Tajemstv posvtnho npoje a chemie

Ayahuascy a jej vliv na mozkovou aktivitu

Ayahuasca je tradin jihoamerick psychotropn psobc npoj, kter ml vdy irok
spektrum vyuit od medicnskho po nboensk. Je pipravovna nejastji ze dvou druh
rostlin zpravidla jde oPsychotria viridis a Banisteriopsis caapi, ale pouv se i ada dalch.
Psychotria viridis obsahuje alkaloid DMT (N,N-dimethyltryptamin), kter je zpadn
spolenost zpravidla povaovn za hlavn psychoaktivn substanci. Je tomu tak zejmna
proto, e v mozku mimo jin psob na serotoninov receptor typu 2A, podobn jako vechny
dal ltky s halucinogennm inkem. Lidsk tlo, zejmna mozek, obsahuje ltky
psychedelikm chemicky pbuzn (nap. serotonin se od psilocinu a DMT li minimln), a
prv dky tto podobnosti mohou psychedelika psobit na systmy pirozench mozkovch
neurotransmiter (nervovch penae). DMT je do jist mry ltka tlu vlastn mozek ji
pravdpodobn v mal me sm produkuje. Americk vzkumnk Rick Strassman vyslovil
hypotzu, e by mohla bt produkovna st mozku zvanou epifza neboli iinka
prostednictvm enzymatick pravy melatoninu (hormonu, kter ovlivuje cyklus spnku a
bdn tzv. cirkadinn rytmy). Existence DMT v mozku potkana byla nedvno
experimentln ovena. Strassman piel s hypotzou, e by jeho produkce iinkou mohla
vysvtlit mimotln zitky. DMT by mlo bt vytveno pi extrmnch situacch, jako je
napklad proces umrn naznauje tedy jaksi rozen funkce melatoninu z zen rytmu
den/noc na zen rytmu zrozen/smrt. Pro tyto hypotzy vak v souasnosti chyb
experimentln dkaz.
Donedvna se zdlo paradoxn, e tradin kultury povauj za klovou prv druhou
rostlinu, kter DMT neobsahuje linu Banisteriopsis caapi, kter se k ayahuasca a podle
n se tedy oznauje cel npoj. Ta obsahuje mimo jin beta-karbolinov alkaloidy harmin a
harmalin, kter tlum aktivitu enzymu zvanho monoaminooxidza typu A. Ten rozkld tzv.
monoaminy, mezi n pat tlu vlastn neuromeditory serotonin, dopamin a noradrenalin a
souasn i DMT. Tyto alkaloidy tedy zabrauj tomu, aby bylo psychedelick DMT, kter je
obsaeno v druh rostlin (nap. Psychotria viridis), v trvicm traktu tmto enzymem
okamit odbourno, a umouj mu tak proniknout a k mozkovm receptorm. Ayahuasca
tedy v mozku inkuje jak prostednictvm pm stimulace serotoninovch receptor pomoc
DMT, tak prodlouenm a zeslenm inku tlu vlastnho DMT, serotoninu a dalch tzv.
monoamin v mozku. Funkce beta-karbolinovch alkaloid v Banisteriopsis caapi vak byla
dlouho povaovna za spe pomocnou.
Nedvno probhla zajmav studie, kter do ve popsanho paradoxu vn nov svtlo. 22
zdravch dobrovolnk pi n v experimentlnm prosted uilo ayahuascu, kterou studii
vnovala Brazilsk synkretick crkev Unaio de Vegetal. Jedinci, kte se studie zastnili,
mli s npojem pedchoz bohatou zkuenost v prmru jej zakusili tm stokrt.
Ve studii byly chromatograficky stanoveny jednotliv substance, kter npoj obsahoval
(pouit kombinace metod se nazv LC/MS/MS, liquid chromatography / electrospray
ionization / tandem mass spectrometry): lo pedevm o DMT (0,328 mg/ml), harmin (1,08
mg/ml), harmalin (0,18 mg/ml) a tetrahydroharmin (1,28 mg/ml).

Jedincm byla ped uitm npoje i po jeho uit (25, 50, 75, 100 a 125 minut) mena
mozkov aktivita pomoc 64kanlovho EEG pstroje. Po intoxikaci dobrovolnci vyplnili
retrospektivn dotaznk tkajc se subjektivnch ink (kla Hallucinogen Rating Scale),
kter jasn prokzal zmnn stav vdom vechny parametry tmto dotaznkem sledovan
(intenzita, vnmn tla, afekt, vnmn, kognice a vle) byly zven. Studie vak nenala
jednoznan spojitosti mezi mozkovou EEG aktivitou a subjektivnmi zitky jedinc,
nejspe kvli nzkmu potu zkoumanch osob.
Vliv ayahuascy na elektroencefalografickou aktivitu mozku se v prbhu intoxikace mnil. V
50. minut, tedy v dob nejvych hladin DMT a harminu, poklesl vkon v aktivit alfa, co
je zkladn oscilan klidov aktivita mozku. Mezi 75. a 125. minutou od uit, tedy v dob,
kdy byly nejvy krevn hladiny harmalinu a tetrahydroharminu, naopak stoupl vkon v
oblasti rychl oscilan aktivity gama (30100Hz), kter je pokldna za odraz integrace
informace ve vych mozkovch centrech (provzn prostorov rozloench neuronlnch
reprezentac do celkov subjektivn zkuenosti). Zajmav je, e jak pokles aktivity alfa,
zejmna ve stedorovch strukturch (soust st zvan default mode network neboli
DMN), tak zven integran aktivity gama, byly podobn prokzny u dalch
psychedelickch ltek i u zmnnch stav vdom, jako je meditace nebo lucidn snn.
Vsledky tto studie jsou zajmav zejmna proto, e poprv prokazuj specifick efekt dvou
innch ltek v ayahuasce (DMT a harmalinu) pmo na mozkovou aktivitu. Dle
pozorovanch zmn tyto ltky psob na mozek celkov synergicky a dopluj se. Zrove z
nich lze vyvodit, e harmalin neslou pouze jako brzda v odbourvn DMT, ale e se sm
vznamn podl na psychedelickm stavu. Me tomu tak bt hned z nkolika dvod;
jednm z nich je napklad jeho schopnost aktivovat ve zmnn serotoninov 2A receptor.
Studie zrove odhalila vztah mezi hladinou harmalinu a zvracenm. Prv zvracen je v
tradinch kulturch pokldno za vznamnou st transformanho zitku v prbhu
intoxikace ayahuascou mluv se o istic funkci rostliny, kter je dle mnohch astnk
emon liv. Ze souasnho neurovdeckho hlediska lze i tento jev sten vysvtlit.
Uvdomn podnt z vnitnch orgn je propojeno s emonmi a afektivnmi stavy v
oblastech mozku jako je amygdala, frontln kra a pedevm insula, kter je povaovna za
mapu vnitnho svta naeho tla a zrove se podl na vych mozkovch funkcch.
Ayahuasca je rznorod koktejl chemickch ltek, kter se dopluj ve svm inku nejen na
rovni mozku, ale i na rovni psychosomatick. Tento obtn definovateln mechanismus
inku na jednu stranu brn jejmu pmmu vyuit souasnou zpadn medicnou, na
druhou stranu pin fascinaci jejm intuitivnm vyuvnm v tradinch jihoamerickch
kulturch, kter ji probh po tisce let.
Filip Tyl
esk psychedelick spolenost
Zdroje:
Schenberg, E., Alexandre, J., Filev, R., Cravo, A., Sato, J., Muthukumaraswamy, S.,
Yonamine, M., Waguespack, M., Lomnicka, I., Barker, S. and da Silveira, D. 2015. Acute
Biphasic Effects of Ayahuasca. PLOS ONE. 10, 9 (2015)
Strassman, Rick. DMT: The spirit molecule: A doctors revolutionary research into the
biology of near-death and mystical experiences. Inner Traditions/Bear & Co, 2000.
Glennon, Richard A., Milt Titeler, and J. D. McKenney. Evidence for 5-HT 2 involvement in

the mechanism of action of hallucinogenic agents. Life sciences 35.25 (1984): 25052511.
Arajo, A., Carvalho, F., de Bastos, M., de Pinho, P. and Carvalho, M. 2015. The
hallucinogenic world of tryptamines: an updated review. Archives of Toxicology. 89, 8
(2015), 115173.
Brierley, D. and Davidson, C. 2012. Developments in harmine pharmacology Implications
for ayahuasca use and drug-dependence treatment. Progress in Neuro-Psychopharmacology
and Biological Psychiatry. 39, 2 (2012), 263272.
Barker, S., Borjigin, J., Lomnicka, I. and Strassman, R. 2013. LC/MS/MS analysis of the
endogenous dimethyltryptamine hallucinogens, their precursors, and major metabolites in rat
pineal gland microdialysate. Biomedical Chromatography. 27, 12 (2013), 16901700.