tm intuitivn, teba i nelogicky, avak spontnn, prudce vzruen. Jedin takov retu provede dobe svj kol utnut, useknut vylouen veho pedchozho. (Vzpome t krvavch obt starch, je byly vyvrcholenm ritul. To byla retu nejdrastitjho typu. Ale i katolicismus m svoji retu - obtovn - arci ji jen symbolickou, ale pece v podstat retu, tj. vyvrcholen obadu, kterm je pozornost vcho odvedena od veho, co pedchzelo.)

Druh zpsob vzan kreace (ensk pasivn princip)

1. Zanme opt jako v pedchozm ppad dokonalou imaginac douc vci. 2. Nyn ale pln soustedme na vc ob sloky, tj. intelektuln i citovou. 3. Souasn s tm provdme vhodn konstruovan, pilhav ritul. Ritul zde upravme tak, aby zamstnval vech pt smysl. Tedy zvolme vhodnou vni (ich), pouijeme njakho symbolu kresby (zrak), ustavme kraoukou nkolikatnovou inkantaci (sluch) a rovn i chu zamstnme njakou ltkou vloenou do st a poslze hmat je zamstnn provdnou gestikulac. 4. Ritul provdme vdy ve stejnou hodinu, a to tak dlouho, a se cel vc zautomatizuje. 5. Nyn prvou st (odst. 1-2) vypoutme a konme samotn ritul, a to tak dlouho, a se cel vc vypln. Vc se vypln tehdy, a prvou st zcela zapomeneme. Poznmky: Pt smysl, to pt planet. Slunce a msc pedstavuj nai prvou i druhou fzi praktiky. Retu to zem. Z toho vyvozuj: vyvolat zpor, mus evokovat klad. (Vzpome: Proda se ds przdnoty.)

O kreanm aktu subtrahentnch bytost

Provd se trojm zpsobem: l. Cestou plozen. 2. Nsilnou tvorbou (momentln). 3. Vrou. Prv zpsob lze realizovat dvojm zpsobem, a to: a) imaginovanm oplodnnm pln analogickm pohlavn kreaci, b) nepohlavn cestou - tedy dlenm. Pi prvm zpsobu pouvme imaginace, kter pejm cel fyzick mystrium zrozen a. doslovn jeho postup napodobuje v neviditeln substanci. Tak operatr (je-li mu) imaginuje pedn sebe jako enu, evokuje dobe pedstavy enskch genitli a vybere si eventuln i obraz dvete - eny, kter je mu zvlt sympatick. Potom se

postupuje v popsanm poad (viz dle), piem dluno upozornit, e: od zpadu slunce a do jeho vchodu se mu stv evokovanm obrazem eny - a naopak ve dne se tato ena stv muem. Pedchz pak cel fze oplodnn s koitem atd., a dle pak reprezentuje od oplodnn kad za sebou jdouc nsledujc den jeden msc thotenstv - tedy analogicky se skutenou fyzickou kreac take za devt dn dochz k astrlnmu porodu. Od tohoto okamiku se imaginace obr nemluvntem, oetuje je, koj, u pohybu, ei, d rst, vlastnosti atd. atd. - a k pln funkn samostatnosti. Ppad b) (cesta nepohlavn, dlenm). Je rovn analogick ivotnm podmnkm dlen nebo puen prvk: princip vzrstu a oddlen odznut i odtpen znsoben partie. Podkladem kreanho aktu je tedy znalost principu dlen, jak je popisuje prodopis, resp. fyziologie a tvr agens procesu - to zase imaginace...

Zpsob druh (nsiln momentln tvorba)

Pedstavuje princip postupnho nadmrnho shromaovn energie, je se pak extaticky - s nejvym vyptm nervovch sil - tm v jedinm okamiku vybije dramatickm zpsobem, jeho popis je nedefinovateln. Lze ho pirovnat (co do nervovho inu) snad jen k dramatickmu vbuchu lenstv, je sice rzem zmiz, ale zanechv sv prvodce: pln nervov vyerpn a vybit vitln sly, na jej prvotn doplnn by asi lka dle vzhledu pacienta pedepsal snad msce odpoinku pro monou rekreaci. Zpsob zajist mlo doporuiteln.

Zpsob tet (kreace aktem vry)

Vyaduje dkladn a jemn ppravy, je byla sice nepln, ale pece, popsna, resp. naznaena v partii o manifestnm stavu vry (viz toto).

Mylenka
Mylenka je duchovn proces clc ke stvoen, i psoben na hmotu, nebo jin (nehmotn) prosted. Prvn psobnost mylenky se projevuje v astrlnm svtle. Mylenka me bt v zsad dvojho druhu: 1. Prost imaginace. 2. Spojena s imaginac nebo pedstavou. Prv druh psob v astrlnm svtle zmny kvalitativn. Druh druh vyvolv zmny kvantitativn a tvarov. Mohli bychom takto mluvit o barv mylenky. Barva mylenky byla by dna jejm prvm druhem. Jej tvar obrazem, na nj se ve. Takto v projevu byla by mylenka bu fenomnem amorfnm, barevnm nebo tvarovm, jeho barva je urena druhem mylenky vzan na pedstavu. Dlka trvn mylenky,jakoto vci iv, je odvisl od mnostv jedinc stejn myslcch, od doby, jakou bylo myleno, a od mnohosti opakovn. Nejtrvalej mylenkou, jakoto tvorem astrlna, je ona, kter byla asto a intenzivn opakovna. Mylenky mohou t dobu krtkou nebo velmi dlouhou. Dlouhou dobu ijc mylenka bv obyejn zplozena tak, e jej tvar v okamicch, kdy se rozplv, je vdy znovu a znovu opakovanm mylenm nabjen. Takto mluvme v technick terminologii o rytmickm vyklepvn mylenky, tj. innosti analogick koitu a kadmu druhu plozen. Mylenka me bt vytvena mimo tvrce, nebo v tvrci samotnm. Vytv-li se mimo nj, mla by psobit a tak psob - v jeho okol. Vytv-li se v nm, psob bezesporn na nj. Intenzivn mylenky, vytven jedincem v nm samm, psob snad vbec nejmocnji v okamiku, kdy jejich tvrce zanik. V tomto ppad meme mluvit obrazn o vbuchu mylenky, mnohdy tak mocnm, e nakaz i cel nrody.

Zde le tajemstv obti. Tento druh mylenky tak mocn, e psob nkdy i fyzikln pmo - je t pinou tzv. straidel, zjev posmrtnch, pi nich bv mylenka zpravidla dynamizovna citem (ltost) a pedstavou existujc v okamiku zniku jejho tvrce. Mylenka zanik v zsad dvma zpsoby: 1. Rozplyne se ve svm prosted, nebo je jinmi mylenkovmi tvary rozttna. 2. Spojuje se, nebo je pohlcena mylenkovm tvarem jinm. Takto vznikaj vsledn ideov piny, mnohdy velmi mohutn, kdy nkolik nebo i velk mnostv pbuznch mylenkovch tvar stejn rovn slou se v jeden mohutn celek. Mylenka je podkladem veho fyzickho tvoen. V ivlovm systmu pedstavuje vzduch, bez nho by neexistoval svt fyzick, nbr pouze trojjedin svt pin. Ponvad i vzduch je analogi asu, je analogi asu v nejirm slova smyslu i mylenka. Bez mylenek nebylo by hmotnho projevu, druhu, ivota, ponvad mylenkami, motorizovanmi touhou, uskuteuje se tvr vle, je utv na vvojovm ebku ve iv. V mylence le i princip lucidity. Je-li mylenka analogi asu, tj. tvrtho rozmru hmoty, bude stav, v nm vytvme minimum mylenek a jen v memorativn sfe, nejvhodnjm k uskutenn prhledu do principovho prosted. Mylenkou d se vytvoit i kontakt s jinmi bytostmi. Naladme-li se pzismem do mylenkovho svta druhho jedince a vytvme-li s nm po uritou dobu stejn mylenkov tvary, meme prudkm a nhlm vkyvem, zpsobenm nmi stvoenm novm mylenkovm tvarem, vyinout mylenkov proud druhho lovka z jeho drhy. Takto vznik i nkaza mylenkou, o n se mluv jako o podlehnut davov psychze. Mocn proud davov psychy, nepomrn silnj mylenek jednotlivce, strhv tyto podl sv drhy a kad protichdn mylenka bv pohlcovna i za cenu poruen funkc oponujcho jednotlivce. Mylenka je tvr pocit kadho ijcho jedince, vznikl psobenm ty vliv: 1. Svta fyzickho. 2. Pedstav. 3. Intelektu. 4. Viz. Uveden definice tk se pouze mylenky ve smyslu hermetickm - nikoliv v duchu slovy vyjden ideje, kter exotern bv pokldna za mylenku. Toto je ji druhotn projev mylenky vlastn (pocitov). Vlivy svta fyzickho tvo s vlivy svta pedstav samostatnou skupinu stejn tak, jako vlivy intelektu a svta viz. Ob dvojice sousteuj se ve dvou ohniscch, z kterch vyvr vlastn mylenka. Od spojen tchto dvou ohnisek je odvisl tvr potence mylenky toho kterho individua. Prv dvojici odpovd ohnisko imaginace, je je sdlem pudov pamti, dvojici druh odpovd ohnisko memorativn, uchovvajc vy sublimovan mylenkov zitky. Neschopnost izolovat tyto dva zkladn fondy mylenkovch zjev in ivoucho jedince pudovm. Adept, kter dovede vzjemnou psobnost pinnch ohnisek libovoln peruit, je schopen pijmat popudy z kterkoliv z obou dvojic vliv zvl a podle toho vytvet mylenky bu duchovn i fyzicky tvr. Ni forma neuvdoml pamti, ze kter vyvraj mylenky pudov, je ovlivovna jevy svta fyzickho a svta pedstav; odtud vznikaj fantomy, pvodn zrcadlen ve stnu zemskch jev. U lovka profnnho pronikaj tyto inferiorn vlivy i do ohniska druhho a mohou psobit poruchy v jeho fyzickm i duchovnm stavu.

Praktick proveden ve fyzickm svt

1. Pouit egregoru - jeho motorizovn mylenkou. 2. Podvdom vytvoen doasnho egregoru (mylenkou), kter zanik vykonnm svho kolu. To me bt dvojho druhu:

10

a) Pouit vlastn ektoplazmy, kter je motorizovna mylenkou. Operatr je zvltnmi cvienmi uschopnn k tomu, aby enormnm zpsobem vydval ektoplazmu vitalizovnm astrlnho svtla. Nebo to me bt t zvltn stav nap. u umrajcho, jen je posednut jedinou mylenkou, kter strhne vechnu unikajc ektoplazmu s sebou. Nebo je to medijn jev. b) Pouit ciz ektoplazmy. To je bu vampyrismus, nebo sugestivn psoben na mdium, anebo to me bt nhodn strhnut voln ektoplazmy mylenkou (okol nemocnch lid, nebo medijnch zvat). a) Ektoplazma unik, odpovme-li a nemyslme ale jsme sv (ritul rno). b) Ektoplazma unik, jsme-li velmi fyzicky unaveni, odpovme a velmi intenzivn myslme (ritul naveer).

Znamen na dlku
Mj a jeho astrln dvojnk pijdou do kontaktu sdlovacm vbojem a ten se indukuje ve fyziklnm vjemovm svt. Pprava: ob astrln tla (obou operatr) se promtaj do jednoho bodu. Zpotku to dlaj oba souasn. Pozdji nezvisle jeden na druhm, a to se indukuje na partnera.

Nebezpe: pohlcen slabho silnjm a do pvodnho vyrovnoven. Otzkou je, snese-li jeden bytek a druh pbytek. Je to krtce otes rovnovhy v kvantech animalizovanho astrlnho svtla obou jedinc. Ped spanm: - lep - pprava sugesce - vzno na usnut (jednosmrn). Vampyristicky: ze subjekta vytaeno - guma, lano - smrtm zpt. Pedstava a) formy, b) pocitu: mus bt velmi siln.

Poznmky o astrlnm svtle

Vytvoen imaginovanho orgnu (astrln oi, ui, ruce atd.) - se dje mm animalizovanm svtlem, kter reprezentuje analogii astrlnho tla - na rozdl od tla hmotnho, je je vytvoeno neanimalizovanm svtlem (svtlo voln, suprahmota mimo ns). asovn (rytmus) je romn bez gramatickch as. te-li, pak je to chaos. Mus to tedy oddlit - pochopit, kde je minulost, ptomnost a budoucnost. Promtnout do astrlu znamen, e potebujeme promtnout tam to, co v nm nen, tj. as na pedstavy. Tm v nm nic netvome, nebo to tam bylo, ale separujeme sami pro sebe urit partie a inme si je chpatelnmi. Tedy praxe asovn je inn vlun toliko pro nai osobu - pro nae chpn je nezbytn.

11

Du Potetovo rann (vzpome jeho Odhalen magie) nebo udeen na zvon - to je ritul spojovan s pedstavou. Mm-li urit kvantum animalizovanho svtla obaluje se zporem - roste. Indukc se tot jev na fyzickm tle. Magick in v ptomnosti blinho: Vyslan paprsek astrlnho svtla, kvalifikovan uritm chtnm (vl), pijm formu danou mu voln tendenc teprve tehdy, nepoda-li se mu strhnout analogick tvar (ji existujc v astrlnu) na sebe. Kad voln in vynucuje si okamit vybaven animalizovanho astrlnho svtla, kter strhv na sebe (nen tedy volnho inu bez konsumpce animalizovanho astrlnho svtla). Nejdve se tedy mus voln matrice uskutenit v animalizovanm svtle poutanm - a pak teprve se oblk do svtla volnho - stv se skutenost - jako due se uskuteuje v tle. Zdrav organismus mgv vyd toliko pebytek svtla, kdeto mdium vydv bezohledn maximum - na kor svho zdrav. Ke zhuovn a k pemn volnho svtla ve svtlo poutan se pouv pomocnch pedstav (vzpome Indov: Pingala, Ida, dech). Ono zhuovn - hromadn, animalizovn svtla je spojeno s rizikem tehdy, nev-li operatr, kolik sm nastdat. Astrln svtlo se pizpsobuje pojmu, kter si pedstavuji (vtluji). Nasycen animalizovanm astrlnm svtlem u adepta se manifestuje pocitem touhy po inu opojiv touhy - skoro opilstv - na rozdl od mdia, kter se pebytkem astrlnho svtla dus - vznik v nm nerovnovha a ono se ct slbo, unaveno, zdeptno. Tet ppad: nemocn - umrajc - (zde na jedn misce vah ubv) - tlo odumr, a ponvad mus bt rovnovha udrena, nastupuje prudk odbavovn astrlnho svtla. Takto vznikaj povstn fenomny pi umrn lid. Svtlo zeno vzpomnkami - vzno na pbuzensk a jin city atd. Uit svtla k prci s ohnm: j - svka. 1. Ztotonn - j jsem tam - j jsem svka (sklenice). 2. Rzem petnu - j jsem voda - (ale svka je pry). Druh pl - ohe - je rzem tam. Tvom tedy zporem. Tot lze aplikovat jinak - a snze: prst - svka. Hemnek je fluidick kondenztor. Papr napustme hemnkovm odvarem (nebo odvarem z podrace, mandragory, ppadn hadince) - pak obrazec nakreslm nebo vystihnu. Nejdve soustedn na svku - pak na obrazec - a ten poslze napojm imaginativn vodou. Poznmky k ivlovm prstm: Prsty ivlov se stanou ivlovmi, jestlie je ivlovmi uinme. Podmnkou je tu vra - tou to bylo preparovno daleko naped. Naped musm vit - a pak teprve se pesvdm, e jsem vil dobe.

12

Nevm-li na zatku, tedy klamu sm sebe... Musm proto hned na potku - jakmile u k vci pistupuji - absolutn vit - vit bez odmluvy, debat, rozklad nebo kritizovn. To je zkladn vta. Astrln svtlo je irok pojem - jako proda. Astrln svtlo je organick a anorganick. Magick in je vdy v ptomnosti lid jistm druhem vampyrismu. Intuice je pebytek astrlnho svtla. T jasnozen je bu pebytek - anebo dokonce odbavovn. Animalizovat astrln svtlo je schopen kad organismus. Neinteligentn organismus animalizuje astrln svtlo dle poteb svho tla. U hermetika mrn potebm jeho ducha. Je teba i zde hygieny. Pebrn kvantity = lenstv.

Hovor
Hovor na dlku me bt navzn zsknm nadvldy nad druhm pjemcem tak, aby vyslajc zskal ektoplazmu pijmajcho, tm jej oslabil, uinil jej pasivnm, receptivnm a jeho vlastn zvldnutou ektoplazmou psobil na nj tak, jak chce. Odnt ektoplazmy me se dt rznmi zpsoby, jako napklad: vyvolnm strachu, dsu, fascinac, fyzickm oslabenm, autoritativnm psobenm, sugesc abuli atd.

Obapoln hovor
Slu mohu vzat na hmotu - jakmile hmotu znim, sla se odbavuje. Tak mohu vzat slu na modlitbu, piem nesm bt zapomenuto na petnut popsan v kapitole o vzan kreaci. Mus bt dva lid, kte chtj korespondovat. Udlaj se dv figurky z vosku nebo jin ltky, do nich se zamodeluje pslun fluidick kondenztor. Ten nesm bt ve skle (ponvad sklo, jako vtina anorganickch ltek, je izoltor) - nbr zase v parafinu, vosku atd. (zkumavka, kelmek) - ten se zamodeluje do soky. Fluidick kondenztor m bt vtakem (macert, nebo va plus sl) mnoha rostlin, jako napklad: hemnek, podraec, lilie, mandragora, oliva (zvlt olivov olej), odvar aje, lactucarium, hadinec. Do toho vhodnou mumii, jako napklad krev. Mumie obou operatr se sms v jedn lhvi s fluidickm kondenztorem a pak teprve se rozdl do dvou ndobek urench pro ob figurky. Pot se ndobky zamodeluj do pipravench dvou figurek, o n se rozdl oba operati. Pak se ob figurky vitalizuj ob ve stejn den, ve stejnou hodinu. Kad z operatr tak uin se svoj sokou. Postup vitalizace viz kapitola o vzan kreaci I-II. Ped vitalizovnm dohodnou se oba operati na jmnech figurek (bytost), ani by je vyslovili, tedy nejlpe psemn. Vitalizan ritul mus obsahovat jmno bytosti, ale toto nesm bt vyslovovno. Pi ritulu me bt pouito formy jakhosi domlouvn: (jmno) ... ct, jak ti srdce bu, ct, jak ti koluje krev, ct, jak atd. Figurky se pak odnesou na sv psobit. Zpotku mus mt oba korespondenti smluvenu pesnou dobu hovoru. Hovo-li pak jeden k soce, druh polo na svoji soku ruku nebo ucho, i pilo ji na elo atd. Pozdji toho ji nen teba, nebo bytost se ohls sama, vol-li druh pl. Jde-li o mue a enu pak do ensk figurky dvme nap. dv kapky ensk a jednu kapku musk krve, do muskho voltu naopak dvme dv kapky musk a jednu kapku ensk krve. Jsou-li oba korespondenti muov, mch se volt, jak ji bylo eeno, stejnm dlem. Do fluidickho kondenztoru se pidv chlorid zlatnat (v roztoku), ponvad zpsobuje rozptyl a ven ivotnho fluida prostupujcho kondenztor. Rozptyl a ven je zpsobeno odrazem fluida od

13

nekonen malch steek zlata, je obsahuje sms. Z hermetickho hlediska se utven vysvtluje tak, e v zsad kad hmota pitahuje ivotn fluidum, ale neorganick ltka brn vcemn proniknut fluida do svho nitra. Je tud pi svm utven formovna tlakem (psobenm) zven. Ltka organick naproti tomu obsahuje toto fluidum tak, aby mohlo na ni psobit zvnitku. Vytvec doba je nestejn, odvisl od tvr schopnosti operatra, resp. od toho, jak si dovede cel proces dokonale vt. (Viz kapitola o vzan kreaci - akt, musk princip I - odst. 6, anebo ensk pasivn princip - odst. 4.) Pi kreanm aktu subtrahentnch bytost - a sice ad prv zpsob cesta plozen - dluno dodat, e existuj i zpsoby bezdn, nap. onanie, nevyplnn touha, koitus vbec, zvlt pak koitus interruptus pak t strach (negativn tvorba, viz u dt) a sugesce. Opakovn je vibrace, vibrace je vlnn, vlnn je svtlo, svtlo je energie, energie je u fyzikln projev sly. Podobnmi metodami, je byly dve popsny, se mohou prv tak oivovati obrazy nebo sochy, je opatme pouze fluidickm kondenztorem, resp. voltem. Dokonce - a to je pak u prav theurgie - meme takto pracovati i s divinitami (tj. bostvy, gnii vech dob, vk i nrod) a uinit je znovu pro sebe i pslun kolektiv ivoucmi, skutenmi. Pi kolektivn kreaci je vsledn tvar a zjev bytosti odleskem a souhrnem veho toho, co uruj vlastn stvoitel, ili kolektivn inteligence. Vitln slu v tomto ppad promtme: a) na pomysln bod (napklad sted zem, hvzda Sirius atd.), b) na bod reln (napklad sklenn koule naplnn fluidickm kondenztorem - anebo jet lpe uzavt do njak ndoby z ltky organick). Tento druh ppad je vak mlo praktick pro kolektiv, protoe souhrn jeho prce me bt lehko poruen anebo zneuit.

O nien subtrahentnch bytost

Jak bylo ji eeno, meme slu vzat na hmotu. Jakmile hmotu znime, sla se odbavuje. Podobnm zpsobem si ponme pi nien subtrahentnch bytost - a to tak, e mme-li odbavit vitln energii vzanou na hmotu, hmotu prost zahvme a do bodu taven; ponvad ale asto stv se bytost takto zplozen voltem svho ploditele, lze se snadno vyhnout nemilm nsledkm sympatetickho poruen prost tm zpsobem, e se nboj ohv pozvolna v hork vod, v n se byl souasn ponoil operatr. Hmota se rozpout, resp. siln nahv, energie se vrac znovu do tla tvrcova a volt bezpen umr. Normln, resp. postaujc hranic pro toto znien je teplota 50 - a dvojnsobn tlesn teplota. Jedn-li se o subtrahentn bytosti nepoutan na urit hmotn tvar, nabjej se tyto obyejn pmm rozkazem do voskovch tvar, kter se poruuj shora ji popsanm zpsobem. Je to tedy nov pipoutn na hmotu a pevdn z hmoty zpt k tvrci bytosti.

Jin metoda hovoru

Dva lid. Kad si piprav asi deset oblek. Do kad oblky d jedno slovo (heslo). Kadou oblku ozna nkterm z tchto pti dn: dva dny ped plkem, plnk, dva dny po plku. Pak se dohodnou na hodin, kdo m vyslat a kdo pijmat. Tedy jeden vysl pl hodiny a druh pl hodiny pijm. Obsah oblek mus bt vyhotoven tak, aby mj protjek neznal obsah mch oblek a naopak

14

j obsah oblek jeho. Do lhve se piprav: jeden litr istho lihu, jeden dekagram kafru, plus po jedn kapce krve od obou zastnnch. Ti se pak rozdl stejnm dlem o tekutinu. Ve smluven vyslac hodin natou si oba elo a dlan. Tlo nejlpe nah s pltm. Lehnou si naznak tak, aby vidli na plnk msce, ve stejnou dobu, a rovn aby mli dlan obrceny k msci. Vysla imaginuje sv heslo na msn kotou a pijma je pijme a po vysln se pesvd, pijalli sprvn (tj. oteve oblku). Pozdji jdou ji vty, obrazce atd.

Princip vampyrismu
Byla-li subtrahentn bytost vytvoena bez zvltnho posln druhovho nebo elovho, me se svmi vlastnostmi piblit k svmu tvrci natolik, e se ztoton s jeho astrlnm tlem. Podle alchymick terminologie mohli bychom oznait fyzick tlo jako rtu, oblast duchovna jako sru a tlo astrln jako sl; pak sl por oba dva dal principy, lovk stv se materilnm v duchovnu, duchovno prostupuje oblast fyzickou a astrln tlo se pone nezvisle (jakoto dominujc prvek) ivit v mezch svch monost, tj. erp ze svho okol a pebytky naerpanho pirozen petkaj do obou dvou zbylch pl. Zanikne-li fyzick tlo v tomto ppad, tj. zeme-li lovk takovho druhu, je astrln tlo dle zcela nezvisl a pokrauje ve svm ivotu a pedv svoje pebytky i nadle tlu, kter vegetuje i pes prh smrti. Ponvad strojn uspodn astrlnho tla nedovoluje nahraovn spotebovan energie zpsobem analogickm svtu fyzickmu, tj. potravou, iv se toto vysvnm ivotnho fluida z jinch ijcch jedinc, a tak vegetuje po dobu asem tm neomezenou parazitnm zpsobem na ijcch tvorech.

Vytven subtrahentnch bytost kolektivem

Vytvej-li subtrahentn bytosti urit kolektiv, je bezpodmnen nutno, aby vichni jeho lenov byli dokonale sladni a nebylo mezi nimi nejmench diferenc; vlastnm elem subtrahentnch bytost takto vytvoench je oddalovat od tch, kdo je stvoili, vechnu disharmonii a vechna protivenstv; proti neharmonick minorit stavla by se bytost jako proti neptelm, tj. psobila by na ni tak, aby ji vypudila z vytvoenho etzu. Prvnm a zkladnm pedpokladem kad tvorby kolektivnho egregora je tud i morln spolehlivost vech tvrch len: kad zneuit zskan sly, nahromadn obtmi vech len, mus se pokldat za krde majetku spolen sly.

Ad vampyrismus
Vampyr, kter zn mechanismus sv prce, pibr libovoln mnostv ektoplazmy. Toto hromadn se koncentruje v astrlnm tle. Astrln tlo je analogi soli v principech, a tedy nabv takto pevahy, (rozpout) ovlivuje duchovno i hmotn tlo a strhuje je svoj nemorlnost. Nadbytek tto astrln vitality je pinou niku libovolnho mnostv (je se hned znovu nahrauje) ektoplazmy, kter odv mylenky tohoto individua a in je neobyejn dynamickmi a prbojnmi. A ponvad vampyr si peje ve svch mylenkch jen sv sobecky svrchovan dobro, m to za nsledek, e vampyrovi se ve da - je to krtce svrchovan sobecky astn individuum s couvajcm intelektem a dokonce chaotickm duchovnem. Tato spnost vech jeho pn dv mu zdn fyzickho blahobytu, ale ponvad astrln sfra, kter je vlastn sfrou pudovou, pronik jeho oblast duchovn, infikuje vechny jeho poznatky chaotickou povrivost, neurovnanost a pivd k urit svrzn intelektuln tuposti. Ve svm ivot je postaven vampyr ped podivuhodn fakta a pbhy osobnho tst, je si nedovede vysvtlit jinak (povra), ne existenc osobnho strnho gnia. A tu pelvaj se pebytky ivotnho fluida do tto pedstavy, pedstava se vitalizuje, pozvolna vc a vc se materializuje (pakt) a vznik osobn egregor, kter je osudovou pedzvst fyzickho zniku vampyra.

15

Musk mozek je pasivn a pohlav (genitlie) aktivn. Polarizace je tedy zvena, a tud druh pl mus bt tak mrn. Tak zven mozkov pasivita mus bt nejvhodnjm stavem k pijmn transcendentnch jev. Erekce nastv zpasivizovnm mozku. Vyst - vniknut do mozkov sfry implantac pedstavy (bytost).

O vidn a vzniku ivlovch bytost

Zven pohlavnho pudu pi fyzick impotenci - pohlavn pud se zmnohonsobuje, ale jeho fyzikln projev se naopak pitom zmen, pohlavn sla je transponovna do pedstaviv mohutnosti. V em tedy spov podstata vidn? - V zskn pedstaviv mohutnosti pevedenm pohlavn sly, anebo v oslaben hrubch fyzickch orgn, zpsobenm zjemnnm schopnosti vjemu. Je to tedy bu schopnost materializace, anebo zven schopnost vidn - pravdpodobn vak bude oboj spojeno tedy od kadho trochu. Princip praxe: Postit se sedm a trnct dn takovm zpsobem, e se ivm velmi mrnmi dvkami ovoce. Vody jenom velmi mlo, aludek nesm bt nijak naplnn. Nespat vc ne est hodin. Vyhbat se pokud mono lidem. Rovn se vyhbat sexulnm zitkm jakhokoliv druhu. ivlov cvien provdt tak, e se ivel perzonifikuje. Me bt tedy jednostrann, cvime jenom jeden ivel. Jak vzniklo stvoen ivlovch bytost? ... Tak, e tvr paprsek (Slovo) prochzel jen jednm istm ivlem. Pronikalo-li Slovo (paprsek) souasn vemi tymi ivly, vznikala proda a lovk... ivlov bytosti jsou zplodinou jednoho istho ivlu, kdeto vechno projeven pedpokld tyku. Pedpokldme-li monost paraleln existence tchto bytost s bytostmi projevenmi ve stejnm asovm seku, meme si vysvtlit fakt, e se dosud neprojevily, jedin tm zpsobem, e jsou druhov od sebe tak vzdleny, e je mezi nimi vyloueno jakkoliv ken.

Spnkov vidn (poznmky)

1. Prodlouen sen, kter navazuje na zaitou skutenost ve stavu bdlm. 2. Zbaven se vzduchu - sexuln bze - negativizace mozku. Ad 1. ensk figura - podobou sympatick - obraz pokud mono autentick - znt ponkud ivotopis a jej vztahy k prosted. Vybereme vznanou partii z jejho psoben za ivota, je na ns zvl sympaticky psob. Pipraven obraz umstme na temn stn. Osvtlit - pak dlouze analyzovat, pak syntetizovat vtisknout do pamti. Uvat pitom vn odpovdajc on dob a sestavit urit text domlouvac. Mluvm k osob o jejch vlastnostech - dm, aby mne zavedla tam a tam - kladu otzku, pro jsi se rozhodla tak a tak a dlala to a to, atd. Toto se opakuje ptkrt denn po patncti minutch tak dlouho, dokud se reakce nedostav. To byla partie ladn. Ad 2. (Odbaven vzduchu.) Pi vdechu nevdechujeme vzduch, nbr vodu, a pi vdechu tato voda kles tlem po ptei dol do pohlav a tudy ejakuluje ven - ili strhuje vzduch jako pnu. (Prostuduj St. Guaitovu polarizaci - kl - uzaven kruhu, vybrn z hlavy a pekldn do sexu.)

16

Spnek bu normln (nava dleit!) - ne pli brzy spt - nebo spnek i mrn alkoholov. Kapesnk s parfmem nebo peina preparovan - vdechovat - a pokrauje se ve vdechovacm cvien. Nejst pitom dn afrodisiaka, drdidla (salty, okurky atd.) - to by byl pak bezcenn sukkubick stav. dn sexuln styk ped tm - alespo tden. Zautomatizovn bude urit pokraovat ve spnku (toti zautomatizovn onoho dechovho cvien) a vyvol z pochopitelnch dvod urit erekci. Je dleit, aby erekce nebyla provzena sexulnmi zitky. (Vzpome ped spnkem naplnn moovho mche. ) Toto mozkov polovakuum se pen mimo as. Druh initel - parfm - zane psobit, navazuje a spojuje se s pedstavou u slova pro, atd. Hledn na obraz - fixovn - se spojuje s pslunm vhodnm ritulem. Zitky vdy ihned po probuzen poznamenej.

Poznmky
1. Dobro indukuje vdy zlo. Ve fyzickm svt se k lovku, incmu dobro, vrt skuten zlo. Avak dl-li lovk dobro samozejm, trysk-li toto dobro pmo z jeho podstaty, nen-li doprovzeno spekulac, tu lovk jako by se dostval do rovn dobra. I zde se mu po dobrm skutku vrac zlo, avak to, jako takov, neme v tto rovni setrvat a zmiz. Nebo jinak vyjdeno, mn se v tto rovni v jaksi druh dobra - a tak tedy dobro pitahuje zase dobro. 2. Modlitba. Podstatou modlitby je citov splynut se danm clem (resp. rovn). Hlasit modlitba je lep, protoe hlas zptn psob na cit a tm vce jej rozncuje. Jet lep je zpv, ovem takov, kter lovka vzru. Avak je to individuln. Dovede-li lovk dlat s citem co chce, mon, e jej bude hlas ruit. Nevzruuj-li ns bn modlitby, je nejlep udlat si modlitbu svou, teba i npv k tomu. Mono pout i cizch prvk, nap. npv znmch nm psn. Ve je zde na svt proto, aby nm slouilo. Modlitba za jin lidi je platn, avak modlicmu se, nebo je aktem vy morlky. Zda je platn tomu, za nho se modlme, je otzka. Pravdpodobn do jist mry tak, nebo u to je pro onoho lovka plus, e zde na svt zanechal v ns cit, kter ns vede k tomu, abychom se za nho modlili. Jak je odpovdnost za modlitbu? To je vc vry modlcho se lovka. lovk je odpovdn nejen za sv vdn, ale i za svou vru. ekaj na nai modlitbu neviditeln bytosti? (Sdir) To je ist vc vry toho, kdo se modl. Modlitbou by ml vlastn bt cel n ivot: vechna slova, skutky, prce, mylen atd. To by byla nejlep modlitba. 3. Duevn ivot je ivot pedstav. Pedstavu mme, nebo si ji vytvome proto, abychom se zdokonalili. A kdy doshneme onoho stupn dokonalosti, pedstava hyne. Egypt ve divinisoval (zbooval); po dokonen evoluce mus ovem vechny pedstavy, vechny divinisace zemt. To je tedy egyptsk vesmrt. Adept je vce ne vechny pedstavy, divinisace, bohov. Proto mu mus vichni bohov padnout k nohm. To je tedy vesmrt boh. 4. Posvtn prostituce (viz Merekovskij, Babylon). Je to tzv. hierodulismus, vyskytujc se pvodn jen ve Venuin kultu. Z kosmickho stanoviska je to Venuinsk askeze - pekonn pud jejich pejedenm. Ped kadou iniciac by ml lovk vc poznat, ve prot, na svt mu nesm zbt nic, co by jej lkalo, nebo potlaovnm pud vznikne lovk-kreatura. Pohlavn sla, pohlavn zdrenlivost -je dobr jen ke konn zzrak. Ale to je nzk cl. Pro sebe, pro svou evoluci, tm lovk neudl vbec nic. Nesmme ztratit potenci (to by nebylo na dn zpsob sprvn; jsme obrazem bom a Bh stle tvo, plod), musme se vak zbavit pedstavivosti, kterou do pohlavnho aktu atd. vkldme. Moci, ale nemuset moci, to je prav zvldnut (v tomto ppad pohlavnho pudu, ale i jinde).
17

5. Askeze je pouze cvien schopnosti k ovldn, je to abeceda k ovldn, avak ne ovldn samo. Stejn je to s pstem (druh askeze). Dalo by se to pirovnat k tlesnmu cvien. Nieho tm nevykonme z absolutnho hlediska - pouze zeslme svaly, uschopnme je k vt prci. Je to (askeze)jen jaksi cvik ducha. lovk si tvo zsady jen ze strachu ped vlastn slabost (ze zsady nepiji alkohol = bojm se, e bych mu podlehl, protoe m opravdu lk). m kdo m vce zsad, m vt asketismus jeho, tm vt je to pudov slaboch. Jeho zsady nemaj cenu, ponvad to nen prav ovldnut. 6. Ob existuje vlastn jen ze stanoviska pozorovatelova, nikoliv ze stanoviska toho, kdo ji pin ideln, absolutn, kosmicky. Ten, kdo pin ob, kon vlastn povinnost, samozejmost. Takovou obt akcentujeme, zdrazujeme svj in. (Kristova obt na ki: z Kristova hlediska to nebyla ob, on musel umt, jinak by se byl stal vrahem lid.) Nco jinho je vak tzv. uit se pinet obti, tj. askeze = cvien (v povinnosti). 7. Osud lovka po smrti. Neexistuje znovuvtlovn, reinkarnace du jako individu. Po smrti tlesn nastane i duevn smrt. Lidsk due se rozlo, vplynou v kosmickou dui, splynou s n. Obohat ji vak o vsledek svho pozemskho strdn, a u ve smyslu kladnm (dobro, dobr skutky), i zlm (zl skutky). M tedy ateista pravdu, tvrd-li, e se po smrti rozpadne, e po smrti nic nen. Do tohoto ocenu vlvaj se i due vech ivoich, zvat, obohacujce jej tak o vsledky svho ivota (strdn). Tebae tato kosmick due je jednotn, pece je podle kvalit, pinesench do n z tohoto svta, rozvrstvena; vrstvy vak pechzej jedna po druh neznateln, povlovn. A steky tohoto kosmickho rezervoru se znovu vtluj, projdou ivotem a zase se vrt do nho zpt, obohative jej opt o sv zkuenosti. Tmto zpsobem postupuje pozvolna kolektivn reintegrace. Takto budou jednou vichni lid spaseni. I sedlina kosmickho rezervoru, tvoen zloinci, ernmi mgy atd. dojde takto jednou spasen. Tvrd-li tedy nkdo, e je nap. reinkarnac egyptskho faraona XY, m pravdu jen v tom smyslu, e v nm skuten je nco z onoho faraona (v ns vech je nco z nho) - dl steek jeho rozplynuv se due jako individuality. Nebo, tvrd-li tibetsk lma, e byl v minulm ivot oslem, m pravdu, nebo atavisticky silnji v sob pociuje steky kosmick due, je jsou oslho pvodu. Fantazie kadho v tchto tvrzench inklinuje k tomu, co se mu lpe lb, co jej vc lk, anebo co vce pociuje, nebo v kadm z ns fakticky je nco z tchto faraon, krl, velekn - a i z tch osl. Tzv. individuln nesmrtelnost skuten existuje, musme si ji vak skuten zde na zemi vytvoit. Jsme tvrci sv nesmrtelnosti. Musme se zde na svt zindividualizovat k nesmrtelnosti, stt se individulnm opravdovm obrazem bom, jen se u neme rozplynout v kosmick dui. Staneme se krystalem, jen vykrystalizuje z tohoto roztoku. To je cl na ivotn cesty. To je ta nae vdom reintegrace, j se odliujeme od kolektivu. Vytven nesmrtelnosti se dje rznm zpsobem: cestou vdn, cestou vry atd. Ovem rzn, rzn kvalitn cesty maj tak za nsledek hierarchick rozvrstven nesmrtelnch. Vtina nboenstv mluv o tto nesmrtelnosti, o nesmrtelnosti due, avak prmrn lovk nevytvo nesmrtelnho individua u tak dokonalho, aby se nemuselo vrtit. Tm jen zdruje kolektivn reintegraci, protoe se tak tato nedostaten ztuen osobnost znovu mus rozplynout. Buddhismus m nesmrtelnou zsluhu v tom, e jednak uinil konec teorim o reinkarnaci, jednak zabrnil nedokonalmu tvoen nesmrtelnch du a vedl lidi k tomu, aby hledli jen na dobr skutky (karman), nebo prv jimi povznej kosmickou dui. Jestlie Buddha prohlsil, e kad m spolhat sm na sebe, pohrouit se v sebe, tu to dvalo pedurenm buddhismu monost pochopit ze sebe prav stav vc a skuten doshnout nesmrtelnosti. 8. Tatvy jsou reakc indick rasy na as. Je vak nesmysl tvrdit, e tatvy jsou lep ne zpadn prvky, protoe jich pouvaj Indov. 9. Povaha lovka m jist vliv na vnmn barev. V bnm ivot jsme zavedli jistou konvenci: uritou barvu nazvme zelenou, jinou ervenou, atd. Mon vak, e je mnoh lovk vnm jinak, avak je to tko zjistiteln. V magii barev by bylo pro takovho lovka naprosto falen, kdyby se dil stupnic konvenn a ne vnmnm svm.

18

10. Sen me bt: 1) obrazov uvdomn toho, co v ns bylo a co jsme si uvdomili, 2) lucidin ten v rovni princip. e sn je obrazov, co nejprimitivnj (podle ady: obraz, hieroglyf, slovoe). Principy se ve snu pevdj v obrazy, symboly. Je nutno je vak deifrovat. 11. Mylenka na nco je vytvoenm formy v astrlnm svtle. Myslm-li, tvom. Nco je sice v mylence cizho, ale nco musme pidvat ze svho boskho fondu. Kdybychom to brali z jakhosi absolutnho stanoviska, pak ovem v mylence nic nen naeho, protoe ve je z Boha; i mylenka je pak st Boha. 12. Tzv. ivlov prsty jsou ivlovmi tehdy, jestlie je svou vrou ivlovmi uinme. Naped musm vit a pak se pesvdm, e jsem vil dobe. Nutno vit bez vhrad, absolutn. Nen tu mon ani stn kritiky. Nevm-li hned na potku, klamu sm sebe. Pejmu-li tradin vc, je mi to npomocno bu: 1) genialitou sestavy, 2) larvou, na kterou je vc vzna, ovem existuje-li larva jet, 3) nebo atavistickm, pudovm ddictvm - mme to v sob, ani o tom vme. Lpe se nm v v to, v co vili u nai pedkov. 13. Mediumismus je vrozen, astrln patologick stav. Znak mediumity: tzv. ab oi (oi madame Dubarry). Mdium je rezervor, kter se oteve a z nho vytee astrln svtlo, s nm pak okolosedc nakldaj podle sv vle (formuj je, vyuvaj je). 14. Prchod hmoty hmotou (nap. propadnut sklenice stolem) nen dematerializace. Je to prchod atom hmoty jedn mezi atomovmi prostorami hmoty druh. Zpsobit jej doke jen ten, kdo dovede dokonale vyst fluidum onoho pedmtu. Mus na zlomek vteiny zastavit rotaci atom, absolutn je zchladit, zarazit. Dkazem toho je, e pedmt po prchodu hmotou je hork. Penen pedmt me dlat tak sukkuba, kterou nutno ivit nonmi polucemi. To je u pakt s onou bytost. Fluidickm kondenztorem je: hemnek, hadinec, podraec.

Zhasnut svky
Vezmu svku a uznu j piku tak, aby byla na obou koncch stejn, ale aby na obou koncch byl kousek knotu, jen by se dal zaplit. Potom svku rozznu napolovic; ob polovice postavm na stl v urit vzdlenosti a zaplm. Pak ob hoc svce ztotonm. Nato jednu hodm do ohn a pedstavuji si, e se stv ohnm - druh svky si nevmm. Tato druh mus zhasnout, protoe indukuje vodu. Tzv. zkon vybrav sluivosti (Wahlverwandtschaft) nen nic jinho ne druhov rove. Pitahuj se odpovdajc jedinci te rovn (samika vrny nepithne samce lva). ivly jsou asem princip. as dl ze t princip tyi ivly. Viz Iniciace. Co existuje v ase, neexistuje ve hmot; co neexistuje ve hmot, nen v ase. Pak minulost, ptomnost a budoucnost splv v jednotu. as je poutn jen na fyzick dn Abstraktn mylen, nejde-li o slova, nedje se v ase. ist idea neexistuje ve hmot. Jakmile dostane jmno, dostane as (nebo k vysloven jmna je zapoteb asu) a zane existovat.

Lucidita
ivly jsou asem princip. Vechno dn se indukc odehrv nejen ve svt ivl (hmotnm), ale i principovm. Ponvad svt princip nen zvisl na ase (nem tvrt princip - as), odehrv se v nm ve v ptomnosti st v nm znamen abstrahovat ze svho mylen jednu ze ivelnch podstat. Pak ten (jasnovidnost) je ladnm na pedmt. Poutme mysl na jeden pedmt i dj, a pitom mluvme na jin tma. Je to vlastn jaksi tpen mysli. Ladn na pedmt je vyrn z rovn, kter nem asu. To je podstata v mantiky.

19

Lucidita se objevuje ve stavech patologickch, kdy je nco z nitra lovka upoutno, nap. nemoc. ivel, kter dl ze svta princip svt hmoty, je nm poutn (bolest, nemoc nebo umle narkotiky). Pak zbudou jen zkladn ti (sl, sra, rtu), nebo dv nejsilnj (sra, rtu). asu me podlhat jenom to, co je ve hmot. Co nen v ase, nem dj. K jasnovidnosti je teba odhmotnit se (pomoc narkotik) nebo zamstnat tlo v ase (hlednm do zrcadla), aby ml duch vce volnosti. Nezskme toho pohybem, nebo pi pohybu ctme sv tlo. Vborn je vyvolat si plnou anestzii (injekc, narkotiky). Anestzie se d nahradit prostednkem, nechceme-li vyvolat kodliv nsledky pro tlo. (Nco jinho je hysterie. Dokonal vtec je obyejn dokonal hysterik.) Jasnovidnost vyvolan ivlov je naznaena v Tetragramatu: Jod = sra (ohe), He = rtu (voda), Vau = zem (sl), He = vzduch. Odbavujeme tedy pro zskn lucidity tmto zpsobem vzduch. Schmaticky mono to nakreslit takto:

vlastn:

a zde je nutno ivly peadit tak, aby vznikla ada O L N M, a tento vzduch na konci ady odbavit (prakticky je to ono rozptylovn vzduchu v naem ivlovm cvien - bu ped spanm, nebo kdykoliv chceme nco vdt). Pedtm ovem nutno dekretovat, co chceme; jinak se dostaneme do rovn princip, budeme mt vsledky, ale nebudeme vdt, eho se tkaj a k emu pat. Sechmet - bohyn matestv, typ obrann matky. Atep - egyptsk bohyn s hro hlavou a s velikmi prsy; ivc matestv. Nephtys - sestra Isidina, Osiris - kladu, Isis - zporu, Sutech - kladu, Nephtys - zporu. Bes - domc bek pitvorn podoby, pro ciz straideln, pro domc ochrnce. Bh Mendesk - Chnum, pedobraz obti Kristovy - Bernek. Astrln svtlo nen trojrozmrn, je asi mnohorozmrn (z hlediska fyzickho) - ono je pouze trojprincip. Sla je vzna na hmotu, jakmile hmotu znime, sla se odbavuje. Me bt vzna i na modlitbu; po petnut jde sla dl. Zbavit se vzduchu je pijt do rovn bez asu, tj. doasn smrt, Siamsk spnek. Vzduch vznik psobenm ohn na vodu,je to tpen soli. Sl se stane zem a co se odtp, je vzduch. Tm dostaneme 4 - svt. Schma:

20

Jga aplikuje duchovn zkony na fyzickou rove. Msto s ivlem vzduchem pracuje skuten s dechem a m vsledky podobn tm pi ivlov prci. Navzn raportu znamen: zskat nadvldu nad druhm, abych z nho pak mohl vybavovat ektoplazmu. Tady nehraje roli ani mediumita, spe strach subjektu ped nadvldou druhho. Subjekt pak sm ektoplazmu vybavuje. Mono k tomu pout i zvata (pes, kocour), podstatou toho je urit drezra zvete. Mono tak nap. udivit druhho, vytvoit pseudobytost, a onen udiven ji iv; bytost pak dl zzraky. Nevdom lovk bytek sly tolik nect, protoe slu vyvj automaticky. Ale takto zskan zzranost je nejsprost zloin kosmu - ern magie. Absolutnm klem k deifraci sn by byl jen sn rasov. Ponvad jej nemme, nutno si zskat individuln - tj. vypozorovat sv symboly. Pro lucidin ten jsou ovem symboly jin ne pro sny hrubohmotn. Deifrovat vak jen ty sny, kter na sebe pespli upozornily. Zpsoby koncentrace: 1. Zvdn (ztotonn s vc; pi osob nap. uvm jejho pzismu). 2. Uritou pedstavu vtlm do sebe. Exteriorizuji se, nebo pracuji uvnit sebe. Druhy koncentrace: Stavm se k vci 1) kladn, 2) negativn. Stavm-li se k n negativn, dochzm k expanzivnm, obrannm momentm. Stavm-li se k n kladn, dochzm k momentm pasivnm. Dvm se tedy na vc musky i ensky, ton i obrann. Extrahuji z vci klad i zpor. Me tu jt i o abstraktn pojem, ne snad, jen o vc. I pi zvdavosti zaujmm bu postoj bzn nebo toku. Indiferentn se stavt vlastn nemohu, nebo to nen prav koncentrace; dostanu ze veho jen kousek.

Vysvtlen svtost
Kest, tj. ivlov cvien, tedy kest vemi ivly. Jako kad svtost je dvojdln: pprava (prvn st cvien), a pak svtost sama (druh st cvien). - Crkevn pasivn kest vodou je pedevm symbolick, ale do jist mry me tak psobit, nebo crkevn obad je vyjednou formou, nbojem, larvou. Bimovn je njak postup, poven, na co, nevme, snad z uednka na tovarye. Svtost oltn: Chlb a vno jsou vnitn skuten pemny v tlo a krev Kristovu. Vnjkov pemnny nejsou, ponvad tato podstata je vtlena do ltky, kter neme v dsledku svho okamitho stavu svou pinnou podstatu realizovat ve fyzickm. (Dkaz: jen roztaven cn mono promnit v alotropick, kter reaguje jako stbro.) Tlo Kristovo je vzno na chlb, ten strvme, znime, a tm pro sebe uvolnme skuten tlo Kristovo. To by mlo velik vznam, kdyby kn byli opravdu schopni provst onu pemnu. Knz by ml dovst pemnit jakoukoliv hmotu v jinou (je-li ona ve vhodnm stavu - odtud v alchymii volba ltky), alotropickou, pouhm slovem. Jednm ze zpsob pemny je operace pomoc ivl, avak jsou i zpsoby jin. Pi pijmn (theofagie) mus vak tak pijmajc vdt, co pijm a pro, jakou m pijmn cenu. Nev-li to, je to hzen perel svinm. Zde jde toti tak o zvislost odpovdnosti knskho posvcen na vcch. Nevdom vc strhvaj knze dol. Dv-li knz-mg skuten posvcenou hostii lovku, kter si z toho trop jen aky, ztrc tm knz svou slu. Podv-li mu hostii neposvcenou, neztrc tm ani vc, ani knz. Lid si vlastn sami udlali z kn kapary a pak na n nadvaj, e kapary jsou. - Crkev radji svtost oltn vbec nemla zavdt. Nkter dy mon maj skuten pijmn. Pi svtosti pokn jde hlavn o prav poznn svch hch, slabost, zlozvyk, nemrav apod. a o opravdovou snahu zbavit se jich, nap. pesycenm (viz dve hierodulismus).

21

Posledn pomazn je symbolick obad, znzorujc posmrtnou existenci. Magicky by to mlo bt podn tchy a jistoty dal existence. Vychzme-li z pedpokladu, e v co vme, to po smrti bude, je to podpoen vry. lovk by ml umrat s jakmsi nbojem vry. Zle ovem na tom, jak kdo v. V-li opravdu, nen tato svtost bezeln. Svcen knstva je poven na mistra. Stav manelsk je posvcen kladu a zporu v lidsk sfe. Kad crkev posvcovala stav manelsk, protoe jm je podmnna existence crkv a vry, nebot pro tvoen egregor nboenskch je bezpodmnen poteb mu i en, kladu a zporu. Tko ci, pro se kdo rod muem i enou; snad se to d kosmickou snahou po rovnovze. Mechanismus toho je vak tko poznat. Alchymie: Filosofick ohe je pirozen ohe a vnitn slovo promny, vtlovn druhov podstaty do hmoty. (Alchymista musel bt vnitn siln, jinak se mu dlo nepodailo. Proto stvala v blzkosti alchymistovy pracovny kaple.) Filosofick voda je schopnost pohlcovat a vydvat opt ze sebe za psoben ohn. Je to schopnost absorpn, pohlcovac pedstavivosti. Nejdve musm mt schopnost si nco v nitru vytvoit a pak to za psoben ohn odtud vydat. Pi Velkm Dle zle na volb vchoz ltky, protoe nejsme absolutn dokonal, protoe nedovedeme tvoit pmo z Primae Materiae. Teoreticky je ovem mono vychzet z ehokoliv. Popisuje-li nkter alchymista pi Velikm Dle mn pochod ne dvanct, redukoval si je (nap. plus a mnus, kladn a zporn znamen). Absolutn si tyto pochody redukovat nememe, nbr jen v popisu. Dobro a zlo: Problm dobra a zla je relativn na kadm stupni. Nutno jej poznat na vech stupnch. Univerzln mra nehled na absolutn dobro a zlo, nbr na relativn. Teoreticky by nap. tygr mohl bt lep a svtj ne pape, tebae tygr poral lidi a pape il ivotem zdnliv svatm. Absolutn spravedlnost je zase relativn Bohu, tu my nememe chpat. Spravedlnost je relativn na kadm stupni. Boha nen mono pln pochopit v jeho skutcch ani v jeho aktech spravedlnosti. Chud duchem. - Zde jde o pomr svdom k inm; relativn pomr toho, jak se lovk ukzn. To je: nevdomost hch nein. Chud duchem nemohou tak snadno zheit. Avak absolutn nevdomost nen v nikom, v dnm tvoru, ani ve zveti. lovk m odpovdnost relativn k jeho vdom a vdn. Chud duchem ij v blaenosti (v nebi) tam, kde vdom by se otravoval. Mohli bychom snad ci, e oistec vdomch je nebem chudch duchem. Kristovo nboenstv tedy odpovd vcm na vech stupnch. Tzv. gniov jsou urit pratvary, vznikl kenm rznch nboenskch nebo povrench lidovch pedstav. Pedstavy existuj v astrlu jako hladov formy (pantakly jsou vdy primitivn). S touto kreslenou pedstavou nav raport a jakmile je to v okamiku vdeje sly, nap. pi koitu, tato forma se nabj. (Pklad: pomsta zrazenho milence: d takovou kresbu do lonice vdan eny; recept na straideln dm.)

22

Gniov byli tvoeni vrou a nakresleni tm, kdo to vidl. Rznost pantakl nap. tch gni je zvisl: 1) na rovni a rase lid (pedstava tho gnia bude rzn u ida a mohamedna), 2) na fyzick schopnosti filtru zraku. Gnius je tvar (ne tvar), reagujc na urit pocit, vyvolan individuln pedstavou, s kterou se ten pocit shoduje. Tzv. prce s gnii: nabit onoho tvaru, nezvldnut ho, to vyvol v pvodci strach, nsledkem eho gnius vampyrizuje pvodce, to znamen nov zeslen gnia atd. - tj. tzv. osobn gnius, Mal. Jmna gni jsou stejn filtr jako zrakov pedstava (ovem sluchov). Kdy jsou dv pedstavy, je gnius lpe determinovn. Zde jsou jmna my. Jsou-li u Lviho a pi naich pantaklch stejn jmna, je to vysvtliteln stejnou rasou (id a Arabov jsou Semit), ovem zrakov pedstava je rzn. I planety jsou trojit: + . Popis planety je neutrln, ale projevy jsou kladn nebo zporn (aspekty). Stejn je to s gnii: gniov a protigniov. Neutralita je syntza obou: je to dotykov plocha dvou vc (tles). Egypan jsou Hamit; bl rasa m k Hamitm ble ne k Semitm.

Astrln svtlo v ivlovm rozboru

Astrln svtlo z pozemskho hlediska je chaotick stav elementrnch vlastnost. Animalizovan svtlo je psobenm organick bytosti roztdno do tvercovho magnetu svch ivelnch povah. Roztdn elementrnch tendenc v lovku je vdy pomrn dle charakteru - resp. povahy bytosti. Vzpome radix lovka... Schopnost vdom animalizovat astrln svtlo v libovolnch kvantech je vsadou adepta. Nevdom tak in bu blzen, nebo gnius. Vdom odbavovat me adept. Nevdom to ale rovn dl i gnius, blzen nebo mdium. Animalizovanm astrlnm svtlem jsou tyi ivly - a to a u v celku, i v dlm projevu (ohe, voda, atd.). Pi operaci s astrlnm svtlem je nejvtm problmem udret je v okamiku, kdy je koncentrujeme v sob. Proces promtnut dje se takto: 1. Staen. 2. Stav stehu a naprost pasivity. 3. Nhl pechod - vpd do pedstavy, pedstava vrh npl na msto. Ad 1. Staen: ztotouji se (souasn) s vodou a stahuji ohe (j jsem voda a stahuji ohe, tedy vodou stahuji ohe). Princip: voda je v innosti (v akci) vdy - je-li vedle ohn, je magnetick. Ad 2. Stav quasi lenstv - nebo ve vteinch ohovho plivu je lovk jaksi oteven, a kdyby tu nebylo plivu onoho ivlu, je to vypadnut do vytvoen propasti, kter pithne ve, co je okolo (obsednut). Je to nebezpe przdnoty. ivlovm cvienm zvyujeme kapacitu, ale nikoliv dan pomr. Zvyujeme toliko schopnost animalizace k libovolnmu mnostv. Ideln ivlov rovnovha individua, lovku dan radixem, normalizuje se cvienm - takto se uskuteuje, udruje - kdeto profnn lovk ji m stle ve stavu mench i vtch vkyv. Druhm elem cvien je kvantitativn zvtovn mnostv animalizovanho svtla, resp. schopnost tento zven stav kapacity unst - nst. To vede k udren individuln mohutnosti, kdeto ideln rovnovha, o n prve byla e, vede k udren individuln istoty.

Lucidita v roztdn
1. Lucidita zemsk (eliminace vzduchu). Negativizace smysl, urit vstup z organickho kolektivu, take lovk se stv neinnm tvarem, kter hled v pinn sfe cesty k svmu

23

projevu. Zbavuji se vzduchu tm, e neguji jeho protipl, kter jej automaticky ve tyivelnm svazku udruje. Negace mylen, vdom drogy, zrcadlo - atd. 2. Lucidita vodn (vychlen vzduchu smrem k jednomu bonmu ivlu). Stvm se absolutn receptivnm jedincem. Drastick vymstn aktivn strnky osobnosti, tj. velk zapnut pozornosti na ideu i pedmt mimo osobu a chytn vynikajcch vjem, ili zpasivizovn odvdnm ohn. 3. Lucidita ohn (vychlen vzduchu). Nechm se intenzivn ovlivnit hudbou, prodou, dnm mimo osobu, a aplikuji svoji touhu na objekt zjm. Rea1izace by se vhodn ve vech ppadech aplikovala s pouitm ivlov praxe.

Volt pomoci
Pedn modlitba, kter kon imperativem a obsahuje jmno toho, jemu pomhme. Aktu mus bt astni vichni, kdo participuj na tto operaci. Pouije se vhodn vn. Bhem modlitby se dr astnci za ruce. etz se otevr v okamiku vysln na jednom mst tak, aby konil dvma rznopohlavnmi leny, kte dlaj gesto vysln. Toto gesto se dl vztaenou rukou, a sice onou, kter je voln. Pslun modlitba mus bt psobiv a dobe bsnicky konstruovan. Ped samotnm aktem, asi tden pedem, me kad astnk zvl sm o samot dlat vhodnou ppravu.

Poznmky o larvch a mylenkovch tvarech

Samotn pocit - a dokonce pocit provzen pedstavou -je relativn dlouho ivou bytost, erpajc ivotn prostedky ze svho tvrce. Larva normln mylenky ije zpravidla velmi krtkou dobu - ije nepostehnuteln krtce pi spotebovn minimlnho mnostv energie. Nejdelho ivota, zpravidla pesahujcho i ivoty celch pokolen, maj ti druhy larev: a) Larvy jednou nabit vypnutm cel ivotn energie motorizovan citem. (Ltost, pedstavy umrajcch, atd.) Dle sem pat pedstavy jedince i kolektivu. (Napklad vojensk jednotka zpracovan psobivou e velitele skupiny.) b) Smen skupina, pechodn mezi a-c: Larvy vry kolektivu. Sem pat sektsk a nboensk kolektivy, nrodn povry, legendy, krajov tradice, rodinn svazky, mstn gniov (gnius loci atd.). c) Larvy vytvoen opakovnm mylenky, i mylenkovho pocitu. Nap. onanick larvy, nvyky, osobn povry, osobn vry, larvy strachu (viz tuto kapitolu zvlt), larvy modlitby. Dlka ivota se d dle astosti a dodvanho mnostv energie. Del ivot maj larvy, kter byly iveny periodickm pnosem, nebo tyto se nau dchat a v tomto rytmu pokrauj jet velmi dlouho, i kdy nebyly iveny, a saj energii, kde se jim hod. Larvy, kter vznikly nhlm vbojem

24

energie, nemaj sice tak dlouh ivot, ale jejich innost je mohutnj, manifestn prbojnj, nebo energi neet. Tm se ale tak vybjej a zanikaj. Opakovn - rytmus je projev v ase. Vibrace pedpokld as. Bh stvoil zemi rytmem. Vy svty se u ns projevuj jako rytmus. Rytmus je nvrat na hranici mezi Bohem a lovkem, tj. na mez mezi projevem a pinou. Evokujeme-li zde na zemi rytmus, tu se toto opakovn indukuje souasn v astrlu. Ustanu-li v tto funkci tu, bylo-li rozvlnn astrlnho prosted (toto m svou setrvanost) dosti siln, pokrauje dl a indukuje se do hmoty osobitm projevem. Podstata ddinosti - plozen -je pebrn komplexu, kter byl asten na rytmu. Nejvhodnj jsou periody rytmu, kter rozezvu nejvt kvanta astrlnho svtla. Ty jsou nejinnj. Zvuk rovn se dlka vln. Je teba znt tyto zkony vlnn. Zde je tak podstata sexuln magie, kter se veze na vlnch pirozenho vlnn. (Dech kosmu.)

O prci s kulovmi zrcadly

Koule se napln fluidickm kondenztorem. Tato sklenn koule mus bt opravdu tenkostnn, o prmru od deseti do dvaceti centimetr. Tekutinou se kulov obsah vypln tak, aby hrdlko vysujc z koule zstalo przdn pro vzduch, a po dohotoven se zatav sklem. Npl tvo destilt z hemnku. Vykvasit jako vno, pak pecedit - do toho pidat stejn mnostv erstvho rozsekanho hemnku. Nyn frakcionovanou (stupovanou) destilac (nejdv velmi mrn, bhem esti a sedmi hodin pejdou tery, pak pidat na stupni ohn, pejdou lihy atd.) peeneme tekut obsah, abychom dostali irou kapalinu. Je-li tto kapaliny nap. pl litru, pak do toho mnostv pidme asi 2 gramy chloridu zlatnatho a asi 5 gram lactucaria (koup se v drogerii pod tmto oznaenm); pak mrn zabarvme fluorescenc - fluoresceinem. Pot se zapust do podstavce. Nsledujc kulov zrcadlo nazvme narkotick. Pprava je stejn jako u pedchozho zrcadla, jenome pidvme extrakty: mandragory, blnu, rulku, haie, ernho mku, durmanu aj., ve stejnch dvkch - ale ne vce ne osminu litru na pl litru. Cahagnetovo kulov kabalistick zrcadlo prvho typu. Tat koule se pln tekutm parafinem. Je to tedy zrcadlo zvsn. Do hrdlka zatavme drt tento prochz hrdlkem a celou koul a ke dnu, kde se rozvtvuje - resp. svazuje u dna 6 drtk, jejich ramnka jsou dlouh asi 3 cm. Kad ramnko pedstavuje jednu planetu - tedy 6 planetrnch kov. Pod tyto umstme kapku rtuti. Na zrcadlo pak hledme zespodu (na rtuovou kapku). Drtek prochzejc hrdlem pipojme na vleek, kter drme v ruce. Cahagnetovo kabalistick zrcadlo druhho typu. Zaven kuliky se vyamalgmuj doucm kovem; dovnit dt jet pslun planetrn drogy a ltky. Do kad baky zasunout drtek. Ten mus prochzet sms a na dno. Uprosted tchto zavench esti kuliek zavsme dvojnsobn velkou kouli se zlatm amalgmem. Tato pedstavuje slunce. Od kad z malch kuliek vedeme etzek k tto velk kouli, a to od kadho visutho drtku. etzek je sloen ze lnk: zinek m, zinek - m atd. Spoje po svaen dobe zahladit.

Veobecn zklady pro prci s pedchozmi typy kulovch zrcadel

Nejdve kouli magnetizujeme. Pi magnetizovn hraje roli:

25

a) teplota zrcadla, b) stav magnetizrv a pohlav (nesm bt toti uvno, ne jedincem stejnho pohlav). Ad a) Chci-li udret magnet, musm kouli uchovvat v chladu. Chci-li defluidifikovat, dm ji do tepla. Nejdve tedy musme zrcadlo mrn zaht a pak dobe obloit devnm uhlm. (T tekouc voda provd defluidifikaci - avak v tomto ppad nen pli dostaten.)

Fluidifikace
Penst do chladnjho prosted a magnetizovat. Tahy provdt koneky prst se souasnou nutnou pedstavou. K tomu patinou planetrn vni. Ped kadou prac tikrt vykuovat. Kuidla volit dle elu pn - dle toho, co chceme vdt. Nejlpe vak v ptek v jupiterskou hodinu. Zrcadlu kod denn svtlo. Pracuje se tedy jen veer. Pi zrn je poteba, aby svtlo svky co nejmn zrcadlilo. Hledme do zrcadla s pnm vidt to, co chceme vidt. Soustedme se vak pitom na imaginrn bod lec absolutn ve stedu koule. Vzdlenost o 50-80 cm. Sedt velmi pohodln. Uv se tak (je to velmi dobr) lihovch kahan s istm lihem, v nm asi 14 dn ped tm byly macerovny drogy pouit pi hotoven zrcadla (kondenztoru).

Poznmky pro prci s kulovm zrcadlem s parafinem

Pi tto prci leme naznak a hledme na rtuovou skvrnu. Koule je zavena u stropu tak, aby byla od o vzdlena asi jeden metr. Je to podivuhodn uklidujc prostedek, avak zrove mimodn uspvajc. Brnme-li se ze vech sil upadnut do spnku, pak se vize rozhodn mus dostavit. Dleit vak je, aby svtlo bylo jen velmi slabounk. Dobr je nap. laterna magica - pustit svtlo na kouli jenom trbinou.

Poznmky pro prci s kabalistickm zrcadlem druhho typu

Zde se osvduje jenom koule pslunho dne a hodiny, v n je operovno. Kuliky mono vak nahradit konkvnmi mistikami - zrcadly. elezn toti (Mars) se neamalgmuje. Posledn uveden dv zrcadla se daj pouvat i jinmi osobami (souasn), kdeto prv dv uveden zrcadla smj bt pouita jenom jednm operatrem. Consevoir et concretiser (vnmat a uskutenit).

Utrpen
a) Karmick: tj. takov, kter vyplv z poklesk lovka. b) Reintegran: zvisl na poklescch lovka, ale je u platem na reintegraci. Se stoupajcm vdomm toti stoup odpovdnost, a tedy i vt nutnost odkn, a tm i vt utrpen. m je tud lovk ve, tm mn si me dovolit. Dt si pin karmu z radixu - karmu rodi. Tato trv, dokud se dt intelektuln neprobud. Proto do tto doby je vechno jeho utrpen utrpenm reintegranm (pro rodie je ale karmick), pokud se nestane karmickou protihodnotou, vyvaujc poklesky dosplho ivota. Lska karmick, tj. fyzick nebo zitn, nem z hlediska reintegranho dn ceny, ponvad vechno to, co dv, vyrovnovauje utrpenm, s nm je vdy spojena. Lska reintegran nevrac ani rozko ani jinou

26

radost, stv se tud psobcem reintegrace lovka, je ji vyvauje. Na problm utrpen pak navazuje problm dobra a zla. Zlo je skutenost spontnn nebo mysln nevdomosti v rovni vyho poznn.

Problm askeze
Je to v podstat dobrovoln pijmn utrpen za elem reintegrace. Askeze me bt: a) Spontnn, vyplvajc ze zpsobu ivota, kter je dn inicianmi pracemi (odpovdnost morlka i mlen je askeze). b) Askeze vlastn, kde lovk nahrazuje vechnu inician prci a sil sebetrznnm. Tygr nemus respektovat zkony analogick lidskm nebo jinm, by by z naeho hlediska pchal zloiny; i ve sv rovni m monost doshnout morln formy, je by jej uinila tygrem svatm; kdyby ale kupkladu lovk dil se morlnmi pkazy i toho nejsvatjho tygra, byl by prostm zloincem a vrahem mezi svmi.

Zjeven pravdy a da z profanace

Kad vnesen boskch pravd do intelektuln oblasti, kter neodpovd svou v jejich hodnotm, je profanac. Proto vichni nboent reformtoi - proroci, kte pineli svtlo na zem bez ohledu na kasty museli platit da z profanace zpravidla smrt, je zhusta pila prv z rukou tch, kter zasvcovali. Odtud m svj pvod starovk tdn na kasty. Bylo to preventivn opaten, kterm mla bt tato profanace omezena. Tm je dn hlavn a jedin dvod k zizovn a udrovn tajnch spolenost a bratrstev vybranch len a jejich vzn mlenm - pro dobro jich samch.

Krsa
Krsa ve vech svch projevech - jako vechno, co je dokonale nepisvojiteln a s m se lovk neme ztotonit - je vdy pramenem bolesti. Krsa je takto zdrojem reintegranho utrpen. Dvmeli se na bolest jako na zlo, nememe tvrdit, e by je perzonifikovan Bh pmo stvoil; uinil bolest toliko prvodnm zjevem touhy po tomto Nepisvojitelnm - a tato patn chpan touha stv se vinou lovka teprve zlem. Pokud nebudeme schopni ztotonit se s Bohem, pramenem veker harmonie a krsy, potud musme trpt.

Umleck dlo
Kad skuten umleck dlo je zjevenm krsy, a proto i soust univerzln pravdy. Proto tvrci takovchto dl profanovali, dvali-li je k dispozici, a byli jako proroci trestni davem patn pochopenou touhou, kterou svm dlem evokovali. Byli tedy trestni davovm zlem.

Zkon
Zkon v nejirm slova smyslu je vechno to, co upravuje a tvo podmnky ivota a vvoje byt jednotlivce nebo kolektivu, mrn ke stupni jeho vdn a jeho poznvacch schopnost.

27

Osud
Osud je psoben tvrch sil, odpovdajcch karmickmu a reintegranmu stupni innosti kadho byt, na nm se projevuje.

Prorok
Prorok je ten, kdo profanuje vy pravdy pi plnm vdom sv odpovdnosti i nsledk, kter jeho innost nezvratn vyvolv. Kad zjeven bosk pravdy, kter pedbh stupe vvoje prosted, v nm je vyjevovna, je profanac.

Dtsk snov ivot a co je andl strn

Dtsk snov ivot je pedevm astrln pudov. Pudovost je bezprostedn pijmn astrlnch otisk v mysli a v pedstavivosti. Kter z astrlnch otisk jsou nejvtmi faktory pudovosti? Jsou to atavistick zitky popubertlnho ivota druhu. To znamen, e astrln rove vysl obrazy do pedpubertlnch jedinc a popubertln jedinci do n p (v n tvo). Pedpubertln jedinci potebuj bezpodmnen veden pudovho (s vyjmutm rodi) a toho se jim dostv dk jejich receptivnosti ve form sn, impuls, atd. Druh tchto sn a impuls je uren i dn druhem ivoucho tvora, na nj psob, dle zkona o vybrav sluivosti tedy se dje automaticky. Proto tak u dt pevldaj vtinou sny hrzn a odporn, protoe to jsou prv preventivn zsahy astrlu, varujcho ped vemi monmi nehodami a psychickou plochost. Vimnme si tak, jak odporn psob na dt kad pohlavn akt. Pro? Kdyby toti dt odpor nepociovalo - tu touhou po napodoben by vyvolalo pedasn vvoj - eventuln zaraen vzrst a poruchy morln i psychick. Proto tedy u s prvnm projevem pohlavnosti pon schopnost tvoit v astrlu, a tedy pon i odpovdnost. Proto proda toleruje snadnji u popubertlnho jedince i smrt protoe zkuenosti s n spojen vtiskv umrajc do astrlnho svta a pedv je dalm svho druhu, kte se zrod. V tom je cel filosofie zkuenosti a odpovdnosti. Z tohoto filosofickho nzoru vyplv, e dn smrt nebo nehoda jedincova nen vc zbytenou, nbr e kadou patnou zkuenost lovk tvo to, co nazvme andlem strnm, pro budouc potomky svho druhu. Pro se tedy nezabije dt padajc nap. z ptho poschod - a to tm nikdy? Protoe se ped nm zabilo deset dosplch, kter astrlno nemohlo zachrnit, protoe nebyli ji pro n (tj. pro astrlno) receptivn, ale naopak vyslali svou havou touhu po astnm pdu do astrlnho svtla.

Opakovan sny
Opakovan sny jsou asi kontrareflexemi vlastn jednosmrn pebit astrln rovn. Individuln receptivnost je tu filtrem, kter dodv tomuto astrlnmu reflexu barvu a tvar (tj. zpsob podn, dj atd.). Genilnost tohoto usmrnn vystupuje prv nejvc v okamicch, kdy lovk na pokraji zoufalstv - kde u nervy hroz vypovdt - prov nap. nejlbeznj sny - anebo i naopak. Tento automatismus je bezpodmnen nutn, aby korigoval kad nebezpen vkyvy citov. Hle zase filosofie odpovdnosti, ili andl strn v nov podob - stvoen tm, jeho ste.

28

Skutenost a pedstaviv pociovn

V astrlnm svt jsou zapsny zkuenosti pedchdc. Psob na pudovho (pedpubertlnho) jedince pudovmi zitky, kter mu upravuj cestu k budoucnosti. To, co pudov zav, je budoucnost - ptomnost je onen pudov zitek - a ten je skutenost. Nap. piny nebezpe nejsou ani vysloviteln, ani vysvtliteln, ale v astrlnu jsou dve, ne ve fyzickm svt. Pro lovka popubertlnho - dosplho - je astrln svt budoucnost, prv tak jako pro pedpubertlnho je minulost. vaha je ptomnost a fyzick ivot je minulost.

Vra v produ
Dt pedevm z prody bere - kdeto dospl do prody dv. Dt je prodou tvoeno - dospl produ spolutvo. Proto vdy mme vt dvru v to, co tvo ns - resp. nm dv - ne v to, co tvome my - resp. emu my dvme. Dt je element stvoen a v ve svho tvrce - naproti tomu otec, element tvr, nev a nespolh se na dt. Proto dt um vidt a nalzat v prod to, co dospl nikdy neme. Ni vdy napodob vyho, a proto ho lpe chpu, protoe s nm iji paraleln. Dt si hraje na tatnka atd. - proto dt chpe, resp. ije v otci vdy vc, ne otec v dtti.

Spnek
Ve spnku se me lovk - sten nebo vjimen i pln - nechat ovlivnit astrln rovn, mylenkovmi tvary a adou jinch faktor, psobcch do pedpubertlnho stdia. Odtud sny obrazov, djov, pocitov, anebo provzen sudkem - krtce, je tu mnostv variant.

Cit a zdroj citovosti

Citovost je vnitn reakce, nebo uskutenn univerzlnho zkona protiklad v kadm byt. Zdrojem citovosti je dvojnost. Cit vznik z komparace subjektu s njakm objektem. Mm-li k nmu lib cit, tedy sebe poniuji. Mm-li nelib pocit k nkomu, tedy sebe povyuji. Ponvad sebepovyovn znamen potek stagnace vvoje, je prv ppad z hlediska reintegranho jedin inn. Hle, filosofick hloubka Kristova vroku: Miluj blinho svho atd. - nebo Sokratovo: Vm, e nic nevm...

Zsadovost, nzory lovka a astrl

Zkuenost je citov zitek, ale zsada pat do rozumov sfry. Zsada je rozumovou reakc na rozumov zitky. Tud stanoviska nebo reflexy zsad, vmsen do obraz, i dje astrlu, jsou jen reziduem, kter se nikdy neslou s psobnost astrlnch vliv. Podstata astrlnch obraz je v citovch zkuenostech a cel astrlno je zsadou prody, to znamen jen tolik, e proda zsadn reaguje psobenm astrlna na svoje leny.

Osobn astrl
Osobn astrl je produkt citovho ivota. Je za prv astrln sfrou, odpovdajc dle vybrav sluivosti druhu lovka, a dopluje se produkty jeho citovch zitk.

29

Obava
Obava je pedzvst strachu - a tento je tvr. Obava je tedy to, co me stvoit strach. Obava me bt druhotnm jevem pedvdn - tuen vc nepjemnch - prv tak, jako tzv. ten se na nco - tedy radost.

Pocit
Kad pocit je vnitn reakc na urit analogick aspekt univerzln skutenosti. Ptomnost, budoucnost i minulost jsou jen jedinou univerzln skutenost. Jinak nen pocit definovateln - a pokud bychom ho mohli definovat, bude to ji druhotn pedstava.

Vra
Vra vdy vychz z piznanho pocitu neho vyho - vy skutenosti. Vra ve vru - tj. schopnost vit v to, co chceme - je u tvr bosk vra. To je u bosk vlastnost. Proto vechny inician pedpisy naizuj zrodit se znovu bez otce a matky, co znamen nechat zemt vechny zddn komplexy vry, jejich oblasti jsou omezeny.

Radost a jej hermetick cena

m schopnj lovk, tm vce pedmt radosti pro nj existuje. Hermetik m tedy umt evokovat ze veho stvoenho libovoln pocit - tud i radost. U profnnho lovka je touha po radosti principem veho zla, protoe se domnv, e tm doshne pramene - podle jeho pedstav k radosti nezbytnho - a bude v cli trval a jedin radosti tohoto ivota.

Periodicita dn v lovku
Je zkonem, protoe je v prod a kosmu, tud i v mikrokosmu - lovku (rytmus vlnn).

Usnn
Usnn je sten zpasivizovn mozku.

Nabjen ivlem
Zsadn meme stahovat ivel do takovch ltek, jejich podstata vykazuje charakteristiku absolutn protikladnou. Nap. nerost se signaturou ohn se hod nejlpe k vazb vody. Tm, e ho nabjme protikladnm ivlem, ztrc jeho ltka svoji pirozenou ivlovou charakteristiku. (Vzpome nkterch tzv. souijcch kamen nebo i perel - pak topas a jantar a jejich zakalen pi nemoci.) Perly nap. jsou hmota organick, kter m ideln rovnovhu ivlovou. Kmen nemv obyejn ivlovou rovnovhu a postrd, resp. mv mlo ohn - mnme-li tm ohnm vitln fluidum. Proto tedy z tchto ltek, kter se pouvaj jako souijc drahokamy, pichzej v vahu ony, kter maj vyloen organick pvod, jako perly, jantar a z kamen hlavn opl, hydrofn a zkamenliny vbec, tedy i tzv. dendrity.

30

Pklad: Perla m ideln ivlovou rovnovhu. Nos-li ji lovk nemocn, zakal se a ztrc barvu. Pro? Ponvad je poruena pemrou jednoho z emanujcch ivl svho nositele. Naproti tomu ale perly bez lesku, daj-li se nosit osob absolutn zdrav, nabudou ndhernho lesku. (S touto skutenost se i obchoduje.) Zkladn pravidlo je, e iveln podstata z ltek se odbavuje, paklie je zahvme nebo rozruujeme obyejnm (tedy ne ivelnm) teplem. Naproti tomu se udruje zimou chladem. Je znmo, e lovk na rozruen reaguje zmnou teploty. Na tomto principu se zakld pouvn kamen a jinch ltek jako amulet - tj. e do nich nhle pronikajc iveln teplo zpsobuje odbavovn uritch kvant ivl, jejich sloen je dno druhem kamene, nebo ltky, z n amulet pozstv. Tato zdnliv nepatrn kvanta nejsou ale tak bezvznamn, jak by se zdlo, dvme-li se na lovka jako na nejcitlivj, jako induktor reagujc apart, kter zesiluje i tyto slab impulsy tm vce, m jsou ist a m jsou v um kontaktu s jeho psychickou konstituc.

Penos pocit voltem

Ve starovku se jako voltu pouvalo obyejn prsten s kameny. Pocit se pen voltem tak, e osoba, kter jej (ten pocit) m pijmat, nos u sebe volt osoby vyslajc. Vzpomnkou na tyto volty, uvan ve starovku zvlt ve form perk, jsou dnes tzv. zsnubn prsteny, opaten pokud mono prhlednm irm kamenem, kter by ml svm zkalem, nebo jinm zpsobem, upozornit vzdlenou osobu nositele na zmnu situace osoby milovan. Zpsob nabjen me bt rituln, anebo me bt uit pedmt (kmen apod.), kter svm vnitnm sloenm a povahou odpovd konstituci nositele a byl jm dlouho noen.

Penen sn
Cestou pzismu se s dotynm ztotoujeme - a pak jako tento si pedstavujeme danou vc. Vedle toho je jet ada jinch metod na tme principu vybudovanch, jako ku pkladu sexuln, telepatick a jin praktiky.

Psoben pedstavy na pocit druhho lovka

Pedstava psob na pocit druhho lovka, paklie ten druh extrahuje pocit pmo ze subjektu, nebo z pedmtu, na nj je souasn subjektova pedstava promtna. Nejlpe je ovem, je-li pedmt obma osobm viditeln. To ale nen podmnkou. Odtud tak Agrippv recept: Pes desku msce.

Problm pedstavy a tvrliv reakce astrlnho svtla

Astrl je bezprostedn pinn sfra hmotnho tvoen. Kad vc m tedy v astrlu svj pedobraz dve, ne se uskutenila ve hmot. Uskutenn ve hmot me bt dokonal, nebo nedokonal (sten) - dle toho, jak siln, resp. jak dlouho trvajc je jej astrln pedobraz. Ponvad ale ve hmot neme existovat nic, co by souasn neexistovalo i v astrlu, stv se u hmotnch bytost, kter byly stvoeny nedokonalm obrazem astrlnm, e onomu pedobrazu pln neodpovdaj - naopak, po sv inkarnaci dokonce tento stvajc pedobraz mn pedstavami, je ve hmot vyvolvaj u svho okol. Pedobrazy, kter jsou pmmi pinami tvoen v rovni fyzick, vznikaj: a) pmm psobenm nkter z nadazench rovn, b) psobenm pedstav rovn hmotn (zptnm psobenm), c) sluovnm dvou nebo vce slabch tvar (a ji kategorie prv i druh).

31

V ppad a) meme hovoit o pmm tvrm zsahu nestvoenho svtla. V ppad b) [eventuln c)] mluvme o prodnm automatismu, vbru druhu, pizpsobovn se zmnnm podmnkm, nebo pizpsobovn podmnek samch. Je to analogie involuce a evoluce...

Podkldn a poutn pedstavy ritulem

Ritul slou k tomu, aby fyziologickou cestou vyvolal podmnky, v nich se nejsnze evokuje tvr pocit. Tvr pocit meme vyvolat rznm zpsobem (extze, lska, vle, fyziologick prostedky). Jakmile nastane tato skutenost, nejsnze vklouzneme do strachu v tom okamiku, jakmile budeme obrannm zpsobem reagovat na jev tvrm pocitem vyvolan, ponvad strach stoj v prod tvrmu pocitu nejbl. Tvr pocit je nm boskm - tedy absolutn neosobnm. Uvdom-li si jakkoliv bytost tento pocit - uvdomuje si stav smrti, kter je v absolutnm rozporu s jejm individulnm (sobeckm) bytm. A protoe zde musme potat s pudem sebezchovy, kter se pirozen stav proti stavu znien, mus tu nezbytn nastoupit pocit strachu. el ritulu je dvoj: evokace tvrho pocitu - a za druh udren pedstavy na tento pocit vzan. To je tedy akt tvr a voln.

Pedstava v arodjskch praktikch

Tvr pocit u arodje je evokovn vlun strachem. Kvalita strachu me bt stejn u primitiva jako u intelektula, ale pedstavy se mus nutn rznit, take vyvolan fenomny mus odpovdat mentalit operatra tak, aby v n vzbuzovaly maximum strachu.

Je mono vycviit pedstavivost a k jasn viditelnosti pedmtu?

Ano. Ale pedstava nacvien a k halucinan viditelnosti nem valn praktick ceny - nbr signatura rerum - tj. tvr podstata vci, je je ale vce pocitov ne vizuln, a kter se me eventuln tvarem vyvolat.

Opakovan pedstavy - praecipitace

Ve, co se m indukovat v astrlnm svtle, mus bt v zsad peruovno jako u elektiny. Nen projevu bez peruovn.

Tajemnost a tajemstv jako excitans pedstavivosti

Tajemn je to, co neznme. Z toho, co neznme, mme strach. Strach evokuje pedstavivost.

Poznatky vychzejc z rozeen problmu strachu

Nejvce opravdovosti je ve strachu. Strach je skuten reakce na ptomnost, a jedin ptomnost evokuje pln pesvden - ili vru. Strach je tvr. Vzpome, e i star grimory potaj s psychologickmi momenty strachu. Strach je stav, kter tedy nejsnze vyvolv tvr pocit. Pro je to zrovna strach? Ponvad proda v pizpsobovn druhu zsadn operuje strachem. Co udlalo lvu drpy? Co dalo ryb dokonal tvar? (Strach, e by pomalu unikala, atd.)

32

Strach byl pinou toho, emu Indov kaj Maja, tj. hmotn svt a jeho akce a reakce. Protoe Maja znamen pomysln, zejm nar se zde i na strach, o jeho pomyslnosti kad z tch, kte pekroili hranice fyzickho svta, nabv absolutnho pesvden. Veker reakce prody - takov, jakmi se nm jev - byly stvoeny reakcemi na zdnliv skutenosti tak, e stvoen byt v prod se obvalo toho, co jednou zakusilo. Takto bychom mohli ci, e vechny fyzikln, tvarov a jin zkony prody nebyly stvoeny - v nejum slova smyslu - Bohem, nbr jsou dlem ivho v prod, dlem, je podlh stlm zmnm a stle se pizpsobuje jeho pedstavm a reakcm. Proda a jej zkony se neustle promuj a vda nebude nikdy hotova s poznnm, resp. jejich zaregistrovnm, nebot stle rostou nov. Proto nen nesmysln vit, e ve starovku chodili bohov mezi lidmi, e stedovc lid mohli obcovat pmo s blem, stejn jako e starovk neznal rakovinu, panlskou chipku i syfilis i jin nemoci a vbec jevy, jim daly vznik zmnn zkony prody, poppad strach doby.

Je provediteln kolektivn ncvik pocit?

Je samozejm provediteln, ale jeho konenm vsledkem nebude pln totonost - projev se jen v jednotlivch stynch bodech, kter jsou spolen vem operatrm.

Co je pantakl - a kdy je pantakl iv?

Pantakl je grafick zznam urit pojmenovan inteligence univerzln sly. Pantakl je iv, je-li tradin, anebo se skld alespo z prvk tradic posvcench, a je-li v rukou osoby, je dokonale reaguje na jeho vnitn silov zznam.

Mysterizujc in pantakl a jinch kreseb

Vznik aplikac zmnn silov inteligence na urit dj nebo prosted. Proto nap. z gni me vidt normln hermetik pouze vize, nikoliv jejich perzonifikaci.

Astrln svtlo a extze milostn, nboensk (mystick), hudebn a vteck

Extze starch pedstavuje kryptogramy ivl: 1. milostn = zem 2. nboensk = voda 3. hudebn = vzduch 4. vteck = ohe

Schma: astrln svtlo a magick fenomn (sestup ducha do hmoty - od jedniky ke tyce)
1 = Nestvoen svtlo (Theurgie) 2 = Voln svtlo - tzv. astrl (Kabala) 3 = Animalizovan svtlo (Magie) 4 = Krev (arodjstv)

33

Fenomn: A Extatik (vra a touha) Bezdn pjem i vdej (pasivn nebo extatick) B Magik (ovldn - ncvik) zen vdej i pjem (aktivn a ovldan)

C Nutkav pliv i odliv: Gnius - - - Mdium - - - Blzen Bezdn pjem: Mediumita, vampyrismus, extze a nboensk emoce. Vampyrismus na sexulnm podkladu. Spnek magick pliv. Bezdn vdej: Strach - hrza, citov exploze vbec. Extze a nboensk emoce. Mediumita, periodicita mylen, pohlavn innost. Zvyky. Opilost.

Existuj spontnn sympatie nkterch obyvatel astrlna k lovku?

Ano. d se to zkonem vybrav sluivosti a krom lucidity a spiritistickch metod jsou zjistiteln nepedvdanmi inspiracemi.

Lska - erotismus
Lska je vbec zkladem k reintegraci. Nememe rozeznvat nzkou a vysokou lsku. Meme rozeznvat toliko nzk a vysok jedince. Lska je svat vdycky a lsku meme definovat jedin touhou dvat, nikoliv brt.

Tvoivost a erotick nenasycenost

Kad gnius je pohlavn neuspokojen - sna se dvat, ani by si uvdomoval komu. Je to opt touha dvat a tvoit. S postupujc reintegrac se dochz do stdia, kdy lovk nen schopen pohlavn se nasytit.

Jsou zvata jasnovidn - a pro?

Slepec m jist dobe vyvinut ostatn smysly. Zve, ponvad nem vyvinut intelekt jako lovk, mnohem snze reaguje na instinktivn popudy pichzejc z astrlna nrazem osudovch shluk. Je to obrann akce prody, aby neschopn jedinci intelektulnmi obrazy mohli udret svj druh. Zve je tak jasnovidn. Ct njakou udlost naped, a je-li nepjemn, vyhb se j. Ale kdy a za jakch podmnek, nevme. Hromadn sebevrada zvat: veverky. V New Yorku myi se jdou hromadn utopit ... pm kontakt s astrlem. Jejich egregor v astrlu je njak odpraven - a ony jdou taky... U zvete je ta jasnovidnost pocitov - nedefinovateln. My si to definujeme slovy, konkrtn. Astrl je pudov.

34

Jak se d doclit terizace (neviditelnosti)?

Tm, e se dvme na urit pedmt tak dlouho, a vizuln dokonale zachytme jeho tvar natolik, e ho vidme vude. (Vzpome Staudenmaierovch pokus.) Pak se tento obraz kondenzuje do bodu, umstnho zpravidla jinde, mimo tento pedmt. Faki nap. hled na svj obraz ve vod (nemaj zrcadla) tak dlouho, a dr v och svj obraz ... a pak ho sthnou do nkterho bodu v tle.

Jak se d doshnout levitace?

Vha je vc pedstavy... Nahradme-li ji ideou nevhy, nastv levitace. Rovn chozen po ohni je vc pedstavy - vry.

sla - koeny byt. Kolik je prasel obrazc? (Illan vkladem prasel)

Devt zkladnch prasel bude asi pedstavovat vrazy pro devt zkladnch praidej. Zpsob vyjden tchto devti zkladnch praidej je mnoho. sel se ale uv hlavn proto, ponvad jimi me lovk nejsnze manipulovat, kdy je aplikuje na pocitov pedstavy...

Slova a modlitba
Arknum dokonal modlitby navazuje na tajemstv mlen. Modlme-li se tak, aby slova modlitby nevzbudila ani nejmen reakci ve fyzickm organismu, tedy ani v mluvidlech, ani v dechu, znemoujeme latentnm potencm slov, aby se vybily cestou fyzickou, a dvme jim tak monost psobit opravdu magicky. Proto mnoh systmy pedpisuj ncvik slov bez nejmench reakc mluvidel - ve stavu bezdechosti - a nkdy i koncentraci pedstavy do nkter partie tla (plexus). Pro se k Nevysloviteln jmno bo? Arknum tto vci m hlavn tit v nevysloven, a teprve vedlej v sestav psmen - nikoliv, jak se nkte okultist domnvaj, obrcen...

Co pedstavuj tzv. magick tverce?

Jsou to varianty tvrch cest k jedn ideji.

Projev ivl ve smyslech lovka

Smysly jsou vlastn tyi (ich = chu) a ivlov to odpovd: zrak = ohe, sluch = vzduch, ich = voda, hmat = zem.

35

Je nectnost k sob tak nectnost k blinmu?

Snam-li se zvldnout nectnosti sv vlastn povahy, inm slubu pedn sob a tm i kolektivu, protoe zulechuji urit jednoho z jeho len. Zde vykonvm akt dobra relativnho, ale dokonale spravedlivho. Proti vykonvn vlivu na blinho stav se vak vdy a zsadn okolnost, e nikdy nemohu bt schopen posoudit dokonale jeho intelektuln a mravn rove, ani porovnati sebe s jinmi, ponvad, jsa pouhm lovkem, nebudu mt nikdy v tto podob absolutnho mtka. Pak snaha po vnucen urit morlky se me stt zloinem.

Tvoivost pedstav, mlen a egregor

Prvn dvod (viz slova a modlitba). Kad touha a kad mylenkov poin lovka se nezbytn poj s osobitou pedstavou, kter neme bt ve svch detailech nikm druhm pln pochopena a vystiena. Sdlm-li svoji mylenku nkomu jinmu, nastane u nj tent proces, ale pedstava na toto sdlen u nj vybaven je zase jemu osobit - neme bt nikdy identick s pedchoz. Tm je v pinn sfe pvodn idea vcemn oslabovna, zvlt tehdy, nem-li druh pedstava stejn nboj touhy, jako prvn. Proto, m-li bt navazovn tzv. magick etz, je prvnm a nezbytnm pedpokladem, aby vichni jeho lenov mli maximln touhu k uskutenn dan ideje, a aby tato byla vypracovna s absolutnm souhlasem a podle pn vech, do nejmench detail.

Jak reaguje duchovn komplex lovka na lsku nebo nenvist zvnjku?

Duchovn komplex kadho lovka m dv samostatn sloky: podvdomou a vdomou. Podvdom sloka - perzonifikovan asto v nboenstvch posmrtnm soudcem - konzervuje a hodnot v sob vechny klady a zpory, ehnn a vitky druhch, zavinn ivotem individua, k nmu nle. Vechny tyto poitky nemus se dostat pmo do vdom, to zvis na citlivosti a vodivosti rozhran obou sloek. Tato plin citlivost je zpravidla pathologick (mdia, somnambuly) a zpsobuje v krajnch ppadech pm peliv podvdomch impuls z astrlna do vdom lovka. Takto me mdium nebo somnambul pmo reprodukovat inspirace vnjch vliv.

Je egoismus tvr, anebo slou jenom k zachovn souasnosti?

Duchovn egoismus je tvr - materiln je destruktivn.

Jak nalzt pvodn vznam zdiskreditovanho slova hch v jeho nejirm vznamu?
Hch je kad vdom poin, brnc pirozen evoluci individua, nebo kolektivu.

Co pedstavuje krsn tv nebo krsn tlo?

Idel krsy je relativn dob a jejmu morlnmu a intelektulnmu nazrn. Bude-li doba favorizovat intelekt, bude se idel krsy vdy nejvc pibliovat typm intelektulnm - bude-li favorizovat tlesn kult, bude tento idel pedstavovat fyzicky dokonalho hlupka. Vzpomeme

36

idelu krsy ze starho vku a stedovku a vimnme si modern krsy - ve srovnn obou sloek, tj. intelektu i fyzick krsy. (Vimni si typ tzv. Venu vech vk!)

Jak si vysvtlme paralelu

mezi zdailm vletem a zdailou rozmluvou - pro vbec zdailost je vlun psychick - a pro zdailost nekompromisn ek vdy jen na svj okamik? Kad zdailost je asi relativn. Ani ten, kdo tvo v samot, nen prost uritho vnitnho chaosu - a zdailost pedstavuje nhl citov obohacen, vznikajc slvnm, resp. sdruovnm pocit ve smru nejmenho odporu. Je tedy bezpodmnen nutno, aby mylenky nevyboovaly ze spolen linie podle zkona o vybrav sluivosti, a aby harmonicky mnily svoji polaritu.

Co je promna? - Asi zchrana byt.

Byt je tkem od jednosmrnosti a nedosaitelnost Boha je v nepochopitelnosti Jeho promn. Ponvad smrt nen nim jinm ne promnou v prod a Boha meme chpat v Jeho promnch (vibracch), mohli bychom Jej pochopit snad teprve tehdy, kdybychom pln pochopili smrt.

Psychick reakce osobnho styku (sympatie, antipatie, okouzlujc i siln osobnost)

Sympatie a antipatie je urovna povahou (zabarvenm) aury, tj. jejm doplovnm se (komplementarizac). Okouzlujc osobnost je osobnost nadan nadprmrnou pizpsobivost mylenkov polarity. Osobnost siln m polaritu nemnnou, konstantn - pevnou.

Co je ve?
Posedlost pudem.

Osobn vry a jakost pesvden plynouc z osobnch vr

Ponvad vra je vemocnm vehiklem prody, je mono z vry v jakoukoliv vc uinit osobn dogma, protoe ona svmi inky cosi potvrzuje. Ale toto cosi je pouze potvrzenm vemocnosti vry, nikoliv jejho obsahu, kter bv asto zcela neprvem a myln aplikovn na univerzln pravdy. J nap. vm, e budu-li cviit psmenkov cviky, doshnu jakchsi supranormlnch sil. Sly se do jist mry objev, ale nikoliv proto, e cvim psmenka, nbr proto, ponvad vm v jejich pchod (tch sil). Uinit z tohoto faktu dogmatick uen, tj. e cvien psmenek v tle je jedinou nejlep cestou k dosaen supranormlnch sil, znamen ovem z hlediska univerzln pravdy hlsat blud. Stejn je tomu s osobnm kultem tzv. svatch, svtic a tzv. spasitel, i prorok.

Jak vysoko vystupuje zkon bipolarity? Je Bh vyrovnnm, resp. rovnovhou tchto dvou pl ?
Bipolarita jde a k Bohu, kterho meme jet sten chpat. Bh - jako jednika - je to, co obsahuje vechno. Ponvad je celkem, kter neme bt s nim a s nikm porovnn, je ten, jen

37

nen - ponvad konstatovnm neho pedpokld vedle toho nco jin - k porovnn - a jet nkoho, kdo by porovnval.

Sdlen psychick a fyziologick afekce indukc

ije-li vce, ale zpravidla dv osoby, del dobu v harmonickm styku, stv se asto, e jejich drobn osudov zitky jsou identick. Tak napklad bvaj zasaeni stejnmi nemocemi, kter nejsou nakaliv - mvaj podobn a nkdy identick mylenky a npady, slovn obraty, modulaci ei - ba dokonce - zvlt u manel - se stv, e i obliej mn do jist mry rysy do tvar, je jsou obma spolen. Vechny tyto jevy nutno pist faktu tzv. indukce, kter nastv tehdy, kdy oba, nebo vichni lenov rovn, v n se tento jev odehrv, uinili dlouhm stykem zadost zkonu o vybrav sluivosti. Takto nejenom, e se urit zmnn jevy indukuj, ale nastv mnohdy i tzv. vyrovnvn, tj. afekt nebo defekt nkterho z len se oslabuje tm, e byl ve druhm indukovn a poctn.

Druhy vampyrismu
Meme hovoit zsadn o dvou druzch vampyr: 1. Vampyr ve fyzickm tle. 2. Vampyr netlesn. Ad 1. Vampyr ve fyzickm tle m opt dv variace: a) vampyr v tle ivm, b) vampyr v mrtvm tle. Ppad b) je pechodem do skupiny druh (vampyr netlesn). Vampyrismus v tle ivm uskuteuje se hlavn vysvnm aurickho tla druh osoby, i nkolika osob - velmi zdka lanost po erstv krvi. Vampyr v tle mrtvm znamen vlastn fyzicky zemel tlo, posedl larvou extrmnho hmotnho egoismu, vytvoenou, nebo zplozenou bhem ivota tohoto - nyn mrtvho - tla. Sem pat velk st tzv. straidel a mnoh jevy, napklad na hbitovech, atd. Ad 2. Do skupiny druh pat: a) Vlkodlaci, tj. larvy krajnho egoismu, naven na dosud ijc tla a promtnut do pedstavy tvaru njakho zvete, zhmotnnho ektoplazmatickm shlukem, pochzejcm z tto iv osoby. b) Larvy vytvoen, a u nemysln, nebo zmrn, je se iv pmo vitln energi objekt, jimi byly stvoeny, nebo na n byly zameny. Sem pat egregorov a veker zplodiny v astrlu, zptnou.cestou zapinn, vetn nap. oivench obraz, soch, ostatk, atd.

Jak vysoko psob indukce

Indukce psob jen v oblasti vybrav sluivosti, a vdy tu mus mt svj protipl. m v, tm se paprsky indukce zuuj, take inek nejvy sfry je u neznateln. Vdy nejvc ctme pmo z nsledujcho lnku. Inspirace je tak indukce. Je indukce strachu. Sugesce je tak indukce, a dt se strhnout vrou je tak indukce. Nkaza - mylenky na nemoc - je tak indukce. V Indii je vra v Mahathmy a vra ve sdlen jejich tajemstv. Jsou to halucinace nebo sny, protoe pevn v v tyto bytosti, kter je skuten mohou inspirovat. Tedy jde o inspiraci, kterou pipisuj Mahathmm apod. Blavack ila dlouho v Indii a jej uen a tvrzen jsou tohoto druhu. Ne u vak theosof. Blavack se snaila spojit indick uen s kesanskm - ale tm chybila, protoe indick vra je nm jen povrou. Strach ped neznmem je diabolismus - strach ped nm zlm - leze nm

38

do veho. Jsme schopni vit v erta, ale k Bohu se nedovedeme povznst. Ve starovku onen styk s Bohy byl - tebae to byl tak jen sukkubismus. Dnen sukkubismus je jen diabolick.

Extze
Je to naladn se do skupiny podle vybrav sluivosti podle toho, po em toume. Nikdy neme lovk v sob indukovat nco, co neodpovd jeho stavu vybrav sluivosti. Ten lovk mus bt nenormln, ponvad onen jev je tak nenormln. Kad lovk se me dostat do extze a v n nco pivolat, ale co pivol, zvis na jeho mravn a intelektuln vi. Jde o prmr soutu obou, abychom z on prmrn rovn nco indukovali - sli. M-li nkdo vysokou mravn rove, intelektuln vak malou, vid vize naivn. (P. Maria s probodenm srdcem apod.) Je-li intelektuln ve, tu i vize budou stle mn naivn. Pi urit vi (nap. Bhme) me vize dt pochopen nejvych pravd. Rozdl mezi rovn mravn a intelektuln jde jen do uritho limitu. Je-li intelekt v a doshne-li limitu, zastav se njakou dobu na nm, setrv - a pak se vrac zpt (ubv intelektulnosti) k mravn rovni. Mravn rove u bl rasy pokulhv za intelektuln - tko se k n dotahuje. A z tto disharmonie rovn mravn a intelektuln vznikaj nemoci, zvltn disharmonick depresivn stavy, apod. Nvod na extzi Peran: To, co chci, si definuji v krtkou vtu (asi ti slova), sednu si v klidu a nesmm bt ruen. To si stle opakuji - snad a stotisckrt teba od rna do veera. Veer se jist dostav. Je to neomyln nvod. Doporuuje se tma, pohodln pozice, kterou teba vydret. To je podstata indickch asn. Musm zaujmout pozici, ve kter se nevrtm, neobracm, prost ne takovou, v jak sedvm normln, protoe jsem zvykl se vrtt. Usnu-li pitom, odkvn pokrauje i ve snu. (Perani - dnen Irnci - odpotvaj pitom semnka - lep je vak indick asna.) Jin nvod sloitj: pedstavm si magick tverec a stm sla vemi smry. Tato pedstavivost (pedstava) absorbuje vechny sly lovka. To je nvod pro lovka se silnou pedstavivost; lovk mus bt tak absorbovn, aby na jin pedstavy neml as. Nebo teba pi slov AGLA si pedstavm pi A trojhelnk, pi G - tverec, pi L - hel, atd. - stle, abych nebyl jinmi pedstavami ruen. Je-li nkdo nap. ichov typ, zamstnv se vnmi. Milostn extze je tvr (viz Merekovskij). Takovch nvod je mono sestavit adu. Principem je tu prost vyazen tla.

Psoben magickch tverc

Psob, jsou-li dokonale, pedstaviv promtnuty do astrlu. (Rytmus.) Kad slovo v ns vak mus vzbudit uritou pocitovou pedstavu, mus to tedy bt slova iv. Skld-li se onen tverec z nkolika slov, vechna se nesou k uritmu pojmu. Musme si ten tverec umt dokonale pedstavit pi zavench och a tu pedstavu mnohokrt opakovat, a nabude psobivosti. Napklad znm slo 462 nen absolutn platn; nkomu sta pedstavit si to desetkrt, nkomu vckrt. Ta slova jsou sestavena jakoby na zklad pocitov sfry znm mky.

Erotick nenasycenost
Umlec potebuje tvr neklid. Erotinost vlastn nen nasytiteln, nasycen me pinst pouze st. Veobecnou erotickou roztkanost me lovk koncentrovat na jeden objekt (jednu enu), ale nasycen pijde jen automaticky. Kdyby se lovk chtl stt nepohlavnm, doshne vlastn pravho opaku.

39

el krvavch obt
Voln energie modliteb atd. se sveze na unikajc energii zvete, ale nemus se to povst. Vzniklo to ze amanistickch nzor, e bohov (tj. vlastn larvy) maj rdi krev. Krom toho rt. excitans.

Co by se stalo, kdyby lovk cviil trvale jeden ivel

Propadl by nemocem, vnm, fyzickm i mentlnm poruchm a tvrlivm zmnm tohoto ivlu neovldl by jej, nbr byl by jm ovldnut, eventuln by zaplatil ivotem.

Vznik vn
Ve je pudov inklinace na psoben uritho ivlu v individulnm komplexu ivl. Je vsledkem psoben larvy, kterou si lovk vytvoil sm svou pedstavou, a kterou se pak nech sm obsednout. Napklad pedstava tst je vdy jednosmrn, a jestlie se j dm obsednout, vznik ve (sebevrady z neastn lsky). Sbratelstv je sexuln komplex, snaha pitahovat, brt zejmna u mu; u mu je touha materiln (pzismus). Aktivn mu dobv, tj. bere, shromauje. Harm je jen sbratelstv en. Filatelie je tak sbratelstv. U dt sbratelstv hraek. ena nem napklad zjem na filatelistick sbrce, ji budou snad zajmat obrzky znmek - mu naopak teba ani nev, jak obrzek pesn na znmce je, hlavn je, e znmku m.

Krsa
Nen vlastn absolutn krsy projeven. Vechno i krsn lovk - ena - je vlastn ladiem krsy skryt, neprojeven. Krsa je relativn, to, co k Buddha, nen vlastn pravda. My ji hledme v en, ponvad jsme k n taeni pudem. Umlec komponuje krsn tlo, tvo vlastn co nejuniverzlnj ladi krsy, absolutn krsu vytvoit nedovede. Jak pn, takov pes. Analogicky je kad pitahovn k tomu, co odpovd vnitnmu skladu jeho sil.

Vliv nenvisti nebo lsky zvnjku na lovka

Me to lovku kodit nebo prospvat, a u o tom v, i nikoliv. V-li o tom, tm vc pijde na to, jak je charakterov siln, a odolv nebo podlh (mylena hlavn nenvist). To zeslen nebo zeslaben me bt teba i jen podvdom. Jsou to jaksi nrazy na jeho podvdom, jejich nsledkem bvaj obyejn nemoci. I tmi si je obyejn lovk vinen sm, protoe nen charakterov dost siln.

Utrpen - promny
V promnch je tst - ne v trvalosti. ivot je stl promna - promna je v Bom plnu. Plat to i pro malikosti. Mm radost a mm ji mt ze veho na svt (teba i z osthn vlas). Zaplatm snad nkdy utrpenm, ale sprvn utrpen je ast; dlouh utrpen je otrava, protoe si na zvykneme, kdeto krtkou intenzivn bolest proctme dkladn. Nebudeme-li mt radost, nebudeme mt bolest to je nijak ivot, neit - a neit je hch. Nutno si rozdlit i tu radost i tu bolest na mnostv drobnch vc, aby to bylo nosn. Velk radost - velk bolest, pak je to nenosn, a za tm teba tragdie. Proto radji mal radosti a mal bolesti. Pouze z vykonn nutnost musme mt radost. To

40

se ale nesm stt vn. Ten se na nco - tak tst. Njak egregor vyvol v ns larviku, zesl ji ve ve, a tato larva vn se opt povs na kolektivn egregor. V nboenstv se hostie posvt, tj. udl se voltem egregora. Znienm, tj. pojedenm tto hostie, se odbavuje jej nboj. Mnostv odbaven energie, kter me pijmajc absorbovat, je pmo mrn ve, kterou byla nabita. Pebytek absorbuje nboensk egregor. Levitace - to je cvien vzduchu.

41

Propracovan tmata

42

Bh
Du vech du, praslou vech sil je Bh; v nejirm slova smyslu je univerzlnm Bytm, projevenm i neprojevenm, mimo n nen nieho. Zahrnuje v sob syntetick klad, zpor a sted tak, e klad pedstavuje pln, zpor princip, kter jej odv tlem, a sted ivot, probhajc podle plnu kladu. V um slova smyslu dluno rozliovat dv kategorie pojmu Boha: 1. Absolutno, nepochopiteln a nepedstaviteln podstata Universa, ohnisko pin, PravodstvoNun Egypan, nebo Ejn Sof (Ten, Jen Nen) Hebrejc. 2. Bh-Demiurg, bh nboenstv, vytvoen podle pedstav nboenskch, filosofickch, rasovch a jinch. lovk v touze piblit se nepostiitelnmu Bohu zpodobuje jej s jeho stvoenm, ale dn pedstava o Nm neme nikdy bt konen a definitivn, nebo pedstavy se mn vvojem, a z Boha meme chpat jen tolik, kolik jsme schopni z nj evokovat. Kad zvr naich pedstav o Bohu je tedy jen doasnm obrazem na souasn filosofick istoty a ve, kter jsou vdy relativn. Ukonen filosofickho vvoje by teoreticky nastalo tehdy, a by nboensk demiurg splynul s nepedstavitelnm Bohem (Nun). Vechno dn v prod a kosmu je pmo odvisl od Boha tak, e je vlastn jeho uctvnm. Ponvad Bh je obsaen vude a ve vem, stv se kad stav jednotlivce k nemu stvoenmu i jeho vztahem k Bohu; nen tedy ivouc bytosti, je by Boha neuctvala, jsou jenom jedinci, kte jej uctvaj vce nebo mn. Princip veho plozen, trvn a harmonie na Zemi - Lska - je nejmarkantnjm pkladem tto pravdy.

ivot
ivot je projev byt jednotlivch mond nebo jejich celk, jak se jev v danm prostoru a ase. Clem kadho ijcho byt je pokrok; kad ivot bez vjimky je tedy pomal, ale vytrvale postupujc vvoj. Tato evoluce uskuteuje se adou existennch promn vdom, kter in ze ivota projev vnosti v ase. lovk, nejosobitj tvor na tto zemi, rozliuje sm svj ivot na vnj a vnitn, nebo duchovn a pudov. Vnjn, tlesn t znamen smyslov poznvat a chtt. Duchovn t znamen poznvat, pociovat a rozumt nadsmysln. m vce pevldne duchovn lovk pudovho, tm je dokonalej, a naopak. Dokonalost nebo nedokonalost lidskho ivota tedy spov na povaze jednoho nebo druhho.

Proda
Proda je Bohem a z Boha v nekonenm prostoru a ase stvoen souhrn podmnek, v nich bytuje a jimi se projevuje ivot. Chceme-li definovat produ, musme mluvit o prod projeven a neprojeven. Oboj je souhrn sil a pin boskho psoben tvrch slov, obleench ve tyiveln tla aspektu fyzickho. Takto stv se proda odleskem vech mentlnch skutenost a zjevenm jednoty ideje projeven ve vem, nebo kadou skutenost hmoty pedchz skutenost jej ideje, a kad idea m svj prapvod v Bohu. Hranici mezi prodou projevenou a neprojevenou nen mono urit, je individuln podle fyzickch nebo mentlnch, a u vrozench nebo vypstovanch schopnost kadho jedince.

43

lovk
lovk je vrcholnou fz vvoje pozemsk prody, stvoenou promtnutm univerzlnho Byt do pslunho prostoru a asu. Lidstvo v nejirm slova smyslu, perzonifikovan bytost HORA nebo Adama Kadmona, tvo protiklad plnosti Boha ve svt utvenm, pokldme-li Boha za spirituln podstatu veho byt. lovk je lenem velikho kolektivu, jej nazvme lidstvem, a je spoluodpovdn za jeho vvoj. V nm se zrcadl cel Kosmos, a proto bv nazvn mikrokosmem - ozvnou vnosti - a zpsob jeho chpn tto vnosti pen se i do zpsobu, jakm chpe svho blinho. Rozumt jinm, znamen pedevm rozumt sob. Poslnm lovka je relativn poznvn Boha v istot vlastnch idej. Evoluce, produevnn, reinkarnace, to ve jsou vznamy, znac jen zmnu formy boskho projevu v lovku; tato zmna m se dt postupn, a ke konfrontaci podstaty lovka-Boha s podstatou Boha-lovka.

Mylenka
Mylenka je duchovn proces kadho ijcho jedince, spojen s tvrm pocitem, vzniklm psobenm ty oblast: fyzick, pedstav, intelektu a viz. Mylenka me bt dvojho druhu: bu slovy vyjditeln a v duchovnu stejn vyjden, tj. mylenka sekundrn, kter je ale ji vsledkem mylenky primrn, je nem se slovy nic spolenho, nbr je vzna na etz pocitovch prvk, pravch to pin mylenky, kter je jejich uskutennm ve spirituln rovni individua.

Smrt
Smrt je zakonenm jednoho uzavenho ivotnho seku na urit ivotn jevov rovni. Smrt, kter je pouze negativnm plem hmoty, nazvme fzi ivota, kter m pijt po fzi stvajc. Jsou ivot ivotem a smrt smrt takovmi jen pro pozorovatele z hlediska fze ivota. Smrt slou ivotu tm, e zbavuje byt zvislosti na ase. Strach ped smrt, kter je jen branou k ivotu jin podoby, je vlastn strach ped ztrtou souasnho vdom a ped nabytm jinho. Snadnost umrn je tedy odvisl od toho, jak ten kter jedinec je pipraven na onen pechod. Nebo co pro toho, kdo zemel ji zde a znovu se zrodil, jak symbolicky se oznauje dojit poznn, znamen oputn tla? Svobodu, splynut s tm, po em touil a eho sm v sob se tce dopracoval.

vahy o ensk reintegraci

Zsadn rozdl v reintegranch metodch ensk a musk je dn faktem, e vechny inspirace zpracovv a pijm mu cestou rozumu, ena intuic. Proto ob metody mohou bt nanejv analogick, nikdy ne stejn, pizpsobujce se duchovn konstituci toho kterho pohlav. Ponvad inspiranm reproduktorem muovm je rozum, eninm cit, mluvme v uritm stdiu reintegranho vvoje u mue o takzvanm istm rozumu, u eny o istm citu. Toto oznaen pirozen nen zcela vstin a sprvn, ponvad nejedn se zde v prvm ppad o ist rozumov, jednostrann pojmn, nbr korigovan citem, v ppad druhm je pijmna inspirace citem a korigovna rozumem. Ideln rovnovha by mohla bt dna rovnovhou citu a rozumu, v obou ppadech stejnou, jedin soumrn obrcenou podle pohlav adepta. Zjistitelnm znakem tohoto postupu k istmu rozumu nebo citu je vstup pohlavnho ohniska podl ptee. Tehdy mu pon pociovat instinktivn zjmy k uritm mylenkm, chop se jich, a ani by uvaoval, co jej na n pivedlo, zan je filosoficky zpracovvat do vech podrobnost. To jsou skuten inspirace a jedin takto je me rozliit od

44

ostatnch, rozumovch spekulac. Spolupsobil zde rozum i cit, a nastal rovnovha rozumu a citu je dkazem tzv. rozumu istho, rovnovhy hermafroditick. Ponvad pi kad reintegraci mus spolupsobit i zulechovn morln, je patrn t zmnn doba okamikem, kdy pon u mue pmo psobit jeho paprsek, jakoto zdroj tchto inspirac. Nejzaz monost, kter lze na zemi doshnout, je u mue tlo oslaven. Dosahuje ho tm zpsobem, e odbavuje hmotn sti, nahrazuje je stle subtilnjmi. Kdy tento stav nastv, me zjistit mu jenom sm, na rozdl od eny, jej dokonalost je opticky zjevn. Avak jedn se zde v obou ppadech o stav ji tak vjimen, e lovk, kter ho doshl, vce v nm zde na zemi nezstv. Ve, co bylo shora eeno o mui, mono ci i o en, ale v zrcadlov obrcen analogii. Vtinu impuls k jejmu chovn dv j pud, a ena in, ani by zpravidla svoje konn rozumov zdvodovala. Ponvad pud ovld pedevm oblast citov a kulminanm bodem je en lska, nutno si pedevm povimnout veho; co tuto lsku zkresluje, deformuje, brzd nebo jit, abychom si mohli uinit jasnj nzor o tomto citu, kter bv nazvn boskm; je darem prody, ale asto lidskmi pedsudky, pokrytectvm, innost a nzory deformovn tak, e mnohdy jen st nalezneme v nm jeho nejist k vvoji vedouc etick prvky. Lsku, a u je sexuln, matesk, charitativn, nebo jin, kaz pedevm dv vlastnosti lidsk: vit morlka se vemi svmi pedsudky a egoismus, o jeho rozsahu ten, kdo jej v lsce nehled, nem nikdy sprvn nzor, a kter lze omluvit snad jedin u nejpudovjch individu a zvat, a to jet hlavn v lsce sexuln. Morlka podle svho elu je nebo m bt korektorem rozumov innosti a citovch afekt. Pitom nutno vak rozliovat onu morlku, kterou si osvojujeme a utvme, od t, je se vila dlouhm bezmylenkovitm respektem dlouhch generac. Zde meme mluvit o sexuln nebo jin morlce rasy, doby, ale i davu; a prv proto, ponvad je zamena na nejir vrstvy, mus bt pro toho, jen chce jt nad jejich rove, pedmtem mnoha vah a korekc. Druh zvada - egoismus - bnou lskou sexuln, mateskou a kadou jinou nejenom pronik, ale bv za n i zamovna. Oddlme-li egoismus od lsky, nebude tato nikdy zavrena ani pokozena, ale objev se, zbavena nespoetnch ad afekt a komplex sebelsky, a nm zbude jen ist cit, a nen teba brt ohled na to, bude-li nm vnj svt vytkat, e mn milujeme, poznmeli, e nemilujeme mn proto, ponvad jsme pestali oetovat a udrovat styky a vztahy s vcmi, lidmi a jinmi tvory, kter jsme hkali ne pro lsku k nim, ale z istho egoismu, z touhy po pohodl, osobnm vzruen nebo klidu. Pestane pak bt pro ns lskou kad z tch vztah, jimi milovan pedmt strhvme, msto abychom jej exaltovali, a zmiz otroctv, do jeho okov spoutala ns vlastn sebelska, kter ve sv podstat nen nim jinm, ne nejhrub formou pudu sebezchovy. Je-li morlka dobr, konstruktivn, mus nezbytn vst k syntetickmu nzoru na svt, na ve iv a jeho dn; ponvad ena, jejm clem m bt stdium istho citu, me stavt svj rozumov svt jen indukc z milovanho pedmtu, bude to s lskou stejn, jako s dsledky morlky: rozvjejc a rozptylujc svou lsku na okruh stle ir a ir, jej tendence mus vst k syntze. Takto vyvine se z toho citu kultivovan iluze, vedouc k zduchovnn lsky, jej paprsky padaj daleko za milovan pedmt, zasahujce stle ir a ir okruhy bytost, cel lidstvo, svt.*) Je zcela lhostejno, kde se pone tato lska rozvjet, zda to bude lovk, umn, proda, i cokoliv jinho, ponvad nen mono vystihnout vechny plach odstny a polotny citovch vztah a jejich rejstky; tolik je vak jisto, e a zapone kdekoliv, pjde-li dle, osvobozena od egoismu a morlnch pedsudk, bez ohledu na nzory, vtky a pekky jinch, mus doshnout sv douc univerzlnosti, kter je prvnm a nezbytnm pedpokladem a podmnkou kadho dalho reintegranho vvoje eny. Ponvad osvobozen lsky od egoismu me se dt jedin analzou a rozumovou vahou, dospv takto ena k pozvolnmu korigovn citu rozumem. Tak se zcela pilhav mluvv o pekonn matesk lsky v marinskm kultu**) a jet zetelnji v kultech jinch bohy, jakoto o prvn podmnce, kter je dna en, je chce vystoupit z bn oblasti davu; nen to ji lska, jakmile
Isis shledv po zemi rozptlen tlo Usirevovo (Vebyt), aby je v lsce slouila a oivila a dala se jm oplodnit pro sv posln. Nepohlavnost tohoto vrcholnho aktu je zde vyjdena chybjcm plodivm dem a transformac bohyn v holubici. (Viz Platonova Genese, kap. IV, st II.) **) Umrajc Je dv Jana za syna sv vlastn matce. (Viz Jan, kap. XIX, ver 26 a nsledujc. Viz tak Matou, kap. XII, ver 47 a nsledujc.)
*)

45

matestv vykonalo svoje posln vchovy, ale ist egoismus, zvyk nebo cokoliv jinho, eho se zde ena, touc po pohodl a teple rodinnho krbu, zbavuje. Prv tak nesprvn by byl nzor, e ve stavu, kdy lska reintegrujc eny dospv k prvnm metm univerzlnosti, m formu nyv, tich, nim nezeen hladiny vod, zaplavujcch cel lidsk, bosk a jin svt; kad lska ije v pm a podmnn symbize s utrpenm. Vraedn nuda plin harmonie je zde stle peruovna trvalou pulzac disonanc, neodluitelnch ani od lsky pohlavn, ani od kterkoliv jin. Proto i zde, vedle bnho utrpen ivota, mus na cest svho vvoje pekraovat a pemhat ena nespoetn psma trpkch vod a beznadje takovch psvit,je pronikaj vechno, na paprsky sv lsky obrt. A vsledek cel tto innosti - ist cit - pone se projevovat teprve tehdy, a morln citov podnty pone rozliovat rozumem. To je analogick stdium istho rozumu, rovnovha hermafroditick, stav, v nm rozum zskan, jak bylo shora eeno, indukc z pedmt milovanch, vystupuje jako pm ekvivalent vrozenho citu, sublimovanho a zulechtnho touhou po splynut s jeho ideln formou. Vechno, co zde bylo napsno o purifikaci lsky, je jakmsi druhem ppravn prce, snad trochu zdlouhav, ale nezbytn nutn podmnky jakkoliv snahy po reintegraci. Jejm elem nen v dnm ppad spoutat eninu pschu a jej konn do okov bn, plan a konvenn morlky, ani odprat tlu jeho prva, by by byla sebepatnjmi v ei spravedlivch; vede k vytvoen a vit vlastnho, zdvodnnho a elnho mravnho systmu a rozprosten schopnosti ztotonit se citem s nejzazmi oblastmi byt, za nimi tume nespornou existenci nezbadateln tvr sly Bo. Dal postup je na rozdl od inicianch systm muskch mnohem jednodu, zaast tak jednoduch, e jej lze st nazvat metodou. Proto mluvme pouze o smrnicch v nejirm slova smyslu, je mohou bt ti. Duchovn transmutace me se dt: a) cestou automatick modlitby nebo devotnosti, b) cestou extze pomoc pedmt vnjho svta, c) citovm pochopenm a proitm vhodnch sek reintegranch systm muskch. V prvnm ppad, kter je typick pro metody kltern, opakuje ena do nekonena a bezmylenkovit modlitby, nboensk texty nebo formule, a zcela propadne nboenskmu egregoru, nebo je posednuta jeho podstatou, jej istota je relativn istot jejho nazrn. Druh smrnice by se hodila hlavn pro eny schopn extze; jakoto ladi me slouit ve, co enu obklopuje, a u je to proda, chrmy se svm ovzdum i jin msta, nebo skuten umn vtvarn, kter konen nen nim jinm ne snahou vyjdit konkrtnmi tvary abstraktn ideje. V kadm ppad je lhostejno, co enu do extze pivd, volila-li pedmt, jen nejlpe odpovd jejm vnitnm sklonm. Tet ze zpsob, jen vyuv citovch sloek znmch a bnch reintegranch metod dovch, pedpokld ji enu velmi kultivovanou a ukznnou, ponvad ve, co sly, vid a kon, mus umt podrobit citov kritice, v kadm ppad t ne rozumov, a pivst se k citovmu syntetickmu nzoru na kosmick a vy dn tak, aby souhlasilo s rozumem a duchem danch smrnic a odpovdalo i morlnm a jinm pedpokladm dov praxe.

Buddhismus
Prv letm pohled na nauky buddhismu siln pipomn odv dnenho racionalismu, resp. pozitivismu. Akoliv buddhismus je vce vsekem praktick filosofie ne nboenstvm, pece proti jmenovanm filosofickm disciplinm m sv stigma vzneenosti. Zkuenost je v buddhismu pramenem vdn a bodhi, tj. stav osvcen, je dlem kadho, kdo se stane dle slov Buddhovch - sm sob svtlem a toitm. Transcendentno - problm due - jsoucnost Boha nebo absolutna i posmrtnho ivota - a vbec ezotern svt jev buddhismus nee, nbr popr prv tak, jako jakkoliv kult spojen s vrou v bostv, tedy i modlitbu (tu nahrazuje buddhismu vnoen se do sebe ) nebo spojen s libovolnou formou uctvn pomyslnch existenc. Autoritou je tu ale prost rozum, kter m pivst individuum dobr vle k poznn, prostednictvm tzv. ty zkladnch pravd:

46

1. 2. 3. 4.

Pravda a utrpen. O pin utrpen. O odstrann utrpen. O cest k odstrann utrpen.

Z tohoto vchodiska pistupuje pak buddhista k tzv. stedn osmilenn cest, jejm clem je odstranit vechno zavinn utrpen oistou ivota duevnho. M tyto etapy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Prav poznn. Prav smlen. Prav e. Prav jednn. Prav it. Prav snaha (tj. problm vle). Prav ujasnn. Prav vnoen se do sebe.

S pojmem J v ezoternm slova smyslu buddhismus nezachz, nebo buddhismu jsou tlo a due totony. Nae iny, nae mylenky a slova jsou tedy jedinou skutenost, je trv. Dle buddhismu je bytost lovka (neboli j) sloena z pti skupin - tzv. skandh - je charakterizuj jeho psychick ivot. Jsou to: 1. 2. 3. 4. 5. Rp (ili souhrn vjem smyslovch). Vdana (pocity). Vidna (mylenky). Sana (sankalpa) (pedstavy a pojmy). Sankara (povahov sklony a projevy vle).

lovk je tedy doasnou manifestac - spojenm tchto skandh - a ponvad Buddha uil, e podstatou osobnosti nen J, nbr jeho obsah, mn se tento obsah kadm okamikem - a kadm okamikem se takto rod nov lovk - a kadm okamikem lovk umr. Avak po jeho skuten fyzick smrti tato ideov npl ije a pokrauje v takovch jedincch, na n psobily mylenky a slova zemelho - nov (jin) jedinec je tedy pijal a je dalm jejich dritelem - onen pedchoz pak je v nich znovuzrozen. Tak vude, kde zachytily a zapsobily, ov star pvodn Ego v osobnostech novch. To je buddhistick teorie karmanu, kter vak je platnou netoliko v pedchoz oblasti vjemov, nbr ve vem zjevenm byt. Je-li zjevnm zporem buddhismu strach z filosofickho domylen uritch problm, je naopak kladem buddhismu jeho snaha po nitern dokonalosti, resp. snaha po jej iv skutenosti. dnou spekulativn definic nenahradme praxi tohoto mravnho idelu a konenho cle buddhismu a dn nboensk filosofick soustava nezachytila tento iv nerv prav lidskosti a praktick etiky tak sprvn, jako prv buddhismus. Arja Deva prav ve sv Mahaprusasstr (viz esk vydn Narasu: Buddhismus): Nirvna zle vpravd v tom, jestli ten, jen j doshl, dovede se tit ze tst jinch... Arahat istho srdce nelek se hch, nbr sna se, aby vykonal co nejvce dobrch in. Neproud z nho toliko nejlbeznj vn poctivosti a opravdovosti, nbr jeho srdce je naplnno nnou a upmnou lskou. Takov pravdivost schopn zaplnit ivot aktivn lskou - snad ke vemu ivmu - takov pociovan pravdivost pvtivosti blahovle a pravho hlubokho milosrdenstv - to jsou aspekty vldnho a dobrosrdenho hledn na svt - to jsou jemn vlkna extze s plnm vdomm, to jsou prakticky pociovan doteky buddhistickho egregoru, kter nem sice pmho Boha, ale zapluje srdce vcch nebem seberozdvn. A to je ten nejist stupe askeze prav jdro nepiznanho Boha buddhismu. Autoritou buddhisty je tedy zitek a jeho pravda. Buddhista nevede tedy plan hovory, nebo v nich nen uitku, a nieho z pravdy. Neastn se rovn hovoru o md a nevm si stdnosti. Pochyben ei, je sly, nepen dle. Co zaslechne zde, nepen jinam, nebo nechce bt pinou planch rozep, a naopak sbliuje ty, kdo se rozchzej, a povzbuzuje ony, kdo jsou pteli. Nezn jzliv ei a varuje se vann. Jeho uen mu nek nesm, ale nem. Sna se pochopit sebe i sv okol a uvst ve v prospn a naprost soulad.

47

Uebnice imaginace

48

Pratyahara - tj. trpn stav

Ponvad se tto vci veobecn pouv v magick praxi jako vodu k rznm konm, uvdm ji zde rovn jako zkladn praktiku, kter konen i sama o sob je prostm a velmi innm prostedkem k uklidnn nerv zrovnovenost - a samozejm psob tedy dobe pi pepracovanosti, nespavosti atd. Pratyahara je dle indick praxe neutrln stav, v nm se vechny mylenkov sly vybily neutralizovaly. T ped Dharanou se dlv pratyahara. Pratyaharu cvime takto: Ulehni - nebo obv-li se, e bys bhem pasivnho stavu usnul, posa se do sv navykl asny. Nyn nech svm mylenkm docela voln bh a kontroluj... Nejprve probhnou tvoj hlavou ony mylenky, kter t nejvc bhem dne upoutaly, a k nim se automaticky i nyn tvoje mysl ve zlomcch vrt. Nech je voln peplynout, ani bys na n poutal smysly (tj. znovu je vychutnval). Tv vdom budi bystrm pozorovatelem... A se prv nval tto sly vybije, shled, e poet mylenek se stle zmenuje, a nakonec t zajm pouze jedna. Nech i tuto vyplynout z mysli - a stane se duevn klidnm, tichm - przdnm. Zde teprve nastv sprvn negativn stav, jeho se uv jako vodu k rznm magickm konm. Ponvad pratyahary me pout jako vtenho vodu ke ktermukoliv z dlouh ady cvien, je budou nsledovat, uvedl jsem ji jako prvou.

Cvien
1. cvien
Vystihni z kusu papru trojhelnk, polo ho ped sebe na stl, zahle se na nj a pemlej. Koncentruj se zcela na tuto geometrickou figuru a zkus se do n vmyslet a vt tak, e se ct sm trojhelnkem. Doke-li pak zcela vylouit jakkoliv ciz mylenky, me pikroit k nsledujcm cvienm.

2. cvien
Nakresli na kus blho papru ernou teku asi o velikosti ptikoruny. Tento papr povs na ze a souste se na tuto kruhovou figuru. Cvien provozuj tak dlouho, a se sm ztoton s tekou - ct se, jako bys byl tekou.

3. cvien
Vezmi krabiku zpalek a polo ji ped sebe na stl. Vechny sv mylenky souste na krabiku a dej pozor, aby ti dn jin mylenka do tto koncentrace nevstoupila. Vmysli se zcela do tohoto pedmtu a poct v sob jeho formu.

4. cvien
Vezmi stblo trvy, slmy, list stromu nebo podobn, a prohldni pozorn. Zavi potom oi a zkus si obraz tohoto stbla podret po dobu dvou minut, ani by t peruila jedin mylenka. Jestlie se ti zda toto cvien, stblo odlo a koncentruj se pak na jeho obraz s oima otevenma.

5. cvien
Postav ped sebe kvtin s kvtinou a dvej se na nj asi pt minut. Pak zavi oi a zkoumej, jak vypadne obraz ve tv mylenkov ztelnici. Odpovd-li dosti pesn ped tebou se nachzejcmu pedmtu, me pokraovat. Jinak je teba toto cvien opakovat tak dlouho, dokud pedstava neodpovd skutenosti. Pedstava m bt bez peruen udrena po dobu nejmn t minut. Jestlie se ti to zdailo, pak dej kvtin s kvtinou stranou a opakuj pokus s otevenma oima. elem tohoto cviku je dosci tak ivouc totonosti, aby ses sm ctil kvtinou - tj. proval se jako stvol, listy, kvty s celm ivoucm organismem rostliny.

49

6. cvien
Obra sv mylenky na slvko ke. S vyslovenm tohoto slova m vystoupit pedstava. Do tto pedstavy nesm se nic vloudit. Podr tedy jen pedstavu kee. Ui tak zprvu se zavenma oima pak s otevenma.. Za dnch okolnost nepistupuj ke cvien dalmu, dokud jsi nedokzal sv mylenky po dobu t minut podret oprotn od ehokoliv, co by pedstavu ruilo.

7. cvien
Zkus si evokovat obraz psa. Zpotku tak ui s oima zavenma - pozdji s otevenma. Pedstav si ho nejprve odpovajcho - v poloze lec. Zdailo-li se ti pedstavu udret nkolik minut, zkus ho imaginovat v pohybu - i v bhu. Jakmile by ti vstoupila do cvien jakkoliv jin pedstava, nen pokus zdail. Opakuj tedy tak dlouho, a docl doucho vsledku.

8. cvien
Vzpome na nkoho ze svch ptel, nebo na njakou dobe ti znmou postavu. V okamen, kdy jsi toho jedince vybral, m vystoupit souasn i pidruen typick pedstava o nm. Zavi oi a obra vechno sv jemn koncentran umn na pedstavu jeho zjevu, tve a typickho chovn tak, abys evokoval i vechny pocity, je mv, kdy jej vid fyzicky ped sebou. Zkus tento ztlesnn obraz bez peruen podret nejmn pt minut, ani se ti sem vloudila jedin ciz mylenka. Zdailo-li se, zkus pak s otevenma oima.

9. cvien
Koncentruj se nyn na njakou tob milou, zemelou osobu. Dchej chvli rytmicky zhluboka a vyslovuj pitom jmno zemelho, ani jsi k jmnu pidval njak nitern pocity. Zavi oi a opakuj voln jmna zemelho znovu. Postupuj v tomto cvien tak dlouho, a vnitnm zrakem uvid fantm takka hmatateln. Pak se sna mlky podret tento obraz asi pt minut. Znovu cvien opakuj s otevenma oima. Celou praktiku opakuj tak dlouho, a svho zemelho pi otevench och ped sebou vid tak jasn, jako v tlesn form. Potom peru okamit cvien, opus jakoukoliv koncentraci, i meditaci o vci. Varuj se pi tomto cvien napnat jakkoliv zevn vli, tlo, nebo dokonce dchac stroj.

10. cvien
Zkus koncentrovat sv mylenky na slvko Maria. Imaginuj toto jmno ve havch psmenech na temn non obloze. Dr tuto pedstavu stle ve vdom. Dchej zhluboka a pi vydechovn vyslovuj monotnn toto jmno. Vyvaruj se vak pi vyslovovn tohoto jmna spojovat je s pedstavou njak eny. Jedn se zde jen o obraz, resp. evokaci psmen ped tvm zrakem. Tot cvien se opakuje i s otevenma oima.

11. cvien
Zkus nyn koncentrovat sv mylenky na pojem zdrav. Dchej asi deset minut bez nmahy zhluboka a dalch deset minut mumlej slvko zdrav. Dleit vak je, abys nevytvoil pedstavu zdravho lovka, nbr toliko abys ve sv mysli setrvval na pojmu zdrav. Toto cvien konej hned pi otevench och.

12. cvien
Nyn si za koncentran objekt zvol svtlo. Nemysli vak na Slunce - nbr jen na svtlo, je toto vyzauje. Ve dne konej toto cvien se zavenma oima, v noci s otevenma. Cvien lze povaovat za zdail, poda-li se ti udret pedstavu - pocit jasnho istho svtla po dobu deseti minut, ani jsi byl bhem tto doby vyruen jinou vloudiv se mylenkou.

13. cvien
Obra nyn svoji pozornost na mylenkov tvary, jako formy. Za tm elem posa se ve dne k oknu tak, aby ses mohl pohodln dvat na oblohu. Provd-li pokus v noci, zatemni svtnici tak, aby tam nevnikal sebemen svteln paprsek zven. Toto cvien m se provdt s otevenma oima bez mrkn, strnulm pohledem. Ve dne tedy dv se takto oknem do svtla. Nesm ale oima sledovat dn eventuln se nahodiv pohyb, tj. let hmyzu, ptactva, atd. Touto strnulou fixac zraku

50

vyvol ve svm vidn jaksi rozestupujc se otvor odstediv se zvtujc. V tomto volnm, jakoby vzduchoprzdnm prostoru, uz pojednou vt i men kuliky, majc vzhled mdlovch bublinek. Tyto koule jsou stle v pohybu - bu postupuj proti sob, nebo se rznmi smry vzdaluj. Pozoruj tyto elemently bez jakhokoliv pocitu asi tvrt hodiny. Cvien pak peru. V noci se objevuj tyto koule v barv naervenal. Necvi dle ne tvrt hodiny.

14. cvien
Za temn noci usa se u okna tak, abys mohl spatit kus oblohy. Ped tmto cvienm vyvol si njak vhodn mantram pro obranu - a toto asi po dobu pti minut tie mumlej. Nyn opt strnulm pohledem, jak byl popsn v pedchozm cvien, pohlej ven a koncentruj se na astrln svtlo. Jako bylo v pedchozm cvien popsno, vznikne i zde jaksi vzduchoprzdn prostor. Potom uz stejnomrn se zesilujc svteln stn. Po del koncentraci se tento stn pozmuje v obrovskou svtelnou rove, kterou nelze nazvat prostorem. Uz-li v tomto svtle vt pohyby, peru okamit cvien. Zdailo-li se toto cvien v noci, opakuj je i ve dne.

15. cvien
Toto cvien se provd tak, jako pedchoz cvien trnct. Mantram - strnul fixace - je vak nem psobit zvltn nmahu. Nyn m nsledovat dokonal koncentrace na astrln rove. Objevuje se opt nejdve onen vzduchoprzdn prostor - pak svtlo astrlu - a konen nastupuj vidiny, kter jsou mnohdy velmi jasn, take je lze podret dlouho v pamti.

II. st praxe ve fragmentech

Kad den po ulehnut na lko probhni v mylenkch cel den. Sna se spravedliv zhodnotit, co bylo onoho dne dobrho, a co neblahho. Sna se rychle rozpoznat sv hlavn omyly tohoto dne. Co jsi uinil patnho, to u bez ltosti propus v zapomenut ale hned na pt den si uri vhodnou npravu. Vz, e jenom ten, kdo je schopen sebepoznvn, jedin ten pjde kupedu. Jen jasn stanovisko k vcem tohoto svta uvoln tvoji cestu i tam, kde tvj duch se ukld k odpoinku - ve spnku. Tento vyjasnn pomr k vcem zbyst i neznm smysly, je se probouzej za spnku. Tam pijm pak slovo Bo. Nezapomnej ped spanm na modlitbu. Nen zbyten. Bh dv svm i ve spnku, co jim nle. Hle bt tak zdrv. Obtuj as pro vhodn koupele a mase. Vz, e studen voda je liv nejvc zjara v dob, kdy proda vydv nejvc svch elektrickch sil. Nue, dleit sloky pro vvin imaginace a rozvoj duevnch sil jsou: aktivita, pasivita - vdech a vdech - viva ducha a tla - pe o hlavu a mchu. Tak ale: hmat, sluch - a jasnosluch jsou spolu velmi zce spjaty, a proto teba pihldnout i k tomuto zpsobu vvinu, jak jen se kde pleitost naskytne. U se tedy uvdt do naprost pasivity nejenom cel tlo najednou, nbr tak toliko jednotliv sti tla. U se ohmatvat jednotliv pedmty (mince, kle atd.) se zavenma oima a sna se vtpit si souasn jejich obraz. U se s vt jistotou pohybovat se v noci a rozeznvat pesn pedmty hmatem. K tomu elu zkej se po as cvien pouvn svtilny, zpalek atd. Takov cvien jsou toti vbornou ppravou pro rozvoj imaginace a podivuhodn probouzej a zesiluj schopnosti psychometrick. U se tedy ctit, hmatat zchvvy rznch pedmt - zpotku, klepne-li na n, ale pak i bez klepnut. Takto podivuhodn byst jemnost svch smysl, zvtuje svou pozornost a schopnost koncentran. S ubvnm smyslovch klam ubv i jemnch klam duevnch. Tak se nau nejen hmatat a slyet tny pedmt, ale uct tyto vn i vnitn. K poznvn vc je podstatn toto cvien: Nech pedmty padnout a pesn si pamatuj jejich zvuk. Pak se obra, zava si oi - a nech tvj ptel nebo znm pout na zem rzn pedmty jako mince, lce, brambory, devn vci atd. Zkouej sluchem urit, co spadlo. Pozdji zkus udvat i tn onch padlch pedmt. Nato se u vyciovat jakost - ducha v tnu - a to zkouej stle pi kad naskytnuv se pleitosti i venku - v deti, v tekouc neb padajc vod - ve vtru - v pohybech haluz, kovisek, trav, atd. Dleitou je ale

51

tak schopnost rozeznvat vhu kadho pedmtu. Nau se tak vit i vci ducha. U se mit okem dlku pedmt, lid, vzdlenost mezi nimi, atd. Ale zkus tak vytbit asov smysl tak, abys tm na minutu dovedl odhadnout as bez hodinek. Rovn pstuj smysl rovnovhy... Ponej si takto: zavi oi, upa ruku na stranu nebo nahoru a pokus se velkm obloukem zachytit druhou ruku tak, abys uchopil pmo prst vztyen ruky, ani by sis jakkoliv ke spojen vztyenou rukou napomhal. Cvi tak dlouho, a se zda. Pak zm ruce, polohu, atd. Dej napklad jednu ruku pod stl a druhou kolem nohy stolu se pokus zachytit jen prstenk, apod. Vechny tyto cviky smuj k sil zapojit se s duchem vc. Tak lze i vcem rozumt. Zde le i to, emu se k slyet trvu rst. Me se uit i slyen tnu svho srdce. Bzu psmenko m s koncentrac do srdce. Probouz v sob Ego svho j. Tento srden tn me vl nechat kmitat celm tlem. Cit, vidn, jasnovidnost. U se rychle rozpoznvat mezi sebou barvy. Pestihni napklad stejn velk kusy papru, kter pomaluje rznmi barvami - jako nap. lutou, blou, ernou, zelenou. Tyto rzn zbarven listy polo vedle sebe. Dvej se na n asi jednu minutu, pak zavi oi nebo se obra - a pokus se pedstavit si tyto barvy a vyjmenovat je bhem jedn minuty sprvn, v onom poad, jak leely. Na ulici dobe pozoruj. Sebemen pedmt hle sprvn zachytit. Teba se tu uit koncentrovanmu vidn - opustit ledabyl pebhn o z pedmtu na pedmt. Nem nm ujt ani pendlk na ulici - dn malikost kolem ns, ani ve vzduchu. Teba se tedy nauit vidt dobe hrubou hmotu, abychom nepodlhali klamu. Bylo tu ji jednou eeno: kdo podlh klamm tohoto svta, podlh i klamm svt jinch. Proto jsou tac jasnovidci, kte sice svch schopnost nabyli bez jakhokoliv cvien, ale tato schopnost jim nen mnoho platn, jeliko teba vid to, co nechtj - ale to, co by si velmi pli, zstv jim stle utajeno - a nepoznvaj tak dnch souvztanost mezi tm, co vidli. Pi vvinu tto schopnosti m bt brn zetel na nejvt pi o mchu. Bzuenm slabiky m, o nm byla dve zmnka, podporuje se znan probouzen tohoto smyslu v me. Tm projednna vc z hlediska anatomickho a fyziklnho a zbv uinit jet zmnku o skupin chemick a terick. Chemick skupina souvis s chut - telepati - penosem mylenek. terick souvis s ichem - intuic a realizac. Posledn dv skupiny lze si procviit individulnmi ncviky po ovldnut skupiny prv. pln ovldn vech ty skupin pedstavuje dokonalho lovka,jak ho Bh stvoil, a biblick pipomnka (Matou) Duch zajist hotov je, ale tlo nemocno stoj velmi blzko tmto vcem.

III. st praxe ve fragmentech

Zalo si magick denk a zapisuj kriticky kad poznatek a spch i nespch. Je dobe urit vdy pedem pracovn pln na pt den. Denn a stle oivuj v sob mylenku, e jsi akumultorem sil. Nevydvej jich zbyten. Kadou prci spojuj s vdomm, e ti napomh uskuteovat tv pn. Pi kad prci hle bt duchem cele oddn dotynmu konu - to je nejinnj postup v osobn magii. Cel ivot se ti tak stane obadem... Poznamenvej si tak sv snov zitky -jsou mtkem tvho okultnho postupu - zejmna, zn-li trochu symboliku. U se pechzet ze soustednosti do pasivnho stavu a cvi se v jeho prohlouben. Modlitby ped jdlem a po nm nejsou rovn bez vznamu. Tak vyuvej zkona mlen - u se den ze dne vce mlet. Vyuvej mlen a pasivity jako spojovacho prostedku s jakoukoliv boskou silou, nebo vlastnost. Ponej si takto: usedni nebo ulehni v dokonalm pasivnm stavu a pak strun formuluj sv pn (bosk zdrav, vyrovnanost atd.). Nyn v mylenkch takka zaki znovu toto sv pn do astrlu - neviditelna - przdnoty, kterou sis pipravil - toto sv mantram. Pak mylenku rychle petni a zsta v absolutn negativnm stavu a przdnot tak dlouho leet, a se ti v mysli, resp. v hloubi tvho nitra ono mantram jakoby ozvnou ohls... tj. vrt. Na potku to trv ponkud dle, a to asi jednu a jednu a pl hodiny. Pak znovu opakuj toto mantram - pono se do sebe a jet pr minut vykvej v pasivnm stavu. Vyslov pak v duchu krtkou dkovnou modlitbu a jdi za dal svou prac. Tato vc dokonale provedena, me se ti stt magickou modlitbou par excellence... Uvauj o nsledujcm cvien. Pedstav si oba svtov ply (kladn a zporn) a pedstavuj si, e jejich spojenm v sob probud vechny duchovn poklady, je se na tchto koncch svta nachzej. Utvo si v duchu spojovac drhu s tmito poklady a vdechuj rytmicky do sebe odtud vyvrajc slu.
52

m vce na sv fyzick tlo pitom zapomene, tm lpe pro tebe. Zkus to a pesvd se o podivuhodnm inku tohoto cvien... Dal cvien: Nakresli si pentagram o prmru asi pti centimetr. Posad se ped obrazec nejprve v pasivnm stavu - a pak medituj o vlastnostech tohoto obrazu, v otzkch. Nap.: v em zle dokonalost tohoto symbolu - jak jsou vztahy mezi slem pt a tebou? Polohy jednotlivch ar jsou symboly sil, je na mne psob. Polohou svho tla znzorni tento symbol (nohy rozkroeny, pae upaeny, tzv. adeptsk pozice) - imaginuj, jak se v tob zvtuje, a mluv: Hvzda z chaosu. . . - pociuj, jak hav ry t pronikaj - jak sm jsi touto hvzdou, atd. Necvi se dle ne deset minut. Podobnm zpsobem me pracovat i se symbolem Slunce. Medituj nap.: pro je kruh dokonalej neli hvzda - co a koho pedstavuje tento kruh - a co teka uprosted kruhu? Co se stane, kdy teku v kruhu na kteroukoliv stranu posune? Nyn si pedstav tento kruh hav svtc. Vno se do stedu t teky, ci se sm onm stedem - na kadou stranu je stejn daleko k obvodu kruhu. Kol dokola leh hav krunice. Zamuj tak msto uvnit kruhu. Pedstavuj si sebe sama na rznch mstech v kruhu - a zkoumej, jak se ti bude kruh jevit nyn. Mluv k sob: Vude sted. - Zavej to tak vnitn... Necvi se rovn dle ne deset minut. Jako dal cvien tto kapitoly je dobr zaadit tzv. cvien rakvov (viz toto).

Strom poznn
Chce-li poctit kus vesmru v sob, pokus se o nsledujc: vij se do malho dubu - ci se pln jako strom. Imaginuj, jak jsi k zemi pipoutn, jak tv nohy jako koeny vysvaj vy ze zem. Provej, jak vtr s tebou pohybuje, jak d t ovlauje, a prociuj postupn veker prodn dn a psobnost vech ivl na tebe jako strom. Provej, jak vzrst - a jsi zdatn strom. Provej a imaginuj postupn rozrstn haluz - sv koruny - jak mohutn, a svm stnem zastiuje pl zemkoule. Slunce nad tebou svt, veern mlhy t zahaluj a opt rann rosa ovlauje. Provej imaginativn postupn vechna ron obdob s jejich nladami. Tedy jaro, lto, podzim a zimu. Vmej si pi meditaci zmn v psoben prvk a ivl na tebe psobcch - jako na strom. Opadvn list. Jejich tlen - jak se ve mn v zemi, pak ve vodu, vzduch a ohe. Pak optn provej vzrst do nejvyho bodu jasu, sly, vzdornosti, atd. Znovu odumrej a rozkldej se zase v ivly. Hledej na svm tle tyto zkony analogie. Cel proda podlh tomuto vlnn - tmto pemnm prvk v ivly. Tmto cvienm se m doclit analogick pipodobnn aury k prod. Tak se me nauit kdykoliv a libovoln naslouchat rytmu prody, dovede ho v sob vyvolat - dovede se mu pizpsobit dovede prod i elit. Po tomto cvien zsta nkolik okamik v trpnm stavu, m cvien skon. Takto stv se postupn prodnm lovkem - vdy jen jako prodn lovk me s prodou pracovat skuten magicky. Tato prodn symbolick magie d se rzn modifikovat: strom poznn - kosmu - strom osudu - strom ivota - atd. Dobr je tak toto cvien: Pedstav si uritho lovka v jeho lidskm vvoji od dtskch do staeckch let, a k jeho smrti, zniku a rozpadu tlesn schrnky - kost - a jak se i tyto poslze rozpadnou v prach a sms se se zem, pskem a jsou odplaveny vodou... Nech tak pejt ped svm zrakem ivoty lid a jejich znik ve vlasti i v cizin - jejich smrt vleklou chorobou, i neastnou nhodou, atd. Tot - avak mnohem plastitji - me provst s pedstavou uritho znmho ti msta, jak se bhem let od tvho dtstv mnilo, a jak se jet bude mnit dle. Tak si pokus vykouzlit nap. urit dm, v nm jsi bydlel, cestu, uritou mstskou tvr, cel msto anebo i celou zem... jak se toto ve zmn - co z toho bude za 100, 500, za 1000 rok. Pokus se imaginovat ona msta, kde kdysi byly lesy i pole, pak zahrady, domy, atd.

53

Tato msta doshnou svho relativn nejvyho bodu rozvoje, ale budou teba zase znovu zniena a zpustoena, a znovu na nich vyrostou lesy, a pustiny se rozprostou tam, kde kdysi vldl velkomstsk ruch. A opt tu budou rostliny a zvata, kter zde naleznou svj nov ivot - tam, kde kdysi absolutn pn lovk - se sebevdom usmval, a hovoil o modernch zzracch budoucnosti. Pro toto ve se takto zmnilo, byvi spoutno do zcela jin formy byt?... Forma a promna - to ve, co vidme. ivotn tempo a nzory se pozmuj s dobou. Jen zrak je stle omezen. A pro tyto vci, je lovk vid - pro tyto vci ple, el jich, nebo je na n pyn. Cel tvj ivot ale nen nic, ne rychl pd do smrti. Jak to asto naivn trh s hloupost! Jak trh a blznovsk tanec lid, kte spj z nevdomosti ivota do nevdomosti smrti. Le dosti o tom.

Jin cvien
Hora Postav se - nohy ponkud od sebe. Stj tak pevn, jako bys ml nohy v zemi zcela zaputny - se zem srostl. Oi zaven a nehbej se. Vyvolej si pedstavu, e jsi hora. Do pedstavy se teba tak vt, abys sv tlesn pociovn ztratil, a sm se ctil horou. Tv nohy jsou patm hory, pokrytm kovisky a skalami, a po tvch stoupajcch boch se rozkldaj lesy, cesty, potky, skly, pramnky atd. Provej, jak v tob bu tento slavn rytmus prody, a prociuj v nm ob jeho strnky, tj. radost a slvu ivota, ale i al a pocit konenosti. Ct, jak t hork slunko opk, vichice olehvaj, snhy, bouky, lijky a krupobit stle opracovvaj tv bo. Pociuje to bolestn, ale vechno chpe jako rytmus ivota. Mosk vlna I toto cvien provd se jako pedel. Jsi volnou vlnou, chladnm elementem bez pud, odpoutn od zem, a pece ve vnm pohybu na jejm tle. Prociuj rytmus plivu a odlivu a sna se zachytit vnou a odevzdanou nladu zelenho erosvitu vod, v nich se zrcadl vechna tuen vc, kter u byly, a kter vn zase budou. Hvzdnat obloha Toto cvien je velmi nesnadn a vyaduje znan tm bsnick - pedstavivosti. M se cviit vlee, ve zcela pasivnm stavu, veer nebo v noci. Vybav si nejprve pedstavu mysteriznho majesttu non oblohy s jejmi modrmi hlubinami a tisci svtel. Tento obraz sthni do sebe tak, jako by tv lidsk aura byla hranicemi kosmu. Tak v tob krou a pohybuj se cel slunen soustavy s msci, planetami, stlicemi, vlasaticemi, meteory, mlhovinami atd. Vechno v majesttnm podku a klidu. Tak jako krev ve tvm tle, prv tak proud silov proudy tohoto kosmu. Tak bleskurychle, jak se tv mylenka me penst do kterhokoliv z tvch d, prv tak bleskurychle me se ocitnout v tomto kosmu, kde jen chce bt. Udl-li se toto cvien sprvn, dostavuje se pocit dokonalho klidu, kter s dnm jinm stavem neme bt srovnvn. Nevolnost nebo sebemen neklid naproti tomu prozrazuje, e se ve cvien udlala njak chyba. Pak dluno zat jindy a lpe se pipravit. Cvien nekonen Pohodln ulehni a zahle se na svteln paprsek, kter si vhodnm zpsobem vyvol tak, aby padal do naprost tmy kolem tebe. Fixuj na zrak - del dobu nemikej - a pak se zahle do ir tmy. Paprsek se bude del dobu ve tvm vidn zrcadlit, zeslbne, a poslze zmiz v nekonenm prostoru. Pedstavu tohoto nekonenho prostoru hle v mysli podret co nejdle. Potom se zkoncentruj na ideu, e cel ivot je vlastn zrcadlen. Vechno co t potk, ve co se ti stane a pihod - a u dobr i zl - vechno je odpovd na tvj duevn stav. Pochop-li hloubku tto tze, uzn to, a vechno si podle toho zad, zmiz potom ledacos, co t a dosud pronsledovalo. Vz, e vechno co zaije, je vlastn jenom vronem, reflex tv vnitn duchovn zralosti. Jakmile se tato prohloub, dostane i svt jinou barvu - a t i v nm se mnoh prohloub - a ty nakonec si vdom vyvol to, co potebuje.

54

Bude-li nkdy venku sm, na pknm slunci je dobr evokovat v sob vhodn mantram odpovdajc slv tohoto vnho zdroje. Me si sm vytvoit takov mantram o nkolika vtch a toto pak mnohokrt opakuj za prvodnho rytmickho vdechovn slunen prny. T i do srdenho dlku mono koncentrovat stle formulku: Srdce svta... Dbej, aby slunce stle a stle v tob vychzelo. Mus je ale sm zaplit. alm svkov Ve svm osobnm tnu intonuj vnitn nsledujc alm - a zachycuj vibrace tto intonace v celm tle. Pitom mj rozatou svku: Jsem plamen vnho svitu - jsem vnek, kter nezmiz. Jsem svtlo, kter od potku bylo svat. Svat, svat, svat je m jmno. Jsem lska, jsem nekonen milosrdn - jsem bleskem letcm z nebes na zemi jsem nepohybliv, nestvoen - svat, svat, svat je jmno m. Toto cvien setk se jen tehdy s velkm zdarem, byla-li pro pipravena pda absolutnho klidu vnitnho ticha.

IV. st praxe
Nsledujc cvien je jednou z nejkratch praktik, jakmi se dosahuje jinak tm nedostupnch vsledk. e ale tato metoda je velmi obtn, je nabledni... Prv, co uin - vyhledvej co nejvce samotu. V pece, e dn z mistr neinil jinak. Velmi dleit vak pitom je, abys blzkost svho Boha vdy - nepetrit - pocioval. Pak umlet absolutn vechny mylenky. dn nesm vystoupit mimo absolutnost tv vle. Tak docl ivou bdlost a podnt absolutn pozornost ve sv dui. Vyber si potom dobe ti vyhovujc asnu, pomoc n utlum mnoh pekky a potla jakoukoliv fyzickou nevolnost. Zsk tak nadvldu nad svm tlem a asnou nahrad tak i obtn a zdlouhav cviky hathajgick. Pak zane aktivn a pasivn koncentraci (stav nebyt) - cviit bude tak dlouho, a doshne v aktivit i pasivit dharanu (stav udren plynule po 12 vtein) - a dhyanu (1212 vtein) a poslze Samadhi (tj. stav 121212 vtein). Jakou ideu nebo pedmt koncentrace si zvol, je vcelku lhostejno. Jedn se tu pedevm o vyvoln aktivnho a pasivnho stavu. Nsledujc cvien dv guru velmi pilnmu lovi a po dokonalm ovldnut asny. k sed ve sv asn a zhuuje (imaginuje) z univerzlnho (blho) teru blou kouli asi o 10 cm v prmru. Pracuje s n ve sv obraznosti asi jako kuchaka s tstem. M ji dokzat v nkolika vteinch tak siln materializovat, e se stv i fyzickmu zraku viditeln. Mus vak prv tak rychle umt kouli znovu dematerializovat. Dokzal-li k takto kouli bez zsahu jedin mylenky podret po dobu 1212 vtein - tedy ve stavu dhyany pokrauje v dalm cvien. Vytvo si znovu kouli. Tuto pak nasycuje bu njakou posvtnou slabikou nebo mantram, kter do n spout. Dle za optovanho mumln svho mantra i slabiky vod tuto kouli rznmi stmi tla, hlavou ponaje. Tak zcela zvolna koule putuje pes temeno hlavy ke stedisku mezi obom, pak dol k viudhi (stedisko pod hrtanem), pak k srdci, pak do dlku srdenho, sleziny, do ledvin, dle do solrnho plexu, potom do genitli. Odtud dozadu do muladhry a pak mchou zvolna nahoru znovu nazpt do temene hlavy. To se pak znovu a znovu opakuje tak dlouho, a se to zda bez sebemenho peruen provst sedmkrt za sebou. Cvien smuje, jak vidno, k postupnmu oiven vech lotos (aker). Dospl-li k k uspokojivm vsledkm, dv mu guru dal cvien: k vytvo znovu hav blou kouli - le tentokrt nikoliv zevn, nbr uvnit. Tuto kouli podr co nejdle v srdenm dlku. Koule m mt z malho slunce a m prosvtit a rozzit cel tlo. To se cvi nkolik tdn. Podobn jako se pracovalo s koul, vytvo se nyn dle - mezi obom - ble svtc trojhelnk, v jeho stedu je umstno oko. Oko m bt pesn mezi obom a m mt barvu normlnho kova oka. Doshl-li k potom s touto koncentrac dharany, spoj ob cvien dohromady tak, e imaginuje souasn kouli i trojhran s okem. Takov cvien pak znan roziuje vdom, a nadto podivuhodn

55

zvtuje schopnost imaginan. Proto k mistr kovi, e plamen srdce m bt rozsvcovn a udrovn olejem mozkovm. V nyn uvedenm cvien jedn se o to, aby lova imaginace doshla jet hlubho inu - tm hrubohmotn manifestace: ruce se pedpa, dlan dovnit, a ve drze mezi dlanmi se imaginuje hl. Jakmile k poct, e je objekt dosti reln, pone hl ohbat, a to tak, e pibliuje dlan k sob. Hl je elastick - klade tud odpor, kter mus k ve svch dlanch poctit tak siln, jako by tento odpor vzbuzoval v jeho rukou njak skuten prut. Je-li cvien del as opakovno, stv se i tato hl viditelnou. To je potom skuten magick hlka, se kterou lze provst mnoh fenomny. (Vzpome t Mojovy hole!) Doshne-li na tto cest k pozitivnch vsledk, me pak co nejrychleji probudit vechny akramy. Teba si uvdomit, s kterm principem mu bylo ureno probuzen provdt. Vezme-li k nap. princip Atman - tu posvtnou slabikou odpovdajc lotosu, kter chce oivovat, vytvo modrou kouli (mod odpovd principu Atmanu), a spout tuto formulku do uren koule. Formulka se tedy intonuje v tnu G. Pak se koule vede do urenho lotosu - a s intonac se pokrauje s pnm, aby se toto stedisko probudilo. Mme-li nap. probudit stedisko viudhi, pijde v vahu formulka jang. k v tchto silch, jich cvienm doshl, nevid svj cl... Jeho cl je ve spojen s Bohem.

56

Ztotoovn ladn pedstava

57

Ztotoovn a ladn
Ztotoovn je praktika, jej geneze je spojena pmo s genez djin starovk magie. Je to umn, jemu lze tko nkoho uit, a proto ji nadpisem prozrazujeme, e nae prce bude toliko vtem pokyn a pedpoklad, je dluno respektovat, aby pracovn sil osamocenho operatra nebylo ji od potku zbyten. Ve svch komentch k problmu tto praxe vak upozorujeme na podrobnosti, jejich cena vysvitne kadmu, kdo se prakticky pokus tuto vc si ovit. Ztotoovn je v podstat zkladnou a souasn vnj stavbou tzv. ladn, kterm dosahujeme cl znan vych. Ob praktiky jsou na sob zvisl a zce se prolnaj.

Proveden obecn
Ztotonit se s nkm, nebo s nm, znamen vt se do formy i podstaty pozorovanho objektu tak dokonale, e s nm tvarov i obsahov splyneme, ijeme, ctme, a existujeme v nm natolik, e osobn pestaneme existovat. Nastane jeden z ppad: a) Peneseme se do objektu, s nm splyneme. b) Vytvome v sob pocitov obraz objektu s jeho npln. Operaci konme tm, e: Ad a) Zptnou cestou pevedeme pedstavu z pedmtu opt do sebe - tj. ztotonme se opt sami se sebou. Ad b) Navozujeme rzem pocit aktivity vlastn osobnosti a tm provdme retu - oddlen cizho obrazu od vlastn osobnosti.

Postup cvien a varianty

1. Cvien provdme zpotku veer, o samot, pi mrnm svtle. Pozorovan pedmt polome ped sebe asi do vzdlenosti jednoho metru. Zanme pedmty se zcela jednoduchou formou, nejlpe geometrickou (seka, bod, tverec, trojhelnk, kruh atd.). 2. Po dostaten mechanizaci pedchozch cvik pikrome teprve k pedmtm sloitjm a sloitm - a se ji jedn o vci skuten, nebo fotografie vc, rostlin, zvat nebo lid. 3. Pokraujeme objekty bez nzoru, tj. pracujeme ji jen dle sv pamti a pedstav, jak jsme v stavu si objekt v pamti vyvolat. 4. Pokraujeme bu s nzorem, anebo s pedstavou, avak zkusme k objektu pipojit st, anebo cel prosted, v nm se obvykle nalz. 5. Pokraujeme ve svch pokusech pmo v prod, venku, i mezi lidmi, ve spolenosti, zkoume alternativy, mnme objekty a eventuln pechzme ji ve formu ladn, a to znovu ponaje odstavcem slo 2. 6. Ponvad tato cvien, jak bude dle vysvtleno, lze doplnit pozenm kontrolnch fotografi, je dobe, aby zpotku pedmty byly radji jednoduch, barevn pzniv pro fotografii, a hlavn mal. Tak napklad kvtiny, zvtka, brouci, motli, potovn znmky, peeti, znaky, miniatury, mince, drahokamy, perky, medailonky atd.

Podstata vci
Ztotoovn je tedy pedn zkuenost naich smysl a zkuenost na pamti. Hovo-li nkdo o sv slab pamti pro tyto vci, nele podstata tto nesnze ani tak v jeho pamti, nbr v tom, e jeho dojmy bhem smyslovho vnmn byly asi slab a velmi povrchn. Je znmo, e lid chod po

58

lta ulic, ani ji dovedou zpamti popsat - a naproti tomu nen znmo, e by byl nkdo zapomnl dojmy pi louen, shledn, smrti, anebo za takovch okolnost, kdy smysly byly prudce nebo psobiv pivedeny k bdlosti a pozornosti. dn vc tohoto svta nen tak chud, aby nestla za pozornost. Kad vc a kad forma m svoji nladu. Nlada je atem ideje. Pozorujeme-li ale pli dlouho jen oima, vidme pli mnoho detail. Ume se pozorovat vci vce v jejich podstat, v jejich npadnosti. Urujme rychle, co vyslovilo nejlpe jejich celek, a kter z vlastnost tohoto celku psobila na ns nejdve. Pevldajcm prvkem vci nebo dje me bt nkdy tvar, jindy barevnost, i vn a jindy zase jej dojem sluchov, zvukov. Ume se tedy pevldajc dojem vci stanovit tak, jak si ho vc sama vynutila. ekneme-li napklad slovo esnek, napadne nm mon dve jeho pach, neli tvar jeho list a cibulky. Zrovna tak je tomu napklad pi slovech: had, jehla, vosk, pe, koule, krystal, rajsk jablko atd. Zde vidme jejich vyslovenost v urit dominujc vlastnosti. Ta vak u jinch pedmt ji tak zjevn nen, protoe hrnn dojem je teba podvojn, anebo jet daleko sloitj. Sprvn pochopen podstata vci je pak zrukou sprvn odvozench nsledk a souvislost, je s n mus bt skloubeny. Nenechme proto na sebe psobit dve asociace ladie, ne pedmt sm, protoe tyto asociace - a asto u odlehl, ideov - nm znan dovedou zastt pravou podstatu vci sam. Duch kad vci je pesn svzn s jej podstatou. Tato podstata je pak vyjdena tvarem, a vyjdena tak dokonale, e tu hovome o pinn souvislosti. m je tvar pesnj a pilhavj, tm je i idea konkrtnj. Vlastnost kad formy poznvme pocitov dobe proto, e byla tak pesn tvarem vyslovena.

Proda - komparace
Pohleme, jak dobe lze tyto vci poznvat na cviench v prod sam. Ta toti dobe zprostedkuje rychl navzn spojen mezi pozorovatelem a objektem ji tm, e na ns psob souasn mocn jednotou prosted. Vimnme si, jak je teba rozdl mezi dojmem samoty v prod a pocitem samoty doma - v pbytku. Tato je dna izolac ty stn - tichem. A hle - opt rozdl tohoto ticha v prod, na rozdl od ticha v pbytku. Zdlo by se, e ticho pbytku a cel jeho atmosfra je znan chud. A pece obvac mstnost je prostedm asto velmi sloitm a nkdy mlo vhodnm prv k tomuto druhu prac, nebylo-li ovem na to pedem jinak pamatovno. Nebudeme pokraovat v tchto komparacch a konstatujme prozatm, e ideln samotu k tmto elm poskytuje pedn oteven proda. Zde nalzme asto prosted takka pipraven pro nae prce ji tm, e to, co my chceme init v malm a jaksi teprve pokusn, to poznvme zde v bezprostednch zitcch, celistvj, nzornj a dojmov sytj. Shneme-li potom na kterkoliv lnek tohoto celku, lehce nm vyplyne poznn lnk pedchozch, stejn tak jako nsledujcch. V tomto prosted se snadno pesvdme takka ve velkm o asociativn genialit Tvrce, kter nezn onoho lidskho: In omnibus aliquid - in toto nihil (o vech vcech nco, o celku ale nic). Nieho se neobvejme na cest za poznnm vce, ne tohoto nedouen. Vdy velk pravdy neodkrvme svm mylenm, jako spe tm, e se staneme schopnmi v Nich se odret. Nam kolem budi vdy snaha penet sv vdom do idej, o nich vme, e ns povedou k poznn celku. Proto obracme sv sil k tomu, abychom rozumli i neivm vcem jakoto sloce onoho celku, abychom, pochopive ducha kterkoliv z nich, vnikli teba i tam, kde lze obrazn - a pece po pravd - slyet trvu rst, a kde lze hovoit se vm, co bylo stvoeno. Neznme proto lepho pracovnho prosted pro naslouchn tto ei, ne uprosted prody sam. Lesn strn, samoty, doliny, luka, rokle, zapadl zti, pole, zahrady, vody a vechna takov msta, kde je potebn ticho k naslouchn, kde je klid k vidn - tam lze doshnout i ztien osobnosti... Kdo chce naslouchat - mus se nejdve sm odmlet... To je klov vta umn, jemu se pouhm vkladem sotva kdo nauil, nebo nen skutenosti bez rytmu a nen dnho poznn od praxe oddlenho...

59

Od formy k obsahu - tj. od ztotonn k ladn

Pokusme se vysvtlit podmnky pracovnho postupu. Lze ho shrnout do pouhch dvou vt: 1. Chci-li se stt pedmtem - objektem - i s jeho du, musm nejprve pochopit dokonale jeho vnjek jeho formu. 2. Stal-li jsem se touto formou, a vstebal a vychutnal jsem tak vechny vlastnosti vnjku tto formy, navzal jsem u pm spojen s obsahem celku - s jeho podstatou - vyjdenou vslednou idej, hrnem, kterm byla tato forma vyslovena. Forma, barva, dominujc detail - kter jsem z ladie-objektu zachytil a nasl do sebe - mus nyn nutn ve mn evokovat njak dn - zitek - a tm je pocit. Ten je ovem zprvu nejasn, nesrozumiteln, svou novost ciz, ba nedefinovateln. Divm se - mm pocit neho, co jsem teba nikdy neproil a nevychutnal. Skoro vdy se to vymyk sil slovnho vyjden a pekvapuje to zcela tak, jako bych napklad poprv v ivot pemlel o tverci, o kterm jsem krom kolnch definic nevdl nic vce, a tak mne ani nenapadlo, e by se o nm vce ci dalo. A pece mi tu bleskne hlavou teba hned nkolik pocit souasn, napklad o tom, co je to ohranienost, smysl konenosti v ploe, kter je zkony soumrnosti uspodna prv tak, aby usnadnila chpn nespoetnch jev dalch, a proto je to asi jeden z ady idelnch prvotvar seln logiky, vyjadujc ideu typlov harmonie, atd. Le v pocitovm provn to vak vypad jet jinak. Vyno se tu sice pocit, avak hned na nj nave druh, tet a teba ada dalch, a to nkdy v rychlm sledu, e je ani dn nestame registrovat, a pece o nich vme tak, jako bychom je vidli svzny v logickm kruhu a seazeny kolem jdra - ideje. Informuj ns bezpen - rychle, neuviteln rychle. Je to nkdy ada pekvapen, je zcela zataj dech prv nad tm, e se lze vechno dovdat najednou - a to ze zdroje, z nho jsme ji dnch poznatk neekali. Takto k nm zanaj vci hovoit - a to e novou, dosud nm neznmou. Vme, ani jsme studovali, vme, ani jsme obvyklm zpsobem usilovali, vme poslze brzo i to, e poznn nem hranic...

O dokonalosti pedstavy pro praxi

Tmto zpsobem udivuje jogn Evropana, ktermu ekl neuviteln detaily o nm samm, a tmto zpsobem i my meme st, kde nm libo. Zkladnou je tu umn ztotoovac, k nmu teprve adme umn ladn, o nm jsme v pedchozch dcch vyprvli. ist ztotoovacch praktik odedvna pouvala magie k tomu, aby operatr mohl implantovat svoji vli, pedstavu, nebo pn do pedmt, nebo ivoucch bytost, lid, tam kde chtl douc reakci uplatnit. Byli jsme svdky nesslnch praktik tohoto druhu, kdy byly peneny reakce pocitov, mechanick stejn tak, jako jsme vidli tyto jevy rzu tm fenomenlnho ve vyvolanch jevech zrakovch a dobe vem slyitelnch jevech sluchovch. Vude jsme se nakonec pesvdili o tom, e lidsk organismus je jakmsi univerzlnm pstrojem, jm lze reprodukovat tm cel svt. V tto oblasti je ale umn ztotoovac pouze operan zkladnou, na kter zrun praktik pracuje s zenm, ovldanm svtlem. Vidli jsme vak kdysi v potcch i tento pklad prostho ztotonn: Sedlo se ve spolenosti a jeden z astnk mne soukrom ped tm upozornil, e zkus postupn, kdo ze zastnnch je nejlep senzitiv. Bude to pr ten, kdo se zane divit a pak si stovat, e ho nesnesiteln svd teba prav noha. Stalo se tak a ozvala se brzo jedna z astnic. Stejnho druhu byl i tento jev: li jsme prochzkou kolem domku u silnice, v nm bydlela vdova s temi dtmi. Operatr vdovu dobe znal a vdl, e v tuto dobu jsou dv z jejch dtek ve kole. Kdy jsme use dli opodl domku, upozornil mne, e po proveden identifikaci pipoj pedstavu, e jedno z jejch dtek ped domkem ple, a tm vdovu vyvol rychle ven. To se pak skuten stalo. Oba jevy byly vyvolny prostou a innou identifikac, na jej proveden byla hned navzna pedstava doucho jevu. Vidme tedy, e podkladem tohoto umn je jenom dokonal pedstava, tj. takov pedstava, jej magnetickou silou je smyslov

60

zkuenost. Tto skuten pedstaviv pamti nelze doshnout jinak, ne neustle opakovanmi vizulnmi cviky, kter meme, resp. musme provozovat neustle. Me to bt kdekoliv, ale zvlt na objektech, kter vdme periodicky, a tu hned provdme kontrolu souhlasu pedstavy se skutenost.

Spojen s obsahem
Ladiem se nm me stt cokoliv. Uitkov pedmt, ke, ivoich, nerost a kad konkrtn objekt akoliv i abstraktum nm me bt ladiem. Na prvm mst vak si povimnme ladie konkrtnho. Tento ns informuje pedevm o sob, avak tm i o svch pbuzenskch souvztanostech, a proto je souasn klem dalch analogi. Podmnkou bezpenho kontaktu s ladiem mus bt citliv pozornost, kter pedchzelo celkov uklidnn. Jakmile forma ladie zaujala pln nai pozornost, mus paraleln s tm postupovat pln odmlen na osobnosti. To nen mon bez urit lehk pasivizace mozku. Tuto fzi nazvme otevenm stavem pozorovn... Tato otevenost se velmi podob typickmu citov zvdavmu pozorovn dtte, kter skuten dovede bt okouzleno formou nebo barvou. A teprve tento stav navozuje konenou a douc fzi, ve kter se nechvme ji doslova ovlivnit obsahem ladie. Zpotku je vsledek teba dost dlouho nepatrn a pocitov mlhav. Opakovnm na jinch objektech a zvlt venku v prod pibv postupn na urit pocitov konkrtnosti. Ta se skuten objev a zitkem jednoho podstatnho pocitu (pocit vlastnosti), o nm sice mnoho ci neumme, avak jeho vjimenost jsme ji pece jenom zaili a ve vdom registrovali. Jakmile se nm pak zane dait alespo jednu takovou vlastnost pocitov konstatovat, jsme ji u konkrtnho zatku vci. Zachytive takto podstatnou vlastnost objektu, teba jen jednu, doshli jsme tm pstupu k nslednm a pravdpodobnm inkm indukce, kter pak zprostedkuje dal roziovn a konkretizovn podstaty novmi souvztanostmi. Projevuj se nm uritmi dlmi impulsy, nebo zcela krtkmi pocitovmi apely, kter v dalm prbhu nabvaj konen i vt souvislosti, jsou jaksi relnj ve svch hrnech a dvaj pak konenou formu tomu, co nazvme pocitovou e. Le i takov hrn, i podstata vci me bt nkdy tko slovy definovateln. Zstv to pro ns asto prostm abstraktem tak, jako bychom ekli, e ta i ona rostlina je zhmotnlm milosrdenstvm, nebo lskou, jin pedmt trpkost, atd.

Ladn pzismem
Pesvdili jsme se, e hrnn idea se promt do vnjku njakou konstantou - zevnm vrazem take kdo se zabval elementrn introspekc, v ji, na co myslme. Meme tedy v obrcenm dn nap. takovou lidskou pchu vyjadovat pzistickou nladou, konkrtnm vrazem, stejn jako napklad rozhodnost, nebo pomalost, nestlost, tkavost, pevnost, rozvnost, dobrotu, krutost a bezpoet dalch - ba snad tm vtinu elementrnch protiklad. Meme takto vnitek vyjadovat navozenm pzisimem a mimikou prv tak, jak to mnoho lid in bezdn, pudov, ba nutkav. Avak to, co profnn lovk in z elementrn pudovosti, take jeho mimika, chovn a cel zevnjek je projevem pirozenm, ba dokonce prostm musem, to reintegrujcmu m naopak slouit k navozen a zdraznn elementrnch klad, kter k zharmonizovn osobnosti potebuje. Kdo tedy v, e forma a obsah jsou nedlnou jednotou, tomu je forma vkladem obsahu, obsah tedy me evokovat formou. Proto na cest reintegrace uvme i tchto vdomost v provdn pzismu formlnho i zvukovho. Vnujme proto stejnou pozornost pzismu tla, pzismu mimickmu, tak jako pzismu hlasu a slova, m doshneme i vslednch doucch reakc v provn niternm.

61

Abstrakta, souvztanosti - jin zpsoby ladn

ekli jsme, e tak abstraktum me bt ladiem, pomoc nho dosahujeme vt relnosti prvk, tvocch zkladnu takovho abstrakta. Pedstavme si v loze ladie abstrakta: milosrdenstv, nebo poctivost. Poznvme tu nco ze souvztanost onoho hrnu nazvanho teba milosrdenstvm, a tm se pibliujeme jeho jdru, je je dno hrnnm pojmem, a to jakost. Jakost nut ke komparaci a jedin komparac, tj. porovnvnm, dosahujeme hodnot skutenho poznn. Nladu vyvolanou ladiem, kterou jsme dve nazvali otevenm stavem pozorovn, meme podntit evokovat rozmanitmi prostedky. Nlada me bt podncena: slovy - zvuky - hudbou - a rytmem vbec. Me bt ale podpoena i jinmi rozmanitmi prostedky, nap. prostedm ovlivujcm pozorovatele (proda - chrm - upraven pbytek atd.), pzismem, barvami, a stejn tak vnmi. Vidme tedy, e prostedky k navozen otevenho stavu mohou bt zevn nebo vnitn, anebo oboj souasn. V Orient, nebo napklad v Persii se hojn pouv prostedku ladit se slovy, zvukem, anebo jen rytmem. Brahmanismus m dokonce celou svoji nauku, Mantra-jgu, a tak v crkevnch djinch Evropy vidme tento princip stle iv, jakoto umn - teba jen prost slovo v sob ctit - myslit - a uinit ho vemocnm prostedkem. Cel systm ladn lze nakonec rozvrhnout na: 1. Systm tzv. ladn pmho, pi nm k m sice ped sebou pirozen ladi (nikoliv tovar), avak toliko jako pomcku. Vedle toho si ur kol - konkrtn tma, o kterm pak hovo, pouvaje ladie jako pomcky - avak hovoit o nm nesm, nbr se mus dret zvolenho tmatu. Lze pitom pout i uritho systmu otzek, kter pracovn postup usnaduj. 2. Systm, v nm dodrujeme cel postup popsan v pedchozm odstavci, avak tma si k voli ji abstraktn, pomoc nho lze pejt na jakkoliv vsledn pedmt (pomoc tohoto sekundrnho abstraktnho ladie). 3. Systm prost (ztotoovn), jak byl zevrubn v naich jednotlivch kapitolch tto studie popisovn.

Promtnut pedstavy - fenomn

Znme-li nyn nkter z podmnek onoho tajemnho procesu, kterm lze vnikat do podstat vc a pocitov zitek vc naopak promtnout navenek, resp. vyslovit ho formou, musme se jet zmnit o pdatnm jevu, kter se nkdy me dostavit - a to tehdy, bylo-li dosaeno teba jen dl dokonalosti v proveden tto vci. Je to fenomn realizace pedstavy. Meme pak hovoit o tom, e to, co my si pedstavujeme lze uinit viditelnm i naim blzkm. Meme stejn tak slova a zvuky na jinm vzdlenm mst uinit jinmu slyitelnmi, meme penet pocity, pohybovat vcmi, atd. Zn to jist iluzorn - a pece si meme tyto vci ovit prakticky. Ba meme tak uinit dokonce i tehdy, jestlie jsme takovch schopnost nedoshli. Meme toti takov fenomn ji za zkladnch danch podmnek fotografovat, a to tehdy, kdy jet tyto obrazy jsou tak slab, e je nelze zrakem nebo smysly zjistit. Meme vak tyto obrazy rznm zpsobem zeslit. Tyto metody ale popisovat nebudeme, nebo ti, jim je nae studie urena, by jich neuili. Vd, e spolenm principem vci je emise svtla. zen a ovldn svtla je zkladnou, na kterou upozoruje ji prv lama tarotu, a vechny fenomny djin magie maj toto spolen vchodisko. Tomu, kdo dospl k poznn tchto vc a sem, jist neulo, e snad ji ponaje biblickmi zzraky vidme stle v podstat dv alternativy, kter jsou pmm nebo nepmm vysvtlenm tm kadho fenomnu. Je to: 1. Cesta aktivn, kter v postupnm vcviku lovka a celou jeho bytost pro tyto vci piprav, tedy cesta vysloven magick, na kter lovk vcemn me, co chce. 2. Druh zpsob m mnoho variant, jejich spolenm jmenovatelem je vdy prvek citov. Vidme proto v tto skupin lovka dobrovoln nebo bezdn ovlivnnho, lovka pouivho

62

prostedkujcch metod. Operan zkladnou je nejastji nboenstv. Vidme zde proto pedn mystiku odevzdanosti, a to od prostch nboenskch projev a k extzi, fanatismu nebo askezi. V dlch projevech pak tu jsou vrony mohutnch emoc vzplanuv vry, touhy, povrenho strachu a vech silnch citovch exploz. 3. Tet skupina je jakmsi mezipatrem oblasti moudr odhodlanosti a vdn na stran jedn a sny mocnho dojmu na stran druh. Pedstavuje tedy tato skupina rituln sjednocen variant vry a vdn. Nebude bez zajmavosti, doplnme-li nyn konen pemlen o hodnotch lidsk citov pedstavy nktermi dokumentrnmi poznmkami. My vme, e mnoz svtci, lenov klternch klauzur, asketov, ba i prost mdia, velmi asto eny a senzitivov vbec se doili spontaneity rznch fenomn jen proto, e celou svoji bytost bu spoutali do oblasti uritch pedstav, anebo svj citliv organismus as od asu vystavili monosti identifikace s pedstavou, nebo silnho proitku uritho pocitu. Touto cestou byla navozena podmnka excitace tzv. tvrho pocitu, jen je tajemnou silou, kter um teba narz strhnout neomezen kvanta svtla potebnho k proveden bezdnho zzraku. My vak vme, e k takovm jevm dolo tak za uritch obadnch okolnost, dokonce i u zvdavch prosk excitovanch tajemnou nauenou procedurou, a poslze vme, e k podobnm jevm dolo nkdy i u dt. Vichni ale plnili asi dobe podmnku, o n jsme v zatcch hovoili, toti navozen tzv. otevenho stavu. Vude jsme vak vidli onoho spolenho initele, toti pedstavu, anebo komplex pedstav ve funkci ladie, a to ladie psobcho okamit, anebo v dlouhm asovm rozpt.

Pedstava a podprn prostedky

Nae tlo je podivuhodnou soustavou orgn, spojench nervovou st, v n je mono z jednoho orgnu pevdt energii do orgnu druhho. Vdy ji jen pouhm staenm svalstva se produkuje voln energie, je se sice mn v teplo, ale mono ji cvikem a nkdy i bezdn pevst, nebo pevdt do orgnu jinho, a tak ji pout k zeslen relnosti obrazu, pedstavy nebo pocitu. Lkastv m projevy nedobrovolnch vjem oznaen halucinace. A hle! Tato nm znm halucinace vak nemus mt vdy podstatu nedobrovolnosti a smyslovho klamu a me bt vyvolna tak jinak. Potom ale i jej manifestan zkladna je jin a ztrc svj pathologick charakter. Abychom se o vci pesvdili, musme si uvdomit, e halucinace m bt pedn nco, co vidme jen my sami, a mus to tedy bt jen n osobn smyslov klam. A pece se meme pesvdit o tom, e za uritch okolnost tomu tak nen. Podrdme-li stnici bu mocnou pedstavou njak vci, anebo teba jen pouhou pedstavou svtla, tu zpozorujeme, e tuto halucinaci vci pak bezdn promtme pesn do prostoru - z oka ven. Je tomu tak proto, protoe jsme pece uvykl vci pozorovat v prostoru, v uritm mst - tedy prost ve vnjm svt, v jejich prosted, mimo ns sam. Proto i zrakovou aparaturu, tj. oku oka, nutme v tomto ppad k tzv. akomodaci, tj. k zaosten na pedmt dle jeho pomysln vzdlenosti od ns. Pi tomto dn vak nezstv pi pouhm podrdn stnice, nbr vznik tu chvn (rytmus), kter se pen, indukuje i do vkolnho teru, take podrdnou stnic vyroben svtlo (nebo obraz) prochz obrcenm zpsobem lmajcm prostedm oka opt ven, a je tud zase promtno pmo do prostoru, na msto, kde si vc pedstavujeme jakoto skuten pedmt, anebo skuten svtlo. Tyto halucinativn projekce jsou vak zpravidla tak slab, e druhmi osobami nemohou bt ani vnmny, ani fotografovny. Mohlo by se tak stt teprve po uritm zeslen, o kterm jsme ji dve hovoili. Toto zeslen by nastalo, kdybychom nap. poali pevdt nervovou energii z jedn nervov oblasti do druh, a kdybychom tento peliv po uritou potebnou dobu dili a udreli. Prakticky nejsnaz zpsob proveden tto vci je tam, kde se produkuj nejvt kvanta tlesn energie. To dv pedn vkon svalov. Energie uvolnn svalovm vkonem se mn v teplo, a proto ji dluno podchytit souasnm intenzivnm zamstnnm jin nervov oblasti, piem prv vkon (svalov) mus bt toliko zmechanizovan. Pak vidme, e aktivizace jedn oblasti nervov mus bt zvena

63

mrn proti pasivizaci nervov oblasti druh. V praktickm provdn tud vkony svalov nesledujeme, kdeto s danou pedstavou se ztotoujeme ve vypjat akci. S intenzivn svalovou funkc je ale toton i kad jin prost nmaha, jako nap. strnul sedn, nehybn stn, nehybn hledn neb naslouchn atd., take v tchto vkonech vidme prv tak dobe i souvislosti probhajcho napt nervovho. Na praktick pozad promtnuto by vc vypadala asi takto: Vyvolme si uritou polohu tla (asnu), teba nikoliv pohodlnou, a setrvvme v n nehnut a strnule, zatmco souasn a se zvenou intenzitou vrhme vechnu svoji pozornost na pedstavu nap. kvtiny. Tmto zpsobem je pedstava kvtiny zesilovna plivem energie, vznikajc z produkce nmahy spojen s asnou. Odtud pak je ovem ji jen krek k smlm realizacm, byla-li vc dostaten dlouho opakovna, eventuln jet jinmi zpsoby roziovna. Tedy ji takto jsou tyto jevy nejen doloiteln fotograficky, ale i konstatovateln druhmi pozorovateli, take pestvaj bt subjektivnm zitkem, ili halucinac. Vimnme si nyn, jak tto znalosti zkona o pevodu energie bylo uvno v djinch magie. Tato znalost se stala hlavnm podprnm prostedkem, ba tm zkladnou nespoetnch orientlnch praktik. V ele vech stoj indick jga a jej cviky, jako nap. hladovn, kleen, fyzick trn, dechov praktiky (asny) a nejrznj druhy fyzick i duevn askeze vbec. Vimnme si takovho jogna, nebo svtce. Evropan nad nm asne a hlavn ho lituje. Jogn vak ve skutenosti proije pitom vce radosti, ba rozkoe, neli bolesti a odkn - a nadto hlavn vdy dosahuje svho cle. Kdo chce tedy pochopit, me tak uinit v cenn devize. Jej podstata je jen v uitkovm poznn, e nap. takov mlen, odkn, nebo tzv. magick sliby, pst, ba i pouh hlasov i pzistick a nitern zdnliv malikosti se dovedou stt velmi vraznmi aplikacemi jgy ili hospodaenm s cennm animalizovanm svtlem. Nakonec teba opt pipomenout, e se praktickho provdn tohoto zpsobu ani v Orient neuv tak zcela oddlen, jak jsme ho popisovali. Pro Evropana m cenu pokusn-pesvdivou, ale orientln praktik, v tyto vci zasvcen, pouv nadto a souasn i jinch podprnch metod - a to dle variant, kter jsme na pedchoz stran v odstavcch 1, 2, 3 popsali.(viz. Promtnut pedstavy - fenomn) Ty zstvaj zvrenm slovem tto studie. Je vak blhovm, kdo se domnv, e poznn jakhokoliv druhu v tto oblasti prce doshne bez odkn. Vdy odkn samo je u poznvnm a nezmnme na tom nic ani tehdy, rozlime-li je na dobrovoln a vnucen.

64