Mrtv lkai nelou

Ven ptel,
prv jste obdreli zkrcen pepis pednky Dr. Joe Wallacha MVDr., kterou
pednesl v roce 1994 v Kansas City. Dr. Wallach byl v roce 1991 navren na Nobelovu
cenu.

tiB
An

Pi etb tohoto textu se dozvte o pinch ady nemoc, pedasnm strnut a zpsobech
jak obojmu pedchzet.
---------------------------------------------------------------------------------------

t
ak

Dovolte mi zat otzkou. Kolik z Vs vyrostlo na farm, ije na farm a m co dlat

s chovem dobytka ? J osobn jsem vyrostl na farm v Missouri v padestch letech. Chovali
jsme hovz dobytek na porku. Pokud se chcete uivit chovem dobytka, muste si tak
pstovat patin krmivo. U ns jsme pstovali kukuici, sojov boby, suili jsme seno a dal.
Po sklizni jsme ve poslali do mlna na semlet. K semletmu krmivu jsme pidvali sms
vitamn, rzn minerly a stopov prvky. Ve jsme smchali dohromady a z tto smsi jsme
udlali tablety, jimi jsme krmili dobytek. Po esti mscch jsme vykrmen kusy poslali na
porku. Takto se to neustle opakovalo. Tenkrt, jako 13-ti letho kluka m fascinovala
peliv pprava hodnotnho krmiva pro krvy.
My lid se chceme dot vysokho vku a pitom nejme dn vitamny a minerly. To m
trpilo. Proto jsem se jednoho dne zeptal svho otce, pro nepidvme do na stravy
potebn iviny, tak jako je dvme naemu dobytku. Mj otec na to jen zabruel nco jako :
Bu zticha hochu a va si erstv stravy, kterou tu mme.

in
er

Po stedn kole jsem se rozhodl studovat zemdlstv na universit v Missouri. Po njakm

ase jsem peel na studium veterinstv. Tam jsem tak obdrel odpovdi na vtinu mch
otzek z klukovskch let. Je zajmav, e veterini vd jak pedejt a nkdy i vylit adu
nemoc u zvat jednodue a levn pomoc sprvn vivy. Chcete-li se uivit jako farm,
muste umt o zvata sprvn peovat a tm pedejdete ad problm a vdaj a to jen za
pomoci vivy. Pro zvata toti nemme dn pojiovny ani erven k a tak je musme
udrovat v plnm zdrav.

.c

Po ukonen studia se mi naskytla pleitost splnit si jeden z mch chlapeckch sn. Odjel
jsem do Afriky pomhat pi zchran divokch zvat jako veterin. Po dvou letech prce se
slony a nosoroci jsem dostal telegram ze ZOO v St. Luis. Vzhledem k mm zkuenostem
s divokmi zvaty mi nabdli msto veterine.Nabdku jsem pijal a mm kolem bylo
provdt pitvy zvat, kter uhynula pirozenou smrt. ZOO v St. Luis obdrelo dotaci 75
milion dolar na vzkum pin smrti u zvat a na vyhledvn druh zvat, je jsou
obzvlt citliv na zneistn ( daleko citlivj ne lid ). Tato zvata by se pak pouvala ke
sledovn vlivu zneistn prosted na iv organismy. Proto, aby bylo mono zjednat
npravu stavu dve, ne se negativn vlivy projev na lovku. Tak jsem strvil 12 let
pitvnm zvat a celkov jsem provedl 17 000 pitev. Tak jsem se zastnil okolo 3 000 pitev
na lidech. Zvr byl takov, e kad ppad pirozen smrti, a ji u zvete nebo u lovka,
je projevem nedostatku ivin. Tyto vsledky m fascinovaly. Opt jsem si vzpomnl na sv
dtstv, n dobytek a hlavn na to, m jsme jej krmili.

Chtl jsem ukzat ostatnm jak je viva dleit. Zaal jsem pst lnky do novin a asopis.
Napsal jsem tak nkolik uebnic, mluvil jsem v rozhlase, televizi.

tiB
An

M poznatky vak nechvaly lidi vlan. Nikdo se mnou nesdlel m naden a lkai byli
k mm vsledkm ti nejpesimitj. Rozhodl jsem se tedy jt studovat medicnu jen proto,
abych si mohl otevt svou vlastn lkaskou praxi a zde vyut vsledky svch vzkum pro
lidi. Po ukonen studia jsem 15 let v Portlandu, ve stt Oregon, vykonval praxi jako
praktick lka. Musm ci, e vsledky veterinsk praxe se potvrdily pi aplikaci na lidi a
pokud si z toho, o em dnes budu hovoit, odnesete jen 10 %, uette si spoustu zbytenho
trpen a pidte si mnoho let ivota za plnho zdrav. Chci Vm ukzat, e stoj za to
podstoupit urit sil a nco pro sebe udlat. Protoe jen ti z Vs, kte se pevn rozhodnou,
mohou oekvat njak vsledky.
Ve svt je nejmn 5 oblast, kde se lid dovaj vku 120 a 140 let. Vdeck poznatky
ukazuj, e genetick potencil lidskho tla je rovn 120 a 140 let. Chci se zde zmnit o
tchto nrodnostech podrobnji.

t
ak

Pokud jde o daje dlouhovkosti, lze pedpokldat, e nkter budou pehnan. Omezm se
proto jen na daje, kter jsou psemn dokumentovan. Z oblasti Tibetu je to ppad nskho
doktora Li, kter obdrel od nskho csae uznn za dlouhovkost pi pleitosti oslavy
svch 150ti let. Doktor Li se dajn narodil v roce 1777 a zemel v roce 1933 ve vku 156 let.
Tento ppad vzbudil mimodn velkou pozornost a byl t popsn v London Times z roku
1933. Na zklad toho napsal James Hilton v roce 1934 svoji knihu nazvanou Ztracen
horizont .

in
er

Dal oblasti, kde se lid bn dovaj vku 120 a 140 let je vchodn Pakistn, dle jsou
to jin sti bvalho Sovtskho svazu. Jsou to oblasti, kde ij Armni, Azerbajdnci a
Jerevanci. Napklad lednov slo asopisu National Geographic z roku 1973 pojednv o
lidech, kte se doili sta a vce let. V pamti mi utkvly ti fotografie. Na prvn je pan ve
vku 136 let se sklenkou vody v jedn ruce a doutnkem ve druh. Tedy dn kehk
staenka v nemocnici i domov dchodc, obvajc se termnu placen za drahou lbu, ale
nkdo, kdo se stle jet raduje ze ivota. Na dalm obrzku byla skupinka t manelskch
pr oslavujcch sv 100let, 115tilet a 120tilet vro svatby. Na poslednm obrzku je
pn sbrajc ajov list na planti v Armnii. Dle jeho rodnho listu a rodnch list jeho
dt, bylo tomuto mui 167 let !

.c

Na zpadn polokouli stoj za zmnku andsk kmen Vilka Bambe z oblasti Ecuadoru. Z oblasti
jihovchodnho Peru je to kmen indin Tiki Kaka. Lid v obou tchto oblastech se dovaj
vku 120 a 140 let.

Pokud jde o Ameriany, nejstarm obanem USA byla pan Margaret Steechov, o kter je
zmnka v Guinessov knize rekord a kter zemela na nsledky pdu ve vku 115 let. Pan
Steechov byla ped pdem naprosto zdrav a podle mrtnho listu zamela na nedostatek
vpnku ti tdny po pdu. Dcera pan Steechov uvedla, e jej matka mla v poslednch
tdnech svho ivota nezvyklou chu na sladk vci. Toto je projev nedostatku chromu a
vanadu.
Dal dokumentovan ppad je nelnk jednoho nigerijskho kmene, kter byl velice
vychvalovan jednou z jeho en. Zemel ve vku 126 let a ml stle pvodn chrup. D se
tedy pedpokldat, e i jeho ostatn schopnosti byly stejn zachoval.

Mu ze Srie, kter zemel ve vku 133 let, se potvrt oenil v 80ti letech a stal se otcem
devti dt ( do svch 100 let ). Rovn uvedeno v Guinessov knize rekord. Take pnov stle mte nadji.
Vichni mme pinejmenm stejnou monost dot se 120 a 140 let. Prmrn vk ve
Spojench sttech je dnes 75,5 let. Prmrn vk lka v USA je 58 let. Chcete-li alespo
statisticky zskat 17 let ivota, nestudujte medicnu. Pokud se ovem chcete dot 120 a 140
let, pak muste udlat dv vci.

tiB
An

Prvn je vyhnout se hloupostem ivota, j tomu km ivotnm minm ! Tyto vs mohou

stt ivot. Jsou to kadodenn kouen, denodenn kocovina anebo bhn v ernm boru
v noci podl silnice a podobn. Mon vm to pipad nesmysln, ale je s podivem, kolik
Amerian pijde tmto zpsobem kad rok o ivot. Dal dleitou vc je vyhnte se
lkam. Jsem si vdom, e toto je velice autoritativn tvrzen. Musm Vm vysvtlit pro.

t
ak

Tlet studie skupiny pro ochranu spotebitele od spolenosti Ralph Nather ze 13.1. 1993
uvd, e v dsledku lkask nedbalosti pijde ron v americkch nemocnicch o ivot okolo
300 000 lid. Lkaskou nedbalost se rozum : patn stanoven diagnozy a zpsobu lby,
aplikace nevhodnch liv, chyba v desetinnm mst a nsledn pedvkovn liv atd. Pro
bli pedstavu si uvdomte, e v prbhu cel desetilet vlky ve Vietnamu Amerian
ztratili 56 000 mu, co je 5 600 mu ron. Tenkrt vyly do ulic miliony lid protestovat
proti vlce. Dnes vak nikdo neprotestuje chrate ns ped lkai ! Proto je velice nutn
pedchzet nemocem a tm se vyhnout riziku pi styku s lkai !

Za druh : muste zat dlat nco pro sv zdrav. K zajitn sprvn funkce vaeho tla
denn potebujete okolo 90ti ltek. Je to 60 minerl, 16 vitamn, 12 aminokyselin a 3
mastn kyseliny. Vtina lid si kupuje vitamn C a o dalch nutnch prvcch nem ani
pont. Myslte-li to se svm zdravm vn, potebujete denn 90 ltek.

in
er

.c

V dnen dob jsou lkai pli zamstnni chemoterapi, operacemi a transplantacemi, ne

aby jim zbyl as nm ci jak tomu vemu pedejt. Novini sice vd, e lid maj zjem o
zdrav a obas se nkde objev lnek o tom i onom. Nen to vak z lidumilstv, ale proto, e
to pomh prodvat tisk. Objevte i lnek jako je ten ze 6.4. 1992 otitn v asopise TIME
pod nzvem Skuten vznam vitamn . V tomto lnku byl podle nejnovjch vzkum
popsn vliv vitamn na zdrav lid. Jde o est velmi pozitivnch strnek. Na zvr je nzor
odbornka Dr. Victora Herberta, profesora lkastv na uiversit Mount Sinai v New Yorku po
t, co byl novinem podn o koment. Dr. Herbert zde poznamenv, e krmen se
vitamny je k niemu. Vsledkem pijmn minerl a vitamn je pouze drah mo. Jinmi
slovy ekl, e lid povdajc o viv jsou podvodnci, kte z vs jenom tahaj penze.Zejm
to tak mus bt, jsou to pece slova profesora lkastv a vylo to tiskem. Nebo ne ?
Nco vm povm. S moj zkuenost ze 17 000 pitev je denn mo za 50 cent to nejlevnj
pojitn jak znm a pokud neinvestujete do svho zdrav, investujte do pjmu njakho
lkae. Ani cent z vdlku lkae nejde na vzkum jak pedchzet nemocem, je lidstvo
suuj. Kdyby tomu bylo jinak, lkai by za chvli nemli koho lit a tato lukrativn profese
by se stala minulost. A pak tu pece mme rzn politiky, kte nm nabzej lkaskou pi
zdarma, pokud budeme volit prv toho kterho z nich, nebo to je alespo to co chtj
abychom si myslili a my se pak divme pro mme tak vysok dan. Jak je toto ve mon ?
Je to tm, e jsme odevzdali zodpovdnost za sv zdrav lkam a vld !

Podailo se jim ns toti pesvdit na rovni podvdom, e sami na to nestame a e bez

nich je kad z ns ztracen. Jen se nkdy pozorujte jak jednte s lkaem. Velice zdka je to
jako rovn s rovnm. Lkai znaj tisce fakt o nejrznjch nemocech, ale jen nkte vd
jak lit. Myslm si, e lkai nm nco dlu a e by mli uvst adu vc na sprvnou mru.
Chci se zde proto zmnit o nkolika falench mtech.

tiB
An

Kad z vs pravdpodobn slyel, e aluden vedy jsou zpsobeny stresem. Ji ped ticeti
lety se ve veterinstv vdlo, e vedy ( alespo u vep ) zpsobuje bakterie Helical
Bacter Polari . Lba je vlastn velmi jednoduch a spov v podvn minerlu vizmutu
spolu s antibiotikem tetracyklin. Lkai ji na to tak pili, nebo Nrodn institut Zdrav
v jedn sv zprv z roku 1994 uvd : aluden vedy jsou zpsobeny bakteri Helical
Bacter Polari a mohou bt vyleny podvnm tetracyklinu a vizmutu .

t
ak

Dalm mtem je rakovina. Rakovina je ve Spojench Sttech na druhm mst jako pina
smrti. V z roku 1993 zveejnila Harvardsk universita spolu s nrodnm Institutem Zdrav
vsledky ptilet studie prevence rakoviny provdn v n. na byla zvolena proto, e
v jedn tamn provincii je nejvy vskyt rakoviny na svt vbec. Experimentu se zastnilo
29 000 lid a spoval v tom, e tito lid byli rozdleni do nkolika mench skupin a kad
skupin byly podvny urit iviny, minerly i vitamny, nebo kombinace nkolika ivin,
ve dvojnsobn ne doporuen dvce. Toto jsou vsledky studie : u skupin jim byl podvn
pouze jeden vitamn i minerl nedolo statisticky k dnmu zlepen. Ve skupin kde byl
podvn vitamn E, beta karoten a prvek selenu dolo k poklesu mrt na rakovinu aludku o
21 %, pokles mrt na ostatn druhy rakoviny o 13 % a pokles na jin druhy mrt o 9 %.
Uvdomte si, e k tomuto zlepen dolo v dsledku podvn pouhch t ivin z celkovho
potu devadesti.

.c

in
er

Dal oblast kde nm lkai dlu informace, je operativn len kloub. V roce 1993
zveejnila Harvardsk universita ve spoluprci s tamn vojenskou nemocnic vsledky
experimentu tkajcho se len zntu kloub Pi tomto experimentu byla vybrna skupina
lid, kte nevykazovali dn pokrok pi tradin lb. Tato tradin lba se sestvala
z injekc, podvn kortizonu, pregnizonu, podvn liv a fyzikln terapie s jedinm
vsledkem : nutn operativn vmna kloub. Lka poven vedenm experimentu
shromdil pacienty a oznmil jim, e vojensk nemocnice hled dobrovolnky, kte by byli
ochotni snet bolesti po dalch maximln devadest dn a byli by ochotni podrobit se
novmu druhu lby. K tomuto pokusu se pihlsilo 29 dobrovolnk a lba spovala
v podvn lce suench kuecch chrupavek kad rno spolu se sndan. Podle tto zprvy
znt a bolesti ustoupily po deseti dnech a po tech mscch dolo k plnmu obnoven
funkce kloub.

Dal mt se tk Alzheimerovy nemoci. Pestoe ped padesti lety byla Alzheimerova

nemoc u lid neznm, trp dnes touto nemoc kad druh Amerian ve vku nad 70 let. Za
doby mch studi veterinstv jsem se uil, e je mono tuto nemoc u vep vylit
zvenmi dvkami vitamnu E spolu s rostlinnm olejem. V ervenci roku 1992 publikovala
kalifornsk universita v San Diegu zprvu, kde se mimo jin uvd, e vliv Alzheimerovy
nemoci u lid je mono zmrnit zvenmi dvkami vitamnu E.
Pokud trpte ledvinovmi kameny, prvn co vm lka porad patrn bude abyste omezili
mln vrobky a pjem vpnku. Lkai maj zafixovanou pedstavu, e vpnk ve vaich
ledvinovch kamenech pochz z vpnku, kter se dostv do vaeho tla s potravou. Tento
vpnk vak pochz z vaich kost, kdy si ho vae tlo nedoke v kostech udret. Tato

neschopnost je zpsobena nedostatkem prvku bru a v dsledku toho trpte vnm

nedostatkem vpnku. Jako student veterinstv jsem se uil, e pokud chci pedejt
ledvinovm kamenm u dobytka, musm podvat vpnk, hok a br. V dokumentu z roku
1993 zveejnnm opt Harvardskou universitou se mimo jin uvd : Ve studii, je stav na
hlavu vekerou dosavadn lkaskou praxi vzkumnci zjistili, e zven pjem vpnku
sniuje riziko utven ledvinovch kamen. Z pti skupin po 9 000 dobrovolncch mla
skupina s nejvtm pjmem vpnku nejmen vskyt ledvinovch kamen.

tiB
An

Kdy jsem ped lty zaal s touto osvtovou innost pro Ameriany a zaal jezdit od msta
k mstu po celch Sttech, bylo mi jasn, e si musm najt njak hobby na ukrcen volnho
asu. A protoe jsem chtl najt nco co by m bavilo a zrove bylo prospn lidem,
rozhodl jsem se sbrat mrtn listy lka a prvnk. Ji dve jsem uvedl, e prmrn vk
lka ve Spojench Sttech je 58 let, zatm co prmrn vk Amerian je 75,5 let. Je
zajmav, e ti, kte nm kaj co mme a nemme jst se dovaj 58 let a ti co se dovaj
120 let si dvaj do aje hroudu msla. Budete se tedy muset rozhodnout komu z nich chcete
vit. Zdali mrtvm lkam nebo tm, kte se dovaj jednou takovho vku. Chci se s vmi
nyn podlit o nkter informace ze sv sbrky mrtnch list.

t
ak

Tak napklad Dr. Stuart Cartwright se doma zhroutil ve vku 38 let s prasklou srden tepnou
v dsledku jejho zeslaben a ztrty elasticity. Nkdy okolo roku 1957 jsem se jako veterin
dozvdl, e ztrta elasticity a to nejen u tepen je zpsobena nedostatkem mdi. Tehdy byly
zveejnny vsledky experimentu s 25 000 krocany, kter jednoznan prokzal spojitost
mezi nedostatkem mdi a mrt v dsledku praskl srden tepny. Tento pokus byl opakovn i
s jinmi druhy zvat ( myi, vepi atd. ) a tato spojitost se vdy potvrdila. Nedostatek mdi
zpsobuje t adu jinch problm. Prvnm pznakem nedostatku mdi jsou ediv vlasy.
Vrsky jsou zpsobeny ztrtou elasticity ke stejn tak jako keov ly ztrtou elasticity
stn tepen.

in
er

Stejn osud si pivodil i Dr. Martin Carter, je zemel ve vku 57 let. Rovn v dsledku
praskl srden tepny. Dr. Carter vystudoval lkastv na prestinm Harvardu a postgraduln
kurzy na universit v Yalle.
Dle je to nap. Dr. Stuart Burder. Dr. Burder napsal pt knih o sprvn viv a zemel ve
vku 40 let na srden meopatidu, co je nedostatek selenu. Jeho knihy zahrnuj tituly jako :
Vn mld
Prvodce redukn dietou
20 let mlad bhem 20 tdn
Jak urit sprvnou stravu

Mte zjem nsledovat rady tohoto lkae ? Prosm.

.c

Pitom sta uvat ppravek selenu za 10 cent denn, kter vyl jakkoliv druh
meopatidy. Pokud toto neudlte, pak se jedn o nco, co j nazvm zhoubnou hloupost a
hazardujete se svm ivotem. Klasick zpsob len tto nemoci je transplantace srdce
s patinm tem na 750 000 dolar. Zamyslete se nad tm. Srdce je zdarma od drce, nit na
it pijdou na 10 dolar a za vkon zaplatte 749 990 dolar.
Na zatku jsem se zmioval o pehnan chuti na sladkosti, co je projevem nedostatku
nkterch minerl. Jinm projevem nedostatku minerl je, kdy thotn ena jde v noci do

ledniky a zajd kysel okurky zmrzlinou. Podobn je tomu v ivoin vrob, kdy farmi
vd, e kdy dobytek zane okusovat stodolu, nebo kdy vid krvu s kost v tlam, jedn se
o jasnou znmku nedostatku minerl.
Tak napklad prvotn znmky nedostatku selenu se projev jako tzv. staeck skvrny. Pokud
v tomto stavu zanete uvat koloidn minerly obsahujc selen, skvrny bhem 4 a 6 msc
zmiz. Uvdomte si, e nedostatek selenu pokozuje vnitn orgny, ovem pro oko je toto
pokozen samozejm neviditeln. Chci tm ci, e pokud zmiz skvrny na ki, zmiz i
vnitn pokozen a vae srdce, ledviny, mozek a jtra zanou pracovat jako dve.

tiB
An

Pokud mte nedostatek chrmu a vanadu, projev se to jako neuhasiteln chu na sladk,
nebo mte nzk obsah cukru v krvi. Trv-li tento stav dlouho, me se zmnit na cukrovku.
Problmy s cukrem jsou vdy ve spojen s nedostatkem chrmu a vanadu.

Prvopotky nedostatku cnu se projev u mu jako sten holohlavost. Kdy se tak

rozhlm po tomto sle, vidm, e znan procento muskho osazenstva v tomto sle trp
nedostatkem cnu. Nechte-li tento stav setrvat, zane se zhorovat v sluch a pestanete
slyet pln.

t
ak

Pi nedostatku bru vae tlo ztrat schopnost udret vpnk v kostech a vae kosti se zanou
odvpovat. Br tak pomh udrovat sprvnou hladinu estrogenu u en a testrogenu u
mu. Pokud tedy trpte nedostatkem bru jako ena, budete prochzet peklem v obdob
menopausy, zatmco pokud jste mu, nebudete si jist, zdali mte na tanenm parketu
partnerku vst i nsledovat.
Prvn znmka nedostatku zinku je ztrta chuti a ichu. Jdla vm prost nebudou chutnat tak
jako dve.

in
er

Pi pokusech na laboratornch zvatech se prokzalo, e prvky vzcnch zemin jako je

lanthan, praseodym, neodym, samarium, europium, yttrium a thulium, prodluuj dobu jejich
ivota na dvojnsobek. J osobn neekm na to, a lkai tento poznatek vdecky odsouhlas,
protoe ti se stle jet nemohou shodnout na vitamnu C a uvm vechny tyto prvky
vzcnch zemin.

.c

Nyn jde vak o to jak dostat vech tchto 90 potebnch ivin do tla. Vtina lid se pikln
k nzoru, e optimln je dodvat iviny tlu ze zeleniny a ovoce. J souhlasm, jsou zde vak
dva podstatn problmy.

Za prv, nae ornice je vyuvna, nebo jet lpe eeno zneuvna tak intenzivn,
e bez pihnojovn umlmi hnojivy u nen schopna poskytovat rodu. Uml
hnojiva dodvaj rostlinm pouze pr zkladnch minerl jako je dusk, fosfor,
draslk, ppadn dal dva, ti minerly. Tmto pihnojovnm dodvme rostlinm
pouze hmotu, to znamen, e jsme schopni zvit pouze hektarov vnos. Pokud vak
jde o vivnou hodnotu, ta je hluboko pod rovn, ne jakou mly plodiny eknme
ped 200 lety. Nezapomeme tak na to, e hnojenm se ni pdn bakterie. Znamen
to tedy, e vtina, prv tch pro tlo dleitch minerl, je z ornice ji dvno
vyerpna. Rostliny spolu s pdnmi bakteriemi tedy nemaj odkud zabudovat do
svch bunk tyto cenn minerly, aby je pak dle mohly pedat lovku.

Za druh, i pokud bychom mli zeleninu s patinm obsahem potebnch minerl,

museli bychom ji denn konzumovat nkolik kilogram a to v 15ti a 20ti druzch, co
jist nen pli praktick.

K ilustraci cel situace se chci zmnit o dokumentu americkho sentu slo 264 z druhho
zasedn 74 kongresu. V tomto dokumentu se uvd : Zemdlsk pda je ochuzena o
minerly a v dsledku toho roda z tto pdy obsahuje nedostatek minerl. U lid, kte jed
takovouto stravu, dojde k vskytu nemoc spojench s nedostatkem minerl. Jedinm
zpsobem jak tmto nemocem pedejt je uvat potravinov doplky obsahujc minerly .
Tento dokument pochz z roku 1936 !

tiB
An

Jako dal pklad uvedu star Egypt. Staroegypan se modlili ke kadmu bohu, kterho jen
znali, aby pila povode a pinesla rodn kal na jejich pole. Nai amerit farmi se naopak
modl, aby dn povodn nebyly. Tento jemn kal, kter s sebou pinesly povodn,
obsahoval minerly z celho toku Nilu. Tm se stalo, e roda rostla vdy na nov pd.
Nen se proto co divit, e Egypt byl strategicky tak dleitm mstem. Ten kdo ovldal Egypt,
ml pstup k plnohodnotnmu obil. Kdyby tehdej vojevdci dvali svm vojkm obil
z ochuzench pd v ecku a v m, jen tko by jejich vojsko bylo schopno pochodovat 20
hodin denn a jet vyhrt bitvu.

Pokud jet stle pochybujete o tom jak jsou minerly dleit, uvedu co se stane, pokud tlu
schz.

t
ak

in
er

Tak napklad nedostatek vpnku se projevuje zhruba 147 druhy onemocnn. Z tch
nejbnjch se zde zmnm o odvpnn kost, obnaen dsn, odvpnn kloub, vysok
krevn tlak, nespavost, ledvinov kameny, ostruhy, kee, PMS u en a bolesti zad. Trpte-li
ustupovnm dsn, dentista vm patrn doporu flosovat dvakrt denn. Z mch zkuenost
se zvaty vm, e zvata netrp ustupovnm dsn, pestoe si zuby ani neist, ani neflosuj.
Tm nechci ci, e jim nen ctit z tlamy. Nicmn zvata netrp ustupovnm dsn, nebo
jim farmi dvaj do potravy minerly. Ustupovn dsn je zpsobeno odvpnnm elist a
mte-li tento problm, pak mte ostereperzu v pokroilm stdiu.

.c

Pi vysokm krevnm tlaku vm lka zake sl a mln vrobky, protoe mlko obsahuje
vpnk. Ped nedvnem se uskutenil experiment s 10 000 dobrovolnky v cen 35 milion
vaich daovch dolar. Tato skupina byla rozdlena na dv podskupiny po 5 000 lidech.
Lid v prvn podskupin se vzdali vekerch liv a peli na dietu s nzkm obsahem soli. Ve
druh podskupin zvili lidem denn doporuenou dvku vpnku na dvojnsobek. Toto jsou
vsledky pokusu : V prvn podskupin dolo k poklesu tlaku u 0,3 % lid. Tento vsledek
nebyl povaovn za statisticky vznamn a zvr byl, e pjem soli patrn nehraje roli ve
vztahu k vysokmu krevnmu tlaku. Ve druh podskupin byl pokus po tech tdnech
peruen jednodue proto, e u 95 % lid dolo k nvratu tlaku na normln hodnotu.
Nespavost se ve Spojench Sttech e prky na span. V dsledku pedvkovn vak
pijde ron o ivot okolo 10 000 lid. Nikdo se vak proti tomu nebou, nebo se jedn o
schvlen lk.

Pi ledvinovch kamenech nebo ostruhch vm lka pike omezit pjem vpnku.

Lkai jsou pesvdeni, e tento vpnk pochz z va stravy. Ve skutenosti se vak jedn o
vpnk, kter si vae tlo v kostech nedoke udret.

Podle vzkumu university v San Diegu, zveejnnm ped pti lety, se pi zdvojnsoben
doporuen denn dvky sn emociln a tlesn dopad PMS u en 85 %.
Bolesti v ki nejsou nic jinho ne odvpnn obratl, protoe kdy destiky nemaj na em
dret, hdejte jak se vm bude shbat . Pokud k tomu navc trpte nedostatkem mdi a chyb
vm tm elastick vlkna, jsou i vae destiky ty tam.
Je velmi zajmav si vimnout, kolik lkaskch obor se zabv nemocemi zpsobenmi
nedostatkem vpnku a v dsledku lkask tendence se sna lit nsledky na msto
odstrann jejich pin !

tiB
An

bolesti v ki

gynekolog

PMS

internista neurolog

kee

reumatolog ortoped chirurg

Ostruhy

urolog internista - chirurg

ledvinov kameny

internista

nespavost

t
ak

ortoped

kardiolog, internista

vysok tlak

reumatolog - ortoped

artritida

zubn lka - paradentolog

ustupujc dsn

in
er

.c

Cukrovka je ve Spojench Sttech na tetm mst jako pina mrt. S cukrovkou je spojena
ada komplikac, jako rzn druhy zhoren zraku, selhn ledvin, kardiovaskulrn
onemocnn, amputace apod. Ve veterinstv je znma od roku 1957 monost, jak cukrovce u
zvat pedejt a vylit ji pomoc dvou stopovch prvk. Zprva byla publikovna v asopise
americkch vdc Federation Proccedings . Tmito prvky jsou chrm a vanad. Podle
nedvnch vzkum Vancouversk university v Britsk Kolumbii je vanad sm o sob
schopen nahradit postupn bhem 4 a 6 msc potebu uvn insulinu.

Pokud tedy zante poznvat, e minerly jsou dleit, musm vm tak nco ci o
minerlech samotnch a o tom jak je nejlpe uvat. Na trhu jsou k dostn ti druhy minerl.
Jsou to :
Anorganick minerly nejsou v podstat nic jinho, ne rozdrcen skla.
Vstebatelnost pro tlo je 5% a 10% a po 35 roce kles na 3% a 5% . Vezmeme-li
napklad sloueninu vpnku a laktzy, pak v 1 000 mg tto ltky je 250 mg vpnku
a 750 mg laktzy. To znamen, e z jedn takovto tablety dostaneme do tla pi 5%
vstebatelnosti 12,5 mg vpnku. Chceme-li tedy vstebat denn dvku 1000 mg
vpnku, musme zkonzumovat 80 tablet.
Chelatovan minerly byly vyvinuty v edestch letech v konkurenci pi
zsobovn farm minerly pro dobytek. Tyto minerly znamenaly vznamn

zlepen vstebatelnosti a tm i zlepen zdravotnho stavu dobytka s nslednm

zlevnnm chovu. Chelatovan minerl je prvek, na kter je navzna aminokyselina,
enzym nebo protein. Tm, e minerly jsou navzny na ltku, je je tlu vlastn,
vzrostla vstebatelnost a na 40%.
Koloidn minerly jsou jednotliv molekuly urit ltky rozptlen ve vod. Nejedn
se tedy o tablety, ale o tekutinu. Rozptlen stice maj zporn elektrick nboj,
zatmco stevn stna m kladn nboj. To ve m za nsledek, e tyto minerly jsou
vstebateln a z 98% .

tiB
An

Vrame se nyn zpt k onm mstm, kde se lid bn dovaj vysokho vku. Kdy zanete
hledat, co maj tyto oblasti spolenho, zjistte, e jsou v nadmosk vce 2 800 metr a
ve, s mn ne 50 milimetry srek ron. Jedn se tedy o velmi such a chladn oblasti.
Zpsob, jakm tam lid zskvaj vodu je, e odstran vrstvu patncti a dvaceti centimetr
kamen pikrvajc ledovec a zachytvaj vodu z tajcho ledovce do pipravench ndob.
Tato voda nen ir, ale je kaln, se zabarvenm od bl a po hndou, podle toho jak minerl
pevld. Takto zskan voda obsahuje koloidn minerly a lid ji pouvaj jak k pit, tak i na
zvlahu svch polek. Dky tomu je jejich jinak hornat pda velmi bohat na iviny, kter
my v civilizovanm svt postrdme.

.c

in
er

t
ak

Neexistuje tam cukrovka, rakovina, odvpnn kost, vysok krevn tlak, srden nemoci, ed
zkal, nerod se tam postien dti a nemaj tam ani lkae. Pesto se dovaj 120 a 140 let.
Vtina lid se ovem nerozhodne t v tchto mstech, protoe tam nemaj vytpn domy
s televiz, ani auta a nkupn stediska. Zato tam vak maj dostatek minerl v koloidn
form, a pokud vy neuvte koloidn minerly, zkracujete si kad den svj ivot o nkolik
hodin.