Sloveso a as

(Zeno Vendler)
4.1 Skutenost, e slovesa maj asy, ukazuje, e vahy tkajc se pedstavy o ase souvis
s pouvnm sloves. Tyto vahy nejsou omezeny jen na zeteln rozliovn mezi minulost,
ptomnost a budoucnost; existuje jin, vce jemnj zvislost na tto pedstav: pouvn slovesa
me tak ukzat konkrtn zpsob, jak sloveso pedpokld a zahrnuje pedstavu asu.
V ad pedelch publikac byla snad poprv systematicky vnovna urit pozornost tmto
jemnm hlediskm. Rozliovala se slovesa naznaujc procesy, stavy, dispozice, udlosti, koly,
achievementy, atd. Tyto rozdly samozejm nemohou bt vysvtleny ve smyslu samotnho asu: jin
faktory, jako ptomnost i neptomnost objektu, podmnky, zamylen stavy udlost, tak dokresluj
obraz. Nicmn ctme, e asov prvek zstv stejn; je pinejmenm dostaten dleit na to,
aby si zaslouil zvltn zachzen. Vskutku, jak zamlm ukzat, kdy zamme svou pozornost
pedevm na asov schmata, kter jsou pedpokldan rznmi slovesy, potom jsme schopni
osvtlit nkter nejasn msta, kter v tchto zleitostech stle zstvaj. Tato asov schmata se
ukou jako dleit sloky pedstav, kter nm umon pout tyto termny zpsobem, jakm to zde
dsledn dlme.
Existuje nkolik takovch schmat s velmi irokm uplatnnm. Jakmile byla objevena u
nkolika typickch pklad, mohou bt pouita jako modely srovnn pi objevovn a objasovn
chovn jakhokoliv slovesa.
Naznaenm tchto schmat netvrdm, e reprezentuj vechny mon zpsoby, jakmi me
bt sloveso sprvn, s ohledem na asov uren, pouvno, ani e sloveso ukazujc pouvn,
docela pokryt jednm schmatem, neme mt odlin pouit, kter zase naopak mohou bt
popsna pouitm ostatnch schmat. Ve skutenosti pesn tato slovesa, kter vyaduj dv, nebo
vce schmat, poskytnou nejzajmavj pklady konceptuln divergence v tomto smru dvojznanost, kter, pokud nen detekovna, me vst ke zmaten. Tedy mm zmrem nen podat
pravidla o tom, jak pouvat urit slovesa, ale navrhnout zpsob, jak popsat pouvn tchto sloves.
Pedvedu nkter objekty srovnn, kter maj osvtlit skutenosti naeho jazyka ne pouze
prostednictvm podobnost, ale tak odlinostmc ty; ne jako pedpokldan pedstava, kter
mus realita odpovdat.
4.2 Naim prvnm kolem proto bude nalzt a popsat nejobvyklej asov schmata
pedpokldan pouvnm anglickch sloves. Abych toho byl schopen, potebuji jasn pklady,
kter, alespo v jejich pevldajcm pouvn, ukazuj tato schmata v ist podob. V tto fzi se
pokusm vyhnout dvojznanosti sloves a nevmat si okrajovch pouit a situac, kdy je dovoleno
nco, co je bn nemon.
Zanu s dobe znmou odlinost mezi slovesy, kter maj prbhov asy (continuous tenses)
a slovesy, kter je nemaj. Otzka
What are you doing?
Co dl?
me bt zodpovzena
I am running. (or writing, working, and so on)
Bhm. (nebo pu, pracuji, atd.)
ale ne

*I am knowing. (or loving, recognizing, and so on)

Vm. (miluji, rozpoznvm, atd.)
(Pozn. . 4: Ptomnost, nebo absence objektu zde nehraje roli. I am pushing a cart je
sprvn vta, zatmco *I am loving you je nesmysl.)
Na druhou stranu, vhodn otzka a odpov
Do you know?
V?
Yes, I do.
Ano, vm.
nem protjky jako
*Do you run?
B?
*Yes, I do.
Ano, bm.
(Pozn. . 5: Pokud nemme na mysli pln jin vznam running, co se pokusm
vysvtlit pozdji.)
Toto rozlien naznauje, e slovesa running, writting, apod. jsou procesy probhajc v ase,
to zhruba znamen, e se skldaj z fz, kter po sob nsleduj v ase. Ve skutenosti mu, kter
b, zved svoji pravou nohu v jeden moment, dle s n kles, pot zved druhou nohu, spout ji
atd. Pestoe me platit o subjektu, e v (know) nco v danm moment, nebo po uritou dobu,
sloveso knowing, a jemu podobn, nejsou procesy probhajcmi v ase. Me nastat situace, e umm
(know) zempis te, ale to neznamen, e proces vdn (knowing) zempisu se dje v ptomnosti
sestvajc z fz, kter po sob nsleduj v ase.
Nejprve zamme svoji pozornost na skupinu sloves, kter pipout prbhov asy
(continuous tenses). Uvnit tto skupiny samotn existuje znan tpen. Jestlie plat, e nkdo is
running (b), nebo pushing a cart (tla vz) nyn, potom i kdy zastav v nsledujcm momentu,
stle bude platit, e did run (bel), nebo did push a cart (tlail vz). Na druhou stranu, i kdy
momentln plat, e nkdo is drawing a circle (maluje kruh), nebo is running a mile (b mli), tak
jestlie v nsledujcm momentu zastav, nebude asi platit, e did draw a circle (namaloval kruh), nebo
did run a mile (ubhl mli). Jinmi slovy: kdy nkdo stops drawing a circle (pestane s malovnm
kruhu), tak he did not draw a circle (nenamaloval kruh). Ale mu, kter stops running (pestal bet)
pesto did run (bel), a ten, kter stops pushing the cart (pestal s tlaenm vozu) pesto did push a
cart (tlail vz). Running a mile (ben mle) a drawing a circle (malovn kruhu) mus bt ukoneno,
zatmco mluvit o dokonovn running (ben), nebo pushing a cart (tlaen vozu) nem smysl. Tedy
vidme, e zatmco running (bhn), nebo pushing a cart (tlaen vozu) nem dno konen bod,
running a mile (ubhnut mle) a drawing a circle (namalovn obrazu) maj climax (vyvrcholen),
kterho mus bt dosaeno, jestlie innost m bt tm, co k.
Proto otzka
For how long did he push the cart?
Jak dlouho tlail vz?
je smyslupln, zatmco otzka

*How long did it take to push the cart?

*Jak dlouho trvalo, ne tlail vz?
zn zvltn. Na druhou stranu
How long did it take to draw the circle?
Jak dlouho trvalo namalovat obraz?
je vhodn otzka, kdeto
(*)For how long did he draw the circle?
*Jak dlouho namaloval obraz?
je ponkud podivn. Odpovdajc odpovdi k tmto otzkm budou
He was pushing it for half an hour.
Tlail ho pl hodiny.
a
It took him twenty seconds to draw the circle
Trvalo mu dvacet minut, ne namaloval obraz.
nebo
He did it in twenty seconds.
Udlal to za dvacet minut.
a ne naopak. Pushing a cart (tlaen vozu) me probhat v ase, ale netrv to njakou konkrtn
dobu; aktivita drawing (malovn) me tak probhat v ase, ale draw a circle (namalovat kruh) trv
konkrtn dobu.
Nsleduje velmi zajmav zvr. Pokud plat, e nkdo has been running for half an hour
(bel pl hodiny), potom mus tak platit, e has been running (bel) v kadm asovm seku tto
plhodiny. Jenome pokud plat, e bec has run a mile in four minutes (ubhl mli za tyi minuty),
tak neplat, e has run a mile (ubhl mli) v kadm asovm seku, kter je relnou st tohoto asu,
pestoe zstv pravdou, e was running (bel), nebo e was engaged in running a mile (astnil se
ben mle) bhem jakkoliv podmnoiny tchto ty minut. Podobn I wrote a letter in an hour
(napsal jsem dopis za hodinu (dosl. v hodin)) nek, e jsem ho napsal napklad v prvn tvrtin tto
hodiny. Zd se, e sloveso running a jemu podobn probhaj v ase homogennm zpsobem;
Jakkoliv st procesu je stejn povahy jako celek. To neplat pro running a mile (ben mle), nebo
writing a letter (napsn dopisu); ty tak probhaj v ase, ale smuj ke konci, kter je logicky
nezbytn k jejich existenci, k tomu m jsou. Tento climax (vyvrcholen) njakm zpsobem vrh
stn zpt a dv tak nov pohled na vechno, co mu pedchzelo.
Dospli jsme tedy k asovm schmatm dvou dleitch druh slovesa. Prvn typ sloves
running, pushing a cart, atd. nazveme activity terms (aktivity) a druh typ sloves running a mile,
drawing a circle, atd. nazveme acomplishments terms (accomplishmenty). Vymezen tchto
prvnch dvou kategori tak znzoruje, co mm na mysli ukazovnm asovch schmat sloves.
(Pozn. . 7: Protoe chyb ist terminologie, jsem nucen spokojit se s tmito nzvy (i s dvma
dalmi, kter stanovme), kter se tak spojuj s aspekty mimo asovou strukturu (nap. spch,
dosaen). Pokud nezapomeneme, e n pohled je omezen na asov schmata, tak ns nepekvap,
kdy napklad getting exhausted se uke jako accomplishment a dying jako achievement v naem
slova smyslu.)

Kdy se zamme na dal druh, tzn. ke slovesm postrdajcm prbhov as, meme zde
objevit tak zvltn rozdlen. Jak bylo ji eeno, slovesa typu knowing a recognizing neoznauj
proces, kter probh v ase, ale pitme jim po stanoven as vlastnosti subjektu s pravdou, nebo
nepravdou. Nkter z tchto sloves mohou bt tvrzena jen v uritch asovch momentech (psn
vzato), zatmco ostatn mohou bt tvrzena po krat, nebo del sek asu. Nkdo reaches the hilltop
(dosahuje vrcholku kopce), wins the race (vyhrv zvod), spots sth. (vim si neho), nebo
recognizes sth. (rozpoznv nco) atd. v konkrtnm asovm momentu. Na druhou stranu nkdo
me know (vdt) nco, nebo belive (vit) nemu, love sbd. (milovat nkoho), nebo dominate sbd.
(ovldat nkoho) po krtkou, nebo dlouhou dobu. Vhodn otzky a odpovdi dokazuj to, co bylo
eeno
At what time did you reach the top? At noon sharp.
Kdy jsi doshl vrcholu? V poledne.
At what moment did you spot the plane? At 10: 53 A. M.
Kdy jsi uvidl letadlo? V 10:53.
ale
For how long did you love her? For three years.
Jak dlouho jsi ji miloval? Ti roky.
How long did you believe in the stork? Till I was seven.
Jak dlouho jsi vil na pa? Dokud mi nebylo sedm.
a ne naopak.
(Pozn. . 8: I ve vt I knew it only for a moment (Vdl jsem to jen chvli) pouit pedloky for
naznauje, e je mylena njak doba, i kdy je velmi krtk.)
Ne pjdeme dle, nazveme prvn rodinu (typu reaching the point) achivement terms
(achievementy) a druhou (typu loving) state terms (stavy). Potom meme ci, e achievementy
nastvaj v jeden moment, kdeto stavy trvaj urit asov sek.
4.3 N zvr o achivementech je poslen zvltn vlastnost, na kterou poukzal Gilbert Ryle
(navazujc na Aristotela): Mohu ct I have seen it (spatil jsem to), jakmile mohu ct I see it (vidm
to). Ve skutenosti meme vyvodit jet silnj zvr: v ppad istch achivement je ptomn
as tm vdy pouit jako historick przens, nebo jako bezprostedn budoucnost:
Now he finds the treasure. (or wins the race, and so on)
Nyn nachz (najde = fut.) poklad. (vyhrv (vyhraje = fut.) zvod, atd.)
Tato vta nen pouita, aby oznaila aktuln hledn, nebo vyhrvn, zatmco zdnliv paradoxn
Now he has found it.
Nyn ho nael.
nebo
At this moment he has won the race.
Prv vyhrl zvod.
Skutenost, e asto kme vty typu
It took him three hours to reach the summit.
Trvalo mu ti hodiny, ne doshl vrcholu.

He found it in five minutes.

Nael to za pt minut.
me zatenky svdt k tomu, e si pletou achievementy (kter pat ke druhmu typu sloves, tj.
k tm slovesm, kter postrdaj prbhov as) s acomplishmenty (kter pat k prvnmu typu, kter
pipout prbhov as). Krtk vaha sta k tomu, abychom odhalili klam. Kdy eknu it took me an
hour to write a letter (trvalo mi hodinu, ne jsem napsal dopis), co je acomplishment, tak tak km,
e psan dopisu trvalo tuto hodinu. Tak tomu nen s achievementy. I kdy nkdo ekne that it took
him three hours to reach the summit (e mu trvalo ti hodiny, ne doshl vrcholu) tak tm nemysl, e
reaching (dosahovn) vrcholu trvalo tolik hodin.(Pozn. . 10: Pro ty, kdo si libuj v zajmavostech:
It took the batalion twenty minutes to cross the borders; They are crossing the border. Tak vypadaj
okrajov ppady, ktermi se nemnm v tto chvli zabvat.) Samozejm trvalo ti hodiny plhn,
aby doshl vrcholu. Vezmme to z druh strany: jestlie I write a letter in an hour
(napu dopis za hodinu) potom mohu ci
I am writing a letter.
Pu dopis.
kdykoliv bhem tto hodiny; ale pokud it takes three hours to reach the top (doshnout vrcholu trv
ti hodiny) nemohu ci
I am reaching the top.
Dosahuji vrcholu.
kdykoliv bhem tchto t hodin.
Co se te stav, absence prbhovch as (nap. I am knowing, loving atd.) je dostaujc,
abychom je odliili od aktivit a accomplishment, a asov urenost (How long? For such and such a
period) by mla stait k tomu, abychom je nezamnovali s achievementy.
Pesto si myslm, e by bylo uiten na okraj zmnit pekvapivou vlastnost stav, kter nen
striktn spojen s vahami o ase.
Kdy km I could run if my legs were not tied (mohl bych bet, kdyby moje nohy nebyly
svzny), tak zrove neznamen, e I would run if my legs were not tied (bel bych, kdyby moje
nohy nebyly svzny). Na druhou stranu existuje vznam can, ve kterm
He could know the answer if he had read Kant.
Mohl by znt odpov, kdyby si peetl Kanta.
znamen, e v tomto ppad he would know the answer (by znal). Podobn, v uritm smyslu, ct, e
I could like her if she were not selfish je stejn jako I would like her if she were not selfish. Divn zn
vta
Even if I could like her I would not like her.
I kdybych ji mohl mt rd, tak bych ji neml rd.
Zd se, e v podmiovacm zpsobu could je asto zamniteln s would ve spojen se stavy. Ze
stejnho dvodu se me stt can pebyten v oznamovacch vtch tohoto typu. Proto se
lehkovn k I can know, I can love, I can like, atd. To tak vysvtluje pro I can belive it se asto
pouv msto I belive it. Pedejmme, e na otzku Do you see the rabbit?, me bt odpovzeno
bu Yes, I can see it, nebo Yes, I see it. Pozdji, ve spojen s konkrtnm pkladem, bych ml zmnit
tuto zleitost a bt vce konkrtn. V tto chvli sta zmnit, e zatmco to be able to run (bt schopn
bet) nen nikdy to stejn, jako to run (bet), nebo to be able to write a letter (bt schopn napsat
dopis) v dnm ppad nen to stejn, jako write it (napsat ho), tak naopak, v uritm slova smyslu,

(bt schopen vdt) znamen to know (vdt), to be able to love (bt schopn milovat) znamen to
love (milovat) a to be able to see (bt schopn vidt) znamen to see (vidt).
Nkdo by mohl namtnout, e nkter achievementy tak sdl tuto vlastnost. Opravdu,
v uritm smyslu, to be albe to recognize (dokzat (umt) rozpoznat) znamen to recognize
(rozpoznat) a be able to spot the plane (dokzat (umt) si vimnout letadla), znamen to spot the
plane (vimnout si letadla). Na druhou stranu to be able to start or stop running (bt schopn zat,
nebo pestat bhat) nen v dnm ppad to sam jako to start or stop running (zat, nebo pestat
bhat), akoliv to start or to stop running (zat, nebo pestat bhat) jsou zjevn achievementy podle
jejich asovho schmatu. V tto situaci tedy vahy o asovm elementu nedostauj; musme hledat
jin kritrium. Pokud vezmeme v vahu, e nkdo je schopen zat, nebo pestat bet zmrn
(mysln), potom tak ten stejn me bt obvinn, nebo nst zodpovdnost za to, e zaal, nebo
pestal bet, ale neme nst zodpovdnost za to, e nco spatil, nebo rozpoznal, potom si
uvdomujeme, e ve zmnn zvltn chovn tkajc se can je vlastn slovesm oznaujcch
achievementy, kter zrove nemohou bt povaovna za dobrovoln (nebo nedobrovoln)
innosti.
Kdy se s tmto vrtme ke stavm, tak zjiujeme, e vskutku nikdo neme know (vdt),
belive (vit), nebo love (milovat) zmrn (mysln) a nikdo z ns neme bt obvinn, nebo nst
zodpovdnost za udln (Pozn. . 11: Tato slovesa navc nejsou vbec dokonen, nebo splnn,
nebo udlna) neho z tchto dvou monost. Meme uzavt tuto odboku tvrzenm, e veker
stavy a nkter achievementy nemohou bt vbec kvalifikovny jako innosti.
Pro znzornn uvdm tyi pklady, kter demonstruj nae asov schmata z jinho hlu.
Pro aktivity (activities): A was running at time t znamen, e okamit as t je v ase a
nataen na celou dobu, po kterou A belo.
Pro accomplishmenty (accomplishments): A was drawing a circle at t znamen, e t je v ase
nataen v tom, v em A nakreslilo kruh.
Pro achievementy (achievements): A won a race between t1 and t2 znamen, e okamit as
ve kterm A vyhrlo zvod je mezi t1 a t2.
Pro stavy (states): A loved somebody from t1 to t2 znamen, e v jakkoliv chvli mezi t1 a t2
A milovalo osobu.
To ukazuje, e pedstava aktivit vyaduje seky asu, kter nejsou jedinen nebo
definovan. Accomplishmenty naopak pedpokldaj pedstavu jedinench a definovanch asovch
sek. Podobn, zatmco achievementy zahrnuj jedinen a konkrtn asov seky, stavy zahrnuj
asov seky ve smyslu nedefinovanm a nespecifikovanm.
V tomto rozdlen ctme plnost. Mon je vce ne pouhou domnnkou myslet si, e
vechna slovesa mohou bt analyzovna za pouit tchto ty schmat.
4.4 Kdy tedy mme takto formulovan a hezky uspodan nstroje, pokusm se
v nsledujcch kapitolch ukzat, jak mohou bt pouity v praxi. Bylo by blznovstvm na tomto mst
tvrdit nco o plnosti: ve co mohu, je uvst njak poznmky k pr slovesm, nebo skupinm sloves,
a doufat, e ten, pokud mu to stoj za to, bude schopen stejnm zpsobem pistupovat k dalm
slovesm, kter ho zajmaj.
Existuje mnoho sloves, kter pln zapadaj, alespo v jejich pevldajcm pouvn, do
jedn z tchto kategori. (Pozn. . 13: Z dvod stylistick jednoduchosti budu v tom, co nsleduje
ponkud neformln s ohledem na zus vs. vznam sloves) Kdy to shrneme, tak slovesa jako

running, walking, swimming, pushing, nebo pulling sth. a jim podobn jsou tm jednoznan
ppady aktivit. Painting a picture, making a chair, building a house, writing or reading a novel,
delivering a sermon, giving or attending a class, playing a game of chess, atd., stejn jako growing
up, recovering from illness, getting ready for something, atd. jsou zjevn accomplishmenty.
Recognizing, realizing, spotting and identifying something, losing or finding an object, reaching the
summit, winning the race, crossing the border, starting, stopping, and resuming something, being
born, a dokonce dying spad pmo do achivement. Having, possessing, desiring, or wanting
something, liking, disliking, loving, hating, ruling, or dominating somebody or something a
samozejm knowing or believing things jsou oividn stavy.
Ve spojen s posledn skupinou se objev zjevn mylenka. Z pohledu asovch schmat se
slovesa jako being married, being present or absent, healthy or ill, atd. tak chovaj jako stavy. Ale
potom meme udlat dal krok a uvdomit si, e to plat pro vechny vlastnosti. Opravdu, nco je
hard, hot, nebo yellow po urit as, ale napklad bt lut neznamen, e probh proces loutnut.
Podobn, i kdy hardening (tvrdnut) je proces (activita, nebo accomplishment), tak being hard (byt
tvrdm) je stav. Nyn mon lpe chpeme, pro desiring, knowing, loving atd. tzv. imanentn
operace (tj. bytostn vlastn, nepekraujc hranice mon (smyslov) zkuenosti) tradin filosofie
mohou bt a byly spatovny jako vlastnosti.
Zvyky (v irm slova smyslu zahrnujc tak zjmy, chovn, schopnosti atd.) jsou tak stavy
v naem slova smyslu. Srovnej dv otzky: Are you smoking? a Do you smoke?. Prvn se pt na
aktivitu a druh na stav. Toto rozdlen vysvtluje, pro achista me v kad chvli ct, e hraje
achy, a pro zamstnanec General Electric Company me ct, zatmco se opaluje na pli, e
pracuje pro General Electric.
Nejsou to pouze aktivity, kter jsou habit-forming(nvykov) v tomto slova smyslu.
Spisovatel jsou lid, kte p knihy, nebo lnky a writing a book (psan knihy) je accompishment;
dogcatchers jsou lid, kte odchytvaj psy a catching a dog je achievement.
Zvltn vak je, e zatmco cabdrivers to znamen lid, o kterch se vdy d ci, e d taxi
nkdy opravdu d taxi, tak rulers to znamen lid, o kterch se d vdy ct, e vldnou zemi
v podstat nikdy aktuln ned zemi, tedy nikdy se nezabvaj specifickou aktivitou vldnut zemi
srovnatelnou se specifickou aktivitou zen taxi. idi taxi by mohl ct, e dil sv taxi cel rno, ale
krl Kambode me tko ct, e vldl Kambodi cel rno. Vysvtlen zejm tkv v tom, e zatmco
zen taxi je docela jednotvrn innost, jako je nap. i kouen, malovn a psan, tak kony, kter
vldce jako takov je povinnen vykonvat jsou rzn a ve sv podstat dosti rznorod. Vldne, jen
kdy mluv veejn k lidu a testuje vojky, nebo tak kdy j humra na sttn veei? Ctme, e
nkter jeho innosti jsou vce odpovdajc jeho stavu vldce ne ostatn, ale tak ctme, e dn
z tchto innost zvl neme bt nazvna ruling (vldnut). Jist, mal tak vykonv rzn
kony, kter jsou vce mn spojen s jeho profes (nap. pozorovn vchodu slunce, nebo kupovn
pltna); nicmn je zde jedna aktivita, malovn, kter je the (tou) aktivitou male.
Pijetm Ryleovy terminologie budu nazvat stavy kuk, mal, dogcatchers atd., jako
specific (specifick) stavy a stavy vldc, sluebnk, vychovatel (a grocers (obchodnk se
smenm zbom), kte nejen e nikdy aktuln grocing, ale tak vbec ne groce: sloveso groce
neexistuje) generic (generick) stavy.
Tolik bylo teba ct ke stavm. Stavy jsou sloitou kategori, ve kter se sloveso rozpout do
role prediktu a innosti ustupuj do role vlastnost a vztah.
4.5 Jak vidme, rozdl mezi aktivitnm vznamem a stavovm vznamem sloves to smoke, to
paint a podobnch, je obecn rozlien, kter nen vlastn samotn pedstav kouen, nebo
malovn. Mnoho aktivit (a nkter accomplishmenty a achievementy) maj odvozen stavov

vznam. Existuje vak skupina sloves s odchylkami tkajcch se pedstav uvnit n sam. S ohledem
na mnoho takovch sloves je skoro nemon stanovit kategorii kter originln pinle. Skupina
sloves, kterou mm na mysli, obsahuje vzorky (pklady) dobe znm ve filosofii jako to think, to
know, to understand na jedn stran a to see, to hear a jim podobn na stran druh. (Pozn. . 16:
Uvidme, e akoliv knowing zstv typickm stavovm slovesem, na tomto mst si zaslou
pozornost). V uplynulch letech usplo nkolik vbornch publikac tm zpsobem, e poukzalo na
zjevn epistemologick problmy (tkajc se teorie poznn), obklopujc tuto rodinu sloves, kter se
zdaj mnohem men, kdy si budeme vce dvat pozor na chyby kategorie, kter jsou nerozlun
spjaty s jej formulac; tko nkdo stanov problm, dokud odmt mluvit nesprvn anglicky.
Troufm si ct, e nae kategorie, zaloen na asovch schmatech, nejen e uin zadosti
tmto pedelm objevm, ale navc mohou bt pouity pro odhalen a odstrann uritch chyb a
plinch zjednoduovn, kter vedou ke ztrt dvry v celou metodu. Zaneme se slovesem
thinking. Je zjevn, e je pouito ve dvou zkladnch smyslech. Thinking funguje odlin v
He is thinking about Jones.
Mysl na Johna. (Peml o nm)
av
He thinks that Jones is a rascal.
Mysl si, e Jones je podvodnk.
Prvn thinking je proces, druh je stav. Prvn vtu meme pout pro popis toho, co nkdo dl;
druhou nikoliv. Je to vce zejm, kdy vezmeme v vahu, e zatmco
He thinks that Jones is a rascal.
me bt pravdiv eeno o nkom, kdo tvrd sp, tak
He is thinking about Jones.
nikoliv. To ukazuje, e thinking about sth. je proces, kter probh v ase, aktivita, ve kter nkdo
me pokraovat mysln, ale to v dnm ppad neplat o thinking that sth. is. Pokud plat, e he
was thinking about Jones for half an hour pl, potom mus platit, e he was thinking about Jones
v prbhu vech asovch sek tto doby. Ale i kdy plat, e he thought that Jones was rascal cel
rok, tak to nutn neznamen, e he was thinking about Jones, the rascal kteroukoliv minutu v tomto
roce.
Posledn skutenost ukazuje, e thinking that nesouvis s thinking about stejnm zpsobem,
jako smoking ve smyslu zvyku souvis se smoking ve smyslu aktivitnm. Thinking that se spe podob
slovesu ruling, kter je zaloeno na konech rznho druhu. Podvejme se na chovn farme, kter
thinks that it is going to rain. Meme ct, e thinking that je generick stav (generic state). Na druh
stran stav toho, kdo mysl (thinker), je specifick (specific state): je to nkdo, kdo se velmi asto
zabv mylenm o sloitch zleitostech. (Pozn. . 17: Mm pochybnosti o slovese thinking of sth.
Jeho pouit nen dostaten stl. Zd se mi vak, e velmi asto m achivement smysl: Every time I
see that picture I think of you. - Kdykoliv se podvm na ten obraz, vzpomenu si na tebe.)
Je lehk vidt, e believing that je tak generick stav. He belives that me bt ve
skutenosti zamnno za he thinks that v mnoha ppadech . Believing in, i kdy se mrn vznamov
li, pslu do t stejn kategorie; nkdo me belive in the right cause, i kdy sp.
Knowing je v nejastjch ppadech stav (knowing that, knowing how, knowing sth. (sbd.)).
Mimoto, ponvad I am knowing neexistuje v anglitin, knowing se jev jako generick stav.
Napklad skutenost, e I know that Harvard is in Cambridge je na pozad mnohch mch innost od

psan dopis po nastupovn do autobus. Ale dn z tchto innost zvl neme bt

kvalifikovna jako knowing. Mohou nicmn vyvstat pochybnosti z pouit jako nap. And then
suddenly I knew! a Now I know it!, kter se jev jako achievementy. Skuten, toto porozumn
smyslu knowing zapad vcemn do tto kategorie. Ale bylo by chybou myslet si, e druh knowing
se vztahuje k stavovmu smyslu tm zpsobem, jakm catching dogs se vztahuje ke specifickmu
stavu dogcatchers. Mal vaha ukazuje, e jsou ve vztahu spe jako getting married (achievement) je
ve vztahu s to being married (generick stav - generic state). To je nejlpe vidt na pkladu.
Pedpokldejme, e nkdo se sna eit problm v matematice. Nhle zvol Now I know it!. Po
deseti minutch mi vysvtluje een. Samozejm stle knows it (to v), co znamen, e nepotebuje
dn zblesky porozumn k tomu, aby to vysvtlil. Opravdu, tak dlouho jak to v (ve stavovm
smyslu), tak je logicky nemon, e he will know it (ve smyslu achievementu). Now I know it!
oznauje pouze fakt, e to nevdl pedtm.
Nkoho to me svdt k tomu, aby ekl, e knowing znamen to start knowing (zat
vdt). Je to nebezpen pokuen; nut ns to pemlet tm zpsobem, e tak jako to start running
zan akitivita bhn, tak to start knowing zan aktivita vdn. Samozejm, skutenost, e to
start (or to stop) knowing nedv smysl, ukazuje, e knowing nen zatek aktivity, ale zatek
stavu. Obecn je dleit odliovat achievementy, kter zanaj aktivitu od achievement. kter jsou
potkem stavu.
Stejn rozlien plat pro understanding. Jeho achievementn smysl je vak mon vce bn,
ne u knowing; zmnili jsme flashes (zblesky) porozumn, ale tyto zblesky porozumn jsou
tak achievementy vyvolvajc generick stav of understanding.
4.6. Musme mt na pamti vechny tyto nuance (jemn rozdly) kdy nyn pistupujeme
k nronmu kolu analyzovat koncept slovesa seeing z hlediska asov struktury. V The concept of
Mind a tak v Dilemmas Ryle velmi dsledn tvrd, e seeing nen proces, ani stav, ale druh
achievementu, nebo spchu, v mnoha ohledech podobn winning a race, nebo finding sth..
F.N.Sibley nedvno poukzal na to, e v mnoha jejich pznanch pouitch seeing funguje zcela
jinak, ne achievementy, pokud mme bt pesn z hlediska asov struktury. Usuzuje, e kdy seeing
nen, pinejmenm ne vdy, achievement, tak se me koneckonc ukzat jako aktivita.
Nen pochyb o tom, e seeing me bt v naem smyslu achievement. Pouit jako At that
moment I saw him, spolu s ve zmnnou monost tvrzen I have seen it jakmile mohu ci I see it,
vypovdaj mnoho. Budu odkazovat na spotting sense (spatujc vznam) slovesa seeing (kter je
ponkud podobn slovesu knowing ve vznamu pochopen, nebo spe slovesu understanding) jako
seeing.
Myslm si, e seeing nen jedinm vznamem slovesa seeing; vty
How long did you see the killer?
Jak dlouho jsi vidl vraha?
Oh, I am quite tall, I saw him all the time he was in the courtroom. I was watching
him.
Jsem docela vysok, vidl jsem ho po celou tu dobu, co byl v soudn sni. Sledoval
jsem ho.
ukazuj dal monost.
Do you still see the plane?
Vid stle to letadlo?
ukazuje stejnm smrem. Dle

I spotted him crossing the street.

I spotted him running.
me bt chpno pouze ve smyslu
I spotted him while he (or I) was crossing the street.
Spatil jsem ho, kdy (nebo: jsem) pechzel ulic.
I spotted him while he (or I) was running.
Vidl jsem ho, kdy (nebo: jsem) bel.
Na druhou stranu
I saw him crossing the street.
Vidl jsem ho, kdy (nebo: jsem) pechzel ulic.
I saw him running.
Vidl jsem ho, kdy (nebo: jsem) bel.
me tak znamenat
I saw him cross the street.
Vidl jsem ho pehzet ulici.
I saw him run.
Vidl jsem ho bet.
sloveso spot vak odmt tento krok:
*I spotted him cross the street
*I spotted him run.
Nae asov schmata vysvtluj tuto odlinost. Spotting (achievement) vzbuzuje jedinen a
nedliteln asov okamik. Slovesa running, nebo crossing the street jsou procesy probhajc v ase
(druh tak zabere njak as) a jako takov se nemohou rozloit na nedliteln asov okamiky:
jejich podstata oznauje asov sek. Existuje tedy logick obtnost v spotting sbd. run, nebo cross
the street. Nkdo me spot sbd. while he is running, or on the street, ale while a on zde pedstavuj
stavy a stavy mohou bt rozloeny do asovch okamik. Potom je jasn, e seeing ve vt
I saw him while he was running (or crossing the street).
Vidl jsem ho, zatmco bel. (nebo pechzel ulici)
me znamenat pouze seeing, ale seeing v
I saw him run (or cross the street).
Vidl jsem ho bet (nebo pechzet ulici)
mus mt vznam, kter povoluje asov sek: proces, nebo stav.
Jenome sloveso seeing neme bt proces. Na otzku What are you doing? nikdy neme
bt v dobr anglitin zodpovzeno I am seeingTak bez ohledu na to, e nkdo me see sth. (vidt
nco) po del dobu, tak to neznamen, e he is seeing that thing for any period ( vid tu vc ve
kterkoliv chvli, ale zstv pravdou, e he sees it ve ktermkoliv moment bhem tto doby. Navc
deliberately (zmrn, mysln), nebo carefully nedokou popsat, nebo myln popsat seeing
(vidn). Tak nikdo neme bt obvinn, nebo nst zodpovdnost za having seen sth., avak me bt

obvinn, nebo nst zodpovdnost za having looked at, nebo watched sth. Tedy seeing vbec nen
akce, kter je hotov, nebo splnn. Koneckonc zvltn ekvivalence vt I see it a I can see it,
nebo dokonce I saw him all the time a I could see him all the time tak potvrzuje nae tvrzen, e
seeing nen proces, ale stav, nebo achievement. Schopnost to see (vidt) tko meme st chpat
jako proces.
4.7 Na tomto mst vak vyvstv vn obt. Po operaci oka doktor me ct, e pacient
nyn me vidt, ani by tvrdil, e vid skrz obvaz. Tak stejn me tak ct, e pacient po ortopedick
operaci me chodit bez pedpokladu, e prv te chod. Proto nkdo me namtnout tak jako
tlesn stav being able to walk (schopnosti chodit) nen to stejn co walking (chozen), tak tlesn
stav being able to see (schopnosti vidt) nen to sam co seeing (vidn). Jsou ale ve vztahu stejnm
zpsobem: stav being able to walk (schopnosti chodit) je nezbytn pro aktivitu walking (chozen) a
stav being able to see (schopnosti vidt) je nezbytn pro aktivitu seeing (vidn). Navc, jak jsme
zmnili, meme ct o lovku, kter tvrd sp, e he knows geography, nebo e he thinks that Jones
is a rascal, nebo e he loves Lucy, ale nikdo neme o nkom, kdo tvrd sp, tvrdit, e he sees sth.
v jakmkoliv bnm smyslu slovesa seeing. Nkdo vak me tvrdit, e he can see, a mysl tm, e
nen slep. Tedy to be able to see je stav, stejn jako knowing, ale seeing stav nen.
Pi tomto uvaovn se pletou dva vznamy slovesa can. Existuj lid, kte can drink a gallon
of wine in ane draught. Pedpokldejme, e jeden nkdo z nich to provedl ped minutou. Potom je
dosti nepravdpodobn, e he can do it again now. Mohli bychom v tto chvli ct, e he can, nebo
spe he cannot vypt galn vna na ex? He can a he cannot. Ureme si prvn can (v he can) jako can(2)
a druh can (v he cannot) jako can(1). Jist, he can(2) znamen, e he could(1), kdyby jeho aludek
byl przdn. Kdy jeho aludek je przdn, me jak can(2), tak tak can(1). Tedy can(2) zahrnuje
can(1) podmnen: he can(1) jestlie urit podmnky jsou splnny. Can(1) nepedpokld dn
dal can(s): he can actually. Pesto can(1) drink a gallon of wine neznamen, e he actually does
drink or is drinking that amazing draught.
Nyn doktorovo can ve vt Now he can see, vyen zatmco oi pacienta jsou stle
obvzan, je can(2): pokud by byl obvaz odstrann a pokud by jeho oi byly oteven (vechno
ostatn, jako svtlo v pokoji atd. zstv stejn), potom he could(1) vidt njak vci v pokoji; tzn. he
would see some things in the room (ml by vidt). Tedy ve zmnn ekvivalence je mezi see a can(1)
see, co je nejni rove can, kter nezahrnuje dn dal can(s) podmnen. Tato ekvivalence
neplat pro aktivity: jin pacient can(2) walk, akoliv jeho nohy jsou stle uvzan na postel; pokud by
byl proputn, he could(1) walk, i kdyby aktuln nechodil. (Pozn . 21: Nyn se vysvtluje, pro He
could(1) know the answer if he had read Kant znamen, e v tomto ppad he would know the
answer, ale He could(2) knowneznamen, e v tomto ppad he would know the answer.)
Ale mj oponent by mohl pokraovat: Zejm jsi pehldl jeden do o bijc rozdl. Walking
je dobrovoln akce, zatmco seeing je spontnn. Pokud nejsi slep, je svtlo a pokud oteve oi,
potom i kdy nechce, tak nco vid: spontnn aktivita vidn zan. Kdy eknu I can digest pork
(Umm strvit vepov), myslm tm if I had eaten pork (pokud bych sndl vepov), potom I could
digest a pork (uml bych strvit vepov), tzn. I would be digesting pork. (Ml bych strvit vepov) If
I have not eaten pork, I cannot digest pork (Pokud jsem nejedl vepov, nemohu strvit vepov).
Take je zde vznam, ve kterm can digest pork a is digesting pork znamen to sam.
Tato nmitka je vychytral. Je zcela pravda, e nikdo can be running if he is not running,
stejn jako nic can be a cat i fit is not cat. Ale toto can je logickou modalitou, jako must ve vt
All cats must be cats.
Vechny koky mus bt koky.

V tomto smyslu jist can be digesting (me bt strveno) je to sam jako digesting (trven). Ale
nae can, pokud chcete, je psychick modalita. Je smn podvat se na vepovou kotletu a ct
Now I cannot digest it, but when I have eaten it, I shall be able to digest it for a while,
till I have digested it, and then I shall not be able to digest it any more.
Nyn to nemohu strvit, ale kdy budu mt snzeno, ml bych to chvli strvit, dokud
nebudu mt strveno a potom bych neml bt schopen to strvit nikdy vc.
Ale je hloupost ct
Now I cannot see the moon, but when the cloud goes away, I shall be able to see it.
Nyn nemohu vidt msc, ale kdy se mraky odthnou, ml bych ho vidt.
4.8 Meme tedy bezpen uinit zvr, e seeing m tak stavov vznam. Nyn, jestlie
neexistuje takov proces jako seeing, ale existuje achievement slovesa seeing (ve vznamu
spotting), vyvstv otzka, zda seeing je ve vztahu k seeing jako catching dogs je ve vztahu ke
stavu chyta ps, nebo spe jako knowing (achievement) je ve vztahu k knowing (stavu). Je
docela jasn, e druh monost je ppad tento:
At that moment I saw him (spotted him).
V ten moment jsem ho spatil.
znamen, e jsem ho ped tmto momentem nevidl. Tedy seeing je achievement vyvolvajc
generick stav slovesa seeing.
Jak bude pipomenuto, existuj vsledky aktivit, accomplishment a achievement, kter se
podlej na pedstav slovesa ruling, nebo knowing that sth. is the case. Tedy zstv problm: kter
aktivity, accomplishmenty a achievementy jsou spojeny tmto zpsobem s pedstavou slovesa
seeing? Nevdl jsem, e Harvrad je v Cambridgi, nemohl jsem vykonat velk poet innost,
zpsobem, jak jsem pedvedl. Podobn, kdy nevidm svou ruku, nemohu ji sledovat, pozorovat,
prohlet, nebo prozkoumat; Nemohu na ni zrat, mt ji v dohledu, soustedit se oima na ni, nebo
sledovat ji mma oima; Nemohu vidt, e je pinav, nemohu zaznamenat, nebo jednodue zjistit,
ct, nebo popsat jakou m barvu, nebo jak momentln vypad; tedy tak nemohu (ve smyslu) dvat
se na ni a vidt ji jako nstroj, nebo jako zve s pti chapadly atd.
Samozejm, vechny tyto innosti nemus bt provedeny narz, nebo jedna za druhou, kdy
vidme njak objekt. Kdy pu, vidm tuku celou dobu, jinak bych nemohl pst zpsobem, jakm
pu. Nicmn nesleduji ji, neprohlm, nebo nezkoumm ji; Nemusm se na ni ani dvat; Nemusm si
dokonce vimnout jej barvy. Stejnm zpsobem kdy se prochzm ve svm pokoji, zabrn do
mylenek, nevnuji pozornost nbytku kolem sebe, ale vidm ho vtinu asu; jinak bych vrel do
stol a idl velmi asto. Zaymsleme se nad zpsobem, jakm vidme sv nosy, nebo obruky naich
brl.
Vimnme si, e dn z vyjmenovanch innost nen zhadn zpsobem, jakm se o slovesu
seeing tvrd. Kad dobr slovnk je schopen definovat co myslme slovesy watching, scrutinizing,
atd., ani by dokonce zmnil sloveso seeing. Na druhou stranu vznam slovesa seeing nememe
dostat bez toho, ani by byl zmnn jeho state jako stavov termn, tzn. bez uveden vysvtlen, o
kter jsem se pokusil. V podstat stejnm zpsobem vzhnam slovesa knowing zstv nm
tajmenm, dokud nen uvedeno vysvtlen, kter jsme nali v The Concept of Mind; nebo, kdy na to
pijde, sloveso housekeeping by zstalo nesrozumitelnou aktivitou, kdybychom vichni nevdli, jak
innosti jsou housekeepers povinni vykonvat.
4.9 Ne opustme sloveso seeing, ml bych zmnit dva okrajov vznamy. Pokud nm nkdo
ekne, e he saw Carmen last night, tak tm mysl, e vidl vechny tyi akty Carmen. Krom toho by

mohl ct, e it took three hours to see Carmen (na to, aby vidl Carmen, poteboval ti hodiny).
Mon by nkdo dokonce mohl odpovdt na otzku What are you doing? I mam seeing Carmen on
TV. Tedy existuje podivn accomplishmentn vznam slovesa seeing. Jet existuje dal nucen
pouit. Seer (Jasnovidec, prorok) vid vci a tu a tam opravdu vid duchy, nebo rov myi. Takov
nucen, nebo nataen zamstnn by ns nemlo znepokojovat. Bylo by velkm omylem snait se
vysvtlit bn uit slovesa seeing na zklad takovho zamstnn.
Pokud tedy jde o sloveso seeing, u pro ns nen jednou velkou zhadou, akoliv zbvaj mal
zhady u sloves observing, watching, atd.. Nkdo me napklad poukzat na to, e zatmco jsou
aktivity, tak nkdy maj a to plat vce pro observing ne o watching accomplishmnetn smysl:
Pozorovn trajektorie Venue nap Sluncem zabere njak as, nebo sledovn mravence,
nesoucho si dom mrtvou mouchu. Existuj zejm paralely mezi koncepty seeing a hearing a
koncepty watching a listening, atd.. Tak meme pokraovat tmto zpsobem vyetovn, ale bez
njakho specifickho problmu by to bylo navn a nesmysln.
Na zvr si myslm, e nen pehnan tvrdit, e nae kategorie, krom uznn stanovench
rozdl mezi procesy a ne-procesy, nm mohou pomoct v objasnn asto pehlench a
nepjemnch rozdl uvnit tdy ne-proces. Nemme dvod se obvat, e nap. sloveso seeing
jestlie nen vdy achievement, me se ukzat jako aktivita, m oivuje vechny duchy
epistemologie (teorie poznn). Co se dje, kdy vnmme a co psob, e se to dje? To je problm
vnmn samotnho (percepce). Nmonk na plaub se dv vped a poznamenv Je tma jako
v pytli, nic nevidm. Po chvli Nyn vidm hvzdu. Zeptme se ho Co se stalo? Mrak je pry. Ale
co jet se stalo? Nic vc. Jist se stalo mnoho vc ve svt a v nmonkovi. Ale jeho seeing nen
jednou z nich.