KONEC SVTA

UPTON SINCLAIR

KONEC SVTA

1.st
 ISBN 80-900091-7-4
ISBN 80-85612-04-6 (soubor)

Copyright Jean Sinclair, 1992

Berta Klauser International Literary Agency, Inc.
Roslyn Targ Literary Agency, Inc.
 KNIHA PRVN

BH NA NEBESCH
 ZVIDITELNN HUDBA

1
Skuten jmno americkho chlapce bylo Lanning Budd, ale lid
mu kali Lanny bylo to pjemnj a snaz. Narodil se ve
vcarsku a vtinu svho ivota strvil na francouzsk Rivie;
pokldal se za Ameriana, tebae nikdy ani nebyl za ocenem,
protoe jimi byli jeho otec i matka. Hodn cestoval; nyn prv byl
ve vsce u pedmst Dran, zatm co jeho matka byla na zbavn
cest jachtou nkde u norskch fjordu. Ale to Lannymu nevadilo;
zvykl si ji zstvat v cizin sm a dovedl se dohodnout s lidmi
jinch st svta. Jedl s nimi jejich potravu, sbral po kouscch jejich
ei a naslouchal vyprvn o podivnch cestch ivota.
Lannymu bylo tinct let a rostl rychle; ale protoe mnoho tanil,
udrel si thlou a ztepilou postavu. Vlnc se hnd vlasy nosil
dlouh, jak bylo zvykem chlapc a kdy mu padaly do o, vracel je
zpt pohozenm hlavy. Jeho oi byly tak hnd a prohlely si
dychtiv ty sti Evropy, kde prv byl. V t dob si byl naprosto jist,
e Hellerau je nejpvabnjm mstem; a den, kdy se konal Festspiel,
byl docela jist nejrozkonjm ze vech.
Spousty lid ze vech konin svta, kde umn bylo milovno a
pstovno, spchaly k blmu, vysokmu chrmu s hladkmi a
oblmi sloupy vpedu, stojcmu na vysok ploin. Mnoho mdnch
lidi bylo mezi nimi, ale hlavn tu byli umlci: spisovatel a kritikov,
hudebnci, herci, reisi prost sam osobnosti, a to v takovm
potu, e ani nebylo mono vechny sledovat. Lanny slyel po cel
svj ivot o nich jen mluvit a nyn je mohl spatit ve skutenosti. Se
svmi dvma pteli, o mlo starm Nmcem a jet trochu starm
Anglianem, prochzel davem, dychtiv a vzruen
Tam je! eptl jeden z nich.
 Kter?
Tam ten s rovou kvtinou.
Kdo je to?
Star hoch vysvtloval. Teba to byl velk, svtlovlas Rus
Stanislavsk; teba nedbale obleen Anglian Granville Barker.
Chlapci si je prohleli, ale nikoli pli zjevn nebo pli dlouho.
Zde byla pkazem zdvoilost, slavn osobnosti byly uctvny, ale
nikoli obtovny. Podat o autogram byla v Dalcrozeov kole
neotesanost, o n se nikomu ani nesnilo.
Vichni ti byli na han, aby nepropsli krle vech slavnch,
kter slbil svoji ptomnost. Vyptrali ho: mluvil prv se dvma
dmami. Ale jin ho vyptrali tak a chovali se prv tak jako nai
chlapci; prochzeli se zvolna kolem snace se sluchem zachytit
njakou perliku vtipu i moudrosti z jeho hovoru; pak se zastavovali
o kus dle, pozorujce ho zcela nenpadn.
M licousy jako zlato, poznamenal tie Lanny.
Licousy? ptal se Kurt, jeho nmeck ptel, kter mluvil
anglicky peliv a pesn. Myslel jsem, e se u vs k vousy.
Licousy jsou vousy i knry dohromady, osmlil se tvrdit Lanny
a hned se ujioval: e ano, Ricku?
Licousy maj odstvati, byl nzor anglickho chlapce. Jeho
maj barvu zem v Hellerau. Co byla pravda, nebo zem tu byla
rudav lut. Hellerau znamen jasnou luinu, vysvtloval Kurt.

2
Krl slavnch osobnost byl tehdy mezi padesti a edesti lety a
vtrek vanouc na zven planin si pohrval s jeho licousy, kter
opravdu odstvaly. Byl vysok a pm, jeho oi byly modr jako
kvty zvonek na louce a zuby bl jako lstky sedmikrs. Na sob
ml anglick tweedov oblek, hnd s ervenmi prouky; a kdy
pohodil hlavou vzad a zasml se co uinil vdy pi njakm ertu
vechny kvtiny na jasn louce se roztanily.
 Nai ti konen uznali, e ji nen slun dvat se na nho a
obrtili se. Myslte, e by nm odpovdl, kdybychom ho oslovili?
ptal se Lanny.
O, ne! zvolal Kurt, kter z nich byl nejpsnji vychovn.
Co bychom mu ekli? doadoval se Rick.
Mohli bychom si nco vymyslet. Pokus se: ty jsi Anglian.
Anglian spolu nemluv, pokud si nejsou pedstaveni.
Ale nco by sis pece mohl vymyslet, nalhal Lanny. Nevad,
kdy si na to zahrajeme.
Rickovi bylo patnct a jeho otec byl baronet, jen byl rd znm
jako divadeln vtvarnk. Pane Shawe, pravil uhlazen a s
oxfordskm pzvukem, sml bych si dovolit ci vm, s jakou
radost jsem etl vae pedmluvy?
To ale k kad, prohlsil Lanny. Tm u mus bt unudn.
Pokus se ty, Kurte.
Kurt srazil podpatky a uklonil se; byl synem ednka ve Slezsku
a nedovedl si ani pedstaviti, e by mohl oslovit nkoho bez tohoto
postoje. Pane Shawe, my Nmci se pokldme za vaeho objevitele
a vae nvtva na na pd je nm cti.
To by bylo lep, soudil Amerian. Ale mon, e starosta u
to tak ekl.
Tak se tedy pokus ty, ekl Rick.
Lanny vdl od svho otce i od jinch, e Amerian kaj to, co
chtj ci, a to bez valnch obadnost. Pane Shawe, ekl, my ti
chlapci budeme pro vs tanit za nkolik minut a to nm stran
lichot.
Urit pozn v tom Ameriku, pipoutl Rick. Troufal by sis
to?
Nevm, odpovdl Lanny. Vypad docela pvtiv.
Krl slavnch osobnost vykroil smrem k blmu chrmu a
Kurt se podval na hodinky. Herrgott! Za ti minuty jde opona
vzhru!
A vichni ti beli sotva dechu popadajce do atny, kde je
sbormistr uvtal psnm pohledem. Je to ostuda, pijt pozd na
Festspiel! pravil krav.
 Vem tem vak nedalo mnoho prce svlci koile a spodky,
kalhoty a sandly a vklouznout do lehkch tanench rouch. e byli
udchni, konen ani nevadilo, protoe byla jet pedehra. Tie se
vplili na sv vykzan msta na setmlm jeviti a skrili se na
podlahu oekvajce, a se zdvihne opona.

3
Zpvk Orfeus sestoupil do podsvt. S lyrou v ruce stl proti
davu Fri zlovstn blskajc oima, jejich odpor zdrazovala
pekeln hudba. Kdo jest tento smrtelnk, jen m dosti odvahy, aby
vstoupil do tchto stranch mst?
Frie, jak znmo, jsou nebezpen; tyto se chvly podivnm,
sotva ovladatelnm vzruenm. Podupvaly nohama, nedokav
touce vrhnout se na vetelce, a napahovaly ruce, aby ho uchopily a
rozdrsaly. Hudba lomoziv stoupala a klesala v zuivm prestu a
tla se chvla a zmtala v jejm rytmu.
Duchov stli na svahu u vstupn brny podsvt v adch nad
sebou a v chabm modravm svtle pekelnch oh se mhaly jejich
obnaen pae a nohy jako pohybliv hora. Jejich zloba se pozvolna
stupovala v hrozbu, take jemn Orfeus se st udrel, aby
necouvl. Pozvedl svoji lyru a jej jemn hudba se linula podsvtnm
ptmm jako zchvvy msnch paprsk. Ale belsk stvoen
nechtla slyeti. Jejich Nikoli! hmlo, provzeno dery ramenou a
dupotem nohou. Marn se namhala melodickm hlasem lyra!
Duchov, frie, fantomy hrozn, slitujte se v srdcch svch nad mou
bolest!
Hudebnk zpval svj pbh. Ztratil svoji milovanou Eurydiku,
kter byla nyn kdesi v tomto krlovstv smutku a mus ji vysvobodit.
Jeho zpv pokraoval, dokud neobmkil i ta nejtvrd srdce. Byl to
triumf lsky nad zlobou, krsy a pvabu nad zlmi silami, kter
zatuj lidsk ivoty.
Hora pohybu se rozeznla v tich zpv; obyvatel podsvt mnili
se ve stny elysijskch luin a z hudby se na n snel d
poehnn. Na tchto luinch jsme vichni astni; jen mr a klid je
tu znm. A uprosted jsotu pichz plach Eurydika ke svmu
snoubenci. Vytren zmocnilo se nyn d svtcch v jasnm svtle;
propltaly se v sloitch obrazcch, znzorujcch ji nejen pouh
melodie, ale cel komplikovan harmonie. Pekrsn vidiny se jevily
zraku a zesilovaly dojem z hudebnho poitku. Byla to prost
zviditelnn hudba; a kdy opona spadla za posledn scnou, otsal
bouliv potlesk hleditm. Mui i eny postvali, aby dali najevo
sv naden nad objevem novho umn.
A venku, na stupnch chrmu, shlukovali se okolo pvodce
eurythmiky, Emila Jaques-Dalcroze, zavalitho, dobe stavnho
mue s ernm francouzskm knrem a vousy zastienmi do piky
a ernou windsorskou vzankou, j se vyznaovali tehdy vichni
umlci. Vybral si Gluckova Orfea a jeho hudebn melodie
reprodukoval pomoc tl a obnaench pa a nohou dt; a milovnci
umn li i dle a troufali si ci svtu, e ve zpsobu, kterm cviil
mld v pvabu a tst, ve vkonnosti a shod tla a due, je nco
nejen krsnho, ale docela i ozdravujcho.
Kritikov, reisi, uitel ti vichni byli vyznavai starho
nboenstv: uctvn Mus. Vili, e svt me bt zachrnn krsou
a pvabem; co mohlo bt lepm vrazem tto vry ne star pohdka
o eckm pvci, kter sestoupil do pekel a svm hlasem a zlatou
lyrou podmanil frie a bly? Dve i pozdji objev dti z Hellerau
novho Orfea, aby oaroval jejich smysly, inspiroval jejich due a
zkrotil frie chamtivosti a nenvisti. Zavrhnou vlky a to nejen
vlky mezi nrody, ale i trpk tdn boj, kter hrozil rozdrsat
Evropu. V Dalcrozeov kole tanily dtky zmonch spolu s
dtkami dlnk z tovrnch tvrt. V chrmu Mus nebylo ani td, ani
nrod, ani ras; jenom lidstv s jeho snem o krse a radosti.
Takov byla vra milovnk umn z roku 1913; takov vyznn
bylo hlsno ve vysokm blm chrmu na jasn luin. V tchto
astnch dnech roziovala se civilisace automaticky a
nezadriteln. Bylo tomu ji tyicet dv lta, co v Evrop nebylo
vt vlky a bylo zjevn, e lska a bratrstv se vkrd do srdci fri
a e Orfeus je podmanil svm boskm hlasem a zlatou lyrou.
 4
Cel ivot Lannyho Budda byl naplnn hudbou. Kamkoli piel,
vude byl klavr; a Lanny poal zkouet svoje umni na klvesch ji
v t dob, kdy byl dosti str, aby sm vylezl na idli u klavru.
Zapamatoval si vechny ryvky, kter slyel, a jakmile se dostal
dom, pokouel se je reprodukovat. A nyn objevil msto, kde mohl
provozovat hudbu rukama, nohama a celm tlem; kde mohl stt
ped zrcadlem a vnmat hudbu oima! Byl tm tak naden, e st
nalzal rno as k oblkn, aby ji mohl jt dol tanit.
V Hellerau uili tanen abeced a gramatice. Takt se udval
paemi: pro ttvrten takt byla urit skupina pohyb a tak dle.
Nohama a tlem se oznaovalo trvn tn. Byl to jaksi druh
rytmickch cvik uren k tomu, aby tlo rychle a pesn reagovalo
na mylenkov vjemy. A kdo ji ovldal nleit pohyby pro rozlin
takty, postoupil k sloitjm problmm: cviil ttvrten takt
nohama a tytvrten paemi. Uili, jak rozebrat a reprodukovat
sloit hudebn projevy: teba vyjadovat rytmus ttvrten
postupn fugy zpvem jedn sti a pitom paemi naznaovat jinou
a nohama tet.
Pro Lannyho bylo nejkrsnjm na tto kole, e ho nikdo
nepokldal za podivnho, protoe chtl tanit: vichni tu chpali, e
hudba a pohyb pat k sob. Ovem, ostatn lid tak tanili,
napklad doma, ale to byla formalita, pro kterou se zvlt oblkali a
najmali zvltn hudebnky, kte k tomu hrli speciln druh hudby,
a to co nejnezajmavj, a kad se snail tanit pesn stejn jako
ostatn. A kdy chlapec tanil nkde na trvnku, nebo lesem i na
pobe nu, teba si mysleli, e je ipera, ale nikdo se k nmu
nepipojil.
Mimo to ji Lanny pichzel do vku, kdy se ml pomalu stvat
vnm. Nemohl ji vude poskakovat! a tanit alespo pokud
nechtl uinit tanec svm ivotnm clem a vydlvat jm. A zde byla
tato kola, kter tomu vemu vtiskla znaku a oprvnn. Jeho matka
by prohlsila: To Lanny cvi podle Dalcroze. Lady Eversham-
Watsonov by jist zdvihla k om loron ze zlata a slonoviny a
vzneen prothla: Ach, jak pvabn! A baronka de la Tourette by
prv tak jist rozphla ruce s prsty pokrytmi nejmn tuctem
diamant a smaragd a zvolala by: chvatn! Dalcroze byl
prost velk mda.
A tak Lanny pracoval piln a uil se vemu, emu jen mohl
bhem tchto tdn, zatm co jeho matka byla na jacht pna, kter
vynalezl mdlo Bluebird a zavedl je do nkolika milion
americkch kuchyn. Lanny prost vklouzl do mstnosti, kde skupiny
chlapc i dvat cviily a nikdo nic nenamtal, kdy se k nim pipojil
pvabn, thl chlapec a cviil s nimi. Napadlo-li ho nco vlastnho,
odeel stranou a cviil sm; nikdo mu nevnoval pozornost, pokud
net^nil obzvlt dobe. Po cel kole se tanilo: v lonicch, po
chodbch i venku na zahrad a kad byl tolik zabrn do sv prce,
e ani kdyby se tu objevila krlovna Titanie se svm dvorem a tanila
svinma nokama rychl takty pedehry Snu noci svatojansk,
nebyla by vzbudila nijakou zvltn pozornost.

5
Lanny Budd nalezl dva ptele onoho lta. Kurt Meissner byl ze
Slezska, kde jeho otec zastval dleit a odpovdn msto vrchnho
editele velkostatku. Kurt byl nejmlad ze ty syn a nemusel se
tedy stt ani sttnm ednkem, ani dstojnkem, a jeho pn
provozovati, po ppad i skldat hudbu, bylo respektovno: po
dkladnm nmeckm zpsobu uil se tedy hrt na vechny mon
nstroje, kterch by snad kdy mohl pouiti. Byl o rok star Lannyho
a o pl hlavy vt; lut vlasy ml krtce osthny, nosil skipec a
byl vdy naklonn k vnosti a formlnosti.
Kdy dma, teba i jen la okolo, vstval se idle, a usmla-li se,
vdy srazil podpatky a uklonil se celm tlem. Na Dalcrozeov
systmu se mu hlavn lbilo, e to byl opravdu systm nco, co lze
analysovat a emu lze dokonale porozumti. Kurt vdy dodroval
pedpisy a Lannyho svobodomysln americk zpsob pedlvat
vechno, co myslel e doke lpe, mu asto psobil starosti.
Jeho anglick kamard ml sloit jmno: Eric Vivian Pomeroy-
Nielson, ale veobecn mu kali Rick. Ml se nkdy pozdji stt
baronetem a vdy kal, e je mu velmi nepjemn bt tak na
polovinm stupni mezi prostm gentlemanem a lechticem Za
sprvn chovn povaoval nikdy nic nebrat vn, nebo aspo nikdy
nepipustiti, e by nco tak bral; oblkal se ledabyle, rd ertoval,
mluvil o jzd komo a o honech, zapomnal dokonit vty a polykal
konce slov, a jeho nejoblbenjm oznaenm bylo shnil. Jeho
tmav vlasy se lehce kadeily, co vdy vysvtloval poznmkou o
idovsk navtvence, zanechan kdysi v jeho rodin. Ale velmi
byste se byli mlili jeho zpsoby: uil se vemu monmu, pokud se
to tkalo divadla, kter si vybral za svj ivotn cl hudb, tanci,
poesii, herectv, vslovnosti, divadelnmu vtvarnictv, malovn, ba
i tomu umn, v kterm jak kal jeho otec vidl jedinou cestu k
velikosti: vyhledvat znmosti s bohatmi tohoto svta a zskvat
jejich zjem a podpory pro mal divadla.
Vichni ti se dobe doplovali: Kurt znal nmeckou hudbu od
Bacha a k Mahlerovi, Lanny znal trochu od veho, od starch
panlskch saraband a k Alexandrovu Ragtime Bandu,
nejnovjmu to lgru z Ameriky a Rick absolvoval jakousi novou
kolu umlecko-vtvarnou a znal cel repertoir starch anglickch
lidovch zpv a tanc. Kdy zpval a ostatn tanili Purcellovy
psn, s tolika trylky a obraty a nkdy teba s dvaceti notami na
jedinou slabiku, stvala se tato pse prv tm, co o sob tvrdila:
svtkem sladk flory.
Vichni ti byli vychovni mezi starmi lidmi a byli na svj vk
dospl. Amerianm byli by jist pipadali jako mlad starci. Vichni
ti byli vsledkem zralch kultur, kter braly umn vn,
nahrazujce jm jin zpsoby dobrodrustv. Vichni ti mli v
myslu stt se umlci; jejich rodie byli dost bohat ne tolik, aby
byli shnil, ale dosti, aby jim mohli dovolit tento druh studia.
Vichni ti se tili na budoucnost, ve kter se umn rozvine jako
arovn kvt. Povst o nov sensaci se roz a dychtiv a zvdav
lidstvo bude spchat z Pae do Mnichova a Vdn, z Prahy do
Berlna a Londna prv tak, jako nyn spchalo k vysokmu
blmu chrmu na svtl louce, aby se dovdlo, jak se dti mohou
nauit zdatnosti tla i ducha a bt pipraveny pro spolenost
kultivovanch a vzneench estt, ve kter chtly strvit svj ivot.
 Na irok plni prv pod Hellerau bylo cviit nmeck
armdy, kde skoro denn velk ety mu pochodovaly a otely se,
bhaly, klesaly k zemi a znovu se vztyovaly. Kon bhali, vozy s
munic rachotily a dla byla pivena, sestavovna a namiovna na
imaginrnho neptele. A zvuky toho veho se zvedaly a k
vysokmu, blmu chrmu, a nkdy, byl-li sprvn vtr, vl sem i
prach. Ale tanenci a hudebnci toho veho nedbali; mui
pochodovali a byli cvieni na pd Evropy ji od potku djin a
nyn trval mr u tyicet dva roky a jen sta se pamatovali na vlku.
Ve vd a v mezinrodnch vztazch byl zatm uinn takov pokrok,
e jen mlo lid uvaovalo o monosti velkho krveprolvn v
Evrop. A milovnci umn urit nebyli mezi nimi.

6
Kdy se ukonil letn semestr na kole, jel Lanny za svou
matkou. Se slzami v och opoutl Hellerau: tak ndhern msto
jedin skuten chrm, jak kdy nalezl. kal si, e nikdy na nj
nezapomene a svm uitelm slbil, e se opt vrt, aby se tu
nakonec sm stal uitelem. Rickovi slbil, e ho vyhled v Anglii,
protoe jeho matka tam jezdila kadou seznu a bude-li pkn
prosit, jist ji pemluv, aby ho vzala s sebou.
Kurt s nm jel a na francouzskou Riviru, kde ml tetu, kterou
slbil navtvit o przdninch. O americkm chlapci, kter bydlel
nedaleko, ovem j nieho neekl, nebo si nebyl jist, schvlila-li by
jeho kroben a formln pbuzn takov ptelstv. Mezi lepmi
tdami v Evrop byly velik pedsudky a na ty neplatil ani svdn
hlas Orfev ani jeho lyra.
Kurt staral se o Lannyho jako star bratr: zadil jejich cestovn
program, obstaral lstky a ukazoval mu svoji zem jako nvtvnku.
V Lipsku museli pesedat a pouili asu ke krtk veei: objednali si
kapustovou polvku a zjistili, e kapusta byla obydlena dve ne
byla uvaena. Lep erv v kapust neli dn maso, poznamenal
Kurt, cituje venkovsk pslov sv zem.
 Lanny zapomnl na svoji nechu, kdy zaslechl nad hlavou
huen a vidl, jak se vichni lid dvaj nahoru. Tam, v narudlm
svtle zapadajcho slunce, zvolna a majesttn klouzajc po obloze
objevila se obrovsk stbrn ryba: Zeppelin! Bylo to vyplnn
lidskch sn po tisciletch, kter bylo uskutenno v tomto stolet
zzrak. Byl to vsledek nmeck vynalzavosti a Kurt o tom
hovoil s pchou. Prv toho roku poaly nmeck vzducholodi
spojovat msta mezi sebou a zdlo se, e vbrzku budou peltvat i
moe. Nekonen triumf vynlez, vdy a kultury v evropskch
velkomstech!
Kdy se chlapci usadili v nonm expresu, vyprvl Lanny o
Beauty, se kterou se mli setkat v Pai. Vichni jej ptel ji tak
nazvaj, kal Lanny, a j tak. Bylo j pouze devatenct, kdy
jsem se narodil. Kurt mohl jen sest devatenct a tinct, aby si
uvdomil, e Lannyho matka je dosud mlad.
Mj otec ije v Americe, pokraoval Lanny, ale jezd do
Evropy nkolikrt ron. Nemyslm, e by jmno Budd znamenalo
mnoho pro Nmce, ale za moem je velmi znmo; je to asi nco jako
Krupp pro Nmecko. Nae zbrojn tovrny jsou ovem mnohem
lep; ale lid pece mluv o coltech, remingtonkch,
winchestrovkch a o buddech.
A spn dodal: Nemysli si, e moji rodie jsou tak nesmrn
bohati. Robbie to je mj otec m na pl tuctu bratr a sester a
nkolik strc a tet, kte maj tak svoje dti. Moje matka se s nm
dala rozvst ji ped lety a Robbie m nyn novou enu a ti dti v
Connecticutu, kde je Buddova tovrna. M se tedy s km dlit. Mj
otec m na starosti prodej v Evrop a j jsem vdy chtl bt jeho
pomocnkem. Ale myslm, e jsem zmnil svoje nzory Dalcroze
se mi tolik lb.

7
Beauty Buddov neekala na ndra; zdka kdy dlala nco, co
by ji nudilo nebo namhalo. Lanny byl pece takov chytr hoch,
kter v, jak zadit dopravu zavazadel, jak m dt spropitn a ve
kterm hotelu obyejn bydlvaj. Jeho matka bude ho oekvat v
jejich byt v hotelu a bude tak lpe, protoe bude sv, neunaven a
roztomil. To bylo ostatn jejm kolem pro nho i pro ostatn svt.
Ta role byla pro ni pedurena vldnm osudem. Mla k n
vechny podmnky: ndhern vlnit vlasy barvy dvaadvaceti
kartovho zlata; mkkou, jemnou ple, pravideln bl zuby,
pvabn obliej ne obliej panenky, ale vesel a laskav. Byla
mal a jemn, prost rozkon na pohled a lid se na ni se zalbenm
dvali, kamkoli la. Tak tomu bylo ji od jejho dtstv a byla si toho
pln vdoma. Ale nebyla to marnivost, spe tich blaenost, tst v
tom, e mohla init jin astnmi a soustrast se enami, kter
postrdaly tohoto poehnanho daru, kter inil ivot tak snadnm.
Beauty vnovala vemonou pi svm vrozenm pvabm;
mla o tom vlastn filosofick nzor, kter ochotn vysvtlila tomu,
kdo ml o nj zjem. Mla jsem tak svoje starosti. Plakala jsem a
zjistila pak, e pli sama a j rozhodn nemm samotskou
povahu. Smji se a mm dostatek spolenosti. To byl jej
argument. i nezasluhuje si krsn ena pe jako kvtina nebo
klenot? Pro by se nemla elegantn oblkati, obklopovat se
roztomilmi vcmi a uinit se umleckm dlem ve svt milovnk
umn?
I jej jmno bylo umleckm dlem: byla rozen Blacklessov a
poktna Mabel, ale ani jedno ani druh se j nelbilo. Lannyho otec
j dal dv nov a vichni jej ptel se shodovali v tom, e j slu. A
tak nyn podpisovala i eky jmnem Beauty Buddov a podepsala-
li jich vce ne smla, netrpila se proto, protoe init lidi astnmi
m tak svoji cenu.
Lannyho matka byla po svm vlet do fjord sv a krsn,
protoe si peliv zastrala obliej zvojem ped sluncem, kter tam
nezapadalo. Te bylo jej jedinou starost, jak se zbavit tch nkolika
liber, o kter se zvila jej tlesn vha, aby si nemusila pli
mnoho odprati. Zboovala svho roztomilho chlapce a tila se
na jako on na ni. Nyn se objmali a lbali jako dti. Beauty se na
nho dvala. O, Lanny, jak jsi vyrostl! zvolala a znovu ho objala.
Lanny pak pedstavil svho nmeckho ptele a Beauty ho
pivtala pvtiv, touc v jeho och pekvapen i obdiv na co
konen byla u mu zvykl, a jim bylo trnct nebo ptkrt tolik.
Vdy zstvali stt ohromeni, zapomnali na svoje zpsoby a stvali
se jejmi otroky a to bylo nejlep, co se jim mohlo pihoditi.
Poskytovalo jim to nco, k emu mohli vzhlet a co uctvat;
zdrovalo je to od promny v elmy a barbary, k emu mli siln
sklony.
Beauty mla na sob modrou rann toaletu z nskho hedvb, s
velikmi zlatmi baanty, velmi ndhernou; dovedla uhodnout, jak to
asi bude psobit na Lannyho ptele a vidla, e se nemlila. Chovala
se k nmu roztomile; bude-li ji zboovat, bude laskav i k jejmu
synovi a vichni budou astni.
Vyprvjte mi o Hellerau, dala, a oni j ovem vyhovli;
vlastn Lanny vyhovl, protoe jeho nmeck ptel nebyl jet
mocen slova. Beauty mla klavr v salon a sedla si k nmu. Co
mm zahrt? ptala se a Lanny odpovdl: Cokoli, ulehuje j tak
situaci, protoe Beauty nedovedla opravdu mnoho hrti. Jala se hrt
Chopinovu polonsu a oba chlapci tanili; byla tm uchvcena a
hochy to naplnilo hrdost. Kurt, kter dosud nikdy neslyel o matce,
kter by byla souasn dttem, opravil si tohoto rna svoje nzory o
Amerianech. Takov svobodn, takov bezstarostn, takov rozkon
lid!
Chlapci se vykoupali, oblkli a li dol na obd. Beauty si
objednala ovocnou vu a okurkov salt. Zanm tloustnout z
nieho, vysvtlovala. Je to tragedie mho ivota. Netroufala jsem
si vypt ani sklenku mlka na saeteru.
Co je to saeter? otzal se Lanny.
To jsou vysoko poloen horsk pastviny. Jeli jsme vdy lunem
na beh a pak li nahoru; hrozn star chalupy jsou tam postaveny z
kmen a maj dry ve stechch msto komn. Maj mnoho malch
kolen, stechy pokryt drnem a na nich jsou cel kvtinov zahrdky.
Vidla jsem na jedn i stromek.
Nco takovho jsem vidl jednou ve Slezsku, pravil Kurt.
Koeny zpevuj stechu, ale vtve se mus kadoron oezvati.
Mli jsme se ndhern na jacht, pokraovala Beauty.
Vyprvl vm Lanny o starm panu Hackaburym? Je z msta
Reubens v Indian a vyrb mdlo Bluebird, miliony kus denn,
nebo tdn, nebo jak nemm hlavu na sla. Nos je s sebou po
kapsch a rozdv kadmu. Venkovanm tam se to velmi lbilo
jsou to istotn lid.
Chlapci j vyprvli o slavnosti s Orfeem, o Bernardu Shawovi, o
Granville Barkerovi a o Stanislavskm. Je to nejkrsnj ze vech
mst, kde jsem a dosud byl, prohlsil Lanny. Rd bych se stal
uitelem na Daicrozeov kole.
Beauty se nezasmla, jak by uinila jin matka. Ovem, mj
drah, odpovdla. Jak chce; ale Robbie bude zklamn. Kurt
nikdy neslyel, e by nkdo nazval rodie takovmi jmny jako
Beauty nebo Robbie; pedpokldal tedy, e je to americk zvyk,
jeho vsledky nebyly patn, akoli by byl nemon ve Slezsku.
Snad bys tu chtl njak den zstat, ekla pak Beauty. J bych
se tak chtla vice seznmit s Kurtem, ale pijala jsem, bohuel,
pozvni do Anglie na trnct dni a pak jedu na hony do Skotska.
Lanny byl zklamn, ale nedal to ovem najevo; byl ostatn zvykl
vdat se s matkou jen tak na chvli; chpal jej zvazky vi jejm
ptelm a ani neekal, e by zstala doma pro jednoho, nebo i dva
hochy.
Kurt byl tak zklamn, nebo se domnval, e se bude moci tit
pohledem na toto umleck dlo dalek Ameriky zdokonalen
Franci. Snail se vyut krtkho asu a obdivoval se j, ovem s
bezvadnou uctivost, take Beauty shledala, e je to mimodn
skvl chlapec a mla nesmrnou radost, e jej drah Lanny si
vybr tak dobe svoje ptele. Lanny j ji dve napsal, kdo jsou
Kurtovi rodie, a tak o jeho tet v Cannes, pan doktorov dvorn
radov von und zu Nebenaltenberg. Beauty j sice neznala, ale byla
pesvdena, e nkdo s takovm jmnem mus bt spoleensky
pijateln.

8
Odpoledne byli na vstav modernho umn. Kad mluvil o
Salonu Nezvislch a Beauty tedy musela mt monost prohlsit, e
ji vidla. Ale byla bystr a rychl a to j umoovalo, e ron prci
vce ne tisce umlc prohldla v patncti i dvaceti minutch. Pak
mla na programu nvtvu u vadleny; bt sm umleckm dlem
neponechv pli mnoho asu pro umleck dla jinch. A Lannyho
matka, poletujc ivotem jako motl kvtinovm zhonem, byla tak
pvabn a tak zbavn, e jen tu a tam nkdo vbec zpozoroval, jak
mlo medu sebrala.
Zanechala proto oba chlapce na vstav samotn a ti se
prochzeli kolem zd, pokrytch vsledky prac mal a socha
Evropy, kte tu dali prchod sv obrazotvornosti. Kad dlo zdlo
se na n volati: Podvej se na m! J jsem non plus ultra! Jen
nkte z mal pracovali starm zpsobem tak, e skuten
zobrazovali nco. Vtinou zde byly tve promnn v plochy a
konick vseky; oi a nosy si navzjem vymnily msta, stromy byly
modr, obloha zelen a lidsk tla obou tchto barev. Byla to doba
Nahch dvek, sestupujcch po schodech; ty nah dvky se
skldaly ze spirl, klikyhk, kter mohly tak bt zobrazenm
blesku; motanice ar pipomnajc telefonn drty po cyklonu. Nikdo
si nedovedl pedstavit, pro to byla nah dvka a mnoz by si byli
pli zeptat se male, jedn-li se snad o naprost humbug i o
vlastn.
Ale bylo tam tak dost rozeznatelnch nahotin; ty byly
zobrazovny vtinou v mrnicch, na bojitch nebo na operanch
stolech. Byly to eny s velkmi pevislmi bichy a prsy, mui s
chorobnmi nebo chybjcmi dy. Zskal jste tam zcela urit
dojem, e nezvisl umlci evropsk pevniny jsou duevn
utrpen a usouen skupina. Snad ili na pdch a nemli dost jdla;
Lanny ani Kurt, kte nikdy nevidli byt na pd a jim nikdy
nechyblo jdlo, na toto vysvtlen nepipadli. Jen se divili, pro
mali dvaj pednost takovm ohavnm vcem, kdy jsou na svt
stvoen jako je Lannyho matka. Bylo tu nco nesprvnho; ale to
nemohli rozeit ani syn Beauty Buddov, ani syn vrchnho editele
zmku Stubendorfu v Hornm Slezsku.
Beauty byla pozvna na veei a tak oba chlapci li do biografu
umn, kter tehdy bylo jet v plnkch. Zatm co v Americe
hlavnm hercem byl vajen svtek, kterm po sob herci
pohazovali, ve Francii, jak se ukzalo, pouvali k tmu elu
kbelk s alounickm lepem; rliv manel si spletl alounka s
milencem a honika a praka konila tm, e zmnn kbelk s lepem
spadne s ebku na hlavu rlivho manela k bjenmu poten
paskch neptel manel. V orchestru sedl u klavru jedin
hudebnk s knihou not, kde ml peliv poznamenny druhy hudby
pro rozlin scny lsku, zrmutek, boj i co se mohlo na pltn
vyskytnouti. Spn si nalezl vhodnou strnku a kdy ji ebk byl
na spadnut ml pipravenu boukovou pas z pedehry Vilma
Tella. To bylo zcela odlin od Salonu Nezvislch a tak od
Hellerau; ale vkus chlapc byl veobecn a oba se smli prv tak
hlasit jako mn kulturn man v podniku.
Rno Beauty nevstvala a tsn ped polednem a hoi se tud
vydali na projku mstem; Kurt jet nikdy nebyl v Pai a tak
Lanny, kter tu byl jako doma, ukazoval mu vecky znamenitosti a
pednesl mu i historick vklad. Pozdji k nim piel Amerian
jmnem Harry Murchison, potomek sklskho podniku a hr pola,
kter je odvezl ve svm voze do Versailles, kde poobdvali, proli se
zahradami a lesem, prohldli si Mal Trianon a vyslechli prvodcovo
vyprvn o Marii Antoinett, princezn de Lamballe a jinch
krskch dvn minulosti z nich ovem se dn zdaleka
nevyrovnala Beauty! Lanny i Kurt byli vak ponkud rliv na
hezkho a mladho Ameriana, kter se snail mt Lannyho matku
vhradn pro sebe; ta vak sama byla pozorn a dlila svoji pze
rovnomrn vem tem.
Kdy se vrtili do hotelu, podala hochy, aby jejmu pteli
ukzali kus Dalcrozeova umn, ne se pevlkne. Jak se dovdli,
pjde veer s Harrym do opery; ale naped vichni spolen
poveeeli a pak Beauty s Amerianem doprovodili oba hochy na
ndra k rychlku, odjdjcmu na Azurov pobe. Beauty mla
pi louen slzy v och, prv tak i Lanny a neoekvan i Kurt.
Beauty ho polbila na rozlouenou; a pak, kdy ji byli usazeni ve
svm oddlen a vlak ujdl k jihu, zvolal Kurt: Ach, Lanny, jak
miluji tvoji matku!
Lanny byl ovem poten. Jako kad, odpovdl.
 CTE DAZUR

1
Na vchodn stran malho poloostrova, vystupujcho do
Stedozemnho moe, je vesnika Juan-le-Pins s vhledem na
Juansk zliv s Estrelskmi horami v pozad. Na tomto pvabnm
pobe postavil Robbie Budd vilu s pknou zahradou, kterou ped
mnoha lety daroval Lannyho matce. Ale zadil to tak, e nemohla
vilu ani prodati, ani zadluit a zpsobil tak, e finann vkyvy cen
pozemk nehrly u n roli. Juan v t dob se til prv mrn
prosperit; za pozemky byly nabzeny znan stky a Beauty s
radostnm vzruenm shledala, e jej majetek je cenn sto tiscem
frank. Oveme po ase opt nastane pokles cen a ona bude
zniena a hrozn ltostiv; pak opt pijde prudk vzestup, pak
zase krize a Beauty vdy uv v kad toto dob. Ale vdy bude
ona i Lanny mt domov a to vlastn Robbie chtl.
Toto msto bylo Lannyho domovem, pokud se jen mohl
pamatovati. V jeho stinnch lesch sbrval jarn kvtka a nauil se
poznvat hlasy ptactva. Na jeho mlkch bezch se brouzdval v
moi a nauil se plovat. Dole na pobe byly vytaeny rybsk
brky a rozprosteny st k suen; tam byl ndhern ivot pro dt;
tam od dtstv pozoroval lovy ryb, pinejcch na beh
vemon podivn tvory z hlubin moe, pleskajc a zmtajc se a
lesknouc vemi duhovmi barvami v slunenm ru; tam se od dt
ryb dovdl, kte kousaj a tpaj a kter je mono donst dom
Leese, venkovance, kter byla jejich kuchakou. Lanny se nauil
vatlat ve tech jazycch a dost dlouho mu trvalo, ne se je nauil od
sebe rozeznvati, aby mluvil anglicky s matkou a otcem, francouzsky
k etnm hostm a pleitostnm uitelm a provenslsky se
sluebnictvem, venkovany a rybi.
 Dm byl vystavn na vrcholku kopce dle od moe. Byl
narovl a ml bled modr okenice a ervenou stechu; postaven
ve panlskm slohu s pvabnm dvorkem s vodotryskem a
kvtinami. Tam si Lanny hrval, kdy vanul mistral, co nkdy
trvvalo i tden. Podle cesty byla vysok ze, pes ni vykukovaly
rov a bl oleandry a ve kter byla devn vrtka se zvonkem
cinkajcm uvnit dvorka; po obou stranch stly aloe s tlustmi
spodnmi listy a thlmi kmeny s mnoha kvty. kali jim bo
svcny.
Zde trvil Lanny astn dny bez neptel a skoro bez nebezpe.
Otec ho nauil plavat ve vech druzch vod a leet na vod klidn
jako mosk elva. Zde se nauil veslovat i plachtit a tak vrtit se
rychle dom pi prvnch znmkch blc se boue. Zde se nauil
mnoho o rybaen, o occh, kter vesnian sbrali v lesch, a o
zeleninch, kter nalzali v polch, take Beauty kvala, e by je
Lanny uivil, kdyby opravdu zchudli. A tak se nauil zskvat
ptele a sdlet vechny jejich starosti a prce, take nikdy neml as,
aby se nudil.
Jeho matce, jako modern dm velkho svta, asto psobily
jeho plebejsk chuti starosti a tu zvala dti svch bohatch znmch
k sob. Lannymu se i to lbilo; bohat dtky byly konen tak
zajmav: brval je s sebou na pobe, seznamoval je s rybskmi
dtmi a brzy potom bhali s nimi po behu kladouce mal st na
mosk rky a nice svoje drah aty. Nebo si vyli do kopc a
spolen odpovali na prahu njak vesnick chalupy a doma pak
vyprvli, jak se uili plst proutn koky. Beauty se smchem
tvrdvala, e Robbieho pedci museli bt sedlky akoli i v tom byl
rozdl mezi Connecticutem a jihofrancouzskou vesnic.

2
Lanny Budd nikdy nechodil do koly v obvyklm slova smyslu.
Jednak proto, e byl skoro pod s matkou na cestch a jednak proto,
e se sm nauil tolika vcem, e se sotva vely do jeho mal
hlaviky. Pamatoval si obraty vech jazyk, kter slyel a to je co ci
na Rivie. Vdy zkouel hrt na klavr a vidl-li nkoho tanit nov
tanec, nauil se jej dve ne dotanili. Stailo, kdy ho matka nauila
znt psmenka a ji etl kdejakou knihu, pokud mla obrzky. Bylo
opravdu neuviteln, e Beauty se domnvala, e m literrn vkus;
to znamenalo, e si zapamatovala jmna knih, o nich slyela mluvit,
koupila si je a peetla nkolik prvnch strnek; na vce obvykle
nemla as. A tak dve i pozdji se k nim dostal Lanny a
nerozuml-li nemu, pronsledoval kdekoho otzkami.
Znanou st svho vzdln zskal poslouchnm; do jejich
domu dochzeli lid veho druhu a on jako dobe vychovan chlapec
sedl tie stranou a naslouchal. Lid na obvykle zapomnali a ani je
nenapadlo, e ve, co sly, si peliv pamatuje: o spolenosti a
md, o tom, co lid nos a jed, kam chod a s km se setkvaj, o
evropsk aristokracii a jejch titulech, o bohch a jejich podnicch,
zvazcch, dividendch a ziscch, o novch vozech, restaurantech,
divadlech i o tom, co se v nich hraje, o operch a svtovch
zpvcch, o knihch, o kterch lid hovoili, o novinch, politicch,
o hlavch stt prost o vem, co bylo spn a tedy i dleit.
Ve znan ranm vku si vypstoval zvyk, e si oblbil njakou
uenou poznmku, kterou zaslechl a pak j pouil v jin spolenosti,
kde to ovem zpsobilo senzaci; a ipern mysl dtte pln vyuvala
radosti z pekvapen starch a neopomnla v dal spolenosti
opakovat svj vstup. Ml vhodu v tom, e star lid si obyejn
neuvdomuj, jak pozorn dti poslouchaj a jak se sna pout
slyenho a tak lid ped nm mluvili o vem a pozdji sami byli
pekvapeni tm, co vechno hoch ji v.
Msto Cannes bylo od jejich domova jen nkolik kilometr a
matka ho asto brvala s sebou, kdy jela nakupovat. A Lanny,
protoe slbil, e j nikdy s nikm zatm neodejde, sedval na
poulin lavici nebo v kavrn na chodnku; a tm vdy se nalezl
nkdo, kdo ml zjem o hezkho mladka s hndma oima, hndmi
vlnitmi vlasy a v ed rozhalen koili.
Tak se Lanny seznmil v zim, ne jel do Hellerau, s
plukovnkem Sandys Ashleigh-Sandysem, kdysi dstojnkem
horskho pluku Jeho Velienstva v severozpadn Indii. Plukovnk
ml bl knry a ple lutou jako pergamen, co byl nsledek jeho
jaternch pot. Nosil pohodln pltn oblek a jako len exklusivn
britsk kolonie by byl nemluvil s nikm dosplm, jen by se
opovil oslovit ho, ani mu byl dn pedstaven. Ale kdy byly
vechny stolky obsazeny a mal chlapec mu nabdl msto u svho
Stolku, nepokldal za nutn odmtnout; a kdy s nm chlapec poal
hovoit jako dospl len spolenosti, plukovnk se bavil a choval se
k nmu s vybranou zdvoilost.
Lanny s nm hovoil o nejnovjm romnu, kter prv etl. A
kdy se ho star vojk vyptval na etbu, zjistil, e chlapec nikdy
neetl nic od Scotta, e ani neslyel o Dickensovi a jedin, co znal ze
Shakespeara, byla hudba k Snu noci svatojnsk od jakhosi
idovskho skladatele. Lanny mu kladl tolik otzek a tak vnm
zpsobem, e ne se rozeli, slbil mu dstojnk poslat
jednosvazkov vydn bsnka, kter mu prv pebvalo, s jedinou
podmnkou: Lanny mu musel slbit, e pete celou knihu, kad
slovo v n.
Lanny ovem neml ani tuen, co vlastn slbil. A tak po
nkolika dnech dostal potou balek o vze nkolika liber. Bylo to
toti vydn uren k tomu, aby bylo vystaveno na stole v salon,
denn opraovno, ale nikdy neoteveno. Lanny bral svj slib
doslovn: poal s tituln strnkou a strvil cel msc vzruujc
etbou. A nudil svou matku pi jdlech vypravovnm o pvabnch
dmch, obvinnch z hroznch zloin, jich se nedopustily. O
jejich zloinech ml Lanny jen velmi mlhav pont; jak mla jeho
matka odpovdt na jeho otzky? Jak mu mla vysvtlit, co je to
panenstv a jak se poruuje?
Potom si Lanny vyrobil z latk mee a z papru helmice a uil
rybsk dti ermu, div si oi nevypchali. Na pobe si hrli na
ryte, pokikujce na sebe: Tisc lter! a Vari, zrde! a Tas,
MacDuffe!. Vere se rozlhaly po cel vesnici, Lanny je pednel
jako herec kdov, nestane-li se jm nkdy kter ena v, koho
pivedla na svt? Bylo jasn, e pedstavivost tohoto dtte je jednou
povede na podivn msta a pimje k nepohodlnm vcem.
 3
Lanny a Kurt se rozlouili, ne dojeli do Cannes. Nmeck hoch
se ml na ndra sejt se svou tetou a tato vdova po dvornm radovi
von und zu Nebenaltenberg byla staromdn osoba, kter by patrn
neschvalovala ptelstv s Amerianem ji ze zsadnch dvod. A
situace se jet zhorila, nebo teta vdla, nebo se aspo domnvala
vdt vechno o t Buddov ensk, jak se vyjdila o Beauty, a
byla pohorena tm, e se jej synovec seznmil s takovou osobou.
Ale neekla s jakou ekla jen: Unschicklich!
Kurt se na nic neptal. Pan Buddov odjela do Skotska na hony,
poznamenal jen tak mimochodem. Sedl zpma na nepohodln idli
proti such, psn, star dm a vyprvl j novinky o sv rodin.
Pojedl nmeck obd, skldajc se z itnho chleba s zky jtrovho
salmu a vcarskho sra a z malho kousku jablkovho zvinu se
slabm ajem s mlkem. Kdy dojedli, odloila jeho teta pslun
dl potravy pro sluku a zbytek peliv uzamkla do skn, stojc
mezi okny jdelny, jednm z kl, jejich svazek nosila na pase.
Domorodmu sluebnictvu se ned tady vbec vit, poznamenala
pan doktorov dvorn radov. Akoli jej manel byl ji deset let
mrtev, nosila dosud po nm smutek a ovem tak vechny jeho tituly.
Pesto ale byla vzdlanou dmou a v nleitm ase se vyptvala
na Hellerau a Kurt j vyprvl. Proti Jeanu Jacques-Dalcrozeovi
chovala znan pedsudky, protoe ml francouzsk jmno, ale
Gluckova hudba byla echt deutsch a proto se pan doktorov
dvorn radov o ni zajmala a litovala, e nemohla bt ptomna
slavnostnmu pedstaven. A kdy konen se Kurtovi podailo
vzbudit jej zjem, diplomaticky se zmnil o tom, e jeho americk
ptel jest skuten umlecky nadn a e by mu mohl vydatn
pomoci, aby j ukzal Dalcrozeovo umn: ujistil ji, e Lanny je
velmi dobe vychovan a zdvoil hoch, e je mu teprve tinct let a
patrn vbec ani nev o Unschicklichtkeit sv matky. Mimo to je
umlcem, nebo snad jm bude, a jako takovho nelze ho posuzovat
podle obyejnch podmnek. Jako teba Wagnera; ostatn i o
Beethovenovi se povd
 A takovm zpsobem zskal Kurt povolen sv tety pozvat
Lannyho na aj. Telegram byl odesln a v urenou hodinu pivezl
Buddv ofr Lannyho. Kdy hoch vstoupil do jednoduchho a
bezvadnho bytu, srazil podpatky a poklonil se celm tlem,
omlouvaje se zrove pro svoji nedokonalou nminu akoliv
opravdu nebyla tak patn, protoe svho asu ml dva nmeck
uitele po nkolik msc. Sndl pouze jeden obloen chlebek a
jeden mal kolek a odmtl druh lek aje. A pak podle Kurtovy
hry na piano pedvedl, co v Dalcrozeov kole nazvali plastickm
kontrapunktem; pak hrla vdova lidov psn, kter Lanny neznal a
jim pozorn naslouchal, vymlel si pohyby k nim a velmi rozumn
o nich hovoil. Pan doktorov dvorn radov mu ovem neekla, e j
kdysi zemel chlapec, kter ml vlasy i oi jako on; ale pozvala ho,
aby opt piel a dovolila Kurtovi, aby navtvoval Lannyho.
Oba hoi nosili jen plavky, co pln stailo v tomto
svobodomyslnm kout Evropy. Chodvali na vbek mysu Antibes,
kde mete skoit do desetimetrov hlubiny tak jasn vody, e mte
dojem, e doskote a na dno. Na mlkm pobe lovili stmi
mosk rky, rybky a kraby a ostatn moskou hav, hemc se po
vky v tchto vodch, prv tak, jak to kdysi dlvali chlapci mt,
et, fnit, saracnt, chlapci barbarskch lupi a vech
nesetnch nrod, kte kdy sdlili na tomto Azurovm pobe od t
doby, co se vynoilo z moe.
Od svho nejtlejho dtstv il Lanny mezi tmito zbytky
dvnovku. Zempisu se nauil pi vletech autem a djepisu dotazy
po djinch starch zcenin. Lid sice neznali vdy historie, ale v
jedn z kapes auta bval titn prvodce, v nm Lanny nalezl
hledanou odpov. Antibes na druh stran bval kdysi mskm
mstem s lznmi, divadlem a vodovodem; bylo vdy zajmav
prohlet si tyto star pamtky na lidi, kte ji ped vky odeli z
mst, kter byla jejich chloubou a pemlet o jejich ivotech. Ped
nedvnem tam vykopali pamtn desku na dt Severu, kter vem
psobilo poten tancem v divadle; Lanny. Budd mohl dobe bt
tmto dttem vrtivm se na svt a asto uvaoval, jak asi jeho
pedchdce il a co pivodilo jeho pedasn konec.
 Oba hoi roku 1913 astn se probhali lesy i dolmi pi
pobe, netuce, jak asi skon. Krajina tu byla krsn a stle se
mnc: bystr eky, hlubok stre, irok dol; olivov sady a
vinice; lesy korkovch dub a eukalypt, louky pln kvtin; hust
obydlen vesnice s terasovitmi zahradami, kde byl vyuit kad
tveren centimetr zem; palce z kararskho mramoru s
pstovanmi zahradami a ndhernmi stromy vude bylo tolik vc
na podvanou a tolik monost k otzkm! Kurt sice nemohl mluvit
sm s venkovany, ale Lanny mu dlal tlumonka a eny si zlibn
prohlely cizho jinocha ze severnch kraj, s plavmi vlasy a jasn
modrma oima.

4
Vysoko nad mysem Antibes je starodvn klter s kostelem
Panny Marie Dobrho Pstavu, z nho antibest nmonci, bosi a
v blch koilch, nos v proces obraz Panny, aby tak zskali jej
ochranu v bouch. Odtud je ndhern pohled na moe a na vechna
blostn msta Riviry, jako i na vzdlen italsk horstva, pokryt
snhem. Sem si pinesli chlapci obd a Lanny ukazoval Kurtovi
okol: na zpad Estrel, poho z krvav rudho porfyru, na vchod
velk msto Nizzu a za nm na skle Monako. Pmo pod nimi byly
zakotveny francouzsk vlen lodi: bylo to jejich oblben kotvit
a nmonci z nich zaplovali msteko.
Hoi strvili odpoledne nahoe hovoce nejen o krajin, ale i o
sv budoucnosti. Jak byli vn a svdomit! Kurt byl vysoce mravn
zaloen a kdy Lannymu vykldal sv mravn nzory, zstal jeho
druh zcela ohromen.
Pemlels kdy o tom, jak je na svt mlo skuten kulturnch
lid? dotazoval se Kurt. Jsou cel nrody a rasy, kter prakticky
nemaj ani jednoho a mezi ostatnmi je jen hrstka tch, kte tmaj
prapor dobrho vkusu mezi miliony Hottentot.
Co jsou Hottentoti? otzal se naivn Lanny.
Kurt mu vysvtlil, e tm se obyejn mysl lid bez kultury nebo
idel. Vtina lid e je takov a civilizace se udruje jen
nesmrnmi nmahami nkolika zaujatch jedinc. Co kdyby se jim
to nedailo co potom?
O tom jsem nikdy nepemlel, pipoutl druh starostliv.
Poklesli bychom zpt do barbarstv, do novho temna. Proto m
umn tak vzneen posln; nebo se sna zachrnit lidstv hlsnm
lsky ke krse a cty ke kultue.
Lanny pokldal tento nzor za skvl a piznal to. A Kurt
pokraoval:
My, kdo tomu rozumme, musme bt ukznn, jako bychom
se pipravovali k bohoslub. Musme vykonat ve, co je v naich
silch, t dnmi ivoty a nemrhat sebou sammi, jak in tak
mnoz hudebnci. J sm jsem se rozhodl, e budu it ivotem
rozumu, asi jako Bach nebo Brahms. V nco o nich?
Mnoho ne, piznval Lanny.
Nevm ovem sm, jak jsem nadan
, jsem si jist, e m skvl nadn, Kurte!
A je tomu jakkoli, chci je pstovat a slouit jm. Pomlel jsi
ji na to, uinit se svm ivotem nco podobnho?
Bojm se, Kurte, e jsem o tom zatm mnoho nepemlel. V,
moji rodie nehled na svt pli vn.
Ale jist ti dali njak mravn zklady!
Nu, doporuovali mi, abych se til z krsnch vc, s nimi
pijdu do styku; a ovem abych byl zdvoil a laskav k lidem a
nauil se od nich vemu, emu budu moci.
To je sprvn, ale nen to dost. lovk mus mt ir rozhled a
vy cle.
Chpu to, Kurte, a jsem ti velmi zavzn, es mi o tom ekl.
lovk ovem o takovch vcech nemluv krom s nkolika
vybranmi lidmi, kte jsou schopni rozumt dui lovka.
Chpu to, ekl Lanny pokorn; a vynasnam se bt hoden tv
dvry. Budu jaksi tvm kem, smm-li.
Star hoch s tm souhlasil za tto podmnky. Budou si dopisovat
a sdlovat spolu svoje nejhlub touhy a nikoli je v sob ukrvat, jak
je nutno ve svt mlkch a bezmylenkovitch lid. Kdy slunce
zapadlo za Estrelsk hory a oba se obrtili k domovu, bylo jim,
jakoby byli uinili njak nboensk objev asi jako kdysi
mnichov, kte ped stoletmi prochzeli chodbami onoho kltera.

5
Kurtovm npadem bylo, aby Lanny byl pozvn a navtvil
zmek Stubendorf o vnonch przdninch; k tomu cli bylo nutno,
aby pstoval znmost s pan doktorovou dvorn radovou, jej
doporuen bylo rozhodujc. Lanny tedy jet nkolikrte navtvil
jej byt v Cannes a tanil Dalcrozea ped nkolika pteli psn a
kroben Nmky. Nikdo se ani jednou nezmnil o jeho matce i otci,
ani o jinm z jeho americkch ptel; ale pan doktorov dvorn
radov peliv prozkoumala jeho mysl a ujistila se, e m skuten
opravdovou ctu ped pspvkem jejho Vaterlandu k svtov
kultue. Podle Kurtova nvrhu vypjil si Lanny svazek
Schillerovch bsn a piln se jimi prokusoval, daje tu a tam starou
dmu o pomoc.
Ona sama mla tak zjem o jeho hudebn vzdln, kter bylo
velmi nepravideln. Kurt, prv tak jako jeho teta ped nm, byl
vycvien dkladnm nmeckm zpsobem skoro lze ci
vojenskm drillem ve he na klavr: pae a zpst v pedepsan
posici, kotnky stisknut, druh lnek prst zvednut a prsty prudce
zvedan a spoutn. A uboh Lanny ml v hlav smsici veho, co
kdy kter matin znm j nhodn doporuil. Prvn byl profesor
Zimmalini, chrnnec tchyn baronky de la Tourette; protoe byl
kem Leschetitzkho, kladl profesor hlavn draz na rovnomrnost
prst, stisknut zpst a zaoblen lokty i v obyejnm legatu. To se
Lanny uil celou zimu; ale pak pila londnsk sezna, pak Biaritz a
kdy se vrtili dom, byl profesor ji zase v Pai.
Pak se uil Lanny podle Breithauptovy metody, co bylo jet
dra; dostalo se mu vklad o krouivch pohybech pedlokt, o
tom, jak dleit je uvolnit hru a nezanedbat ivost; ale vzntliv
profesor, kter ho tuto zcela odlinou metodou vyuoval, byl nhle
uchvcen obdivem k mohutn opern zpvace a odejel s n do
Argentiny jako jej klavrista. Pak byl Beauty doporuen profesor
Baumeister, kter v posledn dob piel do Cannes a tak nabdla
Lannymu bez okolk, jak byla zvykl, aby cviil u nho, chce-li. Ale
Lanny dosud o tom vn nepemlel.
Kdy se tohle vechno pan doktorov dvorn radov dovdla,
jej podkumilovn nmeck due byla skuten ohromena. Toto
uboh dt hrlo na klavr metodami asi pl tuctu rozlinch kol
souasn, a co horho: vbec mu to nevadilo! Pospila si, aby ho
ujistila, e profesor Baumeister nen ne hudebn anarchista a
doporuila mu svho znmho, kter svho asu uil na zmku
Stubendorfu a kter by byl schopen nauit ho skuten nmeck
technice. Lanny j slbil pednst to sv matce a tm dobyl dokonale
sympatie Kurtovy tety. Vzala docela oba chlapce jednou na koncert
co byla jedin mimodn vloha, kterou si vbec dovolila.
Kdy se pak Kurt chystal k odjezdu, oznmil svmu ku tetin
slib, e dope svmu bratru a pimluv se za Lannyho, aby byl
pozvn na zmek, jeto je dojista hoden tto cti. Americk hoch byl
tm nesmrn poten, protoe ji toho tolik slyel o stubendorfskm
zmku a obdivuhodnm ivot v nm, e si jej pedstavoval jako
njak msto z Grimmovch pohdek. Setk se s Kurtovou rodinou,
uvid, jak Kurt ije a seznm se s celm okolm, kter dalo vznik
mylenkm jeho ptele.

6
Kurt odejel a Lanny se dal do ten nminy, do cvien
prstoklad na klavru a zaal vyuovat rybsk chlapce, jak tanit
podle Dalcrozea. Nikdy netrpl samotou, protoe Leese i jejich
sluka Rosina ho mly rdy jako by byl jejich. Konen vdl, e
Beauty pijede a to se tak stalo; za msc tu byla, pln novinek a
vesel jako vdy. A pak, z nieho nic, piel telegram od Robbieho,
e odjd z Milnu a pijede ztra.
To byl ji zpsob Lannyho otce, kter nepokldal vyjku do
Evropy za nic vce ne Beauty vyjku do Cannes ke vadlen.
Nikdy ani nekabeloval, protoe po pistn v Evrop mohl jet prv
tak dobe do Petrohradu jako do Caihradu a nikdy nevdl, jak se
kde dlouho zdr. Tu a tam poslal pohlednici, nkdy z Newcastlu, z
Connecticutu, nkdy z Londna nebo Budapeti: Pijedu brzy,
nebo nco podobnho. A pt zprva byla vdy telegram
oznamujc, kterm vlakem pijede.
Robbie Buddovi nebylo dosud tyicet a byl opravdu otcem,
jakho by si kad hoch vybral, kdyby se s nm vas poradili. Kdysi
hrval fotbal a jet nyn hrl tu a tam polo. Byl dobe stavn a ml
pevn svaly. Ml hojn hndch vlas, jako jeho syn a kdybyste ho
byli vidli v plavkch, byli byste zjistili, e je zarostl na prsou a na
stehnech jako medvd. Lanny ml po nm vesel hnd oi a
rov tve a prv tak zddil astnou povahu a ochotu pijmat
vci tak, jak pichzely.
Robbie ml rd tot co Lanny, nebo tomu snad bylo naopak.
Vydrel sedt u piana a brnkat cel hodiny a to metodou jet hor
ne ml Lanny; neznal mnoho klasick hudby, ale za to znal
vechny studentsk psniky, negersk psn, operetn melodie
prost vechno americk, vesel i sentimentlni. Neznal, co je to bt
unaven plavnm; byl by zstal ve vod teba pl dne nebo noci a
kdybyste si byl stoval na navu z plavn, byl by vm ekl, abyste
si lehl na zda, vzal vs pod rameny a thl jako remorkr. Objednal
dva pry specilnch brl, kter se pivazovaly kolem hlavy a byly
opateny gumou tak, e on i Lanny se mohli potpt libovoln
hluboko a plavat mezi rybami. Robbie si nkdy vypjoval trojzubec
pouvan rybi; a kdy se mu nkdy podailo nabodnout velkou
rybu, s n musil zpasit, aby ji dostal na sou, ml Lanny o em
hovoit po cel dny.
Robbie oekval, e jednoho dne bude mu syn pomhat vydlvat
penze a protoe byl i pes svj cynismus a svoji veselost prozrav a
starostliv mu, vymyslil si k tomu elu cel systm vcviku pro
sv prv a nejmilej dt. Vypadalo to zcela nenpadn a nhodn,
ale bylo to dobe vymyleno a asto kontrolovno podle vsledk.
Robbie Budd doshl, e jeho syn pokldal prodvni malch zbran a
steliva za nejromantitj a vysoce napnav povoln vbec;
obklopil je tajemstvmi a intrikami a pesvdil svho syna, e
vechno s tmto prodejem spojen je vc naprostho tajemstv.
Nikdy, nikdy nesm syn zbrojaskho dodavatele prozradit ani jedin
slovo o otcovch obchodech nikomu, nikde a za dnch okolnost!
Na cel evropsk pevnin nen nikoho, komu bych opravdu vil,
krom tebe, Lanny prohlsil.
Nev ani Beauty? otzal se hoch.
Ona pli v jinm lidem, byla odpov. m vce se sna
zachovat tajemstv, tm spe je prozrad. Ale tebe pece ani
nenapadne, abys mluvil s nkm o otcovch obchodech; pochop, e
kterkoli z bohatch a vzneench ptel Beauty by se mohl
pokouet zjistit, kam tvj otec odejel, o jak smlouvy se zajm nebo
kterho ministra i vysokho dstojnka vzal s sebou na vlet.
Opravdu, Robbie, nikdy se ani slvkem nezmnm! Budu mluvit
jen o rybaen nebo o novm tenorovi v opee. Lanny se tomu nauil
tak dobe, e okamit poznal, kdy hrab di Pistola nebo ena ata
rakouskho vyslanectv se pokoueli dostat z nho informaci, ekl o
tom svmu otci a ten se jen zasml: Ach ano, ti pracuj pro
Zacharova.
Lanny nepoteboval vce slyeti; Zacharov byl zbroja, kter
shltval jednu evropskou zbrojovku po drah a kter by pokldal
smlouvu s Amerianem za velezradu. Pokud se Lanny vbec mohl
upamatovat, vdy slchal o obchodnch soubojch svho otce s tmto
nebezpenm muem. Vci, kter Lanny o nm vdl, byly by urit
zpsobily dkladn zmatek v ministerstvu kterhokoli evropskho
sttu, kdyby jen ml njakou monost je uveejnit.
Robbie pijel rovnou z Bulharska a Beauty i Lanny mu pili
naproti. Lannyho upmn objal a Beauty ptelsky potsl rukou.
Protoe ml enu v Connecticutu, nemohl bydlet u nich ve vile, ale
usdlil se v blzkm hotelu. On i Lanny beli o zvod k plovrn,
aby se pevlkli do plavek, vzali si lun a kdy byli dost daleko od
vech zvdavch u, ekl Robbie: Nu, tak jsem pece uzavel tu
bulharskou smlouvu.
Jak jsi to uinil?
Spletl jsem si den v tdnu.
Jak to? Na svt je tolik zpsob, jak uzavt smlouvu, e by je
ani nejchytej hoch na svt neuhodl.
Nu, myslel jsem, e je tvrtek a vsadil jsem se o tisc dolar.
A prohrls?
 Byl to ptek. Zali jsme do kiosku na rohu a koupili si pten
noviny nu, a ty bychom nebyli dostali ve tvrtek. A oba se na sebe
usmli.
Lanny si dovedl ji ve domysleli; ale chtl, aby mu to Robbie
vyprvl svm zpsobem a proto se zeptal: A opravdu jsi ten dluh
zaplatil?
To byl estn dluh, odpovdl jeho otec vn. Kapitn
Borisov je vten lovk a j jsem mu velmi zavzn. Podle jeho
zprvy jsou Buddovy karabiny lep ne kterkoli jin. A to opravdu
jsou.
Oveme, ekl hoch. To brali oba zcela vn; stlo pece v
zkonech vesmru, e Amerian dovedou pekonat Evropany ve
vem, chtj-li toti. Lanny byl rd, protoe byl Amerian, akoli
nikdy na americkou pdu nevstoupil. Byl rd, e jeho otec pedil
Zacharova a vechny ostatn vlky a tygry zbrojnho prmyslu.
Amerian jsou nejpoctivj lid na svt, ale kdy je poteba,
dovedou provst prv tak vtipn kousek, jako njak levantinsk
obchodnk s eckou krv a ruskmi penzi.

7
Mohlo by se zdt, e tohle bylo sotva nejvhodnj morlkou pro
dt; ale jest faktem, e Lanny si dovedl zachovat jaksi druh vesel
nevinnosti. Jeho nejmilej a vzruujc zbavou, jakou byl jinm
hochm teba biograf, byl jeho podivuhodn otec se svmi
diplomatickmi a spikleneckmi spojenci a generlov, sttn
ministi, finann magnti a spoleent velikni, s nimi se
seznamoval a s nimi se bude setkvat, pokud bude synem Robbie
Budda.
Jeho otec byl k tmto lidem zdvoil, ba i srden, ale za zdy se
jim sml. Byli nejlep smetnkou Evropy; jejich ivoty byly
naplnny spoustou formalit a dstojnost, navzjem si udlovali
podivn tituly, pokrvali se dy a vyznamennmi a na zstupce
americkho zbrojaskho prmyslu se dvali svrchu jako na
obyejnho ceska. Robbie se proti tomu pehlen ani nebrnil;
ale se smchem vykldal svmu synu o hloupostech a slabostech toho
i onoho velikna. Klidn mluvil o siln hrabnce Wyecroftov jako
o strapytlu a o elegantnm markzi de Trompejeu s monoklem
jako o kupli. Udlaj ti vechno co chce, zaplat-li jim dobe a
zaru-li jim, e nebudou chyceni!
Robbie si podil dokonal intelektuln brnn, kterm chrnil
sebe a svj obchod proti kritice; podil podobn men i pro synka a
nauil ho, jak je m nosit. Lid se nenvid navzjem, kal. Chtj
bojovat za kadou cenu a neme s tm dlat nic jinho, ne se
postarat o dobrou sebeobranu. dn nrod na svt nepeije druh
ani o rok, nebude-li pipraven odret toky chamtivch a
zvistivch odprc; a ty mus mt neustle nejnovj zbran,
protoe ti ostatn je tak denn zdokonaluj. Od potku svta je na
zemi boj mezi vrobci tt a tmi, kdo vyrbj mee a kop; dnes je
to boj mezi vrobci panc a vrobci bomb a torpd. A tak tomu
bude, pokud bude vbec njak pokrok.
Podle prodejnho fa Buddovy Pukask spolenosti jest zbrojn
prmysl nejdleitjm pro kad nrod: na nm zvis vechen
ostatn. Mnoz by mu dali za pravdu, ale byli toho nzoru, e vrobci
dl a bomb by mli pracovat jenom ve svm stt, a pokldali
dodvky zbran jinm nrodm za nevlasteneck. Ale to je prv
lidsk nevdomost, kal Robbie; nechpou, e vbuniny tm
rozumli v jeho prmyslu rzn druhy prachu se rychle kaz a v
nkolika letech jsou bezcenn. Nelze tedy uskladnit vrobky a ctit se
bezpenm; je teba mt neustle stroje v chodu, a to nen mon,
ned-li se jim nco dlat. i chcete zstat ve vlce jen proto, aby
vae zbrojn dlnictvo mlo zamstnn?
Kdesi daleko v stt Connecticutu byl podnik, kter Buddov
stavli po ti generace. Lanny jej nikdy nevidl ve skutenosti, ale
znal jej z obrzk a z vyprvn. Kdysi na potku byl to jeden
connecticutsk Yankej, jemu napadlo vyrbt puky s
vymnitelnmi soustmi, pesn stejnmi, take se mohly
nahrazovat a vyrbt ve velkm. Lannyho pradd byl jeden z tch,
kte se chopili tto mylenky a pomohli tak zemi potlait Indiny,
porazit Mexiko, zachovat Unii a osvobodit Kubu a Filipny. To je
zbrojask sluba vlasti, kal Robbie. Uin to, kdy je toho
poteb a kad je rd, e to uinili.
Amerika u po pl stolet nevlila a americk zbrojovky byly
mal v porovnn s evropskmi. Americk mzdy byly mnohem vy,
jedin monost konkurence byla pinet tedy lep vrobek a
pesvdit zkaznka, e je lep. To bylo kolem Robbiho a on si na
nm dal velmi zleet, ale nikdy nebyl spokojen; vdy si nakal, e
Evropan nedovedou ocenit americk mozky. Mimo to byli
Amerian brzdni jet jednou vc: pouvali anglick palce jako
zkladn midlo, zatm co Evropa pijala metrick systm. Robbie
piml svho otce, aby zadil stroje na metrick systm, a bylo nyn
jeho kolem, aby udrel toto drah strojn zazen v bhu. Jeho
obchody ho nikdy neuspokojovaly; jeho smlouvy byly jen kapky do
moe akoli se mu pi tom naprosto nedailo patn.
Jednoho dne pojede Lanny do Ameriky do Buddovy tovrny a
pozn vechna jej tajemstv. Ale zatm mus poznat Evropu, jej
rzn rasy, kmeny a tdy; mus vyzvdt, jak zbran potebuj a jak
se kam dostat s vhodnmi vzorky a jak kde zatlait. Robbie kal: Je
nutno si uvdomit, e na tv obchodn pedvdavosti zvis tisce
dlnk a jejich en a dt. Kdyby byl Zacharov dostal tu dodvku
pro Bulharsko, byli by to britt, francouzt nebo rakout dlnci,
kte by byli dostali prci a mzdy; nejen dti dlnk v Connecticutu
by byly mly hlad, ale i obchodnci by byli znieni a rolnci by
nemli komu prodat potraviny, kter vypstuj. Robbie tedy
neprovozoval svou obchodn innost jen pro sebe a pro svoji rodinu,
ale pro cel msto lid; pro n prohrval v pokeru nebo se szel, e je
tvrtek, akoli vdl, e je ptek!
Je to ovem hrozn, e se mui navzjem zabjej ve vlce; ale to
nesmte zazlvat Buddov rodin, nbr jen prod. Robbie a jeho
syn si nasad svoje brle a na chvli se pono mezi ryb svt; pak se
posad na skalisko a budou si vyprvt o podivnm svt, v nm
prv byli. Nesetn biliony mikroskopickch tvorek, zvanch
plankton, se rod na slunci na povrchu vody a nepatrn rybiky a
rkov se jimi iv. Vt ryby poraj men a stvaj se zas koist
ralok a podobnch nestvr. A to ve se dje nepetrit ji po
destky milion let se zmnami tak nepatrnmi, e nestoj za e.
Takov je prost ivot a ten nelze zmnit prv tak, jako nelze
zamezit vychzen a zapadn slunce; ale lovk me pozorovat
innost slunen a zadit se podle n.
To byl kol, kter Robbie Lannymu neustle opakoval, take se
mu stal tmt, m krajina a podneb, hudba, kterou poslouchal a
potrava, kterou jedl. A Robbie svj kol stle doploval novmi a
novmi ilustracemi; teba mu pinesl rybu, kter mla jednu ploutev
ukousnutou a ekl: Vid, tahle urit nela s duchem asu ve svm
zbrojnm prmyslu!
A tak, kdy Lanny vyslechl posledn otcovu historku, rozhodl se,
e bude lpe, neekne-li zatm otci o tom, e se chce stt tanenkem
u Dalcrozea. Ale co bude se vemi tmi vzneenmi idely, o nich
mu Kurt vyprvl a kter na psobily tak mohutnm dojmem asi
ped mscem? Jak by mlo smysl hloubn o nboenstv a
sebeobtovn a o tom vem, jsou-li lid jako rkov a krabov a
nrody jako raloci a hlavonoci? To byl ovem problm, o kterm
hloubali lid ji dvno ped tm, ne se Lanny Budd narodil a kter
mu zabere jet hodn asu, ne jej roze!
 HIT EVROPY

1
Beauty se zdrela na Rivie nkolik tdn a Robbie t a tm se
stalo, e Lannyho ivot plynul, jak by novin napsal, jedinm
neustlm tokem spoleenskch udlost. Beauty podala tenisovou
spolenost s odpolednm ajem, pi em ada mondnnch dam
zdobila hit. Pak podala veern spolenost s tancem v loggii za
svitu lampin a s orchestrem z Cannes. A kdy prv nemli nebo
nepipravovali nco podobnho, jeli na nvtvu do dom svch
znmch podl pobe, na zvody motorovch lun nebo na bridge
i ohostroj nebo nco jinho.
Lanny ml tak svoji lohu v tomto dn. Ti, kdo slyeli o
Dalcrozeovi, pli si, aby jim pedvedl to umn a Lanny vyhovl,
ani se dal prosit. A lady Eversham-Watson zvedla svj loron ze
zlata a slonov kosti a prothla: Pvabn! a baronka de la
Tourette skuten rozepjala ruce s tuctem diamant a smaragd a
zvolala: chvatn! pesn tak, jak si Lanny pedstavoval. Ale
tento zjem ani potlesk ho nezkazil, protoe bylo jeho myslem stt
se uitelem a to zde byl potek. Mimo to rd psobil lidem poten
a ti ho mli rdi; nebo to aspo kali a Lanny povaoval svt za tak
radostn a vesel, jakm se tak usilovn snail zdt.
Byl to prost svt lid, kte mli penze. Lanny alespo pokldal
za jist, e je vichni mli. Nikdy se nesetkal s chudmi lidmi; i,
pesnji eeno, nikdy se o jejich chudob nedovdl. Sluebnictvo
muselo ovem pern pracovat, ale bylo dobe placeno a mlo hodn
jdla a tila je prce v domech boh a klepy o nich. Provenslt
venkovan byli jako proda kolem nich velkomysln a na nikoho se
nevzali. Rybi jezdili na moe chytat ryby; dlali to odjakiva a
lbilo se jim to byli zdrav a rdi se napili vna, zazpvali si a
zatancovali. A stalo-li se, e nkter z nich byl pi prci porann nebo
piel o svoji brku, byla ihned uspodna sbrka; Lanny ekl o tom
Beauty a ta vdy tak pispla.
kolem boh bylo opatovat svtu eleganci a vzneenost a
Cte Azur bylo msto jako pro to stvoen. Bylo zimnm hitm
Evropy; bohat a vhlasn z celho svta sem pichzeli a stavli si tu
vily nebo pebvali v pepychovch hotelch, oblkali se podle
posledn mody a ukazovali se na promendch jako je Boulevard de
la Croisette v Cannes nebo Promenade des Anglais v Nizze. Tanili a
hrli bakarat a ruletu, golf a tenis; projdli se auty i motorovmi
luny, jedli i pili, pozorovni ostatnmi a odpovali na pobe pod
barevnmi slunenky. Fotografov shnli jejich obrzky, kter byly
vborn placeny novinami po celm svt: prost vstava elegance
stvala se tu obchodem ve velkm.
O dmch, kter dodvaly lesku tmto pehldkm, se hovoilo
jako o profesionlnch krskch a ony braly toto sv povoln se
stejnou vnosti jako lkai peujc o zdrav tl a kn o zdrav
du. Bylo to vyerpvajc zamstnn a neponechvalo jim mnoho
asu k nemu jinmu; bylo jejich pravidlem, e bhem doby tchto
mdnch pehldek, kter se nazvaly seznami, pevlkaly se
aspo tyikrt denn, take fotografov mli co dlat; a v dob
mimo seznu mly sotva as se zotavit, protoe tento as strvily u
vadlen a mdnch a jinch podnik a zabvaly se plnovnm dal
sezny, aby se udrely na vi.
Zdlo by se, e ena jako Beauty Buddov je pmo pedurena
pro takovou kariru; a jist by v n byla vynikla, kdyby nebyla bvala
chud. Vechno, co j patilo, byla jej vila a tisc dolar msn,
kter j Robbie platil. A byl k n velmi psn: piml ji ke slibu, e
nebude dlat dluhy a e nebude hazardn hrt, pokud ovem nelo o
obchodn zleitost, j se Robbie sm astnil. Nemohla to ovem
brt pli doslovn: musela tu a tam si zahrt bridge a nemohla dobe
nutit krejho, aby si dal objednan aty zaplatit obratem byl by si
urit myslel, e s n nen nco v podku.
A tm se tedy stalo, e pro Lannyho chudoba znamenala jen to,
e jeho pvabn matka se nemohla zastnit tchto sout. Nikdy se
nestalo, e by byla zaazena mezi deset nejlpe obleench v
Pai. Ale na tst mla astnou povahu a nedala si tmito strky
osudu kazit ivot; zvykla si brt to trochu jako ert a trochu jako
ctnost a mluvvala o tom, e nechce za to zaplatit danou cenu,
poznmka, kterou si mohly jej ptelkyn vykldat jako narku.
Ale tomu vemu jet Lanny nerozuml a pokouel se utovat
svou matku, jak dovedl. Jsem rd, e jsi chud. Vdy bych t asi
sotva vdal, kdybys nebyla.
Objmala ho a slzy j kanuly z krsnch, modrch o. Ty jsi
nejlep stvoen na celm svt a j jsem poetil, e se vbec
zabvm jet nm jinm!
Tak t mm nejradji! usmval se Lanny.

2
Robbie zstval na Rivie tak dlouho proto, e tu ml jet jeden
obchod a Beauty mu pomhala. O tchto jejich vztazch ji Lanny
vdl a pomhal jim podle svch monost. Zkaznci si vyadovali,
aby se s nimi jednalo spoleensky, co lpe inkovalo, a nejen
obchodn. V tomto ppad by byli myslili jen na penze, ale v onom
projevovali nklonnost, nebo aspo ji pedstrali a tu bylo teba se
vynasnait, aby byla trval. Bylo nutno je bavit a co mohlo bt
innj pro takov el, ne pvabn ena jako byla Beauty
Buddov? A za tento vznamn podl pi prodeji munice Robbie
platil velkomysln.
Rusk ministr vlky ml teba v myslu navtvit se svoj enou
Pa. Robbie ml sv zvdy, kte ho o tom uvdomili a tak mohl
ihned zatelegrafovat Beauty, kter zjistila mezi svmi pteli, kdo z
nich zn ministra nebo jeho enu a pozval by je k sob, aby si
odpoinuli. Beauty se pak s nimi setkala a uspodala odpoledn aj,
ke ktermu pijel Robbie v ndhernm novm voze a pozval potom
unavenho ministra i s chot na vyjku, aby jim ukzal corniskou
silnici a nhodou zajel teba do Monte Carla.
Robbieho agenti mu obvykle opatili vechny podrobnosti o
takovch hostech, o jejich zlibch i slabstkch. Beauty sehnala
nkolik vvodky a hrabnek na takov odpoledn aj a kdy si
ministr sedl k hracmu stolu, Robbie mu nenpadn vstril do ruky
svazek tiscovek frank a se smchem ho podal, aby si vsadil za
nj. Star pn neodmtl a kdy snad nhodou prohrl, podal ho
Robbie, aby na to zapomenul; kdy vyhrl, zapomnl na to obyejn
bez kn sm. A pozdji, kdy mu Robbie prozradil novinku o
bjen nov strojn puce, kterou jeho tovrna prv dv na trh,
ministr projevil skuten zjem a smluvil si s Robbiem schzku v
Petrohrad, aby si dal pedvst tuto novinku.
A kdy Robbie potom odjdl na tuto schzku, ekl teba
Beauty: Do Petrohradu nemohu pece jet autem; zstal bych tret ve
snhu jako Napoleon. Ano, tebae se to zdlo nemon v Juan-le-
Pins, kde se lid po cel den vyhvali na pli na slunku, v Rusku
byl tou dobou snh a mrz. Ten tvj star vz u pon vypadat
pli opotebovan, dodval. Vezmi si tenhle nov. Ale nedej se
oklamat na tom starm: pod jet m cenu asi pt nebo est tisc
frank. A proti ppadnm jejm nmitkm, e to je pli drah
drek, ml vdy stejnou odpov: To jde na et nklad.
Tenhle et nklad zbrojaskho prodavae je skuten
zzran zjev; bylo jej mono natahovat skoro do nekonena: bylo
mono zaadit do nho zleitosti obchodn i zbavu: novine, kter
pinesl prvn zprvu; detektiva, kter opatil podrobnosti o
zkaznku; auto, ofra, ztrty ve he, ajovou spolenost a i kdy
se to zd podivn i nkter vvodkyn a hrabnky ty, kter byly
tak dleit, e seznmit se s nimi bylo ct spe pro ruskho ministra
ne naopak.
Takov choulostiv podrobnosti musil dobe znt ten, kdo chtl
uzavt smlouvu. Velk dmy znaly svou cenu cenu toho, co bylo
od nich dno. lo-li o to, aby manelky a dcery americkho
milione byly uvedeny ke krlovsk audienci v Londn, stlo to
teba tisc liber; ale kdo si pl bt pedstaven jen nktermu
politikovi nebo pennkovi, mohl to podit u za tisc frank.
Byli ovem tak lenov lechty, kte nebyli na prodej. Nkte
anglit lordov byli tak bohat, e si mohli dovolit dstojnost.
Nkter star francouzsk rodiny byly sice chud jako kosteln myi,
ale ily v stran, oblkaly se nuzn a modlily se za nvrat svho
bourbonskho pretendenta. Ale ti lid, jich Robbie pouval,
nleeli k vysok spolenosti; jejich touhou bylo slunit se ve
veejnosti a zvlt dmy bvaly znamenit zadluen a chtiv
penz. Bylo zleitost Beauly, aby o nich vdla a svm enskm
taktem zjistila, jak sluby mohou prokzat a co za to budou chtt.
Nkter byly upmn a ekly si cenu pmo a byly ochotny i
smlouvat; jin nemluvily o penzch, ale ekly, e uin ve, jen aby
zpsobily radost sv mil, drah Beauty. Ty druh bvaly obvykle
dra.
Tak se Lanny ponal uit poznvat svt, ve kterm ml t a
chpat, e mezi spoustou elegantnch a okzalch lid, s nimi se
setkval doma, jsou zastoupeny vechny druhy a s kadm e je
nutno jinak zachzet. Jen nkolik bylo ptel, kterm jeho matka
dvovala a kter mla rda; ostatn pichzeli jen z obchodnch
dvod a mohli se z nich vyklubat. hrozn lid, kte ji za zdy
mohli pomlouvat. Beauty plakvala, kdy se nco takovho stalo a
Lanny by byl nejradji vykopl takov ptele z domu pi pt
nvtv. Ale to byla dal lekce o vysok spolenost, kterou se
lovk mus nauit; nikdy nikoho nekopete, ale naopak jste pjemn
jako ped tm a nanejve si mete dovolit slun kousavou
poznmku.

3
Dal obchod ml bt s Rumunskem, kter se rozhodlo st sv
armdy opatit automatickmi pistolemi; to bylo nutn, protoe tot
uinilo Bulharsko. Nkolik zem v jihovchodn Evrop toti
prodlalo v poslednch tech letech dv mstn vlky a nikdo nemohl
ci, kdy vypukne dal nebo kdo s km bude bojovat. Buddova
zbrojovka toho roku dvala do prodeje v Evrop novou osmiranovou
pistoli 7.65 mm, kterou prohlaovala za nejlep na svt. Robbie
ovem kal tohle pokad, ale v tomto ppad ujistil Lannyho, e to
je pravda.
Robbie ml v Pai chlapka jmnem Bub Smith, kter bval
cowboyem a dovedl ustelit piku jehlice v dmskm klobouku na
hlav eny, pokud ovem by nkter si dala ci a postavila se ped
tohoto texaskho Vilma Tella a ml s nm ujednno, aby piel,
kdykoli bylo poteba pedvst nkterm dstojnkm pesnou
stelbu; nebo vojent pni obvykle pipisovali pesn zsahy
dobrm vlastnostem puky. Nyn pozval Buba na Riviru, kde se ml
setkat s jistm kapitnem Bragescu, lenem komise provdjc
pedbn zkoumn ped konenmi zkoukami v Bukureti.
Robbie se tomuto pedbnmu zkoumn jen zasml: znamenalo
to, e se kapitn chce podvat nejprve na jeho ekovou knku ne si
d pistoli pedvst.
Kapitn pijel neohlen, prv kdy Robbie a Beauty odjeli na
verek. Ped Bienvenu pijel taxi, zvonek na dvech zazvonil a
Rosina uvedla k Lannymu upjatou a elegantn postavu s nabarvenmi
a navoskovanmi knry, jejich piky byly natoeny vzhru, ve
svtle modr vojensk uniform pesn padnouc a tak staen, e
bylo na prvn pohled zejmo, e nos pod ni nrovaku. Tko lze
uvit, e armdn dstojnk byl napudrovn a naparfumovn a e
ml pibarven tve, ale bylo tomu tak.
Lanny byl na rozpacch, protoe ml na sob jen starou rybskou
halenu a dole u behu na nho ekal Ruggiero, jeden z jeho
rybskch kamard, aby si jeli zalovit. Ale uvtal hosta zdvoile a
vysvtlil mu, e jeho otec i matka museli odejt a nabdl mu, e je
seene telefonem.
Ale ne, pravil kapitn Bragescu. Ani by mi ve snu nenapadlo,
abych pekel jejich povinnostem.
Nezajmal by vs rybolov s pochodn? napadlo Lannyho.
Co lovte? otzal se dstojnk, kter nhodou tak rd rybail
ve svch volnch chvlch.
A tak Lanny dobhl pro njak Robbeho star aty a tepl svetr,
protoe po zpadu slunce bv na Rivie dost chladno. Kapitn
odloil uniformu a nrovaku; ukzalo se, e opravdu nevypad tak
zentile. Na behu ji na n ekal italsk chlapec; byl o njak rok
star ne Lanny a statn, jak jeho povoln vyadovalo.
Kapitn mluvil dobe francouzsky, ale ml znan pote se sms
ligurtiny a provensltiny, take Lanny dlal tlumonka.
Zatm co Ruggiero vesloval do moe, vyprvl dstojnk
Lannymu o rybaen, kter vidl jako hoch v st Dunaje. Vylovili
tehdy ohromnho jesetera a byla s nm pern prce, protoe z nho
vythli jikry, asi sedm milion vajek a rybu pak opt hodili ivou
do Dunaje. lo jim jen o kavir, tuto pochoutku pro labunky ale
Lanny v t chvli ztratil na ni chu.
Moe bylo klidn krom mrnch, dlouhch vln a kdy zaplili
pochode, vidli daleko hloubji pod vodu, ne by mohli doshnout
trojzubcem. Tam bylo mono postehnout langustu, vystrkujc svou
zelenav edou hlavu mezi skalisky, zamit si na ni trojzubcem,
nabodnout ji a zmtajc se vythnout do lodi. Byla urit pjemnj
ne americk humr, kter m siln klepeta, jimi me utpnout i
prst.
Mimo to bylo tam v moi mnostv ryb vech odstn a velikost,
kter byly jako ommeny svtlem, take i takov amatr, jako
kapitn, mohl tu a tam njakou nabodnout. Pojednou zpozoroval
jakousi hlavu pod vlnc se moskou travinou; bodl po n a mlem by
byl bval staen pod vodu. Venkovsk chlapec vykikl Pozor! a
ihned mu piskoil na pomoc. Kapitnovm tstm bylo, e neml
na sob nrovaku, protoe musel nyn napnout vechny svaly a
sotva popadal dech.
Vylovili ohromnho moskho zelenho hoe, nejvtho a
nejnebezpenjho z ho. Ruggiero jej tak nabodl, ale kiel:
Netahejte ho do lod! A nevthl ho do lod, dokud jej skuten
neumltil a neubodal k smrti, protoe ho ml zuby ostr jako
bitva. Byl skoro dva metry dlouh a pod vodou vypadal jako by byl
pokryt elegantnm zelenm sametem.
Tato ryba jest pokldna za prvotdn potravu ji od dob starch
man; mli se tedy oba rno s m pochlubit Robbiemu i Beauty.
Povst Lannyho jako zbavnho hostitele se tmto inem znamenit
zlepila; kapitn Bragescu si mohl sice myslit, e ony tanen verky
jsou podny jen z obchodnch dvod, ale zcela jist
nepochyboval, e tento horliv mladk chov upmn obdiv k jeho
rybskm schopnostem.
 4
Bub Smith pijel rannm vlakem; byl to zavalit chlapk se
smn plochou tv kdysi si zlmal nos pi pdu z kon a protoe
pi tom nebyl nikdo, kdo by byl raz napravil, nechal ho prost tak,
jak byl. Ale ruce a oi ml v bezvadnm stavu. Dnes je mi bjen,
pravil; mohl bych stlet se zavzanma oima. Usmval se svma
bled modrma oima na Lannyho: byli sta kamardi a Bub nauil
Lannyho mnoho cowboyskch psniek. A kdy mu pedstavili
kapitna, zstal chvli zcela ohromen, spativ mue v blankytn
modr uniform se nrovakou a nabarvenm a napudrovanm
obliejem.
Pak jeli autem kus cesty do kopc, kde bylo dol zarostl
blahovinkovm lesem, jeho venkovsk majitel jim za nkolik
frank dovolil prostelovat stromy, ofr jim vynesl z auta bedniku
se 7.65 mm pistolemi a dal s nboji; Bub si pipchl paprov ter
na strom asi na ticet krok. Zatm Robbie nabjel pistole. Chtl
bych vm ukzat, jak rychle se to d udlat, vysvtloval. Pak se Bub
postavil, zvedl pistoli a bleskem vystelil vech osm nboj; kulky
hvzdly vzduchem skoro jako jeden vstel a ern prostedek tere
byl prostlen.
Kapitn Bragescu byl pochopiteln uchvcen takovou podvanou.
ofr Pierre jim rychle pinesl prostlen ter: bylo sice vidt
prstely jednotlivch nboj, ale v teri nebyla ani jedin dra, kter
by nebyla st velkho hlavnho prstelu. Tenhle ter si vezmu s
sebou do Bukureti! zvolal kapitn.
Pokejte, odpovdl na to Bub; udlm vm jich jet
nkolik. Upevnili si tedy dal ter, Bub si vzal jinou pistoli a
opakoval stelbu; byl ochoten pokraovat tak dlouho, pokud by mu
bylo stailo stelivo.
Ale kapitn byl ji pesvden. Cest bon, ekl. Nechtl dt
najevo plin naden, protoe pece jen lo o obchod, ale opakoval
nkolikrt za sebou: Oui, cest bon.
Pokusil se o tot sm a nedostal ani dva vstely na sebe. Bub
mu pak ukzal, jak m dret pistoli, aby mu netsla rukou a kapitn
to dokzal lpe. Pak vzal pistoli Robbie; uml pochopiteln bezvadn
stlet a omlouval se pedem kapitnovi, e to doke lpe ne on
jde v podstat jen o to, aby stlejc znal dokonale tuto vtenou
zbra, jak podotkl.
Pak si zastlel i Lanny. Armdn pistole by byla pro nho pli
tk a proto si pinesl svoji dvaatictku. Lanny stlel dost dobe,
ale po vkonu Buba Smitha si vichni pipadali jako nedokonal
stelci. Kdy se kapitn potom dovdl, e Bub bval cowboyem,
zvolal:
Pak ovem! Vdm je v biografu. Potebovali bychom v
Rumunsku lidi, kte by dovedli tak jezdit na konch a stlet. Mme
toti pote s naimi horaly, kte neradi plat dan.

5
Pak se vrtili dom na obd, k nmu Beauty pozvala nkolik
ptel; ale bylo jasno, e Beauty sama by byla staila kapitnovi jako
spolenice. Sotva mohl odvrtit zraky od tohoto lbeznho stvoen
ve svtlounkm obleku se zlatem. Beauty byla nemu takovmu ji
uvykl a zstvala proto sice pjemn, ale zcela klidn a bez
nejmench nznak flirtu. Lanny se pi takovch pleitostech til
jej obzvltn matesk pozornosti. Byl sice jet pli mld, ne
aby porozuml jej zchytralosti, ale pijmal tyto pozornosti tak, jak
bylo jejm myslem, aby je pijmal a oba psobili roztomilm
dojmem.
Spolenici kapitna pi tomto obd mla bt baronka de la
Tourette. Jej dv jmno bylo ofie Timmonsov a jej otec byl
majitelem sdruench tovren na elezsk zbo v nkolika
mstech stednho zpadu Spojench stt. Poslal sv jedin dcei
hodn penz, ale ty nikdy nestaily pro poteby pana barona, kter il
v Pai a ml velmi nkladn zliby. Baronka mla umle odbarven
vlasy a mohlo by se ci, e uml i smv, ale byla vdy pokldna
za iv sted kad spolenosti pro svj hlasit a rychl zpsob
mluvy pl anglick a pl francouzsk. Lanny byl jet pli mld,
ne aby mohl zjistit, e zatm co hovoila jej oi tkaly neklidn po
cel mstnosti, jako by duchem dlela nkde jinde. Byla vak nejlep
ptelkyn jeho matky a byla vdy velmi laskav.
Robbie pak odvedl kapitna, aby mu pedloil a vysvtlil nkresy
o pistoli. A pak si vyjeli na moe, aby pozorovali zpad slunce;
potom se pevlkli a jeli do Cannes na veei a vrtili se na partii
pokeru v dob, kdy Lanny ji odchzel spt. Zaslechl je pichzet a
jen pootevenmi dvemi se podval, jak se usadili u stolu.
Vichni psobili pknm dojmem u krbu s otevenm ohnm:
mui ve veernch atech, krom kapitna v modr a zlat
spoleensk uniform; dmy byly odny v krsnch veernch
toaletch vzadu hluboce vystiench. Z Cannes si pivezli jet
nkolik ptel, zejmna lorda a lady Eversham-Watsonovy. Pan byla
dal bohat Amerianka, kter se provdala pro titul; jene volila
ponkud lpe: jeho lordstvo byl velk, solidn a trochu nudn pn,
jen ml ji za sebou nejlep lta, ale stle se obdivoval sv vesel
en a rd vidl, kdy zila ve spolenosti. Byla velmi hovorn a
nakldala s nm pouze podle svho pn; jene to inila pijatelnm
zpsobem a ertem. Penze j vydlvala kentuck whisky, zvan
Petries Peerless.
Lanny se nikdy neuil hrt poker, ale asto pozoroval hru. Mohlo
se stt, e rno a vstane budou jet hrt a pokraovat teba cel den
a opt do veera; zvykl si vdat Petries Peerless whisky a sodovku
u hracch stolk, nedopit sklenky, popelnky pln nedopalk cigaret
a mstnost naplnnou nepjemnm pachem starho tabkovho
koue. Prv tak byl ji uvykl slchat, jak mizernm hrem
pokeru je jeho otec emu se ovem jen skryt usmval. Bylo to
jednm z tajemstv mezi jeho otcem a jm, nebo Robbie snail se a
dovedl prohrvat tak, jako se ostatn snaili vyhrt.
A vdy ovem prohrt ve prospch toho, koho prv poteboval!
Tentokrte to byl kapitn Bragescu. Robbie, klidn a usmvav,
vymoval si karty pi kad partii a ekal a kapitn dal najevo, e
m dobrou kartu, pak ho piml k zven szky a pak hru vzdal, ani
odkryl karty. Kdy to uinil nkolikrt, uvdomil si kapitn, e je
zcela bezpeno hrt vysoko a kdy Robbie navrhl, aby zvili szky,
byl pro to. Tak pokraovali po nkolik hodin, a kapitn ml ped
sebou vtinu hracch znmek a byl v nlad, jako by mu patil cel
svt. Ke konci pak Robbie poznamenal: Je podivuhodn, jak
ovldte nai americkou hru. Tak vkusn pprava k podpisu zbrojn
smlouvy se nemohla minout inkem na kapitna. Pistole budou
ovem vten a rumunsk armda bude zajitna ped Bulhary
prv tak, jako bude moci potlait vzpurn horaly a vybrat dan.

6
Robbie odjel do Marseille, aby se tam setkal s nkm ze sv
rodiny, pijdjcm z Egypta, a Beauty odjela na ples, kter podal
jeden z jejch ptel ve svm sdle u Nizzy. Mla tam zstat do rna a
vrtit se pozdji. Lanny se tedy usadil ke ten znamenit
opotebovanho romnu, kter nkdo zapomnl v dom.
Byla to povdka z pedmstskch brloh na pokraji njakho
prmyslovho americkho msta. Okres byl znm jako Zeln dra
a v nm ila irsk pradlena se spoustou dt, vichni stran chud,
ale tak poctiv a poestn, e to bylo a srdcervouc. Lanny, na jeho
city bylo snadno zapsobit, pokldal tuto povdku za nejroztomilej
a nejkrsnj ze vech. Druhho dne rno ji skoro ji dokonil a sed
v pvabn zahrad jejich ndhern vily, obklopen zhony narcis a
chrnn stnem koatho stromu, jeho popnav vtve vroubily
zadn vchod do domu, touil po tom, aby se byl narodil v njakm
takovm pedmstskm brlohu a byl prv tak laskav, velkomysln,
tce pracujc a kde komu pomhajc jako osoby onoho romnu.
Vtom zacinkal zvonek; Lanny el otevt a setkal se u dve se
strcem Jessem, matinm bratrem. Jesse Blackless byl jakmsi
malem to jest ml njak mal dchod a nemusel pracovat. Bydlil
v rybsk vesnici kus cesty na zpad, v mst, kam nikdy nikdo
nepijde, jak se vyjdila Beauty. Ale Jesse stejn nestl o hosty jako
zjevn oni nestli o nho, bydlil tam v domku sm a po svm
zpsobu. Lanny tam jednou byl, kdy jeho strc onemocnl a Beauty
pokldala za svoji povinnost, aby ho navtvila a pinesla mu nco
lahdek. To bylo asi ped temi roky a Lanny si mlhav vzpomnal na
pinav ndob, pnev pohozenou na stole a pl pokoje naplnnho
nezarmovanmi obrazy.
 Umlec byl asi tyictnk, obleen v sportovn rozhalenou
koili, patn vyehlen pltn kalhoty a zapren tenisky. Nenosil
klobouk a na temeni neml vlasy, take jeho oplen hlava vypadala
jako hlava bronzovho Buddhy. Na svj vk vypadal stae a ml
vrsky kolem o; jeho smv byl nepjemn. Ml posmvan
chovn, jako by se kadmu vysmval, co vypadalo ponkud
nezpsobn. Lanny nevdl pro, ale ml dojem, e se strcem
Jessem nen nco v podku; Beauty se s nm stkala jen mlokdy a
mluvil-li o nm Robbie vbec, inil tak jen s nznakem odporu. Ve,
co Lanny urit vdl, bylo, e strc Jesse mval atelier v Pai a e
Beauty u nho byla na nvtv v dob, kdy se Robbie do n
zamiloval.
Lanny ho pozval dovnit, nabdl mu idli a protoe strc
vypadal unaven zavolal Rosinu, aby mu pinesla trochu vna.
Matka odjela na ples u pani Dagenham Priceov, vysvtloval.
Ovem, poznamenal Jesse.
Robbie odjel do Marseille, dodal Lanny.
ekl bych, e vydlv spoustu penz.
Domnvm se tak. To byl pedmt, o kterm Lanny nechtl
hovoit a tak rozmluva uvzla. Ale pak si vzpomnl na Salon
nezvislch a pochlubil se, e tam byl. Ale oni to nemysl vn, e
ne? otzal se.
Nkte jist ne, odpovdl mu strc Jesse. Chudci, mus
pece tak jst a co vd kritikov a kupci o pvodn prci?
Lanny ml jist nzory o umn, kter posbral prv tak nhodn
jako ostatn. Na Azurovm pobe ilo mnoho mal a pokouelo se
zobrazit jeho pvaby; nkte z nich mli ji svoje jmno a Beauty se
tu a tam dala pesvdit o tom, e jest kulturnm inem obas
nkterho z nich pozvat na aj nebo se jm dt pozvat na prohldku
jeho atelieru. A tu a tam projevila i zjem o nkter obraz, kter byl
veobecn chvlen, a takov nyn visely v jejm dom. Nejznmjm
byl vchod slunce namalovan jakmsi van Goghem, kter il v
Arles, mst, kterm se projd cestou do Paie; ten se pozdji
zblznil a uzl si ucho. Jinm byl rybnk poset zcmi leknny od
Moneta. Tato pltna nabvala takov ceny, e je Beauty chtla dt i
pojistit; ale ve poplatku za pojitn ji odradila.
 7
Samozejm nemohl nikdo ekat, e by skuten mal se mohl
del as zabvat debatou o umn s chlapcem; a tak zakrtko
rozmluva opt uvzla a strc Jesse pozoroval mlky vely a ptky,
poletujc mezi kvtinami. Pitom zpozoroval Lannyho knku lec
na trv. Co to te? pozeptal se. Lanny mu podal knku a Jesse se
usml jednm ze svch podivnch smv. To byla jedna z
nejspnjch knih ped mnoha lety.
etl jste ji?
Je to nesmysl.
Lanny musel zstat zdvoilm ve vech ppadech a proto ekl po
chvli: Zajm m to, protoe popisuje pedmstsk brlohy, kter
neznm.
Nebylo by ale lpe, dotazoval se strc, kdyby ses na n el
podvat, msto etby sentimentlnch hloupost o nich?
To by bylo zajmav, odpovdl Lanny; ale zde na Rivie nic
takovho nen.
Strc Jesse se chtl opt zasmt, ale netroufal si, protoe Lanny
byl tolik vn. Nhodou jdu dnes odpoledne vykonat jistou
nvtvu do takovho brlohu. Chtl bys jt se mnou?
To bylo pesn to, po em Lanny tolik touil. Zeln dra v
Cannes dovedete si pedstavit takovou vc?! A k tomu jet ena,
kter tam ila z prv takovch idealistickch a vzneench dvod,
o kterch Lanny snil! Ta ena je chud, vysvtloval mu strc, ale
nemusela by bt. Je velmi vzdlan a mohla by si vydlvat hodn
penz, ale ona radji ije mezi pracujcm lidem.
Leese jim dala obd a pak li oba na tramvaj a jeli tmto lacinm
zpsobem do msta. Tam vyhledali star msto, pitoreskn, turisty
vbc st msta. Strc Jesse ho zavedl do zk uliky, kde vysok
domy se nahoe skoro stkaly a propoutly jen nepatrn svtla dol.
Takovch uliek s kamennmi domy o nkolika poschodch je po
bezch Stedozemnho moe na tisce a jsou tam vce ne sto let.
Uliky bvaj klikat, tu a tam peruen nkolika schody, prchody
a dvory s pavlaemi a konc bu slep u zdi nebo vhledem na
njak kostel, kter pmo vybzej turisty, aby si je ofotografovali.
 Lanny ovem vdl, e i v takovch domech bydl lid. Dti tam
posedvaly na schodech, nechvajce si mouchy lzt po opuchlch
och; pod nohama se pletla drbe, osli vreli se svmi nklady do
lid a podomn obchodnci vyvolvali svoje zbo kadmu pmo do
u. Ale uvaoval-li kdo o tchto staroitnostech, zapomnal obvykle
na ijc lidi; a na vci, kter jsou starobyl a umleck, se pohl
jinm zornm hlem. Syn Beauty Buddov mohl po lta prochzet
takovmito starmi msty, ani ho vbec napadlo podvat se
dovnit. A nyn prv strc Jesse vstoupil do jednch dve. Uvnit
byla tma, ani elektrick svtlo, ani plyn; schody psobily dojmem
shnilch prken a zpachy zdly se bt stejn starmi jako dm sm.
Vechny dvee byly pooteven a nov a nov pachy z nich
vychzely: z vaen potravy a vyvaovanho prdla jest jen
doufali, e oboji se neva v jednom hrnci, jak by poznamenal jzliv
nvtvnk. Ano, to byla Zeln dra!

8
Jesse zaklepal, ozvalo se zavoln, a oba veli do bytu, kter
zjevn se skldal jen z jedin mstnosti; ta mla jedin okno a u nho
sedla ena. Vypadala stae a byla zahalena do ly; jej obliej byl
vyzbl a lutavho ndechu, jak tomu bv u tchto sndch
obyvatel stedomoskho pobe, jsou-li chudokrevn. Rozjasnil se,
kdy poznala Jesse ve svm nvtvnku; mluvila francouzsky a
pivtala i jeho synovce, jemu podala ruku, a Lanny v n ctil jen
kosti.
Jej jmno bylo Barbora Puglieseov a byla zjevn starou
Jesseovou ptelkyn, ale stejn zjevn se ji dlouho nevidli. Jesse
ml starost o jej kael, ale prohlsila, e je stle stejn, e se nyn
t dobr pi, protoe mnoz ji maj rdi a nos j potravu. Pak se
tzala na jeho zdrav a na jeho malovn; ekl j na to, e nikdo o n
nem zjem, ale e mu prv jen pomh z nepjemnost co jist
asi mnil ertem.
Pak spolu mluvili italsky, kter ei Lanny rozuml jen nepatrn;
oni se patrn domnvali, e nerozum vbec. Porozuml jen tolik, e
oba znali stejn osoby a bavili se o tom, co asi dlaj. Tak
rozmlouvali o mezinrodnch zleitostech a o diplomatech a
sttncch, o nich smleli patn ale to lid ve Francii in
vtinou, jak Lanny ji vdl. Znal jmna vtiny politik, ale ml
jen mlhav pedstavy o jejich stranch a zsadch.
Prohlel si tedy zatm pokoj. Byl mal, nbytku bylo poskrovnu
a byl nevaln. Bylo tam jedin lko, spe jen kavalec, a na nm
nkolik opotebovanch pokrvek; prdelnk, stl pokryt vm
monm, hlavn papry, novinami a brourami; nco knih, kter byly
jen na kufru patrn jinde ji nebylo msta; pes jeden kout byla
zclona a za n patrn atstvo. Tak se tedy ije v pedmst!
Pak pozoroval Lanny opt tu enu. Jet nikdy nevidl tolik
smutku v oblieji. Podle nho bylo utrpen nmtem pro umn, jak
vdal na malbch italskch primitiv, zobrazujcch kesansk
muednky. Jej hlas byl mkk a jej zpsoby jemn: Lanny byl
pesvden, e je skutenou svtic. Ano, ila v tomto hroznm okol
jen ze soucitu k chudm a musela bt tedy jet obdivuhodnj ne
pan Wiggov ze Zeln dry.
Kdy li dom, ekal Lanny, e mu strc bude o n vyprvt; ale
ten se ukzal neuspokojujcm spolenkem. Jedin, co ekl, bylo:
Nu, vidl jsi tedy pedmstsk brloh.
Ano, strku Jesse, odpovdl hoch zdvoile. A ihned dodal:
Nemysl, e bychom j mli donst njak jdlo nebo nco?
To by k niemu nebylo. Dala by to stejn pry. Zdl se bt
zcela pohrouen do svch mylenek a Lanny vhal ho z nich vyruit.
Ale konen se otzal: Strku Jesse, pro tu mus bt chud lid
jako tito?
Strc mu ihned odpovdl: Protoe tu jsou bohat lid jako my.
To ponkud mtlo chlapce, protoe vdy byl veden k ve, e tomu je
tak proto, e to jsou bohat, kdo dvaj chudm prci; a vdl o
ppadech, kdy to uinili jen z laskavosti, protoe jim bylo chudch
lto.
Lanny se pokusil znovu: Pro se nevyist takov msta?
Protoe nkdo na nich vydlv.
Nemyslm pny domc, vysvtloval Lanny. Myslm mstsk
ednky.
Snad jsou sami domcmi pny; nebo jsou snad uplaceni.
 Ve Francii, strku Jesse? Lannymu vdy bylo dvno na
srozumnou, e to se stv jen v Americe.
Mal se zasml svm nepjemnm zpsobem. Zde se o tom
nemluv, ekl. Byli prv ped radnic a ukzal mu na ni: Jdi se ptt
dovnit a dov se ve, co chce. A kdy li dle, dodal: Prv tak
jako ve zbrojaskm prmyslu.
O tom ovem Lanny nemohl rozmlouvat a jeho strc to snad
vdl. Mon, e strc Jesse debatoval pli mnoho ve svm ivot a
byl tm ji unaven. Zatm ji ale doli k tramvaji a tam se rozeli;
hoch musil jet sm, protoe strcv domov byl smrem na zpad a
dost daleko. Lanny mu podkoval a ekl, e je velmi rd, e s nm el
a e bude pemlet o tom, co vidl a slyel. Strc Jesse se opt
usml svm pokivenm smvem a pravil: Netrap se s tm.

9
Pi nvratu od tramvaje zahoukal za Lannym automobil, kdy ji
stl ped vraty domova: Robbie se prv tak vracel. Pozdravili se
navzjem a Robbie se tzal: Kde jsi byl? A kdy Lanny odpovdl:
el jsem do Cannes se strkem Jessem, zmnil otec zcela
neekan sv chovni.
Ten lovk sem chod? ptal se psn. Lanny mu odpovdl, e
to bylo po prv po dlouh dob. Robbie ho vzal dovnit, pozval
Beauty do jejho pokoje a Lannyho tak a zavel dvee.
Bylo to po prv, co Lanny vidl svho otce opravdu
rozzlobenho. Byl jm podroben pravmu kovmu vslechu a
kdy se zmnil o Barboe Pugliesov, jeho otec zuiv klel a hoch se
dovdl nco z vc, o nich mu strc Jesse radji nevykldal.
Ta ena byla vynikajc vdkyn syndikalistickho hnut.
Tomuto dlouhmu slovu Lanny nerozuml, pokud mu Robbie
nevysvtlil, e prakticky je to tot jako anarchismus. O tom ji
Lanny vdl dosti, protoe obas nkde vybuchla puma a zabila
njakho panovnka, pedsedu vldy nebo generla a snad i nkolik
nevinnch kolemjdoucch. To se stalo v Rusku, v Rakousku,
panlsku, Itlii a i ve Francii; bylo to vdy dlem zapshlch a
nebezpench spiklenc, nihilist, terorist, mu i en snacch se
zniit vechnu organisovanou vldu. Prv minul rok jedna takov
banda vylupovala banky v Pai a svedla pravidelnou bitvu s policii
Nen zvrhlejch lid na svt! zvolal jeho otec.
Lanny ho peruil: Ah, Robbie, ale jist takov nen! Je tak
jemn a laskav, je skoro jako svtice!
Robbie se obrtil na jeho matku. Vid! To je had v trv,
psobc na dvivost dtte!
Nemohl to ovem zazlvat Lannymu. Opanoval svj hnv a
vysvtlil mu, e tito lid jsou podl a vydvaj se za idealisty, zatm
co jejich srdce jsou plna nenvisti a rlivosti; otravuj mysle
mladch a vnmavch.
Beauty poala plakat a otec se tedy jal mluvit mrnji. Ponechal
jsem vdy vchovu Lannyho na tob a nikdy jsem ti nemohl nic
vytknout, ale tohle je vc, kterou nesmm dovolit. Ta ern ovce tv
rodiny i snad bych ml spe ci rud ovce tv rodiny urit
nebude kazit naeho syna.
Ale, Robbie, vzlykala matka, nemla jsem ani nejmen
tuen, e by Jesse mohl pijt.
Dobr, pravil Robbie. Napi mu dopis a vyi mu, e se to u
nesm stt a aby nechal Lannyho na pokoji.
Ale to ji rozplakalo jet vce. Konen, Robbie, vdy je to mj
bratr. A byl k nm vdy hodn; byl jedin, kdo nebyl proti nm.
Nehdm se s nm, Beauty. Chci jen, aby se nestkal s nam
synem.
Beauty si utela oi a nos; vdla, e vypad okliv, kdy ple a
oklivost nenvidla nade ve. Posly, Robbie, pokus se bt
rozumn. Jesse tu nebyl u pl roku a kdy tu byl naposled, Lanny o
nm ani nevdl. A bude to zase trvat asi tak dlouho, ne sem snad
pijde. Nemohli bychom jen ci Lannymu, aby s nm nic neml?
Jsem si jista, e o nho nem zjem.
Opravdu ne, Robbie! Hoch si pospil podporovat svou matku.
Kdybych byl jen vdl, e proti tomu bude nco namtat, byl bych
se vymluvil a odeel jinam.
A tak pemluvili otce, aby vc nechal, jak byla; chlapec slbil, e
nikdy ji nedovol strci Jesseovi, aby ho nkam vedl a e ji nikdy a
s nikm nepjde do pedmstskch brloh. Zjem otce, kter byl
vdy tak lehkomysln, psobil nesmazatelnm dojmem na chlapce.
Robbie se zachoval, jako by jeho syn byl bval vystaven
malomocenstv nebo hlzovmu moru; zkoumal Lannyho duevn
pznaky, ptraje po njakm mst, zachvcenm nkazou, kter by
mohl vyznout] ne se roz. Co vechno kal Jesse Blackless a co
kala ta Pugliesov?
Jaksi vnitn hlas piml Lannyho, aby se nezmnil o poznmce
o pletichch ve zbrojnm prmyslu; ale citoval strcovo vysvtlen,
pro mus bt chud lid protoe tu jsou bohat.
To je ukzka jejich jedu! zvolal jeho otec a ihned opatil
protijed pro Lannyho: Dvod, pro jsou chud, je ten, e lid jsou
nedbal, ln a e neet penze; utrcej je v pit nebo v hazardn he
a pak ovem trp. Zvidt bohatstv druhm je nejbnj z lidskch
vad a agittoi j vyuvaj, rozsvaj nespokojenost a nabdaj chud
k odporu. To je nesmrn sociln nebezpe, kter si mnoz lid
nedovedou uvdomit.
Robbie se pak zaal omlouvat, e ztratil rozvahu a plsnil
Lannyho matku v jeho ptomnosti. Dvodem pro to bylo, e je jeho
povinnost chrnit nevysplou mysl dtte. Lanny, kter zbooval
svho hezkho a statnho otce, byl mu vden za tuto ochranu. Bylo
pro nho ulehenm, kdy mu bylo eeno, co je pravda, a tm jeho
mysl zachrnna ped zmatkem Tak nakonec vechno dobe dopadlo;
bouliv mraky byly odvty, slzy osueny a Beauty krsn, jak si
pla
 Z M E K Z V N O N
POHLEDNICE

1
Vrchn editel zmku Stubendorfu ve Slezsku poslal Frau Robert
Budd formln a dstojn dopis, tm prvn listinu, kde psal
nmecky, e by mu zpsobilo poten, kdyby der junge Herr
Lanning Budd mohl dostat povolen k nvtv jeho domova na dobu
vnonch przdnin. Der junge Herr tanil radosti a cel dny nosil
tento dopis v kapse; a Frau Budd odpovdla na elegantnm pape,
e s potenm pijm laskav pozvn pro svho syna. Kdy nastal
as odjezdu, Lannyho smoking a tepl odvy byly sbaleny do dvou
kufr a Leese pipravila chlebky s mslem a peenm kuetem pro
ppad, kdyby v jdelnm voze snad dolo jdlo. A Lanny v novm
cestovnm odvu a se zimnkem a francouzskm pekladem
Sinkieviova Ohnm a meem byl pipraven na vpravu k severn
ton.
Jeho matka nesla vecku odpovdnost za tuto cestu, protoe
Robbie se ji vrtil do Connecticutu. Celou cestu do Cannes mu
obnovovala svoje pipomnky a Lanny opakoval sv sliby: nikde
nebude vystupovat z vlaku mimo v nleitch stanicch; ned se
nikm pimt, aby nkam el; bude mt neustle sv penze
zapendleny ve vnitn kapse kabtu; pole telegram z Vdn a ze
stanice, k n nle zmek; a tak dle a tak dle. Lanny pokldal to
vechno za pehnan, ponvad prv byl oslavil sv trnct
narozeniny a ctil se plnm muem.
Osuil si slzy a pozoroval mizejc Beauty, ofra a znm ndra
v Cannes, prv tak jako potom znm msta Riviry: Antibes,
Nizzu, Monaco, Monte Carlo, Menton a pak ji byl v Itlii a celnci
prochzeli vlakem ptajce se zdvoile, mte-li co k zdanni Pak pily
italsk behy a vlak projdl krtkmi zakouenmi tunely, mezi
nimi mohl spatit mal, modr zlivy a rybsk luny s ervenmi
plachtami. Brzy piel Janov, mnostv vysokch budov, nakupench
na strmm behu. Vlak se obrtil do vnitrozem a propltal se
dlouhm dolm, ped nm se blaly jin Alpy. Rno byli v
Rakousku a tam vude ji leel snh; domy mly vysok stechy
zaten velkmi kameny a hostince vyezvan a zlacen firmy.

2
Jako prvn spolucestovatele pidlil osud Lannymu dv star
dmy, kter po pzvuku ihned poznal jako Amerianky. Od nich se
dovdl, e v zemi, kterou pokldal za svou vlast, je stt a msto
Washington, e le kdesi daleko na severozpadu zem a zsobuje
svt dvm a lososmi konservami. V mst Seattle tyto dv dmy
vyuovaly dti po ticet let a po celou tu dobu si etily na asn
dobrodrustv celho svho ivota, toti na to, aby mohly strvit cel
rok v Evrop, kde by shldly vechno, o em cel ivot etly. Byly
naivn a dychtiv, jako by byly kynmi a nikoli uitelkami; a kdy
se dovdly, e tento zdvoil chlapec il po cel ivot v Evrop,
pohlely na jako na uitele.
V Janov vystoupily a jejich msto zaujal idovsk pn s
hezkma tmavma oima a vlnitmi tmavmi vlasy, kter pinesl
dva velk kufry pln domcho nad. Mluvil trochu francouzsky a
anglicky a byl tak romantick, ale podivn jinm zpsobem. Dmy
z devask zem byly vychovny v mstech, kde bylo vechno
syrov a nov a proto se zajmaly o star vci v Evrop, o zvltn
typy staveb a o malebn kroje venkovan. Ale tento idovsk pn
jmnem Robin, co bylo zkrceno z Rabinovi byl vychovn mezi
starmi vcmi a shledval je pinavmi a hloupmi. Jeho
zamstnnm bylo cestovat po cel tto star Evrop a prodvat
modern elektrick zazen pro domcnosti.
Podvejte se na m, pravil pan Robin a Lanny tak uinil. Byl
jsem vychovn ve vesnici u Lode v chalup s hlinnou podlahou.
Chodil jsem do koly do jin podobn chalupy a sedl tam a krabal
se na nohou a chytal si blechy a zpval dlouh hebrejsk texty, z
nich jsem nerozuml ani slovu. Vidl jsem, jak pi pogromu rozbili
hlavu m star babice. Ale nyn jsem civilizovan lovk; denn se
koupu a nosm ist aty. Rozumm vdm a netrvm na takovch
nesmyslech jako teba, e spchm hch, kdy budu jst maso a
mslo z te ndoby. Co si vydlm, je moje a nemusm se u bt, e
budu o to obrn njakm ednkem, nebo e m luza ztlue, protoe
moji pedkov kdysi, jak kaj, zabili Krista. Proto, jak vidte, mm
rd, kdy jsou vci nov a nemm ani nejmen touhu po
staroitnostech tto pevniny.
To byl nov zorn hel pro Lannyho; dval se z oknka vagonu a
pozoroval Evropu oima idovskho ceska. Nrody byly pomalu
normalizovny a jejich rozdly mizely. edn budova byla t, a
byla postavena v ktermkoli mst; prv tak tramvaje, automobily a
zbo, kter se kupovalo v obchodech. Prodava elektrickch
kadetek pravil: Podvte-li se na lidi ve vlaku, uvidte, e jsou
skoro stejn obleeni. Vlak sm je standardn vrobek a
prostednictvm jeho cestujeme od msta k mstu a prodvme
vrobky, kter jsou posly internacionalismu.
Lanny mu ekl, kam jede a o tom, jak mu Kurt Meissner ekl, e
umn je nejmocnjm mezinrodnm initelem. Pan Robin s tm
souhlasil. Lanny se pak zmnil o van Goghov obraze u nich doma v
jdeln a ukzalo se, e pan Robin ije v Holandsku a v o podivnm
geniovi, kter za cel svj ivot dokzal prodat jen jedin obraz,
akoli nyn jeho jedin dlo vyn sta dolar. Jak bych si pl
poznat takovho genia za iva! povzdechl si pan Robin.
Tento prodava domcch pstroj byl podivnou smsic
mazanosti a naivnosti. Byl by na vs dovedl vydlat pi obchodnm
jednn a pak, kdybyste byl jeho hostem, byl by na vs vynaloil
dvakrt tolik penz. Byl pyn na to, jak se povznesl ve svt a
asten, e o tom mohl vyprvt malmu americkmu chlapci Dal
mu tak svou obchodn navtvenku a dodal: Pijte mne navtvit,
pijedete-li kdy do Rotterdamu. A kdy sebral svoje tk kufry a
vystoupil, smlel Lanny dobe o idech a divil se, pro o nich nev
vce.
 3
Z Vdn Lanny cestoval ve spolenosti upejpav a cudn sleinky
asi o rok nebo dva mlad ne byl sm; vracela se ze svch
hudebnch studi ve Vdni; jej oi byly modr, prv tak jako
zvoneky na louce a jej zlat copnek ml nejmn dva coule v
prmru. Takov poklad nemohl ovem cestovat sm a Frulein Elsa
mla s sebou vychovatelku, kter nosila brle, sedla tak kroben a
zpma a dvala se tak resolutn ped sebe, e se Lanny rozhodl
odebrat se se Sinkieviem do Polska sedmnctho stolet a sledovat
vojensk iny chlubnho pana Zagloby a trplivho pana
Podbipienty.
Ale jest velmi nesnadn vyhnout se rozmluv s lidmi, kte jsou
spolu po cel den zaveni v malm prostoru elezninho oddlu. Ob
dmy poobdvaly s pravou nmeckou stdmost a bylo jim zatko
nenabdnout svmu spolucestujcmu aspo jeden nebo dva leibnick
kolky. Lanny odvtil zdvoile: Nikoli, dkuji, ale led byl
prolomen. Vychovatelka se ho otzala, kam mlad pn cestuje a kdy
j ekl, e jede strvit vnoce na zmek Stubendorf, jej zpsoby se
pln zmnily. Ach, so? zvolala a byla sam zdvoilost a s
komickou horlivost se snaila zjistit, u koho bude hostem. Lanny,
pli hrd, ne aby byl snobem, pospil ji ujistit, e nezn ani
hrabte nebo hrabnku, ale e se seznmil s nejmladm synem
vrchnho editele a e bude hostem jeho rodiny.
To vak stailo, aby Frulein Grobichov ohnula pte. Ja,
wirklich, Herr Heinrich Karl Meissner ml skuten velmi
odpovdn msto a byl z vborn rodiny; Frulein vdla o nm
vechno, protoe manel jej sestry zaal svou kariru v kancelch
zmku Stubendorfu. Vyprvla mu o zmku a jej e byla koenna
sammi Jasnostmi, Osvcenostmi, Vsostmi a Vysokoblahorodmi.
Majetek hrabte byl nesmrn a mlad pn m tst, e tam jede na
vnoce, protoe zmek bude oteven a vzneen rodina ptomna.
Frulein Grobich byla vzruena, protoe se nalzala ve spolenosti
nkoho, kdo vkrtku bude sm ptomen shromdn stubendorfsk
lechty.
 Pla si zvdt, jak se Lanny seznmil se synem pana vrchnho
editele; a kdy ekl, e v Hellerau, zvolala vychovatelka: Ach,
Elsa, der junge Herr hat den Dalcroze-Rhythmus studiert! To bylo
vlastn svolenm k hovoru s upejpavm dvtkem, kter obrtilo k
nmu svoje jasn modr oi a jemnm, dobe modulovanm hlasem
mu kladlo otzky. Nic ho ovem nemohlo potit vce ne hovor o
Hellerau; ale nemohl jim nabdnout v tsnm oddlu ukzku
Dalcrozeova umn a jeho nmina byla jen chabm koktnm ve
srovnn s vmluvnost, kter naplovala jeho dui.
Pokud se te due Frulein Grobich, ta byla naplnna dnou a
nleitou nmeckou uctivost k hodnosti a postaven; tento zjev
psobil nejvtm dojmem na Lannyho bhem jeho nvtvy v
Nmecku. Co bylo vdy slyet o Slezsku, byl Ordnung. Kad ml
svoje msto a vdl kde; kad vzhlel k tm, kdo stli nad nm, se
sprvnou mrou uctivosti nepromen ani stopou zvisti. A jako host
dleitho ednka Lanny bude sdlet dstojnost svho hostitele.
Upejpav dvenka a jej bdl vychovatelka daly mu po prv okusit
toto pjemn chovn a Lanny skuten litoval, kdy se s nimi musil
rozlouit.

4
Mstn vlak ekal ji na vedlej koleji Ml jen dva vozy a Lanny
se musel sdlet o sedadlo s rolnkem, kter byl v mst prodat
dobytek. Ml velik erven obliej, byl ctit pivem a byl velmi
povdav; vyprvl cizmu chlapci o rod v okresu a o jeho
pamtnostech. Psobilo na nho jet vce ne na vychovatelku, kdy
se dovdl, e hoch jede sm a z Francie, aby navtvil syna pana
vrchnho editele Meissnera a pokouel se stsnit se pokud mono na
svm sedadle, aby udlal vce msta pro die Herrschaft jak ihned
poal mladho cizince nazvat. Od t chvle tak vdy ekal, a die
Herrschaft mu polo otzku, aby se snad nezdlo, e si snad nco
dovoluje.
Vlek se vinul dolm; setmlo se ji a brzy potom mu rolnk
ukzal svtla zmku na vzdlen vin. Podle jeho slov bylo kolem
zmku vybudovno cel msto a vechno patilo hrabti, o kterm
mluvil jen jako o Jeho Blahorod. Tak tam byly rozshl lesy pln
jelen, bvol a divokch kanc, kter Jeho Blahorod a jeho host
lovili. Ped esti tdny Seine Majestt der Kaiser sm tu byl na
nvtv a pi t pleitosti byl uspodn nejvt hon, jak kdo v
okrese pamatoval. Nyn ovem bylo vechno pokryto snhem a
nelovilo se; zv pichzela ke krmtkm, kde j byla zakldna
potrava, aby netrpla hladem.
Ja, gewiss, ekl rolnk, znm pana vrchnho editele, kter je
obchodnm editelem celho majetku a m k ruce nkolik
pomocnk, ili pedstavench oddlen. M tyi syny, z nich ti
jsou na vojn. Rolnk zn jungen Herrn Kurta Meissnera,
ulechtilho mladka, kter studuje hudbu a bude asi koncertovat na
nkter ze slavnost. Pak vyprvl Lannymu o cel vzneen rodin,
o manelce, synech a dcerch a bratrech a sestrch Jeho Blahorod.
Rolnk byl pachtem statku, ale hrabc majetek je tak rozshl, e
bude vystupovat a na druh stanici za zmeckou. A kdy do n
pijeli, nalhal na Lannyho, aby mu sml odnst zavazadla na
nstupit; a tam se mu klanl jet, kdy Kurt pibhl a uchopil
svho ptele.
Jak byli oba astni, e se opt vid; kolikrt si potsli rukama a
kolikrt si poklepali na ramena! Snh padal rozmazvaje stanin
svtla. Kurt ml venku san s krsnm speenm kon; pikryl
Lannyho koichem, dal mu pr palenic a vyjeli. Mnoho nevidli, ale
kon znali cestu vinouc se na kopec, kde stl zmek. Lanny vyprvl
o sv cest a Kurt o slavnostech, kter nastvaj; mli si tolik co
povdat a tolik pln uinit pro nastvajcch spolench deset dn!
Ptelstv a mld je ndhern kombinace.
Lanny vidl mohutn domy s mnoha svtly; vystoupil, byl
uveden dovnit a pedstaven velik rodin velikch lid: otec siln,
ale pm a vojensk, s krtce pistienmi vlasy a knrem
upravenm tak, jak jej nosil csa; laskav a bodr matka, jej
mohutn poprs bylo ozdobeno rou perel; dva synov, dlouz
svtlovlas chlapci, rovn jako pravtka, s krtce osthanmi vlasy
jako Kurt, cvakajc podpatky a obadn se uklnjc; sestra o rok
star ne Kurt, thl, svtlovlas, dosud s copnkem, ale pipraven
starat se matesky o cizho nvtvnka. Byla tam jet dal velk
spolenost pbuznch, vichni v sentimentln vnon nlad,
kterou byli ochotni sdlet se svm hostem.
Kurt vyrostl asi o jeden nebo dva couly od t doby, co ho Lanny
vidl. Bude z nho ulechtil, vysok chlapk jako jeho brati; bude
tak nosit monokl a stane se z nho chodc pravtko? Asi ano,
protoe se jim obdivoval a protoe si bude tak muset odslouit
vojnu. Jeho skoro psn obliej byl bled, protoe pracoval piln.
Ale jeho lska k podku bude vdy mrnna hudbou a bude
Lannyho ptelem, jen dovede ocenit veselou, lehkomyslnou
povahu, kterou zddil Lanny po matce i otci. O tom ho aspo Kurt
ujistil, kdy byli sami v jeho pokoji, kter mli sdleti. Byl laskav a
srden, ale velmi vn a mluvil dleit o sv prci a myslech, o
svm zaujet pro umn a ptelstv jako o nem, co lovk nem
podnikat lehkomysln, ale s rozvahou a morlnm smyslem.

5
Kdy druhho dne rno pohldl Lanny oknem, vidl velik
zmek o pti nebo esti patrech, jeho stechy a vky byly pokryty
erstvm snhem a kter se tpytil ve vychzejcm slunci jako
obrzek na vnon pohlednici. Pi tom pohledu si vzpomnl na
vechny pohdky o rytch a princeznch, kter kdy etl, pro
chlapce, kter strvil vtinu svho ivota na Rivie, ji pouh
ptomnost snhu byla dobrodrustvm; oblci si zimnk a palenice,
kter mu Kurt pjil, jt se probhnout ve snhu, spatit svj dech ve
vzduchu, hzet snhov koule a zapadnout do zvje to ji byla
zem pohdek. Pak se vrtit dom, kde se pedkld svtek a peen
zvina ke sndani s podotknutm, e byla zastelena osobn Jeho
Velienstvem me bt lepho vzruen?
Hrab Stubendorf s rodinou byli oekvni rannm vlakem z
Berlna a bylo proto lpe, aby si host prohldl zmek ne pijedou.
Po sndani tedy chlapci probhli parkem a po dvaceti schodech k
ed kamenn budov; byli vputni klancmi se sloucmi v
modrch uniformch, blch kamach a blch rukavicch. Vstupn
hala byla vysok ti poschod a pijmac salon velik jako divadlo.
Cel pedn st zmku byla postavena v minulm stolet, ale zadn
kdlo budovy bylo est set let star a bylo znovu a znovu dobyto v
nkterch z krutch vlek, o nich Lanny etl ve vlaku.
Modern st stkvla se blmi a zlatmi ezbskmi pracemi,
zdi byly tapetovny run vyvanm hedvbm a nbytek
arlatovm broktem. Bylo tam mnostv tkho vyezvanho
nbytku a celek psobil dojmem musea. Lannyho nejvce zajmala
star st, protoe tam byla v a podzemn hradn vzen, zbrojnice
a jdelna s ohromnm krbem, ve kterm visel ern kotlk na hku.
Lanny uvaoval, pil-li nkdy pan Zagloba v tto mstnosti.
Potkval ohromn halapartny a vlen sekery a snail se
pedstavit si, jak asi svt vypadal, kdy tu chodili v krunch jako
krabi a raci.
Pak se prochzeli okolm zmku. Bylo to, jak rolnk ve vlaku
kal, msto se starou, stedovkou a stsnnou a modern dobe
upravenou st. Stubendorf byl Gutsbezirk a hrab byl sttnm
funkcionem, co ve skutenosti znamenalo, e ml vlastn soudn
dvr, policii a vzen; feudln systm ve spojen s modernm
komfortem. Ale to Lannyho nenapadlo, protoe il v rozkon
pohdce.
Vrtili se prv vas, aby vidli pjezd Jeho Blahorod a rodiny.
Velic pijeli z ndra vozy; vechno sluebnictvo zmku, sto nebo
dv st lid, bylo seazeno na schoditi ve starodvnch kostmech,
mui na jedn a eny na druh stran. Mui mli na uniformch
oznaen svch hodnost, zatm co eny mly bl zstry, krajkov
teky zken pes prsa, bl bavlnn punochy a vlasy pleten
do cop na zdech. Vichni byli jednou tdn cvieni v celm
systmu etikety a k otvrn dve.
Hrab Stubendorf byl znm po Nmecku jako bsnk a estt a
tak jako jeden z dvrnk csae. Byl to velik mu, siln a
obtloustl, s mkkmi hndmi vousy a blahovolnm smvem.
Jeho ti synov byli pravovrn vojci s oholenmi hlavami a knrky
zatoenmi do ostrch piek; vystupovali po schodech ve vkovm
poad pijmajce vn poklony sluebnictva. Matka, elegantn
dma obleen podle posledn pask mdy, krela za svmi syny
a za n jej dcery. Mohlo to ovem bt jen nhodou; ale mohlo to tak
bti, protoe jejich csa pedepsal nleit starosti en kuchy, dti
a kostel pravdpodobn seazen podle dleitosti.

6
Odpoledne si nathli hoi vysok boty a vzali loveck
opakovaky. Kurtv otec to ji zadil s Oberforstmeisterem,
dleitou to osobou v zelen uniform se stbrnmi prmky; ten jim
opatil myslivce, kter nesl puku, k jejich ochran. Nebylo sice
dovoleno stlet srnce nebo vysokou, ale v lesch bylo dost zajc a
baant.
Jeli na sanch lesn cestou, zvolna, protoe byly erstv nvje,
kolem krmtek pro vysokou; mohutn jeleni zvedali hlavy a
pozorovali je, ale nesnaili se utct. Chovali se jako dobytek a
nezdlo se pli sportovnm vylzt si na devnou stlnu s
dalekonosnou pukou s dalekohledem a dt si od honc pihnat tuto
zv ped sebe. Kdy Lannyho otec si vyjel na vysokou, bylo to do
kanadskch pustin, kde losi nejsou krmeni jako ve stji; nebo nkde
ve Skalistch Horch, kde horsk ovce bh jako ert skkajc
vysoko mezi mraky pes balvany.
Kurt ovem kal, e to je zbava, ale v Nmecku je lov vsadou
majitel zem a vy tdy z nho udlaly obad. Myslivec jim
vyprvl o nedvn nvtv csaov. Jeho Velienstvo mlo
zvltn uniformu lutav barvy a ndhern pe na klobouku; zaujal
msto na vysok stln a jeho suita pozorovala, jak stlel kolem
bc bvoly, kance a jeleny, vybraje si nejvt kusy s
nejkrsnjmi hlavami. Potom byla zv sloena na hromadu a csa
se dal ped n vyfotografovat. Ponkud drah sport, protoe se
potalo, e vychovn jen jedinho jelena pijde na nkolik tisc
marek. Ale Kurt vysvtlil, e nic z toho se nevypltv; zvina byla
rozdlena mezi ty, kte na ni mli prvo a Lanny mohl ji proto
pojdat tikrt denn.
Kdy proli, lovce, znanou st lesa, doli na paseku, kde stla
chaloupka, kter mohla docela dobe bt obydlm njak arodjnice
z Grimmovch pohdek. Zali si tam odpoinout, ale nenali dnou
arodjnici, ale venkovskou mmu s pl tuctem dt, chlapc s
kulatmi hlavami a dvat s pletenmi vlasy, kte vichni zvdav
poulili modr oi na die Herrschaften. Uvnit byla jen jedna mstnost
a vzadu kolna; postele byly u zdi nad sebou a znanou st mstnosti
zabrala velik kamna, bezvadn vyletn. Vechno v tomto staven
bylo bezvadn vycdno touto suchou a udenou enou, kter
vystupovaly ly na rukou jako provazy. Byla pln rozilena touto
nvtvou a honem shnla mlko pro die Herrschaften, jak je
neustle titulovala; pak ekala stojc, ne je vypili a omlouvala se, e
nem pro n nic lepho, protoe jej mu nen doma, e jim me
nabdnout jen tvrdou lavici k sezen a tak dle. Kdy odchzeli,
ohldl se Lanny na domek a zahldl hromadu dtskch tv v
oknku; tento obrzek mu zstal v mysli jako jeden z pohled na
Nmecko.
Vrtili se s velikm svazkem zviny a s jet vtm hladem.
Dostali jdlo, kter mu odpovdalo, asi pl tuctu chod mas a zviny.
Kdy vstali od stolu, vzali se vichni za ruce a tanili vesele kolem,
volajce: Mahlzeit! Pak se shromdili u piana a dojemnmi hlasy
zpvali sentimentln psn a tu tak Kurt a jeho host byli podni,
aby jim ukzali, co se nauili v Hellerau. Lanny byl toho veera echt
deutsch a peliv si zapamatoval dva vere z bsn, kterou jeho ptel
citoval, v nich stlo, e kad me jt klidn spt, sly-li zpv,
protoe zl lid nemaj psn.

7
Frhliche Weihnachten, pli si druhho dne rno vichni
navzjem, protoe to bylo den ped vnocemi. Mlad si vyjeli na
dlouhou jzdu sanmi, aby se podvali po okol, a odpoledne hrli a
Lanny tanil s Kurtovou sestrou. Pak piel tdr veer s drky pro
celou rodinu a sluebnictvo; ale drky nebyly pod vnonm
stromkem, nbr na zvltnch stolcch, pikryty lnnmi ubrusy.
Kdy byl potom rozsvcen stromek, rozdvaly se drky. Pan vrchn
editel pronesl nkolik slov a potsl kadmu ze sluebnictva rukou
a ti pak li polbit ruku jeho en. Vichni byli nadeni, vichni si
navzjem pli tst a zpvali Stille Nacht se slzami v och.
 Druh den rno mli pedbnou sndani, pi n pojdali dlouhou
vnoku, zvanou Dresdner Christstollen, s hrozinkami a
pocukrovanou, dle vejce, mnoho druh domcch zavaenin a blou
kvu. S tm bylo teba vydret asi do pl jedenct, kdy byla tak
zvan sndan na vidliku. Bylo zejm vidt, e mylenky o
sprvn ivotosprv, kter se rychle ily mezi Lannyho
americkmi pteli, jet vbec nedostihly tto prusk provincie a tak
bylo mono zde pojdat takov vci jako erstv vepov jaternice a
nkolik jinch druh masa ve velkm mnostv hned zrna.
Pozdji byla oslava na zmku, ke kter kad el slavnostn
obleen, mui v uniformch s dy a dmy s klenoty, v hedvb a
krajkch; vichni v astn slavnostn nlad jako do kostela. Pro
pachte a zamstnance to byl jedin as v roce, kdy smli projt
portlem velik budovy, kter vldla jejich ivotm. Uctiv vichni
ekali venku, dokud posledn z hodnost neveel a nezaujal sv
msto; potom se dav hrnul dovnit, mui smekajce klobouky jet
ne vystoupili na schody a venkovsk eny s tky na hlavch,
uklnjce se na vechny strany. Ti, pro kter tam nebylo sedadel,
tsnili se kolem zd.
Jeho Blahorod s rodinou piel soukromm vchodem a tu vichni
povstali a kali Frohliche Weihnachten. Pastor pedkval velmi
dlouhou modlitbu a vichni znovu povstali a zpvali kosteln pse
tak mohutn, e varhany pehlueli. Hrab jim vem popl pjemn
vnoce a v oteckm proslovu je ujioval o svm zjmu o jejich
blaho a prohlaoval deutsche Treu und Werde za bosk ctnosti. V
jejich astn zemi, bo milost obdaen, pevld mr a podek a
kad mu i ena pstuj ve svch srdcch posvtn plamen
oddanosti. A v tto astn vnon dob obnovuj svoje zvazky
Csai a Vlasti. Potlesk, kter nsledoval, zdl se ukazovat, e dvra
Jeho Blahorod byla pln oprvnna.
Velik smrk z lesa stl v kout haly a pod nm byly drky pro
vechny, i pro onu udenou enu a jejch est dt, kter tolik zraly
na Lannyho tehdy z okna chaloupky. tyi mui v uniformch
vyvolvali jmna napsan na balcch a vydvali je; ale i tak trvalo
velmi dlouho ne vechny rozdali. Nikdo vak z haly neodeel a
Jeho Blahorod podal ruku kadmu mui i en. Lanny se nenudil,
protoe to byli Kurtovi krajan a jeho zajmalo pozorovat jejich
oblieje a kroje.
Druhho dne odeel vrchn editel podat zprvu svmu
zamstnavateli o stavu panstv. Byl pozvn na kuck verek se
svm nejstarm synem, kam pili i ostatn okoln velkostatki,
nkolik vysokch ednk panstv, policejn nelnk, pan nadlesn
a jin. Pi dmkch a piv rozmlouvali o pomrech jak mstnch, tak i
celosttnch a hrab je poctil vyprvnm o dleitch udlostech, o
kterch ml zprvy ze zvltnch pramen. A veer potom Herr
Meissner povdl rodin, o em se tam hovoilo a projevil o tom
vlastn nhledy. Kad len domcnosti naslouchal uctiv vemu, co
tento siln a mohutn otec kal a nikdo si netroufal ani
zapochybovat. Host z ciz zem neporozuml sice vem tm dlouhm
slovm, ale poslouchal pozorn a dal si pak ve znovu od Kurta
vysvtlit.
Jeho Blahorod pinesl zprvy, e jin nrodov, rliv na
nmeckou pli a obratnost, obklopili otinu zd die Einkreisung byl
pesn vraz. Bu bude ta ze odstranna dohodou nebo bude
rozbita, protoe Nmci jsou vzrstajc nrod a nedaj si upt sv
msto na slunci. Hrab mluvil o temnm mraku barbarismu na
vchodnm nebi a tm ovem mnil Rusko. lechta a velkostatki
Hornho Slezska vychzeli dobe se svmi sousedy, lechtou a
velkostatki carovy e a nemli s nimi rozep; ale byli roztrpeni
jejich spolkem s Franci, kter investovala spousty penz do
vyzbrojen Ruska. A k emu? ptal se hrab. Na to byla jedin
odpov: pokus o tok na Nmecko.
A tak hovoil Jeho Blahorod o neptelch uvnit zem;
popisoval je jako krysy, kter hryzaj a hlodaj. Oveme tm myslel
sociln demokraty, dodval Herr Meissner. Ti nemaj nijak moci v
Stubendorfu, kde pevldaj star, dobr zpsoby; ale v
prmyslovch stediscch neustv jejich zlobn agitace a pi ptch
volbch do Reichstagu by mohli snad i zskat vtinu. Kdyby se nco
takovho stalo, bude proti nim nepochybn zakroeno moc.
Lanny nemohl odolati, aby nepovdl Kurtovi o sv nvtv v
zeln de v Cannes. Oveme se nezmnil o tom, e m strce,
kter je rudou ovc to bylo pli hroznm rodinnm tajemstvm;
ekl jen, e kdosi ho seznmil s rudou enou a e byl oklamn tak,
e ji pokldal za hodnou osobu. Na to mu Kurt odpovdl:
Nepochybn mnoz z tchto agittor jsou opravdov fanatikov.
Ostatn je dnes modern mluviti oste a cynicky proti vld. A
dodal: Ve Slezsku je vce socialistick nlady ne si snad Jeho
Blahorod uvdomuje; je tam hodn uhelnch dol a prmyslovch
podnik a znan nespokojenost mezi dlnictvem.
Kurt mluvil o socilnch problmech svm obvyklm povenm
zpsobem. e umn a kultura bude prolnat z kultivovanch td a
konen zcivilizuje a obrod obyejn lid. Zvlt si byl jist, e
umlec se mus udrovat nad politickmi hdkami. A prohlaoval
slavnostn: Krsa je moc prv tak jako vdn; ti, kdo tvo, jsou
mistry Mylenky, kter pedchz vemu v lidskch zleitostech.
Prv tak jako pedstava idle pedchz vrobu idle, tak i pedstavy
krsy dobra, spravedlnosti mus bt pstovny ve tvrch myslch
Na potku bylo Slovo a tak dle jet v mnoha slovech.
Lanny nevdl, e tohle vechno je nmeck filosofie s velikm F
a e uen profesor v Krlovci sedl ve sv pracovn po dvacet let s
oima upenma na kosteln v, spdaje mylenkov pavuiny z
takovch veleuen znjcch mnohoslabinch slov. Lanny nevdl,
e ped dvaceti temi stoletmi zmon oban athnsk se prochzel
pod sloupovm in tot a e jeho doktrny se rozily do
Alexandrie a odtud dostihly idovskho nadence jmnem Jana.
Lanny se domnval, e tohle vechno si sm vymyslel jeho ptel
Kurt Meissner a byl docela pekonn ctou k nmu.

8
Deset dn rychle uplynulo a tak jednoho jitra oba hoi sbalili
svoje vci, rozlouili se se vemi a byli odvezeni na ndra.
Loklkou jeli spolen, obnovujce vzjemn zvazky vn
vrnosti. Na hlavn stanici se jejich cesty dlily a Kurt, jeho vlak
odjdl prvn, ujistil se, e jeho host m jzdenku bezpen uloenou
a e se pednosta stanice postar o jeho umstn v nleitm vlaku.
Lanny sledoval Kurtv odjezd a pak, protoe foukal studen vtr,
zael si do ndran restaurace na lek horkho kakaa.
 Zatm co je popjel a uvaoval o prv minulch udlostech, na
kter bude mt vdy jen velice pjemn vzpomnky, vstoupil do
mstnosti mu, rozhldl se a pisedl k Lannyho stolu. Byly tam sice i
jin stoly docela voln, ale mu se zdl bti spoleensk a Lanny byl
rd, e si me popovdat s nkm v tto pjemn zemi. Cizinec
pravil: Guten Morgen, Lanny optoval jeho pozdrav a souasn si
ho rychle odhadl.
Mu ml malou postavu, tmav vlasy a bled obliej, jeho
klobouk, kravata a kabt postrdaly on elegance, kter vyznauje
gentlemana. Ml brle a jeho obliej byl ustaran; prsty ml
zaloutl od tabku. Poruil si sklenici piva a pak poznamenal: Ein
Fremder, nicht wahr?. Kdy mu Lanny ekl, e je Amerian, zaal
mluviti ne prv plynnou anglitinou. Vidl Lannyho s Kurtem
Meissnerem a kal, e zn Kurta; byl snad Lanny na zmku?
Lanny mu povdl o sv nvtv; nic mu nepsobilo vt
poten ne vyprvt, jak se tam ml dobe a jak byli vichni k
nmu laskav. Zdlo se, e mu je dobe zpraven o vem na zmku.
Znal ovem pana vrchnho editele a jeho syny, kte tou dobou ji
byli zpt u svch jednotek. Armda vbec neztrcela ani chvilku;
prv toho rna odjel pluk lehkho dlostelectva na cvien do hor s
dly na sanicch a mustvem na lych. Lanny odpovdl, e je vidl
vystupovat z vlaku a e bylo podivuhodn, jak rychle vyloili dla z
vagon. Cizinec podotkl, e to je jen cvik a e vechno je vymeno
na vteinu. Vlast m mnoho neptel a mus bti ve stehu.
Lanny se zjmem vyslechl tuto poznmku od jinho Nmce:
zjevn to byla hlavn mylenka vech obyvatel. Povdl cizinci o
politick debat na zmku a jak hrab Stubendorf varoval svoje
ednky ped tmavm mrakem na vchod a ped krysami uvnit
zem, kter hryzaj a hlodaj. Dojista tm mnil sociln demokraty,
podotkl cizinec a Lanny potvrdil, e tak to tak vysvtlil Herr
Meissner sv rodin.
Lannyho otec ho peliv pouil o nebezpech rozhovor o
zbrojnm prmyslu; ale Lannymu nikdy nenapadlo, e by mohlo bt
nevhodn debatovat o vlastenectv s obhjci vlasti. Cizinec byl
znan zvdav na to, co pesn Jeho Blahorod ekl a kde a jak to
ekl; a Lanny mu povdl o kuckm verku i o tch, kdo byli
ptomni. Jeho Blahorod ekl, e kdyby krysy zvtzily v
nejblich volbch do skho snmu, e by bylo nutno potlait je
moc; konen, vrchn editel s tm pln souhlasil.
Lanny mu tak vyprvl o lovech a o tom, co slyel o obzvltn
zrunosti csae jako zabjee zve. Cizinec na to ekl, e fotografie
o tom byly uveejnny v novinch jedna z nich je v novinch, kter
si Lanny me sm koupit na ndra. Uvid ostatn na kadm
obrzku, e csa vude skrv levou ruku, protoe ji m
zmrzaenou; je v t vci velmi citliv. Zmnili se mu o tom, e m
zvltn vidliku i n v jednom, aby mohl jisti jen jednou rukou?
Lanny odpovdl, e nikoli, e mu nikdo nic takovho neekl.
Muovou bledou tv probhl nznak smvu.
Cizinec mu potom vyprvl, jak v palci pipravuj pro csae
denn zvltn noviny titn zlatem. Lanny namtl, e to nevypad,
jakoby byly pjemn ke ten, s m druh souhlasil; ale e nen
mon, aby Nejvy etl obyejn noviny, jak si me kad z jeho
poddanch koupit za deset pfenik. A povdli mu, e v mstnosti
kad, koho csa oslov, mus povstat a cvaknout podpatky?
Tu se zdlo, jako by do cizincova hlasu se vloudil tn klebku a
hoch pociuje matnou nejistotu, zmnil pedmt hovoru. Vyprvl
mu, jak stleli zajce a baanty v tamnch ndhernch lesch; o
chaloupce s hezkmi dtmi; dle, jak dobrm dojmem na nho
psobila istota a podek, kter vidl v t chalup a vbec po celm
panstv hrabte, jako i dkazy oddanosti a kzn. Ach, ano!
podotkl mu. Nezapomete, e sem se Napoleon nikdy nedostal.
Mladk ovem neznal dost z djin, aby tto poznmce rozuml a
tak mu jeho soused vysvtlil, e vude, kam francouzsk armdy
pronikly, rozdlily pdu mezi venkovany a zlomily tak feudln
systm. Byl-li Lanny ve Francii, mus vdt, jak nezvisl a svobodn
jsou tamn venkovan: dn klann a slubikovn pnm,
vnm Vsostem a Blahorodm. Lanny mu potvrdil, e zpozoroval
tento rozdl.
Ml bych vm snad ci, pokraoval cizinec, e jsem novin.
Jsem vm vden za nkolik velmi uitench informac.
V Lannym hrklo; bylo mu, jako by byl dostal rnu do srdce. !
zvolal. Snad nechcete uveejnit, co jsem vm ekl!
 Bute bez starosti, odpovdl mu novin s smvem. Mm
smysl pro takt. Slibuji vm, e se o vs ani nezmnm, ba ani
nenaznam, e mm zprvy od vs.
Ale byl jsem tam hostem! zvolal Lanny. Nemm prvo
opakovat komukoli, co mi tam ekli. To by bylo hanebn!
Sm jste ekl, e to, co Stubendorf vyprvl, slyelo mnoho lid.
Kdokoli z nich mi to mohl ci. A pokud se te Meissnera
Stalo se to v jeho vlastnm dom! zvolal hoch. Nic nemohlo
bt dvrnjho.
ekne to jet mnoha lidem a nebude mt nejmenho tuen, jak
se to dostalo k mm um.
Lanny byl tak ohromen a zmaten, e nevdl, co by ml
odpovdt. Takov zakonen przdnin! Jeho spolenk, uhodnuv
jeho mylenky, pokraoval omlouvaje se: Muste pochopit, e my
novini musme sbrat svoje zprvy tam, kde je nalezneme. Jsem
jednm z vydavatel sociln demokratickch novin Arbeiterzeitung
a musm mt na mysli zjmy utlaovanch dlnk, jim sloum.
Opt nco udeilo Lannyho uvnit, jet prudeji ne prve. Jak
zjem mohou dlnci? zaal, ale pak mu slova selhala.
Nai lid berou vn sv obansk prva; ale jejich protivnci,
jak se zd, maj o nich jin nzory, pokraoval vydavatel. Vrchn
editel zmku Stubendorfu prohlsil, e zvtz-li dlnci politicky,
pni se nepodrob jejich rozhodnut, ale uchl se k nsil a
protirevoluci. Chpete, jak dleit bude tato novinka pro nae
tene?
Lanny nenalezl slov k odpovdi.
Vy jste sem piel jako host, pokraoval novin, a shledal jste
vechno rozkonm. Ale nikdo tam nebyl, kdo by vs zavedl do
zkulis a ukzal vm, jak se dl toto ndhern vnon loutkov
divadlo. Jste jet pli mld, ne abyste si dovedl pedstavit, co to je
t ve stedovku; ale povm vm nco, o em mete pemlet
cestou dom. Obdivoval jste se pohdkov chaloupce v lese a
hezkm dtem v n ale nikdo se vm nezmnil o tom, e nejstar z
nich by mohlo bt dttem vaeho hostitele, pana vrchnho editele!
To snad ne! zvolal Lanny uraen.
 Rozsval svoje sm hojn, kdy byl mlad. A eknu vm jet
nco, pro vae dobro. Jste velmi hezk hoch a pijdete-li sem jet
jednou na nvtvu, snate se pokud mono vyhnout se pozornosti
hrabte Stubendorfa a za dnch okolnost s nm nezstvejte sm v
pokoji.
Lanny zraje na svho spolenka nevdl pesn, co tm vlastn
mn, ale vdl, e je to nco velmi patnho a krev mu stoupla do
tv i ela.
Nechci kazit vai mladou mysl podrobnostmi. Sta snad, kdy
vm povm, e nkte z dvrnch kruh csae vedou pern
ivot. Ped nkolika lety byl tu veejn skandl, kter pinutil
jednoho z nejlepch csaovch ptel odejiti z veejnho ivota.
Stubendorf je vybran chlapk, svrchovan sentimentln a domnv
se o sob, e je bsnkem; ale km vm, e ani chlapci ani dvata
nejsou bezpeni v tomto feudlnm panstv, kter na vs psob
dojmem srie vnonch pohlednic.
V t chvli se ozval ped stanic hluk a uniformovan ednk
vstoupil do dve. Der Zug, junger Herr, pravil s poddanskou
zdvoilost. Sociln demokratick vydavatel vstal a vyel rychle
jinmi dvemi, zatm co pednosta stanice odnel Lannyho kufry a
usadil ho pohodln do vagonu.
Lanny se nikdy nedovdl, jak se onen vydavatel jmenoval ani co
uveejnil. Ale pro tu chvli bylo jeho tst otrveno obavou ze
skandlu; ale nic se nestalo a tak zjevn novin dostl slovu. Lanny
se stydl za svj nedostatek diskrtnosti a rozhodl se, e o tto
phod nikde nebude vyprvt. Vydavatel musil bt zahokl a
nenvistn lovk, kter roziuje, nebo snad si i vyml urliv
historky. Lanny dospl k nzoru, e sociln demokrat maj mysle
zamoen zvist a e mus bti prv tak nebezpen jako anarchist.
Ale pi tom se pece nemohl zbavit mylenky, nejsou-li ty historky
pravdiv a nebylo-li by bvalo opravdu lpe, kdyby byl Napoleon
piel do Stubendorfu!
 S K U T E N O S T I I V O TA

1
Lanny se vrtil dom s utkvlou mylenkou, e by ml chodit do
koly; chtl se oddat pilnmu studiu a stt se ukznnm a
svdomitm jako oni Nmci. Tato mylenka ponkud poplaila jeho
matku; ptala se ho, emu vlastn se chce uit. A Lanny j pednesl
seznam: chtl rozumt tomu, co Kurt nazval filosofi, toti, co je to
ivot a pro je a jak Mylenka pedchz Vc; za druh chtl
porozumt dlouhm nmeckm slovm, kter slyel, jako
Erscheinungsphdnomenologie a Minderwertigkeitskomplexe; za tet
chtl umt propotvat dostelov ry a expansivnost stel, aby
mohl rozumt Robbiemu, kdy mluvil s dlosteleckmi odbornky;
a konen se chtl nauit nsobit a dlit sla.
Beauty byla zmatena; neznala sama tyto vci a nevdla ani, je-li
nkde nablzku njak kola, kde by se tyto vci uily. Poukazovala
sice na to, e odejde-li Lanny do njak takov koly, nebude se moci
vdy sejt s otcem, a pijede a prv tak nebude ji moci tolik
cestovat a to pece tak pat ke vzdln? Tak bylo konen
rozhodnuto, e otzka se vye za prv koup velkho slovnku a
dvacetisvazkov encyklopedie a za druh tm, e Lanny dostane
domcho uitele, kter by rozuml aritmetice.
Tak se tedy stalo, e pan Ridgley Elphinstone vstoupil do ivota
Lanny Budda. Pan Elphinstone byl oxfordsk student, jeho zdrav
bylo chab a kter proto bydlel ve vesnici. Beauty mu byla
pedstavena pi bridgeov spolenosti a kdy se hostitelka zmnila, e
mladk je chud, Beauty se ho pohotov otzala, mohl-li by vyuovat
aritmetice. Odpovdl smutn, e skoro vechno ji zapomnl, ale e
dozajista by mohl svoje vdomosti osvit; vysvtlil j, e to dlaj
vichni domc uitel, kdy se dovd, co bude od nich dno. Pan
Elphinstone piel, prozkoumal Lannyho neuspodan vdomosti a
ekl Beauty, e bude velmi tk udlat z nho vzdlanho mue, ale
co na tom zle, kdy bude mt penze?
Potom pan Elphinstone pichzel kad dopoledne, pokud Lanny
nebyl jinak zamstnn. Byl slabouk postavy a melancholickho
vzhledu, ml tmav byronsk vlasy a oi a trvil svj voln as
skldnm bsn, kter nikdy nikomu neukzal. Mimo sv zsady
anglickho gentlemana se zdlo, e m jen jedno pesvden, e
toti nic nen jist a konen, e na tom ani nezle. Jeho uebn
metoda byla velmi pjemn: povdl Lannymu ve, co si pl vdt a
kdy si oba nevdli rady, podvali se spolen do encyklopedie.
Mimo to se pan Elphinstone tak zamiloval do Beauty, co ona
ostatn oekvala; ale protoe byl pes svou chudobu hrd, nikdy j
nic neekl, co bylo na vci nejpjemnj.

2
Mezi hosty jednou pi aji byl rusk baron jmnem Livens-
Mazursk. Ptel, jen ho pivedl, kal o nm, e je bohat a vlivn,
e mu pat asopis v Petrohrad, e m diplomatick styky a bude
tedy cennou osobou pro Robbieho a podobn vci. Baron byl
vynikajc zjev, velik, s mohutnmi ernmi licousy, bledmi
tvemi a rty tak ervenmi, e se kad divil, zda si je nebarv. Ml
velik a jasn oi a mluvil oduevnle v ktermkoli jazyku se
spolenosti zalbilo. Penze utrcel neomezen a byl tedy veobecn
oblben.
Baron Livens je nkolikrte navtvil a zdlo se, e m zjem o
hezkho chlapce. Lanny tomu byl uvykl prv tak jako ruskmu
temperamentu a byl pesvden, e pomh americkmu zbrojnmu
prmyslu, kdy se ptel s tak skvlm muem, kter byl svho asu
jezdeckm dstojnkem a vypadal jako postava z romnu Ohnm a
meem.
Jednoho dne jel Lanny se svou matkou do Cannes a zatm co ona
si obstarvala nkupy, zakoupil si v kiosku asopis, usedl ve dvoran
jednoho z mdnch hotel a etl si. Baron Livens nhodou veel,
pisedl k nmu, zeptal se ho co te, chvli s nm hovoil o
obrzkovch asopisech a nakonec mu ekl, e m nahoe ve svch
pokojch nkolik ndhernch ruskch reprodukc. Vyjeli tedy zdvi
nahoru, baron ho uvedl do okzalho pijmacho salonu, pinesl
reprodukce a oba usedli ke stolu, aby si je prohldli.
Pojednou baron poloil jednu ruku na Lannyho, co konen bylo
v podku; ale pak se sehnul a polbil hocha na tv. V on dob snad
kad chlapec dostal obas polben od vousatho mue a neml to
rd. Ale kdy byl polibek optovn, Lanny ucouvl a ekl: Prosm,
ne. Baron vak nepestal a Lanny poal bt poplaen; pohldl na a
zpozoroval pololen zblesk v jeho och. Strach se ho zmocnil a
Lanny zvolal: Puste m!
Lanny nezapomnl, co mu sociln demokratick vydavatel ekl
o hrabti Stubendorfovi; mnohokrte si pokouel pedstavit si, proti
emu byl vlastn varovn a nyn si nhle uvdomil, e to mus bti
tohle! Tahal se s nm a zaal kiet, m barona podsil, e ho pustil
a Lanny vyskoil a utkal ke dvem.
Bylo zameno; a tento objev naplnil Lannyho tak dsnm
strachem, jakho dosud nepoznal. Pomoc! Pomoc! Puste m!
kiel ze vech sil. Baron se pokouel uklidnit ho, ale Lannymu se
podailo pithnout velk alounovan keslo ped sebe a pak kiel
jet hlasitji, dokud baron neekl: Mlte, hlupku a j pak otevu
dvee.
Dobr, otevte tedy, vydechl Lanny. Kdy baron skuten
otevel, piml jej Lanny, aby odstoupil ode dve a pak vybhl a
prchal po schodech dol, neekaje ani na zdvi.
Ve dvoran usedl, bled a chvjc se; chvli myslel, e mu bude
patn od aludku. Pak spatil barona pinejcho mu asopis, kter
nechal nahoe. Lanny vyskoil a couval; nechtl dovolit Rusovi, aby
se k nmu piblil. Ten byl ale tak rozilen a pokouel se o
vmluvu: bylo to jen nedorozumn, nemyslel nic patnho; m sm
doma chlapce, kter m nesmrn rd a Lanny mu pipomn jednoho
z nich.
Tak vypadala situace, kdy se Beauty objevila. Ihned poznala, e
se nco pihodilo a baron se pokouel vysvtlovat: mil hok mu
neporozuml, to byl jen hrozn omyl a nedorozumn. Lanny o tom
vbec nechtl mluvit, chtl jen odejt. Prosm, Beauty, prosm!
dal; vyli tedy na ulici.
Ublil ti? tzala se poden matka.
Ne, dostal jsem se od nho, odpovdal. Nechtl o tom mluvit na
ulici a pak ani ve voze, protoe ofr Pierre by je mohl slyet.
Pojme dom, kal a sedl, dre matinu ruku co jen mohl
nejpevnji.

3
Ne se dostali do Bienvenu, Lanny se trochu uklidnil a uvaoval,
nedopustil-li se omylu. Ale kdy ve vypovdl matce, ujistila ho, e
nikoli, e byl ve skutenm nebezpe; byla by nejradji la zastelit
toho ruskho zvrhlka. Ale nechtla mu ci, o vlastn lo; bylo jim,
jakoby je obklopovala mlha rozpak a vechno, co se Lanny dovdl,
bylo zkostliv napomenut, aby nikdy nedovolil dnmu mui, aby
se ho dotkl a aby nikdy nikam s dnm muem nechodil vypadalo
to, jako kdyby se nesml s nikm vbec stkat, krom nkolika
matinch dvrnch znmch.
Beauty o tom musela s nkm porozprvt a proto navtvila
svoji ptelkyni ofii, baronku de la Tourette. ano, ekla j tato
zkuen ena velkho svta, o Livensovi to kad v; ale co se d
dlat? Dt ho zatknout? To by byly svtky pro novine: on by se
brnil a oernil pak vae jmno. Zastelit ho? Ano, ale francouzsk
zkony jsou znan psn; porotu by bylo nutno pohnouti k slzm a
advokti, kte by to dovedli, napotali by si za to cel jmn.
Nejsprvnjm bude vysvtlit vc dtti, aby se to ji nemohlo
opakovat.
Ale, pro boha, co mu mm ci? zvolala Beauty. Chce mi
snad ci, e jsi s nm nemluvila pmo? ptala se jej ptelkyn.
Nemohu se k tomu odhodlat, ofie. Je tak nevinn
K ertu, nevinn! odvtila ofie Timmonsov, uml blondna
s umlm smchem; dcera tovrnka elezskho zbo, kter v
tvrdosti nezadala vrobkm svho otce. Hraje si pece stle s tmi
venkovskmi dtmi a ty si mysl, e nepozoruj zvata a nehovo
o tom? Zdsila by ses, kdybys je nkdy slyela.
Ach, mj Boe! nakala Beauty. Pla bych si, aby na svt
neexistovalo pohlav!
Nu, je ho tu plno na tomto Pobe rozkoe a tvj malik
bude brzy pipraven pro svj podl. Mla bys mu vysvtlit!
Jeho otec pece je k tomu, aby mu to ekl, ofie.
Dobe tedy, poli mu kabelogram: Robbie, pije ihned povdt
Lannymu o skutenostech ivota! Ob se zasmly, ale tm nebyl
problm rozeen. Nemohl by to uinit jeho domc uitel?
navrhovala konen baronka.
Nemm ani nejmen tuen, jak jsou jeho nzory.
Nu, myslm, e pi nejhorm budou lep ne Livensovy,
odpovdla j sue.
Baronka de la Tourette rozila ovem tuto phodu po celm
mst a baron Livens-Mazursk zjistil, e je krtnut s mnoha
seznam host; rozhodl se tedy nhle strvit zimu na Capri, kter
nebylo tak puritnsk jako Cannes. Lannymu opakovala matka sv
vstrahy s takovou vnost, e ponenhlu nabyl plach obezetnosti
divokho jelena v lese: opatrn pozoroval temn msta ne veel a
spatil-li nkoho, a mue i enu, blit se, rychle odchzel.

4
Ale i plach lesn zv se t ze ivota a Lanny nemohl potlait v
sob touhu po hovoru s lidmi. A brzy potom pila phoda s gigolem,
kter byla, podle slov Beauty, poslednm stblem. Pbh s Lannyho
gigolem se rychle rozil mezi smetnkou na Rivie a tu a tam se
vdy nkdo otzal: Nu, Lanny, jak se da tvmu gigolovi? Vdl,
e si z nho dlaj erty, ale nevadilo mu to, protoe byl opravdu
pesvden, e jeho gigolo je skuten velmi hodn lovk, mnohem
hodnj ne mnoz z tch, kte se pokoueli obehrt jeho matku v
bridgi.
Bylo to pi jin z pleitost obchodnch nvtv Beauty v
Cannes. Tentokrte to byly bjen veern aty z bledmodrho
ifonu na stbrn ltce, kter byly vtvorem pana Claire,
dmskho krejho v Nizze, za obzvlt mrnou cenu se zetelem k
reklam, kterou tm zskval. Byly to doby dlouhch zkouek, kter
pivdly Beauty ponkud z mry, take Lanny radji sedl venku
pod platany a pozoroval poulin ruch kolem sebe, elegantn lidi na
prochzce a chvy s hezkmi dtmi.
Sedl tak na lavici a kolem el pn asi tak okolo ticeti v
bezvadnm odpolednm obleku, s peliv pstnm malm knrkem
a s hlkou, kter mla brouen kulat acht msto rukojeti. Ml
ptelsk vraz a snad rozpoznal podobn na chlapcov tvi. Urit
vak vidl, e hoch je modern obleen. Sezna byla prv na vi a
msto bylo pln vysokch thlch mladk z Anglie a Ameriky, kte
nosili sportovn koile, pltn kalhoty a tenisky nebo sandly.
Pn usedl tak na lavici a po chvilce se podval na knku na
chlapcov kln. Jai lou cela, poznamenal.
Tm prozradil Lannymu, e je venkovanem z Provence. Ti toti
nevyslovuj u jako Francouzi; jmno Lannyho rodnho msta nebylo
vysloveno ani francouzsk, ani panlsky, ale d-an. Lanny
odpovdl provenslsky a cizincv obliej se rozjasnil. Ah, vy
nejste cizinec? Lanny mu vyloil, e se narodil ve vcach a
vtinu svho ivota strvil v Juan le Pins. Cizinec pravil, e pochz
z horsk vesnice Charaze, kde jsou jeho rodie chalupnky.
To si dalo vysvtlen; nebo synkov vesnian obyejn
netrv dopoledne prochzkou pod platany v avenue de la Victoire,
obleeni v osat kabty a proukovan kalhoty s ernmi prmky.
Pan Pinjon tak se jmenoval vysvtlil, e doshl spchu ve svt
tm, e se stal tanenkem z povoln. Lanny mu ekl, e je do jist
mry tak tanenkem a e se chce nauiti vemu, co jen mono, o
tomto pjemnm umn. Pan Pinjon tvrdil, e nejdleitj je, aby
lovk ml ducha a vnitn naden. S tm ovem Lanny souhlasil; tak
mlo lid m toto naden, kter je podkladem kadho umn. Kurt
to aspo kal a Lanny si na to vzpomnl a pouil toho s vtenm
inkem.
Jak je vidt, znmost poala na vysok rovni. Lanny mu povdl
o Hellerau a o vysokm blm chrmu, psobcm dojmem
kouzelnho zmku, k nmu se pan Pinjon snad vyprav jako
poutnk. Lanny mu popisoval techniku eurytmiky a nechyblo
mnoho, aby mu ji byl nepedvedl na chodnku.

5
Pan Pinjon v ru sv povahy umlce i syna horkho jihu povdl
mu o svm ivot. Pochzel z etn rodiny a mal kousek zem v
Charaze je nestail vechny uivit. Proto on, jako nejmlad, odjel
hledat si tst do svta o poznal hned na potku, e to nen snadn.
il v bdnch pomrech zeln dra byla tak v Nizze, kde se
odpadky vyhazovaly na ulici a kde zpach byl tolik protivn
venkovanu, zvyklmu na matedouku a levanduli na horskch
strnch.
Pan Pinjon se stal nkem podzenho postaven v mal
kavrn; ale etil kad sou a koupil si tento oblek, it peliv
podle vzor velkho svta. Doma byl obratnm tanenkem farandoly
a brzy se jal studovat modern tanec, co nebyl tak snadn kol,
protoe tehdy se na Rivie tanilo nemn ne dvacet osm druh
tanga, mimo takov americk novinky jako turkey trot a bunny
hug.
Vypstovav tak svoje talenty uinil pan Pinjon potek v jednom
z kasin. Stal se tm, co bylo trochu nevldn nazvno gigolo.
Pravda, byli patn lid v tomto povoln, ochotn vyuiti danch
monost; ale pan pinjon byl vn lovk, francouzsk venkovan
srdcem a clem jeho ivota bylo naetit si dosti prostedk, aby si
mohl zakoupit kousek zem, kterou si vybral poble domova svch
pedk a t tam jako ili kdysi oni: pstovat olivy a vno a modlit se,
aby se do zem nevrtili Saracni.
Dmy navtvovaly kasino ve velkm potu; dmy, kter byly
bez spolenosti, hlavn protoe byly ji v prostednch letech a mui,
a ji mlad i sta, tanili radji s mladmi partnerkami. Dmy v
prostednch letech se vak nechtly jet louit se svm mldm a
jeho radostmi. Pan Pinjon mluvil proctn a souasn velmi poun
o problmech dmy v prostednch letech. Pro by nemohla tanit
kdy nem nic jinho na prci? Nu, a protoe ji mui nezvou k tanci,
jest nucena platit si partnera to je zpsob, jakm si pan Pinjon
vydlv na skromn ivobyt. Tan s cizmi dmami vn a
dstojn a pej-li si toho, pomh jim, aby si zlepily tanen styl.
Zdlo se, e mu velmi zle na tom, aby tento inteligentn hoch s
nm souhlasil, e je to sprvn postup; a Lanny s nm souhlasil. Pan
Pinjon se pak vrtil k Dalcrozeovi a ptal se, je-li tu njak kniha o
tom. Lanny mu ekl jmno knihy a on si je peliv zaznamenal.
Pijdete-li kdy do Juanu a navtvte-li m, rd vm pedvedu ve,
co sm umm, dodal Lanny. Tanenk si poznamenal jeho adresu a
ekl, e urit nezapomene: sm hraje na pikolu a pinese ji s sebou,
aby mu zahrl star provenslsk melodie, podle nich by Lanny
tanil.
Vtom se vrtila Beauty unaven a trochu nevrl po nmaze ze
zkouky. Lanny ji pedstavil svmu novmu pteli a Beauty
ovem musela bt zdvoil, ale byla nesmrn zdreliv, protoe
dovedla postehnout spoleensk rozdly, kter Lanny nevidl a tohle
nebyla prvn pleitost, kdy se Lanny seznmil s lidmi ne prv
vhodnmi. Kdy nasedli do auta a jeli dom, povdl j Lanny o
svm novm pteli a nu, Beauty se nemohla zlobit na dt, ale, mj
mil musela se podept o polte vozu a smt se. Pomyslila si, jak
se ofie bude smt a jak Margy to byla Lady Eversham-Watson. A
ty se smly, ovem; kad se sml mimo Lannyho.
Nejhor na tom bylo, e tu nebylo nijak monosti, jak odvrtit
toho lovka od nvtvy. Beauty musela Lannymu vysvtlovat
peliv, e tu jsou jist spoleensk rozdly, kter se prost nedaj
pehldnout. Mus bt ovem zdvoil na toho chudka, ale nesm
ho pozvat znovu nebo mu slbit, e se na nj pjde podvat do
kasina. A j se s nm ji naprosto nechci setkat.
Pan Pinjon pijel z Nizzy autobusem prvn den, kdy ml volno.
Pinesl svoji pikolu a kdy pak sedli na terase, hrl vskav
psniky Magali a Marche des Rois, Lanny je tanil a pak syn
horkho jihu se rozjail a hrl rychleji a veseleji a tanil pi tom.
Beauty, kter byla nhodou doma, dvala se chvlemi zclonami a
pozorovala mrtnho muka s upravenm ernm knrkem, jak
ipern poskakuje; pipustila, e to je dojemn scna z dtstv svta
ovem, ne se jet utvoily spoleensk tdy.
 Potom jim Rosina pinesla vno a kole. S panem Pinjonem
zachzeli se v zdvoilost ovem s vjimkou, e se ji nesetkal s
nejrozkonj ze slamnch vdov. Provengalsk zpvy vyprvjc o
trubadurech zpvajcch na hradech a unejcch princezny se jaksi
nehodily do roku 1914 na Cte Azur.

6
Po tto episod se Beauty rozhodla, e neme dle nechat sv
dt v neznalosti skutenost ivota. Vyhledala svoji ptelkyni ofii a
ta mla nov nvrh. V Nizze byl idovsk rakousk lka jmnem
Bauer-Siemans, kter se zabval prakticky metodou znmou jako
psychoanalysa, je prv zaplavovala Evropu a Ameriku. Dmy z
nejvych kruh objevily, e maj komplexy mncennosti to bylo
ono pern nmeck slovo Minderwertigkeitscomplexe, kter
zkracovali na Minkos. Dmy a pnov mluvili zcela oteven o
svch oedipskch sklonech a o svch erotickch podntech; bylo to
hrozn, ale zrove okouzlujc. To, co unelo dmy, byla
skutenost, e za deset dolar za hodinu si mohly najmouti
vzdlanho a inteligentnho pna, kter by vyslechl, co mu o sob
chtly povdt. Uspodat veern spolenost k tomu elu bylo
mnohem dra a pak se nakonec objevilo, e pni chtj mluvit
sami o sob.
J sama na to mnoho nevm, pravila baronka de la Tourette;
ale ten lovk aspo zn skutenosti a nevad mu hovoit o nich.
Ale bude se chtt zabvat dttem, ofie?
Dej mu oblku se stofrankovou bankovkou a dalmu nech
pirozen prbh, poradila j praktick baronka.
Pot si pan Buddov vydala telefonicky jednu nebo dv
hodiny drahocennho asu dr. Bauer-Siemanse, zajela k nmu s
Lannym a zanechavi ho v ekrn povdla doktorovi o baronovi a
pak o gigolovi.
Psychoanalytik vypadal uen se svm vysokm elem, vlnitmi
tmavmi vlasy a zlatm skipcem, kter tu a tam snmal s nosu a
pouval ke gestikulaci. Mluvil anglicky s nepli tkm
pzvukem. Pro to vechno nevysvtlte chlapci sama, pan
Buddov? ptal se.
Jet vce krve stoupalo do Beautinch beztak ji dosti ervench
tv. Prost nemohu, doktore. Pokouela jsem se, ale nemohu to
ci.
Vy jste Amerianka? tzal se.
Jsem dcera baptistickho knze z Nov Anglie.
Ach, ano. Puritanism! Dr. Bauer-Siemans to ekl, jako by se
jednalo o poliomyelitis nebo Addisonovu nemoc.
Zd se, e je to vrozen, pravila Beauty klopc sv krsn
modr oi.
elem psychoanalysy jest pivdt podvdom pohnutky na
povrch vdom, pan Buddov. Tak jedin se jich meme zbavit a
zskat normln stav.
Pla bych si, abyste sm promluvil s Lannym, pravila rychle.
Rda bych, abyste to pokldal za vc svho povoln, prosm.
Podala mu oblku, nezalepenou sice, ale zavenou.
Lka se usml. Obvykle nepijmme honor pedem, pravil a
poloil oblku na stl. Nechte mi tu mladka asi tak na hodinu a j
mu vysvtlm, co potebuje vdt. Beauty tedy vstala a odela;
zatm lka pohldl do oblky a vidl, e Lanny m prvo na plnou
dvku skutenost ivota.

7
Lanny sedl v idli proti stolu tohoto cizho lkae. Kdy se
dovdl, pro tu je, poala jemu stoupati krev do tv; nebo i Lanny
byl trochu puritn, tebae byl daleko od domova svch pedk.
Nicmn to nebylo celkem tak zl; baronka de la Tourette mla
pravdu. Lanny vdal zvata a venkovt chlapci mluvvali velmi
drsn. V jeho mysli byla podivn dungle pravd a nesmysl, jich
vtiny doshl vlastnmi vahami. Venkovt hoi mu kali, e mui
a eny se chovaj prv tak, ale Lanny tomu nemohl vit; kdy se ho
nyn doktor zeptal pro, odpovdl: Nezdlo se mi to dstojn.
Lka se usml a odpovdl: Dlme mnoho vc, kter se nezdaj
dstojn, ale musme pijmat produ takovou, jakou ji nalzme.
Lka nepouval k svmu vkladu pklady o velch a
kvtinch, ale lkaskou knihu plnou obrzk. Kdy se Lanny dostal
pes poten ohromen, shledal to vechno nesmrn zajmavm;
zde bylo mnoho vc, o nich pemlel a nkdo, jen mu poskytl
pm odpovdi. Lanny si nedovedl pedstavit, e by ctil podobn
touhy nebo sm se tak choval, ale doktor mu ekl, e ji velmi brzy
pijde do tohoto dob ivota. Zjist sm, e as lsky je asem tst,
ale tak nebezpe a vypt; vyvstvaj tu problmy dvou rozlinch
povah, mue a eny, umn pizpsobit se navzjem a ty vyaduj
veker znalosti, kter je po ruce.
Vechno to bylo rozumn; bylo to nco, co by kad chlapec ml
znt; Lanny to tak ekl a potil tm uen vypadajcho doktora,
kter mu poskytl plnou dvku toho, za mu jeho matka zaplatila a
jet trochu navc. Rozhovoil se o pomru, kter ml velik vliv na
budoucnost obou, matky i syna. Vyrozuml jsem, e vae matka je
rozvedena, poznamenal. Je tu mnoho problm s dtmi z takovch
rodin.
Pedpokldm, e ano, pravil Lanny nevinn nebo si nebyl
vdom dnch problm ve sv vlastn rodin.
Rozumjte mi, nechci sldit ve vaich zleitostech; ale eknete-
li mi o vcech, kter mi pomohou, abych vm mohl poradit, budu to
ovem pokldat za lkask tajemstv.
Ano, pane, ekl Lanny. Velmi vm dkuji.
Kdy se rodiny rozbij, dve nebo pozdji se jedna ze stran, po
ppad ob, znovu provd nebo oen; a dt se tak stv nevlastnm,
co nen naprosto snadn postaven.
Mj otec se znovu oenil a m rodinu v Connecticutu; ale j tam
nikdy nebyl.
Mon, e v otec pedvdal pote. Jak dlouho jest s va
matkou rozveden?
Stalo se tak dve, ne se pamatuji. Snad ped deseti lety
Dobr, dovolte, abych vm ekl vci ze svch zkuenost. Vae
matka je krsn ena a je nepochybn, e mnoho mu by se s n
chtlo oenit. Snad je odmt, protoe vs nechce uinit neastnm.
Mluvila s vmi vbec o takovch vcech?
Ne, pane.
Vy jste ovem vidl mue ve spolenosti sv matky.
Ano, pane.
Nelbilo se vm to?
Lany pocioval neklid. J j myslm, e se mi nelbilo, byli-li s
n pli mnoho, pipoutl.
Dr. Bauer-Siemans se usml a ekl mu, e psychoanalytik mluv
se sty mu a en a pozn, jak se kdo chov za danch okolnost.
asto se za sv jednn styd, pravil, a pokouej se je popt a
musme z nich pravdu doslova dobvat pro jejich dobro, ovem,
protoe prv krok k rozumnmu chovn je znalost sebe sama.
Rozumte mi?
Myslm, e ano, doktore.
Kladu vm tedy na srdce tuto otzku. Doktor ml svj zlat
skipec v ruce a pouval ho, jako by chtl Lannyho jm pipchnout.
Byl byste rliv, kdyby se vae matka zamilovala do nkoho?
Ano, pane obvm se, e snad ano.
Ale tate se sebe sama: a pijde as, e sm se zamilujete do
njak eny do t doby neuplyne ji mnoho let pedpokldte, e
vae matka bude rlit na tuto enu?
Bude? otzal se hoch pekvapen.
Bude k tomu mt siln sklon a bude pro ni znamenat morln
boj, aby synovu tst dala pednost ped svm. el mch otzek je,
e i vm bude podstoupit jednou t boj dt pednost matinu tst
ped svm. Myslte, e byste to dokzal?
Myslm, e ano, byl-li by on pravm muem.
Ovem, kdyby se vae matka zamilovala do niemnho lovka,
teba do opilce, snail byste se ji pemluvit, jako by uinil kad jej
ptel. Ale muste se pipravit na to, e vae matka v spe ne jej
syn, kdo ji me uinit astnou.
Ano, pane, to pedpokldm, pipoutl Lanny. Rozumjte mi,
prosm, nevm nic o zleitostech va matky. Rozmlouvm jen o
bnm lidskm chovn. Nejpravdpodobnj monost je, e vae
matka m milence a taj to ped vmi, protoe se domnv, e by se
vs to nemile dotklo.
Krev poala hroziv stoupat Lannymu do hrdla a tv. Ale ne,
pane! Myslm, e to nen mon!
Doktor pokraoval neprosn, me skipcem na Lannyho: Bylo
by naprosto nepirozen pro mladou enu, jako je vae matka, aby
ila deset let bez lsky. Nebylo by to dobr pro jej zdrav a jet
mn pro jej tst. Je daleko pravdpodobnj, e se pokusila
nalzt nkoho, kdo by ji uinil astnou. Pokud jste byl malm
chlapcem, mohla to ped vmi zatajit. Ale od nynjka to nebude tak
snadn. Dve i pozdji objevte, e vae matka je do nkoho
zamilovna. A se to stane, budete nyn ji vdt, co je va
povinnost, toti nestt j v cest, nepokoovat ji ani uvdt do
rozpak, ale ci j upmn a rozumn: Oveme si peji, abys byla
astna; jsem s tm srozumn a chci bt pvtiv k mui, kterho sis
vybrala. Zapamatujete si to?
Ano pane, odpovdl Lanny. Ale jeho hlas se trochu chvl.

8
Beauty chodila po krmech v takovm rozruen, jakoby byla
Lannymu dala vyjmout mandle. Bylo pro ni nesmrnou levou, e ho
nalezla celho a zdravho a e se ani neervenal, ani neplakal, ani
neinil nic, co by ji mtlo. Dr. Bauer-Siemans je moudr mu, ekl
vn. Hodlal povaovat celou vc za zleitost mu; jeho matka se
s tm nepotebuje dle zabvat.
Dom, Pierre, pravila Beauty; a cestou dom mlela.
Nco se dlo v Lannyho mysli, nco zcela mimodnho. Tehdy
byl velmi populrn jist druh skrvaky, obraz, ve kterm byla
skryta koka, velik koka vyplujc vt st obrazu tak, e bylo
tko ji v nm nalzt. Ale byla-li jednou ji nalezena, vynikala tak, e
bylo sotva mono vidt nco jinho a lovk si nedovedl vbec
pedstavit, jak se mohl na ten obraz podvat, ani by ji vidl.
 Prv tak tomu bylo s Lanny Buddem; prohlel si obraz, sleduje
jednu ru po druh a tu nhle: zde byla ta velk koka klebc se
na!
Kus dle na poloostrov Antibes, asi tak mli od Buddova
domova, bydlel mlad francouzsk mal, Marcel Detaze. Byl o
nkolik let star ne Beauty, pkn postavy, iv mu se svtlm
knrkem a mkkmi a jemnmi vlasy, jimi mu vtr pohrval vemi
smry; ml vn rysy a tmav melancholick oi, kter siln
kontrastovaly s jeho vlasy. Bydlel v domku, kam mu vesnianka
chodila posluhovat a vait. Maloval moe na rznch stech pobe;
miloval vlny, zvedajc se v zelenavch spoustch a ttc se v
blavou pnu na skaliskch; maloval je dobe, ale jeho prce nebyla
znma a jako pro mnoho mladch mal bylo i pro nho nesnadno
uskladnit vechna pltna. Tu a tam njak obraz prodal, ale vtinu
jich ml v psteku, kde ekaly na den, kdy kupci pijdou s
nabdkami.
Beauty mla o jeho prci velk mnn a koupila nkolik ukzek a
rozvsila je tak, aby je jej ptel vidli. Sledovala pozorn jeho
pokroky a asto, kdy se vrtila dom z prochzky, poznamenala:
Zastavila jsem se u Marcela; je stle lep a lep. Nebo jindy:
Zajdu si k Marcelovi; nkolik jinch sem pak pijde na aj. Asi pl
tuctu mal mlo sv pracovny v okol, mli k sob blzko,
navtvovali se navzjem a kritizovali svoje dla. Lannymu nikdy
nepipadalo podivnm, e Beauty jde navtvit male, msto aby ho
pozvala na aj jako jin mue.
Mnoho podobnch vc Lanny pehldl, protoe byl mal hoch a
vztahy mezi muem a enou nevystupovaly do poped v jeho
mylenkch. Ale dr. Bauer-Siemans mu poloil obraz ped oi a dal
mu hledat koku; a tu byla!
Marcel Detaze byl milencem Beauty! Chodila k nmu a
vymlela si vmluvy, protoe nechtla, aby se o tom Lanny
dovdl. Proto tedy pichzel mal tak mlokdy k nim do domu a to
jen ve spolenosti ostatnch; proto nikdy nepiel, kdy byl ptomen
Robbie a proto se tak mlokdy vdal s Lannym patrn se bl, e by
se s nm dvrnji sptelil a nco prozradil. i snad neml Lannyho
rd, protoe se domnval, e Lanny stoj mezi Beauty a jm!
 Kdyby byl Lanny objevil toto tajemstv bez pedchoz vstrahy,
bylo by mu jist zpsobilo bolestn otes. Ale nyn byl doktorem
pouen, jak to m pijmout tedy poslechne. Ale nikoli bez boje!
Lanny chtl svoji matku pro sebe; musel se kousat do rt a staten
se rozhodl, e nebude nenvidt mladho Francouze v obnoench
manestrovkch a modr epice, kter maloval moe, ale nedovedl
plavat a kter jako vtina Francouz na Rivie zdl se bt
pesvden, e kdyby jednou venku zmokl, byla by to jeho smrt.
Dobr: doktor ekl, e Beauty si mus vybrat svho milence sama,
bez pomoci svho syna. Lanny se tedy pinutil k nzoru, e mal je
hezk lovk. Snad se lbil Beauty prv proto, e byl tak rozdln
od n; vypadal, jako by ml njak tajn smutek. Lanny, kter etl
nkolik romn, pedstavoval si, e mlad mal se zamiloval v
Pai do njak dmy vysoce postaven piel odtamtud a
Beauty se nad nm slitovala a lila jeho zlomen srdce. Podobalo se
Lannyho matce, e by si pla lit njak zlomen srdce!
Jinou st koky byly Beautiny vztahy k ostatnm mum.
Cel prvod jich el jejm ivotem, pokud se jen Lanny mohl
pamatovat. Mnoz byli bohat a nkte vynikajc; nkte pili jako
zkaznci Robbieho ednci, dstojnci a podobn a zstali jako
ptel. Pichzeli ve vybranch uniformch nebo veernch atech a
vodili Beauty na plesy a do spolenosti; pineli j nkladn dary,
kter vak jemn odmtala. Dvali se na ni s obdivem to bylo nco,
o em ji Lanny vdl, protoe Beauty a jej ptelkyn si z toho
tropily erty.
Po prv porozuml Lanny poznmce sv matky; e toti nechce
zaplatit cenu. Mohla bt bohat, mohla mt titul, t v palci a
jezdit na jacht jako jej ptel, pn a pan Hackaburyovi; zstala ale
radji vrna svmu mali. Lanny byl pesvden, e to je prav
romantick situace. Marcel byl pli chud, aby si ji mohl vzt; nebo
si snad myslili, e by to Robbie nerad vidl. Hoch si prv uvdomil,
jak je to vzruujc mt tak krsnou matku a sdlet tajemstv jejho
srdce.
 9
Kdy se oba vrtili dom po nvtv u doktora, el Lanny za
Beauty do jejho pokoje. Kdy se posadila, pistoupil a poklekl vedle
n, pitiskl k ni hlavu a objal ji kolem pasu. Tak mu nemohla vidt do
oblieje ani on j a psobilo to mn rozpak. Beauty, zaeptal,
chci ti nco ci.
Ano, drah?
Vm o Marcelovi.
Ctil jej div. Lanny jak? a dodala: Ten doktor?
Nev o tom ale j to uhodl. Chci ti jen ci, e proti tomu nic
nemm.
Odmleli se; k jeho pekvapen pikryla si Beauty tv rukama a
propukla v slzy. Vzlykala a teprve po chvli se j podailo vyhrknout:
Ach, Lanny, tolik jsem se bla! Myslela jsem, e m bude
nenvidt!
Ale pro? otzal se hoch. Budeme si pece vdycky rozumt
budeme astni.
 ZBRAN A MU

1
Byl nor: jaro na Rivie. Zhony v zahrad jen kvetly kosatci a
sasankami a koruny akciovch strom byly pln zlatch kvt. Byl
vrchol sezny: boulevardy se pestily veselmi slunenky,
ovroubenmi krajkami a velikmi zprohbanmi klobouky, plnmi
kvtin a ovoce. Na plch dmy nosily plavky tak hebk, e jich
bylo skoro koda smoit ve vod; mnoh s nimi tak do vody ani
nely. Opera hrla kad veer, v kasinech se hrlo hazardn a
tanilo pi hudb ernoskch kapel kter bouchaly a tloukly na
Azurovm pobe jako na Zlatm pobe v Africe.
Tehdy pila pohlednice od Robbieho z Londna, pak jin z
Caihradu a nakonec bezdrtov telegram z lodi, kter mla pistat v
Marseille druhho dne. Protoe Beauty byla zadna, odvezl Pierre
Lannyho vozem do pstavu. Jeli po Nrodn cest, hlavn to silnici
podl pobe, na n byl stle a stle vt provoz, take ady
pomlely na jej pravu a rozen; ale provst takovou vc trv
velmi dlouho v zemi byrokracie. Cestujc projdl krsnou prodn
sceneri dobe opatenou reklamami brandy, doutnk a minerlnch
vod. Silnice se klikatila ve do Estrel, kde krajina byla rudav a
cesta nebezpen. Pak pily Maures, hory jet drsnj, kter byly
kdysi pln loupenk; ale nyn byl ji nepodek vypuzen ze svta a
bandit se objevovali jen v operch.
Pierre Bazoche byl snd, hezk chlapk venkovskho pvodu,
kter vstoupil do slueb pan Buddov ji ped mnoha lety a na
nho se nezdl styk s bohatstvm psobit; oblkl si uniformu a dil
vz, kdykoli byl podn; ostatek asu trvil ve sv pracovn halen
a tpal such dv sraen mistralem. Mluvil francouzsky se silnm
provenslskm pzvukem a pedstral, e nerozum anglicky; ale
Lanny zahldl tu a tam na jeho tvi zblesk smvu prozrazujc, e
Pierre je chytej ne dv najevo. Jako vechno francouzsk
sluebnictvo alespo to venkovsk potal se k rodin a
vyjadoval sv nzory s volnost, kter udivovala nvtvnky.
Pierre Bazoche a Lanny byli velmi dob ptel a bavili se celou
cestou. Chlapec byl zvdav na ve, co vidl a ofr byl hrd na svou
odpovdnost, nebo u mu byla mnohokrte ukldna a mnohokrt
u sliboval splnit svj kol. Dovedl mu vyprvt mstn legendy,
zatm co z titnch prvodc se Lanny dovdal historick fakta.
Lanny si peetl statistiky o Toulonu, velik francouzsk nmon
zkladn, o potu lod a jejich vzbroji a uvaoval, kolik z n asi
pochz od Budda.
Cesta nebyla del ne sto padest kilometr, ale auta nebyla
tehdy jet tak rychl a cesta nebyla tak stavna na velik rychlosti.
Kdy dojeli na Quai du Port, nebylo jet lo Farao ani vidt; zali
si tedy do poben kavrny na smaenou spii a pak se prochzeli
pozorujce ivot v jednom z nejvtch svtovch pstav s mnoha
lomi a nmonky ze vech sedmi mo. Kdyby byli zali do nkter
z postrannch uliek, byli by nalezli zelnou dru obrovskch
rozmr; ale tato msta jsou nebezpen a oba byli vzni slibem, e
zstanou na hlavnch tdch a e se za dnch okolnost nerozdl.

2
Parnk byl pivazovn k nbe a ji vidli na palub Robbie
mvajcho na pozdrav; vypadal oplen a hezky ve svm pltnm
blm obleku. Brzy nato oba sedli ve voze zce radost a tstm a
hoch piln vyprvl. Robbie ovem nehovoil o obchod, pokud
nebyli docela sami, ale Lanny mu vyprvl o sv nvtv v
Nmecku ped esti tdny i o onom sociln demokratickm
vydavateli. Robbie to bral velmi vn a potvrdil jeho nzor, e
sociln demokrat jsou prv tak trestuhodn jako anarchist;
nepouvaj sice bomb, ale opatuj pdu, z n bomby vyrstaj, toti
zvist a nenvist, kter zpsobuj, e se nevyrovnan povahy uchyluj
k nsil.
 Jsem tu za jinm obchodem, pravil otec. Jist dleit lovk
je na Rivie a j ho mm pesvdit, e Buddova pvodn vzduchem
chlazen strojn puka je nejlep. To bylo ve, co ekl. Teprve
druhho dne, kdy se svm synem plachtil daleko v irokm zlivu
Juanskm a mal vlnky plouchaly o lodn boky, zasml se
pedstavitel Buddovy Pukask spolenosti: Takhle si pedstavuji
soukrom! Tu a tam byly zakotveny v zlivu velik ed vlen
lodi francouzsk, tak stece sv tajemstv. Lanny urit uchov
otcovo, jak byl tak peliv vycvien.
Robbie mu oznmil, e v Evrop vznik nov krize; jedna z tch
podzemnch vlek, ve kterch diplomat spolu zpol pomoc
dsnch hrozeb, vdy ovem v uhlazen francouztin. Neznamenalo
to mnoho, podle otcova mnn; historie Evropy je vlastn jedna
krize po druh, Ped temi lety byla tu ostr krize pro agadirskou
otzku a ta se dostala i do novin; ale nyn si moud a mocn
ponechvali tyto vci pro sebe, co konen bylo bezpenj a
rozumnj.
Byl to chvastounsk zpas a jednm z jeho projev byly
objednvky prostedk, kter by podepely hrozby; tak pily n pro
zbrojae. Kdy se Rusko dovdlo, e Rakousko vybavuje svoji
armdu polnmi dly, kter mohou stlet rychleji a dle, pochopili
Rusov, e Rakousko nabv postaven, v nm bude moci init
ntlak na Rusko, aby zastavilo vyzbrojovn Srbska. Samozejm, e
zbrojai, kte ped dvma lety prodali poln dla Rusku a Srbsku,
pispchaj ihned do Petrohradu a Blehradu ukzat, jak pokroky od
t doby uinili.
Bylo to velmi zbavn, podle Robbieho vyprvn. Znal osobn
vtinu diplomat a sttnk a jeho vyprvn se poslouchalo jako
melodram chamtivost a rlivost, strach a nenvist. Vichni byli
Robbieho sticemi, kter otvral a pojdal. Nkdy si je musel koupit,
nkdy olit a nkdy poplait skutenm nebezpem, e jejich
soused se stvaj pli silnmi.
Robbieho vklady synovi byly hodinami djepisu, opakovanmi
tak dlouho, a jim hoch porozuml dokonale. Povdl mu, jak v
posledn vlce Nmecko pokoilo Francii, pedepsalo j ohromnou
vlenou nhradu a zabralo Alsasko a Lotrinsko se vemi prodnmi
poklady uhl a elezn rudy. Kdykoli nyn francouzt politikov
potebovali zskat volebn hlasy, promlouvali vmluvn o la
revanche a francouzsk vlda utvoila spolek s Ruskem a vynaloila
obrovsk sumy penz na nkup zbran. Tajn nevypovzen vlky,
kter se prv vedly, byly pro posilu sousednch mench stt.
Rumunt politikov se zaprodvaj Francii a dostvaj francouzsk
penze a zbran; Nmci si tedy najmaj novou skupinu rumunskch
politik a a se tito dostanou k moci, usly zprvy, e Rumunsko
kupuje Kruppova dla. Tak tedy vykldal Robbie politiku Evropy na
jae roku 1914.
Britanie sedla na svm bezpenm ostrvku, pozorovala
zpolen a pomhala svm vlivem t stran, kter se zdla slab,
nebo bylo stlou britskou politikou nedovolit dnmu nrodu, aby
se stal pnem kontinentu1 ale vdy posilovat nejslibnjho
protivnka nejsilnjho. Prv tehdy uinilo Nmecko chybu, e si
postavilo lostvo: proto byla Britanie na stran Francie a podepsala s
n tajnou smlouvu o pomoci, kdyby byla Francie napadena
Nmeckem. To bylo popeno v britskm parlamentu, prohlaoval
Robbie, ale definice li britskch diplomat je nepravdiv
prohlen uinn osob, kter m prvo vdt pravdu. Nepotebuji
ti kat, e takovch osob nen mnoho!
Zbrojn prmysl tedy vzkvtal a kad, kdo vyrbl dla, kter
stlela a bomby, kter explodovaly, mohl si bti jist, e je prod. Ale
americk podnik byl v nevhod, protoe nedostval vbec nijak
podpory od sv vldy. Jdu-li k balknskmu nrodu nabzet proti
britskm nebo francouzskm, nmeckm nebo rakouskm
tovrnkm, musm porazit nejen jejich prodavae a banke, ale tak
jejich diplomaty, kte hroz a slibuj, doadujce se, aby koup byla
uinna u jejich krajan. Americk vyslanectv je pi tom
dobromysln, ale neschopn; a to pokozuje nejen americk
podnikatele a vkladatele, ale i dlnky, kte trp nezamstnanost a
nzkmi mzdami, protoe nae vlda se nedomh svho podlu na
svtovm obchodu.
A nyn byla situace jet hor ne kdy ped tm, jak mu otec
vysvtloval, protoe presidentem Spojench stt se dal zvolit
universitn profesor, nepraktick uitel s hejnem pacifistickch vb
na mozku. A vsledkem jeho uen bylo, e americk obchod je
zastraovn a zem na cest k panice a tkm asm. Njakm
zpsobem by mli obchodnci vzt do rukou sprvu sv zem, pravil
pedstavitel Buddovch tovren.

3
Robbie se zmnil svmu synovi, e obchod, kter uzavel s
Rumunskem, je ohroen a e mon bude nucen zajet do Bukureti a
dohldnout na postup. To Bragescu? otzal se Lanny nebo
pokldal kapitna do jist mry za svho lovka.
Ne, odpovdl jeho otec. Bragescu se zachoval dobe, aspo
pokud mohu posoudit. Ale politikov maj sv slovo ve vlenm
ministerstvu a prv jsem se dovdl, e za tm stoj Zacharov.
Opt se tato neblah postava zjevila ped Lannyho duevnm
zrakem. Zacharov byl Vickers, ohromn zbrojn prmysl v
Sheffieldu; a Vickers ml Maximovu strojn puku jako svoje
trumfov eso. Nebyla sice tak dobr jako Buddova, ale jak je mono
pesvdit o tom ednky, kte vdli, e jejich kariry zvis na
tom, e zstanou nepesvdeni? Robbie pirovnval Zacharova k
pavouku, sedcmu uprosted pavuiny, dosahujc do kadho
hlavnho msta svta; do zkonodrnch, sttnch i vlench
ministerstev, armd i nmonictev, bank ani nemluv o zjmech
spojench se zbrojenm, jako chemikliemi, ocel, uhlm, oleji a
loastvm.
Vasil Zacharov vil v hrub postup; nauil se mu v mld a
nikdy nevidl dvodu k zmn. Narodil se z eckch rodi v Mal
Asii a jako mladk se dostal do Caihradu, kde byl hasiem a
prvodcem cizinc, oboj celkem nevinn zamstnn pokud se
neprozradilo, e prv znamenalo zakldn oh k vydraskm
nebo lupiskm elm a druh shku vemonch neest.
Zacharov se stal zstupcem obchodnka v Athnch a u londnskho
policejnho soudu se piznal, e odcizil svmu zamstnavateli mnoho
beden gumy a pytl dubnek. Kdy se vrtil do Athn, zastupoval
vdskho inenra jmnem Nordenfeldta, kter vynalezl strojn
puku a podmosk lun. Tehdy hrozila vlka mezi eckem a
Tureckem a Zacharov pesvdil eckou vldu, e by mohla vyhrt
vlku, kdyby si koupila podmosk lun; pak el do Caihradu a
poukzal tureck vld na vn nebezpe, ve kterm se e nalz,
s tm vsledkem, e si od nho koupila dva podmosk luny. Robbie
dokonil: A tm, e po tyicet let se drel tto jednoduch praxe, se
stal zbrojnm krlem Evropy.
Nov a nov nstroje smrti byly vynalzny jeden za druhm a
tento ek vdy vyhledal vynlezce a uinil ho svm spolenkem.
Robbie se tomu zasml a podotkl, e vc je mono vynalzt jen
jednou, ale prodat se d mnohokrte a touto mazanost vynikl bval
hasi nad svmi spolenky. Nejt oek, kter mu bylo
rozlousknout, byl Yankej z Maine, jmnem Hiram Maxim, kter
vynalezl strojn puku lep ne byla Nordenfeldtova; k obsluze tto
bylo toti poteb ty mu, zatm co s Maximovou mohl jedin
lovk vystlet ern prostedek tere prv tak, jako Bub Smith s
Buddovou automatickou pistol.
Bylo tu mnoho povst o boji mezi Novou Angli a Levantou;
Robbie je ml pmo od svho krajana a tak se nauil zpasit s tmto
starm eckm blem jeho vlastn zbran. Vce ne jedenkrt opil
tento bel Maximovy mechaniky v pedveer dleitho
pedvdn; zdlo se skoro nemon v onch dnech nalzt
mechanika, kter ml njak penze a neopil se. Pozdji pedvdl
Maxim svou strojn puku vysokm dstojnkm rakousk armdy
za ptomnosti csae Frantika Josefa a vystlel do tere csaovy
inicilky. Vasil Zacharov stl za plotem, pihlel tomu a ujistil
ptomn novine, e puka, kter dokzala onen zzrak, je
Nordenfeldt a tak se tato novinka rozletla po svt! Zacharov
potom vysvtlil dstojnictvu, e dvod Maximova asnho spchu
zle v tom, e Maxim je mistr mechaniky a e vyrobil svoji puku
run; e neme bti vyrbna po tovrnicku, protoe kad jej
soust mus bti pesn na setinu milimetru. Tyto zprvy zdrely
uskutenn koup na dlouh as.
Vsledkem tohoto souboje bylo, e Zacharov zskal ctu k
Maximov puce a Maxim ctu k Zacharovovi. Spojili se a
Nordenfeldtova puka byla vyzena. Pozdji se Maxim a Zacharov
dali koupit za est a pl milionu dolar od britskho Vickerse;
Zacharov byl pijat do koncernu a vkrtku se stal jeho pnem.
Spojen britsk mechanick zrunosti s levantinskou obchodn
zbhlost ukzalo se nepemoitelnm; ale to ve se nyn zmn,
protoe pedseda Buddovy Pukask spolenosti se dal pesvdit a
poslal svho nejmladho syna do Evropy, aby ukzal co doke
connecticutsk Yankej na dvoe krle Vasila.

4
Kdy prodejn editel velkho obchodnho podniku vnoval tolik
asu, aby vechny tyto podrobnosti vysvtloval chlapci, pedstral, e
chce otevt svoje srdce; ve skutenosti ale sledoval zmrn svj
pln pipravit chlapce pro budouc kariru. Robbie Budd ml plny
se svm synem a rozhodn ne skromn; a tu a tam nco o nich jen
naznail dosti, aby hoch opravdu uasl.
Vasil Zacharov ml nyn ptaedest a nemohl tu zstat navdy.
Kdo zaujme jeho msto jako pna v nejdleitjm z obchod? A
kde bude sdlo tohoto budoucho prmyslu? V Sheffieldu v Anglii?
Ve francouzsk vesnici Creusot? V nmeckm Por, nebo ve
kodovce v Rakousku, nebo na Volze, jak si troufal snt rusk car?
Robbie Budd si vybral mnohem bezpenj umstn, nahoe na ece
Newcastle v Connecticutu. Nebude to zvten Buddova tovrna,
vysvtloval; ale docela nov a pln modern podnik. dn
neptel se k nmu nikdy nedostane, a a bude v provozu, bude to
znamenat ti vci: amerit dlnci budou zsobovat svt, americk
rodina bude vybrat penze a Amerika bude stt za svmi hradbami
schopna klst odpor vem ostatnm nrodm spojenm dohromady.
Konen to jednou stejn budeme muset udlat, pro se tedy
nepipravit?
Robbie pak dle vysvtloval, co dl Zacharov ve Francii.
Zbrojn koncern tto zem byl znm jako Schneider-Creusot a po lta
ji tento star eck bel pokouel dostat se na vd msto a
podlet se na ziscch ze znovuozbrojen Ruska. Zakoupil si populrn
tdenk, aby tak mohl ci Francouzm, co chtl, aby vili. Vybavil
domov pro francouzsk nmonky na odpoinku a dostal za to
rosetu estn legie. Pak si koupil jednu belgickou banku, aby se tak
dostal do sprvn rady Schneiderovy zbrojovky; a kdy ho odtamtud
jeho protivnci vykzali, podailo se mu spoutat Evropu do takov
st intrik, e k nmu pili po kolenou.
Nejprve el do Turecka a tam jako Vickers, akc. spol. se
smluvn zavzal dodat tto zemi vlen lodi a arsenly. Tm
postrail Rusko, jeho snem bylo dostat Caihrad; odejel tedy star
darebk do tto zem a poukzal tamjm ednkm na nebezpe
plynouc z toho, e jsou odkzni na ciz zbran. Zacharov jim nabdl
prostednictvm svho britskho Vickerse, e jim postav celou
modern zbrojovku v Caricynu na Volze a pronajme Rusku vechny
Vickersovy patenty a vrobn tajemstv. Tohle opt postrailo
Francouze; nebo si nikdy nebyli jisti stanoviskem Britanie v nkter
z ptch vlek a mlo-li by Rusko pomoc od Britanie,
nepotebovalo by ji od Francie. A aby to jet zhoril, rozil
Zacharov povsti, e nmeck Kruppovy zvody kupuj putilovsk
zbrojovky v Rusku. To vechno francouzsk nervy nevydrely a
Schneider musel ustoupit a dt Zacharovovi podl na penzch, kter
Francie prv pjila Rusku.
Proto mus sledovat noviny, pravil Robbie a ukzal Lannymu
lnek, kter vystihl prv toho dne z novin: Vickers dostal prv od
rusk vldy zakzku na zbran v cen ticeti dvou milion dolar.
Vce ne tvrtina cel francouzsk pjky! povzdechl Lanny
hluboce zarmoucen, protoe jeho zem na tom nebyla zastnna.
Americk zbrojovky byly smn mal a obchody, kter mohly
sehnat v Evrop, byly jen drobeky spadl se stol bohatc. Ale my
dva to vechno zmnme! pravil Robbie svmu synovi.

5
Spustili na chvli kotvu, nachytali nco ryb, Lanny vyprvl o
panu Elphinstoneovi a byl pokrn pro svj nov anglick pzvuk.
Pak se Robbie zmnil o tom, e druhho dne pojede do Monte Carla,
kde m schzku s jednm tureckm paou, kter se zajmal o koupi
vzduchem chlazen strojn puky. Robbie zjistil, e Francie pjuje
Turecku penze, jimi by zaplatilo Zacharovovi vlen lodi a
arsenly; mli tedy turet ednci hojnost penz. Je to podivn
motanina, ekl Robbie; nevm vbec, porozumm-li kdy tomu.
Akoli Francouzi pjuj Turecku penze, zd se, e mu nedvuj a
nechtj, aby se vyzbrojilo pli rychle; ale naproti tomu se zd, e
Nmci chtj Turecko vyzbrojit na et Francie ovem. Prv
jednm s tureckmi ednky, kte jsou tajn zaplaceni Nmeckem;
aspo mm dvody tomu vit.
Lanny ekl, e u je z toho trochu popleten.
Ano, je to podivn, souhlasil jeho otec. Ministr, s nm jsem
mluvil v Caihrad, ekl, e nae puky jsou pli lacin; e
nemohou bt dobr za tu cenu. Chtl ovem jen, abych jim zvil
ceny a dal mu Rolls-Royce, nebo mu aspo prodal ojet za sto
dolar. A nakonec mi poradili, abych o tom pojednal s jinm
ministrem, kter se prv bav v Monte Carlu.
Pak jet Robbie povdl senzan phodu, kter se mu stala na
lodi. Nkolik hodin ped tm, ne dostihli Marseille, byly dvee jeho
kabiny vypeny a aktovka s jeho papry, tkajcmi se tohoto
tureckho jednn, ukradena. Na tst vak nejtajnj papry, jich
ztrta by mohla stt ivot onoho ministra v Caihrad, m zaity v
podvce kabtu poklepal si na to msto; ale bylo nesmrn
nepjemn, e ztratil nkresy puky. Oveme to byl Zacharov,
poznamenal.
Chce tm ci, e byl tak na lodi? ptal se Lanny.
Robbie se zasml. Ne; ten star vlk provdl takov vci,
kdy byl mld a patil k talambadi, k onm caihradskm hasim,
kte vlastn byli bandity. Ale nyn je dstojnkem estn legie a
kdy potebuje spchat loupe, najm si k tomu nkoho jinho.
Lanny byl ovem rozilen: Potebuje tlesnou str! zvolal;
pak dostal bjenou mylenku: Ach, Robbie, pro m nevezme s
sebou do Monte Carla?
Jako tlesnou str? zasml se jeho otec.
Bude-li chtt nco bezpen uschovat, m nebudou podezvat;
a me mi vit, e se od toho nehnu.
Lannyho naden rostlo a zaal svoje taen. Posly, Robbie,
zstal jsem doma a neel do koly jen proto, e jsem se bl, e bych
se s tebou neseel; a te pijede a zstane doma jen jeden den a
bude teba povoln do Bukureti ihned, jakmile bude hotov v
Monte. Ale dovol-li mi, abych el s tebou, uvidm t hodn
nebude pece s tm Turkem cel den a noc. Pokud u nho bude,
budu stranou vezmu si s sebou nco ke ten nebo pjdu do
biografu a zstanu v hotelovm pokoji celou noc, opravdu. Prosm,
Robbie, prosm, opravdu bys ml mt nkoho s sebou a mm-li se
vbec nemu nauit o tom prmyslu nedovede si pedstavit, co
by to pro mne znamenalo
A tak dle, pokud otec neekl: Tedy dobr. Lanny byl tak
asten, e se postavil na hlavu na zdi lunu a tepal bosma
nohama ve vzduchu.

6
Na nalhn Beauty si vzali jej vz a tak Pierre jel s nimi, aby
pomhal peovat o Lannyho. Vezmou si s sebou Buddovu pistoli do
auta a Pierre vdl, jak s n zachzet konen nemohl se to nenauit
v domcnosti, kde krabice s nboji leely vude jako jinde krabice s
bonbony. Robbie se tomu sml a kal, e Zacharov dojista nedal
spchat dnou vradu ji po lta; ale trnctiletmu chlapci to
poskytlo vce vzruen ne vechny biografy uvedly do nora 1914.
Monako jest nepatrn knectv a m vlastnho vladae. Tehdej
kne se zajmal o ocenografii a zdil si velkolep akvrium; ale
pro Lannyho nemlo valnch pekvapen, protoe sm se dovedl
znamenit potpt a dostat se tak do mst, kde ij pouze ryby.
Monte, jak jest nazvno elegantnm svtem, jest mal msto na
skalnat ploch vyvenin vynvajc do moe. Pod n jsou do skly
vysekan terasy a z hotelu je vyhldka pmo na moe; zdola je slyet
neustl stlen, ponvad vedle hry na rulet a bakarat jest
oblbenou zbavou nvtvnk zabjet holuby. Jemnocitnj host
upokojuj se tm, e nkdo zastelen holuby j a e jestbi ukon
trpen tch, kte byli jen poranni.
Lanny tu ji byl dve a tda s elegantnmi krmy a hotely nebyla
pro nho nim novm. Zali si do jednoho z nejdrach, Robbie
najal v nm byt a poslal svou navtvenku tureckmu hodnosti,
jeho tajemnk piel a uhlazenou francouztinou podal, aby se pan
Budd laskav vrtil asi za hodinu, protoe paa m konferenci.
Robbie odpovdl, e samozejm a vyel si s Lannym na prochzku
do krsnho parku kasina, jeho zdi byly vroubeny palmami a
kvetoucmi kei. Byl tam i okrouhl zhon s kvtinami a kdy se k
nmu piblili, pravil Robbie tie: Tamhle jde.
Kdo? eptl Lanny a dostal odpov: lovk, o kterm jsme
mluvili v lunu.
Chlapcovo srdce poskoilo. Podval se a vidl vysokho
edovlasho pna krejcho na druh stran zhonu. Nevmal si
jich vbec a Lanny si ho mohl dobe prohldnout.
Vasil Zacharov bval statnm muem jako mladk, ale nyn byl
ji tkopdn. Byl obleen jako Anglian pi formln pleitosti,
osatm kabtem, zvanm csaskm, stienm jakoby ml zakrt
jeho tlouku a dosahujcm vzadu a ke kolenm; hladk, ern a
velmi okliv druh obleku, o kterm se pedpokldalo, e psob
dojmem dstojnosti. K tomu ml proukov kalhoty, stevce s
nzkmi kamaemi a na hlav vysok cylindr z hladkho ernho
hedvb. Zbrojask krl ml ed knr a vous zvan imperil, toti
bradku ponajc vpedu na brad a splvajc asi osm i deset
centimetr dol. Opral se o hl trochu ohnut, co poskytovalo jeho
zahnutmu nosu vynikajc postaven a psobilo zvltnm dojmem,
jako by el po ichu.
Kon zdravotn prochzku, ekl Robbie, kdy Zacharov peel.
Lanny se jet otoil za muem, kter ml tolik milion, je zskal
tm, e dal ukrst listiny jinch. Pijd sem asto, vysvtloval mu
otec. Bydl tu v hotelu se svou vvodkyn.
On je enat? otzal se hoch a Robbie mu povdl zvltn
povdku o pnu Evropy, kter si nemohl koupit prv jen jedinou
vc, kterou by byl ml nejradji.
Asi ped dvaceti pti lety, kdy bval hasi byl ji dobe
zaveden jako prodava zbran, byl na obchodn cest ve panlsku a
tam se seznmil se sedmnctiletou vvodkyn tohoto krlovstv, kter
mla skoro tolik jmen jako Zacharov spolenost. Robbie, kter si
rd tropil erty z domnlch vsad Evropy, ekl, e jedin osoba, o
kter kdy slyel, e m vce jmen, byl uprchl otrok, kterho jeho
pradd zachrnil v jinch sttech, panlsk dma byla Maria del
Pilar Antonie Angela Patrodno Simn de Muguiro y Berute,
vvodkyn z Marqueni y Villafranca de los Caballeros. Podle povsti
seznmil se s n Zacharov ve spacm vagon tm, e ji zachrnil ped
manelovou krutost o jej svatebn noci. Ale a tomu bylo jakkoli,
bylo jisto, e u manela propuklo zuiv lenstv a musel bt
uzaven v cele a po dvacet pt let Zacharov a vvodkyn ili spolu,
ani se mohli nechat oddat, protoe katolick crkev, jej ona byla
horlivou vyznavakou, nedovoluje rozvod. Bylo sice obvykle mon
pmti crkevn autority, aby prohlsily satek za neplatn na
njakm podklad, ale v tomto ppad by to bylo velmi nevhodn,
protoe len vvoda byl nhodou bratrancem krle Alfonsa.

7
Otec a syn se vrtili do hotelu a Robbie byl pozvn nahoru k
paovi. Lanny ml v kapse jeden z Tauchnitzovch romn a mnil,
e si sedne do lenoky a bude st. Ale nejdve, protoe byl mld a
zvdav, zstal chvli ve vstupn hale tto napodobeniny palce, kam
milioni Evropy pichzeli vyhledvat svoje chamtiv i krut
radosti. Zacharov piel se svou vvodkyn; turet paov se svmi
chlapci; anglit mylordov, indit maharadov, rut
velkovvodov Lanny je znal, protoe jeho matka se s nimi stkala.
Zde byly bojovny bitvy, kter byly soust on podzemn vlky o
kter Robbie mluvil, pro zbran, uhl i ocel a olej
Lanny, prohleje si dvoranu, spatil mue v ofrsk uniform,
kter veel hlavnm vchodem, peel po ervenm koberci k
vrtnmu a odevzdal tam dopis se slovy: Panu Zacharovovi, a
odeel.
Zacharov! Lanny sledoval zzence, kter se otoil a vloil dopis
do jedn z pihrdek, jich za nm byla pln ze. Lanny si
zapamatoval tuto pihrdku; nebo i ta jest zajmav, nle-li
zbrojaskmu krli.
Lanny si neuvdomil, e jeho mysl by mohla pracovat tak rychle.
Snad to bylo nco, o em ji podvdom uvaoval. Zacharov ukradl
Robbieho listiny i s nkresem Buddovy vzduchem chlazen strojn
puky, tolik potebnm k jeho jednnm. Nkdo by ml potrestat
zlodje a ukzat, jak to je; jak to ekl Robbie: Bojovat se starm
eckm blem jeho vlastn zbran.
Zzenec, kter vypadal jako ze katulky, se nudil; poklepval
tukou do vyletnho mahagonu pultu, kter ho oddloval od
obecenstva; odpoledn vlak ji pijel a dn auta nepedjdla. Dv
pata v modrch uniformch s adami zlatch knoflk sedla v
kout dvorany na lavici, ouchala se do eber a odstrkovala s msta;
zzenec poodstoupil, aby je mohl lpe vidt a na jeho psn
poklepn pata se uklidnila a hledla vn ped sebe.
Za rohem sedla dvka u telefonn centrly; byla tak duevn
neinn nikdo nemluvil. Zzenec k n pistoupil a promluvil a ona
se na usmla. Lanny poodeel, aby na n mohl vidt; bylo to, co
Francouzi nazvaj flirt a slibovalo to chvli potrvat. Lanny si tak
poviml, e zzenec je v mst, odkud nevidl na pihrdky s dopisy.
Hoch sebou nekubl, ani jinak nedal najevo vzruen, kter se ho
zmocnilo. Pistoupil jako by nhodou k vzdlenjmu konci pultu,
zvedl st, kter slouila za vchod a veel jako by tam patil.
Pikroil k pihrdkm, vzal Zacharovovv dopis a dal si jej do
kapsy. Dostal vborn npad a vsunul do Zacharovovy pihrdky
dopis, kter vythl z jin. Zzenec se bude domnvat, e se sm
dopustil chyby. Se stejnm klidem vyel ven, vrtil se a usedl ve
dvoran do jednoho z hlubokch kesel. Flirt pokraoval.

8
To byl prvn pokus Lannyho Budda o zloin a ihned poznal trest.
Nejdve to bylo nervov napt; srdce mu tlouklo jako srdce ptete
a hlavu ml jako ve vru. Tauchnitzova knka ho u nezajmala.
Pokradmu se rozhlel kolem sebe, zdali ho nkdo pi tom
nepozoroval, skryt za sloupem dvorany.
Za druh zjistil, e krst znamen tak lht a e jedna le
vyaduje dal. Co by ekl, kdyby ho byl nkdo vidl? e si myslel,
e dopis byl v pihrdce pro jeho pokoj. Pouh omyl v slech, nic
vce. Ale pro nepodal o dopis zzence? Nu, vidl, e zzenec je
pln zamstnn hovorem se slenou. Jak byla monost, e zzenec
bude znt jmno Budd a e si uvdom, e Budd a Zacharov jsou
protivnci ve svtovm zbrojnm prmyslu?
Za tet mravn zmatek. Lanny byl vdy hodn chlapec a dlal, co
mu rodie ekli; nikdy tedy neml dvod k vnm vitkm
svdom. Ale nyn ml to udlat i ne? Zasluhuje patn in tou
odplatu? M se skuten bel potrat ohnm? Ostatn, kdo by
potrestal Zacharova, kdyby to Lanny neuinil? Policie?
Robbie pece ekl, e si Zacharov dl s polici co chce co to
nebyl nejbohat lovk ve Francii a dstojnk estn legie?
Lanny si pl, aby se jeho otec vrtil a rozhodl tu vc za nho. Ale
otec nepichzel; ml svoje obchodn jednn a to se mohlo
prothnout. Kdyby Lanny dostal hlad, ml si zajt do restaurace v
hotelu a dt si veei. Ale Lanny se domnval, e ji nikdy nebude
mt hlad. Sedl a uvaoval, m-li se stydt nebo bt na sebe pyn.
Tu pracovalo proslul novoanglick svdom a to daleko od domova.
Pokouel se pedstavit si, co by asi mohlo bt v dopise. Jeho
obrazotvornost zabhala do neznma, jako v Tisci a jedn noci.
Agent, kter ukradl Robbieho aktovku na lodi, teba mu pe, co
nalezl a kde je to nyn uschovno; Robbie a Lanny tam ihned pjdou
a s pomoc Buddovy pistole dostanou zpt svj majetek. Tvar oblky
ukazoval, e dopis je patrn od dmy. Snad se jedn o vyzvdaku
Lanny o nich vdl z nedvnho americkho filmu.
Co by se dalo uhodnout z rukopisu? Po opatrnm rozhlen si
Lanny vyal dopis a zakrvaje jej knkou, studoval adresu. Ano,
nesporn ensk psmo. Lanny pozvedl knku s dopisem k nosu:
jet mn pochyb. Ten star darebk, bydlc se svou vvodkyn v
tomto elegantnm hotelu, dostv zamilovan dopisy od jin eny!
Lanny vdl o takovch ppadech nejen z biografu, ale i z klpk
matinch ptel. Slchal, kterak politikov i jin byli pistieni a pak
vysvni vydrai. Robbie vzke Zacharovovi, jak obviujc
doklad m v ruce a Robbieho majetek bude vrcen poslem, kter se
nebude ptt, ani odpovdat na otzky.
Brzy potom uvidl, na ekal. Otivmi sklennmi vstupnmi
dvemi vstoupila mohutn postava v obrnm ernm csaskm
kabt s ernm hedvbnm cylindrem na hlav. Dvenk v ndhern
uniform otel ped nm dvemi, aby ani tak malou prci nemusel
dlat sm. Pata vyskoila do pozoru, vrtn stl jako zosobnn
pvtivost, hovor ve dvoran poklesl na pouh epot: cel svt byl
napjat, kdy zbrojask krl krel voln po koberci, oichvaje si
cestu velikm, zahnutm nosem.
U pultu se zastavil. Lanny byl pli daleko, aby slyel, co se tam
mluvilo, ale porozuml stejn. Zzenec se obrtil, vzal dopis z
pihrdky a podal jej veliknu s uctivou klonou. Velikn pohldl na
dopis a vrtil jej zzenci, kter se na nj podval a dal najevo
pekvapen. Rychle se obrtil k pihrdkm a jal se prohlet ostatn
dopisy. Konen se obrtil zpt k veliknu s mnoha poklonami.
Velikn dstojn odeel ke zdvii a zmizel.

9
Robbie se konen vrtil a Lanny mu rychle ekl: Nco se stalo.
Chci ti o tom ct. Odeli nahoru do pokoje a Lanny se i tam
rozhldl, jsou-li sami. Tady je dopis pro Zacharova, pravil
podvaje jej otci.
Otec byl udiven. Jak jsi jej dostal?
Vzal jsem jej z jeho pihrdky dole. Nikdo m nevidl.
Jet ne jeho otec promluvil, skoro jet ne ml as, aby
pochopil, o jde, Lanny vdl, e to neml udlat; pl si, aby to byl
neudlal.
Chce ci, pravil Robbie, e jsi tohle ukradl z hotelovho
pultu?
No, Robbie, on ti pece ukradl listiny a myslel jsem, e teba se
jich tohle tk.
Robbie se dval na svho syna, jako by nemohl dobe pochopit,
co sly. Lannymu to bylo nesmrn nepjemn a ctil, jak mu krev
stoup do tv. Co ti to jen napadlo?
Zpsobils to vlastn ty, Robbie. ekl jsi pece, e bude bojovat
s tm starm eckm blem jeho vlastn zbran.
Ano, Lanny ale krst!
 Tob pece tak ukradli ty listiny aspo tak jsem tomu
rozuml, Robbie. ekl jsi mi pece, e jsi ml njak listiny patc
tomu kneti Vovi, i kdo to byl, v Rusku.
Ano, synu; ale to bylo nco jinho.
To byl choulostiv bod, kter chlapec tko chpal. Jsou vci, k
jich vkonu se najm sluebnictvo, detektivov a takov osoby,
kter je konaj z povoln. Ale lovk nedl takovou vc sm: urazil
by svou dstojnost pi pouh mylence na nco podobnho. Lanny
opustil svou drhu jako gentleman.
Robbie stl pohleje na kus elegantn ukzky paprnictv,
adresovan enskm rukopisem; a hochv neastn stav se
zhoroval. J jsem si opravdu myslel, e ti pomohu, hjil se.
Ano, to ovem vm. Ale dopustil jsi se omylu.
Po odmlen se Robbie otzal: V, vrtil-li se Zacharov do
hotelu? Kdy Lanny odpovdl, e ano, dodal: Myslm, e mu
mus tento dopis donst.
Donst, Robbie?
ci mu, jak jsi jej dostal a omluvit se.
Ale Robbie, to je hrozn! Na se vymluvm? Nevymlouvej se.
ekni mu fakta.
Mm mu ci, kdo jsem?
To je fakt, ne?
Mm mu ci, e mysl, e on ti ukradl tvoje listiny? To je
tak fakt. Lanny vidl, e jeho otec je neprosn; a pes to, e byl
jak nle vypeskovn, chpal, co to znamen. Robbie ho chtl pouit
tak, aby se nestal zlodjem. Dobr, ekl. Jak tedy k.
Vzal dopis a el. U dve ho cosi napadlo a otoil se. Co kdy
m bude bt?
Myslm, e to neudl, znla odpov. V, je to zbablec.

10
Lanny el po schoditi, protoe nechtl, aby ho nkdo vidl. slo
pokoje znal. Zaklepal a mladku, kter mu piel otevt, ekl: Mm
dopis pro pana Zacharova.
 Mete mi jej odevzdat, prosm? otzal se mladk.
Mm jej odevzdat osobn.
Tajemnk se na podval zkuenm okem. eknete mi svoje
jmno?
Radji a panu Zacharovovi. eknte mu jen, prosm, e mm
dopis, kter mu musm odevzdat osobn. Bude to v minut.
Snad tajemnk vidl na Lannym ony znmky, kter se dobe
nedaj padlat a kter ukazuj, e i mlad hoch m prvo, aby byl
brn vn. Rate dl, prosm, pravil a hoch vstoupil do
pijmacho salonku plnho pozltka, plye, hedvbnho vyvn,
mramoru a malskho zlata sam vci, kter upevuj sebevdom
boh.
Lanny ekal stoje; nectil se doma a ani to neekal.
Za nkolik minut se otevely dvee a pn Evropy veel. Zamnil
zatm svj okliv ern kabt za domc kabtek ze zelenho
kvtkovanho hedvb. Postoupil naproti Lannymu a ekl: Mte pro
mne zprvu? Hoch byl pekvapen jeho hlasem, tichm a dobe
modulovanm; tak jeho francouztina byla bezvadn.
Pane Zacharove, pravil hoch se v monou pevnost, zde je
dopis, kter jsem vm ukradl. Pinesl jsem vm jej a omlouvm se
vm.
Staec byl tak pekvapen, e ani nevzthl po dopise ruku. Vy jste
jej ukradl?
Mj otec mi ekl, e jste zpsobil, aby byla jeho aktovka
ukradena; chtl jsem vm to tedy oplatit. Ale mj otec to neschvaluje
a tak jsem vm pinesl dopis zpt. Star pavouk poctil otesy ve sv
pavuin, kter mohly bt zpsobeny nm, co pavouci poraj, ale
tak nm, co por pavouky. Jeho chladn modr oi se zily.
Tak tedy v otec se domnv, e si najmm zlodje?
k, e to je va prax; ale nechce, aby se to stalo mou.
ekl vm, abyste mi to vechno ekl?
ekl mi, e a se mi otete na cokoli, mm vm odpovdt jen
fakty.
Tohle bylo zjevn nco, co mohlo bt dleit. V kadm rysu
Vasila Zacharova byla jasn opatrnost a soustednost. Vdl, jak
pozorovat a pemlet a nechat druhho, aby se prozradil sm. Ale
Lanny ekl ve, co ml a drel dle dopis.
Konen si jej tedy zbrojask krl vzal; ale ani se na nj
nepodval. Smm zvdt vae jmno, mlad mui?
Moje jmno je Lanning Prescott Budd.
Z Buddovy Pukask spolenosti?
To je moje rodina, pane.
V otec je tedy Robert Budd?
Ano, pane.
Nsledovala dal pomlka; Lanny ctil, e cel jeho due je tu
podrobena prohldce a posuzovna. Byl pesvden, e ten
vynvajc zahnut nos ho oichv. Posate se, prosm, ekl
staec konen.
Lanny se posadil na pedn polovinu idle a ek usedl poble.
Prohldl dopis a pak jej pomalu otevel. smv zmrnil vraz
soustednosti na jeho oblieji. Podal chlapci dopis, ka: Pette mi
jej, prosm.
Lanny se domnval, e to je jeho povinnost. Dopis znl ve
francouztin:
Markza des Pompailles dovoluje si tmto podati o poten ze
spolenosti pana Zacharova a vvodkyn de Villafranca pi dnenm
odpolednm aji o pt, podanm na poest knete a knny von
Glitzenstein.
Trochu pozd, poznamenal sue zbrojask krl.
Je mi nesmrn lto, zamumlal Lanny ervenaje se v tvch.
Nebyl bych stejn el, odpovdl. Pi dn Lannyho pedstav
ho nenapadlo, e tento star eck bel by mohl mt smysl pro
humor; ale nyn bylo jasno, e ano. Jeho rty se usmly; ale Lanny ku
podivu ctil, e jeho modr oi se nesmj. Dosud jen pozorovaly.
Dkuji vm, pane, ekl Lanny vraceje dopis.
Dal ticho. Konen star pn poznamenal: Tak tedy Robert
Budd se domnv, e jsem dal ukrst jeho aktovku! Smm se otzat,
kde se to stalo?
Na palub parnku Farao, pane.
 Zlodj se mi jet neohlsil; ale jakmile tak uin, slibuji, e
vrtm aktovku neotevenou jako jste to vy udlal s mm
dopisem. eknete to svmu otci?
Jist, pane. Dkuji vm. Lanny to bral zcela vn a teprve
pozdji si uvdomil, e Zacharov si z nho vystelil.
A ji nebudete mt chu zadrovat dal moje pozvnky?
Nikoli, pane.
Budete tedy od nynjka estnm a pravdomluvnm mladm
pnem?
Pokusm se, pane, ekl Lanny.
J tak mval tou mylenku pi rznch pleitostech, pravil
zbrojask krl. Byla v jeho hlase zamylenost nebo humor? Zjistil
jsem nicmn, e bude pro mne nezbytn, abych se vzdal tohoto
svho zamstnn a na netst je to jedin, kter mm.
Lanny nevdl, jak by ml odpovdt a tak se opt odmleli.
Kdy pak Zacharov promluvil, bylo to opt jen obchodnm tnem.
Mlad mui, pravte, e vm otec ekl, abyste prost konstatoval
fakta.
Ano, pane.
eknte mi tedy: chce se v otec se mnou sejt?
Ne, pokud vm, pane.
Nemyslte, e vs sem poslal k tomu elu?
Lanny byl pekvapen. Ale ne, pane! zvolal. Pak, uvdomuje si
pln dsledky otzky, rozhodl se k odpovdi. Mj otec mi kdysi
vyprvl o Bismarckovi kter prohlsil, e klame lidi tm, e jim
k pravdu. Staec se opt zasml. Jste chytr mladk, ekl; ale
nedejte se od Bismarcka klamat takovmi hloupostmi. Myslte, e by
v otec ml nmitky proti tomu, aby se setkal se mnou?
Nevm, pro by ml, pane.
Zacharov ml v ruce pozvnku markzy des Pompailles. el k
psacmu stolku, posadil se a chvli na ni psal. Pak ji podal hochovi
ka: tte ji znovu. Lanny vidl, e Zacharov vykrtal nkter
slova a nahradil je jinmi. etl:
Pan Vasil Zacharov dovoluje si tmto podati o poten ze
spolenosti pana Roberta Budda a jeho syna pi dnenm odpolednm
aji podanm za elem debaty o problmu zbrojaskho
prmyslu.

11
Vvodkyn se neukzala pi t pleitosti. nk, kter pinesl
podnos, nalil whisky a sodovku obma pnm a aj Lannymu; pak se
hbit uklonil a odeel.
Venkovsk hoch z Mal Asie se stal obanem kad zem, ve
kter prv byl; nyn byl tedy americkm obchodnkem a pouval
americkho obchodnho jazyka. Sedl zpma a mluvil rozhodn.
Pravil, e tebae se nikdy neseznmil osobn s panem Buddem,
pozoroval ho z dlky a obdivoval se mu. Zacharov sm byl hustler2
svho asu, akoli ho Amerian jet nenauili tomu slovu. ekl, e
vedouc osobnosti ve zbrojastv by si mli vce navzjem rozumt,
protoe v jejich oboru, jedinm, konkurence nekod, ale pomh.
m lpe je nkter nrod vyzbrojen, tm usilovnji mus zbrojit
ostatn nrody. My vichni si vlastn pracujeme do rukou, pane
Budde.
Bylo sice velmi pochlebn bti nazvnu jednm z vedoucch
zbrojaskho prmyslu, ale Robbie tm nebyl pli naden. ekl jen,
e budoucnost tohoto prmyslu se mu nikdy nezdla tak slibnou,
jako prv nyn; e si vichni mohou dovolit bt na to trochu
pynmi. Na to mu odpovdl Zacharov, e me ci jet vce ne
to; e se budou uit pracovat v novm ivlu, ve vzduchu. Robbie s
tm tak souhlasil. Vasil Zacharov tu a tam docela zapomnal, e je
prv Amerian a odloiv sklenku, mnul si ruce, zvolna a zamylen.
Brzy pak se ukzalo, pro podal o nvtvu. Podval se na
Robbieho a pak na Lannyho a pravil: Pedpokldm, e tento chytr
mlad mu nikdy nemluv o zleitostech svho otce? Robbie
odpovdl, e a ji tento mlad mu in jakkoli chyby, tuto e by
nikdy neuinil.
Taktn a s mnoha lichotkami prohlsil eck obchodnk, e chov
velk obdiv pro metody novoanglickch Yankej. Rd by uinil pro
pana Budda tot, co skoro ped tyiceti lety uinil pro Yankeje z
Maine jmnem Maxima. Dal panu Buddovi na srozumnou, e se
chyst uinit mu skvl nvrh; dodal, e mn tato slova co
nejblahovolnji a uinil gesto, jako by otvral svoje srdce.
Robbie odpovdl se stejnou dvornost, e sice dovede ocenit tuto
est, ale nicmn je nucen odmtnout. Nikoli, nebylo to jen proto, e
je vzn smlouvou; je to tak otzka pout k domovu a vrnosti.
Zacharov ho peruil daje, aby si to peliv rozmyslil; jeho nabdka
nejen e pana Budda uspokoj, ale i pekvap. Obchody, kter nyn
dl, byly by skuten nepatrn ve srovnn s tm, co by mohl dlat,
spojil-li by se s akciovou spolenost Vickers. Cel svt by jim byl
oteven
Pane Zacharove, odvtil mlad obchodnk, muste pochopit,
e Buddov vyrbj mal zbran ji asi osmdest let a to je u ns i
otzkou prestie. Nejsem jen prodava zbran, ale i len t rodiny.
Ach, ano, odpovdl star pn. Ach, ano! Chtl ho snad tento
mlad mu bodnout? Rodinn dstojnost je dleit vc. Ale chtl
bych vdt, odmlel se a zavel oi intensivn pemleje
nebyla-li by tu monost spojen njak akcie by mohly bti
zakoupeny!
Njak jsou voln na trhu, odpovdl Robbie; ale nemyslm,
e je jich mnoho.
Domnvm se, e by snad vae rodina uznala vhody? Mme
Vickerse ve vtin evropskch zem pro by nemohly bt i ve
Sttech? Myslte, e by lenov va rodiny mohli bt ochotni
prodat?
Jejich zraky se setkaly; nastal vrcholn okamik souboje. M
domnn je, pane Zacharove, e by radji koupili Vickerse ne
prodali Buddy.
Ach ovem, odvtil zbrojask krl. To by jim vak dlouho
trvalo, pane Budde.
Byl to David vzdorujc Goliovi; nebo Budd bylo hokynstv
ve srovnn s Vickersem. Nechme tuto otzku zatm otevenou,
ekl Robbie vldn. Jak se dnes vci maj, mj syn a j mme jednu
vhodu, kterou jsme si nevyslouili. Mn jet nen tyicet a jemu je
trnct.
 Nikdy nebyla vlka vypovzena zdvoileji, ani jej vypovzen
blahosklonnji pijato. Ano, ovem, pravil zbrojask krl jeho
vvodkyn nemla syn, jen dv dcery. Snad jsem uinil chybu a
nevnoval se pravmu prmyslu, pane Budde. Ml jsem se zabvat
hlednm prostedk, jak prodlouit ivot, msto jak jej niit. Snad za
ticet let ode dneka pijdete sm k nzoru, e jste prv tak
chyboval. Na chvli se odmlel a pak dodal: Bude-li tu potom
vbec jet njak ivot. lovk, kter chce mt spch ve svt
in, mus stle uprat mysl na to, co dl; mus mt svou innost rd
a nesm se trpit pochybami a pedsudky. Ale kdesi v hloubi due
kadho lovka haj slabosti na pleitost, jak uniknout
pozornosti cenzora, kter hld nae chovn. Bylo to snad proto, e
tento naivn hoch vnikl do ivota zbrojaskho krle se svm
podivnm pojmem svdom? Nebo snad jeho otec udeil na njakou
strunu svou narkou na st? A je tomu jakkoli, pn Evropy
ponazvedl rek masky, kterou nosil:
Poviml jste si, pane Budde, jak zvltn je nae postaven ve
svt? Vnujeme ivoty vrob obchodnch pedmt a kadou
chvli ns pepad bolestn mylenka, e by tyto pedmty mohly bt
opravdu pouity. Robbie se usml. Mus-li se ji civilizovan
lovk postavit tv v tv tajemstvm sv due, nech to uin
alespo s humorem. Zd se, odvtil, e ideln spolenost by byla
ta, ve kter by lid zasvtili svoji energii vrob vc, kterch by
nikdy nemli v myslu pout.
Ale na netst, pane Budde, kdy lovk nco dokon, m
vdy siln pokuen, aby to vyzkouel. Mm zde torpdo, jeho
sestrojen vnoval mj ohromn podnik dvacet let. Jedni kaj, e
vyad celou vlenou lo. Druz kaj, e ne. Mm zemt, ani se
mi dostalo odpovdi?
Robbie vytuil, e staec odpovdl jen smvem.
A pak ten nov pln, na kterm vichni pracujeme, pane Budde
shazovn bomb ze vzduchu! Vyzkou se to? Odvedeme svoje
armdy a nmonictva do oblak? A jet jednu otzku: dejme tomu,
e nkter nrod usoud, e jeho skutenmi nepteli jsou vrobci
zbran? Pedpokldejme, e msto, aby shazovali bomby na vlen
lodi a pevnosti, budou je shazovat na pepychov hotely?
 Maska byla pry a Lanny pochopil, co mnil jeho otec, kdy ekl,
e Zacharov je zbablec. Magnt, o kterm se pedpokldalo, e dr
osud Evropy v rukou, se seschl a zmnil v utrpenho starce, jeho
ruce se tsly a kter chtl klesnout a prosit lidi, aby neli do vlky
nebo snad prosit Boha, aby mu odpustil, kdyby li.
Ale kdy pozdji uinil Lanny tuto poznmku svmu otci, zasml
se Robbie a odpovdl: Nedej se olit, chlape! Ten star pekelnk
se s nmi bude rvt s dvojnsobnou silou o pt smlouvu.
KNIHA DRUH
MREK
 ECK O STROV Y

1
Robbie odjel do Bukureti a pak zpt do Connecticutu a przdn
msto v Lannyho ivot bylo zaujato panem a pan Hackaburyovmi
a jejich jachtou Bluebird.
Pijeli o nkolik dn pozdji, protoe mli patnou plavbu pes
Atlantick ocen. Ale jejich ptel se o n nestrachovali, protoe
poslali ast zprvy. Zprva z Madeiry znla: Ezra je nemocen.
Zprva z Gibraltaru byla: Ezrovi je h. A pak z Marseille: Ezrovi
nen lpe. Kdy konen Bluebird pistal v Juanskm zlivu a
velkovrobce mdla a jeho ena byli pivezeni ke behu, musili mu z
lunu pomhat dva jeho nmonci v blch pltnch kalhotch.
Ezra byl velk mu s rovm obliejem, ale nyn, kdy mu vechna
barva vyprchala z lc, pipomnal onen slavn obraz futuristick,
kubistick i jak ena, kter spolkla lhev s hoic.
Naloili jej do auta a dovezli do Bienvenu. Podal je, aby ho
poloili do ltkov houpaky, aby tak ponenhlu vystzlivl;
tvrdil, e sloupy na verand ho chtj udeit. Byl toti z lid, kte
dlaj erty, i kdy je jim zle. Bl se i napt vody, protoe se mu po n
obracel aludek. Jedin, co si pl, bylo, aby mohl klidn leet a stle
opakovat: Kriste, jak nenvidm moe!
Nikomu by se nepovedlo postavit vedle sebe rozdlnj osoby
ne byl pan Hackabury a dma, kterou si vybral za svoji druku
ivota. Moe a vtr j nepohnuly ani jedinm lesklm vlskem na
hlav; jej ple byla bl a hebk, pastelovch odstn, kter nikdy
nemnila; svmu zjevu nemusela vskutku vnovat ani nejmen pi,
tak aspo tvrdily o n zvistiv ostatn eny. Nemusela bt vtipn, ani
skoro nepotebovala mluvit; stailo, aby byla tich, chladn jako
socha a jen tu a tam se pousmla svm tajemnm smvem. Vichni
mui ji ihned zaali srovnvat s Monou Lisou a vrhali se j k nohm.
Dosud j nebylo ticet a byla v nejlepm rozkvtu svch pvab;
vdla to a chovala se laskav a soucitn k tomuto velikmu,
neotesanmu mui ze Stednho zpadu, ktermu ji minulo
tiaedest a kter vyrbl mdlo pro nkolik milion domcnost,
aby j mohl opatit douc prosted.
Edna Hackaburyov, rozen Slazensov, byla dcerou malho
ednka v kanceli americkch novin v Pai. Byla chud a
protoe mla ndhernou postavu, byla modelkou nkolika malm, z
nich jednm byl Jesse Blackless, Beautin bratr. Provdala se za
male, ale dala se s nm rozvst, kdy se oddal oberstv. Byla to
prv Beauty, kter j pomohla seznmit se s vdovcem na odpoinku,
kter cestoval po Evrop se svm tajemnkem a hledal rozptlen po
celoivotn lopot s mdlem.
Krsa Edny uvedla tovrnka dokonale z mry; oenil se s n tak
rychle, jak jen francouzsk zkony dovolovaly a odvezl ji na lbnky
do Egypta a pak do msta zvanho Reubens ve stt Indiana.
Reubens bylo zcela ohromeno krsou tohoto elegantnho stvoen z
Pae, ale Edna tyto pocity neoptovala; nebo se j ani nesnilo o
tom, aby tam zstala. Pobyla v mst jen tak dlouho, jak zdvoilost
vyadovala a pokud nenabyla jistoty, e jej ti nevlastn synov,
vichni ji enat a s rodinami, rozumj dobe mdlovm obchodm
a e budou tak piln pracovat, aby pro ni vydlali tolik penz, kolik
jich spotebuje. Pak poala upozorovat svho mue, jak by bylo
poetil, aby promarnili svj ivot v takov de, kdy je tolik
ndhernch vc k poten jinde po svt.
Tak se tedy vydali na cestu a kdy doshli Novho Yorku, Edna
taktn nadhodila mylenku, e msto cestovn ve sprostm davu na
lodch a ve vlacch by mli mt vlastn jachtu, aby mohli pozvat svoje
vybran ptele kamkoli by je napadlo. Ezra byl ohromen; byl
patnm nmonkem a nedovedl pochopit, pro by bylo sprost
setkvat se s ostatnmi lidmi. Ale manelka ho ujistila, e si brzy na
moe zvykne a a pozn sprvn lidi, ztrat zjem na nepravch.
Penze pece jsou jeho, ne? Pro si tedy za n neopatit njakou
radost namsto, aby je zanechal dtem a vnukm, kte nebudou vdt
co s nimi?
 A tak Hackaburyovi li kupovat jachtu. Ukzalo se, e je mono
si koupit jachty pln hotov, s dstojnictvem i posdkou, ba i s
palivem a zsobou konzervovanch potravin. Nalezli jakhosi
bursina z Wall Streetu, kter si zahrl pli odvn, vyplatili ho,
odpluli do Evropy za ndhernho jarnho poas a zastnili se regaty
v Cowesu 1913 skoro krlovskm zpsobem. To bylo v lt, kdy
Lanny byl v Hellerau; pak jeli Hackaburyovi na vpravu k norskm
fjordm, vzave s sebou lorda a lady Eversham-Watsonovy, baronku
de la Tourette s jejm ptelem Eddie Pattersonem, bohatm, mladm
Amerianem, kter il po cel Evrop a tak Beauty Buddovou s
jejm ptelem malem Marcelem Detazem a dva mlad Angliany z
nejlepch rodin, aby mli s km tanit, hrt karty a rozmlouvat.
Z potku se Ezrovi Hackaburyovi zdlo pohorlivm, e dva
pry jeho host nejsou oddny, akoli se navtvuj ve svch
kabinch a zstvaj tam. Ale jeho ena mu vysvtlila, e to jsou jen
venkovsk pedsudky z jeho strany; e to je docela samozejm v
nejlep spolenosti. Baronka jest obt neastnho satku a Beauty
je pli chud a neme si tedy vzt svho male; ostatn je hodn a
roztomil a vborn spolenice a pomohla Edn seznmit se s Ezrou,
za co jsou j oba zavzni vdnost a mus se snait splatit j tento
dluh. Bylo by velmi na mst, kdyby Ezra koupil od Marcela njak
obrazy a povsil je v salonu Bluebirda. Co Ezra uinil.

2
Vlet ml takov spch, e byl uspodn dal a host se
sjdli s horami zavazadel, pipraveni vyplout do vchodn sti
Stedozemnho moe. Edna a Beauty se sely k obvykl dvrn
rozprvce a Beauty vyprvla sv ptelkyni o baronu Livensovi a dr.
Bauer-Siemansovi a o tom, jak chyte Lanny uhodl pravdu o
Marcelovi. Edna zvolala: Jak dokonale roztomil! Byla dvnou
ptelkyn tohoto zdvoilho chlapce a ihned navrhla, aby jel tak s
nimi. Nikdy pece nikomu nepek a bude to pro nho vchovn.
Beauty prohlsila, e tm bude dojista naden a pan lodi dodala:
Me sdlet kabinu s Ezrou.
 Mlo to bt rozkon dobrodrustv pro vechny. Marcel Detaze
se til na malovn eckch ostrov, kde ohniv Sapfo milovala a
zpvala. Protoe Byronova poesie byla prv tak znm jako Sapfina,
kad se dval na tyto krajiny jako na kouzlem obesten a vechny
cestopisy se shodovaly v tom, e v pedja jsou uinnm rjem.
Vichni tm byli poteni krom ubohho Ezry, kter znal jedin: e
toti kad ostrov je obklopen vodou. Moe je blzniv, tvrdil
neustle. Naped odmtl jet; ale kdy spatil slzy v krsnch tmavch
och sv eny, uvolil se: Dobr, ne vak, dokud se podn
nenajm.
Mydlova chu se vrtila valem a ji ptho dne mohl chodit po
zahrad a v dalm chtl prozkoumat mys Antibes; nikoli vozem, ale
skuten pky, celch nkolik kilometr. Jedin, kdo byl neho
takovho schopen, byl Lanny, kter se ujal tohoto bvalho chlapce
ze statku a ochotn odpovdal na jeho otzky, jak v tto zemi lid ij,
co jed a co tu vci stoj.
Oba sedli na skalinch mysu, dvajce se na moe a pan
Hackabury uznal, e je to velice pkn pohled; jeho barva se mnila
od bled zelen na mlin a k tmav purpurov v dli, zatm co na
dn se vlnily mnohobarevn zvoje a vje jako zpomalen film.
Lze chytit tyhle ryby? ptal se pan Hackabury a pak: Jsou dobr k
jdlu? a Co za n dostvaj rybi na trhu? Pak se zadval na
francouzsk vlen lodi a poznamenal: Nenvidm vlku a
vechno, co s n souvis. Jak jen me tvj otec myslet pod jen na
puky?
Vyprvl Lannymu o obchodech s mdlem; odkud pichzej tuky
a jak se s nimi zachz; o novch strojch, z nich na bcm psu
vychzej hotov kusy mdla rychleji ne je mono je potat.
Vykldal, jak spn prodvat za nejsilnj konkurence, jak vldne
v tomto oboru; pivst zkaznka k pesvden, e mus dat jedin
tento vrobek, je hra, kter je nutno po cel ivot se uit, ale je plna
neoekvanch a zbavnch obrat. Vskutku se zdlo, e prodvat
kuchysk mdlo Ezry Hackaburyho je innost pozoruhodn
podobn prodeji strojnch puek Robbie Budda.
Tak o Americe mluvil pan Hackabury a vskutku se hrozil, e
hoch jet nikdy nespatil svoji zem. Jsou tam jin lid, pravil, a
nedej se nikm klamat: jsou lep. Lanny odpovdl, e jeho otec to
k tak a e mu hodn vyprvl o yankejskch mechanicch a
farmch, o tom, jak jsou schopn a tvrdohlav a pece jak laskav.
Mydl mu zase vyprvl o svm ivot ve vesnice, kterou Reubens
bvalo, kdy byl malm chlapcem. Kad byl nezvisl a ml to, co
si vydlal a nic vce; lid nebyli poitki, cizinec tam byl vtn a
nikoli podezvn a odbvn. Ji brzy tam pokvetou eky a
zimolezy.
Ano, pravil Lanny, vidl jsem je. Pan Chattersworthov, kter
bydl na kopci nad Cannes, m je v zahrdce a dobe se jim da.
Tovrnk odpovdl: Myslm, e tu rostou, mus-li, ale e se jim
to nelb.
Krtce, starmu pnu se stskalo po domov. Vyprvl, e tam
kdesi v Reubens jsou ostatn, kte s nm vyrostli a e asi tou dobou
hzej podkovami na jin stran velk erven stodoly, kde snh brzy
taje. Lanny nikdy neslyel o hzen podkovami a ptal se, co to je.
Vm, kde si venkovan dvaj kovat kon, ekl. Zavedu vs tam a
snad bychom si mohli koupit njak podkovy.
To uinil hned druhho dne. Protoe Pierre odvezl dmy
nakupovat, pan Hackabury najal vz a jeli ke kovi, k jeho
nesmrnmu pekvapen pan Hackabury zaplatil tikrt vce za
nkolik novch podkov a jet mu pidal nkolik kousk mdla. A
kdy se dmy vrtily po obd, aby se pevlkly k odpolednmu aji,
nalezly tento k sob se nehodc pr na stinn sti trvnku, kde pan
Hackabury bez kabtu pedvdl Lannymu umn hzet podkovami
tak, aby dopadaly na kolk v zemi.

3
Lanny prost uzavel zas dal z etnch ptelstv s osobou
mnohem star ne byl sm. Takov lid rdi hovoili a Lanny rd
poslouchal; rdi uili a on se rd dval pouovat. Kdy vechny
zsoby byly ji nalodny na jacht a cestujc se chystali nastoupit,
vzal pan Hackabury svho novho ptele stranou: Podvej se,
Lanny, jezd rd autem? Kdy Lanny pisvdil, pokraoval:
Prohlel jsem prvodce a mm npad. Pojedeme autem do
Neapole, kde se setkme s jachtou a j tak uniknu asi dvma nebo
tem dnm a nocm mosk nemoci.
Lanny ekl: Vborn a majitel jachty oznmil sv rozhodnut
pekvapenm hostm. Chtl si najmout auto, ale Beauty prohlsila,
e stejn nebude svj vz potebovat, kdy bude pry a e se bude
ctit mnohem bezpenj, poveze-li je Pierre.
Tak tedy zstal Lanny ti dny a noci s tmto po domov toucm
tovrnkem a pouil se nesmrn o civilizaci Indiany. Ezra mu
vyprvl svj ivotopis od doby, kdy si vychoval prvn tele, sirotka,
kter krmil tak, e si namel prsty do mlka a dval mu je olizovat.
Opil trhan, kter pracovval o nch na farm, nauil Ezrova otce
dlat dobr mdlo a brzy nato je Ezra sm vyrbl pro sousedy,
vydlvaje si tak na tratu. Pak poal etit na stroje, aby mohl
vyrbt vce mdla a to byl potek pozdjho velkho podniku.
Padest let il Ezra doslova jen v mdle. Jet ne doshl
jednadvaceti let, pomohli mu oban ze vsi Reubens, vidouce jeho
pli, financovat postaven zdn dlny; vem tmto sousedm se nyn
dobe dailo a mohli hrt golf ve venkovskm klubu. Mydl si
zacitoval z bible: Zda nevid mue pilnho ve svm podnikn? Ten
stti bude ped krli. Ezra sice nic takovho neuinil, ale podotkl:
Potm, e bych mohl, kdyby se mi zachtlo.
V autu mli krabici mdla, na n byl obrzek modrka
(bluebird), kter se opakoval na obalu kadho kusu mdla. Tento
symbol si kdysi vyvolil, protoe modrek byl nejhez a nejist
vc, kterou poznal v dtstv a lid ze Stednho zpadu chpali jeho
mylenku.
Krabice obsahovala sam vzorkov kousky mdla. Pan
Hackabury jich ml vdy nkolik v kapsch, aby mohl rozsvat svm
zpsobem civilizaci v krajch, kter byly v n pozadu. Kdykoli auto
zastavilo v Itlii, sebhla se horda roztrhanch ulink a hlun se
doadovala drobnch minc; americk milion rozhodil vdy mezi
n plnou rukou svoje reklamn balky, dti je dychtiv sbraly a
ichaly k nim nebo je ochutnvaly a vdy daly najevo zklamn.
 Vtina z nich asi ani nev, k emu je mdlo, poznamenal
Lanny a pan Hackabury odpovdl: To je hrozn, takov chudoba u
tchto starch nrod.
To byl tak jeho nzor na vechno, co vidl v Itlii, kde byl po
prv. Vdy vzpomnal na rzn modern zazen, kter tu chybla;
na stroje, kter by zadil, a obchody, kter by mohl dlat. Neml
naprosto zjem, aby snad vystoupil z vozu a prohldl si okna starho
kostela; to vechno nazval jen povrou, v tomto ppad
katolickou. Kdy pijeli do Pisy a spatil tamn povstnou
naklonnou v, pravil: K emu je to? S modern ocelovou
konstrukc by ji mohli udlat jet naklonnj, ale stejn by to k
niemu nebylo.
asem mohli tak pozorovat moe, nkdy hladk jako rybnk, ze
kterho tovrna na mdlo Bluebird brala svoji slu. Ale pan
Hackabury se nedal olit byl si jist, e jakmile se na n dostanou,
bude se vlnit a zmtat. Jdlo nen tak dobr v tch talinskch
hostincch, pravil, ale mm, co snm. A konen, meme aspo
ci, e jsme vidli krajinu.

4
Rozlouili se s Pierrem a s autem a vstoupili na jachtu, kter
ihned vyplula. Pachy se zlepily ale zrdn ivel se zachoval prv
tak, jak pan Hackabury pedpovdl; on sm zmizel ve sv kabin a
neukzal se, dokud nebyli pod ochranou skalnatho Peloponesu.
Zatm se nabdlo Lanny Buddovi nov ptelstv. Na palub sedl
Marcel ped svm malskm podstavcem, se svou malebnou modrou
apkou a starmi manestrovmi kalhotami; prv si nartl
neapolsk zliv s Capri jako pozadm a rybsk lun s ernou
plachtou, plujc ped sluncem zapadajcm na obzoru. Marcel na tom
pracoval ji nkolik dn, pokoueje se vystihnout pravou
atmosfru, jak tomu kal, kter tvoila rozdl mezi umleckm
dlem a packanic. Zn Turnrovu atmosfru? otzal se Lannyho.
Zn Corotovu?
 Marcel byl jednm z mal, kte se ochotn bav pi sv prci.
Proto si Lanny pithl k nmu skldac idli, sledoval kad jeho tah
ttcem a poslouchal jeho pednky o malsk technice. Kad
mal m svj vlastn styl a podv-li se nkdo mikroskopem na
zpsob nanesen barvy, rozezn prci jednoho male od druhho. Co
uvdlo Marcela do zoufalstv, byla nekonenost prody: zpad
slunce jako byl prv tento mn sv odstny co chvli kter z nich
by si ml vybrat? Mus dt obrazu hloubku a jeho plocha mus
vypadat nekonen; mus promnit mrtv hmoty v tisce jinch vc
nemluv o dui male, kter se na n dv. Krajina prost
neexistuje, dokud ji mal nezrob, poznamenal Marcel.
Kdy mu prce nela po chuti, byl neklidn a prochzel se po
palub. Lanny tak rd chodil, prochzeli se tedy spolu. Hoch byl
zvykl bt ve spolenosti starch lid, e ani nepokldal za
pekvapujc, e vn umlec s nm trv tolik svho asu. Jen
pomalu a postupn si uvdomoval, e Marcel pouv pleitosti,
aby se s nm sptelil, ke svmu prospchu. A dosud se musel ped
Lannym ukrvat, ale nyn ho pijmal do rodiny do Marcelovy
rodiny.
Tyto vztahy mezi Lannym a Marcelem se zdly
nepochopitelnmi Amerianu ze Stednho zpadu, ale ne tak
Francouzovi. Mal hodlal stt se novm otcem Lannymu, kdyby to
bylo dovoleno a to bylo. Hoch pozoroval, co se dje mezi malem
a jeho matkou a chpal, e Marcel se sna pemluvit ji, aby se
vnovala mn onm mdnm znmostem a vce jemu. Byl
pesvden, e se ni svmi spoleenskmi povinnostmi, okrdajc
se o spnek a jsouc neustle tak vzruena, e sotva mla as k jdlu.
Kadou chvli nkter z tch mdnch dam shledala, e j hroz
zhroucen a byla nucena odejiti a lit se koupelemi nebo v lznch,
aby se vzpamatovala. Je to poetil zpsob ivota, prohlaoval
tvrd pracujc mal.

5
Studen vtr vanul od snhem pokryt hory Olympu a jachta
vyhledala kryt za dlouhm ostrovem zvanm Euboia. Tu byl irok
prplav, modr, tich a tepl a pan Hackabury prohlsil: Tohle je
vechno, co jsem chtl vidt z eckch ostrov; zstame klidn
zde.
Prplav byl asi dv st padest kilometr dlouh; zajeli si tedy k
vhodnmu mstu pro zakotven a spolenost se dala odvzt lunem na
beh k njak pinav vesnici, pak se vyplhala na kopec ke
zceninm njak pradvn budovy z kamen kdysi blch, ale nyn
skvrnitch a naedlch; velik sloup leel opodl v prachu rozbit,
take vypadal jako ada ohromnch krabic sra. Ovce se psly mezi
zceninami a oplen star past si tam postavil boudu z chrast,
kter svm piatm tvarem pipomnala ponkud indinsk stan.
Marcel ml titnho prvodce a etl jim o chrmu, kter tu
stval a kdo jej postavil. Vtinu spolenosti to nudilo a rozela se ve
dvojicch, kter se bavily vlastnmi zleitostmi. Tm byla zcenina
jako zcenina. Ale mal znal rozdly ve slohu a dob staveb a
ukazoval je Lannymu; tak se hoch dostal k dalmu stupni svho
vzdln. O ecku nikdy mnoho nevdl a nyn byla jeho pozornost
vzbuzena. Bylo tu nco podivuhodnho a to ped vce ne dvma
tisci lety. ili tu skuten velc lid a snili o krsnch vcech, jejich
zblesky Lanny zachytil v hudb a snail se vyjdit tancem. Tch
ndhernch lid u nebylo a to bylo smutn; mezi jejich starmi
mramorovmi stavbami a pi pohledu na slunce zapadajc za
modravm zlivem zmocoval se due pocit nezmrn melancholie:
lovk ctil, e tak jednou zeme a bude zapomenut.
Marcel ml knihu se starodvnmi veri a prpovmi. Vechny
byly smutn, jako by oni lid pedvdali osud, kter je stihne. Snad
ji spatili zkzu lid, kte byli jet ped nimi, dohadoval se Lanny
a mal mu odpovdl: Civilizace vznikaj a upadaj a nikdo dosud
nevyptral, co je ni.
Myslte, e nco takovho se me pihodit i nm? ptal se
Lanny ponkud ohromen; a kdy mu mal ekl, e v, e se tak
stane, chlapec pozoroval zpad slunce se zachvnm, kter
nezpsobil jen severn vtr.
Marcel Detaze projevoval velik zjem o tohoto nov
adoptovanho syna. Ostatn spolenost se skldala z dobe
vychovanch lid, s nimi bylo pjemn cestovat, ale vtinou byli
konvenn a mli nepatrn porozumn pro to, co se dlo v dui
umlcov. Ale tento hoch to ctil instinktivn; nco v nm vdy
odpovdalo na umleck pohnutky. Proto doplnil Marcel titnho
prvodce vm, co vdl o eckm umn a zjistil, e si Lanny
pamatuje vechno, co slyel. Pozdji, kdy navtvili Athny, nalezl
hoch knihkupce s knihami o starm ecku a dovdl se tak o
djinch, kter poskytovaly anglickm sttnkm vzory a o
mythologii, kter poskytovala anglickm bsnkm podobenstv asi
po ti nebo tyi sta let.
Marcel, Lanny a pan Hackabury byli jedin ze spolenosti, kte
chodili na beh. Posledn sice neml zjem o zceniny, ale plhal na
kopce, aby nepibral na vze. Zatmco oba mlad prohleli insk
nebo korintsk sloupy, pan Hackabury se potuloval kolem a
hovoil pomoc gestikulace s pasti. Jednou si i koupil jehn; ne
protoe by je byl poteboval, ale jen pro ukojen sv zvdavosti, jak
jsou bn ceny v tto zemi. Vyal plnou hrst minc, ukzal a past
si vybral men stbrnou minci. Ezra mu pidal trochu mdla za
dobrou vhu, vzal jehn pod pa a odnesl je na lo. Kdy se tam
dmy dovdly, e je maj mt k veei, prohlsily, e to je hrozn
npad; byly sice uvykl jst rotnou, ale nikoli vidt ped tm zve
iv!

6
Tepl slunen ze a mr se rozhostily po Egejskm moi a
Bluebird se odvil na dal vpravu k ostrovm povstnch v
psnch i vyprvnm. Jsou to vlastn vrcholky potopench hor a pro
nepoeticky zaloenho vypadaj vechny stejn; to, e Foibos Apollo
se narodil na jednom a Sapf na jinm, neznamenalo mnoho pro
modern dmy ze spolenosti. Pro n bylo dleitj, e tu nemly
pstav a musely se dt vozit veslovm lunem na beh, kde nebylo
vidt nic ne ble omtnut domy a lidi s nakrobenmi blmi
koilemi jako tanenci z baletu. Houfy dt je sledovaly a okukovaly
jako cirkus na pochodu a dojista nebylo zajmav kupovat krajky a
houby, kter nikdo nepoteboval, nebo jst pistciov oky, kdy
nemly hlad. Kdy ji pily kvu z mdnch koflk s dlouhmi
dradly a zjistily, e je lepkav a sladk, uznaly, e je pjemnj
tanit na palub pi gramofonu nebo se pokusit vyhrt zpt penze,
kter minul noci prohrly v bridgi. Ezra jako hostitel nabdl teba
vlet do nkterho z onch visutch klter, ale jeho ena byla
pli unavena a chtla si radji odpoinout a trochu st; jeden z pn
se pidal a ekl, e tak zstane, aby nebyla sama; a ostatn uinili
tot a tak la na vlet obvykl trojice: Ezra, Marcel a Lanny.
Mezi hosty se odehrvala ada nepatrnch dramat, kter Lanny
jsa pli mld nepozoroval, ba ani netuil. Z dvou mladch
Anglian, kte s nimi byli, jeden se jmenoval Fashynge; neml
nijak zamstnn, ale byl vdy vtn, protoe byl dobr tanenk a
hr karet; dovedl dobe mluvit, tebae jeho eem mlokdo
rozuml, pokud ovem neznal uritou skupinu lid, jejich osobn
zvltnstky a jejich phody a nzory. Mdn dmy mly rdy
podobn mue ve sv spolenosti a Cedric Fashynge byl zcela oddn
Beauty Buddov, nezvn a neekaje optovn. Marcel o nm kal,
e je osel, ale nekodn, pravdpodobn. Zajmal lady Eversham-
Watsonovou a Beauty kdliv kvala, aby Ceddy el tanit s
Margy nebo jinak ji pobavit; ale Ceddy neposlechl a ostatn jej
vzneen cho byl vdy po ruce, aby poslouil sv en sm vemi
pozornostmi, jich vyadovala.
Druh Anglian byl star a vnj; jeho jmno bylo kapitn
Ondej Fontenoy Fitz-Laing, vdy zkrceno na Fitzy. V jaksi
zhadn arvtce s Afghnci byl mu prostelen kyel a proto obas se
zakolsal, musel-li nhle povstat se idle, ale vdy prohlsil nedbale,
e to nic nen. Byl vysok a pm postavy, ml pkn zlat knrky
a svtle rovou ple, pro kterou ho dmy kdlily. Beauty
prohlaovala, e m ertovsk oi; a kdo by je byl pozorn sledoval,
byl by zjistil, e se stle otej za Ednou Hackaburyovou. Zachytily-
li Edniny ern oi nhodou jejich pohled, alabastrov tve eny
tovrnka mdla ponkud ztemnly. Z jedencti host na jacht byli
pouze dva, kte nezpozorovali tento zjev Lanny a tovrnk mdla.
To se u dlo po del dobu, protoe Fitzy byl s nimi ji na vlet
do Norska. Protoe tehdy mu jeho porann psobilo vt pote,
nebyl schopen chodit na beh a navtvovat saetery a tak s nm Edna
asto zstvala na lodi. Byl tak mezi hosty, kte minulho podzimu
jeli s Hackaburyovmi do Spojench stt, byl s nimi v Key Westu a
na Bahamch a tak s nimi pijel pes Atlantick ocen. Co byla
vten nhoda, protoe jinak by byla Edna docela sama po celou
dobu plavby.

7
Pak jeli do Athn jednak protoe kad se jich bude ptt, byli-li
tam a jednak pro dal palivo. Pstav se jmenuje Pireus a nen valn
vleky pouze otoili Bluebirda k pslunmu kamennmu molu
a u tu byli prodavai krajek a hub a hejno drok vykikujcch
vemonmi jazyky, e je dovezou do msta. Poas bylo pjemn,
dali se tedy vozit ulicemi malho msta a vidli, e tam je museum a
kus dle na kopci zceniny, o nich drok ekl, e to je Pantheon.
Ml nkdo snad chu vidt jet njak zceniny?
Marcel a Lanny ano; a pan Hackabury el s nimi tak. Jeli nahoru
na oslech ve spolenosti hubench americkch uitel a silnch
nmeckch turist. Ezra usedl, aby si odpoinul, zatm co mlad dva
prochzeli tmito vzneenmi zbytky, kter byly vyhozeny do
povt prachem za obleen a z nich lord Elgin odnesl vechny
krsn sochask vtvory. Marcel vyprvl, jac bozi tu byli uctvni
a jak umn pstovna ped dvaceti stoletmi. Nyn to byla svatyn
milovnk krsna; nedvno tu tanila Isadora Duncanov a kdy j to
chtla policie zapovdt, ekla, e je to jej zpsob modlitby.
Mli v myslu zstat tam cel den a piln studovat; ale star pn
je zavolal a ekl jim, e mus jt dol; e mu nen docela dobe, snad
je to ze slunce nebo z neho, co sndl. ekl, aby jen zstali, ale oba
trvali na tom, e pjdou s nm mohou ostatn pijt ztra zase.
Vrtili se tedy na palubu. Ezra el do sv kabiny a Marcel a
Lanny zstali na palub vyprvjce Beauty a nkolika ostatnm o
tom, co vidli. V tom byli nhle perueni vkiky z vnitku jachty a
hlasitmi ranami. Lanny, jako nejipernj z ostatnch, pibhl prvn
do salonu a do chodby za nm, odkud pichzely ony zvuky.
Tam se mu naskytla zvltn podvan majitel jachty, zjevn se
ji uzdraviv, vzal erven natenou sekeru, kter byla na zdi pro
ppad poru a v silou tpal dvee jedn z kabin. Otevete!
kiel a ani ekal bude-li uposlechnut rozmchl se znovu mocn
proti dvem. Sluha v bl kazajce a plavk, tak v blm, stli
zrajce na jeho ponn; prvn dstojnk pibhl a pak Lanny,
Marcel, Lannyho matka, lord Eversham-Watson, baronka vichni
stli namakni v chodb pozorujce ho beze slova.
Jet dva i ti dery sekerou, dvee povolily a majitel Bluebirda
nahlel dovnit. Ostatn nevidli nic, protoe se dreli z dosahu
sekery. Nkolik okamik nebylo slyet nic krom tkho
oddychovn pana Hackaburyho; potom poruil: Polezte ven! Z
kabiny se neozvala dn odpov a tud vykikl zuivji: Polezte
ven; i chcete, abych vs vythl?
Z vnitku se ozval hlas kapitna Fitz-Lainga: Odlote tu sekeru.
Neuhodm vs, odpovdl Ezra. Chtl jsem vs jen vidt.
Polezte ven, vy pinav kryso.
Fitzy vyel ven kulhaje, s hezkm obliejem bledm a odvem v
nepodku. Proel kolem mohutnho mydle opatrn ho pozoruje;
ostatn mu uvolnili cestu, aby mohl projt chodbou.
Vidli jste jeho, nyn se podvejte na ni, pravil mu se sekerou.
Nemluvil ke svm hostm, ale ke lenm sv posdky; pilo jet
nkolik dalch a majitel jachty jim nadil pistoupit ke dvem:
Vidli jste ji? Budu vs potebovat jako svdky. Podle rozkazu
pistoupili a dvali se do kabiny, odkud bylo nyn slyet Ednu
Hackaburyovou plakat.
Znte ji? doadoval se Ezra zatvrzele. Postavil sekeru ke zdi a
vythl z kapsy tuku a papr. Chci vae jmna a adresy nebo msta,
kde bych vs mohl nalzt, ekl a peliv si zapisoval jejich
odpovdi, jak mu jeden po druhm dvali danou informaci, zatm
co vzlykn v kabin pokraovalo a host stli zaraeni a beze slova.
Tak, ekl Ezra, kdy dostal ve co poteboval, jsem hotov.
Pak se obrtil ke svm hostm. Nechm vm tu tenhle plovouc
nevstinec, prohlsil. Jete si s nm, kam chcete. J se vracm do
Bo zem, kde lid maj jet smysl pro slunost.
Z kabiny se ozval vkik a Edna vybhla polosvleen a vrhla se
k svmu manelu. Ne, Ezro, ne! a jala se omlouvat, e to tak
nemyslela e pokuen bylo pro ni pli siln e to ji nikdy
neudl e j mus odpustit. Ale: Neznm vs, byla jedin jeho
odpov; odstril ji s cesty a odchzel.
Prvn, kolem koho musel jt, byl Lanny; zastavil se a poloil mu
ruku na hlavu. Je mi lto, synku, es musel vidt nco takovho,
poznamenal laskav. Jsi v pknm mst. Ale doufm, e se sm z
nho jednou dostane. Proel kolem ostatnch, ani se na n podval,
veel do sv kabiny, kterou sdlel s Lannym a jal se hzet svoje vci
do dvou kufr. Jeho ena la za nm plac hystericky. Plazila se mu
u nohou a pnliv ho odproovala, ale pokad ji jen odstril s
cesty. Sloiv do kufr ve, co pokldal za nutn, vzal kad do jedn
ruky, vyel z kabiny, proel chodbou, pes mstek na beh, vstoupil
do jedn z ekajcch droek a vckrt ho nespatili.

8
Takov vci se nepochybn stvaly na eckch ostrovech pi
mnoha pleitostech, za starovku i nyn; ale z tchto lid to nikdo
nevidl a proto se jim zdlo, e je to zajmavj ne prohlet
zceniny nebo kupovat pohlednice s vyobrazenm Parthenonu.
Dmy se sely v kabin uboh Edny a snaily se utit ji tm, e j
tvrdily, jak velkho bemene se zbavila a e by mla bt vdna.
Ceddy Fashynge a Eddie Patterson odeli pro kapitna Ondeje
Fontenoy Fitz-Lainga, kterho nalezli v jedn z kavren, kde se
posiloval njakmi npoji a pivedli ho zpt na palubu Bluebirda.
Kdy mli potom as pemlet o vci, uvdomili si, e vlastn to
nen tak patn; zbavili se hroznho otravy, kter se mimo to
ukzal bt v krizi i surovcem. Edna a Fitzy se u nebudou muset
skrvat a krit. Ten, jsa gentlemanem, by j ovem byl nabdl satek;
ale na netst neml nic, ne svou vojenskou penzi a ta mu nestaila
na enu. Snad ten mydl njak uprav jej pomry; ostatn, dodr-li
slovo a nech j jachtu, bude to dobr vc do zatku.
Otzkou bylo, co budou nyn dlat? Mli se a dosud tak krsn a
bylo by koda pestat v nejlepm. Na tst byl na palub nkdo, kdo
si mohl dovolit pokraovat ve vletu, a to byl Eversham-Watson i
spe jeho ena. A ten, podle jej rady ovem, jim slbil, e se postar,
aby dojeli do Cowes, kde podle plnu mli skonit. est Anglie je v
szce, pravilo jeho lordstvo; jeho vesel a povdav americk
enuka mu to ekla a on to opakoval vn a tkopdn, e to
vypadalo jako konec politickho projevu a ne jako ert.
Vichni nalhali na odjezd z Pirea ne si to ten blzen z Indiany
rozmysl a vrt se, aby je vyhodil z jachty. Edna tedy dala rozkaz k
vyplut a pesthovala se do Fitzovy kabiny to bylo opravdu nutn,
protoe dvee jej byly rozbity na kusy a tesa mus udlat nov. Byly
tedy nyn na lodi ti pry astnch milenc, nemluv o jednom
manelskm prku, kte se nauili dobe spolu vychzet. Nikdo ji
nic nemusel skrvat a nikoho uvdt do rozpak.
Lanny ml nyn kabinu pro sebe a postrdal-li svho obstrlho
ptele, nikomu to neekl. Bylo mu ponechno na vli, aby uvaoval
sm o scn, j byl svdkem, nebo jak se zdlo nikdo na palub
s nm o tom nechtl mluvit. Pes to, e se mu dostalo pln dvky
skutenost ivota, byla jeho matka ve znanch rozpacch a byla
pesvdena, e pan Hackabury se dopustil nesmrn neslunost, e
nezabrnil, aby se dt stalo svdkem takovho skandlu. Nahlas o
tom Beauty neekla vc, ne e tovrnk mdla se ukzal jako surov
a hrub lovk: je z tch mu, kte se domnvaj, e si mohou
koupit srdce eny a pokldat je za svj majetek.
Zdlo se, e vichni sympatizuj s Ednou krom Marcela Detaze.
Z poznmek, kter uinil k Beauty, seznal Lanny, e m o tom svoje
vlastn nzory; ale nevysvtlil je Lannymu a hoch byl dosti bystr,
aby pochopil, e za dnch okolnost nesm vstoupit mezi Marcela a
svou matku a e bude lpe, nebude-li vbec vdt, jsou-li mezi nimi
njak neshody.
Bluebird plul na jih ke Krt a k africkmu pobe. Poas bylo
hork, moe modr a klidn, nikdo neml moskou nemoc a na nim
nebi se neobjevil mrek. Mli sta gramofonovch desek a hrli
americk psn a tanili pod plachtou, kterou byla chrnna zadn
st paluby. Kdy se dostali do Tunisu a k zceninm neho, co
kdysi bvalo Karthagem, byli vichni prv v zajet pokeru; ale
jachta pistala, aby nabrala erstv ovoce a zeleninu a tak Marcel a
Lanny odeli na beh a vidli tmav mue v blch kapucch a eny
cel zahalen, jejich oi ern jako trnky vyhlely svdiv ze
zvoj. Spatili tak jin zpad slunce nad jinmi mramorovmi
zceninami a Marcel mu vyprvl o Hannibalovi, kter hnal slony
pes Alpy a o Katonovi, kter kadodenn po cel ivot opakoval, e
Karthago mus bt znieno. Lanny nevdl, e starovk djiny jsou
tak zajmav a el hledat knihkupce v Tunisu, co je tam velmi tk.
Pak Alr, kde vichni li na beh a zaplatili podivnm
hudebnkm a tanenkm za zbavu. Pak najali velbloudy a jeli do
vnitra zem, kde vidli rst datlovnky a nahleli do domk
domorodc. Marcel sedval cel hodiny a dlal si nrtky, kterch by
mohl nkdy pozdji pout. Lanny byl neustle s nm, klada mu
otzky a dovdaje se o kreslen a stnech. Hoch se byl prv rozhodl,
e se mu malstv lb nejlpe ze vech umleckch odvtv; tanen
upadalo, protoe nikdo o n neml zjem krom o takov, kde se lid
dreli v objet a toili dokola v pomalm topornm kolbn.
Ale malstv bylo nco, co me lovk dlat sm. A Lanny snil
o tom, e jednoho dne doke to, eho se Marcel ji v zoufalstv
vzdal zobrazit na pltn onen pocit melancholie, kter se jich
zmocoval, kdy pozorovali zpad slunce za zceninami star
civilizace a pemleli o lidech, kte tehdy ili a pokoueli se udlat
svt lepm. Chtl by tyto lidi pivolat zpt. Nemohl ani pochopit, e
ti u nikdy neusly; e odeli do nenvratna i se svmi sny, se svou
hudbou i tancem, s chrmy i s bohy, kte v nich sdlili! Jednoho dne
odejde i on a jin lid tu budou stt a pokouet se zavolat na nho a
tak jich ji neusly.
 TAT O E , TAT O A N G L I E

1
Pstav Cowes le na chrnn stran ostrova Wightu a jest
hlavnm sdlem Krlovsk jachtov eskadrony a scnou velk regaty
kadho lta. Sem pijel Bluebird potkem kvtna, vas pro pkn
poas a k potku londnsk sezny.
Vesel spolenost se rozela. Edna Hackaburyov dostala zprvu
od advokt zastupujcch jejho manela a odjela do Londna, aby
se dovdla o svm osudu. Beauty Buddov jela na nvtvu k
Eversham-Watsonovm do jejich londnskho domu. Marcel Detaze
se vracel do svho atelieru na mysu Antibes, aby zvnil na pltn
sv vzpomnky na ecko a Afriku. Lanny se ml vrtit s nm; ale
dostal dopis od Ericka Vivian Pomeroy-Nielsona, jemu psal z
Athn. Rick ho dal: Prosm, neodjdj, ani bychom se seli!
Pijedu za tebou do Londna a pjdeme spolu do opery a na rusk
balet. kola mi ji brzy skon a me potom jet se mnou na
venkov. Kurt Meissner tak pijede a budeme se mt ndhern.
Kurt psal ze sv koly. Pracoval piln, zskal vyznamenn a ml
od otce slbenou odmnu. Ml strce, kter byl ednkem v
gumrensk spolenosti se sdlem v Londn a ten byl ochoten vzt
ho s sebou, aby vidl rusk balet, slyel symfonick orchestr a operu
a nauil se vemu, emu by mohl, o anglick hudb. Lanny tedy
poal prosit, aby sml zstat, a lady Eversham-Watsonov ekla:
Pro ne? N mil hoch se me na naem venkovskm sdle bavit,
jak dlouho mu bude libo a bude-li chtt do Londna, vdy bude mt s
km pijet.
Kdo pil kdy kentuck Bourbonsk, pispl tm pravdpodobn
bohatstv Margy Petriesov; etl-li kdy njak asopis v anglickm
jazyku, urit se nevyhnul samochvlm Petries Peerless Whisky.
Lord Eversham-Watson se seznmil s tvrcem tohoto npoje na
dostizch a byl pozvn, aby se piel podvat do tto travnat zem,
jak tam pstuj kon. Piel, vidl a zvtzil nebo si to aspo
myslel; ale to jen proto, e neznal kentuck dvata. Margy byla
jednou z tch malch povdavch en, kter vzbuzuj dojem, e jsou
povrchn, ale kter maj uvnit pevn rozhodnut prosadit svou vli.
Jeho Lordstvo Bumbles pro svoje ptele byl tkopdn a
pomal a ml rd pohodl; Margy byla jeho druhou enou a ve, co
od n dal, bylo, aby nezabhala s jinmi mui pli daleko.
Zaplatila jeho dluhy a zbytek penz jejho otce j nechal utrcet tak,
jak se j zlbilo.
Vsledkem toho bylo jejich star anglick venkovsk sdlo, kde
se dalo opravdu bydlet. Vechny pokoje byly pedlny a kad ml
svou koupelnu. Star nbytek, pinav a pchnouc Vlkami r
tak aspo Margy tvrdila, akoli mla jen nesmrn mlhav pojem, co
to vlastn bylo a kdy byl prodn jako staroitnost a vechno bylo
nyn svtl kartoun nebo satn s barevnmi vzory kajcmi: uvej,
dokud me.
Kdo byl hostem v Southcourtu, mohl mt vechno v i
dosaiteln; stailo jen, kdy dal najevo svoje pn jednomu z
tichch sluh. Tato mlelivost byla pro Lannyho nejpodivnj vc v
Anglii; v Provenci toti sluebnictvo s kadm mluvilo, kdykoli
mlo chu a smlo se i ertovalo; ale zde sluhov nikdy nemluvili,
pokud to nebylo soust obadu, jako teba, peje-li si host nsk
nebo ceylonsk aj a bl nebo demerarsk cukr. Promluvil-li kdo na
n jen o slovo vc, ne bylo naprosto nutno, odpovdali tak strun,
e kad sm ctil vitku pro poruen formy. Chtli psobit
dojmem, e prost neexistuj; a zapomnl-li nkter z nich nco nebo
uinil-li nco patn, obvykle mrn Bumbles se na neastnka
oboil zpsobem, kter pohoroval Lannyho Budda mnohem vce
ne postienho samotnho.

2
Nkdo jel autem do Londna a Lanny se svezl s nm. Auta
zvyovala rychlost a spolehlivost kadm rokem a byla m dl
pepychovj. Pojednou lidem napadlo, e je zbyten jezdit venku,
kde na n fouk vtr a kde dmy musely mt klobouky pipevnny
mnoha metry zvoj. Nikoli, nyn stavli auta jako mal pokojky.
Ten, ve kterm Lanny jel, byl tak zvan sportovn limusina a
skldal se z krychlovit krabice vzadu a dlouhho ernho vlce
vpedu pro stroj; byl tk a pneumatiky ml mal, ale Lanny nikdy
nevidl nco tak elegantnho: bylo to skoro zzran pijet si do
Londna ve vlastnm salonku. ofr sedl venku na vtru a ml brle
s epic, ke kter byly pipevnny, a vysok lmec, take musel sedt
vzpmen a kroben. Jel po lev stran silnice a Lanny se nemohl
zprostit mylenky, e se nkdo splete a najede na n.
Rick pijel do Londna na sobotu a nedli a oba se objali. Byl
sice Anglian, ale protoe byl oddn umn, nestydl se dt najevo
pteli, e ho rd vid. Rick byl velmi hezk mladk s tmavma oima
a velmi vlnitmi vlasy; byl thl postavy, elegantnch zpsob a
vybranho vkusu Lanny jm byl velmi pekvapen a pyn na to, e
ho mohl pedstavit svm ptelm.
A co toho mli navzjem k vyprvn! Lanny byl ve Slezsku, v
ecku a v Africe, zatm co Rick chodil vdy koncem tdne do
divadel a na opery. Oba byli v letech vvoje a mili se vzjemn,
zkoueli svoje svaly, tanili trochu a hrli a vyprvli si o ruskm
baletu, kter ml zat pt tden, umlouvali si schzku a hned si
koupili lstky.
To bylo vechno v mstskm dom Eversham-Watsonovch, kde
bydlela Beauty i Edna Hackaburyov. Edna byla u advokt svho
manela a dovdla se od nich, e podal alobu na rozvod v Indian.
Nesvol-li pan Hackaburyov k rozvodu, zcela nepochybn, pi
prohraje a nedostane nic; pistoup-li na rozvod, pan Hackabury j
dv na vybranou: jachta, prozatm v schov u tet osoby, stane se
jejm vlastnictvm, jakmile rozlukov dekret nabude moci prva;
nebo ron pjem deseti tisc dolar doivotn.
Edna si zjistila, e jachty jsou standardn zbo, kter m dobrou
cenu a byla tedy pro prv nvrh. Ale jej vojensk npadnk ohlsil,
e jeho prva jako budoucho manela nepjdou do zstavy k tet
osob. Kdyby Edna prodala jachtu, utratila by za rok vechen
vtek za atstvo a spoleensk zbavy; naproti tomu akcie mdla
Bluebird podle odhad londnsk City dosahuj tm hodnoty
britskch sttnch rent a dva tisce liber ron byla stka, kter
penzionovanmu dstojnku a jeho snoubence umon pohodln t v
njakm nepli mdnm mst na Rivie. Tm bylo rozhodnuto;
Ednini ptel se shodovali v tom, e vlastn m tst. Pro tuto
seznu mla dosti at a po tu dobu bude na vrcholku. Ovem, bude
se muset init a nedat se nim strhnout dol.
Byly tu ovem tak klepy; historku, jako tato, nelze dobe zatajit
ped novini, kte poletuj jako vosy po spoleenskch kvtinovch
zhonech, strkajce svoje sosky do veho. V novinch se
vyskytovaly lnky, kterm se k pikantn: o jacht, veden ve
spoleenskch seznamech prv tak jako v seznamech nmonch
ad, i o jejm majiteli v roli rozzuenho manela, tpajcho
kabinov dvee sekerou, urenou pracovat pro jin ohe. Nikdo sice
nebyl jmenovn, ale kad vdl, kdo to byl a dmy si eptaly a
dvaly se lornty, kdy mydlova ena a jej kulhajc kapitn se
prochzeli po trvncch v Ranelaghu. Edna mla na sob prav
Paquinv model Paquin byl prv letos nejvt mdou a hebk
svtl pleti a havranov ernm vlasm Amerianky dostalo se
nleitho uplatnn ve vtvoru vhlasnho krejho, jen se odvil
sestavit jej ze stejn npadnch protiv.

3
Spoleensk ivot dostupoval vrcholu. Kad veer byly dva
nebo ti mdn plesy; lid tak tanili pi ajch a veech po
divadle. V md bylo argentinsk tango a tak maxixe hyb,
zhoupnut a odhozen. Prost Londn se zblznil do tance a nkter
ze slavnost dosahovaly ndhery, o jak se te v len dob Marie
Antoinetty. Vvodkyn z Wintertonu dala pestavt zahradu svho
londnskho domu na tanen pavilon, ve kterm stromy a koviny
nly z otvor v devn podlaze. S venkovskm pdiem pro hudbu
a barevnmi svtilnami v noci to vypadalo jako scna z vdeskho
leska ale beze vech valk; hrla tam jen hudba proslul
ernosk kapely.
 Nedorostl hoch nebyl ovem zvn na tyto slavnosti, ale bylo tu
dosti jinch vc, kter ho udrovaly v proudu. Mohl se prochzet
na Rotten Row a obdivovat se mdnm veliinm, dmm a pnm v
jezdeckch kostmech a bt od nich oddlen jen devnm
zbradlm. Mohl si jt poslechnout zvonkov hry pi krlovninch
narozeninch. Mohl jt na korovou pehldku a vidt elegantn pny
a dokonce jednu elegantn dmu dit ndhern ekvipe se
tyspemi, adou host a dvma sluhy, sedcmi vzadu jako sochy.
Mohl se zastnit vojensk slavnosti v Olympii a vidt dvactky
jezdc prudce jedoucch proti sob a peskakujcch proutnou
pepku uprosted v tme okamiku a tak blzko u sebe, e se
jezdci navzjem dotkali koleny.
Lanny byl tak pozvn, aby jel s matkou korem na dostihy v
Derby. Tak bylo mono vidt opravdu Anglii. Ti nebo tyi sta tisc
lid jelo toho dne na Epsomskou planinu, vlakem, vozy, auty nebo
ohromnmi autobusy, kter byly tehdy novinkou. Cesty byly toho
dne prost peplnny vozidly veho druhu, jedoucmi bu tam nebo
se vracejcmi; Epsom byl popisovn jako obrovsk gar a kalo se,
e brzy nebude na Derby jedinho kon, krom zvodnch. Obecn
lid ml prost svtek a jedl a pil a sml se a pokikoval bez ohledu na
etiketu. Mdn lid tam byli proto, aby se ostatn na n dvali a mli
proto na sob to nejlep, co se dalo za penze opatit.
Vichni se shodovali v tom, e mdy pro lto 1914 byly na
vrcholu od dob Restaurace, Velkho Mocne, Tetho csastv
zkrtka nkterho z tchto historicky vznamnch dob. thl
obrysy se nenosily, pravidlem byla kyprost; pasy se ily,
vycpvky bok se vracely a nbrami se hilo a nesmysln; sukn
byly tsn, zpsobujce tak nesnze dmm pi nastupovn do aut a
kor a moralist se pohorovali nad podvanou, ji tato mda
zavinila.
Fantasie krejch mla voln pole po mnoho msc a jej
vsledky byly nyn v korech nebo otevench autech vystavovny
na odiv davu. Lbilo-li se mu to, dval to hlasit najevo a nelbilo-li
se, tedy jet hlasitji. Mdn spolenost se posmvala nepjemn
phod vvodkyni-matce of Gunpowder, mohutn to dm, kter se
oblkla do rovho taftu s irokm kloboukem z mkk slmy,
pokrytm rovm ifonem a remi, znmm jako model
Watteau. Jej vz musel zastavit na peplnn cest v mst, kde
prv pracovalo nkolik kop, kte pouili pleitosti a
podepeve se o lopaty dvali se. Hej, Vildo, zavolal jeden z nich.
Co by stlo takhle skopov pevlknut za jehn?
Uvnit zvodit vroubily velik autobusy celou drhu. Krlovsk
rodina se dostavila brzy a krl s krlovnou stli ve sv li,
pijmajce srden pozdravy. Bumbles ukazoval Lannymu, jak
opaten byla toho roku uinna, aby sufraetky nekazily zvody;
nebo minulho roku jedna z nich vybhla v posledn chvli a vrhla
se pod kon a zstala na mst mrtva dcera z velmi dobr rodiny,
jak pravilo Jeho lordstvo pohoreno. Aby se nco takovho nemohlo
opakovat, byla zvodn drha opatena trojm zbradlm, a policie i
vojsko hldaly kolem dokola. Kad Derby dostv svoje jmno a
toto bylo pezvno na tich Derby, protoe zvtzil francouzsk
k a umstili se dva outsidei; favoriti se neumstili vbec a vichni
tedy prohrli, krom bookmaker.

4
Pt sobotu pijel milovnk umn Rick a oba li na Rusy v Le
Coq Or od Rimskho-Korsakova. Uvidli poetilho krle Dodona
s vysokou zlatou korunou a dlouhm ernm plnovousem a k pasu a
ohromnho vlenka v etzkovm brnn a se zahnutm meem,
velikm jako on sm a blytcm se jako bombardon. Byla to vlastn
carova tanen skupina, jej lenov byli cvieni k tanci od asnho
dtstv a cel Londn byl do nich poblznn. Lannyho naden pro
tanec se vrtilo a spolu s Rickem se pak pokoueli o napodoben
onch moskevskch baletnch obrat.
Tak se li podvat na aljapina, velikho blondna, jeho hlas
naplnil oblohu. Byli se podvat na Westminstersk opatstv, kde byli
svdky jakhosi mdnho satku; slyeli hudbu zvon a zahldli i
svatebn pr vychzejc z kostela, ji v oblcch zvoj, jeho s
bledm, piatm obliejem, zmenenm vysokm ernm
cylindrem. Rick patrn neml velk mnn o starch rodinch, kter
vldly jeho zemi; enich mu pipadal jako lovk mdlho rozumu a
nevsta jako dcera njakho sldka nebo dmantovho krle z Jin
Afriky.
Pozdji zas vidli nstup krlovskch prapor pi pehldce
Jzdnch gard, u pleitosti krlovch oficilnch narozenin:
velkolep ceremonie se setninou jezdc s ohromnmi medvdicemi
na hlavch. Krl, kehce vypadajc pn, s tmav hndmi knry a
pistienmi vousy, jel jim v ele. Na hlav ml tak takovou
medvdici; uniforma, na pohled velk pro jeho postavu, mla
ohromn zlat epolety a opasek, irokou modrou erpu a spoustu
d a vyznamenn. Mlad princ Walesk s tklivm hubenm
obliejem vypadal jet neuspokojenji a s meem, kter ml po
boku, by byl asi sotva zamval.
Krlovna, kterou jmenovali velcm plukovnkem, mla modrou
uniformu, vpedu celou zlatou a klobouk z koiiny s vysokm blm
chocholem, stojcm na tvrt metru do vzduchu. Lanny vidl kdysi v
americkm obrzkovm asopise obrzek plukovnho bubenka v
takov uniform. ekl to Rickovi, jen mu na to odpovdl, e tato
krlovsk rodina psob velmi patnm vlivem na celou Anglii.
Nestaraj se ne o strojen, o stihy at a oblek, pravil tento
psn mlad milovnk umni. Jejich ptel jsou bohat snobov.
Dostane-li se vbec umlci njakch poct, je to jen njak mal
mdnch portrt. Tituly jsou jen a jen otzkou penz; zaplat tolik a
tolik do pokladny strany a stane se Sirem lovkem nebo
markzou z Pivnice. Prost: protoe Sir Alfred Pomeroy-Nielson
nedostal nijakch poct za podporu malch divadel v Anglii, jeho
nejstar syn ml patn mnn o vld.
Jdi se na ni podvat v innosti, poradil mu. A tak Lanny el
jednoho vednho dne do Westminsteru a navtvil galerii pro divky
v Doln snmovn, kter byla nyn zakryla silnou drtnou st, aby
tak bylo zabrnno sufraetkm vrhat se pes zbradl. Lanny si
prohlel dole leny snmovny, vtinou s cylindry na hlavch, mimo
krajn levice. Nelbily-li se komu z nich vvody jinho, hlasit
pokikoval. lenov Dlnick strany nenvidli Tory, Toryov
liberly a Irov kadho. Prv se konala zuiv debata o samosprv
pro Irsko; zstupci Ulsteru se zapsahali, e si nenechaj porouet od
katolk a Sir Edward Carson organizoval armdu a vyhrooval
obanskou vlkou. Prost: matka parlament nedvala prv nejlep
pklad svm dtem po celm svt.

5
Byly vdy dv pleitosti u dvora, pi nich mdn americk
dmy touily bt pedstaveny; to se ovem nemohlo tkat Beauty
Buddov, protoe byla rozveden. Tot platilo pro sttn ples a
pro rann audienci ve svatojakubskm palci. Ale bylo jet mnoho
soukromch ples stvalo se toti mdou podat je v nkterm z
Westendskch hotej kde bylo dosti msta pro kadho, kdo byl
uveden. Vdy ped takovm plesem byla veern spolenost. Margy,
lady Eversham-Watsonov, podala svj v hotelu Savoy; Lanny
Budd, tolik pyn na svoji krsnou, svtlovlasou matku, vidl ji
radostn vzruenou, kdy se pipravovala pro tuto velkou pleitost
a ob jej ptelkyn Margy a ofii rovn.
Lanny hodn rozuml dmskm atm, protoe se stle
pohyboval ve spolenosti dam, slchal jejich hovory a chodil s nimi
ke zkoukm nebo je vdal doma. Prv jako milovnci umn,
touc nalzti genia, od nho by mohli levn koupit, tak i eny jako
Beauty Buddov, nucen etit, snily o objevu njak talentovan
vadleny, kter by jim dovedla udlat nco prv tak dokonalho
jako nkter z velkch podnik. A kdy toho doshly, bylo to
opravdu dobr? Trpily se tm a daly o nzor na vc i chlapce,
kter ml rd krsn vci a znal jmna ltek, zpsob stih i soulad
barev.
Beauty konen se objevila v atech, o kterch ji slyel syn
hovoit po tdny: plesov aty z rovho tylu s napodobenmi
dmanty na sukni, sestaven ze t ad bohatch nbr. ivtek
tvoil mal kabtec z tkch palikovanch krajek, zdobench
ametysty a zlatem. Stih pipomnal vrok jistho starho pna pi
podobn pleitosti, e neme o dmskch atech vyjdit sv
mnn, protoe se nepodval pod stl. Zdlo se, e kypr a krmov
bl poprs Beauty Buddov se vynouje z ivtku jako Venue z vln;
jedin, co tomu zabraovalo, byly dva etzky z plochch zlatch
lnk. Malik tanen stevky byly ze zlatho tkaniva,
poszenho drahokamy a jejich vysok podpatky, ozdoben
kvtinovmi vzorci z drahch kamen, pipomnaly doby csastv.
Nu, jak se ti lbm? otzala se a Lanny prohlsil, e se mu lb
tak, e by s n tanil celou noc, bylo-li by toho poteb. Pohladila ho
po vlasech, ale nesml ji polbit, protoe byla ji napudrovna.
Pak se musel obdivovat atm baronky de la Tourette, pozenm
prv tak po dlouhch nmahch a poradch. ofiiny nabarven
vlasy vvodily broktovm atm: re a rov listy ve stbe na
syt modrm podklad, velmi vln a ladn skldan tak aspo
prohlsil jejich tvrce, kter byl pi konen zkouce, mna si radost
ruce. aty mly zkou vleku od pasu, kterou bylo dluno dret
zdvienou pi tanci a irok opasek z tmavomodrho sametu se
skldanou stbrnou krajkou, taenou a ke kimonovm rukvm. K
tomu byla jezdeck pltnka z jemnch starch bruselskch krajek,
zaten vyvnm s drahokamy a zlatem; a stevky ze stejnho
sametu, rovn ozdoben dmanty. Jedin rozdl byl v tom, e
ofiiny byly prav a Beautiny nikoli; poznaj lid rozdl? Bylo
hrozn bt jen imitac a vdt o tom!
Ale ofie, dobr due, prohlsila: Nesmysl! Nikdo ani z
nejbohatch nenos dnes nikam svoje prav klenoty. Maj je
uschovny v pokladnch a nos jen kopie.
Ano, ovem, odpovdala Beauty. Ale vichni o nich vd, e
maj prav; a vichni o mn vd, e jich nemm!
Nemysli na to! naizovala dcera eleze. M, co nem jedna
ze sta a za by kad dala nevm co. Laskav ofie mla ve zvyku
kat podobn vci.
Beauty si jet pipudrovala nosk a ji tu byl pro n Harry
Murchison, velk, hezk postavy, prav obraz z mdnch list.
Lanny se dval, jak nastupovali do Amerianova vozu a pak se vrtil
do domu, potaje, kolik msc to jet bude trvat, ne bude moci,
ve fraku a s klakem, se svou matkou na ples do hotelu Savoy!
 6
Lanny, zstav sm, vyel si na prochzku. Prochzel se rd vude,
ale zejmna po londnskch ulicch. V tto ron dob se nestmvalo
a po devt a zatm bylo nebe jet jakoby z pastelovch barev a
pokryto jen lehoukou mlhou. Lanny el teba podle Serpentiny v
Hyde Parku a pozoroval krsn ern a bl labut; nebo po nbe,
pozoruje mraky nad ekou a vleky a luny klouzajc po matn
edm povrchu toku. Nkdy tak vylezl na stechu jednoho z onch
novch autobus, odkud za ti pence mohl spatiti ve, co bylo v
Londn sedm milion lid a nikdo nev kolik dom nebo voz, aut
i povoz.
Onoho veera byl Lanny v dobrodrun nlad a dal se zcela
novm smrem. Chvli el po irok td s auty vezoucmi lidi do
divadel a mjel davy, prohlejc si vkladn skn krsn
vyzdobench krm. Pak se okol kousek po kousku mnilo; krmy
u byly chud, mui chodili v epicch a eny v opotebovanch
tcch. Ulice se ponaly rozbhat a Lanny se potuloval bez cle,
podruje celkem vchodn smr, ale neml nic uritho na mysli,
nebo nikdy neslyel o Vchodn tvrti v Londn. Ml povechn
dojem, e sedm milion obyvatel se skld z dam a pn, jak vdal
v Mayfairu, z jejich sluebnictva a obchodnk a tu a tam z
ipernch, dvat kvtinek, prodava novin a malebnch
starch ebrk, pokouejcch se prodat katulku sirek.
Ale nyn se Lanny dostal nhle jako by do docela jinho svta,
pipadalo mu, jako by poil njakho omamnho prostedku nebo
upadl do transu a tak i onak, octl se v jinm svt. Nemohl uvit
svm om a pokraoval dle, ommen, zraje kolem sebe: to pece
nemohlo bt skutenost, takov tvorov nemohli vbec bt na svt!
Anglian a Anglianky byli vysoc a chodili zpma, mli dlouh,
huben oblieje, nkdy skoro pli dlouh, zejmna eny Robbie je
nezdvoile nazval koskmi oblieji! Mui i eny, se ktermi se
Lanny setkval, mli rov vzezen, nkdy a pli, jako lid
nchyln k mrtvici. Ale te tu nhle byla stvoen mal a sehnut,
kter se plila msto chze; nohy mla krtk a pae dlouh
vichni vypadali spe jako opice ne jako lidsk stvoen! Rysy
pokiven, chybjc zuby, oblieje bled a tstovit nikoli, to
nemohla bt Anglie!
A aty, kter mli na sob! Lanny nikdy nevidl takov hadry,
nikdy se mu ani nezazdlo, e by na svt bylo takovch! aty, kter
nebyly ureny pro lidi, ale kter visvaly na stracch a na mstech,
kde se hrozily rozpadnout, byly sepnuty pendlky, kousky provzku
nebo docela kusem deva. Byly zapinny vemi druhy pny a
mastnoty a vydvaly zatuchl a tiplav zpach starho lidskho
potu; tento zpach plnil ulice a kazil vtr vanouc od Severnho moe.
A co tu bylo tch stvoen! Odkud li a kam se ubrali? Chodnky
jich byly pln tak, e si musel jimi prodrat cestu. Na ulicch nebylo
ji aut nebo kor, jen tu a tam njak kosk povoz a spousty
runch vozk. Mnoz mli vci na prodej, vci, kter zjevn musely
bt sesbrny z odpadkovch ko: star atstvo, prv takov hadry,
jak tu lid nosili; obnoen, patn spraven boty, vyloen na
okraji chodnku; nejlacinj druhy zelenin, povadl a potluen;
pchnouc ryby, kousky masa ji nafialovl nebo ernajc, star
rezav pnvice, otluen a popraskan hrnce, prost smet z celho
svta. Bylo vyloeno ped krmky, jejich majitel u nich stli a
hldali, zatm co eny s ucouranmi suknmi vytahovaly jednotliv
pedmty, ichaly k nim, handrkovaly se a hdaly. Unaven dlnci
sedli na schodech a kouili z dmek. Dti se tu hemily vude,
hrozn dti, zasvcen smrti a vychovan ginem. Vude byly
nesetn odpadkov koe a sotva jeden, aby u nho nebyl nkdo a
nehrabal se v nm, hledaje nco k sndku.
Zdlo se, e kad druh dm je hospodou. Hlasy a nkdy i ev
se ozvaly ze vech a tu a tam opilec odstril kvac dvee a potcel
se ven pineje s sebou zpach alkoholu, jet vce z onch
hroznch ivoinch pach a vkiky a kletby v jazyce, majcm
podivnou podobnost k onomu, jeho pouval Lanny. Ten naslouchal
a pokouel se rozlutit slova. Mlad ena s potrhanm slamnm
kloboukem, vytrhnouc se mui, kiela: Jo, a co dlabenec pro mho
parchanta? Co to bylo? A dva chlapci, vychzejc z hospody, utrali
si rukvy knry a pokraovali v hdce, pokikujce na sebe: Hej, a
dem dlat socany!
 7
Slunce zapadlo za Lannyho zdy a soumrak padal voln na tento
podivn sen. Lanny, kter chtl bti malem, byl by mohl pozorovat
zajmav psoben tmy a stnu; zasmuil cihlov inky, t a
typatrov zaernn staletm kouem; lesy komn po cel as
chrlcch novou er; opuchl lidsk postavy, nahrben a zabalen do
l, za soumraku jet mn zeteln a msc se se stny zd a
prjezd a ndob na odpadky, plnch smet. Ale Lanny nemyslil na
umn; jeho pocity byly pmj, lidtj. Zde, takka vedle zcho
hotelu, kde jeho matka a jej ptel tanili ve svch plesovch
atech, oveni klenoty, mohl existovat takovhle svt! Zde byly
lidsk bytosti anglick krve poklesl k tomuto stupni neistoty!
Lanny ponal bt neklidn. Tato pinav tvrt se zdla bt bez
konce, nevdl, jak by se z n dostal. Bylo mu sice eeno, ztrat-li
kdy v Londn cestu, aby se zeptal bobbyho 3, ale dnho z nich
nespatil v tomto ztracenm svt a nebyl si jist, je-li bezpeno
oslovit nkterou z onch ztracench bytost. Mui pohleli
neptelskma oima a entiny svmi vilnmi pohledy ho dsily
jet vce. Dva stbrky pro tebe, kamardku! volala na nho
jedna z nich s gestem, kter pokldala za svdn. Vyhladovl dti
ho sledovaly, ebrci kvleli a ukazovali svoje neduhy a zmrzaen
dy; ale on spchal, obvaje se vyjmout penenku z kapsy.
Tma se rychle snela. Lanny proel obchodn st tto tvrti a
veel do ir ulice, pokoueje se nalzt lep okol. Zde byly kolny a
zem pokryt trkem; matn mohl spatit lavice a lidi sedc na nich
tyt opi postavy v smrdutch hadrech, mue, eny i dti:
nemluvn tam leelo na zdech a nikdo se nenamhal, aby je aspo
pikryl; cel rodiny tu leely na hromad; vousat mu s hlavou
zvrcenou nazad chrpal hlasit a o nho byla opena ena; mu a
ena tam leeli v objet.
Studen vtr ponal dout a Lannymu byla ji zima i kdy krel
rychle; ale tito lid leeli nebo sedli bez hnut. Co nemli kam jt?
Hoch zpozoroval lidi zkroucen u odpadkovch ndob i podl kolen
a pedpokldal, e mus bt opil; ale nemohli tam tak spt celou
noc?
 Pidal do kroku, pospchaje jet vce; zanal mt opravdu strach.
Poruil svj slib matce, e nepjde nikam, kde by nebylo dosti lid.
Byl nyn v tmav ulici, postavy, kter mjel, byly pokradm a
podezel a zdlo se mu, e si ho prohlej. Zahldl dv eny perouc
se, nadvajc si a rvouc se za vlasy, zatm co dti kolem je
pozorovaly mlky a bez zjmu.
Byla to ulice ink, ale tu a tam byla hospoda se svtly a
kikem. Z jedn vyel mu a ve svtle z otvranch dve spatil
Lannyho; pistoupil k nmu na zkm chodnku. Hej, kavko!
pravil.
Lanny myslil, e by ml bt zdvoil. Dobr veer! odpovdl
a onen mu nepochybn zpozoroval rozdl v jeho pzvuku. Kam
se nese, kamarde? doadoval se.
Nevm, odvtil vhav Lanny. Obvm se, e jsem zabloudil.
Ha! Mladej panek! zvolal mu. Mladej panek sem leze
hledat fialky, co? Byl to ramenat chlap a ve svtle hospody Lanny
vidl, e m obliej zamazan jako by byl uhlem; snad to ale bylo
jen tm, e se ji nkolik dn neholil. Jeho dech pchl alkoholem.
Poslouchej, kamarde, ekl, naklnje se k nmu lisn, d mi
stbrk, e jo? Mm v chtn vyschlo a pl to a hanba, na mou
dui.
Lanny byl na vahch: vyjme-li penenku, chlap mu ji jist
vezme. Je mi lto, ale nemm s sebou penze, pravil.
Nekecej! tkl mu, pestvaje se tvit pvtiv. Milospni
nechodj bez prach.
Doli prv k docela tmavmu mstu v ulici a Lanny se ji
rozhodoval, e toho pouije k tku, ale zdsil se, kdy v t chvli ho
mu uchopil za rameno. Naval prachy! naizoval mu.
Lanny se brnil, ale zjistiv, e ho mu dr pli pevn, kiel:
Pomoc! Pomoc!
Zavi ten tvj zatracenej zobk, huel mu, nebo ti rozlmu
vecky kosti! a dal chlapci pohlavek. Bylo to vbec po prv v
ivot, kdy byl Lanny udeen a psobilo to na hroznm dojmem;
rozzuil se, zmtal sebou a pral se jet vnivji ne dve a volal o
pomoc, co mu hrdlo stailo.
 Darebk jal se ho tahat do tmavho prjezdu. Lannyho kik
pivbil sice lidi do oken a dve, ale nikdo z nich ani prstem
nepohnul, aby mu pomohl; jen pihleli: zajmalo je to, ale netkalo
se jich to jako by to bylo kaprkov divadlo.
Ale nhle se otevely dvee ve dvoe domu a trochu svtla vniklo
na scnu. Z dve vyla mlad ena, divokho vzhledu, s
rozcuchanmi vlasy a bluzou rozhalenou u krku a nezastrenou do
sukn, jako by si ji byla oblkla ve spchu. Kdy zahldla mue s
jeho obt, piskoila k nim. Co tu dl, zku?
Dr hubu! byla odpov. Ale ena zaala kiet jet vce: Se
pratnej, ty blzne zatracenej? Nevid, e kluk je milospn? A et
rovnou ped vlastnm barkem! Kdy ale mu nepestval tahat
Lannyho do dvora, vrhla se na jako divok koka. Jku, nech
toho! Pak sem nalezou chlupat a vichni pudem bruet!
Nazval ji ubkou a ona na opltku prohlsila veejn, e on je
dobytek. Protoe vak Lannyho nepoutl, jala se ho krbat zuiv
v oblieji. Aby ji odstril, pustil jednou rukou Lannyho a tak mu
poskytl pleitost; Lanny j vyuil, vytrhl se mu a pdil ulic.
Dav mu udlal msto: na nich nebylo, aby ho zastavili. Mu bel
za nm, proklnaje; ale Lanny neslzal hory, neplaval v juanskm
zlivu a necviil moskevsk baletn obraty zbyten. Ml postavu
jako jelen, zatm co mu byl tkopdn a neohraban a brzy toho
nechal. Ale hoch bel dle, dokud se nedostal do irok ulice pln
vousatch id a kudrnatch dt, na kter ohlaovala ulin tabulka,
e to je Whitechapelsk hlavn tda.
A pak se objevila modr uniforma, kter jedin dovedla ukonit
Lannyho obavy. Londnt policist sice nenos zbran jako
francouzt etnci, ale jsou symbolem britsk e. Lanny si chvli
oddechl, aby mohl klidn mluvit, a pak k nmu pistoupil: Prosm,
mohl byste mi ci, kde je tu nejbli stanice podzemn drhy?
Policista ml velikou modrou helmici s emnkem pes bradu.
Odpovdl jako automat: Prvn-do-prava, druh-do-leva. ekl to
velmi rychle a kdy Lanny ekl: Jak, prosm? opakoval to jet
rychleji.
Hoch se zamyslil a pak naznail: Prosm, mohl bych jt s vmi,
jdete-li tm smrem? Mluvil rozhodn pzvukem, kter se nehodil
do Whitechapelu; poldk se na podval pozornji a pravil:
Pravdu mte, fe. li spolu mlky. Kdy se rozchzeli, nebyl si
Lanny jist, pijme-li tento symbol e zpropitn, ale zkusil svoje
tst a nabdl mu ilink, kter odepel zkovi.
Symbol jej pijal jednou rukou a druhou zasalutoval. Dk,
odpovdl.

8
Lanny se rozhodl, e nepov matce o tto nehod. Psobilo by j
to starosti a k niemu by to nebylo; dostal za vyuenou a sm ji
nebude opakovat takov omyl. Ale pemlel o lidech ve vchodn
sti Londna. Kdy potom el s matkou na ajovou spolenost do
Kensington Gardens, pohled na skvl dmy na trvnku pod stromy
pivdl ho ke vzpomnce na rodiny, lec celou noc venku po
lavicch, protoe nemaj kam jt. Msto snhov blho tylu a
hedvbnho muelnu vidl pinav a odporn hadry; msto vonnch
sms kvtinovch zahrad Provence ctil pach hniloby a dech
alkoholu.
Druh den dostih jeli do Ascotu. kalo se toho roku ern a
bl Ascot, podle barev odv diktovanch vldci mdy. Vidl
ernoble pruhovan taftov aty s ernoblmi slunenky.
Naslouchal hovorm sv matky a jejch ptelky o tto mdn
pehldce a po celou tu dobu ml pi tom ped oima chudky a
nemluvata na lavicch, pikryt jenom hadry. Dval se na krle a
krlovnu, jedouc se skvlou druinou po zvoditi uprosted
jsajcch dav a myslil si: Zdali pak oni o tom vd?
Jedin, komu se s tm svil, byl Rick, kter mu ekl, e vichni
by o tom mohli vdt, kdyby chtli, ale e nechtj. Tyto vci jsou tak
star jako Anglie sama. Politikov sice vdy mluv o nprav, ale
jakmile jsou zvoleni, staraj se jen o to, aby byli zvoleni znovu. A
pece m bt jejich hlavnm kolem vchova tchto pedmstskch
lid a celkov zven rovn intelektulnho a umleckho ivota
zem. Vzal Lannyho na pedstaven hry od Bernarda Shawa, je byla
tehdy vrcholnm bodem sezny a pojednvala o prodavace kvtin,
kter mluvila prv takovm zpsobem, jak slyel Lanny za svho
vstupu do pekla. Profesoru ei se zdailo odnauit ji vadnmu
pzvuku a udlat z n dnou dmu z Mayfairu. Bylo to velmi
zbavn a docela se to shodovalo s Rickovm nzorem.
Kurt Meissner pijel a zastnil se debaty o tomto pedmtu. My
nenechvme svoje chud na pospas pracovnmu trhu, pravil.
Nmci jsou zdatn a opatuj vhodn obydl pro dlnky a pojiuj
je proti nemoci, st a nezamstnanosti. Kurt byl snad trochu pli
spokojen se zazenmi sv vlasti a trochu pli pohrdavm k
britskmu nezjmu. Rick, kter sm byl ochoten initi jakkoli
tiplav poznmky o sv zemi, neslyel je rd od cizince. Rick a Kurt
si nerozumli v Londn ji tak dobe, jako kdysi v Hellerau.
 P J E M N , Z E L E N V E N KO V

1
Dm sira Alfreda Pomeroy-Nielsona se jmenoval The Reaches
a byl blzko eky Teme, kousek pod Oxfordem. Byl to velmi star
dm a nebyl pli zmodernizovn, protoe, jak Rick vysvtloval,
jeho otec byl pli chud; ve stailo jen tak na udrovn domu a
jen mlo zbvalo pro jejich milovan umn. V architektue domu
bylo tak trochu od veho: star v, piat stecha s viki, okna
zasazen v kamennch obrubch, zdi se stlnami a ctihodn vjezdn
brna. Vechny tyto slohy byly natlaeny na sebe a nade vemi byly
komny, nkde i ti nebo tyi v ad. To znamenalo, e po cel rok,
mimo lto, sluky mly co dlat s noenm uhl; a protoe nebylo
tak dosti tekouc vody, kdy skonily s uhlm, pokraovaly s vdry
vody.
V lt ovem vichni chodili k ece po krsnm svaujcm se
trvnku, podloubm vkovitch dub. Zaplavat si v ece bylo pro
Lannyho novinkou a nemohl se j ani nabait. Oba hoi byli vlastn
neustle v plavkch a jezdili pchat vodu v dlouh pramici pomoc
tmetrovho bidla. Byla to pjemn ka, ani irok, ani hlubok.
Pi bezch byly lunov domky; vesele ozdoben motorov lodi
projdly mimo a na dlouhch skiffech cviili veslai na zvody.
Bylo to oblben vletn msto pro nedle a svtky, pln smchu a
zpvu; a ti muketi umn zpvali vechny psn, kter znali.
Rick ml sestru o dva roky star ne byl sm a tedy pli starou
pro nkterho ze svch nvtvnk; ale ta mla ptele s mladmi
sestrami a tak tu stle byla tlupa anglickch dvat, veselch a
zbavnch a vdy se zajmajcch o ve, co hoi podnikali a
sdlejcch s nimi vechny zbavy. Lanny byl prv ve vku, kdy
dospval, k objevu, e dvata jsou asn; a tu tedy byla.
 Sir Alfred Pomeroy-Nielson byl pn ve stednm vku, vysok a
thl, s hezkm tmavm, proedivlm knrkem, ostrmi rysy,
zahnutm nosem a bystrma ernma oima. Ml panlskou matku
a snad i njakou stopu idovsk krve, jak kal Rick. Byl milovnkem
umn a ptelem vech umlc. Znal mnoho bohatch lid a dlal
jakhosi prostednka mezi nimi a bohmou, vysvtluje vihctvu,
co je novho v umn a pomhaje chudm genim nalzt mecene.
Chud dramatick spisovatel mu teba pinesl svoji tragedii v
nermovanch verch a sir Alfred zjistil, e to je mistrovsk kousek;
sehnal pro nho ctitele a pokusil se sehnat hmotnou podporu a kdy
se mu to nepovedlo, prohlsil, e Anglie upad. Ml vysok
poadavky a zklamal-li se, nalzal levu ve skldn bitkch
epigram.
Ve svm zmku si vytvoil voln a svobodn svt pro sebe. Zde
bylo mono mluvit i o nejvstednjch nzorech a bylo tu chloubou
kadho, e se tm nikdo nepohoril. Ale souasn bylo pro kadho
jen dobe, kdy se nedopustil njakho spoleenskho omylu a
oblkl se do spoleensky vhodnho odvu, kdykoli svlkl plavky. To
zpsobilo podivnou sms konvence a opovrhovn konvennost a
syn americkch rodi byl nucen obas podat svho ptele o radu.
A Rick ji poskytl s omluvou: Tihle star lid se pokouej bti
modernmi, ale nejsou jimi jet docela.
Kurt Meissner v tom shledval jet vt pote, protoe byl
psn a vn a nemohl pivyknout mylence, e by ml ci nco,
co doopravdy nechtl. V Pickwickovskm smyslu, byla anglick
frze pro to a co si z toho ml vybrat mladk z pruskho venkova?
Kurt nedovedl pochopit jejich zlibu v odsuzovn vlastn zem; Kurt
sice vil vemu, co kali o anglickch pomrech, ale nedovedl se
smit s tm, e to kali prv Anglian. Vdy oni oteven
rozmlouvali i o nutnosti odstranit vlastn krlovskou rodinu. Z
Waleskho prince bude zas jen dal tanenk, poznamenal sir
Alfred jemn; bude milkem dam jako jeho dd.
A pak ty sufraetky! Syn pana vrchnho editele zmku
Stubendorfu etl v novinch o tchto lench stvoench, kter
nalvaly kyseliny do schrnek na dopisy a pivazovaly se etzy k
zbradl Doln snmovny, aby prokzaly svoji schopnost dostat
volebn prvo; ale nikdy ani v nejdivoejm snu by ho nebylo
napadlo, e bude s jednou z nich sedt u veee a poveze ji na vlet
lokou po Temi! Ale byla tu devatenctilet Mildred Noggynsov,
dcera bvalho sttnho podtajemnka, hezk, ale bled a skoro
psn, teprve ped temi tdny proputn z Hollowaysk trestnice,
kde byla proto, e vyzla dru do oblieje Velasquezovy Venue,
vysoce cennho pokladu Nrodn galerie.
A mluvila o tom docela klidn, rozmlouvajc o he koky s
my, kterou ady provozuj, potlaujce hladov stvky; propust
nkoho z vzen, kdy se domnvaj, e je v poslednm taen a opt
ho zavou, kdy se trochu vzpamatoval.
Rickova sestra Jocelyna j nadrovala; a vbrzku ovem vechny ty
veten mlad dmy objevily, co je v hrd dui tohoto junkera ze
Slezska, a tak se zaaly bavit tm, e ho nesnesiteln kdlily.
Nedovolily mu, aby jim pomohl do loky. Ne, dkuji vm, tyhle
nesmysly jako kavalrstv a klann se enm u jsou dvno
pekonny; dovedeme se dostat samy do pramice a nemte-li nic
proti tomu, budeme i samy pracovat bidlem. A co vlastn mnte tm,
kdy kte, e lovk je tvor spoleensk a spirituln bytost a tak
dle? Mte pi tom na mysli jen vzneen mue jako jste vy sm
nebo do toho tak rte potat eny? A kdy ano, pro to tedy
nekte? Vme ovem, e to je jen zpsob, jak se mluv, ale
vymyslili jej snad nevdomky mui a my jej odmtme.
Ano, sleno Noggynsov, odpovdal Kurt, ale na netst jsem
dosud nepoznal ve vaem jazyce slovo, kter by vyjadovalo pojem
mu i ena souasn. A kdy mu tato feministka navrhla, aby tedy
vymyslili takov, odpovdal Kurt vn: Shledal jsem, e je dost
tk, nauit se anglitin tak jak je, bez vymlen neho dalho.

2
Vichni ti potom rozmlouvali o tom mezi sebou. Kurt myslil, e
vzpoura en znamen konec anglick spolenosti; e to je nco jako
vlka d v jedn z Ezopovch bajek. Lanny se domnval,
dostanou-li eny volebn prvo, e spolenost lidsk bude vldnj a
e nepovede tolik e o vlce. Na to mu ekl Rick: Nemyslm, e by
tu bylo valnho rozdlu; eny se rozdl piblin prv tak jako mui
a bude jen vc hlas k potn. Obyejn, kdy tito ti o nem
debatovali, mli rozdln nzory a kdy skonili, zstal kad pi
svm.
Hovoili tak o dvatech a o tom, co nazvali pohlavnm
problmem. dn z nich vak dosud neml opravdovch
zkuenosti. Kurt ekl, e ml dosti monost; e vesnick dvata
byla dost ochotn a pokldala by si to za est, kterou by jim pn
prokzal; ale Kurt chtl pokat na velikou a krsnou lsku. Lanny si
vzpomnl na to, co kal sociln demokratick redaktor o Kurtovu
otci, ale ovem neekl ani slvka.
Rick prohodil bezstarostn: Nahod-li se mi takov monost,
pravdpodobn j pouiji; myslm, e lid o tom dlaj vce kiku, ne
je poteba zejmna od t doby, co metody kontroly porodnosti jsou
veobecn znmy. Ostatn se mi zd, e se eny probouzej a
postaraj se o zmnu naich nzor.
Bylo by mi hrozn nepjemn, kdyby slena Mildred
Noggynsov mla mt na starosti moje nzory, odpovdl Kurt a
vichni se smli.
Lanny, chtje se tak njak zastnit rozmluvy, povdl o sv
nepjemn zkuenosti s baronem Livens-Mazurskm. Rick, tento
mlad svtk, poznamenal, e se homosexualita roziuje, e je
jednm z nsledk falen puritnsk morlky. Je toho plno na
naich kolch, prohlsil. ci se s tm skrvaj ped uiteli a
uitel ped ky, nebo si to aspo mysl.
V tomto bod konen jednou Kurt se nepokouel o dkaz, e v
Nmecku to je lep ne v Anglii. V na armd to je patn,
pravil. Lanny se rozhodl ci jim, jak se nhodou dostal do hovoru se
sociln demokratickm redaktorem na ndra a jak tento opakoval
patn povsti o osobch na vysokch mstech. Takov redaktor je
ochoten uvit i nejhormu o naich vldnoucch tdch, pravil
Kurt.
Tak hovoili o tom, co se nedvno pihodilo v Sarajev, hlavnm
mst Bosny: rakousk arcivvoda, nslednk csaskho trnu, byl
tam na oficiln cest se svou enou a oba byli zavradni, kdy jeli
autem. Rick a Lanny slyeli ji o tom hovoit, ale nevnovali tomu
valn pozornost; Kurt jim nyn vysvtlil, e Bosna je rakousk zem,
obydlen vtinou Slovany, mncennmi a vzdornmi lidmi. Stle
podncuj proti rakouskm adm, pravil, a Srbov, sousedc s
nimi, je v tom povzbuzuj. Vrada byla spchna studenty a
pirozen, e Rakuan spiklence velmi psn potrestaj.
Ostatn se sice o to zajmali, ale jako o nco pli vzdlenho, co
pro n mnoho neznamenalo. Byla to politika a vichni se shodli v
tom, e povinnost umlc je shlet na politickou innost s
opovrenm. Vichni ti byli oddni mylence slouit idelm. Im
Ganzen, Guten, Wahren resolut zu leben tak uil Goethe a Kurt to
opakoval obma ostatnm. Diplomat na Balkn mohou pokraovat
v hdkch, ale lid s vymi idely pejdou takov titulky v
novinch a vnuj pozornost radji posudkm o Ravelov Dafnis a
Chloe, ndhern tehdy tanen ruskm baletem.

3
Jinou udlost byla Krlovsk regata v Henley na Temi.
Amatrt veslai z mnoha st svta se tu seli a eka byla po ti dni
v poped zjm. Toho roku byla mezi nimi dv americk mustva a
Lanny ml tedy pleitost k vlasteneckmu ctn. Konen zvody
se jely v sobotu; Lannyho matka pijela autem se spolenost z
Londna a seznmila se s hostiteli svho syna. Tito svobodn a
modern lid se ovem nezajmali o jej rozvod; byla rozkon ve
svm jednoduchm obleku z ltky, kterou Francouzi nazvaj
mueln de communion a v klobouku s rovmi, planmi remi,
kter byl udrovn na svm mst nkolikametrovm blm
ifnovm zvojem. Na hrdle mla diamantovou bro, tak na
pohled jednoduchou pokud se nevdlo, e je z platiny.
Harry Murchison pivezl spolenost sm, zatmco sluebnictvo
jelo v dalm aut, aby upravilo stoly a pedloilo rozshlou
sndani na trvncch zahrad domu. Byla to bezvadn slavnost
ruen jen nespoetnmi vosami, kter se vytrvale nalepovaly do
zavaeniny. Potom vichni jeli auty do Henleye a Pomeroy-
Nielsonov je pozvali na soukrom pozemky jednoho z veslaskch
klub, odkud vidli dobe na cl zvod. Zvodn drha byla
vyznaena kolky a poplavky; nebylo tu motorovch lod ani velkho
vtru, kter by pekel veslam, jako je tomu na velkch ekch v
Americe; jen pjemn msto pro ajov spolenosti, take veslai pi
jzd mohli naslouchat hovorm divk na obou bezch. Na jednom
behu byla potahov stezka, po n lid beli nebo jeli na kolech; na
druh stran, za poplavky, byly pramice a veslov luny, namakan
jako sampangy na nskch ekch.
Byla to vesel podvan na mue v kabtech s barvami
veslaskch klub a na dmy peste obleen, kter si zatm hovly
na hedvbnch poltch. Nelze ovem oekvat, e by anglick dav
kiel a zdravil zvodnky, jako to dlaj Amerian. Harvardt,
veslujete dobe! bv vhodnm projevem naden. Nhodou se
stalo, e v konenm zvod osem o Velk pohr jely dv americk
posdky, jedna osma Harvardskch mladch semestr a jedna
Harvardskch graduovanch; byla tu tedy hojnost karmnovch
vlajek a nosovch novoanglickch pzvuk. Zvltn nhodou byl
tento zvod jet tvrtho ervence; museli si tedy dt Amerian
pozor, aby snad neurazili svoje vychovan hostitele.
Lannymu Buddovi kazila jedin vc dokonalost dne: byla to
plin pozornost, kterou vnoval Harry Murchison jeho matce.
Harry sm j pomhal z auta a Harry j pomhal nastupovat a
nhodou opt Harry ji zachytil, kdy stevek s vysokm podpatkem
by j byl mlem pivodil vymknut kotnku. Harry vypadal hezky; byl
to pjemn mlad mu a Pomeroy-Nielsonovi nemli naprosto
dvodu, aby jakkoli posuzovali jeho zjem o samotnou dmu ale to
proto, e nevdli o Marcelovi Detazeovi. Ale Lanny vzpomnal na
Marcela piln malujcho dole na mysu Antibes; muselo mu tam bti
smutno a jist vzpomnal, kdy se konen Beauty dostane z vru
spolenosti a vrt se k ivotu umn a lsky.
Jela do Francie ihned po zvodech ale dosud ne dom. Byla
pozvna na trnct dn ke sv americk ptelkyni pan Emilii
Chattersworthov, kter ila v zim na Rivie a v lt ve svm
zmku u Pae. Z kousk rozhovor nyn Lanny seznal, e Harry
Murchison ji tam doveze autem a sm zstane v Pai a opt pro ni
pijede, aby ji vzal na Venkovsk slavnosti. Lanny se nemohl zbavit
zneklidujc mylenky: nepokouel se tento pli pjemn ddic
sklren v Pennsylvanii zskat lsku jeho matky? A jestlie ano, co
bude s Marcelem? Byla ji Beauty unavena malem? Cel ada
problm pro mladka, kter pedpokldal, e se ji dovdl vechno
o skutenostech ivota!

4
Mezi dvaty, kter pila do The Reaches, byla tak dcera
dstojnka jmnem Rosemary Codwilliger, co se vyslovovalo jako
Culliver. Mla svtle hnd oi, hladk hust vlasy barvy slmy a
velmi pravideln, skoro vn rysy byla by mohla dobe poslouit za
model Minervy, bohyn moudrosti. Byla o rok star ne Lanny a
mla o nho matesk zjem, co se mu lbilo, protoe byl uvykl
sv matce. Rosemary byla okouzlena Dalcrozem, se zjmem
sledovala Lannyho a Ricka a pokouela se je napodobit, celkem
dobe. Byla tak na Rivie a znala msta, kter znal Lanny, take
mli spolu o em hovoit. Lanny a Rosemary spolu poodeli od
ostatnch, kdy se spolenost poala rozdlovat. Sedli spolu na
behu eky, pozorujce posledn zblesky pohasnajcho dne; nad
ekou svtila jedin jasn hvzda a neozval se nijak zvuk, ale kdesi
vzadu v dom hrl Kurt voln tempo Mozartovy skladby D-moll pro
klavr. Rozkon melodie, tkliv a dojemn, zaltvala tie k nim;
utichala a k pouhmu epotu, opt stoupala a pak znovu, v
nekonen promnlivosti. eptala o lsce a krse, zajmala dui a
uvdla ji do rje extase, ist a pece vniv.
Byl to jeden z okamik, kter se zdaj odhalovat nov monosti
ducha; a kdy konen hudba ustala, chvli se nikdo z nich ani
nepohnul. Lanny ctil dotek jej ruky; optoval jej stisk lehce a oba
zstali tii. Lehounk vtrek rozvlnil jemn povrch eky a zpsobil,
e odraz veernice v ece se tsl a chvl. V srdci Lannyho dlo se
nco velmi podobnho a podivn, nepopsateln pocit rozkoe ho
opanovval. Naklonil se ble k dveti, zejm stejnm citem
zaujatmu.
Hudba opt zaala; Kurt hrl nco, co Lanny neznal. Vypadalo to
jako Beethoven; pomal a smuten, jako nek nad lidstvm a
utrpenm, kter si lid navzjem zpsobuj. Ale kouzlo umn mnilo
al v krsu a bolest ve vzruen; mlad lid byli zaplaveni pocitem,
kter zpsobil, e se jejich ruce pitiskly pevnji a zachvly a slzy
jim poaly tci po tvch. Kdy hudba opt utichla, zaeptl Lanny:
Ach, to bylo tak lbezn! Nebylo to sice skvle eeno, ale zvuk
jeho hlasu byl vmluvn.
Rosemaryina odpov ho polekala. Smte m polbit, Lanny.
Nevdl, e ji chce polbit; pravdpodobn by si ani netroufal na
to pomyslit. Ale nyn si uvdomil, e by bylo velmi pjemn ji
polbit jemn a uctiv ovem. Tak zamlel; ale kdy se jeho rty
dotkly jejch a dvka ho pivinula k sob, zstali spolu v dlouhm
objet. Ono podivn vzruen zeslilo a zalilo celou hochovu dui.
Domnval se, e nyn v, co vyjaduje vechna hudba svta. Nepl si
nic, ne aby tu mohl zstat v dokonalm klidu a aby Kurt pokraoval
ve svch sladkch, smutnch melodich.
Nkdo pichzel a peruil je; vstali tedy a vrtili se dom.
Lannyho tve byly zardl, ale Rosemary byla chladn a klidn jako
dv Minerva, bohyn moudrosti. Kdykoli se podvala na Lannyho
usmla se jemnm smvem, kter byl souasn ujitnm a
zvazkem ptho tst.
A potom, kdykoli okolnosti dovolily, chodili vdy spolu sami.
Jakmile osamli, jejich ruce se vyhledaly; a jakmile nalezli kryt
msto nebo tmu, kter by je chrnila, objali se a jejich rty se spojily.
Nikdy neli dle; Lanny by byl bval pohoren takovou mylenkou a
dve ho k tomu nepobdlo. Byli na stupni, kdy tst pichz snadno
a hojn.
Trvalo dosti dlouho, ne si Lanny pipustil, e to ve m co dlat
s onou podivnou vc, kter se k pohlav a o n lid neustle
mluv. Nikoli, tohle bylo nco vzcnho a povzneenho, tajn
poehnn, kter jen oni sami dva objevili a nikomu jinmu je ani
eptem neprozrad. Tak to alespo Lanny ekl a Rosemary se usmla
svm moudrm, mateskm smvem a ekla: Jak jste mil!
Oba udreli svoje tajemstv; a kdy piel as, kdy se Lanny
musel vrtit do Londna, ekla mu, e to bude jen na shledanou.
Moje mti uvauje o Rivie pro pt zimu, pravila. Budeme si
pst a jist nezapomeneme, jak jsme byli astni.
 Lanny j odpovdl: Vzpomenu si na to vdy, kdy uslym
hudbu nebo budu-li sm hrt. A to bude asto!

5
Jet jedno dobrodrustv zail hoch, ne opustil zelen a
pjemn venkov. Kurt odjel do Londna, aby se seel s pteli svho
strce. Rick musel vce studovat, nebo se a pli zamstnval
umnm a proto propadl v matematice a musel se na podzim podrobit
opravnm zkoukm. Lanny si chvli etl a pak el na prochzku.
Byla tam pjemn krajina s rznmi vhledy; majitel pozemk
mli sice prvo zakzat vstup na sv pozemky, ale obyejn to
nedlali a vude byly cesty a piny se schdky pes ploty a rokle,
jimi protkaly potky. Lto bylo na vrcholu; slunce, aby nahradilo
krtkost sob vymen doby, zilo pln po dlouh hodiny, a list a
rostliny vyuvaly toho plnou mrou, natejce se k nmu. Byl to
velmi rozdln svt od Provence; zelenj stromy a krajiny
dvrnj a pteltj, teplej pro srdce, kdy u ne pro teplomr.
Lanny se potuloval, zachzeje kamkoli, kde vidl nco
zajmavho, nedbaje kam jde; znal jmna vesnic v okol The Reaches
a kad by mu rd ukzal cestu. Kdy nastal as k nvratu, spolehl se
na svoje tst. Byl prv na okraji menho lesa obehnanho plotem
se schdky k pechodu; sedl tam, odpovaje a zahldl jinou postavu
jdouc po jin pin, kter kiovala jeho stezku na druhm konci
leska. Bylo to dve a Lannymu, akoli dobe nevidl, se zdlo, e
nco nese pes rameno; v tom mu nhle zmizela a nevidl ji. To mu
bylo podivn: nevypadalo to tam, jako by v zemi byla njak
prolklina. Bylo mon, e by byla upadla?
Probudila se v nm zvdavost; pelezl schdky v plotu a el k
onomu mstu. Ano: dve tam leelo na zemi a vedle n pytel s epou,
kter se j trochu rozsypalo pi pdu. Lanny k n pibhl a vidl, e je
asi v jeho vku, bosa, a e m potrhanou, starou a pinavou sukni a
blzu; vlasy mla neesan a rozhodn nebyla pvabn. Vypadala
jako omdlel; a u tomu bylo jakkoli, leela tu a Lanny si poviml,
e jej ple byla bez krve a e byla hrozn vyhubl. Mohlo se zdt, e
je opil, ale msto toho se Lanny dohadoval, e byla nenajeden.
Nkde jednou slyel, e lidem, kte omdleli, m se stkat
studen voda do oblieje a pleskat na ruce. Uinil to druh, ale
patrn ne dosti siln. Rozhldl se a vidl kousek za lesem njak
domky; rozbhl se tam a nalezl adu domk tsn pi sob, jakoby
vyatch z njak star rytiny. Mohly pochzet z dob krlovny Anny
nebo Albty; mly nzk dokov stechy, mal okna a dvee
nepravideln a tak nzk, e se i Lanny musel ohnout, aby mohl vejt.
Ped nimi spatil enu a bel k n, volaje, e tam u lesa le njak
dve na zemi. Zena byla rozcuchan a erven v oblieji a ekla
tup: To bude Higgsova holka, vod tmhleta, a ukzala na jeden z
domk.
Lanny tam bel a zaklepal na dvee. Otevela je po chvli ena s
rozhzenmi vlasy a pouze temi zuby, pokud bylo vidt. Anglit
chud, kdy je bol zub, prost si jej vytrhnou; nepochybn mnoho
en, kter vypadaly jako tato, bylo svho asu upleno nebo obeno
jako arodjnice. Jo, to bude Madge, pravila bez jakhokoli
valnho vzruen. Dala mu vdro s vodou a Lanny s nm odbhl.
Nkolika hrstmi vody pivedl Lanny dve k sob a zatm u
tak pila star ena. Pomohli j na nohy a ena ji odvedla do
chalupy, zatm co Lanny pinesl epu. Poloili dve na postel, kter
se skldala ze slamnku, vycpanho slmou, na prkennm rmu.
Dvina ple byla skoro prhledn a jako z vosku; zavela oi a
Lanny si nebyl jist, neomdlela-li znovu.
Nemla byste j radji dt nco k jdlu? zeptal se. Tady v dom
nic nejni, byla odpov, kter ho ohromila. A co dlte?
dotazoval se a ena odpovdala tup: Starej snad nco pinese, a
pde.
To neuspokojilo tohoto dobrho samaritna. Chtl vdt, je-li v
okol njak msto, kde by se dalo njak jdlo koupit a ena mu
ekla, kde nalezne krm. To byl mizern podnik s bonbony a
pokroutkami, zneitnmi mouchami. Koupil bochnk chleba,
plechovku fazol a zrezavlou losos konservu, co byla tak asi
vhodn potrava pro ni podle jeho nzoru. Kdy piel zpt do
chalupy, zjistil, e nemaj otvra na konservy a musel je otevt
pomoc noe a kusu deva. Kdy potraviny pedloil dveti, pozelo
je jako vyhladovl zve, nechajc jen nepatrn kousek chleba.
Lanny se rozhldl. Kdysi etl bse zvanou Podruhv sobotn
veer. Nebyl si tak docela jist, co to podruh je, ale nyn byl v jeho
domov. Ale nijak to onu bse nepipomnalo. Tmav jl byl
naplcn do kvr ve zdech a podlaha byla z latk velmi starch a
olapanch. Krb byl zaernn mnohaletm kouem. Byla tam jet
jedna takov postel jako ta, na kter nyn leelo dve a stl byl
zjevn stluen neumlma rukama prv tak jako ti tnoh stolice.
Dle tam byla ada polic, na nich bylo nco pnvic a ndob,
nkolik kus starodvnho atstva na zdech a vdro s vodou na zemi.
A to bylo tak ve.
Na jednom mst byla podlaha mokr a ena zpozorovala, e se
tam Lanny dv. To je ze stechy, pravila. Lakomej domc to
nechce dt spravit. Lanny se optal, kdo je ten domc o dovdl se:
Sir Alfred. Hoch sebou trhl: Sir Alfred Pomeroy-Nielson? ena
mu odpovdla: No jo, to je ten krob, co nic pro lovka neudl,
ani dyby bark ml slett.

6
Ml tedy Lanny o em pemlet cestou do The Reaches. Nebyl
si jist, ml-li by se o tto phod zmnit svm hostitelm, ale pak
usoudil, e asi sami o tom usly a budou pokldat za nevhodn, e o
tom pomlel, el tedy k Rickovi a povdl mu o tom; dobr star
Rick si nikdy s nim nedlal hlavu. ekl mu: Higgs je star dlnk,
budikniemu. Je to ochlasta, kter utrat kad krejcar, ke ktermu
se dostane, za pit. Co chce dlat pro takovou rodinu? Otec u
dlouho mluv o tom, e ho vyhod a ml by to udlat. Rick ekl, e
to oznm otci, ale Lannyho k tto porad nepozval. Lanny ml
nepjemn pocit, jako by byl otevel dvee a uschovan rodinn
kostra vypadla ven.
Pomeroy-Nielsonov mu podkovali za jeho dobr in a Rick si
dal prci, aby mu vci vysvtlil dle. Pozemek, na kterm ony
chalupy stoj, pat sice rodin, ale jejich obyvatel pracuj jinde.
Vtinou jsou pozadu s njemnm, pravil Rick, protoe otec tolik
na n nenalh jako jin domc. Tyto star njmy jsou jenom na
obt a kolikrt ji chtl domky strhnout a zem dt zorat. Syn tto
rodiny jet dodal se svm suchm smvem, e tm ovem by tato
otzka nebyla vyeena; ale nelze dobe oekvat, e lovk bude
odbornkem jak v umn tak i v hospodstv.
Lady Pomeroy-Nielson byla siln, matesky vypadajc osoba,
kter dohlela na hochy a dbala na to, aby se pezuli, kdy si
namoili stevce. Byla laskav a ekla Lannymu, e vezme onomu
ubohmu dveti ko s potravinami. Ale bojm se, e to k niemu
nebude, dodala, pokud tam nezstanu a neuvidm ji jst. Ten Higgs
je hrubec a vechno, co dostane do rukou, prod za pit.
Rick rozmlouval se svm hostem o problmu chudoby v zelen a
pjemn anglick zemi. Prohlsil, e lidem, kte se dostanou pod
uritou rove, je velmi tko pomhat; oddvaj se pit a omamnm
prostedkm a tak se sami ubjej. Lanny ekl, e mu jeho otec
vysvtloval tot; rozuml tomu tak, e se to te jen pedmstskch
brloh; nikdy ho ani nenapadlo, e by nco takovho mohlo bt i na
venkov. Rick mu odpovdl, e mezi mstem a venkovem je jen
mal rozdl: je-li v jednom plin poptvka po prci, pesunuje se
ihned na druh. V dob sbru chmele sta z tisc lid z londnsk
Vchodn tvrti pichz na venkov hledat prci a naleznou-li tu
trochu lep podmnky, nkte z nich zstvaj.
Je to neeiteln problm jak se Rick, Rickv otec a Lannyho
otec shodovali; ale pes to vechno nemohl Lanny zapomenout na
dotek hrozn vyhublho tla, kter zvedal, na voskovou ki a
dychtiv pohled v dvinch och, kdy j byla pedloena potrava.
Prv tak nemohl zapudit nezdvoilou mylenku, e kdyby sm byl
anglickm majitelem pozemk, ml by teba trvnky ve svm
zmku ponkud mn upraven, ale pouil by penz spe na pravu
stech dlnickch domk.
 7
Pak piel kabelogram od Robbieho: vyplul z Novho Yorku na
Lusitanii a bude uritho dne v hotelu Cecil. Ped pozvnkou od
Robbieho ovem ustupovalo vechno ostatn do pozad. Lanny jel o
den dve do Londna a telefonem si zjistil v lodn kanceli, kdy m
lo pijet. Sedl v hotelov dvoran, etl si knihu a pozoroval
vstupn dvee; kdy se ve dvech objevila siln znm postava ihned
vyskoil, aby pivtal svho otce. Bylo hork ervencov dopoledne a
pot se leskl na Robbieho ele; ale vypadal dobe a sv jako vdy a
ve, co ml na sob, bylo erstv a bez poskvrny.
Od jeho poslednho vletu uplynulo asi tyi nebo pt msc a
oba mli dost novinek. Pi obd vyprvl Lanny o ecku a o Africe
i o phod na Bluebirdu; pak mu povdl o svch dobrodrustvch v
pedmstskch brlozch Londna a Berkshiru. Na to mu otec
odpovdl: To je kletba Anglie. Nejhor vc, kterou jsem kdy vidl,
byli lid z londnskch brloh, rozloen o velkch svtcch na
Hampsteadskm vesoviti; eny i mui leeli pohromad na zemi za
blho dne.
Robbie Budd pijel se zajmavm poslnm. Jeho firma uvedla
nov druh dla s vysokohlm zazenm na ochranu proti letadlm;
pedpovdal, e to bude nejdanj vc sezny ve zbrojaskm
prmyslu. Bude to ovem znamenat novou bitvu se Zacharovem,
protoe Vickers ml tak podobn, ale ne tak dobr a ne tak
rychlopaln. My ho vak vyadme, vi? otzal se hoch dychtiv a
Robbie mu ekl, e by se jim to urit podailo, kdyby byla na svt
vbec spravedlnost. ekl to s obvyklm chlapeckm smkem a
dodal, e pro Budda j urit v Anglii nebude.
Zadili se ve svm byt zcela po domcku. Robbie ml s sebou v
kufru lhev whisky a poruil si tedy sodovku a led londnsk
hotely se ji tehdy amerikanizovaly a led byl jednm z pznak.
Lannymu objednal jen zzvorov pivo, protoe ho vdy dal, aby
jet pokal nkolik let, ne bude pt likry, kouit nebo hrt poker.
kal, e by byl rd, kdyby byl sm zaal pozdji. Lanny se zjmem
pozoroval, jak rodie vdy oekvaj, e jejich dti budou chytej,
ne byli oni sami.
 Robbie telefonoval vedoucmu Buddovy londnsk kancele a
zatm co na nho ekali, hovoili o Anglianech a jejich i. Lanny
znal nyn zemi a osobn ho zajmala, ale shledal, e otec nesdl jeho
naden. Robbie byl jejich obchodnm konkurentem, co bylo nco
jinho ne bt hostem v jejich dobe vedench domovech. Jsou
byst obchodnci, pravil, a to by konen bylo dobe; ale nelb se
mi jejich maska spravedlnosti, kterou si nasazuj: nikdo pece
neprodv zbran z lsky k Jei Kristu. Pak dodal, e i d
skupina pennk v City ve finann tvrti. Nikde nejsou tvrd
obchodnci; chtli by uchvtit vekerou moc pro sebe a zniili by
cel svt, jen aby si ji zskali a udreli.
Lanny ml dojem, e maj rdi Ameriany; ale Robbie odporoval:
Nikoli. Nedej se mlit jejich heslem Ruce pes ocen. rl na ns
a nejlpe se jim na ns lb, e jsme na pt tisc kilometr od nich.
Lanny mu ekl o sv rozmluv se sirem Alfredem, kdy baronet
ehral na nesmrn rozen platkstv v americkm politickm
ivot a vyjdil svoje uspokojen, e nic takovho nen v Britanii.
Je a jet vce, odpovdl Robbie, jene mu dvaj zdvoil
jmna.
V na zemi, kdy pedstavenstvo strany potebuje naplnit sv
pokladny pro volebn kampa, dopome njakmu bohi k
vysokmu adu a on jim zaplat ty a je zvolen na jedno obdob. V
Anglii mus takov lovk zaplatit do volebn pokladny strany
mnohem vce a jest jmenovn markzem nebo lordem a od t chvle i
on i jeho potomci budou ovldat britskou i ale to nen korupce,
to je lechtictv!
Vsledek takovho systmu je patrn ve zbrojnm prmyslu,
pokraoval Robbie ve vkladu; toho se ani nemusel pli dohadovat,
protoe byl v mstech, odkud mohl pozorovat celou tuto mainrii v
chodu. Piel jsem do Anglie s lepm dlem ne je Vickersovo; ale
bude mt anglick e toto dlo? Uinm, co budu moci, ale chci se
soukrom vsadit, e to budou Nmci, kte pijdou prvn. Dvodem
pro to je Zacharov a jeho spolenci. Jsou z tak zvan nejlep krve v
Anglii. Ve sprvn rad Vickerse jsou vvodov, ryti, hrabata a
baroni. e uin pesn to, co eknou a v tom nebude zahrnut
dn platek.
 8
Robbie el po svch dleitch zleitostech a Lanny se
seznamoval s obrazy v Nrodn galerii. Tak se setkal s Kurtovm
strcem, silnm a ervenm pnem, kter mu vyprvl o gumovch
plantch v Holandsk vchodn Indii a pak v poledne vzal hochy s
sebou do hostince na rijstafel. Rick pijel do msta na sobotu a nedli
a vichni li do opery, na koncert a na kriketov zpas. Obdvali s
Robbiem, kter byl rd, e si Lanny vybral dva tak inteligentn
mladky za ptele; slbil jim, e je vezme na pehldku vlench
letadel, kter prv byla na salisburyjsk planin. Robbie tam byl
pozvn dstojnkem, kter vedl jednn o smlouvch.
Hoi byli ovem poteni. Slyeli ji mnoho podivnch zprv o
tom, e se uvauje o bitvch ve vzduchu. Vichni tyi tedy vstali
druhho dne asn a jeli prvm vlakem do Salisbury, asi stoticet
kilometr od Londna, kde na n ekal kapitn Finchley s autem a
odvezl je do tbora. Tam strvili cel den prochzkou a prohldkami.
Krlovsk leteck oddly tam zdily kolny pro sedmdest letadel,
jich vtina byla nyn ve vzduchu nebo seazena na letiti, podvan,
kterou nikdo z nich ped tm nevidl. Dstojnci ovem byli velmi
hrdi na tento podnik a moc Britanie.
Nejvt a nejnovj ze stroj byl Farman, ktermu pezdvali
mechanick krva. Byla to kehce vypadajc konstrukce,
dvojplonk skoro dvanct metr v rozpt, s kdly z lehkho
jedlovho deva, pokrytho pltnem dobe nalakovanm a
nepromokavm. Letec sedl venku; proti vtru byl ovem dobe
zahalen a ml velkou helmici. Hlavnm jeho kolem bylo zjednat si
informace o pohybech neptelskch vojsk a o umstn
dlostelectva; nkter z letadel byla vyzbrojena bezdrtovou
telegrafi, jin fotografickmi aparty. Letec ml tam co dlat,
protoe ml tak karabinu a dva revolvery, aby se hjil; mohl tam mt
t vbunou bombu na drtnm lan pro ppad, e by se mu
podailo dostat se nad neptelsk letadlo.
Mnoho letadel vzltalo a spoutlo se, aby letci nabyli obratnosti.
Nkter se uila novmu umn, zvanmu ltn ve skupinch; jin
zase cviila shazovn pedmt na pevn cle. Nvtvnci je
pozorovali a je bolely oi i je. Kadou chvli nov letadlo odltalo,
poskytujc tak obraz zzraku: lidsk sen od pradvna se splnil
vtzstv nad poslednm z ivl. Nvtvnci byli pedstaveni
nkolika pilotm v dobe vycpanch kazajkch, kte byli pyni na
to, e ltn je pro n bnou vc; ltn pro n nebylo nijakm
zzrakem a po pravd vzato bylo dost nudnou vc pro toho, kdo
se mu nauil. Na obloze bylo jedno msto jako druh a zem vespod
nebyla zajmavj ne koberec v pokoji. Prv cviili non lety a
to, jak pipoutli, ji bylo nco, na je teba dt pozor. Tak byli
velmi pyni na to, e se jim podail looping ve dvojplonku, po
prv v historii vbec.
Lannyho zajmalo, jak to ve psobilo na jeho anglickho ptele.
Eric Vivian Pomeroy-Nielson, mlad svtk, jeho znakou byla
sofistika a motto nil admirari, nabyl vmluvnosti pi pedstav
vojenskho letectv. Poznamenal k Lannyho otci, e Anglie tedy
pece jen nen tak pozadu jak by si Amerian mohli myslet. Pak se
tzal kapitna Finchleye a pilot na technick vci o letadlech; chtl
vdt, bylo-li by mono upevnit na letadle strojn puku a bylo mu
eeno, e se Francouzi o nco takovho pokouej. To by byl boj,
pimt takto lovka k vypt vech sil! zvolal Rick; zcela
pekvapujc poznmka od mladka, kter se vyjdil o vojcch jako
o troglodytech.
Kapitn Finchley byl poten tmto nadenm. Chtl bych, aby
tak smlelo vce anglickch chlapc, poznamenal; nespch
poslednch odvod psob starosti vem ptelm na e.
Robbie Budd pouil pleitosti, aby promluvil o inku tohoto
novho zpsobu vlen na postaven Anglian: zbav je to vhody
jejich ostrovnho osamocen. Letadla nyn ji ltaj pes Kanl la
Manche a Amerian sestrojili i jaksi katapult, kterm by bylo
mono vymrovat letadla z lod. Jest jisto, e v pt vlce se budou
shazovat bomby na zbrojn stediska a tovrny; a na dleitch
mstech jist budou namontovna dla, jimi by bylo mono stlet na
letadla a vzducholodi. Lanny pochopil, e to je obchodn e
kapitn Finchley byl lenem komise, kter mla rozhodovat o
Buddov protileteckm dle.
 9
Veer na cest zpt do Londna vichni tyi mluvili o tom, co
vidli a o monosti, e tyto nebezpen vynlezy budou skuten
vyzkoueny. Kurtu Meissnerovi psobil starost dopis z domova;
situace na Balkn byla vnj, ne si kdokoli v Anglii
pedstavoval, Robbie ekl, e ano, ale e to tak bylo vdy; Anglian
jsou lehkomysln lid a nechvaj problmy lutit ostatnm, pokud
jen je mono. Toto je jen o krizi vce.
Ale, zvolal Kurt, oekvaj snad Anglian i jin, e
Rakuan dovol srbsk luze, aby podncovala vrady rakouskch
panovnk na rakousk pd?
Diplomat se sejdou a srovnaj to, uklidoval ho Robbie. Nen
eho se obvat.
Ale k se, e Rusov podporuj Srby!
Vm; neustle se strkaj jeden za druhho. Rusov kaj: Vy
nechte m srbsk ptele na pokoji! Nmci zase: Vy nechte na
pokoji m rakousk ptele. Francouzi na to: Vy ale muste nechat
na pokoji nae rusk ptele a tak to jde dle. kared se na sebe u
asi sto let.
Vm to, pane Budde ale li pece tak do vlek.
Svt se mn tak rychle, e se u dnes nevyplc vst vlku,
Kurte. Nrody nemohou platit vlku; pivedlo by je to k padku.
Ale, trval Kurt, kdy se lid dost rozzlob, nemaj as k
vpotm.
Davy nikoli, ale ty do toho nemaj co mluvit. Finannci
rozhoduj a to jsou prvotdn poti. Fakt je, e nyn vyrbme
zbran takov niivosti, e se nikdo neodv pout jich. Sta jen
mt je. Robbie se odmlel a usml. kal vm Lanny vbec o
naem setkn se Zacharovovem? Ten starouek m hrozn starosti
pi mylence, e by jeho zbran mohly bt jednou opravdu pouity;
nadhodil jsem mu, e idelem civilizace je nasadit vecko sil k
vrob vc, kterch nikdy nemnme pout. Robbie se zachechtal a
ostatn s nm, tebae trochu pochybn.
Po nkolika dnech Lanny odjel do Francie za svou matkou a
Robbie balil svoje Buddovo dlo, pipravuje se tak do Nmecka, aby
tm probudil Angliany tolik aspo svil svmu synovi. Tho dne
krl Ji pehlel britskou nmon moc u Spitheadu. Jeho vlajkovou
lod byl Iron Duke, dreadnought, kter mohl prostlet v jedin
minut padest tisc dolar. Mezi jej vzbroj byla dv
dvanctilibern dla s vysokohlm zazenm proti letadlm. Toho
dne
Bylo to dvactho ervence 1914.*
 LA BELLE FRANCE

1
Pan Emilie Chattersworthov byla vdovou po novoyorskm
banki, kter ml svho asu nesmrnou moc, protoe kontroloval
eleznice, trusty a kdo v, co vechno; byl zapleten do jakhosi
kongresnho vyetovn bylo to ji tak dvno a nikdo si
nepamatoval, o vlastn lo, ale noviny se zachovaly nezpsobn a
bank zjistil, e jeho zem postrd uhlazenosti. Jeho vdova zddila
po nm velk jmn a protoe byla stle jet hezk, byla popsna
ofi, baronkou de la Tourette, jako ostrov zcela obklopen
francouzskmi npadnky. Snad zkony zem, tkajc se
majetkovch prv vdanch en, neuspokojovaly pan Emilii; v
kadm ppad vak zstvala po lta jedinou vldkyn Les Forts,
jak se jmenovalo jej venkovsk sdlo.
Byl to zmek francouzskho renesannho slohu o tyech
patrech z edho kamene, postaven ped umlm jezrkem. Ped
nm byla mal rovinka, pipomnajc doky v pstavu i s nkolika
malmi majky, kter psobily velmi pknm dojmem, kdy byly
veer rozsvceny. Ped domem, za pjezdn cestou, rozkldala se
zahrada, jejm stedem byla velkolep fleur-de-lis ze zlatch a
purpurovch kvtin. Toto msto obklopoval hladk trvnk, stnn
katany a za nimi byly tmav bukov lesy, po nich byl dm
pojmenovn. V nich se prohnly srnky a poletovali baanti a za
domem v psinci byli psi pro podzimn hony. Jinou zajmavou vc
zmku byl sklenk s orchidejemi, v nm bylo mono obdivovat se
podivnm a drahm plodm jihoamerickch dungli libovoln
dlouho, pokud kdo mohl snst vlhk vedro, ve kterm se jim dailo.
Mstnosti tohoto zmku byly ndhern a peplnn alouny a
umleckmi pedmty, kter znalci pijdli studovat. Pan Emilie
vdla, co m a hovoila o nich odborn. ila po francouzsku,
vedouc tak zvan salon nesnadn to podnik, karira sama o sob.
Znamenalo, to zvt znan poet vynikajcch mu v pravidelnch
dobch a poskytnout jim pleitost, aby vystavili na odiv svj vtip a
stupe vzdlanosti ped ostatnmi. Kad z tchto vynikajcch mu
byl si vdom vlastn dleitosti a odmtal pedstranou dleitost
svch soupe; vdt, kdo se s km shodne a uvst v soulad vechny
marnivosti a rlivosti, potebovalo obratnosti a energie diplomata,
stecho zjmy nrod.
Beauty Buddov se sice nemohla honosit pli svm vtipem a
jet mn svm vzdlnm, mla vak to, co bylo oceovno ve
vech pijmacch salonech byla hezk na pohled. Mla tak
dostatek enskho taktu, byla laskav a nehdala se s ostatnmi
dmami, ani se nepokouela odloudit jejich mue. Od slabho
pohlav se ani neoekvalo pli mnoho e v salonu; jako mezi
drbe i zde jen samekov stavli na odiv ndhernj pe a inili
vt hluk. Spolenost se nerozdlovala na skupiny, jako je tomu
zvykem v anglickch a americkch pijmacch pokojch. V
spolenosti byla vdy njak obzvlt vten osobnost, kter
udvala zpsob rozpravy a vedla vtinu e; ostatn osobnosti ekly
jen, co na n pipadalo a funkc hostitelky bylo, aby dohlela na
rozpravu a usmrovala ji. Ostatn dmy naslouchaly a
neperuovaly hovor, pokud si nebyly zcela jisty, e mohou ci nco
vysoce vtipnho, co by se dalo ci jen jednou i dvma vtami.
Obvykle si na nco takovho vzpomnly pli pozd a pro takovou
nehodu maj Francouzi nzev esprit de lescalier, to jest schodiov
vtip.
Nen ovem mon pro Amerianku, a jakkoli bohatou, aby mla
skuten prvotdn salon ve Francii. Mdn panstvo a intelektulov
tto zem thnou pli za jeden provaz a trv cel ivot, ne cizinec
pochop jemn rozdly, podle nich se rozliuj. Jsou tu royalistick
salony a republiknsk salony, katolick salony a volnomylenksk
salony, literrn a umleck salony, z nich kad je svm vlastnm
svtem jen s nepatrnm zjmem o cizince. Nicmn Amerianka
mohla svm krajanm usnadnit styky s tmi Francouzi, kte byli
mezinrodnho smlen a pan Emilie, hezk a majesttn dma,
plnila tuto slubu svdomit.
Podala veern spolenosti, tak ve francouzskm stylu, kde
hostitelka sed uprosted mezi obma konci stolu a nejdleitj
hosty posazuje proti sob, ostatn pak podle toho, jak vznamnmi
osobnostmi jsou, od prostedka ke koncm stolu. Tomu se k po
francouzsku le bout de table. Pi tchto veech se nikdo nebav s
vedlejm sousedem, ale naslouch tm, jejich dleitost je
naznaena msty, kde sed. Jeden z nich ml prvo hovoiti nkolik
minut o svm pedmtu a pak bylo na hostitelce, aby oznaila dalho
mluvho. Vzdlan lid pstovali tento zpsob po stalet a pro n to
bylo velmi dleit.

2
V Les Forts nebylo mnoho msta pro dti a jen zdka byly
zvny. Ale pan Emilie znala Lannyho z Riviry a byla pesvdena,
e Lanny si dn ote boty ne vstoup na tk erven sametov
koberce, pokrvajc vstupn halu a hlavn schodit. Vdla, e se
uml dvat dlouho na obraz a otzal-li se pak na nco, byla to
inteligentn otzka. Nikdy neperuoval rozmluvy starch a vyslechl
ji tolik jejich rozmluv, e se mohl mezi n potat. Pan Emilie tedy
sama navrhla Beauty, aby piel a zstal s nimi, pokud oba nepojedou
do Juan-les-Pins.
A tak tedy Lanny hrl tenis s dtmi sprvce zmku, plaval v
jezee, jezdil na konch, hrl nepli hlun na piano a etl si v
knihovn, kde bled a ern odn uenec trvil svj ivot tdnm a
hldnm poklad. Byl osobou, kterou stlo za to poslouchat a kter
mla rda posluchae. Tden s panem Priedieu byl pro Lannyho
Budda asi tolik jako semestr na universit. Star pn mu pomohl
orientovat se ve svt knih, seznmiv ho se spisovateli, od nich se
opt mohl dovdt o jinch spisovatelch; bylo to jako by mu byl dal
pln les, take pak mohl jt na vzkumy sm.
 3
Nedorostl hoch nebyl ovem zvn do salonu nebo na formln
veee; ale byli tu host a nvtvnci a Lanny se s nimi seznamoval
a naslouchal rozhovorm o pomrech v Evrop, o nich host
veejn hovoili a byli to lid, kte mli zprvy pmo od pramene
od osob zastnnch, kter mly prvo vdt. V Pai byla rusk
vojensk mise a znm generl, kne Skobelkov, byl jejm lenem; a
i uprosted celosvtov krize si nalezl as, aby sem zajel autem na
aj. Tak tu byl francouzsk sentor Bidou-Lascelles, kter ekl:
Nmecko se pokou pimt Rakousko, aby vytvalo Rusko a to
pjde do nekonena, pokud tomu neudlme konec. Kne s tm
souhlasil a dodal: Nae oficiln informace prav, e Rakousko nen
pipraveno a bude chabm spojencem.
Lanny poslouchal, ale tito dva sta lid se mu nelbili. Rus byl
velik, rudolc, senrovan a mluvil francouzsky vbun. Sentor
byl holohlav a bichat, s blou bradkou, kter se nesmysln kvala;
byl hav katolk a bojoval za svou crkevn stranu v sent, ale
Lannymu se nezdl bt zbon, pipadal mu spe jako sktek,
pipravujc hrozn vci. Lanny si vzpomnl na krsnou rakouskou
krajinu, kterou kdysi projdl, na jej horsk domky se piatmi
stechami proti snhu na pat vysokch hor a na hostince s
pozlacenmi tty. Vzpomnal na Kurta Meissnera a na jeho bratry,
kte byli v nmeck armd. Kurt ml v nkolika dnech pijet do
Pae, aby se seel se svm gumovm strcem a vrtil se spolen
s nm dom. Lanny ho chtl pozvat do Les Forts, ale nyn se
rozhodl, e to neudl, kdy tu lid projevuj takov nzory.
Pan Emilie uspodala v zmku dobroinn bazar; byly tam
postaveny stnky, ozdoben ltkami a spoustou kvtin. Kad dval
njak vci do prodeje a davy lid pichzely a kupovaly je. Byl tu
toti obrovsk poet lid, kte mli dost penz na mdn obleky, ale
nemohli se dostat do sprvn spolenosti. Zde se jim nasktala
pleitost nejen se dvat na vkvt spolenosti, ale dokonce s nm
promluvit.
To byl pln, jak vyuiti slabch strnek lidsk povahy k dobrm
elm. V Pai byly tak zeln dry a chudci, kte v nich ili,
obas tak stonali a bylo o n nutno peovat v nemocnicch; tmto
osvdenm zpsobem se daly zskat pro to penze. Vtina z dam
spolenosti se nabdla za vnadidla, vvodkyn a hrabnky se pily
ukzat a lidu bylo dopno cti oslovit je. Ale nebylo to lacin, nebo
ceny byly odstupovny tm zpsobem, jako hodnosti u stolu
veernch spolenost. Sestenka ruskho cara prodvala orchideje ze
sklenku pan Emilie a nejobyejnj z nich stla sto frank ili
dvacet americkch dolar. Souasn s kvtinou byl darovn smv
krlovsk osoby, kter za dvojnsobek poadovan ceny podala teba
i ruku k polben.
Tato udlost byla jakmsi prvnm spoleenskm vystoupenm
Lannyho; ml konat slubu jako pe a obstarvat poslky pro dmy;
ml na sob po prv dlouh kalhoty pkn bl pltn oblek, it
zvlt pro tuto pleitost. Ctil se neobyejn sebevdomm, ale
vdl, e to nesm dt najevo; prochzel se po trvncch a byl
pedstaven mnoha lidem a sm pomhal vude, kde mohl. Zahrada
poskytovala vesel pohled; tolik dam s pruhovanmi slunenky a s
klobouky plnmi kvtin a pe, ba i celch ptk.
Beauty prodvala kvtiny jako nedvno v Londn; vynikala v
bled lutm taftovm obleku s vyvanmi velkmi zelenmi
bobulemi; mla prodlouen ivtek a sukni z jemnho blho
muelnu, zce stienou. S hlubokm vstihem a krtkmi rukvy
vyuila Beauty co nejvce svch pvab a byla radostn vzruena
jako vdy, kdy byla mezi mnoha lidmi a vdla, e se j obdivuj;
pro kadho mla smv a vldn pozdraven, zejmna pro pny,
kter spatila bez kvtiny v knoflkov drce. Ihned jim svdn
nabzela jednu, kouc: Pour les pauvres. Kdy se j zeptali na
cenu, odpovdala: Vechno, co mte, a kdy j dali desetifrankovou
bankovku, dkovala jim vele a oni zapomnali na drobn zpt, kter
ostatn stejn nemla.
Harry Murchison tam tak byl a sledoval ji oima kamkoli se
hnula. Byl ostatn dobrm clem pro dmy, nebo bylo znmo, e je
to bohat Amerian a nadto byl hezk; lkaly ho do stnk a on
koupil ve, co mu nabdly a ihned to odnel do jinho stnku, aby
t pedmt byl znovu prodn nemn pvabnmi dmami. Sehrly
svou hru dokonale ovem, vdy to ani jinak nemohlo bt, protoe
tam ostatn byli lid, kte by mohli postavit sami nemocnice pro
vechny pask chud, kdyby chtli. Ale ti se chtli radji dobe
oblkat a ukazovat. Sedli u malch stolk a uniformovan sluhov
pan Emilie jim podvali aj a kolky; popjeli a pojdali pi hovoru
a platili za ve dvojit ceny a pidali-li njak spropitn, bylo to tak
pour les pauvres.

4
Asi za den i dva byla podna jet vybranj ajov
spolenost; pan Emilie pozvala sv ptele ke schzce s vhlasnm
spisovatelem. T nebyl Lannymu vbec cizm, protoe ml vilu u
Antibes a asto se tam prochzvval vdy nose epiku z hedvb
nebo sametu, vdy jasn barvy a pokad jin musel jich mt aspo
sto. Byl to star pn, dlouh a tenk a ml velikou hlavu s dlouhm
obliejem jako k. Jmenoval se Thibault, ale byl znm pod svm
spisovatelskm jmnem Anatole France. Vude se mluvilo o jeho
knihch, ale Lanny ml dojem, e nejsou vhodn pro mlde.
Pijel v modrm sametovm kabtu a velkm hndm mkkm
klobouku. Zvolna vystoupil z auta a byl uveden do stnu velkho
katanu; jakmile se usadil na zahradn idli, vichni pnov a dmy si
pinesli idle, usedli kolem nho a naslouchali mu. A kdy zaal
mluvit, vichni utichli: pili mu naslouchat a on to vdl i oni a on
vdl, e oni to vd a tak dle. Pipravil si vechno, co chtl ci
pedem? Velmi pravdpodobn; ale nikomu to nevadilo. Ze rt se mu
hrnul proud ironickch poznmek, je pronel stejnm nemncm
se hlasem a s vnm vzezenm, a na to, e obas zamoural
jasnma starma oima. Tu a tam dval k sob prsty a pohyboval
jimi, jako by vypotval jednotliv body sv pednky.
Vtina jeho hovoru byla pli nesrozumiteln pro mladka. Pan
France peetl vechno, co bylo star a hlavu ml plnou pbh a
narek na djiny, nboenstv i umn; bylo to, jako by se
poslucha prochzel museem tak peplnnm, e se nemohl ani
dobe pohybovat a neml ani as nco si dkladn prohldnout. Snad
byla v cel spolenosti jen jedna osoba, kter rozumla vemu, co
velik spisovatel kal a to byl pan Priedieu, bled asketick
knihovnk, kter stl pokorn opodl a nebyl ani pedstaven. Lanny
se domnval, e zahldl i vraz bolesti na jeho oblieji, protoe byl
vnm uencem a pan France si tropil klebky ze veho, o em se
jen zmnil.
Kdosi se ho poal tzat: Co myslte? a spisovatel mu hbit
odpovdl: Pokoum se vylit se ze zvyku myslit, protoe to je
choroba. K vs Bh od toho ochrn, jako ochrnil Svoje nejvt
svat a ty, kter miluje a uril pro vnou blaenost!
Dve i pozdji se rozmluva francouzskch dam a pn obrtila
k lsce. O tomto pedmtu soudil velik autor tak skepticky.
ipern mlad dma se otzala nco o lsce v Jin Americe a on j
se smchem odpovdl a cel spolenost se tm pobavila. Lanny tomu
nerozuml, ale pozdji seznal, e pan France byl jednou na
pednkov cest v Argentin a na parnku se seznmil s mladou
herekou; cestoval s n, pedstavuje ji jako svou enu. Pozdji, po
nvratu do Francie, ji ji nechtl jako svou enu, ale mlad dma
nalhala a zpsobila mu znan skandl.
Tak se Lanny dovdl o zmon Paance, kterou tento pbh
velmi roztrpil. Jej jmno bylo madamede Caillavet a vilo se o n,
e jmno i bohatstv Anatola France bylo jejm dlem, protoe mu
zadila salon, kde by uplatnil svj talent a pimla tohoto
zahlivho mue k psan knih. Ona a jej manel udrovali s
Francem pomr zvan la vie trois ivot ve tech msto v pru.
Nikdo proti tomu nic nenamtal, ale argentinsk hereka byla tvrtou
a byla veobecn pokldna za nadbytenou.
Madame de Caillavet byla ji mrtva a Anatole France tedy ji
neml salon. To snad umonilo americk hostitelce zlkat ho na
ajovou spolenost. Po jeho odchodu jali se vichni o nm klepat a
kali o nm prv tak nehezk vci, jako on sm kal o Ciceronovi,
Kleopate, sv. Cyprinovi, Johance z Arcu, krli Ludvkovi XV.,
carevn Katein Rusk a o mnoha jinch historickch osobch,
kter citoval. Nicmn se vichni shodovali v tom, e je nesmrn
zbavnou osobou; bavili se tak vten, e zapomnli na nepjemn
novinky o tom, e rakousk vlda doruila srbsk vld ultimatum,
kter vlastn dalo odstoupen vldy a pevzet policejn moci
rakouskmi ednky.
 5
Beauty jela na vlet s Harry Murchisonem. Byla pry cel den a
kdy se vrtila, vypadala sve a astn; Lanny si s n el popovdat
do jejho pokoje. Bavvali se tak spolu vdy kala mu, kde byla a
co hezkho j ekl ten neb onen kne nebo vyslanec.
Tentokrt ale mluvila jen o Harrym. Je to takov hodn a tdr
mladk a jeho rodina v Pennsylvanii je velmi star; jeden z jeho
pedk byl lenem prvnho kongresu. Harry m Lannyho velmi rd a
ekl o nm, e se jet nesetkal s hochem tak bezvadnho chovn;
ale mysl, e je koda, e dosud neml monost poznat svou vlastn
zem. To kal pan Hackabury tak, poznamenal hoch.
Ale Beauty se nechtla bavit o mdle; ji nyn zajmalo tabulov
sklo. Povz mi, nalhala, m ho opravdu rd?
No, ano, myslm, e je docela sprvn. Lanny byl ponkud
chladn.
Ale pak pilo pekvapen: Co bys kal, kdybych si ho vzala?
Hoch by byl musel bt velmi zkuenm diplomatem, aby skryl
zden, kter se ho zmocnilo. Krev mu zalila tve a dval se upen
na svou matku, take sklopila oi. Ach, Beauty! zvolal. A co
Marcel?
Poj si ke mn sednout, mj mil, pravila. Nen tak snadno
vysvtlovat takov vci nkomu, kdo je tak mlad. Marcel nikdy
neekal, e bych si ho vzala. Nem penze a v, e j tak ne.
Tomu ale nerozumm. Pestal by ti Robbie dvat penze, kdyby
ses provdala?
Ne, mj mil, to nemyslm. Ale nemohu stle t jen z toho, co
mi Robbie dv.
Ale pro ne, Beauty? Copak se nm nevede dobe?
Ty nev o mch zleitostech. Mm hroznou spoustu dluh;
pivdj m do zmatk.
Ale pro bychom nemohli jt do Bienvenu a t si tam klidn a
neutrcet tolik penz?
Nemohu se tak zavrat, Lanny nejsem prost pro to. Musela
bych se vzdt vech svch ptel, nemohla bych cestovat a nemohla
bych podat verky. A tob by se nedostalo dnho vzdln
nevidl bys svt jako a dosud
Ach, prosm, nedlej to k vli mn! peruil ji. Budu dokonale
asten, kdy zstanu doma, kdy budu st knihy a hrt na klavr.
Snad ano, drah; ale to jen proto, e jet nezn ivot Lid jako
my mus mt penze a pleitosti tolik vc, jejich potebu teprve
pozn.
Budu-li chtt, budu moci jt pracovat a vydlat si na n sm, ne?
Beauty neodpovdla; protoe to ovem nebylo jejm
opravdovm myslem; myslila na to, co by sama nyn chtla. Po
chvli se odvil Lanny tich poznmky: Marcel bude tolik
neasten!
Marcel m svoje umn, drah. Je docela spokojen, jen kdy
bydl v domku a maluje cel den obrazy.
Snad ano, kdy tam jsi ty. Ale neschz mu ji nyn?
M ho tolik rd, Lanny?
Myslil jsem, e ty ho chce! odpovdl hoch. Myslil jsem, e
se ti tm zavdm!
Ovem, drah; bylo to krsn od tebe. Vm si toho vc, ne
jsem ti kdy ekla. Ale jsou tu okolnosti, na kter nestam.
Odmlela se a pak zaala mluvit o Harry Murchisonovi opt. Byl
do n ji del as zamilovn a prosil ji, aby si ho vzala; jeho lska je
opravdov a nesobeck. Je neobyejn hodn lovk a mohl by j
nabdnout vci, kter ostatn nemohou nejen penze, ale ochranu a
pomoc v zen jejch zleitost i pi jednn s cizmi lidmi, kte
asto vyuili jej dvivosti a nedostatku obchodnch znalost.
Harry m rozkon domov v Pennsylvanii a meme tam bydlet
nebo cestovat jak se nm zlb. Je ochoten udlat pro tebe vechno,
co jen me; bude moci chodit do kol, bude-li chtt, nebo mt
domc uitele mohl by sis i pana Elphinstonea vzt s sebou do
Ameriky, kdybys chtl.
Ale Lanny nestl o pana Elphinstonea ani celkem o Ameriku.
Miloval jejich domov v Juanu, ptele, kter tam ml a vci, kter
tam dlal. Povz mi, Beauty, nalhal, ty ji nemiluje Marcela?
Ponkud, odpovdla; ale pak se zarazila v rozpacch.
 Dopustil se neho nesprvnho vi tob?
Hoch zpozoroval slzy v matinch och. Lanny, nemyslm, e
je sprvn, abys dlal takov poznmky a vyslchal mne takto a
snail se m obvinit.
Ale j se pokoum jen ti porozumt, Beauty!
Neme mi porozumt, protoe nejsi jet dost star a tyto vci
jsou sloit a obtn. Je tko, aby ena sama znala svoje srdce,
nadto aby se pokouela je vyloit svmu synu.
Nu, chtl bych, aby ses o to pokusila, pokud jen me, pravil
Lanny vn. Cosi mu kalo, e tohle je krize jejich ivot; a jak si
pl, aby nhle zestrl! Me milovat dva mue souasn,
Beauty?
Na to se ptm sebe sam ji del as. Patrn mohu. Beauty
nemla vbec v myslu takto se zpovdat, ale zmtal j vnitn zmatek
a bylo u v jej povaze vyhrknout v takovm stavu vci, o nich
nechtla mluvit. Moje lska k Marcelovi byla vdy spe matesk;
vidla jsem v nm bezmocn dt, kter m potebuje.
Nu, a nepotebuje t jet? A jestlie ano, co se s nm stane?
Slzy tekly po Beautinch tvch. Neodpovdla a Lanny
uvaoval, nen-li to pro to, e nem odpovdi. Nechtl ji poranit; ale
tak nechtl, aby zranila Marcela. Pozoroval je na jacht a dojem
jejich lsky byl nesmazateln vryt do jeho mysli. Marcel ji
zbooval; co si pone bez n?
Podvej se, Beauty, ekla jsi Harrymu, e si ho vezme?
Nikoli, pesn vzato jsem to neekla; ale on mne chce tolik
Nu, nemyslm, e bys mla rozhodovat spn o takovm kroku.
Jde-li o dluhy, mla bys to ci Robbiemu.
Ach, ne, Lanny! Slbila jsem mu, e nebudu dlat dluhy.
A nemysl, e bys mla pokat a aspo si s Marcelem
promluvit? Lanny dospval rychle bhem tto krize.
Ach, to nemohu udlat!
A co si tedy chce vlastn pot? Jen tak odejt a opustit ho?
Bylo by to sprvn, Beauty? Zd se mi to hrozn nelechetn!
Jeho matka se na dvala nesmrn roztrpena. Lanny, neml bys
se mnou takto mluvit. Jsem tvoje matka!
 Jsi nejlep matka na svt, prohlsil chlapec naden. Ale
nechci, aby ses dopustila neho, co by ns vechny uinilo
neastnmi. Prosm, Beauty, neslibuj nic Harrymu, dokud vechno
dkladn nepromlme. Jednou teba uvid, e j chybuji, a pak ty
bude prosit m, abych pokal.
Beauty poala vzlykat. Ach, Lanny, jsem v tak hroznch
rozpacch! Harry se bude zlobit nechvm ho ekat u tak dlouho!
Nech ho ekte jet dle, nalhal. Shledal, e nhle pevzal lohu
hlavy rodiny. Nememe rozhodnout takovou vc najednou. Pak
dodal: ekni mi v Harry o Marcelovi?
Ano, ovem e v.
Ale v, jak jak vn to je?
To ho nezajm, Lanny! Je do m zamilovn.
Nu, neml by bt alespo myslm, e by se neml snait
odvst t nm!

6
Lanny Budd, uprosted svho patnctho roku, musel eit tento
sloit problm mue a eny. Sbral svoje poznatky o tom od rznch
osob po cel velk sti Evropy. Nenechali ho, aby si je nalezl sm
po svm, vnutili mu je: baron Livens-Mazursk, dr. Bauer-Siemans,
sociln demokratick redaktor, Beauty, Marcel a Harry, Edna a Ezra
Hackaburyovi, sleny Noggynsov a Rosemary, ofie a jej milenec
Lanny je vidl, jak se objmali na palub Bluebirda pan Emilie,
kter mla za ptele vdho francouzskho kritika, star pan France
s madame de Caillavet a s argentinskou herekou, nemluv o jeho
ertech o vedoucch zjevech djin, z nich nkte byli hrozn jako
lid. Krl Ludvk XV. ekl jednomu ze svch dvoan, e jedna ena
je jako druh, jenom mus bt naped vykoupna a mt opraven
zuby.
Ve svt, ve kterm se Lanny narodil, byla lska hrou pro zbavu;
nco jako bridge nebo bakarat, dostihy nebo polo. Nhodou to tak
byl souboj mezi mui a enami, ve kterm se jedni snaili dosci
vhod ped druhmi; k tomu slouily salony, veern spolenosti,
mdn aty, krsn obydl i umleck dla. Lanny by to byl nemohl
takto ci, ale pozoroval fakta a v dob tsn jim porozuml.
Tajemstv bylo dleitou st skoro kad lsky, jak Lanny
zpozoroval; mnoz lid neschvalovali tento postup crkevn zaujat
teba. Lanny nikdy nebyl v kostele, mimo snad na njak mdn
svatb nebo kdy si el prohldnout malovan okno nebo
architekturu. Ale vdl, e mnoz lid ze spolenosti o sob tvrd, e
jsou nbon a tu a tam se kli ze svch milostnch pletek a stali se
skuten zbonmi. To byl jeden z nejastjch zjev ivota ve
Francii a ve francouzsk literatue. ofiina tchyn, star dma ze
star lechty s bezcennm a prostopnm synem, ila sama, chodila
v ernm, obklopovala se knmi a jeptikami a dnem i noc se
modlila za dui svho ztracenho syna.
Byli ovem tak enat a vdan, kte zstali spolu a mli rodiny.
Zjevn Robbie byl z nich; pokud Lanny vdl, nikdy nechodil za
enami; ale mluvil tak zdka kdy o sv rodin v Connecticutu, e pro
Lannyho skoro ani neexistovala. Zjevn tak Pomeroy-Nielsonovi
vychzeli spolu dobe; ale Lanny slyel ji tolik o mimomanelskch
dobrodrustvch, e pokldal za jist, e vdy najdeme njakou
skrytou afru, poznme-li nkoho dobe.
Mdn lid zjevn mli jist pravidla, podle nich si dlali, co se
jim zlbilo a nikdy neslyel nkoho pochybovat o tomto prvu. Ale
zjevn ostatn svt o nm pochyboval a to stavlo mdn lidi do
nepjemn situace. Vdy byli ve stehu proti vci nazvan
skandlem. Lanny se kdysi o tom zmnil Rickovi, kter mu
vysvtlil, e skandl je, kdy se vlastn afra dostane do novin. Ale
podle zkona o nactiutrhn se to me pihodit jen tehdy, kdy se
tyto zleitosti dostanou ped soud. V anglickch domech kad v,
e lord ern a lady Bl jsou milenci a vechny hostitelky jim
pidl sousedc pokoje; ale nikdy se o tom vbec nemluv, krom
mezi vhodnmi lidmi, a bylo by neodpustitelnou urkou prozradit
milostn pomr jin osoby nebo uinit nco, co by jej zveejnilo.
Lanny byl odborn pouen o skutenostech ivota a tak nyn
ponal znt svoje koly ve spolenosti. Dovdal se, kdo je jak se
k a souasn se dovdl, e nem o niem vdt pokud ovem
zastnn mu to neeknou sami. Byly tu vci, kter jim nesm ci a
jin, kter nesm ci nikde. Osoby, s ktermi se seznm, mohou sice
provdt nco patnho, ale, nebylo-li tu skandlu, budou
pijmny ve spolenosti a nebylo jeho vsadou vymlet si jin
pravidla a vnucovat je.
Nikdy ped tm nenapadlo Lannyho hledat njakou vnou vadu
na svm milku Beauty. Ale nyn jeho mrtn mysl nemohla
nesest sprvn dv a dv. Po lta ji slchal, jak k svm ptelm,
e nechce zaplatit cenu; a jak se mohl nyn ubrnit domnnce, e
mn svoje nzory? Bylo bolestn bt postavenu ped mylenku, e
jeho zboovan matka se prodv hezkmu mladmu milioni, aby
mohla mt aty od Paquina nebo Poireta a nosit dlouh ry pravch
perel jako jej ptelkyn Emilie Chattersworthov! Stle si kal, e
tu mus bt njak dvod, pro ji nen astn s Marcelem. Jedin,
na mohl pipadnout, bylo malovo sil pimt ji, aby se zdrela
hazardnch her, aby se nezadluovala a nepipravovala o spnek. Ale
Lanny byl pesvden o tom, e Marcel m v t vci pravdu.

7
Musm jt navtvit Isadoru, pravila pan Emilie. Mon, e by
Lanny el rd se mnou.
Lanny zvolal: , dkuji vm! Hrozn rd vce ne cokoli
jinho. Po lta slchal o Isadoe a jednou ji docela i zahledl v
zahradn spolenosti v Cannes, ale nikdy neml pleitost se s n
seznmit nebo ji vidt tanit. Lid o n hovoili tak, e pro hocha byla
pohdkovm zjevem.
Harry Murchison telefonoval a kdy mu Beauty ekla o chystan
nvtv, prosil, aby je tam sml dovzt. Pani Emilie svolila; ukzalo
se, e podporuje pomr mezi Harrym a Beauty, poskytujc j tak, co
pokldala za rozumnou sluhu.
Lanny sedl ve voze vpedu vedle ddice tabulovho skla,
kter se snail bt pjemnm. Ale Lannyho bylo tko uspokojit; byl
zdvoil, ale chladn, nebo vdl dobe, e to vechno nen pro jeho
krsn oi.
 Harry vidl na pklad Isadoru Duncanovou tanit; a co o tom
mohl ci? e tanila na przdn scn, bosa a tak, e lid v
Pittsburku to pokldali za choulostiv. e mla svj orchestr a tanila
podle klasick hudby jako by snad nkdo od n oekval indinsk
tance! A kdy Lanny na nho nalhal o podrobnosti, dodal, e pozad
scny bylo pikryto modrmi sametovmi zvsy, e mla obleky
rznch barev podle hudby a e lid tleskali a volali, take musela
znovu a znovu vyjt na scnu.
Jak jinak by mluvil Marcel Detaze o Isadoe! Pedevm by jist
vdl, co je jedinen v jejm umn a v jakm je to vztahu k
ostatnmu tanenmu umn. Poznal by rozdl mezi volnmi gesty a
kadm a dosud obvyklm tvarem. Znal by jmna skladeb, kter
tanila, i co vyjadovaly hok zrmutek, radost z prody, odpor
proti osudu, jarn probuzen a pi vyprvn by Marcel pocioval
alost, radost, odpor nebo probuzen. Vyprvl by slovy i pohybem,
aby naznail ndheru jejho pedstaven umleckho vkonu jedin
mal ensk postavy bez jakkoli pomoci sceneri; ztlesujc
nejhlub pocity lidsk due; stren alem, zvedan nadenm, je
rozvila jevit takovm vzruchem, e se zdlo, jako by tanil cel
dav.
Prost Lanny byl pro francouzsk temperament a proti
americkmu zdravmu rozumu. Tabulov sklo bylo ovem uiten,
snad docela nezbytn pro civilizaci; ale co s nm ml Harry
Murchison spolenho krom toho, e byl nhodou vnukem lovka,
kter se v nm vyznal? Harry dostval velk vnosy akci a ty se
jet zvt, a jeho otec a matka zemrou; ale to bylo ve. Ml dosti
rozumu, aby zjistil, e Pittsburk je zakouen a nudn a el do Pae
hledat kulturu a krsu. To bylo konen sprvn ale ml si vyhledat
jinou krsu ne tu, na kterou si Lanny a Marcel inili nroky!4
Pan Emilie zatm vzadu v autu vyprvla o afrch Isadory a
Lanny se otoil a poslouchal. Tanenice byla dal osobou
experimentujc s pohlavnm ivotem Byla pro volnou lsku co
byl nov termn pro Lannyho. Zjistil, e to znamen, e odmtla
skrvat to, co inila. Opovrhujc onou hroznou vc, zvanou
skandl, mla dv dti, jedno se synem hereky a druh s
americkm milionem, ktermu kala Lohengrin. Mdn svt
ovem nemohl pehldnout takovou pleitost k zbav a s rozko
se zabval historkou, e sama kdysi chtla mt dal dt od Bernarda
Shawa kouc, e takov dt by mlo jej krsu a jeho rozum; na co
skeptick spisovatel odpovdl: Co kdyby vak mlo moji krsu a
v rozum?
rliv osud vak nedovolil en vit pli ve tst nebo t
podle toho, co vyznvala. Minulho roku z jara hrozn tragedie se
pihodila jejm dvma dtem. Zstaly sedt v automobilu a ofr
zjevn nezabrzdil vz nleit. Vz sjel po svahu, narazil na zbradl
mostu a spadl do eky; dti byly vytaeny mrtv. Znien matka
cestovala po Evrop sotva vdouc, co dl; ale nyn se j ujal jej
ptel Lohengrin, koupil pro ni velk hotel u Pae a Isadore se
pokouela pivst se k ivotu vyuovnm cizch dt tanci a
nhodou, jak pan Emilie prozradila, tak tm, e bude opt mt svoje
vlastn.

8
Hotel v Bellevue byl velik podnik s nkolika sty pokoj;
obyejn budova, ale s ndhernou zahradou, svaujc se k ece a s
ndhernou vyhldkou na celou Pa s terasy ped hotelem. Jdelna
byla promnna v tanen sl, oven Isadoinmi modrmi
sametovmi zvsy. ady sedadel byly postaveny na kad stran
pro ky. Uitel byli star ci, kte pedvdli svoje umn na
podlaze uprosted slu. kola byla star teprve nkolik msc, ale ji
uspodala pedstaven v Trocaderu a pivedla obecenstvo k
projevm naden.
Isadora Duncanov byla nevelk ena s bohatmi tmavohndmi
vlasy, pravidelnmi rysy, jemnm, smutnm vrazem a rozkonou,
gracizn postavou. Pila z Kalifornie neznm a bez doporuen,
krom sv geniality a vytvoila umn, kter nadchlo nesmrn
spousty obecenstva ve vech velkch mstech Evropy i Ameriky. I
nyn, akoli oekvala dt v nkolika dnech, vystoupila obas, aby
ukzala sv skupin dt njak pohyb; stailo, aby uinila nkolik
jednoduchch pohyb proti tmavmu pozad svch modrch zvs
a cosi kouzelnho se stalo, jej duch se tu projevil v nznaku slvy. I
kdy jen sedla na pohovce, inc pohyby paemi a nohama, Isadora
byla vzneen a povznejc.
Zvuky klavru se ozvaly a skupina dt se probudila k innosti,
dychtiv, mrtn a zc radost. Cel bytost Lannyho Budda
vyskoila s nimi. Pipomnalo mu to Hellerau, ale tohle bylo jin,
nadenj, bez cviebnho podkladu. V Dalcrozeovi byla vda; ale
tyto dti pochytily ducha umn a prv tak Lanny; okamit vdl,
co dlaj. Sotva se udrel na sedadle; nebo tanec nen nco na
podvanou, to je nco, co mus bti provozovno.
Potom mli v zahrad obd, nvtvnci, uitel i dti.
Lohengrin rozdval svoji tdrost a Lannymu se toto msto zdlo
umleckm nebem. Dti, hoi a dvata veho st, nosily roucha
jasnch barev; mly jen vegetarinskou stravu, ale to jim nebrnilo,
aby nemly vesel oblieje a oi a srdce naplnn lskou k Isadoe ke
krse, kterou pomhaly tvoit. Lanny zvolal: , zde bych byl rd,
Beauty! Mysl, e by mne Isadora pijala?
Snad ano, odpovdla Beauty; a pan Emilie slbila, e se j
zept, mysl-li to doopravdy. Isadora vdila pan Emilii za to, e j
pomohla uvst se veejnosti a jej pvabn bl noky tanily
nejednou pod katanovmi stromy Les Forts.
Lanny se vak nhle zarazil: me te prv myslit na tanec?
Neml by spe zstat s Beauty, hldat ji a pokusit se zachrnit
Marcelovo tst? , tyto proklet pohlavn problmy!
Pijeli do Pae v dob, kdy krmy a tovrny se zavraj a ulice
jsou plny lidu. Ale zdlo se, e davy nespchaj jako jindy: postvaly
v hloucch a povdaly. Kameloti kieli vude a vodn titulky novin
byly tak velik, e je bylo mono st z auta, ani bylo teba zastavit.
LA GUERRE! bylo jdro vech. Toho dne Rakousko vypovdlo
vlku Srbsku! A co uin Rusko?
A co Nmecko? A Francie? A Anglie? Lid zrali na sebe
navzjem, nemohouce pochopit hrzu, kter se tila na svt.
 CEST LA GUERRE

1
Krsn kvtiny kvetly v zahrad, kter se jmenovala Evropa.
iroce rozevraly okvtn lstky slunen zi, dvujce bezpe
tepla a chrnnho msta. Nad nimi poletovali motli krsnch barev
a kehkch tvar, milujce slunce a ijce v mru a pokoji. Ale nhle
pikvaila boue, hrub a slep, trhajc jemn kdla motl a vrhajc
je na vtve strom nebo do vlhk zem; rvouc lstky kvtin,
servvajc list a zanechvajc za sebou hol a ponien vtve na
vsmch milovnkm krsna. Tak tomu bylo s Lanny Buddem bhem
ptho hroznho tdne, prv tak jako se vemi lidmi, kter znal a
prv tak, jako s nespoetnmi miliony jinch od Lands Endu v
Anglii do Vladivostoku v Sibii, od Archangelska k mysu Dobr
Nadje. Byl to nejhor tden v historii Evropy a mnoho
podobnch mlo nsledovat.
Lanny oekval pjezd svho ptele Kurta Meissnera do Pae;
ale ped nkolika dny dostal od Kurta dopis psan na parnku pes
Kanl la Manche, kde mu oznamoval, e mu telegrafoval otec, aby se
okamit vrtil dom prvnm spojem pes Hook v Holandsku. Kurt
ml starosti domnvaje se, e nkdo v rodin onemocnl; ale Lanny
nyn rozuml, co se stalo Herr Meissner vdl, co se stane. V
Londn i v Pai bylo mnoho Nmc, kte dostali podobn
vstrahy a postarali se o svoje osobn bezpe nebo o svoje finann
vhody. Tu a tam nkter z nich i poskytl diskrtn tip svmu
americkmu pteli.
Lanny a jeho matka pijeli do Pae a druhho dne po
vypovzen vlky Rakouskem pijel Robbie za nimi. On jist nebude
mt nedostatek zprv! Prohlsil, e prodava zbran nepotebuje nyn
vbec cestovat; vldy si ho naleznou, a je kdekoli. Pihodila se vc,
o kter Robbie ekl, e se neme pihodit; ale netrvalo mu dlouho,
aby se pizpsobil. Dobr, chce-li to Evropa, a to m, Buddov
budou pokraovat ve vrob a kad, kdo pijde s hotovmi, me
mt jejich vrobky.
Bylo dobe mt Robbieho po ruce v takov dob; byl sebevdom
jako vdy, dovedl vdy poradit a i jeho ekov knka byla vdy
oteven ptelm v tsni. On, Beauty i Lanny usedli k porad; a tak
Harry Murchison piel vlastn se vnutil tm, e pednesl svj
problm Robbiemu. Seznmili se ji ped tm a byli spolu zadobe,
protoe Harry byl z lid sympatickch Robbiemu.
Pane Budde, ekl, nevm, pro jste se s Beauty rozeli a
nezajm m to; ale vm, e jste dosud jejm dobrm ptelem a e
vs poslechne a chtl bych, abyste j dobe poradil. Chci se s n
oenit co nejdve, teba dnes a odvst ji z pekla, kter tu zan.
Me zat nov ivot v Americe, uinm ve, co si bude pt,
poskytnu j ve, na si pomysl. Pokud se te Lannyho, budu se o
nho starat, nebo mete vy lb se mi a byl bych mu nejlepm
ptelem, dovol-li. Myslm, e to je poctiv nabdka!
Robbie byl tho nzoru a tak se cel otzka dostala na petes.
Lanny povdl svmu otci nejen o Marcelovi, ale tak o baronovi
Livens-Mazurskm, dr. Bauer-Siemansovi, Hackaburyovch,
Isadoe, Anatolu Francovi a o vech ostatnch; vysvtlil Robbiemu,
m to je e v tolik vc o lsce a pro se star, aby francouzsk
mal neztratil svoji krsnou svtlovlasou milenku. Robbie sice
neml valnho mnn ani o Francouzch ani o malch, ale ml
zjem o Lannyho a nemohl se nepodivovat tto podivn situaci, kdy
citov, idealistick mladk se pokou udlat hrdinu z matina
milence a skoro spn. Bylo ostatn jasno, e Beauty je dosud
napolo zamilovna do svho male a prv tak napolo do mylenky
stt se dstojnou americkou dmou, manelkou mue, kter j mohl
poskytnout zajitn a postaven. Co si vyvol?
 2
Byl to as pro doznn. Mezi hroutcmi se krlovstvmi a emi
se zdly lidsk chyby a nedostatky menmi. Beauty odvedla svho
syna stranou do jinho pokoje a povdla mu nco, co dosud
uchovala jako tajemstv skoro ped vemi svmi znmmi. Nemohla
se mu dvati do o a siln se zardla ve tvch, na ele i na hrdle.
Tvj otec a j jsme nikdy nebyli oddni, Lanny. Povdku o rozvodu
jsme si vymyslili, abychom ty i j byli chrnni. Nechtla jsem, aby
lid vdli, e jsi nemanelsk a aby ti to nevadilo v ivot.
A rychle pokraovala v podrobnostech, obhajujc sebe i
Robbieho. Seznmili se v Pai, kdy oba byli velmi mlad a
skuten se nesmrn milovali a chtli se vzt. Ale Beauty byla
modelkou a byla zobrazena nah. Lanny tomu rozum, vdy v, co je
umn; jeden z tchto obraz byl vystaven v salonu a byl velmi
obdivovn. Ale jaksi kodolibec poslal fotografii toho obrazu
Robbieho otci, hlav star a pyn rodiny puritnsk Nov Anglie.
Pro toho to mohlo znamenat jen jedin: e Beauty je necudn ena;
byl to pkr a panovan mu; mohl snad dovolit, aby si jeho syn
vzal modelku a aby jej fotografie byla v novinch nah msto
obvyklho nevstina kostmu? To ekl a prohlsil, e oen-li se
Robbie s takovou enou, e se ho zekne a e ho vydd.
Robbie chtl i to podstoupit, ale Beauty nedovolila; milovala ho a
nechtla mu zkazit ivot. ili spolu neoddni; jeho otec souhlasil s
tm, e bude ignorovat synovu milenku, co nebylo nic neobvyklho
ani pro puritny v Nov Anglii. Byl to tvrd osud pro Lannyho, ale
nechtli mu jej pipravit Lanny byl nedopatenm, jak podotkla
jeho matka na vrcholu zmatku, vecka zardl.
Domnvala se, e nikdy nebude mt odvahu tohle vechno ci
svmu synu; soudila, e by to pokldal za hanbu a teba se i na ni
horil. Ale Lanny tou dobou vidl ji tolik nezkonn lsky a slyel o
tom jet vce, e si v mysli vbec neujasnil, v em se li od
zkonn. ekl, e mu jeho nemanelsk pvod vbec nedl starosti;
jeho zdrav to nepek a neuraz jeho city, bude-li nazvn
panchartem etl o nich v Shakespearovi a ml dojem, e jsou
ipernou kastou. Co ho polekalo, byla mylenka, e byl
nedopatenm. Kde bych byl a m bych byl, kdybyste ty a Robbie
m nemli?
Do matinch jasnch modrch o vstoupily slzy; vidla, e se
pokou etit ji; byl skvl jako vdy. Snaila se proto mu nyn
spn vysvtlit situaci, ped kterou byla postavena a dvody, pro je
jej rozhodnut tolik dleit. Provd-li se za Harryho Murchisona,
bude tm zakryta cel jej minulost a stane se venou enou;
neodin to sice Lannyho nemanelsk pvod, ale nikoho ani
nenapadne, aby se o to staral ostatn Robbie ho stejn chtl uznat
za svho syna.
Tomu vemu Lanny rozuml; ale ekl: Co z toho bude mt,
kdy bude venou, ale nebude astnou?
Ale, Lanny! zvolala. Chci bt astnou s Harrym.
Mon, odpovdl; ale nemyslm, e bys kdy mohla
zapomenout, es opustila Marcela bez piny. Co kdy pjde a sko
se skly Mysu?
Ach, Lanny, to on neudl!
Jak to me vdt? A pak, co kdy bude Francie mobilizovat?
Marcel by pece musel jt na vojnu, ne?
Beauty zbledla; to byla hrza, kter se neodvaovala elit. Hoch,
vida, e je ve vhod, zeslil tlak. Copak bys ho mohla opustit,
kdybys vdla, e el bojovat za svou vlast? Jedin, co mohla
Beauty uinit, bylo, e si pikryla obliej rukama a plakala. Lanny
jet dodal: Uin lpe, pok-li a co se stane.

3
Nemuseli dlouho ekat. Jist nikdo si nemohl stovat na
pomalost udlost ke konci ervence 1914! Nejprve to bylo Rusko,
mobilizujc jeden a tvrt milionu mu; pak piel nmeck Kaiser
se svm ultimatem, aby Rusko pestalo zbrojit. Pa zvuela jako l
pi rojen; nebo Francie byla spojencem Ruska a byla vzna
vstoupit do vlky, bylo-li by Rusko napadeno.
Robbie ekl, e nyn ho vldy najdou a to se tak stalo. Njakm
zpsobem se rozila zprva, e zstupce Buddovy zbrojovky je v
hotelu Crillon, v byt s pjemnou vyhldkou na Elysejsk pole.
Vojent pnov, zastupujc vtinu evropskch vld, pichzeli se
potit tmto pohledem a napt se nkterho z ady npoj, kter ml
Robbie na postrannm stole v pijmacm pokoji vechno ovem na
et vydn prodavae zbrojovky. Bezvadn uniformovan pnov
pichzeli zjistit, co maj prv Buddov po ruce ovem ne whisky,
brandy a likry, nbr zbran a stelivo.
Robbie se zdvoile usmval a litoval, e Buddova zbrojovka je tak
mal podnik a e, prakticky vzato, nemaj na sklad nic. Vte sm,
jak to je: loskho roku jsem prosil vaeho generla Toho-a-toho, aby
nm dal zakzku. Upozoroval jsem vs vechny na to, co se
chyst.
Ano, vme, odpovdali ltostiv vojent pnov. Kdyby bylo
rozhodnut zleelo jen na ns, byli bychom pipraveni. Ale
politikov, parlamenty krili rameny. Co jsme mohli dlat?
Robbie vdl o politicch i o parlamentech; v jeho vlastn zemi,
kde se dohromady nazvali Kongres, neustle odmtali hlasovat pro
poteby bezpenosti zem. Nyn ovem nastane zmna a penenky
se budou otevrat. Taktika Buddovy zbrojovky byla pevn stanovena:
bylo to kdo dv pijde, dve mele pro cel svt. Prodejn
podmnky za nynj napjat situace byly: polovice kupn ceny bude
sloena u Prvn nrodn banky v Newcastlu, Connecticut, ne bude
zakzka pijata a zbytek tden ped dokonenm objednvky u te
banky, kter firm celou stku vyplat pi pedloen nkladnho
listu, e zakzka je vyzena. Zbrojai se stali nhle velmi pesnmi.
Robbie dodval dvrn kadmu e prv doporuoval sv
firm kabelogramem, aby zvila veker ceny o padest procent,
aby tak mohla krt vzestup nklad na suroviny a mzdy.
Nvtvnci odeli; a mezitm, co ji dal ekali v pedsni, sal
Robbie tk krokodl opasek, kter vdy nosil a vyal z nho
nkolik dlouhch pergamenovch trk, popsanch drobnm
psmem. Pak usedl ke svmu penosnmu psacmu stroji, poslednmu
to vynlezu yankejskho dmyslu, dal se do studia tchto pergamen
a psal ifrovan kabelogram.
Toto tajn ifrovn napnalo u po nkolik let Lannyho
zvdavost. ifry byly pi kadm Robbieho pjezdu jin a byly k
nim pouze dva ifrovac kle: druh ml Robbieho otec. Jedin dal
osoba, kter o tom vdla, byl spolehliv ednk, kter tyto ifry
vymlel a provdl odifrovn dopis pro pedsedu spolenosti.
Opasek, ve kterm nosil Robbie svoji kopii, nikdy neopoutl jeho
osobu mimo v koupac van nebo pi plavn; Robbie obyejn
plavval z loky a vdy se ujistil ped vstupem do ryb e, e nikde
nablzku nen ciz zvd.
Robbie mluvval dosti asto o ifrch a kdech. Kad ifra me
bt rozlutna odbornkem; ale kd byl jist, protoe dval slovm
ist nhodn smysl. I nejlep odbornk by asi sotva piel na to, e
Agamemnon znamen Turecko nebo e hippogriff je rumunsk
pedseda vldy. Robbie pouval normlnho ifrovn firmy pro
kabelovn bnch obrat svch zprv, jako: Slbil jsem okamit
dodn nebo Doporuuji pijet a tak dle; ale hlavn dleit
slova, jako jmna zem nebo jednotlivc, s ktermi jedn a zbo,
kter si objednvaj, byla vdy ifrovna podle soukromho kle.
Toto opaten bylo zavedeno po znanch ztrtch, zpsobench
ednkem, kterho nastril do Buddovch tovren Zacharov, aby mu
opatoval kopie Robbieho zprv.
Kdy Lanny vidl, jak je jeho otec zamstnn, otzal se, mohl-li
by mu njak bt npomocen a dostal odpov: Je velk koda, e
neum pst na stroji.
Dovedu pece vyhledat psmena na klvesnici, odpovdl hoch,
a ty sm tak nepe tak rychle.
Uvid, e to je uboh zbava.
Pomohu-li tm opravdu, myslm, e to bude nejlep zbava
vbec.
Tak tedy Robbie napsal kabelogram anglicky a ukzal chlapci,
jak se hledaj slova a frze v bnm kdu, a podtrhl mu ta slova,
kter mus vyhledat v soukromm kli. Zatm co Robbie hovoil s
ptelem kapitna Bragescu, prv pibylm z Rumunska, vyhledval
Lanny trpliv namtkou slova a vyrobil takovouto zprvu z
desetipsmennch slov: California Independed Hilarioust Scopionly
Necessands a tak dle. Lannyho dd, kter si tolik pl zabrnit jeho
narozen a a dosud je neuznval, dov se z tto namhav prce, e
holandsk vlda, obvajc se monosti invaze, jest ochotna zaplatit
ticetiprocentn prmii za dodn dvaceti tisc karabin bhem srpna.
Zprva byla hotova skoro stejn s Robbieho rozmluvou; Robbie v
n nalezl pouze dv nebo ti chyby a prohlsil to za vbornou pomoc,
nad m se chlapec pynil jako krocan. Robbie splil pvodn
nrtek zprvy a splchl popel. Pipisuje nkdy jet nco ke
zprvm? otzal se Lanny.
Nkdy, odpovdl otec. Pro?
Pidej tam: Toto ifroval Lanny.
Robbie se zasml, ale ekl: Pokej, a prod puky a dostane
penze.

4
Kdy byl kabelogram odesln, vyli si oba na prochzku, aby se
nadchali trochu erstvho vzduchu. Ostatn delegace mohou pokat,
ekl Robbie; nem smysl si kazit zdrav ostatn Budd je ji peten
zakzkami; v poslednch tdnech si nahromadili prce na celch est
msc. Po lta dal Robbie rodinu, aby zvtili tovrnu; Lawford,
jeho nejstar bratr, kter byl vedoucm editelem tovrny, byl proti
tomu, ale nakonec otec pijal Robbieho pln. Nyn maj po
starostech.
Pro m starosti? ptal se Lanny a Robbie mu ekl: Banky!
Jakmile jednou pipust, aby t Wall Street dostal, pestane bt
rodinnm podnikem.
Byl ptek, poslednho ervence. Kameloti vykikovali opt svoje
la guerre. Nmecko vyhlsilo stann prvo. Pjde jist do vlky s
nkm a ten nkdo me bt jen francouzsk spojenec. Lid ztrceli
zjem na svch obvyklch kolech; zastavovali se na rozch, ped
stnky, trafikami a hovoili o vznamu udlost. Oslovovali se
navzjem i lid, kte by to byli jindy neuinili.
Maj strach, ekl Robbie. To sbliuje lidi.
Zaznl zvuk bubn: pluk pochodoval na vchod ovem. Vojci
se potili pod vahou sv vstroje: puka bajonet, torna, velik role
pokrvek, poln lhev, ba lopatka. Mli modr dlouh a tk kabty
a erven pli velik kalhoty. S nimi bel dav, ale nezdravil je. Ani
vojci, ani lid nevypadali astn. Francie mobilizuje? ptal se
Lanny a otec mu odpovdl: Vojsko pjde na hranice v kadm
ppad.
Vrtili se do Crillonu a bhem obda dostal Robbie telegram. Z
Newcastlu, pravil. Byl ovem ifrovan a Lanny se dychtiv
nabzel: , dej mi jej rozlutit! Dobr, odpovdl mu otec.
Kdy pili nahoru, sal Robbie svj kouzeln opasek a Lanny se
zavel v lonici s kabelogramem a klem a ponechal svmu otci as
na dal rozmluvy. Kabelogram obsahoval zprvu, e Turecko
promekalo ji o tyiadvacet hodin lhtu, urenou k prvn spltce na
objednan vzduchem chlazen strojn puky. Nebylo by rozumn
zruit objednvku a nabdnout puky britsk armd? Robbie ml
obratem sdlit, o zven ceny, podle jeho mnn, britsk vlda asi
zaplat.
Vypadalo to tak dleit, e Lanny odnesl odifrovanou zprvu
svmu otci a Robbie ihned peruil vyjednvn a pokouel se sehnat
telefonem britskou vojenskou misi, kter prv mla porady s
francouzskm ministerstvem vlky. Lanny se vrtil, aby peloil do
ifry slova: Radm zruit Turecko, vyjednvm s Britani.
lovk jako Robbie mval obvykle s sebou tajemnka; ale Robbie
byl ipern a vdy si radji vyizoval svoje vci sm a tak sm psal
sv dopisy otci. Nyn byl ve vru a jet mn ochoten nkomu vit.
Ml tedy trnctilet hoch bjenou monost nastoupit msto
tajemnka pro kter ostatn nebyl tak docela bez ppravy.
Robbie prohldl jeho zprvu a zjistil, e je bez chyby. Vzal na
sebe svj kouzeln opasek a jel taxkem na schzku s britskm
dstojnkem. Lanny vyplnil formul kabelogramu a el si na ulici
koupit nejnovj noviny. Kdy se vrtil, nalezl tam dopis pro matku
psan znmm rukopisem Marcela Detaze a podvan v Juan-les-
Pins. Byl to neobvykle tlust dopis a Lanny nepoteboval se mnoho
dohadovat, e v nm Marcel asi otvr celou dui. Vzal jej nahoru
matce. Na chvli pestane bt ifrovm odbornkem a pevezme opt
roli poradce v zleitostech srdce.
 5
Beauty byla na obd se svou ptelkyn Emili
Chattersworthovou a mla plnou hlavu rozumnch rad, tkajcch
se vlastnho problmu. Ale jakmile spatila dopis, byly vecky
nmahy jej ptelkyn ty tam. Zbledla, nabrala dechu a ruce se j
chvly, kdy etla. Kdy jej doetla, sedla, zrajc ped sebe a
kousajc se do rt jakoby v bolesti.
Lanny ml mnoho chuti ci: Smm si jej pest?, ale protoe
se bl, e by to nebylo zdvoil, poznamenal jen: M njak
nesnze, Beauty?
Trp se nejistotou, odpovdla a zaala mu st dopis, kter
byl ve francouztin a zanal Chrie. Ale ne se dostala o nco
dle, zlomil se j hlas a pak mu podala dopis se slovy: Ml bys o
tom vdt.
Lanny etl: Doufal jsem kad den, e o Tob uslym nebo T
uvidm, ale nyn se bojm, e je ji pozd. Zd se, e bude mobilizace
a j nemohu te jet do Pae, protoe by to vypadalo jako tk.
Nevm jist, ale myslm, e mj ronk bude z prvnch, kter budou
povolny. Pjdu-li, napi Ti. Nevm, kde budu, ale bude mi moci
pst na slo mho pluku.
Neustvm si uvdomovat, e jsi vlastn Amerianka a proto
nemm jistoty o Tvch pocitech k nynjm udlostem. Ale Ty v, e
jsem Francouz a jist neme mt pochyby, na stran je prvo v
tomto nechtnm konfliktu. Je krut, e nae tst mus bt takto
znieno a e miliony ostatnch en budou postieny. Je
pravdpodobn jen malou tragedi, e talentovan mui budou
odvleeni od svho kolu tvoit krsu a msto toho budou muset ji
niit na bitevnm poli. Ale je to n osud a a mi pijde obslka,
nesmm projevit slabost a reptat. V tom doufm ve Tvoji pomoc.
Jedna smutn mylenka mne vak pronsleduje. Snad bude
Lannyho otec chtt odvst ho z tohoto pekla, kter kva na Evropu.
Snad i Ty bude chtt odejt se svm synem. Dnem i noc jsem
pemlel, co by bylo mou povinnost Ti ci. Napsal jsem pl tuctu
dopis a roztrhal je. Dovolval jsem se prv na lsky; ale pak jsem
uznal, e by bylo sobeck myslit jen na svoje blaho a namlouvat si,
e myslm na Tvoje. Napsal jsem, e se T vzdvm ve jmnu
skuten nesobeck lsky a pak jsem shledal, e bych vypadal
chladn, zatm co ve skutenosti se divji alem a touhou tolik, e
sotva mohu vldnout perem.
Kdybych s Tebou mohl alespo hodinu mluvit, vechno bych Ti
objasnil. Domnval jsem se, e je to moje prvo a Tys mi dovolila
myslit, e tomu tak je. Ale stle jsi odkldala svj pjezd a j ctm,
es musela vdt o tto krizi i o monosti, e budu povoln, abych
hjil svou vlast. To Ti nekm jako stnost, ale abych Ti ujasnil
svoji situaci.
Prosm T, abys pi ten tohoto dopisu vzpomnla na hodiny
naich rozko. Vzpome si na nae spolen slzy a souhlasn tlukot
naich srdc. Vm, m jsem Ti kdy byl, jsem dosud a vdy budu,
uet-li mne osud. Miluji T; cel moje bytost se chvje pi
pomylen na Tebe, m odvaha se ztrc a proklnm vlku, lidstvo,
osud i samho Boha, kter nm poskytuje takov poehnn a pak
nm je zas odnm. Ctm to ve a jsem to ve. Ale jsem tak
obanem Francie a mm povinnost, kter nelze utci. A jsem tak
rozumn lovk, kter v, jak je svt a co se v nm me pihodit
en. km si: Co me nabdnout tto en, nebo nkter en
vbec, kter je narozena pro pjemn strnky ivota?
Jsou asem chvle, kdy jsem si vdom ceny sv vlastn prce.
km si: Je dobr a svt se jednou pece dov, e je dobr. Ale pak
si vzpomnm, e van Goghovi se podailo za cel ivot prodat jen
jeden jedin obraz a to jet vlastnmu bratrovi. Ptm se sebe sama:
Dovedu vce ne on? km si, e jsou sta, a snad i tisce mal,
majcch o sob prv takov pesvden jako j; ale jen nkolik
mlo z nich m pravdu. Kdo mi me zaruit, e skuten zsluhy
budou uznny svtem? Co by nemohly bt potlaeny nezjmem
prv tak, jako ivot me bt znien vbuchem vlky?
km si, e pojede-li do Ameriky, skoro urit se tam provd
a e T ji nikdy neuvidm. al m zmh; ale pak se ozv rozum a
pipomn mi, e mj vlastn ivot me bt znien v nkolika dnech
nebo jet he, e mohu bt zmrzaen a promnn tak, e bude
lpe, kdy nic neuvid nebo o niem ani nezv. A km si:
Odvede-li svho milho synka do Ameriky, bude to snad
nejastnj cesta pro ni i pro nho. Jej moud amerit ptel j to
mus tak kat. Jak prvo mm j zvyovat bolesti jejho srdce?
Snad je to, Chrie, vechno jen fantazie. Jestlie ano, ekni, e to
byla non mra zamilovanho a vysmj se tomu. Ale je lpe napsat
nco poetilho ne nedat Ti poznat sv srdce. Budu-li povoln,
vechno, co Ti napi, projde vojenskou cenzurou. Prosm T, aby ses
nauila nemt o mne starosti je to vechno osud mu dnen doby.
Francie mus bt zachrnna od opovlivosti samovldce a kad z
ns mus vytrpt svj dl. ehnm Ti, m lsko, a modlm se za Tvoje
tst.
Slzy vstoupily Lannymu do o pi ten a stkaly mu po tvch.
Kdy doetl, zstal tak sedt, zraje ped sebe, ani co vidl a ani
vdl, co ci. Nikdy si nemyslil, e by Marcel vil na modlitby nebo
poehnn. Byl to jen zpsob ei nebo skuten vkik vynucen,
kdy mu ji sly nedostaovaly? Mon, e pjde rd do vlky dt se
zabt, aby tak unikl svmu alu.
Je to jej vlastn zleitost, pravil Robbie svmu synu. Je
chybou nutit lidi k nemu, protoe potom ti pitaj odpovdnost za
nsledky. A se rozhodne docela sama. Hoch tedy neekl ani slovo a
nechal si slzy stkat po tvch.
Ach, Lanny, co mm dlat? zaeptala konen Beauty a kdy
neodpovdal, poala vzlykat. Je to hrozn, e mu jako Marcel m
bt zavleen do vlky!
Nepotebuje tam bt zavleen, odpovdl hoch. Nevid, e by
el v kadm ppad? V t vci nememe nic dlat. Vtina
francouzskch en bude muset vytrpt tot. Robbie to ekl a hoch
vdl, e to je pravda.
Ale Beauty byla docela jin ena a nepatila k lidem, kte jsou
pedureni k utrpen. A dosud je vdy tak odmtala. Proto se tak
zdlo, e nejlep een je tk do Ameriky pod ochranou schopnho
mue, kter nijak nebyl zastnn na evropskch sporech a bitvch.
To byla nepochybn rozumn cesta jak ji Robbie, Emilie i ostatn
ptel ujiovali. Jak bylo pobuujc a nerozumn, e by ena, kter
darovala svoje srdce, nemohla je dostat zpt le krvcejc a
porann!
ekni mi, co mm dlat? opakovala.
 Robbie nechce, abych ti v tto vci nco radil, odpovdl hoch.
Ty v, co si myslm.
Harry pro m pijde, aby m vzal na veei, nalhala matka.
Co mu mm ci?
Hoch si vzpomnl, co mu poradil otec v ppad se Zacharovem.
ekni mu fakta, Beauty.

6
Lanny se vrtil ke svmu druhmu zamstnn. Robbie napsal
dlouhou zprvu svmu otci o tom, e turet ednci jsou velmi
zapleteni do intrik s Nmeckem a e by proto mohlo dojt k blokd
tureckch pstav. Britsk vojensk mise mu ohlsila, e Britanie
bude urit chtt vechny strojn puky, kter bude moci dostat.
Robbie radil, aby se zbo nezdraovalo, krom uvedenho u
celkovho zven veobecnho. Toto posledn zejmna doporuoval.
Pt sazby se budou ovem dit cenami surovin, kter urit budou
stoupat.
Tato dlouh zprva zabere jist vtinu odpoledne; Robbie mu ji
nechtl svit, ale Lanny tvrdil, e nikdy ho nic nebavilo lpe.
Pohrouil se do prce a kdy Robbie projevil ochotu odeslat zprvu
bez prohldky, byl Lanny tak domliv, jako by byl dostal rudou
stuku estn legie.
Dali se tedy do prce, Lanny u psacho stolu a otec v hovorn,
kde rozmlouval s utahanmi a vyerpanmi vojenskmi zstupci. To
vechno trvalo do sedmi hodin, kdy Robbie prohlsil, e pjdou jst,
nedbajce toho, co se dje v Evrop. Pojme nkam, kde jed
opravdov Paan, navrhl. Chlapk, kterho znm, tam bude.
Vstoupili do taxku a jeli na jistou adresu do Rue Montmartre.
Sejdeme se s novinem, s muem, kter m cenn znmosti a ji
nkolikrte mi pinesl dobr zprvy. Dm mu za to pr set frank. Je
to zvykem tto zem.
Byl to podnik, o kterm Lanny nikdy neslyel. Mnoho stolk bylo
na chodnku, ale Robbie el pmo dovnit, rozhldl se a el ke
stolku, kde sedl mal mu s hustmi ernmi vousy, se skipcem na
ern hedvbn rce a s ernou kravatou. Mu vyskoil, kdy ho
spatil. A, pan Bd! zvolal, snae se napodobit americkou
vslovnost, ale bez spchu.
Bon jour, M. Pastier, odpovdl Robbie a pedstavil Lannyho:
Mon secrtaire. Mu byl udiven, protoe mlokter obchodnk m
trnctiletho tajemnka. Robbie se zasml a dodal: Aussi mon
fils.
Ah, votre fils! zvolal Francouz a potsl Lannymu rukou. To
jest tedy korunn princ, hein?
Je lespeer, odpovdl Robbie; jeho francouztina nebyla lep
ne pn Pastierova ameritina.
Novin je pozval, aby se posadili. Robbie objednal velkou lhev
vna, vda, e jeho znm jim pome. Francouz ochotn hovoil a
psobil dobrm dojmem na Lannyho. Hoch byl ovem jet pli
mlad ne aby pochopil, e lid z tohoto zamstnn asto pedstraj,
e vd vce, ne opravdu vd. Vypadalo to, jako by znal dvrn
vechny leny vldy a jakoby byl s mnoha hovoil dokonce tohoto
odpoledne.
Pinesl zprvu, e Nmecko se zoufale pokou pimt Francii,
aby ustoupila od svch zvazk k Rusku. Nmeck vyslanec
doadoval se toho dnes na Quai Orsay u mch ptel. Nen a
nebude pece poteba, aby se dva vysoce civilizovan nrody utkaly
v boji. Rusko je barbarsk stt, tatarsk e, vysloven asiatsk. To
tvrd. Pozeli by ns radji a jako druh chod, dodal Francouz,
jiske oima.
Naturellement, pravil Robbie.
Ale my mme smlouvu; slovo Francie bylo dno! Pedstavte si
drzost tch Germn daj od ns pevnosti Toul a Verdun jako
zruky, e se vzdme spolku s Ruskem. Jest pravdpodobn, e
bychom je byli stavli k tomu?
Pas probable, souhlasil Amerian.
A tohle Francouzi usly, povstanou jako jeden mu! zvolal
novin a zdvihl ob ruce, aby zvil inek svch slov.
Co uin vai dlnci, vai socialist? otzal se Robbie. Byla to
otzka, kter psobila starosti vem.
 Podvejte se, ukzal novin oima. Tamhle u stolku u okna.
Ta otzka se tam dnes veer rozhoduje.
Amerian vidl asi osm nebo deset mu u veee, hovocch
mezi sebou. Mohli to bt novini jako pan Pastier nebo i lkai i
prvnci. V ele stolu sedl siln mu s mocnmi edivmi vousy,
irokm obliejem a ddekovskm zjevem. Jaurs, zaeptal
Francouz.
Lanny ji slyel toto jmno; vdl, e je to jeden ze
socialistickch vdc a vmluvn enk v poslaneck snmovn.
Lanny vidl tkho starho pna ve volnch atech rozilen
hovocho a rozkldajcho rukama. Jsou to socialistit redaktoi a
poslanci, vysvtloval pan Pastier. Prv se vrtili z konference v
Bruselu.
Vichni ti je pozorovali, jako ostatn vichni v restauraci.
Socialist byli mui z lidu, rozhodujc o zleitostech lidu a
nepotebovali se skrvat. Lanny usoudil, e jejich vdce mus bt
laskav star pn, ale e vypad vyerpan a unaven.
Je to pro n vn problm, vysvtloval novin; protoe jsou
internacionlov a nepej vlce. Ale Jaurs mluvil k Nmcm jasn
v Bruselu poslechnou-li svho Kaisera a pjdou, nezbude
francouzskm dlnkm nic, le brnit svou vlast. etl jste
LHumanit dnes rno?
Ty netu, pravil Robbie.
Jaurs tam pe o Muov nenapraviteln poteb chrnit svoji
rodinu a zemi i ozbrojenm nacionalismem.
Je chyba, e na to nepiel dve ne zaal hjit generln stvku
v ppad vlky!
Jaurs je poctiv lovk; km to, akoli jsem vlastn jeho
protivnkem. Znm ho ji adu let. Zajmalo by vs seznmit se s
nm?
Ne, dkuji, odpovdl Robbie chladn. Nehodilo by se mi to.
Zavedl rozmluvu na monost britsk intervence v oekvan vlce.
Ml svoje dvody, pro to chtl vdt; a mlo by to cenu mnoha
stofrankovch bankovek pro Buddovu spolenost.
Po veei se otec se synem li podvat po ulicch na lid. A kdy se
vrtili do Crillonu, ekal na n ji dal kabelogram. Lanny tvrdil, e
vbec nen unaven a e me dobe pracovat, ne si pjde lehnout, a
tak dle. Kdy zazvonil telefon, Robbie zvedl sluchtko. Co?
zvolal a pak: Mon Dieu! a Co to znamen? Chvli naslouchal a
pak zavsil a ekl: Jaurs byl zastelen! Hoch vykikl a otoil se,
aby se dovdl podrobnosti. Jakmile jsme odeli, odpovdal otec.
Nkdo z ulice poodstril zclonu a prostelil mu zezadu hlavu.
Je mrtev?
To aspo ekl Pastier.
Kdo to spchal, Robbie?
Pedpokldaj, e njak vlastenec; nkdo, kdo myslel, e Jaurs
bude proti vlce.
Co se stane te?
Robbie pokril rameny skoro jako by byl Francouzem. To je jen
jeden ivot. Zane-li vlka, budou tu miliony ostatnch. Cest la
guerre, jak kaj Francouzi. Pastier k, e se oekv vypovzen
vlky Rusku Nmeckem ztra; stane-li se tak, je v tom Francie tak.

7
Zle dolhalo na mladka, kter prv pijal dleit a odpovdn
msto, e byl nucen eit pohlavn problmy. Lanny vdl, jak
pekej obchodu i ostatnm vnm vcem ivota; proklnal je po
prv ve svm ivot, ale rozhodn ne naposledy. Sedl pohodln u
okna ve svm pokoji se ifrovm klem a dlouhou zprvou z
Connecticutu, kter pila se znanm zpodnm pro nval kabel.
Ale msto, aby vyhledal vznam slova marketless, sedl zamylen
a po chvli vyruil svho otce ze ten poty. Robbie, nemysl, e
by nkdo z ns se ml jt podvat na Beauty?
Pro? otzal se otec roztrit.
Harry j vera veer ekl, e se mus rozhodnout, nebo e odjede
do Stt bez n. ekla mi, e to je urit ultimatum.
Nu, ada ultimat byla pedloena v posledn dob. O jedno vce
nebo mn na tom u nesejde.
Neertuj, Robbie; je stran rozruena.
Co dl?
 Jen sed a dv se ped sebe.
M zrcadlo?
Lanny vidl, e otec se do vci nechce mchat; vyhledal tedy
slovo marketless. Ale ne zaal s dalm slovem, peruil ho opt.
Robbie, stv se asto, e ena je zamilovna do dvou mu a
neme se rozhodnout?
Ano, odpovdl Robbie, stv se to mum i enm. Odloil
dopis, kter etl a dodal: Mn se to tak stalo, kdy jsem se
rozhodoval, mm-li se oenit nebo ne.
Bylo to po prv, co Robbie vbec mluvil o tomto pedmtu se
svm synem a hoch ekal, ekne-li mu vce. Musel jsem se
rozhodnout a rozhodl jsem se. A nyn je ada na Beauty; vbec j
neukod, kdy bude chvli sedt a pemlet. M u dvno
zapoteb, aby se nad sebou vn zamyslila.
Tak tedy Lanny vyhledal nkolik dalch slov. Ale pak se pokusil
jet jednou. Robbie, vm, e nechce, abych poradil Beauty; ale j
to ji uinil a vm, e to m pro ni cenu. Nemysl, e to byla dobr
rada?
Nebylo to, co jsem j radil j; ale snad je to pro ni dobe. Je
sentimentln a zd se bt velmi zamilovna do toho male.
, to opravdu je, Robbie. Pozoroval jsem je na jacht po celou
tu dobu. Kad to mohl vidt.
Ale on je o tolik mlad ne ona; to jednou nedopadne dobe.
Mysl, e ji Marcel pestane milovat?
Snad ne docela; ale nebude se moci rozhodnout, prv tak jako
ona dnes.
Chce ci, e se bude zajmat o njakou mlad enu?
Chci ci, e by musel bt svat, kdyby to neuinil; a jet jsem
se neseel se svtcem mezi francouzskmi mali.
Ml bys znt lpe Marcela, Robbie. Je z nejlepch lid, se
ktermi jsem se seznmil.
Vm ti to. Ale je tu jet mnoho vc, kterm se mus uit.
Beauty bude chud toti podle mtka vech svch znmch nebo
tch, se ktermi se chce seznmit. To nepsob dobe na city. A je to
hor, m je lovk star.
 Mysl, e je dobe, vdvaj-li a en-li se lid pro penze?
Myslm, e se o tom namluvilo ji velmi mnoho. Lid klamou
sami sebe a pokouej se oklamat i ostatn. Vidl jsem spousty satk
a vm, e u vtiny jsou penze dleitm prvkem, k se tomu
ovem jinmi, hezmi slovy; teba rodina nebo spoleensk
postaven nebo kultura nebo vytbenost.
Copak tyto vci nejsou skuten?
Jist, e jsou. Kad z nich je jako krsn dm; je vybudovna
na zkladech a zklady jsou penze. Postav-li dm bez zklad,
nevydr dlouho.
Ano, odpovdl hoch. Tato slova psobila na nho velkm
dojmem, jako vechno, co jeho otec kal.
Nedej se nikm klamat o penzch, synku. Lid, kte takov
nesmysly povdaj, sami jim nev. kaj ti, e tohle nebo tamto
nelze za penze koupit. J ti km, e za penze me koupit
nesmrnou spoustu vc, zejmna jsi-li dobr nakupova. Chpe
m?
ano, Robbie.
Vezmi si na pklad Ednu Hackaburyovou. Za penze si koupila
jachtu a ta j pivedla ptele. Nyn ztratila jachtu a bude muset t se
svm kapitnem za dva tisce liber ron; kolik jejch ptel ji pijde
navtvit? A bude ve velkch rozpacch, kdy to nkdo uin, protoe
se jim nebude moci vyrovnat. Zjist, e si bude muset vyhledat
levnj ptele.
V, Robbie, e jsou takov lid; ale jsou i jin, kte maj zjem
o umn, hudbu, knihy a podobn?
To je docela pravda; jsem velmi rd, e si vybr takov ptele.
Ale a tito ptel zestrnou a jejich krev bude klidnj, budou
potebovat teplo, a to jim mohou koupit jen penze. Penze jim
nekoup porozumn pro knihy, ale koup jim knihy a k emu by
jim bylo porozumn, kdyby je nemli na em projevit? Nikoli, synu,
jedin zpsob, jak bt asten bez penz, je t jako Diogenes v sudu
nebo bt Hindem s hadrem kolem beder a chodit s miskou
vyebrvat si ri. Ale ani v takovm ppad bys nemohl bt iv,
kdyby ostatn lid nemli aspo tolik zjmu o penze, aby pstovali
ri a vozili ji na trh.
 Mysl tedy, e nememe nic udlat pro Beauty?
Myslm, e jeden z ns urit bude muset dt se do prce na tom
ifrovn; nastv toti krize svta a mnoho en m t starosti ne
o to, pro kterho mue by se mly rozhodnout.

8
Bylo prvho srpna a brzy doly zprvy, e Nmecko vypovdlo
vlku Rusku. Krtce nato bylo oznmeno, e Nmecko i Francie
nadily veobecnou mobilizaci.
Povaha Pae se zmnila v hodin. Ped tm byli vichni
zaraeni, zkostliv, polekni a podeni. Ale te ji bylo
rozhodnuto. Byla vlka! Ohavn Kaiser se svm navoskovanm
knrem a chvstajc a naparujc se vojci kolem nho vrhli Evropu
do ohn. Alespo tak na vci nazrali Paan; obchody se zavraly a
kdekdo spchal do ulic. Vude bylo slyet polnice a rachot bubn.
Lanny skonil svoje tajemnick prce a el se podvat na ruch v
ulicch. Rov mobilizan vyhlky byly vylepeny na vech
stncch a rozch; mlad muov se shromaovali a pochodovali k
vlakm; eny a dvky bely vedle nich, zpvajce, place hystericky
i smjce se a zvtovaly tak vzruen dav; lid jim hzeli kvtiny,
dvali re vojkm za epice a dvatm do vlas. Pluky
pochodovaly na ndra nebo byly nakldny do nkladnch voz a
netrvalo dlouho a v cel Pai nebylo lze sehnati jedinho taxku, ba
ani kon.
Pak se vrtil do hotelu Crillon. Elysejsk pole, tato irok tda a
velk oteven plochy, jako nmst Svornosti a Kolotoe, vypadaly
nyn jako vojensk tbor; pluky tu pochodovaly, kon pdili,
dlostelectvo rachotilo a lid zpvali a kieli: La guerre! La
guerre!
Uvnit hotelu byl shon, protoe se ukzalo, e v Pai je spousta
Amerian a vichni se chtli dostat rychle odtud. Mnoz byli vlkou
zastieni bez prostedk; ti si dali potravy i pste, elezninch i
lodnch lstk a vechno ihned. Vichni ji etli o novch zpsobech
vlen a pedstavovali si, e pluky nmeckch letadel budou
shazovat bomby na Pa jet tho odpoledne.
Robbie klidn, vesel a usmvajc se v Crillonu vidl Lannyho
stt u okna a pozorovat pochodujc oddly s rozvinutmi vlajkami,
naslouchajcho rachotu bubn a kiku dav; vidl, jak se chlapci
ervenaj tve a lesknou oi a napomnal ho: Nezapome, chlape,
e tohle nen tvoje vlka. Nedej se mlit a neber si to k srdci. Jsi
Amerian!

9
To byl postoj, kter chtl jeho otec zaujmout. Buddov se
nezabvali dnou vlkou; Buddov vyrbli zbran a nikomu
nedvali pednost. I uprosted veho vzruen a zmatku nalezl otec
as, aby mu vtpoval tuto zsadu. Budu se muset vrtit do
Newcastlu, vypomoci otci a bratrm; a nechci, aby mj syn vlezl
zatm tady nkomu do pasti. Nezapome, e jet nikdy nebyla
vlka, ve kter by bylo prvo jen na jedn stran. A pamatuj si, e ve
vlce ob strany lou jako kdy tiskne. To je soust boje udrovat
nladu vlastnch lid a zskvat spojence. Pravda je vechno, co je
uviteln. Na to si vzpome, kdykoli bude st noviny.
A pokraoval na pkladech, aby mu dokzal svoji vc. ekl mu,
jak Bismarck padlal telegram, aby francouzsko-prusk vlka zaala,
kdy byl na ni pipraven.
Vyprvl mu o intrikch carsk vldy, nejdespotitj a
nejplatnj v Evrop. Vysvtlil mu, jak velk finann zjmy,
ocelov kartely, olejov a elektrick trusty a banky, kter je financuj,
kontroluj souasn Nmecko i Francii. Maj majetky v obou zemch
a budou dbt na to, aby tyto majetky zstaly neporuen; vydlaj
biliony na tto vlce, nakoup si dal majetky a budou jet vtmi
pny, a dopadne vlka jakkoli.
A to je dobe, pokraoval jeho otec; je to jejich zleitost; ty si
pamatuj, e to nen zleitost tvoje. A pamatuj si, e mezi majetky,
kter vlastn, pat tak noviny. Ne bude njak st, vdy si naped
zjisti, komu pat. Robbie zvedl nkolik novin lecch na stole.
Tyhle pat de Wendelsovi, pravil, Comit des Forges ocelov
kartel, kter dl francouzskou politiku. Tyto zase pat Schneider-
Creusotovi. A to zde je n star ptel Zacharov!
Otec rozevel jedny z novin a otzal se: etl jsi o tomhle?
Ukzal mu na zprvu o sttn slavnosti, kter se konala minul den
Zacharov byl poven na komandra estn legie. Zvltn ironie, e
se to pihodilo prv v den, kdy byl Jaurs zavradn! Nemm
nejmen zjem o tyhle socialistick nesmysln vanily, pravil
Robbie, ale ten snad byl poctiv, aspo jsi slyel, e to Pastier kal.
Jeho zastelili a souasn dvaj jedno z nejvych vyznamenn
starmu levantinskmu kupci, kter ztra prod celou zemi za sto
milion frank. Tm vichni Amerian v Pai sympatizovali s
Franci, protoe vili, e Francie chce mr a protoe to je republika.
Ale Robbiemu to nestailo. Co mlo dnes cenu, byl obchod; a oleji,
oceli a zbrojai Francie chtli tot co vichni ostatn. Me
nazvat mrem, kdy pj biliony frank Rusku s podmnkou, e
jich pouije na vzbroj proti Nmecku?
Myslm, e m pravdu, pipoutl hoch.
Pedstav si sebe na mst Nmc na mst svho ptele Kurta,
jeho rodiny a ostatnch milion lid, jako jsou oni. Dvaj se na svoje
vchodn hranice
Temn mrak barbarismu, jak to ekl hrab Stubendorf,
vzpomnl si pojednou Lanny.
Rusk diplomacie m jeden cl dostat Caihrad a to znamen
zabrnit Nmcm, aby jej dostali oni. Rusko jest nazvno parnm
vlcem a jest postaveno, aby se valilo na zpad; Francie to plat a u
Rusy, jak s vlcem zachzet. Samozejm, e Nmci budou bojovat
jako bli, aby jej zastavili.
Kdo mysl, e to vyhraje, Robbie? Hoch se ptal ist jen ze
sportovnho zjmu.
Nikdo na svt to neme ci. Francouzi se pipravuj na dobyt
Berlna a Nmci Pae; setkaj se, nastane boj a jedna ze stran se
zhrout. Jedno jen je jist: e to nebude dlouh vlka.
Jak dlouh?
Ti nebo tyi msce. Ob strany by se pivedly do padku,
kdyby trvala dle.
 A co udl Anglie?
Vydlal bych hromadu penz, kdybych tohle vdl. Lid, na
kterch to zle, pobhaj jako mravenci, kdy jim zvedne kmen
nad mravenitm. Kdyby Anglie prohlsila, e bude hjit Francii,
nedolo by vbec k vlce. Ale to je pot se zemmi, kter maj
parlament: dlouho se nemohou k niemu rozhodnout a pak u je
pozd.

10
Harry Murchison si najal kabinu pro dva na parnku, odjdjcm
ptho dne; a tak lko pro Lannyho v jin kabin. To uinil jet
ne zaal shon a to bylo nyn soust jeho ultimata. S Beauty se
mohli dt oddat jet toho veera; nebo a na lodi kapitnem parnku.
Harry piel asi dvakrt nebo tikrt za den, aby ji pemlouval a
ukazoval na nesmyslnost jejho vhn. Zavral dvee, aby je nikdo
neruil a nedovoloval j, aby odpovdala na zvonn telefonu; byl
prost mladm muem, zvyklm, e se mu vdy vechno dailo
podle jeho pn. Neohlel se pli na Beautiny city; ekl, e je te
prv tak trochu hysterick a e si vlastn sama nerozum. Jakmile
budou oddni, uklidn se a bude rda, e m nkoho, kdo za ni bude
jednat.
Byla to vlastn jen americk obchodn technika. Beauty ho dala
o as na rozmylenou, ale Harry nalhal: Musm jet tmto parnkem.
V nkolika ptch mscch bude zniena hrozn spousta tabulovho
skla a proto musm do Pittsburku, abych se postaral o nhradu.
Neopoutj m, Harry, prosila ho. Jist to me odloit o
tden.
Nepojede-li nyn, nedostane se odtud, dokud nebude po vlce.
Zavolej si paroplavebn spolenost a usly sama, co ti eknou.
Vechno je zadno na msce dopedu a k se, e nae vlda asi
bude muset poslat svoje lodi, aby dostala Ameriany z Evropy.
Robbie se nhle rozhodl, e tak radji odjede. Kabelogramy se
zpoovaly a cenzura je mohla kdykoli vbec zakzat. ekl tedy
Harrymu, e odmtne-li Beauty, vezme si sm od nho polovinu
kabiny. Ale nekejte j to! pospil si dodat. Pojede-li, zadm si
to u, abych se dostal na palubu. Robbie byl ptelem vech lid u
paroplavebnch spolenost a znal postrann cestiky, jak velicos
zadit.
Byla to nepjemn situace pro Lannyho, protoe nevdl, bude-li
v budoucnu t na francouzsk Rivie nebo v zakouenm dol
ocele a uhl, asi o pt tisc kilometr dle na zpad. Nestoval si, ale
podle jeho nzoru neml Marcel mnoho nadje na spch. Jednm z
nejzkladnjch zsad spravedlnosti je, aby byly ob strany
zastoupeny; Lanny ml velikou chu zastupovat male, ale Robbie
ho podal, aby se do vci nemchal, a Robbieho pn bylo
rozkazem.
Mezi ifrovnm a odifrovvnm zabhal si Lanny k matce, aby
ji ujistil o sv lsce co bylo tak asi ve, co j mohl ci. K veeru u
n nalezl pan Emilii; ob tyto mdn dmy slzely. Ale nebylo to pro
Beautiny starosti, ani pro miliony francouzskch en, kter zstaly
doma v obavch o sv mue. Pan Emilie pila vyprvt hrozn vci.
Zatmco oddly vojsk pochodovaly ulicemi, naplnnmi zpvajcm a
kicm davem, osud utdil dal rnu Isadoe Duncanov. Po
nkolik hodin leela v agnii pi porodu svho dtte; a kdy j
konen bylo poloeno do nrue, ctila nhle, jak pon chladnout.
Vykikla, oetovatelky pibhly a snaily se zachrnit je, ale marn;
v nkolika minutch posledn jiskra jeho ivota vyprchala a
neastn ena byla opt sama.
Ach, mj Boe, co se to dje na svt? zaeptala Lannyho
matka. Zdlo se skuten, jakoby se njak zl moc zmocnila veho,
aspo na as. Vichni byli tak astni, hit Evropy zdlo se bt tak
rozkonm mstem a nyn se vechno mnilo v mrnici, v hrob ani
neoblen.
Vidla jsem ty uboh mue pochodovat, pravila pan Emilie, a
pomyslila jsem si, jak brzy budou plnit nemocnice i hroby zd se
mi, e je to vce ne me ena snst.
Vm to, ekla Beauty; a to je tak dvod, pro mm tak velk
pokuen utct z Francie.
Proraz-li Nmci, podotkla pan Emilie, mj dm jim le
pmo na cest.
 Nmci by pece nepokodili tak krsn msto! zvolala Lannyho
matka. Ale hned nato si uvdomila, e kdysi slyela, jak Turci pouili
Parthenonu za skladit steliva.

11
Robbie odeel se svm synem na veei. Beauty odmtla jejich
pozvn, kouc, e neme nic jisti. Domyslili si, e Harry opt
pijde. as se krtil; pojede-li, m nejvy as, aby balila. A zdlo
se, e pojede, protoe pan Emilie s n mla del rozhovor. Tak
Robbie byl u n ale Robbie se nedrel zsady, kterou doporuil
svmu synovi.
Otec i syn vrtili se brzy do hotelu, kde ekaly dal pozdren
kabelogramy. Ale Beauty telefonovala; chtla nutn mluvit s Lannym
jen na nkolik minut, slibovala a Robbie ekl tedy, e je dobe a
dal se do odifrovvn sm.
Beauty byla bled a zdla se jet roztritj ne jindy; chodila
sem a tam po pokoji lomc rukama. Marcel el na vojnu, oznmila.
Jeho telegram leel na stole a Lanny si jej peetl. Byl jsem
povoln k pluku. Bh ti ehnej. Srden pozdravy.
Lanny, musm se rozhodnout te! zvolala. Musm rozhodovat
o cel na budoucnosti.
Ano, Beauty, odpovdl j klidn.
Chci uvaovat o tvm tst prv tak jako o svm.
Nestarej se o mne, Beauty. Uinm, co nejlepho budu moci, a
se rozhodne jakkoli. Bude-li Harryho enou, budu pjemn a
nikdy ti nezpsobm starost. To by znamenalo, e pjde t do
Ameriky. Lbilo by se ti to?
Nevm, protoe nevm, co tam najdu; ale pizpsobm se.
ekni mi, emu bys dal pednost.
Lanny zavhal. Robbie nechce, abych se do toho mchal,
Beauty.
Vm; ale pece se ptm. Musm myslet na ns oba. Kdyby sis
ml vybrat kdybys nemyslel na nic jinho, ne na svoje pn
kam bys el?
 Lanny chvli uvaoval. Otec by jist nic nenamtal proti tomu, e
odpovd na otzku tak pmou. Konen ekl: el bych do Juanu.
Tolik se ti to tam lb?
Byl jsem tam vdy asten. Je to mj domov.
Ale nyn bude vlka. Mon tam nebude bezpeno.
Francouzsk vlen lodi zstanou, myslm, tam v zlivu; a nen
pravdpodobn, e by nkdo pemohl britsk a francouzsk lostvo.
Ale Itlie m jakousi smlouvu s Nmeckem a Rakouskem.
Nebude jim muset pomoci?
Itlie prv prohlsila, e zaujme obrann postoj. Robbie k,
e to znamen, e ekaj, kter strana jim nabdne vce. A to bude asi
Anglie, protoe m penze.
Vichni nai ptel hovo o odchodu do Ameriky.
V Juanu bude smutno.
Snad pro tebe, odpovdl Lanny. Ale v, jak to bylo nikdy
jsem t dost neuil. Mohli bychom tam st a provozovat hudbu a
plavat a ekat na Marcela, a se vrt. Lanny se zarazil, protoe si
nebyl jist, nepekroil-li ji pli meze danho slibu.
Matin hlas se zachvl, kdy odpovdala: Mon, e se vbec
nevrt, Lanny.
Takov monost je tu ovem tak. Ale Robbie k, e vlka
nepotrv dlouho. A me se stt, e Marcel se vbec do boje
nedostane Robbie mysl, e provenslsk pluky zstanou na
italskch hranicch, aspo dokud nebude jisto, co podnikne Itlie. A
mimo to me Marcel pijt zpt porann a jist bychom se oba chtli
o nho starat. Nebylo by hezk vdt, e je zrann a e potebuje
pomoci a nemoci mu ji poskytnout.
Vm, Lanny, vm. Slzy j opt vstoupily do o. To prv mi
rve srdce ve dv. Sedla se stisknutma rukama a chvjcmi se rty.
To bys chtl opravdu udlat, Lanny?
Ptala jsi se m na to.
Vm. Nemohla bych se sama rozhodnout. Poslechnu-li t,
mon, e zestrnu v oputnosti. Bude mne mt stle rd?
O tom nikdy nepochybuj.
A bude stt pi Marcelovi? Pome nm, a se stane cokoli?
 Urit.
Ale bude francouzskm chlapcem, Lanny nikoli
Amerianem.
Jsem stejn te tak trochu od veho. A nevad mi to. Pokouel
se zakrt svoji radost, ale nedailo se mu to. Mysl to opravdu,
Beauty?
Opravdu. Nebo, radji t nechm myslit za sebe. Jsem slab a
poetil ena, Lanny. Nemla jsem se vbec dostat do takov situace.
Vezme si mne na starost a d pozor, abych se nleit chovala.
Nu, nkdy jsem to u chtl udlat, pipoutl mladk. Nevdl,
m-li se smt i plakat. , Beauty, myslm opravdu, e to je tak
sprvn!
Dobr, budu ti vit. Napi Harrymu lstek. Nemm odvahu
sejt se s nm jet jednou.
To je sprvn ml by t pestat obtovat. Nem na tebe
opravdu dn nrok.
M, Lanny vt ne si me myslet. Ale napi mu, e u je
po vem a nikdy neuvidme Pittsburk.
Obejdu se bez tolika koue, prohlsil chlapec.
Myslm, e bude lpe, eknu-li to naped Robbiemu, ekla
matka. Mon, e mi pome pipravit Harryho na tu rnu. Mohl by
mu ci, e nejsem opravdu tak dobr, jak vypadm!
Harry nebude pli trpt, pravil mlad, svta znal mu. Na
lodi bude dosti dvat, ochotnch se za nho provdat.
Je to hodn a laskav mladk, Lanny to jet nedovede ocenit.
Napi mu, aby mohl ztra odplout a my spolu odjedeme rovnou do
Juanu. Budu etit a zaplatm sv dluhy, vzdm se svho
spoleenskho postaven mysl, e vbec jet njak spolenost
zstane v Evrop, Lanny?
To bylo tedy ujednno a tak provedeno. Robbie a Harry odpluli
druhho dne ani je kdo el vyprovodit. Beauty balila sv vci za
pomoci sluky, kterou mla pro pask pobyt, ale nebrala s sebou
na Riviru. Lanny pomhal jak mohl a napsal dopis Rickovi a tak
Marcelovi; doufal, e bude doruen vojenskou potou francouzsk
armdy. Armda vak mla toho dne jin starosti protoe to
nhodou bylo t den, kdy Kaiserovy oddly vtrhly do Lucemburska
a Francie.
 KNIHA TET
BELLA GERANT ALLII
 K DY BYC H N E M I LO VA L E S T
VCE

1
Srpnov slunce na Rivie je oslujc ze a vedro je tam k
upeen. Tam uzrvaj hrozny do barvy nejtmavho nachu a olivy se
pln zlatm olejem div e neprasknou. Mui i eny, narozen a
vychovan u Stedozemnho moe, maj v pleti dostatek pigmentu k
ochran a mohou tedy pracovat v polch, ani jim to jakkoli ublilo.
Ale svtlovlas dcei chladn a mlhav Nov Anglie byl tento
nadbytek svtla a vedra neptelsk a hrozc; byl neptelem,
snacm se vysuit j nervy, pokrt j svtlou ple upinatmi
hndmi skvrnami a pipravit ji o vechny pvaby, ktermi a pro
kter ila.
Proto se Beauty Buddov skrvala v dom se zakrytmi
okenicemi a elektrick vj odvval j vedro od tla. Zdka kdy
vychzela ped zpadem slunce a protoe tu nebylo nikoho, kdo by ji
spatil bhem dne, poddvala se postupn pokuen, aby si
nevnovala tolik pe. Nosila star upany, aby uetila nov a
dovolila i svmu synu, aby ji vidl s rozcuchanmi vlasy. Mlo se
tak pohybovala, protoe v dom se sluebnictvem nebylo pro ni
prce.
Vsledkem toho bylo straidlo, je ohroovalo ivoty vech
mdnch dam, nestvra zvan enibonpoint (tlouka), nejzkenj
neptel, kter hld u bran kad jako koka u my dry. Nikdy
nesp a nikdy nezapomn, ale stle je ve stehu, vdy pohotov, aby
vyuil kadho okamiku slabosti nebo nedbalosti. Vkrd se do tla
po miligramech nebo postup tohoto neptele se nem plochou,
ale vhou. Vechno zskv a nic neztrc; co jednou dostane, to
udr. Bitva s tmto nejhorm z neptel stvala se hlavn starost
Beautina ivota a hlavnm pedmtem rozhovor v kruhu rodinnm.
Prv tak se nemohla nadt pomoci od svho sluebnictva. Leese,
kuchaka, byla zdrav a tun a sluebn Rosina postupem asu jist
tak ztloustne; ob byly pevn pesvdeny, e to je osud vech en.
Cest la nature byla omluva vech lid na jihu Francie pro vechny
slabosti tla. Se zdenm pohleli na mdu anglosaskch dam, kter
se hladovnm udrovaly thlmi v domnn, e si tak udr krsu; a
veobecn kali, e takovou ivotosprvou si zavinily vechny
bolesti hlavy, nervov poruchy a ostatn neduhy, na kter si stovaly.
Ve svm zoufalstv obrtila se Beauty na syna. Lanny, nedovol
mi jst tolik smetany! dala. Nauila se po evropsku pt kvu s
mlkem; a Lanny ji hldal, kdykoli si polvala fky smetanou a
odstraoval pak konviku na svoji polovinu stolu. U ne, kal j,
kdykoli na ni touebn pohlela. Ale jeho sil bylo maeno
matinm zvykem mt stle v pokoji krabici okoldovch bonbon.
Tu a tam z nich mlsala mezi jdly a brzo poalo bt patrno, e onen
hrozn netvor embonpoint dovede pro sebe vyuiti bob kakaovnku
prv tak dobe jako vmk samice tura domcho. Beauty byla
tm ohromena: Boe, vdy skoro vbec nic nejm!

2
To ve se dalo jasn vysvtlit. Beauty Buddov byla spoleensk
stvoen, kter nemohlo t bez drdidla soupeivosti. Byla-li mezi
lidmi, bvala vecka napjata a bylo-li j pedloeno nco k jdlu, tu
zabrna hovorem v roztritosti sotva tu a tam nco uzobla. Ale nyn,
kdy byla zavena sama v dom nebo jen s lidmi, na kter nemusela
dlat dojem, mla konen as si uvdomit, jak je hladov. Ani
mylenka na vlku a utrpen milion mu ji nedovedlo odvrtit od
tohoto morlnho padku.
Mla ptele, kter by byla mohla navtvit; ale ve zmatku a
strachu, kter se zmocnil svta, zstvala radji sama. Vichni
Amerian ve Francii nenvidli Nmce; ale Beauty nenvidla
vlku tak vniv, e j nezleelo na tom, kdo zvtz, jen kdyby byl
u konec. Lanny naproti tomu se choval pesn podle nvodu otcova
a zstval neutrln. Za takovch okolnost nemohli mluvit ani se
svm sluebnictvem o hrze, kter se snela na Pa.
Lanny byl spolenost sv zboovan matce. Pozval ji na th
dansant; spustil toti gramofon a dal se od n uit finesm modernch
tanc. Za to ji zase uil Dalcroze a snail se pimt ji k cvien
plastickho kontrapunktu; k tomu ovem musela ctit hudbu a
tak spolu zkoueli, peli se a zabavovali se tm. Pak ji pozval na
koncert, pi kterm oba byli jak hudebnky tak i obecenstvem; hrli
dueta a Lanny ji pinutil, aby je dn nacviila. Nebyl to dn ert
hrt stle tut vc znovu a znovu; kdo se chce nkam dostat, mus se
nauit st z listu. Pedkldal j notov seity, zkouel ji a zlobil se na
ni jako uitel hudby.
A kdy byla Beauty z toho unavena, nedovolil j, aby si lehla ke
krabici okoldovch bonbon; nikoli, to byl as k plavn. Kdy se
oblkla do plavek, el za n po behu, dvaje se na jej pvabn bl
ltka a drdil ji: Opravdu, opt jsou nesporn tlust! Voda byla
tepl a Beauty by se byla nejradji na ni poloila a nechala se unet
zatm co by Lanny plaval kolem n; ale to j opt nedovolil a vyzval
ji k zvodu podl pobe. Stkal na ni a piml ji k tomu, aby ho
prohnla po behu. Jedin k emu ji nemohl pimt bylo, aby si
vzala Robbieho brle a ponoila se s nim do ryb e.
etli spolu nahlas, stdajce se. Beauty se nedovedla soustedit
na knihu dlouho, byla pli neklidn nebo ospal. Ale etl-li j
nkdo, to u bylo trochu spoleenskho ivota. Peruovala etbu a
hovoila o petenm a vmna nzor ji povzbuzovala. Bhem let se
v jejich dom nahromadilo mnostv knih; ptel jim je dvali nebo
je Beauty kupovala na radu jinch, ale sotva kdy se na n podvala.
Lanny si vzpomnl, e pan Pridieu, knihovnk, mluvil o
Stendhalovi. Kniha La Chartreusse de Parme byla mezi ostatnmi,
ani vdli, jak se tam dostala. Opt se vidla Beauty hrdinkou, kter
lska omlouv vechno. Byla prost uchvcena podrobnm a
pesnm rozborem velik vn. Ach, to je naprosto sprvn!
zvolala a ten bylo na chvli perueno, aby mohla Lannymu
vyprvt o much i ench a o tom, jak se chovaj, kdy jsou astni
v lsce nebo kdy nejsou; o rznch typech milovnk a o tom, co
kaj a mn-li sv slova vn nebo ne; jak psob pocit zklamn,
rlivosti a nespchu; jak lska a nenvist bvaj promeny; jakou
lohu hraje marnivost, panovanost, sebelska a touha po svt a
jeho potlesku. Beauty Buddov mla v tchto vcech velkou
zkuenost a hovor o nich ml pro ni nekonenou pitalivost.
Mon, e by vichni moralist neschvalovali podobnou zbavu
mezi matkou a synem. Ale ji v Pai mu ekla, e vrt-li se do
Juanu, bude francouzskm chlapcem. Bude tedy muset poznat umn
lsky, i kdy jen pro svoji ochranu. Jest nebezpen druh en, kter
dovedou zniit tst mue, a mladho i starho, ani si proto
lmaly hlavu. Jest tedy nutno nauit se rozeznvat patn od dobrch
a bohuel, to obyejn nen mon, pokud ji nen pozd.
Mla tak jet jin mysl; Beauty obhajovala sebe, Marcela a
Harryho, i spe to, co udlala Harrymu. Snad j svdom inilo
vitky, protoe hovoila o Harrym velmi asto a vzpomnala, co asi
dl v Pittsburku. Lska je podivn a mnohdy lovk nen asten,
ani kdy je milovn, ani kdy nen. Nkdo se rozhodne jt sm a
nechce u s lskou nic mt; ale mui odmtali dovolit to Beauty a
jednou to nedovol eny Lannymu.
A potom se vrtili k Henri Beylemu, vojku, diplomatu a svtku,
kter psal pod pseudonymem Stendhal a kter jim vyprvl, co
znamenala lska v posledn svtov vlce prv ped sto lety, tedy
ne tak dvno v dlouhch djinch Evropy.

3
Od Marcela Detaze pichzely lstky; dailo se mu dobe, ml
dost prce a byl asten, e jsou bezpen doma. Nesml sice ci,
kde je, ale napsal slo svho pluku a oddlu. Cenzura poty byla
psn, ale dn cenzor ve Francii nic nenamtal, aby mal napsal
sv svtlovlas milence, e ji miluje, nebo aby mu ona odpovdla,
e optuje jeho city. Beauty ila tmito zprvami a Robbieho
ujitnm, e vlka nebude trvat dle ne ti nebo tyi msce. Snad
ani Marcel boj neuvid; vrt se po zajmavm dobrodrustv a ivot
zane tam, kde pestal.
 Kad, s km se setkali v Pai, i kad, koho potkvali, nyn si
byl jist, e francouzsk armdy zadr Nmce, zatm co rusk parn
vlec se peval pes Prusko a dobude Berlna. Francouzsk vojensk
veden bylo si tak jisto, e inilo plny pro mohutn nstup svch sil
Alsaskem a Lotrinskem; prolom nmeck posice na jihu a pak
postupujce na sever, odznou spoje nepteli, postupujcmu Belgi a
severn Franci. Noviny psaly o potcch tohoto protitoku a o
vem, co se stane; pak nhle umlkly a pt zprvy o tchto bojch
pichzely z mst ve Francii. Ti, kte rozumli vojenskm
zleitostem, vdli, co to znamen armdy vlasti utrply vnou
porku.
A dn cenzura ve Francii nemohla skrt ped obecenstvem, co
se dlo na severu. Stailo jen, aby si lovk vzal mapu a
poznamenval msta, kde se podle zprv bojovalo a mohl vidt, e to
byl nmeck parn vlec, kter se valil a to rychlost patncti a
ticeti kilometr denn. Mal belgick armda bojovala zoufale, ale
byla prost smetena; jej pevnosti byly rozbity tkm
dlostelectvem a msta a vesnice na cest vpdu byla niena a
plena. Jet men britsk armda, kter byla vylodna v pstavech
Kanlu, setkvala se zjevn se stejnm osudem. Kaiser byl na cest
do Pae!

4
Pak piel dopis od baronky de la Tourette. Tato ipern dma
provala dobrodrustv a popisovala je podrobn jsouc zavena v
hotelu tvrtho du v Pai a znudna, protoe nemla co dlat.
Byla u svch ptel, s nimi chtla strvit srpen na venkovskm sdle
na ece Maase, protkajc stedem Belgie. ofie byla naprosto
nepolitick a jej starost bylo jedin, aby se j dobe vedlo; zdka
kdy etla noviny a kdy slyela lidi mluvit o hrozc vlce,
nevnovala tomu vbec pozornost: nebyla vbec schopna brt vn
mylenku, e by nkdo mohl kazit pohodl osob jejho
spoleenskho postaveni.
Dmy, kter la navtvit, sdlely jej nzory s n.
 Novinky cestovaly po venkov jen pomalu; a kdy konen se
dmy dovdly, e Nmci pekroili hranice, nezpsobilo jim to
dnch starost; armda konen jde do Francie a mohlo by
nanejv bt zajmav pozorovat je na pochodu. Nebezpe si
uvdomily teprve, kdy slyely dunn dl a to ji bylo pozd; oddl
huln s dlouhmi kopmi pijel tryskem na ndvo a mustvo
zabralo vechna auta i kon v dom. Brzy po nich pijelo nkolik
limusin s elegantnmi dstojnky, kte, cvakajce podpatky a klance
se, uvdomili dmy, e, bohuel, budou potebovat zmek jako
prozatmn hlavn stan. Byli thl v pase a nosili monokly, dlouh
ed plt se zlatmi nramenky a blskav boty a opasky; mli
bezvadn zpsoby, mluvili vbornou anglitinou a zdli se bt velmi
poteni, e se mohli seznmit s dmou, kter jim byla pedstavena
jako slena ofie Timmonsov z dalekho sttu Ohia.
Jej ptel si v posledn chvli uvdomili, e jako ena Francouze
je podle zkon francouzskou pslunic a e by mohla bt
internovna a do konce vlky. Te noci poslala sluku do vsi a
podailo se j najmout vozk a starho kostnatho bloue; vzala si s
sebou jen kufr a se slukou a venkovskm kom se vydala k
Bruselu. Vude na jih a vchod od nich se bojovalo a cesty byly
peplnny uprchlky s vozky a trakai nebo nesoucmi jen svoje vci
na zdech. Nejednou museli zstat sedt u silnice, aby mohla
nmeck armda projt; ofiin dopis byl pln dsu nad dokonalost
Kaiserova vlenho stroje. Po dobrou hodinu pohlela na
pedjdjc motorizovan dlostelectvo: tk oblhac dla, lehk
poln dla, nepjemn vypadajc rychlopaln dla, munin vozy,
vozy pln bomb a vozatajstvo se zavazadly, zkopnick vozy, poln
kuchyn. M drah, oni se na tohle pipravovali po cel n ivot!
psala baronka de la Tourette.
Pozorovala pochodujc mustvo v matnch uniformch, barvy
poln edi, o tolik rozumnj ne npadn erven a modr uniformy
Francouz. Nmci pochodovali v sevench, skoro pevnch icch
stle a stle ; v jedn vesnici ekli ofii, e jejich neperuen
prvod trval pes ticet hodin. A z toho tolik jich s doutnky v
stech! psala. Chtla bych vdt, zda drancuj krmy.
 Uprchlci spali ve svm vozku, protoe se bli, aby jim nebyl
ukraden; a po dvou dnech a nocch se dostali do Bruselu, kter tehdy
jet nebyl Nmci dobyt. Odtamtud jeli do Ostende, kde Britov
vyloovali vojska, pak lod do Boulogne a vlakem do Pae. Mla
bys vidt toto msto! psala ofie. Kad, kdo mohl, dostal se
odtud. Vlda zabrala vechny kon i vozidla. Snad i taxky byly
najaty uprchlky doufm, e se njak vrt. Vechny velk hotely
jsou zaveny musk personl je v armd. Nmst Svornosti je
pln vojk, kte tam sp na slm. Nejpodivnj pi tom je, e zlat
a stbrn mince docela zmizely; k se, e je lid schovvaj a nikde
nelze rozmnit, protoe jsou jen paprov penze. ekm jen na
njakou monost, jak se dostat na jih jinak ne pky. Doufm, e se
sem Nmci nedostanou dve. Bylo by trapn setkat se znovu s tmi
dstojnky!

5
Ne Marcel odejel na vojnu, pinesl kle od svho domku
sluebnictvu v Bienvenu a nechal je tam pro pan Buddovou.
Sluebnictvo bylo francouzsk a pleitost nikoli nhodn; plakaly a
prosily Boha o ochranu pro nho a pimly ho k slzm. Prohlsil, e
to ve je pour la patrie a aby se staraly dobe o milostivou, a se
vrt; a budou odporn Nmci vyhnni z francouzsk pdy, budou
opt vichni astni jako v pohdkch.
Leese i Rosina vdly ovem o milostnm pomru. Pro n to byla
romantika, rozko, vno a parfm ivota; ily j prv tak jako se
eny Spojench stt uily t skutenou i pomyslnou romantikou
filmovch hvzd Hollywoodu. Beautiny sluebn o tom mluvily
nejen mezi sebou, ale i se sluebnictvem z okol; vichni je
pozorovali, vichni se podleli na jejich nnosti i poten; a vichni
kali, jak je koda, e ten mal je tak chud!
A pak Beauty dostala od Marcela lstek, kde j psal, e chce, aby
uschovala jeho obrazy pro ppad, kdyby se mu nco stalo. Nevm,
budou-li kdy mt njakou cenu, psal; ale mlas je rda, zatm co
pro moje pbuzn nic neznamenaj. Snad by bylo dobe pesthovat
je k tob do domu, kde budou vce v bezpe. Zai to podle svho.
 Beauty, hledajc vdy njakou zvltn zmnku v jeho lstcch,
pitiskla si ruku na srdce. Lanny, nemysl, e to znamen, e jde na
njak nebezpen msto?
Nevm, pro by to mlo nco takovho znamenat odpovdl
hoch. Mme svoje obrazy pojitn a jist bychom se mli postarat i
o jeho.
Beauty chodvala do jeho domku a vzpomnala tam na asy, kdy
byli astni a vytala si, e si nedovedla vit svho tst. Nyn tam
la s Lannym, aby vyplnili Marcelovo pn. Bylo tam vce ne sto
plten, kad napjato na devnm rmu a uklizeno v jakmsi
skladiti v zadn sti domku. Lanny vynel obraz za obrazem a
spolen si je prohleli vechny ty pohledy na pobe a sti
Stedozemnho moe, kter znali lpe ne cokoli jinho. Byl jimi
unesen a byl ochoten postavit se proti kadmu kritikovi svta.
Beauty si setela slzy s o a nakala na vlku, kter j vzala
takovho milence a zarazila takovou prci, ba docela i znemonila
ofii pijet na Riviru leda by chtla jt pky!
Byla tu tak skupina obraz z vletu do Norska. Lanny dosud
nevidl dn z nich ani o nich neslyel, protoe to bylo ped tm,
ne se dovdl o Marcelovi. Ale slyel ji tolik o tto studen krsn
zemi a nyn ji mohl vidt kouzlem umn. Bylo tu vce ne jen fjordy,
hory, saetery a starobyl rolnick domy s drami ve stechch msto
komn; byla tu due vech tch vc, star a pece vn nov,
pokud lid budou milovat krsu a obdivovat se jej stl obnov.
Bylo tu tak ecko se svmi pamtkami a Afrika se zasmuilmi
mui pout, zahalenmi a tichmi. Bluebird byl nyn promnn v
nemocnin lo; ale jeho dva vlety s mdlovm krlem budou t
nu, tak dlouho jako j, ekl Lanny.

6
Pobyt Marcela ml zstat tajemstvm, na jeho zachovn
zvisela bezpenost vlasti. Ale vezme-li se tisce mladch mu ze
sousedstv a umst v tboe necelch sto padest kilometr
vzdlenm, stane se jejich pobyt brzy tm, emu Francouzi kaj un
secret de Polichinelle, nm, co kad v. Mluvili o tom idii
nkladnch voz, kte jezdili do msta pro zsoby a brzy mohly
Leese i Rosina oznmit rodin, e malv pluk je na strn slub v
Pmoskch Alpch.
Itlie se prohlsila v tto vlce neutrln; ale nesmlo se
zapomenout, e byla lenem tak zvanho Trojspolku s Nmeckem a
Rakouskem. A v Itlii byla siln strana zvan Trojspolki, kte
chtli dostt slovu a v onch dnech rychlch politickch obrat si
netroufala Francie nechat svoje provenslsk hranice nechrnn.
Tak ml tedy Marcel prozatm to, emu Britov kaj hebk prce.
Nesnz byla v tom, e m vce vzrstal nmeck tlak, tm vt
poet vojk byl povolvn na sever. Proto se Beauty rozhodla, e
mus tbor navtvit. Nepsala o tom pedem, nebo si nebyla jista,
propustila-li by cenzura takov dopis; pojede tam prost a bude
oblhat tamn velen. Beauty vila ve sv umn v tomto oboru,
kter vak nebylo pouiteln potou.
Obt byla s dopravou. Mli sice vz, ale Pierre Bazoche byl tak
na vojn kupodivu byl serantem a velel milenci sv
zamstnavatelky. To se j zdlo jednou z pkrost vlky, ale bavilo to
Lannyho, jen nepochyboval, e to Marcelovi nevad. Pierre byl
schopn lovk a jeho rozkazy jsou nepochybn nleit.
Leese dovedla vdy nalzt mezi svmi nesetnmi pbuznmi
mue nebo enu k nemu, eho bylo prv zapoteb a nyn objevila
obstarho idie nkladnho vozu, zamstnanho u jedn z
kvtinovch farem na mysu Antibes, kter si mohl udlat as pro tuto
romantickou cestu. Byl umyt a vypadal docela k svtu v Pierreov
uniform a pomohl rozeit problm benzinu, o kter nhle nastala
nouze, protoe ho bylo teba v nesmrnch mnostvch pro dopravu
vojska a dl k obran Pae.
Lanny sedl vpedu a sptelil se se starm Claude Santozem,
kter byl ern a ml zahnut nos nepochybn potomek
saracnskch dobyvatel. ern vlasy mu ponaly edivt a doma
ml pl tuctu dt, ale netouil po jinm, ne moci se zastnit boje;
chtl se bavit o vlce a slyet o n vechno, co Lanny vdl. Mladk
pedstral vdomosti, nebo sledoval tm svj el, toti pesvdit
starho Claude, aby uznal, e tak inteligentn a rozumn mladk je u
dost star, aby se nauil dit vz a e on, Claude, by byl ochoten za
nleitou odmnu ho tomu nauit.
Doshnuv toho, pesedl Lanny do vozu a jal se pemlouvat svoji
matku. Dovedl dit plachetn lun i motorov lun, pro by auto
mlo bt nco jinho? Jako vichni hoi, byl Lanny okouzlen stroji a
naslouchal hovorm idi i majitel aut a tzal se na ve, na si jen
troufal. Nyn se ve Francii u dit auta i eny, tud syn Robbie
Budda, vrobce stroj, jist bude smt se tak o to pokusit. Tak tedy
Beauty nakonec svolila; bylo pznanou vlastnost u n, e tko
dovedla nco odci.

7
Jeli vzhru dolm eky Varu chvatnou krajinou, kter jim dala
zapomenout na vlastn strasti. Brzy stoupali po cest vinouc se
klikat po bocch hor a jen doufali, e jejich potomek Saracn je tak
zrun, jak vypad. Ve vzduchu bylo ji ctit chlad podzimu a vtr
pinel pjemnou vni jehlinatch les. Byli ve zdnliv pustin,
kdy tu nhle pijeli k tboru; Beauty byla pekvapena, protoe se
domnvala, e vojci ve vlce bydl jako krlci v drch v zemi.
Nechpala, e by mohli mt msto, s vtenmi jednoposchoovmi
devnmi domky a pravidelnmi ulicemi.
Zde se vak enskmi pvaby nedalo nic podit. Pes cestu byla
zvora a mui na stri se nedali pohnout, aby ji zdvihli, protoe
cestujc nemli dnch prkaz. Dma mus pedloit svoji dost
psemn; tak tedy jeli zpt do nepatrn vesniky, v n jedin
hostinsk podnik, kter se sm nazval auberge, ml pouze dv
lonice. Beauty je najala a ihned napsala lstek snadno lze
uhodnout komu? Uctiv a s nleitmi formalitami se obrtila na
seranta Pierre Bazoche napadla ji toti dobr mylenka, e osoba s
njakou hodnost bude moci spe nco zadit ne prost vojn, i
kdy je v civilu genius. Beauty oznmila serantovi, e je
snoubenkou vojna Detaze a dala zdvoile seranta, aby j laskav
opatil dovolenku pro jmenovanho vojna.
 Lanny podal dost u zvory a pak jim nezbylo le ekat. Byla ji
tma, kdy pila odpov a to ve form seranta samho, kter
vypadal znamenit v dlouhm modrm kabt a irokch ervench
kalhotch, ale nezakldal si na svm nynjm postaven. Sal apku,
poklonil se a ekl, e je opravdu poten, e je opt oba vid. Jako
kad, chtl pedevm vdt o onch hroznch udlostech na severu;
je mon, e Pa je ohroena? Je to pravda, e hlavn msto bylo
peneseno do Bordeaux? Teprve potom se zmnil o vci, kter byla
tak blzk Beautinu srdci. Toho veera se u ned nic dlat, ale zad
ve potebn hned rno, aby pn milostiv bylo vyhovno.

8
Ptho rna piel Marcel; mlad, pm a astn, pyn si
vykraujc. Uchopil Beauty do nru a polbil ji pede vemi a
Lannyho rovn; a hostitel s dlouhmi edmi knry a ko nkolika
mezch speen se vesms usmvali. Romantika pila do
Pmoskch Alp. Kdyby je skupina filma natela pro film, nebylo
by je to vce zajmalo.
Vojensk ivot psobil dobe na Marcela, a pro tak ne? ptal se
na tomto svm horskm vzduchu, v nejkrsnjm ronm obdob,
stle venku, na pochodu nebo pi vcviku, pi vborn strav a
naprosto bez starost, krom o svoji milovanou. Regardez! volal a
ukazoval k horm. Budu mt nco novho k malovn! Ukazoval
Lannymu vzdlen zasnen tty a dol naplnn mlhou. Tady je
docela jin ovzdu, kal, toue se dt ihned do dla. Prv se vrtil
ze strn sluby; na on vchodn hoe pechzel sem tam po
nkolik hodin; bylo to dobr, protoe ml pi tom as pemlet o
filosofii ivota a o lsce, jak dodal. Kdy se Beauty zmnila o
nebezpe, zasml se; s italskmi hldkami si vymovali cigarety a
vtipkovali spolu.
Poobdvali v auberge a Marcel byl jako ostatn vojci: byl by
chtl mluvit jen o vlce. Pinesla jsi mi njak noviny? Ano, Lanny
na to laskav vzpomnl a Marcel je chtl ihned vidt. Hoch vidl, e
matiny city jsou doteny; jak se mohl mal opravdu dvat do
starch novin, kdy ml Beauty Buddovou ped sebou! Ale to se dalo
oekvat, myslela si. Lska u mue je vedlej vc, u eny je celm
ivotem.
A jet he: ne dojedli obd, Marcel prozradil, e nen spokojen
se svoj idylickou vojaninou v horch; touil dostat se na sever, do
pekla zkzy a smrti a pokouel se obhjit tento svj postoj, i kdy
vidl pi tom slzy v och sv krsn, plavovlas milenky. La patrie
est en danger! Byl to bojovn vkik francouzsk revoluce, kter
nyn, vce ne po stu letech, zachvval du Marcela Detaze. Jak mohl
kterkoli Francouz vdt, e tk boty dupaj po bezch Marny jen
nkolik kilometr od Pae a nezatouit, aby tam hned bel a
vlastnm tlem brnil nejkrsnj msto svta ped nejhnusnjmi z
neptel?
Lanny vdl, e chtj bt sami; kad jejich pohled to
prozrazoval; ekl tedy, e pjde na prochzku, aby vidl co nejvce z
tchto velkolepch hor. Marcel mu ukzal k zpadu a ekl: To
vechno je Francie, a pak ukzal na vchod a dodal: To cel je
zakzno.
Lanny el tedy k zpadu a kdy byl unaven, usedl a bavil se s
pasti; napil se ledov ist vody z horskho potoka, ve kterm vidl
pstruhy drt se tu a tam proti proudu; velik ptk, snad orel, krouil
nad nm a velik tetev hlun proltal borovm lesem. Kdy se
vrtil, vidl na tvch milenc, e jsou astni a chvjc se knry
aubergista a smvy jeho mohutn eny mu kaly, e cel svt
miluje milence. Pan domu pipravila jaksi svatebn kol pro tuto
pleitost; zalvali jej pak vnem spolu s honci mezk a s vojky,
kte zpvali milostn psn, protoe cel svt je jako opern sbor.
Nous partons, courage; courage aux soldats.

9
Kdy se vrtili dom, shledali, e se baronka de la Tourette
dostala pece do Cannes; podailo se j i jej sluce vecpat se do
vlaku, kde sedly po celou noc ale to byla jen men st
protivenstv, kter vytrply. ofie vyprvla o Pai za okolnost,
rovnajcch se tm obleen. Nmeck invazn armda se piblila
mstu, toc se jako loukot kola, jeho nbojnic byl dalek Verdun.
Ale kdy se dostali tsn k Pai, pootoili se k vchodu, zjevn
hodlajce obklit francouzsk armdy u Verdunu a ostatnch
pevnost. Jejich velitel byli posedl vzpomnkami na Sedan; kdyby
se neptelm podail takov dokonal obchvat, mohli by tuto vlku
skonit jako tehdej.
Kolem Pae sbhaj se toky znm, jako sedm ek; klidn
proudy protkaj lesnatm zemm s msty a vesnicemi podl beh
s mnohmi mosty. Marna vtk do Seiny od vchodu, tsn ped
mstem. A prv podl on eky Nmec von Kluck pohrdav odkryl
prav kdlo sv armdy; a generl Gallieni, shromdiv vechny
taxametry a veker vozidla v Pai, dopravil jimi svoje zlohy na
frontu a vrhl je proti nepteli.
V onch dnech nebylo v Pai skoro ani jedinho mladho mue.
Starci, eny a dti naslouchali hmn dl, kter neustvalo ve dne
ani v noci; sedli na nbench zdch a pozorovali trosky strom a
budov a veho co plavalo, i mrtvol zvat; lidsk tla byla
vylovovna ped mstem. A nad hlavami se jim tu a tam vyskytl
pohled neodolateln psobivosti: hluc letadlo, pozorujc pohyby
vojsk a snad i nesouc pumy. Neptelsk letoun byl znm jako
Taube podivn fantasie mnc holubici mru v nstroj zabjen. Na
Antverpy byly ji shozeny pumy a zabito mnoho en a dt. Nicmn
zvdavost byla pli velik a na vech prostranstvch bylo vidt
davy, zrajc do oblak.
Zvuk dl se vzdlil a podle toho lid poznali, e jedna z velikch
bitev byla vtzn dobojovna. Ale nekieli a neslavili. Pa znala
cenu tohoto vtzstv a ekala na svoje taxky, a pivezou rann a
zprvy o mrtvch. Nmci byli vreni zpt na Aisnu, tyicet pt
kilometr dle k severu; tk uprchlk z Pae pestal a tak se
konen podailo baronce dostat se na Riviru jinak ne pky.
S ofi piel Eddie Patterson, jej zamilovan ptel, jeho hlavn
zsluhou v ivot bylo, e si vybral sprvnho dda. Tento star pn
jednou doshl prostednictvm zkonodrstv svho sttu vsady k
stavb elezninho mostu; a nyn od eleznin spolenosti pobral
honor jednoho centu za kadho cestujcho, kter pejel eku.
Eddie byl amatrskm hrem kulenku s mnoha medailemi a
pohry a tak rd jezdil motorovmi luny. Mluvil o tom, e d svj
nejrychlej motorov lun francouzsk vld k pronsledovn
podmoskch lod; brzy u jej uvid kiovat v juanskm zlivu ve
dne i v noci, se tylibernm dlem na pdi.
Eddie Patterson byl slab mladk se sehnutmi rameny, kter
mluvval tvrdohlav a nikdy nedal najevo tkavost mysli; ale nyn se
jaksi rozvnil k zuivosti proti Nmcm a mluvil o dobrovolnm
vstupu k njak slub. ofie mla strach a pochopiteln se obrtila o
pomoc k sv ptelkyni Beauty Buddov, kter s n souhlasila, e
mui jsou blzni a e dn z nich jakiv nedovede ocenit lsku
eny.
Dnem i noc se ofie a Eddie o to peli. Vechny ty ei o
nmeckch ukrutnostech jsou jen propaganda, oznamovala baronka.
Co jsem tam nebyla a nevidla to? Oveme Nmci stl civilisty,
kte na n pl z oken dom. A snad i zadruj starosty belgickch
mst jako rukojm; ale nedl se to vdy ve vlce? Co to nen podle
mezinrodnch zkon? ofie mluvila jako by byla vedouc
znalkyn v tomto oboru a Eddie na to odpovdal jedinm
nezdvoilm slovem: vsty! Kdy Lanny vyslechl nkolik
takovch spor, dospl k nzoru, e dn z nich mnoho nev, ale e
oba jen opakuj, co si peetli v novinch. A protoe nebylo lze dostat
tm nic ne francouzsk a anglick noviny, mla osoba jako on,
kter chtla zstat neutrln, velmi tk postaven.

10
enm nezbv jinho, ne udrovat sv nepokojn a potetn
mue v dobr nlad. Tak byla Lannymu pidlena povinnost brt s
sebou Eddie Pattersona na rybsk vpravy nebo ho zlkat na
vzkumy starch mskch a saracnskch zcenin. Ale bylo
opravdu nemono utct vlce kdekoli ve Francii.
Podle Lannyho bylo hlavnm zamstnnm na mysu Antibes
pstovn kvtin pro vrobu voavek a to se provd v zim pod
sklem. Poet rm se sklem na tomto vbku se odhadoval asi na
milion; pochopiteln jejich majitel mli starosti, kdy slyeli, e
jsou vrhny z oblak pumy a e z moe se vynouje podivn hrozn
plavidlo, vystelujc torpda. Znlo to sice pohdkov, ale asi to byla
pravda, protoe bylo vidt vlen luny hldkovat, tu a tam i letadlo
na vzvdch a na rozch byly vyhlky pro rybe i ostatn, aby
okamit hlsili vechno neobvykl na moi.
Potom piel dopis od pan Emilie Chattersworthov, kter
uprchla z Les Forts, kdy se Nmci blili, a po velk bitv se
vrtila do svho domu. Myslm, e jsem mla tst, psala,
protoe jen asi pl tuctu stel dopadlo na dm a nebyly to ty
nejvt. Zjevn se sem nedostali se svmi nejvtmi dly a
Francouzi ustoupili bez velkho odporu. Hulni tu byli prvn a
museli mt s sebou odbornka na umn, protoe strhali a odnesli
nejlep alouny a nejcennj obrazy. Spoustu nbytku prost
vyhzeli oknem nevm, bylo-li to ir vandalstv nebo chtli-li z
toho budovat opevnn. K tomu pouili kulenkovho stolu, kter
postavili na hranu; ale mnoho jim platn asi nebyl, protoe je zcela
prostlen. V hlavnch slech provdli chirurgick prce a pmo
ped okny je hromada krvavch bot a atstva, osthanho s
rannch. Vybrali ovem sklepy a vude je spousta rozbitch lahv.
Uprosted mho krsnho fleur-de-lis v pedn zahrad je dra po
rapnelu a rozbit dlosteleck vozk na nboje jet s kusy lidskho
masa na nm pilepenmi.
Ale co m nejvce bol, je osud mch ndhernch les. Byla v
nich ukryta cel nmeck divise a Francouzi je zaplili na mnoha
mstech; neptel z nich vystoupil bojuje a byl nadobro poten. Lesy
jet ho a my u se nedokme, a vyrostou jako dve. Zpach z
tisc tl, kter jet nebyla odklizena, kaz vzduch, nedovede si
opravdu pedstavit nic horho. Nevm, budu-li tu vbec jet kdy
moci bydlet. Mohu se jen modlit, aby se sem ti barbai u podruh
nedostali.
Mnn naich ptel je, e jsou ji u konce a e bhem nkolika
msc budou docela vypuzeni z Francie.
To byla nov zbra pro Eddie Pattersona! Jeden po druhm se
militarist mezi Ameriany pipojovali; nkte do Cizineck legie,
jin k nemocnin slub, mnoho en do nemocnic. Francouzsk
leteck sluba byla velmi oblbena mezi dobrodrunmi mladky
ale pro ofii to byla nejhroznj mylenka, protoe tito ltajc mui
honili jeden druhho v oblacch a listiny jejich ztrt byly stran. Za
prvnch dn byla Francie ohromena inem letce, kter vehnal svoje
letadlo pmo do balonu Zeppelinu a proltl jm. Spousta vodku
vybuchla a obrovsk vzducholo se ztila v plamenech; letec ovem
sdlel tento osud s n.
Beauty Buddov objala Lannyho a volala: , Lanny, nedej se
nikdy zaplst do tto vlky! A pak jednoho dne dostala dopis, nad
kterm se j srdce zastavilo:
Chrie: Tvoje nvtva z v m mysli jako nejdrahocennj
klenot. Obvm se, e to, co ti nyn napi, ti zpsob al ale bu
staten kvli mn. Tvj pchod sem mi poskytl pleitost, abych se
seznmil se svm velitelem a abych se mu mohl nabdnout ke
zvltn slub. Jsem peloen jinam k vcviku, o kterm ti nesmm
ovem pst. Prozatm mi me pst na adresu lcole Suprieure
Aronautique ve Vincennes.
Tvoje lska je svtlem mho ivota a nezn ani mrak ani noci.
Zbouji t. Marcel.
 E N Y M U S P L A K AT

1
Mlo trvat del as, ne by Lanny mohl opt spatit svho otce.
Vlc nrody mly v Novm Yorku svoje komise k tomu, aby jim
opatovaly vojensk dodvky; Robbie ml tud hlavn stan tam a
vydlval spoustu penz. Rozlin vldy poslaly svoje cenn papry
do Spojench stt, aby si je lid, vc v jejich finann stabilitu,
kupovali a z jejich vtku se nakupovaly poteby pro armdy.
Robbie vysvtloval tyto vci v dopisech a napsal, e Anglie i Francie
objednaly dosti u Budda, aby se zaslouily o velk rozmach tovren.
Robbie psal ovem opatrn vda, e jeho pota je tak tena
francouzskm cenzorem. Vzpome si, co jsem ti kal o tvm
postoji a nedej se v nm nikm zviklat. Je to nejdleitj vc pro
tvj dal ivot. To Lannymu stailo, snail se co nejlpe odolvat
vkolnmu tlaku. Robbie mu poslal asopisy a noviny s lnky, kter
mu poskytovaly vyrovnan nzory; neoznaoval takov lnky tm
by pli usnadoval cenzue prci ale napsal mu po nkolika
dnech, aby si peetl lnek na t a t strnce.
V jedn vci jsem se mlil, pipoutl jeho otec. Tato vlka
bude trvat dle, ne jsem potal. Kdy Lanny etl tento dopis, byly
obrovsk armdy v objet smrti na ece Aisn; Francouzi se
pokoueli zatlait Nmce jet dle a Nmci se snaili udret svoje
pozice. Bojovali dnem i noc a jdlo i stelivo jim bylo doveno, aby
mohli pokraovat. Bitvy netrvaly dny, ale tdny a bylo tko
odhadnout, kdy jedna pestvala a druh zanala. Oddly toily,
ustupovaly a opt toily, bojujce na zem, kter ji bylo znieno.
Zakopvaly se do zem a kdy d naplnil zkopy, zstavaly v nich,
protoe bylo lep bt mokr ne mrtv.
 Tot se dlo na vchodn front. Rusk parn vlec ml jist
spchy proti Rakuanm, ale ve Vchodnm Prusku zstal tret v
bainch kolem Mazurskch jezer. Rusov byli obkleni a pobjeni
jako na jatkch; ale mnoz z nich unikli a nov armdy pichzely a
postupovaly a ustupovaly na hranicch v jedn bitv po druh.
Mlo tomu tak bt na dlouho nejrozhoenj bitvy
podncovan nejtrpmi nenvistmi, jak Evropa znala po stalet.
Kad nrod mobilizoval svoje sly ze vech st svta: pomoc
lidsk sly, penz, zbo a intelektulnch i morlnch initel. Kad
strana dlala, co jen mohla, aby uinila druhou stranu odpornj a
dn nechtla mt trplivost s tmi, kdo byli vlan nebo
pochybovan. Matka se synem z Ameriky, kte chtli zstat
neutrlnmi, byli zmtni jako ptci v boui.

2
Bhem jzdy na svoje nov psobit byl Marcel mimo cenzuru
na pr dn. Napsal ve vlaku a odeslal z Pae dopis pln vmluvnosti
a vniv lsky, inspirovan dnem a noci, kter strvili spolu. Naplnil
Beauty radost, ale tak obavou, protoe j ekl, e poklad jejho
srdce jde na msto z nejnebezpenjch. Po nkolika tdnech pilnho
vcviku se ml stt pozorovatelem v upoutanm balon.
Vybral si toto msto, protoe ho k nmu urovala jeho malsk
karira. Jeho schopnost rozeznvat jemn odstny barev mu umon
objevit kryt. Prohlel si krajiny z hor a dovedl vidt vci, kter
normln oko nepostehlo. Mus se nauit bt astnou
pomylenm, e opravdu mohu bti ku prospchu sv zemi, tak
psal a snad tomu i vil, protoe byl muem. Beauty zmakala tento
dopis a zstala sedt s obliejem k nmu pitisknutm, promejc jej
slzami.
Po tom bylo ji mlo mru v Bienvenu. Beauty chodila po dom
se smrt napsanou ve tvi; Lanny ji slchal vzlykat v noci a chodil ji
konejit. Vybrala sis Francouze, Beauty. Nemohla bys oekvat, e
bude jednat jinak. Hoch prv etl vbr z anglick poezie, kter
tam pan Elphinstone nechal, kdy se vracel dom, aby se pipojil k
armd. Protoe byl mld, snail se upokojit svou matku vzneenmi
pocity vyjdenmi nesmrtelnmi slovy. Nemohl bych t tolik
milovat, drah, kdybych nemiloval est vce.
Zdlo se vak, e etba tchto ver pivd Beauty na pokraj
lenstv. Co to znamen est? Nen to nic jinho ne touha silnch
vldnout ostatnm. Je to podvod, jak dostali miliony lid, aby je
nsledovali a umrali pro jejich slvu.
Kdy tak chodila Beauty zamylena po dom, litovala sv volby?
Jestlie ano, pak to nedala Lannymu najevo. Jedin, co mu ekla,
bylo, e ivot je nesnesiteln krut. Nebylo mon, aby byl Bh ta
mylenka byla len. Njak bel se nm poklebuje nebo snad
cel hejno jich zvltn bel v srdci kadho mue, kter se sna
zabt ostatn.
Beautina ptelkyn ofie se svm Eddie Pattersonem j
pispchali na pomoc. Pivedli s sebou starho vcarskho
diplomata na odpoinku, kter se jmenoval Rochambeau; protoe
strvil vtinu svho ivota v zkulis Evropy, nedal se svst dnou
propagandou a nebyl uraen protimilitaristickmi projevy americk
dmy. Tito tyi hrli bridge; hrli jej z jakhosi zoufalstv po cel
dny a vtinu noc, pestvajce jen, kdy Leese prostela k jdlu a
udeila na mal nsk gong, kter visel na dvech jdelny. Hrli jen
o mal szky, ale brali svou hru s naprostou vnost, debatujce o
kadm systmu hry a o kad he, co a pro uinili a nebylo-li by
lpe zahrt tu kterou partii jinm zpsobem. Nikdy se nezmnili a
pokoueli se i nemyslet na to, jak bhem jejich debat o finesch
draen a hry jsou mui pobjeni a mrzaeni stelami a pumami.
Toto uspodn se hodilo dobe Lannymu, nebo mu
poskytovalo hojn asu ke ten. Tak mohl hrti tenis s dvaty a
chlapci z okolnch vil a opatovat potraviny z moe. Ale musel slbit,
e nebude zajdt daleko do zlivu, protoe Beauty se bla, e by se
njak nmeck ponorka mohla vynoit bez vstrahy a torpedovat
zbavn luny v juanskm zlivu.
 3
Lanny si dopisoval s ptelem Rickem a znovu se dovdl, jak je
tk v tto vlce zstat neutrlem. Rick ekl, e zpsob, jakm se
Nmci chovali v Belgii, zbavil je vech nrok, aby byli pokldni za
civilizovan lidi. Na Ricka nepsobila Kurtova dlouh slova tolik
jako na Lannyho; ekl, e nevid elu v podivn filozofii, kter
nelze pout v bnm dennm ivot. Dle mu ekl, e od nynjka
bezpe Ameriky zle na britskm lostvu a e m dve si to
Amerian uvdom, tm lpe bude pro n i pro ostatn svt.
Lanny byl v nevhod pi tchto debatch, protoe se bl, e
bude-li opakovat to, co mu jeho otec ekl, cenzura mu dopis
nepropust. Proto popisoval jen o em etl nebo co vidl. Francouzi
nyn mli tak zvan aro hydro, letadlo, kter mohlo pistvat na
vod; jedno z nich pistlo k juanskmu nbe, aby si opravilo
praskl pvod oleje; Lanny se dval na tuto opravu a pak na odlet
stroje. Mlo strojn puku, Hotchkisse Lanny se vyznal v pukch
jako ostatn hoi v autech. Na opltku mu Rick napsal, e londnsk
autobusy dopravuj nyn vojsko a e spousty ednk a obchodnk
cvi v Hyde Parku, zatm jet v civilu a s holemi msto puek.
Ale Rickv hlavn zjem byl ve vzduchu. Psal, e se setkal s
jednm z letc a hovoil s nm na salisburyjsk planin; tento
dstojnk prodlal souboj ve vzduchu a dostal svho Nmce. Britov
tak dvali strojn puky na svoje letadla; to vak byl problm,
protoe vtina letadel mla vrtuli vpedu a dopedu se stlelo pi
pronsledovn neptele. Nov mylenka byla stlet skrze vrtuli a
Britov sestrojili takovou, jej okraje se otely, kdy do nich
narazila stela.
To je sluba, kter se chci vnovat, psal Rick. Ale slbil jsem
otci, e pokm do ptho roku. Je toti vyadovn vk aspo
osmncti let, ale spousty mladk se dopoutj podvdk v tto vci.
Mohl bych tak, protoe jsem dost velik. Je toti velmi tko
studovat v takovchto asech. Jist pro Ameriana je to snaz.
Lanny si tak dopisoval s Rosemary Codwilligerovou,
vyslovovno jako Culliverovou. Jej jmno se mu vdy zdlo
smn, kdy je psal; ale vdl, e mnoh anglick jmna jsou
zvltn, zejmna mdnch lid; jejich majitel peliv zachovvali
podivn znn jako znak dstojenstv, jako dkaz, e se nepotebuj
starat o to, souhlas-li kdo se zpsobem, jakm svoje jmno p nebo
vyslovuj nebo cokoli dlaj. Lannyho nenapadlo, e s takovmito
lidmi bude tko vyjt i jinak; vdl jen, e Rosemary je roztomil na
pohled a e je rozkon sedt s n v objet za svitu msce.
O tom ovem nepsal. Jejich dopisy byly mrn a ptelsk, take
je mohli st cenzoi i rodie. Psala, e jej otec vel jednomu pluku
ve Francii a e synovec jej matky, ctihodn Gerald Smithtotten, byl
zabit pi hjen prplavu Cond u Monsu proti sedmi tokm. Tuto
vlku odnej tce zejmna nae pedn rodiny, psala dcera
kapitna Codwilligera, protoe se mus ukazovat na hradbch, aby
dvali pklad ostatnm. Chtla bych se stt oetovatelkou, ale matka
mne d, abych dokonila leton koln rok. Nae matky si stle
jet mysl, e jsme mlad, ne opravdu jsme. Jsou americk matky
taky takov?

4
Lanny si neustle vzpomnal na Kurta a uvaoval, co asi dl a o
em peml. Oveme Kurt je vlastencem. Nebude zazlvat
Lannymu, e nejde s Nmeckem? Jak by ml k tomu dvod? Lanny
by to byl rd zjistil, ale pochopiteln si nebylo mono dopisovat mezi
zemmi, kter spolu vlily.
Jednoho dne ale hledal Lanny nco v zsuvce, kde ml kapesnky,
udice, njak patrony, fotografie, star dopisy a podobn vci a
nalezl tam tak obchodn navtvenku: Johannes Robin, Agent
Maatschappij voor Electrische Specialiteiten, Rotterdam. Co
vechno se pihodilo na svt od doby, kdy Lanny se seel s tmto
idovskm obchodnkem ve vlaku o minulch vnocch! Zdali pak
ho jet nkdy uvidm? uvaoval.
Vzpomnl si, e ml v myslu pst panu Robinovi a to ho
pivedlo na dal mylenku, e by toti prodava elektrickch
zazen byl snad ochoten odeslat jeho dopis Kurtovi. Lanny se
dovdl z hovor matinch ptel, e si lze dopisovat s Nmci
takovmto zpsobem; bylo to sice nezkonn, ale mnoho obchod se
dosud provdlo prostednictvm neutrlnch zem. To neme panu
Robinovi ukodit, rozhodoval se chlapec, protoe nenapi nic,
proti emu by cenzura mla nmitky; nemusm ostatn ani pst, e
jsem ve Francii.
Usedl ihned a sepsal dopis pro svho ptele v Nmecku. Se
zetelem k nmeck cenzue zaal takto: Mj otec mi ekl, e
povinnost Ameriana je zstat neutrlem a proto jm zstvm.
Nerad bych ztratil styk s Tebou a proto Ti oznamuji, e jsem doma a
e matce i mn se da dobe. Otec je opt v Connecticutu. Studuji
piln, tu nejlep knihy, kter mohu dostat, a nezapomnm na nae
idely ulechtilejho ivota. Tak se cvim ve he z listu, akoli
moje technika hry na klavr je stle jet nevytben. Zatm nemm
dnho uitele, ale moje matka se setkala s mladm americkm
vysokokolkem, kter sem pijel za dobrodrustvm na dobytksk
lodi a nyn hodl zde zstat, protoe m zjem o jednu zdej mladou
dmu. Snad si bude chtt vydlat njak penze a mohl by m uit
tomu, co se nauil na universit, nezapomnl-li to. Prosm, abys
vydil moje uctiv poruen vem lenm Tvoj rodiny a pi svmu
oddanmu pteli. Lanny.
Takov dopis jist neubl dnmu z vlcch nrod; Lanny
pak napsal obchodnkovi v Rotterdamu, v nm mu pipomnl
setkn ve vlaku a projevil nadji, e se panu Robinovi da dobe a
e nen pli pokozen nynj vlkou. Dle mu Lanny vysvtlil, e
posl dopis pro svho ptele, jeho tehdy byl navtvit ve Slezsku.
Pan Robin si ten dopis me pest a Lanny ho ujistil, e neobsahuje
dnch vojenskch tajemstv; pan Robin me prozkoumat i papr
citronovou vou nebo teplem Lanny toti etl a slyel o
vyzvdach a jejich skocch. Doufal, e tato dost nezpsob panu
Robinovi nepjemnost; kdyby snad mla, nech pan Robin jeho
dopis zni; jinak nech je tak laskav a pole jej v prost oblce na
adresu Kurt Meissner na zmku Stubendorf, Horn Slezsko.
Lanny odeslal oba dopisy v te oblce a ekal. Po nleitm ase
pila odpov od pana Robina, srden, jak Lanny ekal. Pan Robin
s radost vil jeho slovu v dopise a pole i dal dopisy pt, bude-
li si Lanny pt. Velmi dobe se pamatoval na svho spolucestujcho
a douf, e se jet nkdy s nm sejde. Nikoli, vlka nepokodila jeho
obchod; naopak, poskytla mu jet monost rozit jej o nov obory,
nepli vzdlen oboru Lannyho otce. Pak mu psal pan Robin o sv
rodin; m dva hoky, jednoho deset a druhho osm let, a dovoluje si
poslat jejich fotografii, aby je Lanny tak poznal.
Lanny si prohldl fotografii, kter byla vzata v lt, a ukazovala
rodinu stojc u vchodu na verandu s belgickm ovkem, lecm
ped nimi na zemi. Pan Robin ml rozhalenou koili, jakou nosil i
Lanny; pan Robinov byla silnj postavy a vypadala vldn a dva
hoci klidn pohleli na Lannyho, jako by vdli, e se na n dv, a
uvaovali, jak asi je. Mli tmav vlnit vlasy jako jejich otec a
velik ulechtil oi; na zadn stran byla napsna jejich jmna, Hans
a Fredy, jako i poznmka, e prvn hraje na housle a druh na
klarinet. Lanny byl jet upmnji pesvden, e m rd idy a ptal
se sv matky, pro dnho neznaj. Beauty mu odpovdla, e se
nhodou s nikm z nich neseznmila; Robbie je ostatn neml pli
rd.
Po nkolika tdnech piel dopis ze vcarska bez oznaen
odesilatele. Byl od Kurta zjevn tak si nalezl njakho znmho,
jemu mohl vit Byl psn prv tak opatrn jako Lannyho. S
radosti slym o americkm stanovisku k nynjm udlostem. Jist
pochop, e m je docela jin. Jsi asten, e me pokraovat ve
svch hudebnch studich. Pro mne je nyn nutno, abych se
pipravoval pro innj drhu. A se pihod cokoli, vdy budu na
Tebe vzpomnat jako na ptele. Moje due zstv t jako byla a
spolhm, e ani Ty se nemn. Vem z na rodiny se zatm vede
dobe. Jak si jist dovede pedstavit, kad m spoustu prce.
Vichni, pokud jsou se mnou doma, pipojuj sv nejupmnj
pozdravy. Kurt.
Lanny ukzal tento dopis matce, kter t uznala, e se Kurt asi
pipravuje pro njak obor vojensk sluby. Bylo mu teprve estnct
let, ale Nmci jsou dkladn a zanaj mlad. Jeho brati jsou ji
nepochybn ve vlce. Lanny se pokouel vyst nco mezi dky; ta
vta o dui jeho ptele zdla se mu kat za cenzorovmi zdy, e i
kdy Kurt pjde do vlky, bude stle vit v dleitost idel a v
umn, jakoto nstroj k povznesen lidstva. Vlka nezpsob v
jejich ptelstv dnch zmn.

5
Spolhal-li Kurt na dui Lannyho, mus se Lanny ukzat hodnm
tto dvry. Shledal, e se zabv pli tenm milostnch romn a
e by ml ihned zat s nm povznejcm. Uvaoval, co by si ml
asi vybrat, kdy nhodou zaslechl poznmku pana Rochambeaua,
bvalho diplomata, e kn a biskupov, kte u rznch nrod
ehnaj nstrojm zkzy a zabjen, nepedstavuj dobe ducha
Jeova. Lanny si uvdomil, e sice vidl mnoho obraz Krista, jeho
matky a apotol, andl i svatch, ale e jen velmi mlo v o
kesanskm nboenstv. Jeho otec i matka je nenvidli, protoe
jim bylo v mld vnucovno. Ale neml by se Lanny o nm pouit
jako o sousti umleck vchovy?
Otzal se tedy blovlasho a zdvoilho exdiplomata, kde by
mohl nalzt, co Je kal a dovdl se, e jeho slova jsou uloena v
knihch zvanch Evangelia. Pan Rochambeau je ale neml a
Beautyini ptel, na kter se Lanny obrtil, shledali to zbavnm
npadem. Konen nalezl Lanny v jednom knihkupectv toto
starobyl dlo.
Zima pomalu nastvala. Ve Flandch a v severn Francii leelo na
milion mu venku, v zkopech a drch po rapnelech, naplnnch
do poloviny vodou, kter v noci zamrzvala. Hmyz je poral a zima
ochromovala, k jdlu mli chlb a masit konservy, kdy jim mohly
bti pivezeny po cestch, promnnch v moly. Ve dne i v noci
hvzdaly jim kulky nad hlavami a granty na n padaly s nebes,
roztrhvajce jim tla na kusy a pohbvajce ostatn bahnem. Rann
museli leet, kde padli, pokud je neosvobodila smrt nebo pokud noc
neumonila jejich kamardm odthnout je do zkop.
A zatm co se to ve dlo o nkolik set kilometr dle, Lanny etl
o ivot Kristov, tyikrte s menmi zmnami. Byl po kad
hluboce dojat a plakal nad zpsobem, jakm s nm bylo jednno, a
miloval ho pro krsn a vldn vci, kter proslovil. Kdyby se k tomu
byl nahodil nkdo, kdo by zastval jednu z nboenskch sekt snad
kteroukoli byl by pevedl Lannyho ke sv ve. Ale jak tomu bylo,
neml Lanny s km se poradit krom starho diplomata se svtovm
rozhledem, kter mu ekl, chce-li nsledovat Jee Krista, aby tak
inil ve svm srdci, protoe dn z crkv nekr v jeho lpjch,
ba ani pobl.
Lanny tedy neel do kostela. Msto toho studoval aritmetiku,
algebru a modern djiny se svm novm uitelem, Jerry
Pendletonem, lehkovnm mladkem, s kterm se Beauty Buddov
seznmila, jako se seznmila s vtinou lid: pi ajov tanen
spolenosti; lbil se j, protoe ml rezav vlasy, veselou povahu a
dobr zpsoby. Pijel do Evropy s kamardem, vydlvaje si na cestu
prac a zde byl zadren nejprve vlkou a pak slenou, jej matka
vedla pension, ve kterm bydlel. Msto aby el dokonit svoje studia
na universit, Jerry tu otlel a postaven domcho uitele mu pilo
jako astn vyeen nkolika problm najednou.
Pehled vzdln mladho mue ve Spojench sttech nebyl prv
nejlep; prohlsil, e hlavn vc, kterou se nauil, bylo jak vychzet
s ostatnmi studenty a hlavn s dvaty. Piznal se jako pan
Elphinstone, e zapomnl vechny pedmty, kterm ml uit, ale e
me s Lannym st a pout k tomu on bjen encyklopedie, kter
se neme mlit. A Jerry alespo ohld chlapce ped nehodami a
zrove by mu pan Buddov mohla poskytnout laskavou radu v
nejpodivnj milostn zleitosti, do kter se dostal. Slena Cerise,
jak se ukzalo, byla vychovna po francouzsku, co znamenalo, e se
nemohla sejt s mladm muem, ani jej matka nebyla pi tom a e
si ji nemohl Jerry pivst na ajovou spolenost pan Buddov bez
dmskho prvodce.
V Americe si mohl vzt dve na vlet autem, nebo neml-li auto,
mohli si vyjet na kolech do lesa; ale zde byly vechny jeptikami,
dokud se nevdaly a pak, jak se zd, lze je vdycky nalzt v hernch
kasina.
Ne docela vechny, pravila Beauty, ponajc vchovu
domcho uitele svho syna.
 6
Opt jednou byl Marcel Detaze mimo dosah cenzury na den.
Cestoval na nov stanovit a tu otevel srdce sv milovan.
Tentokrte ped n neskrval nebezpe, do nich jde. Pila hodina,
kdy bude muset zocelit svoji dui.
Marcel byl vesel jako vdy; takovm zpsobem je nutno brt
ivot, nechce-li lovk dopustit, aby jej pemohl. Uinit z nho
umleck dlo; vloit do nho svoje nejlep; hrt svoji loku a bt
pipraven na odchod ne unav svoje obecenstvo. Marcel popisoval
jitrnicov balon jako groteskn a zbavn pedmt, kter se vzpr
lidem, kte jej vyrobili, a zatvrzele se sna vymknout se jejich
kontrole. Je velik a bachrat, mn svoje tvary a tan a to se ve
vzduchu. Je uvznn v sti provaz a ocelovm kabelem pipoutn k
zemi Kabel jde pes kladku a dva siln kon nebo voli jej thnou po
poli a tm stahuj k zemi nebo popoutj do vzduchu.
To je ve pro pozorovatele, kter sed v neprstelnm koi pod
balonem a je vybaven polnm dalekohledem, micmi pstroji a
telefonem. Jeho kolem je pozorovat neptelsk zkopy a pohyby
vojsk a dl. Mus mt dobr zrak a bt vycvien v rozeznvn vtv,
rostoucch na stromech a tch, uznutch se stromu a uspodanch
k zakryt pozice dla. Tak to mus bt lovk, kter mohl cestovat
od norskch fjord k eckm ostrovm, ani dostal moskou nemoc,
protoe vtry od Severnho moe budou s nm pohazovat jako pln
jachta mdlovch krl tak psal mal, kter sice litoval starho
Ezru Hackaburyho, ale nemohl se ubrnit pi tom ertovn poznmce
o nm.
Ovem, takov balon je vtenm terem pro neptele. Letadla
budou vyletovat na nj z mrak stopadestikilometrovou rychlost,
chrlce ohe. Mme proti nim dla na zemi, psal Marcel; dla s
vysokohlm zazenm, uren vhradn k stelb na letadla, ale
bojm se, e nejsou jet dost dobr a Lanny by ml tedy vydit
svmu otci, aby vynalezli njak lep pro moji ochranu. Stely z
tchto dl zanechvaj mal kotouky blho dmu po vbuchu, take
dlostelec si me podle nich opravit zamen. Anglian kaj
tmto dlm Archies a tkm stelm, kter pi explosi dlaj
velk oblak ernho koue, kaj ern Marie 5 a truhlk na uhl.
Jist ji budou mt nov jmna ne dojedu na frontu.
Beauty se zhroutila a nemohla ani dost. Pipadalo ji hroznm,
e mui mohou ertovat o smrti a zkze. Smli se ovem, aby
nemuseli plakat; ale Beauty mohla plakat a tud plakala. Byla si
jista, e ho u nikdy neuvid a vzpomnky na nho j pinely jen
nov utrpen. Lanny v hovoru s panem Rochambeau se dovdl, e
jeho matka tentokrte m dvody ke strachu, protoe sluba, kterou
si Marcel vybral, pedstavovala prv vrchol nebezpe v tto vlce.
Jedin pesn posteh a po nm dobe men stela mohla vyadit
celou baterii dl z innosti; proto vedl neptel neustvajc vlku s
upoutanmi balony. A dosud si Francouzi udreli nadvldu ve
vzduchu, ale boj neustval a poet ztrt na ivotech byl znan
vysok. eny mus plakat, stlo ve sbrce bsn, kterou Lanny etl.

7
Potom pily novinky od pan Emilie Chattersworthov: kdy se
dovdla o nesmrnm utrpen rannch po velik bitv u Aisny,
pjila svj zmek Les Forts vld na nemocnici. Potom se la
podvat, co se tam dje a byla tak ohromena pohledem na zmrzaen
tla, pinen ve stovkch a na nmahu vyerpanch doktor a
oetovatelek snacch se pomoci jim, e se vzdala sv kariry jako
salonnire a stala se editelkou nemocnice. Nyn prv pomhala v
Pai organizovat spolenost pro pomoc rannm a dala vechny
svoje ptele o pomoc a pspvky. Mohla by i Beauty Buddov nco
udlat? Pan Emilie podotkla, e jednoho dne mohl by Marcel bt
pinesen do Les Forts; a tm ovem pohnula i Beauty, kter pes
svj slib, e bude etit a platit svoje dluhy, j poslala ek.
A pak poal Lanny pozorovat zvltn zjev. Kdy Beauty u dala
svho milence a pak i svoje penze, nemohla se u zdrhat, aby dala i
sv srdce. A dosud nenvidla vlku; nyn ale pozvolna zanala
nenvidt Nmce. Nevdla ovem nic o Weltpolitik a ani se
nepokouela hovoit o tom; Beauty byla osobn a vzpomnala si na
hordy Germn, kte v minulch zimch zaplavovali Riviru.
Hotelii je ovem vtali, protoe utrceli penze; ale Beauty je
nevidla rda, protoe milovala klid na svm stran a oni j je
zabrali. Jejich eny byly ohromn a mly hlasy jako Valkry; mui
mli pln tve, vaky tuku na jch a velik bicha i zadnice, kter si
neslun vyhvali na zimnm slunci. Popjeli a jedli salmy na
veejnosti, hali pi tom a nyn, jak se ukzalo, cel ten as
vyzvdali, kuli pikle a pipravovali velik stroje pro zkzu a smrt!
Ano, Beauty zjistila, e nenvid Nmce, a to hlavn pro nemil
rozruch na svm ostrvku klidu, kter si vytvoila v Bienvenu. ofie
je nechtla nenvidt, protoe by tm teba pimla Eddieho, aby se
stal hrdinou jako Marcel. Ani pan Rochambeau nechtl, protoe byl
ji str a znaven a nchyln k srdenm zchvatm pi vtm
rozilen. M drah pan, prosval ji, po tolik stolet ji se
nenvidme navzjem na tto peplnn pevnin prosm,
nepilvejte zde jet vce oleje do tohoto ohn. Diplomat ml
lahodn hlas a jeho zpsoby pipomnaly obstaronho prelta.
Novina, kter se Beauty bla a kterou pesto po nkolik tdn ekala,
pila. Napsal j Marcelv kamard, mu na zemi, kterho on sm
k tomu zavzal. S politovnm oznamoval milostiv pan Buddov,
e jeho kamard byl vn porann; jeho drak byl napaden dvma
neptelskmi letadly; byl sice staen ihned dol, ale ne dost rychle:
asi patnct metr nad zem se vzal a Marcel vyskoil a tce se
pochroumal a tak poplil. Byl odvezen na zkladnu do nemocnice v
Beauvais a pisatel nemohl proto popsat jeho nynj stav.
Po prvnm zhroucen bylo jedinou mylenkou Beauty dostat se k
nmu; nemohla ustat ve vzlykotu a byla stle jakoby v zchvatu
tesavky ale mus jt, mus jt te, ihned te! Nechtla si ani
sloit aty do kufru. Vidla v duchu svho milence zmrzaenho,
znienho snad i v agnii, snad umrajcho! Ach, Boe, mj
Boe, pomoz mi, pomoz mmu Marcelovi!
Nhodou byli v dom Jerry i pan Rochambeau, prv tak jako
Lanny. Snaili se, aby ji uklidnili, ale co by j mli ci? Pokoueli se
ji zadret, ale nechtla poslechnout. Nejprve si muste zjistit,
dostanete-li se vbec do vlaku, namtal diplomat. Odpovdla vak,
e pojede autem. Pak si muste naped sehnat benzin nae
odpovdla: Naleznu njak zpsob zaplatm kadou cenu
vecko se dostane vdycky, jen kdy se zaplat.
 Ale, m drah pan, vdy se patrn ani nedostanete k tomu
mstu je to ve vlenm psmu a tam se nedovoluje vstup ani
pbuznm ani nvtvnkm.
Najdu si njakou cestu. Pojedu do Pae a budu oblhat vldu.
Velmi mnoho lid ji nyn oblh vldu dokonce i Nmci.
Jdu pomoci Marcelovi. Naleznu si zpsob pihlsm se za
oetovatelku u Emilie Chattersworthov. Ta mne tam njak dostane.
Kdo pojede se mnou?
Lanny se sice ji nauil dit auto, ale ne jet tak, aby mohl
podniknout takovou cestu. Jerry Pendleton byl prvotdn jezdec a
krom toho dovedl spravit karburtory a ostatn zazen, kter vdy
zlobila. Jerry pojede; a poplaen sluebn bely nacpat njak
atstvo do kufr tepl vci, protoe milostiv hystericky
prohlaovala, e kdy ji nepust do msta, e bude spt v autu nebo
vbec venku jako vojci. Nic z jejch krsnch vc ale pak
zmnila svj mysl: pjde-li k vldnm ednkm, bude pece muset
vypadat co nejlpe nic okzalho, nebo jednoduchost jest
vrcholem umn a stoj podle toho. Byl to zvltn pohled: ena, kter
pro al vzlykala tolik, e j bylo sotva rozumt a pi tom souasn si
vybrala oblek, kter by byl nejvhodnj k nvtv ministra vldy
prv v t dob tak nebezpen ohroen, e se musela pesthovat
do vzdlenho pmoskho pstavu!
Lanny si sbalil kufr, vzal si svetr a kabt, kter nosil ve Slezsku; a
tak slun oblek, protoe snad tak pjde na edn nvtvy.
Beauty poslala telegram pan Emilii, dajc ji o pmluvu; pan
Rochambeau poslal telegram ednku, kterho znal z dob sv
innosti a kter by to mohl zadit, mohl-li vbec kdo. Jen ena
doke nemon, dodal paroduje Goetheho.
Nacpali odvy a pokrvky do vozu, zaplnive tak msto vedle
Beauty, kter se dvala ped sebe nevidouc s vrazem hrzy v och.
Zajeli k pensionu, kde Jerry bydlel; vybhl nahoru a nahzel si
njak vci do kufru. Dole stla slena Cerise se svou matkou a
tetou, vechny ohromeny tmito novinami. Rudohlav domc uitel
uchopil mladou francouzskou dmu a polbil ji naped na jednu a pak
na druhou stranu tve. Adieu! Au revoir! zvolal a odbhl.
Ah, ces Amricans! zvolala matka.
Un peuple tout a fait fou! dodala teta.
Bylo to prakticky vzato zasnouben
 FRIE BOLESTI

1
Msteko Beauvais le asi osmdest kilometr na sever od
Pae. Je asi tak tisc let star, m starobylou katedrlu a hradby,
nyn promnn v boulevardy. S osudem Pae mlo to spolen, e
se Nmci dostali a skoro k nmu, ale ne docela. Jeho obyvatel
slyeli hmn dl a dosud je slyeli dnem i noc jako vzdlenou
boui se strany, odkud slunce vychzelo. Boue jsou vrtkav; vrt-li
se tato, bylo pedmtem dennch vah. Lid studovali edn zprvy
ped Mstskm hotelem a doufali, e jsou pravdiv.
Vichni pracovali ve dne v noci, aby udreli tuto boui dle od
msta. Severn drha prochzela mstem, kter se stalo zkladnou:
vojci tu vystupovali, dla a stelivo se skldalo z voz, vytvoena
skladit potravin a krmiva, z nich bylo poslno na frontu ve, aby
se udrela a neptel byl zatlaen zpt. Pohodl ovem se nedalo ani
oekvat v takovm mst; kad byl rd, e je iv.
Beauty Buddov tu byla, protoe byla z lid, zvyklch prosadit
svou. Seznamovala se s ministry pi ajovch spolenostech a
salonech, dvala velkomysln eky k podpoe francouzskch
rannch, nesla jmno rodiny zbroja, kte mli nyn v myslu
rozit svj podnik a pomoci k zchran la patrie: kdy se tedy
objevila v kanceli ednka, jeho tajemnk se klanl a uvedl ji
dovnit; ednk ekl: Jist, milostiv, a podepsal a oraztkoval
pslun listiny.
Tak tedy projel vz, zen zrzavm studentem, stremi na
pokraji Beauvais a edn pedstavitel msta se snaili co nejlpe
zpjemnit pobyt dm, j al dodal jet dstojnosti k jejm etnm
pvabm. Ano, milostiv, udlme ve, co je v na moci, abyste
nala svho ptele; ale nebude to snadn, protoe nemme vbec
celkov seznamy. Dal bitva byla v proudu; lomozc dla pidvala
sta novch ppad kadou hodinu a ti byli ukldni zde, protoe
nebylo prost asu vozit je nkam dle.
Pjdeme sami hledat, ekla milostiv, a kdy j bylo oznmeno,
e vechny budovy v mst, pokud nebyly jinak poteb, jsou
promnny v nemocnice, podala: Mohu dostat seznam? Hoi ji
vozili od jedn nemocnice ke druh: vude ekala stojc, zatm co
ednk pehlel seznamy rannch a seznamy mrtvch; rty se j
chvly a ruce zatnaly a oba jej prvodci stli po stran, hotovi ji
zachytit, kdyby omdlela.
Konen nalezli jmno Marcel Detaze: ve starm, pinavm
hostinci tak zaplnnm kavalci; e se tam sotva dalo projt. Bylo to
jako v Miltonov stygyjsk jeskyni zatracenc, mezi hroznmi
zjevy a skeky a pohledy pernmi. Beauty Buddov, uvykl
vekermu pepychu, ponoila se do tohoto mizern osvtlenho
pekla, zvucho vkiky a stnnm, pachem krve, hnisajcch ran a
desinfeknch prostedk. Ambulance a vozy skldaly nov ppady
na chodnk; nkdy pivezen zemeli ne bylo pro n nalezeno msto
a pak byli rovnou odveni do spolench hrob za msto.

2
Marcel byl iv. Na vc se Beauty neptala. Ostatn by j tak o
mnoho vc nebyli mohli ci. Ml zlomen a spraven nohy. Byl
porann na hbet, ale nevdli, jak mnoho. Nepochybn ml tak
njak vnitn zrann. Popleniny mu oetili, velmi bolestiv
ovem, ale nemyslili, e oslepne. Nemme as, milostiv, kali.
Nespme a jsme vyerpni.
Beauty sama vidla, e to je pravda; doktoi i oetovatelky i
zzenci byli vichni bled, mli tmav kruhy pod oima a nkte se i
potceli. Cest la guerre, Madame
Vm, vm, odpovdala Beauty.
Odvedli ji k nmu; leel na kavalci asi s tuctem jinch v te
mstnosti. Nebylo mono ho poznat: ml ovzanou celou hlavu
jedin s otvory pro sta a nos, kter se zdly bt otevenmi ranami.
Poklekla k nmu a eptala: Jsi to ty, Marceli? Ani se nepohnul a jen
zamumlal: Ano. Pravila mu: Milku, pila jsem ti pomoci. A
kdy piloila ucho k jeho stm, zaslechla slab: Nech m zemt.
Jeho hlas byl vadn, ale pochytila, co chtl ci: Nepokouej se mne
zachrnit Byl bych obluda.
Beauty se nikdy neuila nic o psychologii; vdla jen to, co sama
porznu vypozorovala na lidech, kter znala. Nikdy neslyela o touze
po smrti a mluvil-li ped n nkdo o autosugesci, byla by se urit
domnvala, e jde o njak zazen pro auto. Ale mla svj dl
rozumu a pochopila, e se ihned mus ujmout vldy nad Marcelovou
mysl. Mus ho nauit chuti k ivotu. Musela vyhledat, kde asi tak je
jeho ucho pod spoustou obvaz, ujistila se, e je jej e dostihne a
pak ekla, pomalu a pevn:
Marcele, miluji t. Miluji tvou dui a nezle mi na tom, co se
stalo tvmu tlu. Chci bt u tebe a dostat t z toho. Mus t kvli
mn. Bez ohledu na to, co to stoj, mus to vydret a pet. Sly
mne, Marceli?
Slym.
Dobr tedy. Nekej mi ne. Mus to udlat, protoe j chci, abys
to udlal. Pro nai lsku. Vezmu t odtud, budu t oetovat a dostanu
t z toho. Ale nejprve ty mus chtt. Mus chtt t. Mus m dost
milovat. Rozum?
Nen to sprvn vi tob.
To bych musela ci j. Nepi se se mnou. Nepltvej svmi
silami. Nle mn a nem prvo opustit m, zbavit m sv lsky.
Nezle mi na tom, co k, nechci to slyet chci t. Vechno, co
na tob doktoi mohou zachrnit, to ve je moje a ani ty mi to nesm
vzt. Me bt iv, kdy bude sm chtt a j t prosm, abys chtl.
Chci, abys mi to slbil. Chci, abys to ekl a udlal. Musm te odejt
a zadit tvj pevoz do Pae; ale nemohu odejt, dokud nebudu
vdt, e bude bojovat a ne se vzdvat. ekl jsi mi, abych mla
odvahu, Marceli. Mm ji nyn a chci nyn tot od tebe. Rozum?
Rozumm.
Chci tvj slib. Chci vdt, ne pjdu shnt pomoc, e bude
bojovat vemi silami, abys il, abys doufal a ml odvahu, pro mne a
pro nai lsku. Nem smysl mluvit o lsce, kdy nechce ani tohle
pro m uinit. ekni mi, e chce.
Poloila opt ucho k otvoru s obvazem a zaslechla: Dobr.
Dotkla se ho jemn na rameni, nejsouc si jista, kde na tle nem
porann a ekla; Pokej na m. Vrtm se ihned, jakmile to zadm.
Mohu pro tebe jet nco udlat?
Vodu, ekl. Nevdla, jak by mu ji podala, nebo se bla mu
pozvednout hlavu, trubice tam nebyla a koho o ni podat tak ne.
Namoila tedy svj kapesnk do vody a vymakala z nho trochu
vody do jeho st, pokud neekl, e m dost.

3
Doktoi nic nenamtali proti tomu, aby pacienta odvezla, ale ekli,
e nen mono ho naloit do auta: to by ho urit zabilo; a ambulanci
pochopiteln nebylo mono sehnat. Zbvala jen monost provst
zmny na Beautin voze, kter byl novho typu, zvanho limusina.
Bylo by mono vyjmout dv sedadla na prav stran a poloit na
podlahu zkou nnku. Pak Jerry dostal npad: pro by se nemohlo
poloit prkno na ta dv sedadla a na nm nnka?
Zajeli do gar; nebyl tam nikdo le ena majitele a postar
mechanik, kte oba se zdsili mylenky, e by se ml krsn
modern vz poniit vyznutm kusu karoserie, aby tam mohl bt
vsunut rann vojn. Pedn ochrann sklo bylo velik a mechanik
soudil, e by je mohl vyjmout. Rozbijte je, bude-li to muset bt.
Meme je nahradit v Pai. Jerry vzal majitelku stranou a ekl j
kouzeln slova: Cest lami de cette belle dame.
Ah, cest lamour! Tm bylo vysvtleno vechno a vichni se
dali s nadenm do prce. Lska si vdy najde cestu! Podailo se jim
vyjmout ochrann sklo bez valnho pokozen, umstili tam prkna,
utvoive tak z nich ploinku a majitelka gare pinesla starou
nnku, kterou se Lanny ihned jal upravovat kapesnm noem do
pslun velikosti. Ah, ces Amricains!
Zatm Beauty vyhledala telefon, zavolala znmho chirurga v
Pai a zadila, aby Marcel byl pijat v soukromm sanatoriu. Kdy
se vrtila, byla ploinka se nnkou na mst; za danch okolnost
pomrn dobr zazen pro pevoz rannho do velkho msta.
Dva unaven zzenci vynesli pacienta a vsunuli ho do auta bez
zvady. Beauty rozdlela penze vem, kdo njak pomohli a Lanny
jim dval cigarety, kter v danm okamiku jim byly vtanj ne
penze. Byla ji tma, kdy vyjeli, ale na tom nezleelo Marcel byl
iv a Beauty sedla na zadnm sedadle, take mla sta asi ve vi
jeho ucha a po cel dv hodiny eptala: Marceli, miluji t a ty bude
iv pro m! Nalezla tisc variac pro tuto vtu a Lanny naslouchal,
pouuje se o lsce. Sedl nepohodln skren nkolik ze zavazadel
pivzali vzadu na vz a Lanny sedl na podlaze u matinch kolen
pod Marcelovou nnkou. Nevidl nic, ale slyel a dovdl se tak, e
lska nen jen poten, ale e me bt i bolest i alem,
muednictvm i obtovnm. Pochopil tak, o em to mluv knz pi
oddavkch, kdy k: Milujte se a pomhejte si, v dobrm i zlm, v
dostatku i chudob, ve zdrav i nemoci, dokud vs smrt nerozdl.

4
V Pai nebylo lka, kte by nebyli pepracovni, a nemocnic,
kter by nebyly peplnny; ale dma s kouzelnm jmnem Buddov
pouila veho svho vlivu a Robbie, dovdv se o vem od svho
syna, odpovdl: V niem neeti. Tak tedy byl Marcel
rentgenovn a prohldnut, jeho spleniny byly leny
nejmodernjm zpsobem: odstrannm pokozench st; a po
nkolika dnech pozorovn prohlsili lkai, e bude t, m-li
odvahu podstoupit bolestnou lbu a nebude-li jeho amour propre
pli poranna jistotou, e bude vypadat jako strak.
Zleelo jen na Beauty. Me mt toho straka, chce-li, a ona
chtla. Nemyslela ji vbec na Pittsburk; ustlala si svou postel a bude
v n leet pmo zde v soukromm pokoji v maison de sant!
Opatila si pro sebe stejnokroj oetovatelky a vnovala se tomuto
povoln; ostatn tomu byli jen rdi, protoe vichni mli pln ruce
prce i bez tohoto tkho ppadu. Ubytovala se v jednom kout
mstnosti a po cel tdny z nho skoro ani nevyla; nedopustila, aby
Marcelova amour propre si uvdomila, o jde, aby ho snad nepimla
ke skoku z okna. Byla tu na svm mst a stle ho upozorovala, e
jest jejm majetkem a e jej smysl pro vlastnictv jest znamenit
vyvinut.
Pluky malikch dmon pichzely si usednout na kovov tye,
ze kterch se skldalo Marcelovo loe. Tlesn oi ml sice zabaleny
v obvazech, ale vidl je jasn ped duevnm zrakem. Nkte mli
kulat oholen hlavy a na nich pickelhaubny; jin piat knry
ohnut a zdvien vzhru; ostatn byli jen obyejn blci s rohy a
rudmi ocasy. Pichzeli ve skupinch a tpali male do porannch
mst a pchali ho jehlami; kroutili mu polmanmi klouby, tahali ho
za pokozen trubice prost nedvali mu pokoje ani ve dne ani v
noci. Pot na nm vyvstval kde jen na nm zbylo nco ke, kter
se mohla potit. Svjel se a snail se nestnat ze etrnosti k uboh
en, kter u nho sedla v zkostech mluvc na nho, kdy nemohl
poslouchat, a snac se pomoci, kde to bylo marn. Je-li lovk v
bolestech, je sm.
Ml na tle popleniny, kter musely bt pevazovny; a kosti,
kter byly patn spraveny a musely bt znovu lmny; neustle ho
vozili do operanho slu k dalm zkoukm a pokusm. Lkai mu
ovem dvali uspvac prostedky, ale to nelo do nekonena, chtli-
li ho udret na ivu. Musel to prost vydret; musel se nauit iti v
bolestech. Lkai se snaili pomhat mu erty a sneli erty od
nho. Nazval je klempi a hrozil jim, e si opat americk,
protoe francouzt se nevyznaj ve svm emesle. Na to mu
odpovdali, e se to mnohem lpe nau, ne skon tato vlka.
Beauty jen velmi tko snela tyto erty, ale zvykala si. Cest la
guerre.

5
Mladk a jeho mlad uitel mli pokoje v blzkm hotelu. Zdi
mly bl detn, rov kvtkovan hedvb nad nm a idle byly
alounny podobn. Zdvie vypadaly jako by byly ze zlata a mly
oteven mov, take bylo mono pozorovat lidi jedouc nahoru a
dol. Star vrtn v ndhern uniform jim otvral dvee a mlad
hudebnice v rudch kabtcch se zlatmi prmky jim hrly pi obd.
Byl to ivot nepedstavitelnho pepychu pro Jerryho Pendletona,
jeho otec byl majitelem nkolika drogeri v Kansasu.
Sehnali si njak knihy a studovali kad dopoledne. Po obd
chodili na prochzky, do obrazren a prohleli si Pa, nae chodili
vystdat Lannyho matku, aby se mohla vyspat. Jejich nvtvy byly
Marcelovi celkem levou; ukzalo se, e mui maj bt pohromad;
nesnesou pod jen eny. Mui si rozumj, pro mus jt ven, do
svta, navzdory nebezpe a smrti. A kdy Marcel mohl ji
poslouchat, velmi rd naslouchal vyprvn o americkm
universitnm ivot, kde se pstuje i kopan; o vlet na dobyt lodi
a pak o vandrovn Evropou a span ve stozch. Pl si, aby si byl
vzpomnl na nco podobn originlnho, kdy byl mld.
A tak chtl ovem slyet o vlce. Beauty doufala, e u nikdy o
n neusly, ale musela mu pedtat posledn zprvy a uit se o
strategii msto o rozbitch tlech. Oboj armdy se zaklesly do sebe
jako jeleni, kte se zapletou parohy do sebe a bloud po lese, dokud
nepadnou. Celou tu krutou zimu armdy tu postupovaly a tam se
poddvaly, a se konen zakopaly do zem. Nmci sestrojili celou
pracnou s zkop, adu za adou a k jejich obran, pivedli
vechno, co jen mli; a Anglie a Francie uinily tot na druh stran
zem nikoho. Vechny armdy se horen pipravovaly na jarn
ofenzvu, kter mla skonit vlku tak aspo prohlaovali vichni
znalci, jenom se liili v tom, jak ten konec bude.
Zimy v Pai jsou nepjemn a zmon lid tam nezstvaj,
pokud nemus. Ale Beauty sotva vbec vychzela a chlapcm na tom
nezleelo, protoe byli mlad a vechno jim bylo nov a pjemn.
Chodili na francouzsk i americk filmy a do divadel, kde se Jerry
zdokonaloval ve sv francouztin. Mli tak klavr ve svch
pokojch nebo Robbie napsal, e vydlv spoustu penz a e
Lanny me mt vechno, na si vzpomene, pokud nebude kouit, pt
nebo chodit s prostitutkami.
Pak konen piel as, kdy Marcelovi byly saty obvazy, protoe
jeho popleniny byly u natolik zahojeny. To byly nov zkouky pro
Beauty lkai ji ovem varovali pedem, musela bt pipravena na
nejhor a nedat na sob znt hrzu ped Marcelem. Nedaj mu
samozejm zrcadlo, ale nemohou mu zabrnit, aby si nesahal prsty
na obliej a nedovdl se tak, co mu tam zbylo. Jeho ptel mu mus
pomoci, aby si na to zvykl a pimt ho k ve, e jim to vbec nevad.
Beauty, kter byla znma pro svj krsn zjev a kter si cenila
tuto krsu u sebe i u jinch jako nejvt dary ivota, vybrala si
mue, kter ml ndhern svtl vlasy i knrky, vn,
melancholick zjev a vraz romantick jemnosti. Nyn neml vlasy
vbec, jen rudavou lebku na jejich mst a jeho obliej byl jedinou
planouc jizvou. Rty chybly na jedn stran, take mohl jen
pedstrat vyslovovn psmen b a p. A z oteven rny klebily se
hnusn zuby a vynvala spodn dse. Snad jednou bude moci
chirurg-plastik znova mu vyrobit rty aspo tak ujiovali lkai.
Jeho zrak byl vak na tst neporuen, tebae jedno z hornch vek
chyblo, prv tak jako vt st u.
A Beauty musela jt a usmvat se na tuto hroznou masku oddan a
tvrdit, e j to vbec nevad. Lbala Marcelovu pravou ruku, protoe
ta byla natolik v podku, aby polibek snesla. Protoe si on sm tolik
potrpl na erty, kala mu, e se d do it, jako ostatn star dmy, a
nau se zplatovat mu ki. Zcela vn tvrdila, e jenom jeho dui
milovala a ta e se nezmnila. A potom odela do svho pokojku,
kter mla k pevlkn, a tam plakala hystericky proklnajc Boha a
Kaisera.
Lanny a Jerry, byve pedem pipraveni, pili k nmu vyzbrojeni
dobrou nladou. Nu, myslte, e m snesete? ptal se Marcel a
Lanny odpovdl: Nebute poetil, Marceli. Vte dobe, e
bychom vs mli rdi, kdybyste piel zpt po kouscch.
A Jerry dodal: etl jsem o tom, jak lkai dnes dovedou udlat
docela nov obliej. lovk sotva popad dechu pekvapenm, kdy
o tom sly!
Krom toho dechu mn toho stejn u moc nezbylo, odpovdl
mal.
Zbyly vm oi a ruce, pravil Lanny, a brzy u se vrtte dom
a budete malovat lpe ne pedtm. Tak se s nm muselo hovoit!
 6
Co uin Beauty s tou ranou, kterou j osud utdil? Vila ve
tst a mluvila o nm jako o prvu. Jako dcera knze vychovan v
dusnm, nekulturnm domov nauila se hnusit si neustl huen
kostelnch zpv a modlen jako navnou povinnost; utekla od toho
veho a jet nyn se vyhbala jakkoli zmnce o symbolech crkve.
Ale nhle vechny tyto nenvidn vci jako by vyskoily ze zem,
uchvtily ji a spoutaly etzy, z nich nebylo niku.
Lanny byl vldnost a laskavost sama a kdy chtla plakat, byl tu,
aby ji utoval. V jeho ptomnosti plakala pro Marcela; nikdy se
nedovdl, e plakala tak o samot a pro sebe. Znovu a znovu
bojovala svj boj: nebylo ji mono od toho utci jej mosty byly
spleny. Nemohla opustit tuto trosku mue a bude muset zstat po
jeho boku, a nalezne tst jakkoli. Ona, kter byla tak vybrav,
musela si pivyknout krvi a zpachu; a nyn bude muset jst, spt,
pobvat a mluvit v ptomnosti neho, co normln lid vdaj jen v
tkch snech.
I ped svm tak oddanm synem mus skrvat svou zlobu na
osud. I sob sam se mus stydt piznat, e lituje svho rozhodnut a
sn o tst, kter mohla m ti v dalek zemi hojnosti a mru. Musela
se nutit k tomu, aby zstala vrna svmu rozhodnut; ale toto morln
nutkn pipomnalo j tupost nboenstv, naplnnho frzemi, kter
se zdly bt ureny jen k tomu, aby odaly ivotu veselost a pvaby.
Mabel Blacklessov ve st sedmncti let, pekypujc radost ze
ivota, nechtla sloit bm svho ivota k pat ke, ani si nepla
bti vykoupena krv; chtla vidt Pa a vypjila si penze, aby tam
mohla utci za svm bratrem.
A te se zdlo, e je tam, odkud pila: samu sebe uila nst svj
k. Ani jej nejlep ptel se o tom nesmji dovdt, protoe by ji
litovali a bt litovna by j bylo nesnesiteln. Mus se pipoutat k
svmu osudu jednou provdy. V tto nlad si jednou zala k
mstnmu starostovi arrondissementu a zadila, aby piel do
nemocnice. Pak se vrtila k Marcelovi, ekla mu o tom a odmtla jeho
nmitky, protoe jimi zrauje jej city. A tak byli oddni civiln podle
francouzskch zkon; svdky jim byly dv oetovatelky.
 Uhodl Marcel, co se dje v jejm srdci? Musela s nm bojovat a
pekeln lht; jak jinak by se dal pemluvit k dalmu ivotu? Ona i
jej syn se svm domcm uitelem museli se vt do tchto rol. Pro
Lannyho to nebylo ani tak tk, protoe umn tolik pro nho
znamenalo; a pak, ve vlce byl kad pln ru a porann byla
odznakem slvy. Satek uinil Beauty ctihodnou enou po prv v
ivot; ale ku podivu to tak znamenalo spoleensk sestup, protoe
jmno Budd vyjadovalo moc. Bude muset velmi piln pomhat
Marcelovm malbm, aby se sama stala opt nkm!

7
Prvn starost bylo vymyslit nco, co by zakrylo jeho tv. A byl
sebevt hrdina, nemohl si dovolit ukazovat nkomu svou hrznou
masku. Temeno hlavy si me pikrt malou apkou a pes obliej
me nosit tsn padnouc hedvbn zvoj s malmi otvory pro oi a
nos. Beauty la koupit njakou rovou hedvbnou ltku, ale Marcel
nechtl nosit rovou; chtl nco edho, aby na tom nebylo vidt
prach; pak se shodli na blm, kdy Beauty prohlsila, e jich nadl
vce a bude je vlastnorun prt. Udlala si vzor a pak mla aspo
m se zamstnvat, zatm co sedla u jeho loe.
Bylo ji jaro, ne se mohl pohybovat. Pak ho odvezli do Juanu
autem, uinive z toho dvoudenn vlet, aby se pli neunavoval.
Nevypadal tak hrozn ve sv apce a se zvojem; svt si pomalu
zvykal pohledm na mrzky a jet jich nebyl syt. Jerry ho
podporoval s jedn strany a Lanny s druh a tak ho dostali bez
nehody do Bienvenu.
, jak krsn bylo na sluncem ozenm dvorku; jak ndhern a
skoro pemhajc vn pomeranovch kvt a jasmnu veer, jak
bjen zpv slavk! Byly tam ti eny, kter ho zboovaly a
obsluhovaly a nikdo, kdo by ho znepokojoval; zde chtla Beauty, aby
strvil zbytek svho ivota a maloval ve ndhern, co v nm dme.
Chtla se vzdt veho svho lehkomyslnho ivota krom ovem
takovch styk, kter by j pomohly na vpravch pro uznn jeho
genia.
 Marcel se chtl sejt jen s nkolika mlo ze svch malskch
ptel; ti chodili k nmu a pineli mu sv obrazy k nahldnut
nebo je pivel Lanny autem, byly-li pli velik. Pacient byl brzy
schopen sedt a st, ml k tomu spoustu knih i asopis. asto tali
nahlas: Jerry pichzel uit Lannyho a Marcel jim naslouchal a
zdokonaloval tak svou anglitinu. Tak pstovali hudbu; a kdy
Marcel byl silnj, chodil po vile. Frie bolesti ho nikdy docela
neopoutly, ale nauil se je pelstvat. Byl mlelivj, ne bval
dve; dlo se v nm nco, o em nemluvil a o em si nepl bt
tzn.

8
Vojensk innost na front trvale vzla. Po celou zimu pokouela
se Dohoda zskat zkopy hjen strojnmi pukami zbran, jej
ohromn psun si dovedli Nmci dokonale zadit. Bylo tu nco,
emu je Robbie Budd pomhal uit a co se marn namhal uit
Francouze a Brity. Nemohl o tom nyn pst oteven, ale v jeho
dopisech byly narky a Lanny vdl, co znamenaj, protoe asto
mu otec komicky vypodoboval ednky britskho ministerstva
vlky, s nimi se pokouel uzavt obchod. Tak domliv, tak
nemon, skoro bohorovn ve svm sebevdom a tak zabednn!
dn obyejn Amerian jim nemohl nic povdt; a nyn jejich
ndhern mlad dstojnci pochodovali ped svmi oddly, vihajce
pardnmi hlkami a nmet ostrostelci je kosili jako koroptve na
vtvch strom. Bylo to vzneen, ale nemohlo to vyhrt tuto vlku
stroj.
Lidsk sla a vrobn sla byly to, co mlo cenu. Britanie
obtovala svou nepatrnou profesionln armdu, aby uchrnila
pstavy v Kanlu la Manche a nyn v rychlosti pipravovala novou
armdu dobrovolnk v sle milionu mu. A pijde dal milion a
tolik, kolik jich jen bude poteba; budou dovezeni na nkterou st
fronty a zaujmou tam msto Nmc, mu za mue, nebo skoro tak.
Turet politikov byli zataeni do vlky na nmeck stran; co
znamenalo, e ern moe bylo uzaveno a Rusku nemohlo bt
poslno nic do jeho jinch pstav. Byla tedy vyslna britsk
expedice do Dardanel. Rick psal Lannymu, e jeho bratranec jde jako
prost vojn s jednm z tchto pluk; Rosemary napsala, e jej otec
byl poven na plukovnka a vel tmu pluku. Rosemary vymmila
na sv matce slib, e j bude dovoleno stt se oetovatelkou ale a za
rok a snad se jednoho dne dostane na nkterou nemocnin lo. A
slbila, e bude Lannymu mvat tkem, a pojede okolo!
Netrvalo dlouho a Itlie byla koupena Dohodou, co bylo dleit
pro obyvatele Provenslska. Odstranilo to tsniv strach a uvolnilo
pluky, stec jihovchodn hranice. Vid, ekl Marcel sv en,
zachrnil jsem nkolik msc svou dobrovolnou slubou! Byl to
bolav bod, e opustil svou umleckou drhu, aby se dal zniit. Nyn
si mohla gratulovat, e to bylo tak rychl!

9
Marcelovy obrazy byly sloeny v przdnm pokoji vily a on si je
nyn prohlel jeden po druhm, aby se tak dovdl, jakm vlastn
byl malem v onch dnech, kter se mu nyn zdly jinm ivotem.
Lanny, Jerry i pan Rochambeau se k nmu pidali a inili poznmky
vce mn odborn. Lanny i jeho uitel pokldali obrazy vesms za
vborn, ale mal sm vrtl vc a vce hlavou. Nikoli, nestly za
mnoho: bylo lehk dlat nco takovho chybl jim duch. Lanny
odporoval, ale star diplomat pravil: Stal jste se jinm lovkem.
Nco podobnho se stv obas malm, bsnkm i
hudebnkm. Nkdy to znamenalo plnou promnu: Verdi ve svch
stednch letech docela zmnil svj styl; Tolstoj shledal, e jeho
nejvt romny jsou bezcenn, ba docela zhoubn. Van Gogh
maloval vechno matn a zasmuil v Holandsku, ale kdy piel na
Jih, tu pmo hil barvami. Zanete pracovat pln znova, ekl mu
star pn; naleznete docela nov zpsob, jak vyjdit, co ctte.
Lid, kte nerozumli umn jako teba Marcelova ena byli
neastni, zatm co on hledal svou cestu do tohoto novho ivota.
Stval se neklidnm a nespokojenm; ve vem a v kadm vidl jen
chyby; jeho ivot k niemu nevedl. Zaal chodit po prochzkch v
noci, kdy lid nemohli se dvat na jeho masku a potuloval se po
cestch mysu. Beauty byla rozhoena, ale netroufala si to dt
najevo; pronsledovala ji mylenka, e kdyby ho uinila neastnm,
e by se teba pokusil o nvrat do armdy, nebo v njakm zchvatu
melancholie e by se snail zbavit ji sebe jako bemene skokem se
skal. Nemohla nikdy zapomenout na zmnku Lannyho o tto
monosti v dob, kdy uvaovala o Pittsburku v Pennsylvanii.
Dala pro svho genia vybudovat mal atelier v odlehlm mst
zahrady se severnm svtlem a vemi modernmi vymoenostmi, i se
skladitm pro obrazy: cel msto bylo z kamene, naprosto
ohnivzdorn. Opatila mu nov malsk stojan a vzduchov polt
pro bolav kosti. Vechno tam bylo pro nho pipraveno vechno,
krom jeho vlastnho ducha. Chodil tam a sedval v zamylen.
Mnoho asu strvil napnnm plten na rmy, pak sedl a nanel na
n barvy a nakonec je odnesl za atelier a splil, ka, e u k niemu
nen. To, co chtl vyjdit, nedalo se vyjdit dnm znmm
zpsobem.
Pilo hav lto. Tehdy jet nebyla Rivira objevena jako msto
pro letn pobyt, ale Lanny, nyn u patnctilet, chodil cel dny jen v
plavkch a ml z toho radost. Marcel sedval ve sv pracovn rovn
tak odn zde se nemohl nikdo dvat na jeho zjizven a potluen
tlo. Zstval stle o samot, po cel dny maloval anebo etl. Jedl
pln sm a vychzel ven jen po setmn. Pak konal dlouh
prochzky, nebo pili-li k nmu host, kter vdal rd, sedl s nimi
potm na verand. Nebo tam sedval docela sm a poslouchal, jak
Lanny hraje na piano.

10
Vlka trvala rok. Nkte se domnvali, e je nerozhodn, jin, e
vtz Nmecko. To udrelo svoje pozice ve Francii a nechalo
Dohodu, aby se vyerpvala toky proti nim, zatm co samo niilo
rusk armdy. Uvedlo plynovou vlku, nov to vynlez, kter naplnil
cel svt odporem. Na britskou blokdu odpovdlo ponorkovou
vlkou; britsk vody byly vojenskm psmem a vechna plavidla v
nm mohla bt potopena bez vstrahy.
 V kvtnu piel tok na Lusitanii, ppad, kter vzbudil nejvt
hrzu ve Spojench sttech. Tento obrovsk osobn parnk s vce ne
dvma tisci lidmi na palub mjel irsk pobe za klidnho moe; ve
dv hodiny odpoledne, kdy se cestujc vrtili od obda a prochzeli
po palubch nebo hrli karty, etli nebo hovoili, vynoila se z hlubin
ponorka, vystelila torpdo a prostelila jm bok obrovsk lodi. Voda
zalila lo a ta se potopila v nkolika minutch, strhnuvi s sebou na
dvanct set lid, mezi nimi bylo vce ne sto dtek.
Kdy Amerian etli o potpn obchodnch lod a ji britskch
i neutrlnch a o utonulch posdkch, neznali nikoho z tch lid a
jejich pedstavivost se nemla na em zachytit. Zde ale byli lid,
kter kad znal lid ze spolenosti, bohi, nkte z nich
vynikajc a populrn spisovatel jako Justus Miles Forman a
Elbert Hubbard, lid z divadel jako Karel Frohman a Karel Klein,
milioni jako Vanderbiltov. Jejich ptel je li vyprovodit na
nbe v Novm Yorku nebo na nbe je pivtat a pak etli o tto
hrze. Kdy byli pivezeni ti, kte tuto zkzu peili, tu noviny
celho svta pinely podrobn zprvy o rozbitch rodinch, o
otcch a matkch, kte obtovali ivoty, aby zachrnili svoje dti, o
tichm hrdinstv a klidu ped tv smrti.
Tm se dostala Amerika do stedu svtovho dn. President
Wilson protestoval a nmeck vlda odpovdla, e ponorky
nemohou dvat vstrahu, ani se samy vydvaly znien a zcela
urit nemohou brt na palubu cestujc a posdky. Lusitania vezla
nboje tak tvrdilo Nmecko a Britov to poprali: jak bylo mono
zjistit pravdu? Nmci souhlasili s tm, e nebudou potpt podobn
lodi, ale nedodrovali slovo. Vechny osobni lodi vozily nklady a
nkladn lodi cestujc.
Jak se mla ponorka ve vlce o tom pesvdovat? Nmci dali,
aby president Wilson protestoval proti britskm pokusm o
vyhladovn Nmecka a aby trval na tom, e americkm lodm mus
bt dovoleno dovet do Nmecka potraviny, kter si koupilo a
zaplatilo. Kdy president Wilson veejn aloval na nmeck
barbarstv, byla potena Dohoda; kdy veejn aloval na britsk
poruovn americkch obchodnch prv, krali ho vichni, kdo
sympatizovali s Dohodou.
 Po cel rok psal Robbie svmu synu, napomnaje ho, aby
neztrcel hlavu. Robbie byl pln rozhodnut, e dn Budd nebude
vtaen do spor Evropy; Buddov byli obchodnci a nedaj se zneut
k tomu, aby za nkoho tahali katany z ohn. Robbie vidl do vech
karet a vdl, e kad z astnickch stt mysl jen na svoje
zvten. Dvakrte se stalo, e jejich zamstnanec jel do Pae a
Robbie vdy pouil pleitosti, aby napsal dlouh dopis, kter byl
odesln z Pae a neprochzel tedy cenzurou. Studuj, pemlej,
zdokonaluj svj rozum a zdr se veker tto mlhy nenvisti a
propagandy. Lanny poslechl jak mohl nejlpe ale nebylo mu
pjemn liit se od vech, s nimi se setkval.

11
Po nkolik msc Marcel pracoval a plil ve, co namaloval.
Lanny si konen dodal odvahy k vtkm a matka ho v tom
podporovala. Jednoho dne, kdy byl v atelieru, jal se prosit Marcela,
aby mu dovolil podvat se na obraz na podstavci, pikryt ltkou.
Tolik se zajmal o vvoj umn svho nevlastnho otce, e se me
pouit i z jeho nespch. Prosm, Marceli! Prv dnes!
Mal namtal, e to nic nen, jen ert, kter vznikl v hodin nudy.
To vak pimlo Lannyho prosit jet usilovnji sm se tak nudil,
jak ekl. Konen mu tedy Marcel dovolil sejmout rouku s obrazu.
Lanny se dval, pak se dal do smchu a ml takovou radost, e se jal
tanit kolem.
Marcel namaloval sebe sama lecho na posteli v nemocnici, s
hlavou celou v obvazech, z nich vyhlely dv ustraen oi; a
vude kolem nho po posteli lezly ony mal frie bolesti, jak je
pozoroval po tolik msc. Nhodou pedtm poslal pan Robin
Lannymu jeden nmeck obrzkov tdenk, ve kterm byli
zobrazen nmet nrodn hrdinov a Marcel je promnil v hejno
blk s nstroji svho muen v patech. Byl tu kroben prusk
dstojnk s hubenm obliejem, ostrm nosem a monoklem; byl tu
Hindenburg s oholenou hlavou a b j; byl tu Kaiser se svmi
najeenmi knry; a byl tu i profesor s hustmi vousy a psnou,
dogmatickou tv. Byla tu prost cel nmeck kultura a bylo s
podivem, jak rzn zlomysln vrazy se podailo Marcelovi vtsnat
do tchto tv a udret je pi tom smnmi.
Lanny ho pemlouval vce ne kdy jindy. Kdy jemu to zpsobilo
tak velik poten, pro by je nemla sdlet s nm cel rodina? Tak
nakonec vzali obraz do vily, kde radost nad nm Jerry zatanil
vlen tanec, pan Rochambeau zapomnl na svoji obvyklou vnost
a Beauty se zasmla. Lanny tvrdil, e by se obraz ml nkdy vystavit,
ale to Marcel prohlsil za nesmysl; e to je pouh karikatura a e se
nechce stt znmm jako karikaturista. Ale star diplomat pispchal
Lannymu na pomoc: ekl, e nmeck propaganda zaplavuje cel
svt a pro by tedy Francouzi nemohli pout svho umn k
zesmnn? A nakonec dostali vichni tyi od tvrdohlavho umlce
aspo dovolen, e si smj obraz ofotografovat a kopie poslat svm
ptelm.
Pivedli skutenho fotografa, dali udlat velkou kopii a pod ni
napsat na negativ: Vojk v bolestech. Lanny poslal jednu malou
svmu otci a jednu Rickovi, jeho otec byl nyn poven, aby
vykonal veker opaten proti vyzvdam a sabotrm v sti
Anglie, kde byl velitelem. Beauty poslala po kopii nkolika svm
ptelm; a prvn odpov dola od pan Emilie s poznmkou, e
jeden velik pask tdenk nabz dv st frank za prvo k
uveejnn reprodukce obrazu. Kdy tento asopis vyel, piel
kabelogram od velkch novoyorskch novin, nabzejc sto dolar za
prvo reprodukce pro Ameriku; nadto pak obchodn spolenost, kter
se zabvala vrobou pohlednic, podala Marcela, aby oznmil cenu,
za jakou by smla jeho obrazu pout. Novoyorsk noviny vyly s
lnkem o mali, kter sm byl v leteck bitv rann a vyobrazil
vlastn zkuenost. Marcel se chvli zlobil; nenvidl takto zskanou
popularitu. Ale pro Beauty to bylo kouzeln; kad, mluvil o jejm
manelu, nvtvnci poali opt pichzet do vily a tu mla dvod,
aby se zase pkn oblkala. Ji vidla svho manela jako proslulho
a vysoce placenho ilustrtora asopis; ale Marcel ji s tm vm
poslal k ertu; nasadil si svoji ervenou apku a odkulhal se do svho
atelieru, aby tam pemlel. Beauty tedy bela za nm, klekla si k
nmu a uznala, e je hloup a poetil stvoen a e Marcel m
malovat, co sm chce a e nemus pijmout ani jedinho zvdavce
e vypoj zvonek od vrat, bude-li si pt.
Nicmn dokzal Lanny aspo jedno: Marcel mu slbil, e ji
nespl dn ze svch obraz. Lanny potom posbral od ostatnch
mal historick fakta a sdloval je se svm nevlastnm otcem:
Mme vechny nrtky Michelangelovy, Leonardovy,
Rembrandtovy a Rodinovy take meme sledovat jejich ducha a
dovdt se, o em pemleli a o se pokoueli. Meme se uit
nejen od toho, co zachovali, ale i od toho, co zavrhli. Tak se tedy
dohodli, e Marcel od t chvle ve, co namaluje, uschov ve
skladiti a dle, e Lannymu dovol tu a tam si nco prohldnout
ale nikomu jinmu.
 AMOR INTER ARMA

1
Tsn ped vnocemi vrtila se pan Emilie Chattersworthov do
Cannes a otevela sv zimn sdlo. Podle toho, co ekla svm
ptelm, potebovala si odpoinout, ale dlouho neodpovala. Po
celm jihu bylo pli mnoho rannch vojk, destky tisc a mnoz
v takovm stavu jako Marcel. Kasino v Juanu tehdy jet jen mal
podnik bylo promnno v nemocnici prv tak jako vecky mon
veejn budovy po Francii. Ale stle se jet nedostvalo msta i
pomoci. Francouzky, kter se obvykle zabvaly jen svmi vlastnmi
domovy, organizovaly nyn nemocnice a ozdravovny a vtaly
jakoukoli pomoc od kadho.
Netrvalo dlouho a pan Emilie agitovala a organizovala, nutc sv
americk ptele na Rivie, aby se stydli pltvat asem pi bridgi a
tanci; vyprvla jim o much pipravench o nohy, ruce i oi a
stojcch nyn ped otzkou, jak se uivit. A nakonec, po neustlch
odkladech, pemnila pan Emilie vlastn domov v stav pro to, emu
se kalo pekolen: vyuovn novm zamstnnm mue tak
zmrzaen, e nemohli provozovat svoje pvodn. Mu, kter pozbyl
pravou ruku, musel se uit pracovat s hkem msto pravice a mui,
pozbyv nohu, uili se dlat koky nebo koata. Pan Emilie sama
se pesthovala do sluina pokoje a naplnila svj dm ky a
kdy ani to jet nestailo, dala dalm postavit stany na zahrad.
ena Marcela Detaze byla zvlt vystavena tokm tto inn
dmy. Co ti nezle na nikom jinm krom tvho manela?
Beauty se stydla odpovdt nesprvn a kdy si zjistila, e Marcel je
pln zamstnn svm malovnm, dala se od Lannyho dovzt do
Sept Chnes, jak se jmenoval Emiliin dm a nabdla j pomoc.
Nedovedla ovem dlat ani koata, ani koky a jako
pevychovatelka nemla valnou cenu, ale dovedla dlat divy tam,
kde lo o povzbuzen due muovy. Utrpen s n zachzelo laskav a
dodalo jej krse ndech tajemstv; kdy vstoupila do mstnosti,
vichni mrzci si pestali hledt prce a promluvila-li s nkterm z
nich, nezapomnal na to takov ubok do smrti. Po tom, co proila s
Marcelem, nevadilo j u vidt jizvy z vlky a zvykla si pociovat
tot vzruen, jako kdy za starch dn vstoupila do tanenho slu a
vidla, kterak vznamn lid se j obdivuj a ptaj se, kdo je.
I pro Lannyho to bylo dobr, protoe svt, ve kterm ml nyn t,
neskldal se jen vhradn z vznamnch osob, projevujcch vdky
a pvaby nkladnm zpsobem. Nvtva u pan Emilie byla do jist
mry nvtvou na pedmst, proti kter by jist ani Robbie nic
nemohl namtat; a Lanny ml jet tu vhodu proti matce, e dovedl
provenslsky a mohl se tedy i bavit s rybi a venkovany, jako to
dlval dve. Nkte z nich byl mu i z dvjka znmi jako otcov
nebo star brati dt, s nimi si hrval.
A nejpodivnj nhodou byl Lannyho gigolo! Tento astn a
ladn tanenk, s kterm se Lanny seznmil v Nizze a kter piel do
Bienvenu, aby mu hrl na fltnu a pedvedl farandolu! Nyn tu byl,
obas dchaje chraptiv, protoe se dostal do pasti pln plyn z
bomby; a urit u nikde nebude tanit, protoe mu uzli pravou
nohu pmo pod kyli. Msto toho se uil vyezvat mal tanc
figurky ze deva a a dokon toto koleni, vrt se na stateek svho
otce, kde bylo deva dostatek a organizace, kterou pan Emilie
utvoila, pokus se prodvat jeho vrobky jako hraky k vnocm.
Pan Pinjon zstal stle tm laskavm a jemnm snlkem, jak se na
Lanny pamatoval, a hoch se zadostiuinnm vidl, e nyn jeho
matka s nm ochotn hovo a slyel ji uznale podotknout, e je to
dobr lovk, kter jist jakiv nikomu neublil.

2
Jednm z bystrch npad pan Emilie bylo, e mui, jim zbyly
ruce a oi, mohli by se uit malovat. Bylo pro n ovem vtinou
pozd zanat znovu, ale nikdy lovk nev, kde lze objevit genia,
vizme jen Gauguina nebo van Gogha! Nemohl by Marcel tu a tam
pijt a dt jim lekce?
Marcel zatm se o lidi zajmal stle mn a mn. I nejlep z nich
ho upomnali na jeho vlastn stav a tak se mu ivot stval
snesitelnm, jen kdy byl sm a pln zabrn do prce. Ale slyel
Beauty cel hodiny vyprvt o Emilii Chattersworthov a jej prce
mu byla blzk: byl sm tak mrzkem a kamardem vech ostatnch.
Nemohl mnoho uit, protoe nemohl dobe mluvit; i pan Emilie mu
tko rozumla, pokud Beauty pi jejich hovoru nebyla a
neopakovala jeho slova. Ale slbil, e pijde a pobav je kreslenm na
tabuli teba tch malch nmeckch blk, kte se vude tolik
lbili. Nkdo by mohl vysvtlovat ostatnm jeho prci.
Jednoho veera tedy zajeli do Sept Chnes. Pan Emilie dala
pipravit tabuli a jeden z jejch pacient, novin, kter pozbyl prsty
na prav ruce a uil se pst levou, se podjal vysvtlovn. Byl
zbavnm mluvm a Marcel se svou apkou a zvojem vypadal
tajemn. Jeho kresby byly vtipn a rychl a prut blci pimli
divky k smchu. Hlu je vidli a slep o nich slyeli. Jestlie
pednejc nco pehldl, Marcel mu napsal nkolik slov na tabuli.
Netrvalo dlouho a mui sami zanali pokikovat, co by chtli dle, a
Marcel, kreslil podle jejich nvrh. Byl dosti dlouho na front, aby
vdl o malikostech, kter jim jeho kresby pibl.
Pak nakreslil hrdinskou postavu poilu. Poil znamen vlasy a jest
symbolem sly. Poilu byl mohutn chlapk a ml ervenou vojenskou
apku uprosted promknutou jako tal. Kdy Marcel nakreslil
hrub devn k v poli s jednou z tchto poniench apek na jeho
vrcholku, vdli vichni v mstnosti, co to znamen protoe vidli
tisce podobnch ve skutenosti. Poilu nosil dlouh kabt a na
pochodu zvedl pedn cpy a pipjal je na knoflk, aby mu
nepekely v chzi; vidli tedy vichni, e pochoduje. Byla-li jeho
tv zamraena, vdli, e chce ci: Nous les aurons, co
znamen: My je dostaneme, my je dostaneme.
Koho chtl dostat, byl boche. To bylo jin slovo, kter pinesla
vlka. Britov mu kali Jerry a Amerian, kdy potom pili, jej
nazvali Heinie a nkdy Fritzie; ale pro poilu to byl le boche a
kdy ho Marcel nakreslil, neudlal ho oklivho nebo odpornho, jen
hloupho a zmatenho a to se tmto veternm zdlo sprvnm.
Kdy chtl Marcel nakreslit nco odpornho, mlo to kabt a k
patm, staen v pase, monokl a zlat nramenky a vraz netvorn
drzosti.

3
Tato nvtva stala se dleitou pro male, protoe mu poskytla
msto, kam by chodil. Mezi tmito uboky se nestydl a nectil
pokoenm. Opt a opt se tam vracel, aby je pobavil nebo aspo aby
si s nimi pohovoil. Jeden z nich bval v tme pluku s Marcelem v
Pmoskch Alpch a od nho se Marcel dovdl, e jejich pluk byl
posln na frontu do Vogeskch hor, o tom, co se jim tam stalo.
S cizmi lidmi nemluvili o vlce; bylo to pli hrozn a
odrazovalo by to. Ale sami mezi sebou to bylo nco jinho a
Marcelv znien obliej mu otvral vechna srdce. Slyel o zimnch
bojch ve spoustch snhu a zkopech tak blzko proti neptelskm,
e mohli slyet odtamtud hovor a pokikovat na n a splat; zvedl-li
kdo apku nad okraj, ml ji v nkolika vteinch prostlenou.
Bombardovn neustvalo ve dne ani v noci a byly vrhny i run
granty; pouze nkolik str bdlo, zatm co ostatn odpovali pod
zem. Velk komplexy les byly znieny na tsky a v poste de
secours, krytu to napolo vykopanm v kopci, bylo bhem roku zabito
dvanct lka. Ve dne se vbec nedalo vyjt, ale pesto bylo mono
slyet kosteln zvony z njak vesnice za frontou.
Mezi jinm se tak Lanny dovdl, co se stalo s matinm
ofrem serantem Pierrem Bazochem. Zastnil se jednoho z mnoha
pokus, kter k niemu nevedly. ada mu za adou toila pes
oteven msto na kopec a vichni zstali leet tam, kde padli.
Nebylo mono dostat se k nim; ti, kdo nebyli zabiti ihned, umrali
zvolna ale vichni do jednoho tam zstali leet celou zimu a zpach
z nich byl neviditelnm mrakem, kter se thl po zkopech, nkdy na
francouzskou a jindy na nmeckou stranu.
Po takovch hovorech se Marcel vracel dom malovat.
Namaloval obraz, kter nazval Strach a dlouho nechtl dovolit
nikomu, aby se na podval; snad se tmto dlem piznval k nemu,
co bylo v nm. Byl tolik pyn, tolik klidn a pln nadeni pro svoji
milovanou Francii byl snad kdy poden?
Marcel namaloval nejasnou, tajemnou postavu, horn polovinu
lidsk bytosti; nebylo lze rozeznat jde-li o mue i enu. Byla
zahalena v tmavou kapuci a byla z n patrna jen tv a z potku jen
oi, kter, hnuly tak zvltnm zpsobem, e kadho upoutaly. Tv
vak nebyla pokivena, jej vraz byl alebnj; byl to vraz due,
kter dlouho ila ve strachu; nejen ve fysickm strachu, ale v morln
hrze ze spolenosti, ve kter mui takov vci na sebe navzjem
uvaluj.
Tak aspo usoudil pan Rochambeau, kdy se zadval na obraz.
Prohlsil jej za zcela mimodn a dodal, e jist na nj nikdo
nezapomene, kdyby jej byl jednou spatil. Ale Marcel jej odloil, ka,
e to nen vhodn obraz pro dobu vlky pokud by jej nemohl vidt
tak neptel!

4
Britm se nezdailo dobt Dardanel, hlavn proto, e se nemohli
rozhodnout, stoj-li za nmahu. Nyn zanali postup ze Solun,
pstavu na severu ecka. Tato zem mla germanofilskho krle a
ony krsn ostrovy, kde byl Bluebird na vlet, slouily nmeckm
ponorkm za zkladnu, odkud haly na pleitost ke znien
britskch obchodnch a vojenskch lod, kter pijdly s nkladem
z Indie a z Austrlie. Cel Stedozemn moe bylo jevitm neustl
nmon vlky; Lanny se nemusel ani dvat na mapu, protoe znal
vechna msta, o nich se psalo, a pamatoval si je.
Kdy s Jerrym rybaili, pozorovali kadou lo, kter je mjela a
bylo jich hodn vdouce, e kadm okamikem me bt
vyhozena do povt torpdem. Nco takovho se jim sice nikdy
nepodailo uvidt, ale asto slchali stelbu a pak vybhali na skly
mysu a polnmi dalekohledy pozorovali potpjc se lo a motorky
spchajc na pomoc tm, kte zstali na ivu. Po celm pobe si
vyprvli lid o nemocninch lodch, potopench se vemi lidmi, o
torpdovanch lodch, dopravujcch vojsko, o ponorkch
potopench dobe menou ranou nebo zapletch se do etz a st,
kter nyn byly kladeny ped vjezdy do pstav.
Boj u Gallipoli ml dleit nsledek pro Lannyho. Otec
Rosemary Codwilligerov byl rann a odvezen do nemocnice na
Maltu; proto se jej matka rozhodla, e strv zimu na Rivie, kam
bude pozdji mono pevzt i jejho manela. k, e si potebuje
odpoinout, psalo dve, ale myslm si, e mi chce vypudit z hlavy
chu stt se oetovatelkou. Boj se, e bych se seznmila s lidmi z
jinch spoleenskch kruh.
Rodina hledala podle Rosemary klidn msto a baronka ofie
mla nhodou na mysu jet jednu malou vilu, krom t, ve kter
bydlela. Lanny poslal dveti snmek vily a vsledek byl ten, e
rodina si vilku najala a sjednala datum svho pjezdu: bude tam
bydlet matka, ovdovl teta, Rosemary a jej otec, jakmile mu lkai
a ponorky dovol pevoz.
Lannymu bylo ji estnct a byl tedy dosti str, aby vdl, e m
zjem o dvata. Tato vn a hezk anglick dvka zaujala jeho
pedstavy a Lanny rd zaltal v duchu k ece Temi se zelenm a
pjemnm okolm jako k nejastnj ze svch vzpomnek. Na
Rivie se seznmil s mnoha jinmi dvaty, plaval s nimi, jezdil s
nimi lokou a tanil, ale zajmal se o n hlavn proto, e mu
pipomnaly Rosemary.
Uplynulo pl druhho roku a nyn ona sama pijede a Lanny
doufal, e bude pijat do jejich spolenosti. Jeho matka byla nyn
poestn vdan pan a nevlastn otec obtoval zdrav vlce, kterou
vedla tak Anglie.
Lanny se nikdy neseel s dvinou matkou ani tetou, ale doufal,
e bude mt spch jako u pan doktorov dvorn radov von und zu
Nebenaltenberg kter byla, mimochodem, nyn mezi Nmci
internovanmi na ostrov svat Markty, kter mohl Lanny vidt s
verandy jejich vily.
Hoch povdl sv matce o anglick dvce a o tom, jak ji m rd;
bylo by krut nco takovho zatajit ped Beauty, pro ni nemohlo bt
nic nejzajmavjho. Varovala ho vak, aby neekal pli od
Anglian, protoe jsou to podivn lid, zkostnatl ve svch
zvyklostech. S Ameriany jsou ochotni se ptelit jen do urit mry
a ne dle.

5
Ti dmy se slukou pijely a Lanny jim jel naproti a dovezl je do
vily. Ml kle a znal vilu dobe, take jim ji mohl sm ukzat. Trvil
cel ivot na mysu a mohl jim tedy poslouit mstnmi znalostmi o
obchodech a jinch praktickch vcech. Tak vdl o sluebnictvu
nespoetn pbuzn Leese byli k slubm a dmy si mohly jen
vybrat. Ani nejvybranj anglick rodina nemohla dobe odmtnout
pomoc tak zdvoilho a pjemnho mladka.
Pan Codwilligerov byla vysok dma s hubenm obliejem,
podle n se mohl Lanny dovdt, jak bude Rosemary vypadat ve
tyiceti; ale nedovdl se. Ona i jej sestra, jet vy a hubenj,
byly dcery lorda Dewthorpa a cenily se podle toho. Ale kdy
Lannyho matka ohlsila svoji nvtvu, nemohly dobe odmtnout; a
kdy se dovdli romantickou historku o mali, kter zstv sm ve
svm atelieru a neukazuje se na veejnosti bez zvoje, dotkla se jejich
hluboce zakoenn anglick samolibosti. Kdy jim Lanny nabdl, e
jim pj nkter obrazy svho nevlastnho otce, aby ponkud odinil
povrchn vkus baronky v umn, nezbylo jim ne uznat, e jejich
domov tm nabyl tulnjho vzhledu.
Protoe Rosemary byla o rok star Lannyho, byla ji nyn
mladou dmou. A to velkolepou, protoe nleela k spolenosti, kter
byla zvykl psobit na ostatn lidi dojmem. Mladk byl pipraven, e
mu bude jen dovoleno obdivovat se j z dlky. Ale li spolu opt na
prochzku a usedli na mst, kde mohli pozorovat msn zi,
zrcadlc se ve vod. Kdesi daleko hrla hudba ve velkm hotelu
skoro jako tehdy na behu Teme.
Lanny se velmi bzliv posadil ble k tomuto rozkonmu
stvoen, kter, jak se zdlo, nemlo nic proti tomu. Kdy se
lehounce dotkl jej ruky, neodthla ji a brzy potom zcela jednodue a
pirozen pokraovali ve svch vztazch, kter byly mezi nimi dve.
Pivinul ji k sob a polbil a pak zstali sedt ponoeni do rozkoe,
jako tehdy na behu Teme. Ale tentokrte nezstali na tme bod.
Rosemary Codwilligerov byla ptelkyn a obdivovatelkou hav
sufraetky sleny Noggynsov, kter tolik uvdla do rozpak Kurta
v The Reaches. Ve vlce tyto hrozn dmy zanechaly sv agitace, ale
oekvaly, e jejich poadavkm bude vyhovno ped ukonenm
vlky; co si vak chtly pot se svou novou svobodou? Pjdou do
parlamentu, na university a do vech povoln o tom nebylo ei.
Ale co budou dlat s lskou, pohlavm a satkem? Co chtj uinit s
tak zvanm dvojm loktem, kter dovoloval mum pohlavn styky
ped satkem bez hony na spoleensk povsti, ale upral tot
prvo enm?
Byly tu zjevn dv monosti. Osvoj si eny onen dvoj loket
nebo se budou doadovat, aby se mui pizpsobili tomu, co ukldaj
enm? Ukzalo se, e zatm co toto by bylo velmi obtn, je prvn
zpsob snadn. Pedmt byl uinn sloitjm monost, e vechny
eny nejsou stejn: co by vyhovovalo nkterm, nemus vyhovovat
vem. V novinch, brourch i knihch feministickho hnut byly
tyto otzky probrny velkm potem osob a vsledky se znan
rznily.
Rosemaryina mlad mysl byla naplnna tmito teoriemi. Prvn
podmnkou, jak byla uena, byla pravdomluvnost. To ovem nebylo
dobe mon se starmi lidmi; ale zamilovan mlad lid, nebo ti,
kte se domnvaj bti zamilovan, mus bt poestn jeden k
druhmu a mus se snait, aby si rozumli; milovat znamen dvat i
brt, pi em m jeden ctt osobnost druhho a tak dle. Problm
pohlav zjevn byl podstatn zmnn objevem kontroly porodnosti,
kterou pan Bernard Shaw nazval nejrevolunjm objevem
devatenctho stolet. Protoe ji nebylo poteb mt dti, zbvala
jedin otzka k vaze, zdali toti pinese lska tst milencm.
Rosemary byla svtlovlas, s pravidelnmi rysy a jemnou a
klidnou povahou. V mnoha vcech pipomnala Lannymu matku a to
snad ho k n tolik vbilo. Byl matinm chlapcem a byl zvykl dlat,
co mu bylo eeno; a Rosemary byla pipravena jednat s nm prv
tak zjevn to bylo to, emu kaly ensk prva. A tomu bylo
jakkoli, sedli nyn v odlehl sti zahrady, objmali se a bylo skoro
nevyhnutelnm, aby mluvili o dvrnch vcech. Lanny j povdl o
problmech lsky, kter mu byly hdankou, Rosemary mu sdlovala
mylenky, kter sesbrala z tdenku zvanho Svobodn ena.
Kdy svho asu naslouchal Lanny vkladm Kurta Meissnera o
nmeck filozofii, pokldal to vechno za npady Kurtova
obdivuhodnho mozku; prv tak nyn se domnval, e si Rosemary
vymyslila tuto teorii o pohlavn rovnoprvnosti sama. Pochopiteln
na nho psobila velikm dojmem a z potku ho i trochu podsila.
Ale kdy rozmlouvali o tchto mylenkch asi dva nebo ti veery,
nezdly se ji tak pli podivnmi; hoch, kter se od loskho roku
stal muem, ponal uvaovat, tkaj-li se snad slova o svobod a
tst tak jeho samho a jeho roztomil ptelkyn. Co mlo
poplan inek: vlna vzruen se ho zmocnila, zuby mu poaly
drkotat a ruce chvt.
Co je s tebou, Lanny? otzala se ho.
Netroufal si j odpovdt, ale pak ekl: Obvm se, e jsem se
asi do tebe zamiloval. Bylo to ve, jako by se nikdy nco takovho
na svt pedtm nestalo.
Nu, a pro ne, Lanny? ekla jemn.
Chce ci e bys nic proti tomu nemla?
V, myslm si, es velmi hodn hoch.
Polbil ji tedy na rty po prv za svho ivota. Sedli v tsnm
objet a v Lannym se ozval jsot. Pitiskl ji k sob a kdy se
poddala, zaal se s n mazlit dvrnji a dvrnji. Poznal, e se mu
naskytla pleitost, o kter slchal kadho hovoit a kter byla pro
nho zatm jet tajemstvm.
Dve zadrelo jeho chvjc se ruce. Nesm, Lanny. Nebylo by
to bezpen. Pak dodala eptem: Musm si naped dojt do domu
pro nco.
Vstali tedy a li. Lanny shledal k svmu divu, e se mu chvj
kolena. To tedy mus bt, co francouzt spisovatel nazvaj la
grande passion! ekal opodl ped domem, zatm co Rosemary la
dovnit nhodou byla v dom spolenost a nikdo j nevnoval
pozornost. Po chvli pila a oba li do odlehl sti zahrady; a tam
ho nauila vemu, na byl tolik zvdav. Z potku bylo jeho vzruen
skoro trapn, ale brzy se utpl v zplav rozkoe, kter se zdla
opravovat teorie novch en. Byl-li asten a byla-li ona astna,
pro by se ml matn a vzdlen svt starch zabvat jejich
zleitostmi?

6
Netrvalo dlouho, ne Lanny o tom povdl svoj matce. Nebylo
mono jinak, protoe mu kladla dobe men otzky a bylo by ji
bolelo, kdyby se jim byl uhbal. Na Beauty psobila tato novinka
podivn, protoe byla, jak se k, feministkou v praxi, ale bez teori;
v lsce jednala vdycky podle svho, ale vdy mla dojem, e dl
nco nesprvnho. Tko se to dalo vysvtlit, ale tento pocit byl
zdnliv nezbytn: vdla, e dl nco nesprvnho a tm to
napravovala. Ale tvrdit, e je to sprvn, byla ohromujc smlost. A
pitom dveti bylo teprve sedmnct! Byla pannou? otzala se
Beauty a rozhoen dodala: Urit si jako takov neponala.
Lanny nevdl a nemohl se zeptat.
Beauty nemohla tak docela neschvalovat Rosemary, ale stle se j
vnucovala mylenka, e je na n nco poplanho pedzvst novho
svta, ktermu Beauty nerozumla. Matin nzor byl, e jej drah
hoch byl sveden a e je jet pli mld. Obrtila se s touto starost k
svmu mui, ale ten neprojevil valn zjem. Proda o tom v
mnohem vc ne ty, pravil a pokraoval ve svm malovn.
Pak pilo opt jaro nejrozkonj ze vech pro Lannyho.
Objevil tlo eny a tento objev pemnil vechno v jeho ivot. Svt
a vechny obyejn vci na nm se mu zdly obklopeny nebeskou
z, slvou a svest snu. Po prv nyn vdl, o em vyprvj
hudba, poesie, tanec, nemluv o ptcch a motlech. Kvtiny mly
barvy Rosemary a ona mla jejich vni. Byla pro nho kouzelnou
bytost a nikdy s n nespoutl o, pokud s n byl, a kdy s n nebyl,
touil, aby byl.
Nemohl s n ovem bti stle; protoe co by tomu lid ekli?
Na svt tedy pece jen zleelo. Chladn a klidn ujala se
Rosemary veden. Lanny mus pokraovat ve studich, aby se
nemusela domnvat, e m na nho patn vliv. Kdy si li zaplavat,
zaveslovat nebo zahrt tenis, mus se bavit i s jinmi mladmi lidmi,
pro dobrou povst; a rovn tak veer vdy mus mt njak dvod,
tanec, spolenost, vyjku vichni mlad lid tomu rozumli,
vichni mli tyt touhy a stejn se pak rozchzeli po dvou, zcela
nhodn. Tak se chrnili navzjem: mlad proti starm.

7
Nmeck vrchn velen se ustanovilo na tom, e mus prorazit
zpadn frontu, aby vyhrlo vlku a za nejlep msto k tomu elu si
vybralo pevnost Verdun. Ta byla hlavn francouzskou pvodn
obranou krom sti, kter se vzdala; byl to soubor opevnn na
rznch vinch po obou bezch eky Meusy. Nyn, po pldruhm
roce vlky, byl zpsob dobvn takovch opevnn ji pevn uren a
vyzkouen. Naped byly neptelsk zkopy znieny tkou
dlostelbou; pak zaala tak zvan pohybliv pehrada pum, kter
se pi dopadu roztrhvaly a niily vojky, kte se skrvali pod zem
nebo kte pili po dlostelb. Tato pehrada pedchzela pchotu,
kter postupovala tedy v pomrn bezpenosti a zabrala to, co zbylo
ze zkop, co se nazvalo vyitovnm. Neptel tak dostval
jednu linii za druhou; a druh strana musela postupovat tm
zpsobem a tak se promovala vlka posin ve vlku
pohybovou.
Aby mohli zastavit takov tok, museli bt francouzt dlostelci
lep ne nmet a mt vce steliva. Francouzt letci museli mt
pevahu ve vzduchu a pinet vce zprv o tom, co se dje. Ale onen
vedn, obyejn poilu musel zalzat do svch krlich dr, vylzt v
prav okamik a skrt se v nejbli de po grantu a postlet tolik
postupujcch Nmc, aby zastrail ostatek. Nic jinho se nedalo
dlat, jen vydret dle ne neptel. Kdy mu doly nboje, vzal si
dal od mrtvho kamarda v te de. Pela-li noc a nikdo mu
nepinesl potravu, hladovl. Kdy prelo, leel v blt a kdy blto
zmrzlo, snail se zaht si ruce, aby mohl stlet.
Verdunsk oblast m asi dv st padest tverench kilometr a
bhem boj byla promnna v chaotickou pou grantovch dr.
Msta, jako pevnost Douaumont, byla stdav dobyta obma
stranami asi pltuctukrte a iv bojovali obklopeni mrtvmi na obou
stranch. Hlavn bitva zaala v noru 1916 a trvala do ervence bez
pestvky a potom s pestvkami jet rok. Nmci pivedli edest
tyi divise, co bylo vce ne milion mu. Francouzi vyplili vce
ne deset milion stel z polnch a skoro dva miliony ze stednch a
tkch dl.
Nmeck korunn princ ml hlavn velen a to bylo o dvod vce,
pro Francouzi chtli za kadou cenu zvtzit. Cel svt pozoroval a
ekal, zatm co ob armdy se potcely sem a tam. Proraen by bylo
znamenalo, e Nmci dobyli Francie a to nikdo nevdl lpe ne
obyejn poilu; vymyslel si pro sebe popvek, jaksi druh
zakvn, kouzeln slovo, kter podncovalo due mu
umrajcch na porann i z vyerpanosti, a kte by chtli jet ped
smrt zabt njakho neptele. Passeront pas, passeront pas!
zpvali i eptali. Neprojdou!

8
To se vechno dlo asi tak necelch pt set kilometr k severu od
msta, kde si Lanny Budd hrl s lskou na jae. Nemohl zabrnit, aby
mu vlka netila trochu svdom, ale nedalo se nic dlat zejmna
ne, pokud byl vzn slibem, e zstane neutrlnm. Byl jedinou
osobou toho druhu ze vech, kter znal. Eddie Patterson jezdil nyn s
ambulanc za frontou u Verdunu, take ofie ji nemla dvodu, aby
nenvidla Nmce a pece je nenvidla. Ve, co Lanny mohl ci,
bylo: Promite mi, prosm, ale slbil jsem svmu otci, e nebudu
mluvit o vlce.
Z toho tak vznikla prvn neshoda mezi Lannym a jeho
ptelkyn. Rosemary nebyla spokojena, e neprojevoval vlastn
sudek, jala se ho zahnt do zkch a chtla vdt, co si opravdu
mysl. A kdy j opakoval svoji obvyklou vmluvu, doadovala se:
Jsi mu nebo hadrov pank? i mus vdy myslit jen to, co si
mysl tvj otec? Byla bych tu j s tebou, kdybych si myslila tot, co
moji rodie? Lanny byl zmaten, protoe jist pedpokldal, e tato
pjemn mlad ena je tak jemn, jak vypad. Ale zjevn ostr jazyk
byl st vbavy kad feministky a prvnm z enskch prv
bylo ci tomu svmu, co si o nm mysl.
Britov i Francouzi byli proti Amerianm, protoe se neastnili
vlky, ale za to na n vydlvali a souasn vzneli nmitky proti
blokd. Tm vichni Amerian ve Francii ctili tot a stydli se
za svou zemi. A vechny hovory v Bienvenu se vedly tmto smrem;
akoli Marcel neekl nikdy nic ped Lannym, hoch vdl, e zazlv
Robbiemu, e vydlv penze na Francii a souasn s n
nesympatizuje. Mal byl srn zkost bhem celho boje o Verdun;
tu a tam vybuchl s njakou kletbou na Huny, k emu Lanny
nekal nic, ale zdlo se, jako by v dom zavldal chlad. Pomr mezi
nevlastnm otcem a synem bv sloit i v nejlepm a tento nebyl
nejlep.
Pak Lanny odchzel pemlet sm o problmech vlky a o vem,
co mu Robbie ekl o skocch dohodov diplomacie. Prv nyn se
kalo v Americe, e Dohoda uzavela tajn smlouvy, podle nich si
rozdlovala koist, kterou jet nemla; a jet he: slbili jedno a
tot zem nkolika rznm stranm. Robbie mu poslal lnky o
takovch vcech; vdy si nalezl njakou cestu, jak obejt cenzuru a
vsledek toho byl, e hoch nepatil vce k Francii.

9
Marcel namaloval obraz poilu, zachrnce vlasti. Pokusil se vloit
do nho vechnu svou lsku k mum, s nimi byl cvien a s nimi
bojoval. Kdy jej dokonil, ekl, e nen dost dobr, ale jeho ptel
byli jinch nzor; obraz byl vystaven v salonu v Pai, stal se
lgrem a byl pijat a reprodukovn na plaktech. Beauty se
domnvala, e jej manel bude uspokojen touto slubou sv zemi;
ale bylo vidt, e jej nic net. Nechtl bt populrnm malem a
vbec, umn je zbytenost v takovch asech.
Tak nastala krize mezi maneli. Jak zdka se pihz, e dv
lidsk stvoen se vemi rozdly, slabostmi a nladami vychzej
spolu bez hdek! Beauty nesla svj k, jak nejlpe se dalo, podle
smyslu evangelick crkve; prolvala svou vlastn vykupitelskou krev
potaj v hloubi srdce. Ale nemohla bt astnou ve sv tragick
situaci a hokost, kterou v sob potlaovala, musila se nkde projevit.
Nemohla se zdret rozhoen nad touto neloginost Marcelovch
nzor. Pro by se ml lovk namhat s malovnm obraz a pak
nechtt, aby je lid vidli, ba docela se i hdat s tmi, kte by rdi
umonili, aby se jim obdivovali? Bylo teba, aby vdycky odporoval,
kdy nkdo chvlil jeho prce? Marn se pokouel Lanny, tento
slibn mlad kritik, objasnit matce, e kad skuten umlec se
obr vidinou neho vyho a lepho a neme dobe snet chvlu
neho, o em v, e je mn ne jeho nejlep.
Toto stetnut temperament zpsobilo hroznou vc: Lanny piel
jednou ze svho dostavenka a nalezl svou matku, jak le na posteli
a vzlyk. Manel j naznail svj mysl jt znovu na vojnu. Zmocnil
se ho len npad, e by ml pomoci udret frontu u Verdunu: byl
vycvien a Francie potebuje kadho mue. Je prv tak dobr, jako
kdy jindy, tvrdil; je schopen dlouhch pochod vyzkouel to.
Dovede zachzet s pukou jedin vc byla ta, e je okliv, ale kdo
by se tam o to staral v blt, prachu a koui?
Beauty dostala hysterick zchvat a oznaila ho nkolika
nehezkmi nzvy, jako nevdnk, blzen a podobnmi. Neznamen-
li pro nho nic vc, a si jde ale nikdy ji ji nespat. Udlala jsem
to ve jednou, Marceli, ale podruh to dlat nebudu.
Myslila to doopravdy aspo tak prohlsila svmu synu. Doshla
hranic sv trplivosti. Pjde-li Marcel, la patrie a se o nj postar
pt v nkterm z domov pro invalidy. ekla to s tvrdost, kter
byla novinkou pro Lannyho; lovk se nepotk dlouhou dobu s
povinnost, ani se nevrtil k mravm a i k vrazm oblieje svch
puritnskch pedk. Ale po pti minutch se Beauty rozsmutnila: rty
se j chvly a ptala se, nebyla-li jej netrplivost nebo nedostatek
smyslu pro umn pinou malovy nespokojenosti nad sebou
samm.
Od t doby nemla v dui pokoje a do stedu lta, kdy nmeck
toky na velikou pevnost ochabovaly. Mezitm doshla, e Marcel
poal s novm kolem namalovat jej portrt. Jest zvykem, e
kad mal namaluje dve i pozdji enu, ji miluje; a je-li
schopen Marcel vbec malovat portrt, bude jm jej. Beauty se
zmnila a Marcel vidl nyn jen ustaranou enu, kter se doproovala
jeho due, enu plnou soucitu, kter mluvila se zmrzaenmi vojky
a pomhala jim, aby mli chu t.
Oblkala se do sv uniformy oetovatelky a chodila sedt do
atelieru hodiny denn; star to vc pro ni. Marcel ji maloval sedc na
idli se zaloenma rukama a se vm alem Francie ve tvi. Obraz
se ml jmenovat Milosrdn sestra; ale Beauty se nemusela
petvaovat, protoe jej srdce bylo opravdu naplnno hrzou: stle si
nebyla jista, jak obrat nastane v bitv. Nezbylo j ne nabdat
Marcela, aby nespchal a udlal obraz dokonale; chtla, aby ml
nco, v co by opravdu vil aby zstal malem msto poilu!

10
Lannyho mlad sny o lsce zemely potkem kvtna a nebylo to
pro nho vesel. Tou dobou se obracely mysli Anglian na Rivie k
jejich pvabnmu zelenmu ostrovu s chladnmi vnky. Dle se
ukzalo, e Rosemaryin otec se mus podrobit lkask prohldce
doma; byl pevezen do Marseille a odtud na sever, take se s nm
Lanny vbec neseznmil.
Drahouku, uvidme se opt, pravila dvka. Bu pijde ty do
Anglie nebo j pijedu sem.
Budu na tebe ekat pod, odpovdl Lanny dychtiv. Chtl
bych, aby ses za mne provdala, Rosemary.
, Lanny, pravila polekan, nemyslm, e bychom se vbec
mohli vzt. Nepotala bych s tm, bt tebou.
Lanny se polekal. Propak ne?
Jsme jet pli mlad, ne abychom na to mohli pomlet. J
se jet dlouho nebudu chtt vdt.
Mohu ekat, Rosemary.
Milku, prosm, nemysli na to. Nebylo by to sprvn vi
tob. A vidouc jeho div, dodala: Moji rodie by byli hrozn
neastn, kdybych se provdala mimo svj spoleensk okruh.
Ale ale Nemohl nalzt slov. Co nebudou astnmi,
dovd-li se o na lsce?
 Nedov se o tom; ostatn to je nco docela jinho. Satek je tak
stran vn vc; jsou tu dti a majetek a kdo v, co vechno; a bylo
by tu otzkou, budou-li nae dti Ameriany nebo Angliany. Teba
by ses chtl odsthovat do Ameriky
Nejsem opravdu tak pli Amerianem, Rosemary. Nikdy jsem
tam nebyl a mon, e ani nepjdu.
To neme vdt; a nai by se toho obvali. Vm, e by dlali
hrozn povyk.
Mnoz Anglian se en s Ameriankami, nalhal hoch. Lord
Eversham-Watson byl jsem u nich na nvtv a zdaj se bt
zcela astni.
Vm, drahouku, stv se to; nedej se urazit ve svch citech
v, e t miluji, e jsme byli spolu tolik astni a jet budeme. Ale
kdybychom se k sob pipoutali a nae rodiny se pely a vbec
vechno to by bylo hrozn.
Lanny nebyl dokonale vzdln v modernch nzorech a nemohl si
to vechno srovnat v hlav. Chtl mt jen svou zboovanou a
nedovedl si pedstavit, e by ho nechtla. Pro mla v tto vci tak
velik zjem o svou rodinu a pro byla tolik bez zjmu i docela
odporovala v ostatnch? Podal ji o vysvtlen a ona se pokusila
podat mu je, snac se vystihnout slovy vci jen vnitn ctn a
neurovnan. Ukzalo se, e mlad dmy z anglickch vldnoucch
vrstev, kter se pidaly k hnut pro stejn prva, chtly jen urit a
pesn vymezen vci, jako stt se leny parlamentu a mt monost
rozvodu stejn jako mui; ale nechtly poruit systm, kterm jejich
rodiny vldly . Povaovaly za samozejm, e a pijde as k
satku, pijmou njak ctn jmno s podivnou vslovnost a stanou
se panmi njakho starho venkovskho sdla a matkami budoucch
hrabat a baron nebo aspo admirl a ministr.
Vdy nebude ani tak snadn nalzt Angliana z vych td,
poznamenal hoch; po tom, jak jsou vybjeni v tto vlce.
Njac jist zbudou, odpovdla lehce. Stailo j jen podvat se
do zrcadla, aby vidla, jak m vhody ped ostatnmi.
Lanny chvli uvaoval a pak se zeptal: Nen to snad proto, e
jsem se nepiklonil k dn stran v tto vlce?
 Tak troku, Lanny. Pomohlo mi to uvdomit si, e bychom
nebyli astni; nae nzory a zjmy jsou tolik rozdln. A se stane
Anglii cokoli, musm bt na jej stran a prv tak budou moje dti,
a je budu mt.
Ptel se s nmi jen do jist mry a ne dle, ekla Beauty
svmu synu. Kdy se rozchzel s Rosemary Codwilligerovou,
vyslovovno jako Culliverovou, bylo to se slzami v och na obou
stranch a s dokonale jasnm vzjemnm porozumnm, e v n
me mt milou a pvabnou milenku neomezen dlouho, pokud za n
pijde tam, kde bude a pokud vyhov kadmu jejmu pn. Kdy o
tom povdl Lanny sv matce a ta zase Marcelovi, poznamenal
mal, e Lanny byl pouit jako more pro vdeck pokusy. A kdy se
dovdl, e hoch je neasten, dodal, e vdeck pokusy se
nedlvaj pro dobro morat.
 V E P I S TA R M

1
Kdy pila nmeck armda do Les Forts, zstal knihovnk,
star pan Priedieu, aby hldal poklady sv zamstnavatelky. Stl
opodl, bled hrzou, kdy opil husai ezali cenn obrazy ze zd,
balili alouny, shazovali starobyl, ko potaen idle z oken a
rozhazovali neoceniteln knihy z pouhho ulinictv. Blovlasmu
starci sice tlesn vbec neublili, ale ranili jeho smysly natolik, e
ulehl do postele a zemel po nkolika dnech klidn ve spnku.
Jeho duch vak zstal v Lanny Buddovi. Nikdy nezapomene, co
mu star a vn uenec vyprvl o lsce ke knihm. To je nco, co
ani netst ani al nemohou nikomu vzt a k emu se lze utct od
veho zla na svt. Montesquieu ekl, e milovat ten znamen
vymnit hodiny nudy za hodiny rozkoe; Laharpe ekl, e kniha je
ptel, kter nikdy nezklame. Knihovnk z Les Forts poradil
Lannymu, aby vyhledval ptelstv francouzskch klasik a uil se
od nich dstojnosti, vdku a dokonalosti formy.
Nyn pilo netst i al; lska si pohrvala chvli s Lanny
Buddem a pak ho odhodila. Tato krize ho zastihla bez spolenka,
protoe Jerry Pendleton se zatm dohodl se svou ptelkyn, aby na
nho pokala a jel dokonit sv vzdln do Kansasu. V tomto
postaven vyhledal Lanny ptelstv Jeana Racina, kter sice zemel
asi ped dvma sty lety, ale il kouzlem titnho slova. Vzal
pocuchan city a promnil je v dobe udlan dramata, v nich
vzneen tvorov vystupovali na scnu a vylvali sv city tak
vmluvnmi veri, e estnctilet mladk byl jimi pohnut, aby
vyhledval oputn msta u moe i v lese a deklamoval je tritonm
nebo lesnm vlm.
 Prv tak zskal Lanny ptelstv psnho a strohho ducha
jmnem Pierre Corneille, kter pedlal francouzsk divadlo a jeho
ivot nebyl lehk. Aristokratick osobnosti, vymylen jeho
mozkem, pln vybaven hrdost a ctc oddanost jedin k povinnosti,
pipomnaly citlivmu mladku, e ivot mue nikdy nebyl snadn a
e osud m jin mysly ne starat se o potchu dychtivch rt.
Kdy Lanny peetl El Cid a Horace a Cinna, vzpomnal si na
hodiny strven mezi eckmi ostrovy a uvaoval, e tito lid tak
mohli bti spteleni kouzlem titnho slova. Pan Priedieu mu
vyprvl o Sofoklovi; Lannymu se nyn dostal do rukou francouzk
peklad sedmi jeho dramat a Lanny je pedtal nahlas svmu
nevlastnmu otci. Spolu se pak asto zabvali pemlenm o eckm
nzoru na ivot, kter ponal s uctvnm smysln krsy a konil
hroznm a nevysvtlitelnm osudem. Co se vlastn pihodilo onm
pilnm a veselm lidem na jasnch a slunench bezch, e
zanechali za sebou jen rozbit mramorov sloupy a pr tisc
melodickch ver, obsahujcch hrdou resignaci a zoufn?
Lanny Budd, nsledkem tchto vliv, kter na psobily v
nejpizpsobivjm vku, stval se zdrelivm ve svm vkusu v
umn. Ml rd spisovatele, kter ml co ci a kal to jasn a pesn;
ml rd hudebnka, kter objasoval svoje mylenky hudbou, nikoli
poznmkami v programu; ml rd male, jeho dla se nemu
podobala. Neml rd hluk a zmatek a nejasnost pstovanou jako
njakou zvltnost. Co vechno znamen, e Lanny byl nemodern
jet ne skoro zaal t.

2
Inspirovn vzneenmi pklady, dal mal svmu nevlastnmu
synovi uitenou radu, tkajc se lsky. Je dobr, ale je tak dobe,
me-li se lovk obejt bez n. Pi n, jako pi jinch vcech, mus
lovk zstat pnem sebe sama. Je tisc dvod, pro me lska
zklamat a lovk mus mt vnitn slu, se kterou el ranm osudu.
Lanny vdl, e Marcel m zkuenosti tento milenec, kter musel
opustit svou lsku a jt do vlky; tento uctva krsy, kter nyn
musel mluvit skrze zvoj, aby jeho ptel nevidli jeho hrozn
obliej. A kdy Marcel pravil, e tak Lanny jednou me slyet
voln, kter ho odvede od hudby, umn i lsky mladk se zachvl
do hloubi due.
Lanny mluvil tak s matkou o tchto zhadch lsky a tst.
Psn moralist byli by pohoreni, e Beauty vdla o on synov
asn zpletce a schvalovala ji; za to mla v nhradu vdom, e jej
syn, kdykoli bude v nesnzch, nyn i pozdji, pijde k n a ona mu
bude moci poradit ze svch zkuenost.
Pokouela se mu tak vysvtlit vci, kterm ani sama
nerozumla. Nikoli, nemyslela, e by Rosemary byla bezcitn; bylo
jasn, e dve pejalo mylenky starch en, kter snad pli trply
v muskm svt, brojily proti tomu a v pokusech o svou zchranu
zaly pli do krajnost. Beauty povdla svmu synu, e hodn a
dob lid asto trpvaj za ty, kte dobrmi nejsou. Prv tak jako
Kurt Meissner a ostatn hodn a dob Nmci nyn trp za ony krut a
drz, kte zavlkli svj nrod do hroznho netst.
To byl jin problm, s kterm se Lanny asto potkal. Stane se
Evropa opravdu druhm eckem a zni se nekonenmi vlkami?
Pijdou snad jednou cestovatel do Juanu a Cannes podvat se na
zbytky ndhernch vil jako Bienvenu, a palc jako Sept Chnes,
kopat ve zceninch a uvaovat o ivotech tch, kte je postavili a o
neptelskm osudu, kter je zahnal do vlastn zkzy?
Lanny psal nkolikrt Kurtovi laskavm prostednictvm
idovskho obchodnka s elektrickmi potebami, kter se nyn
zabval kupovnm magnet pro auta a letadla a podobnch
pedmt ze Spojench stt a prodval je pak Nmecku. Lanny psal
Kurtovi o jemnosti Racinov, o psn hrdosti Corneillov a mravn
vzneenosti Sofoklov; a Kurt mu odpovdl, e je asten, e se
me zabvat takovmi vysoce vzneenmi tmaty. On, Kurt
Meissner, nyn bere na sebe praktick povinnosti a brzy se bude
zabvat tm, co pokld za nejdleitj prci na svt. Lannymu
nepsobilo mnoho pot vyrozumt z toho, e jeho nmeck ptel
pjde do vlky a e mu nechce nebo nesm ci kam, kdy nebo jak.
Lanny pemlel o Kurtovi jako o bojovnku a prv tak o
Rickovi, kter dokonil svou kolu a mohl se vnovat svm touhm.
Sofokles je vborn, psal anglick mladk na lstku, ale j se
zabvm Blriotem co byl typ letadla, pouvanho Brity. Rick
mu nepsal, kde je, ale Rosemary mu pinesla o nm novinky a tak
Lanny vdl, e jeho ptel je ve spojen s kapitnem Finchleyem, s
kterm se kdysi setkali na pehldce na salisbursk planin a e s nm
m jt do tbora, ktermu nyn tento dstojnk velel. Lanny tak
vdl, e jejich vcvik je namhav a rychl, protoe Dohoda
potebovala zoufale mlad letce. Rosemaryin bratranec byl posln na
frontu asi po dvaceti hodinch praxe v ltn a pi svm prvm letu
do Francie byl sestelen Nmci. Kurt i Rick li do boje proti sob:
co setkaj-li se ve vzduchu!
Lanny se podjal kolu zprostedkovn alespo v mylenkch
mezi tmito dvma. Bylo jasno, e kdy dva tak velkomysln mladci
jsou tak rozdlch nzor, mus bt pravda na obou stranch a njak
sted, kde se oba dve nebo pozdji sejdou. Tato krut vlka se mus
tak jednou ukonit a a se tak stane, budou oba potebovat ptele,
kter by mohl mluvit s obma a opt je sblit.

3
Lannymu nebylo snadno udret se na tto zkladn, kdy byl
obklopen lidmi, v nich nenvist vi Nmecku hnula jako ohe v
peci. Lanny se pokouel zmrnit protivy tvrzenm, e vldcov
Nmecka jsou patn lid a uboh nmeck lid byl jimi oklamn; ale
jeho matka tvrdila, e ne, e vichni jsou krvezniv rasa a e maj
radost, mohou-li psobit jinm utrpen; e by nikdy nebylo mono
pimt britsk nmonky, aby potopili lo a nechali eny a dti
utopit. Lanny vidl, e nem vznam o tom debatovat; pokraoval
tedy ve hran Mozarta a Beethovena, kte mluvili pmo k jeho dui.
Vdl, e nebyli krvezniv prv tak jako lid, kte je milovali,
pstovali a uinili st nrodn tradice.
Nikoli, zde byla njak vada v celkovm smlen svta a
mladkova rozpnajc se mysl pokouela se najiti, co to je. Velmi si
pl, aby k tomu elu ml pomoc svho otce, kterho ji nevidl dva
roky. Mnohokrte mu ji chtl napsat a podat ho, aby pijel; ale
kdy si vzpomnl na zken ponorky hajc kolem cel Britanie a
Francie, radji napsal: Da se mi vborn a budeme si mt mnoho
co vyprvt, a bude tohle u konce.
Vichni tvrdili, e konec mus nastat v nkolika mscch; nikdy
vak nebylo vce pn otcem tto mylenky. Kad nov ofenziva
mla bt konenm prlomem; Nmci budou vypuzeni z Francie a
morlka oklamanho lidu povol. Nmeck ady kaly lidem tot,
s tm ovem rozdlem, e bude francouzsk fronta proraena a Pa
padne. Ob strany pokraovaly v povolvn dalch mladk, cviily
je, jak jen nejrychleji mohly a spn je poslaly na frontu; prv tak
pokraovaly ve vrob nesmrnho mnostv pum a pouvaly jich k
zemi otsajcmu bombardovn, jm pipravovaly toky pchoty.
Bitva u Ypr byla zahjena tm, e Britov vyplili steliva v cen sto
deseti milion dolar.
Nmci pinesli jedovat plyny jako svj pspvek k pokroku
vlen vdy; nyn bylo na Britech, aby pili s novm npadem. Ji
na potku vlky jist anglick dstojnk pochopil nemonost
postupu pchoty proti strojnm pukm a vymyslil si jaksi druh
ocelov pevnstky, dosti tk, aby mohla bt neprstelnou a
pohybujc se na housenkovm veden, take by mohla jet i pes dry
od bomb a zkopy. Ve vtm mnostv pouity by vyistily
kulometn hnzda a tm zpsobem by bylo mono znovu uvst
pohybovou vlku.
Protoe Lanny nemohl hovoit o tom vem se svm otcem, pouil
pana Rochambeau jako nhrady. Tento jemn a vnmav star pn
pedstavoval nrod, kter si udrel svobodu po tyi sta let v samm
srdci vlc Evropy, kal, e tomu tak bylo pro hornatost zem; a
tak, protoe byli tak astni, e nemaj ani zlato ani olej. Pan
Rochambeau pehlel Evropu s vyvenho stanoviska; poukzal na
to, e vtina vcar mluv nmecky a e Francouzi i Nmci nauili
se tam t v pokoji; a jednoho dne e i ostatn Evropa zsk, bude-li
se dit podle jejich pkladu. Bude tu federace stt jako jsou
vcarsk kantony s stedn vldou, kter bude mt dostatek sly,
aby udrela zkony a podek. To byla nejdleitj mylenka a
Lanny si ji zapamatoval pro budouc potebu.
 4
Uplynuly ti roky od doby, kdy Robbie Budd zakzal Lannymu
mluvit se strcem Jesse Blacklessem a bhem tto doby piel mal
navtvit svou sestru asi pltuctukrte. Seel-li se s nm Lanny
nhodou, ekl mu zdvoile: Jak se vm da, strku Jesse? a pak
odeel nkam jinam. Nevdl, pro by se ml zvlt zajmat o
tohoto skoro podivn vypadajcho pbuznho a nikdy si na nho
nevzpomnl, pokud ho neuzel. Na svt bylo tolik zajmavch vc,
e Lanny nejv jen se podivoval, co by mohlo bt tolik
pohorujcho a nebezpenho na strcovch mylenkch.
Jesse a Marcel se znali. Marcel neml valnho mnn o Jesseovi
jako o mali, ale mli spolen ptele a oba mli t zjem o dn v
umleckm svt. Proto nyn, kdy star mu piel posedt k
Marcelovi do atelieru, el Lanny vdy plavat nebo rybait.
Robbie zakzal Lannymu mluviti se strcem Jessem; nesml snad
tak mluviti o nm? V tom byl hek zkazu, o jeho vysvtlen by
byl Lanny urit Robbieho podal, kdyby to bylo mon. Jednou,
po Jesseov nvtv, poznamenal Marcel: Tvj strc a tvj otec by
se mli nyn sejt. Vyli by spolu mnohem lpe.
Lanny, protoe musel nco ci, otzal se: Jak to?
Jejich smlen o vlce je stejn. Jesse nenalz dnho rozdlu
mezi Francouzi a Nmci.
Nemyslm, e by to byla pesn pravda o Robbiem, odpovdl
hoch vhaje nebo nemluvil rd o svm otci v takovm spojen a
dodal: Nikdy jsem nerozuml strcovm mylenkm, ale vm, jak
jimi Robbie opovrhuje.
Je to opt jeden z pklad, e se protivy setkvaj, poznamenal
mal. Jesse je naprost revolucion. Pit vechnu vinu
vysokmu pennictv, protoe se pokou zmocnit se koloni a
obchodu. Tvrd, e penn velmoi pro svoje ely pouvaj svch
vld; zanaj vlky, kdy nco potebuj a kon je, kdy toho
doshli.
Nu, ale tahle vypad, jako by se jim vysmekla z rukou,
poznamenal hoch.
 Jesse to nek, odpovdl mal. Mysl si, e britt oleji
chtj dostat Mezopotamii a e slbili Caihrad Rusku a Srii Francii.
Tak pr chtj zniit nmeck lostvo. Pak budou mt svj olej
zajitn a udlaj mr.
A vte tmto vcem, Marceli?
Hlas, kter vyel za blm hedvbnm zvojem, ml ndech
zloby. Hrozn by mne tilo pomylen, e jsem si dal split obliej
jen proto, aby olejsk spolenost Royal Dutch Shell mohla zvit
cenu svch akci!

5
Lanny napsal svmu otci: Shledvm stle tm myslet tak, jak
by sis ode mne pl. A Robbie tomu ovem rozuml. Setkal se s
Ameriany vracejcmi se z Francie a vidl, jak jsou zaujati proti
Nmecku; vdl, e mnoho mladk se dvalo do francouzsk
Cizineck legie nebo do Lafayettovy eskadry, skupiny to americkch
letc, bojujcch pro Francii. Jednoho dne dostal Lanny od svho otce
dlouh dopis psan strojem, odeslan z Pae. Pochopil, e jej
pinesl pes moe njak otcv ptel nebo zamstnanec.
Kdybych byl s tebou, psal mu otec, mohl bych ti dt odpov
na vechno, co ti lid kaj. Prozatm t musm jen podat, abys
vil, e tyto odpovdi mm. V dobe, e mm svoje prameny
informac a e netvrdm, e nco vm, pokud to opravdu nevm.
Zdrazuji to proto, e tvoje tst a snad i cel tvoje budoucnost je v
szce a nikdy bych si neodpustil, kdyby ses dal chytit na lep, kter se
nyn pipravuje na Ameriany. Kdybych se domnval, e by se nco
takovho mohlo pihodit, pijel bych ihned a odvezl t pry.
Po tomto slavnostnm vodu pipomnal pedstaven evropskho
prodejnho oddlen Buddovch pukren dle svmu synu, e tohle
je vlka vdlen. J sm na n vydlvm, psal. Buddov si
ostatn nemohou pomoci, aby nevydlvali, leda by zaveli tovrnu.
Lid pichzej a cpou nm penze do kapes. Ale prvo na
samostatn sudek jim neprodvm.
 Nmecko se pokou prorazit si cestu na vchod, hlavn aby se
dostalo k naft, prvn to nutnosti modernho strojnho prmyslu.
Nafta je v Rumunsku a na Kavkaze a jet vce je j v Mezopotamii a
Persii. Podvej se na mapy a pozn sm, co ti nyn km. Anglie,
Rusko a Francie maj v tom svj podl, ale Nmecko ne. Pro to
vechno se tohle dje; prosm t, aby sis tohle psan pilepil na
zrcadlo nebo nkam, kde je uvid kadodenn. Tohle je olejsk
vlka a vichni jsou vlastenet, protoe kdy prohraj vlku, ztrat
naftu. Ale u ns oceli a uheln magnti vybudovali svoje
mezinrodn kartely a tak tedy nemus bt vlasteneckmi. Maj
svoje monosti spojen pes zemi nikoho a vyuvaj jch. J sm
jsem ocel a mluvvm s nimi a tak tedy dostvm zprvy, kter se
nikdy nedostanou do tisku.
Robbie mu pak vysvtlil, co oceli podnikaj: prodvaj obma
stranm a dosahuj toho, e se jim zadluuje cel svt. Robbie sm
ml za rok 1916 pjem ptkrt vt, ne jak ml ped vlkou a
zisky nejvtch americkch chemickch a prachrenskch koncern
jsou desetinsobn. Pn, s kterm jsme se setkali v Monte Carlu,
dr se nyn velmi stranou; nechce upozorovat na to, co prv dl,
toti, e ukrv penze vude, kde to jen jde. Chtl bych se vsadit, e
ne tyto jatky skon, bude mt tvrt bilionu dolar istho zisku. Je
nyn na tom tak, jako my neme nevydlvat, a chce nebo
nechce.
Ale to nebylo jet ve. Mezinrodn prmyslnci vzali vlku
dokonale do rukou, pokud se tkalo jejich vlastnch majetk. Vojsku
bylo dovoleno zniit cokoli jim bylo libo, ale nic z toho, co nleelo
Kruppovi, Thyssenovi a Stinnesovi, nmeckm muninm krlm,
kte mli vztahy a investice ve Francii, nebo nco, co by nleelo
Schneiderovi a de Wendelm, pnm Comit des Forges, kte mli
vztahy a investice v Nmecku. Vojk, kter by se pokusil vyhrt
vlku tmto zakzanm zpsobem, byl by posln do njakho
bojovho psma, kter by bylo mn nebezpen pro ocelov krle,
ale za to mnohem nebezpenj pro nho.
Mohl bych ti povdt o stu rozlinch skutenostech, o kterch
vm a kter zapadaj do tohoto vzoru, psal mu otec. Velikm
zdrojem oceli pro Nmecko i Francii je v Lotrinsku tak zvan
brieysk pnev; najdi si ji na map a uvid, e fronta b prv
jejm stedem. Na jedn stran dobvaj Nmci dvacet i ticet
milion tun elezn rudy ron a promuj ji v ocel, na druh stran
dlaj Francouzi tot. Na francouzsk stran jdou zisky Frantiku de
Wendelovi, presidentu Comit des Forges a lenu snmovny; na
druh stran jdou jeho bratru Karlu Wendelovi, naturalisovanmu
Nmci a lenu Reichstagu. Tyto obrovsk vysok pece a tovrny jsou
jasn viditeln; a pece a do nedvn se dn letec nepokusil je
bombardovat. Pak byl uinn jen jedin takov pokus a poruk,
kter mu velel, byl v civilu zamstnancem Comit des Forges. Je
pekvapujc, e pokus byl zcela bezspn.
Robbie mu dle vysvtlil, e tot se dje se tymi nebo pti
miliony tun elezn rudy, kterou Nmecko dostv ze vdska;
dnsk dopravn spolenost, kter tuto rudu dopravuje do Nmecka,
dosud neztratila ani jedinou lo ani pi tto nebo jin dopravn
slub, a lokomotivy vdskch eleznic, kter tuto rudu dopravuj,
jsou vytpny anglickm uhlm. Kdyby to nebylo pro tyto vci,
pokraoval, bylo by Nmecko prohrlo vlku ji ped rokem.
Nepehnm pli, eknu-li, e kad mu, kter padl u Verdunu a
kad, kdo od t doby zemel, byli obtovni tm obchodnkm,
kterm pat noviny a politikov Francie. To vechno ti km proto,
aby, chce-li snad bt vlasteneckm, byls jm pro americk ocelov
krle, z nich jednm se me jednou sm stt. Nebu vlastencem
pro Schneidera a de Wendely, ani pro Deterdinga nebo Zacharova!

6
Lanny si nechal tento dopis a dlouho jej etl a pemlel o nm.
Nemohl nepozorovat podivnou vc, o kter se Marcel zmnil, toti
podobnost nzor otce s nzory zavrenho strce. Strc i otec
souhlasili s tmi fakty a vyvozovali z nich i tyt zvry e toti
nikdo nem bt vlastencem. Rozdl mezi nimi byl v tom, e Robbie
tvrdil, e je nutno si kapsy naplnit, protoe nelze jinak, zatm co strc
Jesse Lanny si nebyl jist, co vlastn chce, ale patrn vyprazdovat
Robbieho kapsy!
 Lanny ukzal tento dopis matce a uvedl ji tm do lenho
strachu. Politika a finance pro ni mnoho neznamenaly, ale dovedla si
dobe pedstavit vliv takovch novinek na svho manela, proto
pimla Lannyho ke slibu, e mu o tom vbec neekne. Zvlt ne
te, kdy dokonuje svoji Milosrdnou sestru a je tm tolik zabrn.
Pokud Francouzi neprohrvali vlku, teba prv tak nevtzili, byl
Marcel, jak jeho ena kala, rozumn. Nhodou prv v brieyskm
zem sedl Marcel v onom upoutanm balon a pehlel prv ony
vysok pece a tavrny, kter byly pvodem neptelsk sly. Modlil
se, aby Francii nastal den, kdy by mla dosti letadel, aby je mohla
zniit. Mohl nkdo vbec odhadnout, jak lenstv by se ho
zmocnilo, kdyby mu byla pedloena ona hrozn mylenka, e la
patrie mla takovou slu, ale e ji zrdci zadreli, aby j nemohla
pout?
Vzal tedy Lanny dopis ke svmu mezinrodnmu poradci panu
Rochambeaovi. Tento star pn pedstavoval mal nrod, kter si
musel kupovat naftu za trhov ceny a nikdy se nepokusil olupovat
svoje sousedy; mohl tedy uvaovat o problmech vysokch financ
se stanoviska osmho a destho pikzn. A kdy Lanny vyslovil
podiv nad zdnlivou shodou mezi svm konzervativnm otcem a
revolucionskm strcem, odpovdl mu ex-diplomat s klidnm
smvem, e kad obchodnk je do jist mry revolucionem, a je
si toho vdom ili nic. Kad se domh svch vdlk a odstrann
ehokoli, co by vadilo jeho obchodu nebo vsadm.
Lanny, kter se o vechno zajmal a ke vemu hledal svoje
vztahy, uvaoval, m-li opravdu pokraovat v otcov dle a stt se
zbrojaskm krlem Ameriky, nebo m-li se zajmat dle jen o
umn. Kad se me dvat na Rembrandtv obraz nebo naslouchat
Beethovenov symfonii, ani vyluoval ostatn z te innosti; ale
nen mono stt se olejskm krlem, ani bylo nutno brt olej tm
ostatnm.
Mj otec tvrd, e obchodnk tvo bohatstv bez omezen,
pravil Lanny.
Jedin, co je bez omezen, jak jsem zjistil, je obchodnick touha
po zisku. Obchodnk mus mt suroviny, patenty a m-li jet nad to
pli konkurent, jeho zisky pomalu miz.
 Ale Robbie tvrd, e vynalezne-li strojn puku hoch se nhle
zarazil, jako by pochyboval o svm vlastnm tvrzen.
Kad vynlez m njak intelektuln prvek, pipoutl star
pn. Ale strojn puka je jasn urena k omezovn vsad a majetk
jinch. Prv nyn jest pouvna olejskmi krli, aby znemonila
dosaen oleje le za podmnek jimi stanovench. A nen to vlastn
druh revoluce?
Kdy takto vydil Robbie Budda jako rudho, jal se jm bval
diplomat zabvat jako pacifistou, pedeslav, e doby, kdy hrdinn
krlov jezdvali v ele svch poddanch a rozbjeli lebky vlenou
sekerou, jsou dvno pry. Vynlez stroj pinesl nov mue, kte
sed v kancelch a diktuj rozkazy, kter vykonvaj jin lid.
Domnvaj-li se, e jejich zjmy vyaduj vlku, maj ji; ale sami pi
tom zstvaj v bezpe.
Um trochu latinsky? otzal se pan Rochambeau; a kdy hoch
odpovdl zporn, deklamoval mu vere bsnka Ovidia, zanajc:
Ostatn a vedou vlku. Star pn poznamenal, e tato slova by
mohla bt dobe pouita do znaku nkter ze zbrojaskch rodin.
Bella gerant alii! Byl ovem pli zdvoil, aby jmenoval
Buddovu rodinu, ale Lanny mu porozuml a pedpokldal, e kdyby
Robbie byl ptomen tto rozmluv, byl by patrn dal pana
Rochambeaua na ernou listinu spolu se strcem Jessem!

7
Rosemary byla opt v Anglii a psala mu tu a tam dopisy
chladn a klidn jako byla ona sama. Mla jsem opravdu radost z
naeho optnho setkn, psala nic vc! Dovedl si pedstavit
slenu Noggynsovou nebo nkterou jinou z onch feministek, jak j
k: Neber to tak vn. Jen proto eny trp. A si trp tak mui!
Tak dostal Lanny za vyuenou. Nenosit srdce na dlani a nebt
pli levnm. Mezi modernmi mladmi lidmi v Juanu byla
americk dvka, kter dala najevo, e by byla ochotna ho potit;
byla hezk a thl a nosila obleky podle posledn mdy; vrhala
svdn pohledy na hezkho partnera, kter prv ponal bt muem
a byl si toho vdom. Byla vlka a nic nebylo jist; mlad i sta
vyhledvali svoje radosti, kde jen je mohli nalzti.
Ale Lanny snil o ndhernch a kouzelnch vcech v lsce.
Pemlel o tom a povdl matce o tto pli ochotn slen; Beauty
se tzala: Zajm se tak o tvoje mylenky? Mluv o nem, co m
pro tebe njakou zvltn cenu? A kdy hoch pipustil, e a dosud
ne, pravila Beauty: O em tedy spolu mluvte? Jak dlouho bude
trvat, ne se budete nudit?
el tedy a vnoval se cvien na klavru: dovedl v poezii a hudb
nalzt velmi vzruujc vci. Jeho Vbr obsahoval tak bse
Bobbyho Burnse, kter mluvil znalecky o pohlavn marnotratnosti:
Ale ach! Jak zatvrzuje kadho v nitru a city mn v kmen.
Lanny se rozhodl pokat njak as: mon, e Rosemary shled,
e j chyb vc ne se domnvala.
Psala mu o Rickovi, kter dokonil vcvik a odejel do Francie.
Ml dva dny dovolen a pijel dom: vypad skvle v khaki
uniform. A je tak asten, e doshl, po em touil. Ani slova o
njakm smutku, e mus odejt a jak Lanny porozuml, nebylo ani
dlouhho louen to je ji anglick zpsob. Nazdar! Ve jako
vdycky!
Po nkolika dnech piel lstek pmo od Ricka. Nebylo na nm
vbec adresy, krom sla jeho jednotky v Krlovskch leteckch
oddlech. Bezvadn spolenost. Chtl bych ti o tom napsat vce.
Vesel chlapci. Doufm, e s nimi vyjdu. Napi mi, co novho. Co je
se Sofoklem? A kdy ji pijdou Amerian? Rick.
Lanny si dovedl pedstaviti tuto spolenost v tboe pr kilometr
za frontou. Bude to asi nco podobnho, jako kdysi vidli pi sv
nvtv na salisbursk rovin: dychtiv s veselmi, ervenmi
tvemi, hladce oholen, krom tu a tam malho knrku; pijmajc
vechno se smchem a ochotn zemt stonsobnou smrt, ale
nedovolujc si ukzat slzu v oku. Anglick asopisy byly pln jejich
obrzk, nkterch smjcch se, jinch vnch, ale vech hezkch;
a kadho se rou starch anglickch jmen: Poruk Granville
Fortescue Somers, R. F. C. Zabit v boji u Vimy 17. jna 1916. Tak
to pokraovalo.
 8
Smutek byl vude kolem Lannyho; eny v ernm byly vude na
ulicch. Ustraen eny, chvjc se pi kadm zaklepn na dvee;
obvajc se pohldnout do novin s lnky o jatkch ve velkm. ofie
de la Tourette chodila do Sept Chnes pomhat pekolovat obti
vlky; ne e by mla tak velik zjem o n, ale protoe ctila, e mus
nco dlat, protoe i Eddie nco dlal a kad nco dlal lovk
musel tak nco dlat, aby nezelel.
Pily dopisy od idie ambulance a jeho baronka je pinela
Beauty; i Lanny ml pleitost si je pest. Vzruujc zamstnn
mlo neekan vliv na vce mn netenho mladho Ameriana,
jeho jedinm zjmem pedtm byl kulenk a motorov luny. Chtl,
aby ofie sdlela s nm jeho dobrodrustv a psal zcela naden.
Spal v polorozboen stodole a hromada venkovskho hnoje stala
se vedoucm zjevem jeho ivota, nejmn nepjemnm pachem
vlky. ivil se jen hovzm a kuec konserva z Chicaga byla pro
nho svtkem. Ped nm byly francouzsk zkopy a za nm
francouzsk dlostelectvo; pokouel se spotat vstely za minutu,
ale to se mu nedailo, protoe mnoho dl stlelo skoro souasn.
Sluebn doba mu trvala denn tyiadvacet hodin, nebo ambulance
mohla bt povolna kdykoli ve dne i v noci. Jezdil bez svtel v blt,
hlubokm od deseti centimetr do metru; oblbenm ertem bylo
vyprvn o epici lec na zemi; zvedl-li ji kdo, zjistil, e je pod n
lovk, kter el pky do msta, nebo snad jel na koni. Vzt
ambulanci po takov cest bylo skuten bjenou zbavou; jeho
touhou byla cvien koka, kter by se za nho potm dvala a
vyhbala drm po grantech. Nkdy tyto dry byly dlny vhradn
pro ambulanci a to byla pleitost, kdy se mohly uzavrat szky s
muem od nostek. Pro takov ppady se nosila helmice.
To byl sportovn zpsob, jak pijmat vlku. Amerian, ijc ve
Francii, zanali se stydt za sebe i za svoji zemi. Prost nebylo dobe
mono, aby zstvali uprosted alu a zoufalch zpas a starali se,
jako dve, jen o hru v karty, tanec, o krej a holie. Pro Lannyho to
bylo stle hor a hor a obas ji i zaal pemlet o tom, aby ho
Robbie zprostil slibu.
 Ponkud si pomhal etbou nmeckch knih a nmeckou hudbou,
prv tak jako vzpomnkami na Kurta a ostatn pjemn lidi, s
ktermi se setkal na zmku Stubendorfu. Ji dlouho neml zprv od
Kurta a pemtal, znamen-li to, e el na frontu a byl zabit nebo zda
snad tak nen rozhoen na Ameriany protoe nedlaj nic proti
blokd Dohody, kter zpsobovala hlad en a dt v jeho otin?
Lanny mu napsal dal dopis prostednictvm pana Robina a dostal
odpov od starho z mladch Robin:
Mil pane Lanny Budde: Mj tatek poslal psan, co jste poslal.
Um se pst anglicky, ale nen to moc dobr. Mm obrzek, co jste
poslal tatkovi a zd se mi, e vs znm a doufm, e vs budu moct
vidt, a bude po vlce. V oddan Hansi Robin. P. S. Je mi dvanct
a cvim te Beethovenovu romanci v D-dur na housle.

9
Konec roku 1916 byl hokm zklamnm pro Dohodu. Rumunsko
vstoupilo do vlky a bylo dobyto. Rusko bylo prakticky mimo vlku
a Itlie nebyla skoro nic platn. Francouzsk armda byla
znechucena pli astmi toky pes ostnat drty a pli astm
kosenm strojnmi pukami. Nad to jet pilo obnoven neomezen
ponorkov vlky. Nmeck vrchn velen si usmyslilo, e zni
natolik obchody Dohody, e i kdyby Amerika vstoupila do vlky,
Britov budou na kolenou dv, ne Amerika bude s to, aby nco
innho podnikla. Koncem ledna byla vydna vzva, e vechny
lodi v britskch a francouzskch vodch i ve Stedozemnm moi
budou torpedovny bez vstrahy. V lednu byla celkov zkza lod
285.000 tun; a v dubnu potom ji 852.000 tun.
Bylo jasn, e Britanie neme vydret takov ztrty a Amerian
byli postaveni ped otzku, chtj-li, aby britsk e byla nahrazena
nmeckou. To aspo vichni tvrdili Lannymu; je zbyten namlouvat
si nco jinho. Mladk to shledval tkm problmem a vce ne
kdy jindy si pl, aby ml u sebe svho otce. etl ryvky z e
presidenta Wilsona a vzvy, kter poslal nmeck vld; jedinou
monost, jak vyhovt pn otcovu, vidl v tom, e zahjil nov a
usilovn cvien ve he na klavr z listu.
 Ponorky zaaly potpt i americk lodi; pak pilo uveejnn
zachycenho dopisu nmeck vldy, vyzvajc Mexiko, aby
vstoupilo do vlky na nmeck stran a slibujc mu tunou odmnu,
zahrnujc Texas, Arizonu a Nov Mexiko. To pomohlo Amerianm,
aby konen vidli, o jde; cel zem se zaala pipravovat.
To byly vzruujc asy pro Ameriany ve Francii a nejvce pro
Lannyho. Bude jet nyn chtt otec, aby byl neutrlem? Nebo
konen mu bude dovoleno, aby ctil to, co ctil kad a to, co chtl
nebo aspo si myslil, e chtl? Kurt Meissner se zdl bt dle a hlasy
Beethovena i Mozarta slab; kolem byla Francie se svou
neutuchajc otzkou: Pro nm vy Amerian nepomete? Lanny
to slchal tak asto, e radji ji ani nechodil ven mezi lidi a stval se
tak jakmsi poustevnkem, kter chodil plavat a rybait sm a etl
knihy o jinch mstech a asech. Napsal tak otci o svch potch a
dodal: Napi mi, jde-li Amerika do vlky a co mm v takovm
ppad dlat!
A jednoho dne koncem bezna piel kabelogram psan ve
starm slohu, jak u Lanny nedostal dle ne dva a pl roku. Ztra
jedu do Pae, chci se tam s tebou sejt, zatelegrafuji po pjezdu,
Robert Budd.
 MUV SVT

1
Lanny strvil cel tden pemlenm o ponorkch. Bylo to v
dob, kdy nmeck kampa dostupovala vrcholu: potpli na ticet
tisc tun denn a kad tvrt lo, kter opustila Britsk ostrovy, se
nevrtila dom.
Konen piel telegram z Le Havru. Dky Bohu, pistl! Ihned
psal a druhho dne Lanny dostal nejdleitj dopis za svho
mladho ivota. Robbie ml v myslu si ho odvzt do Connecticutu!
Myslm, e nastal as, abys poznal svou vlastn zem, psal otec.
Zd se u jistm, e pjdeme do vlky a a se j zastn jakkoli,
ml bys to udlat v Americe. Moje ena t zve, abys strvil lto u
ns; opatm ti domcho uitele a bude mt co dlat, abys mohl
vstoupit na stedn kolu na podzim a pipravit se tak na universitu.
To znamenalo Yaleskou, protoe tam chodil jeho otec a cel generace
Budd po vce ne sto let.
Pro Beauty piel tak dopis. Robbie doufal, e s nm bude
souhlasit, e Lanny by ml mt monost seznmit se s ostatnmi
leny vlastn rodiny. Beauty ho mla nyn vhradn pro sebe
dvaaticet msc Robbie ml matematickou mysl. kal, e
potrv-li vlka dle, bude pro hocha lpe, bude-li v Connecticutu,
kde mu Robbie me opatit slubu pi dodvce zbran. Me
zstat klidn, psal. Lanny nepjde do zkop. Je pro m pli
cennm; a bude tak cennm pro vldu. Bella gerant alii!
Co chce dlat? zeptala se ho matka, kdy si dali navzjem
pest dopisy.
Nu, rd bych vidl Ameriku, ovem, odpovdl mladk; srdce
jeho matky pokleslo. Tak krsn a bezpen domov mu tu pipravila;
ale ovem, on tady stejn nezstane; bezpenost se zdla bt posledn
vc, po kter mui touili.
Myslm, e se t budu muset vzdt, pravila. Vechno je proti
en.
Nedlej si starosti, Beauty, dm si na sebe pozor a vrtm se,
jakmile bude vlka skonena. Nemyslm, e bych chtl t nkde
jinde.
Seznm se tam s njakm dvetem a ta u ti ekne, co m
dlat.
Budu nepoddajn, odpovdl; ale nevypadal na to.
Vdla jsem, e tohle jednou pijde, Lanny. Ale doufala jsem, e
Robbie pok, a bude moe bezpen.
Spousty lid se pes n peprav; ostatn jsme oba dob plavci.
Lanny se zamyslil a pak dodal: Chtl bych vdt, co asi ekne svm
lidem o mm pvodu.
ekl sv en o ns obou ne si ji vzal. Pedpokldm, e ostatn
lid vd, es jeho syn a to jim sta. O to nemj starosti.
Nebudu-li se tam nkomu lbit, pravil hoch, mohu vdy jt
nkam jinam. Bude se ti po mn hodn stskat, Beauty?
Budu rda, bude-li ty asten. Ostatn bych ti mla ci
novinku, kterou jsem se prv dovdla budu mt dt.
Hrome! irok smv rozprostel se na Lannyho tvi. To je
ohromn, Beauty! To bude lichotit Marcelovi, e?
Francouzi u jsou takov, odpovdla.
Vichni mui jsou i ne? Po chvli se otzal: Je to jin nehoda,
nebo jste se k tomu rozhodli?
Marcel i j jsme chtli.
Tohle zde je ndhern msto pro dt, Beauty to ti mohu ci.
Polbil ji na ob tve a ona plakala tstm i alem dohromady.

2
Zd se snad krutm, e mladk by ml mt takovou radost,
protoe m opustit matku; ale Lanny si nemohl pomoci a ona mu
porozumla. Bude s Robbiem v Pai, pojedou na ohromnm
parnku, uvid ono msto Nov York, kter znal jen z biografu a
bjen zbrojovky Budd, hospodsk to zklad jeho ivota. Ty byly
vdy stedem jeho obrazotvornosti, Vulknova dlna milinkrt
zvten, Fafnirsk a Fasoltsk jeskyn, v n se rodily ohromn sly.
A seznm se s celou tou tajemnou rodinou, tak poetnou, e si
nemohl pamatovat ani jejich jmna, jej lenov jsou tak rozdln a
podivn. Robbie o nich mnoho nemluvil, ale choval se, jako by byli
psnm tajemstvm. Nebo snad Lanny byl tm tajemstvm!
Lanny se rozlouil s Marcelem, kter s nm mluvil vce k vci.
Marcel opustil svou rodinu, ven many ve venkovskm mst;
chtli ho mt advoktem nebo soudcem a on el msto toho do Pae
malovat obrazy. Dali mu jen nepatrn dchod, ale ani nepedstrali,
e by se jim jeho prce zamlouvala. Ty m tst, ekl Marcel;
tvoji rodie jsou sympatit a budou pi tob stt, i kdy nebude mt
spch. Ale nebu pekvapen, nebudou-li se ti lbit tvoji nov
pbuzn. Neukazuj sv srdce jestbm.
Pro mi to k? otzal se hoch rozpait.
Bohi jsou stejn po celm svt. V jen v penze a
nevydlv-li je, domnvaj se, e s tebou nen nco v podku.
Neuvid-li ivot tak, jak oni jsou zvykl na nj nazrat, budou t
pokldat za kritika a za chvli bude mimo. Kdybych t j vedl ke sv
rodin, varoval bych t prv tak.
Nu, napi ti o vem, co tam najdu, Marceli.
Dobr, chce-li. Jenom t upozoruji. A dosud jsi ml astn
ivot, ve bylo tak snadn ale nen pravdpodobn, e by to tak trvalo
a do konce.
Ostatn, poznamenal hoch, Robbie pe, e Amerika pjde na
pomoc Francii.?
ekni jim tedy, odpovdl mal, a si posp. Moje uboh
zem krvc vemi ilami.

3
Lannymu bylo sedmnct a vyrostl skoro o dvacet centimetr za
tch dvaaticet msc, kdy svho otce nevidl. Pro mnoho mladk
je to nebezpen vk, ale Lanny byl siln, hnd sluncem a erven
dobe ivenou krv. Bel od vlaku, aby se pivtal s Robbiem a v
pohledu na nho bylo nco, co hnulo muovm srdcem. Krev m
krve ale lep ne jsem sm, bez mch jizev a bolestnch tajemstv!
To byly Robbieho mylenky, kdy ho Lanny uchopil a polbil na ob
tve.
Na Lannyho rtech byla nepatrn znmka chm, hndho a
jemnho; a jeho oi byly jasn a dychtiv.
Chtl vdt ihned vechno o svm otci. Bezpen lovk, na
kterho se me kad spolehnout; roze vechny problmy,
odstran vechny zkosti ve hned v prvn chvli! Robbie vypadal
jako vdy; bylo mu nco pes tyicet a jeho sla byla dosud
nezmenena; byly-li na jeho morlnm nebi njak mrky, nedal
toho najevo. Vypadal hezky ve svm hndm obleku s vhodnou
vzankou a stevci; Lanny, jeho odv byl ed, rozhodl se ihned, e
hnd by mu sluel lpe.
Nu, a co mysl o vlce? To byla otzka, kterou se ptal v t
dob kad mu.
Otcv pohled ihned zvnl. Jdeme do n; o tom nen pochyby.
Bude ji podporovat?
Co mohu jinak? Co vbec me kdo dlat?
Byl ji skoro konec bezna. Styky s Nmeckem byly ji
perueny po mnoho tdn a president Wilson prohlsil stav za
ozbrojenou neutralitu. Amerika vyzbrojovala svoje obchodn
lostvo, zatm co Nmecko je neustle potplo, den po dni. Lodn
doprava vzla, lodi se bly opoutt americk pstavy.
Co meme dlat? opakoval Robbie. Jedin druh monost by
byla prohlsit embargo a zanechat vbec svch evropskch
obchod.
Co by se tm stalo?
V tdnu by byla panika. Budd by musel zavt tovrnu a vyhodit
dvacet tisc lid z prce.
Za jzdy koskou drokou do hotelu mu Robbie vysvtlil situaci.
Velk tovrn podniky byly zazeny na urit postup. Urit
mnostv dohotovench vrobk vychzelo z podniku kad den,
bylo baleno a nakldno do voz nebo, jako v ppad Buddovy
tovrny, kter mla vlastn n pstavit, do lod. Naloen lodi
ihned odjdly a dlaly tak msto dalm. Kdyby tento postup byl z
jakhokoli dvodu poruen, cel tovrna by tm byla zaraena,
protoe jej skladit mohla pojmout jen nkolikadenn vrobu. Tot
by se pihodilo na druhm konci, protoe suroviny pichzely podle
pipravenho plnu byly objednny, pebrny a placeny, ale bylo
mono z nich uskladnit jen nepatrnou st; byly ureny k
okamitmu zpracovn.
Takov situace, jak mu Robbie vysvtlil, nebyla jen u oceli nebo
zbrojainy, ale i s konservovnm masa, mletm mouky, vrobou bot
a sedel, automobil i voz, prost se vm. A ji sprvn i patn,
moude i nikoli, americk prmysl se zadil na kol dodvat
vechny poteby evropskm nrodm. Americk finannictv se
pizpsobilo koupi a prodeji evropskch cennch papr. Kdyby se
tohle vechno najednou zastavilo, znamenalo by to takov padek,
jakho dosud na svt nebylo deset nebo dvacet milion lid bez
prce, prohlsil pedstavitel Buddovy pukask spolenosti.
Lanny slyel mnoho osob vyjadovat nesouhlas s tmi, kdo
vydlvaj na vlce: Kurt a Rick, Beauty, ofie, Marcel a pan
Rochambeau. Ale kdy naslouchal svmu otci, vechno to zmizelo
jako mlha na slunci. Vidl prost, e vci mus bt prv takovmi:
m-li tu bti strojn vroba njakch produkt ve velkm mtku,
mus to bt vyrbno podle pesnho programu. Umlci, snlci a
moralist mluvili prost o vcech, kterm nerozumli.
Aspo to tak vypadalo, pokud Lanny nezaal uvaovat sm. Pak
opt zanaly jeho pote. Robbie byl ovem pro Budda a hjil
Buddovo prvo na vechen obchod, kter mohl dostat, aby udrel
svoje dlnky zamstnan. Ale Robbie neml rd Zacharova a nechtl
penechvat dn obchody Vickersovi. Robbie zazlval Schneider-
Creusotovi, e prodvaj svoje zbo neutrlnm zemm, kter je pak
dle prodvaj Nmecku; namtal francouzskm de Wendelm, e
chrn svj majetek v Nmecku. Ale co kdyby Buddov vlastnili tyto
podniky v Nmecku nesnail by se je Robbie chrnit a neukazoval
by, jak by vznikla koda, kdyby byly bombardovny?
Krtce: neplat to, co se k o jednch obchodncch, tak i o
druhch? Prv tak pro Nmce jako pro Brity, Francouze nebo
Ameriany? Lanny ctil povinnost bt spravedliv k svmu pteli
Kurtovi a k jeho rodin, kte vichni byli tolik laskav k nmu.
Nemohl dobe zapomenout, e slyel pana Meissnera pout tm
tch argument o poteb nmeckch tovrnk dostat suroviny a
zskat ciz trhy, aby mohli udret svoje dlnictvo zamstnan a sv
podniky v chodu podle plnu. Bylo to velmi zamotan; ale Lanny o
tom nemluvil: za dva a pl roku se nauil nechvat si sv mylenky
pro sebe. Za vlky se ukzalo, e nikdo nechce vidt njakou otzku
s obou stran.

4
Otec a syn nestrvili ovem vechen as politickmi debatami.
Lanny vyprvl otci o Beauty a Marcelovi, o malovch porannch,
o jeho zpsobu ivota a prci; o novm dtku, kter oekvaj a
kter chtli mt co je v dnen dob zvltnm zjevem, jak
poznamenal Robbie. A o ofii a jejm Eddie Pattersonu, jak jezd s
ambulanc; o pan Emilii a o Les Forts, o panu Priedieu a o tom, jak
zemel; o Sept Chnes a obtech vlky, kter se tam pekoluj a mezi
nimi je i Lannyho gigolo, kter ji nikdy nebude tanit. A o panu
Robinovi a dopisech Kurtovi, o malch Robinech a o idech
Robbie je nem rd a pro? A o Rosemary co mlo samo o sob
velikou dleitost; o Rickovi a jeho ltn jakmile se Lanny
dovdl, e se zdr nkolik dn v Pai, ihned mu poslal lstek,
nemohl-li by dostat malou dovolenou, aby se mohli sejt.
Robbie se ptal a Lanny pemlel o podrobnostech, kter
pehldl. Bylo tu Marcelovo malovn: vichni souhlasili v tom, e se
stle zlepuje; nyn maloval starou venkovanku, kter pstovala na
mysu re a ztratila ti syny, jednoho po druhm, co bylo patrno na
jejm oblieji a jet vce na portrtu, na nm Marcel pracoval. Jeho
prvn, Beauty jako Milosrdn sestra, byl vystaven v salonu v Petit
Palais a Lanny by se byl velmi rd dovdl, co se s nm stalo. Pjde-
li se Robbie podvat, nalezne docela jinou enu, mnohem vnj a
opravdu smutnou. Nen takov ovem pod, dodal hoch; ale tak
Marcel vid vci. Neme odpustit osudu, co udlal s jeho tv ani
to, co dl s Franci.
 Tak Robbie ml mnoho co vyprvt. Vtinou se ovem jeho
ei tkaly obchodu; nebo nebyl z lid, jejich duevn stavy
potebuj vysvtlovni Penze se mu jen hrnuly, co ho udrovalo ve
vten nlad; shledval to pjemnm nejen pro sebe, ale i pro
ostatn. Lannyho pn se mu zdla pli skromn v tomto smru;
jeho nzorem bylo, e by mli svoje shledn oslavit koup neho
hezkho. Jedin, na si Lanny mohl vzpomenout, bylo, aby vzali s
sebou nkter z Marcelovch obraz do Ameriky. Ale Robbie to
nepokldal za tak vbornou mylenku nemluv ani o nevhodn
zmnce o nevlastnm otci hned na zatku.
Lanny mu vyprvl, jak Beauty bere vn pekolovn
zmrzaench a tak j Robbie poslal ek na pr tisc dolar s
poznmkou, e jej me pout podle libosti k tomu elu. Pipojil
tak ptelsk pozdrav pro pan Emilii, protoe vdl, e tam s nm
Beauty pjde; tm zpsobem zsk Beauty dvru u tto spoleensky
mocn dmy. Robbie mu vysvtlil tento postup, aby se jeho syn mohl
uit, jak dobvat svta. Nemlo by smyslu mt penze, kdyby
nevdl, jak jich pout a jak zachzet s lidmi. Jsou nkte, jim se
dvaj penze s nedbalm gestem a jin, jim se peliv odevzdvaj.
Robbie poznamenal s smvem, e m tak osobn dvody, aby
neschvaloval vstup Ameriky do vlky: Buddov budou nyn vyrbt
pro vldu Spojench stt a z toho nebude mt sm dnou provisi.
To bude velkm zadostiuinnm pro mho bratra Lawforda,
dodval. Velmi ho mrzelo, kdy vidl, e vydlvm vce ne on.
Lanny se ml setkati s tmto bratrem, nadeel tedy as, aby mu
Robbie o nm nco ekl. Bude k tob zdvoil, ale nic vce od nho
neoekvej, je ji takov od prody. Je dobr, nech-li ho na pokoji,
ale na netst to jsem nedlal ji od narozen, tak v opatrovn se
mi dostvalo vt pozornosti ne jemu. Byl jsem hez a matka se
mnou nadlala vc okolk.
Robbie o tom mluvil lehce, ale bylo patrno, e je mezi nimi nco
jako krevn msta. Kdy Robbie dospl, nabdl se k prodeji v podniku
a otec mu poskytl monost pracovat za provizi a nhradu vloh. A
tato posledn strnka psobila znan pote, protoe Lawford ml
stl nmitky proti jednotlivm polokm; kdy Robbie prohrl ve
prospch kapitna Bragescu, jeho bratr to nazval prohrvnm v
hazardnch hrch na et spolenosti!
A pak pila tahle vlka, pokraoval Robbie. To bylo moje
tst, tebae ne moje chyba. Jejm vsledkem je, e mj pjem je
dvakrt nebo tikrt vt ne jeho a on pracuje tce na veden
podniku, zatm co j nemusm nyn na dnou prci ani shnout,
nechci-li sm.

5
Prv tsn ped Lannyho odjezdem z Riviry stala se vc, kter
otsla celm svtem v Rusku vypukla revoluce a car byl svren.
Vichni uvaovali, jak to bude mt vliv na vlku a co to bude
znamenat. Vtina Francouz se domnvala, e to Dohod jen
pome: Rusov budou bojovat lpe a tvrdji, kdy jsou svobodn.
Ale Robbie prohlsil, e Rusko je vyazeno vzhledem k platkm,
neschopnosti a zkze eleznic. ekl, e nklady, sloen z nkolika
set parnk ve Vladivostoku v Tichm ocen a v Archangelsku na
dalekm severu, le v pstavech a nen monosti dostat je do
vlenho psma. Destky milion dolar le tam ve zbo, vl se
tam na elezninch vozech po dlce mnoha kilometr, ani jsou
bedny pikryty jedinou plachtou. Mezi tm zbom jsou i Buddovy
strojn puky, kter ovem rezavj a v krtku budou bezcenn; a
zatm rut venkovan-vojci se maj obhajovat klacky a pochoduj k
toku s pti mui na jednu puku.
Co je nyn oekv, pokraoval Robbie, je zhroucen a chaos;
zem bude vydrancovna nebo j dobudou Nmci. Nmeck oddly
budou pesunuty na zpad a mohou bt v Pai dv, ne Amerian
postav svoji armdu nebo ne ji dostanou pe moe. A s tm tak
nmeck generln tb pot.
Pak mu tak objasnil, pro vlastn pijel do Evropy. Ministerstvo
vlky vldy Spojench stt poslalo vyslance k presidentovi
Buddovch zvod se dost, aby uvaoval o propjen nkterch
svch patent jinm firmm jako Vickersovi a Schneiderovi, kter
pracuj ve dne i v noci pro vldy Dohody. Pak by mohly vyrbt
Buddovy strojn puky, Buddova protileteck dla a tak dle a platily
by pslun poplatky za uvn patent podle dohody. Kdyby
Amerika vstoupila do vlky, Budd sm by ji nemohl vyrbt pro
evropsk nrody a jest nutn, aby ostatn lenov Dohody mli
monost pouvat dobrodin yankejskho dmyslu a obratnosti.
Otzka propjovn patent byla ji dlouho pedmtem rozprav
uvnit Buddovy organizace. Ciz vldy je stle navrhovaly, nabzejce
vhodn poplatky. Robbie byl proti tomu, zatm co Lawford
souhlasil a kad z nich se snail pesvdit otce o sprvnosti svho
nhledu. Star bratr tvrdil, e je nebezpen zvtovat tovrnu; na to
by si museli vypjovat penze a pak jednoho dne pacifist prosad
odzbrojen, Buddov nebudou moci dodret zvazky a njak
bankovn syndikt je zhltne. Robbie naproti tomu namtal, e
evropt tovrnci uin sice velmi tdr nabdky a podep, cokoli
jim bude pedloeno; ale kdo je bude potom hldat a kontrolovat,
kolik jakho zbo opravdu vyrob?
Z toho Lanny zskal trochu jasnj pedstavu o situaci mezi svm
otcem a nejstarm strcem. Strc byl bruoun a rlivec a spor, kter
zaal v opatrovn, byl penesen do kancel spolenosti. Lawford
byl proti vemu, co navrhoval Robbie a obvioval ho ze sobeckch
dvod; podle Robbieho bylo hlavn pohnutkou bratrova ivota
nenechat Robbieho nic udlat po jeho vli. Nyn se do vci vmsilo
ministerstvo vlky a pomohlo Lawfordovi k vtzstv. Licence budou
vydny nkolika evropskm zbrojovkm a nyn poslal otec Robbieho
uzavt tyto smlouvy, aby jej ponkud odkodnil za tuto prohru.

6
Robbie telefonoval Vasilu Zacharovovi, kter tehdy bydlel v ulici
Hoche. Lanny byl v pokoji a slyel tedy polovinu rozhovoru;
zbrojask krl ekl nco, co pimlo Robbieho k smvu a k
odpovdi: Ano, ale on u nen tak malik. Robbie se dval na
Lannyho pi dalm poslouchn. Velmi dobe, ekl. Jist pijde
nesmrn rd.
 Otec zavsil a poznamenal: Ten star bel se mn ptal, mm-li
s sebou toho velmi inteligentnho chlapce. Mm t tak pivst.
Chce jt?
Chci-li! zvolal inteligentn chlapec. Ale co mi chce?
Nelicho si, e mu na tob zle. Mme nco, co by rd ml a
proto chce, aby to vypadalo jako spoleensk nvtva a ne jako
obchodn. Pozoruj ho a dvej pozor, jak ten star Levantinec
pracuje.
On nem kancel? tzal se hoch.
Jeho kancel je vdy tam, kde je on. Lid zjistili, e se vyplat
jt za nm.
Lanny se oblkl pro tuto pleitost a pozd odpoledne jeli k slu
53 v ulici Hoche u sad Monceau. Byla to ada dstojnch dom,
nemajcch na sob nic npadnho: prv domov, jak by si vybral
pn, kter nechce na sebe upozorovat, ale zstv stranou a pemt,
jak nejlpe by se dalo psobit na obavy a hrabivost ostatnch lid.
Diskrtn a tie chodc mu v ernm jim otevel a uvedl je do
pijmacho pokoje, zazenho s vybranm vkusem nepochybn
vvodkyninm. Pak ihned byli pozvni do pijmacho salonu v
druhm pate, kde nejdve spatili ndhern ajov pbor ze stbra,
pipraven k pouit. Okna byla otevena, lehk vnek pohyboval
zclonami a ptci zpvali ve vtvch strom prv ped okny. Pak
piel zbrojask krl, edivj a unavenj lovk ostatn
nevydlv tvrtinu bilionu dolar bez starost.
Sotva je uvtal, pila za nm dma. Slyela snad o chlapci, kter
ml tak podivn npad, jak pomoci obchodu svho otce? i to byla
zvltn dleitost smluv, kter pinel Robert Budd? A tomu bylo
jakkoliv, pila a Zacharov ji pedstavil: Vvodkyn z Villafranca,
s klidn pynm hlasem. Vvodkyn se uklonila, ale nepodala jim
ruku; jen nesmrn vldn ekla: Jak se vm da, pnov? a usadila
se k ajovmu stolu.
Bylo j pouhch sedmnct, kdy se po prv setkala s tmto
zbrojaskm obchodnkem a ekali pak plnch dvacet sedm let, ne
jej len manel zemel. Byla to skoro mal a nenpadn osoba,
vldn, ale zdrenlivj ne jej spolenk. Jeho modr oi
pozorovaly nvtvnky a jej tmav pozorovaly po vtinu doby
jeho. Mla olivovou ple panlky a na sob mla odpoledn
nachov bor s dvojitou dlouhou rou perel, dosahujc skoro a k
pasu. Ml jste nebezpenou cestu, pane Budde, poznamenala.
Mnoz muov dnes stoji tvi v tv nebezpe, milostiv,
odpovdl Robbie.
Myslte, e vae zem nm pome ukonit tuto hroznou
vlku?
Myslm, e ano; a jestlie zashneme, pak udlme ve, co
nejlepho budeme moci.
Je teba, aby se to stalo rychle, vloil se do hovoru zbrojask
krl; Robbie na to odpovdl, e velkm armdm trv del as, ne
se dostanou do pohybu, ale pak se zato pohybuji kupedu s nleitou
silou.
Mluvili o vojensk situaci. Zacharov zastval nzor, e je
naprosto nutno pro civilizaci, aby bylo Nmecko poraeno. Vyprvl
o tom, co vechno udlal pro Venizelose v ecku, aby pivedl tuto
zemi na stranu Dohody; neekl ovem kolik penz spoteboval, ale
piznal, e hbal nebem i zem.
ecko je moje rodn zem, pravil. Lska k ecku byla prvou
vn mho ivota a nenvist k tureck krutosti a fanatismu druhou.
Kdy mluvil o tchto vcech, jeho hlas se ponkud chvl; Lanny
uvaoval, nehraje-li jen. Jestlie ano, pak to bylo skvl pedstaven.
Ale Robbie mu potom vysvtlil, e to bylo opravdov: zbrojask
krl opravdu nenvidl Turky a utratil miliony, zakoupiv noviny i
vynikajc politiky a nasadil tak vecky pky proti krli
Konstantinovi a jeho nmeck en. Zacharov se horliv zajmal o
naftu a chtl zskat Mezopotamii pro svoje britsk spolenosti.
Vydval penze, aby doshl veho, co vldy dohodovch stt
povaovaly za douc, ale nemohly vykonat pmo, protoe by to
bylo pro n poniujc.

7
Potom hovoili o presidentu Wilsonovi, kter ekl, e Amerian
jsou pli hrd, ne aby bojovali a byl znovu zvolen s heslem:
Udr ns mimo vlku. Robbie vysvtloval presbyterinsk nzory,
kter mus vdy nalzt njakou vy zkladnu pro vecko, co maj v
myslu podniknout a pak to dlaj za boho zen. Nyn mluvil t
president o vlce pro demokracii a Zacharov se ptal, m-li to bt
pokldno za morln heslo.
Robbie odpovdl: Zakladatel naeho nroda nevili v
demokracii, pane Zacharove, ale nyn to je pokldno za dobrou
politiku.
Nu, j bych vymezil tento pojem trochu opatrnji. Staec se
usml jednm ze svch podivnch smv, jich se jeho bdl oi
nezastnily.
Je to hra s ohnm, odpovdl Robbie bez smvu.
Vidli jsme na Rusku, k emu to vede a ani Wilson nechce
skonit vlku takovm zpsobem.
Bh chra! zvolal zbrojask krl, ani bylo mono pochybovat
o jeho upmnosti.
Obsluhuje-li pi aji dma tak starobylho rodu, je nutno vnovat
j trochu pozornosti. Proto Robbie poznamenal: To je ndhern
ajov pbor, vvodkyn.
Je to ddictv m rodiny, odpovdla Marie del Pilar Antonie
Angela Patrocino Simon de Muguiro y Berute, vvodkyn z
Marqueni y Villafranca de los Caballeros.
Ml jsem zlat, podotkl hostitel. Ale dal jsem jej vld, abych
pomohl upevnit frank.
Peltl mrek po jemn tvi sestenky panlskho krle? Po
tvrt stolet se namhala, aby udlala gentlemana z tohoto
levantinskho obchodnka; snad se to nedalo provst ani za cel ivot
a snad bylo nutno omluvit takov poklesky jeho peten mysli
uprosted vlek a revoluc.
Kdy dopili, poznamenal staec: A nyn nco o obchodnch
vcech, pane Budde.
Hostitelka povstala a ekla: Myslm, e pnov nepotebuj
posluchastvo ke sv porad, a dodala k Lannymu: Nechtl byste
se jt podvat na moje krsn tulipny?
Lanny ovem el a tak ztratil monost pozorovat starho
obchodnka v innosti. Odvedla ho do zahrady a pedstavila dvma
snhoblm pudlm, krsn upravenm a osthanm, aby se
podobali lvm. Pouil se o tulipnech, jejich as prv nastval; o
bizarrech, lutch s nachovmi a ervenmi okraji; o bybloemanech,
blch s nachovmi nebo fialovmi okraji; a tak o jakmsi novm
druhu z Turkestanu. Holanan je pstovali po stalet a kdysi byly i
zkladem velkho finannho rozmachu.
Mte opravdu rd kvtiny? otzala se vvodkyn, a Lanny j
povdl o Bienvenu s dvorkem plnm narcis a ndhernch strom,
pod nimi tval. Byl zvykl na dmy s tituly a neml ped nimi
strach. Podezral tuto, je si vybrala zbrojaskho krle za spolenka,
e se nect docela bezpenou nebo astnou a snail se bt k n
velmi laskav. Zmnil se o pan Emilii a shledal, e ji vvodkyn zn,
e j pomhala pi jej vlen prci; vyprvl j tedy o Sept Chnes a
tak o panu Pinjonovi, gigolovi, kterho vvodkyn shledala
sympatickm. Poznamenala, e by chtla poslat njak drek tomu
uboku; protoe hrl na fltnu, byl by snad poten, kdyby dostal
opravdu dobr nstroj.

8
Oba zbrojai konen skonili svoji poradu; oba byli zdvoil jako
vdy ale z toho se nedalo nic poznat. Kdy potom el otec se
synem po ulici, otzal se Lanny: Nu, co se stalo?
Robbie odpovdl s obvyklm smkem: U jsem myslel, e se
rozple, ale vydrel to.
Pro by ml plakat? Hoch vdl, e jest pokldn za naivnho,
take poskytne otci poten mu vechno vyprvt.
Ukrutn jsem ho dojal nvrhem, e budeme vyadovat
pozorovatele ve Vickersovch zbrojovkch, aby kontrolovali jejich
vrobu podle naich patent.
Dovol ti to?
ekl, e je velice vn vc poutt cizince do zbrojovky za
vlky. ekl jsem mu na to, e nebudou cizinci dlouho; bude vdt,
jak se s nimi seznmit. Robbie se poal smt; nic mu nemohlo
zpsobit vt poitek, ne takov bitva o vlastnick prva zejmna
kdy drel vechny trumfy v ruce. Oni toti opravdu potebuj nae
patenty; a me mi vit, e je nedostanou zadarmo. Ostatn tak
pro?
Lanny nevidl pro to dvodu a tak to ekl.
Nu, ten star bel si myslil, e v, kolik jich je. Byl ohromen
seznamem poplatk za patenty, kter jsem mu pedloil; ekl, e mu
bylo dno na srozumnou, e Amerika chce pomoci Dohod a ne ji
vykrvcet nebo dohnat k padku. Odpovdl jsem mu na to, e jsem
neslyel o dnm padku mezi sto osmdesti Vickersovmi
spolenostmi v Anglii nebo dv st edesti mimo Anglii. ekl mi, e
snili ceny na absolutn minimum jako svou vlasteneckou povinnost
vi britsk a francouzsk vld. Na to jsem mu odpovdl, e se
veobecn v, e jeho spolenosti maj svoje dvacetiprocentn zisky,
kter jim britsk zkony dovoluji Jak vid, nebyla to rozmluva
vhodn pro vvodkyni. Byla k tob hodn?
Velmi, pravil Lanny. Velice se mi lbila.
ano, odpovdl jeho otec. Ale spolenice vlka se ti me
lbit jen do jist mry.
A jak jste se dohodli?
Nu, nechal jsem mu smlouvy, aby se nad nimi vyplakal pes noc
a ztra se sejdu s jeho francouzskou pravou rukou Pietrim, kter bude
nakat a domlouvat a chtt zmnit tohle a tamhle to; nae mu eknu,
aby vzali smlouvy tak, jak jsou napsny, nebo se bude Dohoda muset
spokojit s hormi strojnmi pukami.
Udlaj to, Robbie?
Pokej, jen se mnou nkolik dn a uvid, jak se to dl.
Nepijmou-li moje smlouvy, vm o pl tuctu novin v Pai a v
Londn, kte z toho udlaj pknou historku za rozumn honor.
Dovedu si nalzt cestu, abych upozornil na pednosti Buddovch
vrobk dstojnho a poctivho lena parlamentu, kter se ned
nikm podplatit, ale pokus se chrnit svou zem proti chtivosti
zbrojaskch magnt a hlouposti byrokrat v ministerstvu vlky.
 9
Dal poradu ml Robbie s Bubem Smithem, bvalm cowboyem
s rozbitm nosem, kter asi ped temi nebo tymi roky pijel do
Juanu pedvst kapitnovi Bragescu Buddovu automatickou pistoli.
Bub se vzdal svho msta v Pai, aby mohl pracovat pro Robbieho a
jel nkolikrte do Ameriky pes ponorkov nebezpe. On prv vozil
do Francie dopisy pro Lannyho.
Robbie nyn prozradil svmu synovi, e se Bub nesmrn osvdil
v dvrn prci a nyn bude jeho kolem dozrat na prci podle
Buddovch patent. Zacharov sm je ovem estn lovk, pravil
Robbie s smvem. Ale je tu vdy monost, e nkter z editel
spolenost by mohl pijt do pokuen pokusit se o njak
nepravosti. Bub bude pro ns hldat francouzsk zbrojovky.
Co na to vechno sta sm? otzal se mladk.
Toti, pesn eeno, bude dohlet na hldae.
Robbie mu vysvtlil, e nen mon provozovat prmysl bez
dlnk; a mezi tmi se vdy najdou mnoz, kte ochotn poslou
informac za spropitn. Bub vybuduje organizaci, kter mu opat
vdomosti o tom, co se dje ve zbrojovkch.
Nen to ale nebezpen zamstnn? otzal se Lanny. Toti,
nebudou ho pokldat za vyzvdae?
Bude mt ode mne dopis a vyslanectv bude moci potvrdit jeho
totonost.
A zbrojai se o nm nedovd?
Ale ano. Vd, e je budu hldat.
A nedotkne se to jejich cit?
Robbie se bavil. V naem povoln nemme cit mme penze.
 P RY O D T O H O V E H O

1
Telefon v Crillonu volal Lannyho; vzal jej a vykikl radosti. Kde
jsi? Ach, bjen! Poj hned nahoru! Zavsil. To je Rick! Dostal
dovolenou! Lanny odbhl ke zdvii, aby ekal na svho ptele;
objal ho a pak si ho podrel na dlku ruky od sebe, prohleje ho. J,
Ricku, ty vypad ndhern!
Mlad leteck dstojnk dorostl v mue. Jeho khaki uniforma
byla vpedu stiena dvojit, take tvoila jakoby ochrannou ltkovou
desku; na lev stran prsou ml bl odznak, ukazujc, e m leteck
zkouky a nahoe na obou rukvech ml orl kidlka. Jeho ple byla
bronzov a tve rov: ltn mu neukodilo. Byl hezkm
chlapkem se svmi pistienmi vlnitmi ernmi vlasy a hndou
vojenskou apkou; a byl tolik asten, e se seli prohldnou si
Pa spolu a Pa je svt!
J, Ricku a jaks to dokzal?
Vzal jsem si njak mimodn sluby a tak jsem ji dostal.
Na jak dlouho?
Do ztka do veera.
A jak je to tam, Ricku?
Nu, nen to tak patn.
Byl jsi u v boji?
Dva boe jsem dostal docela jist.
Nebyl jsi porann?
Jednou jsem se vyklopil pevrtil se strojem v blt; ale na
tst to bylo mkk.
Lanny ho uvedl do pokoje a Robbie byl rd, e se s nm seznmil;
pipravil npoje a Rick si vzal vichni v leteck slub pij, skoro
a pli, ale je to jedin monost, jak to vechno vydret. Lanny pil
jen sodovku, ale nezmnil se o tom. Hltal oima varnou postavu
svho ptele; byl na tolik hrd a nepotal s tm, e by sm mohl
kdy uinit nco tak vzruujcho a podivuhodnho: otec by mu to
nedovolil, protoe k, e jeho msto je doma pi vrob zbran,
kterch potom jin pouvaj. Ale mohl o tom vem aspo slyet a v
duchu to provat. Chtl vdt spousty vc a Rick mu odpovdal
zbn, ne tak mnoho o sob, ale spe o eskade a o tom, co dlaj.
Rick vdl samozejm, co m jeho mlad ptel na mysli, e se
mu obdivuje a vid v nm hrdinu; oveme ho to tilo. Ale nedal to
najevo, pijmal to tak jako pijmal svoje zamstnn: nic zvltnho
jen bn prce.
Rick nyn tak mohl ci to, co by mu nebyla cenzura dovolila
napsat. Byl v Tet armd generla Allenbyho, kter leela ped
horskmi hbety Vimy. Nleel k tomu, emu se kalo plukovn
letka, to jest skupin letc, kte byli pidleni urit armdn sti.
Pozorovac letadla byla vybavena radiem nebo fotografickm
apartem a zabvala se pozorovnm neptelskch pozic a bojov
letadla je provzela pro ochranu. Rick ltal v letadle o jednom
sedadle, protoe tyto stroje byly leh a rychlej, konkurence
nmeckch Fokker je k tomu pinutila. Ob strany mly nyn ji
zazen, v kterm byla strojn puka synchronizovna s vrtul, take
proud stel prochzel vrtul, ani se ji dotkl. Nebylo tedy ji poteb
mit strojn pukou, nbr stailo naklonit pslun stroj; kolem
letce bylo dostat se za neptelsk letadlo, vidt je ped sebou a plit.
Nad Pa bylo asto mono vidt dv letadla zpasc o tuto posici,
uhbajc, nhle klesajc dol a pokouejc se njakm
akrobatickm zpsobem dostat se za neptele; Lanny v Pai to
nemohl pehldnout.
Jeho ptel mu mohl vyprvt mnoho o tomto novm zpsobu
boje ve vzduchu. V seku, kde ltal, bylo tk rozeznat zkopy,
protoe cel zem bylo rozryto drami po grantech. Ltal rychlost
asi sto padesti kilometr za hodinu a ve vi ti sta sedmdesti pti
metr. Sltl-li rychle z tto ve, bolela ho hlava, ui, ba i zuby, ale
po tech i tyech hodinch to pelo. Nejpodivnj na vci bylo, e
mohl slyet hvizd stelen kulky, ne ho dostihla, take se j mohl
vyhnout rychlm hybem. To psobilo z njakho dvodu na
Lannyho nejvzruivji ze vech vc, kter o vlce slyel; dva a pl
kilometru za minutu, tetinu kilometru nad zem a hra na
schovvanou s vystelenmi kulkami!

2
Anglie a Francie se pipravovaly na velikou jarn ofensivu; kad
vdl, kde to bude, ale nebylo dobrm mravem jmenovat urit
msta. Ml, vyzvaly plakty po cel Pai, neptel ti
naslouch. Rick kal, e leteck ofenziva je neustle v proudu; ob
strany se stle sna zskat pevahu. Anglian ji dreli skoro po cel
rok 1916; nyn to byla jen mstn zleitost, rznc se od msta k
mstu a od tdne k tdnu. Fokkery jsou rychl stroje a jejich letci
bojuj jako erti. Problm byl v tom, budou-li moci Anglian dost
rychle cviit dal letce; je jich poteba vce, ne jich poslaj.
Nem nikdy strach, Ricku? otzal se Lanny. To bylo, kdy u
Robbie odeel za svmi zleitostmi a oba zstali sami.
Rick zavhal. Myslm, e ano; ale nem cenu na takovou vc
myslet. lovk to mus udlat.
Lanny si vzpomnl na matku pan Emilie Chattersworthov, onu
velmi starou dmu, kter mu vyprvla o americk obansk vlce.
Povdala t o jednom spojeneckm dstojnkovi, jemu se tsla
kolena ped bitvou, take ho kdosi obvinil ze strachu. Ovem, e
mm strach, odpovdl onen dstojnk; kdybyste vy ml polovin
strach, jako mm j, byl byste u dvno utekl.
Rick pipustil, e to je nco podobnho. Vyprvl, e tu a tam se
vyskytne mladk, jeho nervy se skoro hrout a je si nutno vymyslet
pro nho njak povzbuzen, aby vbec odstartoval. Nejh je na tom
pozemn dstojnk, kter posl ostatn do vzduchu, akoli v, e
nejsou dost schopn; ale nem vbr a mus je poslat proti Nmcm.
A u tch to zjevn nen lep, protoe ztrty jsou piblin stejn.
Dalo by se brzy poznat, kdyby tomu tak nebylo.
 3
Oba se pak li projt po ulicch, aby se podvali na Pa ve vlce;
vidli vechny mon druhy uniforem a Rick je vysvtloval
Lannymu: anglit Tommyov hledajc zbavu; Australan a
Novozlanan, vyouhl chlapci s klobouky na jedn stran
zdvienmi; skotsk horaly v jejich suknicch Nmci jim kali
pekeln dmy; Italy v zelench uniformch; francouzsk Zuvy v
bachratch kalhotch ke kolenm; africk koloniln vojsko, kter
bojovalo zuiv, ale ve velkm mst bylo ponkud zaraen. Poilu
mli nov edomodr uniformy; pitoreskn erven apky a bachrat
erven kalhoty poskytovaly pli dobr tere.
Oba spolen poobdvali; chlb byl vlen a cukru bylo mlo,
ale jinak bylo mono dostat za penze vechno. Byla to mimodn
pleitost a Lannymu nezleelo na trat. Byl rd vidn s takovm
hezkm dstojnkem; jeho pacifismus ochabl pi takov zkouce.
Mluvil tak o Kurtovi a pl si, aby byl tak s nimi msto na opan
stran zem nikoho nebo snad i ve vzduchu a v boji s Rickem!
Vm jen, e je na vojn, ale nevm kde, pravil Lanny.
Neshodli bychom se spolu tak dobe, pravil Anglian. Ml
jsem vdy dojem, e nmeck kultura je jen ntr a podvod. Rick
pokraoval jet chvli, dovozuje, e povst Goetheho je takov jen
proto, e Nmci potebovali njakho svtovho bsnka; vskutku
Goethe neznamen pli. Lanny naslouchal pemleje. Kdyby tu
byl Kurt, neekl by, e Shakespeare byl barbar nebo nco takovho?
Bude dlouho trvat ne as vymt hokost tto vlky ze srdc mu.
Co se bude dt v srdci Lannyho, vstoup-li Amerika do vlky?
Jest pslov: My o vlku a vlk za humny. Kdy se oba vrtili z
prochzky, byl tu dopis pro Lannyho se vcarskou znmkou,
poslan sem z Juanu. Kurt! zvolal a rychle jej otvral. Pebhl jej
oima a zvolal: Byl rann! Pak etl nahlas:
Mil Lanny: U jsem ti dlouho nepsal. Ml jsem mnoho prce a
okolnosti mi nedovolovaly, abych ti otevel sv srdce. Prosm, abys
vil, e nae ptelstv nekon ani pi novinkch, kter slym z
ciziny. Jsem nyn v nemocnici. Nen to nic vnho a doufm, e mi
brzy bude opt dobe. Je mon, e ti nebudu moci del as pst,
proto ti poslm svj pozdrav a doufm, e nedopust, aby ti cokoli
peruilo hudebn studie a etbu velikch svtovch bsnk. Vdy
tvj ptel Kurt.
Na oblce bylo patrno, e byla otevena cenzurou. Byla to vdy
vce mn jen nhoda, nebyl-li dopis pro njakou vtu znien. Bylo
nutno st mezi dky. Novinky z ciziny znamenaly ovem vstup
Ameriky do vlky kter se zdl bt jist, protoe president Wilson
svolal zvltn schzi kongresu. Kurt projevoval nadji, e Lanny se
nezastn boj proti Nmecku.
Nesmme ho nenvidt, Ricku, pravil Amerian.
Rick odpovdl: Bojujc se mlokdy nenvidj to jsou jen
vjimky. Co nenvidme, je ta jejich hnusn Kultur, kter pivodila
vechny tyto ukrutnosti; a tak panovnky, kte vyuvaj dvivosti
lidu.
S tm Lanny mohl souhlasit; ale souhlasil by tak Kurt? To byla
ovem otzka!

4
Robbie uprosted porad se zstupci asi pl tuctu zbrojaskch
koncern dovedl si pece uvolnit asi hodinu, aby mohl jt s obma na
vstavu v Petit Palais. Byla to vc amour propre u Francouz, e ani
za svtov vlky nepestal se vyvjet genius jejich zem; milovnci
umn stle pichzeli podvat se, co je novho ve vkusu a kultue,
tebae prely bomby z oblak. Vtina mladch mal Francie
provdla kryc ntry na dla a lodi; ale i tak nalezli chvle pro
kresby z vlky. A star pokraovali ve sv prci jako kdysi
Archimedes, kter konal vzkumy i za obleen Syrakus.
Obrazy z vlky bylo ovem mono nalzt v kadm salonu.
Mali si potrpli na zobrazovni scn z boj, kde kon lapali po
lidech, avle se blskaly a karabiny chrlily ohe. Nynj vlka vak
byla zcela novho druhu, take si s n nevdli rady. Bojovalo se na
takovou dlku a s tak velkmi stroji jak to uinit dramatickm? Jak
to provst, aby letadlo nebo strojn puka nevypadaly jako fotografie
z LIllustration? Generl na koni byl zavedenou postavou slavnho
bojovnka; jak mli zobrazit mue v tanku nebo ponorce?
Marcel Detaze na to odpovdl tak, e el do stran a maloval
postavu truchlc eny. A ji byli mui mrzaeni avlemi nebo
rapnely, mlo to t vsledek pro eny a milenky Francie: tak se
aspo vyjdil mlad mal a zjevn milovnci umn s nm
souhlasili. Milosrdn sestra byla na vznanm mst a vdy stli
ped n lid; a na jejich tvch bylo znt, e Marcel jim promluvil do
du. Lanny naslouchal poznmkm a pocioval pi tom pjemn
vzruen. I Robbie byl pohnut; ano, ten chlapk ml nadn, to bylo
kadmu jasn.
Pak ho napadla dal mylenka a pravil Lannymu: Pamatuje se
jet, jak ti kdysi Beauty kala o obraze, kter tolik rozzlobil mho
otce? Ano, na nco takovho Lanny urit na tomto svt
nezapomene. ekl to a Robbie se otzal: Chtl bys jej vidt?
Mladk byl ohromen. Jaksi se mu zdla podobn mylenka
hroznou. A jet s Rickem! Ale pak si ekl, e by to byl staromdn
nzor, nehodn znalce umn. Jist i Rick bude ctit tot. Odpovdl
tedy: Oveme ano.
Bylo mi eeno, kde je. Byl-li snad prodn, jist se dov kam.
Robbie mu dal adresu jednoho z modernch obchodnk na ulici de la
Paix a ekl, aby se ptal na Dmu s modrm zvojem od Oskara
Deroul. Nemus kat, e nco o nm v, dodal Robbie.
Oba mladci tedy li. Lanny ovem musel dt Rickovi njak
vysvtlen, protoe Rick by jist portrt poznal. Nemohl mu vak
ci, e je nemanelskm synem a e tento obraz je toho pinou
nikoli, to by bylo mnoho i pro nejchladnokrevnjho znalce! ekl
tedy: Moje matka sedla nkolika malm, kdy byla mlad a
myslm, e se ji zdm otci dosti starm, abych o tom vdl.
Nu, za to urit mali nemohou, byla Rickova uklidujc
odpov.
 5
Dstojn a ern odn obchodnk s obrazy neshledal v tom nic
zvltnho, e dva mlad pnov chtli vidt Dmu s modrm
zvojem od Oskara Deroula. Bylo jeho zamstnnm ukazovat
obrazy; zzenec odeel nkam dol, pinesl jej a postavil na stojan,
aby si jej mohli prohlet a odeel k jinmu zkaznkovi. Mli obraz
tedy pro sebe a nemuseli potlaovat sv pocity. , mj boe!
zvolal Rick; a Lannyho srdce na chvli zrychlilo tep.
Tu byla Mabel Blacklessov, jak se tehdy jmenovala, prv
dospv enstv, stvoen tak rozkon, e mui ped nm zatajili
dech. Mal, kter ji maloval, byl milovnkem tla a vyerpal do
podrobnost vecku jeho spanilost: smetanovou blost s rovm
ndechem, sametovou ple, obl jemn tvary a luzn se mnc
odstny. Beauty sedla na pohovce, hedvbm potaen, napolo
opena o jednu ruku. Pes bedra mla lehounk modr zvoj a
proudy zlatch vlas j spadaly pes jedno rameno, napolo
zakrvajce prs a jejich ndhern prameny zily jako zlato v jasn
slunen zi, kter na ni dopadala obtn vc pro male k
vystien.
Podval se na datum v rohu obrazu: bylo to 1899. Vdl, e to
bylo prv ne Robbie pijel a pivedl ho na tuto podivnou cestu do
ptomna. Nyn, pomoc kouzla umn, mohl se jej syn dvati na
minulost; ale dn kouzlo mu nedovolovalo podvat se do budoucna
a ukzat mu, co on sm uin se svou silou k stvoen ivota. Byly
kdesi due dt, ekajcch na jeho rozhodnut, budou-li i ne?
Jeho ptel vidl, jak je hluboce pohnut; krev poala stoupat
Lannymu do tvi prv tak, jak to bylo zachyceno na obraze jeho
matky. Rick se ho pokusil uklidnit rozmluvou o technickm
proveden obrazu. Nakonec si dovolil poznmku: Kdybych ml
tento obraz, myslm, e bych se nikdy neoenil. Oekval bych pli
mnoho!
Lanny odpovdl: Myslm, e spe j bych jej ml mt.
Vzpomnl si na otcovo pn koupit mu nco; a nyn vdl, co to
bude. Kdy se k nim obchodnk vrtil, otzal se: Jak je cena tohoto
obrazu?
 Obchodnk se na podval a pak pedstral, e se div dozadu na
obraz. Umlec neml velik jmno a cena byla ti tisce dv st
frank ili est set tyicet dolar. Vezmu si jej, ekl Lanny. Dm
vm dv st frank ihned a polete-li obraz do hotelu Crillon dnes
veer, dostanete zbytek. Obchodnk vidl, e ml chtt vce, ale ji
bylo pozd.
Kdy potom Lanny ekl otci, co uinil, Robbie se opravdu
pobavil. Chce si jej vzt s sebou do Ameriky?
Lanny se tak zasml. Myslm, e Beauty a j bychom jej mli
mt. Polu j jej, aby jej schovala s ostatnmi Marcelovmi pracemi.
Bude to prazvltn drek, pravil Robbie, ale chce-li, prosm.
Je celkem asi pl tuctu obraz Beauty po svt a mohl bys je zat
hledat.

6
Jazyky obou mladch lid se uvolnily a oba zaali mluvit o lsce.
Lanny povdl o svm tst s Rosemary; u tomu bylo vc ne rok.
Neml prvo mu kat, kam a spolu doli ale zjistil, e Rosemary
vechno povdla Rickov seste a ta zase Rickovi. Tito mlad lid
mli mezi sebou mlo tajemstv; jejich emancipace brala na sebe
formu mohutnho povdn a znmkou osvcenosti bylo pouvn
nejprostch slov.
Kdy Lanny poznamenal, e se nedovede zajmat o jin dve,
ekl mu Rick, e ml smlu, e mil tak pli vysoko. Myslm
tm, dodal spn, podle anglickch nzor. Jej rodina si pon
velkopansky. Je to ovem vechno nesmysl; snad se nm poda
zbavit se spousty takovch pedsudk jet ped ukonenm vlky.
Lanny mu ekl tot, co Robbie ekl Zacharovovi, e to ve me
skonit tak jako v Rusku; na to mu Rick odpovdl voln a
bezstarostn, jak byl zvykl, e se v tom ppad pokus o tst v
novch pomrech. ekl mu tak, e Codwilligerova rodina m v
myslu provdat Rosemary za nejstarho vnuka a ptho ddice
starho hrabte ze Sandhavenu, jeho syn otec tohoto vnuka padl
pi tme oblhn Gallipoli, kde byl Rosemaryin otec rann. Lanny
tedy mohl sm vidt, jak marn jsou jeho nadje toti z anglickho
zornho hlu. Celkem zskal dojem, e byl vlastn nesmrn poctn
tm, e budouc matka hrabte byla chvli jeho milenkou.
Nyn bylo na Rickovi, aby se s nm piznal. Co jsem ti tak
chtl jet ci, Lanny jsem enat.
Coe? zvolal Lanny pekvapen.
Oenil jsem se tu noc, ne jsem jel do Francie. Je to dlouh
historie. Kdybys ji snad chtl slyet
Ach, Ricku, oveme chci!
Baronetv syn piel do Londna dt se zapsat do Krlovskch
leteckch oddl a v dom jednoho ze svch spoluk se seznmil s
dvetem asi ve svm vku, kter studovalo na kole nepli
vzdlen od jeho cvinho tbora. Chodili spolu, kdykoli to jen
Rickovi sluba dovolila. Mluvili jsme spolu o lsce, ekl, a ekl
jsem j, e jsem nikdy neml dve. Vichni v tboe chtli mt
njak, ne odjedou na frontu a vechna dvata, jak se zd, chtla
mt je. ekla, e to zkus se mnou a oba jsme byli docela astni
jene jsme mli jen mlo asu.
Rick se odmlel. A pak? otzal se Lanny.
Nu, dovdl jsem se, e asi bhem tdne pojedu sem; a Nina
jmenuje se Nina Putneyov mi ekla, e chce mt dt. Teba se
nevrtm spousta naich chlapc byla u sestelena pi prvnm
vzletu.
Vm, ekl Lanny.
ekl jsem j: A co bude dlat sama? Na to mi odpovdla:
Vm, co chci. Njak se ji o to postarm. M sestru, kter navrhuje
vnitn dekorace a ta ji k sob vezme. V, za vlky lid se nestaraj
tak mnoho o manelstv; dovedou omluvit ve. A Nina chtla mt za
kadou cenu na m pamtku. Nemohl jsem j dobe ci ne.
A bude je mt?
Aspo mi to napsala.
Oenil jsi se s n ped tm?
Domnval jsem se, e bych to ml ci jejmu otci; m-li mt
vnuka, ml se o tom jist dovdt. Ujistil se o m rodin a nenalezl
proti n nmitek podle svch nzor, ovem a pak mi ekl, e
bychom se mli vzt. Dostali jsme zvltn povolen a s nm li do
kostela veer ped tm, ne jsem se hlsil k odjezdu.
Ricku, to je udlost! Mysl, e s n bude asten?
Pedpokldm, e mme tu monost jako vichni ostatn. Nina je
sprvn dve a k, e mne nikdy nebude nutit, abych u n zstal.
Psah, e m nechtla ulovit a eknu-li nkdy nco takovho, e mi
ihned odejde. Mlad leteck dstojnk se usml, skoro kysele.
Ty jsi nco jako partie, e ano, Ricku ovem podle
anglickch nzor?
Rick mohl mluvit o spoleensk posici Codwilliger, ale nikoli o
Pomeroy-Nielsonech. Otec k, e asi pijdeme o The Reaches,
nepestanou-li na nho uvalovat tak vysok vlen dan. A jakou by
ml cenu baronet bydlc v njmu?

7
Lanny byl ovem vzruen. Chtl vdt vechno o Nin a jak
vypad Rick ml jej obrzek, na kterm byla thl osoba s
dychtivm vrazem. Lanny se j obdivoval a Rick byl tm poten.
Pak se ptal, co studuje, a dle na jej rodinu jej otec byl
advoktem, ale nikoli spnm; ona sama bude jednou z onch
novch en, kter maj svoje vlastn postaven, sv vlastn jmno a
tak dle. Nechtj bt muovm pvskem.
Lanny ekl, e jede v krtku s otcem do Londna; mohl by se s n
sejt? Ovem, odpovdl Rick.
Mohl bych j poslat drek, nemysl? Lbil by se j teba njak
obraz, kter bychom spolu vybrali?
Pokej radji, zasml se Rick, a co se stane se mnou. Budu-li
zabit, udl lpe, kdy j pole kolbku.
Dm j oboje! Lanny teprve nedvno si uvdomil, e jeho otec
m spoustu penz.
Jen dn hlouposti! namtal jeho ptel. Me j poslat
knihu, kter j pome zaplait samotu a nco j do n napsat, aby si
na tebe vzpomnla, a se oen s njakou olejovou princeznou v
Connecticutu.
 V Connecticutu nen olej, Ricku.
Nu, tak tedy muktov oechy. Otec k, e se nazv Sttem
Muktovch oech. Po tto vlce budete mt cel n novch
princezen. Budou znudn a budou po tob blznit, protoe mluv
francouzsky a tan a m kulturu bude asi tak nco jako markz
nebo rusk velkovvoda ve vyhnanstv.
Lannyho pobavil takov pohled na sebe sama v Nov Anglii. Ji
ji chtl ci: Ale a objev, e jsem nemanelsk! Ale jeho rty byly
zapeetny.
Pl dne, noc a dal den: nikdy neutkalo ticet hodin takovou
rychlosti! li do Comdie Franaise a mli spolenou li; pak li na
veei v plnoci a Robbie objednal mimodnou lhev vna. Rno si
vyli na ulice ozen sluncem, pozorovali lidi a prohleli si krsn
vci, vystaven na prodej. Lanny koupil krabici okoldovch
bonbon, o nich prohlsil Rick, e je jeho kamardi v leteck slub
ocen.
Robbie se vrtil do hotelu ve vten nlad, protoe
Zacharovovo faktotum pijalo vechny jeho podmnky; takt ostatn
spolenosti je pijmaly jedna po druh a Robbie jen sbral
pedepsan podpisy. Lanny ho podal, aby se nad tm pli
neradoval, pokud Rick neodjede. V, jak to vypad: on dv mon
svj ivot, zatm co my vydlvme penze.
Velmi dobe, odpovdl Robbie s smkem. Budu hodn; ale
ekni Rickovi, e jestlie jeho starouek chce prodat The Reaches, e
si jej koup ty! Nemlo smysl chtt na Robbiem, aby ronil slzy nad
anglickou aristokraci. Mla svj as a nyn jej maj amerit
obchodnci.
Nicmn Robbie se zachoval velmi pkn, kdy nastal as k
rozlouen. Dal doruit do Rickova pokoje velk balk a ekl mu, aby
jej neotvral, dokud se nedostane do tbora. Lannymu ekl, e v
balku jsou cigarety; baronetv syn stane se na as milkem cel
letky. Robbie mu pak potsl rukou a ekl Nazdar po uznvanm
anglickm zpsobu.
Lanny ho el doprovodit k vlaku a nemohl zabrnit slzm v och.
Nesluelo by se pro Ricka, aby zaslzel t, proto jen ekl: Dky,
chlape, byl jsi znamenit. A pak: Dej si na sebe pozor a chra se
ped ponorkami.
Pi mi asto, dal Lanny. V, jak vci vypadaj; neuslym-li
o tob, budu mt starosti.
To nedlej, ekl Rick. Musme brt vci tak, jak pichzej.
To bylo nejble filozofii modernho mue, pokud jakou ml.
Dobr; dvej pozor na Fokkery a hle je dostat prvn!
Vten! Pala se ozvala a Rick se rozbhl prv vas na vlak
pro est Krlovskch leteckch oddl. Lanny stl a slzy mu stkaly
po tvch. Sbohem, Ricku! Sbohem! Jeho hlas se promnil ve
vzlyk, kdy vlak vyjel a obliej Erica Viviana-Pomeroy-Nielsona
zmizel snad navdy. To bylo nejhor v onch vlench dobch:
nebylo mono s nkm se rozlouit bez mylenky: Snad ho u
nikdy neuvidm!

8
Mladk mluvil o tto neuten mylence, a s tm u poal zlobit
svho otce. V, chlape, poznamenal, nesm bt tak pli
mkkm na tomto svt. Je bolestn myslit na to, jak lid jsou
zabjeni a jedin, co na to mohu ci je, e snad si pli cenme lidsk
ivot; pokoume se udlat z nho vc ne proda dovoluje. Je jist,
e bude-li pli citliv a bude-li pli mnoho trpt, zni si vlastn
tst a mon i zdrav a jakou pak bude mt cenu pro sebe i pro
jinho?
O tom se dalo pemlet a mladk se do toho dal s celou du.
Jakou m cenu provozovat umn, milovat je a mt pro n
porozumn, kdy by si netroufal je proctit? Jest pece zjevn
elem umn probouzet city; ale Robbie mu ekl, e je m nechat
spt nebo, pi nejlepm, je peliv ukrt. Zbudovat kolem sebe tvrd
krun jako elva, aby se k nmu svt nedostal a nezpsobil mu
utrpen!
Lanny se o tom zmnil a dostal odpov: Mon, e prv te
nen vhodn doba pro umn. Pokud jsem vyrozuml z djin,
pichzej takov dob dosti asto a trvaj znan dlouho mus se
tedy njak proti nim obrnit; pokud se ovem nechce stt
muednkem a zemt na ki nebo nco, podobnho. To psob
dobe dramaticky a snad je to i vbornou tragedi, ale je to pekeln
nepohodln, dokud se to dje.
Byli ve svm pokoji, balce si zavazadla pro odjezd do Anglie a
Robbie ekl: Posa se a poslechni, co jsem dnes zaslechl. Ztlumil
hlas, jako by nkdo mohl bt ukryt v jejich pokoji. Neptel
naslouch!
Tvj ptel jde do boje s nmeckmi Fokkery a tys neasten,
protoe by ho mohli dostat. On sm ti ekl, e Fokkery jsou rychl a
lehk, co jim pomh a teba bude jeho zkzou. V, pro jsou tak
rychl a lehk?
kal, e je vyrbj z hlinku.
Sprvn. A kde jej berou? Z eho se dl?
Pokud vm, tak se dl z bauxitu.
A m Nmecko samo njak?
To nevm, Robbie.
Mlokdo v takov vci; na kolch se to neu. Nmecko m
bauxitu jen velmi mlo, nutn jej potebuje a plat za nj vysok
ceny. V, kdo jej m?
Nu, vm, e ho m Francie dost, protoe Eddie Patterson se
mnou jednou jel na msto, kde jej doluj.
Robbie pokraoval ve vyprvn. K promn bauxitu v hlink je
poteb elektrickho proudu. Ony ady nkladnch voz, kter jsi tam
vidl, se poslaj do vcar, kde maj levnou elektinu z horskch
bystin. Tam se vyrb hlink; a pak jde uhodne, kam?
Do Nmecka?
Jde do t zem, kter za nj nejvc nabdne; i Nmecku je volno
nakupovat. Bude-li tedy tvj ptel sestelen rychlejm letadlem,
bude vdt pro. A tak se tak dov, pro nechce tvj otec, aby ses
trpil nad nkterou ze stran v tto vlce.
Ale, Robbie. Synv hlas se chvl rozilenm. Nco by se mlo
udlat s takovouhle vc!
Kdo m co udlat?
Vdy je to zrada!
 Je to obchod.
Kdo jsou ti lid, kte to provozuj?
Ohromn koncern se spoustou akcion; jeho akcie jsou na trhu
a kad si je me koupit, m-li dost penz. Nahldne-li do
seznamu sprvnch rad, najde tam znm jmna toti, sleduje-li
takov vci. Najde tam lorda Boobyho a ty v, e to je Zacharov.
Uvid vvodu de Pumpkina a ekne: Schneider, i snad de
Wendel. Uvid Izka Steinberga nebo podobn jmno a bude
vdt, e to je Rotschild. Maj svoje editele ve stech rozlinch
spolenost, kter jsou vechny spojeny dohromady v jednu velikou
s ocel, olej, uhl, chemiklie, loastv a hlavn banky. Najde-li
ona jmna, me si stejn rozbjet hlavu o ze, jako se pokusit
zarazit je nebo i jen odhalit oni toti tak maj noviny.
Ale, Robbie, hrozil se mladk, copak tm lidem vbec nevad,
peme-li Nmecko Francii?
Buduji nesmrn prmysl, maj jej a provozuj jej. A pijde
jakkoli vlda, bude potebovat penze a bude se s nimi muset
dohodnout a obchod pjde dl jako pedtm. Je to jako parn vlec;
a j chci, aby mj syn byl na nm a nikoli pod nm!

9
Anglian a Francouzi si vybudovali pes kanl la Manche jaksi
prjezd, opaten po obou stranch tkou ocelovou st, visc na
dvou adch bj a chrnn minami. Obma smry projdly po
tto cest lodi s vojskem, nemocnin lodi, nkladn lodi a potovn
lodi s cestujcmi. Podl n hldkovaly torpdoborce a jin vlen
lodi, pizpsoben k obran proti ponorkm i velijakmu nebezpe
z moe; hldky bez ustn pozorovaly obzor a dlostelci stli
pipraveni u svch dl. Nad hlavami jim hluely motory letadel,
zvolna klouzajcch po obloze. Ponorkov vlka byla na vrcholu a
Dohoda se vrtila k starobylmu zpsobu konvoj pro sv obchodn
lodi. Tak provozovala i zde plavbu s lostvem pomalch lod,
naloench uhlm pro Francii a provzench ozbrojenmi
rybskmi lomi.
 Po cel noci jezdily kinky sem a tam osvtlujce moe
reflektory, take bylo jasno jako ve dne. Ale potovn lodi jezdily
vbec bez svtel a cestujcm nebylo dovoleno zdrovat se na palub.
Nastupovalo se na lo po setmn a kad byl doveden rovnou do
sv kabiny; vem bylo doporuovno spt v atech a cviit se
zchrannm pasem, povenm nad loem. Okno kabiny bylo
peliv zakryto temnou ltkou, otevt je nebo nechat jen prosvitnout
svtlo znamenalo tk al. Bylo slyet zvuky odjezdu a ctit
chvn od lodnho roubu. Kdo ml dobr nervy spal a probudil se a
v Anglii, ml-li tst.
Londn ve vlce byl pln ruchu, vn, ale nikoli postraen.
Nemluv o smrti bylo jeho motto. Anglie zachov svoje pravidlo a
bude prohrvat vechny bitvy krom t posledn. Divadla a biografy
byly peplnny. Vichni pracovali, mui i eny; pracovn doba byla
dlouh a mzdy vysok; lid i v nejhorch pedmstch mli poprv v
ivot dost jdla. Lanny se podivoval: bylo to snad rozlutn
problmu chudoby a nezamstnanosti zaadit kadho do prce na
znien jinch lid?
Lanny ml navtvit dv dmy. Nejprve ovem Rosemary.
Konen se j vyplnila touha, pracovala jako oetovatelka. Nazvali
ji sice studentkou, ale tehdy to nebyl velk rozdl; lid li rovnou
do prce a uili se j pi tom. Byla ve velik nemocnici, kter jet do
nedvna byla kolou. Pracovn doba byla dlouh a bylo tk dostat
volno; ale vnuka hrabte si me v Anglii velicos zadit i za vlky.
K veeru j Lanny el naproti, pedpokldaje, e ji uvid v blm
oetovatelskm boru; ale Rosemary se pevlkla do modrho
ifnovho obleku a vzala si slamn klobouk s modrmi chrpami.
Pi pohledu na ni zaala mu krev rychleji proudit. Jak krsnm by
mohl ivot bt pestoe svtem vldne smrt!
li do nedalekho parku a ona se snaila bt chladn a vcn. Ale
mezi n a mladm Amerianem bylo nco, co se nedalo tak snadno
zvldnout. Sedli na lavice. Lanny se na ni dval a vidl, e se boj
podvat se mu do o a e se j rty chvj.
Stskalo se ti po mn aspo trochu, Rosemary?
Nejen trochu.
Nebyl jsem schopen myslet vbec na nkoho jinho.
 Nemluvme o tom, Lanny.
Bavili se chvli a Lanny j vyprvl o Rickov krtk nvtv v
Pai. Tak mluvil o svm nastvajcm odjezdu do Ameriky a o
dvodech k nmu. Mj otec k, e urit pjdeme do vlky.
Kongres tou dobou ji zasedal a ohniv debata byla v proudu;
rozhodnut mohlo pijt kadou hodinu.
Lpe pozd ne nikdy, odpovdla Rosemary. Anglian byli
tehdy ji velmi netrpliv s neustlmi dopisy presidenta Wilsona.
Nesm se na m proto zlobit, ekl Lanny. Ale vstoupme-li do
vlky, zmn se vci rychle. Odmlel se na vhodnou chvli a pak se
otzal s smvem: Pjdeme-li, Rosemary, bude to mt njak vliv
na nzory tvch rodi o ns z osad?
To vechno je tak sloit, Lanny. Mluvme radji o hezkch a
pjemnch vcech.
Nejhez pjemn vc, kterou znm, je sedt na lavice v sadech
za nastvajcho soumraku s veernic pmo ped oima a tu nemm
ani nejmen touhu mluvit o nem jinm. ekni mi, drahouku: byl
v tvm srdci jin mu v minulch jedencti mscch?
Je jich na sta, Lanny. Snam se pomoci naim ubohm hochm
zpt do ivota nebo aspo jim ulehit odchod z nho.
Vm, drah, ekl. il jsem pes dva roky v tm dom s
vlenm invalidou. Ale nen pece mon pod jen pracovat; i
trochu zbavy je nutn.
Lanny neznal dost dobe Anglii. Vdl, e ni vrstvy lhaly po
sadech klidn za blho dne; ale jak hust mus bt tma, aby lenka
lechty dovolila mladmu mui dret ji za ruku nebo ji obejmout na
lavice v sadech? Pokusil se jemn a nezapovdla mu to. Brzy
sedli tsn u sebe a star tajemn kouzlo zaalo opt psobit.
Ubhla asi hodina; pak ekl: Nemohli bychom nkam jt,
Rosemary?
Robbie mu ekl: Vezmi ji do njakho levnjho hotelu; v
takovm se pli nevyptvaj. Robbie byl praktick v pohlavnch
otzkch jako v ostatnch. ekl mu, e si mladk mus dt pozor na
ti vci: aby nepivedl dve do nesnz; aby se nezapletl s vdanou
enou, pokud si nen jist, e by na tom manelovi nezleelo; a aby
nedostal njakou chorobu. Kdy ho Lanny ujistil, e toto troj vbec
nepichz v vahu, ekl mu: Kdy se tedy dnes veer nevrt,
nebudu si dlat starosti.

10
el tedy Lanny s Rosemary prochzkou; a kdy pili k podniku,
kde se nemohli setkati s nikm ze svch mdnch znmch,
vstoupili, zapsali se jako pan a pan Brownovi, zaplatili pedem a
nikdo se jich na nic neptal. Kdy pak leeli v objet, kter jim obma
pinelo tolik rozkoe, zapomnli na pinav okol a na ve krom
toho, e jejich as je krtk. Lanny ml jet po ocenu plnm ponorek
a Rosemary do Francie, kde hvzdajc rapnely nedbaly ervenho
ke na enin rameni.
Sbrej rov poupata, dokud me: as stle do pedu let.
Tolik anglick bsnk. Nmec k: Pfcket die Rose, Eh sie
verblht. Je tu tedy aspo jedna vc, ve kter se dva nrody shoduj.
V nespoetnm, mnostv levnch hotel v Berln bylo hojn
pouvno tto rady prv tak, jako v Londn; a ani v Pai nebyly
vlen zvyky jin meme-li souhlasit s vrokem Napoleona
Bonaparta, pronesenm na vlenm poli u Eylau pi pohledu na
hromadu mrtvol: Jedna noc v Pai tohle vechno nahrad.
Jejich tst trvalo dlouho a nic ze zevnjho svta je nemohlo
ruit. Ani hlasit bouchni po celm mst i nablzku jejich hotelu.
Lanny si zaertoval: Doufm, e to nen njak mravnostn policie.
Dve mu vysvtlilo, e to je protileteck vstraha, psoben
nekodnmi paprovmi bombami.
Zstali leet potm a naslouchali. V krtku nastaly hlasitj
vbuchy, nkter i dosti blzko. Protileteck dla, ekla Rosemary;
znala ji vechny tyto zvuky. Pak pily temn, tk rny a
vysvtlila mu, e to jsou bomby. Nen teba mt starosti, pokud se
nejedn o pm zsah.
Urit nen teba mt starosti v takovm ppad, poznamenal
Lanny. Byl po prv ve svm ivot v ohni a snail se pijmat to po
anglicku.
 Nebezpe je stejn jako pi boui, ekla Rosemary. Ti hlupci
si mysl, e ns vystra rozbitm domu tu a tam a zabitm pl tuctu
nevinnch lid v postelch.
Je to z letadel?
Ltaj sem z obsazen Belgie. Zeppeliny u vbec ustaly.
Hluk se zvtoval a nhle se ozval ostr praskav zvuk a okno v
jejich pokoji se rozsypalo na podlahu. Bylo to ji blzko! To je kus
rapnelu, vysvtlovala Rosemary. Nejsou pli valn, protoe ji
odpor vzduchu je zastavuje.
Co ty vechno o tom nev! usml se Lanny.
Pochopiteln; pomhm lidem. Budu jist mt ztra o nkolik
ppad vce.
Doufm, e ne dnes, drah.
Lbej m, Lanny. Je-li nm souzeno zemt, zememe aspo
takto. Hluk utichl tak nhle, jak zaal; spali chvli a asn rno,
kdy vstvali, nalezl Lanny lomek rapnelu pod oknem. Nebyl vt
ne dva i ti centimetry, ale ml nepjemn roztrhan okraje.
Nechm si jej na pamtku, ekl, nechce-li jej ovem sama.
Mme jich ji spousty, odpovdla studentka-oetovatelka.
Mon, e to je Buddv vrobek. Vdl, e Anglian
pouvaj Buddovch rapnel. Snad mi to otec bude moci ci.
Kousky se sbraj a pouvaj znovu, vysvtlovala Rosemary.
To byl ji jej klidn zpsob. ekla mu, aby j zatelefonoval nebo
zatelegrafoval, kdy odjd. Nev, poda-li se j dostat jet jednou
volno, ale pokus se.
Kdy vyli na ulici, slyeli prodavae novin vykikovat a
ukazovat velik npisy USA ve vlce!
Amerika se pipojila! Zatm co ddic Buddovy zbrojovky sbral
rov poupata s pravnukou lorda Dewthorpa, sent Spojench
stt odhlasoval, e mezi jejich zem a Nmeckem nastal vlen
stav.
 11
Bylo pjemno bti v Londn. Vude na ulicch se udlost
oslavovala a obvykle do sebe uzaven ostrovan Vyhledvaly
Ameriany, aby jim mohli potst rukou a ct: Dky, kamarde, to je
ohromn, nyn jsme pece brati; kdy pijedete? Lanny se otzal
otce, pome-li mu to pi sjednvn smluv; Robbie mu ekl, e
vichni patrn budou ekat, e jim patenty daj zadarmo ale dn
takov instrukce nedoly z Newcastlu v Connecticutu!
Lanny el navtvit Ninu Putneyovou, dosud studentku pes to, e
byla vdna. Pozval ji na obd, aby si s ni mohl pohovoit. Byla
tmavovlska, thl a jemn, s hezkmi rysy. Vypadala spe jako
Francouzka ne jako Anglianka; byla jako Lanny, dychtiv a
prudk; kala, co ctila, a pak ji to teba mrzelo. Oba se spolu dobe
shodli, protoe sdleli spolu t obdiv a chtli si o nm povdat.
Nina mu vyprvla o tom, jak se seznmila s nejpodivuhodnjm
z budoucch letc, jeho sen se konen vyplnil. Snad prv nyn byl
ve vzduchu ach, Boe, snad prv te bojuje s jednm z nmeckch
Fokker, tak lehkch a rychlch, protoe byly vyrobeny z hlinku,
vyrbnho ve vcarech z francouzskho bauxitu! Lanny ovem
tohle nevyprvl mlad nevst; ale stn toho visel nad jejich
setknm a co by j mohl ci? Nemohl poprat hrozn nebezpe ani
monost, e to bude trvat stle, den ze dne. Ani v tom nebylo tchy,
e letec se vrac iv, protoe za chvli opt vylt!
Ve jako obvykle! Lanny a Nina si slbili, e si budou navzjem
pst o Rickovi, Nina mu hned oznm kadou novinku o nm.
Amerika si nyn posp, vlka bude vyhrna a vichni budou potom
astn ivi. Tedy, sbohem, Nino, dejte pozor na dt, pro kter
dostanete kolbku a nezapomete, e Budd bude vdy stti za vmi!
Robbie prohlsil, e v nkolika dnech bude mt ji ve hotovo a
e nem smyslu dle tu otlet a stt terem Buddovch rapnel.
Zamluvil kabiny a Lanny mohl zatm posbrat tolik rovch poupat,
kolik mu krtk as dovoloval. Telefonoval Rosemary a ta mu ekla,
e pijde, i kdyby ji mli pro to pak pokutovat. li do tho hotelu a
dostali t pokoj okno bylo zalepeno balcm paprem. Jet jednou
byli spolu astni zpsobem, kter jim vlka dovolovala amor inter
arma; soustedit se na jedin okamik a nepipustit ani mylenku na
nco jinho nebo na budoucnost.
Rno, objmajc ho, ekla: Lanny, byls roztomil a nikdy na tebe
nezapomenu. Pi mi a zprav m o vem, co se dje a j uinm tot.
Nic vce. Nemluvila o satku; pjde dle spravovat tla
anglickch vojk a on pjde navtvit zem svch pedk a vrt se
jako vojk nebo snad jako prodava zbran kdo v? Sbohem, mj
drah; a pomozte nm zvtzit!
m tedy Lanny skonil; byl to vhodn as k odchodu. Britov
ponali svou jarn ofensivu, kter utone v bahn, zstane viset na
ostnatch drtech a bude zkosena strojnmi pukami obvyklm
skliujcm zpsobem. Francouzi mli novho velitele, Nivella, kter
je povede na jatky, co pak pivede vojsko na pokraj vzpoury. Pry
od toho veho!
Odjeli vlakem veer a nastoupili na parnk za tmy a ticha. Vdli,
e jsou taeni z pstavu a e vlen parnky odtahuj z cesty ocelov
st na bjch. Ale nevidli nic, protoe cel paluba byla zakryta
plachtovm. Sedli dlouho venku naslouchajce zvukm moe a
bavce se potichu; k spnku nebylo valn chuti a jinho nic nebylo
mono podniknout. Kad se velmi namhal, aby vypadal bez zjmu.
Nkte se zaveli do svch kabin a opili se do bezvdom; jin hrli
karty v salon a pedstrali, e nedbaj smrti.
Hvzda e jde svou cestou k zpadu, ekl Robbie. Vyprvl
svmu synu, e jedou do Bo zem, ve kter se zstv a v kterou
lze vit. ekl mu tak, aby neelel pli pravnuky hrabte: doma
bude spousta rozkonch, demokratickch dvek. Evropa je
vyerpna; vechny svoje penze bude dluna Americe a vybrat je
bude zbavou. Ano, jede se jim dobe pokud se njakou nhodou
neobjev bled pruh pny na povrchu ocenu hvzdami osvtlenm a
neozve se pod nimi otesn vbuch torpda!
 UPTON SINCLAIR
KONEC SVTA
1. st

Z ANGLICKHO ORIGINLU WORLDS END PELOILI G. HEYDUK A

M. KOTTOV; VYDALO NAKLADATELSTV ERIKA V PRAZE ROKU 1992
VE SPOLUPRCI S AGENTUROU PETRA PRAHA. VYTISKLA TNSK
TISKRNA, S. P., ESK TN JAKO FOTO REPRINT VYDN Z ROKU
1946. 13/34. 168-003-92. V ERICE VYDN PRVN. CENA VZANHO
VTISKU Ks 74,
1
Kontinent je anglick terminus technicus pro mimoanglickou Evropu.
2
lovk, kter se z mla vypravuje pilnou prac na dleit msto.

3
Pezdvka londnskch strnk.

4
Beauty je -anglicky krsa" i krska.
5
ern Marie je londnskou obmnou praskho zelenho Antona".