KONEC SVTA

UPTON SINCLAIR

KONEC SVTA

2.st
 ISBN 80-900091-8-2
ISBN 80-85612-04-6 (soubor)

Copyright Jean Sinclair, 1992

Berta Klauser International Literary Agency, Inc.
Roslyn Targ Literary Agency, Inc.
 KNIHA TVRT

ZEM KESANSK PCHY

 S TA R O S A D N K

1
Msto Newcastle v Connecticutu le u st eky
Newcastle a m pohodln pstav, kter je jen na jae
trochu zanesen bahnem. Pes pstav vede silnin
most a kus dle eleznin, oba se zvedacmi stmi,
aby lod mohly proplout. Buddova zbrojovka le nad
obma mosty a m eleznin vleku a nad n jsou
slan bainy, kter zakladatel rodiny kdysi koupil za
smnou cenu nkolika dolar za hektar. Vichni ho
tehdy pokldali za blzna, ale jeho pedvdavost
umonila jeho potomkm zskat jak zem, tak
i pstavit pouhm pouitm parnho hlubidla
k odvodnn. V r. 1917 nebylo ji mono zakoupit
hektar tto soln bainy ani za dvacet tisc dolar.
Nsledkem toho mohlo msto rst pouze jednm
smrem; co opt znamenalo, e njemn bylo vysok
a dlnick tvrti peplnn. Rodiny, kter vlastnily
statky onm smrem, je bu prodaly, odsthovaly se
a byly zapomenuty, nebo pronajaly pdu a v tom
ppad se staly newcastleskou lechtou, majce akcie
v bankch, vodrnch, plynrnch, elektrrnch,
poulinch drahch a telefonnch spolenostech. A jet
dalm vsledkem toho bylo, e Newcastle zstalo
malm mstem a mnoho dlnk od Budd bydlelo
v okolnch mstech a dojdlo do prce.
Ve skutenosti byla v Newcastlu jen mal st
Buddovy zbrojovky. Proti proudu eky byly jezy a tam
vyrbla spolenost svoje nboje a zpalnky. V jezech
byla zdymadla a motorov nkladn lod jimi pively
suroviny a odvely hotov vrobky. Proto Lannyho
dd mohl prvem tvrdit, e nesouhlas s modern
snahou nahromadit vechno ve velkch mstech. Tak
mu to umonilo zskat mnohem levnj prci.
Ve stt Ohio, znmm kdysi jako Zpadn
rezervace a osdlenm hlavn lidmi z Connecticutu,
mli Buddov prachrnu. Ve stt Massachusettsu si
nedvno koupili estiposchoovou pdelnu s jezem
a elektrrnou, kter se dostala do padku vzhledem ke
konkurenci v Georgii a Karolnch; tam nyn vyrbli
run granty. V ponkud men tovrn na nbytek
zizovali vrobnu patron. Na solnch bainch
u Newcastlu vyrstaly nov tovrn podniky, kter jim
umoovaly zdvojnsobit vrobu strojnch puek. A tak
to pokraovalo: vlda podporovala finann podniky,
kter dovedly a mohly dodvat rychle nov prostedky
k veden vlky.
Vechny tyto ppravy byly uinny msce naped
a mnoho smluv podepsno jet ped vyhlenm vlky
a ne byla hrada odhlasovna kongresem. Kdy pijel
Lanny do Newcastlu, pracovali vichni mui Buddovy
rodiny ve dne i v noci a nemluvili o niem jinm ne
o vlce a o jejich podlu na n. Skoro vichni obyvatel
msta byli v tme duevnm stavu, a to dalo cizinci
monost vmsit se mezi n nepozorovan a ponenhlu
se pizpsobit novmu svtu. Nikdo jej neobtoval;
ba, nezpsobil-li hluk, nikdo skoro ani nevdl, e je
ptomen.

2
A do nedvn bydlel Robbie se svou rodinou ve
starm osadnickm dom v residenn tvrti
Newcastlu, ale i s Novou Angli se dla pemna.
Automobily byly u tak spolehliv a dldn silnice
tak dobr, e se pomalu stvalo mdou koupit si farmu
a promnit ji ve venkovsk sdlo; to inili vichni
a spolen si postavili venkovsk klub s golfovm
hitm a tak zskali vhody msta s vhodami bydlen
na venku. Kupovali si istokrevn berany, bky
a kance; prodvali mlko, pstovali jahody a chest.
kalo se jim statki-amati a nejen e uvali
erstvho vzduchu, volnho prostoru a soukrom, ale
i pokoueli se o zisk z toho a kdy se jim to povedlo,
chlubili se tm vem svm ptelm.
Obyvatelstvo takovch okres se skldalo
z panstva a velkho potu njemc a sluebnictva,
kte byli vichni spokojeni a dstojn a vichni volili
konzervativn, tebae se tomu kalo republiknsky.
To, co Lanny vidl z Nov Anglie, podobalo se
nesmrn Star Anglii. Krajina pipomnala pjemnou
zelenou zemi, po kter se ped temi lety na jae
radostn prochzel. Byly tu venkovsk cesty, kamenn
zdi, mal toky s mlnskmi jezy, star statky a kostely,
kter byly ukazovny jako pamtihodnosti. Nkter
stromy byly ovem trochu jin, jako vysok bl jilmy
a kvetouc dny; tak dialekt venkovskch lid byl
odlin ale to byly malikosti.
Nov dm Robbieho Budda stl na konci aleje jilm
vce ne stoletch. Pvodn staven bylo nyn stranou
a slouilo za gare a byty ofra a zahradnka. Nov
dm byl postaven sice ve starm osadnickm slohu,
ale uvnit zcela modern. Ml dv a pl poschod
a stechu zvanou valbovou, toti prudce stoupajc
a v polovin zlomenou a skoro plochou. Vpedu domu
velk bl sloupy shaly a ke druhmu patru a na
jedn stran byly men sloupy u vjezdu.
Uvnit domu bylo vechno jednoduch a ble
naten. Nbytek, jak tam byl, Lanny pedtm nikdy
jet nevidl; byl tak star osadnick a Lanny se
uil znt jeho nzvy. Vechno v dom mlo svoje msto
a pestavt nco bylo patnm mravem. To vysvtlil
Robbie Lannymu pedem; Ester mla psn nzory na
to, co se slu. Neml by hrt hlasit na klavr, aspo
ne, ani se pedem zeptal, nebude-li nikoho obtovat.
Ve by ml znan snadnj, kdyby chodil s rodinou
do kostela. A hlavn nesm mluvit pmo o niem, co by
mlo nco spolenho se vztahy mezi muem a enou;
Ester se sice sna, aby byla modern, ale prost
neme a bude lpe ji nenamhat zbyten. Lanny ve
pislbil.

3
Vidl jej podobenky a tak ji ihned poznal, kdy ji
spatil stt na schodech u velkch hodin. Byl to
dleit okamik jak pro ni, tak i pro nho a oba si to
uvdomovali. Jako nevlastn matka stla k nmu
v nejobtnjm lidskm vztahu; pijmala do svho
dokonale vedenho domu cizince s kulturou j ciz
a podezelou. Byl mlad a slab, ale pece ml slu,
kter nesmla bt pezrna, protoe vstoupil do ivota
jejho manela dv ne ona a zapustil hlubok koeny
v jeho srdci.
Ester Remson Buddov bylo tehdy ticet pt let.
Byla dcerou prezidenta Prvn nrodn banky
v Newcastlu, kter tak nleela k Buddovm
podnikm. Vtinu svho ivota proila v mst a jej
nzory na Evropu pochzely z jednoho letnho vletu
s uitelstvem a spolukynmi z vy dv koly. Byla
enou co nejsvdomitj a snaila se co nejpoctivji,
aby byla spravedliv a vzorn. Nebyla chladn, ale
psobila takovm dojmem, protoe stle uvaovala
peliv o tom, co udl a ekne. Byla dobroinn
a psobila inn pi Prvn nezvisl crkvi, ve kter jej
tchn pednel kadou nedli dopoledne pro Biblick
kursy mu. Vychovvala svoje ti dti s lskou, ale
psn a dlala co mohla nejlepho, aby moude
pouila moci, kterou j dvala zmonost a jej
spoleensk postaven.
Kdy j bylo jedenadvacet let, byl pro ni Robbie
romantickou postavou. Jezdil asto do ciziny, setkval
se tam s dleitmi lidmi a pivel dom smlouvy,
o nich se zprvy rychle roziovaly protoe sotva
komu se vedlo v mst dobe, nedailo-li se dobe
Buddovm, a kdy Robbie prodal pistole Rumunsku,
obchodnci v Newcastlu objednali erstv zsoby zbo
a Estein otec j koupil elektrick auto, aby se s nm
ukazovala po mst. Vichni vdli, e se chce provdat
za Robbieho; vtina dvat se o to pokouela
a nemla spch a vdla, e v tom je njak
tajemstv se zlomenm srdcem.
Pak piel as, kdy Robbie vzal Ester na del
vyjku a povdl j o tajemn en ve Francii,
modelce, kter byla malovna nah nkolika mali
nco, co bylo pln mimo monosti Newcastlu, kter
byl vnitn stle jet puritnskou vesnic. Je tu dt,
ale ona ena se nechce za nho provdat, aby mu
nezniila ivot. Ukonil tedy onu neastnou zleitost,
kter se thla tehdy ji na pt rok; uinil to, protoe
vidl, jak ta vc suuje otcovu mysl: takovho nco se
pece ned srovnat s tm, emu uil v Biblick kole.
Robbie by podal Ester, aby si ho vzala, ale chtl
dve, aby se dovdla o tomto pomru a pochopila, e
m syna, kterho vdy bude pokldat za vlastnho.
Ob rodiny se snaily, aby k tomuto satku dolo.
Naznail prezident Buddovch zbrojovek nco svmu
pteli, prezidentu Prvn nrodn banky? i uhodl tento
sm, co se me pihodit v Pai zmonmu
mladmu obchodnku? A tomu bylo jakkoli, Estein
otec si s n promluvil zpsobem velmi neobvyklm
v puritnsk Nov Anglii. Povdl j o skutenostech
ivota, pokud se te budoucch manel. Mezi tak
zvanmi dobrmi partiemi msta, mui o mlo
starmi ne ona a schopnmi opatit j takov
podmnky ivotn, jakm byla sama uvykl, sotva by
asi nalezla nkoho, kdo by neml co dlat s njakou
enou. Rozdl mezi Robbie Buddem a ostatnmi byl ten,
e valnou vtinou nepokldali za nutn kat svm
budoucm nevstm o tom, co v minulosti provdli.
Ester podala o as na rozmylenou a nakonec se
provdala za Robbieho. To bylo ped tincti lty; nyn
mli ti dti a Ester byla tak blzka tst jako kterkoli
z mladch matron, kter znala. Robbie hrl golf,
zatm co jeho ena byla v kostele, a pil vce lihovin, ne
pokldala za moudr; ale byl zcela nevmav
k pvabm krsek venkovskho klubu, ponechval
vchovu dti pln na jej vli a dval j vce penz ne
spotebovala. Mohla se celkem pokldat za astnou
enu.
Ale nyn pichzel nsledek hchu jejho manela,
aby se usadil v jejm dom a ona byla nucena pijmat
tyto okolnosti jak pichzely. Pjde-li Lanny do armdy,
bude to samozejm americk armda; a pichz-li do
Ameriky, bylo by hrubou urkou odept mu vstup do
otcova domu. e byl Robbie pedtm enat ve Francii,
bylo jednou z konvennch l, kter jsou sotva lemi
vbec. eny se pi nich usmvaj za svmi vji
a eptaj; ale pece jen tu mus bt jist hranice i pro
skandly.

4
Ester tedy stla na blm schoditi u vysokch
hodin. Byla vysok a spe thl; chodila zpma a byla
klidn a vnch zpsob. Mla hladk hnd vlasy,
sesan nazad s vysokho ela navzdory vem
mdnm pedpism. Nos mla trochu dlouh a tenk,
ale jinak byly jej rysy pravideln a smv vldn.
Odhadovala svma hndma oima Lannyho a polbila
ho na tv.
Prv se rozhodla, e s nm bude zachzet pesn
tak jako se svmi vlastnmi dtmi a Robbie ji pedtm
pouil Lannyho, aby j kal matko.
Pozvala ho k sob do pokoje, aby se s nm
seznmila. Rd mluvil a byl il a ptelsk. Pijel na
parnku, kter byl ohroovn ponorkami; vyprvl j,
jak se chovali jednotliv cestujc, kdy parnk narazil na
nepatrnou ledovou kru. Byl v Londn za
bombardovn a docela i kus rapnelu piltl oknem do
jeho pokoje. (Nezmnil se ovem, s km byl v tom
pokoji.) Ester mu naslouchala a pozorovala ho
a shledala ho inteligentnm; pochyb-li nkdy, jist se
d pouit. Velmi se j tm ulehilo. Pak mu ukzala jeho
pokoj, kter byl v zadnm traktu domu. Byl mal, ale
ml vlastn koupelnu a byl vedle pokoj jejch dvou
synk. Zdi byly bled modr a pokrvky na posteli te
barvy.
Venku bylo teplo a okno pokoje bylo oteven. Ped
nm stla tee, pipravujc se k rozkvtu. Jaksi ptk
v n zpval s neobvyklou horlivost a Lanny na to
upozornil. Ester mu ekla, e to je drozd mnohohlas,
kter sem pilt kad jaro a te tu je teprve nkolik
dn; jen mlo se jich dostane a do Nov Anglie. Lanny
j vyprvl o slavku, kter si vystavl hnzdo na dvorku
v Bienvenu a byl potn za lena rodiny.
 5
Msce potom bylo pro Lannyho dobrodrustvm,
seznamovat se s pbuznmi. Nejprve pili jeho
nevlastn brati, kte chodili do koly v mst a kad
rno jeli tam a odpoledne se vraceli. Robert ml
dvanct a Percy jedenct let; oba byli hezc hoi
a vdli, jak se maj chovat ve spodanm domov.
Byli ovem hodn zvdav na tohoto pchozho z dli.
Ihned mu li ukzat sv belgick krlky; a tak Prince,
krsnho nmeckho ovka, jemu kali policejn
pes; Lanny znal tento druh ps jako Elsasany. Princ
mu byl formln pedstaven, prohldl si nov
pchozho opatrn, dkladn ho oichal a konen
zavrtl ocasem. To bylo dleit.
Potom pila Bess, kter bylo devt; jej kola byla
blzko, ale mla to odpoledne hodinu zpvu a ofr pro
ni zajel, kdy pivezl hochy. Bess byla podobna sv
matce: vysok na svj vk, thl a s tm tenkm
nosem a hndma stzlivma oima. Ale jet se
nenauila zdrenlivosti; dychtivost mnila jej rysy.
Kdy se dovdla, e Lanny byl tam, kde jsou ponorky,
zvolala: , povdej nm o tom! Naslouchala pozorn
kadikmu slovu a Lanny si pipadal jako Marco Polo.
O, co jsi udlal? A: Co jsi ekl? A: Nebl ses
hrozn?
Lanny se ve spolenosti nevlastn sestry znovu
vracel do svho dtstv. Ptala se ho na jeho domov
a co tam dlal; na vlku a na jeho znm, kte v n
byli; na zmek z vnon pohlednice v Nmecku; na
ecko a zceniny, jejich obrazy visely u nich ve kole;
na Anglii, na veslask zvody, na uboh dve, kter
nemlo co jst a na letce, kter teba prv te je ve
vzduchu a stl na nmeck letadla strojn pukou
tak snad vrobkem Buddovm?
 dn malikost j neunikla; dokazovala to, kdy pi
ptm vyprvn sm nco zapomnl. A stal se jejm
hrdinou, jejm idolem; byl to ppad lsky na prvn
pohled. Hrl j na klavr, ukzal j jak tanit Dalcroze
a nauil ji slova starch psn. Uinil j francouzsk
jazyk ivm. Okamik v dalekm budoucnu, kdy Bessie
ponejprv bude muset pipustit, e tento jej nevlastn
bratr je nco mn ne dokonal, bude jednou
z tragedi jejho boulivho ivota.

6
Komicky rozdln bylo Lannyho prv setkn
s ddem, Samuelem Buddem, kter se uskutenilo
podle mluvy druhho veera po jeho pjezdu. Robbie
ho k nmu doprovzel; nebylo to dobe mono jinak.
Cestou mu otec vysvtlil, co m dlat: nemluvit pli,
ale zdvoile odpovdat na otzky a pozorn naslouchat.
Bylo by bvalo mnohem lpe i pro mne, kdybych se
byl sm tak vdy choval, podotkl s pdechem
hokosti.
Robbie sm dil a byli sami; mohl tedy mluvit zcela
oteven a ml prv k tomu as. Lid jsou tm, m
se stali okolnostmi a nemn se pli, kdy dospj.
Tvj dd je neohebn lovk, prv tak jako cihly jeho
domu, take hlavou bys neprorazil jedno, ani druh.
Nechci ho drdit, odpovdl hoch vesele
a zrove starostliv. ekni mi pesn, co mm
dlat?
Nu, prvn vc je, aby sis uvdomil, es plodem
hchu.
Z tto poznmky Lanny pochopil, e hdka, kter
zniila ivot jeho matky a oddlila ji od otce, dosud
neskonila a rny v Robbieho srdci byly dosud
oteven. Neme pece, namtal mladk, zazlvat
mn, co se tehdy stalo?
Pov ti, e hchy otc postihuj dti a do tetho
a tvrtho pokolen.
Kdo to k, Robbie?
Je to nkde ve Starm zkon.
Lanny se zamyslel a pak se otzal: Co tedy chce,
abych udlal?
To ti ekne sm. Ty mus jen naslouchat.
Opt se zamleli. Konen se syn otzal:
Pedpokldm, e tedy nechtl, abych pijel do
Newcastlu?
Souhlasil s tm, e t uzn za svho vnuka.
A myslm, e je dleit, aby v tom byl utvrzen.
Nu, jak k. Chci ti zpsobit radost. Ale dl-li to
jen kvli mn, nemus to dlat vbec.
Dlm to pro sebe, ekl mu mrzut.
Stalo se to pece u tak dvno, Robbie. To pro nho
nic neznamen?
V och Pna naeho je tisc let jako jeden den.
Vtina osob, s nimi se Lanny bhem svho
mladho ivota setkal, nekala nikdy nic o Bohu, leda
jako metaforu nebo kletbu. Nkte kali, e nev
v jeho jsoucnost. Ale nyn ho napadlo, e se od nich
jeho otec li. Robbie vil, e Bh existuje, a neml ho
rd.

7
Prezident Buddovy Pukask spolenosti se narodil
v dom z ervench cihel na residenn td na okraji
Newcastlu. il v nm po cel ivot a ml v myslu
v nm i zemt, bez ohledu na automobily, kluby na
venkov a ostatn zmny mdy. Jeho komornk byl
komornkem jeho otce a neml bt mnn, tebae u
byl jen pprka. V dom bylo sice elektrick svtlo, ale
umstn ve starobylch lustrech. Run vyezvan
skn na knihy z francouzskho oechu byly
naolejovny a vyletny, e jen svtily a za jejich
sklennmi dvemi zahldl Lanny knihy, kter by si byl
velmi rd prohldl. Vdl, e tohle je nesmrn star
dm a e se v nm dlaly djiny politick i obchodn;
ale byl podivn okliv a zarejc.
Pn domu byl ve sv pracovn, jak ekl starodvn
komornk, a Robbie se synem se k nmu dali ihned
dovst. Tam sedl u psacho stolu, zabrn do njakch
papr, mu asi sedmdestilet, siln a tk postavy,
jako by postrdal tlesnho cvien; sten
holohlav, ale se znanm bloedm chumem
vous pod bradou. Nosil zlat brle a mezi hustm
edm obom ml vrsky, kter mu dodvaly psnho
vzezen, pstovanho patrn z obchodnch dvod.
Podle jeho stolu by se dalo soudit, e s sebou pinesl
dom thu vtzstv tto vlky.
Nue, mlad mui? ekl a vzhldl. Nepovstal
a zjevn neml ani v myslu podat mu ruku.
Ale Lanny se domnval, e jako slun lovk by ml
podat ruku svmu ddovi, kterho vid po prv; el
tedy pmo ke stolu a vzthl k nmu ruku, donutiv ho
tak, aby ji pijal. Jak se vm da, ddeku? pravil
a protoe mu neodpovdal, pokraoval sm: Slyel
jsem ji tolik o vs a jsem velmi poten, e vs
konen poznvm.
Dkuji ti, odpovdl star pn pekvapen jeho
srdenost.
Vichni byli ke mn velmi laskav, ddeku,
pokraoval Lanny, jako by se domnval, e jeho pedek
by mohl mt o to starosti.
To m t, odpovdl.
 Lanny ekal a star mu uinil tot; prohleli se
navzjem oima jako v souboji. Robbie mu ekl, aby
nemluvil; ale Lannymu nhle nco napadlo: tento star
zbroja nen asten. Mus t v oklivm starm dom
a bt obten spoustou starost dnem i noc. M
ohromnou moc, kterou se mu ostatn lid pokouej
odnt a to ho in podezravm a nut k tvrdosti. Ale
sm nen tvrd; uvnit je laskav a je tedy nutno bt
k nmu laskavm a nic od nho nechtt.
Lanny se rozhodl chovat se podle tohoto npadu.
Ddeku, oznmil, myslm, e se mi Amerika bude
velice lbit. Anglie se mi lbila a jsem pekvapen, e tu
je vechno jako v Anglii.
Opravdu, mlad mui?
Myslm, ovem, nejlep sti Anglie. Doufm, e tu
nen nic takovho jako tamj pedmstsk brlohy.
Obstrl prmyslnk se dal ulovit. Nai dlnci
dostvaj nyn dvojit mzdy. Uvid, e nos hedvbn
ponoky a koile a kupuj si auta na spltky. Brzy budou
naimi pny.
Tot mi bylo eeno v Anglii. Tam si lid stuj
velmi na dan. Majetnci velkch statk kaj, e je
budou muset rozprodat. Myslte, e se to stane zde
tak?
My zjevn mme v myslu financovat nai ast na
vlce pomoc pjek, odpovdl prezident Buddovch
podnik. Je to nebezpen podnik.
Pan Zacharov o tom mluvil. Nezd se, e by
namtal nco proti vlenm pjkm jakkoli ve.
Snad proto, e m na nich velk podl.
Hm! Ano, pravil dd. S potenm mohu
prohlsit, e Buddov neprovdj sv obchody na tak
pochybnm zklad jako Zacharov.
Konverzan umn je velmi cenno ve Francii
a Lanny si je osvojil. Kdysi slyel od baronky de la
Tourette, e nejjistj zpsob zskat zjem mue je
pimt ho, aby hovoil o svch zleitostech. Protoe ji
potek byl uinn, odvil se Lanny poznmky:
Shledal jsem, pane, e Budd m velmi dobrou povst
v cizin.
Hm! Potebuj te prv nae vrobky.
Ano, pane, ale ml jsem na mysli i osoby
nezastnn.
Koho na pklad?
Nu, pana Rochambeaua. Strvil velkou st svho
ivota ve vcarsk diplomatick slub a je tedy velmi
dobe informovn. Velice mi byl npomocen po ty dva
a pl roku, co jsem nevidl Robbieho. Vdy mi laskav
ve vysvtlil o svtovch udlostech, emu jsem
nerozuml.
Ml jsi tedy tst.
Ano, ddeku. Ped nm to byl pan Priedieu,
knihovnk na zmku pan Chattersworthov. Ten mi
pomhal v literatue.
Smm se zeptat, jak knihy ti dal?
Stendhala a Montaignea, Corneilla a Racina,
a ovem tak Molira.
Sam francouzsk spisovatele, pravil dkan Prvn
nezvisl crkve. Smm se jet zeptat, zdali nkter
z tvch rdc se aspo zmnil o knize zvan Bible?
ano, pane. Pan Rochambeau mi ekl, e bych si
ml pest Nov zkon. Dalo mi dost prce, ne jsem
jej sehnal na Rivie.
etl jsi jej?
Kad slovo, pane.
A co jsi tm zskal?
Byl jsem jm velice pohnut; opravdu jsem plakal pi
kad z jeho ty st. Vte, vyprv tou vc
tyikrt. Vm o tom, odpovdl sue star pn.
etl jsi tak Star zkon?
 Nikoli, pane; je to jedna z neastnch mezer
v mm vzdln. Slyel jsem ale, e vedete Biblickou
kolu. Kadou nedli o dest rno. Prv se
zabvm Samuelovou Prvn knihou a bylo by mi
potenm, kdyby se mj vnuk dal zapsat.
Dkuji vm. Urit pijdu. Pan Rochambeau mi ekl,
e ve Starm zkon je obsaena nejlep idovsk
literatura.
Je to mnohem vce ne idovsk literatura, mlad
mui. Nezapome, e to je slovo Vemohoucho,
naeho nebeskho Otce.

8
Po celou tu dobu sedl Robbie tie a staral se jen
o to, aby nedal najevo svoje city. Vdl ovem, e jeho
syn ml hojnost pleitosti jednat se starmi pny. Do
Bienvenu pichzvali plukovnci a generlov, ministi,
sentoi, diplomati a banki a nkdy se stvalo, e
hoch se s nimi musel bavit, ne se jeho matka
napudrovala; nebo je brval na lodn projku, na
prochzku nebo jim ukazoval pvaby mysu Antibes. V
tto zkuenosti nyn pouil, a to zjevn s spchem,
nebo zde sedl pedstaven musk Biblick koly
Prvn nezvisl crkve v Newcastlu v Connecticutu, od
nho se oekvala zchrana svta pro demokracii,
a ml ped sebou svazek dleitch listin, smujcch
k tomuto konci; ale pesto je odsunul svou tkou
rukou a dal se do prce, aby zachrnil dui
sedmnctiletho bastarda z polopohansk sti svta,
kde se slovo bo dalo nalzt jen s velkmi obtemi.
Vysvtlil tto skoro ztracen dui, e Psmo svat je
pramenem nejen crkevn vrouky, ale celho
crkevnho du; a e crkevn hodnosti i s dkanem
Buddem maj bt pklady kesansk vrouky, od
nich by si ostatn mohli vzt ponauen o vznamu
obrcen na vru a o pravdivosti spasen. Dkan shl do
rohu svho psacho stolu a zvedl malou brouru,
vkem zeloutlou, s nzvem Strun zkonk
bostonskho vyznn vry. Toto, pravil, bylo sepsno
tvm prapraddem k obecnmu pouit jako prost
zklad na vry. V tom nalezne jasn vysvtlenou
stedn pravdu naeho nboenstv e nen spsy
krom v krvi Ke. Nebo vina, pivolan Adamovm
hchem, vela v lidstvo spolu s obrovskou nepravost
nahromadnch hch a bhem vk zpsobila, e
lidstvo se objevilo beznadjn patnm ped Bom
zrakem a zaslouilo si bt Jm spravedliv potrestno
duchovn smrt. Pohnvn lidskm hchem, byl Bo
hnv usmen jedin krv Jeho Syna, prolitou na ki
a jedin vrou v krev Kristovu me lovk nalzti
spasen. Ani sprvnost ivobyt, ani dobr skutky nebo
laskav slova, ani sluba blinm neme pinst nadji
na spsu. Je mono vit, e ona vykupujc krev,
prolit na Kalvrii, me sama zskat Bo odputn
a zachrnit ns od vn smrti. Doporuuji ti tuto
brouru jako vod do studia pravho Evangelia.
Ano, ddeku, pravil Lanny, na kterho to
psobilo hlubokm dojmem. Jako kdy Kurt mu kdysi
vykldal zhady nmeck filozofie, nebyl si Lanny jist,
kolik tchto asnch mylenek vzalo vlastn pvod
v jeho vtench pedcch.
Odbyv si tmto svoje povinnosti jako strce sprvn
vrouky, dovolil si star pn zjem i o ostatn vci.
Tvj otec mi ekl, e jste mli pjemnou cestu.
, ano, odpovdl mladk radostnji. Nemohla
bt pjemnj a na srku s ledovcem. ekl vm
Robbie o tom?
To asi pehldl.
Byl to takov docela mal ledovec, skoro myslm,
e by byla lpe ci jen ledov kra. Ale narazila dost na
lo a ta se zastavila. Vichni ovem jsme mysleli na
ponorky od chvle, kdy jsme opustili Anglii a vichni se
domnvali, e jsme byli torpedovni a mezi cestujcmi
vznikla panika.
Opravdu?
Nelze si pedstavit nic podivnjho. Nikdy jsem
nevidl lidi se tak chovat. eny dostvaly zchvaty,
zejmna ve tet td. Ty, kter mly dti, popadly je
utkaly s nimi do salonu prv tdy a tam je ukldaly
doprosted podlahy. Nikdo nevdl pro; ptal jsem se
jich na to potom, ale vechny kaly, e nevdly;
nkter tam poloila svoje dt a vechny ostatn se
domnvaly, e to je msto pro dti a dvaly je tam tak;
a dti vskaly a eny kiely, nkter z nich kleely
a modlily se a jin se hlasit domhaly na dstojncch
zchrany tolik rmusu tam bylo, e dstojnci jim
nemohli ani ci, e se nic nestalo.
Zvltn zkuenost. A nyn, mlad mui, smm se
zeptat, co si chce pot v tto nov zemi?
Ovem, ddeku. Robbie chce, abych se pipravil
pro svatotomskou univerzitu a opatuje mi domcho
uitele.
M opravdu v myslu pracovat?
Vdycky pracuji piln, kdy se do neho dm.
Chtl jsem se nauit st hudbu s listu a neustal jsem,
dokud jsem nedovedl pest skoro vechno.
Nyn je vn doba a jen mlo z ns m as na
hudbu.
Chci se uit vemu, co mi uitel nad, ddeku.
Velmi dobe; tm se, e uslym dobr zprvy
Odmlel se. Pak se obrtil na svho syna. Roberte,
pravil, dval jsem se na tu vanadiovou smlouvu a zd
se mi obyejnm zadrovnm.
 Nepochybn, odpovdl Robbie. Ale dostvme
svou cenu plus deset procent, nen se tedy poteb
bt.
Nerad bych pedloil vld takov podvod.
Nu, obchodnci maj sv vysvtlen. Kad dr
kadho ve vem.
Pokraovali tak chvli, zabhajce do technickch
podrobnost. Lanny byl uvykl podobnm hovorm
a leccos se z nich dovdal. V tomto ppad se dovdl,
e tento star obchodnk, kter ml crkevn vrouku
i d z doby ped osmncti sty lety a pravu vous
a svoje lustry z doby ped nejmn sto lety, dovedl
zmnit svou bombu nebo vzorec ocelov smsi v tom
okamiku, kdy mu jeho odbornci ukzali monost
zlepen.
Nakonec jeho dd prohlsil: Dobr. Pjdu zase
zptky do prce.
Bere si toho mnoho, ote, odvil se poznamenat
Robbie. Ml bys nechat aspo o nem rozhodovat
ns mlad.
Brzo u budeme mt nejhor za sebou. Zadrm
toto vanadiov jednn o den a ty zaje do Novho
Yorku. Sbohem, mlad mui to bylo Lannymu
a nezapome pijt do m Biblick koly.
Jist nezapomenu, ddeku, odpovdl mladk.
Ale to ji se star mu zabval svmi listinami.
Oba mlad odeli ven, nasedli do auta a Robbie
vyjel. Lanny ekal na nho, a sm zane mluvit; pak
objevil, e chvn vozu nen od vibrac motoru, ale e
jeho otec se ots smchem.
Udlal jsem to vechno dobe, Robbie?
Vten, chlape, naprosto vten! Robbie se
jet chvli sml a pak se zeptal: Co t to jen napadlo
mluvit?
ekl jsem pli mnoho?
 Byla to bezvadn rozmluva ale co t to napadlo
mluvit?
Nu, povm ti to. Napadlo m tak, e snad lid
nejsou na sebe navzjem dost vldn.
Otec se zamyslel. Snad to stlo za pokus,
pipoutl.
 PRAMENY MZ

1
Norman Henry Harper bylo jmno novho domcho
uitele Lannyho. Ani v nejmenm nepipomnal
elegantnho a lehkomyslnho pana Elphinstonea, ani
snad lehkovnho Jerryho Pendletona. Byl odbornkem
a vykonval svoje povinnosti s nleitou dstojnost.
Pipravoval mlad mue ke zkoukm, o kterch vdl
ve: obeznmil se s kadm mladm muem jak
nejrychleji mohl a pak A plus B rovn se C mlad
mu udlal zkouku. Rozlutn tohoto vzorce vnoval
pan Harper mimodnou pozornost; jeho prprava
a postup byly pm, sestaven na vdeckch
zkladech prv tak jako Buddova strojn puka.
Toto pirovnn nen fantastick: naopak, je tm
ppadnj, m vce se jm lovk zabv. Odbornci
vojenskch vd p po desetilet o neustl vlce mezi
vrobci dl a vrobci panc; a prv tak jsou
vychovatel, jejich kolem je nacpat vdomosti do
hlav mladch a pak mlad, kte se tomu vytrvale brn,
vyhledvajce vemon zpsoby niku. Vychovatel
vynalezli zkouky a studenti se sna obchzet je.
Jsouce opateni od rodi dostatkem penz,
vyhledvaj pirozen odbornou pomoc: a tak se
vyvinulo zamstnn domcch uitel.
To tedy byla Amerika, do kter piel Lanny t
a o kter se chtl vechno dovdt. Naslouchal vemu,
co pan Harper kal a potom se nad tm zamlel
a snail se dopdit se smyslu. Mlad mu v Americe se
chce dostat do ppravn koly co mon nejdve, aby
mohl projt touto kolou co nejrychleji a dostat se tak
co nejrychleji na univerzitu proto, aby mohl z n zase
co nejrychleji odejt. Pan Harper nic takovho neekl
protoe toho nebylo ani zapoteb. Kdyby tomu tak
nebylo k emu by tu vlastn byl?
Pan Harper byl asi tyictnk, il a obchodnick,
take by mohl bt dobe nkterm z Buddovch
prodava; zanal bt holohlav a hrstku zbylch
vlas ml peliv nalepenou na temeni hlavy. Asi tak
polovinu svho ivota strvil studiem pijmacch
univerzitnch zkouek. Bylo by pehnnm ci, e znal
vechny otzky, kter byly poloeny v kterkoli
univerzit Spojench stt bhem poslednch dvaceti
let; ale jeho znalosti se tomu velmi blily. Znal skoro
vechny profesory a vdl, jak zkuebn otzky uvali
v poslednch nkolika letech: mohl tedy odhadnout
s dobrm vsledkem, na se budou a na nebudou ptt
pi zkoukch.
Lanny Budd byl podle prohlen pana Harpera
nejsloitj zhadou, s jakou se dosud setkal; byl jm
m dl nadenj, asi jako lka nad binm ndorem
se zvltnmi komplikacemi. Vzato podle nzor
univerzitnch ad, neznal Lanny doslovn nic. Mladk
pinel sv obti a litby tomuto vychovatelskmu
veleknzi jednu po druh a ten je odmtal. Hudba?
Nikoli, hudba nem vznamu. et dramatikov?
O tch se vyuuje a na univerzit, vyuuje-li se o nich
vbec. Tot plat o Stendhalovi, Montaigneovi,
Corneilovi a tak dle. A Molire, ano, ano, maj jeho
Mky je si Lanny jist, e zn zpletku kusu?
Pokroil francouztina znamen ti body z patncti,
jich mus doshnout ale je si jist, e projde
pokroilou francouztinou?
 Nu, mluvil jsem francouzsky po cel svj ivot,
pravil Lanny ohromen.
Vm; ale nikdo nebude chtt, abyste mluvil, a jen
velmi mlo zkouejcch by vm rozumlo, kdybyste
tak uinil. Jak byste ekl, teba unaven dt?
Un enfant fatigu.
A jak krsn den?
Un beau jour.
Dobr; a pro jste dal pdavn jmno jednou ped
podstatn a jednou za n?
Nevzdlan mladk zral na nho. Opravdu nevm,
ekl. Prost se to tak k.
Vborn. Ale pi zkouce budete tzn na pravidlo,
na jeho vjimky a podobn. A co byste uinil?
Myslm, e se vrtm do Francie, ekl Lanny.

2
Pan Harper prohlsil, e pi heroick nmaze bude
mono, aby tento vstedn k mohl na podzim
vstoupit do tet tdy ppravn koly. Soukrom
akademie nejsou tak peplnny jako veejn stedn
koly a bude jim spe mono vnovat se takovm
mimodnm ppadm. Ale nejprve mus se dt do
planimetrie a stereometrie a starovk a stedovk
historie. Ano, pravil pan Harper, Sofokles a Euripides
mohou pomoci, ale co je hlavn, jsou fakta. Bude-li
kandidt vyprvt zkuebn komisi, e eck duch byl
zkladn tragick, jak maj poznat, e si z nich netrop
erty? Ale ekne-li jim, e v nmon bitv u Salaminy
zvtzil Athan Themistokles, to je nco, co neme
bt padlno. Vborn, ekl Lanny, dm se tedy do
toho. To prv chtli jeho otec, dd i nevlastn matka;
to byla zkouka charakteru, zpsob, jakm se
postupuje v Americe. Dal si tedy uebnice na mal
stolek ve svm pokoji u otevenho okna, zavel dvee,
aby ho nikdo nevyruoval, a dal se do prce, aby
nacpal obsah vech tch knih do hlavy jmna, msta
i data a dn neeln a poetil unen obraznost;
pravidla, vzorce a fakta a dn zbyten city
soustrasti i hrzy.
Jedinm jeho spolenkem byl drozd, kter sedl
s oblibou na nejvy haluzi ten a zpval bez ustn.
Bylo zhadou, kdy sp; nebo a pracoval Lanny
sebedle, drozd zpval v msnm svtle a probudil-li
se za svtn, zpval ji opt naplno.
Lanny se chtl ukzat hodnm veho a studovat
vechen as; ale Ester nedovolila. Uprosted
odpoledne, kdy pan Harper piel, vyzkouel ho
a uloil mu prci na dal den musel nechat studia
a jt s ostatnmi mladmi lidmi hrt tenis nebo si
zaplavat. Pt dn v tdnu pracoval dopoledne i veer;
a v sobotu se jelo na vlet nebo lod a veer se tanilo.
Ml tu tolik bratranc a sestenic vech stup
pbuzenskch, e vbec nemusel opoutt rodinu, aby
ml spolenost a zbavu.
Tihle Buddov byli pekvapujc. Ti ze star
generace se enili a vdvaly asn a pijmali dti, jak
jim je Pn seslal deset, nkdy i dvacet, a pak eny
umraly a mui zanali znovu. V nynjch modernch
dobch se ovem vechno zmnilo; mt jedno nebo dv
dti bylo pravidlem a eny jako Ester, kter mla ti,
byly pesvdeny o sv mimodn slub spolenosti.
Ale stle tu jet byla spousta Budd a jinch, kte
mli jmno Budd jako druh. Dd Samuel ml est
dcer a tyi syny na ivu; Samuelv nejstar bratr,
sedlk, jen se til jet dobrmu zdrav ve svch
osmdesti letech, ml sedmnct dt, z nich vtina
jet ila v modlitbch a hlsn slova boho, aby jim
bylo dopno jet dlouhch let na zemi, kterou jim
Bh svil.
 Vtina z tch, kte nehlsali slovo bo, byla tak i
onak zamstnna v Buddov pukask spolenosti
a prv v t dob se namhala zkrtit co nejvce dny
Nmc. Nmci mli svho vlastnho Boha, kter
pracoval prv tolik pro svoji stranu tak aspo Lanny
etl v nmeckm asopise, kter mu laskav poslal
pan Robin. Jak se srovnvali tito Bohov ve svch
nebesch, byl problm pli tk pro Lannyho a proto
se radji vrtil k datm starodvnch eckch
a mskch vlek.

3
V nedli dopoledne se piln student oblkl do
erstv vyehlench svtench at, vzal si slamk
a pt minut ped destou byl mezi tmi, kdo plnili
mstnosti Prvn nezvisl crkve. Jej budova zabrala
vznan msto na stednm nmst Newcastlu;
byla to velk, dvouposchoov stavba ze deva, ble
naten, s vysokou stechou a adou oken v druhm
poschod. Za kostel oznaovala budovu v, vyrstajc
uprosted pedn sti budovy; byla dole tvercov,
ve pak vlcov, na ploe vlce stla men krychle
a pak velmi ostr a vysok jehlan. Nad tm vm byl
hromosvod, ale ne ve form ke to by znamenalo
modlstv, Babylonskou nevstku krtce katolickou
crkev.
Musk Biblick tda byla zvltnost ivota
v Newcastlu. Nestv se v kadm mst, e je mono
jednou tdn setkat se tv v tv s vedoucm
prmyslnkem a klst mu otzky. Tolik lid vyuvalo
tto pleitosti, e se pednky konaly v hlavn
mstnosti kostela. Mnoz z vedoucch obchodnk se
astnili, vtina pedstavench Buddovch zvod,
mladch i starch a tch, kte se doufali stti jednou
pedstavenmi. Byla to udlost obchodn a kulturn.
Ml-li kazatel tto pozoruhodn koly njak
pochybnosti o pinch, pro tolik tce pracujcch
oban msta se vzdalo svho golfu nebo tenisu, aby
naslouchalo vkladm starodvn, idovsk morlky
a vcarsk a skotsk teologii? Nepochybn ano,
protoe vra v jeho Boha a Pna nedosahovala k pli
mnohm dtkm Vemohoucho. Samuelu Buddovi
stailo, e pili; e je ml na milost a nemilost na
jednu hodinu, kdy jim vykldal svat poselstv.
Nepouili-li tto pleitosti, bylo to proto, e Pn je
uril k vnmu zatracen z dvod, kter Jemu byly
dostaten a kter dn smrtelnk nem prvo
zkoumat. Jestlie tam radji sedli s tupmi oblieji
a zamstnvali se v duchu tm, jak by nejlpe doshli
zven svch plat, nebo jak doshnout pro sv eny
pozvn k Buddovm i jak znaky si koup pt auto,
bylo tak dlem nevyzpytateln bosk Prozetelnosti
a jedin, co mohl dkan psn star vry dlat, bylo
citovat texty, kter Bh opatil spolu s takovmi
vysvtlivkami, jak Duch svat pokldal za vhodn mu
zjevit o dest v nedli dopoledne.

4
Po biblick hodin se konaly pravideln bohosluby;
co znamenalo, e dmy mly navc jednu hodinu, aby
si mohly nakadeit vlasy a umstit do nich jemn
ozdoby ze smsi slmy a umlch kvtin. Vlka
nezmnila ani mdu, ani skutenost, e mda trv;
vechna ona elegance, kter uprchla z Pae
a Londna, byla nyn v Newcastlu. ofi pijdli pro
dmy, kter vstupovaly s upejpnm a zbonost, ale
tak s astmi postrannmi pohledy, aby se ujistily, e
pnov stojc na slunci ped kostelem jsou nleit
pozorn.
Lanny Budd, mal pohan, nikdy pedtm nebyl
ptomen bohoslubm krom satku nebo pohbu; ale
ovem to neprozradil. Pravidlo tu bylo stejn jako pro
spolenou hostinu: pozorovat hostitelku a dlat tot,
co ona. Vstal a zpval kosteln pse z knihy, kterou mu
dala do ruky Ester; slo hymny bylo dvakrt ohleno
knzem. Pak sehnul hlavu a zavel oi, zatm co se
dstojn pan Saddleback modlil.
Dobe cvien sbor zpval kvtnatou a sloitou
hymnu to byla vlastn Newcastelsk nhraka opery.
Pak byla podniknuta sbrka; dd Budd poslal tal mezi
nejbohat dritele lavic vpedu a orlm zrakem
pozoroval bankovky, kter tam kdo dal. Nakonec pan
Saddleback ml kzn. Lanny doufal, e bude
vysvtlovat nkter obtn body zkladn vrouky, ale
msto toho vysvtlil jen vli Pna pokud se tk Kaisera
Vilma a jeho kultury. Dstojn pan Saddleback
promnil svoji kazatelnu v horu Sinaj a hml hrozn
slova, kter se zdla bt pmm poselstvm Buddov
pukask spolenosti, je na jae tohoto roku 1917
zaphla vechny svoje stroje a nstroje do spojench
slueb vldy Spojench stt a pna Boha
Vemohoucho.

5
Lanny si udlal volno, aby mohl napsat dom dopisy
a povdt matce a Marcelovi, jak pokrauje. Aby je
potil, popisoval jim podrobn vechno vlen sil
kolem sebe. Beauty mu poslala srden odpovdi
a povdla mu, e Marcel maluje portrt Emilie
Chattersworthov a nechce za to pijmout honor: je
to jeho dk za to, co udlala pro vojky. Marcel je stle
rozechvn naptm a strachem pro ztroskotav
francouzskou ofenzivu v Champagni, ve kter byl jeho
pluk skoro vyhuben. Beauty o tom neme mnoho ci,
ale Robbie bude o tom jist mt lep zprvy; a tak
ml.
Lanny tak napsal Rickovi a jeho en. Od nho
dostal vesel lstek zanajc Star brachu jako
obvykle. Od Niny se dovdl, e Rick byl nucen
nouzov pistat, ale na tst a za britskou frontou;
byl nyn ji velmi obratnm letcem, jednm z tch, jim
kali esa. Tak mu Nina napsala, e bude opravdu
mt dcko, kter ji o sob dv vdt. Psala mu
o svch zkoukch a on j psal o tch, na kter se
pipravuje a v dopisech si z nich dovolil i tropit erty.
Podobnm zpsobem psal Robinovm hochm a ti
mu zase psali o svch kolch, kter z njakch
podivnch dvod mli rdi. Uvaoval, je-li obliba
tk prce charakteristikou id; jestlie ano, nabvaj
tm pednosti ped ostatnmi rasami. Lanny shledal, e
takovou maj povst v Newcastlu; mli mal krmy
v dlnickch tvrtch msta, mvali oteveno do
pozdnch veernch hodin a tu i tam byli i pokutovni,
protoe prodvali o dnu svtenm puritnskm
ovem. Poslali svoje dti do kol, kde vytrvale
zskvaly vyznamenn; bylo jich tolik na Harvardsk
univerzit, e pro n musel bt zaveden numerus
clausus. lenov novoanglick lechty kali svm
synm: Nevzchop-li se a nebude podn pracovat,
polu t do Harvardu soutit se idy. Lanny to napsal
Robinm, vda, e je to pot.
Obchodnk s elektrickmi pstroji v Rotterdamu
odevzdal dal z Lannyho dopis Kurtovi; velmi opatrn
dopis, kde Lanny mu psal o svch studich, ale nezmnil
se ovem o U. S. A. Jen napsal: Jel jsem na nvtvu
do otcova domova. Pi mi tam. Kurt vdl o Newcastlu
a v nleitm ase pila odpov pes vcary, jako
obvykle. Kurt psal, e je zdrv a e se vrtil ke svm
povinnostem, tak e je rd, e jeho ptel se zabv
vcmi trval ceny. To bylo ve; ale Lanny etl mezi
tmito dky a porozuml, e i kdy Kurt nyn bojuje
proti Americe, nechce, aby Lanny bojoval proti
Nmecku!
Lto; a Nina opt psala. Rick ml tden dovolen
a byl doma; byla s nm v The Reaches a byli tolik
astni! A mohli by tak astni bt po cel ivot, kdyby
jen tohle ukrutn zabjen u skonilo! Baronet i jeho
ena byli k n velmi laskav a Rick je drah jezdili
spolu lod, koupali se a hrli kroket. A ty ndhern noci
s hudbou na ece, kdy obraz hvzd se zachvval na
vod a lska jim planula v srdcch! To ve zaplavilo
Lannyho vlnou melancholick touhy: tak on ml
v srdci lsku a m ji dosud ale vnuka lorda
Dewthorpa byla chabou dopisovatelkou a jej listy byly
skoup, vcn a bez pvabu. Celodenn pe o rann
unavuje a zbavuje lovka romantiky, jak se zdlo.
Star Anglie mla ji pli mnoho vlky a nyn byla
ada na Nov Anglii.

6
Snad Ninin dopis a neustl pemtn o nm mlo
co dlat s podivnm zitkem, kter se Lannymu
pihodil o nkolik noc pozdji. Lanny chodil obyejn
do postele unaven duevn i tlesn, usnal ihned
a neprobudil se, pokud mu rno nezaklepala sluebn
na dvee. Ale t noci ho nco ruilo; alespo tvrdil, e
byl vzhru, docela vzhru a nikdo nemohl jeho
pesvdenm otst. Leel a zdlo se, e prvn edav
svtlo svtn se vkrd do pokoje prv jen tolik
svtla, aby bylo vidt, e je to pokoj a rozeznat matn
pedmty v nm. Drozd dosud nezpozoroval svtlo
a cvrkov spali; prv to ticho upoutalo Lannyho
pozornost: zdlo se tak nepirozen.
Pak se ho poal zmocovat podivn pocit. Nco se
dlo, ale nevdl co to je a strach mu vstupoval do
due; dostval hus ki. Lanny zral do temna, kter
ponalo brt na sebe tvar; uvaoval, zda je to denn
svtlo nebo nco jinho; zhmotovalo se to v nohch
jeho postele, pak se tvar poal pohybovat a nhle si
Lanny uvdomil, e to je Rick. Bled ed postava,
prv tak svtl, e ji mohl jasn vidt: Rick ve sv
leteck uniform, cel pomazan bltem. V oblieji ml
vn, skoro smuten vraz a pes elo velk rud
rm.
Lannymu nhle bleskla hlavou mylenka: Rick je
mrtev! Pozvedl trochu hlavu, zahledl se na postavu
a zamrazilo jej, zuby mu poaly cvakat a oi se snaily
vce vidt. Ricku! zaeptal tichounce; ale to snad
byla chyba, protoe postava ponala mizet. Lanny
zvolal znovu napl strachem a touhou: Ricku! Promluv
na m!
Ale bled postava ji byla pry i spe se zdlo, e
se rozptyluje po pokoji a kdy se tak stalo, zjistil Lanny,
e svt a jednotliv pedmty jsou u jasn
viditelnmi. A najednou i drozd se ozval zvenku a s nm
i tbetn ostatnho ptactva. Lanny leel na posteli
ochromen hrzou a opakoval si tie: Rick je mrtev!
Rick je mrtev!
Ji neusnul. Leel dokud slunce nevylo a pak se
oblkl a el do zahrady a pi prochzce se snail sebrat
se, dv ne se sejde s ostatnmi leny rodiny. Zkouel
pemlouvat se; ale bylo to marn proti onomu
vnitnmu hlasu. Byla to jeho prvn velk ztrta
v ivot. Marn se pokouel zpasit se sebou samm
vdl, e nenvid vlku, tuto i vechny ostatn, nyn
i navdy; prv tak jako Beauty od potku a jako
Robbie v hloubi svho srdce, tebae to nekal.
 7
Nebylo mono, aby Robbie a Ester nezpozorovali
jeho roztritost. ekl, e patn spal nechtl o tom
mluvit ped dtmi. Ale kdy odely si hrt, povdl
vecko otci i nevlastn matce. Ester byla proti tomu, jak
ostatn ekal. Jej mysl byla praktick a vra
v nadpirozen zjevy omezena na ty, kter byly
schvleny a uznny biblickou djepravou. Nvtva
v Emauzch to bylo v podku, protoe to bylo v Bibli;
ale e by bylo mon zjeven v roce 1917 a v jejm
dom! to nemohlo bt nic le povra. Jen negi
a snad tak katolci mohli si pipoutt takov starosti.
To se ti jen zdlo, Lanny! trvala.
Byl jsem prv tak vzhru, jako jsem nyn,
odpovdl. Vm urit, e se Rickovi pihodilo nco
hroznho.
Chtl kabelovat Nin a Robbie mu slbil, e to sm
zad jeho jmno usp podobnou vc u cenzury.
Slbil mu, e to zad, jakmile pijde do kancele, a e
pedplat i odpov, protoe Nina nebude asi mt dost
penz. Co novho o Rickovi? kabeloval a odpoledne
jeho tajemnk pinesl Lannymu odpov: Rick
v podku podle dopisu z minulho tdne.
To ovem nic neznamenalo, kal Lanny. Nalhal, aby
byla odeslna dal depee s pedplacenou odpovd:
Kabelujte ihned, kdyby se nco stalo. Pak ekal dva
dny, snae se co nejvce upoutat mysl k studim, aby
tak nepozbyl vnosti u nevlastn matky a jejich ptel.
Pak piel dal kabelogram od Niny: Rick tce rann
velk bolesti snad zeme modlete se.
Prv posledn slovo pemohlo Lannyho a pimlo
ho k pli jako nemluvn. Byl si zcela jist, e Nina nen
nbon; chtla se vnovat vd ale nyn se j stalo
tot, co Beauty, kdy Marcelv ivot visel na niti.
Modlila se; a byla tolik pohnuta, e kabelovala
Lannymu o pomoc!
Dovedl se Lanny modlit? Nebyl si jist. Poslouchal
modlitby dstojnho pana Saddlebacka a byl nchyln
brt to s trochou humoru. Ale te by byl vden za
koli pomoc, jen aby udrel Ricka na ivu.
Na Ester to psobilo znanm dojmem; v tto krizi si
doasn jejich tolik rozdln povahy porozumly. Byla
pokoena ve sv hrdosti a musela pipustit, e na nebi
i zemi je vce vc, o nich jej filozofie ani nesnila.
Mohlo-li nco v Rickov dui dospt z Francie a do
Connecticutu, pro by nemohlo nco z due Lannyho
zalett zptky do Francie? Konen modlitby za
nemocn a postien souhlasily s vroukou Esteiny
crkve; pro by tedy nebylo mono podat
nvtvnky bohoslueb, aby se modlili za rannho
anglickho dstojnka zvlt kdy jejich synov
nebyli dosud zabjeni?
Neette na pomoci Rickovi, kabeloval praktick
Robbie. Kabelujte ve. Zadil, aby Nina mla
neomezen vr pro kabelovn takovou vc lze
zadit, je-li lovk jednm z prmyslovch velmo.
Nina odpovdla, e jej manel je v nemocnici na
zkladn nkde ve Francii a e nem monost dostat
se k nmu; zbv jim jen ekat a modlit se.
Trvalo njak as, ne se ve dovdla a mohla to
napsat Lannymu. Anglick oddly toily a Rick byl
pidlen jako ochrnce jinmu letadlu, kter
pozorovalo pohyby oddl a informovalo bezdrtovm
telegrafem dlostelectvo a dilo tak pehradnou
palbu. Rick byl napaden temi nmeckmi letadly
a prosteleno mu koleno; byl nucen nouzov pistt za
neptelskou frontou a jeho stroj se pi tom pevrtil
tam to bylo, kde si rozbil elo. Protoe tok pokraoval,
Nmci ho nenalezli; doplazil se do dry po grantu
a leel tam schovn po dva dny a noci, vtinu asu
v bezvdom a s nadj, e snad Britov postoup
a najdou ho. To se stalo, ale jeho rna se zatm zantila
a hrozn trpl; bylo jen otzkou, me-li mu bt noha
zachrnna nebo peije-li amputaci.

8
Mui byli zabjeni denn po tiscch; ale prce svta
musela pokraovat. Lanny si musel sett slzy, odvrtit
svou mysl od utrpen ptele a zskvat znalosti
o vtzstvch starodvnch krl. Spousty mu bylo
mrzaeno v tchto vlkch; ne sice kulkami strojnch
puek, ale py a kopmi, kter byly prv tak bolestn
jako schopn pivodit infekce. Cel historie byla
jedinm tokem krve a kdo by byl mohl t na jeho
bezch a zabvat se nky?
Lanny se pinutil k zjmu o svoji prci. Byl mld
a nic ho nemohlo tak docela nudit. Pan Harper
pichzel zkouet kad den a byl poten jeho
pokroky; ekl to tak Ester a tak se Lanny til i jej
spokojenosti. Pokraoval dobe; snmal se sebe kletbu
a dostvalo se mu vzdln. Pij zhluboka, zpval
bsnk o prameni Mz. Zde v Americe byl proud
spoutn jezy a veden do trubek, peliv odmovn
a placen pedem urenou cenou; student byl
kohoutkem, vytejcm odmrku v urenm ase. Kdy
pil z pramene pt dn v tdnu po deset nedl, nazvalo
se to jednotkou. Starovk historie, jedna jednotka;
stedovk historie, jedna jednotka; algebra jedna,
geometrie jedna; zkladn francouztina dv, pokroil
francouztina ti a tak dle.
Lanny etl vyhlku yaleskch ad, e univerzita
nyn bude vyadovat vojensk cvien. Ale Robbie mu
ekl, aby si nedlal starosti, protoe vlka nebude trvat
vn a a to yalesk univerzita vyhraje, vechno
pjde svou cestou jako pedtm. Pan Harper trval na
tom, e jednotka bude vdy jednotkou; to byla
nezniiteln st vychovatelskho svta a tak se Lanny
uil historick data dle.
dn zjeven u k nmu nepilo. Dovdal se
pomoc kabel, e Rick je stle jet iv; potom, e byl
pevezen do Anglie; potom, e podstoupil operaci, pak
druhou: stval se jednm z ppad, kter tvo stl
zkaznky chirurg a nemocnic. Lanny ovem napsal
Nin o svm vidn. Rick pipustil, e kdy byl
sestelen, myslel na Lannyho protoe Lanny se vdy
tolik bl leteckch nehod a vyprvl mu o Marcelov.
Pozdji mu Nina napsala, e Rick je v dom svho
otce a ona e o nho peuje. Napite mu nco
hezkho a rozveselte ho, psala. Koleno se obtn hoj
a bude-li Rick vbec kdy schopen chodit, bude to
s ocelovou vzprou na noze. Chud, hrd, vzdorn
a netrpliv estt ml se stti ubohm mrzkem
s otesenmi nervy; jeho ena bude jednou z tch
oddanch du jich je miliony po cel Evrop kter
byly rdy, e se jim aspo st z jejich manel vrtila
bezpen zpod sekery poraee z jatek.

9
Kdykoli si Lanny vyjel na lodi nebo si el zaplavat,
vidl velik vc se komny, chrlc mrana koue.
V noci, kdy sedl ped domem, vidl alej jilm temn
rudou z na obloze. To byla Buddova zbrojovka, zdroj
vech dobrch vc Lannyho a jedno z mst, kde se
vyhrvala vlka. Od nejranjho dtstv naslouchal
rozhovorm o jej innosti a o vlastnictv o onch
cennch kusech papr, nazvanch akciemi, kter
zaruovaly bezpenost a pohodl jejich dritelm
i jejich dtem a dtem jejich dt.
 Lanny ji ovem chtl vidt a Robbie mu slbil, e to
zad. Robert a Percy ihned se k nim pipojili, jakmile
o tom uslyeli; byli tam sice ji pedtm, ale to jim
zdaleka nestailo. Pak se ozvala Bess nejhlasitji ze
vech pro mla bt ze veho vynechna? Bess ji
slyela o rovnoprvnosti en a prohlsila, e od
nynjka v ni v. i neslavila prv sv dest
narozeniny a nemla ve kole lep znmky ne
kterkoliv z jejch bratr? Otec jim tedy slbil, e pro n
pole v sobotu rno jednoho ze svch tajemnk, aby je
vechny tyi doprovodil do tovrny.
Projeli velkmi ocelovmi vraty tovrny, hldanmi
nyn ozbrojenmi mui, protoe se vyskytly
v americkch zbrojovkch explose a bylo znmo, e
nmet agenti jsou v innosti. Byli provdni z jedn
ohromn budovy do druh a vidli do bla rozplenou
ocel, vylvanou z ohromnch msi za oslepujcho
vodopdu jisker; vidli ohromn zlat kusy eleza,
kter byly vlcovny do desek, nebo ezny svitcmi
pilami, nebo stlaovny v ohromnch lisech. Hmot
a rachot byly ohluujc. Prvodce ekl dtem, e
stelivo je hlun ve dvou dobch: na zatku a na
konci; a ekl, e lid si dve i pozdji zvyknou na
oboj. Pedk oddlen poznal okamit, kdykoliv nco
neklapalo, podle toho, e mu nkter znm zvuk
chybl v celkovm hluku.
Byli provdni mstnostmi velikmi jako eleznin
toprny, ve kterch pojzdn jeby penely jim nad
hlavami tk sousti a elektrick vozky vozily jin,
a mui pracujc v dlouhch adch sestavovali tk
strojn puky na kolech. Z ochozu upravenho kolem
vech mstnost bylo vidt celou mstnost, psobc
dojmem beznadjnho zmatku; ale tajemnk je ujistil,
e kad pohyb, uinn nkterm z tch lidskch
mravenc dole, byl po tdny zkoumn v laboratoch
a e pohyby vech stroj jsou asovny na vteinu.
 Prochzeli dlouhmi mstnostmi podobnmi
chodbm, v nich byly vyrbny takov vci jako
asovan zpalnky pro protileteck granty. eny
a dvata sedly u stolu, kter se dtem zdl
nejdelm na celm svt; na stole byl nekonen ps,
bc tie. Pedmt na nm vyrbn zanal z nieho
a kad dlnice pidala kousek, nebo teba jen uthla
roub, a teprve na vzdlenm konci byly hotov
vrobky s psu odveny do sti tovrny, kde byly
rapnely plnny. Toto msto bylo odlehl
a nvtvnkm nebyl dovolen vstup ani lenm
rodiny.
Lanny se zajmal o asovan zpalnky, ale jet
vce o eny a dvky. Vidl, e vechny nos uniformy
a e pohyby jejich rukou jsou rychl a jist; vtina jich
vbec nezvedla oi od prce a kdy, tak jenom na
zlomek vteiny i kdy byl ped nimi tak hezky
vypadajc mladk. Byly pipoutny k tomuto kolu
sedm hodin tyicet minut denn s pestvkou dvaceti
minut na obd a Lanny uvaoval, jak to na n psob
tlesn a duevn. Tajemnk ho ujistil, e vechno bylo
prostudovno odbornky a rychlost psu je pesn
vypotna tak, aby nikoho neunavovala. Bylo to
pjemn na poslech, ale Lanny by se byl rd zeptal
nkter z dvek.
Mohl ovem jt veer do sti msta, kde byly
biografy a jasn osvtlen podniky, kde si mohl lehce
njakou vybrat a dt se s n do ei. Ale Lanny nemohl
chodit veer po ulicch, protoe musel studovat
a zskvat dvru sv rodiny. Dovdl se vechno
o Buddov zbrojovce, co mu pvtiv, ale diskrtn
mlad tajemnk uznal za vhodn ci. Byla vlen
doba a ve vech oddlench se pracovalo ve tech
osmihodinovch smnch. Kdo nemohl vydret tempo,
musel jt jinam.
 10
Lanny piel dom s plnou hlavou dojm a nzor
a pemlel o nich ve svm volnm ase. Byl pyn na
tento velik podnik, vybudovan jeho pedky;
porozuml Robbieho snu o tom, e jednou jeho
nejstar syn bude v nm pnem. Ale Lanny se ptal
sebe sama: Chci to dlat? as k rozhodnut byl nyn;
nebo jak mlo smysl zavrat se v pokoji a uit se
o starch vlkch, kdy obchod se zabval novmi?
Jeho nzorem bylo, e chce-li se stti vrobcem
steliva, e by ml jt do zbrojovky a zat se uit od
svho otce a petenho dda o oceli, hlinku a novch
smsch, vynalzanch v laboratoch; o prachu
pomalu a rychle holavm a o zpsobech mlet, jm se
dosahuje jemnch rozdl; o rznch surovinch, jejich
cench a pvodu; o penzch, jak s nimi zachzet a jak
je udret; a pedevm o lidech, jak je posuzovat
a jak od nich dostat nejlep prci, kter jsou schopni.
To je vzdln, jeho by se mlo budoucmu vldci
prmyslovho podniku dostat. Byla to krut, tk
prce a zanechvala stopy na tch, kte ji provdli.
Nejprve by si ml Lanny ujasnit svj nzor na vlku.
Souhlasil se svm otcem, e lid budou stle
pokraovat ve vlkch, protoe to je v jejich povaze
a ned se to zmnit? Souhlasil se svm ddem, e Bh
nadil kadou vlku a e ve, co se dje na zemi,
nem smyslu ve srovnn s vnost? Ml pijmout
nkterou z tchto vr anebo t bezeln a vit
jedn vci, kdy mu o n vyprv jeho otec a jin, kdy
spat obraz Rickv u sv postele?
Jedna vc byla jist: ml-li nalzt tst v njakm
zamstnn, bude v n muset vit. Robbie ekl, e
sta vdt, e vyn penze; ale kdy Lanny pozoroval
ble svho otce, zjioval, e je velmi dalek toho, aby
byl asten. Robbie byl povahy spoleensk a kal rd
to, co si myslel; ale nyn mlel. Jeho srdce zstvalo
chladnm pi vem tom vlasteneckm rozilen, kter
se zmocovalo zem a projevovalo novinami plnmi
propagandy, ulicemi zvucmi hudbou a proslovy
poulinch enk a prodava pjek svobody.
Letadla byla pohnna motory svobody
a v restauracch se jedla peen svobody se zelm
svobody msto karbantk s kyselm zelm. Robbie
nenvidl tyto nesmysly; a jet vce jej hntlo, e jeho
zem a jej sly jsou podle jeho nzoru pouvny pro
ely britskho imperialismu.
Tento postoj mu ovem nepinel spokojenost ani
doma ani v podniku. Zato Robbieho ena se vvala do
vlen nlady den ze dne vce; vila ve vechno
vyprvn o krutostech, ukldala penze do pjek
svobody a pomhala v organizaci en v Newcastlu
k spolenmu zpvn, vrob obvaz, oetovatelstv
a ke vemu, k emu bylo nabdno se stran
vlasteneckch spolenost a vldnch ednk.
Nhodou byl prezident Wilson synem
presbyterinskho knze a Esteina matka dcerou
mue tho povoln. Ester etla prezidentova zlat
slova a vila kadmu z nich; a kdy Robbie
poznamenal pi sndani, e britsk vldn kruhy jsou
nejchytejmi propagandisty na svt, spolen
nlada u stolu se nesmrn ochladila.
 N Z O RY M L D

1
Lanny se po njak as neseel se svm ddem.
Vidl ho ovem v kostele, ale nepokusil se pijt s nm
do styku; dal svou dolarovou bankovku na tal a vdl,
e tento jeho dobr skutek byl vzat na vdom. Star
pn byl tolik zabrn kolem, kter mu Bh pidlil,
a zstval ve svm dom, kter mu vedla svobodn
star nete; zdka kdy chodil jinam le do sv
kancele. Ale pesto vdl o vem ponn len
rodiny, a uinil-li z nich kdo nco, s m nesouhlasil, dal
mu to vdt. Mlen znamen souhlas, poznamenal
Robbie s smvem.
Ukzal jsem mu pn Harperovu zprvu o tvch
pokrocch, dodal.
Co kal?
Zabruel a ekl, e jsi chytr chlapec, ale vanil. To
vak nemus brt pli vn. Nen v jeho povaze
chvlit.
Lanny se tak setkal se svmi ostatnmi strci
a tetami; nkdy v kostele, jindy, kdy pili na
nvtvu a zstali na obd nebo veei. Robbie mu
o nich vyprvl, kdy byli sami, protoe Robbieho
nzory na pbuzn byly asto velijak. Byli potrhlou
spolenost: star rodina, kter po generace mla dost
penz a mohla se zabvat svmi konky, a jakkoli
mimodnmi.
 Prastrc Theofrast Budd je navtvil cestou ze
schze reformtor. Byl nejstar z bratr pradda
Budda a byl znm jako filantrop; jeho konkem byla
eutanasie, co znamen bezbolestn ukonovn
ivot pestrlch. On sm byl u velice str a Robbie
ekl, e vichni jeho ddicov ekaj, e vyzkou svoje
zsady na sob. Prateta Sofronie, star panna, ila ve
starodvnm dom s mnoha kokami a kdy k n Lanny
na jej dost piel, zastihl ji na pd, kde uklzela ve
starm kufru rodinn poklady, majc hlavu zabalenou
v tku. Nalezla v nich moly, honila je s plcakou na
mouchy a pozvala Lannyho, aby j pomohl, co rd
uinil a shledal v tom pjemn rozptlen. Tato star
dma mla smysl pro humor a povdla svmu
novmu prasynovci, e ped nkolika lety ztratila
zjem o ivot a shledala ke svmu nesmrnmu
pekvapen, e ji to uinilo zcela astnou.
Tito vichni podivn lid se mezi sebou hoce hdali
a nikdy nesmiovali. Strc Ondej Budd il se svou
enou v jednom dom ticet let a za tu dobu spolu ani
jednou nepromluvili. Bratranci Timothej a Rufus se
nemohli shodnout o rozdlen rodinnho statku:
peplili jej tedy a ili jako sousedi, ale nenavtvovali
se. Teta Agta, nejstar sestra Robbieho, odela bydlet
do hotelu a ednku v pijmac kanceli zakzala i jen
ohlsit jakoukoli osobu jmenujc se Budd. To je Nov
Anglie, kal Robbie; jaksi nevyspl, sobeck,
umnn a pyn msto.

2
Nejobadnji se Lanny seznmil se svm strcem
Lawfordem. Setkn se pihodilo v kostele, kde se
lenov rodiny navzjem zdravili pi odchodu
z kostelnch lavic do ekajcch voz. Pi vhodn
pleitosti ho Ester pedstavila: Lawforde, to je
Lanning, Robbieho syn. A strc Lawford mu podal ruku
a otzal se: Jak se ti da? zdvoile, jak se slu na
dtky Pn na tomto svatm mst. To bylo ve.
Vypadal podivn, byl tk postavy s irokmi,
hranatmi rameny a skoro krtkma, kivma nohama.
Bylo mu ji skoro padest a jeho ed vlasy byly dk
na temeni; ml tverhrann vypoukl elo a v oblieji
vraz, kter Robbie nazval kyselm, ale Lannymu
se zdlo, e se podob spe roztrpenosti z njakho
vroku, jm nkdo urazil strcovy city. Robbie na to
ekl, e to je mon; Lawford nesnesl toti v niem
opozici a Robbieho ertovn ho nesnesiteln zlobilo.
Tito dva se mohli nechat navzjem na pokoji, ale
zleitosti podniku to nepipoutly. Star bratr
oponoval kadmu nmtu, kter pichzel od
Robbieho. Konen rozhodnut ml ovem jejich otec
a rozhodl-li se pro Robbieho mylenku, Lawford mlky
odchzel. Byl viceprezidentem produkce a byl bdl
a schopn, ale bral svoje zamstnn jako pes kost
kter si ji odnese do kouta a vr na kadho jinho
psa, kter se jen pibl.
Lanny se zeptal: Budu-li kdy mt co dlat
s Buddovou zbrojovkou, budu nucen dostat se s nm do
styku, e ano?
Obvm se, e ano; ale budu s tebou a jist
vyhrajeme.
Co kdyby ddeek Budd zemel co se stane?
To by zleelo na akcionch; urit bude shka
po plnch mocch.
Vtinu akci maj snad lenov rodiny?
Ne vechny, podnik se ji pli rozrostl. Ale mme
jich dost, abychom si udreli vrch, zejmna s naimi
pteli v mst.
 Lanny se nad tm zamyslel. Pokraovat v otcov
zamstnn znamenalo pevzt vechny tyto prastar
zti a uinit se pedmtem nenvisti. Stl o to? Nebo
radji uraz svho otce odmtnutm?

3
Dleitm pro mladka bylo setkn s jeho
praprastrcem Eli Buddem, nejmladm a jedinm
dosud ijcm strcem dda Samuela. il v mst uvnit
sttu zvanm Norton; bylo mu tiaosmdest let
a dosud byl zdrv. Vzkzal, e by chtl poznat svho
novho pbuznho a protoe byl hlavou rodiny, bylo
jeho pn rozkazem. Lanny ml k nmu jet autem
v sobotu rno a vrtit se v nedli veer; Ester mu ekla
nejen jak se m chovat, ale i kde na vlet me vidt
zajmav star stavby a hbitov s pomnkem u hrobu
prapedka vech Budd.
Hlavn ulice vsi Nortonu byla irok a krsn stnn
velikmi jilmy; jej sdeln domy byly bl a dn z nich
neml plot i ohradu, ale stly ve velkm, dobe
udrovanm trvnku s jilmy, duby a javory, kter je
chrnily ped letnm palem. Byly to star, dstojn
domy s dkladnmi osadnickmi vchody; dn
nevhodn hluk neruil jejich klid ani venku, ani uvnit.
V jednom z nich il star pn se svou druhou enou,
asi o ticet let mlad jeho, a s jednou neprovdanou
dcerou takovch bylo v Nov Anglii mnoho, protoe
tolik mladch mu odchzelo pry. Rodina ila
stdm z jeho malho pjmu, protoe tento star
kazatel si cenil nezvislost nad vechno ostatn na
svt. Buddov ti pedep cel ivot, nech-li je,
ekl Lannymu se suchm smvem.
Byl pes sto osmdest centimetr vysok, thl
a neohnut; vlasy ml snhobl a dlouh, obliej
hladce vyholen s velkm mskm nosem a hlubokmi
vrskami kolem st. Na dlouhm krku mu vystupovaly
ly jako provazy a jeho ple byla jako svraskl hnd
pergamen. Ale oi ml dosud bystr a krok pevn,
tebas pomal. Nauil se t a omezovat svoje choutky
a udret si mysl jasnou.
Lanny ctil ihned pi vstupu, e je v dom, kter je
ovldn lskou. Praprateta Bethesda byla kvakerka,
jemn a tich jako ed holubika. Ml jsi pjemnou
cestu? otzala se. Bylo tu ve nov pro Lannyho
a budilo to jeho zvdavost. Vdl, e star pn je
unit, co bylo svho asu skandlem a bylo dosud
pro dda Samuela a snad pro jeho nevlastn matku
Ester tak. Pi prvnm rozhldnut zjistil, e Eli je
uenec, protoe zdi jeho pokoje byly pln knih, kter
opravdu etl a s nimi il.
V pracovn tohoto patriarchy byl Lanny vyzvn, aby
mluvil o sob co s radost uinil. Mohl uhodnout, co
by zajmalo jeho pbuzn: prodn krsy msta, kde il,
a vzdlan osoby, se ktermi se seel, zejmna star,
jako pan Anatole France, pan Priedieu a pan
Rochambeau. Eli Budd se ho ptal na jeho etbu a kdy
Lanny jmenoval peten autory, neekl: Sam
francouzt spisovatel. Znal je vechny sm, mluvil
o nich a z Lannyho poznmek seznal, e jim rozuml.
U tchto dvou se pihodil chemick proces, e jejich
due se slouily v jednu, ne postupn, ale najednou.
ili na pt tisc kilometr od sebe a pece si byli tolik
blzko. Sedmnctilet mu povdl o svch starostech
a problmech a tiaosmdestilet si obnovoval vlastn
mld a promlouval slova, kter se zdla vteck, ekl:
Nenech lidi, aby se zmocnili tv osobnosti. Pamatuj
si, e kad lidsk bytost je jedinenm zjevem a e
stoj za vvoj. Setk se s mnohmi, kte nemaj
vlastnch zdroj a ti se budou snait pilepit se na tebe.
Prv tak najde jin, kte ti horliv budou vykldat,
co m dlat, co myslet a co bt. Ale je nejlpe jt od
nich a uit se bt sebou samm.
stednm jdrem ivota je osobnost. cta
k osobnosti druhch je zkladn ctnost a vynutit si tuto
ctu je prvn povinnost kadho jednotlivce vi
jakmkoli druhm vld, organizac i systm, jimi
lid se sna zotroit a omezit svoje spolublin.

4
Mladk se starcem se li projt za klidnho soumraku
a pak opt za nastvajcho jitra. Sedli spolu u stolu
a pojdali skromn jdlo, kter jim dv jemn dmy
pipravily. Ale ze veho nejradji sedli v pracovn pln
knih a hovoili. Lanny nikdy neslyel nikoho, s nm
rozhovor by ho tolik zajmal a star Eli vidl
znovuzrozen svho ducha v tomto novm Buddovi ze
zmo.
Lanny mu vyprvl o sv matce i o Marcelovi;
o Rickovi a jeho rodin a o Kurtovi; ekl mu
i o Rosemary a star duchovn nebyl pohoren; ekl
jen, e zvyky v pohlavnch vcech jsou rozdln ve
vech stech svta a co se hod jednm nehod se
jinde. Mlad krev je hork, ekl, a netrplivost nm
pipravuje pasti a nkdy toho pak litujeme po cel
ivot. Dleit je neublit dn en a to nen lehk,
protoe chtvaj mnoho a bez rozmyslu se zmocn cel
osobnosti. Praprastrc Eli se usml, ale Lanny vdl,
e je vn.
Akoli byl volnomylenkem, pece jen byl tento
star mu vsledkem puritnskho svdom a chtl,
aby se mui i eny stali istmi srdcem. Kdy mu tak
Lanny naslouchal, vzpomnal si na jist odpoledne na
vinch u chrmu Notre-Dame-de-Bon-Port. Jeho
ptel Kurt Meissner mluvil nejen o tch etickch
mylenkch, ale ospravedloval je tmi
metafyzickmi pojmy. Lanny se o tom zmnil tomuto
bvalmu duchovnmu, kter mu ekl, e na tom nen
nic divnho, protoe novoanglick transcendentalismus
vyrostl pmo z nmeckho filozofickho idealismu.
Eli nabdal Lannyho k odvaze. Bez n by lid byli
tupmi hlupci a ivot by se stal slepou chtivost
a przdnm honnm za rozkoemi. Bh zachra
Buddy, nebudou-li nim le vrobci a prodavai
zbran! zvolal Eli; a tato slova pronikla do samho
stedu Lannyho bytosti. Kdy nastal as k rozlouen,
dal mu tento tvrd, ale jemn staec svazek
Emersonovch literrnch pojednn, vlastnorun
nadepsan tmto velikm uitelem. Emerson bylo pro
Lannyho jen jmno; ale slbil knihu peist a uinil to.

5
Lanny jel na Sand Hill, kde byla akademie svatho
Tome, a podrobil se zkoukm s spchem. e se
vude v jeho listinch vyskytovalo jmno Budd, nemlo
udnliv co dlat s jeho spchem; ani to, e jedna
z nejvtch kamennch budov koly byla postavena
z penz vydlanch Buddovm Pukastvm na
americk obansk vlce a jin z vdlk na
panlsko-americk vlce. Svatotomsk kola byla
soust Buddovy tradice a rodinn prvo, poslat tam
syny, bylo ddin. Lanny se tzal svho otce, nebude-
-li mu vadit, e nen vlastn pravm Buddem, ale
Robbie mu ekl, e ho dal zapsat jako svho syna, co
sta; nen zvykem poslat do Francie pro oddac listy.
Krsn star budovy koly stly v parku s trvnky
a stinnmi stromy, pipomnajce anglick rodinn
sdlo. Byly postaveny ze starch ervench cihel
a porostl bostonskm beanem, tvocm bezpen
domov milionm pavouk a brouk. V jedn obytn
budov sdlel Lanny pohodln pokoj s koupelnou
s bratrancem, kterho poznal pi tenisu, ale s nm
neml jinak skoro nic spolenho.
Lanny si hrval s chlapci, ale vdy jen s nkolika;
nikdy pedtm nebyl soust hordy. Shledal, e horda
je nco zvltnho a e m svou vlastn osobitost. Byl
na ni zvdav, protoe byl mld a dychtiv a kad
hodina byla pro nho novm dobrodrustvm. Budil se
podle elektrickho zvonku, el dol k sndani podle
dalho zazvonn a pak proval cel den jako
elektricky zen robot. Zskval vdomosti
v odmench a odvench dvkch; uil se
nazpam faktm, pednesl je a vtinu z nich
zapomnl do konce msce, kdy se jim znovu nauil
pro test, nae je znovu zapomnl do konce pololet,
kdy se jim nauil jet jednou pro zkouku a pak je
zapomnl navdycky, amen.
Jako pdavek k tomuto ivotu, rozvrenmu
a pedepsanmu vedenm koly, mla horda svj
vlastn ivot, kter provala v hodinch volna. Tento
ivot se sousteoval na ti vci: atletickou zdatnost,
tdn politiku a pohlav. Mohl-li k bhat, skkat nebo
hrt kopanou i baseball, jeho spch byl
pravdpodobn; dovedl-li mluvit realisticky
o dvatech, pomhalo mu to znan; byla-li jeho
rodina znan bohat a vznamn a ml-li anglosask
zjev, dobr aty a pjemn zpsoby, byly vechny
problmy rozeeny. Vstupem do tetho ronku dostal
se Lanny do stedu koln politiky a musel bt rychle
posouzen a prohldnut. Jeho bratranec, nleejc mezi
mdn, byl ochoten ho zauit a popudilo by ho,
kdyby Lanny neukzal nleit porozumn pro vci, na
nich jeho ptel zakldali svoje posudky. Dej si
pozor, sice t ozna jako podivna, napomenul ho
jeho rdce.
 6
Robbie dal Lannyho, aby nehrl kopanou, ka, e
pro tuto hru je pli slab tlesn soustavy. Byl to dal
z ppad, kde otec oekval, e jeho syn bude
moudej ne byl on sm. Tak prv tak nechtl, aby
Lanny kouil nebo pil. Svoloval k tomu, aby obas ml
dve, ale chtl, aby byl pi tom vybrav. Pl si, aby
Lanny navtvoval ddovu biblickou kolu a kostel sv
nevlastn matky i kdy on sm to nedlal a doplatil
na to. To vechno bylo lze tko pochopit.
Lanny byl nhodou dobr bec a bhal rd, a byl
tak dobrm tenistou, take se nemohl nikdy stt
docela podivnem. Ale mnoho jinch nevhod mu
brnilo v spchu v svatotomsk kole. Pijel prv
z ciziny a byl tedy pedmtem zvdavosti. Vyslovoval
sprvn francouztinu, co bylo pokldno za
afektovanost. etl mnoho knih, co jeho uitel objevili
a uvedli ho pak v td za pklad, doufajce vzbudit
u ostatnch barbar s hit zjem o kulturu. A to
nebylo pro Lannyho dobe.
Jeho prvnm zklamnm bylo, e uebn hodiny ve
kole jsou bezduch. Hlavn se v nich pednely
lekce, nauen pedelho veera; studoval-li Lanny
dobe, byl znudn poslouchnm tch, kte studovali
patn a bavil se jen nepatrn jejich pokusy o nik
podfukem. Jen zdka kdy se rozproudila duchaplnj
rozprava ve td; zdka kdy se uilo nemu, o by se
byli uitel nebo ci opravdu zajmali. Pipravovali se
na univerzitu a o vdn nemli zjem.
Lanny zjistil, e se od nho oekv, aby se tu
a tam seel s partou svho bratrance. Pi jejich
schzkch se hovovalo o vyhldkch na vtzstv
a o pletichch v kopan; ale dve i pozdji se hovor
vdy obrtil na pohlav. Lanny vbec nebyl puritn
naopak, piel sem, aby studoval puritny; psobilo mu
vak starosti, e v jejich stycch s dvaty chybla
vzjemnost nebo idealismus. Hoi i dvata nazrali na
trh lsky prv tak, jako budou pozdji nazrat na
burzovn obchody budou se snait dostat nco za nic.
Pznanou vlastnost hordy je, e nestrp, aby se
nkdo liil; pronsleduje vechny, kte se nepodrobuj
jejich nzorm a neposlouchaj jejich zkaz. Byl mezi
nimi citliv mladk jmnem Benny Cartright, jeho otec
byl znmm portrtistou; shledal, e Lanny m zjem
o tento obor a pimkl se k nmu s touebnmi
otzkami po umn venku ve svt. Dle tam byl syn
pan Bascomeov, znm znalec volebnch otzek;
tento obrlen mladk byl ze zsady proti vlce. Vce
ne ped rokem ekl Robbie svmu synu o tajnch
mluvch Dohody, kter podle nich rozdlovala mezi
sebe vlenou koist; nyn byly tyto smlouvy
uveejnny v novoyorskm Evening Postu a mlad
Bascome je pinesl Lannymu ve form broury.
A tak, pes vstrahy bratrancovy, se Lanny stval
podivnjm a o tom byla v nleitm ase zpravena
rodina. Dospl byli tak horda a hldali mlad
a pehovali je prv tak jak to bylo oekvno i od
uitel. Svatotomsk kola mla domc d,
a pozornosti nehodnho ka byl doporuovn est
paragraf devtho jeho oddlu; nedbal-li toho, byl na
upozornn mnohem psnji, a kdy ani tet vstraha
nedoshla vsledku, mohl bt oddlen.
Mezi uiteli svatotomsk koly byl huben
a asketick mladk, kter vyuoval anglitin a ve
volnch hodinch se zabval psanm bsn. Nhodou
objevil, e Lanny nejen etl eck dramatiky, ale
i navtvil jejich zemi. Mluvili o tom po hodin, z toho
vznikla u nich vzjemn obliba a Lanny byl nkolikrt
pozvn do uitelova pokoje. S takovm podivnstvm
nemla horda jet nikdy co init a nevdla, jak se
k tomu zachovat. Oznaili to skoro hroznm termnem
svho kolskho ne; ekli, e Budd vyr
ponkud citovho pana Algernona Baldwina kter
ostatn ml jen osm set dolar ron za prci ve kole
a staral se pi tom jet o nemocnou matku.

7
Z Juanu piel kabelogram: Dve, ob zdrav,
Marcel. Pozdji piel dopis nebo v onch dnech se
nedalo vit kabelm. Beauty mla roztomil dvtko,
kter pojmenovali Marcelou. Mal byl na sebe velmi
pyn, jak obvykle otcov bvaj. Pemluvil Beauty, aby
kojila nemluvn sama, z hygienickch i morlnch
dvod, na kter kladl velik draz. Tuto mylenku
vyetl z Rousseaua.
Pak piel dopis od pan Eric Vivian Pomeroy-
-Nielsonov oznamujc, e se j narodil chlapec. Psala:
Nebudu o nm nic pst, protoe vechno
o novorozetkch ji bylo psno aspo milinkrt.
Poslm obrzek Ml tedy Lanny hezk prek, kter si
vystavil na stole; napsal obma matkm a navrhoval
jim, aby spolu vely ve styk a zaaly pomlet na
satek svch dtek.
Nina prozradila, e uboh Rick podstoupil dal
operaci, ji tet; stle doufal, e se mu poda zbavit se
bolest v tom, co mu zbylo z kolena. Bydleli v The
Reaches. Sir Alfred pomhal ve vlench pracch a byl
vtinou na cestch. Mus se etit s potravinami,
protoe ponorkov blokda velmi obtuje Anglii.
Lanny jel dom na Den dkvzdn a peetl tento
dopis svmu otci, kter prohlsil, e ponorkov
blokd se el soustavou lodnch konvoj. Ponorky si
netroufnou ukzat se v blzkosti torpdoborc z obavy
ped inky hlubinnch dl. Tak s pomoc spojenho
nmonictva velk flotily projdj ocenem bezpen.
Vedouc Buddovy zbrojovky o tom byli zpraveni
a zadili nakldn vrobk podle dat odplouvn
konvoj.
Otec se synem tak hovoili o rusk revoluci, kter
prv byla v proudu. Vlda Kerenskho, kter se
pokouela o pokraovn ve vlce, byla svrena
skupinou zvanou bolevici rusk to slovo, kter nikdo
pedtm neslyel. Byli to krajn revolucioni, zabrajc
veker majetek a socializujc prmysl. Robbie ekl, e
to byla nejvt rna, kterou Dohoda a dosud utrpla;
znamenalo to, e Nmecko vyhrlo polovinu vlky
a kol Spojench stt byl zdvojnsoben. Me to
znamenat jet vce, dodal. Tyto sly nenvisti
a zkzy existuj vude a maj se pokusit o tot
i v jinch zemch.
Mysl, e jsou bolevici tak v tto zemi, Robbie?
Tisce jich tu je; a nejsou to ani jen Rusov. Tvj
strc Jesse Blackless je nm podobnm. Proto jsem
nechtl, aby t dostal do svch spr
Chce ci, e je innm Rudm?
Bval a tohle by ho k tomu mohlo opt vyburcovat.
Mon, e je sm v pozad tch vzpour, kter se nyn
pihzej ve francouzsk armd.
Ale to je lenstv, Robbie. Co nevd, e by Nmci
vthli pmo do jejich zem?
J pedpokldm, e potaj, e t druh agitace je
v proudu mezi nmeckmi oddly tak. Vzplane-li tento
ohe jednou, mohl by se rozit kamkoli.
Hrome! A mysl, e mme takov lidi tak ve
zbrojovce?
Jsou-li tam, jsou velmi zticha. Otec i Lawford si
dosud vdy vdli s agittory rady.
Mn tm, e tam mme zvdy?
Nikdo neme chtt provozovat prmysl, pokud
nev co se v nm dje. Ta vc v Rusku poblznila
vechny agittory. Robbie se na chvli zamyslel
a dodal: Tyhle tajn smlouvy Dohody jim daly do rukou
mocnou zbra. kaj te dlnkm: Podvejte se, pro
bojujete! Podvejte se, co s vmi dlaj!
Ale tos ty kal tak, Robbie!
Vm; ale nco jinho je, vme-li ty a j takov
skutenosti, ne kdy se to dostane do rukou
revolucion a zloinc.
Ve kole je jeden chlapk, kter m kopie tchto
smluv a velmi o nich mluv. k tot, co ty.
Dej si na nho pozor, odpovdl otec jeho smysl
pro humor ho tentokrte opustil. Mon, e ho
pouvaj njac star a chytej lid. Nyn je
nebezpen doba a mus si na sebe dvat velmi
pozor.

8
Lanny se vrtil do koly a netrvalo dlouho ne upadl
do pasti, proti kter ho jeho otec varoval. V mst
Sand Hillu byla pan Riccardi, zmon dma ze
spolenosti, kter obas podala hudebn verky ve
svm dom. Kdy zjistila, e Lanny studoval
Dalcroze, podala ho, aby k n piel a vyprvl
o tom jejm ptelm. Lanny pivedl s sebou Jacka
Bascomea a Bennyho Cartrighta a nedlouho potom
Bascome mluvil ped pan Riccardiovou proti vlce.
Povdl j o tajnch smlouvch a dal j i onu brouru,
kterou pak ona dala st i jinm. Oveme se povsti
o tom rychle rozily. Zem byla ve vlce a lid,
nalzajc chyby na Francii a Anglii, pomhali nepteli,
a si to uvdomovali i ne.
Na nedli veer byl Lanny se svmi dvma
podivny Bennym a Jackem pozvn do domu tto
zmon dmy; tam byl tak pan Baldwin a jet jeden
uitel estetickho vkusu a nkolik jinch, mezi nimi
i metodistick kazatel s nemodernm jmnem
Smathers. Lanny o nm nikdy ani neslyel, ale dovdl
se, e bval pastorem v kostele v Newcastlu v dlnick
tvrti msta, kde jak se kalo si dvaly liky
dobrou noc. Byl jemnou osobou s tichm hlasem
a bhem veera se Lanny dovdl, e se dostal do
novin, kdy byla kdysi u Budda stvka, protoe
pomhal organizovat pomocnou kuchyni pro eny
a dti, i veejn promluvil a byl pak pronsledovn
a ztluen jzdn polici.
Lanny ovem ml mt vce rozumu, ne aby se
vyptval takovho lovka. Ten se pokouel uhnout
jeho otzkm tm, e nechce urazit lena Buddovy
rodiny; to byla ovem vzva Lannyho poctivosti:
prohlsil, e neme bt uraen pravdou. Pan
Smathers tedy ekl, e chce-li ji slyet, me mu bt
vyhovno. Ostatn lenov spolenosti se kolem nich
seskupili, aby slyeli, co tento radikln mlad
duchovn m co ci synovi a ddici Buddovy zbrojovky.
Pan Smathers ekl, e Buddov nedovoluj svmu
dlnictvu, aby se organizovalo. Zamtli dovolit
stvkujcm, aby promluvili na ulicch a potlaili jejich
noviny; pimli mstskou radu, aby vydala nazen, e
se zakazuje rozdvat plakty a letky. Pozdji dali
zavt kancel stvkujcch a jejich vedouc pod
rznmi zminkami. Pivedli armdu strc, kter
udlali nhradnmi strnky a opatili zbranmi
a stelivem kter si tedy Buddovi dlnci vyrobili na
sebe. Tak byla stvka pekaena a nyn si ve zbrojovce
nikdo nedovol mluvit o organizaci; dlnci, kte se o n
zmn, jsou ihned proputni.
Me to bt pravda? tzal se Lanny; a dstojn
pan Smathers odpovdl, e to kad v Newcastlu v.
Obchodnici to ospravedluj tm, e to je nutn, aby
dlnictvo nebylo vedeno k nsilnostem. Co
znamen, pravil duchovn, e prmyslov
velkopodniky zni to, co nazvme v Americe
politickou demokraci a e nae svobody jsou
odsouzeny k zniku. ekl bych, e tu je nco, o em by
se Amerian mli rozhodnout.
Lanny mohl jen podkovat panu Smathersovi za
jeho otevenou e a ci, e il v cizin a e ani
neslyel o stvce, kter se udla v lt 1913, kdy byl
v Hellerau, ale neekl panu Smathersovi, e jeho otec
nepopel, e Buddov maj v podniku zaveden
vzvdn systm, ani se nezmnil o tom, co vdl
o strci Lawfordovi, kter dovedl tak dobe zachzet se
stvkami. Prezident spolenosti i jej viceprezident
vd, e cokoli dlaj k ochran podniku a jeho zisk, je
vl Vemohoucho a e kdokoli se stav proti nim, je
agentem Satana nebo snad Lenina i Trockho,
tchto dvou zosobnnch bl, kte nhle vskoili na
pedn strnky americkch novin.

9
Pochopiteln, e ptomn na tomto veeru tak
o tom mluvili i jinde. Se stanoviska hostitelky to byl
velk spch: lid velmi rdi pijdou na nvtvu do
domu, kde se udla tak dramatick phoda. Zprvy
o tom se roziovaly stle ve vtch kruzch
a neposlouchaly zkony, kter vldnou zvukovm
a vodnm vlnm, ale zvtovaly se co do zvuku
i velikosti m dle ly. A tak uinil nov k Akademie
sv. Tome novou zkuenost.
Jednoho rna byl odvoln e tdy do kancele
editele, pana Scotta. Tento pn byl vysok
a edovlas, pevnch, ale laskavch zpsob. S nm
byli dva psn vypadajc pnov, z jejich oblek byla
patrna jejich dleitost. Jeden byl velik a tkopdn,
s dkmi vlasy a Lannymu byl pedstaven jako pan
Tarbell; Lanny se pozdji dovdl, e je dleitm
bankem v hlavnm mst sttu a pedsedou sprvn
rady koly. Druh byl mlad obchodnk bystrho typu,
ednk v jedn z velkch pojioven. Jmenoval se
Pettyman a byl tak lenem sprvn rady koly.
Lanny byl brzy upozornn na to, e se jedn o velmi
vnou vc. Oba pnov pili, jak ekl editel, aby se
zastnili vyetovn o panu Baldwinovi, tkajcho se
jistch zprv, kter o nm koluj; a chtli by, aby jim
Lanny povdl ve, co o nm v.
dost vehnala krev do Lannyho tv. Pan Baldwin
je gentleman nejlepho zrna, odpovdl rychle. Byl
ke mn velice laskav a velmi mi pomh.
Velmi rd to od vs slym, odpovdl editel.
Vte o nm nco, co by mu mohlo ukodit?
Vm, e nic takovho neexistuje, pane.
Pak jsem si tedy jist, e rd odpovte na otzky,
kter vm tito pnov polo.
Lanny nebyl zrovna rd, ale ihned pochopil, e by
pokodil svho ptele, kdyby vhal nebo se zdl bt
neupmn.
Pan Tarbell, bank, mluvil pomalm a tkm
hlasem. Bylo nm oznmeno, e pan Baldwin mluvil
tak, e vzbuzoval dojem, e je proti vlce, ekl vm
nco takovho?
Myslte soukrom nebo ve td?
Myslm oboj.
Ve td jsem ho nikdy neslyel vbec zmnit se
o vlce. Soukrom nkolikrte souhlasil s vcmi, kter
jsem mu ekl.
Co jste mu ekl?
ekl jsem mu, e tohle je vlka pro zisky a e
z toho dvodu bych ji tko mohl podporovat.
 Jak mte dvod pro sv tvrzen, e tohle je vlka
pro zisk?
Vidl jsem toho dkazy, pane.
Skuten! Kdo vm je ukzal?
Jednak mj otec.
Bank z Hartfordu byl ohromen. V otec to ekl
tmito slovy?
ekl to asi stokrt. Psal mi o tom neustle, kdy
jsem il ve Francii. Varoval m, abych nikdy
nezapomnl, e tato vlka je vedena pro zjmy Anglie
a Francie a e mnoh z jejich podnik obchoduj
s neptelem a chrn svoje majetky ke kod vlastn
zem.
Hm! pravil pan Tarbell; zdlo se, e neme najt
slov.
A co vce, dodval Lanny, Zacharov pipustil
tot v m ptomnosti.
Kdo je to Zacharov?
Nyn bylo na Lannym, aby byl pekvapen. Zacharov
je nejbohat lovk na svt, pane.
Opravdu! Bohat ne Rockefeller?
Ovld vtinu zbrojnch podnik v Evrop a mj
otec k, e tato vlka ho uinila nejbohatm
lovkem svta. Nyn si velmi peje, aby vlka
pokraovala jusqu au bout, jsou jeho slova. Mj otec
dostal nedvno dopis od lorda Ridella, kde pe, e to
byla Zacharovova slova.
A ten lovk pipout, e jeho dvodem jsou
zisky?
Nikoli tmito slovy, pane, ale bylo to jasn z mnoha
vc, kter ekl. ekl jste, e ho znte osobn?
Byl jsem u nho na nvtv v Pai loni v beznu
se svm otcem a oba mluvili hodn o vlce jako
obchodnci a vrobci zbran.
 10
Bank zanechal nepjemnho rozhovoru o vlce
pro zisky. ekl, e dostal zprvu, e pan Baldwin byl
ptomen spoleensk schzce v Sand Hillu, pi kter
bylo hodn bolevickch e se strany znmho
kazatele jmnem Smatherse. Byl tam Lanny tak?
Lanny odpovdl, e byl u pan Riccardiov, mysl-li
toto msto. Neslyel dn takov ei; naopak odeel
odtamtud s pesvdenm, e dstojn pan Smathers
je svtcem, co je ponkud rozdln od bolevika,
pokud tomu rozum.
Ale nekritizoval Buddovu Pukaskou Spolenost
a jej chovn pi stvce?
Vyprvl, co se tehdy pihodilo ale teprve na mou
dost.
Uvil jste vemu, co kal?
Rozhodl jsem se, e se na to zeptm otce, ale
dosud jsem se s nm neseel.
Zastnil se pan Baldwin tto rozmluvy?
Nevzpomnm si, e by tak uinil. Myslm, e
poslouchal jako vtina ostatnch.
A kal vm potom nco o tom?
Nikoli, pane. Snad se bl, e by m uvedl do
rozpak.
Vdl pedem, e tam bude pan Smathers?
O tom nemm ani tuen, pane. Byl jsem pozvn
pan Riccardiovou a nevdl jsem, kdo vechno jet
m pijt.
Byli tam tak jet jin ci z tto koly?
Ano, pane.
Kdo to byli?
Lanny zavhal. Nerad bych nco kal o svch
spolucch, pane. ekl jsem, e budu mluvit o panu
Baldwinovi.
 Mlad pan Pettyman se ujal vslechu. Chtl vdt
o uitelovch nzorech a co bylo zkladem Lannyho
ptelstv s nm. Lanny mu odpovdl, e pan Baldwin
je milovnkem poesie a sm napsal nkolik velmi
pknch bsn, kter dal Lannymu pest. Pjil mu
knihy. Jak knihy? Lanny jmenoval svazek Santayany.
Bylo to ciz jmno a pan Pettyman zjevn o nm nikdy
neslyel; Lanny ho tedy upozornil, e autor byl
profesorem filozofie na harvardsk univerzit.
Laskavm a otcovskm zpsobem upozornil bank
prudkho mladka, e nrod vede vlku. Nai chlapci
jedou za moe, aby umrali pro pinu, kter snad nen
dokonal ale jak asto se lovk setk na tomto
svt s dokonalost? Jet nikdy nebyla vlka, ve kter
by nkter osoby nevydlvaly na traty vldy. T vc
se pihodila i v obansk vlce, ale pesto zstala
vlkou, kter zachrnila Unii.
Vm, ekl Lanny. Mj otec mi o tom tak kal.
Vyprvl mi, e tehdy J. P. Morgan poloil zklad ke
svmu bohatstv prodejem vyazench puek vld
Unie. Tak skonil vslech Lannyho Budda. Neuvdomil
si, jak hroznou vc ekl, a pozdji, kdy povdl ve
svmu otci a vidl na nm, jak je pekvapen
a souasn se bav. Pn Tarbellova banka byla znma
jako Morganova banka a Dm Morgan byl tehdy
prv vrcholem dstojnosti a moci ve finannm svt
ml v rukou nkupy pro vldy Dohody a umstil asi ti
tisce milion dolar jejch penz ve Spojench
sttech!
 NAD BITVOU

1
Lanny pijel dom na vnoce. Vlce nebylo dovoleno
pekazit tuto oslavu; doma byl postaven velk strom
a oven pracnmi ozdobami. Vichni pemleli, komu
co koup z pbuznch, kte zjevn nic nepotebovali.
Lanny, jako cizinec, obrtil se na radu k sv nevlastn
matce a oba li spolu do nejvtho knihkupectv
v mst, aby se pokusili pro kadho vyhledat knihu,
kter by ho mohla zajmat Tmto zpsobem mli
zmon lid zaopateno ten na cel rok.
Lanny si vzpomnal na vnoce na zmku
Stubendorfu, kde lid jedli nesmrn, ale byli stdm
v ostatnch vdajch. Zde v Nov Anglii bylo tomu
prv naopak nepokldalo se za dobr mrav peplnit
si aludek, ale yankejsk vynalzavost nemla konce
ve vymlen hraek pro dti bohatch a dospl byli
utopeni v zplav zbo neuviteln dokonale
vyrobenho. Rno o vnocch byla pod vnonm
stromkem nahromadna spousta mnohobarevnch
balk ovzanch stukami. Dmky, doutnky,
bakory, hedvbn upany, vzanky to byly bn
drky pro mue zatm co dmy dostvaly perky,
nramkov hodinky, hedvbn punochy, zvoje
a ly, kabelky a pudenky, ozdobn krabice
okoldovch bonbon a cukrovanho ovoce kad
dostval takov spousty tchto vc, e otvrn balk
u i nudilo a na tvch obdarovanch bylo mono
jasn st mylenku: Proboha, co s tm vm budu
dlat?
Robert a Percy byli dva kamardt a zcela normln
hoi, kte ili doma utlaovanm ivotem. Ester
povaovala jakkoli zpsob vyboen za patn mrav
a snaila se to vtpit i svm dtem; ale bojovala proti
proudu asu, ve kterm vechno bylo m dl
vpravnj a dra a kdy asn propaganda pro
utrcen byla rozvena tisci initeli. A zde pichzela
zplava zbo s lstky od strk a tetiek a bratranc
a sestenic a spoluk, ba i zamstnanc; chlapci se
pesycovali a nedovedli skuten ocenit nic.
Lanny se podlel na tomto mnostv zbo
i pekvapen. Nebesa: ti dal svetry a to ml nkolik
vlastnch ve skni! Dal vzanky, dal kapesnky, dal
karte na vlasy; krokodl opasek, kter byl zjevn
pli tk, ne aby se dal opravdu nosit; nov vydan
knihy, o nich ekl prodava, e by se mohly lbit
mladku. A uprosted tohoto nadbytku drek od
praprastrce Eli znan opotebovan svazek
Thoreauova Walden, kter se naprosto nehodil mezi
ostatn drky, jakoby se byl nehodil jeho autor do tto
mdn spolenosti. Jindich David Thoreau, pouujc
jak t venku v chat o krupin kai a fazolch, aby si
lovk zachoval svobodnou mysl a nedal se ovldnout
obchodnickm duchem! Star Nov Anglie a nov
Nov Anglie se tak setkaly v Buddov salon
a nezajmaly se navzjem.

2
Lanny poslal svmu praprastrci nejhez knihu,
kterou mohl nalzt v mstnm obchod, pepychov
vydn Dona Quijota s Dorovmi ilustracemi.
 Star pn ho pak pozval, aby k nmu piel na
sobotu a nedli a vzal s sebou Bess. Ester nebyla sice
velmi potena dvrnm ptelstvm mezi svou
dcerou a nevlastnm synem, ale Lanny slbil, e pojede
velmi, velmi opatrn na zasnench cestch; Bess
byla vecka rozechvna a Robbie tolik poten, e
matka nemohla zakzat tuto nvtvu.
Mezi Lannym a jeho nevlastn matkou byla
povahov propast, kterou nic nemohlo peklenout.
Lanny se dval vst svou lskou ke krse, zatmco
Ester musela peliv pemlet o vem, co ctila i
dlala a ve pizpsobovat zkostnatlm normm.
Nkolikrt odpoledne pila na svho nevlastnho syna,
hrajcho na klavr hlun a pmo blouzniv, jak byl
hrou naprosto zaujat; Ester stla a poslouchala
s neklidnou mysl. Nikdy neslyela takovou hudbu,
aspo ne v pijmacm pokoji, zdlo se j, e to nen
v podku a neme bt zdrav. Nebylo mono vit,
e by se nkdo mohl takhle chovat a nezapomenout se
pak dve i pozdji.
Bess se svou vzntlivost byla tak trochu zhadou
sv matce; a nyn ji jet tento pchoz z ciziny
povzbuzoval. Bess naslouchala se zaujatm vrazem
jeho he, jakoby ji hudbou penel do njak ciz
zem, kde jej matka nikdy nebyla. Bess chtla
v pijmacm pokoji hrt jako Lanny a tanit jako Lanny
a mt pi tom na sob jen mal plavky! Povdala
o romantickch mstech, kde jej nevlastn bratr byl,
o lidech, s nimi se setkal, o tom, co vidl a co j
vyprvl. Knihy o vchov dt, kter Ester horliv
studovala, vechny souhlasily v tom, e se nem
dtem stle kat: Nesm! Nesm! a tak to Ester
nekala. Ale v srdci ctila neklid.
Cestou ndhernou zimn krajinou, zabalen do
koein, vyprvl Lanny dtti o podivuhodnm starm
pnovi, ke ktermu jedou a kter svho asu pomhal
otrokm k tku.
Tato dv pevtlen novoanglickho idealismu pijela
do vsi Nortonu v nleit me, aby ocenila svho
velebnho pbuznho. Sladk kvakersk enuka
a panensk dcera jim pipravily prav domov a Bess
sedla po hodiny u starcovch nohou. Nemohla
porozumt vem jeho dlouhm slovm, ale vdla, e
vechno, co k, je dobr. A kdy se oba mlad lid
vraceli dom, bylo mezi nimi nov pouto, jako kdyby je
njak starodvn prorok pomazal svatm olejem.

3
Posledn vlen zima byla nejtemnj a nejhor.
Po ti a pl roku vechna lidsk vynalzavost a vda
pracovaly k zdokonalen prostedk zkzy. Ob strany
mly nyn mnoho druh jedovatch plyn: nkter
z nich prosakovaly atstvem a leptaly ki, jin niily
plce, nkter oslepovaly a jin nutily lidi k neustlmu
zvracen. Tyto plyny byly ukldny do bomb a cel
bojit bylo jimi proskl. Nmci mli vrhae plamen,
kter zabjely obsluhovatele prv tak jako jeho
protivnka. Britov a Francouzi mli tanky, kter jely
ped postupujcmi oddly, chrlce ohe a smrt.
Bsnkv sen se uskutenil a pern rosa padala ze
vzdunho nmonictva, zpascho na modr obloze.
Eskadry rychlch bojovch letadel vyrely tu a tam;
vytily se z mrak a plily strojnmi pukami do
pochodujcch oddl; zaltaly i za fronty a shazovaly
bomby na eleznice a munin skladit. Zeppeliny
byly ostelovny vbunmi stelami a nebezpe bylo
tak velik, e posdky dvou vzducholod je zniily
doma, aby nemusely vzltnout.
 Vechno se zvtovalo a stvalo niivjm. Nmci
postavili ohromn oblhac dla, znm jako tlust
Berty, umstili je v lese za Laonem a stleli na Pa ze
vzdlenosti sto dvaceti kilometr. Z potku tomu lid
nechtli vit; ale Nmci zaali vystelovat kadch
dvacet minut jednu stelu a o Velk ptek jedna z nich
zashla kostel a zabila a zranila kolem dvou set
vcch, vtinou en a dt.
Proti ponorkm byly hlubinn nloe a st kolem
vech hlavnch pstav a prplav. Amerian dodali
sedmdest tisc min, kter byly etzov poloeny do
severnho vstupu do Severnho moe od Orkneyskch
ostrov a k norskmu pobe na dlku skoro pti set
kilometr. To znamenalo skoro na kadch est metr
jednu. Britov si vymysleli Q-luny star men
nkladn parnky s ukrytmi zbranmi a poslali je do
nebezpench psem. Ponorka se vynoila, aby na lo
stlela dly torpda si neptel etili na velk lodi.
st posdky Q-lunu k tomu pedem uren jako
tkov posdka spoutla zchrann luny
a nasedla do nich; ponorka piplula ble, aby dokonila
znien lodi a tu nhle st bonch stn parnku se
odklopila a odkryla tak patncticentimetrov dla,
kter zahjila zniujc palbu na ponorku.
Amerika dokonovala ppravy v mtku a chvatu
dosud nebvalm. Bylo mono ctit, jak celkov nlada
zdrsnla ped svtovm nebezpem. Lid mluvili jen
a jen o vlce; i ve svatotomsk kole a i ve
spolenostech k se mluvilo jen o tom, co se dje
a jak velikou ast bude mt Amerika na vlce.
Pedepsan vk byl dvacet jeden rok, ale i mlad
dobrovolnci byli pijmni a kadou chvli nkdo
z vych td sbalil svj majetek a peel do cvinho
dstojnickho tbora.
Lannymu bylo nyn osmnct a otec se obval
vzplanut jeho citov povahy. Kdykoli se mladk vrtil
dom na nedli, zkoumal Robbie, nenalezl-li erv
propagandy cestu do jeho mysli; stalo-li se tak, pouil
veker sv vmluvnosti a obratnosti, aby ho uvedl na
neutrln stanovisko zbrojae.
Robbie a Ester spolu nesouhlasili v nzorech na
Anglii a ani na Ameriku, ale Robbie ji vdy nechval
bez odporu kat, co j bylo libo. Tot dlal se svmi
pteli; vichni ovem vdli, e m zvltn monosti,
jak dosci zprv a bvali i zvdavi, ale jeho odpovd
vdy bylo, e vyrb zbran pro ty, kdo chtj bojovat,
a dv si za n platit. Obas star Samuel napomnal
svho syna: Starej se o obchod a nech blzny mluvit.
Nikdo se nikdy nedovdl, co si mysl prezident
Buddovy zbrojovky o tto vlce; vdlo se o nm jen,
e vyrb stelivo dvacet tyi hodiny denn, den Pn
v to potaje.
Z toho veho vyplvalo, e Lanny nebyl docela
asten bhem vlky. Lidem nestailo, aby si druz
mysleli svoje; pokldali za svou povinnost zkoumat
a vyslchat ostatn a pivdt je na sprvnou cestu, li-
-li patn. Ve kole dospli k nzoru, e Lanny si nev
dosti zem, kde jeho pedkov zemeli; jeho bratranec
mu to sdlil a proto se oba rozhodli, e ptm rokem
u nebudou sdlet spolen pokoj. Souasn piel
Lanny o spolenost pana Baldwina, protoe mladmu
uiteli bylo drazn doporueno, aby se omezil na
vyuovn literatury a vyhnul se styku s ky mimo
kolu.

4
Lanny dostal dopis, kter mu zpsobil mimodnou
radost. Oblka byla napsna psacm strojem bez
adresy odesilatele, ale se znmkou Spojench stt
a potovnm raztkem z Novho Yorku: uvnit byla
dlouh zprva od Kurta Meissnera! Nejdve se Lanny
domnval, e Kurt pijel do Novho Yorku; ale pak
pochopil, e jeho ptel se asi dovdl o nkom
v neutrln zemi, kdo jel do Ameriky.
A tomu bylo jakkoli, zde byl opravdov dopis, prvn,
kter Lanny dostal z Nmecka od vypuknut vlky. Kurt
mu psal o sob a o sv rodin. Byl nyn kapitnem
dlostelectva a byl dvakrt rann: jednou ml prstel
stehnem a po druh mu lomek rapnelu pokodil
ebra. Nesml mu napsat, odkud mu pe, jen e to je
z bytu pidlenho mu v mst za frontou, kde je na
nkolikadenn dovolen. Vichni jeho ti brati li do
vlky; jeden byl zabit za invaze ve Vchodnm Prusku
a jeden je prv doma a zotavuje se z porann. Kurtv
otec m dleit vldn msto. Jeho sestra se provdala
za dstojnka a je nyn vdovou se dvma dtmi.
Kurt mu psal o svm duevnm stavu, kter byl
vcelku jednoduch podivn podobn Marcelovu
a Rickovu: zem je ve vlce a je nutno, aby vichni
odloili vechno ostatn a pomohli pemoci drzho
a zrdnho neptele. Kurt psal, e m stle jet
zjem o hudbu a filozofii, ale e povinnosti
dlosteleckho dstojnka mu nechvaj jen nepatrn
asu na tyto pedmty. A Vaterland zvtz, co se
jist mus stt a stane, douf, e usly, e jeho
americk ptel po celou dobu pokraoval ve svch
studich.
Tm se dostal k hlavnmu elu svho dopisu, toti
dat Lannyho, aby se nedal zlkat lstivmi skoky
britskho propaganho stroje. Kurt se nestrachoval, e
by jeho ptel piel k njakmu tlesnmu razu,
protoe je jasn, e Britov budou zahnni do moe
a Francouzi ztrat Pa dve, ne sem Amerian
vbec pijedou. Ale Kurt nechtl, aby mysl jeho ptele
byla pokroucena a pokaena agenty britskho
imperialismu: tito lid, kte se zmocnili
nejvhodnjch st svta, domnvaj se nyn, e maj
vhodnou monost zniit nmeck lostvo, postavit
svou eleznici z Kapskho Msta do Khiry, zamezit
Nmcm vstavbu drhy z Berlna do Bagdadu
a prost vemonm zpsobem kit sil siln
a schopn rasy vydobt si svoje msto na slunci.
Dalo se ekat, e Francie bude nenvidt Nmecko
a napadne je vlen, protoe Francouzi jsou rliv
a pokldaj Nmce za sv odvk neptele; mimo to
sleduj svj marn sen o zskn Alsaska a Lotrinska
s jeho poklady uhl a eleza. Ale Anglian jsou
pokrevn pbuzn Nmc a jejich vlka s Nmeckem je
bratrovradou; zloinn pouit ernch, hndch
a lutch oddl ke znien nejvy evropsk kultury je
navdy stav mimo zkon. Nyn zoufal britt militarist
vynakldaj znan penze, aby pustili do svta spousty
l o nmeckch vlench metodch a clech; jak
netst, e Amerian, svobodn lid, mezi nimi
a evropskmi hdkami le skoro pt tisc kilometr
ocenu, se dali nachytat na tuto propagandu a mrhaj
penzi i silm, aby pomohli Anglii zskat jet dal
zem a zaphnout jet vce lid do jejho
imperialistickho vozu!
Lanny ukzal tento dopis svmu otci a oba jej etli
spolen a Robbie mu poukzal na to, jak se vechny
tyto vvody podobaj onm, kter si me pest
kad den v newcastleskm Daily Courieru jene
obrcen, proti Nmecku! Kad z vlcch stran vid
jen svou strnku vci a je slep k nzorm protivnka.
Napi Kurtovi a ekni mu, e pokrauje se svmi
studiemi, ekl mu otec a pak jet dodal: Pi velmi
opatrn, protoe nikdy nev, kdo by tvj dopis mohl
st.
 5
Lanny psval obas matce a popisoval j sv
dobrodrustv v zemi kesansk pchy: o rznch
lidech, s nimi se setkv i o tom, jak velice se tento
kraj li od Provence. Protoe vdl, e Beauty zajmaj
lidsk stvoen, popisoval j podrobn svou nevlastn
matku: dobr ena, ale tolik stroh to slovo se Lanny
nauil z rozmluvy se ofi, baronkou de la Tourtte,
osoby velmi rozdln od Ester Ramson Buddov, kter
by zpsobila skandl, kdyby pila do Newcastlu.
Lanny nenechal matku na pochybch, e by ml radji
domovem Juan, ale e poslouch pn otce.
Beauty mu psvala jednou nebo dvakrt do msce,
pjemn dopisy s klpky. Dcku Marcele se da
vten, protoe je pirozen iveno, a Beauty tak,
pokud se v onch dnech nkomu mohlo dobe dait. Na
ulicch je stle vc a vce vdov a do domova Emilie
Chattersworthov pichz stle vc a vce mrzk.
Ceny stoupaj a strach je pociovn veobecn
Beauty psala, e se ani neme zmnit o vech tch
poplanch povstech, kter koluj. Amerian vude
sly jen jedinou otzku: Kdy u pijdou vai vojci?
Nmci pipravuj ohromnou ofenzivu, kterou chtj
skonit vlku; a uboh Francie vykrabuje posledn
zbytky svch nrodnch sil. Nikde ji nen mladch
mu a sotva njac ve stednch letech; ani na ulicch,
ani na polch. Ach, Lanny, modlm se k Bohu, aby to
skonilo dve ne doroste!
Marcel poslal lstek nebo pipisoval nkolik dek na
konec strnky. Nepsal nikdy o vlce ani o svch
problmech; jen duevnho stavu Lannyho se dotkl:
Nezapome, e jsi umlec a nedej se zastrait
puritny. Nebo psal: Te prv maluji myslivce,
loucho se s matkou; vypad to asi takto a pipojil
mal nrtek. Nebo napsal: Seine Majestt m
starosti, a nakreslil komickou postaviku lovka,
kter byl nejvce nenvidn ve Francii. Lanny peliv
schovval tyto kresby a ukazoval je svmu otci, ale
nikomu jinmu. Jeho nevlastn matka by byla zajist
odsuzovala, e m jet nevlastnho otce: kdyby
Lannyho matka mla smysl pro to, co se slu, byla by
se snaila odinit svj hch odkavm ivotem.
Ale Beauty se u narodila bez tohoto smyslu. Mla
manela a snaila se z nho mt co nejvce. Mluvila pi
kad pleitosti o jeho prci, bojovala pro ni a snaila
se vemonm zpsobem, aby byla vystavovna
a uznvna co je francouzskm zvykem, jinde snad
nikoli neznmm. Napsal-li kde njak kritik
o Marcelovi Detazeovi, e je malem s budoucnost,
nakoupila Beauty vechna sla tohoto asopisu, kter
jen mohla dostat, vystihla lnek a poslala jej vem
svm ptelm. Marcel nestl o takov vhlas, ale
jeho ena si zskala prvo dlat si co sama chce.
Jej hlavn nmahou vak bylo, zdret ho od nvratu
do armdy. Vyhledvala kdejak zmnky o pchodu
americkch vojsk v britskch i americkch novinch
a pinela mu je. dala Robbieho, aby j o tom psal,
a to tak, aby Marcel byl pesvden a spe ochoten
zstat doma a ponechat zchranu Francie mum,
kte nhodou nejsou geniov.

6
Bolevici, nov pnov Ruska, uzaveli s Nmci mr
v Brestu Litevskm, co tm kad v zemch Dohody
pokldal za zradu. To uvolnilo ruce Nmcm na
vchod a umonilo jim po prv mt poetn pevahu
na zpadn front. Dlouho pipravovanou ofenzivu
zapoali uprosted bezna; nejprve proti Britm na
Somn na front asi osmdestikilometrov. Navezli si
tam spousty dlostelectva a hory kouovch
a plynovch bomb; pemohli Brity a odrazili je zpt se
ztrtou asi t set tisc mu. Pak toili znovu na
severu a zatlaili je skoro a k moi. Potom napadli
Francouze a hnali je znovu a k ece Marn, tsn
u Pae, jako na samm potku vlky.
Tyto zoufal boje trvaly asi ti msce a po celou tu
dobu ili Francouzi v hroznm napt, oekvajce
kadou hodinu zprvu o porce, kter se ji zdla
nevyhnutelnou. Francouzi a Britov umrali po stech
kadou hodinu, nkdy i po tiscch; a nadje vech
umraly jet rychleji mezi nimi i nadje uboh,
utrpen Beauty.
Prvn zprva pila Lannymu potou: nemlo smyslu
kabelovat, protoe se stejn nedalo nic dlat Marcel
odeel, psala mu matka. Vytratil se v noci, zanechav
mi dopis na polti. Snad jsem mu to ztila sama;
nebyl by u snesl hdku. Nemj o mne starosti,
vzchopila jsem se ji. Provala jsem tohle vechno
znovu a znovu po cel dva roky a nikdy jsem opravdu
nevila, e tomu uniknu. A tak se ani nepokoum
doufat; vm, e u ho nikdy nespatm. Vezmou ho do
armdy a on zeme v boji. Musm se vt do
skutenosti, e v tchto dobch nikdo neme bt
asten.
Mm ovem malou Marcelu. Proto pila na svt,
protoe v hloubi due jsem vdla, co se stane. Jet ji
kojm, ale chodm kad odpoledne do Sept Chnes.
Jsou tam hrozn ppady. Nevm, co si mm myslit
o vlce nebo co oekvat. Zd se nemonm, e by
byli Nmci vyhnni z Francie. Mm ekat na podvanou
na americk hochy, kte sem pijedou z dlky a budou
obtovni pro nic? Musm t jen proto, abych vidla,
e mj syn je do toho zavleen? i budu muset slyet
od tebe tot, co jsem poslouchala z Marcelovch st?
 Lanny vdl, e v dob, kdy to te, je Marcel asi
uprosted boj. Byl vycvien a e ml st oblieje
znienou, neznamen nic v tchto dobch. Daj mu
uniformu a puku, pidli ho k pluku a nalo do
jednoho z voz jedoucch na frontu.
A tak se i stalo. Marcel psal dopis sv en, pln
klidn jistoty a mru; dlal, co by musel tak jako tak
udlat a k emu zde na svt byl. Psal j o tom, co vidl
v Pai; o much v jeho oddlu, z nich nkte byli
pli sta a nkte pli mlad, nkte veterni, prv
vyl z nemocnic. Nesml napsat kam jde, ale v krtku
tam byl a boov byli ped nm a stle postupovali
a bylo nutno je zastavit.
A to byl konec. Dal dopisy ji nepily. Neptel
postupoval a nebyl zastaven aspo dosud ne.
Zbvala sice jet monost, e Marcel upadl do zajet;
jeho ptelm nezbvalo ne ekat a do ukonen
vlky a pak jet trochu; ale ji nikdy o nm neslyeli.
Pozdji po nm Lanny ptral a dovdl se, e
Marcelova eta hjila zkopy, kter byly promnny
v dry po grantech; pravdpodobn tam zstal
a stlel z puky, pokud ji udrel a pokud vidl
neptele. Byl pohben v neoznaenm hrob spolu
s mnoha kamardy; jeho prach obohat pdu vlasti
a jeho duch bude povzbuzovat nov generace
Francouz k lsce, ke krse a k ltosti nad lidskmi
chybami a aly.

7
Lanny pijel dom na nedli a nalezl pekvapujc
dopis. Zapomnl sdlit Jerrymu Pendletonovi, e je ve
Spojench sttech a tak jeho dopis jel dvakrte pes
ocen. Jeho bval domc uitel byl odveden pi
prvnch odvodech a cvien ve Funstonskm tboe.
Nyn byl ji serantem, odbornkem ve strojnch
pukch a cviil skupinu v devenskm tboe; ekal, e
brzy pojedou na msta, o nich nen dovoleno vojkm
v dopisech se zmiovat.
Lanny byl velice vzruen, protoe slyel ji mnoho
o devenskm tboe, kam i nkte z jeho spoluk li
a jin chtli jt po skonen pololet. Byl
v Massachusettsu, asi tak ti hodiny jzdy z Newcastlu.
, Robbie, nemohl bych se jt na nho podvat? Jet
ne odjede?
Telegrafuj tam a zjisti si naped, je-li jet
v tboe, ekl mu otec. Lanny tak uinil a obratem
pila odpov: Poten, doporuuji rychle pijt,
nvtvy denn od jedn do pti. Jerry jako
hospodrn chlapk napsal prv jen deset slov.
Lanny ml naspch: mus jet ztra, v nedli.
Nepojede Robbie s nm? Jerry Pendleton je znamenit
chlapk a snad pouv Buddovu strojn puku a mohl
by teba Robbiemu i nco poradit. Otec tedy ekl, e si
udlaj vlet. Ester chtla, aby tak vzali oba hochy
a Bess spustila nek. Robbie tedy ekl: Telegrafuj
Jerrymu, aby pipravil aj pro pt!
Nov Anglie byla krsn v t dob; prvn jarn
kvtiny vyrely v lesch a stromy se leskly bledou
zelen. eky byly hnd vodami ze vzdlench hor, ale
mosty byly siln postaveny a vtina cest dobe
dldna. Mlad lid mluvili rozilen, protoe slyeli ji
mnoho o tchto zzranch tborech. Bylo jich
celkem estnct rozhzench po celch Spojench
sttech a rostly jako kouzeln fazole v pohdce
minulho ervna tam nebylo nic a za dva msce tam
bylo bydlit s vekermi modernmi vymoenostmi
pro est nebo sedm set tisc mu.
Pijeli k branm novho msta v jednu a hostitel u
na n ekal. Armda byla hrd na svj vkon
a nvtvnci byli vtni. Jerry byl do hnd oplen
sluncem, zdl se vym a urit byl ramenatjm, co
ve bylo dobrou reklamou pro armdu; vypadal hezky
v khaki uniform s koenmi holenmi a sluebnm
kloboukem s plochm okrajem a pskem. Byl vn
a hrd na tento tbor a provdl je po nm, jako by to
byl jeho vlastn podnik. Bylo to pravideln msto
s budovami vtinou jednopatrovmi: v tboe Devens
bylo trnct set budov a vechny podle jednoho vzoru.
Jerry jim vyprvl, e kdy tesai zaali pracovat, chtli
udlat rekord a postavit jeden dm za hodinu;
a chlubili se svtovm rekordem, kdy doshli
prmrnho vkonu jednoho domu za tvrt hodiny.
Nyn se hemilo tyicet tisc chlapk v tomto
mst: byst, zdrav hoi, vichni hladce vyholeni
a vichni mli k nedlnmu obdu kue a ouchan
brambory. Jet jednoho svtovho rekordu bylo
dosaeno: byla to armda bez lihovin; a protoe
instalace tu byly provedeny jako prv prce vbec,
nebylo tu nemoc a nemohly ani vznikat. To vechno se
dovdli od tohoto odbornka na strojn puky,
vedoucho Robbieho vz ilm provozem nkladnch
aut, motocykl a koskch krytch voz.
Jerry je zavedl do svho domu, kter podle svch
slov sdlel s ticeti mui. Dlouh mstnost mla nzk
strop a byla ctit pjemnou vn erstvho smrkovho
deva. Vechno bylo ist jako v nemocnici; lka byla
z ern oceli a podlahy se denn zametaly a drhly.
Jerry jim ukzal spolenou jdelnu, kde dostvali lep
jdlo, ne vtina z nich kdy v ivot vidla. Pak je vedl
na cviit, kde mohli vidt tisce mu cviit
a vte mi, mme toho dost, ekl jim zrzav serant.
Ano, dodal, strojn puky jsou Buddovy. Zavedl
je k mstu, kde cviil vojky ve skutench zkopech
a se skalisky, stromy a kovinami ke kryt. Jerry jim
ukzal i trochu vcviku a zazpval jim vojenskou
psniku.
 Tato armda se uila rychle a byla pipravena
provst svou vc. Cel vcvik je jen pro tok, ujistil je
serant. Nejdeme tam sedt do zkop. Ume vojky,
jak dobvat pozice a postupovat od jedn ke druh.
Nmci maj velmi dobr strojn puky, varoval
Robbie.
Chceme je otupit dlostelbou a pak je dostat
runmi granty. Jedna vc jim chyb, a to je celoivotn
praxe v hzen baseballovho mku. Vtina z chlapc
dovede se strefit grantem na cl ji pi prvnm hodu.
Kdo tref ernocha, dostane cenu! Jerry se uklebil
a dodal: Nevm, byli-li jste nkdy na pouti v Kansasu.

8
Po celou tu dobu si Lanny myslel: Marcel by tu ml
bt a vidt to vechno! mylenka, kter mu
zmenovala radost z tto nvtvy. Bylo krsn setkati
se se starm ptelem a vidt ho hezkho, oplenho,
vysplho a plnho sly; ale uvil-li, jak asi by mohl
vypadat za ti msce jako Marcel, Rick nebo Lannyho
gigolo naplnn tbor poal psobit jinm dojmem.
Pozorovali tyto hrd a zdrav mladky pochodujc po
cviiti a Lanny vida starostliv vraz v oblieji sv
nevlastn sestry pochopil, e m tyt mylenky. Bylo j
sice jen deset let, ale dti vdy vd o neshodch
v domov a Bess pochopila, jak nazr na tuto vlku jej
otec a jak Lanny.
Cestou dom vatlali oba chlapci vesele o divech,
kter vidli. Chtli vdt vechno o much, kter vidli
cviit v tboe; z kterho tbora budou naloovni;
jakm zpsobem se to dje; jak dlouho to trv ne se
dostanou do Francie a jak velik je nebezpe, e je
ponorky potop.
 Otec se mnoho o to nestaral, protoe byli jet pli
mlad; ale chtl se ujistit, e Lanny nebyl sveden
vojenskou slvou. Pprava vlky je starodvn lidsk
praxe a vdy psob dobrm dojmem prce dlan
s nadenm a rychlost. Robbie tedy ekal, a se jeho
nejstar syn probere ze zadumn; a kdy se tak stalo,
byl pjemn pekvapen.
Mysl, e bys mi mohl nalzt njak zamstnn
v tovrn pes lto, a skon kola? otzal se Lanny.
Jak druh zamstnn, synu?
Cokoli, kde bych mohl pomoci a nauit se nco
o podniku.
Mysl, e by t to opravdu zajmalo?
Nu, kad nco dl a lovk se nect dobe, kdy
si jen hraje.
Bude-li mt dobr vysvden ve kole, Lanny,
nikdo ti nebude moci upt prvo na letn przdniny.
Kdyby vdli, jak mlo skuten prce potebuji dlat,
teba by mohli. A chce-li ci odvodn komisi, e mne
potebujete pi vrob zbran, nebylo by lpe, kdybych
o n nco vdl?
M jet dva a pl roku, ne bude nutno o tom
uvaovat.
etl jsem, e chtj snit odvodn vk. Nechce-li
tedy, abych se tam dostal, mus mi vas opatit alibi.
Budeme o tom uvaovat, odpovdl otec; a pak
dodal s smvem: To by mohlo pohnout i prezidentem
Buddovky.
 S E N N O C I S VAT O J N S K

1
Pi zkoukch na svatotomsk kole obstl Lanny
s dobrmi vsledky a ze svho seznamu pedmt
vykrtl nkolik pedmt, na kter ji nikdy nebude
muset ani vzpomenout.
Byl ji nyn trnct msc v Connecticutu a bhem
tto doby bylo pevezeno do Francie vce ne milion
Amerian. Jerry Pendleton a padest tisc jinch
serant bylo pipraveno vyzkouet mylenku o znien
nmeckch hnzd se strojnmi pukami pomoc
baseballovch hr, vrhajcch Buddovy granty.
Bhem tchto trncti msc pracovala zbrojovka bez
ustn dnem i noc. Kou se valil z jejch komn, dlnci
se hemili jako spousty mravenc a vrobky se
hromadily po milionech ve skladitch Francie a za
frontou. Amerian bojovali na zkouku u Cantigny
a nyn byli pesunovn k zadren postupu Nmc na
Pa.
Takov zprvy pinely noviny, kdy Lanny zasedl
s otcem k porad, jak strvit lto. Stle jet chtl jt
do zbrojovky; a kdy se ho Robbie zeptal, jak si to
pedstavuje, pravil: Nu, chci pijmout zamstnn jako
kad jin a zkusit, jak vypad osm hodin prce
denn.
A chce zanat od piky? usml se otec.
Co to nen obvykl zpsob?
 Obvykl v romnech. Sedl bys v kout mstnosti
a nauil se esti pohybm rukama a dlal to, eknme,
osmsetkrt denn po ti msce. Shledal bys, e to je
navn.
Domnval jsem se, e bych se dovdl nco
o lidech, s nimi bych pracoval.
Dovdl by ses, e devt z deseti nedovede nic ne
tchto est pohyb a nezle jim ani na tch. Dovdl
by ses, e vydlvaj spoustu penz a nevd, co
s nimi, a tak si kupuj pepychov koile a ponoky
a ojet auta. To vechno se me dovdt stejn,
pjde-li se projt veer po Hlavn td.
To nebylo povzbuzujc. Nemyslel jsem, Robbie, e
bych mohl jt do kancele, protoe nic neumm a vidl
jsem, jak tam vichni maj mnoho prce.
To je oboj pravda. Ale ekni mi nejdve, co m
v myslu: chce se zabvat vrobou zbran nebo
prodejem?
Myslm, e bych ml znt oboj, Robbie.
Mus znt nco o obojm v kadm ppad; ale
tyto dva obory jsou pli specializovny a musel by ses
soustedit na jeden. Je to nco jako vybrat si hlavn
a vedlej pedmty na univerzit.
Nu, chtl bys vlastn vdt, chci-li jt s tebou nebo
se strcem Lawfordem. V, co ti odpovm.
Chce tedy zat v m kanceli a vidt odtamtud
vechno ve zbrojovce jako j?
Me to zadit, abych nepekel?
To je to nejmen, pravil otec. Bude-li peket
mn, eknu ti to a bude-li peket a bude-li v cest
jinm, eknou ti to sami.
To je sprvn.
Tedy vborn; to je mj pln na lto: dostane stl
v m kanceli a bude tam studovat zbran msto
sinus a kosinus nebo jmen anglickch krl. Bude
poslouchat moje rozmluvy s nvtvami a moje
diktovn dopis, dostane korespondenci, abys ji mohl
sledovat nazpt a porozuml obchodm. Bude
studovat smlouvy a podrobnosti, ceny a srky;
dostane modr otisky a zept se m na vecko,
emu nebude rozumt. Nau se znt vzorce na ocel
a a bude vdt dost, abys rozuml tomu, co vid,
pjde dol do dlen a bude sledovat vrobu. A
bude znt sousti puky, rozebere ji a pokus se ji
opt sloit. Pak pjde do zkuebny a bude tam
pozorovat prci prost vechno tmto zpsobem.
Lanny poslouchal naden, , Robbie, to je pli
mnoho!
Bude zleet na tob, jak se dostane daleko. Ale
jedno se urit dov po tech mscch bude vdt,
m-li opravdov zjem a chce-li pokraovat. Plat?
Oveme ano!
eknu svm tajemnkm, aby ti dali vechny
listiny, kter si bude pt, ale mus je vrtit tmu
ednku, kter ti je pj. Nesm ale chodit sm do
spis, protoe si nesmme dovolit v nich nepodek.
Bude-li chtt jet nco, ekne o to mn, protoe
vichni jsou peteni prac a pekelo by jim, kdybys
je vyruoval. Jednu vc ji zn nesm nikde
a nikomu ci ani jedin slovo o tom, co se dov
v podniku.

2
Lanny byl jako nmonk, jemu se podailo vykopat
bednu se zlatmi mincemi a klenoty; nemohl se
nabait pohledu na n a pocitu, kdy si je nechal
probhat mezi prsty. Vechny ty tajemn vci,
o kterch slyel svho otce mluvit s dstojnky
a ministry, budou mu nyn prozrazeny. Prvn, co se mu
dostalo do ruky, byly zprvy od zahraninch firem,
jim Budd pronajal svoje patenty na dobu vlky; a tak
tajn zprvy, kter o tme pedmtu poslal Bub
Smith. Ml pocit, jako by dostal do rukou soukrom
listiny Sherlocka Holmesa! Lanny snil o dnu, kdy bude
moci upozornit Robbieho na njakou nesrovnalost ve
zprvch Zacharovovch spolenost, na nco, co
Robbie sm ve spchu pehldl. Ale nic se mu
nepotstilo.
Nov zamstnn mu tak pineslo est, e byl
pozvn na veei ke svmu ddovi. el tam s Robbiem
a star pn ekl: Nu, mlad mui, slym, e jsi dodrel
slib. A to bylo ve.
Mluvili o vvoji vlky a pojdali novoanglickou veei,
obsluhovni starou sluebnou pod dohledem star
pbuzn. Po veei ekl dd: Nu, mlad mui,
navtvoval jsi moji biblickou kolu. Nauil ses
nemu? Lanny odpovdl, e ano; a jeho dd ihned
zavedl e na jistotu spasen prostednictvm vry.
Mluvil asi tak pt minut; pak se obrtil k Robbiemu
a poznamenal: Nu, puky 17-B se dr dobe ve
Francii, jak se zd.
Lanny byl tak zaujat svmi novmi vzkumy, e
chtl bt asn v kanceli a chtl tam zstat i veer,
kdy nkdy nco zdrelo jeho otce. Ale Ester opt
zakroila a Robbie souhlasil dospvajc mladk by
neml pracovat vce ne osm hodin denn a Lanny by
ml si jt obas zahrt tenis a zaplavat do klubov
plovrny ped veei. Bylo to tedy tak zazeno a cesta
pipravena pro jeho dal kariru.
Newcastlesk venkovsk klub si koupil dva velik
statky a postavil si klubovnu blzko u msta, aby
obchodnci mohli si obas sem zajet na partii golfu
ped vee o letnch veerech. Chodili sem vichni,
nejen zamstnanci Buddovch podnik, ale i dmy
sem pichzely odpoledne zahrt si bridge a veer
bvaly tanen verky a obas njak pedstaven, aby
se trochu rozptlila veobecn nuda lid, kte se
navzjem pli dobe znali. Kdy lovk trvil
v takovm mst cel ivot, muselo se mu zdt
nudnm a obyejnm; ale cizmu mladku
i nejobyejnj klep pipadal jako nov lekce o lidsk
povaze.
Samozejm mli lenov klubu zjem o hezkho
mladka, kter il v cizin, mluvil plynn francouzsky
a dovedl mluvit o Cannes, Pai, Londn, Henleyi,
Ascotu a Longchamps. Hrl na klavr, dobe tanil a to,
e nekouil a nepil, ho inilo jen zajmavjm; unudn
dmy si pedstavovaly, e mus bt panicem a snaily
se bt pjemnmi a nedovedly pochopit, e chce
zstat v hloup kanceli a ned se vylkat k tte--
tte.
Bylo zvykem, e klub podal v lt pedstaven
v divadle ve voln prod, vybudovanm na lesn
mtin. Byl tam divadeln vbor, kter se rozhoen
pel, jak kusy se maj dvat. vihck skupina chtla
modern vci pln hovor o pohlav; konzervativci si
dali a dostvali vdy nco sentimentlnho
a sladkho, vhodnho pro mlad lidi. Vzhledem
k stvajcm pomrm hrli vlen kus, kter byl
velmi spn minulou seznu v Novm Yorku.
Pedpokldalo se, e toto lto kad vypln prac pro
vlku. Mui chodili do zamstnn brzo a dlouho v nm
zstvali. eny trvily voln as ppravou obvaz,
pletenm punoch a svetr nebo navtvovnm schz
vbor, kde se tyto innosti pipravovaly. Ale vyskytlo
se i nkolik takovch, kter tato innost
neuspokojovala; snad v srdcch nesouhlasili se
zabjenm svch blinch nebo povzbuzovnm
vraednch choutek u druhch. To ovem nemohli kat
uprosted veho toho vlasteneckho naden; mohli jen
prohlaovat, e kulturn ivot celku nesm tak docela
upadnout a e pepracovan inovnci, kte se vzdvali
ve prospch vlasti svch przdnin, mli by mt njakou
vhodnou zbavu.
Dramatick vbor sebral tedy vechnu odvahu
a podjal se proveden Snu noci svatojnsk, kter
poskytoval dost venkovskho rozptlen a ml
pvabnou hudbu. Vbor vybral vhodn charaktery pro
jednotliv role a nabdl Lannymu roli jednoho ze dvou
v lsce zklamanch pn, potulujcch se v lesch
kolem Athn. Nikdo z vbor ovem netuil, e Lanny
byl ji pr let zklamn v lsce opravdu. A byl dosud
protoe prv ped nkolika dny dostal dopis od sv
bval lsky, kde mu tato zcela chladn mezi jinmi
novinkami sdlovala, e se provd za vnuka hrabte ze
Sandhavenu, kter byl povoln z fronty a pidlen
ministerstvu vlky v Londn.
Lanny jim ekl, e nev, bude-li mt as na zkouky;
ale vbor ho ujistil, e vechna prce se bude dlat
veer z nutnosti, protoe role vvody athnskho
bude hrna representativnm viceprezidentem Prvn
Nrodn banky a role Bottoma byla svena spolenku
nejvt advoktn kancele v mst. Lannyho rodina
dala mu k tomu pln schvlen a tak veeval v klubu
s ostatnmi herci a na scn prodnho divadla stdav
pronsledoval a odmtal krsnou dmu, jej otec byl
editelem vodrny msta Newcastlu.

3
Amerika je zem velkovroby a normalizace;
potebuje-li lovk nco, vdy najde nkoho, kdo to
provede podle poslednch metod m-li k tomu penze.
Potebuje-li nkdo zskat penze na dobroinn el
pomoc ochotnickho divadla, zjist, e existuje ada
firem, kter se specializovaly na to, aby mu ukzaly,
jak se to provozuje. Polou reisra, kter se ujme
veden hry, obstaraj kulisy a obleky, po ppad
odbornky, kte je opat; porad, co se m hrt
a vybere-li si spolek modern vc, opat autorsk
prva; zad tisk lstk a program prost obstaraj
vechno potebn k uplatnn ochotnickch talent
a k hladkmu prbhu pedstaven, a je to
v ktermkoli kout Stt.
Reisr pro produkci newcastleskho klubu Snu noci
svatojansk pijel z Novho Yorku; vysok mladk
estetickho zjevu s brlemi a s vlasy delmi, ne bylo
zvykem v mst. Ml roztrit zpsoby a zvyk dlat
podivn humoristick narky. K Lannymu nalezl
ptelsk pomr a vyprvl mu o sti Novho Yorku,
zvan Greenwich Village, kde se schzej mlad lid,
majc zjem o umn a kde p a provozuj svoje hry.
Walter Hayden byl diskrtnm lovkem, kter si vil
svho zamstnn a nikdy si nedovolil tropit si erty
z neho v Newcastlu; ale poznamenal k Lannymu
povechn o podivnm postaven reisra, jeho herci
jsou bohat lid, zvykl dlat jen to, co se jim lb, take
jen s velkou trplivost a taktem me doshnout, aby
pedstaven nedopadlo pli hrozn.
Po prvnch dvou i tech zkoukch zaalo se
povdat mezi zasvcenmi, e Snu noci svatojnsk,
provozovanmu Newcastleskm klubem, nco chyb.
Jedna z mdnch mladch matrn nalezla si pleitost,
aby po stran se zeptala Lannyho, je-li podle jeho
nzoru Adelaida Hitchcockov skuten vhodn pro roli
Pucka? Adelaida byla pvabn mlad dvka
s mnostvm hndch kueravch vlas a velkma
oduevnlma hndma oima, kter se dosti asto
otely za Lannym. Mla krsnou postavu a ve, co ji
inilo sktkem z pohdky, pokud stla tie a bez
pohybu; ale kdy mluvila, nebylo ivota v jejm
pednesu a kdy vela na scnu, byla to mlad dma
vstupujc do pijmacho salonu a nikoli ani
v nejmenm tanc otek ztlesujc neplechu.
Kdyby byl Lanny ovem vce zdomcnl
v Connecticutu, byl by vzal v vahu, e Hitchcockova
rodina m vynikajc postaven v mst jeho otce a e
Adelaidina matka je pmou sestenkou Lannyho
nevlastn matky. Ale Lanny myslel jen na umn a ekl,
e podle jeho mnn by Adelaida s kdly na zdech
byla skvlm doplkem prvodu krlovny Titanie; ale
pro roli Pucka je poteb hocha nebo dvete, kte
opravdu dovedou hrt; a bude-li to dve, e mus mt
chlapeckou postavu s tlmi boky.
Mluvili o rznch lenech mlad spolenosti
a nemohli na nikoho pipadnout. Lanny se zeptal, nen-
-li v mst njak uitel tance, kter by mohl nkoho
doporuit; a pi tom se pan Jessupov upamatovala,
e jednou vidla pedstaven student stedn koly, ve
kterm vystupovala dvka, kter uchvtila divky
svou vzletnou hrou. Pro ji sem tedy nepivedete, aby
se seznmila s ostatnmi leny? otzal se Lanny, m
opt ukzal, e nen v Connecticutu doma; nebo
v tomto staromdnm mst nenavtvuj dcerky
z lepch rodin veejn stedn koly a kyn
takovch kol jsou jen nesmrn zdka zvny do klub.
Pan Jessupov se vydala vyhledat onu dvku, jej
jmno bylo Gracyn Phillipsonov a jej matka byla
dekoratrkou; mla mal krm, nad kterm bydleli. Ale
ne tam pan Jessupov la, povdla o tom vem
svm ptelm a ekla, e to je nvrh Lannyho,
ponechvajc mu tak plnou odpovdnost za to, co se
stane.
 4
Gracyn Phillipsonov pila druhho dne do klubu
a Lanny na ni ekal, jak slbil. Na prvn pohled bylo
patrno, e je stvoena pro roli Pucka: byla drobn,
thl postavy, tm bez bok; mla rychl a il
zpsoby, hlas zvonc smchem a nohy tanc pi
obyejn chzi. Byla sice tmavovlska a Lanny si vdy
pedstavoval pohdkov zjevy jako zlatovlas; ale ani
pi porad s vedoucmi se nedovdl o tom nic
uritho.
Nkte z elegantnch ptel pan Jessupov, kdy
jim bylo eeno, e Lanny Budd m zjem o tuto dvku,
se seli, aby se s n seznmili. Nkdo z nich ji podal,
aby jim zatanila. Spustili gramofon a samozejm s n
tanil galantn Lanny. Kdyby byl chytej, byl by j
nalezl jinho spolenka a sm by si usedl a pozoroval
jej tanec chladnm okem odbornka. Ale tanec byl
Lannyho slabost a snad toho intrikni vyuili.
A pi tom tanci se ona mimodn vc pihodila.
Lanny si skuten nezatanil od svho pchodu do
zem kesansk pchy a velmi toho postrdal.
Tanen v klubu nebylo o mnoho vce ne vzt dmu do
nrui a prochzet se s n po parket a stdav ji vst
a dt se vst od n.
Ale kdy je lovk mld a pln naden, me tanit
voln a svobodn ke kad hudb. Me udlat ti
kroky, zatm co ostatn jeden; me se ohbat, otet
a uhbat prost vyjdit radost, kter je v nm. A m-
-li ped sebou dve, kter je pohyb sm, kter ho
pozoruje se vzruenm v och a te mu ve tvi, co
chce uinit to je nco, co povzbuzuje a pivd do
varu. Nkolik pokusnch krok, pr rychlch slov a ob
tla se pohybovala spolen v pvabnm a ladnm
tempu tvoila tanec.
 Dmy, kter je pozorovaly, vidly ovem tanec na
scn; vc zvan spoleensk tanen, byla tehdy
v plnm rozkvtu. Ale takov tanec byl peliv
zkouen, zatm co tato dv mlad stvoen se nikdy
ped tm nevidla a bylo mono vidt, e tvo nco,
aby dala najevo radost ze svho setkn. Bylo to
drdiv, ba skoro a nevhodn a to zavdalo pinu
k povsti, kter se rozbhla po celm mst.
Byla Gracyn Phillipsonov opravdu tm, m se
onoho odpoledne zdla Lannymu? Tryskala v jej mysli
skuten radost jako voda v horskm prameni? Lanny
o tom nepemlel a nebyl by ml ani prostedky, jak
zskat odpov. Hrla-li Gracyn dobr, znamenalo to,
e je herekou. A nikdo by ovem neekal od n vce.
Po tanci byl aj a toto ipern stvoen prozradilo, e
jejm idelem je divadlo. Pan Jessupov j povdla
o he, kterou podnik klub a ona prohlsila, e by byla
nesmrn poctna, kdyby dostala monost si v n
zahrt. Ano, vdla nco o roli Pucka; Shakespeara
mla rda od svho dtstv. Slena Phillipsonov
neekla, e nos vechny shakespearovsk role v hlav;
bylo ovem docela mon, e prosedla vtinu noci
nad lohou Pucka.
A kdy ji pan Jessupov vyzvala, aby jim ukzala,
jak by to zahrla, odpovdla ihned: S radost,
nenudilo-li by vs to ovem. dn upejpn, dn
brnn: byla prost herekou. A tak pmo v hlavn
klubov mstnosti, zatm co ostatn dmy popjely svj
aj nebo hrly bridge a pnov prochzeli s golfovmi
holemi, Gracyn Phillipsonov zahrla scnu ze hry za
pomoci Lannyho s takovm vihem a pesvdenm, e
dmy u stol odloily sv koflky a pni se zastavovali
se svmi golfovmi holemi, aby naslouchali. Kad
vidl, e je skutenou herekou; ale pro ukazuje svoje
umn v Newcastleskm venkovskm klubu?
 5
Fma s tisci jazyky se uchopila zprvy, e syn
Robbie Budda se zajm o obyejnou stedokolaku
a e se pokou vypchnout Adelaidu Hitchcockovou
z role Pucka a umstit msto n svoji chrnnku. e si ji
pivedl do klubu, tanil tam s n, pedvdl s n scnu
a nyn d dramatick vbor, aby j poskytl monost
ukzat, co um. Lanny to nazval vc umn; kad
z tisce jazyk vyslovoval toto slovo s jinm pzvukem
na dkaz nevry a kodolibosti. Umn, opravdu! Jen
umn! Umn, chcete-li! Umn umn skuten, ,
ano, pochopiteln, nemyslm!
Adelaida Hitchcockov se o tto povsti doslechla
v prv plhodin; a ihned bela se slzami v och
k sv matce, , ta urka, to pokoen zesmnil ji
ped celm mstem, zniil j cel ivot! kala jsem
jim, e nejsem dn hereka; ale tvrdili mi, e to
mohu dlat; pimli m k tomu, abych se uila ty jejich
hloup vere a dvala jsem si tolik prce se zkouenm
at!
Jej matka ovem ihned telefonovala sv sestenici.
Co to zas je, proboha, Ester? Zblznil se ten tvj
nevlastn syn? To je skandln pivst takov stvoen
do klubu a dlat tam divadlo ped celm svtem!
Ester se pevn rozhodla, e je-li teba vn
domluvy Lannymu, je povinnost jeho otce, aby mu to
ekl; povdla tedy Robbiemu, co slyela. A opatrn
dodala: Udl lpe, nebude-li se o mn zmiovat.
ekni jen, es to slyel.
Robbie si ho tedy vzal po veei do sv pracovny
a ekl: Co to je s tebou a s tou herekou, chlape?
Lanny byl pekvapen, s jakou rychlost se roz
povsti pomoc telefonnho systmu. Hrome! ekl.
Nikdy jsem to dve nevidl a dnes odpoledne a po
prv jsem o n slyel vera.
 Kdo ti o n ekl?
Pan Chris Jessupov.
Ach, tak! ekl otec. Povz mi, jak se to stalo.
Lanny mu povdl; bylo zajmav srovnat to s tm,
co se kalo a zjistit, jak se me povst za dv i ti
hodiny rozrst. Robbie se nemohl zdret smchu a ekl:
Bylo by lpe, kdybys s tm neml vbec co dlat. Abys
rozuml, Molly Jessupov a Ester jsou si posledn
dobou ve vlasech; je to pro njak pedsednictv ve
vboru njakho spolku nebo nco takovho.
To je mi velmi lto, Robbie. Neml jsem o tom ani
tuen.
To jsou vci, do jakch se zamot, jakmile m co
dlat s enskmi zleitostmi. Nestarej se o tu slenu
a nech ensk, a si to vyrovnaj samy.
To bude nepjemn, odpovdl mlad mu.
Prohlsil jsem, e dovede hrt; a kdy se mne te na
to budou ptt, co jim mm ci?
Nu, nechci znsilovat tvoje umleck svdom,
odpovdl mu vn otec. Ale ekl bych, e kdy jsi
nalil olej do ohn, e bys mohl trochu poodstoupit.
Bylo na Lannym, aby se zasml. Jen mezi nmi,
Robbie, ta Adelaida je ale devo.
Ano, synku; ale jsou rzn druhy dev a ona je
dleitm druhem.
Drahocennm?
Vce ne to skoro krlovskm ezlem.

6
Dramatick vbor se seel a slena Gracyn
Phillipsonov jim pedvedla, jak by zahrla roli Pucka.
Kdy skonila, otzal se vbor na radu Waltera
Haydena a tento zkuen reisr bohatch odpovdl,
e jeho zvykem je, ponechvat takov rozhodnut
vboru; svj odborn posudek byl jim ekl jen na
formln dost. Kdy tato byla slavnostn
odhlasovna, pan Hayden ekl, e slena Adelaida
Hitchcockov by byla pvabnm zjevem jako vla
s kdly na zdech; zatm ale slena Phillipsonov je
herekou a do jist mry i objevem, kter by jednou
mohl proslavit rodn msto.
Adelaida odmtla vystupovat s kdly a odela
s prohlenm, e ji nikdy do klubu nevkro. Zkouky
pokraovaly a kad veer z nsledujcch deseti Lanny
pozoroval okouzlujc veselost Gracyn Phillipsonov na
matn osvtlen scn lesnho divadla.
Dlouho oekvan veer piel a Gracyn se chvla,
e byla a k politovn. Ale jakmile vbhla na scnu,
zmocnilo se j naden: hrla svoji roli s spchem
a pozvedla ochotnick pedstaven na skutenou vi.
Divci j uspodali zdvoil ovace.
Druh den a bylo po vem. Lanny byl uednkem
na prodavae zbran a Gracyn chudm dvetem,
jeho matka mla mal krmek a bydlela nad nm.
lenov klubu mli rozptlen na jeden veer, erven
k dostal tisc dolar, Lanny si nadlal neptel
a Gracyn nkolik ptel; to si toti myslela, ale marn
ekala na dal pozvn do klubu a pomalu ponala
chpat, e k spchu nesta jen talent.
Bylo jen patn, e Lanny dal klepm za pravdu.
Nyn to ji nebylo otzkou umn, neml ji dvodu,
aby se stkal s touto mladou enou. Ale zajmal se o ni
natolik, e ji bral na vyjky autem a zkoumal ji jako
lidskou bytost. Shledal, e toto chvjc se stvoen je
stdav koist nadje a strachu. Chtla se dostat
k divadlu; jak se to dl? Mus jt do Novho Yorku,
samozejm. Pan Hayden j slbil doporuen; ale
nebylo to jen ze zdvoilosti? Nek to vem mladm
herekm v kadm mst, kam pijde? Nyn ji
pracoval jinde a nepochybn k njak zancen
ochotnici, e m talent.
A dosud il Lanny v Newcastlu omezenm ivotem
a nestkal se s nikm mimo svoji spolenost. Ale zjem
o ciz lidi neutuchl; a nyn se setkval s Gracyinmi
pteli, se skupinou mladch lid se slabou a patetickou
touhou po krse, o n nevdli, kde ji hledat. Nkte
z nich pracovali v lt v tovrnch, aby si vydlali na
studie v zimnch mscch; jin chodili do obchodnch
kol a nyn mli msta v kancelch, vdouce, ze jsou
odsouzeni k ivoen po kancelch. Vtina z nich
nevidla opravdov obraz nebo skuten divadlo
krom revu nebo koujcch spolenost a neslyela
hudbu krom jazzov tanen nebo dchavinch
biografovch varhan.
A nyn k nim piel Lanny Budd, mistr kouzelnk,
kter mohl sedt u pianina u Phillipsonovch a ani se
i jen na chvli rozmlel, dovedl vyloudit z nstroje
naden, tkt vzory krsy, stavt vc se budovy
ndhernch zvuk. Hrl jim ryvky z Chabrierovy
Espaa a Gracyn, kter nevdla o panlskm tanci
nic krom obrzku tanenice s tamburnou,
naslouchala a snaila se pochytit povahu hudby. ekla:
Zahraj to jet jednou; mlad lid j udlali msto
a ona zaala tanit, zatm co Lanny ji pozoroval pes
rameno. V klubu byl kad znudn vm, protoe ml
veho dost; a zde mli veho tak mlo a byli tak
dojemn vdni i za lomky kultury a krsy.

7
Lanny si zvykl trvit svoje veery dlouho venku
a pozorn Ester to ovem neulo. Opt nekala nic
nevlastnmu synovi, nbr jeho otci. Robbie sice nazral
na zbavu mladka jinak, pokud ovem dlal svou prci
pes den dobe, ale chpal svou enu a aby j vyhovl,
slbil si s nm o tom promluvit.
ekl mu pmo: Doufm, e ses nedostal s tm
dvetem pli daleko, Lanny.
, to je zcela nevinn, Robbie, opravdu. Jej matka
si maluje v pokoji sv nvrhy na vzdobu byt, j hraji
na klavr, Gracyn tan a jej ptel se na ni dvaj. Pak
si dlme obloen chlebky se srem a dvakrt jsme
mli i pivo a pipadali si bjen bohmt.
Nemohl bys tot provozovat s nkm z na
spolenosti?
Kdy jsem se nesetkal s nikm z nich, kdo by bral
moji hudbu i tanec vn!
Myslm, e jsou tak trochu upjat.
Nejvt pot s nimi je, e nevd o em mluvit.
Robbie potlail smv a zeptal se: Nebv s n
nikdy sm?
Asi dvakrt nebo tikrt jsem ji vzal na projku
autem; je to pro ni jedin monost, jak se dostat ven
z msta. Ale mluvme spolu jen o divadle; ekl jsem j,
co by mla st a ona se tm d. Chtla by z plna srdce
bt herekou.
To je ps ivot pro enu, synu.
Tak si myslm; ale miluje-li kdo opravdu umni,
nevad mu tk prce.
Obyejn se stv, e se ena sama domnv, e je
zamilovna do umn, ale ve skutenosti je zamilovna
do mue. Nesm ji pivst do nesnz.
Ale ne, Robbie; nco takovho se neme opravdu
stt. Rozhodl jsem se, e zatm nechm lsky stranou,
dokud nedokonm svoje vzdln a nebudu vdt, m
chci bt a co dlat. Mluvil jsem o tom s panem
Baldwinem, svm uitelem ve svatotomsk kole,
a ten m pesvdil, e to je nejrozumnj zpsob.
 Mon, odpovdl opatrn otec; ale jsou ppady,
e t eny nenechaj a je jim tko odmtat. A jsi
v pasti ne se nadje.
Musel tedy Lanny o sob uvaovat: je, teba jen
mlo, zamilovn do Gracyn Phillipsonov nebo ona do
nho? Byl si jist, e kdyby se chtl zamilovat, byl by si
vybral dve jako Adelaida, tak jemn, jakoby stvoen
pro lsku. Byla by to tak moudej volba, protoe jeho
i jej rodie by byli poteni a vystrojili by jim
ndhernou svatbu v kostele, s druikami
a pomeranovmi kvty a mnoha metry blch zvoj,
rozestench kolem n jako podstavec. Ale Lanny
nemyslel na lsku, zajmal se jen o herectv, o hudbu
a tanec a poezii a ostatn umni, kter vetkal
Shakespeare do sv nesmrteln pohdky. Gracyn byla
chlapeck, upmn a zajmala se o tyt vci a na
zklad toho uzaveli spolu pjemn ptelstv.
Kdyby pomlela na nco jinho, byla by mu to jist
ekla. Byla by? Byla herekou bylo by mon, e svou
chlapeckou upmnost jen hrla? Hran je alebn
a ena me podvst sebe prv tak dobe jako
ostatn. Gracyn potebovala vstup na umleckou drhu
a jist dobe vdla, e j jej Lanny me opatit. Jeho
otec by mohl, kdyby si dal s tm prci. Gracyn o tom
jist pemlela; napadlo ji snad, e Lannymu bude
lhostejn, co ona potebuje? Byla pli hrd, ne aby
mu to naznaila nebo aby k tomu vyuila jejich
ptelstv? Jestlie ano, je skvlou osobou a Lanny se
rozhodl ji vyzkouet.

8
Ptho veera ji vzal na vyjku, protoe to byla
pro ni jedin monost, jak by se dostala ven z msta.
Jeli cestou podle eky a msc v plku ji zaplavoval
svtlem; svtluky poletovaly a svt byl krsn prv
tak jako tajemn. Kdesi ve Francii amerit chlapci
nastupovali k dlouho oekvanmu taen a noviny
byly plny jejich zkuenost; to vechno propjovalo
podivnou vlastnost jakmukoli tst, kter kdo poctil
jako by to bylo nco, k emu nem prvo a co by mu
mohlo zmizet z rukou.
Gracyn, ekl Lanny, myslel jsem si, e kdybys
mla dostat msto v tto sezn, mla bys bt
v Novm Yorku ji te, kdy podnikatel pipravuj svou
podzimn seznu.
Vm, Lanny, ale nemohu!
Myslel jsem, e bych mohl podat otce, aby ti
pomohl. Vidl tvou hru a velmi se mu lbila.
, Lanny! Dveti se zarazil dech. Ale nco
takovho ti nemohu dovolit!
To mu pece neubl.
Vm ale nemm prvo
Nazvi to teba pjkou. Kad, kdo nco zan, si
vypjuje penze a vrac je ze svch vdlk. Ty si
urit nco vydl; a j budu astnm, e jsem ti
mohl pomoci.
, Lanny, ty jsi hodn!
Udl to tedy?
Jak bych mohla ci ne?
V, jet jsem mu o to neekl; ale nikdy mi nic
neodmtne, co je v mezch monosti.
Lanny, budu pracovat hodn budu mt o dvod
vce, abych mla spch.
Cesta vedla leskem a najednou se ped nimi otevel
pohled na mal zkrut eky. , Lanny, to je krsn!
zaeptala. Zastav na chvli.
Zajeli k okraji cesty prv tak jako to dlali ostatn
mlad lid podl deseti tisc ek a tok Ameriky. Zstali
sedt pozorujce vodu posetou dmanty; Gracyn
poloila svou ruku na Lannyho a ekla: Lanny, ty jsi
nejhodnj a nejmilej mu, jakho jsem kdy
poznala.
Je to celkem lehk bt tdrm penz, kter jsem si
nevydlal, ekl.
Nemnila jsem jen to, odpovdla. Myslela jsem
mnohem, mnohem vce ne jen to.
Ctil, e se jej ruka chvje a zmocoval se ho onen
podivn pocit, kter ji znal. Kdy se k nmu naklonila,
poloil j ruku na ramena. Chvli tak sedli tie, a
nakonec zaeptala: Lanny, dovol mi ci, co ctm.
ekala, jako by to byla otzka; odpovdl j: Ano,
drahouku, ovem.
Myslm, es nejlep lovk, se kterm jsem se
vbec setkala, a udlm ve, co budu moci, abys byl
asten cokoli na svt. A slibuji ti, e nikdy od tebe
nic nebudu chtt, nikdy nic od tebe nebudu dat
nikdy, nikdy!
Tak se Lanny seel opt s problmem pohlav. Otec
mu ekl: Je tko odmtnout. Lanny zjistil, e to je
nemon.1
 S V T, J E J BY LO D O B E
Z T R AT I T

1
Serant Jerry Pendleton poslal lstek z Francie. Jsme
pipraveni. Vechno je bezvadn. Sledujte nae
zprvy! A brzy potom zaaly pichzet velk noviny.
Amerian udeili na elo nmeckho postupu na Pa
u vesniky zvan Chteau-Thierry. Amerian opatili
dv divise k velikmu toku u Soissons, kter zachytil
Nmce s boku a odzl psunov cesty jejich
postupujcm armdm. Byli to t chlapci, s ktermi se
Lanny setkal a mluvval; byli vycvieni pro zcela nov
zpsob boje: toit a stle toit a zabrat hnzda
strojnch puek bez ohledu na ztrty a nyn jej
provdli! Po nkolika dnech boje Nmci museli poslat
sedm svch diviz, aby zastavili Prvn americkou divizi,
a kdy se jim to nepovedlo, vidli jejich vdcov, e se
kolo vlenho osudu obrtilo.
Od t chvle byla to ji jen jedna bitva, kter trvala
bez ustn po ti msce ve dne i v noci. Padest tisc
serant vedlo svch jeden a tvrt milionu mu
a strojn puky nkter z nich skosily ale ostatn se
dostali ble a hodili svoje run granty a umleli tak
puky. Po tech dnech takovch tok jeden z prapor
z devenskho tbora o tisci much vyel s dvma sty
nezrannmi. Ale dobyli urench pozic.
Lid etli o tchto vkonech s pchou a vzruenm
nebo s rozechvnm a alem, podle svch povah.
Lanny, kter vdl o vlce vc, ne kdokoli z lid, kter
potkval, ml oba zmnn pocity. V klubu se setkal
s dstojnky, kte byli ve Francii a dili tuto letn
a podzimn bitvu a byl nesmrn hrd na tyto psn,
schopn mue i na prci, kterou dlali.
Tak od Niny piel dopis: Je hrozn, co mus Rick
vytrpt. Nedovedu pochopit, e to vydr. Te mu
budou brt jet dal kus kosti. Snad by mu mli
uznout celou nohu, ale doktoi se o tom nemohou
dohodnout. A pak jet dopis od Beauty, omlouvajc
se, e je rozmazn slzami. To bylo jet v dob, kdy
marn ekala na njakou zprvu od Marcela; musela
ekat jet dal dobu, lpc na nadji, e snad byl zajat
a e se o tom dov prostednictvm organizace ve
vcarech, kter obstarvala seznamy zajatc.
Jednoho dne nalezl Lanny v pot peliv zabalen
balek z Francie, a kdy jej otevel, byla tam roztomil
figurka tancho muka, vyezan ze deva. Pan
Pinjon, gigolo, byl opt ve sv rodn vesnici a chtl tak
pozdravit svho starho ptele a podkovat mu.
Nenavrhoval sice Lannymu, aby vzbudil zjem
bohatch Amerian, kte by mohli dvat figurky
tancch muk jako vnon drky, ale Lanny si
dovedl pedstavit, jak asi by byl asten tento uboh
mrzk, kdyby se tak stalo. Laskav lid si berou takov
povinnosti na sebe sami i kdy vd, jak je to
dojemn marn.

2
Gracyn Phillipsonov nejela do Novho Yorku; aspo
ne ihned. Druhho dne pot, kdy se o tom domluvila
s Lannym, dostala dopis od Waltera Haydena: mnil
tedy svou chvlu doopravdy. Byl prv v mst
Holbornu, vzdlenm asi padest i edest kilometr,
kde ml dit pedstaven pro dmy ervenho ke.
Mla to bt vlen hra, kter mla tunou hlavn
dmskou roli; mstn vbor si nebyl jist talentem sv
pedstavitelky a Hayden jim tedy povdl o svm
objevu v Newcastlu. Nemohou j ovem poskytnout
plat, ale zaruuj j padest dolar na trnctidenn
vdaje, chce-li pijet. Zkuenosti pod vedenm Haydena
ve skuten loze by j mohly pozdji velmi prospt.
Dve bylo div pjemnm rozilenm a telefonovalo
Lannymu, e odjd prvnm vlakem.
Ml tedy mladk nov umleck zjem, jm se mohl
obrat. Kdy ukonil sv studia v Buddov tovrn,
nechodil do klubu, ale jezdil autem do Holbornu, aby
zavedl Gracyn Phillipsonovou na veei co nebylo
pli nkladn, protoe rozilenm sotva jedla. Pak ji
vozil do mal a hork opery, kde se konaly zkouky,
sledoval jejich prci, posuzoval a radil a pijdl dom
pozd v noci. V sobotu odpoledne odjdl, zstval
tam pes noc a v nedli ji vozval na mosk pobe.
To opt mlo bt umn a mstn klepy tomu opt
nevily. Bylo zl, e ve vech tch podezench bylo
kus pravdy, nebo i Lannyho dma mla tak svoje
nzory. Na scn pedstavovala lohu konvenn
ctnosti velmi proctn; ale kdy byla s Lannym
o samot, objmala ho s nadenm, nijak se nestarajc
o ctnost, kterou pedstavovala na jeviti.
Lanny se ctil volnm a astnm, pokud byl
v Holbornu; ale kdy nastupoval zpten cestu do
domova Ester Remson Buddov, mrazilo ho v duchu,
a kdy uloil vz v gari a kradl se dom, pipadal si
jako zlodj. Jeho nevlastni matka na nho neekala, ale
vdla to nejhor a, bohuel, to nejhor bylo pravda.
Neekla mu o tom nikdy ani slova, ale postupem asu
se pomr mezi nimi mnil v chladnou zdvoilost. Ester
vidla, e se spluj obavy, kter mla, kdy pijmala
do svho domova tohoto syna patn eny: ml jej
krev a bude si vst po jejm zpsobu; pat do Francie
a nikoli do Nov Anglie urit vak ne do jejho
domova, ze kterho dl stedisko vech nepravost.
Ester ji potala dny do konce z, kdy Lanny zase
odejde do koly.
To ovem nepispvalo k tst mezi n a Robbiem,
kter nectil tak jako ona. Robbie znal onu dvku
a domnval se, e se hod pro Lannyho prv v jeho
vku. To ovem nemohl ci Ester; musel pedstrat, e
nev, co se dje a pi tom vdl, e mu Ester nev.

3
Tato mezihra s Gracyn byla zvltn zkuenost pro
Lannyho. Byla dvkou z lidu, kter znal jen ze styku
se sluebnictvem a bvalmi kamardy z dtstv ve
Francii. Mla sotva njakou kulturn tradici; jej matka
byla prodavakou, kter se provdala za svho
zamstnavatele na sklonku jeho ivota a zddila pak
po nm obchod. Gracyn prola kolou jako Lanny
znudna vtinou pedmt a zapomnajc na n pes
noc. Protoe ila v tto vlen dob, dovdla se, e
Amerika pomh Anglii a Francii proti Nmecku; ale
nemla jasnch pedstav o pojmu Anglie a Britanie,
nevdla, na stran bojuje Rakousko a slyela-li
o Bulharsku a bugenviliji nevdla, co je strom a co
stt. asto se j daily takov perliky a nic si z toho
nedlala, smli-li se j. Neekejte ode mne, e nco
znm krom herectv, kala.
Jako dt ve kole inkovala v nkolika ivch
obrazech a to podntilo jej obrazotvornost; nalezla tak
cestu, jak uniknout z edi ivota s matkou neustle
zadluenou a se zdka kdy podnm jdlem na stole.
Objevila, e me uniknout do svta obraznosti, plnho
krsnch, bohatch a rozkonch lid jako jsi ty,
Lanny, ekla. Pimla sv dtsk kamardy, aby hrli
pohdky, ve kterch vystupovala jako princezna
obklopen nebezpem a vemi obdivovan. Stle byla
u mstnho divadla, do nho zavtala tu a tam
njak koovn spolenost; dovdla se, e obas
mohou potebovat na scnu dt do sboru nebo do
malch epizodek. Tm se dostala do zkulis, odkud
pozorovala zpletky a provala svoje role, by
i sebenepatrnj.
Cokoli dlala, dlala horliv a dkladn; i lska byla
pro ni podobnou novou zkuenost. City pichzely na
ni jako vlny valc se po ocenu, strhujc lo s sebou;
ale pebhly rychle a jin se valily za nimi. Lannymu
bylo stle zejmj, e ho ji nemiluje, ale e peml,
jak by zahrla lsku na jeviti. To bylo pro ni hlavn vc
a hovoila o tom s odborn strnky. Studovala jemn
odstny ve he u kad hereky, kterou mohla vidt,
zejmna u slavnch hvzd filmovch; Lanny shledval
ohromujcm, kdy uprosted tte--tte mu pojednou
ekla, jak se Glorii Swansonov vzdouvaj adra, kdy
chce naznait ve a e se to obecenstvu lb, ale ona
e to pokld za pehnan; co Lanny o tom soud?
Bylo neblah, e do jejho ivota pily dv krize
najednou: jej princ z pohdky a potek divadeln
kariry. Bylo to pli mnoho vzruen pro drobnou
enu, take je st ovldala. Jej karira mla pesn
pln, kter nemohl bt mnn; musela bt po ruce ke
zkoukm a znt vechny podrobnosti svho povoln,
jak j pan Hayden naizoval. Lsku bylo tedy nutno
odloit na voln chvilky a jdlo a spnek skoro vbec.
Lanny se musel smit s mnoha vcmi, kter by jeho
pant ptel pokldali za sprost. Stle si musel
opakovat, e Gracyn je chud; e vci, kter on
pokld za samozejm, jsou pro ni nov a ciz. Touha
po nezvislosti ji pimla k tomu, aby se stravovala
v lacinch hospodch a bydlila v podniku, kter nejen
e neml dnho pohodl, ale byl docela i pinav.
I to, e mluvila hodn o penzch, souviselo s jejm
osudem, protoe jen penze j mohly umonit vstup na
scnu, cestovat, poznat svt a doshnout v nm
spchu. Byla-li dostiv spchu, chybla-li j
rovnovha a dstojnost nu, Lanny si vzpomnal pi
svch jzdch dom, e zakladatel Buddovy rodiny
musel tak mt touhu po spchu a dostatek sly
soustedit se k zskvn svch patent, musel tce
pracovat, vyhledvat zkaznky a shnt podpisy na
smlouvy. A protoe tento Lannyho prapedek se tak
takto probojovval, mohl Lanny nyn bt vzneen
a bezstarostn a shlet s podivem a trochu snad
i s nesouhlasem na ty, kte o sv msto dosud bojovali.
Lanny si uvdomoval, e nen jen milencem
a ppadnm pznivcem; byl vzorem, jedincem
z odrdy, gentlemanem v technickm slova smyslu.
Byl prvnm toho druhu, s kterm se Gracyn seznmila
a kter nyn pln tto pleitosti vyuvala. Pozorovala
ho, jak jedl, jak se oblkal, jak vyslovoval slova a pi
kad pleitosti se ho ptala na rozlin vci, jak na n
pila e. Co je to Ascot? Kde je Rivira? Slyela
o Monte Carlu, protoe znala psniku o mui, kter
tam rozbil bank. Vdla, e mdy pichzej z vesel
Pae, ale nevdla, pro se to k, a byla
pekvapena, kdy slyela, e Francouzi vyslovuj jmno
svho hlavnho msta jinak ne Amerian. Ba, zdlo
se j to tak nepravdpodobn, e se domnvala, e si
z n Lanny trop erty!

4
S rol, kter tto divadlem ommen dvce byla
pidlena, mohl j jej princ z pohdky zvlt velmi
dobe pomoci. Hra byla anglick a hlavn
pedstavitelka byla oetovatelkou v nemocnici na
zkladn za frontou ve Francii. Byla to tajemn osoba
a zjem hry vyadoval postupn vyjasnn o jejm
vysokm pvodu. Stane se pedmtem obdivu
mladho rannho dstojnka, kterho oetuje a do
plnho uzdraven; ale nepodd se jeho lsce a divci
jsou udrovni v napt a do poslednho jednn; pak
se objev v nemocnici jin dstojnk, v nm dvka
poznv svho manela, kter ji ped mnoha lety
opustil. Jej smysl pro povinnost ovem zvtz jinak
by nebyla hra vybrna spoleenskmi dmami vysoce
morlnho msta Holbornu. Mlad, hezk ctitel odejde
sklen zpt do zkop a z cel hry se divk dov, e
vlka poskytuje mnoho pleitost k sebeobtovn.
Jsou na svt opravdu eny, kter by se tak
zachovaly? chtla Gracyn vdt. Lanny j odpovdl,
e je si jist, e ano; aspo devt desetin dam, kter
uvid hru, se bude domnvat, e by bylo jejich
povinnost zachovat se tak a bude prolvat skuten
slzy soucitu. ekl, e jeho nevlastn matka by se tak
urit zachovala; a Gracyn se chtla hned dovdt ve
o Ester Remson Buddov.
Pi tom se mohla jet dovdt nco o zpsobech
anglick dmy, o nich nemla ani potuchy, a to bylo
jet dleitj. Lanny j povdl, e znal anglickou
oetovatelku, jej otec je hrabtem a kter se brzy
bude vdvat za vnuka jinho hrabte. Tak nhle
splynuly Rosemary s Ester v dramatick roli spojen
to velmi podivn. Gracyn mla ovem smysl pro
romantiku a hned se zaala vyptvat na Rosemary
kde se s n Lanny seznmil, jak a co j kal a co ona
jemu a pak se ho otzala pmo, byla-li jeho milenkou,
a Lanny nepokldal za nutn j to zaprat. Tento objev
mu zskal na autorit a vnosti.
Lanny nedovolil Gracyn, aby se zmiovala o jeho
nzorech Walteru Haydenovi. Ale reisr vdl, e
Lanny il v cizin a ml znan vdomosti o mdnm
ivot. Oba tedy od nho erpali vdomosti
a vybudovali hru na jeho radch kostmy, kulisy,
jednn, dialekt, prost vechno. Mladk ze spolenosti
v Holbornu, kter hrl lohu mladho rannho
dstojnka, zamilovanho do oetovatelky,
pedstavoval tak Ricka s porannou nohou a nco ml
tak od Lannyho. Francouzsk dstojnk, kter leel na
vedlej posteli, pevzal zpsoby Marcela Detaze.
Komick sluebn v nemocnici se chovala a mluvila
pzvukem Provenslky Leese, kuchaky z Bienvenu.
Gracyn Phillipsonov pijmala dvoen mladho
dstojnka s vroucnost Rosemary Codwilligerov,
vyslovovno jako Culliverov; jen s tm rozdlem, e
msto svobodn eny pedstavovala Psnou dceru
Boho Hlasu z Wordsworthovy dy na povinnost. Pro
ni j slouila za vzor Ester Remson Buddov; a byla tak
politovnhodnou, tak velkomyslnou a tak vmluvnou,
e mnoh z dam univerzitnho msta Holbornu mla
slzy v och ji pi zkoukch.
Lanny se tak stal pomocnm reisrem a dval
pouen prv tak, jako je pijmal. il dvojm ivotem,
jednou st mozku se zabval jen divadlem, zatm co
druhou plnil zbrojaskmi smlouvami a korespondenc.
Odchzel z kancele v pt, v est byl v Holbornu,
veeel s Gracyn a nkdy i s Haydenem, pak byl na
zkoukch a kolem plnoci doma. Vidl hru vyrstat
pod rukama; byla to okouzlujc zkuenost a tak ponal
chpat dvin hlad po karie hereky. ekl o tom
svmu otci a Robbie se tvil pvtiv, ponechvaje si
starosti pro sebe. Dojista nechtl, aby jeho syn byl
zavleen do takovho nepodnho a rozilujcho
ivota; ale ekl si, e kad mladk se mus vydovdt
a e by bylo poetil k nemu ho nutit.
 5
Velik den se konen piblil. Postraen ochotnci
zkoueli skoro celou noc pedtm, ale Lanny tam
nemohl zstat a musel je ponechat jejich osudu. Pozval
nkolik svch ptel na pedstaven; Robbie mu slbil
pivst jet dal, ale Ester se zdvoile vymluvila na
jinou, pedem urenou nvtvu. Povst o divadelnm
objevu se rozila a zmon a mdn lid
z Connecticutskho dol pichzeli; erven k bude
mt dal tisc dolar na nkup obvaz a liv.
Lanny se domnval, e zn Gracyn Phillipsonovou,
ale veer ho skuten pekvapila. I nejslab znmku
nejistoty a trmy nechala za jevitm jako odloen
at, a kdy vstoupila na scnu, byla skutenou
vlenou oetovatelkou, vyerpanou prac
a zmuenou soucitem, ale pece jen dstojnou
a vdomou si svho spoleenskho postaven. Vechny
nesourod prvky shrnula do svho charakteru, kter by
snad nebyl uspokojil anglickou dmu spolenosti, ale
vystihoval pedstavy novoanglickch dam o takov
osob. Vili v jej vzneenou lsku a kdy se rozhodla
k tak dojemnmu sebeobtovn, jejich srdce pro ni
krvcela.
Zmnila svoje jmno a na programech se objevila
jako Phyllis Gracyn. Reisr toto jmno pokldal za
vhodnj pro elektrick reklamy na Broadwayi, nebo
nyn byl u pesvden, e je urena pro takovou
kariru. Lanny naslouchal vzruenm poznmkm
kolem sebe: Kdo je to? Odkud pila? Jak ji nalezli? Po
pedstaven se vichni hrnuli na scnu, aby j
gratulovali. Lanny vak neel: sama mu ekla, aby
odjel dom protoe nebude pak potebovat nic
jinho, ne lehnout si ve svm byt do postele a spt
aspo dvacet tyi hodiny.
 Pak od n dostal zprvu a z Novho Yorku. Walter
Hayden j doporuoval odjet ihned. Nemusela
obtovat Lannyho o penze, protoe si uetila vt
st ze svch padesti dolar. Nape mu, jakmile
bude mt co. Pokud vdl, nevynikala nijak v psan
dopis: vdy se pi tom zapltala do slov, jimi si
nebyla jista.
Lanny se vrtil do zbrojovky a shledal, e ji nen tak
zajmavou. Svoji prvn zvdavost ji ukojil a zjistil, e
smlouvy jsou sloit a e, te-li jich mnoho, matou se
mu v hlav; aspo jemu se tak dlo, akoli zjevn
nikoli jeho otci. Lanny stle myslel na onu divadeln hru
a zpsob, jakm tam Gracyn mluvila. Vechno se mu
v hlav mchalo s Rosemary, Rickem a Marcelem
a psobilo mu zrmutek.
Vrtil se k tenisu a na plovrnu v klubu. Stal se tam
romantickou postavou v och zatenic a mdnch
mladch matrn: ml pomr se skvlou mladou
herekou a snad dosud m. Nejedna mu naznaovala,
e by mu rda pomohla zapomenout, ale Lanny byl
pli roztrit. Bylo to v srpnu a noviny psaly o hork
vln v Novm Yorku; jak to vydr to kehk
stvoenko? Setkv se, jak psala, s mnoha editeli
a m mnoho nadj; douf, e brzy ji bude mt njak
dobr novinky. Ale ani slova o lsce! i si mysl, e
Psn dcera Boho Hlasu otvr Lannyho potu?
Vlka ho stle udrovala v napt. Pokad, kdy
piel dom, ekal kabelogram o Marcelovi ale nic
nepilo. Myslel na hroznou bojovou linii, thnouc se
jako obrovsk had nap severovchodn Franci; na
spousty hrdinnch in a spousty bolesti a smrti,
o nich noviny psaly dvakrt denn.
 6
V z piel naden dopis od Gracyn. Mla konen
lohu, velkou lohu, nco asnho; jej budoucnost
byla zajitna. Na netst mu o tom neme vce ci,
protoe je vzna psnm slibem. Lanny, jsem tak
astna! A tolik tob vdna. Nikdy bych to byla
nedokzala, kdyby nebylo tebe. Odpus mi, e ti nepi
vce. Musm se uit lohu. Budu mt spch a bude na
mne pyn.
To bylo ve; velmi tajemn a ponkud zarejc pro
zamilovanho mladka. Uplynul tden, deset dn
a skoro ji byl as, aby el do koly. Lanny byl tomu
rd, protoe mu nebylo snadno bydlet v Estein
dom, kdy vdl, e o nj nestoj a e hld ho po cel
as plna starosti, kdykoli uinil njakou radost jejm
dtem, aby snad na n neml pli velk vliv. Byl si
vdom toho, e sm si pokazil povst u sv nevlastn
matky a nim ji neme zskat opt jej pze.
Dobr: nemohl u nieho ztratit; rozhodl se tedy, e
se podv na msto Nov York. Byl tam jen nkolik
hodin pi pjezdu do Ameriky a jen na jedn vyjce
se svm otcem minulho lta. Nevidl mohutn mosty,
obrazrny, muzea nemluv ani o divadeln tvrti, kde
se pipravovalo mnoho novch her. Zmnil se o tom
svmu otci, kter mu ekl, e to je docela v podku.
Poslal tedy do koly svoje zavazadlo a s kufrem odjel
rno do metropole.
Chtl Gracyn pekvapit; jel tedy autodrokou na
adresu, odkud mu psala. To byl uboh dm
s njemnmi pokoji pr se odsthovala odtamtud asi
ped mscem a nezanechala adresu. Pota j byla
dodvna potovnm adem; ale tam mu odepeli
vydat adresu mus j sm napsat a pokat na
odpov. Pemlel o tom a pak se rozhodl zajt si do
kancele, kde byl zamstnn Walter Hayden. Reisr
nebyl ptomen, ale tajemnice mu ekla, e se
pamatuje na Phyllis Gracyn, kter nyn zkou v divadle
Metropol m hlavn lohu v Plukovnkov dm, nov
he od nkoho, kdo byl opravdu nkm, akoli Lanny
nikdy jeho jmno neslyel.
Jel tedy k divadlu. Na zkoukch se lovk neme
dobe ohlsit; ale pedn dvee bvaj nezaveny. Lanny
tedy veel a rozhlel se. Protoe hledit bylo tmav
a nikdo mu nevnoval pozornost, usedl vzadu
a pozoroval hru.
Gracyn byla na hol scn a s n asi tucet jinch lid,
vtinou mu: reisr, jeho pomocnci, rekvisit
a jin.
Lanny se nyn ji vyznal v tchto vcech. V divadle
bylo horko a mui byli bez kabt a asto si utrali ela.
Gracyn sedla na idli a pozorovala je; kdy dolo
k jejmu vstupu, vstala a pedvdla jej.
Byla to jin vlen hra: mui sedli u malch stolk
a Lanny brzy seznal, e to maj bt amerit vojci ve
vinrn nkde za frontou. Gracyn byla francouzskm
dvetem, dcerou majitele vinrny otec ji kral, e je
pli voln vi vojkm. Kdy odeel, kdlila je
a nkter jej vty znly dost drsn zjevn to byla
realistick hra. Vojci zpvali psniky. Jednou z nich
byl i peklad Madelon.
Gracyn hrla vten, ano, dovede hrt! Lanny
sice nikdy nevidl americk vojky ve Francii, ale
vzpomnl si na scnu s vojky, kdy jel se svou matkou
za Marcelem. Pomyslel si: Mohl bych znamenit
pomoci tomu reisrovi. Ale nechtli dovolit Gracyn,
aby o he mluvila. A pece tajemnice v Haydenov
kanceli ji znala a klidn o n mluvila. Velmi podivn!
 7
Lanny nechtl dvku vyruovat. ekal, a byla
zkouka ukonena a ona se hotovila k odchodu. Pak el
dol ulikou a zavolal: Hal, Gracyn!
Ulekla se. Lanny! Prv fy! Jak ses sem, pro boha,
dostal?
Tvoje tajemstv nebylo tak nerozlutiteln.
Sela dol k nmu do hledit, vedla ho dozadu,
dle od ostatnch a posadila se. Drahouku, ekla
rychle, musm ti nco ci, co je hrozn tko kat!
Nemohla jsem to pst; ale dov se to hned. Nabrala
dechu a ekla: Mm milence.
Coe? zvolal. Kdy si uvdomil dosah jejch slov,
pravil: , mj Boe!
Vm, e si bude myslet, e to je hrozn, ale
nesmlej o mn patn. Nemohla jsem si pomoci. Je
to lovk, kter podnik tuto hru a dv mi hlavn
lohu.
Lanny nikdy jet nebyl tak ohromen. Nemohl najit
slov; a dve pokraovalo:
Naskytla se mi monost, Lanny; snad to byla
posledn. Je to velkoobchodnk s kvou, kter nhodou
vidl moje pedstaveni v Holbornu. Bydl v Novm
Yorku a pozval m sem. Nabdl mi, e mne pedstav
dobrmu podnikateli a najde mi lohu ihned, bez
ekn. Co jsem mu mohla ci, Lanny?
Mladk si vzpomnl na matino slov. A zaplatila
jsi cenu?
Nebu na m takov, Lanny. Nekame si svoje
ptelstv. Pokus se dvat na vc s m strany. V, e
jsem hereka. ekla jsem ti, e neznm nic jinho
a nestojm o nic jinho chtla jsem se dostat
k divadlu a dlm to.
Nejde to poestnm zpsobem?
 Prosm, drahouku bu rozumn. Tohle je Nov
York. Jakou monost tu m samostatn dve? Mohla
jsem si uchodit nohy bhnm do kancel editel
divadel a ti mne nechtli ani vidt. Pokldala jsem se
za astnou, kdy jsem dostala roli o tech dcch a to
znamenalo jet jeden nebo dva msce zkouek.
Zatm jsem se zadluila za byt i stravu. Hra mohla tak
bt vzata s programu za tden a j bych byla mla
dvacet nebo snad i ticet dolar na vechny svoje
dluhy. V mi, e jsem se dovdla za tch nkolik
tdn hodn od dvat v divadle a vm jak to je.
Nu, ve je tedy v podku, ekl. Peji ti spch
a nejvy gi na Broadwayi.
Nevysmvej se mi, Lanny. Tys ml snadn ivot.
Narodil ses ve zlat kolbce a nem prva vysmvat
se chudmu dveti.
Pokusm se pamatovat si to. Dky za to, es mi
ekla pravdu.
Byla bych ti to ji ekla dve, Lanny; ale je to tak
tk. Nerada bych t ztratila jako ptele.
Obvm se, e to se ji stalo, odpovdl chladn.
Tvj ochrnce by mohl rlit.
Vm, e to je pro tebe rna, drahouku. Ale ty v
tak mlo o divadelnm svt. Nkdo mn musel
pomoci do zatku. Tys to nemohl udlat to v sm.
Snad by t mohlo zajmat, ekl, e jsem t chtl
podat, aby sis m vzala.
Polekalo ji to? Jestlie ano, pak byla dobrou
herekou. Ani to jsem nepehldla. Ale ty mus jt do
koly, pak pjde na univerzitu to je pt let a byla
bych zatm starou enou.
Mj otec by mn byl pomohl, kdybych ho byl o to
podal.
Vm, drahouku, ale co mi nerozum? Nechci bt
manelkou, chci bt herekou! Nedovedu si pomyslit,
e bych se usadila a mla dti a stala se spoleenskou
dmou ani v Newcastlu a ani ve Francii! Chci udlat
kariru a jak by to byl ivot pro tebe, abys byl jen
manelem slavn hereky? i by se ti lbilo, kdyby ti
kali pan Phyllis Gracyn?
Vidl, e mla vechno promyleno; a ostatn ji
bylo stejn pozd. Nemlo smyslu kat si nevldn
slova. Dobe, drahouku, ekl zjevn si tak herci
kali navzjem. Budu hodn a peji ti vechno tst,
jak tu jen je. Je mi lto, e jsem ti nemohl poskytnout,
cos potebovala.
Nikoli, Lanny, drah, odpovdla. Je to ticet tisc
dolar! V tom, co vloila do tchto slov, nebyla hra!

8
Slunce zapadalo, kdy Lanny vylezl na vrek
jednoho z autobus, kter za deset cent odvezou
cestujcho a do stedu msta, kde nrod vybudoval
generlu Grantov ulovou hrobku ve tvaru ohromn
krabice mdla s krabic sra nahoe. Cestou pozoroval
Lanny lidi na ulicch a luny a parnky na ece; jinak ale
pemlel o podivn phod, do kter zabloudil. Doel
k pesvdeni, e se nem m chlubit a e o tom
nikomu neekne, krom ovem Robbieho, a snad jet
Ricka a Kurta, sejde-li se s nimi jet.
kal si pro sebe, e se dal lacino. Ona doshla
svho, mla nyn vytouen zamstnn a snad se j
i dobe povede. Ale on pt nesm ji udlat takovou
chybu; mus vdt vce o en, ne se j vrhne do
nrue. Mu mus mt svoji rove; a mus se nauit
ci ne. Lanny si vzpomnal, kolikrt ekl ano Gracyn
Phillipsonov a jak krasoenicky! Ctil se dokonale
pokoenm.
 Nechtl se v tto nlad vracet dom a do koly
tak nechtl pijt ped asem; zstal tedy v hotelu
a trvil as v musech a obrazrnch. Prohldl si sta
obraz a vechny nahotiny byly Gracyn, krom tch,
kter byly Rosemary. kal si rozhoen, e vecky
jsou na prodej, a ji za ticetitiscov kus na Broadwayi
nebo za ti dolary, co byla cena tch ubohch,
namalovanch, kter lovily na Velik Bl Cest
v pozdnch veernch hodinch. Rosemaryina cena byl
titul a statek, ale byla na prodej prv tak; nehrlo roli,
e smlouva bude uzavena biskupem v pestrm rouchu
a za zvuku zvon. Sejde se vbec kdy s nkterou, kter
se nebude chtt prodat? A jak ji pozn, kdy jsou tak
pekeln chytr v klamn?
Novm Yorku byla prv hork vlna a Lanny se dval
na potc se lid. eny nosily lehk a vzdun odvy
a mlad si vesele vykraovaly; ale mui, kte chtli
vypadat slun, nosili tepl kabty; Lanny litoval je
i sebe. Byl ron as, kdy vichni, kdo byli nkdo, byli
mimo msto; ale zbyla tu takov spousta tch, kte
byli nikm, a Lanny se podivoval, jak to proda
zadila, e i oni chtj t. Nov York se neliil pli od
Pae. Lanny si vyhledal francouzsk restaurant
a poveeel tam jako doma ve Francii; jen si pl, aby
tu byla jeho matka jak by mu bylo ulehilo, kdyby j
mohl povdt o Gracyn a slyet jej moudr poznmky.

9
Lanny se vrtil do svatotomsk koly a zapomnl
na sv starosti, kdy se opt setkal se svmi spoluky
a naslouchal jejich vyprvn o tom, kde byli a co dlali
o przdninch. Rozhodl se, e bude studovat tak, aby
zskal vysvden, kter by potilo jeho otce, dda
a snad i nevlastn matku. Bylo vlastn pjemn, e ml
svoji prci ji pipravenou do zmench a zvench
odmrek denn a vdl pesn, co m dlat, take byl
ueten veker nejistoty a morlnch zpas.
Amerian nastoupili k toku v argonskm lese,
plnm skalnatch kopc a hlubokch propast,
porostlch kovm, jednom z nejlpe opevnnch
okres ve vlenm psmu, kter byl Nmci pokldn
za neproniknuteln. Amerian tu toili a padest tisc
jich padlo nebo bylo zranno bhem t tdn. Byla to
nejvt bitva v americkch djinch a byla st
i Lannyho ivota: byli v n jeho ptel i jeho srdce. Tu
a tam piel lstek od Jerryho Pendletona, kter bojoval
kad den a skoro kadou noc a dosud se mu docela
nic nestalo. Nyn byl zpt v zzem v tboe na
odpoinku, kter si pln zaslouil. Lanny si nedovedl
ani pedstavit smrt i porann ve spojen s Jerry
Pendletonem; pipadal mu jako majitel pohdkov
apky, kter tvo neviditelnm, aby mohl pijt zpt
a vyprvt mu o vem.
Tak Nina psala. Mla bratra, kter bojoval na jihu
od Sommy a byl porann tak, e se musel vrtit dom
a na as byl mimo nebezpe. Rick pestl svoji operaci
a tentokrt se zdlo, e mu ji bude opravdu lpe. I od
Ricka tam bylo na dkaz toho pipsno nkolik dek;
nic o porann, ovem: nikdo od Ricka nemohl slyet,
e trp. Nu, starouku, zd se, e Fritz zan mt
starosti. Sthuje se a nem ani as si sbalit svoje
katule. Nazdar!
Beauty byla dobrou dopisovatelkou a dovedla se
v slzch i usmvat. Od Marcela dosud dn zprva.
Pan Rochambeau psal svm ptelm do vcar
a dal je o zprvy. kal, e Nmecko je ji u konce;
nespokojenost propukv vude uvnit zem.
Propaganda prezidenta Wilsona mla asn vsledek;
jeho 14 bod vzalo nmeckmu lidu vechny dvody
k dalmu boji. Mal Marcele se da vten a cel
svt se shodoval v tom, e je to nejkrsnj dt na
jihu.
Lanny ovem vytuil, e to vechno je jen sil jeho
matky, aby zakryla svj al pro Marcela. Co bude dlat,
a bude po vlce? On sm byl pesvden, e jeho
nevlastn otec je mrtev; a Beauty nebyla osobou, kter
by dovedla t sama. Kolikrte ji uvaoval,
nedopustila-li se svm satkem chyby? Co by byla
udlala, kdyby byla vdla, e Marcel bude mrzkem
bhem roku a mrtvolou bhem ty? Snad by si byla
vzala pece jen tovrnka tabulovho skla!

10
Armdy Dohody pokraovaly ve svm drtivm
postupu. Hindenburgova linie byla rozbita a Nmci
pinuceni k stupu. Prvn se zhroutilo Bulharsko, pak
Turecko a pak i Rakousko; v Nmecku vypukla revoluce
a Kaiser utekl do Holandska cel ada dramatickch
phod vrcholcch ve dnu, kdy v americkch mstech
i mstekch kad vybhal do ulic s kikem, zpvem,
tancem, troubenm, bubnovnm a prost
s vemonm rmusem. Bylo po vlce! U dn dal
zabjen! dn bomby, pumy, stely, otravn plyny,
torpda! Ti, kdo byli ivi, zstanou ji na ivu! Vlka
byla dobojovna, vyhrna a svt bezpen pro
demokracii! Lid pemleli o tom vem, o jednom po
druhm a pi kad dal mylence znova vskali,
zpvali a tanili!
I v akademii svatho Tome, mst dobrch mrav,
mli oslavu. Lanny mluvil se svm otcem telefonicky;
oba se smli a Lanny si i zaplakal. Poslal kabelogram
sv matce a Rickovi. Lid ve Francii se ovem chovali
prv tak. I ta chladn a klidn stvoen, pni z Anglie,
vybhali do ulic a objmali se s cizinci. Byly to zl asy
pro tyto ostrovany; nebyli v takovm nebezpe od dob
panlsk vlky.
Po nkolika tdnech byl den Dkvzdn a Lanny jel
dom. Prvn, co mu otec ekl, bylo: Nu, chlape,
potm, e pojedu brzy do Evropy. Bude zapoteb dt
tam mnoho vc do podku.
Prvn Lannyho mylenkou bylo: Nyn je mono jet
pes ocen a tit se z toho! Je mono bt na palub
a dvat se na velryby msto na ponorky!
Pemlel chvli o tom a pak pravil: Posly, Robbie
a nebu pekvapen. Chtl bych, abys m vzal
s sebou.
Mysl zstat tam?
Pemlel jsem o tom. Budu mnohem astnj ve
Francii. Mohu tam spe zskat to, po em toum
Nejsi tu asten?
Kad je ke mn laskav a jsem rd, e jsem pijel.
Musel jsem poznat tvoji rodinu a opravdu nerad bych
byl o to piel. Ale chci tak vidt svou matku. A ona
m bude nyn velmi potebovat. Myslm, e se j Marcel
u nevrt.
Me ji pece navtvit.
Ovem; ale musm mt njak msto, kter bych
mohl pokldat za svj domov. A to je Juan.
A co bude se zbrojovkou?
Budu-li ti pomhat, bude to tam. Ty bude zase
jezdit sem a tam a uvidm se s tebou tak asto jako
tady.
Nechce u jt na univerzitu?
Nemyslm, Robbie. Ptal jsem se na to a nemyslm,
e ji potebuji. Studoval jsem jen proto, e byla vlka
a abych ti udlal radost
A co tedy chce v-li to?
Ned se to tak dobe ci. Vce ne cokoli jinho
chci umn. il jsem tu pl druhho roku a skoro jsem
ani neslyel hudbu. Nevidl jsem ani dobr divadlo
mohl bych ovem v Novm Yorku, ale nemm tam
dn ptele, moji nejlep jsou v Anglii a ve Francii.
Bude tam cizincem, Lanny.
Budu obanem nkolika zem. Svt bude
potebovat takov lidi.
Co m tedy v myslu dlat?
Chci vyctit svou cestu. Prvn vc je pestat dlat
vechno, co nechci dlat. Jsem jakoby v tovrn na
vzdln. Nutil jsem se, aby se mi to lbilo, ale po celou
tu dobu jsem vdl, e se mi to protiv; nechm-li toho
a pjdu s tebou na lo, bude mi jako ptku putnmu
z klece. Rozumj mi, nechci zahlet; ale je mi
devatenct a myslm, e bych si mohl sm zadit svoje
vzdln. Chci mt as na ten knih, kter m zajmaj.
Chci se setkvat s kulturnmi lidmi a vdt, co se dje
v umn v hudb, divadle, malstv ve vem. Pa
bude nyn nesmrn zajmav se svou mrovou
konferenc. Mysl, e bys mi mohl sehnat pas? Pokud
vm, neradi nkoho poutj nyn ven.
Mohu to docela dobe zadit, jsi-li si zcela jist, co
chce.
Chci vdt, co bude dlat a chci ti pomhat bt
tvm tajemnkem, vyizovat tvoje vci, cokoli. Bt
s tebou a setkvat se s lidmi, s ktermi se ty setkv
nev, o to m pro m vt cenu ne sedt ve td
u sv. Tome a poslouchat pednku o modern
evropsk historii od uitele, kter je dttem ve
srovnn s tebou? Vechno, co vd, je jen z knih, kter
mohu dostat a pest v desetin asu, kter s tm
strvm ve kole. Vsadm se s tebou, e cestou na
parnku se dovm vce o djinch modern Evropy ne
za cel pololet ve kole.
Dobr, ekl otec. Myslm, e by bylo zbyten
snait se t pedlvat.
 11
Lanny jel do koly pro svoje vci a rozlouit se se
svmi uiteli a spoluky, kte ho pokldali za
nejastnjho mladka ve stt. Pak piel dom
a zaal se louit s lidmi v klubu a mnohmi leny
rodiny. Nejvce si pl mluvit s dstojnm Eli Buddem;
ale osud rozhodl jinak. Piel telegram, oznamujc, e
patriarcha zemel klidn ve spnku a e poheb bude
za dva dny.
Lanny jel do Nortonu s Robbiem, jeho enou a star
ovdovlou sestenic, kter byla u nich na nvtv.
Rodina Budd se sela z cel Nov Anglie muselo jich
bt na dv st v malm Unitskm kostelku, kde byl
zemel knzem po padest let. Buddov byli vn
a dkladn mui, vichni obleen podobn, a ji byli
zbrojai, farmi, banki i kn. V tichosti vyslechli
nynjho pastora vychvalovat dobr vlastnosti
zemelho a kdy vyli ven, kde zanal padat prvn
snh, shodli se star lenov rodiny, e Buddov ji
neplod velikny. Kdy byla posledn vle otevena, byli
vichni pekvapeni, protoe star mu odkzal svoji
knihovnu svmu praprasynovci, Lanningu Prescottu
Buddovi. Nkte ani nevdli, kdo to je, a se konen
poalo eptat, e to je nemanelsk syn Roberta
Budda, kter se nyn vrac do Francie a asi si knihy
odveze s sebou.
Robbie opatil pasy a parnk vvplul po dvou dnech.
Lanny si zael do kancel, aby se rozlouil se vemi
ednky, kte k nmu byli laskav. Vdal asto strce
Lawforda v kanceli a nyn se s nm el tak rozlouit;
tento mruiv a tich mu se pustil docela tak daleko,
e mu popl veho dobrho. Pak el Lanny ke svmu
ddovi do jeho domu a star pn, kter znan zestrl
bhem vlky, ani se nepokusil vypadat vesele. ekl, e
nev, jak si Robbie pedstavuje, e seene nyn
v Evrop njak obchody; maj tam steliva dost na
znien cel pevniny.
Tady bude hotov peklo, varoval. Vichni nai
dlnci si mysl o sob pli mnoho a budeme jich
muset spoustu propustit, a dokonme smluvn prce
pro stt. Pozoruj ten blzinec v Rusku a budou to chtt
zkouet tady, a zjist, e jim u nememe platit. Dej
si poradit a nau se nco o obchod, aby ses mohl
starat o sebe v nebezpench dobch.
Mm v myslu zstat se svm otcem, pane,
a nauit se vemu, co m bude moci nauit.
Nu, chce-li m poslechnout, zapome na vechen
ten nesmysl o hudb a divadle. V ivot mladho mue
je dost pokuen i kdy je nevyhledv.
Ano, ddeku, odpovdl mlad mu pokorn.
Bylo to pokrn a zaslouil si je. Nemyslm, e bude
ve Francii pli mnoho zbavy, aspo ne hned. Je to
nyn nrod vdov a mrzk a vtina lid tam pracuje,
aby jim pomohla.
Hm, ekl dd Samuel, kter nemnil vit niemu
dobrmu o Francii, pokud mohl. Jal se potom mluvit
o celkov svtov situaci, kter ho stla znan
spnku. Sly, kter se vymykaly kontrole, zavlekly
Ameriku do evropskho nepodku a nebude snadn
dostat se z toho ven. Amerit obchodnci budou nuceni
stle vce prodvat cizincm.
Budu si pamatovat vae rady, pane, odpovdl
mladk. Pouil jsem se hodn za sv nvtvy zde
a chci z toho mt uitek.
To bylo ve, ale bylo to dost vzhledem k zvykm
starho pna. Nikdy se nepokusil nkoho zadret.
Lanny byl v jeho biblick kole a ml svoji pleitost
k spse; chce-li j pout i ne, to je jeho vc a cokoli
uin, bude vdy jen to, k emu ho Pn peduril. Pn
ho pozoruje a soud a prv tak zstupce Pn,
prezident Buddovy pukrny.

12
Zbvalo se jen rozlouit s leny Robbieho rodiny.
Oba hoi skuten litovali Lannyho odjezdu, protoe on
vnesl trochu barvy do edi jejich pesn zench
ivot. Lanny si nalezl i chvli k dvrn rozmluv
s Bess, jedinou, kter skuten plakala pi jeho
odjezdu. Zavzala se, e mu bude pst, a on j slbil
poslat fotografie mst v Evrop, kam pjde, a lid,
s ktermi se setk. Jednou tam pijde za mnou, ekl
j, a Bess mu na to ekla, e ji tam Robbie mus pivzt
nebo e pijede jako ern pasar.
Ester ho polbila a snad j bylo jeho odjezdu i lto.
Podkoval j srden; ctil, e se dopustil chyby a e je
sm vinen chladem, kter mezi nimi zavldl. Vdy se j
bude obdivovat a chpat ji; ona se ho bude vdy bt.
Otec se synem odjeli do Novho Yorku rannm
vlakem. Robbie ml njakou obchodn zleitost
odpoledne a veer ml Lanny jet jedno rozlouen.
V novinch sledoval osudy spn hry Plukovnkova
dma, kter byla po prv uvedena potkem jna
v Atlantic City s nevednm spchem; hrla se tam po
dva tdny a nyn mla spnou premiru v divadle
Metropole. Lanny ji chtl vidt a tak tam li s Robbiem.
Jejich parnk odjdl a o plnoci, take dval vem
monost poslednho flmu ped odplutm.
Lanny se nechtl sejt s Phyllis Gracyn; chtl ji jen
vidt hrt. Koupil lstky, kter stly cel jmn. Sedli
sice hodn vpedu, ale Gracyn patrn nevidla do
hledit. Sledovali osudy dcerky francouzskho
hostinskho, kter byla okouzlena Ameriany, ale
nemohla odporovat francouzskmu plukovnku, jeho
rliv ena ho zapletla s nmeckm vyzvdaem, aby
ho potrestala.
Z toho bylo vyrobeno vzruujc drama, kter
napnalo hledit bez ohledu na mrov jednn.
Lannyho zajmaly dv vci: jednak pedstaven
Gracyn, kter nebylo jet docela vyzrl, ale pln
energie a snahy; a za druh osobnost mladho
americkho dstojnka. Hra byla zjevn z tch, kter se
dopisuj pi zkoukch a Gracyn se toho zastnila.
Lanny uil ji, ona autora a mladho herce; byly tu vci,
v nich Lanny poznal sebe zpsoby, slov, nzory
o vlce, o Francouzch, o jejich postoji k americkm
vojkm a tchto vi nim. Ba, byly tam i nznaky
nzor seranta Jerryho Pendletona z tet ruky!
Nu, udlals dobrou prci, pravil Robbie. Potej si
to na et vzdln a pt se nezamiluj do hereky.
Zapamatuji si to, odpovdl syn.
Nebo si to zapamatuj jinak: kdybys ml ticet tisc
dolar, byl bys mohl vyhodit toho velkoobchodnka
s kvou ze sedla!
Jeli autodrokou k parnku a Lanny se uklbl.
Pak, na parnku, kde ji nemli komu dt sbohem,
pozorovali, stojce na palub, ubhajc svtla
velkomsta. Robbie mu ukzal na jedno zvlt jasn
a ekl: Socha Svobody.
Ta pila z Francie a Lanny jel dom. Kynula mu
pochodn na znamen, e rozum jeho pocitm.
KNIHA PT

SELI VTR
 V L E N V L A J K Y S V I N U T Y

1
V t dob jezdil do Francie jen jeden parnk tdn
a cestovat mohly jen peliv vybran osobnosti, kter
mohly prokzat, e jedou za dleitm jednnm,
edn schvlenm. Teoreticky byl svt jet ve vlce
a lo o to, aby se nedovolilo Amerianm pout mrov
konference jako propaganho enit nebo k vletm.
Ale Robert P. Budd znal lidi v ministerstvu vlky
i vnitra; mluvili s nm dvrn a kdy je podal
o pasy, zadili to ihned.
Prvn, co Robbie na parnku udlal, bylo
prostudovn seznamu cestujcch. Robbie rd mluvil se
spolucestujcmi veho druhu a zvlt s tmi, kte by
mu mohli pomoci neb poradit. Za vlky ovem nebyly
titn seznamy, ale podailo se mu vypjit si
pokladnkv seznam a pak jej s Lannym prohlel; kal
mu, kdo m je, tento mu e pracuje v oceli, onen
v mdi a tet e zastupuje bankovn skupinu z Wall
Streetu. Na potku bylo jmno Alston, Karel T..
K tomu poznamenal: To mus bt star Alston,
s kterm jsem studoval na yalesk univerzit. Je nyn
profesorem a vydal nkolik zempisnch knih
o Evrop.
Bude tedy muset zat znovu, poznamenal Lanny.
Neznal jsem ho pli, dodal Robbie. Pamatuji se
na nho jako na drobnho chlapka s brlemi. Byl
stran d a vtinou jsme ho pokldali za nekalou
konkurenci. Ale jak je vidt, pece se nkam
dopracoval.
Prosinec nen prv nejlep msc k cestovn po
Atlantiku a tak v jdeln byla ada przdnch mst,
docela i dv u kapitnova stolu. Robbie pohldl na
jmenn lstek u tohoto a etl Profesor Alston. Na
dotaz u kapitna se dovdl, e jeho bval spoluk
je poradcem mrov delegace, ale e se opozdil pro
chipku a proto nejel u dve s ostatnmi leny.
Tet den bylo moe klidnj a profesor se objevil na
palub; byl to drobn muk s velkmi brlemi. Jedin,
na se Robbie nepamatoval, byla lut, skoro
nazelenal plet, ale ta se snad zmn, a bude schopen
podret nco v aludku. Profesor ml radost, e vid
svho bvalho spoluka; ukzalo se, e ptelstv
z univerzity tvo zvltn citov pouto mezi ky.
Alston se dval na hezkho, bohatho a populrnho
Budda jako na zc svtlo; a povaoval skoro za
vyznamenn, kdy tento vhlasn mu s nm nyn
sedl na palubn idli, vyptval se ho na rzn vci
o konferenci a uctiv mu naslouchal.
Profesor se tak zajmal o nov vtlen hezkho,
bohatho a populrnho Budda; devatenctilet mladk
pipomnal mu v mnohm toho, na kterho si Alston
vzpomnal. Lanny byl leh postavy a ipernj mysli,
pstupnj ne jeho otec a dychtivj se uit. e
Karel T. Alston nikdy neuzavel ptelstv na univerzit
a vydlval si na ivobyt obsluhou pi stole ve
studentskm dom to neznamenalo pro Lannyho nic.
Ale e byl ivoucm skladitm dleitch skutenost
a e byl vybrn, aby pomhal americkm lenm
mrov konference v sil udlat z Evropy zdravj
msto to z nho uinilo velikou osobnost v och
Lannyho. Naslouchal rozhovoru obou mu a jindy,
kdy Robbie hovoil obchodn s nkterm z velkch
z oboru oceli, mdi i bankovnictv, Lanny se prochzel
po palub s odbornkem v zempise, dre ho pod pa,
aby neupadl, to kdyby se lo zakymcela.

2
Netrvalo dlouho a profesor se Lannymu svil; ml
starosti, budou-li jeho jazykov znalosti jak se vyjdil
na vi kolu, kter m ped sebou. Moje znalosti
francouztiny jsou studentsk, vysvtloval. etl jsem
hodn, ale to je nco jinho ne naslouchat
mluvenmu slovu.
Lanny pochopil, co tento ostchav muk chce
a ihned mu navrhl, aby spolu mluvili francouzsky. Tm
zskal Lanny vechen profesorv as a celou jeho
zsobu znalost. Znovu nalezl nco lepho, ne jt na
univerzitu.
Profesor Alston shledal, e rozum skoro vemu, co
mu Lanny ekl; ale bude tak snadno tak rozumt
Francouzm? Lanny vdl ze zkuenosti svch
americkch ptel, e dobe rozumli americk
francouztin, ale nikoli francouzsk. Snail se tedy
mluvit jako Francouz a profesor ho tu a tam podal,
aby mu vtu opakoval.
Star Budd nepozoroval toto ptelstv s nadenm
a Lannyho zajmalo pro. Co je patnho na profesoru
Alstonovi? Nue: za prv je profesor demokratem
s velikm D a jeho spch byl politick. Alston byl
jednm z mnohch, kter pivedl Woodrow Wilson jako
pomocnky svho programu k nov prav svta. Jet
ne vlka odvrtila jeho mysl jinam, pednesl tento
presbyterinsk prezident program nrodn reformy,
kter vme-li Buddovi by byl znamenal, e
kontrola obchodu pejde z rukou obchodnk do rukou
politik. A nejnepatrnj zmnka o nem takovm
pivdla Robbieho krev do varu.
 Nyn penel prezident sv stanovisko do
mezinrodnch otzek; chtl urovnat evropsk
zleitosti a k tomu elu vybral komisi teoretik jako
byl sm, mu, jejich znalosti svta pochzely jen
z knih. Diplomat, sttnci a obchodnci Evropy mli
poslouchat kzn a pednky a bt odsunuti se svch
mst. V Americe tomu kali nov svoboda a v Evrop
to bylo trnct bod, ale zstupci Buddovy zbrojovky
to pchlo kysele pod jakmkoli jmnem.
Ale Robbie, namtal Lanny, ve trncti bodech je
mnoho vc, o nich sm k, e by mly bt
uinny. Ano, ale Evropa je nechce udlat a nen na
vc ji k tomu pimt.
Ale co tedy vad, abychom jim poradili? Profesor
Alston k a Lanny opakoval nkter ze statistik
o hospodsk jednot Evropy, kter byla velijak
okleovna rznmi politickmi skupinami. Robbie
tato fakta nepopral, ale nechtl je pijmat od
knihomola v politice. Jeho msto je ve td nebo ve
vlastn pracovn, kde si me pst knihy kter
Robbie nebude st.

3
Nicmn uenec v politice byl a nebylo ho mono
odtamtud dostat ped ptmi volbami. Ped bvalm
prezidentem princetonsk univerzity stl nyn cel
civilizovan svt jako koln tda a sta reportr
dychtiv ekalo na kad slovo, kter by promluvil.
Zdil skupinu ze sob podobnch, jaksi generln tb
mru, kter pod nzvem Vzkumn komise pracovala
ji pes rok na ppravch pro as, a vlen bubny
utichnou a vlen vlajky budou svinuty.
kol zorganizovat tuto Vzkumnou komisi svil
prezident svmu texaskmu pteli, plukovnku
Houseovi, kter j za to postavil v elo prezidenta jin
univerzity. Asi dv st uenc bylo vybrno a jalo se
shromaovat ohromn mnostv dat. Byly pipraveny
podrobn mapy, popisujc kad tveren kilometr
Evropy; byly vypracovny statistiky o populaci,
jazycch, prmyslu, surovinch prost o vem, co se
mohlo vyskytnout pi petven svta. Nkolik voz
materilu bylo sloeno do beden a pepraveno lod
spolu s mnoha uenmi osobami, kter jej pomhaly
pipravit, do pstavu v Brestu, za doprovodu bitevn
lodi a pl tuctu torpdoborc.
Profesor Alston zstal pozadu, protoe leel
s hroznou chipkou, kter pila jako nsledek vlky.
Kehk profesor byl sotva schopen cesty, ale ml
starosti, aby se snad nezdlo, e se uhb svm
dleitm povinnostem. Robbie Budd ho utoval:
Uvid, a pijede do Pae, e problmy jet nejsou
vyeeny. A mon, e nebudou vyeeny, ani a se
budete vracet. Schovej si sv vdomosti do pt
konference.
Profesor vak nebyl uraen. Ano, Budde,
odpovdl trpliv. To prv nm ztuje tolik n
kol ten hrozn skepticismus, kter le na tolika
myslch.

4
Opona se ji mla zvednout ped poslednm
jednnm velkho svtovho dramatu, kter vnmav
Lanny sledoval po tyi a pl roku. Bhem osmidenn
plavby parnkem pomohl mu jeho nov ptel
poodhrnout tuto oponu a vidt hlavn herce pichzet
na sv msta. Toto drama se liilo od jinch tm, e
nebylo napsno pedem, ale hrno spatra a jen jednou;
potom se ji budou osudy lidstva dit jeho pkladem
snad na stalet. Kad z herc doufal, e si zad
drama podle svho, a nikdo na svt nemohl
uhodnout, jak bude rozuzlen.
Profesor Alston mluvil o djinch, zempise
a o onch rasovch a jazykovch rozdlech, kter
zavinily spletitost vech otzek. Jako vdec byl oddn
pravd; ekl, e m jen jedinou mylenku, toti
porozumt lidem i nrodm a pomoci jim k mru, kter
by byl snesiteln, protoe by byl spravedliv a zdrav.
To bylo tak, co chtl i Lanny; jeho snem bylo nalzt
njak zpsob, kter by opt sblil oba jeho ptele
Ricka a Kurta nyn, kdy bylo ji po vlce. Po cel
hodiny, pomhaje profesorovi zdokonalovat se ve
francouztin, dval najevo takovou horlivost
a pochopen, zvlt o poslednm dnu cesty, e kdy se
parnk dostal na dohled majku na Pointe de St.
Mathieu, otzal se ho Alston: Lanny, chtl byste
pijmout zamstnn?
Jak zamstnn? otzal se mladk pekvapen.
Stt, kter je mm zamstnavatelem, nepokldal
za potebn pidlit mi tajemnka; ale m vce se
blm Francii, tm vce si uvdomuji, e bych ho
poteboval. Bude to jist jet njak as trvat, ne
budu docela zdrv a povinnosti, kter mm ped
sebou, budou tk.
Ale jako tajemnk bych musel umt tsnopis a pst
na stroji, e ano?
Vae znalost jazyk a evropskch zpsob m pro
m daleko vt cenu.
Nemyslte, e jsem pro takov kol pli mlad?
Jste star ne vypadte. Hlavn vc je, e vm
mohu dvovat. Nemohu vm ovem platit, co byste
nazval dostatenm slunm
Nedovolm vm, abyste mi platil, profesore
Alstone!
 Pokusm se, aby mi to stt nahradil. Ale v kadm
ppad trvm na tom, e vs budu platit. Bude to
zamstnn, kter zabr cel den a vtinu noci,
protoe je nutn a tak zajmav. Setkte se se
spoustou dleitch lid a budete v samm stedu
udlost. Myslel bych, e to pro vs bude mt vt
cenu, ne rok na univerzit.
Ohromuje m to, ekl Lanny. Bude to po prv, co
si nco vydlm.
Co myslte, e tomu ekne v otec?
Chce, abych se setkval s lidmi; ale pi tom douf,
e se budu zajmat o zbrojask prmysl.
Nu, te prv zavld soupestv mezi podniky
vaeho otce a mmi. Profesor se usmval. Snad by
bylo lpe, kdybych ho sm o to naped podal,
dodal. Nechci, aby si myslel, e ho chci pipravit
o syna.
Robbie byl velkomyslnj v t vci, ne oba
pedvdali. Vidl vhody, jak by jeho syn zskal
takovm postavenm: to byl zpsob, jakm mlad
Anglian zanali svoje kariry v politice a diplomacii;
a Robbie se nebl, e by jeho syn byl sveden pacifisty.
ekl, e t lid, kte pipravuj mr, budou pipravovat
pt vlku, a Lanny pak bude znovu mt pleitost
setkat se s nimi a bude je ji znt. Ptch pr msc
budu jezdit po Evrop, dodal moudr otec. Budu ti
moci velicos vyprvt a ty mn t.
Lanny se zamyslel. Posly, Robbie. Budu-li
zamstnancem sttu, budu muset pro nj pracovat
a mon, e o mnohm nebudu smt mluvit.
Jeho otec se zasml. To je v podku, pravil. Ale
to zamstnn nen navdy a a s nm bude hotov,
meme se zase spojit.
 5
Lanny pijal zamstnni Protoe ml opravdu rd
svho pedstavenho, stal se nejen tajemnkem, ale
i oetovatelem, komornkem a muem pro vechno;
pomhal profesorovi balit vci, nastoupit do vlaku
a ubytovat se v hotelu. Podivnou njakou nhodou byl
hotel Crillon, ve kterm vdy Robbie bydlval, zabrn
vldou Spojench stt pro mrovou delegaci a jej
poradce. Lanny i jeho profesor tam mohli bydlet, ale
Robbie nemohl za dn penze! Byl to jakoby symbol
novho du, ve kterm obchodnk byl vyhozen ze
sedla ady a na jeho msto v politice dosaen uenec!
Lanny byl vren, skoro bez vstrahy, do stedu lu,
mravenit nebo neho podobnho, co by odpovdalo
velkmu potu stvoen ve stavu pehorliv innosti. Je
odedvna zvykem uenc a odbornk schzet se na
kongresech a sjezdech a vdy se domnvat, e se jedn
o vci ivotn dleit; ale snad nikdy pedtm nemla
njak skupina osob tak dobr prvo k podobnmu
nzoru. Asi padest americkch uenc spolu s adou
jinch pomocnk, celkem nkolik set osob, bylo ureno
vylit Evropu, Asii, Afriku a Austrlii od zla, kter se
v nich hromadilo po kdov kolik stolet. Celmu svtu
bylo eeno, e tato zla budou zaehnna, a vichni,
krom nkolika skeptik, tomu vili a v napt
oekvali vyplnn tohoto slibu. Osud mnoha set
milion lid na neurit dlouhou budoucnost zvisel na
radch, kter tito uenci jim poskytnou; nesli tedy tito
vzdlanci ohromn bm odpovdnosti v duch
a dosud nikdy v djinch lidstva nebylo nahromadno
tolik svdomitosti v jedn budov, jako bylo mono
nalzt o vnocch 1918 na rohu Rue Royale a nmst
Svornosti.
Prvnch nkolik hodin bylo ve Lannymu jedinou
smsic obliej, jmen a podvn rukou. Seznmil se
s tolika lidmi, e se vbec vzdal monosti pamatovat si
je. Ale rychle se uil je rozliovat. Nejbli
spolupracovnci profesora Alstona snaili se zpravit ho
co nejpesnji o vem, co se dlo ve tech tdnech,
kter zamekal. Alston jim pedstavil Lannyho jako
svho dvrnka a tak dostal Lanny pedn sedadlo
v divadle, kde se prv zvedala opona ped osudnm
poslednm jednnm nejvtho svtovho dramatu.
Umleck dlo, ktermu se tato hra nejvce
podobala, byla povdka o Danielu v jm lvov. Tituln
role byla obsazena profesorem z Princetonu a profesoi
z Yale, Harvardu, Kolumbie a jinch uili mu tvoili
druinu, vstupujc sice s hrdinnm vzezenm, ale
chvjcmi srdci do arny, naplnn britskmi lvy
a tygry, hyenami, akaly, krokodly a jinmi tvory,
o jejich nrodnostn pslunosti je lpe pomlet.
Kad z tchto tvor ml jet tlapy zakrvcen a pod
nimi jin tvory, nemn lt, ale nyn potrhan,
krvcejc a blzk smrti.
Tak vypadal svt pi zakonen nejvt vlky,
zaznamenan v djinch a kolem Daniela a jeho
spolenk a rdc bylo pemluvit vtze, aby opustili
aspo st koisti, kter se zmocnili, a aby si nechali
oetit a zahojit rny a slavnostn slbili, e opust
svoje loupeiv zpsoby a budou t podle tisciletch
zkon v bratrstv a prvnm podku. Vloud-li se do
tohoto popisu stopa poklebku, je to proto, e Robbie
Budd, mekaje nedaleko v hotelu Vendme, setkval
se obas se svm synem a naslouchal jeho len
o innosti pn akademik. Kdyby to bylo bvalo
shromdn tovrnk oceli, nafty a zbran, byl by
Robbie bral jejich rozhodnut vn; ale shromdn
univerzitnch profesor bylo pro nho nco
neodolateln komickho. Nezmohl se na vldnj
pirovnn, ne e se chovaj a rozumuj jako hejno
starch slepic v kurnku, zatm co venku v noci obchz
lika.

6
Pi blim seznmen se s leny americkho tbu
zjistil Lanny, e mnoz lenov se velmi podobaj jeho
pedstavm, ba docela e v mnohm se i jejich nzory
kryj s jeho. Mimo akademiky byli mezi nimi i mnoz
mlad nezvisl muov, kte si hrli na politiku
v zjmu lidu jak to s oblibou nazvali. Dle zjistil
Lanny, e vd o Zacharovovi, de Wendelech,
o brieysk pnvi, zzran nepokozen
bombardovnm, o politicch i o propagandistech, kte
je obklopovali. Stle mezi sebou ertovali o tom, jak
budou napleni, obelstni i jak komu naltnou a na
kadho, kdo se k nim piblioval, pohleli
s podezenm. Z potku jim bylo zjevn i velmi
nepjemn, e jejich dvrnm rozmluvm naslouch
syn zbrojae Budda a dlouho trvalo, ne ho
prozkoumali a pln mu uvili.
U mnohch byl hned z potku vzbuzen zjem tm,
e se nekonala dn mrov konference a nikde
nebylo znmky pprav pro ni. Francouzsk vlda
podala prezidenta Wilsona, aby pijel trnctho
prosince, a prezident vyhovl. Dostalo se mu
velkolepho pijet Paan mu pipravili pivtn,
jako dosud nikomu v djinch. Ale ani slova nebylo
eeno o konferenci; Francouzi jet ani nejmenovali
svoje delegty.
Podezravj dvali hlavy dohromady. Co to
znamen? Nepochybn chtli sem dostat prezidenta,
aby ho hostili a kali mu, e je nejvtm muem na
svt. Budou ho studovat, naleznou jeho slabstky
a zjist, co se s nm d dlat. Navrhli mu, aby navtvil
zem postien vlkou; mysl tu byl zejm: chtj
psobit na jeho city, naplnit ho tou nenvist vi
Nmcm, kterou ctili sami. Zatm vojensk veden
bude pokraovat v zeslabovn Nmecka a odvet ze
zem vechno, co bylo dno pi pm pt tisc
lokomotiv, tolik krytch vagon a padest tisc
nkladnch voz. Nmecko bude blokovno a zbytek
jeho potravinovch zsob vyerpn prost ti, kdo
chtli kartaginsk mr, mli jej dostat.
Uvnit Dohody se vedl zpas mezi stranou, kter
chtla sjednat mr a druhou, kter mla chu vst dal
vlku. Celkov byli Francouzi na jedn stran,
Amerian na druh a Britov kolsali mezi obma.
Lloyd George, kter se stal ministerskm pedsedou
bhem vlky, ml za sebou jen politickou kliku
a domnval se, e by mohl upevnit svoji posici
provedenm celkovch voleb v zemi. Lloyd George
slbil, e Kaiser bude souzen a pi volbch se ozvaly
vkiky, e mus bt oben. Nmci mus njak trpt,
jako trpli Britov, Francouzi a Belgian. Ale mezi
britskmi reprezentanty v Pai, zejmna mezi
mladmi, byly liberln ivly, naklonn americkmu
programu mru a usmen. Ti se ovem chtli sejt
a poznat s Ameriany. Bylo pro Ameriany vhodn sejt
se s nimi? Nebo by to byla tak propaganda?

7
Lanny telegrafoval sv matce pi pjezdu do Brestu
a oznmil j vzruujc novinu o svm zamstnn. To
ovem znamenalo, e nebude moci pijet do Juanu
toti aspo pokud nebude skoneno een evropskch
problm. Navrhl j tedy, aby za nm pijela do Pae.
Beauty ovem musela spatit svho hocha a Robbie
t soudil, e j jen prospje, odjede-li na njak as ze
sv vily. Neml pli mnoho dvry v jej sil
o pevychovn rozbitch Francouz; bylo to docela
sprvn pro eny jinak zaloen, ale urit ne pro
Beauty, kter byla stvoena pro rozko. Proto, kdy se
v dopise Lannymu vymlouvala, e v Pai bude nyn
vechno ukrutn drah, odpovdl Robbie svm
obvyklm zpsobem: dal Lannymu mimodn ek,
aby j jej poslal. Takovou metodou vychovval Lannyho;
uil ho poznvat, jak pjemn je mt penze.
Beauty stle jet lpla na nadji, e by se mohla
dovdt o Marcelovi a ekla si, e ptrn po nm by
mohla lpe dit z Pae; nebude-li mt vsledky, mohla
by se alespo pokusit vzbudit vt zjem o jeho
obrazy; touha, namhat se pro jeho pamtku, zaujala
cele jej mysl. Lanny by j mohl pomoci, kdy se nyn
dostv do styku s mnoha tak dleitmi a vlivnmi
osobnostmi. Prost, ivot se opt poal ozvat v srdci
Mabel Blacklessov, kdysi Beauty Buddov a nyn pan
Detazeov, vdovy.
Dala se tedy do pprav na cestu a divila se, jak
ouml je vecko, co vlastnila; po lta si nic nekoupila
a bude prost muset trochu nakupovat v Pai! Mla
by se vzdt nadje a oblci se do smutku za Marcela
a jak by j to sluelo? Leese a Rosina mly ovem svoje
nzory, kter svobodn vykldaly. Beauty jim
opakovala svoje pipomnky, jak maj peovat o malou
Marcelu, nyn ji nco pes rok starou a odstavenou;
ob sluebn stle znovu slibovaly a Beauty byla
stdav smutn, protoe opout svoje nov dt
a radostn vzruena pedstavou, e se sejde se svm
starm.
Lanny ji oekval na lyonskm ndra a pibhl
k n; oba se na sebe chvli dvali, pozorujce, jak se
zmnili za dvacet msc. , Lanny, ty jsi velik! Jsi u
skutenm dosplm muem! A: , Beauty, ty
poruuje vechna pravidla! M jist o pt kilo vce!
 Zardla se a piznala svoje hchy. Ale zde v Pai
je brzy ztratm pi nynjch cench. Obdvali spolu
v hotelu a Beauty nahldla do tu, kde mezi jinm
bylo padest frank za kue. Byla ohromena
a prohlsila, e se bude od tto chvle ivit jen
hrukami a ekankovm saltem. Je ostatn hchem
vbec nco jst, kdy tolik lid v Evrop hladov.
Mli toho tolik na srdci, o em si chtli povdat!
Lanny j musel vyprvt o Ester a jej rodin
a o ostatnch Buddech, sta podrobnost, o nich j
neml as pst. Musel j ci o Gracyn, hroznm to
stvoen, jak ji hned Beauty odsoudila; jsou u takov
eny a pln srdce matino strachem. Beauty si ho
prohlela s obavami, e zjist stopy znienho ivota:
ale musel ji znovu ujistit, e je zcela v podku, e se
hodn nauil, e je nejen moudej, nbr i smutnj
a e chce od nynjka t asketickm ivotem
a vnovat se jen prci pro mr v Evrop. Beauty ho
poslouchala vn; slchala ji i jin mue init takov
rozhodnut, ale zdka kdy je vidla dodret.
Vyprvla mu o dtti, jak vypad, co j a jak
rozkon zvuky vydv; o rannch much, kter
chodila navtvovat do Sept Chnes; o Emilii
Chattersworthov, jej zmek byl stle jet vnovn
mrzkm.

8
Prezident Wilson el na nkupy po Pai se svou
chot. Byla to ipern dma, kter mu byla oddna,
starala se o nho co nejlpe a nosila na jeho poest
ndhern nachov pl a klobouk s nachovmi pry.
Kdekoli se objevili, vude jim byly podny ovace;
Evropan spchali dt jim najevo svoji dvru, nadji
i obdiv. Bylo to iveln naden nepedvdan politiky
a nemlo zneklidujc. Nebo tento mu mluvil
o demokracii a to nejen ped volbami; mluvil o n, jako
by v ni skuten vil a doba byla nebezpen, slova
mohla vybuchovat jako bomby, zahraban ve
francouzskch polch a vybuchujc pmo do tv
venkovan, kte se pokoueli zart do nich pluh. Tento
mu mluvil o svobod mo, kdy pece se Britanie
chlubila, e jimi vldne; mluvil o sebeuren tch
malch nrod, je sttnci Evropy chtli radji ovldat.
Prezident Wilson jel se svou enou do Londna, kam
pijel na vnoce. Ohromn davy ho vtaly a vlda
opatila krlovskou hostinu v Buckinghamskm palci,
uinivi z toho nejndhernj monou podvanou i pro
tuto zemi, zvyklou slavnostem. Britanie byla jedinou
zem, zbylou v Evrop, kter mohla nco takovho
vypravit. Carovo csastv bylo nyn zem vyhladovlch
prolet a Kaiserova e byla ovldna sedlem; ale
Britanie mla jet penze a jej admirlov,
generlov, poln marlkov a starostov mli jet
svoje historick kostmy. Ped tmto pestrm
a ndhernm shromdnm stl huben
presbyterinsk profesor v prostch tmavch atech
a mluvil o prvech lidu.
Prezident Wilson se vrtil se svou enou do Pae,
pednesl e ped snmovnou a zapomnl pochvlit
hrdinstv Francie. Jeho posluchai jen tko mohli
porozumt, e tohle je mu mru, ktermu byla vlka
vnucena pes siln odpor a kter m nyn jen jedinou
mylenku, toti jak znemonit takovou katastrofu
v budoucnu. Pak jet jel do Itlie, kde hladov
a utrpen lid demonstrovali tak, e to velmi
postrailo vldnouc vrstvy. Po cel Evrop to bylo
stejn, v poraench zelnch prv tak jako ve
vtznch: venkovan si vystihovali z novin podobenky
tohoto novho zachrnce, pipichovali je na zdi svch
chatr a zapalovali ped nimi svce. Nikdy neml
lovk tolik moci v rukou; nikdy se za nikoho
a k nikomu lid tolik nemodlili.
Mnoz z poradc povaovali nvtvu prezidenta
Spojench stt v Evrop v tto dob za chybu.
Profesor Alston byl mezi nimi; nemluvil mnoho o tom
ze etrnosti, ale Lanny vdl, co si mysl a pro. Kdyby
byl prezident zstal ve Washingtonu a dal si nvrhy
delegt poslat k sob, byla by jeho rozhodnut pila
jako shry; ale jakmile sestoupil do arny, stal se
jednm ze soutcch a obtoval svou autoritu
a presti. On, kter neml nijakho vcviku
v diplomacii, bude postaven jako protivnk proti lidem,
kte od dtstv nedlali nic jinho. Znali tisce
zpsob, o nich on nevdl nic; najdou jeho slabiny,
umluv a unav ho a pinut k nemoudrm stupkm.
Kdy nyn Lanny etl o prezidentov triumfln
cest, uvaoval, jak budou asi nzory jeho
pedstavenho. Ale Alston ekl, e je tragickou
skutenost, e tyto miliony lid maj zmaten pojmy
a daj se snadno ovldat. Chtj mr, ale tak chtj
sttn zisky na kor ostatnch a mohli by bt vybiovni
do rozilen prodejnm tiskem a politiky, kte tajn
slou finannm zjmm se sobeckmi cli. Co vzejde
z tchto bitek, nemohl nikdo na svt pedpovdt; ale
bude to krut bitka a vichni mus stti pi sob
a podporovat svho velikho vdce podle svch
nejlepch schopnost. To byly nzory technickch
poradc americk mrov delegace.
 SNM MU

1
O tchto vnocch nebylo mnoho svten nlady
v Pai. Polovina en byla ve smutku a druh polovina
vykonvala prci mu, kte byli dosud ve vojsku,
mnoz z nich v Nmecku, kde steili pedmost na
Rn. Poas bylo nevldn, chladn a detiv: potravy
a topiva mlo a veobecn podek rozvrcen. Velc
bohi byli jet bohat, ale vichni ostatn byli chud
a s hrzou oekvali dal pohromy.
Mal tb americkch ednk byl ovem dobe
zaopaten; nejen pokud se tkalo obydl, tepla a stravy,
ale i vechny technick vymoenosti jim byly
k slubm: rozshl kurrn sluba, vlastn pota,
telefon i telegraf, tiskrna a bezdrtov stanice,
s pomoc kter mohli poslat svoje zprvy do kterkoli
sti svta v sedmin vteiny. Asi pl druhho milionu
dolar bylo vynaloeno na zaruen jejich bezpenosti
a vkonnosti. Odbornci zatm piln pipravovali tak
zvanou ernou knihu, nvrh zemnch prav, kter
Amerian doporu prezidentu. Bylo to svrchovan
dvrn a mnoho lid by si bylo velmi plo vdt, co
v n je.
Nsledkem toho se obleen hotelu Crillon znan
zhorilo. Ne ovem ve fyzickm slova smyslu, protoe
hotel byl dobe steen a nikdo nesml dovnit bez
nleit propustky; ale diplomatick a spoleensk
obleen se vemi svmi zbranmi elegance, dvornosti
a taktu, jimi je Pa po stalet proslul: a profesoi
nestaili si vymlet vmluvy, pro nemohou pijmout
to nebo ono pozvn. Zejmna z potku byli velmi
zdrenliv, uvdomujce si, e nejsou vyjednavai, ale
jen jejich poradci.
Lanny Budd byl jenom poloedn osoba; ale ml
v Pai spojen, jak ml jen mlokdo. Profesor Alston
nemohl od nho oekvat, e se nebude chtt sejt se
svm otcem i s matkou nebo s pteli, kter znal od
dtstv. A tak se stal spojkou mezi hotelem Crillon
a ostatnm svtem. Mnoho osob shledalo, e pan
Detazeov, vdova po francouzskm mali, m syna,
kter je tlumonkem nebo nm takovm
v americkm tbu; stala se tedy pan Detazeov
populrn hostitelkou. , milostiv, tolik jsem ji slyel
o vaem roztomilm synu! Tak skvl, tak moudr na
svoje lta! Tolik rd bych se s nm seznmil, mohla
byste zadit? , jist, bhem nkolika dn!
Nic takovho matku nepekvapovalo; byla jen pyn
na svho syna! A tak byl Lanny zvn, aby se seznmil
se snlky a propagandisty, lovci tst a zchudlmi
lechtici z mst, kter si musel vyhledat v atlase
Kurdistan, Chorvatsko, Irk, Mingrelie, Kilikie, Slezsko,
Hali a Slovinsko, kter snadno mohl zamnit se
Slovenskem. Horliv cizinci se dovolvali doktrny
prezidenta Wilsona o sebeuren nrod; a Lanny
pednesl jejich stesky odbornkm v Crillonu
a pravdpodobn se dovdl, e prv t lid jsou
piln zaneprzdnni utlaovnm nebo docela
i velkorysm pobjenm jinch nrod!

2
Beauty zavolala Lannyho do hotelu a ekla: Lanny,
prv jsem se seznmila s velmi roztomilm mladm
anglickm dstojnkem byl lta v Arbii i jet ped
vlkou a dovede vyprvt tolik zajmavost o t zemi.
V, tam nos takov bl roucha a jezd po poutch
na ndhernch konch a cestuj na velbloudech. kaj,
e m s sebou njakho arabskho ejka nebo co a e
ho pivede k Emilii na aj. Nemohl bys tak pijt?
Lanny, kter po plnch est hodin pracoval piln
a bez peruen na pozen vtahu z nkolika
francouzskch zprv o podmnkch ivota na Ukrajin,
ekl tedy ano a v pijmacm salon pan
Chattersworthov v Pai se setkal s postavou z Tisce
a jedn noci: asi ticetiletm muem, podlouhl
a huben, mrn tve, asi takov, jako mali obvykle
maluj Krista. Ml ern vousy a knr, velmi krsn
ern oi a na sob ml roucho ze svtle edho
hedvb arlatov lemovan a tverhrann turban
s kapuc. Emir Feisal, syn vldce Hedasu, jak se
jmenoval tento mlad mu, nemluvil anglicky; jeho
spolenk a ptel tlumoil ve, co ekl. Jmno tohoto
dstojnka bylo Lawrence; oba spolen bojovali proti
Turkm a Nmcm po vech sluncem vypraench
poutch Arbie a vyhnali je nakonec ze zem.
Plukovnk Lawrence byl asi ticet jeden rok str, ale
vypadal jet mlad, protoe ml zpsoby veselho
kolka. Byl zavalit, pskov, velmi oplen pleti
a velmi svtlch modrch o. On i jeho ptel mli
smysl pro humor a bhem pekladu asto spolu
ertovali.
Ale pijeli do Pae s vnm myslem podat
zprvu o hrdinnm boji svho nroda a pedloit
prezidentu Wilsonovi svoje nroky podle jeho trncti
bod podle bodu 12., kter uroval, e tureck st
otomansk e me bt ujitna o zruce sv
svrchovanosti, ale ostatnm nrodm, kter jsou nyn
pod tureckou vldou, bude zaruena jistota ivota
a naprosto neomezen monost autonomnho vvoje.
 Nebylo mono tomu nerozumt. Emr pedkld tyto
otzky Lanny Buddovi, protoe mu bylo eeno, e je
krajanem velkho demokrata a lenem tbu
v Crillonu. Prosil Lannyho o jeho nzor na vc a ten
edn ovem mu odpovdl, e nen nejmen
pochybnosti o pevn vli prezidenta Wilsona dostt
slibm. Bylo sotva mon, e by vznikly njak nov
otzky, protoe trnct bod, pouze se dvma
vjimkami, bylo vslovn pijato Dohodou jako zklad
pm s Nmeckem. Ujistiv ho takto, rozlouil se
s obma veselmi mladmi vlenky ze sluncem
opkan zem v nejlepm ptelstv; pak se vrtil do
svho nepstupnho hotelu a ekl o tom svmu
pedstavenmu co ovem Feisal a jeho ptel
pedpokldali.
Alston se kysele usml a ekl, e Hedas u byl
pinou srky na mrov konferenci. Lawrence dal slib
a britsk vlda jej potvrdila, e Arabov dostanou
nezvislost za svoji podporu proti Turecku a Nmecku;
ale na netst v Mezopotamii je hojnost nafty
a projektovan potrubn veden mlo prochzet Sri,
a krom toho tak britsk vlda slbila znanou st
arabskho zem Francii to byla jedna z tch tajnch
smluv. Francouzi mli nyn tu zem a nebylo mono jim
ji odejmout. Mimo to tu byl jet jin arabsk nelnk,
Ibn Saud, kter vypudil Turky z vchodn Arbie a co
s jeho nroky?
Z toho veho bylo jasno, jak naprosto nelze
doporuit mladmu pekladateli americk mise
seznamovat se s postavami z Tisce a jedn noci
a dvat jim ujitn o nem, co mohou ale nemus
dostat!
 3
ivot si podivn zahrv s lidskmi bytostmi. Karel
T. Alston pochzel z mal venkovsk obce v Indian;
nyn byl odbornkem v zempise, etnografii
a pbuznch oborech a pomhal rozhodovat o osudech
lid v zemch, jejich pouh jmna byla neznma lidem
jeho vlastnho sttu. Ve sv rodn vesnici obstarval
jako mal hoch nepatrn kostelk Nezvisl crkve,
kter si ani nemohl dovolit dnho pastora, ale
pouval slueb student z nedalek crkevn koly.
Jeden z tchto student, kter jdal peen kue
a kukuinou kai v domov malho Alstona, vzbudil
v nm touhu po vdn. Ticet pt let uplynulo a za
celou tu dobu ho Alston ani nespatil; a nyn tento pn
piel do hotelu Crillon jako doktor teologie, profesor
praktickho kesanstv, socialistick agittor
a konen jako jeden z dvrnch poradc prezidenta
Wilsona v Evrop.
Lanny ho pozoroval, kdy mluvil se svm starm
ptelem a pomyslel si, e mue tak podivnho vzezen
opravdu dosud nepoznal. Jeho neobyejn vldn
a laskav rysy nejen e mly bledost mramoru, ale
zdly se mt i jeho strukturu. Jeho vlasy, knry i vousy
byly uhlov ern; zjevn nebyl docela zdrv a cel
jeho zjev byl chorobn, muen nejen vlastnmi
starostmi, ale i nesnzemi lidstv; chovn ml klidn,
hlas tich a zpsob ei apokalyptick. Mlokdy se
usml a kdy, vypadalo to jako by nerad, spe jen
kvli ostatnm. Dui mu sklioval pocit hrozc zhuby,
jako by vidl vce z budoucnosti Evropy ne kdokoli
z ostatnch.
Ji D. Herron bylo jeho jmno; pozdji vyprvl
Alston Lannymu o tragedii, kter mu podlomila zdrav
a tst. Bval z vedoucch mu hnut zvanho
kesansk socialismus, kter se snailo pinst
spravedlnost a bratrstv ve jmnu proletskho
tesae. Jako duchovn a profesor na mal univerzit
v Iow byl Herron neastn enat a zamiloval se do
tajemnice fakulty. Opustil svoji enu nco, co se
naprosto neshodovalo s tamn etikou. Neptel jeho
nebezpench mylenek toho pouili, aby ho zniili;
pozdji byl vypuzen z univerzity a odjel se svou novou
enou za hranice.
To bylo ji ped dvnem a neastn profesor i se
svm velikm hchem byl zapomenut. V Evrop se
seznmil s vdci dlnictva, pacifisty, humaniti
lidmi, jejich duch nemohl odpovat, zatm co jejich
blin byli zabjeni, mrzaeni, vyhladovovni nebo
mrzli, topili se v blt a ivili v sob nenvist
a nepravosti. Usdliv se v enev, byl pstupn obma
vlcm stranm a ptel i cizinci k nmu pichzeli
z Rakouska i Nmecka, aby ho vyslechli a pouili jako
spoje se zemmi Dohody. Nejprve se hlsil
u americkho vyslanectv ve vcarsku, pozdji pmo
prezidentovi. Byl asten pi prav konenho znn
trncti bod a naznail i pln na utvoen Svazu
nrod. Tento socialistick agittor, kter byl vypuzen
s hanbou ze sv zem, poval nyn naprost svobody
v Crillonu a ml pstup k prezidentu Wilsonovi i pozdji
v kad dob, kdy se pro nval prce k nmu nemohli
dostat ani lenov jeho vlastn mrov mise.

4
Teprve dvanctho ledna mla Nejvy rada
prvou schzi v hale pomournho starho ministerstva
zahrani na Qui dOrsay, prv proti Crillonu pes
Seinu, ediv kamenn budova skrvala nkter
ivotn dleit tajemstv Francie a mla vysok
elezn plot a tk vrata. Jen dleit osoby byly
piputny k potenm obadm, ale Lanny i jeho
pedstaven byli mezi nimi, protoe nkte
z americkch delegt by snad mohli potebovat
njak vysvtlen o zempisnch otzkch. Lannyho
povinnost bylo nosit dva tk svazky map a listin;
nosil je k mnoha dleitm schzm, ale zdka kdy je
vbec otevel msto toho pozorn poslouchal a stl
vdy blzko u svho pedstavenho, kter se tu a tam
dotkl jeho kolena a Lanny se pak k nmu naklonil
a pekldal, co nkter rozilen Francouz kal. Takov
vpomoc nebyla neobvykl mezi americkmi ednky;
ani prezident Wilson, ani jeho nejbli druh, plukovnk
House, neumli francouzsky a za jejich sedadly stli
vdy tlumonci.
Poradn s byla skvl a psobiv; na zemi byl
tk perlov ed koberec s rudmi remi; erven
damakov zclony na oknech; ndhern gobelny na
zdch. Na podlaze bylo postaveno mnoho stol do
tvaru U, pokrytch zelenm suknem a rovmi
psacmi podlokami, v nich se pijky denn
vymovaly. Pozlacen idle mly hedvbn potahy
a vechna tato ndhera byla steena sluhy se
stbrnmi etzy na krku.
Uprosted tohoto U sedl Ji Clemenceau,
ministersk pedseda francouzsk; mal sraen
postava s podivnou hlavou, holou a plochou na temeni;
ml irok, sehnut ramena, krtk krk, bledou ple,
bl mro knr, huat siln obo a dlouh, ern
kabt. Za jeho zdy byl krb s praskajcm ohnm vdy
tam, kde sedl, byl ohe, protoe u mu bylo
sedmdest osm let, ml cukrovku a krev mu ji
vychldala. Nad krbem byla postava Mru, drc
planouc pochode snad aby zahla jeho dui, kter
tak vychldala. Vdy nosil ed hedvbn rukavice na
rukou, protoe trpl kon chorobou.
 Poble jemu sedl prezident Wilson, kroben
a pm s hubenou, asketickou tv a lesknoucm se
skipcem. Za nm byl ministersk pedseda Britanie
s narovlmi cherubnskmi rysy a malm blm
knrkem. Vedle nho sedl Balfour s aristokraticky
znudnm vrazem, vypstovanm pro cel ivot.
Ostatn zstupci sedli v poad u stol. V pozad byli
generlov v uniformch s vyznamennmi a potentti
v pestrobarevnch borech Vchodu. Byli tam marl
Foch i generl Pershing a ostatn vojent hodnosti,
protoe prvn vc na poadu byla obnova pm,
kter bylo vdy jen na msc, a pokad si marl
vymyslel njak nov zpsob, jak vce stsnit
nenvidnho neptele.
Potom projednali otzku zastoupen na konferenci
a metody ptho postupu. Pedpokldalo se, e se pi
schzch bude o vem uvaovat, ale ji po nkolika
sezench bylo patrno, e vechno je pipraveno
pedem. Nkdo pronel njak nvrh a Clemenceau
sedl za jeho ei se zaloenma rukama a zavenma
oima, take se zdlo, e sp. Ale v okamiku, kdy
mluv skonil, pedseda otevel oi a ekl: Njak
nmitky? a pak, jet ne kdo mohl promluvit, udeil
pedsednickm kladvkem a vykikl: Adopt! Profesor
Alston poznamenal k Lannymu: Bojuje ji pt vlku.

5
V zhlav trncti bod prezidenta Wilsona byla
vta: Veejn mluvy, jich bylo veejn dosaeno.
Berouce toto za bernou minci poslaly americk tiskov
svazy, noviny i tdenky svoje korespondenty do
Pae; vichni hladov ekali cel msc, e se nco
stane; ostatn svt tam poslal tak svoje reportry.
A nyn se vichni dovdli, e k sezenm konference
nebude piputn dn zstupce tisku, ale e budou
dostvat zprvy v tiskov kanceli. Prvn mla pesn
tyicet osm slov.
Vlna odporu se zvedla po celm svt. Sto padest
americkch novin ustanovilo vbor a bouilo
v americk tiskov kanceli; zaala vlka, kter
neskonila mrovou konferenc, ale pokraovala a do
djepisnch knih. Lid se pidvali na jednu i druhou
stranu a podle tto volby bylo mono uhodnout,
jakou lohu budou hrt, nejen prv v tomto dramatu,
ale i v ostatnch, kter mly pijt v patch za nm.
Francie byla po tyi krvav lta ve vlce, bhem
nich byl lid Francie pod psnou cenzurou; civiln
i vojensk ady nejen za nj rozhodovaly, co m
dlat, ale i co m kat a myslit. Nyn mla bt tato
cenzura zruena a lidem dna volnost odhalovat
tajemstv a kritizovat politiku prost napsat si co se
jim zalb, nebo co jim neptel zaplat, aby napsali.
Pjde-li to tak dle, dospje konference k tomu, e
lenov Dohody budou bojovat mezi sebou. Ale
demokracie neme psobit, nen-li dobe zpravena:
a lid m prvo dovdt se o b a co se pipravuje.
Nakonec bylo ve vyeeno jako a dosud vechno
kompromisem a hybem: tisk bude piputn
k plenrnm schzm, kter byly jen formalitou, na
nich se schvalovala usnesen Rady deseti. Kdy
zaal tisk bouit i proti tomu, byla skuten prce
penesena na Radu ty.
Z t se zakrtko stala Rada t a tato nejsvtj
trojice nejen e neekla novinm nic o tom, co dl,
ale zajistila se proti nim i tm, e mla jen jedinho
tajemnka a dn zpisy.
 6
V Pai se zabvala mrovou konferenc ovem jen
mal st lid. Obyejn lid, vtinou eny a star
mui, pracovali jako kadodenn a jejich mylenky se
obraly hlavn stle stoupajcmi cenami potravin.
I zmon mli svoje starosti, nebo svt byl nchyln
k nhlm a nepedvdatelnm zmnm. Jenom
spekulantm se dailo; kdykoli se Robbie seel se svm
synem, mohl mu o tom mnoho vyprvt.
Podle jeho slov byl zbrojask prmysl rozbit na
kousky. Buddovi byli nuceni zavt podnik; cel ta
ndhern tovrna, kter psobila dojmem lidskho lu,
stla s komny bez koue a se zavenmi branami.
Ale co budou vichni ti dlnci dlat, Robbie?
otzal se Lanny.
Snad si uetili njak penze. Pro ns skonila
vlka pli brzy. Nikdo nepedvdal, e se Nmecko
takhle zhrout.
Mme ale jet ony nov stroje, e ano?
K emu jsou, kdy nemohou pracovat? Vydvme
jen penze: udrovn, pojistky a dan bern ad
neustoup ani o cent a vydlvme nebo ne.
Na to jsem nikdy nepomyslel, piznval se Lanny.
Tvj dd nemysl vtinou na nic jinho.
Robbie poslal dom dlouh zprvy, vtinou
beznadjn. Bylo dost lid, kte by rdi vedli vlku
dle, ale kde vzt penze? Kdo by dnes nov vlky
platil? A pak, vlen by se odbvalo se zbranmi ji
vyrobenmi. Po cel Francii, na italsk front, na
balknsk front, na palestinsk front vude byly
hory zbran i steliva kamkoli se lovk podval. A ve
bylo na prodej za kadou nabdnutou cenu.
Pokusil jsem se vzbudit otcv zjem aspo
o sten nkup na spekulaci, dodal Robbie.
 Ale odpovdl mi, e nebude provozovat obchod se
starm elezem. J sm bych to nemohl udlat,
protoe jsem jen prodejnm zstupcem na firmy pro
Evropu.
Lannyho mysli se vynoil star, skliujc Osadnick
dm v Newcastlu s ustaranm a pepracovanm
obchodnkem, sedcm u psacho stolu, pokrytho
papry, v n jedna zsuvka byla vyhrazena brourm,
vykldajcm Vyznn vry jeho dda. Co chce
podniknout, Robbie?
Budeme asi muset st svho podniku pestavt
na njakou mrovou vrobu. A to bude stt spoustu
penz.
Nu, vydlali jsme je pece, ne?
Vtina jich byla rozdlena jako dividendy a nikdo
je nevlo zpt do podniku, pokud mu nebudeme moci
ukzat nov vdlen monosti.
Ale, Robbie, te pece bude velk poptvka po
zbo veho druhu, lid ji nyn volaj po vem
monm.
Nezle na tom, jak volaj, ale kolik maj penz.
Kdo m penze, netrouf si vloit je do neho za
nynj veobecn nejistoty, zvlt kdy lid na
vrcholnch mstech se nemohou k niemu rozhodnout.
Mme prezidenta, kter se zabval studovnm latiny,
etiny a teologie, kdy bychom potebovali, aby se byl
nauil zkladm pennictv a vru.
Robbie ekl, e Clemenceau a Lloyd George prv
tak nerozumj hospodskm otzkm; pl by si, aby
za poradce byli povolvni obchodnci a pennci.
Jedna tetina Evropy byla v revoluci a druh na jejm
pokraji, destky milion lid nevdlo, kde seenou
chlb na ztek, obchod byl rozvrcen, eleznice
rozbity, n doprava zaraena, pstavy uzaveny
a miliony lid mimo prci, nchylnch k vzpoue
a k tku dom nebo k vzjemnmu pobjen a mu,
ke ktermu vichni vzhleli jako k vdci, pivezl jim lo
plnou odbornk na zempis, djepis a mezinrodn
prvo a jen nkolik mlo tch, kte rozumli financm,
vrob nebo obchodu.

7
V Lannyho pokoji zazvonil telefon a v nm se ozval
hlas mluvc anglicky s cizm pzvukem: Uhodnete,
kdo vol? Nkdo, kdo ml nladu na ertovn;
pokraoval v mluven a Lanny, kter za svho ivota
slyel ji tolik velijakch pzvuk, snail se
vzpomenout si, ale docela marn. Vidli jsme se ped
pti lety, ekl cizinec. Ve vlaku. Lanny se namhal
vzpomenout. Pistoupil jsem v Janov, dodal hlas;
a tu si nhle Lanny vzpomnl a zvolal: Pan Robin!
Johannes Robin, Maatschappij voor Electrische
Specialiteiten, Rotterdam k slubm! sml se hlas
v telefonu.
Vborn! pravil Lanny. Co tady dlte?
Mal obchod, kter je tajemstvm, dosud vs
neuvidm.
Jak se da hochm?
Vborn, Lanny, vborn km vm Lanny, akoli
ji jste jist velkm pnem?
To jist, pane Robine. Nikdy vm nezapomenu
laskavost, jakou jste mi prokzal. Bhem poslednch
ty let pan Robin poslal Kurtovi do Nmecka asi est i
osm dopis, posledn z nich sotva ped tdnem nebo
dvma. Proto vdl tento obchodnk, e Lanny je
v Pai, a znal jeho adresu.
Lanny se ovem chtl sejt se svm ptelem pesto,
e byl tak zaneprzdnn vemi evropskmi
zleitostmi. Pjdu na obd s otcem, ekl. Chtl
byste jt s nmi?
Ovem, velice rd se seznmm s vam otcem,
odpovdl obchodnk s elektrickmi pstroji. Lanny mu
tedy ekl, kam m pijt.
Johannes Robin byl trochu silnj proti tomu, jak se
na Lanny pamatoval; vynakldal jet vc penz na
svoje obleky a byl na nm vidt blahobyt. Jinak to byl
t pekypujc chlapk, kter rd mluvil o sob; ale
Lanny, kter ji byl tak pozornj, ml dojem, e m
njakou starost. Zejm by se byl rd zavdil obma
bohatm Amerianm a stle si nebyl jist, da-li se mu
to. Jeho hezk ern oi stdav hledly s jednoho na
druhho a jeho smv byl skoro prosebn a vhav,
jako by chtl ci: Doufm, e vm nevad, jsem-li tolik
pyn na to, e se s vmi znm.
Byl opravdu rd, e opt vid Lannyho a obdivoval
se mu, jak vyrostl. Chtl ovem tak vyprvt o svch
dvou syncch a ml s sebou nkolik dalch fotografii
sv rodiny, kter s omluvou ukzal nezaberou tolik
asu. Mluvili tak o Kurtovi Meissnerovi; Lanny jet
nedostal odpov na svj posledn dopis a ml starosti,
co s nm je. Dlosteleck dstojnk mohl bt zabit
v poslednch dnech vlky jako kdykoli jindy.
S otcem Lannyho mluvil pan Robin jako obchodnk,
kter procestoval Evropu a znal svoje vci a dovedl
povdt mnoho zajmavho o tom, jak se za vlky
vydlvalo. Ze svho bezpenho sdla v Nizozem
vydlal sm dost, pes britskou blokdu; ne ovem
v takovm mtku jako pan Budd, jak skromn
podotkl, ale pece jen dost, aby to znamenalo spch
pro lovka, kter se narodil v ghettu, v chalup
s hlinnou podlahou. Robbiemu se lbil jeho postoj
ml vbec rd lidi, kte ze sebe nedlali nco jinho
ne skuten byli; tak se tedy dobe shodl s idovskm
dovozcem. Souhlasili spolu v tom, e by se pomry
zlepily, kdyby diplomat nechali svch spor a starali
se vce o obchody.

8
Ne oba dopili lhev vna, poznali se navzjem dost
dobe, aby se Jaa Rabinovi, alias Robin, mohl piznat
ke svmu myslu. Pane Budde, mm njak npady,
kter mi nedvaj pokoje. Snad znte takov pocit: daly
by se tu vydlat penze, velmi mnoho penz a j sm
vidm, jak by se to dalo provst ihned, jene pozdji ji
bude pozd.
Ano, Robbie znal takov pocit a svolil, aby jeho nov
znm mu povdl o svm plnu. Ukzalo se, e je to
tot, co nedvalo Robbiemu spt: vechny ty spousty
steliva a ostatnch zsob, kter byly vyrobeny za
nesmrn penze a nyn se jen tak povalovaly Vidl
jste je, pane Budde?
Robbie se usml. Mj syn je me vidt na nmst
ped svm hotelem. Bylo naplnno adami dl veho
druhu, houfnicemi, modi, polnmi dly vesms
ukoistnmi nmeckmi zbranmi se stopami vlky
a nyn rezavjcmi v deti.
Je to hrozn, pane Budde, e vechno toto zbo
neme bt aspo pikryto: stely pipraven
k vstelu, boty pipraven k noen. Nevd te, co
s tm vm maj dlat. Odvzt to zpt do Anglie ano,
to by bylo mon; ale a do Ameriky? Vyplatilo by se
balen a doprava?
Potali jsme to a nevyplatilo by se to, odpovdl
Robbie Budd. Armda tu m komisi, kter hodl s tm
nco udlat.
Nue, pane Budde, j jsem lovk, kter v, jak
prodvat. Znm kupce po cel Evrop. A mvm
npady.
 Na pklad? ekl Robbie.
Nu, run granty; miliony jich tu je a vlej se
nkde v blt Lotrinska. Vte, jak vypadaj; nemusm
vm je popisovat.
Co s nimi chcete dlat?
Nejdve je vyprzdnit. Tm dostanu spoustu
ernho prachu, kter dm do pytl. Vm o lovku,
kter jej dodv dlnm spolenostem v Chile, Peru
a onch zemch. Pak odznu u nich dradla; ztra mi
teba napadne, co by se s nimi dalo udlat. A zbude mi
mal kulat plechov krabice: m hezk tvar a d se
postavit na jeden konec; do druhho vyznu zk
otvor a je to.
Co to je?
Je to dtsk pokladnika, kam si mohou ukldati
svoje penny, pfennigy, sous, spicli v kad zemi maj
mal mince pro chud.
Robbie a jeho syn se nemohli zdret smchu. Tak
podivn npad: run grant, promnn v dtskou
pokladniku: mee, promnn v pluhov rdla a kop
v zahradnick noe!
Pan Robin se tak sml, ale jen chvilku. Nevte,
pane Budde, jak by to byl obchod. Neznte domovy
chudch jako j.
Ale nemaj te penze, kter by tam dvali.
Dostanou mal mince; budou radji hladovt
a etit snad aby zaplatili dluh, snad aby si koupili
krvu, nebo snad na dv vno takov vci, v n
venkovan v. Pokladnika je nco posvtnho, hned
vedle ke; u ctnosti, je svdkem a upomn; rodina,
kter ji m, m dvod k ivotu. Bude-li mr, na pt
tdr veer milion venkovanek bude chtt dt takovou
pokladniku svm dtem*
Vnoce jsou jet daleko, pane Robin.
 Nekal byste nco takovho, kdybyste znal obchod
s novinkami. Pt lto zaneme cestovat ji pro
vnon obchody; a zatm vyhledm agenty, polu jim
vzorky, cenky a smlouvy; a to vechno musm mt
pipraven. Budu-li mt pr set tisc pokladniek, kter
mne budou stt jen pr cent jedna, vm, e je mohu
prodat a vm kde a jak. A to jen jeden mal obchod,
pane Budde. Najdu sta podobnch.
Myslel jste tak na vlohy s uskladnnm?
Ve Starm mst, kde bydlm, je sta skladi, kter
te budou przdn, kdy lod opt pluj pmo do
Nmecka. Le na prplavech a zbo pijde po moi i
po ekch je to nejlevnj doprava do vech st
svta. Vechno, eho je poteb, jsou hotov penze na
nkup a rychle, ne se toho chop nkdo jin. Jsem si
tak jist dobrmi vsledky, e vm nabzm tento
obchod na polovic; vnuji tomu vechen svj as
i zkuenost, obstarm vechnu prci a vyplatm vm
polovinu zisku. Utvome spolu spolenost, v n se
neobjev vae jmno vm, e nechcete, aby se vae
jmno objevovalo v malch obchodech jako je tento.
Bude to rychl vc bhem roku to je vechno
skoneno a ani si vm netroufm ci s kolika
procentnm ziskem, protoe byste do domnval, e
jsem podvodnk.

9
Lanny pozoroval tyto dva obchodnky, pokuujc
svoje doutnky a oklepvajc z nich popel do ajovch
koflk; bavil se tm, e se snail uhodnout, co se dje
v jejich myslch. Sm ale mlel, protoe vdl, e tohle
nen jeho vc. Osobn by byl ochoten dvovat
idovskmu obchodnku, protoe ho ml rd. Ale
Robbie neml rd idy; byl tho nzoru jako lid ze
spolenosti, kte je nechtli ve svch spolcch
a klubech.
Vystihl pan Robin jeho smlen? Lanny soudil, e
tento chytr chlapk v vechno, co se tk jeho a jeho
zleitost; tuil jist stanovisko tchto mdnch
pohan, kte nyn naslouchaj jeho obchodnm
vkladm a pozorovali ho, jak rozkld rukama a vrt
celm tlem.
Podvejte se, pane Budde, pokraoval obchodnk.
Pichzm k vm jako cizinec a mm docela i odvahu
mluvit k vm o penzch. Ale mm svoje obchodn
spojen a svoji povst ve svm mst; moji vitel
a banki vm to mohou potvrdit. Ale je jet
dleitj, abyste m znal jako lovka. Mohu-li k vm
mluvit upmn, ze srdce a bt si jist, e vs nenudm
?
Zajmm se o vs od t doby, co mi o vs Lanny
povdal, pane Robine.
Snad vm tedy tak ekl, e pochzm z polskho
ghetta, kde jsem trpl bdu a pracoval tce a musel
pern zaplatit za ve, co nyn mm. Nyn jsem doshl
spchu a budu-li opatrn, ani j ani moje rodina
nebudeme mt starosti po zbytek svho ivota. Ale
mm tak rozum, kter rd pracuje. Je to vlastn hra,
to co vy i j provozujeme; vte, co tm chci ci?
Vm.
Je pjemn dostat se nkam ve svt, setkvat se
s novmi lidmi, vzdlanmi lidmi, tmi, kte maj moc.
Vm, e vdy zstanu idem a ponesu na sob znamen
ghetta; vm, e mj pzvuk nen sprvn v dnm
jazyce, e mluvm rukama a e km vci, kter
neodpovdaj dobrmu vkusu, take nemohu oekvat
spch v pijmacch salonech. Ale oekvm, e
obchodnci mne budou uznvat a e budu schopen
provst vci, kter za to stoj. A nyn, irou nhodou,
seznmil jsem se s velikm obchodnkem
 Robbie pozvedl ruku. Ne tak velikm, pane
Robine!
km vm, jakm dojmem to psob na m. Vy
ijete ve svt vysoko nad mm. Mon, e nejste
opravdu lep ne j, ale ostatn svt si to mysl a j,
vdom svho pvodu v ghettu, vidm vs nad sebou.
Dvm se na vaeho syna a myslm si: Chtl bych, aby
moji chlapci byli jako on. A poda-li se mi pimt vs
k obchodnmu spojen se mnou, mm ped sebou nov
monosti. Podvedu-li vs, dostanu nco penz rychle,
ale u nikdy dal. eknete: Je to lump! a to je
konec. Ale proku-li se dobrm, zskm si vai ctu.
eknete svm ptelm: Nezle mi na tom, co kte
o idech, ale vm, e tenhle je poctiv; svil bych mu
cokoli.
Jsem dojat va dvrou, pane Robin, usml se
Amerian. Pokusm se, abych se vyrovnal vaemu
idelu.
eknu vm jet nco, pane Budde nenudm-li
vs tm?
Naprosto ne.
Vidl jste obrzky mch dvou chlapc. Nemohu
vm ani ci, jak je miluji. Rd bych obtoval ivot,
kdyby je to uetilo netst. Ti chlapci se nenarodili
v ghettu a nejsou jm tedy poznamenni. Chtl bych
jim zskat ve nejlep na svt. Ten men, Freddi, je
klidn hoch a piln; snad bude jednou profesorem. Ale
druh, Hansi, si ji vybral: ije jen pro housle. Ale
nebude njakm ztracenm hudebnkem nkde
v orchestru; m naden, m temperament a pracuje
tak piln, e jsem si docela jist, e bude z nho virtuz,
e bude dvat koncerty. Snad si jen myslte, e to je
sen milujcho otce; snad je tomu tak, ale pro mne to je
skutenost.
Rozumm vm, odpovdl Robbie, kter ml tak
svj sen.
 Pak jsem se jednou setkal ve vlaku s mladm
americkm pnem a dal se s nm do ei. Jede na
nvtvu do nmeckho zmku; m dobr zpsoby
a co vce, je i laskav; hraje na klavr, te, cestoval
a setkal se s vhlasnmi lidmi a mluv jako mnohem
star; zd se mi skoro neuvitelnm, e tak mlad
hoch zn tak mnoho a dovede mluvit jako mu velkho
svta. Pijedu dom a vyprvm o tom svm dvma
chlapcm: jak si oba pej, aby byli bvali se mnou
v tom vlaku a seli se s Lanny Buddem! Uplyne rok i
dva a jednoho dne dostanu dopis s jeho vlastn
fotografi, kterak stoj se svou matkou ped jejich
domovem; moji chlapci si ji pipchli na ze a neustle
mluv o podivuhodnm Lanny Buddovi. P mu krtk
dopisy a on jim odpovd; kaj:
Jednou se s nm pece sejdeme! Mysl, e by ns
ml rd, tati? Nemysl, e by mu vadilo, e jsme id?
Snad jste si nikdy ani nepomyslel, jak to je bt idem,
pane Budde?
Zajmalo by m porozumt tomu, ekl zdvoile
Robbie.
Jste-li ortodoxnm idem, mte svou vru, sv
starobyl zkony a zvyky a to sta; nemte zjem na
niem le na idech, protoe vte, e ostatn jsou
proklet. Ale poznte-li nhodou nov mylenky
a uznte, e bes je den jako kad jin, e vm
unka neubl, je-li dobe pipravena a e je ir
nesmysl, e nesmte jst maso a mslo z te ndoby
pak jste hotov se starm nboenstvm a hledte nco
jinho, co by je nahradilo. Chcete t na svt jako
ostatn lid, bti jednm z ostatnch. ekne-li nkdo:
Nechci vs ve svm dom, protoe jste nevzdlanec,
hlupk a nudte m prosm, me to bt pravda
a nemete si stovat. Ale ekne-li kdo: Nechci vs
ve svm dom, protoe jste id to nen spravedliv
a to bol. Ale kad id to slch a polt id nejvce,
protoe se o nich pedpokld, e jsou velmi nzk
rovn. Kad id si peje setkvat se s pohany a t
mezi nimi, ale dn id nen docela asten nebo si
nen docela jist; kad si mysl: Je tu nco
nesprvnho? nebo Udlal jsem nco, co bych
neml? Ale neme se zeptat, protoe to se nedl;
i kdy vm to nyn km, musm si myslit, zda se vs
to snad nepjemn nedotkne.
Naprosto ne, ekl Robbie. Byl to stupek s jeho
strany.
Mal Hansi si tedy mysl: Budu hrt na housle stle
lpe a lpe a jednou, a se sejdu s podivuhodnm
Lanny Buddem, snad si se mnou zahraje dueto. Bude
opravdu posuzovat mou hudbu a ne, jako bohat
chlapci ve kole, m idovstv. To mi mal Hansi ekl;
ml bych nyn zniit jeho sen, e podivuhodn Lanny
Budd by si snad chtl zahrt s nm? Mm snad slyet
od nho: Nikoli, tati, nemohu mt Lannyho Budda
ptelem, protoe jeho otec k, e nejsi poctiv
v obchodech a e jsi zneuil jeho dvry? Vidte tedy,
pane Budde, e musm k vm bt poctiv, i kdyby to
bylo proti m povaze.
To je neobvykl obchodn doporuen, pane
Robine! ekl Robbie s smvem. Kolik penz byste
poteboval k tomu podniku?
Je tko odhadnout to pedem. Chpete, e na
nkup bude poteba hotovosti. ekl bych, e sto tisc
dolar by mlo bt po ruce. Podval bych vm zprvy
o tom, co dlm a kdybych vidl potebu dalch
penz, mohl byste kad nvrh sm posoudit podle
vsledk.
Robbie nikdy neekl svmu synovi, kolik penz
opravdu vydlal v poslednch ltech; byl tedy Lanny
udiven, kdy jeho otec ekl: Myslm, e bych mohl
nalzt sto tisc bez valn nmahy. Dejte mi sv
doporuen, o kterch jste se zmnil, pane Robine,
k prozkoumn a jsou-li takov, jako jste kal, zkusm
to s vmi.
Lanny byl poten, ale nic nekal, pokud nezavezli
obchodnka k jeho hotelu. Pak se zasml a ekl Tak jsi
vetenkem, Robbie!
 SPOLENOST NROD

1
Mrov konference zahjila sv sezen. Dlouho se
rozhodovali, maj-li pouvat anglickho nebo
francouzskho jazyka a konen se rozhodli, e budou
pouvat obou a vechno pekldat do obou. Mli tak
tk spor, maj-li soudit Kaisera pro jeho zloiny;
slavnostn oznmili, e tak uin, ale Kaiser byl
v Holandsku, kter ho nechtlo vydat, a tak se na vc
postupn zapomnalo protoe tu byly dleitj
otzky. Jejich armdy stly nkolik milion dolar
denn a prv tolik en si dalo sv mue dom!
Prezident Wilson uril za prvn bod svho programu
ustavit Spolenost nrod s trvalou innost. Na tom
vechno zviselo, protoe jinak by nemohlo bt jisto,
vydrela-li by jakkoli prava teba jen rok. Ministersk
pedseda Clemenceau se tto mylence posmval
veejn; sm vil v rovnovhu sil co vlastn
znamenalo spolek nrod dost siln, aby elil
Nmecku. Spolu s prezidentem schzeli se denn, aby
mili, sv sly; a zatm amerit profesoi dostvali jen
zbytky klep. Mrail se pedseda nebo prezident, kdy
vyli toho dne ze sv konferenn mstnosti?
Spor nabyl prudkosti, kdy otzka Spolenosti
nrod byla pedloena vboru. Wilson zdraznil sv
postaven jako americk len vboru Spolenosti
nrod a pochopiteln se stal pedsedou, protoe to
byla jeho mylenka a konek, a se Clemenceau ertil
a zlobil jak chtl. Amerian si mnuli ruce potenm:
Velik Nelnk el skuten do boje!
V americkm tbu se nemluvilo ne o Spolenosti.
I ti, o nich se pedpokldalo, e maj jin prce,
nemohli se nezastnit. Jak to asn podnik, jak
dleit v djinch! Do jak mry se bude muset kad
nrod vzdt sv svrchovanosti? Mli by mal nrodov
mt stejnou moc jako velc? A co bude s lidmi
v kolonich? A co s nrodnostnmi meninami?
Prezident Wilson ml nvrh Spolenosti nrod
kdesi v zavazadlech. Nkolik len Vzkumn komise
mlo sv nvrhy. Britov, kte mli vlastn Vzkumnou
komisi, pipravili nvrh, jeho hlavnm bodem bylo, e
kad z britskch domini bude potno jako
samostatn nrod a bude mt vlastn delegty.
Francouzi mli zase pln, jeho nejdleitjm bodem
bylo zzen mezinrodn armdy, kter by zajistila
Francii proti optnmu nmeckmu vpdu. Vecky tyto
plny a nvrhy se mly slouit, pestoe byly tak
nesourod.

2
Lanny Buddovi byla pidlena mstnost v nejvym
pate Crillonu s vyhldkou na dvr, spolu jet s dvma
tajemnky. Ale po nkolika tdnech byli vichni ti
pesthovni do blzkho hotelu, aby uinili msto
dleitjm osobm, kter stle pijdly z Ameriky.
Nicmn jedl Lanny stle jet v hotelov jdeln,
protoe profesor Alston ho poteboval. Rd dovoloval,
aby si pozval jednoho hosta denn. Pozval tedy svho
otce, aby se sm pesvdil, e lenov tbu nejsou
tak tlocitn, jak si je pedstavoval. Tak sv matce
poskytl pleitost, aby uplatnila sv pvaby na
poddajnou skupinu pn, kte byli daleko od svho
domova a nemli pli mnoho pleitosti titi se
z dmsk spolenosti.
Bylo to jen nco mlo pes pl roku, co Marcel
zmizel v pekle vlky; ale smutek Beauty nebyl ji tak
velik, protoe u tolik vytrpla jak ekla Lannymu
kdy tuila, e j jednou odejde. Toto utrpen j dodalo
dstojnosti, ani ji pipravilo o jej dvj zbran. Stle
j jet nebylo tyicet a v mylenkch na sebe si jet
pr let odtala. Mnoho ovem ne, kdy vedle n sedl
syn, vt o nkolik centimetr ne ona.
Beauty byla pli zkuen, ne aby pedstrala
vdomosti ped tmito profesory; radji se
prohlaovala za nevdomou a nakala na promarnn
mld. Jej zkuenost v zachzen s muskm pohlavm
inkovala prv tak dobe na uence jako na jin
mue a Beauty by se byla mohla stle stravovat na
et vldy Spojench stt, kdyby byla chtla pijmout
vechna pozvn, jich se j dostvalo.
Od n se uenci dovdli o jej ptelkyni Emilii
Chattersworthov; mnoz z nich znali ji to jmno
odjinud. Pan Emilie si najala dm v mst a podala
aje kad ter, a ve skromnm mtku i salon vdy
v nedli veer; s jejm svolenm pozvala Beauty
Lannyho pedstavenho, kter se piel seznmit
s vznamnmi lidmi. A mladk, kter ml pstup
k takovm spoleenskm monostem, byl pokldn za
neobvykle dobrho tajemnka.

3
Jednou z osob, kterou Lanny vdal nejastji, byl Ji
D. Herron. Tento prorok novch as pichzel
k Alstonovi, mluvil s nm a Lanny poslouchal. Herronovi
se Lanny zalbil, snad protoe pokldal za mon
obrtit ho na svoji vru. Sedli spolu na lavice na
behu Seiny a star mu mu vykldal o udlostech
onch dn podle svch podivnch nzor.
Jedin socialista, s kterm se Lanny seel, byl
svho asu onen nmeck redaktor, kter tolik vyuil
chlapcovy dvivosti. Ukzalo se nyn, e Herron si
tak kal sociln demokrat ped nkolika desetiletmi
a pomhal zaloit ve Spojench sttech socialistickou
stranu; ale vlka pinesla mohutnou reakci a sociln
demokracie byla nyn pro nho st germnstv,
arcineptele due lovka. Zakldala se na
materialismu, poprajc svobodu a ctu k osobnosti.
Herronovm idelem byla spolenost promnn
bratrstvm a lskou; nalzal tyto vlastnosti u Jee
a proto se nazval kesanskm socialistou, pesto, e
odmtal vrouky crkv.
O tomto pedmtu hovoil s nadenm starch
prorok. Vechno jeho mylen vedlo k zkladn otzce,
me-li bt lidstvo zachrnno od pdu do propasti
barbarismu, novho to Temnho vku materialismu
a nenvisti. Tato vlka ns pivedla tsn na okraj
a nov vlky, rsujc se na obzoru, mohly by ns pes
nj svrhnout. Ukazoval na pdy v djinch; co ns
me zachrnit od podobnho osudu? Jedin pohled do
duchovnho svta, jej zt bylo dopno jen nkolika
velikm myslitelm, kte se pro nj muili a muit
nepestanou.
Tomuto utrpenmu duchu pedstavovala
Spolenost nrod jedinou nadji k zachovn
spravedlnosti a mru na svt, aby tak vy schopnosti
lovka mohly t a dle bt hlsny. Na jae minulho
roku napsal prezidentu Wilsonovi nalhav dopis
o tomto pedmtu; po znanm psemnm styku
ukzal mu pak Wilson v Pai nvrh Spolenosti
nrod a podal ho o jeho nzory. To vechno bylo
ovem znmo i ostatnm, kte jen s nedvrou
pohleli na tohoto vetelce s tak patnou povst
doma.
Nhodou piel Robbie Budd na obd a usedl ke
stolu s Herronem, Alstonem a Lannym. ernovous
prorok byl ve sv nejapokalyptitj nlad. ekl:
Spsa svta ped germanismem zle na tom, aby
Nmecko bylo zachrnno ped svm starobylm,
barbarskm j. Konen cena naeho vojenskho
spchu, dkaz, e jsme jej hodni, mus leet v jeho
zchrann sle. Dobyli jsme vtzstv nad nmeckm
lidem a nyn musme pro toto vtzstv zskat nmeck
lid. Vechno, co podnikneme, mus bt tak proniknuto
duchovnm smyslem, aby umonil nmeckmu lidu
vidt bosk dvod a astnit se mylenkov i hmotn
spoluprce.
Kdy byl Lanny sm s tmto svm ptelem
a naslouchal podobnm slovm, psobila na
nesmrnm dojmem; ale te je slyel uima svho
skeptickho otce a psobila na skoro nepjemn.
Robbie byl uzaven lovk, kter dovedl zachovat klid,
uznal-li za dobr; ale kdy se synem osamli, zvolal:
Mj boe, kdo je ten chytrk? A kdy mu Lanny ekl,
e tento ohniv enk je jednm z nejdvrnjch
poradc prezidenta Wilsona, Robbie ml chu rozjet se
dom a povdt cel Americe, e je ovldna
vyloenm blzincem. Sent Spojench stt nyn
bezpen pod dozorem republiknsk strany by ml
poslat do Evropy njak vbor, aby se ujal mrov
komise!
Robbie ovem nemohl chovat svho syna stle jako
v bavlnce. Lanny byl sm nyn ve svt a musel se
stkat s blzny a fanatiky prv tak jako s rozumnmi
obchodnky. Ale dostane se mu aspo otcovy rady.
Podrobn a pi nejmenm s toue svdomitost jako
kterkoli kesansk socialista vysvtlil mu Robbie, e
vldnouc vrstvy Nmecka se pokusily zmocnit
obchodnch vsad britskho impria a nepovedlo se
jim to. Pokus se o to znovu, jakmile se jim naskytne
pleitost; byl to boj na ivot a na smrt mezi obma
skupinami a bude pokraovat tak dlouho, dokud lid
budou potebovat ocel k vrob stroj a uhl a naftu
a nikoli hork vzduch k pohonu. Lanny poslouchal
a uznal, e otec m pravdu, jako vdy.

4
Byl to as napt a zkosti a opravdu nebylo snadno
vdt, jak smlet a co dlat. Lanny sm v duchu sdlel
smutek francouzskho lidu a dovedl pochopit jeho
hrzu ze patn vldy, kter se zmocovala vech. Pro
Lannyho byl duch Francie vtlen do vzpomnek na
nevlastnho otce; vdy si pedstavoval, co by asi byl
Marcel ctil a jak by asi na vci nazral.
Jedno bylo jisto: Marcel by byl urit nesouhlasil se
zmrnm vyhladovovnm en a dt. Nmci
pedpokldali, e blokda bude zruena, jakmile
podep pm; ale Francouze to ani nenapadlo. Nic
nesmlo pijt do Nmecka, pokud by nepijalo
a nepodepsalo mrov podmnky, kter Francie hodlala
pedloit. Mrov smlouva nebyla vak dosud hotova
a zatm dti plakaly hladem.
lenm americk delegace se zdlo, e je to
ukrutnost. Podali odvoln u prezidenta a t zase
u Clemenceaua ale marn. Herbert Hoover, kter se
staral o zsobovn Belgian, chtl rovn poslat
potraviny i poraenmu lidu; nakonec, jako velk
stupek, bylo mu povoleno poslat pomocnou misi do
Rakouska ale nic do Nmecka. Foch tomu stl v cest
jako betonov pekka. Lanny ho vidl odchzet
z konference, kde se prv o tuto vc bojovalo: mal,
zavalit mu s edm knrem, hovorn, mluvc
s rozilenmi posuky, doadujc se svho. Byl
vrchnm velitelem spojeneckch armd a na nm bylo
vydvat rozkazy. Jako horliv katolk kadho rna
chodil na mi a kleel ped milosrdnm spasitelem,
kter ekl: Nechte malikch pijit ke mn. Malikch
francouzskch, ovem; nikoli nmeck dti!
To sten tak trpilo Herrona. Neustle mluvil
o kartaginskm mru, jak svho asu man uloili
mstu, kter zniili a jeho obyvatele zahnali do
vyhnanstv. Ulo-li Francie mr pomsty Nmecku, bude
to znamenat, e germanismus zvtzil ve vlce; bude
to znamenat, e Francie pijala falen nmeck
nboenstv a e star revolun Francie, Francie
svobody, rovnosti a bratrstv ji neexistuje.
ernovous prorok tolik trpl pro hlad blokovanch lid,
e nemohl jst ani sm.
Pichzel se poradit do Crillonu s Alstonem, jemu
dvoval, protoe ho znal jako mladka. Zmocoval se
ho pocit marn nemohoucnosti; vidl svt tit se do
zkzy a vdl, co by se mlo udlat, ale nemohl
doshnout, aby to bylo udlno; poradil, jeho rada byla
pijata ale neprovedena.

5
Mnohokrte v tchto dnech ml Lanny pleitost
znovu si opakovat slova hrabte Stubendorfa
o tmavm mraku barbarismu na vchodn obloze.
V pti letech se tento mrak tak rozthl, e hrozil pokrt
celou oblohu; byla to temnota podsvtn noci; jej
okraj byl rud a prel krvavm detm. Ji to nebyl car
s kozky a jejich bii, ani panslavismus s pochodujcmi
davy, ale stran bolevismus, kter nejen tvoil
armdy, ale pouval i novho tajnho jedu, kter
pronikal armdy jeho neptel a psobil jako siln
kyselina, rozleptvaje ve, co zashl. Znan st
konferenc v Pai se zabvala tmto nebezpem
a otzkou, jak mu elit. Byli mezi nimi i mnoz, kte
tvrdili, e na rozhodnut mrov konference stejn
nezle, protoe ve bude smeteno rudm povstnm
ve stedn Evrop.
Podle popisu ptel Lannyho Budda byla vyvrena
z rusk umpy dv ohavn stvoen, kterm se podailo
uchvtit moc. A stle ji dreli pes to, e noviny
neustle pinely zprvy, e Lenin zastelil Trockho
a e Trock otrvil Lenina aspo jednou tdn. Vedli
dlnky a venkovany kampan masakr a lechta
a statki carovy e byli astni, podailo-li se jim
uprchnout s nkolika perky zaitmi v odvu. Pa
byla plna tchto uprchlk, vyprvjcch smutn
a pern vci; Lanny tak nkter z nich slyel a jeho
matka se snaila s obvyklou neschopnost jim
pomhat.
Evropa se ovem mus brnit tomuto rudmu
nebezpe, kali Lannyho ptel; a tak Dohoda
utvoila nco, emu se kalo cordon sanitaire kolem
dvjho carova csastv. Japonci a Amerian se
zmocnili Vladivostoku a vchodn sti transsibisk
drhy. Britov a Amerian obsadili Archangelsk
a Murmansk na dalekm severu, uzavrajce tak tuto
cestu vemu obchodu. Podl pozemnch evropskch
hranic stly oddly Dohody na stri a francouzt
i britt dstojnci mli pln ruce prce organizovnm
protibolevickch Rus, kter opatovali zbranmi
a penzi a poslali do Ukrajiny, ruskho Polska
a baltickch provinci. Tyto boje trvaly nyn ji rok
a denn etl Lanny v novinch o vtzstvch Blch
a slyel ujiovn, e toto hrozn nebezpe bude ji
brzy u konce.
Ale bylo to jako lesn por, jeho jiskry poletuj
vzduchem; i snad jako mor, jeho nositel zalzaj pod
zem a prolzaj krysmi drami. Bolevit emisai
pronikali zdravotn uzvrou a vloudili se do
pedmstskch brloh v nkterm z mst stedn
Evropy, kde vyprvli hladovm dlnkm, jak Rusov
provedli revoluci a nabzeli jim pomoc, aby se t
pokusili. Vojsko mnoh z nich pochytalo a zastelilo; ale
vdy tu byli dal. Jet ped pmm rud id,
jmnem Eisner, zmocnil se vldy v Bavorsku; v Berln
dva jin, Liebknecht a Luxemburgov znm jako
Rud Roza provozovali poulin vlku, pokouejce
se pevzt moc socialistick vld, kter povstala
v Nmecku po svren Kaisera. V Maarsku to bylo
tot: lechtic, kter si kal socialista, hrab Karolyi,
vzdal se svch statk, aby pomohl chudm v tto
hladov zemi, ale nyn vedl bolevick id hnut, kter
ho mlo sesadit a ustavit sovty podle ruskho vzoru.
Vdy to je id, upozorovali lid Lannyho; a to
pomhalo rozdmchvat antisemitsk ctn, kter bylo
vdy skryto mezi mdnmi tdami Evropy. I Robbie ekl
nco v tomto duchu a Lanny se zazubil a odpovdl:
Bu nyn opatrn, m pece idovskho spolenka!
Robbie uinil kysel obliej. Jeho anglosask
svdom mu inilo pote a jeho aristokratick city
s nelibost snely pach vetenickho obchodu. Ale
Johannes Robin koupil pr set tisc runch grant
a prodal steln prach z nich jet dve, ne jej dostal
ven. Vyhldky byly znamenit; a Robbie Budd nemohl
prost mt penze a nepout je a uvat je ovem
znamenalo vydlvat dal.

6
Jednoho dne nalezl Lanny u svho stolu pi obd
mladho dstojnka, pedstavenho mu jako kapitna
Strattona; hezkho, dobe stavn postavy, jako byli
ostatn vichni, plnho hbitosti a innosti. Vojenskch
uniforem byly ostatn spousty po cel Pai. Kapitn
Stratton byl ve spojen s Vzvdnou slubou armdy
a jeho zvltnm kolem bylo sledovat sil bolevik
mezi americkmi vojky. Byl to dvrn pedmt, ale
dstojnk byl mezi osobami, kter maj prvo vdt
o vem, co se dje.
Mluvil zajmav o sv prci. Vyprvl, e obyvatel
pedmstskch brloh jsou blzci lenstv z hladu,
horeky vlky a vidiny nhl moci. Maj mezi sebou
jakousi kze, ba docela i nco, co nazvaj
proletskou kulturou Nikdy jsem se nebl Hun,
prohlsil Stratton, ale pipoutm, e se bojm tchto
rudch. Prv nedvno pokraoval piel na
dkazy innosti pomoc letk, adresovanch
obyvatelm paskch pedmst a vyzvajcch je,
aby povstali proti zbohatlkm a zmocnili se potravin,
kter jsou ve skladitch a je byrokrati nechtj
uvolnit.
A pak jet hor novinku: doufal dostat dkaz, e
tito agittoi pipravuj dost americkm oddlm, aby
opoutly svoje msta a ly dom. Tyto oddly byly
sestaveny k vypuzen Kaisera; pro tedy zstvaj dle
a dr evropsk dlnictvo v podru pn a finannch
baron? Byl to pijateln argument.
Budeme to muset pekazit, pravil dstojnk. Ale
je to ponkud oehav vc, protoe chlapk, kter si
v tom vede nejileji, je nhodou Amerian.
Jak je v tom rozdl?
Nu, mj Boe, zatknete-li rudho Ameriana
v Pai, nelze to zatajit novinm; pak se na vs vrhnou
vichni agittoi doma jako srni.
Profesor Davisson, kter byl odbornkem na
balknsk jazyky a prv se vrtil z posln na
bulharsk front, vyjdil mnn, e s takovm
darebkem by se mlo zachzet podle vojenskch
zkon. Do toho se vloil Alston otzkou: Jak bude
pak mt vznam nae vtzstv nad Nmeckem, chcete-
-li obtovat americk prvo volnho projevu?
Myslte, e volnost projevu znamen prvo
svrhnout vldu, kter vm chrn tuto svobodu
projevu? doadoval se Davisson.
Tak se peli a to dost rozhoen, k emu byli
v onch dnech vichni nchylni, a jeden z nich, aby
rozptlil blc se boui, otzal se kapitna Strattona:
A jak je to lovk, kter tiskne ty letky?
k si mal, ale pochybuji, e by v tomto oboru
pracoval. Vtinu svh ivota il zde a domnvm se,
e je pln zabrn tm, co rud nazvaj svoj ideologi.
Tady Budd zn hodn zdejch mal, ekl
Lannyho pedstaven. Jak se jmenuje ten lovk?
Nemyslm, e to smm ci, odpovdl kapitn.
Neml jsem snad ani tolik vyprvt.
Pokldme to vechno za dvrn, pravil profesor
Davisson a ostatn s nm souhlasili. Lanny pedstral
hlavn zjem o jdlo a modlil se v duchu, aby si nikdo
nepoviml, jak mu krev stoup do tv a jak ctil a
ke konkm vlas.

7
Kdy se rozchzeli, ekl Lanny Alstonovi: Sml bych
jt na chvli do vaeho pokoje? Chci vm ci nco velmi
dleitho. Kdy byli sami, vysvtloval: Nejsem si
ovem docela jist, ale myslm, e mu, o kterm
kapitn Stratton mluvil, je mj strc, Jesse Blackless.
Nekejte! zvolal profesor poden.
Myslel jsem si, e byste se to ml ihned dovdt,
protoe by to mohlo mt nepjemn nsledky, kdyby to
vylo najevo.
 Lanny mu krtce povdl o rud ovci matiny
rodiny. Nen pravdpodobn, e by tu byli dva
Amerian-mali, kte by byli tak innmi rudmi.
Vm, e je te v Pai, protoe piel na nvtvu k m
matce, aby j poradil, jak nejlpe uspodat vstavu
maleb mho nevlastnho otce.
Nu, nu! pravil profesor. Trochu podivn, to musm
pipustit.
To by mohlo bt hrozn. Obvm se, e mi nezbv
le opustit svoje msto, ne se to dostane do
veejnosti.
Star mu se usml. Nikoli, tak snadno
neodejdete! Ujiuji vs, e vs opravdu nutn
potebuji. Najdeme njak een. Myslte, e byste
mohl vyhledat svho strce?
Pedpokldm, e nechal svou adresu matce.
Nu, musme bt rychl ne nm ho vojensk
ady seberou.
Co s nm chcete dlat?
Nejprve si s nm chci promluvit, abych se dovdl,
jak m nzory a co vechno v. Pak jsem si myslel, e
by bylo dobe vzt ho k plukovnkovi Houseovi a snad
i k prezidentu.
Lanny jen otvral oi a sotva vil tomu, co sly.
Rozumjte, vysvtloval mu pedstaven, vida jeho
div, jsou jen dv cesty, jak zachzet se sociln
nespokojenost bu uvznit nebo se snait
porozumt. Prezident pouil prv cesty v nkterch
ppadech pod tlakem vlky, ale j jsem si jist, e sm
dv pednost dorozumn. Nhodou vm, e te prv
se neme dohodnout s Francouzi stran rusk otzky.
Dovedete uchovat dleit tajemstv?
Vm ji o nkolika, profesore.
Dovdl jsem se, a myslm, e tomu mohu vit, e
prezident m v myslu sjednat schzku s boleviky na
njakm neutrlnm mst. To proto, aby plukovnk
House nebo njak jeho zstupce mohl vejt s tmito
lidmi ve styk a zjistit jejich stanovisko. Mohl byste
vyhledat svho strce jet dnes?
Nejprve si musm opatit souhlas svho otce,
odpovdl mladk. Dal jsem mu slovo, e nebudu mt
nic se svm strcem. To bylo ped pti nebo esti lety,
nyn snad zmnil trochu nzory.
eknte mu, e to je rozkaz od fa, usml se
Alston.

8
Zbyteno podotkat, e Robbie Budd slyel nerad
o synov myslu. Lanny mu krom toho nemohl ci
ve se zetelem k rozkazm Vzvdn sluby o t
vci; mohl jen ci, e mrov odbornci si pej mluvit
s nktermi boleviky, aby se dovdli, jak stupky
by udlali. Zbrojai se zdlo naprostou urkou, e
njak vlda by byla ochotna dlat s nimi nco jinho
ne je postlet; nicmn mu Lanny zdraznil, e
dohodov vojci jsou nespokojeni a chtj dom a e
sttnick umn vyaduje, aby byl vypracovn njak
kompromis. Tak rychle pochytil devatenctilet mladk
edn tn!
Robbie se ani neusml, protoe chtl, aby jeho syn
bral svoje povinnosti vn. Dobr, ekl. Ale chci ti
jen ci, e bych byl zatracen neasten, kdyby ses
zapletl s tm blznivm Jessem.
O to nemj starosti, odpovdl Lanny. Je to moje
prce a chtl bych ji vykonat co nejlpe; snad se tak
dostanu a k prezidentovi.
Beauty mu dala adresu svho bratra na
montmartreskm kopci, kde mali a jim podobn ij.
Beauty tuila njak tajemstv, kdy se jej syn shnl
po Jesseov adrese; Lanny j ekl, e jeden z profesor
m zjem o malstv a mohl by si nco koupit, protoe
ji nechtl jen tak odbt. Nebo nebylo dobe mono
svovat tajemstv pan Detazeov, vdov.
Pedvaje adresu svmu pedstavenmu, ekl mu
Lanny: Pemlel jsem o t vci a tak mi napadlo, e
bude vypadat podivn, neekneme-li mmu strci
o podezen vojenskch ad. Zatknou-li ho pozdji
bude si urit myslet, e jsem to zpsobil j nebo nco
takovho.
Tak jsem si to myslel, odpovdl mu profesor.
Pjdu k nmu s vmi a pak o tom eknu pmo
kapitnovi Strattonovi. Bude-li mt Crillon zjem o toho
lovka, Vzvdn sluba jist pok.
Autodroky byly ji zpt z vlky a jezdily po Pai,
zeny vraednmi lenci. Vz se zatoil kolem rohu
pokiven uliky dal to zeln dry, pecpan
starmi domy. Byl to jeden z mla dn, kdy v lednu svt
slunce; ucouran entiny byly vyloeny v oknech
a hejna dt si hrla skoro pod koly autodroky. Lanny
vysvtloval, e jeho strc by nemusel bydlet v takovm
mst, protoe m jaksi mal pjem. Zjevn chce bti
nablzku lidu. Alston na to ekl, e jsou takov lid;
nkdy to jsou svtci, nkdy blzni a nkdy oboj.

9
Entrez zvolal Jesse Blackless na jejich zaklepni
Sedl se starm upanu u otevenho okna a pracoval
na njakm rukopise. Vedle nho byl stl, vypadajc
jako onen, kter kdysi Lanny vidl v jeho domku na
Rivie; zbytky jdla, mec s tabkem a pchnouc
dmka, velk mnostv papr a knih, s nimi nebylo
zjevn nikdy hbno a kter nebyly nikdy opreny.
Pltn kavalec slouil za lko a byl neustln; na zemi
vedle nj leela na podlaze oteven kniha, jak ji tam
asi upustil ten, kdy ji usnal. Pes idli byl
pehozen svrchnk a na nm detnk prost
nepodek ve vem a patrn nedostatek ensk ruky.
Na zdch byly njak nezarmovan obrazy, ale nikde
nebyl malsk stojan a tak tu nebylo pachu po
barvch. Strc Jesse zjevn pro politiku nechal
umn.
Vypadal ulekan, kdy veel jeho synovec jet
s neznmm pnem. Rychle ukryj svj rukopis
a pohldl ke dvem, jako by ekal, e se tam objev
jet dva policist.
Halo, strku Jesse, ekl Lanny.
Halo, odpovdl mu ani nepovstav.
Strku Jesse, toto je profesor Alston, mj
pedstaven v Crillonu.
T mne, ekl mal; ale nepodal mu ruku a ani
neekl: Posate se co by ostatn bylo tk,
protoe jedin dal idle v pokoji byla pln listin. Jeho
chovn kalo: O jde?
Strku Jesse, vykldal Lanny, profesor Alston
mne podal, abych ho k tob pivedl, protoe by ti
chtl uinil dleit nvrh a douf, e ho laskav
vyslechne.
Mal ovem vdl, e se mu Lanny vyhbal po cel
ta lta na pkaz Robbieho. Tak vdl, e mladk pijal
msto u mrov konference. Dval se na mrnho
a obrlenho profesora, jeho tlesn sla se ovem
nezlepila pli vyerpvajc prac ve vlhk a chladn
Pai. Ve strcovch neptelskch zpsobech se
vbec nejevilo zlepen, kdy ekl: Dobr. Co tedy je?
Upmn a zrove etrn vysvtloval uenec sil
americk komise upravit aspo sten rozumn mr
po tto len vlce. Prezident Wilson m znanou
opozici, nejen vzniklou rlivost, chtivost a strachy
Evropy, nbr i se strany reakcionskch ivl doma,
velkmi pennmi zvany a nov vzniklm
militarismem. Prv nyn zavld znan napt pro
pomry v Rusku a rozhodnut me padnout kadou
hodinu. Prezident by chtl dostat sporn strany
dohromady do poradn sn; ale francouzsk a britsk
vojensk veden by chtlo provst zkrok ve velkm
mtku.
Nevm, slyel-li jste o tom i ne, ekl Alston, ale
v Pai se politikov domhaj vypovzen skuten
vlky bolevismu. Foch to d od uzaven pm
a cel francouzsk generln tb jde s nm.
Clemenceau pon kolsat a Lloyd George kols od
potku.
Jak m smysl m tohle vechno povdat? ptal se
strc Jesse.
Profesor se rozhldl nejist a podal: Mohl bych si
sednout? Nen mi prv nejlpe.
Mal si uvdomil, e se nezachoval sprvn, a vstal.
Vezmte si moji idli, ekl.
To nen teba, odpovdl profesor a posadil se na
kraj kavalce. Lanny odstril nkolik knih a sedl si na
roh stolu.
Pane Blacklessi, nikdo z ns v Crillonu si nepeje
dal vlky; a znan skupina z ns je pesvdena, e
je nutno udlat stupky a uinit pm v Rusku, aby
mohl bt opravdov mr. To neznamen, e bychom
sympatizovali s bolevismem, ale, e chceme studovat
sly, kter zpsobily revoluci. Moje stanovisko je sice
psn vdeck
Jakho oboru?
Jsem zempisec a etnolog, ale nyn prv mi byl
uloen kol zjistit, co si nkte lid v Evrop pej.
Mte tedy dost co dlat, profesore.
 Nepochybn; a mm prvo podat o pomoc
kadho lovka dobr vle.
Co vs vede k tomu, e m pokldte za lovka
dobr vle?
Pokldm za takovho kadho, pane Blacklessi,
pokud sm nedoke opak. Pedpokldm, e si
nepejete dal vlky v Evrop.
Pedpokldte patn, profesore.
Chcete tedy vlku?
km dlnkm, aby bojovali za sv prva
a doufm, e tak budou init, pokud nesvrhnou
kapitalistick systm.
Ale jist se nedomnvte, e by Rusov mohli
porazit armdy Dohody, kdyby se skuten rozhodli
k boji! Moje odpov je, e kdyby armdy Dohody
vily, e mohou pemoci Rusko, e by ji nyn bojovaly.
Pijmm vai nvtvu jako dkaz, e veden Dohody
si zan uvdomovat, co si jejich vojska mysl a kaj.
Lloyd George a Clemenceau budou tomu muset elit
a prv tak Foch a pm potomek vvody
z Marlborough. Lanny i jeho pedstaven vdli, e
nalezli skutenho bolevika, kter by mohl ci
prezidentu Wilsonovi, co maj na srdcch mui i eny,
kte riskuj ivoty, pokouejce se vzntit revoluce po
cel Evrop!

10
Na Jesse Blacklessovi bylo ji vidt inky duevnho
napt. Vrsky kolem jeho o byly hojnj a u st
hlub. Hlava byla pleatj, ale temeno ne ji tak
bronzov oplen: il asi vce v mst a nosil klobouk.
Byl vyzblej a ml chraplavj hlas, jako by bval
hodn mluvil. Bezpochyby ml mnoho co kat
proletm, jak je nazval; ale buroy jako byl Lanny
a jeho pedstaven, se nechtl nechat zdrovat tak
aspo jeho zpsoby naznaovaly. Nehdal se, jen to
kal a pitom se mu objevoval na rtech obvykl
nepjemn smv. Lanny neml nikdy rd tohoto
podivnho mue, ale musel uznat, e dodroval sv
zsady.
Nyn prv byl mal pesvden, e bolevici maj
stedn Evropu v ruce a vzdorovit to oznmil; ale
profesor Alston, kter ml sv vdomosti o tom, zarazil
ho poznmkou: To vechno je vborn pro tbor lidu
nebo manifestaci; ale jste si tak jist, e to je nzor
Leninv? Nemyslte, e by teba uvtal chvli klidu, aby
soustedil sv sly?
Mal se podval oste na profesora a rozhodl se
k jinmu tnu. Co tedy mte vlastn v myslu,
profesore?
Za prv chci, abyste mi porozuml. Vm, e jste
nedviv a bezpochyby v mnoha ppadech k tomu
mte dvod. Ale pltvte asem, podezrte-li mne.
Jsem vdec, kter nesouhlas s krveprolvnm,
a piel jsem pomoci pi prav mru. Tuto nvtvu
u vs konm bez jakhokoli oprvnn. Rozhodl jsem se
sm pijt, kdy jsem se o vs dovdl od Lannyho.
A myslm, e nkte z mch nadzench by si snad
rdi s vmi pohovoili, jak znm situaci v Crillonu.
Ml bych znamenit co vysvtlovat svm ptelm,
kdybych el do Crillonu!
Vai ptel vm nev, pane Blacklessi?
Do jist mry; ale tolik ne!
Nen naprosto dvodu, pro byste jim neekl
pedem, kam jdete a pro. Na m nvtv nen nic
tajnho. Sm vidte, e se vs na nic neptm.
Pedpokldm, e vte, kde nalzt nkoho, kdo je ve
styku s boleviky a mohl by s nmi jednat o zkladech
pro konferenci.
 Dejme tomu, e pjdu do Crillonu a ji se
nevrtm?
Profesor se usml. Bute rozumn, pane Blacklessi.
Francouzsk vojensk ady znaj nepochybn vai
adresu a mohou sem pijt prv tak jako j. Tot plat
o Amerianech. Nemohu vm ale poskytnout dn
zruky leda to, e a se stane cokoli, nebude to moje
dlo. Naproti tomu, pozve-li si vs Crillon na schzi,
bude to pozvn bona fide na konferenci a bude to pro
vs znamenat imunitu aspo na pechodnou dobu.
Myslm, e mu, s (kterm potebujete mluvit, je
Sazonov. Tato poznmka byla ovem jen vsmkem,
protoe Sazonov byl carskm ministrem zahrani
a prodlval nyn v Pai.
Nepotebujeme chodit za dnm z Blch,
odpovdl Alston trpliv. Sami k nm pichzej
hromadn. Pichzej nm kat, e nemaj nic
spolenho s atenttnky a krvavmi vrahy a tak dle.
Doaduj se na ns, abychom jim dali neomezen
mnostv zbran a penz, aby mohli zniit Rud. To je
tak nzor vojenskch pn, bohuel, tak nkolika
Amerian. Ale natst je v moci civilnch ad o tom
rozhodnout. Dvujte mi, pane Blacklessi, a pomozte
mi, abych pednesl vae nzory Rad deseti, dokud se
jet nerozhodli.
Chcete mi ci, e v nzor je, e bolevici maj
pijt do Pae a domlouvat se s Blmi?
Ne v Pai Clemenceau by to nikdy nedovolil.
Muselo by to bt nkde blzko Ruska a daleko odtud.
A vy si myslte, e by Bl pili?
eknu vm to bez obalu, pane Blacklessi, protoe
je vm to, jak se zd, milej. Dohoda to plat.
Strc Jesse se usml svm pokroucenm smvem.
A vy si pedstavujete, e se vzdme Blm je tomu
tak?
 Pi konferenci, pane Blacklessi, ob strany se
neho mus vzdt, jinak nem spch. Ale nejprve tu
mus bt konference a to je nejobtnj bod.
Mal chvli uvaoval a pak ekl: Dobr, profesore.
Promluvm si jet s nkolika jinmi osobami a dm
vm vdt bhem nkolika hodin.
 RUD NEBEZPE

1
Americk komise pro mrov vyjednvn mla pt
len. Prezident Wilson byl jej hlavou, ovem,
a francouzsk vlda mu zapjila palc, domov knny
Muratov. Druhm lenem byl pan Lansing, ministr
zahraninch vc, kter pli nesouhlasil se svm
nadzenm; byl to prvnk a domnval se, e vechno
by mlo bt uspodno podle prvnch vzorc, jim se
nauil. Svj as trvil tm, e zaznamenval sv
nmitky v denku; tak kreslil mal prmovn
karikatury ostatnch diplomat.
Jednm z dalch byl generl Bliss, drsn a laskav
star vojk, kter dovedl dobe poradit, byl-li tzn.
Jin star diplomat byl pan Jindich White, kter vdil
za sv jmenovn tomu, e etiketa vyadovala, aby
republiknsk strana byla zastoupena na mrov
konferenci. Pan White byl tak star, e republikni ji
na nho zapomnli, ale byl v djepisnch knihch
a nikdo nemohl pochybovat o jeho dokladech. Byl
v Pai v dob francouzsko-prusk vlky a Komuny,
skoro ped padesti lety, a rd vyprvl, co tehdy
vidl.
Pt len byl skromn povahy, ale to nevadilo, aby
se jeho byt nestal nejnavtvovanjm ze vech. Dva
nmonci v uniformch a s blmi apkami stli na
stri u jeho dve a v pedsnch u nho bylo mono
vidt nejvy osobnosti tohoto svta pichzet
a odchzet v kadou denn hodinu a mnoz z nich asto
dlouho ekali, doufajce v rozmluvu. Jmno tohoto
komisae bylo plukovnk House. Byl to kehk mal
pn, asi tak edestnk, kter nikdy nebyl dosti zdrv,
aby byl vlenkem, nebo aby se zabval politikou;
neml rd veejnost a prchal ped popularitou jako
non mra ped sluncem. Ale rd radil a pesvdoval;
byl rd za scnou a odtamtud dil herce. Jsa dosti
zmon, mohl si dovolit takovho konka; dosadil
takto nkolik guvernr ve svm stt a pak si vybral
pedstavenho univerzity jako vhodnou hlavu pro
vech tyicet osm stt. Navrhl ho a podailo se mu
ho i prosadit; byl nyn jeho ptelem a uznanm
initelem ve vtin mrovch jednn.
Piel do Evropy ped vypuknutm vlky. Piel jet
nkolikrt bhem vlky, snae se nalzt cesty k jejmu
skonen. Byl vldn a nenpadn a nikdy nic nechtl
pro sebe. Amerika zakldala penzi posledn ti pololet
vlky a Amerika mus dt penze i na mr, a je jakkoli.
Co chce Amerika? Na to byla odpov: Zeptejte se
plukovnka House.
Tak se tedy stalo, e dvemi, u nich stli nmonci,
zdvoil, ale psobc dojmem se svmi zbranmi,
pichzeli diplomat, politikov i novini snad ode
vech nrod na svt. V jeho pedsni bylo lze spatit
uniformy hodn i nejvpravnj opery i civiln obleky
ndhernho vchodu, Blzkho i Dalekho.

2
Do tto Mekky po mru toucch piel nyn profesor
Alston se zprvou, e se mu podailo doshnout
spojen s jistm nedostiitelnm bolevickm agentem
v Pai. To by mohlo poskytnout prezidentu Wilsonovi
a jeho tbu pleitost k prozkoumn revolucion
a posouzen monosti konference.
Plukovnk House to shledal zajmavm: podnikal
takovou vc rd. Vil v dorozumn pi klidnm
rozhovoru mezi hlavnmi initeli. Tak byla vedena
demokratick strana v Texasu; tak byl jmenovn
prezident Spojench stt; a tak bude nyn upraven
mr v Evrop. Jakmile se dohodnou na podrobnostech,
budou vsledky toho vyhleny a bude to veejn
smlouva veejn dohodnut.
Tito revolucioni ovem nepijdou do Crillonu. Kde
se seel Alston s tm malem? Profesor popsal jeho byt
a texask plukovnk se s smvem otzal, bylo-li by
mono dopravit tam jet njak idle. Pravil, e tam
pjdou t den veer a jakmile se bude moci uvolnit ze
schze, e pjde s nimi. ekl profesorovi, kdy a kam
m pro nho pijet. Nepovd o tom nikomu; vezmou si
s sebou profesorova tlumonka, kter ji o tom stejn
v. Plukovnk na netst nedovedl francouzsky
a mon, e bolevici nebudou umt anglicky.
Prvotdn to vzruen pro mladka, kter prv zaal
svou diplomatickou kariru. Rzem se dostane na
vrchol! Bude pomhat pi svrchovan rozilujcm
jednn konference; bude spolupsobit pi urovn
osud sto tyiceti milion lid a nhodou pi tom
odstraovat krvav paty onch vrah, zabije,
bl v lidsk podob, tvor, pro jich pojmenovn
nen v anglick ei dosti slov. Tak o nich Lanny slchal
a pedstavoval si je jako pirty s hustmi ernmi
licousy a pistolemi a dkami za pasem. Spchal tedy
ci svmu strci o schzce a ujistit se, e tam bude
dost idl, aby nemuseli sedt na kavalci!
Strc Jesse ekl, e si me idle vypjit od
soused v dom. My chud si vypomhme
navzjem, vysvtloval s obvykle kyselm smvem.
Mj oi oteven, Lanny, a sna se nco se nauit.
 Dkuji, strku Jesse, odpovdl mladk. Um se
opravdu ji hodn.
Nepot tm svho otce, pokraoval. Znal jsem
ho jet ne jsi se narodil a pokud vm, nikdy se
niemu nenauil. Bude neastnm lovkem, protoe
svt se kolem nho mn.
Lanny nechtl rozmlouvat o svm otci s tmto
strcem, kterho neml rd. Ale odeel pemleje
a uvauje: Je Robbie tak zkoprs ve svch nzorech?
Nebo to je ta bolevick propaganda?

3
Toho veera krel Alston se svm tajemnkem do
hotelu Majestic, sdla britsk delegace, kde se konala
velkolep recepce. Pesn o jedenct se objevil
plukovnk a za nm el pevn stavn mu v civilnch
atech, jen jej doprovodil k vozu, a kdy vichni
nasedli, pipojil se k nim a zaujal msto vedle ofra.
Pokud Lanny vdl, tento mu nikdy nemluvil, ale
pozoroval a patrn ml pistoli po ruce.
Schoulen do kouta vozu naslouchal Lanny rozmluv
jednoho z nejmocnjch lid na svt. Mladk byl
nesmrn zvdav na tohoto malho mue s jemnm
hlasem a vldnou tv. Jak se stalo, e se tak vyinul
z temna nekonench planin, plnch jen dobytka, jak
bylo mono vidt v biografu? Lanny porozuml, e
pznanou vlastnost texaskho plukovnka byla
zvdav touha; ihned se jal vyptvat Alstona, chtje se
dovdt vechno o otzkch, jimi se odborn zabval.
Ze zvyku zavral vdy na chvli oi, pokouel-li se nco
si zapamatovat. Prv se tzal na podrobnosti
o Gruznsku, sti to Ruska na kavkazskch horch,
povstnho krsnmi enami.
 Lid tam ij na neastnm zem, plukovnku
House, poznamenal profesor, protoe pod nm se
nalz jedno z nejvtch svtovch nalezi nafty.
Vm, ekl plukovnk. Me kdykoli explodovat
a smst ns vechny. Ptal se na dal podrobnosti
a pak ekl: Myslte, e byste se na to mohl jet
podrobnji podvat a podat mi zprvu?
Nu, doufm, e ano, ekl profesor pekvapen
i poten. Akoli mi to ji dalo znamenit prce.
Vm; ale vichni musme stle pracovat vc a vce.
Tato gruznsk zleitost jet vce znesnaduje ruskou
otzku a na ns je najt njak vyeeni Co tomu
kte?
Jsem tm poctn.
Snad budeme mt schzi a dme vm to na starost.
Musm to pedloit prezidentovi.
Tak tedy osud poskytl Lannymu dal obrat. Bude se
setkvat s horaly z Kavkazu a pozn jejich mravy
a zvyky ale, bohuel, nikoli jejich krsn eny,
protoe dnou z nich do Pae nepivedli.

4
V Jesseov byt byli ji ti Rusov, kdy tam
Amerian pili; aspo Lanny se domnval, e to jsou
Rusov, ale zjistil pak, e jeden je Francouz a druh
Litevec. Domnval se urit, e jsou to velc, vousat
a divoc lid; ale vidl nyn, e jen Francouz m vousy,
ernou piatou bradku, jakch je vidt tisce na
Montmartru; ml skipec na ern tkanici a obliej ml
nezdrav bled byl to novin a byl zaven na del
as pro odpor k vlce. Litevec vypadal jako dlnk, byl
hladce oholen, svtlovlas a klidn. Rus byl vdec, ne
o mnoho vt ne plukovnk z Texasu; strvil nkolik
let v Sibii a prsty se mu tsly, kdy si zapaloval
cigarety, kter kouil s nesmrnou rychlost.
Pouze Francouz dovedl anglicky a proto skoro sm
vedl rozhovor. Rus uml francouzsky a Litevec rusky;
bylo tu pi hovoru dosti eptn a kdy se mluvilo
anglicky, ostatn dva bolevici poslouchali s napjatmi
pohledy, jako kdyby pi vt pozornosti mohli
porozumt. Zjevn byli zkostliv, protoe tak oni
vdli, e jsou v ptomnosti nejmocnjho lovka na
svt.
Lanny pomhal Francouzovi tu a tam se slovem
a nkdy se ho francouzsky ptal, co chce pesn ci.
Rus, kter byl zjevn jejich velkm zvetem, jevil
netrplivost pi anglick rozmluv a pisedl ble
k Jesse Blacklessovi a eptal mu, aby mu pekldal do
francouztiny ve, co se k. Tak se Lannymu podailo
zskat povechn obraz; prvnm jeho dojmem bylo, e
vichni ti jsou docela slun lid ve vn tsni; tko
se mu vilo, e by byli schopni zloin, o kterch
ptel jeho matky vyprvli. Teprve pozdji, kdy
o tomto svm dojmu povdl profesoru Alstonovi, ekl
mu tento, e v obanskch vlkch obvykle nejvnj
a nejsvdomitj lid sami zabjej.
Jedno bylo jisto: bolevici rozhodn nemli v myslu
pednst njakou agitan e, jak by to nazval
profesor Alston. Pravdpodobn o tom mluvili pedem
mezi sebou a rozhodli se vyloit na stl karty. Nemli
vbec oprvnn mluvit jmnem sv vldy, ani
monosti rychle se s n domluvit; ale vdli jist, e
chce mr a je ochotna zaplatit kadou cenu, ale nikdy
se nevzdat svho dlnickho sttu. Prv tak jako
skoro ped rokem li do Brestu Litevskho a poddali se
moci nmeckch zbran, tak nyn budou ochotni uinit
tot pro Dohodu. Bl si mohou ponechat to, co nyn
maj; uvnit Ruska je dosti zem, kde by si dlnci
vybudovali svj stt a ukzali svtu, co dovedou; ale
mus mt svobodn obchod s ostatnm svtem, aby tak
dostali potebn zbo a mohli opravit ponien
prmysl.
Bez vzruen mluvili o utrpen ruskch venkovan
a dlnk pod knutou carovou, jako i za obansk
vlky, kter nyn zuila. Pravili, e Petrohrad hladov:
sto tisc lid zemelo za minul msc a ani jedin dt
pod dv lta nezstalo na ivu. Sovty chtj mr;
sejdou se s Blmi kdekoli a pijmou jakkoli rozumn
podmnky. Znovu a znovu prohlaovali, e jsou ochotni
zaplatit sv dluhy kapitalistickm nrodm
i s obrovitm dluhem, kter uinil car, aby vyzbrojil
svou armdu v zjmu francouzskch militarist
a zbroja. Pes to, e jsou chud, budou platit roky
surovinami. Lanny byl tm velice pekvapen, protoe
noviny psaly, e neuznvaj dluhy; to pece bylo
dvodem francouzskho protisovtskho taen.

5
Nu, Alstone, co si myslte? otzal se plukovnk,
kdy byli opt ve voze.
Podle mho mnn, ekl profesor, mlo by se
obansk vlce zamezit za kadou cenu.
I kdyby to znamenalo dovolit tm lidem, aby si
vybudovali stt podle svho?
Jsou-li jejich mylenky patn, nebudou mt stejn
spch.
Snad. Ale nebude to znamenat dal vlku?
To je jet daleko v budoucnosti, plukovnku.
House se obrtil na mladho tlumonka, jeho
zjem zpozoroval. Co vy si myslte, Budde?
Lanny se skoro polekal a zardl se. Pochopil, e
velik mu je laskav a e mld projev moudrost,
bude-li strun. Napadlo mi, e vichni ti lid velmi
trpli.
O tom nen pochyby, odpovdl texask
gentleman. My, kte ijeme pod dnou
demokratickou vldou, si tko dovedeme uvdomit,
co ti lid vytrpli pod carem. Plukovnk House jim
neekl, co si opravdu myslel. Pozdji se dovdli, e
toti sm nesouhlasil s pipravovanou konferenc
a nepotal, e by mohla mt spch. Ale prezident si ji
pl a plukovnk House nikdy neprojevil sv mnn,
nebyl-li o to podn. Prohlsil jen, e pod zprvu
o tom vem. A jejm vsledkem bylo toto prohlen
prezidenta Spojench stt:
Velmoci Dohody se nyn zabvaj slavnostn
a odpovdnou prac na vstavb mru v Evrop a na
celm svt a je jim velmi dobe znmo, e jak Evropa,
tak ani ostatn svt nemohou bt v mru, nen-li
i Rusko. Uznvaj a pijmaj za svou povinnost pomoci
Rusku v tto velik vci tak velkomysln, nesobecky,
peliv a nestrann, jako by pomohly kadmu jinmu
pteli a spojenci. A jsou pipraveny podat tuto pomoc
zpsobem nejpijatelnjm ruskmu lidu.
Tato listina byla zaslna vem skupinm, majcm
v Rusku nebo Sibii moc, jako vzva, aby vyslaly sv
zstupce na konferenci. Prezident Wilson ji pedloil
Rad deseti, kde se stala pedmtem mnoha debat.
Nkte se jet domhali, aby do Ruska byla vyslna
armda, kter by svrhla boleviky; ale kdy dolo
k jednn, ukzalo se, e kad chce, aby li vojci
nkterho jinho nroda.
Kde se bude konat zamlen konference? Byly
rzn nvrhy, z nich jeden byl pro ostrov Prinkipo
v Marmarskm moi poble Caihradu. To by pineslo
pepracovanm delegtm krtk as oddechu.
Nkte nechtli ani vit, e msto s tak operetnm
jmnem vbec existuje; ale bylo zakresleno jako mal
teka na mapch.

6
Toto hlasovn Nejvy rady bylo neposlednm
z podnt, aby se Robbie Budd rozhodl vrtit do
Connecticutu; nebo jen mon vlka s Ruskem
poskytovala zbrojai dvod k pobytu. Robbie ml sv
zdroje, odkud erpal zprvy a u vech se ujistil, e
penze, kter by Amerika mohla pjit menm
nrodm, budou pjeny s podmnkou, e jich nebude
pouito na zbrojen. Bude-li chtt vlit Anglie nebo
Francie, sta jim dojista k tomu zsoby, kter maj po
ruce. Prost, karta se obrtila proti Buddm
a Robbiemu nezbvalo ne se vrtit dom se patnmi
zprvami.
Budou nuceni pemnit svou tovrnu na mrov
podnik; ale na jak? Vechny vrobn obory byly ji
peplnny; kdyby se rozhodli vyrbt automobilov
sousti nebo ic stroje, dostali by se do soute
s koncerny, kter ji tyto vci vyrbly del as a znaly
tisce malikost, kter se oni budou muset teprve uit.
Vichni souhlasili v tom, e Evropa bude neomezenm
trhem, jakmile nastane mr; ale pot byla v tom, e
Evropa mla tak spousty tovren a ty budou
vyhledvat tyt trhy. kalo se, e mrov smlouva
bude vyadovat pemnu nmeckch zbrojovek
v mrov podniky, co znamenalo, e Krupp bude tak
vyrbt automobilov sousti a ic stroje!
Krtce Zbrojastv bylo pochybnm podnikem.
V nebezpe se k nim utkaly sttn ady o pomoc
a oekvaly, e budou pracovat do vyerpn pro vlast;
ale jakmile bylo po nebezpe, nemly u s nimi nic
spolenho. Zbudou jen ei demagog, poukazujcch
na jejich nesmrn vdlky akoli zstv skutenost,
e podnikatel ztrc vechno, jakmile se zhrout
obchod, v nm pracoval. Robbie tm byl rozhoen
a jeho syn, kter se nyn setkval s jinmi lidmi a slyel
i jin nzory, uvdomoval si stle jasnji podivn
rozpor v otcov mysli. Robbie nenvidl vlku
a nazval lidi blzny, e se dali do n zathnout;
a pece, kdy pestali bojovat, a proto ztratil
zamstnn, potuloval se jako chlapec, s kterm si
ostatn nechtj hrt. Bude poteb novch vynlez,
kter by vytvoily novou poptvku. Nkter jsou
v budoucnu, ale jet se neobjevily ani na obzoru
a zbval tedy zatm jen vetenick obchod. Ku podivu,
jedin slibn obchod, kter Robbie od pm udlal,
byl onen s Johannesem Robinem. Tento mu si umnil,
e mu uke, jakm je prvotdnm obchodnkem. Ve,
co podnikal, slibovalo pinst velk penze; ale protoe
to byly vesms jen drobn podniky, Robbie nebyl na n
nikdy hrd a vdy na n nazral jako na obchdky pro
ida.

7
Tsn ped odplutm zavolal Robbie svho syna
a ptal se: Chtl by ses opt sejt se Zacharovem? Mm
s nm schzku a on se po tob vdy pt.
Star vlk se stle jet nezastavil na cest
k vzestupu. Minul rok byl jmenovn velitelem estn
legie a brzy ml ji dostat velkok, obyejn dvan
jen krlm. Pozval Robbieho, kter se k nmu vypravil
se synem do palce v ulici Hoche, blzko msta, kde
bydlel prezident Wilson. Vvodkyn jim opt podvala
aj; jene tentokrt, protoe Lanny ji byl dospl
mlad mu a budouc diplomat, neodvedla ho do
zahrady, ale nechala ho pi obchodn konferenci.
 Robbie se dohadoval, e bval eck hasi je stle
jet pronsledovn svm snem o monopolizovn
zbrojnho prmyslu celho svta; a ukzalo se, e
uhodl dobe. Zacharov pravil, e nyn pijde sedm
hubench let a e ti, jejich spky jsou mal, uin
dobe, sptel-li se s tmi, jich spky jsou obsan.
Zacharov si dal prci a opatil si hojnost dobrch zprv
o Buddech; vdl, jak plat dividendy a jak maj
rezervy; zdlo se, e dobe v i o chystan pemn
zvod.
Strnouc ek se sametov hebkm hlasem
vysvtloval, e Buddov jsou ve zbrojain sami, zatm
co nkolik set Vickersovch spolenost je ve vem, co
je zkladem modernho prmyslu: v eleze i oceli,
mdi, niklu a vech neeleznch kovech, v uhl, olejch
i elektin, v loastv i finannictv. Mte-li takovou
organizaci, pane Budde, mete snadno pesedlat
z mrov vroby na vlenou a naopak: mte penze,
spojen i vrobn zazen. Ale mal koncem jako jsou
Buddov, stojc o sob, je vydn na milost pennm
velmom, kte ovem neudlaj nic z lsky.
Vm, ekl Robbie a neotzal se ani, zda Zacharov
to chce udlat z lsky. Amerian byl opatrnj ne
ped pti lety. Vdl, e jeho rodina je ohroena
a vdl, e i Zacharov to v. Naslouchal, zatm co star
pn s blou bradkou pvtiv vykldal, e takov vci
jako rodinn a nrodn pcha jsou dnes ji nemodern;
hlavn e jsou penze. Ve dnech tsn, jak jsou ped
nimi, mal zvody bvaj smeteny a tovrny jsou na
prodej jako Nu, jako te poln dla, ekl Zacharov.
Zdlo se, e se krli zbroja skuten povede
uskutenit ivotn sen. Vickers nyn dokonale
kontroloval Schneider-Creusota ve Francii, kodovku
v echch, jako i rakousk, tureck a italsk
zbrojovky. Jeho nejvt soupe, Krupp, ml bt vyazen
z obchodu docela. Nebyl-li si kdy Lanny jist, pro
Zacharov si tak dsledn pl skonen vlky, ml nyn
odpov.
Jak je to nemoudr pro vs, pane Budde, abyste
stl se svm malm podnikem stranou velkho
svtovho hnut! Mohli bychom se snad shodnout na
podmnkch, kter by byly pro oba estn i vhodn
enk projevil jemnocit tm, e umstil tato dv slova
prv v tomto poad. Vy jste nm prokzal dleitou
slubu za vlky a my bychom vm mohli takto zas
projevit svoji vdnost. Bylo by lpe to uinit dve ne
tlak obchodn konkurence zane psobit na ptelsk
vztahy. Jsem si jist, e mi dobe porozumte.
Ano, ekl Robbie, rozumm. A tak rozuml.
Slbil, e se vrt dom a pedlo tento nvrh otci
a bratrm. Radji se ani nepokusm hdat, jak to
pijmou, dodal.
Taktn dstojnk estn legie jal se tedy hovoit
o mrov konferenci a o jejch inech. ekl, e
prezident Wilson je nepochybn velik sttnk a urit
velkomysln pn, ale e nkter jeho plny sotva
souhlas se zjmy jak Roberta Budda, tak Vasila
Zacharova. Pak se obrtil k Lannymu, nastvajcmu
sttnkovi, a ptal se ho, jak se mu lb v diplomatickm
svt.
A kdy mu Lanny povdl, e jeho pedstaven je
zempisec a zabv se ppravou dvrn zprvy
o gruznskch zleitostech, nemohl zbrojask krl
zatajit svj zjem. Gruznsko bylo Batumi a Batumi
byla nafta; a Zacharov byl ji na scn a ml v myslu
tam zstat!

8
Lanny se dal do nov prce, zaal toti studovat
gruznsk mravy a obyeje. Gruznci mli v Pai
nkolik delegac a mezi nimi se rozletla zprva a to
skuten rychlost blesku e profesor Alston v Crillonu
m rozhodovat o jejich osudu. Vichni ihned pili
akoli mnoz z nich spolu navzjem ani nemluvili. Byli
to velic, thl mui se irokmi knry a vtinou nosili
svoje nrodn kroje nkte protoe nemli jinch
a jin proto, e v tom vidli dobrou propagandu. K jejich
krojm patily dlouh kabty z chlupat koziny, vysok
mkk boty a velk astrachnov klobouky.
Francouzsky a anglicky mluvili jen primitivn a ti, kte
hovoili svm vlastnm nesnadnm jazykem, brzy se
tolik rozilovali, e zapomnali na pestvky, aby jejich
tlumonci staili pekldat.
Kdy se nedostali k profesorovi, spokojili se s jeho
tajemnkem a tak Lanny byl nucen po cel hodiny se
seznamovat s rznmi skupinami i s jednotlivci,
rozdlovat si je a pokouet se objevit, pro na sebe
nevra. Vichni boleviky nenvidli a bli se jich, ale
nemohli se shodnout na tom, jak jim elit a koho by
mli zvolit vladaem po dosaenm vtzstv. Byli mezi
nimi aristokrat i demokrat, statki i venkovan,
kleriklov i socialistit intelektulov, vechny
bojovn skupiny jako ve francouzsk politice. Vichni si
byli velmi dobe vdomi pokladu, lecho pod jejich
zem a nkte uvaovali, jak velkolep civilizace by
mohla jeho pomoc bt vybudovna. Ale na netst
byli to idealist, jim se nedostvalo zkuenost
v produkci nafty; naproti tomu ti, kdo mli zkuenosti,
byli ji zaplaceni cizmi zjemci, kte se pdili po
koncesch. Vichni dohromady lhali nestydat a Lanny,
kter neml mnoho zkuenost s lhi, musel velmi
tko dobvat z jejich e fakta, kter potom
pednel svmu pestavenmu.
Stav tto mal zem byl nejist. Ke konci vlky se j
zmocnili Nmci spolu s Ukrajinou; po pm ji byli
nuceni opustit a Francouzi poslali malou armdu do
Ukrajiny, zatm co Britov obsadili Batumi na ernm
moi a Baku na Kaspickm jezee a steili eleznici
i potrub, kterm byla nafta pivdna. Ale bolevici se
tam zatm rojili kolem nich jako vosy, pouvajce sv
hrozn nov zbran tdnho podncovn, a burcovali
venkovany i dlnky proti vnikn cizho kapitalismu.
Vypuzovali nyn Francouze z Kyjeva a doslovn
rozkldali jejich armdu propagandou. Jak dlouho
vydr toto napt britsk armdy? Mui, kte li
odhodlan sesadit Kaisera, domnvali se, e jejich
prce je skonena a chtli dom; k emu je jejich vldy
dr na Kavkazu, aby chrnili naftov studn pro eka
Zacharova a Holanana Deterdinga?
Tak to vypadalo po cel vchodn a stedn Evrop.
Rut vojci a nmonci svrhli svho cara, nmet
vojci a nmonci vypudili svho Kaisera do
vyhnanstv a nyn vojci a nmonci Dohody se
domhali sv demobilizace. Na Sibii se americk
oddly setkvaly s Rudmi a bylo jim jich lto, pesn
tak, jako bylo Lannymu lto onch tech v strcov
byt. Armdy se rozkldaly, kze se uvolovala
a dstojnictvo bylo podeno jako nikdy, ani pi
nmeck invazi.

9
Gruznsk otzka, j se Lanny zabval, byla jednm
z nejpernjch bod. Protoe tato provincie byla
soust star e carovy, byli Gruznci pozvni, aby
vyslali svoje delegty na Prinkipo. Prezident Wilson
navrhl tuto konferenci a Rada deseti ji jednohlasn
odhlasovala i Francouzi. Ale pro se tedy Gruznci
tolik rozilovali? Snaili se vyzvdt od Lannyho, bude-
-li vbec njak Prinkipo; pej-li si toho Amerian
opravdu a bude-li radno pro Gruznce, aby tam li.
A kdy se jich mladk dotazoval, zvdl, e francouzsk
ministr zahrani Pichon jim ekl, e to je vechno omyl,
e dn konference nebude, e bolevici nepijdou
a e by se jim nedalo vit, ani kdyby pili.
Lanny to hlsil svmu pedstavenmu a oba se
pokusili vyptrat jet vce. Ukzalo se, e Francouzi
nabdaj vechny Bl Rusy v Pai, aby se stavli proti
nvrhu a odmtali tam jt; kali jim, e Rud oklamali
prezidenta Wilsona, kter uvil v jejich dobrou vli; ale
e Francie se ned olit, e bude podporovat Bl
zbranmi i penzi, take vydr-li, dostanou zpt svoje
statky i movit majetek. A nejednou francouzt agenti
li tak daleko, e hrozili Gruzncm, budou-li
podporovati Prinkipo, budou sami povaovni za
boleviky a vypuzeni z Francie. Proto se tito cizinci
v ciz zemi bli prozradit pravdu Amerianm, dokud se
jim od nich nedostalo estnho slova, e nikde
neprozrad, od koho maj sv zprvy.
A tu se objevil ped Nejvy radou politik, mocn
ministr vlky, uenec a enk, aby veejn odsoudil
boleviky a doadoval se vlky proti nim jmnem
lidskosti, kesanstv a svch skvlch pedk. Byl to
lord Curzon, kter se dovolval prv zvlt pro toto
Gruznsko jeho lordstvo navtvilo v mld tuto
hornatou zemi, na ni mu zstaly romantick
vzpomnky a ty si nechtl dt kazit dialektickm
materialismem.
A Zacharov! Neobjevil se ped dnou Radou,
protoe nebyl ani vdec, ani enk a neml pedky,
jimi by se mohl pochlubit; ale ml mocn hlasy, kter
mluvily za nho. Bylo-li mono vit Robbie Buddovi,
byl jednm z tchto hlas hlas malho, skrenho
Francouze s edivm mrom knrem a ernou apkou,
kter pedsedal konferenci a ukonoval debatu svm:
Adopt! Robbie kal, e Tygr byl Zacharovovm
ptelem po lta a e jeho bratr i syn jsou sprvnmi
rady v Zacharovovch spolenostech. Chce-li lovk
porozumt politikovi, nesm vnovat pli mnoho
pozornosti jeho eem, ale m radji zjistit, kdo ho
plat. Politik neme vyniknout ve veejnm ivot, ve
Francii prv tak jako v Americe, pokud za nm nestoj
velk kapitl; stv se pak prv v takovch krizch,
jako tato, e plat svoje dluhy.
Byl si Lanny jist, e jeho otec opovrhuje
Zacharovem? Nikoli, nebo Lannyho otec opovrhoval
prezidentem Wilsonem a pece Lanny dospl k nzoru,
e prezident Wilson je velik mu v mnoha vcech;
nesta snad na vechny svoje nynj koly, ale je
mnohem lep ne politikov, s ktermi jedn. Lanny
nabval velikho mnn o mnohch ze tbu
v Crillonu; dovolil si docela mt dobr mnn
i o bolevicch, kter poznal, akoli jeho otec nemohl
nalzt dost slov, aby je odsoudil.
 PTEL V NOUZI

1
Nejvy rada byla prv v plnm chodu. Mal
nrody pednely svoje nroky a to bylo zdlouhav.
Podle americkch zprv, Drnowski, pedkldaje ppad
Polska, zaal ve trnctm stolet v jedenct hodin
dopoledne a dospl k roku 1919 ve tyi odpoledne.
Druhho dne piel Bene s nroky ech, zaal
o stolet dve a skonil o hodinu pozdji.
Profesor Alston tam musel bt, protoe nikdo
nevdl, kdy bude americk komisa potebovat, aby
se ho na nco zeptal; Lanny tam musel bt tak,
protoe nosil tk aktovky a tak proto, e profesor
nestail na prudk vpady Clemenceaua, kter
pouval nejen ne ulice, ale i podsvt mnoh
z jeho vkik byly tak obhroubl, e uvdly Lannyho
do rozpak, ml-li je pekldat a zapisovatel je potom
museli vynechat.
Jak navn to postup! Nebylo mono pohovt si na
kehkch pozlacench idlch, starch kolik stolet;
nezbvalo ne sedt zpma a strnule a pedpokldat,
e to je hodina djepisu. Ale bylo teba znt tolik
djepisu? Lanny pivral oi a pedstavoval si pobe
v Juanu s modrou vodou, tpytc se v zi slunce
a s malmi plachetkami, rozsetmi po celm zlivu.
Vzpomnal si na zahradu se spoustami ke a strom
v kvtu, vzpomnal na klavr a touil po bednch knih
z odkazu prastrce Eliho, kter si dal pepravit z jeho
domu a kter mu jednou bude dopno rozbalovat.
Zle mu skuten na tom, aby se stal dleitou
osobou, il ve velkm svt a vzdval se do
nekonena se vlekouc nud?
Otvral oi a pozoroval oblieje starch mu, kte
tu rozhodovali o osudech nrod. Clemenceau sedl
zkroucen do klubka, s rukama v edch rukavicch
sloenma na aludku a tk on vka mu zakrvala
unaven hnd oi. Spal? Snad, ale v sob jako by ml
budk, protoe jakmile nkdo ekl nco proti zjmm
jeho milovan vlasti, byl ihned ipern a jeil se jako
tygr, po kterm byl pejmenovn. Rov, cherubnsk
Lloyd George, zcela upmn dmal; ekl Amerianm,
e jen dv vci ho udrovaly pi ivot bhem vlky
jednak spnek a za druh zpv waleskch psn.
Woodrow Wilson se vbec neetil a po tdny ji
psobilo jeho zdrav starosti ostatnm. astnil se
schz Rady po cel den a veer chodil do schz
komise Spolenosti nrod. Pepnal se, protoe
trnctho nora musel odplout, aby stihl zvren
zasedn kongresu a chtl si urit ji s sebou odvzt
vypracovan nvrh smlouvy Spolenosti. Ml tisce
starost a problm a skoro nespal; hubl a lev strana
oblieje se mu zanala nervov pokubvat. Lanny,
kdy ho tak pozoroval, zkal se v duchu v touhy po
slv.
enn se protahovalo nesnesiteln a proto Rada
se usnesla, aby si enci projednali sv nvrhy mezi
sebou v tak zvan Objasovac komisi. Celkem bylo
ustanoveno padest pt komis, kter by se zabvaly
spletitmi otzkami, a tyto komise mly celkem 1646
schz. Ale celkem to nepomohlo, protoe komise
musely podvat zprvy a komu? Kde byl njak lidsk
mozek, kter by byl obshl takov mnostv
podrobnost? Sta technickch odbornk
shromaovalo spousty zprv a utvelo z nich dleit
zvry a pak nemohlo nikde svou prci uplatnit.
Vechny problmy svta byly navreny na bedra
nkolika starch mu; a svt se rozpadal na kousky,
zatm co z nich jeden po druhm se hroutil
pepracovnm. V Pai dila chipka, napadajc kde
koho jako pokraovn vlky. Bylo uprosted zimy
a bouliv vtry Severnho moe napadaly Pa, sice
zmrnn cestou, ale nesouce s sebou plskanice
a snh. Pokrval mansardov stechy a vrcholky
komn; ale nevydrel dlouho a brzy byly ulice pokryty
rozbedlou snhovou ka, chovajc v sob zrodky,
kter tiscilet lidsk pna hromadila.

2
Potkem nora oznmila bolevick vlda, e je
ochotna poslat delegty na konferenci do Prinkipa.
Prezident Wilson musel tedy jednat, chtl-li dodret
svj mysl. Po nkolika dnech mohl Alston prozradit
svmu tajemnku vzruujc novinu: prezident se
rozhodl jmenovat dva delegty, americkho novine
Vilma Allena Whitea a bvalho Alstonova uitele
Jiho D. Herrona!
edn vyhlka byla vydna asi po dvou dnech
a vzbudila boui odporu se strany nejlepch lid
doma. Novoyorsk Times vyly s obshlm redaknm
vodnkem, vyliujcm patnosti bvalho
socialistickho knze; pak se ozval novoyorsk biskup
a horliv nvtvnci kostel spolu s enskmi kluby
pispchali na pomoc k ochran americkho domova.
Bylo ji dost patn navrhovat spolenou konferenci
s krvavmi vrahy a posttovateli en; ale poslat k nim
lovka stejn patn mravn rovn, znamenalo snit
estn jmno Kolumbie, klenotu ocenu. Toto vechno
bylo nleit kabelovno do Pae a tam uveejnno,
co velmi poslilo sil Quai dOrsay podkopat
prinkipsk jednn.
Herron, kter se ji byl navrtil dom do enevy,
pijel nyn zpt do Pae a byl velmi vzruen monost,
kter se mu dostalo. Ji nebude muset sedt bezmocn
a dvat se na rozpadvajc se svt. Vidl se ji, kterak
rozhoduje o tto zuiv tdn vlce, kter zashla vce
ne estinu zemkoule a hrozila zniit dal velikou st
Evropy. Ve dne v noci byl pln zamstnn poradami;
novini se rojili kolem nho, kladouce mu otzky nejen
o Rusku a Rudch, ale i o voln lsce a jejm pomru ke
kesanskmu nboenstv i o vem, co by mohlo
zajmat tene doma.
Socialistick prorok byl pipraven k prci. Ale jak ji
ml provst? Nikdy nezastval dn edn msto,
proto piel k Alstonovi na poradu. Jak se provd prce
pro vldu? Kam se pjde? Bude-li muset jt na Prinkipo,
bude asi potebovat njak tb ednictva, doprovod
a njak penze. Kde je dostane?
Alston mu poradil, aby se dohodl s panem
Lansingem; to bylo konen lehk, protoe zahranin
ministr neml mnoho prce v Pai. Jinak se ctil
nesmrn doten, protoe byl formln a kroben
a zde mu jen mlo lid vnovalo pozornost. Ale
pozornosti socialistickch prorok si zrovna nepl; na
Herrona se dval jako na njakho podivnho ptka. Byl
chladn jako snhov noc venku, nedostal dn
smrnice stran konference, neschvaloval ji a byl
pesvden, e bude zbyten.
Prezident Wilson se neustle pipravoval k odjezdu
a Herron nemohl nalzt nikoho, kdo by vdl
o njakm operetnm jeviti, zvanm Prinkipo, nebo se
o n zajmal. Nejvy rada sice odhlasovala resoluci
o tom, ale pokud se nenalezl nkdo, kdo by za ni
vytrvale bojoval, byla jen mnostvm przdnch slov.
Alston mu vysvtlil francouzsk skoky, pokud dovedl.
Herron, prost lovk, jeho povaze byl kad klam
ciz, byl bezmocn proti takovm silm. Lid se mu
vyhbali, snad pro ten star skandl, nyn nov
rozven, ale hlavn protoe se domnvali, e peje
Rudm. V takovch vcech bylo lpe vykvat tie
a jinm ponechat, aby si provedli co chtj.

3
Naproti v hotelu byl britsk tb, skoro stejn velik
jako americk; a jeho lenov od samho zatku
pichzeli, aby se spolu sptelili. Amerian se snaili
se jejich sly staily, ale bylo to velmi tk, kdy
zjistili jak dobe zpraven a zjevn upmn jsou
Anglian. Mli tak vybran zpsoby a tak pjemn
zpsob mluvy a pak: bylo jim mono vdy rozumt,
co kaj! Francouz nebo jin francouzsky mluvc
Evropan mluvil rychle a snadno se rozilil a mval
rukama ped obliejem druhho; ale dobe volen
slova kultivovanho odchovance Oxfordu zapadala jim
bez nmahy do mysli a tak mohli Amerian brzy
pochopit, jak se to stalo, e Britov vldnou tak velik
sti svta. Bylo-li njak zem dno do rukou
takovch lid, mlo monost t pod dobrou vldou; ale
co by se stalo, kdyby tot zem dostali Italov
vbec ani nemluv o Nmcch nebo bolevicch!
Britt lenov komis mli ovem s sebou tak
mlad tajemnky a tlumonky s tkmi aktovkami
a Lanny se s nimi stkal. Pipomnali mu Ricka
a vechny ony vesel anglick mladky, s ktermi jezdil
po Temi. Jeden z nich ho pozval na obd k nim do
hotelu, ozdobn to stavby, psobc dojmem, jako by
byla postavena pouze z onyx; jdelna byla tam
dvakrt tak velik jako jdelna v Crillonu a bylo v n
mono vidt kroje ze vech kout britskho impria,
nad kterm slunce nezapad. Anglick mladk, kter
Lannyho pozval, se jmenoval Fessenden, narodil se
v Gibraltaru a byl tu pro svou dokonalou znalost
panltiny a francouztiny. Byl vesel, ml obvykl
rov tve a Lanny si s nm vymoval dvrn
zprvy; jeden se pokouel vythnout nco z druhho,
pochopiteln, ale to byla jen nleit vmna, nikoli
snad loupeen.
Jak to vlastn bylo s tm Prirkipem? Lanny mu
povdl, jak dychtiv se dr. Herron sna o tom nco
vyptral Anglick mladk mu povdl, e jeho vlda
neurila dn delegty, pedpokldali tedy patrn, e
to k niemu nepovede: opt jeden z onch pokusnch
balnk. Fessendenv pedstaven se vyjdil, e by
konference mohla snad mt spch, kdyby prezident
Wilson nechal veho a el ji sm dit. To ale nemohl
udlat. Nemyslte, e se snad tak trochu pli boj
pesunout na nkoho svou moc? Jeden lovk sm
prost neme stait na toliker rozhodovn.
Takov vci se ale povdaly po cel Pai; ti
lenov mrov komise byli tam jen pro jmno
a plukovnk House byl oslaben zchvatem chipky.
Nebylo to ostatn tajemstvm, co Lanny t uznal.
My vichni, ekl Anglian, nebo aspo my mlad
jsme doufali, e to Wilson nkomu odevzd. Nyn se
nm to nezamlouv.
Lanny odpovdal opatrn. lovk nyn sly tolik
vc, e ani nev, emu vit.
Ale jsou pece urit vci, o kterch si mete bt
jist. Vypad to tak, jako by v prezident neznal dost
Evropu: dl mnoh, ani si uvdomuje, co to
znamen.
Lanny se usml a pipustil, e kad neme vdt
absolutn vechno.
 Bylo pjemn schzet se s Angliany; bylo s nimi
mon mluvit upmn a oni se nerozilovali a nedlali
hned dlouh pednky. Bylo sice pravda, e chtli, aby
za n Amerian vytahali nkolik katan z ohn, ale
bylo prv tak pravda, e vyli na polovic cesty vstc
z pouh slunosti. Nejlep z nich skuten doufali, e
prezident Wilson zavede nov podek a byli smutn
pekvapeni, kdy vidli, jak patn je pipraven pro
svj obrovsk kol.
Lanny nepovdl svmu anglickmu pteli podivnou
vc, kterou si Alstonovi druzi mezi sebou eptali.
Nejvy rada mla v myslu uznat nov stt ve stedn
Evrop, zvan eskoslovensko, skldajc se z sti
zem Rakousko-Uherska. echov (dotud podle
rakouskho vzoru nazvan Bohemians) mli
vlasteneckho vdce Masaryka, jen byl profesorem na
chicagsk univerzit a osobnm ptelem Wilsonovm.

4
Lanny ml starosti, protoe dlouho ji nedostal dopis
od Kurta. Kdy ji byl msc v Pai, psal znovu,
tentokrte panu Meissnerovi, daje ho zdvoile, aby
mu laskav sdlil, jak se da Kurtovi. Lanny
nepedpokldal, e Kurtv otec bude moci pouiti
slueb onoho tajemnho ptele ve vcarsku, kter
odeslal a dosud Kurtovy odpovdi. Lanny tak nedal
svou zpten adresu, ale podal, aby dopis byl
odesln na adresu jeho matky aby se snad omylem
nedostal do nepravch rukou.
Tento dopis poslal opt Johannesovi Robinovi do
Rotterdamu a brzy pila odpov od Hansi Robina, e
jeho otec poslal dopis dle jako obvykle. Hansimu bylo
ji trnct a jeho anglitina byla ji mluvnicky
bezvadn, tebae sloh byl pli strojen. Psal
Lannymu o svch pokrocch na konservatoi a vyslovil
nadji, e diplomatick karira neodrad Lannyho od
hudby. Psal jak je asten, e otec se stal obchodnm
spolenkem Lannyho otce, a projevil zrove nadji,
e jejich podnik se uke bt uspokojujcm. Spolen
s bratrem projevil nejsrdenj pn zdaru. Freddi,
o dva roky mlad, pipojil svj dtsk podpis na dkaz
souhlasu.
Lanny uschoval psan s myslem poslat je svmu
otci pi nejblim dopise; to snad bylo pinou, e
ptch nkolik dn myslel na Kurta Meissnera velmi
asto. Lanny si byl skoro jist, e dostane odpov,
protoe pan vrchn editel byl obchodnick povahy
a jist mu nezpsob tolik pot, aby nadiktoval svmu
tajemnku nkolik slov, jako teba: Mj syn je zdrv,
ale nen prv doma, nebo: Mj syn je nemocen, i
nco podobnho; Lanny pi pebrn poty vdy hledal
dopis se vcarskou znmkou.
Tak si asto vzpomnal na zmek Stubendorf
a Kurtovu rodinu, zvlt na Kurta samotnho
a pemlel, jak ho asi tyi a pl vlenho roku
zmnilo. Copak asi nyn dl nebo chce podniknout?
Bude mu mono vrtit se zpt k hudb po tto vlce,
po zrannch a zmaru vech nadj? Kolem sebe vidl
Lanny mue, kte se pizpsobili vlce a nemohli se ji
vrtit zpt. Nkte se dali na pit, jin se snaili dohonit
vlkou ztracen as tm, e spali s kadou enou,
kterou sebrali na ulici a ulice jich byly plny. Bude Kurt
tak takov? i je Kurt mrtev nebo zmrzaen jako byl
Marcel? Z jakho dvodu by neodpovdl na dopis tak
oddanho ptele? i snad tolik nenvidl Ameriany,
protoe vyrvali Nmecku koist?
Takovmi mylenkami se Lanny obral, kdy el na
prochzku. Takov byly i kdy sedl v zatuchlch
a petopench mstnostech na Quai dOrsay pi
vyerpvajcch schzch, kde by byl mohl bt
zempisec upoteben. Zatm co se ostatn zuiv a do
navy hdali o vlastnictv nkolika tverench
kilometr skal i pout, vracely se jeho vzpomnky na
dny, kdy se s Kurtem koupali u mysu dAntibes; nebo
na przdniny v zmku z vnon pohlednice, kter vidl
jasn ped sebou tak, jak jej vidl po prv onoho jitra;
s erstv napadlm snhem na vkch a prv za
slunce vchodu. Na svt je tolik krsnho Boe, pro
se lid sna uinit si jej tak oklivm? Pro se mus
rozilovat, kiet, nafukovat se a lht tak prhledn, e
se z toho zempisci, ba i docela jeho tajemnku, dl
patn?
Kurtovi bylo jen o rok vc ne Lannymu, ale vypadal
o mnoho star; byl tak vn, tak pesn ve svm
mylen, tak rozhodn ve svch myslech, e Lanny ho
ctil jako svho uitele. Tm po est let zaujmal
Amerian tento postoj a nyn, kdy mu Kurt
neodpovdal, ml o nho starosti, obavy a bolelo ho to.
Ale stle si kal, e nem prvo k podobnm pocitm.
K tomu vemu mus bt njak dobr dvod a jist se
mu dostane vysvtlen v nleitm ase.

5
Pask ulice byly pln malebnch a zbavnch
podvanch; hledn mlad dstojnci v ervench
kalhotch jako ze katulky; poilu thnouc se dom
z fronty, neholen, zablcen a shrben navou;
elegantn mdn dmy vystupujc ze svch limuzn ke
klenotnkm nebo kadenkm; dojemn,
souchotinsky vypadajc vadlenky s naernnm
obom a rudmi rty. Slva Msta svtla byla smutn
a zal, ale stle tu jet bylo pro cizince dost
monost obveselit se. Bylo jich vdy dosti v mdnch
restauracch bez ohledu na to, jak byly ceny zveny;
vdy bylo dosti lid, pokouejcch se dostat se do
zbavnch podnik. Tolik si jich nahromadilo penze
bhem vlky a museli mt svoje rozkoe, i kdy jejich
svt mohl skonit.
Prochzejc se mladk pozoroval tyto vci njakou
chvli a pak se opt zamyslel na problmy mru. Co se
stane asi s zemm Hornho Slezska? Toto zem je
pln uhelnch dol a mnoha velikch tovren;
Francouzi je chtli odnt Nmecku a dt Polsku aby
tak toto uhl v pt vlce slouilo Francii a ne jejmu
odvkmu a nesmiitelnmu nepteli. Byla urena
komise k rozhodnut tto otzky a profesor Alston byl
podn, aby j byl tak ptomen; a tedy Lanny
dokon svou prochzku, usly o osudech, chystanch
Meissnerov rodin! Tlumonk se ovem neme
inn zastnit debaty, ale mohl by ovlivnit svho
pedstavenho eptnutm slovem a jeho pedstaven
by mohl prv tak zapsobit na rozhodujc msta.
Pemleje o tom, pokraoval Lanny v prochzce
a ekal na monost pechodu na kiovatce. Tsn
u chodnku projdla autodroka a u Lannyho musela
zpomalit jzdu; ve voze byl jedin cestujc, kter se
prv v tom okamiku naklonil k idii, aby mu nco
ekl. Jeho profil bylo jasn vidt; a Lanny zstal
ohromen: byl to Kurt Meissner!
Bylo to ovem naprosto nemon. Kurt,
dlosteleck kapitn nmeck armdy, projdjc se
po Pai autodrokou, zatm co ob zem jsou jet
formln ve vlce! Mus to bt nkdo jin; a pece od
prvho okamiku Lanny vdl, e ne. Nebylo to jen
obyejn fyzick poznn, bylo v tom i nco
psychickho; vdl prost, e to je Kurt, prv tak jako
vdl, e on sm je Lanny Budd. Nemohlo to bt
takov zjeven, jako kdy kdysi vidl Ricka? Znamenalo
to, e Kurt je mrtev nebo blzek smrti jako byl Rick?
 Vz pokraoval v jzd a Lanny se vzpamatoval. Jeho
ptel je v Pai, mus si ho tud najt! Chtl na nho
zavolat, ale hluk dopravy byl pli velk a Lannymu
dobr vchova brnila, aby vzbudil veejnou pozornost.
Bel co mohl za vozem, uhbaje se chodcm
a pokoueje se neztratit vz s o. Snad se mu poda
dohonit jej na nejbli kiovatce; nikoli: jel pli
rychle. Lanny se u vzdval nadje, kdy tu nalezl
u chodnku jinou autodroku volnou. Vskoil dovnit
a zvolal: Sledujte tamhle ten vz! Rychle!
Taxiki mvaj ji takov zkuenosti. Znamenv to
obyejn hezk dve, nebo snad mdn vdanou dmu
prost njak dobrodrustv. idi se probudil
k innosti a ji se propltali mezi ostatnmi vozidly;
Lanny nespoutl Kurtv vz z dohledu. Ujistil se, e
sleduj sprvn vz, protoe zadnm oknkem mohl
vidt ed klobouk cestujcho, kter se mu v letmm
pohledu zachytil v pamti.

6
Zatoili na boulevard Haussmann, kde bylo ji dosti
rychlch vozidel, take jim nezbvalo, le sledovat;
Lanny zatm pemlel a pokouel se urovnat si tyto
zitky v hlav. Kurt v Pai a v civilnch atech!
Nemohl tu bt za njakm ednm poslnm, protoe
ve Francii nebylo neptelsk mise; bylo tu sice dosti
nvrh, aby stedn mocnosti byly zastoupeny na
mrov konferenci, ale postupem asu se na to
zapomnlo. Tak tu Kurt nemohl bt v soukrom
zleitosti, nebo neptelskm cizincm nebyly
vydvny pasy do Francie. Nikoli, jeho ptomnost
me znamenat jen njak tajn posln s nepravmi
doklady. Kdyby byl objeven, byl by postaven ped
vojensk soud a pak ke zdi a zastelen.
 Pak si Lanny uvdomil, e jako len tbu z Crillonu
nem prvo mchat se do podobn zleitosti. Ml by
ci svmu idii, e se dopustil omylu a vrtit se. Ale
Lanny nedovedl o sob myslet jako o edn osob
a npad, e by neml mluvit s Kurtem, se mu zdl
nesmysln. A ji dlal jeho ptel cokoli, byl to estn
lovk a jist nepivede Lannyho do nesnz.
Kurtv vz odboil do tvrti Neuilly. Mohl bych te
zajet vedle nho, ekl Lannyho idi, ale Lanny mu
nadil: Nikoli, jen jej sledujte. Pok radji, a Kurt
vystoup, aby se mohli potkat beze svdk.
Pozoruje jeho vz, vidl Lanny, e se cestujc otoil:
zjevn objevil, e je sledovn, protoe jeho vz zaal
ezat rohy ulic takovou rychlost, jak by to dn
rozumn taxk nedlal. Lanny si dovedl pedstavit
Kurta, jak k svmu idii: Deset frank navc,
poda-li se vm uniknout tamtomu vozu. Lanny tedy
ekl sm: Deset frank navc, nenechte-li tam toho
chlapka uniknout.
Tak tedy poala blzniv honika po paskch
pedmstch. Lannyho idi zavolal pes rameno na
svho zkaznka, e bval jzdn spojkou na front.
Brali zatky na dvou kolech a Lanny se vyklnl
z okna, vyrovnvaje vhu vozu. Projdli nap
ulicemi plnmi vozidel a dreli se za vozem. Vce ne
jednou vidl Lanny jeho cestujcho se otoit vdy
s dobe staenm kloboukem do o. Lanny sejmul
klobouk a mval jm, poskytuje tak svmu pteli
monost, aby ho poznal. Ale bezvsledn.
Nicmn Lannyho ofr byl lepm idiem. Kurtv
vz zastavil nhle ped velkm obchodem a Lannyho
se zaskpnm brzd za nm. Kurt vystoupil, zaplatil
ofrovi a el do obchodu; Lanny vyskoil a platil tak.
Chpal, e mus bt opatrn a nevolal na; pistoupil
rychle za nho a pravil tie: Kurte, to jsem j Lanny.
 Pihodila se podivn vc. Druh mu se otoil
a podval se chladn Lannymu do oblieje. Mlte se,
pane. Lanny mluvil anglicky, ale mu mu odpovdl
francouzsky.
Byl to ale Kurt Meissner; Kurt s rysy ponkud
unavenjmi, psnjmi a zralejmi; se svtle lutmi
vlasy, kter mval krtce pistieny, nyn trochu
delmi; ale byl to Kurtv obliej i jeho hlas.
Lanny, kter ml dosti asu, aby si to ve promyslel,
nehodlal se lehce vzdt. Zamumlal: Chpu tvoji
situaci. Nezapomnej ale, e jsem tvm ptelem a e
mn me dvovat. Moje city se nezmnily od
dvjka.
Druh mu se na chladn dval. Prosm za
prominut, pane, odpovdl velmi dobrou
francouztinou. Ale urit se mlte v osobch. Nikdy
jsem vs nevidl.
Odchzel, ale Lanny el s nm. Dobr, ekl velmi
tie. Chpu, o jde. Ale kdyby ses dostal do nesnz
a poteboval pomoci, vzpome si, e jsem v Crillonu.
Ale nemysli si, e jsem se stal ouadou. Pracuji pro
slun mr, pokud je v mch silch a nejsme si
navzjem tolik vzdleni.
Jeden z prodava se k nim piblil s obchodn
slunost a ptal se, co si pej, nae Kurt ho podal
o njak rukavice. Lanny se otoil a zvolna odchzel.
Ale pak si pomyslel: Snad si to Kurt rozmysl. A ekal
tedy u dve krmu. Kdy byl Kurt hotov s nkupem
a odchzel, ekl mu: Mete jt se mnou, pane,
chcete-li.

7
Oba vyli na ulici a li spolu mlky, zatmco Kurt se
ohlel, nejsou-li sledovni. Pak se podvali na sebe
navzjem. Uplynuly ji vce ne tyi roky od jejich
poslednho setkn v Londn; tehdy byli hoi a nyn ji
mui. Nmeck dstojnk ml vrsky v dlouhm,
hubenm oblieji; krel jako by byl sehnut pod thou
starost ale to mohlo bt ovem jen proto, aby
nevypadal jako vojk. Bylo vidt, e je velmi pohnut.
Lanny, zvolal nhle, me mi dt estn slovo,
e se o naem setkni nikomu za dnch okolnosti
nezmn?
Dovedu si pedstavit tvou situaci, Kurte. Me mi
vit.
Nejde jen o mj ivot. Mohlo by to mt hrozn
nepjemn nsledky pro tebe.
Rd je na sebe vezmu. Jsem pesvden, e
nedl nic neestnho.
Pokraovali v chzi; konen Kurt promluvil:
Odpus mi, nejsem-li ti te ptelem. Jsem vzn
okolnostmi, o nich nesmm ci ani slovo. Nepat mi
ani as ani mj vlastn ivot.
Slibuji ti, e se pokusm porozumt, odpovdl.
Dovol mi, abych ti vyprvl o svm zamstnn, abys
tak sm mohl posoudit, jak ti dvuji. Mluvil anglicky
v pedpokladu, e tm sn monost, e by je mohl
nkdo z kolemjdoucch vyslechnout. Vyprvl mu, jak
se do Ciillonu dostal a popsal mu mrovou konferenci,
jak se mu jevila jako tlumonku.
Kurt nevydrel poslouchat. Peruil ho: V, co
znamen blokda pro m krajany? Potravinov pdl
je pouhou tetinou normlnho a mrtnost nemluvat
se zdvojnsobila. Nai neptel by byli ovem
nejradji, kdybychom zemeli vichni, aby z ns nikdo
nezbyl na svt. Ale kde je to, co prezident Wilson
slbil?
Ani jedin len americk mise s tm nesouhlas,
odpovdl Lanny. Vichni se u nkolikrt postavili
proti tomu. Pan Hoover je prv v Pai a lom rukama
nad tmito pomry.
Pn Hooverovo lmn rukama nenakrm
hladovjc nemluvata. Pro radji nepohroz prezident
Wilson, e odstoup, nepovol-li Clemenceau?
Neme vdt, co by tm zpsobil. Ostatn by mohli
pokraovat a jednat stejn. Je tko ujednat zdrav mr
po len vlce.
Jsou si vai lidi vdomi, e stle jet mme st
svch zlatch reserv? ekl dlosteleck kapitn. Nai
nikoho nedaj, aby jim dval potraviny, chtj jen,
aby si je smli koupit za sv vlastn penze.
A v Americe je dost potravin, e ano?
Tolik, e nevme co s nimi. Vlda se usnesla
nakoupit je od rolnk za stanoven ceny, ale nen pro
n odbytit. Je tam nyn na miliony kilogram
vepovho, kter se zkaz, nebude-li pouito.
A pece nesm nai lid za n utratit sv vlastn
penze!
Francouzi chtj tmto zlatem zaplatit vstavbu
svch zniench mst.
Nev, e jsme se nabdli pijt postavit tato msta
vlastnma rukama?
To nen tak jednoduch, Kurte, jak to vypad. Lid
kaj, e tm by pili jejich dlnci o zamstnn.
Snad; ale naproti tomu by snad vidli, jak slun
jsou nai lid jak podn a jak piln pracuj.
Oba pokraovali v chzi debatujce; Lanny pochopil,
e se jeho ptel sna zjistit jeho nzory. Co kdyby se
lid dovdli, pravil Kurt, e je v Pai nkolik
Nmc, kte pracuj tajn na odstrann tto blokdy
pokldal bys ty to za tak patnou vc?
Zdlo by se mi to jen pirozenm.
 Ale chpe, e v och vojenskch ad by tito lid
byli vyzvdai a v ppad, e by byli objeveni, byli by
zasteleni?
To jsem pochopil, jakmile jsem t spatil. Ale
nevidm monosti, jak bys mohl nco dokzat.
Nenapadlo t, e me na svt dokzat vechno,
m-li dost penz?
Lanny ponal chpat. Tak to tedy bylo asto slyel
kat otce, e v Pai lze dostat vechno, m-li lovk
dost na zaplacen.
Prochzka se prothla na nkolik kilometr. Lanny
se rozhodl, e jeho povinnosti u konference mohou
pokat. Ptel se ho vyptval na lidi, kte by mohli mt
zjem na odstrann blokdy Nmecka. O dvoj ml
tajn agent zjem: o novine a politiky, kte by se dali
koupit, a o idealisty a humanisty, jim by bylo mono
svit penze pro tisk a podobnou innost. Lanny mu
ekl o Alstonovi a ostatnch ze tbu ale ti vichni
dlali ji stejn vechno, co bylo v jejich silch. Povdl
mu o Herronovi, kter byl pokldn za Rudho, protoe
si pl mr s boleviky, a za germanofila, protoe
nechtl, aby si Francouzi ponechali Porn. Povdl mu
o pan Emilii, kter je laskav i dobroinn a tak
vlivn; koda, e jako nmeck dstojnk neme k n
pijt na nvtvu a bt pedstaven ostatnm
a pracovat pro svoji vc! Kurt naznail, e by snad
mohla pomoci pi rozdlen prostedk. Bylo toti
obtn vydvat mnoho penz, ani bylo vzbuzeno
podezen francouzsk policie, kdy by nhle vzrostly
finann prostedky t neb on skupiny. Ale kdyby
zmon americk dma chtla opatit prostedky pro
pomoc hladovjcm nmeckm dtem?
A tu Lanny ptraje v mysli po dalch zmnil se o jin
osob, kter byla idealistou a propagandistou svho
druhu, bysi i podivnm. Byl to jeho strc. Nikdy jsem
ti o nm nevyprvl, protoe se mi vdycky kalo, e
se mm za nj stydt. Ale zd se, e je tu v Pai
jakousi dleitou osobnost. Kurt se o nho zajmal
a ptal se ho na spoustu vc. Jak vlastn byly nzory
Jesse Blacklessa? K jak skupin nleel? Byl estnm
lovkem? a tak dle.
Opravdu, j ho sotva znm, odpovdl Lanny.
Vtinu svch nzor o nm mm od otce, kter mu
nikdy nemohl pijt na jmno. Robbie se domnv, e
jeho mylenky jsou belsk a tm hor, e jim
opravdu v.
M mnoho penz?
ije jako chud lovk, ale mon, e rozdv
svoje penze. Snad i mus, kdy v to v.
Mysl, e bych mu mohl svit svoje tajemstv?
Hrome! Lanny byl ohromen. To si netroufm
rozhodnout, Kurte.
Co kdybych k nmu el a pedstavil se jako
vcarsk hudebnk, kter m zjem o jeho mylenky:
jak mysl, e by m pijal?
Patrn by t pokldal za policejnho zvda a nevil
by ti.
li dle a Kurt uvaoval. Pak ekl: Pokusm se o to.
Mohl bys mi pomoci? Jdi k svmu strci a ekni mu, e
m ptele, kter by ml zjem o to, aby blokda
v Evrop byla zruena. ekni mu, e mm penze, ale
tak dvody, pro nechci bt znm. ekni mu, e mne
zn jako upmnho mue to snad me ci, ne?
Oveme ano.
ekni mu, e k nmu nkdo pijde pesn o plnoci
a zaklepe na dvee. A oteve, ekne mu tato osoba
slovo Jesse a on odpov slovem strc, nae mu
bude odevzdn balek. Jeho povinnost bude utratit ty
penze co nejrychleji a nejlpe za letky, plakty, ve
schzch a podobn. Budu ho sledovat a uvidm-li
znmky jeho innosti, pinesu mu as od asu dal
penze. Byl bys k tomu ochoten?
Ano, ekl Lanny, nemm dvodu, pro bych to
neudlal.
Chpej, e jak ty tak i tvj strc mte moje slovo,
e nikdy a za dnch okolnosti se o vs nikomu ani
nezmnm.
Kolik penz to bude?
Deset tisc frank sta pro zatek. Budou ve
stofrankovch bankovkch, kter mohou bt utrceny,
ani vzbud pozornost. Bude moci navtvit svho
strce ped plnoc?
Nevm. Pokusm se.
Zn park ukoistnch dl na nmst ped
Crillonem?
Vidm je kad den.
Je tam velik houfnice, pmo na rohu, kdy vejde
do prostedn uliky dl. Nhodou je to t, kterou jsem
ml na starosti; poznm ji podle zsah, kter dostala.
Je pmo proti hlavnmu vchodu do hotelu, take se
neme zmlit
Myslm, e ji znm.
Me bt ped n pesn v jedenct hodin dnes
veer?
Snad ano.
Ope-li se o houfnici, bude to znamenat, e tvj
strc pijal. Bude-li se prochzet sem a tam, bude to
znamenat, e ekl ne a tm je vc vyzena. Nebude-li
tam, bude to znamenat, es ho nenael nebo e
potebuje as k rozhodnut. V tom ppad t tam budu
vyhlet v tou hodinu ztra. Je to jasn?
Zcela. Nen tu jin zpsob, jak bych t mohl
vyhledat?
Tvoje pota v hotelu nen cenzurovna?
Vbec ne.
 Napi ti pozdji anglicky, ovem jenom, abychom
se seli na tme mst. Podepi se anglickm jmnem
eknme teba Sam!
Vborn, Same, pravil Lanny s smvem.
Slibovalo to bt vbornou zbavou. Lannyho matka
tho veera tanila ve prospch dobroinnch el
a Lanny sm stval se spiklencem z tch dvod! Jako
spiklenec navtvil tedy opt strce Jesse. Tentokrt
nikdo neodpovdl na jeho zaklepn vsunul tedy
pode dvee lstek, e pijde znovu v sedm. Ml mnoho
povinnost a jedin monost uvolnit se byla, vynechat
veei; koupil si nkolik bann a sndl je cestou
v taxku, vnovav tak svou veei hladovjcm
nmeckm dtem. Veer na strc ji ekal; Lanny mu
vysvtlil, e mus bt na veernm sezen komise,
a proto pikroil hned k vci. Strku Jesse, souhlaste
s tm, e by blokda stedn Evropy mla bt zruena?
Jsem internacionalista, odpovdl. Jsem proti
kadmu takovmu omezovn lidskch svobod.
Znte se s lidmi, kte pracuj pro jej zruen
myslm s tmi, kte p, vydvaj letky a konaj
pednky k tomu elu?
Ano; ale co?
Mm ptele, kter vak z dleitch dvod
neme bt znm. Mus vm stait, e ho velmi dobe
znm a dvuji mu. Sml o blokd prv tak jako
vy a m nhodou dost penz. dal mne, nemohl-li
bych mu ci o nkom, kdo by jich mohl pout
k takovmu elu. Dovolil jsem si jmenovat vs.
U erta! ekl strc Jesse. Jak to?
Chpete, e vs neznm pli dobe nebylo mi to
nikdy dovoleno. Ale mm dojem, e to opravdu dlte
z pesvden, a e byste nepouil jinak prostedk,
kter byste pijal pro takov el.
Tos uhodl sprvn.
 Nepochybn mte ptele, kte se pokouej
sehnat penze pro vai stranu i co to je?
Zskvme je pemlouvnm chudch dlnk, aby
se uskrovnili v jdle. Bohat lid nm nepichzej sypat
penze do klna.
Nu, to by se tentokrte mohlo stt eknete-li
slovo.
Kolik by to bylo?
Prvn dvka by byla deset tisc frank, v mench
bankovkch.
Kriste pane! pravil strc Jesse. Lanny slchal, e
akoli tito Rud jsou skoro vesms nepteli
uznvanho nboenstv, dovedou pece aspo takto
upotebit jmna jeho zakladatele.
Muste mi dt slovo, e jich upotebte co
nejrychleji a nejinnji k podpoe obecnho
poadavku odstrann blokdy po cel Evrop. Uke-li
se, e je utrcte inn, pijdou dal kolik budete
potebovat.
Jak je dostanu?
Nkdo vm zaklepe na dvee dnes o plnoci. Kdy
otevete, ta osoba ekne Jesse a vy odpovte Strc,
nae vm bude odevzdn balek.
Mal sedl, pozoruje svho synovce. Podvej se,
Lanny, pravil. Policie i armda neustle kladou
nstrahy a lky lidem jako jsem j. Jsi jist, e to nen
pln nkoho z Crillonu?
Nemohu vm ci, je to pln, ale ujiuji vs, e
Crillon o tom nev nic prv tak jako policie. Ale ta
patrn objev, e pli utrcte penze. To je nebezpe,
jemu muste elit.
Pirozen, ekl strc Jesse a opt uvaoval.
Pedpokldm, poznamenal, e to je st toho
nmeckho zlata, o kterm se pe v novinch.
Nesmte se na nic ptt.
 Budu moci utrcet ty penze podle svho rozumu?
Pokud to bude pro umluven el, tedy ano.
Mal se znovu zahloubal do vah. Synu, to je
vlka. Uvil jsi, co to podnik?
Vy se pece tak vydvte v nebezpe pro svoje
pesvden, ne?
Ano, ale ty jsi mladk a nhodou jsi synem m
sestry, kter je dobr dve i kdy jej mozek zrovna
vdy nepracuje. Tmhle se me dostat do pekeln
bryndy.
Nezmnte-li se o mn vy, neme se to na m
nikdy prozradit. Z mho ptele to nikdo nedostane.
Po dalm odmlen se holohlav mal usml svm
pokivenm smvem. Snad jsi etl v novinch, e
Lenin byl ve vcarech, kdy vypukla rusk revoluce
a e velmi poteboval dostat se do Ruska. Nmeck
vlda ho tam tak chtla mt a poslala ho tam
v zaplombovanm vagonu. Oni mli svoje dvody, aby
ho tam poslali a on ml svoje, aby se tam dostal.
Prosadil svoje dvody.
Lanny pochopil a tak se usml. Strc se na chvli
znovu zamyslel a pak mu povdl, jak ped mnoha lety
byl v Americe znan povyk proto, e multimilioni,
kte podplceli ady a soudy, pokoueli se zskat pro
sebe veejn mnn tm, e dvali spousty penz
univerzitm. kalo se tomu poznamenan penze
a veobecn se tvrdilo, e by univerzity mly odmtat
takov dary. Jeden z profesor, troufalej ne ostatn,
povstal kdysi na schzi a zvolal: Jen noste dl svoje
poznamenan penze! Mal se zasml a ekl: To jsem
j!
 Z H LU B I N

1
trnctho nora Nejvy rada schvlila smlouvu
Spolenosti nrod okzalou slavnost; a hned potom
prezident Wilson odejel nonm vlakem do Brestu, aby
se vrtil do Washingtonu pro konen sezen kongresu.
Krel se svou nachov obleenou enou po ervench
plyovch kobercch, rozprostench a k vlaku, alej
palem zasazench v sudech, umstnch tam zdvoilou
vldou. Cel edn Francie ho pila doprovodit; a pak
to vypadalo jako ve stodole, kdy koka odejde a myi
vylezou, aby seraly zsoby obil. Diplomat velkch
stt si zaali rozebrat nmeck a rusk zem
a reakcionsk tisk v Pai prohlaoval jednohlasn,
e utopistick spolenost je ji mrtva a e problmy
Evropy se budou eit na realistickm podklad.
Profesor Alston ekl, e to je hlas Clemenceaua,
kter kontroloval tucet paskch asopis a mohl
zmnit jejich politiku pohnutm prstu. Alston a jeho
ptel byli velmi skleni. K emu se schzeli po cel
den a vtinu noc, k emu zpasili s otzkami
spravedlnosti a sebeuren, kdy bylo zejm, e ti,
kdo dr ote moci, si ani nepovimnou toho, co se
jim k? Francouzti delegti se cynicky usmvali pi
svch debatch ped komisemi; dostalo se jim ujitn,
e jejich vojska budou dle dret Porn a Srsko a e
bude zzena ada nraznkovch stt mezi
Nmeckem a Ruskem, kter budou vesms vdit za
svoje zzen Francii, budou financovny z spor
francouzskch venkovan a vyzbrojeny Zacharovem,
to je Schneider-Creusotem. Francie a Britanie si rozdl
mezi sebe Persii, Mezopotamii a Srii a uzavou
smlouvy, tkajc se nafty, a domluv se i o potrub.
Itlie si vezme Jadersk moe, Japonsko Santung
vechny tyto vci byly uspodny rozumnmi lidmi.
Lanny se dle astnil sezen a naslouchal
nekonenm diskusm o imaginrnch hranicch. Jeho
pedstaven byl povoln, aby radil americkm
delegtm pi komisi, kter se pokouela urovnat u
asi dvoumsn spor mezi Italy a Jugoslvci. Vzbouen
jugoslvt nmonci zabrali rakousk vlen lostvo,
kter chtli tak Italov, ale jugoslvt nmonci je
chtli dt do sprvy Ameriky. Italov se pokoueli
zmocnit se msta Rjeky, kter jim nebylo slbeno ani
v onch tajnch smlouvch. Byli jako lovk, kter
tvrd, e nen chtiv zem, ale peje si jen pipojen
zem, hranicho s jeho pozemkem. Psobili zmatky,
peruovali jednn a zdrovali rozhodnut jinch
otzek a jak hrozn byl jejich pzvuk, kdy se snaili
mluvit francouzsky.
Ubohou obt tohoto systmu zmatk byl Ji D.
Herron. Byl formln ustanoven lenem delegace,
kter mla jet na Prinkipo; ale prezident Wilson odejel
do Ameriky, ani se natolik obtoval, aby mu ekl, e
od tohoto nvrhu bylo uputno. Ubok, jemu dna
psobila nekonen bolesti, tu byl zanechn, aby
utrcel penze i as v pedbnch poradch s rznmi
ruskmi skupinami v Pai; jednoho dne je o nem
pesvdil a druhho dne je pesvdili Francouzov
o pravm opaku. Teprve kdy mu profesor Alston ekl,
e prezident ustanovil misi, kter ji je na cest do
Moskvy, aby tam zjistila pomry a podala o nich
zprvy, uvdomil si konen, e byl prost odloen.
 Sleduje Herrona a naslouchaje mu pouil se Lanny,
jak je nebezpeno mt nco spolenho s mylenkami,
kter nejsou populrn. Prorok byl nazvn Rudm,
akoli ve skutenosti nahlel na bolevismus jako jeho
hebrejt pedchdci na Baala a Molocha. Slyel tak
o Jesse Blacklessovi a ml starosti, aby Lanny se nedal
zlkat falenou vrou svho strce. Vykldal mu
s biblickou venost, e dikttorstv je potupou lidsk
due a kad, kdo se d touto cestou, dostane se jen
do dol stn smrti Socialismus mus bt svobodnou
demokratickou volbou lid, nem-li se zvrhnout v nco
jet horho ne vlda mamonu, kterou chce nahradit.
Lanny mu velmi vn slbil, e na jeho pouen
nezapomene. Soukrom si vak pomyslel, e je sotva
kdy bude potebovat.

2
Spiklenec dobroinnosti oekval denn lstek od
Kurta, ale nic nepichzelo. Pokouel se domyslit si, co
asi Kurt dl, a uvaoval, bylo-li by mon, aby
nmeck vyzvda byl v Pai chycen a zastelen, ani
se to dostalo do novin. Spousty lid nmeckho pvodu
ilo ve vcarsku, Holandsku a skandinvskch zemch
a bylo tedy Nmci mono vydvat se za obany tchto
zem. Po celou vlku tak jednali nmet vyzvdai
a nebylo dvodu pedpokldat, e po podepsn
pm li vichni dom. Kurt mus bt lenem njak
takov skupiny; a protoe je mlad, mus mt njakho
nadzenho, kter mu pikazuje, co m dlat.
Kdy bylo poas slun a Lanny ml as, chodil rd
na prochzku, aby dostal vzduch z petopench
konferennch mstnost z plic. Na jednu z tchto
prochzek si zael na Montmartre, vylezl po zatuchlch
schodech inku a nalezl svho strce na kavalci
pikrytho, aby mu nebyla zima, a ponoenho do
etby dlnickch novin.
Prv slova jeho strce byla: Nu, na mou dui, od
nynjka vm na Jeka!
Skuten se to vechno stalo: zaklepn na dvee,
vmna hesel a balek, vloen mu do rukou!
Zachechtal se, jako by se jakivo nic ertovnjho
nepihodilo rudmu agittoru od narozen Karla Marxe.
Kad sou byl dn utracen, me tedy ci svmu
pteli, aby piel zase m dve, tm lpe!
Viml sis oznmen? pokraoval mal; Lanny mu
odpovdl, e nevidl nic, co by se vztahovalo
k odstrann blokdy nad Nmeckem, ale e vidl na
rozch velkmi ervenmi psmeny titnou vzvu
k shromdn na dnen veer, kde bude dno na
vld, alby zabrnila zvyovn cen potravin. To je n
plakt, pravil strc. Nememe se veejn doadovat
neho pro Nmecko dostali by ns jet ped
zatkem. Ale nemohou nm zakzat obhajobu prv
francouzskch dlnk a vrtivch se vojk.
Mimochodem, strku Jesse, otzal se mladk,
dovol-li se dovoz potravin do Nmecka, nenastane
vt nedostatek ve Francii?
Nmci nechtj potraviny od Francie, odpovdl
mu. Mohou si je kupovat z Ameriky. My dme od
francouzsk vldy, aby la po zprostedkovatelch
a spekulantech, kte zadruj potraviny ve skladitch
a nechvaj je kazit, jen aby mohli vce vydlvat,
pokud jsou ceny vysoko.
Jesse Blackless jal se mu vykldat svoje politick
nzory. Bval pvrencem levho kidla dlnickch
svaz, jich elem bylo pevzet prmyslu dlnictvem.
Ale udlosti v Rusku ho pesvdily, e bolevick
program je cestou k opravdovmu vtzstv i za cenu
osobnch svobod. Tedy prav opak toho, co mu ekl
Herron.
 Lanny by byl skuten rd vyhovl svmu otci; ale
jak by si mohl udret svoje nynj msto, ani se
zabval nzory tchto bolevik? V Crillonu se o nich
mluvilo neustle. Nebylo mono rozmlouvat
o problmech kterhokoli sttu i zem ve stedn
Evrop, ani se tam vyskytla zmnka o nich. Skoro
vecky stty ohnly se rudm nebezpem; bylo
mono o nm slyet na kad konferenci. Vldn kruhy
Nmecka, Rakouska a Maarska hrly si s touto
hrozbou, aby unikly placen vlench kod, kter
zpsobily v Evrop. Velmi asto to bylo vyloen
vydrastv, kter Francouzi zuiv odmtali,
a odkazovali hrozcho, aby se tedy obrtil na Rusko.
Ale ani Francouzi to nemysleli opravdu. Co kdyby je
nkdo opravdu poslechl a uinil tak? Co kdyby se rud
vlna rozila po Polsku, jako se stalo v Bavorsku
a v Maarsku? Kdyby se Rud dostali k vld v Berln,
s km by Dohoda podepsala mrovou smlouvu?

3
Chtl bys dnes veer pijt na schzi? otzal se
strc Jesse a Lanny mu odpovdl, e ano, dovol-li mu
jeho povinnosti. Nevezmu t s sebou, ekl mu strc.
Bude lpe pro Crillon, kdy t se mnou neuvid.
Nhodou toho veera podal tb v Majesticu
tanen verek a Lanny tam ml schzku se
svtlovlasou anglickou tajemnici, kter mu pipomnala
Rosemary. Myslel si, e by mohla pokldat za
romantick, jt naped na schzi Rudch a pak na
tanen verek. Lanny to pokldal sm za svoji
povinnost, protoe o tom ekl svmu pedstavenmu
a Alston mu odpovdl: Podejte mi o tom pak zprvu.
Sl byl v peplnn dlnick tvrti a zjevn nedosti
velk, aby pojal vechny, kte se chtli dostat dovnit.
Lanny a jeho spolenice mli tst, protoe byli
poznni jako cizinci a dav jim uvolnil msto. Mstnost
byla plna tabkovho koue a na pdiu mezi tuctem
mu i en poznal Lanny svho strce. Nikoho jinho
z nich neznal, protoe to nebyli lid, jac navtvovali
aje u pani Emilie. Tu a tam byli intelektulov,
studenti umn a jin, kter bylo mono poznat podle
oblek, ale vtina ptomnch byli dlnci a vrtiv se
vojci s tvemi pohublmi dlouhm strdnm.
Lanny mohl referovat svmu pedstavenmu, e
pat dlnci jsou velmi nespokojeni se svm dlem.
Sotva e enci poali mluvit, jalo se posluchastvo
pokikovat, a byl by to skuten uboh enk, kdyby
nepiml ani jedinho posluchae, aby nepovstal a se
zaatou pst nevykikl pry s nkm nebo nm
Podle tohoto mtka tam nebylo slabch enk:
vichni znali svoje posluchastvo a vdli jak je pimt
k zuivosti, jak vyvolat naped mruen odporu a pak
i kik a odpor proti byrokratm a ometlovanm
militaristm, kte slavili a tanili, zatm co potraviny
hnily v jejich skladitch a chud ve svch brlozch
umrali zvolna hladem.
Zvltnm pedmtem jejich nenvisti byl Ji
Clemenceau. Zrdce, krysa, Jid to byla nejmrnj
jmna, jimi ho nazvali; tygr Francie byl toti za
mlada communardem, jednm z nich, a byl i uvznn
za svoji revolucionskou innost. A nyn jako ostatn
politikov zaprodal se kapitalistm a byl vedoucm
bohatch. Lannyho velmi zajmalo, e tito dlnci vdli
o Clemenceauovi vtinu toho, co mu kal otec. Jeden
z mluvch se zmnil i o Zacharovovi a ozval se
takov odpor, e by se snad byl zachvl i tento velk
dstojnk estn legie. Vdli o Clemenceauov dozoru
nad tiskem a kdy enk prohlsil, e novini se
v Pai prodvaj a kupuj jako shnil ryby, nebyl
v posluchastvu nikdo ani pekvapen ani pohoren.
 Lannyho pekvapilo, kdy zjistil, e jeho strc je
inn enk. Jeho sardonick pokiven smv se
mnil v zuiv poklebek, jeho ironie v ravou
kyselinu, nic ve, eho se dotkla. Mal tam byl proto,
aby dohldl, zda vechny body programu veera se
nleit probraj; vyzvedl ve sv ei, e nejen dlnci
Francie hladovj, ale e t osud je zmysln
pipravovn dlnictvu Nmecka, Rakouska i Maarska.
Vichni dlnci v Evrop se dovdali, e jejich osud
i jeho piny jsou stejn; vichni se usnej
jednohlasn na tom, e ji nikdy nebudou bojovat proti
sob samm, ale e obrt svoje zbran proti td
kapitalist, pvodc jejich utrpen a utlaovatel, td,
kter je jedinm skutenm neptelem lidu na svt.
Anglick dvka, kter ovem nevdla, e to je
Lannyho strc, zvolala, kdy dokonil svoji e: , jak
ohavn to lovk!

4
Lanny si sm kal, e pozoroval tuto schzi
z odbornho hlediska: bude o n muset napsat zprvu.
Denn ji po sedm tdn i dle pekldal zprvy
a pehlel je a zaaoval. A nyn ml napsat sm
zprvu o ctn paskch pracujcch vrstev. Ml
napsat, e ji nect neptelstv proti ohavnm
bom, ale e jejich nenvist se obrtila proti
Clemenceauovi a jeho vld? To sotva protoe tu lo
jen o uritou skupinu lid, kter si pila vyslechnout
ei, jimi se bavila. A ani ti nebyli tak docela jednotn.
Kadou chvli se ozvaly vkiky nesouhlasu; nkter
mu vystoupil a vykikoval projevy nesouhlasu
a ostatn ho ukieli. Nejednou povstal hluk a zmatek,
lid se chopili neekanho enka a strhli ho zpt na
sedadlo; brnil-li se, strhla se pstn bitka a i idle byly
pouity jako vhodn zbra. Vypadalo to, jako by byla
organizovna znan opozice: byly tam cel skupiny
protivnk, kte ekali na svoji pleitost. To byli
Camelots du Roi, francouzt royalist; podncoval je
zuiv novin jmnem Maurras, kter v novinch, je
redigoval, nevhal vyzvat k povstnm a vradm.
Lanny pozoroval tve lid. Zdly se temn a hrozn,
ale tak pln bolesti, take ml souasn pocit strachu
i soustrasti. Vdl, e v Pai jsou cel tvrti, kter jsou
nesmrnmi zelnmi drami, kde chud bydl ve
pinavch, rozpadvajcch se domech, starch cel
stalet. Trpli a strdali, aby Zacharov a jeho ptel
mohli dokonit svou vlku; nyn, kdy vroba byla
skoro zastavena a obchod rozvrcen, zatm co
diplomat a sttnci se hdali dalo se oekvat, e si
nebudou stovat?
Mezi tmi, kte byli namakni u zd slu, byl
mladk, jeho zuiv posuky upoutaly Lannyho
pozornost. Bylo mono poznat, e je to dlnk, protoe
ml manestrov kalhoty a bavlnnou koili bez
lmeku nebo kravaty. Obliej ml pohubl, neholen
a drsn, ale oi se mu leskly, jako by ml vidn. Byl
e tak vydrdn, e se mu rty pohybovaly, jako by si
opakoval slova, kter slyel; jeho ruce byly zaaty,
a kdy po skonen vykikoval svj souhlas, zvedl ne
jednu, ale ob ruce.
Lanny se pokouel pedstavit si, jak asi vypad ivot
takovho mladka. Byl asi stejn str jako Lanny, ale
jak tu byl rozdl v jeho osudu! Patrn nev mnoho
o silch, kter hbaj svtem; v patrn jen o svm
utrpen a o tom, e je zavinno tmi, kdo maj moc:
vldci a bohatmi. Mon, e to nen pravda, ale on si
asi mysl, e ano a Lannymu by se asi velmi tko
dailo odporovat mu. Dobe vychovan mlad
Anglianka, jej otec byl obchodnkem s cennmi
papry, nazvala Jesse Blacklesse ohavnm lovkem;
snad takovm i byl, ale pesto Lanny vdl, e to, co
jeho strc k, je pravda. Kdy brojil proti
Clemenceauovi, protoe zadrel v Bernu nklad liv
ervenho ke, urenho pro nemocn dti
v Rakousku, vdl Lanny, e se to opravdu stalo a e
pan Herbert Hoover, jeden z nejkonzervativnjch
obchodnk, pednel v Crillonu kritiku prv tak
psnou a daleko hor.
Kdy bylo po schzi, vidl Lanny onoho mladka
tlait se k pdiu. Pistoupil, uchopil Jesse Blacklessa za
ruce a potsl mu jimi. Mal ho poklepal na rameno
a Lanny uvaoval, je-li tento drsn mladk strcovm
ptelem, lenem jeho skupiny, nebo jen prv
pesvdenm i vhodnm k pesvden? Lanny se
obral v mylenkch tmito zhadami a jen z poloviny
slyel nepjemn poznmky sv ptelkyn Penelopy
Seldenov.
Pak se dali autodrokou dovzt do Majesticu
a cestou dvka zapomnla na politiku a jen mu tiskla
ruku. Tanili spolu v plesov sni, vykldan onyxy, ve
veselm a slavnostnm okol, kde polovina mu
a mnoho en mlo uniformy, I oni trpli a ili v napt;
tak oni potebovali uvolnn od tkch povinnost
a nebylo by sprvn vytat jim, e si li zatanit. Ale
Lannyho pronsledovaly oblieje rozilench dlnk;
pronsledovaly ho miliony dt, kter rostly zakrsl
a kivinat, proto, co tito pnov a dmy, kte tu
tanili, dlali a dosud dlaj.
Bylo pjemn dret v nru mladou anglickou dvku
s jemnmi hndmi vlasy a veselma oima i nladou.
Lanny ji tak drel hodinu, netane s nikm jinm; dala
mu jasn vdt, e se j lb, a Lanny ml dojem, e by
ji mohl mt, kdyby si jen ekl. Tolik en bylo
v bezstarostn nlad v onch dnech, kdy se
zbavovaly zkost, tak dlouho trvajcch. Lanny j ovem
nemohl dobe ci: Byl jsem neastn zamilovn
a zapshl jsem se, e zanechm na as pohlavnch
zleitost. ekl j msto toho: Nemyslte, e by v
nadzen nco podil u Lloyda George, kdyby mu ekl
o tto schzi a o rozhoen tch lid? Vte, opravdu
jsou to velmi patn pomry!

5
Poruk Jerry Pendleton si zajel do Pae na tdenn
dovolenou. Sv poven zskal v argoneskm lese tm,
e ml vce tst ne jin seranti. Ve sv nov
uniform vypadal hezky i dstojn a Lanny se
z potku domnval, e je tm veselm a ilm
zrzavcem, s kterm se rozeel v devenskm tboe.
Ale brzy zpozoroval, e Jerry zstv obas zamylen
a m bolestn, znaven pohled. Vlka zjevn v much
nco zmnila. Lanny oekval, e ho bude bavit adou
dobrodrustv, jak asto unikl smrti o vlsek, ale jeho
bval domc uitel ekl: Nemluvme o tom, chlape.
Chci se jedin dostat dom a zapomenout na
vechno.
Nepojedete se podvat na Cerise?
Nemm dost asu.
Lanny vdl, e to nen pravda, protoe Jerry mohl
pout nonho rychlku a bt rno v Cannes. Pestal
tedy o tom mluvit; ale pozdji, kdy mu povdl
o svm neastnm dobrodrustv s Gracyn
v Connecticutu, poruk roztl a odhalil mu, co ho
trpilo. Prost pravda je to, e nemm rd Francouze.
Jsem otrven celou tou zem.
Co vm tu udlali?
Snad je to tm, e jsme docela jin ne oni. Vdycky
pijdu na nco, co se mi nelb. Chpu, e neznm
Cerise dobe a e mi nikdy nebude dovoleno ji poznat,
dokud si ji nevezmu; a co potom najdu?
 Moje matka si tak vzala Francouze a byli spolu
docela astni.
Tvoje matka tu ila dlouho a snad vdla, koho si
m vybrat. J ale vidl ve Francii tolik vc, e se chci
odtud dostat. Hromady hnoje!
Lanny se zasml. Protoe strvil skoro cel ivot ve
Francii, pokldal toto nrodn zazen za nutn pro
zemdlstvi. Ale Jerry tvrdil, e u nich v Kansasu se
vede hospodstv jinak: vechno tam je ist
a pjemn, i prasata. Lanny se tm znamenit bavil,
protoe kdy se Jerry Pendleton poprv objevil na
Rivie, popisoval svj domov jako hloup venkovsk
msto a dlal ve, aby se tam nemusel vrtit a zabval
se vedenm dvou krm.
Ale jak to zmna! Bojoval jsem, abych pomohl
zachrnit tyto lidi, pravil poruk oddl strojnch
puek, a nyn abych kousl do kadho franku, nen-li
padlan.
To se me stt kdekoli v Evrop, odpovdl jeho
mlad ptel.
To se nestv v Koblenci, prohlsil Jerry drazn.
Byl nyn st armdy, kter la do Porn steit podle
smluv pedmost. Jerryho brigda mla na starosti
polokruhov sek Nmecka o prmru asi edesti
pti kilometr na vzdlenjm behu eky a jeho oddl
byl asi ti msce ji ubytovn ve vesnice, kde mli
monost seznmit se se vemi obyvateli. Poruk sm
ml pidlen byt na statku, kde vechno bylo
bezvadn podn a jeho sta majitel tak vldn, tak
trpliv a tak pokorn, vdn i za nejmen pozornost
pesn tak, jak to lil Kurt Lannymu, a amerit vojci
poznvali, e Nmci nejsou tmi Huny, jak se jim
o nich vyprvlo. Naopak, stle vc a vce se divili, pro
bojovali proti takovm lidem, a jak dlouho jet tam
budou nuceni zstat a oddlovat je od ostatnho svta.
 Porn je bohat zem a plod hojn potravin i vna;
ale bylo prv za frontou cel tyi roky a ustupujc
nmeck armdy odtud odnesly vechno, co jen mohly.
Nyn tam lid ij z nepatrnch pdl a jejich dti jsou
bled a maj zapadl oi. Dobe iven Yankejov maj
bydlet v domech s podvyivenmi dtmi a thotnmi
enami a nepodat jim ani kousek jdla. Byly vydny
psn pedpisy proti braten se s neptelem; ale
znamenalo to tak, e nen dovoleno vzt si do kapsy
pl bochnku chleba a dt jej dtem?
A co o Frulein, onch jemnch stvoench
s roztomilmi oblieji a lutmi i zlatmi copy na
zdech, v blch oblecch s domcm vyvnm na
okrajch? Jejich hoi odeli do vnitra Nmecka a msto
nich tu byli hezc, pm dobyvatel z dalekch
prrijnch stt, kte mli okoldu, ovocn konzervy
a jin pochoutky. Poruk Pendleton se sml, kdy
vyprvl o jist nejpodivnjm vojenskm nazen,
vydanm v djinch vech vlek: vojci byli edn
uvdomn, e dvrn styky s nmeckmi Frulein
nebudou pokldny za braten ve smyslu
vojenskch pedpis!
Proto jste ztratil zjem na Cannes? otzal se
Lanny s smvem.
Ne, ekl Jerry, ale eknu vm jedno. Jestlie si
nkdo posp s tmi mrovmi podmnkami, spousta
naich chlapc vezme vci do svch rukou a pjde
dom a jejich Frulein s nimi. Co se dje s tmi
starmi mui v Pai?
Pedstavm vs nkterm, odpovdl mladk,
a zjistte si to sm.
 6
Jerry Pendleton byl na obd v Crillonu, co se
pihzelo mlokomu, i kdy bojoval po celou vlku
Bude mt co vyprvt v dstojnick jdeln v Porn;
bude to nkdy vyprvt i vnouatm v Kansasu, a
nastanou doby, kdy tohle vechno ji bude
v djepisnch knihch jako Prvn svtov vlka.
Lanny sedl u stolu se svm pedstavenm, protoe
doba jdla byla vhodn pro dvrn hovory a needn
hlen a po ppad i pro pomoc pi pekladu rozilen
francouztiny nkoho, kdo si dal dalho kousku
zem pro svj nepatrn stteek. Mlad frontovn
dstojnk na dovolen mohl tu slyet vci, kter ho
pekvapily protoe tito univerzitn profesoi mli tak
svoje nzory a nevhali se hdat i o nejvznanjch
jmnech.
Ptali se mladho dstojnka, ke kter jednotce nle
a kde bojoval. ekl jim, e bojoval na Meuse
a v Argonnch co konen nebylo nic zvltnho,
protoe vce ne milion jinch mohlo tvrdit tot,
nepotaje asi na padest tisc tch, kte u o tom
ani o nem jinm nebudou mluvit. Rozmluva se
obrtila k onm esti tdnm krvav lzn, slaven
nesmrn v domcm tisku.
Mlad poruk se tu dovdl, e od chvle, kdy prv
americk divise pistala ve Francii, byla tu neustvajc
vlka mezi jejm vrchnm velitelem a velitelstvmi
francouzskm i britskm, je oboj byla podporovna
svmi vldami. Ob mly v myslu zaadit americk
oddly mezi britsk a francouzsk a zaplnit jimi vlastn
mezery; ale Pershing byl pevn odhodln mt zde
americkou armdu, bojujc pod americkou vlajkou.
Prohlsil to a drel se toho jako prav anglick buldog.
Ale ostatn se nikdy nevzdali; kad nov porky
pouvali jako dalho tlaku; pokoueli se o vemon
politick ntlak a obtovali kadho Ameriana, kter
ml njakou moc nebo vliv.
Tak se jim podailo v lt 1918 uinit tohoto
missourskho generla veobecn neoblbenm. Kdy
Baker, ministr vlky, navtvil Anglii, Lloyd George mu
velmi taktn naznail, e by prezident Wilson ml bt
podn o odstrann Pershinga; na to odpovdl
ministr chladn, e americk vlda nepotebuje, aby za
ni nkdo rozhodoval, kdo by ml velet americkm
vojskm. Clemenceau napsal dlouh dopis Fochovi,
nalhaje, aby prezident Wilson byl podn
o odstranni Pershinga, protoe se ukzal neschopnm
vst armdu v bitv. Alston prohlsil, e vidl kopii
tohoto dopisu, akoli nesml ci, kdo mu ji ukzal. Co
je tedy pravdpodobnj, ne e vrchn velitel vojsk
Dohody pidlil tvrdohlavmu Pershingovi koly, kter
pokldal za sotva provediteln?
Potom el Lanny se svm ptelem se projt po
Elysejskch polch na mle dlouhmi adami
ukoistnch dl a tu teprve se piznal poruk svmu
pteli. Mj Boe, Lanny! zvolal. Pedstav si: padest
tisc ivot obtovno jen proto, e dva generlov na
sebe rlili!
Djiny jsou pln takovch vc, poznamenal
mladk. Deset tisc mu lo padnout do boje, protoe
vyslanec si neviml krlovy milenky.
Bval uitel pak vyprvl hroznou povdku o Meuse
Argonnch, masivu skal, kopc a les a kovin. To
tam dnes ovem u nen, ekl Jerry, protoe jsme
zniili kadikou vtev na nkolika stech tverench
kilometrech; i nkter vrcholky kopc jsme odstleli.
Nmci tam pracovali na opevnnch tyi roky a udlali
z toho bludit ostnatho drtu se strojnmi pukami,
ukrytmi kadch pr metr, s upravenmi zkopy
a betonovmi kryty. Bylo nm eeno, e tam a tam
mme jt a dostat to msto za kadou cenu a dostali
jsme je. Vlna za vlnou mu, padajcch v adch; vidl
jsem kamardovu hlavu rozstelenou na metr od sebe
a musel jsem si sett jeho mozek s oblieje. Mli jsme
cel pluky, z kterch to prost nikdo nepeil.
Slyel jsem o tom, ekl Lanny.
Mon, protoe jste se seel s lidmi, kte tam byli;
ale lid doma o tom nemaj ani pont a nikdy se o tom
nedovd. Vojent odbornci tvrd, e oddly snesou
dvacet procent ztrt potom e u kon. Ale mli jsme
ppady, e jen dvacet procent jich zbylo a pece jet
bojovali. Nedalo se prost nic jinho dlat: byl jste
v tom a jedin cesta ven byla jt kupedu. Nejhor na
tom bylo, e jsme nemli ani psun jen to, co si kdo
nesl na zdech. Skoil jste do dry po grantu a leel
tam cel den a noc, zatm co kulky hvzdaly nad hlavou
a rapnely vybuchovaly kolem. D vs promel,
skoro jste mrzl v noci a neml jste ani potravu ani
vodu, leda to, co jste si nachytal do helmice pi deti;
kolem vs kvleli a nakali zrann, kte nemohli ne
leet a zemt. To je modern vlka, u Boha; budou-li
chtt, abych to dlal jet jednou, stanu se asi
bolevikem.
Bute opatrn na to, co kte, Jerry, varoval ho
Lanny. Jsou opravdov bolevici a ji pracuj i v na
armd.
Nu, starouci v Crillonu by si tedy mli pospit
s rozhodnutm a poslat ns dom, nebo se z celho
mho oddlu stanou bolevici a nikdo se o to ani
nebude muset namhat

7
Druhho dne rno Lanny posndal a el do Alstonovy
kancele. Stl u jeho stolu a probrali svj denn
program, kdy tu pibhl profesor Davisson, velik
a siln mu, nesmrn rozilen. Clemenceau byl
zastelen!
Co? zvolal Alston vstvaje.
Njak anarchista ho stelil, kdy byl na cest sem,
aby se seel s Housem.
Je mrtev?
kaj, e je tce porann.
Pichzeli i ostatn; cel budova byla jako
mravenit, kdy je nkdo pobo. Plny vech byly tm
pevrceny; ostatn, jak by bylo mlo smysl dlat
schze a zprvy, kdy cel ta vc se bude muset dlat
znovu? Zeme-li Tygr, pijde na jeho msto Poincar
a profesoi, kte plsnili Clemenceaua, nyn si teprve
s hrzou uvdomovali, e to byl genius a skuten
sttnk u porovnni s jeho pravdpodobnm
nstupcem, zamlklm, bledolcm prvnkem, kter
pochzel z Lotrinska a tedy se nauil nenvidt
Nmecko ji jako nemluvn. Dostane-li se Poincar
k moci, nebude ji ani ei o kompromisech, ale pm
taen proti Nmecku, aby bylo navdy zmrzaeno.
Kdy Clemenceau jel z domova a jeho auto zahnulo
do ulice du Trocadro, vystoupil za Stnkem mlad
dlnk v manestrovch atech a vyplil na osm i
deset vstel. Dva zashly starho ministerskho
pedsedu; jeden do ramene a jeden do prsou;
pravdpodobn byly zasaeny plce a tu zbvalo mlo
nadje, e by se mohl uzdravit osmasedmdestilet
mu, stien cukrovkou a nadto jet oslaben
hroznm tyletm naptm. Nu, to tedy je konec
mrov konference, ekl Alston. Vichni ostatn
souhlasili v tom, e to bude znamenat ve Francii
pozvednut vlny reakce a potlaen levch.
Ale staec nezemel; zachoval se asn s drou po
stele v plcch nechtl ani stonat. Zprvy pichzely
kadou chvli; doktoi mli co dlat, aby ho pinutili
leet; mohl sotva mluvit a krvav pna mu vychzela
z st, ale chtl pokraovat v konferencch. Skuten
Tygr: tko jej zabt! Tm se ovem stal hrdinou Francie
a lid ekali po cel hodiny na vydn zprv o jeho
zdravotnm stavu.
Sluha pinesl noviny se zprvou o t udlosti.
tonk byl chycen davem, kter ho zmltil a chtl
zabt; v novinch byl jeho obrzek: dreli ho dva
strnci, kte ho vyprostili a chrnili ped davem.
Jmenoval se Cottin a zprva uvdla, e je znmm
anarchistou; fotografie ukazovala kehkho,
rozcuchanho a podenho mladka. A Lanny
prohleje si fotografii s podivnm pocitem, e ho zn,
si nhle uvdomil, e to byl onen mladk, kter vzbudil
jeho pozornost na schzi, kde tak horliv sledoval e
Jesse Blacklesse! Nebylo o tom pochyby, protoe
Lanny tam pozoroval jeho tv skoro hodinu a pokldal
ji za symbol rozvnnch a boucch se dav.
Lanny si vzpomnl, e posledn spatil tohoto
mladka u enickho stupnku, kde mu strc Jesse
poklepval na rameno. Lanny by byl u tehdy rd
vdl, a nyn se ho znovu zmocovala zvdavost, a to
jet silnj, byl-li malovm ptelem, i snad jen
nhodnm cizincem, pohnutm jeho e? Byl tento
pokus o zabit druhem politick vlky, kterou strc
Jesse schvaloval, a ji veejn i tajn? Lanny si
vzpomnl, e mu kdysi otec ekl, e syndikalismus je
prakticky skoro tot jako anarchismus. Strc Jesse mu
sm ekl, e pijal teorie bolevik. Patilo k nim snad
tak stlen politickch odprc na ulici?
Rozhodn vn otzka pro mladka, kter zanal
diplomatickou kariru! Pravda, jeho nadzen mu ekl,
aby el na tu schzi a podal mu o n zprvu; ale nikdo
mu neekl, aby el tajn do bytu syndikalisticko-
-bolevickho spiklence a ujednal s nm, e pijme
deset tisc frank nmeckch penz a pouije jich
k tomu, aby podntil pask dlnky k pchn
atentt. Na schzi ovem nikdo k atenttu na
neuspokojujc sttnky pmo nevybzel, ale zuiv
obaloby vedoucch sttnk byly hbit pochopenm
podntem. enci mohli ovem odmtnout jakoukoli
odpovdnost, ale sami jist vdli, jak asi budou mt
jejich ei vsledek.
Lannyho mylenky se pak penesly od strce
k dvrnmu pteli. Co o tom Kurt vdl a jak dalece
je odpovden za to, co se stalo? Lannymu bylo nyn
jasno, e Kurtovy penze byly pouity pro nco vce ne
pro prci k odstrann blokdy Nmecka. Strc Jesse
mu vysvtlil, e by policie nedovolila schzi ve
prospch Nmecka a tud jej skuten el mus bt
nm zasten. Lannymu netrvalo dlouho ujasnit si
v duchu, e se sm zachoval nesmrn naivn. Bylo mu
nyn jasn, e k odstrann francouzskho tlaku na
Nmecko bylo nutno postrait Francii stejnmi
bolevickmi rejdy, jak se nyn provdly po cel
stedn Evrop. Kurt a jeho skupina tu byli prv proto,
a pouvali k svm elm zasten prv tak, jako
strc Jesse.

8
Mnostv sloitch otzek zamstnvalo nyn mysl
tajemnka, kter ml prohlet a svmu pedstavenmu
pedkldat aspo tucet navzjem si odporujcch zprv,
tkajcch se sprvn hranice mezi msty Rjekou,
obvanou boulivmi Italy, a jejm pedmstm
Sukem, na druh stran ky, obvanm
nesmiitelnmi Jugoslvci! Lanny sedl ped adou
dokument: americkm, britskm a francouzskm
doporuenm a peklady italskch a jugoslvskch
vzjemnch alob a stnost. Sedl se zachmuenm
obom, ale ne pro tyto nesnze. kal si: Co si mysl
Kurt o zabjen sttnk jako prostedku k ovlivnn
sttnho rozhodovn? Byl by schopen mne pout
k takovmu elu? A Lanny se smyslem pro
spravedlnost neopominul si dodat, e ho Kurt varoval;
ekl pece: Odpus mi, nejsem-li ti te ptelem.
Nepat mi ani mj as, ani mj vlastn ivot. tok na
Clemenceaua vyburcuje ovem francouzskou policii
i vojensk ady k mimodn innosti. Zanou
zavrnm spolenk anarchistickho mladka; podrob
je psnm vslechm, aby zjistili, jde-li tu o spiknut
a hroz-li nebezpe i dalm sttnkm. Nepochybn
maj zvdy i ve hnut strce Jesse a mus vdt o tom,
e najednou me vydvat spousty penz. Snad ho ji
vyslchaj o pvodu tchto prostedk! Lanny si byl
jist, e ho strc neprozrad; ale nyn si uvdomil, jak
tsn u prachrny se pohybuje. Ano, modern
spolenost je nco nebezpenho a nejistho a mladk,
kter se v n ctil tak bezpenm, protoe byl dobe
obleen a protoe jeho otec je bohat takov mladk
by mohl nhle zjistit, e se zem ped nm otevela
a spousta lehavch plamen mu vyltla do oblieje.
Lanny se rozhodl, e prozatm potla zvdavost, pokud
se te strcovch vztah k anarchistovi Cottinovi;
a tak, sejde-li se s Kurtem Meissnerem znovu, bude
nesmrn opatrn a zdrenliv.

9
Dva dni uplynuly a Clemenceau nezemel, ba
naopak, sm ohlaoval, e se vrt k sv innosti na
mrov konferenci za pl tdne. Pak jednoho dne nalezl
Lanny v pot lstek: ekej na m na tme mst
v tou hodinu. Sam.
 Profesor Alston ml toho veera poradu
s americkmi delegty stran rjeck otzky.
Pravdpodobn nebudou hotovi do jedencti; ale
Lanny pracoval svdomit a pedpokldal, e mu bude
dovoleno, omluvit se o pt minut dve. Zahalen do
teplho svrchnku a se staenm kloboukem vyel
mladk ped hotel a peel k velikmu dlu, s kterm
svho asu Kurt rozbjel francouzsk zkopy a poslal
francouzsk poilu do krlovstv nebeskho. Nmeck
dstojnk piel s opanho smru a oba li spolu
ulikou hroznch stroj, rezavjcch na deti. Nu,
Kurte? ekl Lanny, kdy jeho ptel nezanal mluvit.
Nemm prvo t obtovat, odpovdl mu
konen. Ale jsem v nebezpe a myslel jsem, e bys
to teba chtl vdt.
O se jedn?
Policie sebrala skupinu, s n jsem pracoval, el
jsem tam minul noci, protoe tam bydlm. Zvykl jsem
si projt se vdy po druhm chodnku a podvat se do
okna na znamen, e je ve v podku. Policejn vz stl
ped domem a lid byli vyvdni z domu. el jsem tedy
dl a chodm vlastn po ulicch od t doby. Nemm,
kam bych el.
Nemusel Lannymu kat, jak vn to je nebezpe.
M dvod se domnvat, e policie o tob v?
Jak bych mohl vdt, co vd oni? Jsem jist, e n
vedouc nepromluv, a nikdy jsme nemli v byt nic
psemnho. Ale pi tomto zamstnn si lovk nikdy
neme bt nm jist.
Jak dlouho jsi u tohoto povoln, Kurte?
Jen od pm. Dostal jsem se k tomu kvli tob.
Kvli mn?
Mj otec m ptele ve vcarsku toho, kter
poslal moje dopisy tob. Po pm m podal, abych
k nmu piel. ekl mi, e pracuje pro vldu a nabdl mi
dleit msto, kde bych mohl pomoci vlasti. Pijal
jsem.
Kolik z vs o tob vdlo?
Nevm urit. Druh strana mohla mt mezi nmi
svho vyzvdae. Atentt na Clemenceaua jimi ovem
pohnul.
Mus mi ci pravdu, Kurte. Psob mi to znan
starosti: m nco spolenho s tm atenttem?
Mj Boe, Lanny! Jak ti mohlo nco takovho
napadnout?
Nu, pochopil jsem, e se tu pokoute zpsobit
povstn. A je pochopiteln, e jsem pedpokldal, e
nkte z vaich agent veli ve styk s lidmi jako byl
ten anarchista.
Nevm, stalo-li se nco takovho, Lanny, ale
i kdyby, nic bychom tm nezskali. Jen ns to zdrelo
a mohlo by to vechno zniit. Ujiuji t, e moji
spolenci nejsou hlupci. Mysl, e by chtli, aby se
Poincar dostal k moci?
Me mi dt svoje estn slovo, Kurte, e ani ty
ani tvoji spolenci nemaj nic spolenho
s atenttem?
Samozejm.
Je to pro m nesmrn dleit.
Pln tomu rozumm. Proto jsem chodil po ulicch
cel den pemtaje, mm-li t navtvit. Nejsem si jist,
mm-li k tomu prvo, a urit ti nebudu mt za zl,
nebude-li se tm chtt zabvat.
Chci ti pomoci, Kurte a pomohu ti.
V, co se stane, bude-li pistien, e pomh
neptelskmu agentu.
Chci se o to pokusit ovem budu-li mt jistotu, e
ani ty ani tvoji ptel jste neniili ivoty nebo
majetky.
 Pravda je, Lanny, e nemm ani tuen, co dlali
ped pmm. Pedpokldm, e dlali vechno
mon, aby pomohli sv vlasti. Ale nyn se pokouej
umrnit francouzskou nadvldu nad n tm, e podporuj
zde politickou opozici. Mme sami doma tolik obt
pro by tedy Francouzi nemli mt tak njak?
To je v podku pokud se te mne, odpovdl
Francouz-Amerian s smvem.

10
Doli na nbe Seiny a kreli podle vody tsn
u sebe, hovoce tie v deti a vtru. Kdy potkali
nkoho umlkli, dokud nebyl dosti vzdlen. Lanny
pemlel, co m udlat: Kurt pece neme zstat
celou noc venku. D se ji mnil v plskanici.
Nemohu t vzt k sob, ekl Lanny, protoe mm
pokoj spolen jet se dvma kolegy. Neme ovem
jt k mmu strci, protoe tam me policie pijt
kadm okamikem, nemaj-li ho dosud. A jdeme
kamkoli, vude budeme muset nkoho do toho
zasvtit. Nebylo by slun pedstavit t nepravm
jmnem. Nelze provst nco takovho ptelm.
Myslm tak, e ne.
Pan Chattersworthov by se k tomu hodila, ale m
stle tolik spolenosti a ty by ses musel tak stkat
s ostatnmi, aby to nebylo podezel sluebnictvu.
Sluebnictvo bude vude na pekku.
Mohl bych si opatit auto a dovzt t do Juanu; ale
tam t zn sluebnictvo a asto slyelo mne s matkou
o tob hovoit bhem vlky.
Odmlel se a pemlel. Myslm, e nejlpe bude
u m matky. Nen sice spolehliv pokud se te
zachovn tajemstv, ale tentokrte by jist mlela,
protoe se tak jedn o mne.
 Kde je?
M byt v malm hotelu. Vtinou bv pozvna
nkam na veei i na obd, ale snd ve svm byt.
Nem sluebnictva krom komorn, a snad by si nala
njak dvod, aby se j zbavila. Je to jedin zpsob jak
t ukrt; na jin si opravdu nemohu vzpomenout.
Ale, Lanny, bude chtt tvoje matka pijmout cizho
mue do bytu?
Ty nejsi ciz; jsi mm ptelem a moje matka v, jak
t mm rd. Bude to ovem nepohodln; ale je to
otzka ivota neb smrti.
Ale, Lanny, podvej se lid v hotelu se budou
domnvat, e m milence. Nebudou mt pro to jinho
vysvtlen.
V Pai se na takovou vc tak pli nehled;
a Beauty u zkusila co to je, bt pedmtem klep. V,
ila s Marcelem lta, ne se vzali. Vichni jej ptel
o tom vd me to tedy tak vdt ty.
Vidl jsem tvoji matku jen nkolik hodin, Lanny, ale
pokldm ji za obdivuhodnou osobu.
Proila od t doby mnoho, a to ji uinilo roztritou
a nerozhodnou. Teprve nedvno si uvdomila, e u
nikdy nespat svho manela. Nyn se star jen o to,
jak pesvdit svt o jeho genilnosti. A on byl
skuten genius, Kurte.
Zvany ledovho det lehaly jim do obliej
a Lanny se obrtil do postrann ulice. Ten hotel je
tady, ekl.
Chce m tam vzt, ani bys j co ekl?
Zatelefonuji j, je-li sama. Jak ji znm, nebude t
chtt nechat na deti. A ztra se vichni ti musme
poradit, jak t dostat z Francie.
 V Z E M I N E P T E LOV

1
Prezident Wilson byl u zase ve Spojench sttech
a provdl svj nejt kol, toti pimt Ameriany,
aby pijali jeho Spolenost nrod. Piml je
k vlenmu naden a vlka skonila pli nhle.
V listopadovch volbch, nkolik dn ped pmm,
zvolili vtinu reakcionskch republikn,
rozhodnutch zanechat vech idealistickch nesmysl
a starat se pedevm a jen o Ameriku. Prezident
Wilson pozval nelnky opozice na veei, ale ani
dobr jdlo ani morln naden, nepohnulo jejich
nevrlm skepticismem. Wilson ml, jak sm ekl, mysl
jen jednosmrnou. Krel nyn tmto smrem
a vedouc sentoi kopali na konci jeho cesty hlubok
a irok pkop.
Vsledky voleb byly ovem znmy v Pai a byly
jednm z initel, podkopvajcm prezidentovo
postaven. Lloyd George i Clemenceau se poradili se
svmi lidmi a dostali pln souhlas pro svj program
pimt Nmecko k placen. Noviny se posmvaly
prezidentu Wilsonovi proto, e nem za sebou svj lid;
nyn se psalo o jeho nespchu ve Washingtonu
a mluvilo se i o nov prav svta, bli srdcm tohoto
lidu.
Prv bylo v bhu trnct malch vlek kad za
jeden ze trncti bod, jak poznamenal trpce profesor
Alston. Vichni se pipravovali na skuten velikou
vlku, vpd Dohody do Ruska. Blokda byla jet
zeslena; Dohoda odmtla odvolat ji i proti nov
utvoenm sttm Polsku a eskoslovensku, protoe se
obvala, e by se zsoby mohly tak dostat do
Nmecka nebo e by tamtudy mohli pronikat Rud
agenti skrze cordon sanitaire.
Clemenceau u opustil lko a zaujal sv msto
v ele konference. Sedl tam skren na sv idli, uboh
scvrkl postava ale jakmile se kdo pokusil nco mu
odejmout, mohl slyet Tygra zavret! Tento sttnk,
zestrl v hokosti, provdl nyn podivn velk in,
peneje vechnu svoji lsku na abstraktn pojem,
zvan la patrie. Opovrhoval jednotlivmi Francouzi
prv tak jako vemi ostatnmi lidmi; pokooval a tral
svoje podzen veejn a dobral si bodavm vtipem
kadho veejn innho lovka, pedstral-li
idealismus. Ale Francie byla pro nho slvou, Francie
byla Bh a pro jej bezpenost byl ochoten zniit
vechno v Evrop i v celm svt.
Plukovnk House zastupoval prezidenta. Ten neml
mysl jednosmrnou a nepiel do Evropy nepipraven;
vdl o dvnch nenvistch, kter in ivot na tto
pevnin utrpenm. Byl pipraven uklidovat
a pesvdovat a poslal svmu pedstavenmu dlouh
kabelogramy o svch velkch nezdarech a malch
spch.

2
Lanny zatm vyuval vechen voln as, kter mu
mohl jeho pedstaven poskytnout, aby dochzel za
matkou do hotelu a pokouel se eit spletit pomry
svho nmeckho ptele. Napadlo ho, e by snad Jerry
Pendleton mohl mu v tom pomoci: vrt se jist
k svmu pluku a mohl by snad pod njakou zminkou
vzt s sebou vcarskho hudebnka; Lanny si i pipravil
pravdpodobnou historku, kterou by mohl poruk
vyprvt svm kamardm i pedstavenm.
A v Koblenci by mohl Kurt dobe zmizet, protoe
americk psmo nebylo tak psn steeno
a venkovan i jin mohli voln dochzet do msta i ven.
Ale v Jerryho hotelu se Lanny telefonicky dovdl,
e jeho ptel odejel a druhho dne od nho dostal
pohlednici z Cannes. Jel tedy pece za svm dvetem!
Lannyho matka nebyla pekvapena. Prohlsila, e
milenci u takov bvaj: plni zpas a nejistot, zmatk
a vstednost, vzntlivost a vitek; trpce se
pohdaj, navdy rozejdou a sm hned druh den.
Nelze prost ci, jak neuriteln nevhodnho
spolenka si lovk vyhled nebo jakou blznivou vc
on i ona vyvede.
Lanny mu poslal telegram: Nezapomete m
vyhledat, ne se vrtte ke svm povinnostem. Za pr
dn byl ohromen dopisem od poruka, kde mu
sdloval, e se vbec k svm povinnostem vracet
nebude a e si ho Amerika me hledat, chce-li. Oen
se s Cerise a bude j a jej matce a tet pomhat vst
hotel. eknte jim tam v Crillonu, psal jeho bval
uitel z Kansasu, a si posp s tm mrem, aby turist
zase mohli jezdit na Riviru!
Lannymu to zpsobilo znan starosti, protoe
vdl, e deserce ve vlce je vn vc. Pi pleitosti
se na to zeptal jednoho z vojenskch len komise
a dovdl se, e z potku byla armda velmi psn,
ale e z ir nutnosti se tato psnost neustle
umruje. Mui, kte se vesele podvolili odvodm,
domnvali se, e nyn ji vykonali svou povinnost
a chtli jt dom, ne jim tam jin peberou jejich
dvata a zamstnn; v Pai bylo ji tolik desertr,
e vojensk policie by je nestaila pedvdt, ani by je
nemla kam zavrat. Lanny tedy napsal dtkliv svmu
pteli, aby si schoval uniformu a neukazoval se na
veejnch mstech, dokud nebude mr podepsn. Pak,
pravdpodobn, pjde armda dom a zapomene na
nho! Lanny tak mluvil s matkou o Johannesu
Robinovi, spnm spekulantu s odloenmi
zbranmi. Cestoval asto do Pae i jinam; jist zn lidi
na pohraninch adech a mohl by zadit dovoz
schopnho vcarskho hudebnka, kter by hrl dueta
s jeho synkem! Lanny sepsal pkn spoleensk dopis
o sob i rodich, a poznamenal, e pan Robin ho jist
navtv, a pijede do Pae; m nyn mysl pijet?
Dopis byl tak obezetn, e pan Robin pehldl hlavn
vc a odepsal jet spoleentji, e cel jeho rodina je
astna, e se dovdli o Lannym i o tom, jak se u nich
maj a co dlaj. Teprve na konci poznamenal, e te
prv nem vbec v plnu pijet do Pae, ale a
pijede, e urit d o sob vdt. Lanny ekl jen:
Zatracen!

3
Vzhledem k svmu domcmu hostu byla pan
Detazeov nucena pijmat sv nvtvy ve spolen
hovorn hotelu, co byla okolnost, kter urit dve i
pozdji vzbud jejich zvdavost. Jen dva lid byli zvykl
pichzet bez ohlen: jej bratr a syn; a druhho dne
odpoledne, kdy Lanny veel do matina pijmacho
pokoje, uvidl tam sedt strce Jesse. Kurta nebylo
vidt, pedpokldal tedy Lanny, e je skryt v Beautin
lonici. Lanny se nedovedl zbavit pocitu, e hraje
komedii. Co kdyby nmeck dlosteleck kapitn
musel zakalat nebo kchnout dalo by znanou prci
vysvtlovat jeho ptomnost Beautinu bratru!
Ale nic takovho se nestalo. S astmi pokivenmi
smky jim strc vyprvl o svm dobrodrustv
s agenty Sret Gnrale, kte se na sesypali pr
hodin po toku na Clemenceaua. Jesse o tom neslyel
a byl pistien s nedopsanm lnkem na stole
natst, tkajcm se pomr v Americe! Policie ho
odvedla na prefektru a tam ho vyslchali, hrozce mu
vypovzenm ze zem. Mal si ale dodal odvahy
a prohlsil, e tm by zpsobili vt propagandu, ne
by sm dokzal teba stem pednek.
Beauty se tak dovdla o schzi a Lanny se konen
mohl klidn zeptat strce: Znte toho chlapka
Cottina?
Nikdy jsem o nm neslyel, byla odpov.
Nechodm mnoho, s anarchisty. Podle mho mnn to
obyejn nemaj v hlav v podku.
Otec kal Lannymu, e Rud vech odstn jsou
prv takov. Pamatujete se, pravil, na mladho
dlnka, kter piel po skonen k pdiu a podval
vm ruku?
Takovch tam bylo vc.
Tenhle vak s vmi mluvil a vy jste mu poklepal na
rameno.
Pravdpodobn chvlil moji e, ekl strc Jesse.
Jestlie ano, lbilo se mi to od nho.
Nepamatujete se na toho, co ml na sob
manestrov aty?
Mal si vzpomnal. Myslm, e ano. Takov kehk
mladk; vypadal jako po nemoci?
To byl Cottin.
Jesse dal najevo pekvapen a jeho synovec ho
byste pozoroval. Bylo prav nebo jen dobe zahran?
Nepochybn mnoz ptel tohoto mladho anarchisty
na nyn zapomnaj. Nedvra k strci byla tak
zakoenna v Lannyho mysli, e nikdy nevil v pravost
malovch cit a projev.
 Beauty je peruila nkolika slovy o tom, jak ohavn
je zastelit ubohho starce, kter tolik uinil pro Francii.
To dalo jejmu bratru podnt, aby se k n obrtil
tentokrt skutenm pohnutm. ekl, e pokusy
o atentty jsou hloupost, protoe nikdy se jimi
nedoshne danho cle; ale pokud se t ohavnosti
tk, co by ekla diplomatm a sttnkm, kte
zpsobili zavradn deseti milion lid a znien
majetk v cen t bilion dolar? A co k byrokratm
a politikm, kte nechvaj chud stt ve frontch po
cel hodiny, aby si mohli koupit kousek polozkaen
potravy za dvojnsobn ceny?
Jesse Blackless zaal pednet e, kterou
promluvil na schzi, o hnijcch potravinch ve
skladitch, o nkladnch vozech, rezavjcch
v neinnosti protoe spekulanti potaj se ziskem ze
zvench cen. Pro tebe to ovem znamen, e jen
pod Robbieho o dal ek.
Ujiuji t, e se ml, ekla Beauty troufale nebo
mla znamenitou zkuenost v hdkch s bratrem.
Ztratila jsem pt kilo za svho pobytu v Pai.
Nu, to patrn z tvho celononho tanen a ne
proto, e bys mla hlad. J sice nechodm do mdnch
restaurac, ale chodm okolo a vm, e jsou plny
omedailovanch mu a polonahch en, a ti nemaj
hlad. Ale j vm o lidech, kte po cel tyi roky
neochutnali ani kousek cukru a nyn stoj v deti
a snhu po cel hodiny na bochnk chleba nebo kok
paliva. Je ohavnj zabt starho cynickho politika
ne nechat hladovt miliony en a dt tak, e umraj
chudokrevnost nebo zpalem plic?
 4
Jesse Blackless pokraoval tmto zpsobem pokud
sm nevidl, e j ubliuje, ani sv vci pomohl. Pak si
vzpomnl, e j vlastn piel poradit stran vstavy
obraz jejho zemelho manela. Uklidnil se a ekl, e
o tom pemlel a e je toho nzoru, e bude lpe
vykat, a bude mr podepsn a noviny budou mt vce
msta pro malstv. erven je pro vstavy dobr msc;
ti sta supov nemohou tak dlouho obrat kosti
nmeck zdechliny. Kdy Beauty odpovdla, e tak
dlouho neme zstat vzdlena od mal Marcely, ani
opustit Lannyho, ekl j Jesse, e eit jej nesnze je
pro mue vbec pli obtn.
Povstal k odchodu a pokynul Lannymu, aby ho
nsledoval. Na chodb mu ekl: Maji soudruzi si zvykli
chodit ke mn pro penze a nevm, co jim mm ci.
Pijde tvj ptel opt? Jakou senzaci by byl Lanny
mohl zpsobit, kdyby mu byl ekl, e ten jeho ptel
sed ve vedlejm pokoji!
Vyprovodiv strce z hotelu, Lanny se vrtil a nalezl
Kurta hovocho s matkou. Kurt vyslechl jejich
rozmluvu a rozhodl se, e nebude dle zneuvat
Beautiny nesmrn laskavosti. Pokoute se skrt svj
strach, ekl; ale j si dovedu pedstavit ten skandl,
kter by nsledoval, kdybych tu byl zaten polici. Sm
se stydm e jsem tu byl tak dlouho.
el byste teba na smrt, protestovala Beauty.
To nejhor u je pry. A pak je vlka a j jsem
vojk.
Byl tu jet jeden dvod, kter Lanny dovedl
uhodnout. Kurt napsal do vcarska dopis, kter mu
Lanny sm odeslal. Nyn byl ji as, kdy ml dostat
odpov poste restante a Kurt se nedal udret, aby si
pro ni nedoel. Dopis mi sdl nov msto, kde se
mm hlsit, ekl, a nikdo nesm riskovat, e by s nm
byl chycen.
Podkoval obma svm ptelm a to byl ji zase
star Kurt, svdomit a pln vzneench pocit. kal
jsem ti pece, Lanny, e ivot znamen vnovat se; ale
dn z ns netuil, e to budeme tak brzy muset
dokzat.
Beauty mla slzy v och. Uboh due poslala zas
dalho mue na smrt! Znovu provala svoje louen
s Marcelem; e Kurt bojoval na druh stran, j vbec
nevadilo. Ach, Boe! zvolala. Co nikdy nebude na
svt doba, kdy se mui nebudou navzjem zabjet?
Pokouela se zadret Lannyho v byt: vdl pro.
Policie mohla ji ekat v hotelov pedsni a dostala by
je oba! Lanny ale ekl: Nepjdu s nm daleko; jen ho
doprovodm, aby to aspo slun vypadalo!
Lanny vlastn chtl Kurtovi vydit strcovu zprvu;
a tak ho sledovat v nleit vzdlenosti, aby vidl, co
se stane na pot. Vidl, jak jeho ptel dostal dopis,
dal jej do kapsy a odeel. Lanny el k telefonu a zavolal
matce, e je ve v podku. Pak se vrtil k svmu
bezpenmu povoln, aby se pokouel zastavit trnct
malch vlek a jednu velikou.

5
Nejvy rada se rozhodla pokraovat a dokonit
smlouvu s Nmeckem a nadila vem komism, aby
bhem nkolika dn j doruily svoje zprvy
a doporuen. To znamenalo hon pro zempisce a tak
pro jejich tajemnky a tlumonky. Profesor Alston byl ji
tak zbhl ve francouztin, e sm stail na vechno,
a Lannyho zempisn znalosti se tak zdokonalily, e
mohl skoro zastupovat svho nadzenho. Bylo tu
dosti prce pro oba a oba stle pobhali sem a tam
s aktovkami a spisy. Byla to zajmav hra, kterou hrli,
i spe ada her nco jako achov sout, pi kter
hr mysl souasn na tucet her. V tomto ppad byly
achovnici provincie a pky byly nrodnostn
meniny, skldajc se z milion lidskch bytost. Hri
nkter hry vyhrvali, nkte prohrli a kad pro n
obsahovala njak pekvapen. Pi obd a veei si
soutc porovnvali sv zkuenosti; piln hovory se
konaly pi kv a lidsk nadje byly spalovny
s cigaretami.
Vcelku to povznelo ducha a dodvalo pocitu
dleitosti pnm, jejich krlovstvm a dosud byly
jen koln tdy s nkolika studenty. Nyn hrli dleit
lohy ve velkm svt. Jejich jmna se stala slavnmi;
nvtvnci je vyhledvali; novini je zastavovali
v hale hotelu a prosili o novinky. Jak pjemn
vzruovalo devatenctiletho Lannyho, kdy mohl
uctiv naslouchajcmu zkuenmu novini sm podat
njakou zprvu, i docela pipojit i svoje nhledy!
Lanny to nedlal z domlivosti, jak by se zdlo;
spe to byla politika a technika konference. Vce ne
pl tetho msce pozorovali odbornci, e kdykoli se
jednalo o nco pro dobro Francie, tu i nejdvrnj
informace hned pronikly do francouzskho tisku; tot
se stvalo v britskch ppadech a nyn i Amerian
se uili vyhledvat tyto tajn prameny. Spolehliv
novini si zjistili, kam lze chodit pro zprvy, a kad
choval svj pramen v naprost tajnosti.
Lanny ani nemusel mt vslovn pokyny. Zaslechl
teba svho pedstavenho, jak prav nktermu
kolegovi: Nebylo by patn, kdyby se v Americe
dovdli, e jedna z velmoc m v myslu zbavit se sv
velk zsoby zaluklho vepovho tm, e je prod
Nmecku a nahrad erstvm vepovm z Ameriky.
Kdy potom Lanny el na prochzku, seel se nhodou
teba s panem Thompsonem z Associated Press a li
spolu; druhho dne mohlo si dvacet milion Amerian
pi sndani pest toto peliv steen sttn
tajemstv v novinch. Halasn pobouen dolehne
ovem a do Pae a Lannyho pedstaven
poznamen k svmu kolegovi: Nu, tak se to njak
dostalo pece ven! Nevm sice jak se to stalo, ale
nemrz m to.

6
Tak a podobn byl Lanny zamstnn ve dne i v noci
a ml jen mlo asu pemlet o svm nmeckm
pteli. Beauty volala, nem-li njakch zprv, a Lanny
pochopil, e jeho jemnocitn matka si vzala na starost
dal lidsk osud a due se j chvla obavami, kter j
maily vechnu radost z mdnho ivota v mst
svtla. Lanny si poviml, jak mlo opravdu znamen
politika pro enu. Beauty byla horliv pacifistka, pokud
se domnvala, e by tak zdrela Marcela od bojovn;
byla francouzskou vlastenkou, pokud se j to zdlo bt
nejlepm zpsobem, jak ukonit vlku; nyn, muena
obrazem Lannyho ptele, postavenho ke zdi
a zastelenho, byla pro to, aby se minulost nechala
minulost a aby se radji dalo nmeckm nemluvatm
jst.
Lanny neml as, aby navtvil svho strce, ale
dostal od nho lstek se slovy: Tvj ptel mne opt
navtvil. Dky. To ukazovalo na to, e se Kurt dostal
opt do styku se svou organizac a pokraoval ve sv
prci.
Pi jednom z obd v Crillonu seel se Lanny opt
s kapitnem Strattonem a pi hovoru pivedl e na
rozen nespokojenosti po Pai. Dstojnk vzvdn
sluby mu potvrdil, e situace opravdu vzbuzuje obavy:
jedna stvka sleduje druhou a protestn schze se
konaj v dlnickch tvrtch kad veer; jsou
proneny palisk ei a msto polepovno plakty,
obsahujcmi bn bolevick poadavky okamit
mr, odstrann blokdy, potraviny pro dlnictvo
a potlaen spekulant.
Co to vechno nejsou rozumn poadavky?
otzal se Alston; tm dal podnt k dalmu sporu ve
tbu. Mlad kapitn ekl, e tyto poadavky mohou
bt docela rozumn samy o sob, ale e jsou jen
pltkem pro sil ke svren francouzsk vldy
a zmocnn se tovren a bank.
Ale pro tedy nevyhovt rozumnm poadavkm?
otzal se Lannyho pedstaven. Neoslabily by se tm
ruce agittor a neukzal tak jejich prav mysl?
To u nen mj obor, odpovdl dstojnk. Mm
kolem je objevit, kdo jsou ti agittoi a vdt o tom,
to maj v myslu.
Statn a bojovn profesor Davisson zashl, ekl
bych, e zjistte, e pracuj za nmeck zlato.
To pedpokldme, odpovdl dstojnk. Ale
ned se to lehce dokzat.
Mj nzor je, ekl Alston, e byste nalezli
nmeck zlato za Maurrasem a jeho royalisty.
Francouzsk lid trp a m vechny dvody na svt
k stnostem.
Lanny se usml pro sebe. Jeho pedstaven si kal
liberl a Lanny se pokouel ujasnit si, co to vlastn
je. Doel k nhledu, e liberl je velkomysln pn,
kter v, e svt byl stvoen k jeho vlastnmu obrazu.
Ale bohuel, jen mal st svta zasluhuje takov
dvry. Hledal takov msto a jedin, kter nalezl, byla
zemika Dnsko, jeho delegti pili na konferenci
s rozhodnutm, e nepijmou dn meniny. Ostatn je
pemlouvali, aby pijali kus Nmecka a po kielsk
prplav; ale Dnov odmtli jakoukoli zem, kter nen
pevn dnsk a trvali na proveden plebiscitu ne
pijali i takovou. Kdyby jen byla cel Evropa liberln
podle tohoto vzoru, jak by se vechny problmy byly
zjednoduily!

7
Prezident Wilson se vrtil do Pae uprosted
bezna, msc po svm odjezdu. Tentokrt nebylo
dnho boulivho pivtn; rozlin lid na svt
zjistili, e jim ned, co chtj, a e neme, ani kdyby
chtl. Pichzel jako poraen; konc kongres nechal
neschvlen ti dleit zkony, aby tak zajistil svoln
zvltn schze novho kongresu. Pijel na mrovou
konferenci, kter odloila jeho trnct bod stranou
a s nimi tak svoje vlastn rozhodnut z doby ped
sedmi tdny, kterm se smlouva Spolenosti nrod
stv st mrov dohody.
Wilson napmil svou dlouhou presbyterinskou
bradu a seel se s hlavnmi pachateli tohoto zla,
Clemenceauem a Lloyd Georgem na konferenci, kter
trvala ti hodiny. Kdy ji skonili, vydal prohlen
o tom, e smlouva je dleitou soust mrov dohody
a tou e zstane. Jak tomu nsledovalo ven, kolotn
a bubln v diplomatickch kotlch! Francouzsk ministr
zahrani Pichon vydal prohlen v tom smyslu, e
smlouva nem co dlat v dohod; a kdy se ho
zpravodajov tzali na prohlen prezidenta Wilsona,
ekl jim, e o nm neslyel. Byl z toho velik skandl
a Clemenceau byl nucen sesadit svho ministra
zahraninch zleitost a zastavit uveejnn jeho
vnosu. Pak lord Robert Cecil vydal prohlen,
podporujc Wilsonovu stranu a boue Toryovc
pinutila Lloyda George, aby ho sesadil. Tak vci
pokraovaly; a ti star pnov se schzeli
a debatovali, a se ji ani nemohli poslouchat. Jejich
hdky pronikaly do vedlejch kanceli a k sluchm
psedcch, kte se na sebe navzjem dvali
s zkostlivmi vrazy v obliejch nebo snad tak
s smvy.
Velk tyka se nyn schzela sama, rozhodnuta
u vechno ukonit. Podivnji sestaven kvarteto bylo
zdka kdy vybrno politickm osudem. Woodrow
Wilson byl psn a vn lovk se zsadami, kter
pokldal za bohem uren. Smysl pro humor si
ponechval pro soukrom ivot; ve veejnosti bylo jeho
povolnm pednst vmluvn rozpravy ve prospch
spravedlnosti a v tom neml na svt soupee.
Pouval svho talentu pi kad schzi na Jim
Clemenceauovi, kter sedl na sv idli schoulen, se
zavenma oima, jako zosobnn naprost nudy; vdy
po nkolika minutch otevel Tygr tce oi
a odpovdl jednm z pl tuctu francouzskch slov,
kter sice zn kad povale, ale kter jen mlokdy
bvaj vytitna.
Tento zpsob politickho boje byl nm dotud
nepochopitelnm presbyterinskmu profesoru. Byl
vychovn v pesvden, e uenec a gentleman jsou
spolu souvisl a neoddliteln pojmy; ale zde byl
uenec, kter docela spokojen zstval hulvtem
a lumpem.
Tygr, v t dob sedmdestiosmilet, vidl za svho
ivota hezk kus svta, ale zde se setkval se zjevem,
kter jet jakiv nevidl: politik, kter v ptomnosti
jinch politik pedstral, e skuten mn to, co
veejn k. Z potku to Clemenceaua docela
rozzuovalo; dil a bouil a vyprv se i historka, e se
skuten vrhl na prezidenta a e Lloyd George je musel
od sebe odtrhnout. Byla pr to pravda: ale kdo to mohl
vdt?
 Prostednkem v bitkch Velk tyky byl Lloyd
George, jeden z tch nadpolitik, kte pi kad otzce
mohou bt na obou stranch. Lloyd George zaal jako
mal vihck prvnk z Walesu, ptel lidu a hrozn
demagog. Kdy se dostal k moci, drel se j pomoc
dmyslnho obchodu se lechtickmi tituly, je
dodval pivnm baronm, tiskovm lordm
a jihoafrickm diamantovm krlm. Zvtziv
v poslednch volbch stal se otrokem toryovsk vtiny
a kolsal nyn mezi tm, co mu nakazovala dlat a co on
sm myslel, e by se lbilo lidu. Byl vesel a osobn
pjemn a ml tak zvan obchodnick temperament
to je, e mu nevadilo, aby kal opak toho, co tvrdil
vera, shledal-li zatm, e tm mohl ztratit hlasy.

8
V hroznm svt pokraoval nyn souboj vl. Vlka
proti sovtm pokraovala na deseti mstech, ale bez
zvltnch spch. Po rudm Maarsku pilo rud
Bavorsko a skoro rud Berln. Polci bojovali s Ukrajinci
o Lvov. Italov hrozili, e odejdou z konference,
nebude-li jim dovoleno bojovat s Jugoslvci o Rjeku.
Armni byli v Pai, doadujce se osvobozen od Turk,
a Turci se pokoueli o vyeen cel otzky tm, e
hodlali vybt Armny do jednoho dv ne bude
dosaeno rozhodnut. Ne jeden, ale sta podobnch
problm drnelo v uch ty ohromench
a vyerpanch mu.
Peli se o otzku Gdaska a pipravovanho
polskho koridoru k moi. Rozhodli se o nm a pak,
kdy se ozvala hlasitj boue, odvolali svoje
rozhodnut a pikzali vc zpt komisi. Tak byli
zempisci znovu povolni se svmi pomocnky a Lanny
Budd tahal svoje aktovky do vysokch, petopench
konferennch mstnost na Quai dOrsay a stl tam po
hodiny za svm pedstavenm nebo tam nebylo dost
idl pro tajemnky a tlumonky. Lanny se nemohl
ubrnit vnm vahm, protoe se vichni amerit
odbornci shodovali v tom, e prv zde vypukne pt
vlka.
Skuten el koridoru byl nyn ji vem jasn:
Francouzi se rozhodli postavit pehradu mezi
nmeckou vrobn slu a rusk suroviny, kter kdyby
se spojily mohly by ovldnout Evropu. Vedli tedy
pkop Nmeckem, aby tak dali Polkm pchod k moi
s mstem Gdaskem jako pstavem. Ale pot byla
v tom, e Gdask byl nmeckm mstem a tvoen
koridor byl obydlen dvma miliony Nmc. Kdy na to
upozornili prezidenta Wilsona, podal jim tento pn
zprvu od profesora Alstona, poukazujc na to, e tato
zem byla pvodn polsk, ale byla mysln
kolonizovna Nmci metodou, jim tak dobe znmou:
zuboenm pvodnch obyvatel tak, e se radji
vysthovali. Pi konferenci se svmi poradci se
prezident Wilson vyjdil, e zde b patrn o ppad,
kde jedna zsada potr druhou.
Alston se o tto Wilsonov poznmce zmnil
Lannymu a ten se ho ihned ptal, jak mohou dv zsady
bt skutenmi zsadami, kdy jedna vyluuje druhou?
Mui zjevn museli mt vysok mravn hlediska; ale
bylo tu nco nesprvnho, protoe je zrazovali
v ppad nutnosti. Uenci se nyn namhali, jak
zabrnit vlce v tomto kout svta; vtinou
sympatizovali s Polky, ale jejich sympatie byly
oslabeny protiidovskmi pogromy, kter Polci
provdli proti idm Jak budou mt vyhldky nmeck
meniny v koridoru?
 KNIHA EST

SKLID BOUI
 VIDL JSEM BUDOUCNOST

1
Pa tanila. Tanen lenstv zachvtilo vechny:
tanilo se v hotelch i v kavrnch i v soukromch
pijmacch salonech prost vude, kde se mui
a eny setkvali, trvili as tm, e se v objet kolbali
a kvali sem a tam. Modern tance byly zjevn
vymyleny pro sporu umn i obratnosti: stailo, aby
lovk byl dosti stzliv, aby mohl dlat kroky.
Lanny neml mnoho asu na tyto zbavy, ale jeho
matka mu o tom asto vyprvla. Mnohokrte sama
zhnusena opoutla tanen s pro to, co tam vidla.
Jej svt, svt pvabu a vdku, byl u zjevn na
sklonku; pipadala si ji staromdn. Mui si ji nedali
koketnosti, alebnosti, slinosti nebo duchaplnosti:
chtli jen mlad entiny k objmn. Beauty prohlsila,
e nyn teprve zanaj skuten hrzy vlky, kdy tato
ji skonila.
Jej sta ptel byli roztroueni. ofie baronka de la
Tourette ztratila svho milence v poslednch hroznch
bojch na Marn a odjela na nvtvu k pbuznm do
Ohia. Margy Eversham-Watsonov byla na svm
venkovskm sdle v Sussexu, protoe jeho lordstvo
bylo postieno silnm zchvatem pakostnice. Edna
Hackaburyov, nyn pan Fitz-Laingov, byla na Rivie,
oekvajc nvrat svho manela z vojensk vpravy
na Blzkm Vchod. Vechny tyto osoby byly
neastn pro to neb ono a Beauty, kter potebovala
rozko jako slunenice svtlo, pokouela se utct ze
svho svta. Hroznho svta! ekla Lannymu, jak ji ve
spolenosti pi veei italsk ministersk pedseda
Orlando, tento velik sttnk, srden politoval, e tak
rozkon ena ekala na druh dt osmnct let. Vn
j tvrdil, e v jeho rodin tomu tak nen: jeho ena
nikdy neopoutla loe estinedlky jinak ne opt
thotn.
Stle se spolhala vc a vce na Emilii
Chattersworthovou, skuten to majk sly v takovch
asech. Emilie mla dost penz i pevn vle, aby si
stvoila svt pro sebe. Emilie se tak nauila pravidla
a lid, kte je neznali i neposlouchali, nebvali jejmi
hosty. V jejm dom se bylo mono setkat
s duchaplnmi lidmi a naslouchat vnm hovorm
o otzkch dne prv tak jako o literatue, umn
a hudb. Beauty poznamenala smutn, e pichz do
vku, kdy je pro ni nutno potat se mezi vzdlan lidi;
chodila na Emiliiny verky a naslouchala hovorm
skvlejch osob a kdy se vrtila dom, kala
Lannymu, s km se setkala a jak poklony j kdo uinil.
Lanny s n chodil, kdykoli ml as. Chpal, e pan
Emilie kon dleitou slubu tm, e dovede pjemnm
zpsobem lidi seznamovat. Kdy se amerit delegti
a poradci setkvali s francouzskmi, bylo to vdy ze
sluebnch dvod a pli asto jejich debaty konily
rozhoen. Ale v pijmacch salonech dmy velkho
svta rozmlouvaly o tch problmech zdvoile
a s humorem; jejich chytr hostitelka je pozorovala,
vdy pipravena pomoci rozmluv pes nebezpen
msta. To bylo msto en; Amerian shledvali, e je
snadnj oblbit si Francouze, kdy se setkali s jejich
enami.
Pan Emilie mla rda Lannyho Budda, kterho od
dtstv uila, jak se m chovat v salonech. Pokldala
jeho nynj postaven za mimodn astn
a dovolila mu pivst na jej verky leny bez
zvltnho pozvn co bylo dovoleno jen velmi mlo
komu. Pila tak na obd s jeho pteli do Crillonu,
a to bylo urit vyznamenn. Profesor Alston
poznamenal, e mnoho en m penze, ale mlokter
je dovede pouvat; kdyby bylo na svt vce lid jako
pan Emilie Chattersworthov, nebylo by jich tolik jako
Jesse Blackless.

2
Britov a Francouzi si rozdlovali mezi sebe ty sti
Mal Asie, kde byla nafta, fosfty a jin poklady nebo
kudy mlo jt naftov potrub k moi. Protoe trnct
bod zaruovalo obyvatelm tchto zem, e budou
sami rozhodovat o vlastnch osudech, chyt sttnci
prohledvali svoje slovnky, aby nali njak zpsob jak
si vzt to, co chtli, ani to tak vypadalo. Tak utvoili
nov slovo, nebo snad spe nov vznam starmu
slovu, kter bylo mandt.
Pan Mandat i to snad byl lord Mandat?
pebral Srii, Palestinu, Irk, Hedas, Jemen a ostatn
zem, kter byly slbeny lidu mladho emra Feisala.
Tento snd dvojenec Krista odloil svoje mnohobarv
roucha, turban i zvoj a oblkl si co mono nejoklivj
ern dopoledn kabt s nadj, e tak zapsob
v civilizovan podob lpe na mrovou konferenci ale
marn.
V zkulis promluvil komandr estn legie Zacharov
a Clemenceau poslouchal; Jindich Deterding, f
olejsk spolenosti Royal Dutch Shell, promluvil
a Lloyd George poslouchal.
Jedna st bval tureck e neobsahovala ani
naftu ani jin minerln poklady, kter by mly
vznam; byli tam jen venkovan, denn pobjen
tureckmi vojky jak tomu ostatn bvalo vce mn
ale spe vce po cel vky. Bylo nutno zdit dal
mandt, aby se tomuto zabjen zabrnilo laskav,
idealistick, velkomysln mandt, kter by se nestaral
o naftu ani o potrub, ale miloval ty venkovany a prost
ivot. Britov a Francouzi podali jmnem lidstv
a demokracie tento nvrh: Star pn, jmnem strc
Samuel Mandt, pevezme Armnii a amerit chlapci
za zpvu psniky Kupedu, kesant vojci, vypud
odtamtud Turky a udr je mimo hranice.
Prezident Wilson slbil nvrh uvit a vbrzku oznmit
svoje rozhodnut. tb v Crillonu ml tedy velmi
napilno, nebo museli ihned vyhledat vechno co se
dalo o Armnii a podat na sta zprv o jejch djinch,
zempisu, jazyku, nrodnosti, monostech, vrob,
obchodu a vld. Ve muselo bt peteno,
prozkoumno, sestaveno a seazeno tak, aby piln
sttnk mohl dostat obraz cel vci bhem
desetiminutov pednky. Profesor Alston musel
vykonat svj dl a Lanny musel pomhat a to bylo
dvodem, pro se nezastnil hudebnho verku
v paskm dom pan Emilie.
Beauty tam vak byla; a krtce ped plnoc
telefonovala svmu synovi do hotelu: Lanny, pihodilo
se nco asnho.
Poznal podle tnu jejho hlasu, e je opravdu
rozruena. Co se stalo?
Nemohu ti to kat telefonem. Mus sem pijt.
Ale j tu jet nejsem hotov s prac.
Dobr, budu tedy ekat; ale musm s tebou
mluvit!
Hroz nebezpe? Jeho prvou mylenkou byl ovem
Kurt.
Nemluv o tom telefonem. Pij jakmile bude moci;
ekm.
 3
Lanny tedy trochu zkrtil zprvu o Armnii a snad
jich proto o nkolik vce zemelo. Umralo ostatn tolik
ubohch venkovan na vech koncch svta take
nkdy nezbylo ne nechat ve bet. Vynechal nkolik
armnskch alob a nkolik tureckch piznn; oblkl
si kabt, sebhl dol a vskoil do autodroky.
Jeho svtlovlas matka na ekala, obleena ve
svtlm upanu z nskho hedvb. V napt
poslednch let se nauila kouit a patrn prv nyn
kouila znamenit, nebo v pokoji bylo mlhavo a dusno.
Beauty si zasluhovala svho jmna skoro prv tak,
jako dve; a nikdy vce, ne kdy soucit a zjem byly
patrny na jejch krsnch rysech. Rozhldla se po
chodb, nen-li Lanny sledovn a pak ho zavedla do
svho budoru, ne vbec zaala mluvit.
Lanny, sela jsem se s Kurtem u Emilie!
Mj Boe! zvolal mladk.
Stl vedle n, spatila jsem ho hned jak jsem
vela.
A v ona, kdo to je?
Mysl si, e je vcarskm hudebnkem. Neptala
jsem se ani, kdo ho tam pivedl. Bla jsem se, e bych
se zdla pli zvdavou.
Co tam dlal?
Seznamoval se s vlivnmi Francouzi to mi aspo
ekl.
Mlas pleitost promluvit s nm?
Jen chvilku. Kdy jsem tam vela a vidla ho, div
jsem se nezapotcela. Pedstav si: Emilie mi ho
pedstavovala jako pana Dalcrozea!
Bla jsem se, e jsem se trochu prozradila, a tak
jsem ekla: Zd se mi, e jsem se ji nkde s panem
Dalcrozeem setkala. Kurt byl dokonale klidn jako by
byl sfingou. ekl mi: Milostiv se mi tak zd trochu
povdom! Poznala jsem, e chce takto pokraovat,
a tak jsem ekla: lovk se setkv s tolika lidmi,
a pak jsem vyloila Emilii, pro neme pijt. A pak se
ke mn pipojil star pan Solicamp; pedstrala jsem, e
mu naslouchm a pemlela jsem, co dlat. Ale bylo
to na m pli mnoho. Byla jsem jen zticha
a pozorovala Kurta pokud jsem jen mohla. Pak ho tak
Emilie podala, aby zahrl na klavr a on j vyhovl.
Pak pokraovala Beauty ve vtu osob, s ktermi ho
vidla mluvit. Jednm byl vydavatel velikho paskho
denku; co od takovho mue mohl Nmec oekvat?
Lanny se ani nepokouel odpovdt, protoe neekl
sv matce, e Kurt dv svm lidem penze. Ke
konci verku, pokraovala, zstala jsem s nm na
minutku o samot; ekla jsem mu: Co tu chcete
dokzat? a on mi odpovdl: Jen se seznamuji
s vlivnmi osobami. Ale pro? Aby se pimluvily za
nae nmeck dti. Dvm vm sv estn slovo, e
neuinm nic, co by mohlo pokodit nai hostitelku. To
bylo ve na vc jsme nemli as.
Co chce podniknout?
Nedovedu si pedstavit. eknu-li to Emilii, zradm
Kurta Neeknu-li j nic, nebude mt ona dojem, e jsem
zradila ji?
Obvm se, e by mohla, Beauty.
Ale my jsme ji pece neseznmili s Kurtem.
Seznmila se s nm, protoe jsem mu o n ekl a on
si zjevn nael njakou cestu, jak by k n byl uveden
pod cizm jmnem.
Ale ona se mon nikdy nedov, e ses mu o n
zmnil.
Nev, co se ona kdy dov. Zamotvme se do
njakch pikl a nikdo neme ci, jak zpletky se
z toho mohou vyvinout.
 Na Beatin obvykle klidnm oblieji se objevily
stopy strachu. Lanny, nemysl pece, e bychom mli
Kurta prozradit!
ci to pan Emilii by pece nebylo tot, jako
prozradit ho vbec?
Ale slbili jsme mu pece svatosvat, e to zcela
nikomu nepovme!
Ano, ale nedovolili jsme mu, aby chodil vyuvat
naich ptel.
Opravdu, sloit to problm jak mravn, tak
spoleensk! Rozmlouvali o tom, ale nikam se nemohli
dostat. Lanny kal, e pan Emilie se vyjdila oste
proti blokd Nmecka; ctila by nepochybn hlubokou
ast s Kurtovou innost, by i nesouhlasila s tm, jak ji
provd.
Na to mu matka odpovdla: Ano, ale nezapome,
e ekne-li j o tom, uin ji t odpovdnou za tuto
innost. Jak to nyn vypad, je jen bohatou americkou
dmou, kter byla podvedena nmeckm vyzvdaem.
Je naprosto nevinn a me to i tvrdit. Ale jakmile se
o tom dov, bude jej povinnost udat ho adm, jinak
bude odpovdnou za vechno, co se od tto chvle
stane. Lanny sedl zachmuen. Nezapomnej,
poznamenal, e i tys v tme postaven. Mla bys
tak mt starosti.
Rozdl je v tom, odpovdla Beauty, e j jsem
ochotna lht o tom; ale nevm, e by lhala i Emilie.

4
Nev-li co pot, nedlej nic to se zdlo bt
moudrm pravidlem. Nemli nijakou monost
dorozumt se s Kurtem a on sm se nijak nepokusil vc
jim objasnit. Uvaoval prv tak jako Beauty, e o em
nebudou nic vdt, to jim neubl? Bylo zjevno, e
podporovn Nmecku ptelskch snah mezi vymi
osobnostmi v Pai bylo zoufale nebezpenou hrou
a e m mn bude s pteli o nich jednat, tm lpe
pro n.
Mnoho dam z mdn spolenosti se zabvalo
amatrsky psychologi; nauily se zpracovat mysl
nkoho jinho tak, aby zskaly poznatky, ani druh
osoba poznala, co hledaj pokud ovem se sama t
nezabvala amatrskou psychologi. Beauty la
navtvit svou ptelkyni hned druh den dopoledne;
a bylo ovem docela pirozen, e se tak zmnila
o mladm, hezkm pianistovi i o tom, jak pkn hrl,
a e se tak zeptala sv ptelkyn, kde se s nm sela.
Emilie j vysvtlila, e pan Dalcroze napsal, e je
synovcem starho ptele ve vcarsku, kter ji ped
nkolika lety zemel, a e pijel do Pae studovat
u jednoho z velikch umlc na konservatoi.
Podala jsem ho, aby nm piel zahrt, ekla
hostitelka vldn. Je to skuten vjimen lovk.
Chce se stt skladatelem a studoval vechny nstroje
v orchestru k, e m umt hrt na vechny, chce-li
pro n skldat.
Jak zajmav! pravila Beauty a ani nelhala. Kde
bydl?
ekl mi, e zatm u ptel. Pota mu chod poste
restante.
Mla jsem pleitost promluvit si s nm jen nkolik
slov, pravila bezelstn ptelkyn, ale slyela jsem ho
hovoit s nkm o blokd Nmecka.
Je j hluboce doten. k, e to je sm pt vlky.
Ovem jako cizinec neme o tom mnoho mluvit.
Tak si myslm.
Je to opravdu hanebn Beauty. m vce o tom
slym, tm je mi to trapnj. Nedvno jsem mluvila
s panem Hooverem; ji tyi msce se sna opatit
povolen pro mal rybsk lostvo nmeck, aby
smlo vyplout do Severnho moe ale marn.
To je hrozn! zvolala Lannyho matka.
Prv uvauji, nemla-li bych sem nkdy pozvat
nkter z vlivnch francouzskch osob, aby slyeli od
pana Hoovera, co to znamen pro eny a dti stedn
Evropy.
Myslela jsem si tot, Emilie. V jak Lanny stle
mluv o t blokd. Lid v Crillonu jsou tm ji tolik
podrdni.
Nai francouzt ptel si stle jet nemohou
uvdomit, e u je po vlce.
Nebo snad jak k profesor Alston bojuj ji dal
vlku. My eny je nechvme, aby si dlali vecko
podle svho, ale myslm, e bychom mly do mrovho
jednn trochu promluvit.
Dovedu pochopit tvoje city, ekla vn pan
Emlie, k n se Beauty chodvala nejednou vyplakat
bhem Marcelovy nemoci.
Dejme se do toho, ty a j, Emilie, a postarejme se,
aby ty eny a dti dostaly jst! Beauty zala dle ne
mla v myslu pi tto nvtv; ale cosi v podvdom
j neoekvan pohnulo. ena tak lbezn povahy
mohla cel ivot jen tanit a bavit se, zatm co jin
eny pivdly na svt mrtv novorozeata a iv dti
rostly se zkivenmi kostrami; ale jednou nhle pijde
nval cit z neznma a ona k vlastnmu pekvapen
sly sebe samu zavolat: Udlejme nco!

5
Diskuse mezi tymi starmi sttnky pokraovaly
ve dne i v noci a dosahovaly nov napnavosti.
Projednvaly se toti otzky, kter se dotkaly pmo
Francie; a Francouzi jsou prudc zejmna, kde jde
o penze nebo zemi. Byl tu kus zem pro Francii
nedoceniteln: lev beh eky Rna, kter by ji chrnil
od hrz, stracch v pedstavch kadho mue, eny
i dtte v nrod. Francouzi chtli Porn; byli
rozhodnuti je dostat a nic jimi nemohlo pohnout;
dovedli se o to hdat dnem i noc, stle a stle, bez
konce; nikdy se neunavili a nikdy neustoupili.
Tak se domhali Srska s jeho cennmi uhelnmi
doly, jimi chtli nahradit ony, kter jim Nmci
mysln zniili. Francouzi trpli krut celou tuto zimu;
pijdou jet dal zimy a kdo m jimi trpt Francouzi
nebo Nmci, kte vtrhli do jejich zem, rozbili jim
v trosky msta i ddiny, odvezli stroje a zaplavili doly?
Francouzsk armda mla obsazeno jak Srsko, tak
Porn a generl Foch byl vudyptomn na mrov
konferenci, domlouvaje, hubuje, hroze, ba i odpraje
poslunost Clemenceauovi, svmu to nejvymu
pedstavenmu, kdykoli spatil njakou znmku
slabosti v tomto bod, na kterm zleela budoucnost
jeho vlasti.
Britsk ministersk pedseda velkomysln se pidal
na stranu americkho prezidenta v tto pi. Alston
prohlsil, e bylo asn, jak dovede bt Lloyd George
rozumn, kdy jde o otzku stupk ze strany Francie.
Anglie dostala Mezopotamii a Palestinu, Egypt
a nmeck kolonie; Austrlie dostvala nmeckou
Novou Guineu a Jin Afrika nmeckou Jihozpadn
Afriku. To bylo vechno zazeno pomoc zzranch
slov mandt a protektort v ppad Egypta. Ale
kde bylo njak podobn slovo, kter by umonilo
Francouzm opevnit zpadn beh Rna? To se nedalo
nalzt v dnm anglickm slovnku.
Lanny zskal zajmav obraz britskho postoje
prostednictvm svho ptele Fessendena, milho
a lbivho mladka, naokovanho pokrokovmi
mylenkami. Lanny se s nm schzel po nkolik msc
a styk obou tvoil jednu z mnoha cestiek, po nich si
Amerian s Angliany vymovali dvrn zprvy.
Mezi stem jinch otzek, o nich rozmlouvali, byl tak
ostrov Kypr, kter Britov formln pevzali
potkem vlky od Turecka. Co s nm te udlaj?
Sebeuren vech lid byla pokrokov formule;
budou tedy obyvatel Kypru dotzni, komu chtj
nleet. Mlad Fessenden si byl docela jist, e se to
stane; ale postupem asu byl stle mn jist a konen
se tomuto pedmtu vyhbal. Kdy ji bylo definitivn
jisto, e ostrov je obsazen natrvalo, mlad Fessenden
se v nvalu ptelstv doznal Lannymu, e se o t vci
zmnil svmu pedstavenmu a e mu bylo eeno, aby
nemluvil nesmysly. Kdyby Britov pipustili vude
otzku o sebeuren, co by se stalo s Gibraltarem, co
s Hong Kongem a co s Indi? Mlad mu, kter se chce
stti diplomatem, uin lpe, vypust-li takov revolun
hesla z hlavy.

6
Takov bylo ovzdu, ve kterm se pan Emilie
Chattersworthov se svou ptelkyn Beauty
Detazeovou rozhodly zmnit francouzsk mnn
o blokd. Usnesly se na tom, e pozvou vlivn initele
francouzsk veejnosti do pijmacch salon pan
Emilie, aby si vyslechli pana Herberta Hoovera, kter
ml na starosti pomoc Belgii a byl nyn Nejvy radou
postaven v elo vem pomocnm akcm. Ti, kte mli
bt pan Emili pozvni, byli z valn sti jej dob
ptel a po lta navtvovali jej salony; ale kdy jim
o tom povdla, byli ponkud zaraeni a tvrdili, e to
nelze dlat.
Zaali j ve vysvtlovat a nakonec uvedli svoje
dvody: blokda je krut, o tom nen pochyby, ale cel
vlka byla krut a krutost je soust vlky. Nmci
ostatn jet nepodepsali mr a blokda je zbran,
kter je k tomu m donutit; tak aspo vysvtluje vci
armdn veden a ve vlench dobch nrod
poslouch rad generlnho tbu. Ano, je mon, e
nmeck nemluvata umraj; ale kolik francouzskch
zemelo za vlky a kolik francouzskch vdov ji nebude
mt dal dti nsledkem nmeckho vpdu? Znm
kritik, jen byl milencem pan Emilie ji dlouh lta,
ekl j, e kad nmeck nemluvn je ptm
tonkem na Francii nebo matkou takovch tonk;
a kdy spatil vraz nelibosti na jejm oblieji upozornil
ji, aby byla opatrn a nestala se obt nmeck
propagandy: nezle na tom, pichz-li tato
propaganda pmo od Nmc nebo od Amerian, kte
j byli nakaeni pes moe.
To byl nzor lid ve Francii. Ti dva nebo ti ptel,
kte souhlasili s pan Emili, ekli j, e jej poin by byl
myln vykldn a pokodil by jej pt kariru jako
poadatelky salon. Urit se nco stane, jakmile bude
mrov smlouva podepsna; ale jen mlo Francouz,
krom nkolika nakaench bolevickmi mylenkami,
by pilo na shromdn, kde by se vedly
germanofilsk ei. Francouzi jsou velmi vdni
Amerianm za jejich pomoc, ale lid, kte ili
v bezpe o pt tisc kilometr dle, nemli by chtt
radit ve vcech, jimi se Francie zabv neustle.
Francouzi prost pokldali i mrovou konferenci za
vpd a nedviv pozorovali vechny cizince. Jeden
z ptel pan Emilie se j docela otzal: Co vlastn v
opravdu o tomto vysokm a psnm mladm
hudebnku, kter vypad docela jako Nmec a v jeho
ei je slyet stopy nmeckho pzvuku? Mluvil v jejm
pijmacm salonu o blokd a vce osob si toho
povimlo.
 7
tyi star sttnci se seli rno v pracovn
prezidenta Wilsona a odpoledne v hlavnm stanu
Nejvy rady ve Versailles. lenov jejich tb je
provzeli a ekali v pedsnch; nkdy byli povolvni
na poradu, ale vtinou byli po cel hodiny
zapomenuti. Postup Velk tyky ml bt naprosto
tajn: byl ptomen jen jedin tajemnk. Shromdn
se stalo zdrojem eptanch zprv s ohromenmi
podzenmi, kte pozorn naslouchali kadikmu
zvuku a pozorn studovali vrazy a posuky vech, kdo
vyli z tto svatyn.
Profesor Alston, kter byl povoln k jednomu sezen,
popisoval potom svm kolegm podivnou podvanou
na tyi star pny, lezouc po tyech po zemi, kde
mli rozprostenou velikou mapu a vyhledvali kousky
zem, kter chtli pidlit tomu i onomu sttu.
V zempisu se vbec pli nevyznali a vynalzali si
jmna pro ciz msta, jejich skuten si nepamatovali;
kdy byli opraveni, obvykle zapomnali a pouvali opt
jmen, kter si sami vynalezli. Alston neporuil ni
dvru, kdy to prozrazoval, protoe Lloyd George se
tzal v parlamentu: Kolik z vs, pnov, slyelo kdy
o Tnsku? Nestydm se piznat, e jsem o tom nikdy
neslyel. Nyn, dovdv se o nm, vzal jej Rakousku
a rozdlil mezi echy a Polky.
Deset dn se hdali o francouzsko-nmeck hranice
a nikam se nedostali. Byli vyerpni a samozejm ve
velmi patn me. I ostatn lid byli u podrdni,
nebo kde nebylo zprv, tam se dailo povstem.
Vechny strany si poaly eptat vci, kterm samy
chtly vit a tucet novin, kontrolovanch
Clemenceauem, obviovalo americkho prezidenta,
hanilo a zesmovalo s pohorlivou rozhoenost.
Wilson byl patn vybaven pro takovou bitku; jemn,
zdvoil, snail se vem vyhovt a nedovedl vbec
pochopit, jak podl sly se tu proti nmu sbraj.
Clemenceau ml svoji formuli, kterou nikdy nemnil:
Toto nebo Francie prohrla vlku. Prezident ovem
nechtl, aby Francie prohrla; a nechtl si vzt na
svdom vinu za to. Neuvdomoval si prost, do jakho
pekla vstupuje. Mnoz z jeho tbu ho dali, aby jel
dom; jin ho prosili, aby se svil americkmu lidu
a ekl mu, jak se vci opravdu maj. Mon je, e by
nedoshl toho, eho si pl, ale zachrnil by aspo
svoje idely neporuen a ukzal by lidem celho
svta, jak sly ni Evropu.

8
Ji D. Herron, znepokojen vvojem vc, opustil svj
enevsk domov a vrtil se do Pae. Seel se
s prezidentem a ekl pak o tom Alstonovi i Lannymu.
Wilson byl nemocn lovk a doplcel na svou povahu.
Chybla mu vkonn sla, jak Herron vysvtloval.
Dovede posoudit sebe, ale nedovede posoudit jin;
um tvt sebe, ale nikoli ostatn; nem k nikomu tolik
dvry, aby si dal napsat od nho ei a memoranda,
ba ani opsat je na stroji. Vsledek toho je, e je
pepracovn a jen on sm je vlastn americkou komis
pro sjednn mru a poet vc, kter m uvit
a rozhodnout, je prost nemon pro jeden lidsk
mozek.
Nejvt starost v tto krizi psobila prezidentu
obava, e se Evropa stane koist bolevismu.
Francouzi ho ujiovali, e tomu tak bude; a nebylo to
mon? Americk tb pipravil mapu s ohromujcmi
rudmi ipkami, ukazujcmi na Litvu, Prusko, Polsko,
Maarsko, Ukrajinu a Gruznsko. Peru-li Wilson
vyjednvn a odvede-li americkou armdu dom, pak
mon, e Nmci odmtnou podepsat mrovou
smlouvu, vlka me zat znovu a za n revoluce
v Pai a snad i v Britanii.
Mlad len crillonskho tbu byl vybrn
prezidentem a posln do Moskvy. Jmenoval se Bill
Bullit a s sebou si vzal ptele novine, kdysi znmho
jako vypra pinavho prdla. V dob, kdy Lanny byl
jet batoletem na pobe v Juanu, tento lovk
cestoval po Spojench sttech, prohrabvaje se
politickou korupc a opatuje si interviewy s politickmi
pedky a jejich velkoobchodnmi vydrovateli. Pozdji
byly jeho prce zapomenuty a Lanny nikdy ani neslyel
jmno Lincoln Steffens, dokud mu nebylo eeno, e
Bullitova mise odjela do zem Rudch.
Vrtili se s pekvapujcmi novinkami. Lenin chce mr
a je ochoten za nj zaplatit skoro kadou cenu: vzd se
Sibie i Uralu, Kavkazu, Archangelska i Murmansku, ba
i vtiny Ukrajiny a Bl Rusi; uzn vechny Bl vldy.
Ale na netst prezident Wilson ml toho veera tk
bolesti hlavy a plukovnk House byl tak churav. Bullit
se nejprve seel s Lloyd Georgem a ekl mu podmnky;
Wilson, na pokraji nervovho zhroucen, byl tak
rozloben tmto pezrnm, e odmtl vbec schzku
s Bullitem a nechtl ani slyet o mru s tmi hroznmi
boleviky. A Lloyd George promluvil v Doln snmovn
a popel, e by vbec kdy nco vdl o Bullitov misi!
To vechno se hodilo Francouzm, kte nechtli mr
za dnch okolnost. Byli poraeni, ale nechtli to
pipustit. Museli ustoupit zpt z Ukrajiny; spolehlivost
armd byla oslabena, byl to ten hrozn, nov zpsob
vlky, bojovan nejen pukami, ale i mylenkami.
Vlkou znaven vojci jim naslouchali a zanali si
eptat, takhle e by se konen mohlo vecko ukonit.
Ve francouzskm ernomoskm lostvu byly vzpoury.
Britsk oddly, majc rozkaz odplouti z Folkestonu do
Archangelska, odepely vstoupit na palubu. Nemlo
smyslu ptrat po takovch zprvch v novinch a
britskch i americkch; ale tb v Majesticu o tom
vdl a Fesseden o tom vyprvl Lannymu se
strachem v och.

9
Lanny se stle domnval, e by ml dostat njakou
zprvu od Kurta; ale nic nepilo. Tak pemlel
o strci Jessem, dostv-li jet penze a co s nimi
dl. Jednoho odpoledne, maje nkolik hodin volno,
Lanny podlehl pokuen a el na Montmartre.
Bylo prvnho dubna, slunko jasn svtilo a obloha
byla modr, poset blmi mrky; krokusy kvetly
v zahrdkch a sedmikrsky v trv park; stromy se
ji ponaly odvat sv zelen. Uboh, postraen svt
vychzel z vlen zimy; Lanny vystupuje na kopec
neustval pemlet: Pro vlastn si mus lid takhle
kazit ivoty? Jakm blem jsou posedl, e se stle
perou a hdaj, nenvid a boj navzjem?
Vystoupil po schodech do tmav chodby, kde jet
vldla zima. Zaklepal na strcovy dvee a z vnitku se
ozvalo: Vstupte; uposlechl a spatil pak, e jeho strc
m hosta, kter sedl na jedin voln idli, s n patrn
dv shodil knihy a noviny. Byl to men mu, siln
postavy, s hndmi vlasy a malou edou bradkou
a peliv pistihnutmi knrky; ml mal hranat
obliej, modroed oi, obklopen spoustou malch
vrsek, co mu dodvalo tverck vraz. Nvtvnk
byl jednodue, ale pravn obleen, a bylo by mono
pokldat ho za univerzitnho profesora nebo menho
obchodnka. To jen Lincoln Steffens, ekl strc Jesse.
Lanny byl pekvapen, ale tak poten a dal to
najevo. Slyel jsem ji o vs v Crillonu!
 Opravdu, ekl novin. Pokouel jsem se vymyslit
si njak zpsob, jak jim dt na vdom, e tu jsem.
Kdyby ho byl Lanny znal lpe, byl by porozuml
takovm tiplavm poznmkm. Takto se ale rozhodl
bt upmn a ekl: Vte, jak se vci maj boj se vs
tak trochu.
Proto jsem piel navtvit vaeho strce,
odpovdl novin. Je z lid, kter by mohlo zajmat
slyet nco o budoucnosti.
Stef strvil cel tden v budoucnosti, vysvtloval
strc se svm pokivenm smvem.
Lanny se usadil na kavalci, na kter si zatm ji
zvykl. Protoe byl v prostedku prosedl a ezal ho do
nohou, nathl se ihned a podepel o loket. V tto pozici
naslouchal asi hodinu vyprvn o jedn z nejvtch
udlost lidstva.
Asi po sedmnct msc ji Lanny poslouchal
o bolevick revoluci. Znovu a znovu slyel, e estina
zemskho povrchu byla uchvcena krveznivmi lotry,
krutjmi a zkenjmi ne ktekoli, ji kdy
zamoovali svt. Vidl politiku veho druhu ve sv zemi
i v nkolika jinch, zaloenou na jistot. e jeho strc
Jesse vil a podporoval tyto belsk tvory,
znamenalo jen, e strc je vn pratn a e se
s nm mus zachzet tak, jako s chovancem stavu pro
nervov chor.
Ale nyn tu sedl tento korektn pn stednch let,
kter pobval mezi tmito Rudmi a nejen e mu
nebylo proznuto hrdlo, ani mu nebyly ukradeny
hodinky, ale patrn mu nebyly ani aty pomakny.
Ml neobyejn pjemn hlas a klidn vyprvl o tom,
co nazval budoucnost. Zjevn to nevyprvl jako
ert; opravdu se domnval, e takov bude pt svt.
A Lanny, kter ml t v budoucnu, se o to
pochopiteln zajmal.
 Dovdl se, e v tomto novm svt mus kad
pracovat. To mu nedlalo tak velik starosti, jak by
tomu snad bylo ped temi msci, protoe nyn
pracoval. Nhodou byl placen sttem a tak mu
nevadilo, e tak je tomu u sovt. Kdy se dovdl, e
tam stt pipravuje a podv jdla dlnkm
v tovrnch, pipadalo mu to tak trochu jako v Crillonu,
kde podvali jdla jemu.
V Rusku mli ovem jen jedno jdlo denn, a to
skrovn; ale Stef ekl, e to je nsledkem pti let
vlky a revoluce a obanskch vlek na front asi
estncti tisc kilometr. Co mli, patilo vem stejn;
to bylo prvnm pravidlem komunismu.
Jak byl tedy rozdl mezi Amerikou a Ruskem?
Novin tvrdil, e to je jen otzkou, kdo vlastn stt.
V Americe se pedpokld, e jej vlastn lid, ale e
vtinou jej od nho koupili velc obchodnci. Stef
vysvtloval, e u sovt vojci a nmonci, dlnci
a venkovan se uchopili moci; kapitalist byli
vymceni. Nyn byla vlka mezi tmito dvma druhy
stt a vypadalo to na vlku a do rozhodnut.

10
Lanny Budd ml zjem o tyto novinky i o posla,
kter je pinel. Jak to vstedn muk, pomyslel si.
Pro by si jinak uen lovk, z dobr rodiny
a pravdpodobn i zmon, vybral za svoji spolenost
tyto podsvtn postavy? Ale jak Lanny brzy
vypozoroval, vybral si ji jen sten; zdlo se, e je ve
vlce mezi svm srdcem a hlavou a bylo skoro mono
tento boj pozorovat. Stef se chvlemi roziloval
a rozvnil, ale pak se sm mrnil. Proto tak vkldal do
svch vklad sam jestlie a ale.
 Steffens byl jako Herron pedevm pacifista
a moralista. Pl si revoluci, ale revoluci mysl a ducha;
bolelo ho pomylen, e by mohla bt nsiln a krvav.
Co bychom chtli takov pevrat v zpadn Evrop?
Mohli bychom zaplatit cenu?
Jesse Blackless, pokud se tkalo jeho vlastnho
nzoru, si byl jist, e ji zaplatme, a chceme nebo ne.
Mezi obma se vyvinula debata, kter Lanny
s nevedn pozornost naslouchal. Mal pedpovdl,
jak bude pokraovat rozklad armd Dohody a jak rud
hnut zachvt Polsko a Nmecko a odtud se dostane
do Itlie a Francie. Mal vdl, e to ji pichz; znal
docela pesn i mue, kte se pipravovali, e to
provedou. Stef mikl na Jesseova synovce svma
modroedma oima a ekl: Je hezk mt nboenstv,
Budde. Uet to vechnu nmahu s pemlenm.
Pro Lannyho bylo zvltnm poznatkem slyet mluvit
o bolevismu jako o nboenstv, by jen ertem. Ale
porozuml tomu, kdy novin popisoval vlnu naden,
kter zachvtilo lid Ruska, obti staletho tlaku, ijc
v nevyslovitelnm ponen kter se nhle staly pny
mocn e a dvaly se do prce ve spoleenstv
dlnk a rolnk. Lid byli hladov, neobleen
a polozmrzl po celou zimu, ale v och jim svtilo
horen svtlo a v srdcch hoela nadje, vidn a sny
budoucnosti. Z nevytvench a zanedbvanch dav,
z vojk a nmonk, tovrnch dlnk a venkovan
vychzelo nov vdcovstv, nov sttnictv
Steffens mluvil hodiny o Leninovi, pilnm, chytrm
lovku, kter pozoroval blc se boui a vzchopil se
v pravm okamiku k inu. Podle Steffensova popisu
vdl vce o dohodovch sttncch, ne oni sami
o sob; rozuml silm stojcm proti sovtm; a zatm
co svt poslal proti nmu armdy, poslal on fanatiky,
mue i eny, kte nenvidli kapitalismus tak, e byli
ochotni obtovat i ivoty, aby jej zniili. Mue, jako
v strc Jesse, ekl Stef se zchytralm smvem;
a Lanny mu porozuml, docela lpe ne si sm Stef
mohl pedstavit.

11
Mladk, kter se pokusil zabt Clemenceaua, byl
odsouzen k smrti, ale pedseda vldy se dal pemluvit,
aby zmrnil rozsudek. Jaursv vrah byl ji zaven pt
let, protoe ady se bly soudit ho bhem vlky. Nyn
byl ale proces proveden a jeho obhjci se pokusili hjit
ho dkazy, e Jaurs se zpronevil sv zemi. Tak se
vlastn proces obrtil proti socialistickmu vdci, kter
byl shledn vinnm, zatm co jeho vrah byl osvobozen.
Vsledkem toho byla mohutn protestn
demonstrace paskch dlnk, konc prvodem,
v jeho ele byla nesena rud vlajka, po prv od
podepsn pm. Lanny stl na rohu ulice a pozoroval
prvod ve spolenosti svho novho ptele Steffense.
Oba si o tom mysleli sv, ale nic neprozrazovali. Lanny
vidl svho strce kret v pednch adch; vypadal
velmi rozhodn ale nepochybn se uvnit chvl,
nebo nikdo nevdl, nepokus-li se policie prvod
zarazit a nebudou-li pi takovm pokusu i mrtv. Lanny
si byl jist, e Kurt v tom m prsty a byl by rd vdl,
dv-li se nkde.
V davu byl t druh lid, jako tehdy na schzi
a v mnoha ppadech jist i t jednotlivci: mui a eny,
hladov, podvyiven od dtstv a s bledmi tvemi,
plnmi nenvisti. Lanny nyn o nich vdl ji vce;
vdl, e chtj krev prv tak jako jejich protivnci.
Jet ped nkolika tdny by se byl Lanny domnval, e
jde jen o bezhlavou vzpouru dav, ale nyn vdl, e za
n stoj mozek, kter ji d.
 Zpozoroval, jak mlo z pochodujcch se dv kolem
sebe nebo si vm vykikovanch slov. Zrali ped sebe
vytetnma oima. Lanny se o tom zmnil svmu
spolenku a ten odpovdl: Dvaj se do
budoucnosti.
Pejete si to opravdu, pane Steffensi?
Jen z poloviny to chci, odpovdl pokoutn novin.
Z druh poloviny se toho dsm. Chtl ci jet vce,
ale jeho slova byla pehluena hrozivm evem
Internacionly.
 BDA PEMOENM

1
Velk tyka mla rozhodovat jet jednu otzku, se
kterou stle otlela, protoe byla pli oehav. To
byla otzka penz, astronomickch sum penz,
nejvt mnostv, o jakm kdy byla e v djinch
lidstva. Kdo zaplat znovuvybudovn severovchodn
Francie? Budou-li si to muset udlat venkovan ze
svch spor, budou ochromeni na celou generaci.
Nmci tam zniili ve a hodn docela zbyten.
Francouzi stanovili vi reparac na dv st bilion
dolar a pokldali se za velkomysln, kdy je snili na
tyicet bilion. Amerian trvali na tom, e nanejv
me bt zaplaceno dvanct bilion.
A co znamenalo tch dvanct bilion dolar? V jak
form budou vybrny? Na celm svt nebylo k tomu
dost zlata; bude-li Francie vybrat reparace od
Nmecka ve zbo, stane se tm Nmecko dlnou svta
a zni tak francouzsk prmysl.
To se zdlo jasnm americkmu odbornku; ale
nebylo o tom mono pesvdit Francouze, protoe
trpl vlenou psychzou. Nebylo mono o tom mluvit
s politikem, a francouzskm i anglickm, protoe byli
zvoleni proto, aby pimli Nmecko k placen. Lloyd
George pipoutl soukrom, e Nmecko neme
platit zbom; ale pak zaltl do Anglie a tam ped
celm parlamentem prohlsil, e Nmecko bude chtt
platit a tak zaplat. Pedseda vldy Velk Britanie byl
osedln Northcliffem, lordem tisku, kter ponenhlu
propadal lenstv, co projevoval ve svch novinch
tm, e si dal demobilizaci britskch armd
a souasn chtl, aby pochodovaly proti Moskv. Lloyd
George lil mrovou konferenci jako pokus rovnat
svtov problmy, zatm co kamen dopad na
stechu a proletuje okny a nkdy i zdivoel lid ki do
klovch drek.
Pak doly vci tak daleko, e Clemenceau ztratil
sebevldu a nazval Woodrowa Wilsona germanofilem
pede vemi do o. Snad to bylo jen nhodou, ale
krtce potom onemocnl prezident chipkou a lkai
mu zapovdli opustit lko. S francouzskm
a britskm ministerskm pedsedou se setkal pak a ve
sv lonici a tu se oba chovali velmi etrn
k nemocnmu. Znovu musel osud svta ekat na
vyhuben bacil z krve starho pna, jeho sla odporu
byla tm nebezpen zmenena.
Vichni se hdali navzjem! Generl Pershing
s Fochem, protoe nechtl pijmout jeho rozkazy stran
tlaku Nmc na Rn; Amerian nechtli zachzet
s poraenm neptelem jak dali Francouzi. Marl se
zase hdal se svm pedsedou vldy a prezident
Francie Poincar byl proti obma. Wilson kral svho
ministra zahraninch vc, kter nesouhlasil s dnou
z jeho prav; byl tu tak oteven konflikt se sentn
opozic, o kterm nyn pineli zprvy poslov
z Pae, protoe nevila, e prezident Wilson k sv
zemi pravdu. Byly tu docela i povsti, e mezi
Wilsonem a jeho texaskm plukovnkem nastalo velk
ochlazen. Uinil tento pli mnoho stupk? Osobil si
pli mnoho moci? Jedni kali ano, druz ne.
 2
Otzka blokdy se zila v jedin: bude Amerika
ochotna prodat Nmecku potraviny na pochybn vr
nebo se bude domhat sti zlata, kter Francie dala
pro sebe? Otzka se octla v mrtvm bod, zatm co
matky hladovly a nemluvata umrala kivic.
Americk vlda zaruila rolnkm vlen ceny za
potraviny a musela nyn tyto ceny dostat. Toho se
aspo republikni domhali a oni prv kontrolovali
kongres, kter se ji nebude zabvat njakmi
nesmysly o idealismu.
Lanny naslouchal rozepm mezi leny tbu. Co
bude dlat americk vlda se zlatem, dostane-li je? Ji
tehdy mla ohromn zlat zsoby, kter nemohla
zuitkovat. Alston docela tvrdil, e kdyby k tomu dolo,
e ani Francouzi by si netroufali vzt nmeck zlato,
protoe tm by zniili marku, a kdyby padla marka,
frank by nsledoval; ob mny byly na sob zvisl
tm, e francouzsk vry byly uinny na zklad
nadj na nmeck reparace.
Lanny stle vce objevoval sloitost svta, v nm
il; velmi si pl, aby tu byl jeho otec, kter by mu
mohl mnoh vysvtlit. Ale ten mu psal, e jak oekv,
bude jet del dobu mt co dlat doma. Buddov byli
nuceni si vypjit penze a pebudovat st svch
tovren na vrobu rznho zbo, od eleznch
nstroj a kuchyskho nad po ic stroje.
Z njakch dvod pokldal to Robbie za pokles.
Nhodou tak byl znovu rozezlen na prezidenta
Wilsona, protoe se mu nepodailo odmtnout britsk
poadavek, aby zvten americkho lostva, ji
odhlasovan kongresem, bylo zrueno a oputno.
Pan Emilie nedostala od pana Dalcrozea dn
zprvy a pozvn poslan mu poste restante pilo
zpt. Musel tedy ji odjet do Nmecka, ekl Lanny
a Beauty dodala: Dky Bohu! Ale Lanny byl
pesvden jen napolo a byl muen pedstavami, e
jeho ptel je ve francouzskm vzen nebo docela
v hrob.
Jednu malikost se ale pece dovdl. Pi obd
mluvili profesoi o pekvapiv zmn v postoji jednoho
z velikch francouzskch denk ve vci reparac
a blokdy. Zdlo se opravdu, e ve francouzskch
finannch kruzch zan svtat. Jist pask asopis
ve vydavatelskm vodnku poukazoval na to, e
Nmecko neme platit, dokud neseene zahranin
valuty; k tomu cli e mus nco vyrbt a tud pro
vrobu dostat suroviny! Zzrak, prohlsil tvrdohlav
profesor Davisson kter normln na zzraky nevil.
Lanny si opatil vtisk tohoto asopisu a neopomnl
si vimnout, e jeho vydavatelem je prv mu,
s kterm se Kurt seznmil v pijmacm salonu pan
Emilie. Lanny dosud nezapomnl, co mu svho asu
kal otec o zpsobech, jakmi se zzraky tvo
v novinskm svt. Ped vlkou Rusov poslali zlato
do Pae a platili hotov podporu francouzskho tisku;
nyn zase se Nmci pokoueli koupit si milost! Bylo
mon, e se Kurt dostal do tchto vych kruh, kde
byl bezpeen ped polici i vojenskmi ady?

3
O takovch vcech se ned dobe mluvit telefonem
el tedy Lanny odpoledne navtvit svou matku. Vyjel
nahoru zdvi neohlen a zaklepal na dvee. Kdo je?
zvolala; kdy se prohlsil, otevela opatrn dvee,
vpustila ho a zaeptala: Kurt je tu!
Nmeck dstojnk zstal schovn, dokud Beauty
nevela do vnitnho pokoje a nezavolala ho. Lanny
shledal, e se Kurt oblkl do mdnch odpolednch
at, v nich vypadal velmi hezky. Ml mal knrek,
zastien po anglicku, a jeho svtle lut vlasy, kter
v Hellerau nosval sotva centimetr dlouh, mly nyn
dlku vhodnou pro hudebnka. Kurt byl bled, ale
klidn; el-li mu ivot tajnho agenta na nervy,
nebudou tm urit obtovni jeho ptel. Myslel
jsem, e je mou povinnost vi vm obma, dt vm
vdt, e je se mnou vechno v podku, pravil
Lannymu.
Nen to nebezpen, chodit sem, Kurte?
Zatm je se mnou vechno v nejlepm stavu,
pokud vm. Na vc se neptej.
Lanny mu ukzal noviny a ekl: Pinesl jsem tohle
matce. Jejich zraky se setkaly, ale dn nic neekl.
Posadili se a Kurt si pithl idli ble, aby mohl
mluvit docela tie. Nejdve chtl vdt od Lannyho,
jak jsou mysly mrov konference s okresem, ve
kterm je zmek Stubendorf; Lanny mu byl nucen ci
to nejhor, e toti urit pipadne Polsku. Pak chtl
vdt Kurt, co je novho o blokd a Lanny mu
naznail zhruba rzn mysly, o nich se jednalo,
a postoj rozlinch veliin, pokud mu o tom bylo co
znmo. Kurt za to mu vyprvl o vvoji vc v Nmecku
vdomosti, kter by mohly bt cenn crillonskmu
tbu.
Chvli hovoili o tchto vcech; kdy se na chvilku
odmleli, poznamenala Beauty: Kurt mi nco ekl,
Lanny, o em bys ml vdt o svm satku.
Satku! zvolal Lanny ohromen. smv zmizel
s Kurtovy tve.
Byl to dal z tragickch milostnch pbh z vlky
dal amor inter arma. Zaalo to v nemocnici, kde byl
Kurt po svm druhm porann, kdy mu bylo lomkem
rapnelu vytreno kus eber.
 Bylo to v malm msteku u vchodnch hranic,
vyprvl dstojnk. Fronta se pohybovala sem a tam
a tud vude plno zkzy a utrpen. Moje oetovatelka
byla o rok mlad ne j, hezk, urostl dvka jej otec
byl chud uitel, take si musela vydlvat na svoje
vzdln. Moje rna se trochu zantila, take jsem se
dlouho uzdravoval; hodn asto jsme se vdali
a zamilovali se do sebe. Vte, jak to chod ve vlce
Kurt se dval na Beauty, kter pisvdila. Ano, ona
v! Lanny ekl: Tot se pihodilo Rickovi. Jene tam
ona nebyla oetovatelkou.
Opravdu! O tom se musm dovdt. Nu, ml jsem
se vrtit k svm povinnostem a protoe nebylo asu
nazbyt, oenil jsem se s n. Rodim jsem o tom ani
nekal, protoe jak vte v Nmecku se velmi db na
spoleensk postaven a oni by to nebyli pokldali za
vhodn spojen. Mj otec tehdy onemocnl chipkou
a vechno spovalo na matce; poslal jsem tedy dopis
otcovu prvnmu zstupci se dost, aby byl oteven
jen v ppad m smrti, a nechal jsem celou vc v klidu
a do konce vlky. Elsa nezanechala svch povinnost
oetovatelky pes to, e byla thotn; a v poslednch
tdnech vlky se zhroutila z podvivy. Vidte tedy, e
blokda m pro mne i osobn vznam.
Kurt umlkl. Jeho obliej byl staen, co ho inilo
starm; ale jinak nedal svoje city najevo. Pro nikoho
nebylo dost potravin, le pro spekulanty, kte
poruovali nazen. Elsa mi o tom nic neekla
a vsledek toho byl, e dt se narodilo mrtv a ona
sama zemela nkolik dn po tom. To je tak ve o mm
satku.
Beauty sedla se zavlhlma oima; a Lannymu
proltla hlavou znm mylenka; Ach, jak ohavnou
vc je vlka! Proval muka Francie s Marcelem
a svou matkou a muka Anglie s Rickem a Ninou; a nyn
vidl, e v Nmecku to bylo stejn. Lanny neustle
porovnvaje osudy obou svch ptel, poznamenal:
Nikdo nic nezskal, Kurte. Rick je zmrzaen na cel
ivot a sotva kdy se zbav bolest. Spadl s letadlem.
Ubok! pravil Kurt, ale jeho hlas byl matn. Ale
to bylo aspo v boji. Jeho ena nezemela
vyhladovnm, i ano?
Britov mli tak sv potravinov omezen,
nezapomnej. Vae ponorkov kampa byla inn.
Ob strany pouvaly vech zbran, kter mly po ruce.
A nyn se pokoume uzavt mr.
To, co oni nazvaj mrem, je vlastn jen jin druh
vlky. Berou nm lod a eleznin zazen, nae kon
i dobytek a uvaluj na ns dluhy na cel stolet.
Pokoume se vytvoit Spolenost nrod,
vykldal Amerian, kter by zaruovala mr.
Bude-li to spolenost, kterou vytv Anglie
a Francie, bude to jen spolenost proti Nmecku.
Lanny vidl, e nem smyslu pt se s nm; pro
nmeckho dstojnka, prv tak jako pro
francouzskho, byla stle jet vlka. My Amerian
dlme, co je v naich silch, prohlsil. Bude jen
teba asu, aby vechny vn ochladly.
Vy Amerian byste se mli dret stranou veho.
Nebyla to vae vlka..
Snad, Kurte. J nebyl pro to, abychom se do n
mchali a nyn vtina naich lid pracuje na nprav.
Dlejte co mete, abyste nm pomohli.
Jak bychom mohli nco dlat, kdy ani nesmme do
tak zvan konference?
Beznadjn situace! Lanny pohldl na hodinky
uvdomuje si, e v hotelu ji asi na nho ek jist
Armn. Nejsem pnem svho asu, vysvtloval
hotov se k odchodu.
Kurt tak povstal; ale Beauty pravila: Kurte,
nemete pece odejt, dokud se nesetm!
 Piel jsem pece tak za svtla, odpovdl.
Nechci, abyste el s Lannym, dala. Pro
vydvat v nebezpe oba ivoty? Pokejte, prosm,
pjdu pak s vmi. Nemohla zabrnit, aby se j hlas
nechvl, a Lanny pochopil, e pro ni vlka tak dosud
neskonila. Chtla bych si s vmi jet promluvit
o Emilii Chattersworthov, dodala; ob doufme, e
se nm poda nco udlat.
Dobr, pokm tedy, pravil Kurt.

4
Postup Velk tyky zstval na mrtvm bod; a tu
jednoho dne pila zprva, kter otsla Crillonem jako
zemtesen: prezident Wilson nadil, aby byla pro
nho vyslna lo do Francie. Jako kad jin
zemtesen i toto nepestvalo rachotit a zachvvat
mnoha budovami i jejich obyvateli.
Washington popel, e by dostal njak takov
rozkaz. Pak se zase eptalo, e Britov zadreli
prezidentv kabelogram o tyicet osm hodin. Uinili to
i ne? A myslel to Wilson opravdu nebo to byl jen
skok?
A tomu bylo jakkoli, stailo to, aby mezi Francouzi
vznikla panika. Clemenceau pispchal k nemocnmu
prezidentu, aby se na to peptal, omluvil se a pokusil
se napravit vci, nebo nemohl pokraovat bez nho
a jeho odchod by byl znamenal katastrofu. Cel ada
straidel pronsledovala Francouze: e Nmci odepou
podepsat, e vlka zane znovu a revoluce e zachvt
ob zem!
Znovu a znovu se schzeli v prezidentov lonici
a pipravili adu kompromis. Usnesli se na tom, e
Francie si ponech Srsko na patnct let, aby tak mla
dosti uhl pro svj prmysl, ne d vlastn doly do
podku. Pak pomoc plebiscitu se obyvatel sami
rozhodnou, ke kter zemi chtj psluet. Porn se
vrt Nmecku po patncti letech, trvale
odmilitarizovno. Marl Foch vyel opt na vlenou
stezku a zanedlouho se se svmi pteli pokusil
o vzpouru Francouz v Porn a o utvoen vlastn
vldy, doadujc se pipojen k vlasti.
Ti subkomise studovaly otzku reparac, ale marn;
nakonec doly k rozhodnut vyhnout se ustanoven
konen sumy. Nmecko mlo zaplatit pt bilion
dolar bhem prvnch pti let, a potom se komise
rozhodne, kolik jet zbv. Dal prce pro Spolenost
nrod! Woodrow Wilson doshl svho Spolenost
nrod a mrov smlouva byly tak spojeny, e je nikdo
nemohl rozdlit. Ale Clemenceau prosadil svou
v zkladnm bodu Nmci nebyli piputni do
Spolenosti.
Toto posledn rozhodnut naplnilo americk poradce
zoufalstvm. Dnem i noc pracovali, aby ustanovili
mezinrodn moc, kter by pinesla uklidnn Evrop,
a to ve se nyn zvrhlo ve Spolenost proti Nmecku,
jak se vyjdil Kurt! Povsti ly docela i dle a mluvilo
se o tom, e prezident se zaruil za francouzsk
poadavek dohody, za slib, e Anglie a Amerika ji
budou hjit, kdyby byla napadena znovu. Prezident
Wilson ustoupil v tolika vcech, e Alston i ostatn
z liberln skupiny nad nm zoufali. A vichni se
shodovali v tom, e podobn dohoda je bezvznamn,
protoe americk sent ji nikdy neschvl.

5
Po cel den a valnou st noci poslouchal Lanny
rozepe o tchto otzkch. Nebyl prv jen
tajemnkem, vykonvajcm dan rozkazy; zajmal se
o ve, co se dlo, a jeho pedstaven s nm jednal
podle toho, svuje se mu se svmi nadjemi
a obavami. Lanny stle vidl ped sebou Kurta
Meissnera a zastval se jeho ppadu kdykoli se mu
k tomu naskytla pleitost.
To vechno byly ovem vn vci pro mysl
devatenctiletho mue. S nm bydleli v hotelu jet
dva dal tajemnci, oba star ne on a absolventi
univerzit. Ti tak nosili aktovky, zaazovali zprvy,
poizovali z nich vtahy, vedli seznamy schzek,
pijmali mn dleit nvtvnky a eptali si
o sttnch tajemstvch; pracovali tak pes as, byli-li
o to podni, a mezi sebou byli nespokojeni s nzkmi
platy a drahotou cigaret. Ale kol zbavit Evropu dal
vlky si nebrali tak k srdci ani ochranu Armn ped
zuivost Turk. Vyuvali hojnosti jdel, kter jim
opatovalo vojensk veden, vtinou z konzerv
a vdy si nalezli dosti asu, aby mohli vidt non ivot,
o nm se pedpokldalo, e je pznan pro Pa, ale
kter ve skutenosti byl zazenm pro cizince.
Lanny naslouchal hovorm svch koleg, kte byli
upmn a zeteln. Pro n bylo vzruujc podvanou
pohled na sto nahch en, tancch na scn
a pomalovanch vemi duhovmi barvami, o kter si
jet dlouho potom vyprvli. Lannymu, kter byl
z Riviry uvykl nahot nebo tm nahot, byla
hdankou tato produkce pohlavnho vzruen ve
velkm. Vyptval se ptel a dovdl se, e tito mladci
byli vychovni v prosted, kde lidsk tlo je nm
tajemnm a pohorujcm, take jeho veejn
pedvdn bylo pro n senzan phodou asi jako
pohled na hoc cel blok dom.
Tmto mladkm byla ena tak potebnou jako
potrava nebo spnek. Po pjezdu do jin sti svta
vyhledvali ihned vhodn eny a vymovali si
dvrn poznatky v tomto smru. Chtli tak vdt
o Lannyho ivot v lsce a kdy jim ekl, e byl
dvakrte oputn a e si l zlomen srdce, ekli mu,
aby na to zapomnl, protoe je mld jen jednou. Potom
o tom pemlel mezi chvlemi sil zadret Italy, aby
nepipravili Jugoslvce o jedin pro n vhodn pstav.
Pi tom nemohl zapomenout na mladou anglickou
tajemnici, Penelopu Seldenovou, kter byla rda v jeho
spolenosti a nestydla se piznat se mu k tomu.
Lanny tak shledal, e ji m stle vc a vc rd,
a uvaoval o tom, na vlastn ek? Byl jet
zamilovn do Rosemary? Ale to mu tak nevadilo, aby
byl asten s Gracyn. Bylo to sice velmi hezk, snt
o velik a vn lsce, ale as mjel a dn takov
nepichzela, i doufal, e snad jednou pijede
Rosemary na Riviru? Ta pece oekvala dt,
budoucho ddice starobylho anglickho titulu. Lanny
j psal z Pae a dostal pknou, chladnou a ptelskou
odpov s novinkami o n a jejich spolench ptelch,
jako byly vechny jej dopisy.
Znovu uvaoval o otzce pohlavnch zsad svch
a svch ptel velkho svta. Teorie o velk a vn
lsce vyla z mdy, byla-li vbec kdy v md, mimo
u bsnk a spisovatel. Bohat a dleit uzavrali jen
tak zvan satky z rozumu. Synov a dcery pivnch
baron i dmantovch krl si kupovali tituly; lenov
lechty je prodvali a advokti se schzeli, aby sepsali
to, emu kali ujednn. Pak byla okzal veejn
svatba, jejm dsledkem bylo, e byli dva nebo ti
lenov vybran spolenosti pivedeni na svt; tm
bylo uinno povinnosti zadost a kad se bavil podle
libosti, diskrtn a nenpadn.
Ml bt Lanny druhmi houslemi v tomto
spoleenskm komornm koncert? Pozvn bylo
uinno a nebylo odvolno. A bude-li chtt pijmout, co
zatm? t jako poustevnk nebo vyplnit svoje przdno
zbavou s jemnou a diskrtn mladou tajemnic? Byl si
jist, e jestlie Rosemary, budouc hrabnka ze
Sandhavenu, se vbec kdy zept, jak il, bude to
zvdavost jen chladn a ptelsk jako jej dopisy.
Takov byly pjemn nsledky tohoto
nejrevolunjho objevu devatenctho stolet,
veobecn znmho jako kontrola porod.

6
Velk tyka se rozhodovala o osudu zem pi
Jaderskm moi a shledvala to jednm z nejtch
problm. Prezident Wilson odjel do tto tepl zem
a byl tam uvtn jako zachrnce lidstva; v milnsk
opee byl naden uvtn a na ulicch naslouchal
hmavm pozdravm z milion hrdel. Zskal tak
dojem, e vzntliv Italov ho skuten miluj; ale nyn
se dovdal, e italsk lid je dvoj a ti druz nyn
pichzeli do Pae. To byli ti, kte zavrhli svj spolek
s Nmeckem a zaprodali svou krev a poklady sv zem
Britanii a Francii vmnou za podepsan slib zem,
kter dostanou po vlce. A nyn tu tedy byli, ne aby
tvoili Spolenost nrod nebo zachrnili lidstvo od
ptho krveprolvn, ale aby pevzali koist.
Britov a Francouzi uzaveli Londnskou mluvu pod
tlakem nutnosti a te, kdy ji bylo po nebezpe,
nemli valn chuti ji dodret protoe nikdo nevid
rd, kdy se jin stv mocnjm. Ale nedostvalo se
jim vmluvy k odvoln slib a pokldali za zen
prozetelnosti, kdy kick ryt vzneenho ducha
piel ze zmo, tmaje prapor se svmi trncti body,
do nich patilo prvo, malch nrod uniknout
z rakousk nadvldy, ovem ne proto, aby se dostali
pod nadvldu nkoho jinho. Britov, kte zamtli
mylenku sebeuren na Kypru, a Francouzi, kte ji
zamtli pro Srsko, byli j nadeni v otzce adriatickch
zem jen ovem bude-li to prezident Wilson, kdo ji
uzkon.
A kik ze zmo to uinil; a ministersk pedseda
Orlando, tento vldn a laskav pn, plakal a baron
Sonnino se karedil a cel italsk delegace zuila
a bouila. Tvrdili, e Wilson prohrl svou vc v Porn
a polskm koridoru, a proto se pokou nyn napravit si
povst na et Itlie. V poradnch snch i chodbch se
odbvaly zuiv hdky a Italov sbalili svoje vci
a hrozili odchodem; ale zdreli se, protoe shledali, e
nikdo se o n nestar.
Spor poal podivnm zpsobem; Velik trojka se
shodla v tom, e vyd spolen prohlen, odporujc
italskm poadavkm; americk prezident dostl
svmu zvazku, ale Lloyd George a Clemenceau nikoli,
take Amerian se dostali do situace, kde byli sami
proti Italm. Wilsonovy obrazy byly strhvny se zd po
cel tto zemi a jeho tv, kter a dosud byla skoro
zboovna, byla nyn pedmtem karikatur sub
specie diaboli. Italsk delegace odjela dom
a Francouzi byli velmi podeni; ale Amerian je
uklidovali: Nestarejte se, oni se vrt; co se
skuten za nkolik dn stalo.

7
Jak to as pro odbornky a jejich tajemnky!
Profesor Alston byl povoln k prezidentu Wilsonovi do
pracovny a nalezl tam star sttnky, lezouc po
tyech po mapch okol Suku nebo antungu. Lanny
byl obas povolvn, aby rychle pinesl na Quai
dOrsay njak dleit dokument nkomu, kdo
pomhal pi konen revizi smlouvy Spolenosti
nrod. Byla to nesmrn choulostiv situace, protoe
americk kongres trval na tom, aby bylo prohleno, e
Spolenost nebude nikdy zasahovat do Monroeovy
doktrny; tato vhrada byla vsunuta do smlouvy pokud
mono nejtieji, protoe tu byly i jin nrody se svmi
mstnmi mluvami, kter by chtly dostat do
smlouvy, a bylo tu nebezpe, e by se tm jimi
zbyten vilo.
V poledne se sela skupina profesor a Lanny se
dovdl, jak ppravy byly uinny k pijet nmeck
delegace, obeslan nyn do Pae. Nmci byli stle
pokldni za neptele, dokud by nepodepsali
smlouvu; nebylo jim dovoleno nosit uniformu a jakkoli
styk s nimi byl psn zapovdn. Mli bydlet v hotelu
des Rservoirs, kter s pozemky vkol byl obklopen
pekkami z ostnatho drtu. Jak se jim vysvtlovalo,
bylo to proto, aby dav nemohl vtrhnout dovnit; ale
nebylo mono odstranit z mysl Nmc pocit, e se
s nimi jedn jako s dravou zv.
Delegace pijela na prvho kvtna, na den
tradinho svtku Rudch po cel Evrop. Generln
stvka ochromila toho dne celou Pa: podzemn
drhu, tramvaje, autodroky, krmy, divadla, kavrny
prost vechno.
V jednotlivch okresech a pedmstch se
shromaovali dlnci s prapory a hudbami. Prvody
byly zakzny, ale lid se valili jako sta ek na nmst
Svornosti a tb Crillonu zaplnil vechna okna, aby je
pozoroval. Nikdy ve svm ivot nevidl Lanny tolik
davu a neslyel tolik hmcho kiku; byla to vzva
nespokojench, vyjadujc vechna utrpen, kter dav
vytrpl bhem ty a pl roku vlky a bhem mnoha
msc ppravy mru.
Lanny nenalezl svho strce v tomto moi lidstva,
ale vdl, e vichni agittoi msta tam jsou. Byl to
den, kdy prohlsili revoluci, a byli by ji provedli, kdyby
byli mohli. Kapitn Stratton ekl, e marl Foch
rozdlil skoro sto tisc vojk na strategick msta. Ale
 bylo vojsko i dstojnictvo spolehliv? Prvho kvtna
1919 pronsledoval strach vechna vedouc edn
msta po celm civilizovanm svt.

8
Lannymu kali v Crillonu ertovn rov; bylo
zbavn kat to o ddici velk americk zbrojovky.
Rozila se zprva, e jeho strc je plnokrevnm
bolevikem; a nebyl to prv Lanny, jen pivedl onoho
znmho pznivce Rudch, Lincolna Steffense, na
obd do hotelu? Nebyl asto vidn v zaujatch
rozhovorech s Herronem, tmto apotolem voln lsky
a Prinkipa? Co se nepokouel vce ne jednomu lenu
tbu vysvtlit, e tito zdivoel mui a eny,
pochodujc a vouc po ulicch, by pece jen mohli bt
budoucnost?
Crllonsk tb byl pesvden o tchto
pochodujcch, e hlavnm jejich kolem je dostat se do
ulic, kde jsou klenotnick zvody. Vkladn skn
tchto zvod byly sice chrnny ocelovmi zvsy,
ale i takov se daj vypit a mnoz z pochodujcch
jist mli potebn k tomu nstroje v kabtech. O tom
jist nevdl nikdo lpe ne velitel kadrony kyrysnk
v blankytn modrch uniformch, zdobench
stbrnmi etzy, kte steili hotel. Jzda s tasenmi
avlemi byla umstna ve dvojstupech nap Krlovsk
tdy, oddlujc dav; prali se a namhali se a vkiky
mu i en se msily se zvuky rozbjenho skla. Lanny
pozoroval tento zpas, kter trval pod okny hotelu asi
hodinu. Vidl hlavy mu posekan avlemi a krev
tekouc jim po obliejch i atech. Pro nho to byl
pohled skoro jako na vlku; byl to nov druh boje,
zvan tdn, kter, podle slov jeho strce, bude
pokraovat po lta i generace podle poteby.
 Crllonsk tb uvaoval o vnosti nebezpe
Zvtz-li rud ve Francii, cel prce mrov konference
pijde nazmar. Zvtz-li v Nmecku, zane vlka znovu.
Ale nebylo nebezpe, e se to stane, protoe Kurt
Eisner, rud vdce Bavorska, byl zavradn dstojnky,
a t osud stihl i Liebknechta a Rudou Rozu
Luxemburgovou v Berln: sociln demokratick vlda
Nmecka nenvidla komunisty a stlela je po ulicch.
Podivn jsou obraty djin! Vlda se socialistickm
sedlem v ele poslala do Versailles mrovou delegaci,
ji vedl csask ministr zahraninch vc hrab von
Brockdorff-Rantzau, len hrd star lechty, kter
opovrhovala nmeckm dlnictvem skoro prv tak
jako francouzskmi politiky. On i jeho dv st padest
len tbu bylo uzaveno v zadrtovan ohrad a dav
se na n chodil dvat jako na zv v zoologick
zahrad. Hrab je nenvidl tak, e mu skuten
psobili fysickou bolest. Kdy piel do trianonskho
Palace-hotelu, aby pedloil svoje povovac listiny,
byl smrteln bled a kolena se mu tsla, e sotva stl.
Ani se nepokouel mluvit. Podvan na to byla
Amerianm trapn, ale Clemenceau a jeho kolegov
zili. Vizte! pravil. To jsou zase ti sta Nmci. Ta
jejich republika je jen maskou. Zv se chce dostat
ven z klece.
 M L A D LO C H I N VA R

1
Vysok a statn pan Emilie Chattersworthov la
nakupovat a navtvila svou ptelkyni Beauty v hotelu
zhy dopoledne. Pihodila se takov podivn vc, m
drah, pravila. Pamatuje se na toho mladho
vcarskho hudebnka, pana Dalcroze?
Ano, velmi dobe, odpovdla Beauty polekna.
Vera veer mne navtvili dva ednci ze Sret. Zd
se, e ho hledaj.
Proboha, Emilie, a pro?
Neekli mi pmo, ale mohla jsem to uhodnout
z jejich otzek. Mysl si, e je nmeckm vyzvdaem.
Ach, mj boe! zvolala Beauty; jen st se j
podailo ukrt pohnut. To je hrozn, Emilie.
Dovede si to pedstavit? Zdl se mi takovm
ulechtilm a jemnm lovkem.
Na co se ptali, Emilie?
Na vechno do nejmench podrobnost. Chtli
vdt, jak jsem se s nm seznmila; jeho popis, vku
a vhu a takov vci, kter si lovk jen tko
pamatuje; tak seznam osob, jim byl pedstaven
v mm dom; a velmi se jich dotklo, kdy jsem si
nemohla na vechny vzpomenout. V sama, kolik
mm vdy host a nezapisuji si je.
ekla jsi jim tak moje jmno? otzala se Beauty
rychle.
 Natst jsem si vas uvdomila, jak by to mohlo
nepjemn ukazovat na Crillon.
, dkuji ti, Emilie dkuji ti! Cel Lannyho
budoucnost na tom me zviset! Beauty se
vzpamatovala a pokraovala: Takov neuviteln vc,
Emilie! Domnv se, e by to mohlo bt pravda?
ena nestrv zbyten tolik let v mdn spolenosti,
ani se nenauila, jak skrt svoje city nebo aspo jak
jim dt jin smr.
Nevm, co si o tom mm myslet, Beauty. Co by tu
jinak mohl Nmec dlat?
Nekala jsi mn, e pan Dalcroze mluvil hodn
o zlu pchanm blokdou?
Ano; to ale nen pece zloin, i ano?
Snad je pro Nmce, myslm. Francouzi by ho asi za
to zastelili.
Laskav pan Emilie, j vlasy zblely pod naptm
ve vlce, pokraovala ve svm rozumovn o duevnm
stavu Francouz. Lze jen doufat, e podpisem tto
smlouvy se uklidn a pijdou zase k sob. Budou-li jen
mt Spolenost nrod ke sv ochran a jist nen
mon, aby americk kongres zamtl takov velkolep
a skvl pln!
Beauty opanovala svoje rozechvn a dodala jet
nkolik poznmek k vci, kter mla z druh ruky od
Lannyho profesor. Po nleit pestvce se otzala:
Ty nev, co se stalo s tm mladkem?
Ani slovo od t chvle, kdy odeel z mho domu.
Myslela jsem si, e to je velmi podivn.
Musm se na nho zeptat Lannyho, napadlo
Beauty. Zn tolik hudebnk a snad ho bude moci
nalzt.
Ale pro, Beauty? Nen za takovch okolnost lpe
o nm nevdt?
Ty ho tedy nechce udat? dotazovala se.
 Urit ne pokud se nedovm, e spchal njak
vn zloin. Je ji po vlce, aspo pokud se m te,
a nemm nejmen zjem, aby nkdo dal byl
zastelen. A si ho Sret najde, dovede-li.
A v bezpen, e ti vili, Emilie?
Ani m nenapadlo, e by neuvili, bylo odpovd
velk dmy. Byla skuten vzneenou dmou
a nepotebovala tuto lohu pedstrat. Urit vdli
vechno o mn a mluvili se mnou jako gentlemani. Byli
to jist njac vysoc ednci.
Samozejm, e museli naped vyzkoumat, jak se
k tob dostanou, Emilie. Ale asi kadmu nekaj
vechno co vd a jist pedpokldaj tot o tob?
Co tm chce, pro boha, ci, Beauty?
Nu, Lanny mi neustle k, e Francouzi nazvaj
crillonsk tb germanofilskm; a kdyby nalezli
v Pai nmeck agenty, pokouejc se o propagandu
proti blokd, a mohli je njak spojit s nmi, nemysl,
e by to Francouze potilo?
Ty jsi ale kouzelnice! zvolala jej ptelkyn.
Vypad tak nevinn a dviv a pak mluv jako
Sherlock Holmes!
Nu, Lanny mi tak posledn ekl, e ponvad
nemm penze, musm mt rozum.
Chtla bych vdt, co si Lanny mysl o mn!
uvaovala poadatelka salon; a ve smchu, kter
nsledoval, mohla Lannyho matka skrt nervov
napt, kter se j zmocovalo.

2
Beauty odmtla jt na obd se svou ptelkyn kouc,
e nen ve sv ki a nem chu se oblkat. Jakmile
nvtva odela, zavolala Crillon a ekla: Pij sem
ihned, Lanny. ekni teba profesorovi, e tvoje matka
onemocnla.
Mladk snadno uhodl, o jde. Vydal si potebn
dovolen a dostihl matina hotelu tak rychle, jak jen ho
tam taxk stail dovzt. Nalezl svou matku v pli
a dohadoval se nejhorho; a poctil ulehen i div,
kdy se dovdl, e Sret dosud Kurta nem, pokud
Beauty vdla. Urit ho aspo nemla vera veer,
namtal. A zatm me u tak bt za hranicemi.
Vm, e nen, Lanny! Nco mi to k! Beauty
vzlykala; jej syn ji nevidl tak rozruenou zkost od
dn jejch zpas s Marcelem, kdy se snaila nejdve
ho udret na ivu a potom zadret, aby neel znovu do
vlky.
Nhle pozvedla hlavu a mladk vidl v jejch och
poden vraz. Lanny, musm ti ci pravdu! Mus se
pokusit mn odpustit!
Co tm mysl, Beauty?
Kurt a j jsme milenci.
Lanny za svho ivota a dosud neslyel
pekvapivjch slov. Brada mu poklesla a jedin co
mohl ci, bylo: Proboha!
Vm, es pohoren, pokraovala rychle matka,
ale byla jsem tak oputn, tak roztrit od t doby,
co Marcel zemel. Pokouela jsem pesvdit sama
sebe, e moje dt mi sta, ale to nen to, Lanny.
Nedovedu prost t sama.
Vm, Beauty
A Kurt je v tme stavu. Ztratil enu i dt, prohrl
vlku a jeho domov dostanou jej Polci. ekl mi, e se
tam nikdy nevrt, aby byl pod jejich vldou. Chpe,
jak to s nmi bylo?
Ano, m drah, ovem
 A mysl, e jsme tu mohli bt zaveni ve tech
pokojch, Kurt a j, a nemluvit o svch srdcch
a nepokouet se utit jeden druhho?
Nikoli, musm pipustit
, Lanny, byl jsi tak skvl, kdy se jednalo
o Marcela mus se pokusit o to znovu! Kurt je
nejlep ptel, jakho m, nebo jm bude, dovol-li
mu. Vm, co si mysl kad to bude kat e jsem
dost star, abych byla jeho matkou; ale tys sm pece
kal, e Kurt je star na svoje lta a v dobe, e j
jsem mlad na svoje. Kurtovi je dvaadvacet a mn je
teprve ticet sedm to je pravda, mj drah, o tom
nepotebuji lht Lanny se nemohl zdret smchu,
kdy vidl, jak se tato dobr due zoufale brn proti
vem klepm, na jak si dovedla vzpomenout. A jak si
ubr rok i podobn ze svho vku a pidv jej
Kurtovi!
Vdy je vechno v podku. Byl jsem sice trochu
pekvapen z potku
Nesm si myslet, e jsi ztratil matku nebo ptele,
Lanny. Budeme ti oba tm, m jsme byli a dosud,
odpust-li nm a dovol-li, Lanny.
Ano, Beauty, ovem
Nesm si myslet, e m Kurt svedl, Lanny! Mladk
zjistil, e se smje jet srdenji. Mj boe! Byl bych
spe schopen se domnvat, e tys svedla jeho!
Nedlej si erty ze mn, Lanny je to pro ns oba
smrteln vn. Mus pochopit, jak mezera zstala
v mm ivot od t doby, co m tvj otec opustil i
co jsem ho pimla, aby m opustil. Nikdy se nedov,
co mne to stlo.
Mnohokrte jsem se pokouel uhodnout to, ekl
mladk a objal ji jednou rukou. Rozvesel se,
drahouku, je to dokonale v podku. Kdy o tom
pemlm, je to vlastn skvl mylenka a stydm se,
e jsem na to nepiel sm. Vezmete se?
Ale, Lanny, nebu smn! Co by lid ekli? e
jsem ho ukradla v kolbce.
Chce si t Kurt vzt?
Pokld to za otzku cti. Mysl, e ty to od nho
oekv. Ale ekni mu sm, e to je vyloueno. Budu
ji brzy starou enou a pak bych se musela stydt
sama za sebe, a bych mu kazila ivot. Ale nyn ho
mohu udlat astnm. Chodil sem skoro denn
a dn z ns nevdl, jak bychom ti to mli ci..
Nu, myslm, e te bys u nemusela bt
upejpavou, odpovdl mladk psn. Ale ji jsi mi to
ekla a nyn je jen otzkou, jak vs oba hnky dostat
ze zem.

3
Beauty se potcela nyn jako v hroznm snu,
v kterm je lovk trpen vdomm vlastn
bezmocnosti. Nevdla jak vyhledat Kurta nedal j
vbec adresu, protoe byl vzn slibem. Pijde opt
ale kdy? A co kdy nalezne policejn agenty, jak na
nho v hotelu u ekaj? Lanny se mus jt podvat dol,
neekaj-li tam v hale njac podezel lid. V hale
hotelu ovem lid sedvaj; jak m Lanny poznat, jsou-
-li podezel?
Beauty musela mt nkoho, kdo by j pomhal; a kdo
to ml bt, ne-li jej syn? Bla se hrozn, aby ho do t
vci nezapletla. Ne snad se zetelem ke Crillonu o ty
nemla naprosto dn zjem. Ale co kdyby policie
sebrala Lannyho s Kurtem? Aby tak on byl potrestn za
jej hnou lsku nebo tak na ni sama stle nazrala,
protoe byla enou, kter byla vychovna poestn
jako pastorova dcera a kter, akoli vidla lep cestu,
krela hor!
Nkdo mus zstat v byt, pro ppad, e by Kurt
piel, aby mohl bt varovn a ukryt do setmn. Pak
ho mus za kadou cenu dostat z Pae a to bude jist
nejbezpenj autem. Beauty bude muset jt njak
vz koupit, protoe svj musela loni na jae odevzdat.
Pedpokldala, e se ji d njak koupit, m-li lovk
dost penz. Benzin byl sice dosud na pdl, ale to by
se tak dalo za penze zadit. V bance mla jen mlo
penz, jako ostatn vdy; ale Lanny mohl si vybrat
z otcova tu v bance, kdyby nutn poteboval. Nabdl
se tedy, e pjde obstarat tyto vci; ale matin strach
promluvil policie by to mohla vyptrat a Lanny by byl
obvinn, e pomhal vyzvdai! Nikoli, a radji pok
v hotelu, obstar si ve potebn sama.
Pak se otzal, kam pjdou, a protoe nevdla,
navrhl panlsko. Kdyby li do vcar, jeli by smrem
k Nmecku a ady by v tom mohly nco tuit; ale
panlsko je neutrln zem, latinsk zem, a je docela
pirozen, kdy si tam bohat americk dma vyjede
se svm milencem. i by bylo lpe, kdyby jel jako
ofr? Rozmlouvali o tom; milenec by byl lep se
zetelem k latinsk galantnosti, ale ofr v uniform by
proel pravdpodobn stremi na hranicch bez
mnoha otzek.
Beauty nemla pas, protoe toto zlo bylo vymyleno
a za vlky, kdy po celou dobu se nehnula z Francie.
Dala si tedy udlat malou fotografii a podala o nj;
rozhodla se, e si jej d vystavit na jmno Budd, kter
mlo mezinrodn vhu, bylo ciz a vhodnj pro
turistu. Kurt ml nepochybn pas, bu prav nebo
padlan; byl-li na jmno Dalcroze, bude muset bt
zmnn. O tom vak nemlo smyslu uvaovat, pokud
nepijde. Zatm Beautino srdce ilo v neustlm napt.
Ach, pro jen ivot mu je sam nebezpe
a neustvajc hrza?
Lanny slbil, e pok v byt a neopust hotel, leda
e by hoelo. Co m udlat s nmeckm dstojnkem,
pijde-li? Skrt ho v budoru? Nebo ho poslat do parku?
Lanny se pimluvil za prv een. Pro by mla Sret
spojovat Kurta s nimi? Ale Beauty mla odpov
pohotov. Emilie jmenovala nkter z ptomnch na
verku. Policie jist vyslechla vechny jako Emilii;
a nkdo z nich se mohl upamatovat na Beauty! Snad
ji policie m jej jmno a je na cest sem, aby ji
vyslechla! Bude-li v byt jej syn, je vechno v podku;
ale Kurt mus jt do parku, sednout si s knihou na
laviku a pozorovat, jak si bohat dti hraj a flirtovat
s jejich bonami jako Francouz.

4
Napsal matce ek a zatm co se oblkala rozmlouval
s n o automobilech a jejich pravdpodobnch cench
a o cest do panlska; tak o tom, e by Kurt mohl
uniknout policii nebo vojsku na hranicch tm, e by si
najal prvodce a proel horskmi prsmyky. Na druh
stran je zem Bask, kterou Beauty procestovala za
astnjch dn; ale pro ni vak bude nejastnj ten,
kdy bude svobodna se svm novm milencem ve
panlsku. Lanny si vzpomnl na svj Vbor bsn:
mlad Lochinvar pichz tentokrt z vchodu a oov,
kte pjdou za nm, budou rychlej ne se ktermukoli
z hrdin Waltera Scotta vbec kdy zdlo: sto kilometr
v hodin na silnicch a sto padest ve vzduchu.
Beauty telefonovala; in pokroky; co je novho?
Lanny ekl, e nic a tak zase zavsila. Za hodinu se
pokouela znovu; dal pokrok, ale dn novinky. A tak
to pokraovalo po cel dlouh den. Vrtila se pozd
a ekla mu, e m auto pipraven v gari. Vechny
formality byly odbyty; platila tu pt frank, tam deset
a nepatrn zzenci vude udlali ve, aby j vyhovli.
Mla pas na jmno Mabel Buddov. To bylo zazeno
pomoc vlivnho ptele, jemu vysvtlila, e nechce
bt nadle vdovou; usml se a sm j nabdl peklenout
tuto pekku provdy. Ve Francii se d mnoho zadit
pro krsnou enu, je-li nadto jet obleena tak, aby se
lbila.
Dostala pas se panlskm vzem a koupila si
pslunou mapu. S n piel do hotelu mu s velikou
krabic, obsahujc plnou ofrskou uniformu pro
vyho mue. Schovali ji pod postel, kde by ji snad
ednci Sret Gnrale pehldli. Tm vydili ve, na
spolu s Lanny mohli jen vzpomenout; jedin co jim
dosud chyblo, byl ofr do t uniformy.
Lanny, splniv svou lohu, musel se vrtit do Crillonu
a zapomenout na nebezpenou zleitost. Byl-li by
dotazovn, ekne, e o niem nev. Jeho matka sedla
u svho psacho stolku a psala mu krtk dopis na
hotelovm pape: Drah Lanny: odjdm na krtk
vlet; zatelegrafuji ti co nejdve. Mon, e se mi
poda prodat njak Marcelovy obrazy. Sbohem. To
mlo bt alibi, kdyby byl vyetovn. A se dostane do
panlska, zatelegrafuje mu. Kdyby se ona nebo Kurt
dostali do nesnz, bude Lanny muset zajt k Emilii
Chattersworthov, piznat se j ke vemu a prosit, aby
mu vymohla pomoc u francouzskch ad. Beauty ho
zlbala a ekla mu, e je drahouek co mu ostatn
nebylo novinkou.
Lanny se vrtil ke sv prci a jeho matka
pokraovala v balen svch vc a ppravch
k odjezdu. Byla nervzn a kouila jednu cigaretu za
druhou; vidla se na nejnemonjch mstech, snac
se zachrnit Kurta, kterho si pedstavovala v drpech
francouzsk policie. Ale hlavn nenvidla vlku
vlku, kter tohle vechno zpsobuje! Jak touila po
njakm dlu svta, kde vlka je neznma ale byl
vbec kdy takov dl svta?

5
Bhem cel konference mal japont delegti sedli
naslouchajce, zdvoil, ale nevyzpytateln. Pokusili se
dostat do smlouvy Spolenosti klausuli o rasov
rovnosti za tm elem, aby se jej pomoc dostali do
Kalifornie a Austrlie. Protoe jejich nvrh byl zamtnut,
ekali, studujce jednotliv delegty a uce se vemu,
emu mohli. Kte mn, co kaj, a kte mohou bt
oklamni nebo zskni zdvoilost? Japonsko zabralo
bohatou nskou provincii Santung a chtlo si ji
ponechat, pokud by to neznamenalo vlku s nkm.
Ponech si ji i ne?
Americk tb ml s tm plno prce. Prosad-li
Japonci svj poadavek, znamen to, e trnct bod
je to tam. Trpliv, vdy se usmvajc nt delegti
byli neustle v crillonskch chodbch, morln
a intelektuln i kdy ne fyzicky. Zastane se jich pan
Wilson i ne? tb nevdl. Vdli, e pan Wilson je
pepracovn sedmitdennm neustlm hdnm a e
je vyerpn. Bude moci pustit se jet jednou do boje?
Kad uvaoval; a Lanny to vechno slyel jakoby
v snch. Roztrit a velmi neuspokojiv jako tajemnk
byl vemi omlouvn nemoc sv matky. Kadou hodinu
bhal k telefonu. Jak je ti, Beauty? Nepli dobe,
odpovdala.
Uprosted veera matka zavolala: Pij sem ihned,
prosm. el a nalezl ji krajn vzruenou. Kurt piel
a el nyn k njakmu svmu nadzenmu, aby si
vydal dovolen k odjezdu. Nic vce neekl, krom
toho, e jist by mohl dostat pas do panlska. M
pr tam ptele, vysvtlovala Beauty.
Na to Lanny nepomyslel. Oveme Nmci pracovali
prostednictvm panlska prv tak jako vcarska
a mohli-li vyrobit neprav pasy pro jednu zem, mohli je
prv tak dobe vyrbt pro kadou jinou.
Beauty se mla sejt s Kurtem na urenm mst na
ulici. Za hodinu, ekla, ale pojme odtud ihned.
Zavazadla mla u pipravena. Lanny zaplatil
hotelov et a vysvtlil, e jeho matka se vrac dom
na Riviru. Zavolan auto stlo ji ped hotelem;
poslkov do nho naloili zavazadla a Lanny jim dal
znamenit spropitn. Oba nastoupili a odjeli a Beauty
si zaboila obliej do dlan a zaala vzlykat. Tolika vc
se obvala v tomto dobe vedenm rodinnm hotelu:
a nic se nepihodilo!
Jeli voln po boulevardech, dosud neosvtlench,
jako ve vlench dnech. Po chvli ho Beauty podala,
aby zajel k mstu, kam m Kurt pijt. Zastav
u chodnku, dala a kdy tak uinil, ekla: Prosm,
nyn rychle odejdi.
Nerad bych t tu nechal, namtal.
Zamknu vz. A pak mm pistoli.
Chtl bych t vidt odjdt.
Co nerozum, Lanny? Teba policie stopuje Kurta!
Budou chtt dostat i jeho spolenky!
Musel pipustit, e to je rozumn. Ale protoe
nedovedla dit auto, zeptal se jet: Co bude dlat,
kdy nepijde?
Zamknu vz a zatelefonuji ti odnkud.
Lanny chtl se sejt s Kurtem a poehnat jim; ale
nejdleitj bylo ji uklidnit. Vystoupil a ekl: ekni
mu, e nebude-li na tebe hodn, e ho pedm
Sret.
 Zasmla se krtce. Sbohem, drahouku. Prosm, jdi
rychle. Neotlej.

6
Bylo ji pozd, ale Lanny se vrtil k svmu psacmu
stolu, protoe listiny se hromadily a on byl svdomitm
tajemnkem; mimo to pochyboval, e by mohl usnout.
Jeho mysl cestovala po sttn silnici, kter bela
jihozpadn z Pae k Biskajskmu zlivu. Nikdy sice
po n nejel, ale vdl, e je dobr, protoe bezpenost
Francie zleela na jejch cestch. Vzdlenost byla asi
osm set kilometr a pjde-li vechno dobe, mohou ji
projeti bhem noci a sti ptho dne; hranice budou
patrn na noc zaveny. Je tam msteko Hendaye,
most a nedaleko na panlsk stran oblben letn
sdlo San Sebastian. Je zbyten myslet na mon
nehody lpe podvat se k Alstonovi a pipravit si
denn program.
Toho dne se konal zvltn obad: formln
odevzdn mrov smlouvy nmeck delegaci, co se
stalo ve velk hale trianonskho Palace-hotelu.
Delegti Dohody byli vtni fanframi bubn a trumpet,
co jet zvilo dojem naprostho ticha, za nho byli
uvedeni Nmci. Na stole ped jejich sedadly byly
umstny nkladn titn kopie svazku asi o sto
tiscch slovech: smlouva, o kter po pl roku mluvil
a psal cel svt. Oficiln text, francouzsk i anglick,
ml bti nezmnitelnm slovem; ale v Crillonu bylo
mono slyet podivn povsti o tom, e poetn
zmny, dohodnut v poslednch okamicch, se tam u
nedostaly, a dokonce e Francouzi upravili nkter
msta tak, aby je mohli st, jak se jim to hod. Kdo
vlastn ml tento dokument prostudovat dku po
dce a porovnat s m? Jak se mohlo vbec nco
porovnvat, kdy se ti star pnov seli v lonici
nebo pracovn jednoho z nich a nemli o sv schzce
dn zpis, krom soukromch poznmek?
Nicmn svazek tu byl a Clemenceau povstal
a uinil krtkou e k Nmcm, oznamuje jim, e maj
patnct dn na to, aby psemn k tomu piinili sv
poznmky. ekl jim: Tato druh smlouva versaillesk
stla ns pli mnoho, abychom nepodnikli se sv
strany vechna potebn opaten a zruky, aby mr byl
trval.
Kdy dolo na hrabte von Brockdorff-Rantzaua, aby
odpovdl, nevstal, ale zstal nepohnut sedt na sv
idli. Snad proto, e byl churav; ale v takovm ppad
to mohl ci; takto to vypadalo jako in vypotan
nezdvoilosti. Dohoda vloila do smlouvy prohlen,
kter mli Nmci podepsat jako piznn, e pijmaj
plnou odpovdnost za vlku. To naplnilo hrabte
takovou zuivost, e se mu hlas tsl, take sotva mohl
promluvit tato slova: Takov doznn s m strany by
bylo l.
V te dob oznmil Crillon, e prezident Wilson
uinil novou dohodu, spolen s Britani, zaruujc
pomoc Francii v ppad novho toku se strany
Nmecka. Velmistr slov prohledal svj slovnk jet
jednou a toto nebyla dohoda, nbr jen
dorozumn; a to bylo ovem nco docela jinho.
Mnoz z poradc byli tm docela rozileni a kdykoli se
dva z nich seli, urit se pohdali. Kdyby smlouva
byla spravedliv, prohlsil Alston, cel svt by ml
pomoci hjit ji. Ale tato smlouva bude jen pinou dal
vlky; musme se my k tomu zavazovat? Poukazoval
na zprvy z Nmecka, kde vlda vyhlsila tden
nrodnho smutku jako protest proti prohlen
o vlen vin.
O Lanny Buddovi se nepedpokldalo, e m svoje
nzory; byl tedy poslkem mezi jednotlivmi
rozilenmi poradci, kte spolu nemluvili. Pozoroval
zachmuen pohledy a naslouchal zlostnm slovm
jako by se ho nic z toho netkalo protoe po cel as
ml jedinou mylenku: Pro nedostvm zprvu?
Vdl, e telegrafn sluba francouzsk vldy je dosud
hrozn nespolehliv. Pro ho nenapadlo ci Beauty,
aby mu telefonovala? Ale neekl j to; mohou tedy bt
bezpen ve panlsku, nebo tak ve vzen v Toursu,
Bordeaux nebo Hendayi. Lanny se nemohl soustedit
na svoji prci.
Teprve pozd ptho dne piel telegram. Byl
krtk a rozkon: Lanny Budd, Hotel Crillon, Pa: Mr
lska krsa. Vysoce poetick ale nejdleitj na
tom bylo, e telegram byl posln ze San Sebastianu!

7
Jak se asi da tomuto podivnmu prku? Lanny ve
volnch chvlch se pokouel pedstavit si je. Vdl ji,
e nikdy nelze ci, co podnikne zamilovan; je nejlpe
nechat jim na vli, jak si povedou. Kurt si zjist sm, e
si vzal enu, kter nebude mt valnho zjmu o jeho
mylenky nbr jen o nho. Cokoli bude on vit, to
bude pravda, a cokoli uin, bude dleit. Beauty
bude vrn svmu mui; bude se starat o jeho zjmy
a bojovat ne pro n, ale pro nho.
Mluvila hodn a jist ho bude nudit bhem jzdy
panlskem; ale m dosti smyslu, aby nechala mue
o samot, pod-li j o to. ekl-li si Lanny, e si chce
st, dobr, mohl si zajt nkam do kouta zahrady
a zstat tam teba pl dne. Chtl-li Marcel malovat,
nebo Robbie hrt poker, to bylo tak v podku.
Uvdom-li si Kurt, e je ji po vlce, a piprav-li si
svoje hudebn nstroje, Beauty ho bude spokojen
poslouchat, a si troub i brnk po cel den. Dovdla
se to ji od Emilie: Kurt je skladatel a aby mohl skldat
pro vechny nstroje, mus se s nimi seznmit, aby
vdl, co je snadn a co je nemon a tak dle.
Toho dne, kdy Kurt dokon svoje prv dlo, stane se
pro Beauty nejvtm skladatelem svta; bude bojovat
pro jeho skladbu, jako bojovala pro Marcelovo umn
nebo pro prodej zbran. Bude se shnt a dozv se, kdo
je nejlepm dirigentem dne, njak se dostane k nmu
a pozve ho na aj. Snad bude vdt, o jde, snad ne,
ale urit usly Kurtovo dlo a brzy potom je bude
dirigovat ve velkm symfonickm orchestru a Beauty
se postar, aby tomu byli ptomni vichni velc
kritikov a aby se tam seli s nejvybranj smetnkou
pask nebo londnsk spolenosti. Kurt bude
obleen pro takovou pleitost a pedstaven kadmu
i ne? Snad se zachov vstedn jako Marcel, bude
pohrdat mdn spolenost a skrvat se ped n! Stane-
-li se to, klekne si Beauty ped nm a bude tvrdit, e je
hrub a bezcenn osoba, aby jen jednal po svm a el
si svou cestou, jakoukoli cestou ve svt, jen kdy
nepjde znovu do vlky! (Lanny v tom proval znovu
ony dny zkosti se svm nevlastnm otcem v Juan-les-
-Pins!)
Nyn bude Kurt jeho nevlastnm otcem! Jak je to
podivn! Kurt ovem vdy zaujmal postoj starho
a Lanny se na nho dval jako na uitele. Kdy strli,
rozdl patncti msc mezi nimi se stle zmenoval;
ale pravdpodobn Kurt bude vdy vdt, co chce,
zatm co Lanny si nikdy nen jist. Lanny hovoil v duchu
se svm ptelem a pedstavoval si, jak by si spolu
zavtipkovali o tom, jak si s nimi osud zahrl. Nicmn
nebudou na sebe rliv; a budou mt hojnost hudby
v dom! Lanny ponal uvaovat, e by se ml vce
soustedit na toto velik umn a pokusit se, aby to
nkam pivedl s Kurtovou pomoc.
 8
Nmeck delegace bombardovala konferenci
notami, protestujc proti podmnkm hroznho
dokumentu, jak nazval smlouvu prezident nmeck
republiky. kali, e je nemono ji splnit; protoe
Dohoda neurivi konenou sumu dluhu, znemonila
tm Nmecku zskat vr kdekoli; tm, e mu vzala
kolonie a lostvo, jako i zborem dok pro stavbu lod
pro Dohodu, znemonila mu jakkoli obchod
a odsoudila miliony lid k vyhladovn. K lepmu
provdn tto palby pivezli si Nmci vlak zazen
jako tiskrnu a jali se pipravovat svoji vlastn
protismlouvu. Clemenceau chladn zamtal vechny
nmeck noty a odbornci s tajemnky a tlumonky
pracovali na pprav munice k odraen tohoto
bombardovn.
Povinnost Lannyho bylo nyn vzt si na starost
zpisy o Hornm Slezsku, pomoci tbu, aby je znovu
dkladn prostudoval, a pipravit odpovdi na
houevnat tvrzen nmeck delegace, e tato
provincie je pevn nmeck a odevzdat ji Polsku
znamen jen politick tah, majc za el zbavit
Nmecko uhl a jeho vrobn sly. Lanny tak dostal
spoustu mimodn prce, protoe Alston se vnoval
pli debatm o tom, nebylo-li by jeho povinnost
vzdt se svho msta na znamen veejnho protestu
proti tomu, co povaoval za poruen slibu Nmecku.
Byly tu znmky nejistoty mezi leny konference,
odpovdnmi za drastick podmnky smlouvy,
a Lannyho drdila mylenka, e by mohl njakm
npadem vyzrt na diplomaty a zachrnit zmek
Stubendorf Kurtovi a jeho rodin. Na kad zpsob
Lanny zvlt poznamenal vechna data o nm, kter
objevil; podtrhval jmno, kdykoli se vyskytlo; inil
poznmky na okrajch zprv. Ml-li monost mluvit se
svm pedstavenm, vyprvl mu o sv cest po tto
krsn zemi kde zcela jist vichni mui, eny i dti,
kter vidl, byli Nmci.
Profesor Alston potsl smutn hlavou. Lanny mu
nek nic novho; byl to jeden z omyl, kter tolik
trpily svdom Amerian a nkterch Brit. Ale co
mohou dlat? Snad by bylo mono pimt Velikou
tyku k plebiscitu v hlavn sti Hornho Slezska, ale
Stubendorf le pli vchodn a urit pipadne
Polsku. Paderewski, prezident nov Polsk republiky,
pijel do Pae, aby bojoval o kad tveren metr
zem, kter by mohl zskat, a Francouzi ho
podporovali. Jak mu Robbie peliv vysvtloval, tato
nov republika byla francouzskm vtvorem a mla bt
vyzbrojena zbranmi, vyrobenmi Zacharovem.
Lanny byl pli zamstnn, ne aby se mohl podvat
do ulice Hoche; ale kadou chvli pichzel na nov
vlkno pavuiny tohoto starho, nenavnho pavouka.
Pmo uprosted svch sn o zchranu Kurtova domova
pily zprvy, kter vyrazily dech vem v Crillonu:
eck expedice pistala ve Smyrn a dobyla msta za
pomoci britskch a francouzskch vlench lod a
emu Amerian sotva mohli uvit i za pomoci
vlen lodi Arizony a pti torpdoborc Spojench
stt; Francouzi dobyli opevnn pstavu, Britov
a Italov pedmst a ekov vnikli do stedu msta
a pobjeli tureck obyvatelstvo.
Turecko mlo ovem bt rozdleno. Britov
a Francouzi se mli hdat o naftu. Italov mli dostat
nkter z ostrov. ekov mli dostat Smyrnu jako
odmnu za to, e poslali oddly do Odsy k boji proti
bolevikm. Ale co z toho dostane Amerika a pro
americk vlen lostvo pomh proti Turkm, jim
ani nevypovdla Amerika vlku?
Toto vechno Robbie Budd u pedvdal a Lanny nyn
o tom povdl Alstonovi a ostatnm ze tbu. Zacharov
byl ek a jeho nenvist vi Turkm byla krom
vydlvn penz jeho velikou ivotn vn. Zacharov
dozral na Lloyda George prostednictvm koloslnch
zbrojnch tovren, jimi zachrnil Anglii. Zacharov
dozral na Clemenceaua prostednictvm Schneider-
-Creusota nemluv o Clemenceauov bratrovi
a synovi. Komandr estn legie ml prakticky edn
postaven na mrov konferenci a nyn si opatoval
pstav pro pt vpd do Turecka, aby si pivlastnil
jeho naftu. Amerika mla pijmout mandt nad
Caihradem, co by znamenalo, e by tam poslala
vojsko a nmonictvo a uzavela boleviky na ernm
moi; dle mandt nad Armni, co by znamenalo
odznout je od Mosulskch olejovch pol. Lloyd
George ml mapu, na n bylo vechno vyznaeno
mlad Fessenden to povdl Lannymu, ani si
uvdomoval, jak je to dleit.
 NEMOHU JINAK

1
Lanny Budd ml v hlav zmatek. Pijal zcela nzory
svho pedstavenho a jeho ptel; mal skupiny,
kter si sama kala liberlov. Podle nich prezident
Spojench stt zhudlail svou monost zachrnit svt
a tento svt byl nyn na svahu; nedalo se ji s nim nic
dlat, le sedt a pozorovat, jak se jednotliv stty
pipravuj na dal vlku. Ji D. Herron odejel dom do
enevy, churav na duchu i na tle, a napsal svmu
mladmu pteli dopis pln nejhlub sklenosti,
zahalen do vzneenho jazyka. Strc Jesse, jeho
Lanny navtvil, soudil stejn jene se proto netrpil,
protoe jak ekl to je povaha kapitalismu, spjcho
k zniku. Kapitalismus je vlka, dodal mal, a to,
emu k mr, je jen doba pprav. Pokusit se jej zmnit
je jako chtt zkrotit benglskho tygra.
Mladik tajemnk naslouchal tmto nzorm, stle
vymovanm mezi leny tbu. Pokouel se je
roztdit a rozhodnout se, emu z toho vit; bylo to
tk, protoe kad uml tak dtkliv pemlouvat.
A zatm Lanny byl mlad a v Pai byl mj krsn to
as i msto. D umyl ulice a vyistil vzduch a slunce
svtilo v pln krse. Akty v parku, pln malch
lutavch kvtk, ohbaly se v deti a zvedaly na
slunci. Krsn pomnky a budovy Pae mluvily
o vtzstv, dopravn ruch se hlun ohlaoval a ivot
byl pvabn, i kdy vlastn vedl k smrti.
 Lanny prochzeje se po ulicch, vzpomnal na matku
a Kurta, kte nyn ji byli ve panlsku a mli kouzeln
asy. Dostal dopis od svho ptele, pln zbytench
omluv a podepsan nevhodnm jmnem Sam, kter
si tak bez rozmyslu vybral. Beauty psala tak; ne ji
o minulosti a tehdejch nebezpech, ale sam osobn
a astn novinky. Krsn a povzbuzujc pobe
Biskajsk zliv, ! chvatn star msta, malebn
hospdky, slunce a bl oblky na obloze! Mr,
bezpe, bosk anonymita a nade vm lska.
Lanny porozuml kadmu z tchto slov v jeho
tajnm, vnitnm vznamu. Hlas v dui mu kal, e sm
ztrc nco v ivot. Jin to nalzali, ale on byl sm;
nem ani otce, ani matku, ani dve jen skupinu
pn stednho a starho vku, kte pohleli na svt
ernmi brlemi a z nich se ani dva nemohli
shodnout, co by vlastn chtli a co uinit by ani
nemli moci!

2
Spolenost se vracela k ivotu. Mdn lid
vychzeli ze svch ptiletch kryt, hladov rozko
jako medvdi potravy. Dostihy o Velkou cenu se konaly
v Longchamps a prezident Wilson se jich ml zastnit,
prvn to svtek, kter si tento mu dopl po nkolika
mscch. Lanny se rozhodl, e se tam tak podv;
vzpomnl si na ono pjemn dve z hotelu Majestic.
Anglian maj smysl pro sporty i spolenost a tato
mlad dma pokldala svou ast na koskch
dostizch, jim byl ptomen i prezident Wilson, skoro za
svou spoleenskou povinnost. Je asn, jak mlad
eny s malmi platy dovedou vypadat nov
a elegantn jako ty nejbohat: dvata pracujc
v kancelch u psacch stroj vypadala prv tak, jako
profesionln krsky, jejich obrzky bylo mono
vdat v novinch. To byla demokracie.
Pi pohledu na zvodn drhu a mnostv lid bylo
tko si uvdomit, e ped rokem byla Pa ve
smrtelnm nebezpe; e dalekosteln dlo
zasypvalo jej domy i ulice stelami a e mnoho jejch
syn poloilo ivoty za jej zchranu. eny, kter mly
smutek, nely na dostihy; tam byly jen ty astn,
jejich mui na vlce vydlvali. Krtce, ivot opt
zanal pro ty, kdo mli as. Pevldala snaha vyut
volnosti, pokud se dalo. Mladk tedy vpjel slunen zi
a jarn tepl vzduch a ctil, jak se jeho due rozpn.
Prochzel se mezi usmvajcmi se davy a uklnl se
vznanm lidem, kter znal a o nich svm ptelm
vyprvl, kdo jsou. Velk svt tu byl ve svm vkvtu:
dleit osobnosti nejen z Pae, Londna
a Washingtonu, ale i z ecka, Egypta, Persie, Indie,
ny, Japonska, Austrlie a Novho Zlandu a zpt a
k Pai pes San Francisko a Nov York.
Penelope Seldenov byla thl a mrtn; mla
vlasy, kter se leskly bez barviva a tve jasn bez
uml erven. Byla urit astna toho odpoledne,
ani se o to musela snait; vichni ertovali a smli se
i tomu nejslabmu ertu a ani stn svtovch starost
je netil. Neszeli vce ne si mohli dovolit prohrt,
a ku podivu vyhrvali, tce se z toho, e zskali nco
zadarmo.
Fessenden ml pozvn na veer a proto se vrtili
zpt do msta. Pak, protoe v den dostih vechny
restaurace Pae byly peplnny, Lanny a Penelope si
najali taxi a jeli na pedmst, kde nalezli malou
restauraci se zahradou, kde msc dodval prv tak
potebn svtlo a hostinsk nebyl dotrn. Kuchyn
byla slun a vno snesiteln; potom li do zahrady
a posadili se na laviku. Kdosi v hostinci hrl na tahac
harmoniku nebyl to prv nejlep druh hudby, ale
stail.
Lanny uvaoval o svm ivot plnm povinnost,
kter vedl poslednch pt msc; a tak o tom, e
v podnicch jako tento lze si najmout pokoj, ani se kdo
na nco pt. Rozhodl se prv, e pouije pleitosti,
kter se mu naskytuje. Zavedl rozmluvu na osobn
pole, poloil si ruku na opradlo lavice za dve a pak
na jej ramena; nenamtala proti tomu nic. Ale kdy j
zaal eptat o svch citech, zvolala ltostiv: , Lanny,
pro jsi ekal tak dlouho?
Je ji pli pozd? otzal se.
Byla jsem doma a zasnoubila jsem se!
Zatracen! pomyslel si Lanny pro sebe. Nahlas
ekl: Drah! Jak je mi lto! a pak po chvli: Kdo je
to?
Nkdo v Anglii.
Vce mu neekla. Mnila tm snad, e nen se svou
volbou spokojena? Chvli sedli pozorujce stny strom
v msnm svtle, kter jim nhle zesmutnlo.
Co ti brnilo, Lanny? Pokldals m za zlatokopa
nebo za nco tak hroznho?
Nikoli, drah, odpovdl pravdiv. Bl jsem se
jen, e by to nebylo vi tob sprvn.
Nebyla bych si dlala na tebe dn nroky na
mou est, e ne. Nauila jsem se starat se sama o sebe
a dovedu to. Na chvli se opt odmleli; pak poloila
svou ruku na jeho a ekla: Je mi to opravdu velmi lto.
Mn tak, odpovdl; a pak opt pozorovali
chvjc se stny strom.

3
Mluvili spolu o vztazch pohlav, o nich tehdy
vichni mlad lid pemtali. Odhodili star zsady
svch pedk a tpali hledajce njak zkonk, podle
nho by si zadili vlastn tst, vc, ve kterou
opravdu vili.
Lanny j povdl o svch dvou dobrodrustvch
a Penelope ekla: , to byla ale dvata! J bych
s tebou nebyla tak zachzela, Lanny!
Ob maj jistou omluvu pro sebe; anglick dvka
nle do vy tdy a m povinnosti k sv rodin.
Nemaj tvoji rodie tyt nzory?
Obchodnk s cennmi papry neznamen tak
mnoho v Anglii pokud ovem nen pli velikm, a to
mj otec nen. Mus se starat jet o jin lidi ne jen
o mne; proto jdu svou cestou. Myslm, e pokud si
sama vydlvm, mohu si tak sama zadit svj ivot.
V kadm ppad to tak dlm.
Tys jet nebyla zamilovna? odvil se zeptat.
Odpovdla mu, e milovala mladka v obchodn kole,
kterou navtvovala. Jeho rodie byli zmon
a nechtli mu dovolit, aby se oenil. Myslm, e jsme
o sebe ani tolik nestli, abychom o to bojovali, ekla.
Konen jsme se tak ani nenamhali. Psob to jen
zmatek, m-li jedna strana vc penz ne druh. Proto
jsem se ti bla ci, jak t mm rda, Lanny. Dve
obyejn dovede zat vci, chce-li.
J nemm mnoho penz, ekl rychle.
Vm, to k ty. Ale v porovnn s dvetem, kter
m jen plat, kter dv nae ministerstvo zahrani, je
m. ekala jsem, e promluv, ale tys nic neekl.
Byla to nebezpen rozmluva. Oteveli si srdce
navzjem a city se jim pobouily; nepotebovali mnoho,
aby zaali vci. Ale nco volalo na poplach v dui
mladho mue. Penelope byla rozkon dvka
a zasluhovala si pmho jednn. Mon, e by
odvolala sv zasnouben a zkusila to s nm; podle
mlhavch narek se dohadoval, e ten mu v Londn
je v obchod a e jm nen pli okouzlena. Ale rozejt
se s nm by byl vn krok. Kdyby toho pinou byl
Lanny, byl by ji vzn a byl by ochoten dodret
takov zvazek? Mrov konference se blila ke konci
a jejich cesty se rozejdou. Chtl by pozvat Penelope do
Juanu? Jestlie ano, co by se stalo s jejm zamstnnm
a jej nezvislost, na kterou byla tak hrd? Nebo by
chtl jet za n do Londna?
Nikoli, neml na mysli nic tak vnho. Ml na mysli
jen mal poten po zvyku onch dn, kdy mui i eny
mli pocit, e je ivot okrd. Penelope ekla nco
takovho; naklonila se k nmu ble, skoro mu
spoinula v nru a nyn nepoteboval vc, ne je
sevt.
Posly, drah, ekl, podlehneme-li te, budeme
se mt velmi rdi navzjem a potom budeme
neastni.
Mysl, drahouku?
Mysl si, e pak bude moci jt k svmu hochu
doma. Ale snad potom zjist, e o nho ji nestoj,
a udl neastnou sebe i jeho.
Myslela jsem na to hodn, Lanny. Dlme, co
pokldme za sprvn a pak odejdeme a trvme
hodiny o samot a uvaujeme, neuinili-li jsme chybu.
Usuzuji podle svho pomru k on anglick dvce,
o kter jsem ti vyprvl.
Neme na ni zapomenout?
Pokouel jsem se; ml bych, ale prost nemohu.
Myslm, e prv tak je tomu mezi nmi,
uvaovala Penelope.
Sedli naslouchajce hri na tahac harmoniku, jm
zjevn byl nkter vrtiv se vojk; hrl vojensk
psniky, kter Lanny znal od Marcela a mrzk. Mnoh
z nich se zabvaly lskou a obvykle byly smutn;
i nejostlenj vojk mval zvlhl oi, kdy slyel
o dvce, kterou zanechal doma a kterou u nikdy
neuvid. Lanny povdl Penelop, co je vechno
v tchto psnch, a s jejich ozvnami v sluchu li
pomalu k autu a jeli zpt do msta. Potom, jak prv
ona kala oba uvaovali, nedopustili-li se chyby.

4
Nmci pokraovali v bombardovn smlouvy
a dostvali pomoc od liberlnch a radiklnch skupin
po celm svt. Sttnci v Pai, kte se zaruili za
veejn ujednn, k nim se veejn dospje, dlali
ve, co bylo v jejich silch, aby podmnky tto smlouvy
nedoshly veejnosti; jej text nebylo mono dostat
v Americe, ba ani ve Francii, ale bylo mono si jej
koupit v Belgii za dva franky a protesty proti n byly
v neutrlnch zemch den ze dne hlasitj. Britsk
dlnick strana ji odsoudila, co znamenalo mnoho
hlas a mlo nepjemn vliv na nestlho pedsedu
vldy. Poal opt kolsat a psobil zbavnou situaci.
Bhem vech tch boj byl presbyterinsk
prezident stle proti cynickmu Tygru a Lloyd George
udroval rovnovhu moc, ale nakonec se obyejn
rozhodl pro Tygra. Nyn ale tento Walesan bojoval
s Tygrem a prezident Wilson rozhodoval, a tak on se
piklnl nakonec k Tygrovi! To pekvapovalo nesmrn
lidi v Majesticu. Jeden ze tbu, pan Keynes, ekl, e
Lloyd George se pokusil podvst americkho
prezidenta a e se mu to povedlo; nyn e se pokou
to odinit a e to nen mon. Walesan tak il mysli
byl bezmocn ped krobenm temperamentem
zastnce smlouvy, kter pesvdil sebe sama, e byla
boskm vnuknutm, a kdy zskal toto pesvden,
musel pi nm stt bez ohledu na to, kolik hlas ztrat.
 Lanny slyel prezidentovy nzory od Davissona
a ostatnch, kte je rozhoen hjili proti Alstonovi.
V dob, kdy prezident Wilson poteboval pomoc
Lloyda George, byla mu odmtnuta. Nyn byla smlouva
pedloena nepteli a bylo otzkou, jak ho pimt
k podpisu. Byl nyn as pro Dohodu, aby se sama
zaala oslabovat? Clemenceau nemohl ustoupit,
protoe ml za sebou Foche, a Poincar ekal na
okamik, kdy by mu mohl podrazit nohy. Nedokzali nic
jinho, ne e se dostali k novmu mrtvmu bodu jako
ped dvma msci a navn rozepe zapoaly znova.
O jedn vci pi tom se smlo pouze eptat. Generl
Pershing si ji nebyl jist, jak dlouho jet bude ovldat
svoje vojska. Jeho armdy prost roztvaly. Vude po
Francii, Belgii, vcarsku nejen vojci, ale i dstojnci
znechuceni odchzeli. Jerry Pendleton se ji nemusel
skrvat, ani Lanny mt o nho starosti! Odepou-li
Nmci podepsat smlouvu bude ve zbrani dosti mu,
aby pochodovali a bojovali? Kongres svolal zvltn
schzi a ped sent pila rezoluce prohlaujc, e
s Nmeckem je mr uzaven. Tak snadno!
Clemenceau a marl Foch nechtli ustoupit ani
o centimetr; nikoli, ani o centimetr; ale sotva to ekli
a odpishli, ji ponali ustupovat, tu zlomek
centimetru, tam druh. Nmecko bude piputno do
Spolenosti nrod. A bude plebiscit v sti Hornho
Slezska ne sice bohuel v t sti, kde je zmek
Stubendorf, ale v sti s uhelnmi doly, kter Polci tak
nutn potebuj a Francouzi chtj pout v pt vlce
proti Nmecku. Tak to pokraovalo a kad nepatrn
stupek byl pmo vyrvn z due i tla Francie; vkiky
byly hrozn a hlasit a Lanny, kter cel svj ivot il
mezi Francouzi, nedovedl se rozhodnout, m-li
poslouchat svoje ptele z dtstv nebo ty nov, kte
mluvili tak pedsvdiv o spravedlnosti, rytstv,
demokracii a jinch pojmech.
 Tento sloit problm vyadoval duevn sly
nejschopnjch mysl svta a pokraoval v debatch
historik. Profesor Davisson a ostatn, jich vvodm
Lanny naslouchal, prohlsili, e to vechno nejsou
otzky prva i bezprv, morlnosti i nemorlnosti,
ale sttnictv. Nebylo ovem spravedliv, aby Nmecko
bylo odznuto od Vchodnch Prus; ale nebylo prv
tak nespravedliv, aby Polsku byl odznut pstup
k moi? Skuten otzka byla, kter z obou postup
spe zaru mezinrodn bezpenost. Davisson ekl:
Hlavn body tohoto ujednn byly ustanoveny podle
djinnho vvoje. Je ale bojem proti tomuto vvoji
neuznvat nstupnick stty, zejmna Polsko
a eskoslovensko, a nedat jim zem a prostedky, aby
se mohly udret a obhjit.
Byli tu i jin, kte li jet dle, ponoukni vlenou
nladou; nalhali, aby vojska Dohody pochodovala a
do Berlna, aby Nmci vidli sami, co to je vlka, a byli
tak vyleni ze sv lsky k n. Mrov podmnky mly
rozdlit Nmecko na cel poet malch stt, jak tomu
bylo ped Bismarckem. Prusov jsou kmen, neschopn
porozumt jinmu idelu, le dobvn; mlo by se jim
tud znemonit, aby pouvali mrumilovnch Nmc
z Bavorska a Porn pro svoje dobrodrustv. Lanny se
nestkal s osobami zastvajcmi tato stanoviska,
protoe Alston a jeho skupina je neuznvali, ale
setkval se s nimi mezi matinmi pteli a mezi tmi,
kdo pichzeli k pan Emilii. Zdlo se, e i oni se vyznaj
dobe v djinch.

5
Bullit a Steffens jeli do Ruska jako druh mise
vymylen sttnky, kte si chtli ponechat volnou
ruku pro uznn vsledk jejich cesty, v ktermto
ppad byli edn mis; nebo pro odmtnut,
v ktermto ppad by sttnci nemli s jejich mis nic
spolenho a ani by o n nevdli. V ppad vpravy
do Ruska Wilson s Lloyd Georgem by volili druh
een; co mli dlat podnikatel vpravy?
Lincoln Steffens ml ji svou muednickou
zkuenost. Psal pli sympaticky o rznch
radiklech v nesnzch s tm vsledkem, e na
strnkch dnho asopisu se slunm nkladem se
nesmlo jeho jmno objevit. Tak tedy tu byl jako
vborn novin v Pai, majc styky jako snad nikdo
jin; denn ml skvl novinky a nemohl dlat nic
jinho, ne odevzdat je jinmu, daleko mn
schopnmu.
Lanny sedl prv v jeho pokoji a naslouchal
vyprvn o takovch phodch, kdy veel Bill Bullit,
hmotn, dychtiv mlad novin, kter nyn rychle
dozrl a vystzlivl. Pochzel ze star a zmon
filadelfsk rodiny a jako takov prosadil svou pomrn
snadno. Tak si mohl dovolit pepych morlnch zsad.
Velmi ho popudilo, kdy si ho Lloyd George zavolal,
pokusil se z nho vythnout vechno, co vidl a slyel
v zemi sovt, vyjdil mu dky za vbornou slubu,
kterou mu Bullit uinil a pak el do parlamentu
a veejn ho zapel. Mlad aristokrat byl jako lovk,
kter vejde do krsn zahrady, zvedne ovoce
a ochutnv je a nhle propadne drnem a zjist, e
zahrada byla vybudovna nad spolenou achtou,
plnou mrtvol. Kdy se s nm Lanny po prv setkal, Bill
vylezl prv z tto achty a ml oi i sta jet pln
hrz. Nenvidl to slep a byl rozhodnut odhalit to
svtu.
A byl tu tak Stef, stednch let, smutn a uvykl
pachm spolench achet; ty byly velmi
starodvnmi zazenmi a vechny nrodn evropsk
zahrady byly postaveny nad nimi. Chce-li mlad lovk
vythnout na kickou vpravu proti lm a podvodm
v diplomacii, dobr; ale bylo by dobe, kdyby vdl,
s m jde bojovat. Nebylo to nic mn ne majetkov
systm, kter je zkladem modern zpadn kultury;
chcete jej odstranit? Ne-li, pro se tedy rozilovat nad
nkolika jeho vedlejmi produkty?
Dobr, kal Stef, jdte a bojujte; ale nezanejte,
dokud nebudete vdt, kdo je v protivnk, a dokud
nebudete mt aspo tuen o jeho sle. Vlka s Ruskem,
j prohlaujeme, i mrov smlouva jsou stmi tho
imperialistickho programu. Polsk koridor, nov
baltick stty a vechno ostatn jsou jen proto, aby
drely Rusko a Nmecko od sebe, take britsk
imprium a francouzsk imprium mohou jednat
s kadm zvl. To mus vecka impria dlat, chtj-li
existovat. My Amerian si musme uvdomit, e prv
tyt sly buduj t druh impria u ns doma, a e
budeme dlat tot jako Britov a Francouzi, protoe
budeme muset mt tak zahranin obchod a oprn
body, jako je Panamsk prplav a Havajsk ostrovy.
Pro bychom tedy nezaali s reformami u sebe, Bille?
Mlad Bullit nevidl pro; a Lanny to vidl jen zpola.
Poslouchal pokoutnho novine, jak mluv posmvan
a trp lidi paradoxy a asto k prav opak toho, co si
mysl; Lanny optn usuzoval, e tito radiklov
dovedou proklat drdit. Ale souasn jej uvedlo
ponkud do rozpak poznn, e mnoho vd a jejich
nepjemn pedpovdi se asto spluj. Rozhodl se, e
by s nimi mohl souhlasit, kdyby se shodli sami mezi
sebou.

6
V soukrom jdeln v Crillonu se sela mal skupina,
aby se dohodla na svm ptm postupu. Byli
v trapnm postaven a mnoz z nich si pli, aby byli
nikdy nejeli pes moe. Mli se rozhodnout, maj-li
dovolit, aby jejich jmna a povsti bylo pouito na
podporu toho, co podle jejich pesvden jsou
nepravosti a chyby, nebo aby se nechali nazvat
nevlasteneckmi a vstednmi, aby se na n pohlelo
jako na nespolehliv, nebo snad docela nakaen
jedem radikalismu.
Nebyl to prv pepychov obd, protoe vtinou
nebyli zmon. I pro ty, kdo mli soukrom
prostedky, to bylo vn rozhodnut, protoe nechtli
t neinn pijeli sem se snem, e pomohou uinit
svt lepm, ale to, co nyn namleli podniknout, je
mohlo postavit stranou na dlouho, ne-li na cel ivot.
Byla to schzka mladch lid; jedin star byli
Steffens a Alston. Bullit ml dvacet osm a Adolf Berle,
pedstaven rusk sekce, jenom dvacet tyi; byli tam
tak jin tho vku a jejich eny, ovem jet mlad.
Bylo mono vyctit jejich duchovn zpolen; ale vichni
se snaili modernm zpsobem brt vechno lehce
a nevypadat jako muednci, hrdinov nebo nco, co
by ukazovalo na patn vkus. Pi kv a likrech
pednesl kad svou vc a vyslechl, co ostatn soud
o jeho nmitkch a ppadn i jeho morlnm
stanovisku.
Ti, kdo se nevzdali, vybudovali si pro sebe obhajobu.
Jsou leny skupiny a stoj za jejm vedoucm Vykonal
ve co nejlpe a proto vichni mus vylouit vechny
dvody proti kadmu jeho stupku. Nebo
prohlaovali, e jsou podzenmi, jich kolem je
opatovat zprvy, nikoli rozhodovat. A docela urit
nepodepisuj smlouvy. Nkte z nich jsou v armd
a vzdt se pro n znamenalo vojensk soud!
Ti, kte se vzdali, nebyli spokojeni s tmito
vmluvami. Protoe jsou mlad, jejich rozhodnut jsou
kvapn; ern je ern a bl je bl a mezi tm nejsou
dn polotny. , ano, kali. Bu hodn hoch,
a dlej, co ti je porueno! Vystel si svoje hnzdo a svt
a si jde k ertu! Jeden ze skupiny se na posledn
okamik rozhodl nepijt; tvrdilo se, e mu bylo
nabdnuto msto v sekretarit nov Spolenosti
nrod, co se zdlo bjenou evropskou karirou.
Dostal svch ticet stbrk! volali ti, kdo
odstoupili.
Byli prodni; to byl povechn pocit rebelant.
Kad z nich ml svoje oddlen, kter znal a kde
pispval informacemi. Samuel Morison z rusk sekce
byl rozzuen, protoe Dohoda se pokouela pout jeho
oblbench baltickch stt jako zkladny pro Bl proti
Rusku. Bullit byl rozhoen, protoe francouzsk
generln tb ml mt celou Evropu jako mandtn
zem. Berle byl nespokojen, protoe Dohoda
a spolen moci zstvaly nedoteny vysokmi
morlnmi zsadami, kter vyadovali od svch
neptel. Tohle nen nov podek v Evrop, prohlsil
profesor Alston, ale jen kus obnaenho nsil. Jeho
slova mla vhu pro jeho vysok vk.
Kdy pila ada na Lannyho, prohlsil, e Alston je
jeho pedstavenm a e m tedy v myslu stt pi
nm. Alston sm ekl, e by bylo lpe, kdyby Lanny
zstal, protoe se vyzn v registraturch i ve vech
rozlinch zprvch a me bt platnm pomocnkem
kadmu, kdo by tu vc po nm pevzal. Ale Lanny
prohlsil: Byl jsem pijat s vmi. Pjdete-li, mm toho
ji dost. Kdy bylo hlasovn skoneno, jeden z host
vzal nkter z kvtin, jimi byl ozdoben stl, a hodil
kadmu jednu rud re tm, kte odstoupili a lut
narcisy hodnm chlapcm a jejich dvatm. Bylo to
velmi poetick.
 7
Mlo protestant mlo nladu Martina Luthera na
snmu ve Wormsu: Bh mi pomhej: nemohu jinak!
Peliv a svdomit kad z nich skldal dopis
osobnmu oddlen, vykldaje dvody, kter ho nut
k tak vnmu kroku. Tyto dopisy byly dn podny
a opisy odevzdny zstupcm tisku. Kad z onch
vlastenc vypliv vstel, kter ml bt slyen po
celm svt, zadrel dech a ekal na odezvu.
Bohuel se jim vak dostalo pouen o svt,
v kterm ili. Jeden z velkch novoyorskch denk
vnoval t i pticentimetrovou loklku o njakch
rezignacch, ani se zmnil o jmnech; zbytek tisku se
o vci nezmnil vbec. A pak jak dojemn vsledek!
si je zavolal jednoho po druhm zdvoil generln
tajemnk americk komise a sdlil jim, e jejich
nmitky byly nleit zaznamenny v historickch
knihch; dostalo se tedy jejich cti nleitho
zadostuinn. Nechtli by tedy laskav zstat na
svch mstech a vykonvat svoje povinnosti po ten
krtk as, kter jet zbv? Nikdo jin nezn to, co
oni; byli by opravdu jen tko nahraditeln. A tito
amati v diplomacii nemohli uniknout tto pasti.
Nkolik dn potom mohlo oddlen ve Washingtonu
dementovat tiskem, e nikdo nerezignoval krom
Bullita a jednoho profesora, kter se vrac pro nalhav
povinnosti dom.
Lanny se rozlouil se svm ptelem Alstonem, kter
el uit na letn kolu stal se opt obyejnm
profesorem bez jakchkoli idej o vlivu na osudu stt.
Na svho tajemnka ml velik vliv a urit nebude
zapomenut. To je ostatn tchou vech profesor.
Lanny se ji nevrtil na svoje msto a zstal voln
a sm v Pai. Ji neml svj pokoj, placen vldou, ani
pokrmy zdarma a dn pocty. Vrtn v Crillonu ho
znali a vpoutli dovnit, ale poznval, e lid s nm
mluvili ponkud nejist, jako by nevdli, zda je to tak
zcela bezpen.
Ke svmu jet vtmu pekvapen poctil Lanny t
neklid, kdy piel na nvtvu k svmu pteli
Fessendenovi. Pochopil sice, e byl pouit jako zdroj
zprv, ale pedpokldal, e jeho ptelstv je i tak
opravdov. Nyn vak mlad Anglian mu dval
upmn najevo, e skuten je opravdov, ale e sm
je zvisl na sv karie nebylo to pro nho jen hrou
jako pro Lannyho a nemohl si dovolit, aby se stal
poznamenanm jako rov. Nyn m velmi napilno;
ale jakmile bude po konferenci, bude jist mt vc asu
na spoleensk styky.
Pan Emilie nabdla pohostinstv mladkovi bez
domova a on je rd pijal. Jej dm byl pohodlnm
mstem k pobytu a jej klidn ptelstv mu urovnvalo
pocuchan pe. Hostitelce bylo ji skoro edest; se
svmi blmi vlasy byla dstojnm a psobivm
zjevem. U n se Lanny setkval skoro vhradn
s Francouzi; a je s podivem, jak mlo pozornosti vnuje
kultivovan Francouz svmu odboji. Francouzi si ij
docela pro sebe a zdka kdy se staraj o to, co se dje
mimo jejich vlastn svt, pokud jim to nen vnuceno.
Rozpory a nesouhlasy mezi americkm tbem? Ano,
to je ji takov nsiln lid; je to vidt i z jejich film;
vdy tam pece maj jet Indiny, e ano? Francouzi
jen pokr rameny.
Lanny ml nyn hojnost volnho asu k prochzkm
po boulevardech, prohldkm msta a vahm o nm.
Ani sm si neuvdomoval, jak se jeho nzory zmnily;
jak rozdln byly proti jeho nzorm ped rokem.
Podvan na uboh eny Pae, napklad. Na potku
konference bylo st mono nalzt msto na
Elysejskch polch, kde by se dalo usednout, ani tam
byl americk vojk s dvetem na kln; nyn, kdy
amerit vojci skoro ji zmizeli, konkurence mezi
enami byla nesmrn. Ti nebo tyi vdy spatily
Lannyho najednou a rychle k nmu pospchaly, kad
hotova vykrbat soupece oi; a kdy jim svou dobrou
francouztinou odpovdal, e ije cudnm ivotem,
jejich vzjemn neptelstv mizelo; pak se dvaly za
nm smutn a s povzdechem: Ach, jak tk je ivot
eny!
Ped esti msci by byl Lanny pipisoval vechno
tohle pirozen mravn zkaenosti, obvykl u gallsk
rasy; byl by si vzpomnl na nkter vty citovan
panem Rochambeauem z Tacita, kritizujcho morlku
tto rasy v jejm barbarskm stavu. Nyn ale ml Lanny
na mysli vty od Stefa a od strce Jesse. Byl upozornn
na to, e mstsk ady pod tlakem vlench udlost
upravili mzdy francouzskch dlnic na est frank
denn, zatm co chud obd v restauraci je stl sedm
frank. Ano, bylo irou skutenost, e hlad je dohnl
k tomu, aby prodvaly sv tla; hlad dohnl celou
Evropu k lenstv a k rozhoenm tdnm bojm.
A co s enami bohatch td, z nich tak mnoh se
prodvaly za hedvbn aty, koichy a klenoty? Nu,
mohl Lanny slyet slova svho strce, co to nejsou
nstroje jejich povoln? Jemn a ulechtil uenci,
kter Woodrow Wilson pivedl do Pae, byli podeni
chovnm en, kter se oblkaly jako dmy a o nich
se domnvali, e se budou tak tak chovat: eny vech
nrod, i americkho, nkter z nich docela v oblecch
ervenho ke. V Crillonu byl podek zachovn, ale
v ostatnch hotelch chodily od jednch dve ke
druhm jako agenti s knihami.
 8
Jin strnky paskho ivota byly ovem mn
skliujc. Byla tu divadla, kter ukazovala nco vce
ne skupiny nahch en. Byly tu koncerty, dokazujc,
e duchovn ivot dosud pokrauje. Pro Lannyho
nejzajmavj byl jarn salon v Petit Palais. Jak to
pomylen, e uprosted poslednch zchvv vlky,
kdy nkolik Tlustch Bert vrhalo stely do msta
kadch dvacet minut a kdy jdla bylo nedostatek
a topivo nemono obdret, vce ne ti tisce mu
i en sedlo u svch plten a udrelo si vru, e umn
neme bt znieno a zstane nejvym clem
a hrdinskm inem ivota!
Lanny chodil na tuto vstavu denn. Bylo tu mnoho
obraz rznch nmt i technik; studoval je
a pokouel se porozumt, co chtl umlec ci. Beauty
pivezla do Pae ti posledn Marcelovy prce a ty tu
byly t vystaveny. Lanny je srovnval s pracemi
ostatnch a utvrdil se ve svm mnn, e nic lepho na
vstav nen. Mohl tak posoudit podle skupin lid,
obdivujcch se jeho pracm, a podle jejich otzek po
mali. Mlokdo o nm vdl, ale mli se to dovdt; to
byl jeden z Lanhyho kol a tak jeho matky, a se
ovem vrt ze svch lbnek.
Lanny znal mnoho umlc z tto vstavy. Nkte
z nich jezdvali na mys Antibes malovat; jinm stla
Beauty modelem ve svm ranm enstv. Pichzeli se
dvat, jak jsou jejich prce pijmny a porovnvat je
s pracemi ostatnch, kter by mohly bt lep. Lanny
s nimi mluvval, dostal jejich adresy a chodil je
navtvovat do atelier a bavit se s nimi o umn.
Vidli rdi bohatho mladka, kter by ppadn mohl
bt i zkaznkem nebo pivst jin. Jako ped
nevlastnm synem Marcela Detaze a synovcem Jesse
Blacklesse mluvili ped nm oteven, jako za starch
as. ekal, e je vechny najde hladovjc
a s potenm slyel, jak rychle se vrac umleck
innost k ivotu. Buroov mli penze a chtli mt
podobizny svch krsnch dam i sebe samch;
zaizovali si palce a vily a chtli je mt co
nejelegantnj. Umlci, odvc neptel buroasie,
mluvili o nich s blahosklonnost; byla to jin forma
tdnho boje.
Byly tu krsn vci, vdy tak trochu smutn. Lanny
se zastavil ped njakm obrazem a napadlo ho: co by
tomu kal Marcel? Duch nevlastnho otce byl mu
neustle po boku a bude stle a do konce jeho ivota,
upozoruje ho na prci ttcem, atmosfru, skladbu,
mnn, prost na ve, co malstv ukazuje cvien
inteligenci lovka. Byl-li Lanny na pochybch, ekal co
mu Marcel ekne; chtl-li Lanny sm vyjdit sv
mnn, bylo to vdy ve form rozmluvy s Marcelem.
Prv tak jako je tomu s dojmy z dtstv, kter lovk
pen na dal, kdy pijde as.
Kurta Meissnera ml Lanny na mysli, protoe spolu
navtvili tento salon rok ped vlkou; Ricka t,
protoe tu s nm byl v roce 1917. Lanny doufal, e
s tmito dvma pteli se opt vrt k umleckmu
ivotu, v Londn, na Rivie, po cel Evrop jakmile
jen sttnci dokon sv hdky a lid se opt vrt
k vcem v ivot, na nich opravdu zle. Lanny byl
naladn siln proti politice a vemu, co s n bylo
spojeno. Byl pmo v n a nikdy ji nebude vit ve
sttnky a nikdy ji na nebudou psobit ani
nejmenm dojmem nakroben koile nebo uniformy
ozdoben medailemi.
Budouc pznivec umn ml v kapse dopis od
Ricka, kter ho dal o nvtvu v Anglii. Lanny mu
odpovdl, e pijede, jakmile si ve zad. Napsal tak
matce i otci o sv rezignaci a dal je o radu, jak si m
ponat dle. Od Robbieho pila odpov v podob
kabelogramu star to znm jeho zvyk, kter mnval
ivot v dobrodrustv: Jedu do Londna parnkem
Ruritania ekej m hotel Cecily pondl.
 H E R K U LO VA V O L B A

1
Kdy Lanny odjel z Pae potkem ervna, Dohoda
a Nmci si dosud vymovali noty o smlouv a cel
svt napjat ekal: podep nebo ne? Francouzt
eleznii hrozili ochromit zemi stvkou pro nzk
mzdy, dlouhou pracovn dobu a drahotu potravin;
Lanny tedy odcestoval letadlem, novm
a dobrodrunm to zpsobem, ml-li lovk dost
penz. To bylo jednm z dobrch nsledk vlky;
cestovn vzduchem se stvalo rychlm a snadnm
a vy lenov britsk delegace shledvali skvlm,
mohli-li rno odlett do Londna na obd a konferenci
a veer se opt vrtit do Pae.
Soukrom cestujc platili osmdest dolar za jednu
cestu. Kad byl zabalen do tkho ovho koichu
a dostal helmici s brlemi. Jak to byl zzran pocit,
ctit se odlepovn od zem a vidt ubhajc krajinu!
Vtr burcel kolem rychlost sto padesti kilometr
v hodin a hluk stroje byl takov, e pilotovi bylo nutno
napsat na lstek, co mu chtl lovk ci. Hluboko dole
byly statky Francie jako mal zelen, hnd a lut
achovnice. Potom kanl la Manche, nyn ji bezpen
pro dopravu, protoe ponorky se vzdaly anglickmu
lostvu. Rybsk lod byly jako nepatrn teky na
modr ploe a tk uheln parnky nechvaly za
sebou pruhy ernho koue.
 Kdy Lanny vystoupil z vlaku ve stanici u The
Reaches, ekali ji na Rick a Nina v malm autu,
zenm Ninou; Rick sm nemohl dit pro svou chorou
nohu. Ml na n ocelovou vzpruhu, ale i tak mu
psobila chze bolesti a co chvli zbledl a musel se
o nco opt. Ale nechtl, aby mu nkdo pomhal; byla
to jeho vlastn nesnz a sm se o ni staral. Ostatn mli
jen pokraovat v rozmluv, klidn a bez zjmu, po
anglickm zpsobu.
Lanny ekal, e jeho ptel bude vyhubl, ale Rick
byl naopak silnj ne bval. Bylo to z nedostatku
tlesnho cvien; nemohl plavat a jedin tlocvik,
kter mohl provozovat, byl leet na zdech a cviit
rukama, nebo se vzpimovat do polohy v sed, co
nebylo zbavn. Nemohl dobe hrt na klavr, nestail
na pedly; vtinu asu etl a byl psn k svm
autorm a tak k lidem, kte k nmu pichzeli si
pohovoit. Nina ekla, e se ural skoro k smrti, ale
postupn e se nauil vychzet s tm, co mu osud
dovoloval.
Byly tomu ji skoro dva roky, co ho Lanny vidl
naskakovat do vlaku, silnho a sebevdomho,
s balkem okoldy a cigaret pro kamardy letce. Nyn
vypadal, jako by uplynulo od t doby desetkrt tolik
let; ml obliej vrsit a melancholick a jeho tmav
vlnit vlasy ponaly tu a tam edivt. Ale uvnit to byl
ten sam Rick, hrd a nedokav, kritick a psn na
sebe na ostatn, ale pece jen velho srdce i pi
odmench zpsobech, a velkomysln a laskav
v inech, i kdy prudk v ei. Byl skuten velmi rd,
e opt vid Lannyho, a ihned cestou dom se ho
vyptval na mrovou konferenci, co bylo vykonno a co
jet m bt.
Lanny mohl vyprvt hodn a ctil se dleitou
osobnost, protoe pece jen byl do veho zasvcen
a vdl mnoho vc, o kterch noviny nepsaly. I sir
Alfred chtl slyet jeho vyprvn. Za soumraku sedli
na terase jejich starho domu a jejich ptel
pichzeli, mlad i sta, s ktermi se Lanny seel ped
pti lty. Jak podivn vci proili a jak mlo uhodli!
Zkladn otzka, o kter dlouho rozmlouvali, byla: Je
vbec njak mono vit Nmcm? Jsou opravdu
ochotni nechat star vci odbytmi, usadit se,
zaujmout svoje msto ve Spolenosti nrod a pomhat
budovat zdrav a slun svt? i jsou naprosto
nevylitelnmi militaristy? Pozvednou-li se, daj se
opt do zbrojen a uvrhnou svt do novch vlek?
Zpsob, jakm se s nimi bude zachzet, zle hlavn
na tom, jak by bylo mono odpovdt na tyto otzky.
Lanny, kter slyel probrat tento pedmt se vech
monch hledisek, vypadal velmi moude mezi tmito
kultivovanmi Angliany.
Nkte z nich mli svoje vlastn zkuenosti s Nmci,
ped vlkou i za n, a pili tedy k vlastnm zvrm. Sir
Alfred Pomeroy-Nielson, kter byl ped pti lty
pacifistou a radiklem, dospl nyn k pesvden, e
by Nmecko mlo bt rozdleno, aby tak mu bylo
znemonno opanovat Evropu. Naproti tomu Rick,
kter byl sm asten boj a od nho se dalo
oekvat, e bude nenvidt lidi, kte ho zmrzaili,
prohlaoval, e to ve zavinili jen hloup politikov na
obou stranch; Nmci i Anglian by mli spolen
najt cestu, jak se zbavit tchto pivnk. Se svm
obvyklm postehem kal Rick, e nen mono
provozovat oba druhy politiky souasn: nen dobe
mono pravic potlaovat Nmecko la francaise
a levic je usmiovat la amricaine. To, jak dodval, je
prv to, o se poetil politikov pokouej.
 2
Druhho dne si vyjeli na lokch. Rick se usadil
v lodi na podukch s Ninou vedle sebe a Lanny pchal
lo s pomoc bidla proti Temi. Vzpomnali si na
veslask zvody, kter byly po pt let odkldny, ale
mly se konat pt msc. Zastavili pod koatm
stromem a pojedli obd; Lanny jim vyprvl o svm
pobytu v Connecticutu, o ohromn zbrojovce a jejch
nynjch potch; tak jim ekl o Gracyn, jej hra se
provozovala v Novm Yorku po celou zimu.
Lanny uvaoval, o by bylo bvalo lpe, kdyby se
byl setkal s dvkou jako je Nina, kter se tolik
obdivovala Rickovi a starala se o nho dnem i noc.
Mli roztomilho hoka, batolcho se na zelench
trvncch, a Nina oekvala dal dt. To je jedin,
pro zbyl na svt, poznamenal Rick; zvyovat
populaci a snait se tak nahradit svtov ztrty. Lska
bez kolennho kloubu nebyla pro nho potenm, ale
snail se z vlasteneckch dvod. Nina nemla
nmitky proti tomuto smru hovoru: bylo mdou mezi
tmito mladmi lidmi kat pesn to, co si mysleli.
Rick mu vyprvl tak o svch rodinnch
zleitostech. Pjde-li Lanny na prochzku, objev, e
ony domky, kter ho tehdy tolik pohorovaly, jsou ji
zcela odstranny a pozemky promnny v bramborov
pole. st statk byla prodna, aby bylo mono
zaplatit vysok vlen dan, a bude-li vlda
pokraovat, budou muset prodat ve. Ti hlupci, kte
se domnvaj, e pimj Nmecko k placen, budou si
brzy muset uvdomit, e Nmecko nem m platit
a platit nebude, ani kdyby mlo. Lanny s tm souhlasil;
ekl, e Crillon oekv, e Nmci ihned po podpisech
zanou vyhledvat vemon zminky k vytkm.
Pak jeli zpt po proudu. Zatm co Rick si el
odpoinout, Lanny s Ninou usedli pod stromem na
trvnku a Lanny se sptelil s dttem, pi em mu
Nina vyprvla o svm ivot. Nepotebovala mu kat,
e satek a matestv j svd; jej kehk postava byla
plnj a jej dychtiv, vypjat zpsoby se uklidnily.
Rickovy pedantsk zpsoby j nepsobily pli starost;
nauila se mu rozumt a vst ho, jako odbornk vede
dt. Mohla se pokldat za astnou, protoe nalezla
lsku, kterou tak mnoz ztratili nebo nenalezli.
Alespo mi ho ji neodvedou do vlky, ekla
a dodala: Nyn, kdy my eny jsme dostaly volebn
prvo, zaslouily bychom si to nejhor, dopustily-li
bychom, aby opt dolo k vlce. Myslte, e i v Americe
dostanou eny volebn prvo?
Lanny j odpovdl, e prezident Wilson je siln proti
tomu; ale e se ukzalo, e je pstupen zmnm svch
nzor. Vidl jsem, e se tak stalo, pravil s ndechem
kodolibosti.
Co hodlte nyn dlat? chtla Nina vdt. Kdy j
ekl, e se teprve rozhoduje, co by ml podniknout,
ekla mu: Nemete pece zstat jen tak; njak ena
vs dostane do rukou a uin vs neastnm. Pro
byste nepiel t nkam sem k nm a nedovolil,
abychom vm s Rickem nalezli vhodnou enu?
Zasml se a ekl, e si naped mus najit monost
vydlvat na ivobyt neme se nechat vydrovat
otcem do nekonena. Pro byste ale vy s Rickem
nepijeli na Riviru pt zimu, aby mohl bt na
slunci?
Nemyslm, e bychom si mohli dovolit cestovat,
Lanny.
Budete pekvapeni, jak levn tam mete t. Je
tam spousta malch vil a strava tam bude opt levn,
jakmile se Evropa uklidn. Lanny potal, e by opt
sblil Ricka s Kurtem. Jak chytrm byl intriknem!
 3
Podal tak Rosemary, mohl-li by ji navtvit.
Odpovdla mu, e oekv dt v nkolika mscch
a nebude-li mu vadit jej stav, e bude jen potena.
Sir Alfred mu zapjil mal auto a Lanny projdl
nkolik hodin pvabnou anglickou krajinou, v t dob
prv nejhez a tak klidnou, e psobila dojmem, jako
by vbec dn vlky nebylo.
Rosemary byla nyn ctihodn pan Algemon
Armistead Broughamov, vyslovovno Brmov,
a bydlela v tak zvanm venkovskm sdle, slun to
velikm dom na panstv manelova dda. Mli
vyhldku na ndhern park, ani se museli starat o jeho
udrovn; ideln okol pro vchovu ptho lena
vldnouc vrstvy. Nvtvnk byl uveden do slunenho
pokoje, plnho kvtin a zpvu kanra; Rosemary pila
brzy, obleena ve vhodnch atech z rov hedvbn
ltky a vyhlejc tak pvabn, e Lannymu zaala krev
rychleji obhat v ilch.
Jak podivn, vidt enu, kterou miloval, v nadji
s dttem jinho! Ale konen Lannymu se ji pihodily
podivnj vci; a v tto sti svta, a ji lovk ctil
cokoli, nedval to najevo. Zcela urit pt matka
budoucho hrabte ned najevo dnou starost.
Synov Albionu nikoho neobtuj, nebo jim to nen
vrozeno a dcery rovn. Rosemary byla vldn
a laskav a prozatm byla star sestrou tomuto
mladku, kter ml to tst, e se j lbil.
Nemla zjem o politiku a Lanny se j ani nezmnil
o rezignaci v Crillonu. Jedin si pla slyet o lenech
britsk delegace, s ktermi se seel; nkter znala
a o ostatnch slyela mluvit. Chtla se dovdt
o Rickovi a Nin a o spolench ptelch. Zdvoile se
otzala i na Lannyho matku a postailo j, kdy se
dovdla, e cestuje po panlsku; v jejch kruzch lid
jezdili na cesty, kdy je to napadlo, a nikdo se jich na
njak jin dvod neptal. Tak se valn nezajmala
o jeho nvtvu v Americe takovm vzdlenm
a provincilnm mst, odkud sice lid pichzej, ale
kam nikdo nechod. Nejvce se zajmala o Lannyho
samho; co dl jeho srdce a jak m plny do
budoucna? O Gracyn j neekl, protoe se stydl. Kdy
se ho zeptala pmo, neupadl-li do osidel, jimi je Msto
svtel proslul, odpovdl j, e vedl ukznn ivot,
ale e byl v tkm pokuen ped pvaby dcery
obchodnka s cennmi papry z britskho tbu.
Mj uboh Lanny! pravila. Urit se stane obt
njak vypotav eny! Nevila, e by njak mu
dovedl prohldnout nstrahy jejho pohlav.
Dala mu tou radu jako Nina aby piel t do
Anglie. Rosemary by mu tak nala hodn dve,
kter by se o nho staralo! Ns toti nemohou
oklamat svmi skoky.
Umonila mu tm, aby se j otzal: ekni mi, jsi
astna se svm manelem?
, shodneme se, byla jej odpov. Je to velmi
hodn hoch vbec nen patn, jen trochu mkk.
Jejich zraky se setkaly. Ml tak svou milostnou
afru.
Rozumm! odpovdl mladk. Vtinu svho ivota
proil ve Francii a nebyl naivn; ale pesto byl proti
satku z rozumu. Snad proto, e peetl pli mnoho
romn a dramat nepraktickch to vynlez, kter
kladly vt draz na prva srdce ne na prva velkch
majetk a rodinnho jmn! Opravdu, jen mlo hrdinek
z tchto dl dovedlo pijmat sloit pomry
pohlavnho ivota s takovou vyrovnanost jako budouc
hrabnka ze Sandhavenu!
Lanny, drahouku, ekla, ctm vi tob tot,
jako dve: a snad se jednou vci uprav tak, e spolu
budeme opt astni. Ale nesm bt poetil a snait
se na n ekat. Bude to teba dlouho trvat. Ber vci
tak, jak jsou a nemu se pokusy chtt je zmnit ihned
a najednou.

4
Lanny jel do Londna v pondl asn rno a ekal
v hotelov hale na svho otce. Tilo ho, e mohl sedt
v te idli a za tch okolnost, jako skoro ped pti
lety. V tchto asech si lid nakali, e ivot zevednl,
e civilizace zniila v nm vechnu romantiku
a vzruen. Lannymu zcela urit nepipadal takovm
v uplynulch pti letech!
Robbie piel spn a dobe upraven jako vdy.
Syn ho objal a poklepal mu na rameno a pak hned li
nahoru; Robbie vybalil svou lhev whisky a dal si
donst sodovku a led. Nu, u erta, co to napadlo
Beauty jet do panlska? otzal se. Lanny mu toti
psal jen v narkch, protoe mu nemohl napsat, e
Kurt je ve Francii, a pokldal za rozumnj nezmiovat
se o milostn zleitosti, (kter by potebovala
obrnho vysvtlovn.
Nyn mu ve povdl a Robbie byl tak pekvapen, e
na svj npoj zapomnl. Lanny nemohl ovem ci
o strci Jesse a o penzch ani svmu otci; ale povdl
mu o souboji se Sret a otec mu ekl: Podvej se,
chlape, to se vechno pihodilo nebo se ti to zdlo?
Kdy Lanny zaal popisovat Kurtv ivot v byt Beauty,
zvolal Robbie: Tys nechal ty dva lidi zaven spolu
tden?
Milostn zjem nepoteboval tedy tolik
vysvtlovni, jak mladk pedpokldal. Robbie znal
svou nkdej milenku dokonale, jak sm ekl, a nikdy
si nepedstavoval, e by mohla t bez mue. I kdyby
se pokouela, mui by ji nenechali, pravil.
 Se zjmem vak uvaoval o tom, m-li aspo nadji
nalzt tst v tomto podivnm a nejneoekvanjm
z milostnch pomr. Setkal se sice s Kurtem jen
nkolikrt ped pti lety v Londn; jak se asi zmnil, i
co mu mohla Beauty nabdnout, krom umn lsky?
Lanny ovem hjil horliv svho ptele a etl otci
strun dopisy od matky ze panlska, mluvc
o dokonalm tst. Robbie ekl: Nu ovem, kdy spolu
vydr, nemm docela nic proti tomu. Ale nepotej
s tm na mnoho let.
Otec mu pinesl tak nkolik novinek z domova.
Ester a dtem se da dobe a poslaj mu upmn
pozdravy; ij dle bez zvltnch phod. Jako vdy
v poetnch rodinch, jeden nebo dva Buddov
zemeli a nkolik jich zase pibylo na svt. Rodina mla
pekeln asy s pemnou tovren. Zadluili se, ale
Robbie nezoufal, protoe cel svt byl pozadu ve
veker vrob mimo zbran a steliva a bylo jisto, e
nastane hrozn poptvka, jakmile se svt d opt do
podku.

5
Robbie chtl ovem tak slyet o mrov konferenci.
Byly tomu ji ti msce, co odejel, a Lanny nemohl
svovat v dopisech dvrn zprvy. Hlavn ho ovem
zajmaly vci dleit pro obchodnka. Bude Wilson
opravdu stt na t hrozn zruce, kterou z nho
Clemenceau vymmil? Bude opravdu Amerika vzna
v Caihrad a Armnii? Je mon, aby Francie a Anglie
prosadily to, co mly v myslu od zatku, toti uloit
Nmecku reparace v stce, kterou si vypjily od
Ameriky na veden vlky? Aby tak zkonn
a spravedliv dluhy splcely jen podle toho, co
vyberou od Nmecka a tak prakticky pimly
Ameriku, aby pro n vybrala dluhy?
Lanny na to odpovdl, e mnoho lid v Crillonu
pokld za nejist, budou-li vbec kdy kter dluhy
zaplaceny. I kdyby Dohoda vzala Nmecku vechen
iv a movit majetek, nedostane tak vce ne jeden i
dva biliony; zlat reserva je daleko men, ne se kdo
domnv, a odejmout ji znamenalo by zniit Nmecko
jako prmyslovou zem a tm znemonit jakkoli placen
vbec. Lanny pouil slov Steffense, e kad dolar,
kter Dohoda z Nmecka vybere, bude ji stt dolar
padest. Mluvil hodn o Steffensovi a Bullitovi,
v mnohm smru nejzajmavjch lidech, s ktermi se
seel.
Postupn si ponal mlad mu uvdomovat
nenhlou zmnu rozmluvy. Otec se pestval ptt na
iny mrov konference a zajmal se vce o to, co si
jeho syn sm mysl. Lanny nebyl nechpav a hned
vdl, o jde: jeho otec nebyl spokojen se spolenost,
ve kter se jeho syn pohyboval. Lanny byl jako lovk,
zapadl po dlouhou dobu nkde v divoin, kde neml
monost pout zrcadla: nyn mu bylo podreno ped
obliejem a tu vidl, jak opravdu je. Jednodue
eeno, vypadal rov s rudmi skvrnami ne prv
pjemn vzezen pro mladho pna ze zmon
a dobr rodiny.
Zmna se s nm dla docela pomalu dnes troiku
a ztra o nco vce v jin mylenkov oblasti take si
toho Lanny nebyl vbec vdom a nyn to nemohl
a nechtl pipustit. Domnval se, e mu otec patn
rozum a pokouel se o vysvtlovn a tm udlal vci
jet hor ne byly.
Opakoval mnoh, co mu Robbie sm kdysi ekl: co
dlali velic obchodnci, aby zpsobili vlku,
prodluovali ji a zskvali vhody z takovho jednn.
V Crillonu se neustle mluvilo o podnikatelch ze vech
nrod, kte byli v Pai a podnikali vce mn
oteven ve mon, aby zskaly sttnky pro svou vc:
ochranu tch i onch uhelnch dol nebo naftovch
pol. Zabrali pro sebe toto a hrozili zabrnm onoho
o tom pece musel Robbie vdt prv tak jako kad
jin! Jist pece chpe, e prv na tchto vcech
mrov konference ztroskotala!
Ano, to Robbie vdl. Robbie tak vdl, e se
Francie pe s Angli v zkulis o naftu v Mezopotamii.
Robbie vdl prv tak dobe jako Crillon, e jedin
strach z Nmecka drel Britanii a Francii, e se
nepostavily proti sob oteven. Robbie vdl, e tyto
dva nrody se pokouej podret si Baku s naftou a e
se jim i podailo dostat na Kaspick jezero lo, plujc
pod americkou vlajkou, jen aby nahnali nleitou ctu
bolevikm a udreli je mimo naftov pole jejich zem.
Pro byl tedy Robbie vda to ve tak poden, kdy
se jeho syn zmnil o velikch olejskch podnikatelch
jako o neptelch rozumnho mru?
Robbie ml svj zvltn dvod k cest pes ocen.
Snad se dopustil chyby, e se o nm nezmnil dve.
Geolog, kterho znal ji mnoho let a kter pracoval pro
velk spolenosti na Blzkm Vchod, pijel do
Newcastlu s myslem zskat ho pro nvrh opatit si
koncesi ve vchodn Arbii. Vyslechnuv ho, sehnal
Robbie skupinu svch ptel, lid, kte vydlali penze
na Buddov zbrojovce a hledali msto, kam by je dobe
uloili; utvoili syndikt a Robbie sem pijel provst
nvrh, promluvit s pedstaviteli Arab a zskat pomoc
anglickch i francouzskch ad, co vdycky dobe
dovedl. Nkte Amerian chtli dostat vce ne jen
paprov sliby za vechnu krev, kterou prolili na pd
Francie a za biliony dolar, kter stly potraviny,
atstvo, nafta, stroje, dla, stelivo a kdo v co
vechno, co Amerika pevezla do Francie a Anglie pes
ocen!
 6
Robbie si ponal jako velitel hasi, kter pijede
k ohni a shled, e m co dlat s velikm porem;
vydal ihned druh a tet poplach, pouil vech svch
pomcek a chrlil na svho planoucho syna vemon
dvody. Lanny pozoroval modern vlku a jist pi tom
pochopil, jak dleit je nafta pro kad nrod! Jedin
koleko v Buddov zbrojovce by se bez n neotoilo;
a co by se stalo z Ameriky, k emu by byly jej sny
o svobod, demokracii a ostatnch idelech, kdyby se j
nedostalo podlu na produktu, za nj nen nhrady? Po
celm svt Britov zabraj pro sebe zem, v nich
jen tu monost nafty; vechny si ale dr jen jako
zlohu a kupuj americkou naftu pro okamitou potebu
a to je jejich zmrn politika.
Podvej se na Mexiko! zvolal Robbie. Pmo na
naem prahu kuj pikle, podkopvaj nai pozici a sna
se ns vypchnout. Kad ednk v Mexiku se d
koupit a Britov tam jsou s hotovmi. To je ten zkon
a podek, svobodn obchod, mr a vechny ty
hezk obraty! Vude nalz americk obchodnk
britskho konkurenta, za kterm stoj jeho vlda
a nm nezbv ne odejt a penechat jim svt. Krsn
slovn obraty jsou hezk ve spolenosti, Lanny, ale
nepomohou rozjet stroje.
Crillon pln douf, e se jim poda upravit tyto
otzky za pomoci Spolenosti nrod, namtal Lanny.
Piml vbec nkdo v Crillonu Brity, aby se neho
vzdali? A me-li se nkoho zasvcenho dvrn
zeptat, dov se, e vecky jejich poadavky smuj
jen k ochran jejich olejovch pol nebo k zskn
dalch.
Ale co se s tm d dlat, Robbie? Britov i Francouzi
pros, aby bylo pokraovno v Nejvy hospodsk
rad, ale Amerian nalhaj, aby skonila a obchod se
vrtil k voln souti.
To proto, e vme, e Britov by ovldli Radu.
Pedstav si jen tu smlost kad z jejich domini m
jeden hlas, zatm co Amerika m jen jeden!
Jeden hlas sta k zamtnut ehokoli, namtal
Lanny, kter znal smlouvu Spolenosti skoro
nazpam.
To je ze veho nejpoetilej, prohlsil jeho otec;
znamen to, e cel ten stroj bude vadnm od
potku. etl jsem kdesi, e podobn zazen bylo ve
starm Polsku kterkoli ryt mohl povstat ve snmu
a zabt svm hlasem kad nvrh. Stt neme vydret
na takovm zklad a Spolenost nrod tak ne.
Lanny ji slyel vechny tyto nmitky; a znal
dokonale smlen svho otce. Ani si nebyl vdom
njak neshody. Co Robbie kal, bylo vdy pravda,
a prv tak to, co kal Lincoln Steffens; jene oba
z toho dovozovali rzn zvry. Ale Lanny uznal za
dobr nezmnit se o tom, protoe by otec byl opakoval
vechny sv nmitky znova. Bylo lpe souhlasit s nm,
pokud to lo, a zbytek svch nzor si nech pro sebe.
To ostatn mu Robbie sm doporuoval v dob, kdy
Lanny il ve Francii za vlky; a nyn pouil Lanny te
metody na svm uiteli.

7
Robbie mu povdl vechno o svch obchodnch
myslech: kdo za tm stoj v Americe a na koho je
nutno jt v Londn. Jeho pln nebyl nijak velik mezi
ostatnmi olejskmi podniky; stl asi osm milion
dolar, ale bude jich vce z tho pramene, bude-li
Robbie spokojen s vsledky. Byla to tk hra, do kter
se poutli; a mluv o n uval Robbie vraz
sportovnch, gangsterskch i vlench, jak to vechno
dohromady souviselo. Zacharov pracoval v oleji; dn
ze zbroja nemohl zstat mimo, protoe prv nafta
vyhrla vlku. Pochopil Lanny, pro nmeck armdy
nhle poaly volat po pm? Nebylo to, protoe
nemohly ustoupit a hjit nov linie; nebylo to pro
vzpouru doma; bylo to, protoe rumunsk naftov pole
byla zniena a Bulharsko se vzdalo a tm je odzlo od
jihovchodu: nebylo vce nafty k pohonu tank a voz,
kter by zsobovaly armdu.
Lanny poznal, e penze, kter jeho otec vydlal,
vyplily mu v kapse dru. Mylenka vzdt se obchodu
a odpovat ho ani nenapadla a nemlo by smyslu
nco takovho mu navrhovat. Penze, kter ml, nutily
ho k vydlvn dalch. Penze jsou sla, schopnost
nco udlat. Robbie vyprvl o holandskm bankovnm
ednku jmnem Jindich Deterding, kter se vecpal
do olejskho prmyslu a nyn byl pnem Royal Dutch
Shell; prv on zsoboval britsk lostvo palivem
bhem vlky. Britov museli pijmat jeho podmnky
a proto je mal Holandsko jednou z nejspnjch
zem na svt akoli nem skoro dn lostvo ani
armdu!
Americk penze umonily Britm zabrat
Mezopotamii Turkm a udret si ji. Kdybychom tam
nebyli poslali nae lidi a vci, pravil Robbie, dostvali
by tu naftu nyn Nmci. Pro by tedy nae zem
nemla mt podl? Pijmeme mezi sebe nkolik vlivnch
Brit a poskytneme jim monost spoluprce; ale
nebudou-li chtt, pouijeme moci vldy a pinutme je
vystoupit.
Chcete jim hrozit? otzal se Lanny.
Ani se hdat, odpovdl otec s smvem. Prv
jen mal dorozumn mezi gentlemany.
Budete muset dostat ale jinou vldu do
Washingtonu, poznamenal mladk a Robbie podotkl,
e to nepehldl. Wilsonova mrov smlouva bude
hozena do odpadkovho koe a jeho poetil
Spolenost s n. Pijdou republiknsk prezident
a sttn ady, kter porozumj potebm obchodnk
a budou je podporovat.
V mi, pravil Robbie, e pyn pnov z tohoto
msta vd, jak se vzdt, i kdy je to poteba. Jednoho
dne uvid, e udlaj Roberta Budda rytem Bathskho
du pokud jsem slyel, chtj jm udlat bvalho
eckho hasie, kter m v rukou jejich zbrojask
prmysl!

8
A dosud v ivot otce a syna ml vdy mladk
naden zjem o zleitosti starho, dychtiv s nm jt
a sdlet ve, co podnikal. A nyn tu byla dal takov
monost. Lannymu stailo jen ci: Mohl bych ti s tm
pomoci, Robbie? a otec by ho bral na konference, dal
by mu i poet akci podniku a udlal by ho prost
spolenkem. Snad s tm i Robbie potal protoe
nyn, kdy byl opravdu vycvien jako tajemnk, mohl mu
skuten pomhat. Ale otec byl pli hrd, ne aby ho
o to podal; ekal, a syn o to pod sm a Lanny
nepodal.
Pouh pl roku uinil tuto zmnu; naplnil Lannyho
mysl nejen pochybami a otzkami, ale docela i nechut,
j byl sm pekvapen, kdy byla tato vc postavena
ped nj. Nechtl prost bt zastnn na olejovm
prmyslu! Prv to, co povaoval Robbie za
nejdleitj, bylo v och crillonskch liberl
arcizloinem toho asu. Ped pti lety mohl Lanny
pokldat pletichy a boje o (prodej puek a nboj za
romantick a vzruujc; nyn vak bylo pro nho
naprosto nemon smlet stejn o naftovch
koncesch a potrub.
A tak, zatm co jeho otec odeel za prvnmi
schzkami v t vci, Lanny se prochzel po nbe
pozoruje provoz na ece a tzaje se sebe sama: Co
vlastn bych chtl opravdu dlat? Pedstavoval si svj
ivot, kdyby se stal Robbieho londnskm
reprezentantem. Ml by pepychovou kancel
a setkval by se s dleitmi lidmi obchodnho
i politickho svta; Rosemary, Margy Petriesov
a ostatn dmy by ho uvedly do vru spolenosti;
nalezly by mu bohatou enu a jeho otec by se postaral
o to, aby vydlal tolik penz, kolik by jen poteboval.
Trvil by as vahami, jak by pelstil Zacharova,
Deterdinga a jin men toho druhu; byl by asten
hry, zpasu i boje, ve kterch nen odpoinku ani
pestvky je to boj vlka s vlkem a kdo nesko na
hrdlo svho soupee, je jm sm zaskoen a pak je
s nm konec.
Lannyho mysl zaltala opt na mrumilovn Azurov
pobe, pln slunce a modrch vod a vdy teplho
vzduchu, krom noc nebo za vanoucho mistralu. Bylo
tam tak mnostv mdnch podnik, hluku
i rozptylovn, hazardnch her i neest a nepochybn
to tam je nyn po vlce jet hor; ale o to nemus
dbt, me jt svou cestou a nechat zahalee, aby li
po svch. V obytnm pokoji je klavr a znan zsoba
hudebnin, kter Lanny vechny pehrl a ke kterm by
se zase rd vrtil. Byl na koncertech, kde slyel novou
hudbu, o kterou by se pokusil. Ve skladiti byly skoro
vechny Marcelovy obrazy; a nyn, po shldnut
vstavy v Pai, mohl by Lanny prohlet prce svho
nevlastnho otce znovu a porovnvat s tm, co vidl.
A pak tam bylo asi dvacet beden s knihami, kter mu
odkzal jeho praprastrc Eli; Lanny se til, a je bude
rozbalovat a ukldat na policch. Nov Anglie se mu
skoro vbec nelbila, ale domnval se, e by ji mohl
lpe poznat prostednictvm jejch bsnk a povst,
ne podle spolenosti z venkovskho klubu
a zbrojaskch tovren.
Vechno si pipravil do podrobnost. Jeho matka
a nov nevlastn otec se vrt ze panlska, jakmile to
bude bezpen, a vystav nov atelier pro Kurta na
druhm konci pozemku budou-li oba troubit a brnkat,
budou chtt mt mezi sebou co nejvt vzdlenost.
Jednoho dne je pijede navtvit Rick a Nina; a pak
jet dle v budoucnu pijde Rosemary. Lanny si
vzpomnal na msto, kde spolu sedli potm
a pozorovali svtla na vod, naslouchajce vzdlen
hudb z kasina; pi tto vzpomnce zachvval se v nm
kadik nerv.

9
Choulostiv pomr mezi oddanm otcem a nemn
oddanm synem: bylo tu poteb valn dvky taktu
a natst Lanny byl ve zdvoilm svt dosti dlouho,
aby jej nabyl. Nikdy neekl ani slova proti olejskmu
obchodu; nikdy se nepel, ale nechal Robbieho mluvit,
jak chtl. Lanny si myslel svoje co je skvlou
vsadou mue. Obdval i veeel s otcem
a seznamoval se s velikmi mui zajmavmi to
osobnostmi, pokud vchzel on do jejich svta a nikoli
oni do jeho. Olejsk velmo mohl bt smrodatnm
pi rozmluv o monostech trhu nebo o mezinrodn
situaci; ale ne tak ji pi rozmluv o knize nebo o he.
Lanny kal, e m schzku, a el se podvat na
umleckou vstavu nebo poslechnout koncert.
O svch myslech mluvil ji pedtm, ne se vrtili
z Ameriky nemohlo tu tedy bti stnost. Robbie byl
slun lovk a nenutil nikdy svho syna; tento omyl
uinil otec Robbieho s tm vsledkem, e Robbie nikdy
to nezapomnl a nikdy neodpustil a rozhodn nechtl
tuto chybu opakovat. Slbil Lannymu pjem, kter by
byl ml, kdyby byl proel univerzitou. Pokud se
vzdlval a nemarnil ivot, mohl se vnovat emu
chtl. Lanny opravdu chtl vyut nco ze svch
monost i kdy si nebyl jist, m chce bt. Svt je tak
velik a je tu tolik vc, kter by chtl vidt a jim by
chtl rozumt; tolik zajmavch lid, kte by dali
vzniknout v jeho mysli novm mylenkm!
Pijal pozvn na konec tdne od starch Beautinch
ptel, Eversham-Watsonovch, kde mohl opt cviit
trochu jzdu komo i skoky, pouil se o pakostnici jeho
lordstva a bavil se tm, jak staten odrel toky
Margy Petriesov, kter se mermomoc chtla dovdt,
co dl vlastn jeho matka ve panlsku. Nemlo
smyslu klamat tuto dychtivou vanilku a krotitelku
mu vdla ostatn, e tu opt jde o njakou
romanci vdla, e Beauty nezstane vdovou
a kdo pak to je, njak grand z on zem kastant
a krutosti? Lanny se jen usmval a kal: Beauty vm
to jednoho dne ekne sama. Zatm mete bt jista, e
cokoli uhodnete, bude patn!
Prochzel se a vidl Londn na potku mrovho
dob. Vdl nyn ji, na se dv; dovedl rozeznat
znmky chudoby mezi pepychem, kter byl morem
modernho svta a snad i jak soudil Stef semenem
jeho zkzy. Prochzel se po Piccadilly a vidl houfy en,
kter se tam potulovaly jako v Pai jenom e
postrdaly chic a esprit Francouzek. V mdnch
obchodnch tdch vidl vrtiv se vojny, sta vojk,
potulujcch se lhostejn a sklen; dve je Anglie
potebovala a nyn prodvali po ulicch tuky, zpalky
a podobn nepatrnosti, aby se tak liili od ebrk
podle zkona. Veobecn se tvrdilo, e se vrac doba
blahobytu, ale ten byl pro tyto mue jen bludikou,
poletujc zcela mimo dosah.
Jako v Pai, i zde zapoaly opt vemon zbavy.
Spousta lid mla penze a noviny je ujiovaly, e
nejlep pomoc chudm je rychle je utrcet. A tito
dobrodinci se tedy tce namhali, aby vykonali svou
povinnost. dali si novch a nkladnch odv,
poskytujce tak prci vadlenm a krejm; jezdili auty
na dostihy, dvajce tak prci jockeym i trenrm,
prodavam i idim aut; navtvovali v masch
elegantn restauranty, objednvali si pepychov
lahdky a dvali velkomysln spropitn nkm.
K podpoe jejich nmah slouily vstavy a okzal
prvody, plesy a slavnosti a regata v Cowesu poprv
po esti letech. Bylo uspodno est Krlovskch
zahradnch slavnost v Buckinghamskm palci,
veselch a rozkonch to podnik, pi nich nebylo
dovoleno dmm nosit vystien aty odpoledne.
Lanny velmi postrdal spolenosti matiny nebo
njak dvky, s kterou by se til z tchto
spoleenskch her. Piml Ricka a Ninu, aby pijeli
autem do Londna a bydleli u nho v hotelu, a pak je
vzal na rusk balet, ne bolevick, ale dobr star
rusk, pedvdjc La Boutique Fantasque, kanknov
tanc panenky. Nina pemluvila svho manela, aby
zapomnl na svou hrdost a prohldl si jarn umleckou
vstavu v idli na kolech. Lanny mohl mluvit
o vystavovanm velmi poun, nebo etl ve, co
v Pai psala kritika. Celkem mu plynul as pjemn,
a jednoho dne otec mu ekl: Musm si zajet na chvli
do Pae.
To mm na cest dom! odpovdl Lanny.1
 M R N A D O BY

1
Den, kdy Lanny s otcem pibyli do Francie, byl
poslednm, kter byl Nmcm povolen k rozhodnut,
pijmou-li podmnky i ne. Alespo tak Dohoda
prohlaovala a na vech jejch pedsunutch pozicch,
padest kilometr za rnskmi pedmostmi, byly
sloeny jejich motorizovan kolony a pipraveny
k vpadu. Byly pipraveny postupovat do Nmecka
denn po padesti kilometrech to bylo oznmeno;
a zatm po cel Francii bylo hlavnm pedmtem
hovor: Podep i ne?
Rakousk delegace pila, i bulharsk, a ob se
podrobily a s ochotou se daly okubat za iva. Ani
nehlesly; ale Nmci zato po celch est i sedm tdn
neustvali v bohapustch projevech; po cel jejich
zemi se konaly mohutn protestn schze
a Clemenceau v jedn ze svch odpovd poznamenal,
e si patrn jet neuvdomili, e prohrli vlku. Jejich
delegace byla stle drena za ohradou a kalo se j, e
to je pro jej bezpenost; nkte z nich, cestujce do
Nmecka a zpt, byli kamenovni, a proto uinil
Clemenceau jedinou omluvu za sv kariry.
Sociln demokrat vldli poraen zemi.
Pedpokldalo se, e to byla revoluce, ale bylo to
zdvoil a diskrtn povstn, pi kterm lechta
podrela sv statky a kapitalist svj prmysl. Byla to,
jak vysvtlovali Lannymu Steffens a Herron, politick
a nikoli hospodsk revoluce. Socialistick policejn
editel odstranil Rud v Berln, za co mu mla bt
Dohoda vdna, ale zdlo se, e nen. Stef ekl, e si
nemohou dovolit, aby socialistick vlda mla v nem
spch; mlo by to patn vliv na dlnictvo v zemch
Dohody. Byla to doba zmatk, kdy znan poet lid
nevdl, co chce, nebo kdy nco podnikl, doshl
neho docela jinho.
Na vchodn obloze tmav mrak se jet vce
zatemoval; a i zde, cokoli Dohoda podnikla, jen vci
zhorilo. Velk tyka uznala admirla Kolaka jako
budoucho vldce Sibie zem, kde poteba
nmonictva byla trochu omezen. Tento pozemn
admirl souhlasil s tm, e se podd volbm ruskho
lidu, ale zatm se snail co nejvce lid pobt a zabrat
jejich statky. Vsledkem toho bylo, e se venkovan
schovvali, a jakmile admirlovy armdy odthly,
vychzeli ven a brali si sv statky zpt. Tot se dlo
po cel Ukrajin, kde generl Denikin byl vyvolen za
ruskho zachrnce; a nyn Dohoda vypravila jet
dalho generla jmnem Judenie, aby dobyl
Petrohradu. Neodvaovali se dt tmto rznm
zachrncm njak britsk, francouzsk nebo americk
oddly, protoe se bli vzpour; ale dodvali jim
dstojnky a zbran, kter byly vedeny jako pjky
a kter mli rut venkovan za to zaplatit.
Tak aspo popisoval vci Lannymu Stef; a Lanny
tomu docela vil, protoe Stef tam byl a ostatn nikoli.
Lanny el navtvit tohoto podivnho malho mue,
jeho nzory byly tak povzbuzujc. Svmu otci o tto
nvtv neekl ovem nic a svdom si uklidoval
otzkou, pro dlat Robbieho zbyten neastnm?
Lanny se nikdy nestane Rudm chce jen slyet ob
strany a porozumt jim. Robbie, jak se zdlo, byl toho
nzoru, e jedinm zpsobem, jak uniknout nstrahm
Rudch, je nechtt mt nic spolenho s nimi, ba ani
o nich vdt. Tm okamikem, jakmile jim lovk zane
rozumt tm okamikem je poskvrnn jejich
nenvistnou nkazou!

2
Beauty poslala dopis z Madridu, kde si prohlela
umleck galerie a kabarety. Byla tolik, tolik astna;
ale svdom ji hntlo pro malou Marcelu, kter byla ji
tolik msc bez matky na Rivie. Sluebnictvo ji
ovem zbouje a Beauty podala sv ptele, aby se
na ni chodili dvat ale pesto mla starosti a chtla, aby
tam Lanny zajel a zaujal jej msto. V, v jak jsem
situaci, dala. Netroufm si opustit naeho ptele.
Vdy pouila tohoto taktnho obratu n ptel.
Nape-li ena mon ami, m to vdy zvltn vznam;
ale notre ami bylo slun, ba docela kesansk
a zahrnovalo i Lannyho do tohoto pomru.
V jejich dom bude dosti prce, psala Beauty. Dm
potebuje nutn vnitn pravy a je dobe, e Lanny m
tak dobr vkus; ponechv to na nm a velmi ji bude
zajmat, jak nov nzory zskal dvouletm
cestovnm. Lanny se rozhodl, e ji pekvap
postavenm novho atelieru. Povol hromadn poetn
pbuzenstvo Leeseino; jsou sice pomal, ale Lanny je
zn a jist pro nho budou dobe pracovat.
To bylo nco, co mohl mladk pednst otci jako
vhodnou nhraku za sv msto v olejskm prmyslu.
Robbie vil na stavby, jako na nco, co je vidt a co se
d ppadn i prodat; schvlil mu stavbu atelieru
a slbil ji i zaplatit. A dodal, e mal Marcele jen
poslou, zstane-li Beauty ve panlsku nebo pjde-li
s Kurtem do Nmecka; sv dt me jen zkazit. Byla
by to udlala s Lannym tak, kdyby Robbie na jeho
vchovu nebyl dohlel. Lanny ekl, e to snad uinila
i tak.
Mladk chtl zstat v Pai, ne otec dokon sv
jednn. Nyn vidl Crillon a vechny jeho zleitosti
jinma oima. Mui, s ktermi Robbie jednal, nebyli
sttnci, ale byli tu, aby kali sttnkm, co maj dlat
Ano, i ten psn presbyterin a reformtor, jemu
velik obchod byl kletbou i ten se stal zvislm na
pnech penz. Cel proces jich bylo povolno do
Pae: mezi nimi byl vynikajc Lamont z Morganovy
rodiny, jeho Wilson odmtl pijmout v Blm dom ped
vlkou. Asi dvacet takovch mu se stalo nyn
prezidentovmi dvrnmi poradci v otzce reparac
a obnovy obchodu a financ.

3
Johannes Robin pijel do Pae, aby se poradil se
svm obchodnm spolenkem. Pivezl s sebou pln
kufr dopis, smluv a pennch doklad; Lanny s nm
a otcem obdval a naslouchal vyprvn idovskho
podnikatele o rznch pokusech, k nim pouil
Robbieho penz. Vci se sice nedaily tak, jak
pedpokldal, protoe prtahy s ukonenm mrov
smlouvy zdrovaly dopravu a vr. Zatm vlohy za
uskladnn zbo ly na et zisku; ale pesto podnik
vykzal slun pebytek a Robbie projevil uspokojen
nad dosaenmi vsledky.
li nahoru do bytu a Robbie se zahloubal do
doklad, zatm co jeho spolenk mu podval potebn
vysvtlen. Lanny el s nimi, protoe pan Robin pinesl
tak nkolik dalch obrzk sv rodiny a drek,
Hansiho Opus 1, houslov etudy; opis byl pozen
vlastn rukou patnctiletho skladatele. Lanny se
usadil a zahloubal do ten; slyel ji tolik o nadanm
a pilnm chlapci, kter by si pl bt jeho ptelem
a ctitelem. Mohl ihned postehnout, co se stalo: Hansi
se nauil adu technicky obtnch hmat na housle
a ve sv skladb si poskytoval hojn pleitosti, aby
vech pouil. Ale konen, tak vypadaj vechny
skladby hudebnk; pokld se to za samozejm asi
jako prava a zpsoby profesionln krsky.
Pan Robin byl tak dychtiv na sudek Lannyho, e
sotva mohl sledovat obchodn vci. Kdy Lanny ekl:
To je roztomil motiv zde po t kadenci, otec se
zaervenal potenm. Mete tomu rozumt, ani
byste to slyel? zvolal; a Lanny byl pochopiteln tak
poten, e jeho hudebn schopnosti jsou obdivovny.
Snad i idovsk obchodnk vdl, e Lanny bude
poten tak bvaj lidsk vztahy prostoupeny
zitnmi pohnutkami! Nicmn slbil Lanny, e si
vezme skladbu dom a nacvi ji na klavru, aby si
mohl s mladm skladatelem zahrt dueto, a se jednou
sejdou.
Robbie tak povdl svmu novmu spolenku
o myslu dostat se do olejskho prmyslu a pan
Robin ihned prohlsil, e by rd vloil sv zisky do
takovho podniku. Jsa nyn v zemi Jindicha Deterdinga
vdl dosti o olejskch obchodech a oba se jali
rozmlouvat jako sob rovn v napnav he honu za
ziskem. Lannymu pipomnali dva obratn a schopn
pardly, kte se setkali v dungli a rozhodli pracovat
spolen, aby mohli rychleji najt a zdolat svou koist.
Jeden z nich se narodil v hlinn chajd v Polsku
a druh v aristokratickm sdle v Nov Anglii, ale
modern normalizace je svedla dohromady.
Holandsk spolenk z tohoto svazku ekl, e jakmile
bude mr zajitn, m v myslu pesthovat se do
Berlna s rodinou i kancel. Hansi se neme
v Rotterdamu u niemu novmu nauit; a pro jeho
otce budou nyn v Nmecku obzvlt vhodn
monosti zisku. Ponech si ale svou rotterdamskou
kancel a pevede vechny sv penze na zlat a na
dolary. Podle mrovch ustanoven bude muset marka
ztratit svou hodnotu; jedin to monost pro Nmecko,
krom neuznn sttnho dluhu, aby zmenilo sv
vnitn dluhy. A inflac by mohlo zskat znan valut od
cizinc, kte v v marku a ji nyn ji kupuj. Johannes
Robin ekl, e se o tto vci velmi mluv v Holandsku
mezi obchodnky a pochopiteln velik sumy lze na
tom vydlat i prodlat Robbie byl naklonn k souhlasu
se svm novm spolenkem, ale radil mu, e by bylo
bezpenj kupovat pozemky a zbo, kter bude
hozeno na trh tm zadarmo pi zhroucen
nmeckho pennho systmu.

4
Ministerstvo socialisty Scheidemanna resignovalo;
nepodepe tedy smlouvu. Brockdorff-Rantzau tak
nepodepe. Ale nkdo ji mus podepsat, protoe bylo
jasno, e Nmecko nem jinho vchodiska. Nov
ministerstvo vzkzalo, e se podrob nevyhnutelnosti;
ale pesto nikoho neposlali. Prezident Wilson byl
netrpliv, protoe se chtl vrtit do Washingtonu, kde
zvltn sezen kongresu na nho ekalo ji pes msc.
Ale obad s podpisem byl den ze dne odkldn. Bylo to
trapn a urliv pro vtzn velmoci.
Lanny navtvil Lincolna Steffense v jeho hotelu.
Vyslechnuv hovory svho otce a jeho novho
obchodnho spolenka mladk poteboval nkoho, kdo
by mu ekl, e svt nen stvoen jen k vydlvn
penz. Stef, pinucen nachlazenm zstat ve svm
hotelovm pokoji, ekl mu, e ti, kdo vydlvaj penze,
provedou vdycky svou; chyba je v tom, e se
nemohou shodnout a enou svt z jednoho zmatku do
druhho. Tak vznik vzbouen; otzkou jen je, m-li
toto vzbouen bt slep i m-li mt program?
Pak se ho novin ptal, nebylo-li i na nm vyzvdno.
Lanny byl pekvapen a ekl, e na to ani nepomyslel
Stef na to odpovdl: Lpe je myslit na to! A sdlil
mu novinku e dvma lenm crillonskho tbu,
kte se pokusili rezignovat, byly umstny do pokoj
diktafony pravdpodobn armdn vzvdnou
slubou. Tato novinka zpsobila Lannymu vn
starosti, vt ne si pl prozradit ped ptelem.
Jak se pozn takov vyzvda? otzal se a bylo
mu eeno, e asto se to pozn, a kdy u je pozd.
Je to obyejn nkdo, kdo souhlas s nejrovjmi
mylenkami lovka a ppadn ho jet o nco ped.
Lanny nato ekl, e jet nikoho takovho nepotkal
le by to byl Stef sm!
Tento pozorovatel svta, jeho nzory byly tak tko
rozlutiteln, povdl mu o nkolika zkuenostech,
kter uinil sm po svm nvratu z Ruska. Sledovali ho
na kadm kroku. Je to bval kapitn Stratton.
ano! peruil ho Lanny. Seel jsem se s nm
mnohokrt v Crillonu.
Nu, on a jet jeden dstojnk vyhledali stl
v restauraci, kde jsem veeel s ptelem. Vidl jsem,
e se sna vyslechnout nai rozmluvu, tak jsem je tedy
pozval k naemu stolu a povdl jim, co jsem se
dovdl v Rusku a o em jsem podal zprvu
plukovnkovi Houseovi. Snail jsem se co nejlpe je
obrtit.
A ml jste spch? tzal se Lanny poten.
Nu, pestali mne stopovat. Snad to bylo i dvodem
pro to, co prezident Wilson udlal po nkolika dnech.
Myslm, e se doslechl, jak jsem sledovn a volil tak
etrn zpsob, jak to zamezit. Jist jste slyel, e m
odmtl pijmout a vyslechnout moji zprvu o Rusku;
ustanoviv ve sv jednosmrn mysli, e neperu
vlku se sovty, nechtl se dt zmst mmi zprvami.
Ale v, jak jsem se dostal do Ruska a nem prvo
o mn pochybovat. Byl jsem jednm z novin, kte
ekali v hotelov hale kdy prochzel a spativ m,
piel ke mn a naklonil se, jako by mi nco eptal.
Neekl ani slovo, kter bych byl mohl pochytit; jen
nesrozumiteln eptal. Bylo ovem jeho dvodem jen
dt vem ostatnm najevo, e dosud povm jeho
dvry.
Mete tedy nyn bt tak rovm, jak jen chcete!
zachechtal se Lanny.

5
Nmeck delegace dojela a dlouho odkldan
podpis byl ustanoven na dvactho osmho ervna.
Podpisovateli byli sice jen dva podzen, ale Dohoda se
rozhodla, e podpis bude proveden obadn. Mlo se to
stt ve velkm Sle div ve Versailleskm palci, kde
vtzn Nmci ustavili svoje csastv ped tyiceti osmi
lty a pinutili Francouze podepsat potupn mr
a odevzdat Alsasko-Lotrinsko. Nyn byla situace
obrcen a se v slvou dva rozpait nmet
zstupci podepsali prohlen, e jedin jejich zem
sama je vinna svtovou vlkou. Lanny tam byl se svou
matkou a Kurtem skoro ped esti lety, kdy je tam
dovezl Harry Murchison; onen krsn jnov den
utkvl mu jasn v pamti a vyvolval podivn
mylenky. Kdyby tak tehdy byl mohl njakou zvltn
psychickou moc nahldnout do budoucnosti a dovdt
se tak, e jeho nmeck ptel, obdivujc se jeho
matce, stane se jejm milencem! Co kdyby byla
Beauty mohla nahldnout do budoucna a vidt, co se
stane Marcelovi nebyla by se spe provdala za
Harryho Murchisona? A kdyby Nmci, podpisujc kdysi
prvou smlouvu versailleskou, mohli pedvdat tu
druhou!
K obadu bylo piputno jen asi tisc lid a Lanny
Budd nebyl mezi tmito vyvolenmi. Byl by mohl
dostat vstupenku od nkterho ze svch crillonskch
znmch, kdyby byl o ni stl, nebo se s nimi dosud
setkval u pan Emilie i jinde. Ale ekl si, e ji vidl
dosti ceremoni za cel svj ivot. Naprosto ji ho
nebavil pohled na dleit star pny, dokonale
vykartovan a vyletn svmi komornky od bot a
po stechy cylindr. Plukovnk z Texasu nosil tento
symbol dstojnosti pi pleitostech, kde toho etiketa
vyadovala, ale zrove si nosil v paprovm sku
svoje pohodln texask sombrero, kter si vymoval,
jakmile obad skonil.
Nejdleitj nyn bylo, e onen veleznm
dokument byl podepsn a e se vrt na svt mr. i
ne? Na stole v jeho hotelu leely noviny, v nich bylo
mono st, e smlouva toho dne podepsan
ponechv Francii bezmocnou ped vpdem neptele;
a jin, v nich stlo, e tato smlouva je jen dokladem
tdnho tlaku a m za el vyuit dlnictva jak
v Nmecku, tak i ve Francii. Lanny etl oboje a velmi si
pl, aby tu ml nkoho, kdo by mu mohl vysvtlit,
emu opravdu vit!

6
Telefon zazvonil; hotelov kancel mu oznamovala
Monsieur Desij Blokls s pzvukem na posledn
slabice. Lanny nechtl, aby jeho strc piel nahoru,
protoe by to vypadalo jako dvrnost a pohnvalo by
to Robbieho, kdyby se nhodou vrtil. Budu hned
dole, pravil.
 Dole v hale hotelu Vendme s mramorovmi
stnami sedl pak a hovoil o rodinnch novinkch
s pbuznm, kter se dojista nehodil do tohoto okol,
ale vypadal spe jako ouml umlec, postrdajc
omluvy mld. Strc Jesse chtl pedevm vdt, co
u erta dl Beauty ve panlsku? Kdy mu Lanny
odpovdl vyhbav, ekl: Neml bys to pede mnou
ukrvat. Mohu sm uhodnout, e v tom je njak mu.
Ale Lanny ekl jen: Pov vm o tom sama, a bude
na to pipravena, a tm to konilo.
Jet nalhavji se mal zajmal o onu tajemnou
osobnost, kter ho byla tikrt navtvit mlky
o plnoci. Lanny, a vdl, e bude pokldn za
nevldnho, mohl zas jen ci, e jeho rty jsou
zapeetny. Ale obvm se, e ji nepijde, ekl. Vte
pece o tom, co se dnes udlo.
Ano, ale to na vci nic nemn, nalhal strc. To
docela nic neznamen. Mluvili opatrn a mal se
neustle rozhlel, neposlouch-li nkdo. Tvoji ptel
budou jet stle mt pote. Budou muset bojovat
jet dlouh, velmi dlouh as.
Snad, odpovdl Lanny; a je mon, e t opt
navtv. Ale jak vci vypadaj, nemm monosti
vyptvat se a to je ve, co o tom vm.
Strc byl zklamn a trochu i znepokojen. ekl, e
kdy majitel honitby zakldaj potravu pro vysokou
v zim, e si zv zvykne chodit k tomu mstu a potom
u se tolik nenamh sama. Lanny se usml
a poznamenal, e to vidl v lesch ve Slezsku; ale nen-
-li jin volby ne namhat se nebo hladovt, e
nepochybn se opt zane namhat.
Nu, pravil mal, kdyby ses nhodou seel se
svm ptelem, dej mu tohle. Vythl mal svazek
papr z nprsn kapsy kabtu. Jsou to vzorky letk,
kter jsme dali tisknout. Na kadm jsem poznamenal,
kolik kopi bylo rozdno, take me vidt, e jeho
penze se nerozpltvaly.
Dobr, odpovdl Lanny. Dm mu to, a ho opt
uvidm. Vstril papry do kapsy a hledal jin pedmt
hovoru. ekl mu o sv nvtv u Stefa a o tom, jak je
nachlazen, a opakoval nco z toho, co mu Stef ekl
o vyzvdn na Rudch.
Tak jsem se snail popovdat si s tajnmi, ekl
mal. Ale nenalezl jsem v jejich duch dn
idealismus.
Lanny mu dal otzku jako Stefovi: Jak se pozn
tajn?
Nevm, jak bych ti ho popsal, odpovdl strc.
Ale uvid-li jich nkolik, pozn jejich typ. Jsou vdy
hlupci a jsou dojemn, pokouej-li se mluvit jako
nkdo z ns.
Nastala pestvka v hovoru. Nu, a j pjdu, ekl
Jesse. Robbie by mohl pijt a j ho nechci popuzovat.
Nemus mu kat, e jsem tu byl.
Neeknu, pokud se mne nebude ptt, odpovdl
synovec.
A schovej ty papry nkam, kde je nenajde. Me
si je ovem pest, chce-li, ale nezapome, e proto
jsem ti je nedal.
Rozumm, odpovdl Lanny s smvem.

7
Mladk doprovodil svho nvtvnka kus cesty ke
dvem a pak el ke zdvii. V te chvli mu, kter
sedl na druhm konci haly a dlal, jako by etl noviny,
ale ve skutenosti se dval pes n, se zvedl a sledoval
ho. Jin mu, kter stl na ulici a dval se oknem, veel.
Lanny vstoupil do zdvie a mu za nm a ekl
obsluhovateli: Attendez. Druh mu piel, vstoupil
a jeli.
Ve svm pate Lanny vystoupil a oba ostatn tak.
Jakmile obsluhovatel zavel dvee, pistoupili oba
k nmu, kad s jedn strany, a jeden mu ekl
francouzsk: Pardon, Monsieur. Jsme agenti Sret.
Lanny sebou kubl; zastavil se a jeho srdce skoro
tak. Nu a? pravil.
Budete muset jt s nmi na prefekturu. Odklopil
zloku na kabt a ukzal mu svj odznak.
O se jedn? doadoval se mladik.
Je mi lto, Monsieur, ale nen nm dovoleno o tom
hovoit Komisa vm to ekne.
Tak tedy jdou po nm! A snad ho u tak maj!
Divok mylenka na odpor nebo tk mu proskoila
hlavou; bylo to po prv, co byl zaten a nebyl na to
zvykl. Ale oba mui vypadali tak rozhodn
a nepochybn byli i ozbrojeni. Rozhodl se udret si
dstojnost lena vynikajcch kruh. Dopoutte se
poetilho omylu, pravil, a budete z toho mt
nepjemnosti.
Stane-li se tak, Monsieur ns jist omluv, otzal
se star. Monsieur bydl v hotelu?
Ano.
Mohl by ns tedy Monsieur dovst do svho
pokoje?
Lanny zavhal. Byly tam i papry jeho otce a Robbie
by urit nevidl rd, kdyby mu je prohlel nkdo jin.
Co kdybych odmtl? dotazoval se.
Pak bychom vs museli zatknout.
Lanny ml kl v kapse; mohli si jej od nho
pochopiteln vzt. Vdl, e by si mohli pivolat posilu,
kdyby ji potebovali. Nu, dobr, ekl; vedl je k svmu
pokoji a odemkl dvee.
 Mluv ho pedeel a druh detektiv veel posledn
a zavel za sebou dvee.
Prvn ekl: Monsieur mi d laskav papry, kter m
v kapse.
Tak tedy pozorovali jeho i strce Jesse! Lanny etl
detektivn romny a vdl, e by si ml najt njak
zpsob, jak je rozkousat a spolknout. Ale tucet
titnch letk by bylo znamenit jdlo a na to neml
nyn ani chu ani dostaten pohodl. Vzal je tedy
a podal jednomu z detektiv, kter si je dal do kapsy,
ani se pokusil je st. Dovolte-li mi, Monsieur
bvaj vdy vldn k dobe obleenm lidem, jak bylo
Lannymu eeno. Velmi obratn a tak neurliv jak
jen bylo mono pesvdil se druh z nich, e Lanny
nem pi sob dnou zbra. Pi tom ale objevil nkolik
dopis v mladkov kapse a ty tak odevzdal starmu
detektivu. Lanny si rychle vzpomnal, co je v tchto
dopisech: jeden z nich byl od matky na tst ji byla
varovna a psala jen nesmrn opatrn. Jeden byl od
Rosemary, ji znan star, kter Lanny schovval
jak bylo dobe, e Anglian p zdreliv! Jeden byl od
jeho jedenctilet nevlastn sestry a to byl opravdu
milostn dopis.
Lanny byl vyzvn, aby si sedl, a mlad, detektiv se
postavil vedle nho, nespoutje s nho o. Zjevn si
museli myslit, kdo v koho nechytli. Star detektiv se
dal do prohldky pokoje; sekret, zsuvky stolu, kufry
tyto si poloil na postel a pozorn si je prohldl, klada
na stranu vechno, co v nich mlo njak vznam Tam
tak nalezli americkou automatickou pistoli,
osmatictku a krabici nboj co ovem mlo
mnohem vt vznam pro francouzskho detektiva
ne by mlo pro americkho.
Kdyby ml Lanny ist svdom, mohl se
s potenm dvat na francouzskou policii pi domovn
prohldce. Ale protoe ml svdom znan neklidn,
pemlel, jak by mohl tento patn vtip zarazit.
Najdete pravdpodobn vt poet stelnch zbran
v otcov zavazadle, poznamenal. To nen proto, e
stl lidi, ale protoe prodv zbran.
Ah! Votre pre est un marchand darmes! Bylo by
to nutno slyet, aby si lovk uinil pedstavu
o detektivov pekvapen.
Mon pre est un fabricant darmes, odpovdl
Lanny jet draznji. Vyrobil za minulch pt let pro
francouzskou vldu za pt milion frank zbran. Kdyby
to byl neuinil, byli by asi boov nyn v Pai a vy oba
patrn pod drnem.
Vraiment, Monsieur? zvolal druh nerozhodn
a nebyl si jist, me-li se dotknout dalho pedmtu,
nleejcho osobnosti snad velmi dleit. Jak se
jmenuje v otec? tzal se konen.
Jeho jmno je Robert Budd.
Detektiv si zapisoval jmno a Lanny mu je
francouzsk hlskoval. A Monsieurovo jmno?
Mladk mu hlskoval jmno Lanning, jeho
vslovnost psob Francouzm jist pote. Pak dodal:
Prohldnete-li si pistoli, zjistte, e je na n jmno
mho otce jako tovrnka.
Ah vraiment? zvolal detektiv a poodeel s pistol
k oknu, aby se pesvdil o tomto neobvyklm tvrzen.
Zjevn nevdl, jak si m ponat dle a Lanny si ji
myslel, e bude vechno v podku. Ale detektiv vyj
mul z kapsy letky a jal se je studovat; Lanny pochopil,
e je po vem. Neprohlel ty papry, ale vdl co je
v nich. Dlnci vech zem, spojte se! Nemete nic
ztratit le okovy; cel svt mete zskat!
Tajn vloil papry opt do kapsy a pak el
nastrkat Robbieho papry do kufru. Je to vc, o kter
mus rozhodnout komisa, Monsieur.
 Z PA S J E L E N

1
Cestou v autodroce na prefekturu pemlel Lanny
porn jako nikdy ped tm v ivot. Sledovali ho tito
agenti, protoe se dovdli o jeho spojen s nmeckm
vyzvdaem? Nebo sledovali jen Jesse Blacklesse
a vidli ho odevzdvat Lannymu njak papry?
Vechno se zdlo nasvdovat druhmu; ale
nepochybn budou chtt Lannyho na prefektue spojit
s Lincolnem Steffensem, s Herronem a Alstonem kdo
v, kam a tato stopa me zasahovat? Lanny se
rozhodl, e ji mluvil dosti a e se bude hjit tm, e
nen dosud plnolet. Ani za vlky nemohli pece nikoho
zastelit pro to, e odepel odpovdt na otzky;
a mimo to: vlka skonila prv toho odpoledne! Velmi
asto slchal Francouze kat za vlky Cest la
guerre! Nyn, pro zmnu, by byl mohl ci: Cest la
paix!
Prefektura je na le de la Cit, nejstar to sti
Pae, kde kad tveren metr je peplnn histori.
Jako vtina starch budov pchne ponkud
ztuchlinou. Zapsali ho, odebrali mu nprsn taku,
hodinky a kle; pak ho vsadili do mal mstnstky se
zamovanm oknem vysoko ve zdi a pln pavkovho
zpachu, jeho pvod byl zejm. Mlad z obou
detektiv tam sedl a hldal ho, ale nemluvil. Asi tak za
pl hodiny byl odveden do kancele, kde sedli
nemn ne ti ednci, aby ho vyslchali. Vichni byli
zdvoil, vn a rozhodn.
Pnov, pravil Lanny, prosm, abyste mi vili, e
nemm v myslu dopustit se nezdvoilosti; ale
pokldm toto zaten za nedstojn a mm v myslu
dret se svho prva. Nejsem plnolet a podle zkona
ru za mne mj otec. Doaduji se, aby sem byl
obesln, a odmtm odpovdt na cokoli, dokud se tak
nestane.
Vypadalo to, jako by ti ti ednci nikdy v ivot
neslyeli nkoho odmtnout odpov. Byli ohromeni,
byli uraeni, byli vechno, co se domnvali, e bude
psobit na citlivho mladka. Chtli vdt: je pirozen
pro nevinnho lovka, aby neekl ve, co je nutn
a nezajistil si tak svobodu? Nechtj mu ublit; psob
jim rozpaky, e ho mus zadrovat; nejjednodu
a zejmou vc pro nho je ci jim, z jakho nevinnho
dvodu se dostal k dren listin, vyzvajcch k rozvratu
republiky francouzsk, k vradn jejch obyvatel,
k zabrn majetku a zapalovn dom? Ti ednci mli
ty buisk doklady rozloeny ped sebou a podvali si
je z ruky do ruky.
Co bylo opravdu v tchto listinch? Lanny nevdl;
ale vdl, e kdyby se zeptal, dal by touto otzkou
ednkm odpov velmi dleitou dovdli by se,
e nev nebo aspo pedstr, e obsah nezn. A tak
znovu a znovu dal: Pnov, bute tak laskav
a polete zprvu mmu otci.
Nikdy nebyla trplivost ednk podrobena tak
psn zkouce. Domlouvali mu a zase nalhali na
odpov. Nejstar, komisa, byl otcovsk; dal
mladho pna, aby se nenechval zavrat jako
obyejn zloinec. Bylo by od nho skuten
nelaskav, aby je nutil psobit nepjemnosti
nvtvnku ze zem, kter je Francie zavzna tak
velikou vdnost. A pitom komisa, pes svj
mnohalet vcvik, se trochu podekl: pokldali ho za
turistu; vbec nevdli o Juan-les-Pins
a pravdpodobn tedy ani o pan Detazeov, vdov,
a jejm nmeckm milenci, kte cestuj nyn po
panlsku.
Druh ednk byl mu uvykl jednn se zloinci
a jeho dvra v lidskou povahu byla valn oslabena.
ekl Lannymu, e vlast je ve vlce a e vichni sprvn
ctc muov jsou ochotni pomoci adm potrat
vraedn klady onch hroznch Rudch. Kadmu je
velmi obtn porozumt, jak me mt nkdo takov
listiny v kapse a nechtt vysvtlit pro. A jak maj
vznam ona zhadn sla, napsan tukou na kadm
letku? Odmt-li tak zejmou povinnost jako objasnit
toto tajemstv, pak nesm zazlvat adm, pohlej-li
na nho jako na podezelou osobu.
Tet ednk byl mlad, nosil brle a vypadal jako
student. Jeho povinnost zejm bylo pest tuto
buiskou literaturu, zhodnotit ji a posoudit jej
dleitost. ekl, e v ivot neetl nic horho ne to,
co ml Lanny v kapse. Nedovedl vbec pochopit, e
mladk tak dobrch zpsob a mrav me st takov
vci bez odporu. Je snad Lanny student, bdajc
v doktrnch tchto Rudch? Zn nkterho z nich
osobn? Byl s nimi ve spojen v Americe? Lanny
neodpovdal, ale poslouchal pozorn a v duchu si kladl
otzky. Dvali mu schvln otzky, kter by vedly na
njakou stopu? i opravdu ti tajn nevdli, kdo mu
ty papry dal?
Rozhodn Lanny do toho nezaplete svho strce
zbyten. Na vechny jejich otzky a pokusy jim
odpovdal stle stejn zdvoile: Pnov, j vm, e je
vm trapn slyet ode mne stle tot; ale pomyslete
si, kolik nmahy byste si mohli uetit, kdybyste jen
zavolali mho otce.
 Odmtte-li odpovdat, ekl konen komisa,
neubv nm nic jinho ne vs zadret na tak
dlouho, ne odpovte.
Mete se o to pokusit, pravil Lanny; ale myslm
si, e mj otec si sm najde, kde jsem. Zmiz-li
Amerian z hotelu Vendme, zprva o tom bude
v nkolika hodinch v americkch novinch.
ednk stiskl knoflk a dozorce odvedl Lannyho
chodbou do pokoje plnho pstroj. Za starch as by
to mohla bt murna, ale v tomto pokroilm vku to
byla laborato nov vdy. Lanny k doplnn svho
vzdln se mohl nauit nco o Bertillonov systmu
k identifikaci zloinc. Men byla provdna mladm
muem, kter vypadal jako doktor v blm plti; dozor
nad nm ml star pn vysok postavy v ernm
aketu a proukovch kalhotch, s velikm ernm
plnovousem. Ofotografovali zajatce s nkolika stran;
sejmuli mu otisky prst; zmili mu lebku, ui, nos, oi,
prsty, nohy. Svlkli ho a pozorn sepsali do obshlho
tiskopisu vechny jizvy, matesk znamnka
a bradavice. Lanny si byl jist, e kdyby se kdykoli
jet dostal jindy do rukou policie ve Francii by ho jist
poznali jako chlapka, kterho mli na prefektue
dvactho osmho ervna 1919.

2
Lanny sedl na devn stolici v cele s uzounkm
oknkem a prynou, dobe opotebovanou mnoha jeho
pedchdci. Pokou se ho policie postrait, i s nm
zachzej nestrann? Zstal sm se svmi mylenkami,
kter se inuly jeho hlavou v chmurnm prvodu. Byl
to naprost konec, nco tak zkruujcho, e se to
prost vymykalo vem jeho pedstavm. Lanny znal
podobn pocity dosud jen z umleckch dl, ale
skutenost byla docela jin: knihu mohl kdykoli odloit,
hudbu pestat hrt i poslouchat, od obrazu odvrtit
oi ale ve vzesk cele musel zstat.
Dozorce pinesl Lannymu vodu a jdlo; to se ale
Lannymu nezamlouvalo a tak se bl, e voda je
otrven. Po vtinu asu se jen prochzel sem a tam
vdy pt krok dopedu a pt zptky a pemlel, kde
asi chybil. A litoval toho. Patrn urit si ady zjist, e
Lanning Budd je synovcem revolucione Jesse
Blacklesse. Poda se jim tak zjistit, e je synem
Beauty Detazeov, nyn milenky Kurta Meissnera, alias
Dalcrozea, hledanho nmeckho vyzvdae? Jeho
vyhldky rozhodn nejsou nyn rov! Lanny si
vzpomnal na dramata, kter vdal na pltnech
biograf: hrdina filmu je postaven ped poprav etu
a jeho zachrnci pd divoce na konch, po ppad se
prodraj na autech i motocyklech len, ivou
dopravou. Vdy se objevovali na popravnm mst
tsn ped stisknutm kohoutk puek; ale Lanny asto
slchal, e ve skutenosti tomu nebv vdy tak.
Otec ml bt na konferenci s njakmi velikny.
Dve i pozdji se vrt do hotelu a zjist, e jeho vci
byly prohledvny. Od obsluhovatele zdvie se dov, e
Lanny odeel s dvma cizmi mui. Bude se domnvat,
e jeho syn byl unesen a pod policii o ptrn? To by
bylo opravdu ertovn. Ale Robbie je chytr a v
o svm revolucionskm vagrovi i o Kurtu
Meissnerovi, alias Dalcrozeovi. Jist na tyto dv vci
nezapomene. M ptele na vysokch mstech v mst
a pani Emilie m dal. Komisa Sret Gnrale jist
dostane nos, ne nkolik hodin uplyne!
Ale pot byla v tom, e as tak pomalu utkal. Lanny
piel o hodinky, take jej ani nemohl sledovat. Mohl
jen pozorovat zk prouek svtla; a koncem ervna je
nad Pa denn svtlo dlouho. Lanny si uvdomil, e
ve ti hodiny m bt podepsna smlouva a jeho mysl
se obrala touto historickou udlost. Zrcadlovou galerii
znal a vdl, jak bude upravena pro delegty zem
celho svta. Vtina z nich bude ern obleena; ale
vojent lenov budou mt svtl uniformy s adami
vyznamenn a budou tu i paov, emrov,
maharadov a mandarni v hedvbnch robch
z dalekho a pepychovho Vchodu, kde barbart
krlov oplvaj perlami a zlatem. Mohl si pedstavit
ekvipe, jedouc velkolepou tdou, ovroubenou jzdou
s ocelov modrmi helmicemi, s rudmi a blmi
zkmi vlajkami, tepetajcmi se jim na kopch.
Pedstavoval si palc, do nho vstupovali dleit
tohoto svta po schoditi mezi dvma adami
Republiknsk gardy, obleen do bronzovch krun,
blch kalhot a vysokch lakovch bot a s nejlesklejmi
bronzovmi helmicemi, zdobenmi na vrcholu
dlouhmi koskmi ocasy, na hlavch. Na kadm
schodu budou dva, vzdvajce est avlemi. Sl uvnit
bude zaplnn lidmi a pln epotu a zdvoilho smchu
velkho svta, kter Lanny tak dobe znal. Jak by bylo
pvabn bt na takovch mstech, kam lovk v, e se
smj dostavit jen opravdu vznamn lid!
Smlouva bude obshl, titn na pergamenovch
arch a ozdoben mnoha rudmi peetmi. Tentokrte
ji pravdpodobn nkdo porovn a potvrd, e je
sprvn. Neptelt delegti budou doprovzeni tmi
soudnmi sluhy se stbrnmi etzy. Lanny vidl obrazy
obou neastnch Nmc: jeden byl velik a masit,
jako majitel pivnice, druh tenk, plachho vzezen,
jako domc uitel. Oba byli obmi hch svho lidu
a podep doznn na pedepsanm mst.
Soudn sluhov nad ticho a umot utichne, jen
pera budou krabat po pape. Nudn ceremonie,
protoe hodnosti z celho svta mus jeden po
druhm podpisovat tyi listiny: vlastn smlouvu,
protokol s pravami podle nmeckch nk, ujednn
tkajc se sprvy pornskch okres a ujednn Polska,
tkajc se zachzen s meninami Polsko si podr
meniny, ale nedodr ujednn, jak poznamenal
s smvem profesor Alston, kdy je pomhal
sestavovat.
Lannyho pedstavy byly perueny dlovm
vstelem. Smlouva byla konen podepsna! To jsou
dla na Place dArmes; a ty vzdlenj to jsou ty na
star pevnosti na Mont Valrien. A vkiky lid
v okolnch ulicch Lanny vdl, jak se lid budou
chovat sm to zail o prohlen pm na
svatotomsk akademii v Connecticutu. Nejvt
bank v tomto stt ho varoval, e by se mohl dostat
do vzen, ned-li si vt pozor na svoje nzory; nu,
a ji v nm byl! Vstal a zaal opt pechzet po cele.
Bude lpe pemlet o smlouv. Bylo eeno, e
generl Smuts, pedstaven jihoafrick delegace,
podepe smlouvu jen s vhradou, protoe: Dosud
jsme nedoshli skutenho mru, po kterm lid tou.
Tedy aspo mal skupina liberl neprotestovala
marn! Alston prohlsil, e tato smlouva udr svt ve
varu deset nebo dvacet let, prost ne se uvede do
souhlasu se trncti body. Ml pravdu on i jist
francouzsk generl, kter oznmil spolenosti u pan
Emilie: Tato smlouva pout do svta rannho tygra.
Ten zaleze nkam do dry, aby si lil rny, a pak vyjde
hladovj a zuivj ne dve!
Lanny nedovedl o tom rozhodnout; nezbv nic ne
ekat. Jednoho dne se to dov toti jestlie ho
francouzsk armda nezastel ztra za svitu.

3
Slunen paprsky se nikde dlouho nezdr a tak
i z Lannyho cely svtlo rychle mizelo. Sedl v ptm
a myslel si: Robbie se pece jist u vrtil. V aludku
mu kruelo a i jinak ho tento patn ert ponal
unavovat.
A kdy konen uslyel blc se kroky alnka, byl
rd, i kdyby to mlo znamenat poln soud. Venez,
ekl dozorce a odvedl ho znovu do kancele ped
komisae.
Byli tu t ti ednci a s nimi nikoli Robbie, jak
vze doufal, ale strc Jesse! Znovu tedy musel Lanny
rychle pemlet. Co to m znamenat? Nepochybn
jeho strc byl sem piveden jako on sm jako
podezel. Mluvil ji? Jestlie ano, co ekl?
Pane Budde, ekl komisa, v strc sem piel
dobrovoln, aby nm ekl o okolnostech, za jakch se
ony listiny dostaly do vaich rukou. Odmlel se, jako
by ekal, e Lanny promluv; ale Lanny ekal. Budete
tak laskav a odpovte na nkolik otzek v jeho
ptomnosti?
Pane komisai, ekl Lanny, ekl jsem vm ji, e
nebudu odpovdat na dn otzky, dokud nepijde
mj otec.
Chcete tm ci, e nedvujete svmu strci?
Ticho. Nebo snad, e ten pn nen vam strcem?
Bylo by pece tak jednoduch zatelefonovat do
hotelu mho otce, pane!
Uinili jsme to ji; ale v otec tam nen.
Mus ji pijt zanedlouho.
Chcete ns tedy pinutit k tomu, abychom vs tu
dreli v takovm nepohodl, dokud nenajdeme vaeho
otce?
Nikoli, pane, ani zdaleka po tom netoum. Mete
m propustit kdykoli.
Nsledovala del pomlka. Lanny se dval na
komisae, jeho obliej se psn mrail. Vze by se
byl ani pli nedivil, kdyby byl ekl: Vyvete ho
a zastelte! Byl skuten pekvapen, kdy zpozoroval,
e ednk se zvolna zan usmvat. Eh bien, mon
garcon, ekl konen: Povolm-li vm volnou cestu,
slbte mi, e nebudete mt o ns patn mnn?
Ano, pane, pravil Lanny, jakmile pochopil o jde.
Nemyslete si, e jsme naivn, pane Bloklssi pravil
komisa mali. Vyetili jsme si vae vyprvn.
Vtinou jsme ve vdli jet ne jste sem piel.
Jsem pesvden, e je tomu tak, odpovdl strc
Jesse svm pokivenm smvem. Jinak bych sem byl
nechodil.
Hrajete nebezpenou hru, pokraoval komisa.
Nepedpokldm, e byste si pl ode mne rady; ale
budeme-li nuceni vs podat, abyste opustil tuto
zemi, nebude to bez pedchoz vstrahy tmto ji
opakovan po druh.
Kdyby se mi pihodilo takov netst, pane, bylo
by mi to nesmrn lto, protoe Francie mi byla
domovem pro vt st mho ivota. A jet vce by
mi to bylo lto v zjmu republiky, jej povst jako azylu
pro politicky pronsledovan je nejkrsnjm
klenotem v jej korun.
Jste chytr mu, pane Bloklssi. Ovldte e
svobody a idealismu a pouvte ji k slub tyranie
a nenvisti.
To je pedmt, o kterm bychom se mohli dlouho
pt, pane komisai. Nepokldm pro sebe za vhodn
hovoit o tom s vmi, pokud jste ve slub; ale
kdybyste se se mnou chtl kdykoli setkat spoleensky,
nesmrn rd bych vm vysvtlil svoje nzory.
V och starho Francouze ukzal se zblesk: dovedl
poznat dobrou odpov. Pak se obrtil na Lannyho.
Pokud se vs te, mon garcon, zd se, e jste se stal
obt osob starch a mn svdomitch ne jste sm.
Radil bych vm, abyste se pt dv podval na
papry, kter si dvte do kapsy.
Ujiuji vs, pane, odpovdl mladk uctiv, e
jsem to chtl uinit, jakmile bych se byl dostal do
svho pokoje. To tak zpsobilo svtlka humoru
v och komisae, jen projevil nadji, e jeho host si
nebude nic dlat z tohoto nemilho dobrodrustv.
Lanny mu odpovdl, e tato zkuenost bude pro nj
cennm pouenm. Potom byl kufr s Robbieho listinami
a doklady vrcen jeho synu a vichni ti ednci mu
podali ruku nikoli vak strci Jessovi, jak si poviml.
Pan Bloklss byl jednou ze starch a mn
svdomitch osob.

4
Synovec a strc vyli do soumraku; a tento okamik
se Lannymu zdl nejrozkonjm ze vech, kter
strvil v Pai. Zcela urit le de la Cit se svmi
mosty a katedrlou vypadaly nyn mnohem krsnj
ne jindy. Vude byly ji vlajky a svten nlada
pevldala.
Skvl okamik nastal, kdy kolem rohu boulevardu
du Palais zahnul taxi, z nho vykukoval Robbie. Co je
zas tohle, u erta? volal.
Dostals mj lstek? ptal se Jesse, zatm co Robbie
vystupoval.
Dostal i ten telegram.
Chtl jsem si bt jist, e t stihnu. A bl jsem se, e
m zadr tak.
A co to vechno znamen?
Pojme zpt do auta, ekl strc Jesse. Nememe
o tom mluvit tady.
Oba vstoupili, Lanny jim podal kufr a vstoupil za
nimi. Kdy byli ji daleko za prefekturou, pravil Jesse:
Nu, Robbie, eknu ti te to, co jsem vypovdl
komisai ped chvl. Pamatuje se jet, jak ped
nkolika msci poslal ke mn profesor Alston Lannyho,
aby ujednal schzku plukovnka Housea s nkolika
ruskmi agenty v Pai?
Vm o tom, odpovdl Robbie bez jakkoli
srdenosti v hlase.
Nezapomnej, e to byla vc vldy Spojench stt.
Lanny to dlal, protoe to bylo jeho zamstnn, a j
to udlal, protoe mne o to jeho pedstaven dal.
Pokldal jsem to za vc cti, abych se nikdy nevnucoval
tvmu synu; to jen v zjmu sv sestry. Lanny ti to
me potvrdit.
Je to opravdu tak, Robbie, vloil se do hovoru
Lanny.
Pokrauj, ekl Robbie se zaatmi zuby.
Nu, dnes rno piel ke mn francouzsk vedouc
dlnick strany. V jist, e blokda Nmecka dosud
trv, vlka se sovtskou vldou tak a ob jsou
vsledkem francouzsk vldn politiky.
Me pedpokldat, e tu noviny, odpovdl
otec. Laskav mi ekni, co chtla policie s Lannym.
Tento vedouc by chtl, aby Amerian podporovali
liberlnj a lidtj politiku. Pinesl mi svazek letk,
kter popisovaly poadavky francouzskch dlnk,
a dal mne, nemohl-li bych prostednictvm svho
synovce dostat tyto letky do rukou plukovnka
Housea, aby tak mohl poznat, jak dlnictvo ct. ekl
jsem: Mj synovec ji odeel z Crillonu, protoe
nesouhlasil s jejich politikou. Jeho odpov byla: Nu,
ale snad se dosud stk soukrom s nkm ze tbu
a snad by tm zpsobem mohl ty listiny dostat
k plukovnku Houseovi. ekl jsem tedy: Dobr, vezmu
si je a podm ho o to, mohl-li by to udlat. Vzal jsem
je, doporuil Lannymu, aby sm je neetl, ale odevzdal
je vhodn osob, bude-li mt monost.
Lanny sedl ztuhle na svm sedadle nevda, m-li
bt rozhoen i se mu obdivovat. Jak krsn to pbh!
Nyn teprve chpal, jak patn je pipraven pro kariru
intrikna i tajnho agenta; takovou dobu strvil mlky
ve sv cele a nic podobnho si nevymyslel!
Mj ptel mi ekl, kolik takovch letk bylo
vytitno a rozdno po Pai a j tato sla
poznamenal na kad z letk v domnn, e by to
mohlo dlat dojem na plukovnka Housea. Ukzalo se,
e prefektura pohlela na tato sla jako na vysoce
podezel.
Povz mi, jak se to stalo, nalhal Robbie.
Kdy jsem vyel z hotelu, zahldl jsem mue
chodcho po chodnku a nahlejcho do hotelov haly.
Nhodou to byl jeden z tajnch, kter m ped
nkolika msci sebral. Vidl jsem ho vejt do hotelu
a kdy jsem za nm nahldl, vidl jsem ho vstupovat do
zdvie s Lannym a jet s jednm muem. ekal jsem
a vyli a odjeli s nm v autodroce. Pak jsem t el
vyhledat. Bl jsem se jt do hotelu, tak jsem
telefonoval. Kdy jsem t nenael, poslal jsem ti lstek
po poslkovi a tak telegram; pak jsem se rozhodl jt
sm na prefekturu a pokusit se o tst. Bylo to ovem
odvn; Lanny snad ji mluvil a nemohl jsem vdt,
co ekl.
Mohlo t napadnout, e ekne pravdu, pravil otec.
Nebyl jsem tak chytr. Udlal jsem jen tolik, e jsem
se pokouel velijak to z nich vyzvdt, a mi pak ekli,
e se Lanny doznal, e je rud
Co? zvolal Lanny pohoren.
Komisa mi to sm ekl; poznal jsem tedy ihned, e
mi pedstraj vdomosti a e Lanny nic neekl. Povdl
jsem jim tedy svoje a oni si m tak zadreli na nkolik
hodin, zatm co vyetovali. Pedpokldm, e tak
telefonovali plukovnku Houseovi. Oni sami se sice
stejn domnvaj, e kad z Crillonu je Rud, ale
nemohou si to dovolit veejn. Proto ns propustili
s vstrahou. Robbie se obrtil k svmu synovi.
Lanny, je to pravda?
Nkolik ptch okamik bylo pro mladka
svrchovan nepjemnch. Jet nikdy nelhal svmu
otci. M to uinit nyn? Nebo to ml shodit na strce
Jesse, kter ho sm piel zachrnit ve chvli
opravdovho nebezpe a vymyslel si k tomu tak
krsn pbh?
Star pslov prav, e nevdomost hchu nein;
ale Lanny byl nauen jinmu mravnmu zkonku e
nen dovoleno lht krom pi prodvn zbrani.
Velmi se Lannymu ulevilo, kdy ho strc sm uetil
tchto rozpak. Okamik, Robbie, ekl. Neekl jsem
pece, e to je pravda. ekl jsem jen, e ti povm, co
jsem ekl komisai.
Otec se zlostn zachmuil. Nemm nladu na
erty! zvolal. Dovm se o t vci nebo ne? Lanny,
ekne mi o tom laskav?
Ano, Robbie, odpovdl mladk. Pravda je
Chyba je jen na m stran, peruil ho strc Jesse.
Pinesl jsem tyto papry Lannymu jen pro svoje vlastn
ely.
Chce vzt celou tu vc na sebe, namtal Lanny.
Ujiuji t
Neme ti vechno ci, protoe ani vechno nev!
namtal mal.
Nikdo o tom opravdu vechno nev mimo mne,
opil Lanny. Strc Jesse si jen mysl, e to v.
Robbie neml ale svou obvyklou humornou nladu.
Tak dohodnete se u jednou, kdo bude mluvit?
 Lanny ekl rychle: Myslm, e by bylo lep,
kdybychom s tm pokali a do hotelu. Pi tom ukzal
na ofra ped nimi. Mluvili ovem spolu anglicky ale
lovk nikdy nev. Oba mui tedy umlkli.

5
Kdy byli bezpen zaveni ve svch pokojch,
Robbie pinesl lhev whisky, kterou tajn neodnesli.
Byl velmi napjat a vypil svou dvku ani ekal na
sodovku a led; tot uinil i mal. Lanny vytrpl del
napt ne oba, ale ekal na svoje zzvorov pivo,
nebo jet nebyl plnolet, a krom toho se domnval,
e jeho otec pije pli mnoho a obval se, e by ho tm
svdl jet k dalmu pit. Zatm se Lanny prochzel
po byt, nahleje do koupelny, do skn a pod postele;
nevdl sice, jak pracuje diktafon, ale dval se vude
po drtech. Kdy poslek odeel, otevel dvee
a podval se i ven. Byl v dramatick nlad.
Konen se vichni usadili a otec ekl: Prosm, a te
se mi snad u dostane t cti, abych se dovdl o t
vci?
Nejdve, pravil Lanny s smvem, dovol mi
umlet strce Jesse. Pamatujete se, strku Jesse, e
jsem byl na nvtv v Nmecku posledn vnoce ped
vlkou?
Slyel jsem nco o tom.
Byl jsem tam u svho ptele bude lpe
nejmenovat nikoho. Tento mj ptel byl a do nedvn
v Pai a to byl mu, kter vs navtvoval o plnoci.
Ach, tak je to tedy! zvolal mal.
Dal jsem mu slovo, e o tom nikdy nikomu
neeknu. Ale myslm si, e by sm nic proti tomu
neml nyn, protoe se asi stane vam vagrem snad
jm ji je. Beauty je jeho milenkou a to je dvod, pro
jela do panlska.
Mj Boe! zvolal Jesse a pak jet jednou: Mj
Boe! Mluvil anglicky, kde tato slova mla vt vhu
ne ve francouztin.
Robbiemu jsem o tom ekl, pokraoval Lanny,
protoe m prvo vdt o Beauty. Ale neekl jsem mu
o vs, protoe to bylo vae tajemstv. Mm mu o tom
ci nyn?
Nebude zejm mt dve klid, dokud se to nedov.
Lanny se obrtil ke svmu otci. Zprostedkoval
jsem styk svho ptele se strcem Jessem a mj ptel
mu pinel penze na podporu dlnickho hnut proti
blokd. Pokldal jsem to za dobrou vc a dosud ji za
takovou pokldm.
Vdl jsi, e tm dv v szku svj ivot?
doadoval se pohoren otec.
Vidl jsem ji tolik lidskch ivot, dvanch
v szku, e to pro mne skoro ztratilo vznam. Ale
dovede si pedstavit, e mn nebylo dobe dnes
odpoledne. A tak si jist dovede pedstavit, eho se
odvil strc Jesse, kdy tam za mnou piel.
Robbie neodpovdl. Nalil whisky rud ovci rodiny
sv bval milenky, ale neml v myslu jt dle.
Nyn v, jak to bylo, pokraoval Lanny. Kdy mj
ptel pestal pichzet, chtl vdt strc Jesse pro;
pinesl mi njak letky, aby tak mj ptel vidl, co za
jeho penze udlal. Podal m, abych mu to pi
pleitosti odevzdal a j to slbil udlat. Navrhl mi
docela, abych to sm neetl. Neekl jsem, e nebudu
ekl jsem jen, e rozumm. Strc Jesse se zachoval
dobe vi tob, Robbie. Byl to mj ptel a j, kdo jsme
vypracovali tento pln a pednesli jej jemu.
Doufm, e na to nejsi pli pyn, pravil otec
mrzut.
 Nehjm se, pokoum se jen osvtlit ti mj pomr
ke strci Jesse. Nabyl-li jsem njakch nzor, kter se
ti nelb, nebylo to od nho, protoe nikdy o nich
pede mnou nemluvil a naopak mi ekl, e bych jim
nerozuml.
I kdybych se o to pokouel. Vechny mylenky mm
od Alstona, Herrona a Steffense
S kterm jsi se seznmil u Jesse, e ano?
Nu, nemohl m nepedstavit, kdy jsem k nmu
piel a jeho ptel u nho ji byl. Ostatn bych se byl
se Steffensem seel i jinak, protoe Alstonovi ptel
mluvili hodn o jeho nvtv v Rusku a on sm byl pi
obd, kde se rozhodli rezignovat. Dopustil-li jsem se
neho patnho, byla to vina jen moje a nikoli strce
Jesse. Nevm, nechtl-li mne k nemu pout nebo jen
pedstral, e nechce, ale tak vypadaj vci mezi nmi.
Robbie odpovdl chladn: To vechno nemn nic
na vci, e piel sem do hotelu a pivedl na ns oba
hejno sr. Podvej se na mj pokoj! Robbie ukzal
na sv vci, rozhzen po pokoji. A moje obchodn
listiny byly odneseny na policii, kde byly nepochybn
pozeny jejich opisy kter me kdykoli njak lump
prodat mm obchodnm odprcm! Robbie vdl, jak
se takov vci dlaj, protoe je dlval sm.
M naprostou pravdu, pravil mal. Je to moje
chyba a je mi to opravdu lto.
Chtl bych slyet, e u se takov vc nebude
opakovat po zbytek mho ivota. Jsi Beautinm
bratrem a rozhodne-li se chovat jako slun lovk,
jsem ochoten s tebou jako s takovm jednat. Chce-li
se ale ztotoovat s vyvrheli lidstva,
s nejnebezpenjmi zloinci, kte ij dobr, me
si dlat, co chce, ale pak ti musm ci: Nepibliuj se
ke mn a k mm!
 Na to m pln prvo. Strc Jesse mluvil prv tak
studen jako jeho skoro-vagr. Zad-li, aby tvj syn
se m stranil, me bt jist, e se nebudu vnucovat
ani jemu ani tob.

6
To by byl konen sprvn poadavek i sprvn
souhlas; jen kdyby oba byli na tom zstali! Ale byli jako
dva jeleni v lese, kte se sice mohou od sebe odvrtit
a jt kad jinm smrem ale kte to neuin! Msto
toho stoj proti sob, pozoruj se, dupaj do zem
a nemohou se od sebe odpoutat.
Mal se nezdrel, aby nepoznamenal: Me dle
setrvvat na svm snu, e uchrn svho syna ped
modernmi mylenkami; ale ujiuji t, Robbie, e jsou
proti tob sly mnohem silnj ne chpe.
Na to odpovdl obchodnk s posmkem: To,
prosm, ponech mn a mmu synu! A se Lanny dov,
e tyhle modern mylenky znamenaj tdn nenvist,
chamtivost a vradu, mon e se sm rozhodne
zstat staromdnm jako jeho otec.
To je oteck sen ji po vky! zvolal mal
soucitnm tnem, kter byl jet drdivj ne
vsmch. Nech je mj syn pesn takov jako j ve
vem! Nech sml pouze tak, jak smlm j a tak
bude dokonalm! Ale svt se mn a vichni otcov
dohromady jej nemohou zastavit nebo zamezit svm
synm, aby se o tom dovdli.
Mj syn m svj vlastn sudek, ekl otec. Sm
se o tom rozhodne.
To k ty, odpovdl revolucion, ale pi tom
nect tolik jistoty, jak pedstr. Pro bys jinak byl
tolik poden, kdy nkdo pednese Lannymu njakou
novou mylenku? Mysl, e to sm nepozoruje?
Nemysl, e sm se v duchu pt, co to znamen?
To se dotkalo nejcitlivjch mst due Roberta
Budda. Pomylen, e by nkdo mohl znt jeho syna
lpe ne on sm! Pomylen, e by mladk mohl ped
nm nco skrvat, e by mu v mysli mohly vznikat
pochybnosti i nejasnosti, e by Robbieho potomek
mohl zradit vlastnho otce! V otcov podvdom
zstval Lanny dttem, vyvjejcm se mladkem,
nm, co je nutno steit a laskat; pocity, jimi byla
naplnna otcova due, neliily se tedy pli mnoho od
pocit pna les k tl a thl lani.
Jsi chytr, Jesse, pravil; ale myslm, e Lanny
chpe zlobu tvho srdce.
Je mi lto, e o tob nemohu ci, e jsi chytr,
odvtil mu druh. Tvj svt zan konit. Tisce tvch
nmezdnch otrok sleduje jin el v ivot ne aby
stavli trn, na kterm by sis hovl.
Poslyte, strku Jesse, vloil se do vci Lanny.
K emu je tohle vecko blouznni? Vte, e
Robbieho nepesvdte
Ale jeleni ho nedbali; nemli u zjem o nho, ale
o svj zpas. Budeme na n pipraveni, a je napadne
pijt, prohlaoval Robbie. Vyrbme strojn puky!
Bude ty sm na n stlet?
Na to me vsadit!
Nikoli! pravil mal s smvem. Najme si k tomu
jin lidi, jako to dl vdy. A obrt-li puky proti tob,
co potom?
Jsem ve stehu! Jeden z nich bude dost velk
blzen, aby m pedem varoval!
Historie t varovala tak pedem, Robbie Budde,
ani ses pouil. Francouzsk revoluce ti povdla, e
dni boskch prv jsou u konce; ale tys vybudoval nov
systm, pesn takov jako ten star, v praktickch
vsledcch. Te vid ruskou revoluci, ale s opovrenm
opt odpr nemu se z n nauit!
Nauili jsme se zavrat ub syny do jejich doupat
a nechat je tam zmrznout a vyhladovt nebo umt na
tyfus a navzjem se porat.
Prosm, Robbie! zakrooval jeho syn. Roziluje
se
Mal mu odsekl: Tyfus se dovede roziovat bez
ohledu na sttn hranice; a prv tak nzory.
Dovedeme omezit choroby karantnou; a slibuji ti,
e dostaneme do Blho domu sprvnho lovka,
kter by dovedl zalapat tvoje rud nzory a zniit je
dokonale.
Robbie, mj rozum! Pltv zbyten svou energi.
Posly, strku Jesse, co vlastn chce tmhle
doshnout? V, e neme pevrtit mho otce.
Chcete si jen navzjem ubliovat?
Ano, tak tomu bylo. Oba jeleni byli do sebe
zaklesnuti svmi parohy a chtli jeden druhmu ublit,
zatlait ho zpt, porazit ho na zem a zadupat do n;
oba by byli radji zemeli ne ustoupili i jen o p. Byla
to star, velmi star z; rvali se stejn jako ped
dvaceti lety, kdy se po prv setkali. Lanny pi tom
ovem nebyl, jako pi tom nebyl nikdy potom, ale jeho
matka mu o tom povdla. A nyn to zaalo znovu:
jeleni se nemohli dostat od sebe a mohlo by to
znamenat smrt pro jednoho z nich nebo i pro oba!
Ty i ty tvoje krysy z ump si pedstavujete, e
dovedete vst prmysl! tkl Robbie.
Kdy sis tak jist, e to nedovedeme, pro m
takov strach z naich pokus? Pro neodvolte svoje
oldky, kte s nmi bojuj na estadvaceti frontch?
Pro vy neodvolte svoje rozvratnky, kte
zradu a nenvist ve vech nrodech?
 Posly, strku Jesse! Slbil jsi Robbiemu, e m
nech na pokoji, ale nedl to!
Nenechvaj nikoho na pokoji, uklbl se otec.
A nedodruj nikdy svch slib. My jsme buroov
a nemme dnch prv! Jsme jen paraziti a vichni
jsme zral, abychom byli likvidovni!
Postav-li se na koleje ped vlak, je to sebevrada,
nikoli vrada, pravil mal se svm pokivenm
smvem. Zstval klidnm, co Robbieho jet vce
dopalovalo.
ekl svmu synu: Nam zjmem je vyklidit tra
a nechat spolek bandit zavzt vlakem do propasti.
Djiny stejn nebudou moci spotat ty, kter zabij.
, mj boe! zvolal strc Jesse tak pro
Lannyho. On mluv o zabjen a pece prv skonil
pobjen deseti milion lid zbranmi, kter jedin
k tomu elu vyrobil! Bh vemohouc sm by
nespotal ty, kter poranil a ony, kdo zemeli
nemocemi a hladem. A pi tom se trp pro nkolik
protirevolucion zastelench boleviky!

7
Lanny vidl, e nieho nedoshne, a tak chvli sedl,
naslouchaje vem tm vcem, kter podle pn otcova
neml slyet. Tato zuiv hdka byla mu symbolem
svta, ve kterm bude trvit zbytek svho ivota. Jeho
strc byl mu pozdvienou pst dlnictva, zaatou
v smrtonosn hrozb. A Robbie se sm prohlsil za
mue za strojn pukou; za mue, kter ji vyrobil a byl
ochoten pout j osobn, bude-li toho poteb, aby j
poal ony pozdvien psti! Lanny sm nemusel bt
symbolem nieho, byl jen tm, m byl: muem
milujcm umn a krsu, rozum a spravedlnost,
muem, kter tyto vci hjil a byl odsunut stranou.
Toto nebyl jeho svt! Neml v nm msta! Kdy boj
zaal, byl jm zastien mezi obma frontami a skosen.
Lanny nikdy nevidl svho otce tak rozzuenho.
Stl, odvracel se a opt se obracel zpt. Nkolikrt se
napil a to mu ovem nepomhalo ke klidu; jeho obliej
byl nachov a ruce ml zaat. Jen trochu a mohlo se
to promnit ve skutenou rvaku. Vida, e se
pipravuje na dal vpad, uchopil Lanny strce za
rameno a thl ho ven. Prosm, jdte, strku Jesse!
zvolal. ekl jste, e mne nechte na pokoji. Udlejte
to! Neustval, naped ho tahal, pak tlail. Strcv
klobouk visel na idli a Lanny jej vzal a dal mu jej do
ruky. Prosm, nehdejte se u dle jdte jen!
Dobr! ekl mal, bav a zlob se souasn.
Hldej ho bude mt pln ruce prce s potlaovnm
rusk revoluce!
Dky, ekl Lanny. Udlm to, jak budu moci
nejlpe.
Slyel jsi, co jsem mu ekl!
Ano, slyel jsem to.
A vidl jsi, e na to neml ani odpovdi?
Ano, ano; prosm: jdte! Lanny neustval
vystrkovat svho pekypujcho pbuznho do
pedsn.
Ten ale zvolal jet na rozlouenou: Pamatuj na m
slova, Robbie Budde tohle je konec tvho svta!
Sbohem, strku Jesse! a Lanny zavel dvee.

8
Vrtil se do pokoje. Jeho otec zral ped sebe
zamraen. Lanny uvaoval: Obrt se nyn boue proti
mn? A kolik j jet zbv?!
Ty, podvej se! zvolal jeho otec. Dostals za
vyuenou z toho veho?
 Ano, Robbie, opravdu; a vce ne dost. V Lannyho
hlase znlo pevn pesvden.
Dal ses do rukou takovho fanatika a ten nyn na
tob me vydrat, abys udlal nco podle jeho
lench npad.
Prosm, Robbie, uv mi, e jsem nedlal nic pro
strce Jesse. Chtl jsem jen pomoci svmu pteli.
Jak dalece me lovk pomhat pteli?
Podkopval jsi francouzskou vldu!
Vm. Byl to omyl.
Mu se mus nauit rozvaze a pi o sebe sama.
Potebuje ptele, Lanny ale tak potebuje vdt,
kde je teba pestat. Jakmile jednou lid objev, e t
mohou vyuvat, nezbav se jich vbec. Jeden bude
chtt, abys mu podepsal ek a zniil se. Jin se opije
a bude chtt, abys ho vystzlivl. Jin se zaplete
s njakou enou a bude chtt, abys mu od n pomohl.
Jsi jako krab bez krune, z kterho si kad mosk
tvor dovede kus urvat. Nikdo t nect a nikdo nemysl
na nic, le jak by t vyuil.
Chci si z toho vzt pouen, Robbie. Lanny to
myslel opravdu; ale jeho hlavn mylenkou bylo:
Uklidni ho; ochla ho!
M ptele, kter je Nmec, pokraoval otec.
Dobr, ale uvdom si, co to znamen. Pozn, e
Nmecko stle bude pipravovat vlku proti Francii
a Francie proti Nmecku. Nezle na tom, jak to budou
nazvat, ale nmet neptel ji budou stle napadat
a Francie se bude brnit. Bude-li Kurt Meissner
hudebnkem, dobr ale chce-li bt nmeckm
agentem, je to nco jinho. Dve i pozdji si bude
muset uvdomit, co to znamen mt takovho ptele,
a tvoje matka si prv tak bude muset uvdomit, co to
znamen mt takovho milence.
Ano, Robbie; m pravdu. Nyn to jasn vidm.
 A ti Rud, s ktermi ses stkal nepochybuji o tom,
e jsou chytrmi enky, snad chytejmi ne slun
lid. Ale pomysli si, co asi mus bt v myslch
revolucion, kdy pltvaj svm asem s mladkem,
jako jsi ty! M penze, jsi dviv jsi jejich potravou,
pipravenou k pozen! Mon, e to Rusov vydr
jet njak as; mon, e Dohoda je pli vyerpna,
ne aby je nyn potela. Mohou t tak dlouho, dokud
budou moci drancovat majetky jinch. Chce se nechat
jimi vyut, aby se ti pak mohli vysmt, kdy t pouili
jako panka? m jinm bys pro n mohl bt jsi
parazit, syn Robbie Budda, nafoukanho kapitalisty,
obchodnka se smrt! Nevid, e jsi ve svt tm, co
nenvid a chtj zniit?
Ano, Robbie, ovem. Nemm ani nejmen mysl
mt s nimi jet nco spolenho.
Nu, pro vechno na svt, bu o tom pesvden
a dr se toho! Je si dom do Juanu, uprav si tam dm
a vnuj se he na klavr!
Mladk se nemohl zdret smchu. To je pece
program! Objal rukou svho otce znal ho dobe
a vdl jak se sm bude za sebe stydt, e ztratil
rozvahu a kiel na lovka, kter za to ani nestl.
Lanny se rozveseloval. Bylo prost asn bt
venku z vzen a nedostat za to nic vc ne takov
vyhubovn. Smlouva je podepsna, Robbie! zvolal.
A nyn mme Spolenost nrod, kter bude udrovat
podek!
erta starho mme! odpovdl otec.
Pax vobiscum! E pluribus unum! God save the
King! A nyn dejme tenhle pokoj do podku! Lanny
vzal kufr, kter si pinesl zpt z prefektury, poloil jej
na postel a jal se srovnvat jeho listinn obsah jako
dobr tajemnk, jm se nauil bt. Ztra veer odjedu
na Azurov pobe, budu tam leet na psku, opalovat
se a pozorovat pichzejc konec svta!
 UPTON SINCLAIR
KONEC SVTA
2. st

Z ANGLICKHO ORIGINLU WORLDS END PELOILI G.

HEYDUR A M. KOTTOV VYDALO NAKLADATELSTV ERIKA
V PRAZE ROKU 1992 VE SPOLUPRCI S AGENTUROU PETRA
PRAHA. VYTISKLA TNSK TISKRNA, A. S. ESK TSN
JAKO FOTO REPRINT VYDN Z ROKU 1946. 13/34. 168-
004-92. V ERICE VYDN PRVN. CENA
VZANHO VTISKU Ks 74,