UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYN V ST NAD LABEM

FAKULTA IVOTNHO PROSTED

___________________________________________________________________________

"

Furierova transformace"

Seminrn prce z pedmtu Dlkov przkum Zem

Marcela Bartoov, Veronika Blhov OP, 3.ronk Datum: 20.2. 2006

Most 2006

Furierova transformace
Furierova transformace je matematick metoda, kter dovoluje analyzovat prbh libovolnho signlu a pevst jej na souet sinusovch signl vhodnch frekvenc a amplitud. V obrazovm signlu pak nejvy nalezen frekvence odpovdaj rov frekvenci, kter mus bt zaznamenna. Fourierova transformace je modifikac Fourierovy ady a je uiten pro een mnoha rznch problm. Pouv se nap. pro peveden een diferencilnch rovnic na een algebraickch rovnic nebo pro frekvenn analzu asov promnnch signl. V oblasti zpracovn obraz je mon Fourierovu transformaci uplatnit pro pravy kvality obraz, ale tak pro vyhodnocovn prostorovch frekvenc, co lze s vhodou pout pro vyhodnocovn interferennch d v obrazech interferogram. Dvojrozmrn Fourierova transformace umon pevst rozloen obrazovch intenzit I(x, y) vyhodnocovanho obrazu na obraz prostorovch frekvenc F(fx, fy). Definic dvojrozmrn Fourierovy transformace je vztah

Podobn jako v oblasti signl spojitch, je mon i v oblasti signl diskrtnch definovat transformaci, kter bude diskrtn obdobou Fourierovy transformace ve spojit oblasti. Tuto transformaci nazvme Discrete Fourier Transform - DFT - Diskrtn Fourierova transformace. Ale vzhledem k tomu, e vpoet DFT vyaduje znan poet nsoben ( ), co je asov nejnronj operace, byl vyvinut algoritmus, umoujc znan urychlen vpotu. Tento algoritmus je oznaovn Fast Fourier Transform - FFT - Rychl Fourierova Transformace.

Nkte fyzikov povauj Fourierovu transformaci za fyzikln fenomn, nejen za nstroj pro matematick vpoty. Vyuv ji napklad kvantov mechanika. Konvoluc vektor a = (a0, a1, a2, . . . , an-1), b = (b0, b1, b2, . . . , bn-1) rozumme vektor ab = c = (c0, c1, c2, . . . , c2n-2), pro kter plat: cj = k=0..j akbj-k Pklad konvoluce: Souin polynom stupn n, reprezentovanch vektorem koeficient. Definice poskytuje algoritmus s asymptotickou sloitost (n2). Strategie vpotu v ase (n. log n) pevodem na hodnotovou reprezentaci: 0. Zdvojen dlky vektor, protoe souin (konvoluce) m dvojnsobnou dlku 1. Pevod na reprezentaci hodnotami - pm FFT v ase (n. log n) 2. Vynsoben obraz len po lenu - (n) 3. Pevod zpt na koeficienty - inverzn FFT v ase (n. log n)

Definin vztahy pro Fourierovu transformaci

Fourierv integrl:

Jedn se o komplexn integrl s parametrem, kter definuje transformaci (obecn komplexn) funkce f(t) na jej Fourierv obraz F(). Zptn transformace je dna vztahem:

Diskrtn Fourierova transformace a jej inverze:

, kde k = 0, 1, 2, ... n - 1

, kde j = 0, 1, 2, ... n - 1 Fourierova transformace je vzjemn jednoznan linern zobrazen! Diskrtn verze je jednoznan popsan tvercovou matic. Algoritmus pro inverzn transformaci je jen drobnou modifikac algoritmu pro pmou transformaci. Pro komplexn exponencielu se asto se pouv znaen:

Veliina n se nazv "twiddle factor" (otec initel), v jin literatue "complex n-th root of unity" (n-t komplexn odmocnina jedniky). DFT tedy meme pst ve tvaru:

Pi potaovm zpracovn digitalizovanch obraz se ale pouv tzv. diskrtn dvojrozmrn Fourierova transformace. Vsledkem tto transformace je pak obraz etnost vech prostorovch frekvenc ve vyhodnocovanm obraze, a to v souadnm systmu fx, fy. Fourierova transformace je vhodn pedevm pro vyhodnocovn tvarov sloitch interferogram zskanch pi sezen interferometru na konenou ku interferennch prouk, kde meme obvykle lpe rozliit, zda interferenn d roste i kles, viz obr. 16-9.

Obr. Interferogram neizotermnho vzduchovho proudu z vystky obtkajcho pekku

Z obrazu etnost frekvenc lze vyvozovat rzn zvry o prostorovch frekvencch ve vyhodnocovanm obraze. Pi vyhodnocovn interferogram ns obvykle zajmaj sloky nejni prostorov frekvence. Nkter postupy zpracovn vizualizanch experiment vak provdj i rzn pravy obrazu etnost frekvenc a pak aplikuj zptnou Fourierovu transformaci, kter umon zskat opt rozloen intenzit I(x, y) ve zkoumanm obraze, ale s upravenmi prostorovmi frekvencemi. Nap. po odstrann vysokch prostorovch frekvenc v obraze frekvenc umon zptn Fourierova transformace zskat pvodn obraz intenzit bez zrnitosti. Ponechme-li v obraze frekvenc jen urit oblasti frekvenc, meme po aplikaci zptn Fourierovy transformace zskat obraz se zvraznnmi strukturami, nap. v leteckm snmku msta lze zvraznit ulice vedouc stejnm smrem apod.

Vyuit Fourierovy transformace:

a) Analza signlu

Analyzovan diskrtn signl je rozdlen na krtk asov seky. Na kadm z nich se spote Fourierv obraz. Jeho absolutn hodnota v bod f je amplituda odpovdajc frekvenci f. Na vodorovnou osu promtneme as, na svislou osu frekvenci a amplitud dme vznam barvy. Zskme spektrogram, kter pehledn zobrazuje asov vvoj signlu.

Na obrzku je spektrogam zvuku nzko letcho letadla. Je na nm dobe patrn Dopplerv efekt - zmna frekvence zvuku v zvislosti na pohybu zdroje. b) Spektra Spektra generovanch obrzk jsou potna funkc FFT v Matlabu. Spektra jsou potna ze svtelnosti (kanl Y). Kvli vyniknut detail jsou ve spektrech dlny pravy ( snen jasu ). Jsou zde vykreslena "jednostran" amplitudov a fzov spektra. Z estetickho hlediska je zde tak pidn pmo vsledek FFT z Matlabu. FFT pot i zporn frekvenn psmo, ale to je z dvodu symetrie spekter je stejn jako kladn frekvenn psmo. Z tohoto dvodu nen poteba uchovvat tyto informace. c) Frekvenn obraz obrzk

Obrzek

Obrzek

Fzov spektrum

Fzov spektrum

Amplitudov spektrum

Amplitudov spektrum

Cel amplitudov spektrum

Cel amplitudov spektrum

d) Komprese obrzk Pro kompresi tchto obrzk je kvli objektivnmu posouzen z hlediska transformac vyuit stejn algoritmus jako u komprese s vyuitm DCT. Pro vechny obrzky je opt stejn nastaven. U tto transformace by se dal algoritmus trochu modifikovat k dosaen lepch kompresnch pomr dky symetrii frekvennho spektra OBR1 Obr1 ped kompres Obr1 po kompresi

Obrzek sestaven ze zahozench koeficient

Statistick data - Matlab Velikost obrzku ped kompres: 1843200 B Velikost obrzku po kompresi: 46640 B Kompresn pomr: 1 : 39.5197 Ueten msto v procentech 97.46962%

OBR2 Obr2 ped kompres Obr2 po kompresi

Obrzek sestaven ze zahozench koeficient

Statistick data - Matlab Velikost obrzku ped kompres: 1843200 B Velikost obrzku po kompresi: 258960 B Kompresn pomr: 1 : 7.117702 Ueten msto v procentech 85.95052%

OBR3 Obr3 ped kompres Obr3 po kompresi

Obrzek sestaven ze zahozench koeficient

Statistick data - Matlab

Velikost obrzku ped kompres: 1843200 B Velikost obrzku po kompresi: 26928 B Kompresn pomr: 1 : 68.4492 Ueten msto v procentech 98.53906%

e) Frekvenn analza rotanch stroj

Co to je? Pravideln sledovn stroj, jejich vibrac, vyhodnocovn vibranch spekter a urovn zvad. K emu je to dobr? Na zklad vyhodnocen vibranch spekter rotanch stroj lze zskat pesn pehled o jeho technickm stavu, predikovat pravdpodobn zvady a urit zbvajc ivotnost zazen. Na zklad tchto podklad je mon naplnovat opravu stroje a pedejt tak krizovm stavm a neoekvanm havrim. Opanm ppadem je zbyten uspchan oprava, kdy se z preventivnch dvod vmuj i ty dly, kter by bylo mon jet bezpen provozovat a astjm opravm, ne by bylo poteba. Oba extrmy, jak krizov stav, tak uspchan oprava, zvyuj nklady na drbu stroje. Pomoc vibranch spekter lze tedy urit nejvhodnj okamik opravy, co se projev pedevim na nkladech, ale i zven ivotnosti zazen. Nen to moc drah? Nen. Samozejm zle na mnostv sledovanch stroj. Pokud nkdo m na starosti dv erpadla, asi se mu to pli nevyplat. Pokud ale m stroj vce a nklady na jejich drbu tvo nezanedbatelnou poloku, potom mu vibran diagnostika me tyto nklady vrazn snit, a to tak, e doke urit vhodn okamik opravy. Ten me nastat pi dosaen meznch

vibrac uritho elementu, anebo pi vskytu vtho potu zvad najednou. Nedochz tak k tomu, e se oprav jedna soust, po ase dal, a tak nklady rostou a rostou. Jak to funguje? Technik pijde k danmu stroji se specilnm zazenm vibrometrem a pomoc snma nam v pedem definovanch bodech prbhy vibrac. Ty jsou obvykle jet tm samm zazenm pevedeny pouitm tzv. rychl furierovy transformace (FFT fast furier transformation) na frekvenn spektrum, ze kterho se daj vyst ppadn zvady. Piklad: stroj m pokozen kulikov loisko na vnjm krouku je vada. Pokud m lo isko nap. 12 kuliek, pak kad kulika, kter projde pes toto pokozen, zpsob chvn, tedy 12-krt za jednu otku. Jsou-li provozn otky stroje 1 500 min-1, potom se tato vada projev ve vibranm spektru jako dvanctinsobek zkladnch otek, tj. 121500=18 000 min-1 atp.

Pouvan programy:
fft.pas spectrum.pas

fft.pas a spectrum.pas jsou programy, na kterch jsem zmnn unity testoval. Prvn pracuje v textovm mdu a pevd vstupn posloupnost komplexnch sel na jej Fourierv obraz a zpt. Cel vpoet probh v jednom poli, kde se vstupn hodnoty pepou vstupnmi. Dlka posloupnosti mus bt mocnina dvojky. Druh program (spectrum.pas) pracuje tak s jedinm vstupnm vektorem. Spot jeho spektrum a zobraz graficky jeho absolutn hodnotu. Ve vslednm grafu je tedy na x-ov ose frekvence a na y-ov amplituda.

Prameny:
http://hyperkrychle.cz/fftpas.html http://hyperkrychle.cz/praktika/01.html http://www.inforum.cz/inforum2001/prispevky/psohlavec.htm http://www-dt.fme.vutbr.cz/users/pavelek/optika/1607.htm http://hyperkrychle.cz/praktika/05.html http://www.euromont.cz/cz/sp_cz.html

10