Trampi sob - o sob - pmo v prvn osob

( otpka nezvislch pramen djin zahraninho trampingu) Podivn rmovaka na vod, le proklat pravdiv! Na rozdl od djinopisc p nsledujc ivotn pbhy trampov sami (tedy kad ten svj) tak, jak je skuten provali. Ppadnm djepiscm exportovanho trampingu pedkldm ty nejautentitj podklady, co zabrn tomu, aby si je (teba i mimodk) pibarvili k obrazu svmu (co bv bn) a riskovali tm ppadn vtky, e to bylo ve skutenosti jinak. Podal jsem nkolik zahraninch kamard (nevm, zda bych je neurazil, kdybych je nazval vzorkem) o jejich exilov-trampsk curriculum vitae poloenm pti (pro vechny stejnch) orientanch otzek. Nikdo neml monost opisovat od jinho, aby se nemohl opiit a kad si namhal vlastn myslivnu (tedy alespo doufm). Nkte vyhovli m dosti obratem, z jinch to lezlo pknch pr msc jako z chlupat deky (ale pece jen vylezlo), nkdo m odkzal na jin media, kde je pr toho o nm dost (zejm nepochopil smysl autentinosti), jinmu jsem nestl ani po urgenci za odpov na email. Potebn vsledky ale jsou. Prv o n se chci se teni nejen z ad tramp podlit. ekn na dal by se mohlo thnout do nekonena (tak dlouho tu nebudeme), take projekt zatm uzavrm 8 ucelenmi trampopisy, vybranmi z rznch svtovch destinac, dokonce i s dmskm zastoupenm. Pro zatm jen 8 ? Mn bv vdycky vce ne nic, m chci ci, e je mi znma dvn existence podobnch npad (a nechci ci, e se o nich u dlouho jen kec). Prost jsem usoudil, e tch osmadvacet strnek zatm sta! Slvko zatm napovd, e jde o open projekt, co znamen, e o dal svdectv jinch z exilovho trampstv me bt otpka prbn doplovna. Tento zklad (po souhlasu vech autor) uzavrm 22.4.2012. Pokud by kdokoliv pokraoval, tm smrem (teba a do formy knihy vetn fotek), jsem rd, e jsem mu tmto poskytl solidn zklad. Na vce si pro asovou nronost u netroufm (jen ohkovn emigranttiny diakritikou s gramatickmi -nkdy i slohovmi korekcemi zabr u jedn strany nkdy i pes 2 hodiny, co jsem netuil jen do t doby, ne jsem to zaal dlat - kdo nev, a to zkus). Piznvm ale, e Ale, Ben a Baron hkovali sami. O jedno ale tene, resp. pokraovatele prosm budete-li tento zkladn vvar mkoliv doplovat, uite to ve sv kopii s vlastnm komentem (kvli pvodnmu znn od autor). Slohov cvien protagonist jsem seadil bez upednostnn - abecedn - dle pjmen autor, kte ode mne obdreli nsledujc (nezvazn vodc) otzky: Kdy a kdo T dovedl k trampovn a s km jsi jezdil "doma"? Co T katapultovalo za hranice? Kudy ses potuloval po svt, ne ses definitivn usadil (a kde)? Jak (a s km) jsi zaal trampovat v zahrani? Strun prbh Tvho trampovn v zahrani (a dodnes)? Popsan osudy jsou si stejn podobn jako odlin, nkdo na jejich vylen nepoteboval ani 2 strnky, jinho jsem v i vyjadovn musel trochu krotit, aby zbylo msto t na dal pamtnky. Celkov vsledek ale naprosto splnil m oekvn a jsem pesvden, e i pro vechny ostatn to bude zajmavm porovnnm s vlastnmi trampskmi osudy. S pnm pjemnho poten Vs zdrav Zdenk Praour Nossberger

Ben (Vaek Chomout) a Lap (Pavek apek) - Osada Modr orel, Nmecko
K trampovn ns vlastn u koncem 50-tch let dovedl Alfi, otec Lapa a ochtana. Ten ns zaal uit prvn trampsk psniky k tborku a ukzal prvn akordy na kytaru. On sm hrl velice dobe na mandolnu. V polovin devadestch let vstoupil do osady a byl lenem a do sv smrti. Vlastn osadu jsme zakldali a v roce 1962 ve sloen: Ben erif ze Stranic, Lap, Din a ochtan z Jamrtlu jinak Nuselsk dol -, Zuzka z Podol, Kiki ze ikova a pozdji Pete ze Starho msta. Od samho zatku s nmi jezdil Tom z Far Westu a Buttl, kter tak vstoupil do osady. V srpnu stejnho roku jsme objevili v lomech na tak zvan Kanad hezk msto, kter jsme si zabrali jako osadn. Do nevelik skly, kter je na jin stran kempu, jsme vytesali na domovenku. Ta peila cel asy a byla celkem dobe k poznn. Zatkem tohoto tiscilet jsme na domovenku obnovili a jednou ron sem jezdme na osadn vandr. V z 1962 jsme uskutenili n prvn Potlach v Borovsku na zatopenm lomu, kter jsme pro jeho zelenou barvu poktili Pepermintka. To jsme ji mli trochu vt okruh kamard jako Tulci severu, Miriany, Black diamant, Myci, Otroci vzpomnek, Hadi, Stbrn k, Kocoui, Darfor, Vysok zv a jin. Zaalo opravdick jezdn av zim nebo za det a tm se rozioval okruh naich kamard, protoe za patnho poas moc t.zv. tramp nejezdilo. Pes zimu to byli Dakoti, ern kavalerie, Fata morgana, Trapers, Popojedem, Gold west, toky, osada 13, Mohawk, Western star, Westward, Hombres, Sergeant, Dixon, Veerka, Netopi, Psanci, Osaml vlci, Tulci les, Velk bison, Yukon, Delaware, Toredo, Orl hnzdo, White stars a mnoho jinch, o jejich osudech dle nic nevme. Ze zatku jsme hodn jezdili na Szavu, ale i do povod Vltavy, Berounky, elivky i Kocby. Pak pila vojensk sluba a ta ns rozhzela po cel republice, od Hzlova u Ae a po Koice. Po vojensk slub se osada probudila jako Snhurka z vnho spnku. Byli pijati nov lenov a jezdilo se kadou sobotu pevn na Brdy. Poznali jsme jet vce praskch osad, ale i osadu Grdo z Dvora Krlov, Torndo z Plzn, Blanice z eskch Budjovic, Dobrodruh z Kolna, ern re z Loun, ern condor z Jinc, Jin k z Pbrami, Lesn eka z Hradce Krlov. Konalo se mnoho sportovnch sout. Mimo jin: plavn, podan osadami Gold west a dol, lyask zvody organizovala osada White stars (nezamovat s hudebnky stejnho jmna), brdskou kopanou zase osada dol, ragby podala osada Cinglk, hokej osada 13, nohejbal se hrl na osad Andlka, volejbal na Zlatm dol, dle Wantulsk stelby, Bl nelnk (osada 13), nohejbalov turnaj dlala osada Netopr, pozdji se jezdilo i na kolovou do Piimas. Jako vichni jsme objevili Slovensko na naich velkch vandrech 1963 a 1966. Podnikli jsme prvn vlety do svta tedy zem tbora mru - Maarska, Rumunska a Bulharska. Velkou touhou ovem bylo podvat se dl - na zpad a velkm snem jet dle, a za velkou loui. Pak pilo osudn lto 1968 a Modr orel se touhou po vtch dlkch znovu rozletl do svta. Ta touha, podvat se dl, tu byla pod, ale rozhodnut i za hranicemi zstat pilo a roku 1969. Zaili jsme na vlastn ki brutalitu VB na Karlov nmst, kam pijel nklak, odhrnula se plachta a posdka u pi seskakovn mla pendreky v rukou. To varovn, i hlen z tlampae policejnho auta, e bude pouito nsil, pilo a ke konci, kdy u jsme byli nkde mezi stromy a kovm parku. Ohled se nebral na nikoho, i kdy v tu dobu byly Milada i Ra thotn. Asi to mli od kusu, hlavn do nkoho pratit. Nejdve jsme se louili s Petem, kdy odjdl do Vdn a potom dle do Toronta. Po nm jsme se v hotelu Union louili s Buttlem, kter letl do Kanadskho Vancouveru, cittem ze vejka: tak po vlce u Kalicha. Dal odltal Din do Pae, potom dle do Nmecka do Frankfurtu. Po nm ochtan do Ameriky, do Denveru. My s Lapem, Rou a Miladou jsme odchzeli posledn - 20. z 1969 do Frankfurtu - trnct dn ped zavenm hranic.

Na visum do Nmecka jsme si odstli frontu, jak dlouh byla je tko ci, ale stidav jsme stli a sedli bez pestn sedmdest hodin. Pak obstarn letenek. Na otzku pro let jenom tam, jsme odpovdli, e letenka do Frankfurtu stoj 300Ks a na zpten u nemme. Zpt se pojede stopem. Vytouen den 20. zi. My na letit a tam nm oznmili, e letenky nejsou potvrzeny, take se nikam nelet. Nastala panika. Co te. Slouil jsem na vojn s Jirkou Hodkem a vdl jsem, e pracuje na letiti. Poslze jsem ho opravdu sehnal. Kdy vidl nae zoufal oblieje a vyslechl n problm, vzal letenky, za chvli piel s tm, e ho mme nsledovat. Byl v uniform, take vichni, co na to letadlo ekali, dlali msto, my za nm, venku popl hodn tst a ukzal na letadlo. My - jako prvn v nm, zabrali msta, ostatn cestujc ji tak zabrali msta a pak pohled z oknka ven. Sedli jsme pesn nad kdlem. Ve Frankfurtu pasov kontrola a clo v jednom. Pn v uniform nco povd a my s Lapem mli asi nechpav obliej. Tak povd Mat koile? No mme koile. kolik mat koile? Podvali jsme se s Lapem na sebe a zaali potat s ukznm na sebe a na kufr No asi pt koil. N, n, n koil... koalka? Zavrtli jsme hlavou, e ne a tak jsme se octli (se 300 doli, zaitmi v manike) ve Frankfurtu. Pete toho po okol Toronta moc nenatrampoval. Zemel brzy po autonehod. Buttl, ve Vancouveru, znm pod jeho jmnem David, ml u na zatku 70tch let spojen se olimem, Rou, Detkou a Bublinou, a asi v roce 1979 zaloili Stovku Spojen osady Vancouver. V 80-tch letech piel Lampa, Tulaka, Fony a rozil se i okruh potlach na pevnin i na ostrov - u Kamard ostrova. V t dob tak vymyslel Wimpy 1. Svtov potlach na Yukonu. Od t doby se celosvk opakuje kadch pt let. Vjimka byla jen na Australskm potlachu 2001- za ti roky. ochtan to ml s trempovnim v Denveru bez obt. Jezdil na trempy s kamardy, kte tak ili v Denveru. Byli z osad Howgh z Teplic, Modr kotva ze Sokolova, Gold west z Prahy, Fire rock z Prahy a osada Hobo - tak z Prahy. Trempovn u ns v Nmecku zaalo pomalu. Narodily se dti a tak jsme jezdili sami. V t dob jsme jet nemli na nikoho v Evrop spojen. Teprve v roce 1982 jsme uspodali n prvn potlach na ciz pd, na Kopiv v poho Hunsrck. Bylo to na 20-t vro osady. Od t doby dlme Trampsk sraz, i vron potlach, kde se kadoron jako hlavn sout hraje v gorodky. Prostednictvm ochtana v Denveru a Helu ze vcarska jsme se dozvdli adresy kamard, kte zstali v Evrop a od roku 1983 se zaalo jezdit po Nmecku ke Stuttgartu a pak k Mnichovu za osadou Trapper, za Pedrem z osady Lesci na Patoc do Itlie, za osadou Mawies, kter pod v Nmecku na Kopiv nyn sv potlachy, ve vcarsku pod kamard Bidlo memorial - Mal ohe- na jezeru Lauenen. Potlachy dlaj i kamardi z Zrichu (Versam) , z Bernu (Gasterntal), z Bzlu (Diemtigtal). Dle se jezd na eku Dubs, v noru bv zimn ohe u vesnice Srenberg. Pily celosvtov potlachy ve vcarsku, Americe, Kanad a Austrlii a mimo to i obas undr do mstnch les. N osadn duch - Peterka - to neml lehk, udret v tch ltech celou osadu pohromad. Teprve otevenm hranic se mu prce ulehila a tak jsme ji 30. vro osady slavili dohromady. Nae potlachy v zahrani jsme dlali v Nmecku na Kopiv a do roku 1989. Pak jsme peli na eku Lahn, kter je podobn Berounce - na Li ztoku. Tam jsme zstali do roku 1994, ne jsme je opt pemstili zpt do eskch zem, pesnji eeno na Ra potok do Annna na umavu. Tady na umav budeme pt rok, co bude v roce 2012, oslavovat pi he v gorodky 50 let trvn na osady. Protoe to z Nmecka nen daleko do zem odkud pochzme, jezdme na rzn akce, podan kamardy v echch, napklad Utah, Senior club, dol oddechu, dol dsu, osada Sovy, toky, Veerka, dol, Zlat k. Udrujeme spojen mimo jin se Zlatm orlem, Pabrky a Firwood, kam zaskome pleitostn na slezinu.

Myslm, e prv to je to prav na trampingu - kamkoliv pijede, zalom palec a jsi mezi svmi... Ben a Lap

Baron (tpn Jalovec) - Colorado

K trampovn m asi dovedl trampsk zpv v Hospod U Tuk na Smchov a vyprvn tty o cestch krajnka do Vdn, kde si lepili do obanky bra (nebo dvacku?), dkaz pro strnka, e nejsou zlodji, ale jen wagabundi (bankovku mli pilepenou proto, aby ji nemohli utratit). Urit m thla romantika a pak u kamardstv a krsn proda. Vm, e trampovn je jakmsi extra "genem" kter kad nem. Nkomu pek tvrd zem, i e si veer neme dt sprchu, mne naopak okouzlily hvzdy nad hlavou, mal ohnek a jaksi bosk ticho (a do toho ticha teba pse o krsn ernook Malajce). Zaalo to v uku nkdy koncem prvnho ronku, take asi v patncti. M prvn undry nebyly "organizovan" - prost jen tak, jak to vylo. Jednou dokonce se znmou partou Vyehradskch jezdc. Asi ne tch, co pepadvali na Vyku, spe s kluky prv s tm trampskm genem. Kdo v, teba to pepadvn bylo jen bolevickou propagandou. Mou prvn opravdickou trampskou osadou byla Old Wyoming (hodn pprav, pebarven manestrky, vypulrovan pllitrky, svkou naernn eusy, domovenky). Nzev old reprezentoval to nae "st" a Wyoming jsme nali na map Spojench stt jako posledn. Znlo to opravdu romanticky. Byli jsme tyi, kamard u od prvn tdy Jirka Hojer (pezdil jsem ho Syrnem - podle ulechtilho velkho nosu), Jirka Sochrek (pezdvka Sony - pro jeho kulat obliej a zlat vlasy, Fery (toho jsem neznal, byl od kluk z uen) a Baron to j - dve cikn, te baron ciknsk. Jeden z prvnch spnch "vandr" smoval na Hlsku u Senohrab, byl jsem pyn na rann jinovatku kolem ns na trv a my pespali pouze v dekch celou noc. Pak focen vichni jako jeden mu - v ernm, moc nm to sluelo. Nsledujc mou osadou, byla osada Hobo - vce pod osadami na http://domov-trampu.home.comcast.net/ Dvodem odchodu bylo nepochybn "osvobozen" Sovtskou armdou a ostatnmi bratrskmi nrody v r. 1968, kdy mohl pes hranice kad. Sny o cestovn po svt jsem ml ji za rannho mld. O Vtznm noru mi byly tyi roky a rodie doma denn probrali kam odjedem, jestli do Austrlie, nebo jen do Anglie. Mma chtla odjet, tta miloval Prahu a neznal ciz jazyky (na rozdl od mmy, kter jich ovldala asi sedm). J zpval v Dtskm rozhlasovm sboru: "a j budu za hranic" saltu ti dm dm dm, plnou ni na mou dui ti ho ti ho naezm ti ho naezm... sbormistr doktor Hba ns ale neudal. Touha po svt m hnala ven u v sedmncti (ped vojnou a ped "doasnm" pobytem ruskch osvoboditel). Tenkrt Rex z Delawaru, Pyskat Jjina, Miky (brcha Meryny-kuete) a j (s pezdvkou Baron) jsme vyrazili do Tater s clem, dostat se s mou znalost Poltiny nepozorovan do Krakowa, kde sv pbuzn podm o pomoc abych se dostal k moi. Pak odplout s njakm rybem a podat o asyl ve vdsku. Chytli ns pr krok za rou, km "kluci mlte, j to vechno vydm. Polskmu policajtovi v civilu jsem polsky tvrdil, e bydlme v hotelu v Zakopanm a jsme z Krakowa. Odvezl ns k tomu hotelu, e s nmi pjde dovnit. Tam jsem piznal, e jsme z Prahy, jen jsme se chtli podvat do Zakopanho, kde j byl s mt minul rok. Rok 1961- ptelsk vztah s Polky a my sedme ve vzen z patnctho stolet 3 dny bez jdla (nebyli jsme odsouzeni, m ani ve stavu vz, proto dn jdlo) Pak ns eskortovali do slovenskho Popradu, i tam bez jdla, ale za sv jsme mohli podat policajty, aby nm nco pinesli. Pokuta (stovku za kadho) a mohli jsme odejt. J ml jen stovku, Miki nic.

Rex nechtl pjit, e by pak nevystail. Sml jsem zatelefonovat mti, o zasln dal stovky, jene ne po tdnu pila, prorali jsme tu pvodn. Nakonec slevili na padest za kadho a po tdnu jsme byli proputni s trvalm cejchem "NEVYDVAT CESTOVN PAS". I druh tk mlem ztroskotal. Broa mi tenkrt (u z New Yorku) dopisem pipomnl slib cel party nad ohnm v Hovzm u Vsetna, e uteem, tak co j jet stle dlm v Praze. roubky v impnu lev nohy ze sprvky oteven fraktury jsem chtl v Praze zanechat, take se mj vlap do svta uskutenil a v z 1969, pestoe jsem pvodn chtl stihnout prvn trampskou slezinu (1.srpna 1969), sezvanou Kennedym z T.O. Tulk Severu k soe Svobody (kde se jich selo asi sedm vetn "Westmana" kter mi tak poslal zvac dopis do Vdn od njakho Jalovce (nael ho v telefonnm seznamu). Po lgru uteenc v Zindorf jsem jel rozjel do Frankfurtu n/M, kde jsem pesvdil pr kamard z okol Sokolova kte se mnou byli v lgru, e udlme bluegrass kapelu a budeme s n jezdit po Nmecku. Kluci to vzali vn, ale j byl lempl na cvien a tak kluci mli kapelu a j jezdil slo po Evrop s usrnou. Hrval jsem ve Frankfurtu v jet dnes existujc hospod s nzvem Balalajka, zajmav to "pajzl" (mlad studenti a slo kytaristi, nkdy mal kapela). erstv emigrant si najednou zaal vzpomnat na rusk astuky, i kdy od rusk pmo uprchl. Nmcm se lbily i nae trampsk parodie jako car Nikolajevi dal vypsat manifest... znlo to rusky a mlo to dobr rytmus, snail jsem se hrt i panlsk psn zkomolenou etinou. spch tenkrt znamenal lahvov pivo na stl a nkdy i srov sendvi, no pepych. S kamardem Pavlem Rychtrem jsme koupili VW z r. 1955 za pouhch 450 DM j ho trochu opravil a vzjemn jsme si ho pjovali. Projezdil jsem s nm celou severn evropu a na jih jsem se s nm dostal a do bella Napoli (jak psal tum Napoleon, nebo to byl Cesar - vidt Neapol a zemt) Takovho bordelu jsem nevidl po cel Itlii, asi proto to umrn po spaten Neapole. Mimo Vdn ns echy mli rdi po cel Evrop, kad se snail pomoci, kad byl trpliv s na neznalost ei. Bylo to neuviteln krsn. Ve Frankfurtu na Americk ambasd jsem si podal dost o emigraci do USA. Za lou u bylo mnoho kamard, kte vyrazili hned po srpnu 1968 - Broa, Westman, ba i Davson - to ve z na osady (kdybych jmenoval vechny, co jsem znal z Brnku, byl by to telefonn seznam - odhad uprchlk z roku 68 a 69 je cca kolem pl milinu. Pracovn vzum s monost stlho pobytu jsem dostal za 14 msc. Tenkrt se za ns zaruovala esk charita v New Yorku, letl jsem tedy nejdv do New Yorku a pak ke znmmu do Philadelphie (zvldnut anglitiny by s kluky v New Yorku moc rychle nelo). Ve Philadelphii jsem se za pl roku oenil s pjemnou Ameriankou, se kterou jsme cestovali po Sttech, od vchodnho pobe na pacifick, opan ne zpv Pete Seeger "Ta zem je m zem, ta zem je tv zem od Californie po New York Island. Tato cesta byla t cestou svatebn a trvala 64 dn. Prvn opravdickou zastvkou byly Niagarsk vodopdy, zazpval jsem jim Teskn hu Niagara, peskoil plot a mlem jsem do nich spadl.Niagara nen tak dobe z Americk strany vidt a j jako novopeen emigrant jsem nesml na kanadskou stranu, neml jsem zelenou kartu, nezbvalo tedy nic jinho, ne za dvouhodinov plat automechanika si najmout helikoptru i s pilotem a podvat se na Niagaru shora, nkdy se asi vyplat kdy nco nesm. Projeli jsme 11,758 mil. Utratili sme $148.00 za benzn a $40 za koupi a vyvoln film (psal se rok 1971). Nam prvnm clenm mstem byl Denver hlavn msto sttu Colorado, kde v t dob bydlelo pr eskch trampk a tak s Jardou (Westmenem), Flinkem z osady Fire-rock a dalmi kamardy, jsme vyjeli a do Four corners, Jihozpadnho rohu Colorada, prohldli si indinsk cetky, kter se tam prodvaly, obdivovali star adobe domy, vidl jsem nejve poloen most Royal Gorge, pes Arkansas river, jeho pohled jsem ml doma za sklem nkdy z konce 20tch let. Pak kem-krem po cel Americe a pes Atlantic City a New Jersey zpt do Philadelphie. Docela zhul na jednu svatebn cestu, ale ml jsem u ideu,

kde se chci v tch USA usadit. Gloria pak zase vidla jak se d trampovat eskm spsobem tam, kde to vlastn mlo vechno zat a my se jen opiit. Prost romantika na scest, jak kal komenttor jednoho tdenku v edestm druhm roce, kdy komentoval zbr mne, stojcho u vlaku na Brnku. "Tomuto chlapci u ujel vlak ivota". Jo, kde je asi soudruha konec. Trampov, co emigrovali do Stt a znali se, pesdlli po vzjemn domluv (j prv z t Philadelphie) do Denveru (pat Rocky Mountains, kde je ndhern proda, slunce tu svt 300 dn v roce a populace Denveru je potem podobn Praze). Bylo ns asi tyicet (u rodin) a tak se v roce 1973 konal prvn Coloradsk potlach. S npadem piel Zoltn s Jirkou, zvanm Tarzan z T.O. Howgh a zanedlouho jsme zaloili STO Colorado (vce na http://domov-trampu.home.comcast.net/~domov-trampu/Osady/STOColorado/STO1.htm) Po jedenatyiceti letech je trampovn v USA i po cel Jihovchodn Asii minimln na knihu, ne na jednu nebo dv strnky, ale pedem se omlouvm, e bych se mohl zdt upovdan. Po pesthovn do Denveru jsme nali msto na sleziny u jezera zvanho Sloans a na vkendy jezdili do hor. Tch ve uvedench 40 rodin se dlilo podle zjm, existovali mezi nmi i Nedlki ti u do les pouze na vychzku a pouze v nedli. Byli mezi nmi tak Lovci (divok zve). Zimn brigda, jak si kala parta se kterou jsem jezdil j, jezdila i v lt, podle map jsme tak zvan explorovali - hledali star zlatokopeck cesty. Ne sice pky (jak se na trampa slu), ale ve svch Jeepech. Cesty to znan pokozen konily obyejn u njakho oputnho dolu, vtinou zlatho, nebo v msteku duch co samozejm byly sp mal vesnice. Bylo to ndhern, o vkendech jsme ili v pravch kovbojkch a k tomu nm vyhrval z kazeku v mm Jeepu Honza Vytal a Greenhorns. Pro dokreslen pedstav - mj Jeep ml sundan dvee a sklopen pedn sklo, take si lovk pipadal jako v kesle s volantem, kter se pomalu drpe po skoro-sjzdn dpce (cest do hor). S npady kam jet, pichzel pevn (dnes u zesnul) Jarda Hauner, zvan Westmen nebo tak Pohdka. Vlastnil mapy snad vech osad duch a Pohdka proto, e uml tak ndhern popsat krajinu kam se s Jeepy vydrpem, e jsme se nedokav, ba i riskantn drpali do vin Jeepm neznmm, v mnoha ppadech I nepstupnm. Nkte kamardi, kte si s nmi tyto divok dpky vyzkoueli, pak radji pesedlali na kon, nebo jen tak s udic k vod. Mnoz volili krat vlety, stvalo se toti, e jsme jeli i pt hodin autem na vkendov vlet nkdy 350 mil, cca 560 km, podobn jako jezdit z Prahy do Bratislavy na undr. Na jednom spolenm koskm vletu (s usrnami jako bandalr) jsme si zaloili Spojen Trampsk Osady Colorado. Pozdji a v roce 1992 jsme si namalovali domovenky, kde ve woodcraftu stedem domovenky a tak pozornosti byla eskoslovensk vlajka, asi proto, e jsem chtl ukzat svtu nae estv. V Rockies je neskuten mnostv off road dp-cest kter se pevn inou po hebenech v piblin 14.000 stopch nad moem tedy ve vkch kolem 4,666 metr. Trampovn po Sttech I Coloradu bylo nedostaten pro romantika na scest jakm jsem byl j, a tak kdy se naskytla pleitost v roce 1976, kdy po dohod na coloradskm potlachu v roce 75 s Lilkou, Pytlem a Bublinou jet dal rok a na nejjinj cp Jin Ameriky Terra del Fuego, jsem nakonec sm a s tornou jel kolem jihovchodn Asie. Nkte tvrd, e to nebylo trampovn, neml jsem usrnu, ale krosnu jmnem Jansport, spal jsem kde se dalo pevn po JH (hostelech pro mlad) a vail si v kuchykch. Nebyl tedy kad veer u ohnku s eusem, projel jsem Tahiti, Nov Zland, Austrlii kem krem, byl jsem v Indonezii na ostrov Bali ale I na Jv a Sumate, v Malajsku, Thajsku, Hong Kongu, stavil jsem se v Jin Korei, trvil pes msc v Japonsku, zastavil se na Hawaii kam po tdnu piletla ze Stt m tylet dcera s maminkou a s nimi pak zpt do Denveru. Pro mne devtimsn undr I kdy jsem nebalil usrnu ale kletru. Piznm se, e po devti mscch po cel jihovchodn Asii i kdybych ml kufr, nebo lodn pytel, u mne nebavilo

skoro kad den balit a jet o kousek dl - i kytara se stala tkou. Trampovn po Brdech, nebo Hensku, ppadn Slovenskm rji bylo ndhern, je i mon, kdybych ml tu monost, se po pti letech vrtit ze svta, e bych se vrtil, ale kad z ns byl odsouzen za nezakonn oputn republiky k 18 mscm ale a to ns drelo v zahrani. Mon jednoho dne to ti, co zstali doma z rznch dvod pochop. Teba I pochop, e pro mnoh z ns v zahrani se esk kotlina stala stran malou a abychom mohli dchat jsme museli mt vt prostor. Je tak pravdou, e pro mnoh uprchlky byla emigrace pouhou davovou psychzou, prost utekli vichni kamardi, co tu budu dlat j. Je odhadovno, e od 21.srpna 1968 do z 1969 kdy byly hranice opt zaveny, protizkonn opustilo eskoslovenskou republiku pl milinu obyvatel. Je tak dosti mon, e st tchto uprchlk byla vyslna Komunistickou stranou eskoslovenska, peci jen po naem odchodu, se komunistm vldlo lpe, mli opt przdn bytov jednotky kter poslze mohli rozdvat teba majitelm pronajatho bytu tedy pomocnm STBkm. Tramping ve svt, mezi nmi kte jsme trampovali doma, se vytvel podle mst usazen i podle mstnho poas, ti, co se usadili tam kde asto pr, maj stany pikryt plachtou, aby stan zstal such, nkde se ned spt jen tak pod irkem protoe tam maj moc had a tr, jinde jako teba na Novm Zland, nemaj ani jedovat hady ani try, nebo pavouky. V Austrlii I kdy prakticky mluvme o rozloze Evropy maj jak jedovat hady, tak try ba I zv kter se neboj ale otravuje, takov wombat je ochoten se svmi druhy vm pro kousek vance roztrhat krosnu, opossum vm vleze do spacku, kukabara (Australsk ledek) vs svm jeibabskm kikem vystra tak, e se krve nedoeou a klokan vs me podn skopat. V Coloradu mme zv kter se boji, ern medvd ped vmi utee, hndch moc nemme a grizly jen pr, srnec s velkma uima jen na vs blb koukne, jelen i lan radji uteou. Kojot bude vt z dlky, pumu kdy uvidte me bt pozd a jedin ptk na rozdl od Austrlie nebo Evropy, kter ki, je vrna obecn. Chest, kterch je zde hodn, nebo had korlov kterch je mlo a kter vypad jako navleen korle a je prudce jedovat, ped kikem nebo dupnm utee. Divokho krocana uvidte pouze kdy se budete chovat velice tie, ovem to se na rozdl od eskch les nedoporuuje, hlasitost upozornte zv, aby se vm vyhla a tm nemla dvod vs napadnout. Byl tady ji v poad osm Celosvtov potlach. S npadem piel dnes u zesnul Wimpy, pokud by si nkdo pedstavoval Celosvk jako potlach v echch, byl by pekvapen, na Celosvk se lovk jin nedostane ne autem, ppadn lod nebo letadlem, ne tedy jen mstn loklkou. Dnes u na Celosvku neuvidme ani moc omladiny, sp to vypad jako Jamboree domova dchodc, je krsn e v prmrnm vku 70 let jsme schopni jet spt v divoin, mnoz z ns u sice jen v pojzdn kuchyni s molitanovou postel, ale v divoin. Jet stle zpvme psn o krsn Hawaii a vbec nm nevad, e jak v psni se zpv z jin k tam nez Jin k, nevad nm, e Malajka je sice ernook, ale mlokdy ji lme krsa divok, ba I nm nevad e jako Letokruhy na kanadskch sosnch se trampov k ohni vejdou, na pr Celosvkch se k ohni neveli, tko toti je vmstnat tisc trampat k jednomu ohni, holt to nen Lucerna, ale jak se dl zpv, pro trampa je malej celej svt. Jet bych si rd vyzkouel mnoho krsnch vlet, snam se o to kadou sobotu, ve svt je tolik krs, e nen mon v jednom ivot vechny navtvit. Dej nm pn Bh jet mnoho let abychom ty krsy svta mohli spatit. Baron

Buchta (Franta Kadlec) - Austrlie

Je tk si te - po tolika letech vzpomenout, co m vlastn pivedlo k trempovn. Byla to snad touha po dobrodrustv. Narodil jsem se v Praze a tak to tak mon byl ten pocit volnosti, kterou mi jako mstskmu klukovi poskytovaly jihoesk lesy. Ale urit to bylo tm , e jsem se nauil st. koln przdniny jsem trvval v Jinch echch , kde jsem pendloval mezi dvma vesnicemi - Bukovou a Olenic, nedaleko rakousk hranice, kde jsem ml ddu a babiky. Bukovsk dda byl mou vnou inspirac a pkladem. Chalupa byla tsn u lesa, k rybnku co by kamenem dohodil. Chodili jsme spolu do lesa na ekanou i jen tak na oulaku. Nebyla to jen zbava, chodili jsme spolu pracovat, kcet devo, dlat metry na zimu a nejvce jsem se til na vyhazovn paez do vzduchu starmi nmeckmi granty, protoe jsem si sml zathnout za rku. Bohuel - Olenick dda zahynul v prvn svtov vlce, take o nm vlastn nic nevm. Teta se strejdou se starali o hospodstv, nebo to byli kulaci a mli se co ohnt aby se uivili a splnili kontigent. Mli ale na pd velikou truhlu, plnou zajmavho ten. Byly tam star vesnick, vojensk, Kulkovy a Vilmkovy kalende od roku 1900. Ale tak plno zajmavost pro kluka, jako Rodokapsy, Rozruchy, Tom Sharkovky, Cliftonky, knihy Karla Maye, Biglesovky, cowbojky od Zane Graye a mnoho jinch vetn Veer pod lampou a erven knihovny, co se zase lbilo m sestenici. etl jsem to po veerech a pes den jsem si hrl na to, co jsem zrovna etl. Mnohdy jsem chodil spvat jen tak sm od sebe do stodoly i stavl stan, jeho kostrou byl traka s petaenou plachtou, i pes radikaln protesty m babiky. Dalo by se ci snlek. Ml jsem tak o hodn starho bratrance, kter m zsobil vzanmi Junky, Vpedy, Foglarovkami - mnohem zajmavjm tenm, neli byl uk a Gek i Timur a jeho komanda .V Praze jsme bydleli v Holeovicch, mezi pstavem a Trojskm mostem. Byla to asn pozice pro kluka jako j. Od Libeskho ostrova ke Stromovce a Troji se dala popustit uzda snn a obrazotvornosti. Ml jsem velice dobr kamardy. Jirka bylel pmo v pstavu ve veejnch skladitch, take jsme mli njak as k dispozici star bunkr (kulometn hnzdo), kter byl u vjezdu do pstavu. Tak jsme s nkolika kamardy zaloili klub , nco jako Rychl py. Bohuel bunkr nm nevydrel do nekonena. Dnes si nevzpomnm zdali ho uzamkli i nm dali sprost kopaky. Klub se stecn rozpadl, ale dky kamardu Ivanovi jsme se pesunuli na vodu. Jeho otec, star fk, ml na starosti star devn fy, kotvc ped vjezdem do pstavu, vtinou przdn, ve kterch se na podzim skladovala Bulharsk jablka. K tomu byla i velk ohrada, pln beden a rznho harampd. Na fu jsme mli svou kajutu se tymi palandami, skkou, stolekem a malmi kamny. K dispozici byla i pramika, se kterou jsme brzdili vltavskou vodu od Trojskho mostu po Libesk. Byla to krasn doba na kterou rd vzpomnm. Bylo odtud jen kousek do Troje na skalky a star lom. Skly jsme mli pojmenovan podle obtnosti vstupu, jako Stezka Smrti a podobn. Pevn vm, e kdyby o tom, co jsme proivali, vdli nai rodie, tak ns u na ulici nepustili. Star Holeovice byly naimi prvnmi Stnadly. kola, do kter jsme chodili, mla honosn nzev 8. jedenctilet stedn kola v Praze 7, ovem pvodn nzev byl Masarykova a vichni ji nazvali Masarykou.Tato kola mla tak proslul turistick oddl, kter jsem krtce navtvoval, veden panem Nebeskm. Byl veden ve starm skautskm duchu, ale stle to nebylo to, o em jsem snil. Oi se mi otevely, a kdy jsem byl jednou v lt posln na ti nedle do dtskho stanovho tbora v Choceradech na Szav. Myslm, e mi bylo asi tak 12 let. Moc velk zbava tam nebyla, ve organisovan a zamen pro pionry. Prvn sobota ve jaksi napravila . Podle eky okolo tbora prochzely mal party podivn obleench lidiek s ranci na zdech, a obas nesouc kytary. Na nohou pllitrky, kostkat koile, jin v maskch i zbytcch rznch uniforem. Zvidl jsem jim. Veer jsem utekl z tbora tam, kde se rozhovaly ohnky tbork. Plil jsem se se do blzkosti jednoho campu a z kov jsem pozoroval co dlaj. Poslouchal jsem jejich psniky a bl se pohnout, abych se

neprozradil. V pozdn noci jsem se vrtil zpt do tbora a neli jsem usnul, tak padlo rozhodnut. To byla ta volnost a romantika o kter jsem vdy snil. Chci bt jako oni, chci se stt trampem.Neli skonil tbor, navtvil jsem stejnm zpsobem vcero tbork a pemlel jsem, jak bych se stal tm trampem, ale nic m nenapadalo. Po nvratu dom ve zapadlo do starch kolej, ale mylenka stle zstvala. V tu dobu se n klub zaal rozpadat, zstvali jsme stle dobrmi kamardy, ale nae zjmy se zaaly rozchzet. V tu dobu k nm do koly zaal chodit mj nov kamard Eda. Jeho rodie mli chatu ve Star Huti u Dobe a jeliko Eda byl jedinek, tak m zaali brt ssebou. Netrvalo dlouho a u jsme s Edou kuli plny jak bychom mohli vyjet sami ven. Rodim jsem zalhal, e jedeme na chatu, a vyjeli jsme ven. Jedinou na vbavou byly teplky na pevleen. Moje maminka mi dala buchty, kter se u ns pravideln pekly. Prvn samostatn vandr byl do Skochovic, tam toti dosahovala nae kapesn movitost. Na to, e se d jezdit vlakem na erno a hrt si na hoboes, jsem piel a mnohem pozdji. Mli jsme tbork, pojedli buchty, popili vody ze strouhy, a nemajce deky, tak jsme se na noc pevlkli do teplak a choulili se okolo ohnku. Prvn noc pod irkem. To byl n kest, stali jsme se trampy. Pak u to lo celkem rychle. Chytil jsem se party kluk co se schzeli v Uranii, byli star, mli ji ped vojnou, ale byl jsem jimi jaksi tolerovn. Nejezdili pravideln,mchali to s tancovnm i nvtvou fotbalu a hospody. Dnes, kdy na to vzpomnm, tak to ani nebyli dn trempov .Doma jsem se stle musel vymlouvat na jezdn do chaty. Jezdilo se vce-mn do hospody a kde se dalo, tam se udlala mra. J jim prakticky dlal jakhosi sluhu, dlal ohe, nosil pivo, otevral konzervy . Pesto vak jsem jim byl vden za to , e m vzali mezi sebe. Vtina z nich la na vojnu a parta se kompletn rozpadla. Mn skonila povinn koln dochzka a nastala doba uen v KD Sokolovo. Hned ze zatku koly jsem se stal lenem turistickho oddlu, kter nebyl nijak tvrd organisovn a ml okolo deseti len vetn pr kluk z ekova u Plzn. Byla tam dobr parta a dost legrace. Jezdili jsme vtinou na Kokonsko, lezli po skalch a co-by 15let mui jsme zali i do hospdky. Bohuel po pr mscch byl oddl zruen a ve se rozpadlo.Zstal jsem sm s kamardem endou ze ikova. Vyjdli jsme celkem pravideln, a kdy jsme nikam nejeli, objevovali a prozkoumvali jsme Prask hospdky. I kdy jsme se tvili mun, ne vude nm naepovali pivo. Nakonec jsme zstali vrni dvma hospdkm na Starm Mst. Vep v Tiskrn, do kterho se chodilo dvorem domu, a nae nejoblbenj v Karlov ulici, kterou jsme nazvali U Matky Rathousk, pmo naproti prchodu, ktermu se kalo elezn Vrata, a vedl smrem ke melhauzm. Jednoho detivho dne jsem ml schzku s endou a hospoda byla z njakho dvodu zavena. enda neel a tak jsem se schoval ped detm v prchod. Po chvli pilo asi pt kluk zhruba mho sti, aby se tak schovali ped detm. Nebyli to zrovna trempov, ale uednci z tiskaskho podniku Svoboda a ikali, e jedou na Smchov, kde se podle nich schzv fajn parta. Bylo to na Kamp v hospod Na blidle. Tam jsem poznal osadu, kter se tehdy nazvala Star Kobra. Podle toho, kde se smlo a nesmlo hrt na kytary, jsme vystdali vcero vep, z nich nm nejdle vydrela hospdka U Vlasty. Hrlo se, zpvalo, a tak jsem se til na dal slezinu. Bhem nkolika vandr jsem s nimi splynul, jako bych byl rodil Smchovan. Kdy bylo hezk poas, tak se sleziny konaly i v Kinskho Sadech u starho devnho kostelku, pevezenho odnkud od Medvedovc na Ukrajin pro nrodopisn muzeum. Jezdilo se pravideln ven. I kdy sheriff Pedrk a zklad party Pete, Baron,Jindra ,Hary, Beny, byli o pr let star - ji ped vojnou , nikdy se k nm mladm nechovali nadazen, proto asi v t part bylo hodn ns, mladch. Petes, Vyrka, Dlouhej Jim, Pita, Pask a dal . V tu dobu se k nm pidaly dal men osady - myslm z Ko, Westmeni, Kola a lut Kvt. Osada se rozrostla o mnoho len a pejmenovala se na OLD WEST. Jezdilo se vtinou na Brdy a na Berounku. Mli jsme hezk msto na Voznici, kter jsem nazval Lgr velkho vozu , nedaleko od Packarda a Hebenovky. Tato idylka trvala a do nstupu vojensk sluby sheriffa Pedrka a naich starch kamard. My mlad osielci

jsme se rozhodli, e nebudeme volit jinho sheriffa, ale e budeme ekat na jeho nvrat, dce se mottem: vandrk projde cel svt. V tu dobu jsme splynuli s naimi kamardy z osady GOLD WEST, kte se schzeli U BOUK na Vinohradech.. Dodnes si myslim, e to v tu dobu byla jedna z nejvtch osad v Praze. V pamti mi utkvlo mnoho jmen dobrch kamarad. Sheriffem byl Zrzav Tonda, Cvrek, Petan, Rudi, Haubert,Velk a Mal Mike, Kytka, Petr Fotograf, Mia, Kapr, Pina, Hrobnk, Papan, Nikos, abk, Joe, Hans, Robin, Meky a samozejm m nejbli kamardi Petes, Vyrka, Jimik, Jim, Kolman, Puberk. Nechybla ani dvata Julina, Evice, Merina, Baba, Hanka, Aneta a samozejm Buchtice. Nesmm zapomenout na dva dobr kamardy Reka a Bejbinu z Berouna. Pekvapenm bylo, kdy jsme asi po 40 letech pijeli do ech. Tom, bratr Buchtice ns hned z letit odvezl na slezinu Kamarad Star eky do Dobva, kde jsem se dal do ei se stejn edivm neznmm starcem, se kterm jsme mli jaksi neuveriteln spolen vzpomnky. Vyklubal se z nho Rek, dnes zvan Rafika, sheriff Kamard Star eky. Bylo ale i mnoho tch, kte mezi ns pili pouze na krtk as na to, aby zanechali hlubokou stopu v mch vzpomnkch. Jezdilo se pravideln nejen v lt, ale i v zim kdy ndran nstupit - a na tch pr vrnch tremp - straila przdnotou. Brdsk senky byly nae i kdy se nm lesnci snaili namluvit, ze to neni pravda. as bel a n star sheriff Pedrk se vrtil z vojny. Pro ns - osadn sirotky pilo velik zklamn. Jak star poekadlo prav, kam ert neme, tam babu nastr, odeel od ns po pr vandrech se svou lskou Janikou neznmo kam. Nezanechalo to na ns trval nsledky. Pro osadu jakoby neexistovaly vzdlenosti. Lstky na vlak byly pod nai dstojnost, Stela , Kivokltsko, Jineck vojensk prostory, Doubravka, Tatry ,Slovensk Rj, Mal a Velk Fatra. Brdy vak zstavaly na domovinou, kam jsme se vdy rdi vraceli.To u se ale piblil as mho odchodu na vojnu. Osada se se mnou louila na Wilsoku za zvuk kytar. Vidm to jako kdyby se to stalo vera. Vlak na Bratislavu se rozjdl za burcivho zpvu : sbohem dve nashledanou musm odejit, trubky hlas u vol ns... peron se zmenoval a Buchtice mvala na rozlouenou. Vojna jako emen, ale s kamardy jsme zstvali neustle ve styku. e tramp vude kamardy m, jsem se pesvdil velmi brzo. Bylo ns tam pr vandrk a kdy se po pr dnech pijimae pihnal Rudi, kter slouil nedaleko, ve se zdlo hned veselej.Vojna skonila a nastal radostn nvrat do civilu. Moji nejbli kamardi byli jet na vojn a ve se jaksi zmnilo. O mnoha kamardech jsme u neslyeli, ale zstal zklad party vetn Kolmana, kter nemusel na vojnu.Tak jsme se s Buchtic skamardili s Hrochem a Rybou , kter bydlel nedaleko. Znovu se objevil Ra a jezdilo se dl. Psal se rok 1965 a my se s Buchtic konen vzali. Svatba byla v Dobv, kam se sjelo mnostv starch kamard, vetn vech vojk, kterm jsme poslali potvrzen, e budou naimi svdky. Dlouhej Jim dokonce pijel stopem a z Kemaroku, kde byli v tu dobu na stelbch. Po jejich nvratu nae ady zase zhoustly. Petes, Vyrka, Cvrek, Robin, Meky, Ma, abk, Mal Ldk s Hankou, Jim,Tery, Kolman, Baba, Haubert byli tmi nejblimi. Rok 1968 byl dalm meznkem na party. Jako prvn zmizeli Ma a Rudi a pak nsledovali dal - Petes, Dlouhej Jim , Ddek, Kolman, Jim Shindl, Meky. Jako posledn jsme zmizeli my s Buchtic a miminkem na ruce. Vtina party skonila v Canad a USA, kam jsme chtli i my. Bohuel nastvala zima a ivot v lgru nebyl nic pro miminko. Tak jsme zmnili rozhodnut a odjeli do Austrlie, kde jsme vdli, e je Kolman, Jim a Meky. Osud ns zanesl do Newcastle stt NSW. Nemli jsme adresy a tak jsme se snaili navzat kontakt, pes rzn spolky a inzerty v novinch. Nae radost neznala mez, kdy jednoho dne zazvonil telefon a na drt byl Kolman, jak jsme zjistili - n nejbli soused, ijc v Sydney asi 150 kilometr od ns. Pak u bylo ve leh. Mli jsme adresy na kluky, V Sydney byla vtina osady dol vetn Toma, Kolmana, Vency, Rkosky a parta Brk. Prost to byla krsn parta, o jak jsme ani nesnili. Sleziny bvaly u Franty Copa, sice pro ns ponkud z ruky, ale jak jsme

mohli, tak jsme tam jeli. Ve pokraovalo tak, jak jsme byli zvykl. Osada dol uspodala prvn Australsk potlach v Modrch Horch. V Melbourne tak velk parta, a u to bylo jako doma. Kad rok na Velikonoce podme stdav potlach. Jednou Sydney, jednou Melbourne, vdy tak njak na pl cesty, aby to nebylo pro nikoho tak daleko. Vdy kluci z Adelaide to maj okolo 1200 kilometr. Vznikaly i osady, jako rka, Tramptarie, Pohoda. Dky stran Zelench farmi nesmli na jae vypalovat suchou trvu, a kdy po pr letech pily lesn pory, tak nae osady lehly popelem. Zaali jsme tak vydvat trampsk obasnk Kamard. Prvnmi vydavateli byli Kolmani a kdy se odsthovali na farmu, pevzali jsme vydvn my s Buchtic. S pibvajcmi lty a blc se 70-tkou jsme Kamarda pak pedali mladm do Melbourne. Austrlie byla tak nositelkou 2. celosvtovho potlachu ve Snnch horch roku 1983. Bohuel, bylo to jet za vldy komunist, a tak se nezastnili dn kamardi z SR. Bylo to uprosted lta ve 45-stupovch teplotch, kdy byl zkaz rozdlvn oh. Dky kamardu Boganovi se potlach odehrl na jeho farm, kde se potom podalo vce naich potlach a slezin. Majce oteven svt , zaali jsme s Buchtic vce cestovat a podvali jsme se tam, o em jsme kdysi jen snili. Indonesie, Canada ,Amerika,Tichomo a Evropa. Jeliko urovnvn politickch vztah jsme - na rozdil od mnoha jinch - povaovali za vivrnu, tak jsme se do rodn vlasti poprv podvali a po sametov revoluci a udlen amnestie. Zastnili jsme se tak organisovn 6. celosvtovho potlachu, kter zanechal v mnohch kamardech pocit hokosti. Ji na Canadskm potlachu, ale i na slezin v Oregonu nm bylo domlouvno, abychom uspodali potlach ji po tech, msto po pti letech. Bylo ns dost proti tomuto nvrhu - my s Buchtic, Tom, Rkoska s Vencou, Kolmani a jin. Bohuel jsme byli v menin, a tak se 6. Celosvtov Potlach konal po tech letech - roku 2001. Je koda, e mnoho kamard z tchto dvod na potlach nepijelo, ale i tak se sela dobr parta, a ani rozmarn poas nladu nezkazilo. Je to asn kouzlo trampingu, e pes ty velik vzdlenosti, kter ns od sebe dl u nkolik destek let, stle zstvme tm, m jsme byli - dobrmi kamardy. Bohuel s pibvajcmi lty nae ady zanaj dnout. I kdy si to nechceme pipustit, tak nae ra zahraninho i exilovho trampingu nkdy - doufejme v hodn dalek budoucnosti - skon a snad zanech stopu v t mlad generaci tak, jak nm ji zanechali nai ttov. Buchta

Ale Klestil Britsk Columbie

Osadu jsme zaloili zatkem edestch let. Mj tta dlal v ocelrn s Pepkem Jankovskm, znmm pod trampskou pezdvkou kyt, kter se svoji enou Kvtou, jezdili za osadu Mimo Zkon. U nj mi tta domluvil pr lekc v hran na kytaru, bylo mi asi 14 let a tm zaalo nae dlouholet ptelstv, trvajc a do kytovy smrti v roce 2009. Jezdili jsme po Stedoho, na Lovo, do Oparna, na Mileovku a asto na osadu Oharku na Ohi. Tikrt jsem byl autostopem na Slovensku. Jednou s Tondou Gebrtem, potom se Slvkem ze Sitting Bullu a nakonec s Eusem z na osady. Ten po naem odchodu v roce 1975 z eskoslovenska, emigroval do Austrlie. V Chabaovicch bylo vce trampskch osad a sleziny vech dohromady bvaly kad tvrtek v Zti, kde se tak dohadovalo, co se bude dlat - kdy a kde. Po krvavm potlachu v Jetichovicch v roce 1963 byly v st nad Labem zaloeny Spojen Trampsk Osady (STO Severu) a jejich sleziny byly Pod Hradem na Stekov. Odtamtud je ale vykzali, jako nevtan ivly. Tenkrt jsme potkali dla a ru z Vlice v Pestanov. Hledali nov msto na sleziny a my jim nabdli, aby pesdlili do Chabaovic, kam a k Zti jezdila z st elina .7 a pozdji autobus. Nae osada Hvzda Severu vstoupila za nedlouho

do STO a sleziny se u ns v Chabku konaly pravideln i po roce 1975, kdy u jsme emigrovali. Osada Hvzda Severu mla naped pronajatou chatu Severku v Rychnov pod Slukovou, ale pozdji jsme si koupili vlastn chatu Aljaku na Vtrov v horch u Krsnho Lesa. Na Severce byl jeden potlach STO a na Aljace se konaly Silvestry a prkrt TraSeKiNe (tramp se kilometr neboj) pochod na 100 km za 24 hodin. Potlachy ani sportovn hry tam dlat nely, protoe bouda byla asi 300 metr od sttn hranice s NDR. V zim jsme chodili na boudu pky asi 8 km, cesta se na hebenu Krunch hor neprotahovala. Na jednoho Silvestra se nm podailo dojet autem pes pln (bojov KDF) a jestli se dobe pamatuji, tak tam tehdy pili tak kluci z Oharky a Kapitn Kid. Na chajd jsme nateli hran trampsk filmy. Podali jsme toti - jako STO - po nkolik rok sout o trampskho Oskara v amatrskm 8mm filmu. Do poroty nm tehdy dojdl Joka Slavk z osady Kamard, se kterm jsem si dopisoval i ze zahrani, a do jeho smrti. Oskara se prkrt zastnil tak Wimpy z prask osady Sovy, se kterm jsme se stali ivotnmi kamardy. Rozhodn jsem si nemyslel, e se budeme mt v cizin lpe ne v eskoslovensku. Maru pracovala jako dtsk sestra v jeslch a j jako extern oprav televiz pro komunln sluby v st nad Labem. Sluebnm autem jsem jezdil po okrese a opravoval 8-15 televiz kad den, co pro mne byla nejen prce, ale tak zbava a hobby zrove. Placeni jsme nebyli hodinov, ale procentueln stkou z tovan sumy, co bylo hodn penz, pokud jsi patil ke pice. K tomu se pidruovaly dikrce, neboli drky od spokojench zkaznk ve form penz nebo protislueb. Maru tak vydlvala dobe a po rodich jsme mli barek a tm bydlen zdarma. A na hebenu hor nad Varvaovem jsme s osadnky spoluvlastnili velikou chatu Aljaku. Mli jsme touhu po volnosti a svobod, zrovna tak, jako hodn ostatnch emigrant. ili jsme v kraji, kde bylo velik zneitn ovzdu a ze kterho nebylo mono uniknout jinam, kde by vzduch byl ist. Povolen mohl dostat pouze ten, kdo el buto do zemdlstv, nebo do dol. Odhadnout rozsah zamoen naeho okol nebylo normlnmu smrtelnkovi umonno, ale jednou mi pomohla nhoda cel rozsah zamoen objasnit. f mi dal objednvku opravy pro jistho papale z okresnho vboru s tm, e ho mm v ad vyzvednout, odvzt dom, opravit mu televizi a zase ho odvzt zptky na okres. Takov taxi sluba nebyla jen tak pro kadho. Zajel jsem tedy na vbor a ekal asi hodinu ve velik mstnosti na potentta, kter byl jet na njak schzi. Protoe jsem byl vnivm sbratelem map, tak m zaujaly velk stojany, ve kterch visely rzn nstnn mapy. Zeptal jsem se sekretky, zda se na n mohu podvat. Bylo na nich vechno mon, hustota obyvatelstva, zemdlsk produkce a podobn. Nejvce m ale zaujala mapa, kter barevn zobrazovala velikost zneitn ovzdu. Nael jsem nae Chabaovice a zjistil, e nm tam spadne asi 50,000 tun poplku na tveren kilometr ron. U mi bylo jasn, pro m n kluk problmy s prdukami a pro je erstv snh druhho dne ern. To rozhodlo. Ukzalo se, e je jednodu z republiky odejt, ne se v n pesthovat. Od rozhodnut nm to trvalo pt dlouhch let, ne se nm pi nvratu z dovolen v Jugoslavii, povedlo se dvma dtmi pejet do Rakouska a zadat tam o asyl. To bylo v z 1975. V Rakousku jsme zadali o Kanadu a po deseti mscch ekn naped v Traiskirchenu a pak v Bad Kreuzenu jsme odletli cel rodina do Edmontonu. Tam ns emigran ady umstily. Jet v Rakousku jsem sice (pes emigran tisk) dostal nabdku prce jako oprav u Toronta v Ontariu, kde jsme mli mezipistn, ale bli jsme se cestu peruit a jt jinam, ne kam ns kanadsk vlda poslala. M prvn zamstnn v Kanad bylo ve velik fotolaboratoi, jako oprav elektroniky. Vechny kamardy z trampingu jsme mli ve Vancouveru a tak jsme za rok naetili na pesthovn se do Britsk Columbie. Znm v Edmontonu ns varovali, e B.C. je sice

krsn, ale nen tam prce, pod pr a moe smrd. Na rady jsme nedbali a v roce 1976 se sthovali. Nejdve do Surrey u Vancouveru a po pr mscch na ostrov do Campbell River, kde jsme zstali skoro dva roky. Pracoval jsem ve svm oboru jako TV technik pro velik obchod a teprve pozdji jsem zjistil, e jsem byl nejlevnjm opravem v okol. Nikdo m neupozornil, e za svoji prci tuji mlo. Dlnu jsem vyprzdnil a pak se tepotal, e nebudu mt co dlat. Proda kolem Campbell River je ndhern, ale za kamardy do Vancouveru bylo daleko. Nael jsem si prci zase ve fotolaboratoi, tentokrt ve Victorii. Nebylo to tk, u jsem ml praxi z Edmontonu, tu kad zamstnavatel vyaduje. Maru zaala pracovat v nemocnici, dti si zvykaly zase na nov okol. Po roce jsme koupili domek na pjku a usadili se natrvalo ve Victorii. Pchodem do B.C. jsme se napojili na haldu tramp, kte odeli povtinou v roce 68-69. Spojen trampsk Osady Vancouver dlaly prvn potlach v roce 1981 na ece Squamish. To jsme ji mli ve Victorii zaloenou osadu Kamardi Ostrova a prvn Vtn Jara Na Ostrov jsme podali v roce 1982 a vydreli s akc kad Velikonoce a do roku 2010. Spolupracovali jsme s trampy z Calgary, Edmontonu a Vancouveru a tak s ostatnmi trampy z Yukonu, Washingtonu, Oregonu a ostatnch stt v US. V roce 1989 jsem si podil laserovou tiskrnu a zaal vydvat trampsk asopis, kter jsme pojmenovali STOPA z dvod pokraovn tradice asopisu STOPA, kter v edestch letech vydval Rigomery pro STO Severu (v dobch rudho temna ml asopis jen jeden exempl psan na stroji). Jak jsem se ji zmnil nahoe, jako osada jsme se astnili vech akc, kter nae osa VictoriaVancouver-Calgary-Edmonton podala. V roce 1998 to byl svtov potlach na Bush River, kad sud rok potlach calgarskch na podzim, kad lich rok potlach Vancoverskch a kad Velikonoce jarn ohe na Ostrov. Mezi nejkvalitnj akce patily sjezdy ek v yukonsk divoin - Yukon River 2003 a Teslin River 2005, ze kterch jsou udlny DVD disky. Filmovn ns bavilo a spolu s Maru a ostatnmi filmujcmi trampy jsme udlali pes 30 disk z vandr a ostatnch trampskch akc. Ale

Far (Petr Komrek) - Texas

Motto: Bylo to dvno ped lety - divoina zavolala,,,,,,, V roce 1959 jsme s mm dvojetem dovrili 15 let. Dlnick tda se potkala s tdnim neptelem a ns Bezpenostn orgny vybavily Obanskmi Prkazy. Neprodlen jsme pedstoupili, ped hlavu rodiny (kter nm kdysi slibila, e a dovrme tohoto vku, smme vyrazit do lna pirody a strvit v n noc). Tatk znechucen odloil nejvt a nejtenj dennk (kde zrovna tisce usmvavch tvi plnily na 125% druhou ptiletku a radostn krely k budoucm ztkm) a protoe vdy tvrdil, e slovo dl chlapa, prohlsil, e po splnn vech domcch povinnost meme v sobotu po kole vyrazit na vlet do luk, les a hj. Jako kluci jsme na strcov chat na Jizee vdvali "Divok Skauty", jak jim kvala mti. S pedstavou jak tyto "dti divoiny" vypadaly, zaal tden piprav. Star soused v dom zapjili telata a dv celty, zanechan zde vojsky Wermachtu, my mli dv ed pruhovan deky. Znm velitel hasi zapjil "pllitrky" (za slib lenstv u hasi), manestrky a kostkovan flanelov koile (od Jeka) patily bn ke klukovsk garderb tehdejch let. Z prastka se vydolovalo pr korun na blskav eus, kter byl okamit ve sklep oouzen svkou, aby bylo vidt, ze nejsme "zeleni". Co dt na hlavu se neilo, neb ns zdobila

bujn blonat ktice. Z otcova atnku jsem tajn zkonfiskoval vestu ze svtecnich ddovch at, kterou mu zapomnli dt do rakve. Brcha dvoje sehnal vojenskou bundu, zejm prolou hrzami vlky - neznmo vak s kterou armdou. Z dob pionyrskch tbor nm uvzly v pamti 3 trampsk psniky a sice Trampci, Pdlo a Niagara. S tmto reportorem, zabalenmi "Telaty" a v trampsk vstroji jsme v sobotu po kole podupvali ped slzc matkou, kter nm do raneku (proti tradici) nenapekla buchty ani neudlala kek na elo, ale pibalila do telat jtrovou patiku za 4 kaky a leo s klobsou. N odjezd do "divoiny" v n naden nevzbudil, radji by vidla, jarn vpomoc na zahrad. Jeliko ale dal souhlas "velitel" domu, tak moc netlaila na pilu, jen prohlsila, e jsme janci a tta star blzen (star pouhch 49 let), e ns pout ven. Otec dal kadmu novou ptikorunu abychom nedlali ostudu jeho jmnu, zakoupili jizdenky a nemli popotahovaky s VB, jinak - u nikdy nikam na undr. Ve odkvno a s nadenm a rem v oku hur na vyhlen trampsk ndra Brank, kadou sobotu hemc se kluky a holkami v podobn vstroji jako my. Nastraen ui nenpadn stenografovaly kdo kam vyr - padala trampsk msta Mednk, Pikovice, Librajda, ampach. Zakoupeny dlnick zpten na Mednk a makanice do" Poszavskho Pacifiku". Jako "ostlen trapei" (a dal podobn) zstvme na ploin vlaku a tm mlky sledujeme ei "skalk", e budou spt nkde v lese pod irkem, nebo v seru. Prohlsili jsme, e chystme to sam, e bychom se pifaili - pr jasn zprva. Nastalo pedstavovn, esk Jarda byl Jerry, Petr Pedro, Bedich Ben, Standa Stanly (ns s brchou potkaly pezdvky maximln na pionrskch taborech). Jeliko jsem Petr a jeden Pedro u byl, pedstavil jsem se jako Jeek (dle svho sestihu ) a brcha byl Kopem (co by dcko byl asto ukoptn ). Nae pezdivky sice nezavnly exotikou "Divokho Zpadu", ale byly ze ivota, tak to kluci spolkli. Od ndra jsme pod vedenm Bena thli lesem k njakmu searu, (pr spnek jako v peinch) Znan kosa zatkem dubna a nae vetch vbava nebyly sprvnm pedpokladem pro prvn noc pod irkem, take senk by kompenzoval sprvnost kestu pod hvzdami na prvnm vandru. Po bloudn pi jedn baterce jsme dorazili k slibenemu seru. Byl uzamen a navc v nm nebylo seno. Udlal se tedy mal ohe a po delm klbosen se ulehlo. Asi ve ti rno ns vzbudila hrozn zima ale hrli jsme to s brchou do autu, a jeden z "olehanch" traper to nevydrel a el znova rozdlat ohe, co jsme vichni naden uvtali a tili se na rann slunce. Kdy nm na jarnm slunci roztly namrzl kostry, zjistili jsme, e kluci jsou na 3. undru, ped tm jezdili do rodinnch chat a my piznali, e je to n prvn vandr. Po zhotoveni potravy, kterou jsme si navzjem rozdlili, a sbalen ranc se vyrazilo courat lesem a dol k Szav. Odpoledne pak zpt na ndra, kde byla spousta kluk s kytarami, co hrli a zpvali nm neznm trampsk psniky a nm s brchou se to stran lbilo. Kluci pak hrli a zpvali celou cestu zpt a do Prahy. Tak skonil n prvn vandr a i kdy se nic velkho neudlo, nadchla ns ta vzjemn pospolitost, kamardstvi, trampske psniky, volnost pohybu v lese, probouzejc se proda a to ve nm zachvtilo osrd (jak se zpiv ve znam trampsk psnice), a tak jsme si slbili, e pt sobotu vyrazme znovu. Zalomili si s kluky palec (pro ns neznam zpsob podn ruky) a ekli si, e se zase v sobotu sejdeme na Branku. Jaro v pln krse - bylo jasn, e kadotdenni vandry jsou ivotn nezbytnost u proto, abychom si mohli kat, e jsme trampov. V sobotu odpoledne do Branka s kluky z Mednku, nkdy bylo ji rozhodnuto kam se pojede, jindy jsme jeli jen do stanice, kde ns prvod vyhodil, pro jzdu na erno" (co bylo v md a soust dobrodrustv napodobovali jsme americk hobos). Nov kamardi, kter jsme na ndra poznvali,

vtinou ji patili k njak osad, tak ns vzali i na fleky, vtin tehdy ostlench traper znm (na Haciendu, Ontario, Kanadu, Ameriku, Srbrnu atd). Nae parta zavedla pravideln sleziny v podolsk restauraci Na dolej. Kdy u spolu jezdme nkolik msc, mli bychom zaloit osadu. Jak se ale bude jmenovat? Stanly ml pbuznho ve slavn osad Fort Adamson na Kaku, pozept, se pr, zda meme nosit jejich jmno jako junioi (nvrh se nm zamlouval, osada mla u dlouho mezi trampskm nrodem jmno). Pidali se k nm Hanz a Pyskoun (dobr zpvk a kytarista prvn hudebn nadan mezi nmi). Nsledkem tenic se ale nae pvodni parta asi po dvou letech rozpadla. S novymi kluky ns stalo 6 a tvrd se v tto sestav jezdilo po cel rok a to u nejen z Branika, ale ze i Smchova, Vrovic, Holeovic, Masaryky a z Willsoku, objevovat nov fleky kolem Plzn, Tbora, eskch Budjovic,umavy a na Morav, (potlach v t dob byly mraky ) a seznamovali se s trampy z nejen ve uvedench mst. Te u opravdu piel as k zaloen osady, co se stalo 22. z 1961 vznikl Fort Adamson se leny Bublou, Farem, Hanzem, Pyskounem, Nemourem a Nespokojencem. Pro nae ega bylo hrozn dleit, e jsme zanali bt znmmi mezi trampskm nrodem. Mnohokrt jelo nkolik osad spolen Samoti, Alberta, El Toro, Wyoming, Kobra, Rikatado, Wild West, Tulci Severu, Polr, Netopr, Bum Bej z Plzn a dali osady, na jejich jmna si ji nevzpomnm. 22. z 1962 dlme na idrn (Tenkrt itova Strouha) u Bechyn prvn vron potlach sjelo se pes 350 kamard a kamardek - neekan nvstvnost a velk spch. Po potlachu jsme pijali dva nov leny Cikna (nyni Ffa) na kytaru) a Kozla (nyni Kik) na banjo (pvodn pezdvky se moc neujaly), take muzikantsk poslen. V roce 1963 ns 6 - pvodnich len bylo povolno na vojnu, ale my s Nespokojencem jsme dostali odklad, neb jsme si za dlnick penze zvyovali vdomosti. Zbyli jsme jen 4 a o vkendech dle vandrovali po vlastech eskch, slezskch, moravskch i slovenskch. Dal rok pila ada v hjen milovan vlasti na ns s Nespokojencem, o rok pozdji na Ffu a Kika, take do roku 1968 vlastn 5 let nebyla osada kompletn. Mezi tm nkte navrtilci z vojny veli do astnho stavu manelskho m nastaly povinnosti vednch dn, jako dodvat bochnk vezdej na rodinn stl a starat se o hladov krky, take vandry se staly druhoadou zleitost a jezdilo se ji zdka. Pila vesna 1968 a s n podivn vci, bolevk ns pestal svrat svou eleznou pst a doba jakoby obrozeneck dvala monost vycestovat z rodn hroudy do lkav "dalek" ciziny. Chopil jsem se t pleitosti a odcestoval 28. dubna 1968 do bvalho Rakousko-Uherska s rozhodnutm pobt dle, ne soudruzi povolili a porozhldnout se i po krajch za velkou lou (o Kanad jsem asto snval, kdy se o n zpvalo u naich tborovch ohnk a mohl tu dlku shldnout vlastn ztelnic. V emigranm lgru v Traiskirchenu jsem byl dren pes dva msce, ne loklni ochrnci zkona provili moji totonost a nezjistili u mne dn zjem zakldat komunistickou buku ve Vdni. Po "Praskm Jaru" katastrofa 21 srpna. Rud Armda "osvoboditelka" pohbila vysnn svobodn cestovn mnoha tramp do mst o kterch se tak asto plo a mluvilo na vandrech. Od uteenc do Rakouska jsem vdl, e utekla i spousta tramp a mj osadnk Ffa se t rozhodl opustit otinu a pofi se mnou do Kanady. Jeho pjezd do Vdn,se ale stle oddaloval. Mimo nho se objevil v lgru mj letit kamard Santana, ale ten se rozhodl, e pocestuje do Austrlie a bhem 3 nedl odletl. ekal jsem vce znmch trampskch tv ale marn. Koncem z se objevil Ffa, ale j u byl zaazen na odlet do Kanady. Slbili jsme si, e za pr tdn se sejdeme v Kanad. M budoucnost mla zat v provincii Saskatchewan. Po letu do Montrealu a cest vlakem do Toronta jsem se seel s krajany vzdlanci, ktei u byli v Toront nkolik tdn a sdlili mi,

e Saskatchewan je stran kysel prdel, sam prrie, kde liky,vlci, akalov a kojoti dvaji dobrou noc, eho jsem se zalekl a Druh den rno na emigranim ad jsem plakal, abych nebyl posln do nehostinn divoiny a mohl zstat ve velkomst, coz dojemn obmkilo kanadskou ednici tak, e mi piklepla trval pobyt v Toront, co jsem hned sdlil Fifovi, aby vdl, kde se spolu sejdeme. Po ase jsem se dozvdl, e v restauraci Brunswick na Bloor Street se schzi parta co hraje na kytary a hraj trampsk psniky. Zavtal jsem tam a opravdu, byl tam kamard, Wimpy, jeho ena Veverka, Jirka Falada, Henry Moose, h, a sada k, (ne tramp). Konen jsem nael svou krevn skupinu a budu mt s km jezdit ven, ne pijede Ffa. Sleziny se asem pesunuly do hospody Mountain Hut, kam pichzeli dal torontt, jako Ffa, Nutrie, Rud Oko a dal. Zaaly vandry. V army storu u Herkula jsme zakoupili trampskou vstroj skoro stejnou, s jakou jsme jezdili doma, vetn usrny a battle dressu, jen msto loklky jsme se naloili do aut a objevovali krsy Ontaria, jezdilo se na Geogian Bay, Thunder Bay, Niagara Falls, Bruce Trail, Algonquin Park, St. Lawrence Islands, French River, Parry Sound, Lost Channel a dal krsn fleky, kterch je v Ontariu nepebern, jezdilo se i do provincie Quebec. Pozdji Wimpy s Henrym a Machrovka zakoupili chaty na Kawigamog Lake, kam se jezdilo i na zimni vandry a kde se sjdla super parta lid. Po dvou a pl letech v Toront ns dva s Ffou "boj o chleba" zavl zpadnji (go West young boy go West), a to do Chicaga, kam ns nalkali kamardi z lgru v Traiskirchen pod vidinou rychlho zbohatnut (pln oky zlak na ulici, a my nebudeme nic dlat, jen undrovat po svt), co nikdy nenastalo. V Chicagu bylo snad nejvc echoslovk mimo republiku ale tramp minimum a to jet vtina pesdlila do Colorada, m jsme osieli a vandrovali zase sami dva - nejdve po sttu Illinois (nic moc) a pak do stat Indiana, Michigan, Wisconsin a Minnesota. 4. ervence 1972 kluci z Colorada udlali prvn emigrantsk potlach, kam se sjel obrovsk dav lid s pevahou tramp z eskoslovenska, vtinou roztrouench po US a Kanad. O mnohch jsme ani nevdli, e vzali "ulka". Zskali jsme tam kontakty na kluky z celho severoamerickho kontinentu. V Chicagu jsme se schzeli v palrn Sparta. Nkolik k a Slovk s nmi mli zjem jezdit ven a undrovn se jim zaalo lbit, i kdy jsme to dlali trochu jin, ne doma. S Ffou jsme si brali kad rok 3 msce volna a jeli objevovat divoinu a krsu US. V roce 1973 jsme s mou bejvalkou (bez Ffy) vyrazili na dvoumsn vandr na Aljaku a do "trampsk Mekky" Dawson City. Byl to pro mne nezapomenuteln zitek a splnn mch klukovskch sn. Bt osobn ve mst "Zlat Horeky", vidt Klondike, Bonanza Creek, to se ned vyprvt. Aby tu vyzpvanou a vysnnou romantiku tramp vstebal, mus si ji zat sm na sv vlastn ki. Dal roky jsme plnovit poznvali US od vchodu k zpadu (msc na cestovn vtinou ve dvou nebo ve tyech) a jako kadoron undr do Colorada na jejich potlach (tam ns jezdilo vce). V roce 1976 jsem se svou lep polovic procestoval celou Evropu, kde jsem ped tm nikdy nebyl dky Stran a vld, obvajc se, abych nespatil zbdaenou dlnickou tidu v kapitalistickch zemch. Po nvratu jsme dle projdli stty, kde jsme jet nebyli a kad rok zajeli za kamardy do Ontaria. V roce 1978 kamard Wimpy piel s genilnm npadem - uspodat prvn celosvtov potlach na Yukonu. Pomhal mu kamard Lopatk, ijc ve Whitehorse a kamard Kennedy, z Dawson City. Z Chicaga jsme tam vyrazili ti - Ffa, Had a j, pes mnoho slib mnoha jinch. Letlo se do Seattle, pak " zaocenskm parnkem" 5 dn kolem fantastickho pobe. Ve Skagway na ns ekali Rosa, Machrovka, Rud Oko a jeho synek Honza, a s bgly na zdech jsme vyrazili na legendrni Chilkoot Pass, kudy se pachtili v roce 1898 zlatokopov,

aby se dostali na Klondike. Po tech dnech do Benett Lake a odtud vlkem (jako na Szav) do Whitehorse. Prvn celosvk tal asi 140 kousk "vkvtu trampsk kultury". Rozhodlo se o konn celosvtovch potlach kadch 5 let a vdy na jinm kontinent. Druh celosvk si vzala na bedra Austrlie. Po potlachu jsme nkolik dn okupovali Dawson City, Saloon Sour Dough praskal ve vech, nonstop se z nho linuly esk trampsk psn a turisti, srocujc se pede dvemi se snaili zjistit, kter nrod vydr takto vyvdt, hrt na vechny mon strunn nstroje a zpvat sborov tolik psniek. Ffa, Had a j jsme se dennch radovnek moc nezastovali, Tden jsme vyrbli vor, na kterm jsme se chtli ti nedle plavit po Yukon River a za Polrni Kruh. Byl nazvn a se v slvou poktn Primtorem Dittrichem a tyka Ffa, Santana, Had a Far po dojemnm louen odrazila na nezapomenuteln vandr - nkolikatdenn plavbu po Yukon River a za Polarni Kruh do Fort Yukon. Prvni celosvk odhalil spoustu nm neznmch osad v emigraci. Prvn byly STO Colorado, k Torontskm jsme jezdili na potlachy, zlatokopeck bly, vandry na knoch a na jejich boudy (a stali se estnmi leny). astovali jsme se potlach torontskch na ostrov HIC. Kanadsk osady byly i ve Vancouveru, Calgary, Edmontonu, a na Victoria Island, take bylo kam jezdit a my od jara do podzimu poznvali krsy Alberty, British Columbie, Victorie vtinou ve dvou, s Ffou, obas i kluci z Chicaga (Petko, Vlado, Michal). V Chicagu byly osady Dlava a Turisti (snad od r. 1979), jejich leny jsme (s Fort Adamsonem) pak i vozili do Kanady a Colorada a seznamovali je s tamjmi kamardy. Bilanc 8 let pobytu je poznn vech 49 stt (mimo Hawai) a vtinu provinci v Kanad. V jnu 1980 jsme se odsthovali (s budouc manelkou) do Dallasu. Texas je krsn, od hor v Big Band k Mexickmu zlivu, Galveston, Corpus Christi, na jihu Brownsville South Padre Island, Guadalupe Mountains (Guadalupe Peak 8,749 ft.), olejov pole kolem Midlandu, Odsy a k El Pasu, prerie a do Amarilla. Do parku Daingerfield jsme jezdili kempovat s dtmi a ky z Dallasu. Navtvili jsme vechna velk msta - Houston, historick San Antonio, (se slavnm Alamo), Austin, San Angelo, Abilene, El Paso, Lubbock, Amarillo pochopiteln Fort Worth co je sesterske msto Dallasu. Na Kanadsk a Coloradsk potlachy jsem z Dallasu ltal sm, zatmco Ffa jet z Chicaga (do r. 1988, kdy za mnou pesdlil do Dallasu). Na 3. celosvk (t 1988) ve vcarsku jsme letli s manelkou a souasn navtvili i rodnou hroudu, tden Rakousko, tden Itlie,Nmecko a zpt dom. Po Ffov zabydlen jsme opt shnli zjemce o vandry a sleziny v hostinci k hudln psn. Poznali jsme Tondu s Rou (jezdil s praskou osadou Stray Star a drnkal na kytaru) a praskho chatae Jirku (dnes edivka, taky s kytarou), take s Ffou byli ti hudlai. Mimo Texas s nmi jezdili i na potlachy do Colorada. Vichni jsme byli na 4. Celosvku v Coloradu (1993) a pak se slzali v nmeck hospod u Mullera. Na Kanadsk vandry a potlachy jsme ovem jezdili zase jen my dva. V roce 1997 rozhodnuto o koupi pozemku, nejlpe ve vchodnim Texasu. Z pti objekt, obhldnutch za jedin weekend, bodoval pozemek 16 mil od msteka Gilmer, osaml, zalesnn 44 akrov ranch s dvma rybnky (plnmi ryb ) - co vc si trampsk srdce mohlo pt. Bhem msce jsme byli novopeenmi majiteli luh a hj. Pozemek ktme na Fort Adamson a budeme vdy 2. listopadov tden podat podzimn sleziny (na Velikonoce jsou sleziny na Tondara Rani - 25 mil od ns). Podzim v Texsu je velice pjemn, navc vtina akc v Kanad a US kon, tak si kamardi u ns mohou prodlouit lto. Prvnch 5 slezin vtinou navtvovali ei a Slovci z Dallasu (minimum z nich vdlo nco o trampingu). O na podzimni akci se dovidali trampov z US a Kanady a zaali k nm

pravideln jezdit (co je dodnes). Schz se jich tu kolem stovky a trampsk pevaha je znt i na rovni slezin. 5. celosvk podaly zpadokanadsk osady ve Skalistch horch na Bush River. Byli jsme s Ffou (a dalmi z Dallasu) nadeni fantastickou prodou Britsk Kolumbie a skvlou organizac potlachu vetn vbru msta. I po tomto celosvku pokraovaly vandry do Kanady a Colorada. Na 6. celosvku (2001) v Austrlii jsme nebyli, konal se tsn po termnu oslav 40 vro na osady na idrn, kde jsme s Ffou byli, take ji nezbyly ani zlaky, ani dovolen. Na 30. vronm potlachu Colordskch osad jsme byli poadni o podn 7. celosvtovho potlachu na naem ranchi v Texasu. Tento estn kol znamenal ti roky prce (cesty, parking, potlachovit, kcen strom a dal, navc organizaci cel akce, dopisovan, telefonty, e-maily atd... Kamard olim z Vancouveru zorganizoval pro trampy - nejen v emigraci ijc - vandr na kanoch z Carmaks po Yukon River a do Dawson City (2003) za asti 150 tramp z celho svta. Akce, kter nemla v djinch trampingu obdoby, jsme se samozejm museli zastnit, a to jet s kamardem aganem z Prahy, kter je od roku 2001 estnm lenem Fort Adamsonu. 11. listopadu 2006 byl uspodn na rani Fort Adamson v Texasu 7. celosvtov potlach za asti 520 kamard z celho svta (pijeli i 4 lenov z Praskho Adamsonu - agan, Kik, Nemour a Nespokojenec). V kvtnu 2008 se uskutenil (po nkolik let plnovan) vandr do Nmecka, Dnska, vdska, ale hlavn Norska, a na nejsevernji vbek Nord Cup, za asti 13 kamard, z Nmecka, Kanady, US a eska. Na 11. podzimn slezin jsme pijali po 47 letech trvn Fort Adamsonu dva nov leny Umu a Honzu (Kotelnci), ijc v Dallasu. Ru a Tondu z Tondara Ranch jsme pibrali jako estn leny. V roce 2010 jsem letl na msic do eska, abych se zastnil 50. vro Tinovskch osad, co mezinrodn ast a potem kamard pipomnalo spe celosvk, ne bn esk potlach. erven 2011 - spojen osady ze zpadni Kanady upodaly 8. celosvtov potlach, ktery byl pvodn plnovn na Icefall Brook, ale pro nepze prody byl pesmrovn na Bush River (jako ten pt) za asti 800 kamard. Poadatelm pat jednika a kamardsk atmosfra se tam dala krjet. Skupina 13. lidi (Gina z Toronta, Eva z Kolna, Petr, Zdeka, ern Svik z Prahy, osada Pabrky, Kik, Pa, Nemour, Nespokojenec - Fort Adamson Praha, Dan z Prahy, Elsa z Aljaky a Far s Ffou z Texasu), vyrazila na 6 tdn po Nrodnch parcch v Kanad a US. Banff, Jasper, Yellowstone,Grand Teton, Jackson Hole,Flaming Gorge, Archers Nat.Park, Bryce Canyon,Canyonlands, Zion Nat.Park, Mesa Verde, Grand Canyon, Las Vegas,Yosemite Nat.Park,Kings Canyon Nat Park, Sequoia Nat.Park,Lake Taho,Reno, Lassen Volcanic Nat.Park,Crater Nat.Park a Coeur D' Alene. Cesta skonila na letiti ve Spokan, kluci letli zpt do Prahy, Elsa do Colorada za dcerou a my zpt do Texasu. Dojm z tohoto vandru je na cel ivot. V polovin z 2011 jsem odletl do eska na 50. vro Fort Adamsonu, konan na Borovku. Mal komorn potlach na ndhernm fleku s partou 42 kvalitnch kamard, vbornou muzikou a s kamardy z Kanady a US vetn Kotelnik z Dallasu. Po nvratu do Texasu jsem se zapojil do pprav 15. podzimn sleziny na Fortu, kter se konala 12. listopadu 2011. Sjelo se 67 lidiek ze vech kout US a Kanady a i kdy byly zkazy oh, tak Manitou se nad nmi slitoval a poslal ndhern tepl poas, take jsme se ani nepotebovali ohvat u ohn i kdy bez symbolickho tborku neni slezina jak m bt, tak nikdo nesmutnil a nlada byla na nejvy rovni a muzika hrla jet daleko po plnoci.

Take na zvr : Osada Fort Adamson jak v esku, tak i v emigraci ije aktivn, vandruje a bude trampovat ve smyslu: Ztra rno, a slunko zlb zem, z Fort Adamsonu vichni vyjedem......... a vyjdt budeme do t doby, ne odejdeme k vnmu ohni, nebo do nebeskho baru. Ahoj Far

Bidlo (Antonn Maryka) - vcarsko

Poprv jsem nahldl do svta tramp jako dt kolou povinn, a to pes malovanou kytaru a trampsk notesy spolukova starho bratra. Od t doby jsem se nemohl dokat a poprv vyrazm ven, budu spt pod irou oblohou a provat ndhern dobrodrustv. Kdy u se koln dochzka chlila ke konci a kdy se kamard (byl o 4 roky star) zaruil, e na mne d pozor, dobrotiv maminka konen svolila, abych vyjel na sobotu a nedli na vlet. Vyrazili jsme vlakem na Dob s myslem dojt do Hmdic k Vltav a dle. Noc ns zastihla asi 15 km za Dob v mal vesnici, za kterou se na louce suilo seno na succh, postavench do A, kter se v zim pouvaly jako zbrany proti nvjm. Budily dojem bytelnho obydl, ale ouha. Pi chatrn vzbroji (1 deka) jsem prvn noc prodmal v zchvatech tesavky a til se, a u konen vyjde slunce, abych se trochu ohl. V dob tohoto mho prvnho trampskho zitku mi bylo 14 let a na podzim jsem ml jt do uen jako lakrnk. Tehdy jsem se seznmil s pr kluky z karlnsk Rustonky, kte mli ji zaloenou osadu Darfor a se ktermi jsem zaal jezdit. V roce 1962 jsem byl zvolen erifem osady, navrhl novou domovenku a osada Darfor v potu 3 len funguje dodnes. Lta ubhala a byl tu rok 1968, kdy se Ludva se Sou (president s tajemnkem) pokoueli nasadit lidskou tv nemu,, co dnou nemlo. Nai irkovou osadu zaaly volat vt dlky, mli jsme za sebou dkladn provandrovanou republiku a pardn pedvojnov vandr po Maarsku, take jsme probrali na slezinch, kam letos. Mecky ns nahlodal zjezdem do Bulharska. Balkn nm pipomnal jen melouny, cigarety Marica a tabk Sobranie (lep, ne Taras Bulba). Cestovn doloky, ploky a jin nesmysly obstaral Lady (ml uitenou znmost u cestovn kancele). Jemu ani ostatnm se ale moc nechtlo, tak jsme nakonec odcestovali poze 3 Ivan, Kamzk a j. Jedeme s usrnami a v batlku, ekli jsme si, jak se na trampy slu. Kamzk nakonec oblkl sportovn bundu, ke kter se ta eska na zdech hodila jako ocet do dortu. Po obvyklch dilematech co ssebou a procesu postupn vyazovacm to mn nutn, jsme zabalili, a pedodjezdov sraz probhal na slezin osady Miriany u Dlouhho Jefa, odkud jsme ztichlm ikovem dorazili na Wilsok k plnonmu rychlku do Sofie. Maarsk hranin kontrola pila spolu s vychzejcm sluncem, celnci nad naimi zavazadly zakroutili hlavou a my, pojdajce loveck salm zapjen pivem, jsme uhnli na Blehrad, Ni a Sofii. Pi posledn kontole byly pote pouze jazykov a vandr mohl zat. Zjistit vpadovku na Burgas a vzhru na stopa.Pochopili jsme zhy, e tam, kde se vrt hlavou msto kvn a naopak, to s komunikac bude sloitj, le prvnho spolenho spicha jsme urili u vstupn cedule msta Kazanlak v dol r (chtli jsme mt na nich ustlno). Vechno vak bylo jinak a njak jsme se seli asi 80 km za Sofi ve vesnici Zlatica. Po nasycen Kebabtem (takov evapii) jsme zakotvili v putyce, pln much a knratch chasnk a jakousi sms slovantiny si objednali lahve. Pekonavce tuto vzhledovou i chuovou rnu, vyhledali jsme za vesnic pmo tulck rj psteek pro hldae pole, plnho

zrajcch rajat. Rno jsme po pkn dlouhm lapn po silnici odchytili nkladn Zil, jeho ofr ns pozval k sob dom. Jeho ena z pohledu na ns sice nadenm neomdlvala, ale po stolovn vynikajcho saltu a dvoulitrov flaky Rakije jsme byli jedna rodina. Nsledujc rno jsme tu Rakiji poctili (nebo to bylo z tch r?). Burgas byl stejn, jako jin pstavy pinav moe, kou, jeby, lod, lod, lod. Proli jsme jej a za nm objevili ideln nocleit sroubek, na jedn stran oteven, iroko daleko nic jinho, sliboval neruenou noc. Rno se probouzme uprosted davu lid, ekajcch na autobus, jete z ns byli tak vykulen, e jsme staili sbalit bag a vyrazit tentokrte malm nklakem, kter ns vyklopil za Sozopolem. Krsn pl, prvn u moe, voda byla tepl a opravdu slan. Zaalo to ale foukat a jaksi plnk povsil na stor ern prapor a el dom. My ale najednou zjistili, e kdy u stojme tm na psku, vdy ns jaksi vlna sthne zpt do moe, co zaalo dosahovat hrozc intenzity a s velkm silm a tm vysleni jsme se vydrpali na beh daleko od naich odloench svrk. Pouen: Kdy ten mosk hajn vyvs prapor a sleze z posedu, nelez do vody! Chvle na pli utekly rychle a my museli opt na bulharsk silnice, jene opanm smrem. Kdy se jednoho vera chystme kus od silnice rozthnout spacky, vyloupnou se ze era dva chlapi s brokovnic a na ns. Byli to ovci a mysleli, e jim jde nkdo krst ovce. Po vysvtlen nm penechali nocleh v salai, pohostili a zmizeli. Rno pili, posndali s nmi a a pozd odpoledne jsme vyrazili opt na silnici. Kluci u jsou nkde vpedu a j vesnici irpan prochzm sm. Kousek za Popovic m nabr gazk a ze zapnutho rdia slym, e se doma nco dje, ale to u mi osdka vysvtluje, e v echch je kontrarevoluce a e oni s Rusy a vch. Nmci ns pijeli osvobodit. Niemu nerozumm a nemohu si srovnat mylenky. Kdy jsem dohonil na okraji Plovdivu kamardy a ekl jim o naem obsazen Rusy, touili jsme po zprvch z domova, ale nebylo kde je slyet. Druh den jsme nastoupili do jakhosi monstrznho autobusu do vsky v Rodopch - na mal vandk a pak vyrazit do Sofie na vlak. S jzdenkou nm idi sdlil, e mme k stn a meme se dret, eho chceme a autobus v oblacch ernho dmu vyrazil kolbav k horm. Ndhern krajina, silnice se zhorovala s pibvajc vkou a kdy jsme po hodin a pl rozteseni vystoupili v njak vsce, spolucestujc dav ns unel k tamj osvovn. Hostinsk m po domluv nechal najt na obrovskm rdiu u vepu Prahu a my se peruovan dovdli, e se u rozhlasu stl a pak hlas zmizel. Ti mldenci si pisedli a o pekot ns zvali dom, kde jsme se od jejich vldnch rodi dokali na chud pomry dobrho pohotn i noclehu v istm povleen. Rno jsme posndali a vyrazili do kopc, kde ns po chvli s evem obklilo asi 10 chasnk v ele s policajtem, zajali ns a odvedli do njak mstnosti s tm, e jsme u nich v lesch byli vysazeni jako kontrarevolucioni a pioni, a zkoueli v hospod navzat spojen pes rdio. Jaksi Volha pivezla skuten z Plovdivu njakho orgna v kravat a s aktovkou, kter ns podrobil vslechu. Natst pobval njak as v Praze a kdy se dovdl, e jsme se chtli podvat po Rodopech, obstaral z mstnho drustva gazka a udlal s nmi krtkou ternn exkursi po horch. Pak ns naloil do t Volhy, dovezl do Plovdivu, rozdal nm po krabice cigaret a vysvtlil, e ti horalov vid vci ponkud jinak. Cestou do Sofie jsme se opt roztrhli a mne dohonil mal tulk k moi, co se vracel dom k mm, kdy mu doly prostedky na touln a kal si, e se mnou ho spe minou policajti, kte by ho asi sbalili. Thli jsme tedy ve dvou, nosil mi z okol hrozny vna a rajsk. Hor to bylo s noclehem, nali jsme kus louky, jene kluk byl jen v koili, tak jsem ho oblkl do battledresu a celty, ale stejn klepal kosu (i kdy ten mj tehdej spack za 90 K nebyl o mnoho teplej). A na pesun stda ovc pes nae leen jsme se rna dokali a po sndani z poslednch skrovnch zsob a neho z okolnch pol jsme se vydali na Sofii s tm, e s hochem musm k jeho mm (chtl tak tlumit oekvan vlev vzteku, smujc na jeho zadek). Po setkn s mmi kamardy ns pozval vechny, dky nm nedostal takov nup a ukzal nm pak jet kus Sofie, ne jsme vyjeli vlakem na Blehrad. U Svy jsme se vydali na n konzult, kde nm

ekli, e hranice jsou armdami Varavsk smlouvy uzaven a dom je mon jet pouze pes Vde, ktermto smrem jsme se druh den vydali (pod se zptenm lstkem Praha Sofia). Za pr hodin jsme vystupovali na jinm vdeskm ndra. Msto, kde se otec vyuil truhlem, narukoval, a po vzniku eskoslovenska odeel vandrem do Prahy. Mluvil vdeskou nminou stejn jako praskou etinou a j neumm ani pozdravit. Na vvsce jsme se doetli o pomoci emigrantm na Auersperkstrasse. Hrou osudu jsme li okolo vcarsk zahrady, kde jsme se (esky) zeptali na onu ulici. Star pn si ns dlouze prohldl a pak ns zavedl do njak hospody a zmizel. Kucha ns oslovil esky, sice ne pln ist, ale srozumiteln. Mme si sednout, ten pn, co ns pivedl, nm tem zaplatil jdlo, pivo i cigarety. Koukali jsme jak u vytren, ale pchlo to. Bhem deburovn jsme si uvdomovali, e musme najt tu ulici nevyslovitelnho jmna, abychom se dovdli, jak v tomhle velkomst bez ilinku peklepnout. Kucha ns nasmroval a vyrazili jsme. Zeptal jsem se na n cl esky jaksi pan, stojc u vkladn skn a ta se podivila, jak vm, e mluv esky. V zchvatu smchu jsem j povdal, e to nevm, ale j zase neumm nmecky. la s nmi kus cesty a vyprvla, e chodila do esk koly ve Vdni, rodie byli ei, za vlky o vechno pili a ona ije sama. Moc pr nem, ale d nm kadmu 20 ilink a ukzala nm cestu k naemu cli. Na uprchlick centrle jsme dostali po bloku lstk na tramway a poslali ns do sportovn haly, kde je zajitn nocleh a strava. Opsal jsem si z jedn vlohy adresu firmy Repa, kde pijmali lakrnky. Po zabydlen na pipravench matracch ve zmnn hale jsme se podvali v nedli do Prtru a v pondl jsem se vydal do Davidgasse k panu Repovi. , kter mne uvtal Topry ten a navrhl, e pte pratr, ten mlufi esky tope. Po dotazu, zda jsem vyuen lakrnk, mi ekl, a pijdu druh den ped sedmou, vyfasuju montrky a pjdu s bratrem makat do pitlu Frantika Josefa natrat okna a dvee. Pot byla v tom, e kdy jsem rno odchzel z lgru, nebyla jet sndan a pi veernm nvratu bylo dvno po veei, co pochopily sestry v nemocnici a trochu mi podstrojovaly. I f pochopil m strdn a dal mi zlohu, za kterou jsem koupil 30 deka unky, housky a pivo, podn boty (v kedskch u byla zima) a zbylo tak pro kamardy na pivo. f chtl tak, abych se pihlsil na policii, protoe m zamstnv vlastn na erno, le jeho znm a esky mluvc policajt m seval, jak si to bez pasu, vza a pracovnho povolen pedstavuju a e kdy do 48 hod. neopustm rakousko, poputuju do uprchlickho tbora v Traiskirchenu. Bylo rozhodnuto, nevrtm se. Druh den jsme se rozlouili s Kamzkem, kter se vracel dom, a s Ivanem jsme si li stoupnout do fronty na vza na vcarsk konzult, odkud se vytil Koule s pokikem Ahoj kluc, jedu taky do vcar, sejdeme se veer na ndra. Vza jsme dostali s upozornnm, e ve veernm vlaku je speciln vagon pro uprchlky. ekala ns zem, o kter jsme vdli, e jsou tam Alpy, kravsk zvonce a ementl. Rno ns vlak, vetn Kouleho, vyklopil ve vcarskm Buchsu, odkud jsme po lkask prohldce a vydatnm obd pokraovali do vesniky Rothrist, kdy Koule s rodinou vystoupil o dv vesnice dve. Ns pt ech, dva Slovky a jednoho Rusna pivtal obecn psa a zavedl ns do klubovnho domku naeho doasnho ptho domova. Po ase jsme sehnali podnjem u vcarskch rodin a vnoce 68 jsme oba strvili u krajana v Curychu. V Curychu se tak objevil kamard Butl z Modrho orla, Koule se pesthoval do Bernu a ve francouzky mluvcm kantonu byl kamard Rumson. Potulovali jsme se s Ivanem po okol, vyreli jsme stopem ke Koulemu do Bernu a jednoho dne jsme zabalili esky a vyrazili do hlavnho msta tn a milin., co byla proti Praze se svmi 160 tis. obyvateli vlastn tak vt vesnice. Po zajitn prce a bydlen se zaala hlsit ta touha po velkm letnm vandru. Vyrazme stopem do panlska, tyi, pt tdn by na to mohlo stait a kdy to nestihneme, Francie je taky hezk. Na cestu jsme se vyzbrojili lodnmi vaky s popruhy, a jet s Rumsonem jsme vyrazili. Sraz byl v Lionu u cedule, kde jsme se pak po Rumsonovi marn shnli. Na noc jsme se nathli na prostorn lavice periferijn eleznin zastvky, kde nm po chvli spnku mstn

etnci sdlili, e ve stanici nelze a my dospali pod jakmsi mostem. Po Rumsonovi nebylo ani stopy ani v mst ptho setkn Valence. A doma jsme se pak dovdli, e byl o ve okraden a znechucen se vrtil zpt do vcar. My se pak podvali do starobylho Avignonu a namili na Marseille a pro pomal ubhn cesty jsme poali od pvodnho plnu upoutt (dva tdny na cest a ke panlsku pod daleko). Cestou pibvalo vinic, pini, broskvovch plant a kraj vonl jinak. Rostl tu rozmarn, fenykl a tamaryky i prvn opuncie. Prohldku Marseille jsme zaali v pstavnch ulikch, kde posedvali ernoi z Martiniku a Quadelup, v krmcch tropick ovoce, suen i erstv ryby a jin, pro ns exotick potraviny. Od pevnosti Sv. Jana s kasrnami cizineck legie (co takhle zmizet na 5 let?) byl krsn vhled na msto, ale z vah m nepoeticky vytrhl Ivan slovy mm hlad, poj koupit nco k jdlu. Konec koncm ve vcarsku nebylo patn a bez uniformy a drilu se cestuje lp. V samoobsluze jsme nechali loky v pedsce a li vybrat jdlo. Kdy jsme se pihnali s nkupem, loky byly pry. Definitivn. Strnci, kde jsme to hlsili, byli ochotn, ale odporuili ns na vcarsk konzult. Zdlo se, e je to pro n tm vyzen, co ale byl omyl (asi po roce jsme byli pedvolni k soudu v Normandii se zlodji, u nich se naly nae pasy). Druh den, po oven na totonosti nm pan konzul s smvem vydal hranin propustku a my se vydali do ulic, kde jsme si v armdnm vprodeji koupili francouzk vojensk kanadky (byly nov a nestly moc). Vykoumali jsme i zpten vlak pes noc do enevy tak, abychom se pes noc trochu vyspali. Celnci se pak znan podivovali naim zavazadlm dvma prm kanadek a lhve se sodovkou s domovskm paprem od konzula. Ped domem ns odchytil kamard Henry (vdl od Rumsona, jak dopadl) a pi vychlazenm pivu jsme probrali n francouzk vandr. Tramping se ve vcarsku zanal pomalu formovat. Ozvala se Lilka z Brna, e nedaleko od n jsou Helu a Bda z Var, z Oltenu se ozval Mex z st (inicitor 1. vcarskho potlachu a tahoun pozdjch akc). Bernsk partika se rozrostla o Bogana, Malho Vaka a Rosu, zaaly pravideln sleziny na Waldecku (na periferii Bernu), a jet tu zimu vandrujeme s Boganem, Koulem a Malm Vakem loklkou na ku Sensee, kam jsme zaali jezdit pravideln a uskutenil se tam 1. vcarsk potlach. To u ns bylo dost. Ukzali se Gledy, Johny, za as pibyl i Rumsov brcha Ke, pro kterho jsme jeli cel parta na letit.. Ubyli Rosa s Rumsonem, kte vyrazili do Kanady, kde ij dodnes. Utvoily se party v Curychu, v Basileji zaloili kluci Tramp club, dobr parta byla (a je) v Luzernu. Zrove zaaly vznikat nejen kadoron potlachy, v jejich podn se stdaj Basilej, Bern, Curych a Luzern. Aifel svolv u lta kamardy na tradin Vtn jara, v Bernu se v letech 1982-89 konaly Salony, neboli veery trampskch psn, kdy se pi koskch butech a eskm piv zpvalo a do rna. Kadoron potlachy ervnov Mal ohn dopluj celou innost a do dneka.Pibyli i dal kamardi, do Curychu Bobr z Plzn a do Basileje Kladek Andy, excelentn kytarista a zpvk a skladatel prmovch psniek. V roce 1988 se vcarskm kamardm dostalo pocty zorganizovat tet svtov potlach, na kter pijeli poprv tak kamardi z eskoslovenska. O tom vem ale u tak psal kamard Bl Pedro ze ikovsk osmy ve svch populrnch trampskch kalendch. Tolik tedy o trampovn ve vcarsku. Omlouvm se vem, o kterch jsem se v tomto povdn nezmnil i ostatnm pamtnkm, paklie jsem na njakou dleitou udlost zapomnl. Nebylo mm myslem podat pesnou zprvu se jmennmi seznamy, ale volnm vyprvnm vylit z mho pohledu zitky a trampskou innost v zemi lahodnch src. Od vcarskho potlachu se trampsk dn v zemi obohatilo obasnmi nvtvami kamard ze star vlasti. Zimn ohn, podan kamardy z Basileje ,Vtn jara ,Mal ohn v Alpch a vcarsk potlachy, obas doplnn zjezdy do ech na trampsk akce se starmi kamardy, se prolnaly s trampovnm po vcarsku i nvtvami na svtovch potlach v USA i Kanad a dovolenmi, strvenmi ve Skandinvii i ecku, tentokrt u jako rodinnmi zjezdy cele party z Bernu, protoe jet stopem s rodinkou do Norska by se asi nevyvedlo,

neku-li e pi velkch vzdlenostech dojet z bodu A do bodu B autem a potom podnikat vlapy po okol, ppadn se pesunout o pr stovek km dl je evidentnj a lovk toho tak vc uvid.as od asu se vdycky nco semele a nkdo dostane npad sezvat ostatn na njakou merendu i k ohni s kytarou.Na jeden zjezd s dnes ji zesnulm kamardem Mexem si rd vzpomnm, protoe zaal pln nevinn. Jednou mi doma zazvon telefon a na druh stran je Mex. Povd: hele vole zn tu psnikuCadiz,Toledo, Granada, Malaga Aranjuez, Rozvzpomenu se st kde tahle msta le, vm vak, e to tam krsn je (byl to svho asu populrni lgr a zpval ho myslm R.Cortz). Povdm : Znm! A co m bejt? A Mex na to: Co kdyby jsme jeli na dovolenou do panlska? A j na to: Jedem! No a tak jsme o przdninch sbalili dti, nae kondin trenrky a jeli. No a to panlsko jsme nejen podle t psniky, ale vbec procourali celkem jak se k kem-krem.Samozejm asi na tikrt a urit jsme jet spoustu vynechali, protoe to ani jinak nejde, zabralo by to tvrt ivota. Dnes se vcarsk dn ustlilo na ve zmnnch akcch, kter - jak jsem uvedl - navtvuj kamardi z ech a svm muziklnm umnm a novmi psnikami je vdycky oiv. Ale jak km, vdycky se nco strhne. Ahoj Bidlo

Lilka (Lilly Pavlak) - vcarsko

Na tramp jsem zaala jezdit pravideln koncem padestch let, hlavn na Jihlavku, na Starou Yokohamu (jet dt kolou povinn). Sestenice Zdenka z Tebe, kam jsem od malika jezdila k tet na przdniny, byla spolumajitelkou prvn trampsk chaty Racek na Star Yokoham na Jihlavce pod Kozlanami (kde jsem v roce 1955 poprv vidla trampy). Pozdji se provdala se za Luboe Valie z Brna (kamardil s osadou Lutna Stop). Postavili si chatu Estrella del Norte pobl Hloubn Skly. O przdninch jsem jim hldvala dcerku a tak jsem se mezi Lutnae dostala. Pibyly i vkendy a j se stala jejich trampskm unm. Ochranu nade mnou drel erif Petec (nazvan Krlem Jihlavky). Najednou jsem mla spoustu starch bratr i dva trampsk tatnky (Lopatu a Pakina). Jela jsem s nimi i na svj prvn potlach na Bl Potok na melcovnu, kde se 26. z 1959 konalo 8. vro T.O. Vyran Kotel. Krtce ped tm jsme s Rybkou a Mari z Tebe zaloily dv osadu Blesk, kter ale nemla dlouhho trvn, neb mi matka kamardstv s nimi i trampovn zarazila. Tebsk tetika mla strach, e se v pubert na trampu zkazm a bude to na jej Zdence. Sestry se tedy rozkmotily a j obreela to, e maminka nev, e nic patnho nedlm.Na as mne pak o sobotch zamykala do koupelny na tak dlouho, ne odjely vechny vlaky smrem Jihlava. Zaala jsem pak jezdit v nedli asn rno, co mi mezi brnnskmi trampy vyneslo na jedno lto pezdvku Turistka Lilka. Obas jsem sebou brvala star sestru Zdenu, do kter se zakoukal edok z T.O.Felix. Velk lska z toho k m ltosti nevznikla, ale edok se zalbil na mamince a kdy slbil dozor nade mnou (stle nezletilou), pustila m s nm, m se z nho stal mj trampsk tatnek .3. Netuila, e na roli jsme si ekli ahoj a jeli kad po svm. V edestch letech jsem byla t lenkou Spojench Brnnskch Osad Zlat dol. Myslm, e prvnm erifem, (kalo se guverner) byl Roy z T.O.Hawai. Dalmi (nevm u, jak li po sob) byli Johny Rum, uf a Satan. Myslm, e jednu dobu nemli moc rdi holky. Na jedn slezin se usnesli, e dftky nesm chodit nadle na sleziny a jezdit na potlachy. Kdy nkdo chce jet ven se svou dvkou, a si s n jede sm, ale netah ji do party. Tekly mi tehdy slzy a guverner uf se m zeptal: Co bre ? A j : Kdy u s vmi nebudu moct jezdit ven ! Vykulen se na mne podval a prohlsil: To se pece tk enskejch, tebe ne!

(Lichotka? Urka? Dodnes nevm, hahaha), take od tehdy jsem byla Stoprocentnm muem a mohla vude dl. Nebyla jsem nikdy typem, vzajcm se na njakou partu. Rda jsem si dlala co jsem chtla, co mi zstalo dodnes. V roce 60 jsme s kamardkami Monikou, Jarkou-Rozrkou, Jarkou 2 (dnes Skapinka), Jiinou a Alenou zaloily dv osadu Amazonka. Dvata si ale brzo nala protjky a Jiina s Alenou osadu asem opustily, tak jsem vtinou jezdila dl sama. Kam jsem chytla stopa , tam jsem jela, mla jsem vude spoustu kamard, a kde ne, tam jsem si je rychle udlala. Byla jsem jako doma na Brdech, na Szav, v Jinch echch, v okol Chebu a Sokolova, na Jihlavsku i jinde. Sice mi v Brn asto bylo vytno, e se tahm s Cajzlama, ale to mi bylo docela jedno. Nikdy jsem na ei moc nedala....Kad vkend nkde jinde, to bylo dle mho gusta. Statisce kilometr stopem, republika provandrovan i pky od umavy k Tatrm, resp. od Ae po Vihorlat (rodina mi pedhazovala, e su jak ten ddeek mlynsk krajnek ern ovce rodiny. Alespo vm, po kom jsem tu svou toulavou krev zddila). Kad przdniny dva msice velkeho vandru, msic obyejn v echch a druh na Slovensku. Zahrani zstvalo snem. 3x jsem sice (dle lejster STB) byla zadrena za ilegln pokus o pechod hranic (nepotm-li pejet ry na devn trojkolce v mch 2,5 letech, ze Slavonic do Rakouska, kdy m rakout pohraninci dovezli autem zpt, neb dratn ohrady tam jet nebyly). dajn jsem se v edestch letech mla pokouet odejt do Maarska, Polska a Nmecka. Ale tehdy zadreli kdekoho za nic. Nejdrsnj bylo, kdyz m se sestrou Zdenou a kamardy z prask osady Samoti odvedli v lt 1960 v Popradu z hospody za doprovodu 3 policajt s vlkem na vslech. Zmltili ns, a sebrali nm usrny, vechny skautsk lilky a ve, co pipomnalo Ameriku. Nejvc je rozzuilo, kdy se m ptali, jestli vm, co to znamen U.S. J ekla, e asi Uheln Sklady, neb mi tu tornu dal strc, kter tam pracoval. To padla ta prvn facka, ostatn jsem u nepotala... a po ase jsme se dovdli, e tden pedtm pr tam njac Praaci tu hospodu vymltili a pak utekli do Polska, tak ns sejmuli msto nich... Od t doby jsem mla v kdrovm posudku, e jsem roziovala Americk zpsob ivota po Slovensku a chtla se zastnit ileglnho potlachu v Hrabuicich....( ten tam ale rozehnali ji rok pedtim). Jaro roku 68, ve se zaalo uvolovat, probrali jsme s kamardy ze Sokolova a Kladna, jak by to bylo, jet kolem Evropy a vydlvat si na ivobyt cestou i nkam jet na prci. V lt jsme si naplnovali jet poprv v ivot k moi. 17.srpna jsme v sestav - Bublina ze Sokolova, olim z Var, Kilin z Mostu, j a kamardi z Bratislavy - Donald a Satan vyrazili stopem na okrun cestu do Maarska, Yugoslvie, Rumunska a Bulharska. Na Maarskch hranicch byly spousty vojk; mli jsme divn pocity, ale pr tam mli cvien. 21. srpen ns zastihl v Dubrovnku. Tam jsme se vichni domluvili e emigrujeme do Kanady, kde ml snad olim strce. Losovalo se, s km ten den pojedu stopem, aby se kluci nehdali, e se mnou maj lep anci.Ten den padl los na Kilina, s kterm jsme se dostali a na Albnsk hranice. Ostatn ale nepijeli. Po odjezdu z Dubrovnku pilo nazen, e ei maji zstat kde jsou, a e za kemp nemus platit. Chvli jsme kotvili u rodiny v ern Hoe, je nm nabdla pobyt tak dlouho, jak ns budou okupovat Rusov. Za pohnutch okolnost jsme se ale zhy vydali zpt na Sever. V Zagrebu nasedl Kilin na vlak do vlasti, neb jeho pes by byl smutn, kdyby se nevrtil. Mne vzal esk autobus do Vdn. Tam jsem se setkala s Bublinou, Donaldem a Satanem. Tak se vraceli, neb maminky, dvky i psi by byli smutn (Bublinovi se pak podailo emigrovat dodaten). Pes cukn zajet do Brna, kde jsem mla v kredenci 200 ilink na z do Vdn, jsem se rozhodla zstat venku (ert vem penize, rno pojedu tam a v poledne mou zavt hranice). Chodm po Vdni, vidm frontu a z n na mne nkdo vol : Ahoj Lilko ! On to Ba z Ostrova se olimem a Helenou. Na co tady ekte? Na vcarsk vsum!. km si, vidt Alpy nen k zahozen, vcarsko je rj, odtud jist nikdo nebude chtt jet dl do Kanady a

teba tam nebudu muset tak dlouho ekat jako ve Vdni. Stoupla jsem si tedy do fronty s nimi, ale to vsum v pase jsem obreela. Byla jsem v kraasech a bosa, neb boty mi nkdo na stopu ukradl, a byla pkn zima. V Armd spsy mi dali star boty pilky a krsn bl podvazkov ps (punochy nenosm, nkomu ho vnuju). 4. z veer prvnm transportem ervenho ke smr vcarsko. Na horch u leel snh. Rno jsme dorazili do Buchsu, kde jsme si v lgru mohli vybrat, kde budeme chtt bydlet. Vybrali jsme Arbon na Bodamskm jezee, odtamtud to bylo blzko do hor poho Sntis. Abychom mohli zstat pohromad, vymysleli jsme si, e Ba s Helenou jsou manel (co jedin souhlasilo), olim je Helenin brcha (oba byli ernovlas a kudrnat) a j jeho snoubenka. Na jednu noc nm to pineslo spolen pokoj. Dal den si mne - jedinou svobodnou dvku vzala do pe vcarsk rodina jmnem Meyer. V msteku to byl dvod ke klepm, neb j jsem se jmenovala Mayer a mnoho z nich podezvalo jejich zesnulho tatnka (muzikant, mal, zkrtka bohm), e ml nco bokem. Star pan se mne ujala a stala se z n moje vcarsk maminka. Bydlela se svou 34 letou dcerou Urulou v krsn vile. as, co jsem u nich strvila byl pr nejpestejm v jejich ivot. Kadou chvli pili njac moji kamardi, co se pijeli rozlouit ped odletem do Ameriky, Kanady, Australie i nkdo na cest zpt do ech. Za cel ivot pr nemli tolik nvtv. Jedna perlika z tch dob. V njakm trampskm asopise byla uveejnna m adresa, na kterou mi zaala pst spousta kamard. Pok si nejednou stoval, e tu nen jen pro mne (rekord byl 48 dopis za den). Zitkem bylo, kdy mi asi po 3 mscch na cest (dle raztka) doel pohled z Austrlie s adresou Lilka z Brna Bodensee. Byla na nm raztka adrest neznm z Nmecka i Rakouska, ale ve vcarsku m nali (mm ho jako unikum jet schovan). Ven jsem jezdila dl dle schmatu - zavt oi, prst na mapu a kam ukzal, tam se jelo. S tm rozdlem, e nikde dn kamardi neekali a j byla pod sama. Helena s Bou moc o undry se mnou nestli od t doby, co jsem je na vnoce vythla na svj camp v Toggenburgu - My chatu. Kdy jsme vychzeli ze Steinu radovali jsme se, jak krsn sn a pipadali si jako ve vysnn Kanad. Natst jsme se kvli snhu a nahoru nedostali a rozhodli se pespat v jedn velk chat dole s tm, e rno pjdem dl. Do rna jsme zapadali snhem.Mlem jsme tam tehdy zstali navdy, neb ho napadlo asi 4 metry a 4 kilometrovou cestu zpt jsme li - s prknky na topen, pipevnnmi drtem k nohm, misty a po krk ve snhu - 8 hodin. Mysleli si asi e su blzniv a jist nebyli daleko od pravdy. Tehdy jsem hodn riskovala, na ivot mi nezleelo, kdo by pro m plakal ? A tak jsem kad vkend trvila v jin sti Alp. Na velikonoce 69 jsme s Bou a Helenou naplnovali prvn jarn slezinu, pijeli tam tehdy snad Sokolovci, snad Bandaska ( dnes z Denveru), Petr, Erich s dvkou a Tom z Popojedem (dnes z Austrlie). Pozvnku mm schovanou v archivu. Ve u bylo veselej. Kamardi venku pibvali a asto jsem jezdila smrem Mnichov na spolen weekendy s kamardy ze sokolovsk Modr Kotvy, pozdji tak smr Frankfurt, kde byli Zoltn, Jirka z Teplickch Howg, Cignsk Baron (dnes Baron von Colorado) a Long, i jinam. Z Kanady vesel dopisy nepichzely. Kamarad King (doktor z Karlovch Var) si pod stoval, jak je to tam tk; odjezd za moe jsem odkldala a nakonec zstala ve vcarsku, kde jsem si vydlvala slun penize, kter mi umonily dva a ti roky dlat a etit a pak dva, ti mse cestovat. Najt novou a jet lpe placenou prci do tdne po pjezdu zpt tehdy pro mne nebyl problm. Procestovala jsem tak pl svta. asy se bohuel mn. lovk si zvykne i na ibenici se stalo mm heslem, iju sice ve vcarsku, ale doma jsem vude, kde je mi dobe, a u v Evrop, nebo v Americe. Te su rda, e nebydlim za moem, a mm to blizko do ech, nkdy mm dojem, e jsem snad ani nikdy neodela. I ve vcarsku se asem utvoilo pr trampskch part. V Bernu , kde byl Bidlo, Koule a Bogan, V Basileji zase Zkumavka (syn legendrniho Barmana), Macek,

Mra Mandolna, Mirda i jin. V Zurichu to zaalo t hlavn po pchodu kamarda Bobra z Plzn, kter se pozdji stal erifem osady Zurich. V Oltenu byla dal vznamn osobnost, kamard Mex z steck Stovky. Ten tady zaal tradici malch oh. Bohuel ns pedasn opustil v roce 1990. Potlachy dodnes podaj ty ti hlavn party na stdaku. V Blachu, kde j ji asi 30 let bydlm, vzniklo tradin Vtn jara, kter pod dodnes kamard Aifl z Dna. Protoe orkn Lothar zruil na Vnoce 1999 nejenom tu chatu, kde se to konvalo, ale i les kolem, Vtn Jara se pesthovalo nad Sihlsee v kantonu Schwyz. Jeliko jsem se v roce 75 dostala do party ne vyloench tramp, ale sp horolezc, vodk, v zim bka a lya, trochu jsem jezdn vyloen na undr omezila. Jezdili jsme sice dl kad vkend, ale pece trochu jinm stylem. Kadoron jsem sice absolvovala pr potlach i jinch undr, ale zaala jsem se zajmat hlavn o muziku tedy lpe eeno o bluegrass, a vechno bylo ji trochu jin. Nkolikrt jsem tak navtvila sv star kamardy z mld v Americe a Kanad, zastnila se dvou potlach v Coloradu1975 a 1976 a prvnho celosvtovho potlachu na Yukonu v 1978. Chystala jsem se sice i do Austrlie, ale misto toho jsem othotnla, provdala se a v dob kdy probhal potlach v roce 83 se mi narodil prvn syn David. Za dva roky nato dal Peter. Dala jsem si tedy s cestovnm za moe na pr let pohov. Ven jsme jezdili i s dtmi kad vikend dl s tou vodcko-horolezecko-bkaskou partou. m dl tm deji jsem vyrela i na spravn undr i potlach. Pochopiteln i s dtmi jsem se vydala na celosvk ve vcarsku v roce 1988. Manel m trampske kamardy nijak zvl neproval, on sm byl extrmn sportovec, ltal na rogalu, surfoval, jezdil na extrmn divokou vodu a horolezecke expedice. J se v t dob m dl, tm vc vnovala bluegrassu. V roce 1987 jsem se poprv vydala na 10 dn do eska, neb mi tzce onemocnla matka a chtla m a m dti jet naposled vidt, tak jsem si to vechno musela s dsnmi komplikacemi vydit na adech, ale nemrzelo m to. Pijela jsem do Brna a zdlo se mi, e jsem snad ani nikdy neodela. Kamard jsem zase mla jako dv. Tak jsem se tam seznmila s Brnnskou kapelou Poutnci a rok po tom s nimi zaala intensivn kamardit. Mj ivot se pak jet vc piklonil k muzice, ale pokad, kdy jsem jela do ech, jsem nezapomnla jet se svmi starmi kamardy na tramp a navtvit pr trampskch slezin, kterch je v Brn vc ne dost. Kdy dcka trochu povyrostla, zaala jsem kadoron jezdit do Ameriky na bluegrassovou konferenci mezinrodn bluegrassov asociace IBMA. Americk trampsk kamardy jsem vidla po letech v roce 2005, kdy jsem z Nashville jela navtvit Fare a Ffu do Texasu. Vzali mne na jejich podzimn slezinu, kde byli kamardi z cel Ameriky i Kanady. To bylo vzpomnn! Rok na to jsem se vydala opt do Texasu, tentokrt na dal celosvk. Protoe jsem slbila starmu kamardovi jet z dob plzesk osady Bum Bej Danovi z Calgary, e je tak nkdy v Zpadn Kanad navtvm, a vdla jsem ji o jeho nemoci, vydala jsem se tam z Nashville jet v roce 2007. Fony s Pavlou z Vancouveru m vzali na jejich chatu na Baker ve stt Washington. Blzko tam ml chatu i Dan, ktermu tam zaali kat Dudlk. Ztrvila jsem tam s nimi vemi ndhern vkend, Dan jet prvn veer hrl na kytaru a byl vesel, druh u jen leel. Zhy po mm nvratu do vcar mi pila smutn zprva.... m dl, tm vc jsem jezdila ven s brnnskmi kamardy. M synov mezitm dospli a ji m nepotebuj, tak jsem v esku o to astji a dlm svj as stejnm dlem mezi tramping a bluegrass. V srpnu roku 2008 jsem se zastnila dal velk emigranstk akce - vandru do edestejch let, kdy nae parta tramp emigrant (a po tch letech i pidruenho lidu) se pod vedenim olima a Paddyho vydala po stopch starch kemp. To bylo vzpomnek, hlavn pro mne, neb tam vude jsem opravdu v mld jezdila. Taky jsem o tom nkde psala

Vloni jsem se vydala na zatm posledn celosvtov potlach, tentokrt do Zpadni Kanady. Kdo v, kolik tch starch kamard jet vbec nkdy uvidm... Ale o tom jsem u toho napsala dost. M lnky o trampingu vychzely a vychzej v asopisech, jako brnnsk Tulk Brno (edest lta), australsk Kamard, kanadsk Stopa, Baronv colordsky Domov Tramp, Pekelnkv slovensk Trampnet.sk, Puchej, Oslavsk boudy, a ji asi rok jsem v redakci www.musicopen.cz, kde je fredaktorem mj star kamard uf. Jinak pu jet do spousty jinch - hlavn hudebnch asopis po celm svt. To u hlavn o bluegrassu, kter se stal mou nejvt lskou... Ahoj Lilka 7.2.2012

Pedro (Petr Vodrka) Francie (Itlie)

narozen v roce 1947 v Praze, syn akademickho male Josefa Vodrky. Zaal vyret z Prahy nkdy ve vku 10-12 let - nejdve se skupinou kluk proti proudu Botie do oblasti dnen Hostivask pehrady. Vedl tlupu, kajc si Skalci - podle skalek v Grbovce ( Havlkovy sady), kde se normln schzeli, ptrajce po dobrodrustv, kter se jim tak njak vyhbalo v normlnm vednm ivot. Zsluhou zakzanch spisovatel jako byli Foglar, May a Seton, se snail objevovat nov neznmo a zde se poprv napojuje na lidi podobnho charakteru. Po objeven monosti vjezdu vlakem z Vrovickho ndrai objevuje Strnice, Sedlany, Hlsku, Chocerady a hlavn povod Szavy. V roce 1963 zakld na Zlatm dn na Brdech osadu Lesn hoi ve sloen: Pedro, Potpka, Platon a Dany. V roce 1964 je osada pejmenovna na TOP Lesci, protoe - jak Pedro piznv, je tk se nazvat Lesnmi hochy, kdy m v osad ensk. Pistupuje Pedrova sestra Dja (14 let) a sestra Danyho Pip (11 let). Osada jezd hlavn na horn Szavu a na Brdy, sleziny se dr nejdve v hospod u Zveskch v Nuslch a pozdji ve Vrovicch v hospod u Vlasty. Se stdavm ststm se osada zvtuje nebo zmenuje, podle toho - jak osadnci pistupuj nebo odchzej (Vlk, Miky, Levk, Bear, Jezevec, Jana, Stydln, Rudi, Klain, Eva a Cyrano). Ze sptelench osad, se ktermi bylo podno mnoho undr, je nutn se zmnit o TOP ern koka, Roglygo, Havran dol, Otroci vzpomnek, Nebezt jezdci, ern jestb a Vysok zv. V roce 1965 byl zaplen prvn potlachov ohe v Kosov hoe u Sedlan. Dal potlachy jsou pak podny na Lavinch na Pleivci. V jnu roku 1968 utkaj z vojny dva pln ozbrojen vojci na vojenskm motocyklu a je po nich vyhleno celonrodn ptrn. Jeden z nich - Pedrv kamard se napojil na trampskou komunitu a tak byli oba pevzati do trampsk pe. Po dvou mscch skrvn je Pedro coby zamstnanec Aerolini naloil na Ruzyskm letiti do zavazadlovho prostoru anglickho Tridantu, kter je pak po hodin a pl letu vyklopil v Londn. V echch se pak situace tce piostila. Kdy STB zjistila z anglickch novin co se stalo, vslechy zaaly pibvat na sle. Pedro byl zaten a strvil ti msce ve vyetovaci vazb na Ruzyni. Od soudu pak odchzel s podmnkou dva roky na ti. Bhem protestnch akc v roce 1969 byl optovn zaten a po vyetovn na Bartolomjsk a pozdji na Ruzyni proputn k soudu z voln nohy. Tentokrt na vc u neek a opout

eskoslovenskou republiku podobn jako jeho kamardi (v zavazadlovm prostoru mezi kufry). Londn, kam se shodou okolnost dostal, se mu moc nezamlouval a tak po projeti Anglie, Skotska a Wallesu se vydv na Evropsk kontinent. Objd nkolikrt Evropu, aby se nakonec rozhoupal a vyrazil na svou nejdel cestu pes Asii do Austrlie. Nemaje pasu ani finannch prostedk, postupoval pomalu, a se mu po esti mscch povedlo na falen pas dorazit do Darvinu v Australii. Objel Australii, pracoval coby kucha v pouti, dostal se do mst, kam se dn ech jet nepodval, aby se pak s vydlanmi penzi vydal na zpten cestu do Evropy. Do Anglie dorazil v roce 1975, aby pak hned - rok na to vyrazil do Alp najt njakou usedlost, kam by se mohl vracet ze svch toulek. V roce 1976 dorazil do Italskeho Friuli zrove se silnm zemtesenm, kter za sebou zanechalo 1500 mrtvch, a zde objevil v Patoku horsk dm s pekrsnm vhledem. Od t doby trvil vdy 6 msc v lt v Itlii a zbytek roku na prci, a u v Anglii, Holandsku, Nmecku anebo Francii. V roce 1979 je podn prvn Potlach v Patoku, na kter se sjdj lid, kter Pedro potkal na svch cestch. V roce 1981 se k nmu pidv Franoise se kterou v roce 1986 zakld rodinu a jej zsluhou zskv francouzskou nrodnost a poprv v ivot se stv majitelem pasu. Po narozen syna Nikoly rodina nezmnila nic na svm ivotnm stylu a trv 6 msc v Pai a 6 msc v Itlii. Ani narozen druhho dtte Fiony nemn nic na vci a a teprve koln dochzka mn cel ivotn styl. Do Itlie se te jezd jen na dva msce v roce, ale i nyn potlachy v Patoku pokrauj. Objevuj se zde rozlin charaktery vech monch nrodnost a Patoko hlahol vemi monmi jazyky, kter dodvaj tomuto mstu na exotice a romantice. Pedro mluv anglicky, francouzsky a italsky ale dodv, e se stle ct nejlpe v etin. S Franoise je mon se domluvit v etin v kterto ei s Pedrem zpv a hraje na kytaru ale je nutn si uvdomit, e jejm prvnm jazykem je francoutina. Tak ob dti mluv nkolika jazyky, a tak mte-li potebu nco peloit sta se optat. Co dl ale pst, nacpat 50 let ivota do nkolika dek je skoro nemon, a tak nezbv, ne se spokojit s mlem, nebo navtvit rodinu Vodrk v jejich malm rji a doufat, e po vypit njak t skleniky se Pedro rozkec a vythne ze sv pamti njakou perliku ze svho ivota. Ahoj Pedro

A co na zvr ?
dn pompa i vzletn kli se nekon, optimismus ale nalv vrok trampa kamarda, kterho jsem nechal dokonenou osmiku pbh premirov pest: Ty vole, jakejpak podklad i prameny pro djepisce, dy tohle samotn jsou djiny jako bejk, a nejen exilov! Jak kme my, latinci.no coment. Nad Zlatou ekou na jae Lta Pn 2012 Zdenk Praour N. P.S. Ni zisk ni slvu made in sympatie k trampingu k volnmu nakldn !