Masarykova Univerzita

Filozofická fakulta

Ústav jazykovědy a baltistiky

Obecná jazykověda

Fonetická transkripce nahrávky mluvčího česko-

polského přechodového dialektu slezské nářeční
skupiny + dialektologický rozbor
(Seminární práce do předmětu CJBA10 - Úvod do dialektologie)

Bc. Doman Kučera

CJBA10 Úvod do dialektologie
31. 5. 2017
Třanovice (okr. Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj)
žena, nar. 1996 (21. let)
Slezská nářeční skupina - přechodová nářečí česko-polská (nářečí polsko-českého smíšeného
typu)

[...]
na přechadzk´i no...tyjo, to je całkym1 ćynško...ćynšk´i pytaňi, bo...bo tag ružňe. V´inkšośćum
tak po v´osce albo...ako jagžech była mało; no ja2 si ňespumnym. Ze škoły my chodźili do lasu,
to ja, to dyck´i dyž v leśe tam my cośka pozb´erali, dyck´i my zamavali cugovi3, jak se4
mo...tamu dźum?5. A potym...no my spiš teras kolem rybňika chodzymy, ale teras, jako
v dźećiňstf´e moc ee. No teras ta(m)6 mome nove rybňik´i v našej v´osce f Třanovicach, potym
tam je lesopark, tako naučno steska, tak to je gans7 fajne, že idźe pochodźić, pob´egać a tag no.
[...]
Ja, ja(ch)8 chodźiła do Gnojňika do vedlejšej v´osk´i do polsk´i škoły kaj vy9 se vłaśćiv´e učyli
ot p´eršej klasy polsk´i a až od drug´i česk´i, no, a chodźiłach tam dźeviňć roku pa(k) potym na
polsk´i g´impǝl do Ćešyna.
[...]
ej tak p´elgřymk´i...to žech była...Moja p´erša p´elgřymka była do Čenstochovy s Ćešyna a...co
śe była10 f šystej klaśe...f šystej klaśe žech była, no, a potym žech chodźiła z Opavy na
Velehrat...no asi tak sruba do średňi.
[...]
ňe11 ja je gans guchy čov´eg jak...to tyjo, ako já f kośćele my śp´evali, ale to jag my m´eli třebas
potym jakśik ty festyv´al Male p´osenk´i dźećencej, tak to chodźili (jše) Dźauchy a Syncy12 a
no spiš f tym chuře žech tak śp´evá tu me ako ňeauim13 śp´ivadź akśig aňi słovo. Ale dźynk´i

1
výslovnost spíše s neutrálním vokálem ǝ: całkǝm
2
výslovnost blížící se spíše k vokálu o, nebo k neutrálnímu vokálu, tzv. „ševa“ ǝ
3
z něm. zug „vlak“
4
čekali bychom śe, ale slyšíme se na všech místech v célé nahrávce promluvy
5
nejasný význam tamu džum???
6
dvě po sobě následující m se ve výslovnosti projeví jako jedno m
7
gans „velmi“
8
dvě po sobě následující ch se ve výslovnosti projeví jako jedno ch
9
čekali bychom my, ale slyšíme vy (nebo spíše vǝ s redukovanou samohláskou)
10
ve výslovnosti silná redukce -ył-; była
11
výslovnost mezi vokálem e a i
12
Dziołchy a Syncy - polská hudební skupina
13
dalo by se vysvětlovat jako kontaminace dvou sloves ňev´em a ňeumim
tymu, žech potym chodźiła na śp´yv, takšech14 kapke se akože vylepšyła, ale ešče je co pracovać
na tym, no; na tej intonaci guvňe.
[...]
oby dvo15 pochodzajum s Třanovic; mama m´ešká16 na kopcu, tata na dole tam kapke ňižy.
Ďeda dycky se17 pravi, robi se takum srande, že tata chodźił za vujkym, ale pry to ňeba18 pravda,
že tam chodźił za mamum...Tág oňi sum oby dvoji s Třanovic no a tata chodźił do česk´i škoły
a mama do polsk´i. Kuańćiv´e19 po ňižech podźedźičyła polskum narodność.
[...]
Momy tam kośćuł, ale ňesumy farnost20, sumy filijalka21 a no jagžech byvała mało, tak tam
była tako ďeckoch scholička, že my se dyck´i schodzali asi shruba f ty p´untk´i, cośka my
porobili jakśich přaňička, grali gry, potym my ćfičyli na mše a...no potym to jakśi tag zaňikło
a teras se snažymy tag jako s koležankum a s śostře22ňicum vybudovać jakśum schole. Že
naraźe tam śp´evumy tři23, ku tymu eše ta koležanka gro na fleće, tagže zbybumy24 na to dv´e
a ju grum na varhany, takto ku tymu tež jako ňeidźe moc tag dobře sp´evać 25, ale to...ale
no...načy tam funguje, potym v Gnojňiku funguje młoćeš´, to, to se starajum o t26 ta koležanka
sǝ s śostřeňicum27 a nu...jako urč´ić28e by se dało cośka zrobidź v´enci29j, ale tak asi to ňima
zaś aš tag najgorše. Jako ňima to tu30 jak takǝ fajne jak tu, že tu to fak tak fajňe žyje, to čuh31 je
gans tego rada, že tu mogym32 być m´endzy domiňikanami a vłaśćiv´e to gans tak jako pośilňo.
Napřikłat tytu modlitfy, že to je gans super.
[...]
to se ňezadrhujym vubec.

14
čekali bychom regresivní asimilaci znělosti (tagžech), ale zde slyšíme progresivní takšech
15
napjatá výslovnost opy tfo
16
čekali bychom m´eškała, ale slyšíme m´eškłá
17
s významem si; tak i na dalších místech níže
18
vyslovováno spíše jako ňebła
19
čekali bychom vłaśćiv´e, ale slyšíme kuańćiv´e
20
čekali bychom farność, ale slyšíme farnost
21
filiální kostel přidružený k farnosti
22
s výslovností mezi samohláskami i a ǝ
23
vyslovováno někde mezi měkkým i a tvrdým y
24
čekali bychom zbyvumy, ale slyšíme zbybumy
25
čekali bychom śp´evać , ale slyšíme sp´evać (viz Bělič 1972: 315 - o jevech v okrajovém pásmu sousedícím se
slezskými nářečími)
26
vysloveno pouze jako okluze, bez vokálu, dokonce i bez neutrálního vokálu
27
vyslovováno spíše s vokálem û: śostřeňicûm
28
výslovnost velmi blízká českému konsonantu ť
29
výslovnost někde mezi ǝ a y
30
mluvčí má chvíli pocit, že je doma v Třanovicích, proto používá na tomto místě zájmeno tu
31
čekali bychom čłov´ek, ale slyšíme oslabenou výslovnost čuh
32
vyslovováno spíše jako mogǝm
[...]
no ja se myśim, že bych se naučyła, gdybych jako m´ała v´yncǝj koleguf českich, nebo gdybych
bya33 fag donucena muvidź jiny34 po česku, bo na tǝ35j hudepce tam je jedna fropesorka36, co
tež umi po našymu, tak tam prosťe muvim po našymu s ňum furt na lekcjach, tak to je gans f
pohoďe no, že tyjo jakžech se mysea, že tu bem užyva česki, tak skoro vubec. No ale ňaka
sy37m tam hladǝm kupa ty sufka38.
[...]
ty vogo no asi ňi.
[...]
no to spiš v´ynkšośćum taki s tego polsko39, napřikłát náše čení40 tak to je...

---konec první nahrávky---

--druhá nahrávka--

[...]
Že bych se to přeložyła do sfojego jynzyka. No tak my m´eli, no nastroje my m´eli, že my
muśeli poznać, co to je a po tym, po tym my m´eli ty historje evropsk´i hudby a to je tak´i fajne,
tak´i ćekavostk´i my se dov´edźeli sǝm tam.
[...]
to spiš česk´i no jako co majum kubinace třeba s česk´i hudepka, nebo česk´i s čymkolv´ek.
Mumy pajdack´e předm´oty a tam mumy, jak jako se chovat ku dźeckúm41 potym jak´i by m´oł
być ten naučyćel, že sum te, jako te ružne typy jako naučyćela a tak´i ty cypovink´i a teras, teras
my m´eli aji specke s pajdaku no a matyke to rači ňeřešym aňi, to je kapitola sama o sob´e.

33
była
34
čekali bychom jinym, ale slyšíme jiny
35
výslovnost blíže spíše vokálu y
36
přesmyknutá podoba profesorky
37
výslovnost blíže spíše vokálu ǝ
38
słufka
39
čekali bychom polska, ale slyšíme polsko
40
rčení
41
někdy dochází ke dloužení vokálu, které slouží mluvčímu jako prostředek k získání více času na rozmýšlení
při výčtu více možností
[...]
hudepka srašňe42 moc, to je super gans jako parada. No matyka gdybych to možná, jako
gdybych na to tak ňekychała, tak to je asy dobre, ale jinače šak he gans v leśe43 a pajdag no tuš
pajdag no.
[...]
ja tu, ja chodźym, no snažym se, jag mi to vychodzǝ a jak jako zrovna ňeśćigum s učyňem, že
se to tež ňechum fšysko44 na ostatňum chfile, tak se snažym chodźić no ale asi, asi za tydźeň
ňebedym...budźym, na mšǝ se stavim. A tuto je strašňe p´ekne duminǝkanǝc, se mi podoba no.
Jag na přikad45 bǝjǝtǝm tag, že jag ňeidem tu ku domiňikanum, tag aspoň že zundym46 do
Sňeženk´i potym, tag jo gans, tyjo Śňeženki to se mi tam aňi moc ňechce.
[...]
a jako m´e tam f tej Sňežence guvně ty kuzaňa47 asi ňebavym, to jes tak strašňe dúg´i.
[...]
kuzaňa48 no. A to se mi vspom´ało teras, no, že bo je načy šfag´er a teras aji synek49 od drug´i
segry, uňi sum Čeśi a oňi dyck´i jejich rodźina přijechá na pulsku mše i tak to było tak´i fťipne
no, že jako, nu tag ako aňi s tej mšy ňic ňimajum, že jako sranda. Tak to ja zrobilimy si50 srande
s tej jednej rodźiny a kupili my jim polski kancional, z čego śp´evumy, aby jak přijadum, že
bestak bue51 zaś polsk´i, aby m´eli s čego śpivać.
[...]
jo jo ja dobre, ja dobre dźinka dajem
[...]
dvuma rokami no
[...]
tyjo to bá rychlofka
[...]
fšak una była u nas s tubum

42
čekal bychom strašňe, ale slyšíme srašňe
43
frazeologismus s významem „úplně ztracena“
44
čekali bychom fšystko, ale slyšíme fšysko
45
čekali bychom na přikład, ale sylšíme na přikad
46
zûndym
47
kûzaňa
48
kûzaňa
49
nedochází k asimilaci znělosti, protože následující předložka od je vyslovována s rázem
50
čekali bychom se, ale slyšíme si
51
čekali bychom budźe, nebo byndźe, ale sylšíme redukovanou podobu bue
[...]
ja to žech robiła, no. A to był ten hyc zrovna že, to było, tǝ było fak v noci po pǝlǝm´e52 tak
třicet stupňú asi.
[...]
a to je prav´e pulsk´i zvyk, že jag my chodzymy, nebo my to brali tag, že jag my chodźili do tej
polski na te p´elgřymki, ták prosťe kajkolv´ig žech my přišli do rodziny tak tam było bogate
opčersfeňi, že fak kupa jedzeňo fšystk´igo jako nocleh gans jako madračk´i, p´eřiny a fšystko,
mało k´edy žech vyćungała karimatke, nebo tak, a jako fakt opfite to było. Tagže my se s tego
tag jako vezli přikłat a snažili my se vas puguśćidź, no.
[...]
rozmyśáli tyjo, co zrobidź, ňi, že tǝ čo tyjo ešče taki hyc ďi53 to stejnag ňebé jako chyňć na
jakśig źim´ok´i z m´ynsem a to był ešče p´untek, bo to, že to, že był p´ust, tak to był p´untek,
tag my gans tyjo co při p´untku, no tak co, jeďiňe stryky54, že, a amolety, no.
[...]
ja vim, no ja źrovna ňe bá duma, ja była na grylovaćce55 f tej dob´e. Ja přyša u usmej rano, bo
žech muśá ešče, to było s p´untku na sobote, jo ešče m´ała brigade na boulingu, tagže...
[...]
tera56 žech se našua57, že doučujym, a prav´e to ot tego VLASTNÍ JMÉNO, v´enc tum te dźeći
do škułk´i. Ty ňeučym, ty jin58 jako zaprovadzum na, no VLASTNÍ JMÉNO do, na płyvaňi a
VLASTNÍ JMÉNO no, VLASTNÍ JMÉNO uš teras asi ňic, no, ze škoły do chałupy. Ale
doučujym, matyke doučujym.
[...]
Ale jo tež dyck´i naše jako ze segrou, cǝ to je, uš ňevim, tag ako mi to přibliš v´incej ňi a...
[...]
dej munke z młyna na vuzek
[...]

52
podle m´e
53
dyť
54
stryky „bramboráky“
55
čekali bychom grylovačce, ale slyšíme grylovaćce
56
teras
57
našła
58
jen
my v´inkšuśćum fšysko59 co je ą ę60 tag my skrucujym na un en.
[...]
vidzym žune
[...]
ale zaź je pravda, že kupa ludźi tera stav´o tak´i chatk´i na tych v´oskach. No, že jako u nas se
to jako strašňe kupa rozrostlo61.
[...]
Ale mumy kśunške po našymu. Jako ona se přimo nazyva Po našymu, Aňjela Kup´ec to napisá
a ja sum tam słova, no. Jako v´inkšuśćum tam je tych polskich suf, ale jako sum tam aji...
[...]
jako chceš, ja ťi kliňe62 ukažym jak se piše po našym. Napřykad63 jom by napisa po našymu
Mǝ O Nǝ Kǝ A, munka64. Jako jak to ňemušym65 pisać po polsku, tag jako napišem normalňe
po našymu.
[...]
No a to se mi pra´ve teš podoba, že prosťe mogem se pisadź, jak chcym, a dycky to čoje66
pochopi.
[...]
Šak počkej, tu kajśik cośka mom určiće, šak esemesk´i, nebo cośka tak´ego.
[...]
No tak tu mam třeba s koležankum.
[...]
No bo to śech dźišo žyčyła na urodźiny. No, že mome apřikłat67 fšystk´igo nej a tak...
[...]
No jakoby u nas to tak skoro kuňčy, že to spiš jako tam ku Ćešynu a Guralja kupa.

---konec druhé nahrávky---

59
fšystko
60
mluvčí vyslovuje polské nosovky
61
čekali bychom rozrostło, ale sylšíme rozrostlo
62
vypušťena souhláska d
63
napřykłat
64
mûnka
65
čekali bychom ňemuśim, ale slyšíme ňemušym; nesystémové splynutí ś s š, které je typické např. pro Opavu
66
čłov´ek
67
napřikłat
 Mluvčí má přízvuk na předposlední slabice (např. pře'chadzk´i, ňe'spomnym). Kvantita
vokálů, pokud se objeví (např. ták, nebo v l-ovém participiu místo náležitého -ła: např. m´ešká),
nemá distinktivní funkci. Velmi dobře slyšíme rozlišené tvrdé y a měkké i, dále tvrdé ł a
(střední) l. Slabiky ďe, ťe, ďi, ťi jsou asibilovány v dźe, će, dźi, ći (např. dźećiňstv´e). Můžeme
slyšet také měkké (palatální) retnice (např. prav´e, sp´evać, m´eška:, pozb´erali, v´osce), polský
typ palatalizovaných sykavek (např. śostřeňicûm) a ostré sykavky ś a ź (např. klaśe, naraźe).
Dále je patrná změna e > o před tvrdými zubnicemi (tzv. dispalatalizace) (např. śostřeňicûm).
Nosovky jsou rozložené na vokál + n, m (např. p´untki, ćynško, v´inkšośćum). Změnu á > o
můžeme pozorovat na příkladu tako naučno steska. Oproti všem ostatním českým, moravským
a slezským dialektům existuje zde staré etymologické g (např. pob´egać). Zajívavý je výskyt
příklonného -ch, které ve spojení s l-ovým participiem vyjadřuje préteritum 1. os. sg. (např.
žech była, žech chodźiła, žech śp´evała). Změnu samohlásky e před nosovými souhláskami v y
vidíme na přikladech chcym, našym, vidzym. Tvary 1 os. pl. a sg. préterita se vyskytují bez
pomocného slovesa (my chodźili, my zamavali, ja chodźiła). Na příkladech kuňčy, grum, žune,
kuzaňa pozorujeme střídnici o > u. Ve shodě s Běličem (1972: 312) pozorujeme v reflexivním
se absenci palatálnosti sykavky.
Závěrem lze říct, že i dnešní mladá generace v Třanovicích uchovává velmi dobře rysy
přechodového nářečí, které byly zaznamenány v 60. a 70. letech 20. st. při sběru materiálu pro
ČJA.