Vysln pracovnk a peshranin

poskytovn slueb v praktickch

pkladech
RNDr. Jitka Ryav
Ostrava, 30. 5. 2017
I. Vysln pracovnk
 Vysln komplexn problm
Lze vyslat zamstnance? Jedn se o doasn poskytovn slueb?
Mus mt vyslan zamstnanci stejn pracovn-prvn podmnky
jako mstn zamstnanci? Mus se jim platit minimln mzda platn
v zemi vysln?
Jsou njak zvltn podmnky pro urit obory nap.
stavebnictv?
Kde se bude platit sociln a zdravotn pojitn za vyslan
zamstnance a jak se to proke?
Kde se budou platit dan z pjmu vyslajcho podniku a vyslanho
zamstnance?
Jak to bude s platbou DPH?
Jak je to ohlaovacmi procedurami?
Co mus mt vyslan zamstnanci s sebou?
Existuj jet dal zpsoby vysln? Jak?

3
 Pslun legislativa EU

Pro kter zem plat pravidla, o kterch se hovo na tomto semini?

Pro zem EU a do urit mry i pro zem Evropskho hospodskho
prostoru (Norsko, Island, Lichtentejnsko) a pro vcarsko.
Jak je rozdl mezi primrnm a sekundrnm prvem EU?
Primrn zakladatelsk smlouvy ve znn pozdjch novel a smlouvy
o pistoupen, sekundrn hlavn smrnice a nazen.
Je njak rozdl mezi smrnicemi a nazenmi EU?
Ano, smrnice je teba pevst do prvnch d lenskch zem EU,
nazen plat tak, jak byla pijata, a nen teba je implementovat.
Kde je definovn voln pohyb slueb v rmci EU?
Ve Smlouv o fungovn EU, lnky 56 - 62.

4
 Lze vyslat zamstnance? (1.)
esk firma, kter se vnuje vvoji softwaru na mru, m monost
zskat zakzku na poskytovn daovho poradenstv ohledn R v
Nmecku. Me na tuto zakzku vyslat svho zamstnance?
Ne. Vyslat sv zamstnance me pouze v oborech, v nich legln
podnik ve sv domovsk zemi R.
esk firma chce do Francie vyslat zamstnance jin firmy nebo sv
OSV. Je to mon?
Ne, firmy mohou vyslat pouze sv zamstnance. OSV mohou za
uritch podmnek poskytovat sluby peshranin.
esk firma chce postavit fotovoltaickou elektrrnu v Nmecku.
Me tuto zakzku pijmout a vyslat na ni sv zamstnance?
Ano, jedn se o typick peshranin poskytovn slueb a s tm
spojen vysln pracovnk.

5
 Lze vyslat zamstnance? (2.)
esk firma chce provozovat fotovoltaickou elektrrnu v Nmecku
bez usazen v Nmecku. Me takto postupovat?
Ne, jedn se o trval podnikn v Nmecku, je tedy nutn se v
Nmecku usadit zaloit poboku i firmu.
esk firma chce v Nmecku provozovat restauraci. Mus se tam
usadit?
Ano, toto nelze provdt peshranin, protoe se jedn o trval
podnikn v Nmecku. Stejn se postupuje nap. pi ubytovvn
host v jin zemi, by by se jednalo o sezonn zleitost.
Nmeck vlastnk restaurace chce, aby esk kucha - zamstnanec
esk restaurace - nauil jeho kuchae vait eskou kuchyni. Me
bt esk kucha vysln do Nmecka?
Ano, tuto slubu lze provdt v reimu peshraninho poskytovn
slueb.

6
 Pracovn-prvn podmnky
esk stavebn firma chce vyslat sv zamstnance do Francie. Mus
jim platit francouzskou minimln mzdu a dodrovat pracovn dobu
platnou ve Francii?
Ano. Smrnice 96/71/ES, lnek 3 vyjmenovv podmnky, kter je
teba dodrovat dle pravidel hostitelsk zem, pokud jsou pro vyslan
zamstnance vhodnj:
Max. dlka prac. doby, min. dlka odpoinku.
Minimln mzda.
Minimln dlka dovolen na zotavenou.
Ochrana zdrav, bezpenosti a hygieny pi prci.
Ochrann opaten pi prci thotnch en, en po porodu, dt,
mladistvch.
Rovn zachzen a nediskriminace.
Minimln mzda v tabulce ne uvedeny obecn minimln mzdy vy
ne v R. Pozor - vyslan zamstnanci maj nrok na cestovn nhrady
dle eskho zkonku prce nezapotv se do minimln mzdy!!!
Pozor, pipravuje se revize tto smrnice!!!

7
 Minimln mzdy (1.)
Zem Mzda () Zem Mzda ()
Belgie 1559,38 Nmecko 1532,27
Dnsko Nen Nizozem 1537,20
Finsko Nen Portugalsko 557,00
Francie 1480,27 Rakousko Nen
Irsko 1603,03 ecko 585,78
Itlie Nen Slovinsko 805,00
Kypr 924,00 panlsko 707,60
Lucemb. 1998,59 vdsko Nen
Malta 736,00 Spojen krl. 1299,75 GBP
Zdroj: FedEE , kvten 2017
http://www.fedee.com/pay-job-evaluation/minimum-wage-rates/

8
 Minimln mzdy (2.)
Je povinn pouze obecn minimln mzda v hostitelsk zemi?
V nkterch zemch existuj obecn zvazn kolektivn smlouvy maj
slu zkona. V tom ppad je teba postupovat ve shod s nimi a to i v
ppad, pokud jsou tam stanoven mzdy vy ne obecn minimln.
V Rakousku je jich cel ada, v Nmecku je jich cca 10, vdsk
kolektivn smlouvy tento status nemaj.
esk firma vysl sv zamstnance na instalaci svho stroje do
Francie, instalace bude trvat cca 4 dny. Mus dodrovat vechny ve
jmenovan podmnky?
Pro prvn instalaci nebo mont existuje vjimka pro minimln mzdu
a minimln dlku dovolen; mont: nezbytn pro uveden do
provozu, tvo podstatnou st smlouvy, provdj ji kvalifikovan
zamstnanci dodavatele, trv krat dobu ne 8 dn, nejedn se o
stavebnictv.

9
 Minimln mzda v Nmecku (1.)

Komu se mus platit minimln mzda v Nmecku?

Dle nmeckho zkona o minimln mzd je povinnost platit
minimln mzdu ve vi 8,84 /hod. (v ppad obecn zvaznch
kolektivnch smluv i vy) vem zamstnancm, kte maj vkon
prce na zem Nmecka. Z tohoto pravidla existuj pouze nkter
vjimky:
a) Pro dlouhodob nezamstnan veden na pslunch adech v
Nmecku dle ne roku.
b) Pro kolen v rmci vzdlvn (nap. uov i povinn praxe).
c) Zatm tak pro istou tranzitn dopravu skrz Nmecko (nesm bt
jakkoliv manipulace se zbom).
d) Pi prvn instalaci nebo monti nutn pro fingovn zazen a
pokud to nen stavebnictv a je krat ne 8 dn aplikace tto vjimky
nejasn.

10
 Minimln mzda v Nmecku (2.)
Pro kter obory v Nmecku existuje vy minimln mzda dan
obecn zvaznou kolektivn smlouvou a v jak vi?
Obor Mzda (/hod) (2017)
Zemdlstv, lesnictv 9,10
Stavebnictv 11,30
eznci a zpracovn masa 8,75
Pokrvai 12,25
Elektriki 10,40 (10,65)
Prmyslov itn 9,05
Stavba leen 11,00
Malstv, natrastv 10,10
Peovatelky 9,50 (10,20)
Kamenictv 11,20 (11,40)

11
 Zvltn podmnky pro stavebnictv
esk stavebn firma bude vyslat sv zamstnance do Belgie. Existuj
tam jet njak dodaten podmnky?
Ano, v nkterch zemch EU, nap.:
Nmecku cca + 15 % hrub mzdy
Rakousku
Belgii
Francii
mimo EU ve vcarsku (je tam i systm kauc) se uplatuje tzv.
dovolenkov pokladna (holiday fund) pro zamstnance ve
stavebnictv. Do tohoto fondu odvd zamstnavatel pspvky a
zamstnanec pak z nj me za uritch omezench podmnek
erpat.
Nemal nklady.

12
 Sociln a zdravotn pojitn (1.)
Me bt jeden lovk v jednom okamiku pihlen do socilnch
systm vce zem?
Ne, je pouze v jednom systmu. Nazen 883/2004 a 987/2009
stanovuj pravidla pro jeho uren.
Co je to formul A1?
Formul A1 dokazuje, ve kter zemi je dan zamstnanec sociln a
zdravotn pojitn.
Mus se formul A1 pekldat do jazyka zem vysln?
Ne, jedn se o standardizovan evropsk formul a pekldat se
nemus.
Kde a kdo o nj d, jak dlouho trv vystaven a kolik stoj?
V R d zamstnavatel spolen s vyslanm zamstnancem na
mstn pslun okresn sprv socilnho zabezpeen (OSSZ), OSSZ
m sprvn lhtu 30 dn (obvykle udlaj dve), vydn je zdarma.

13
 Sociln a zdravotn pojitn (2.)
Kdy m vyslan zamstnance nrok na vydn formule A1 v R?
Pokud je v eskm systmu socilnho pojitn minimln 30 dn
ped vyslnm.
Existuje jenom jeden zpsob vyplnn formule A1?
Ne, lze zatrhnout:
A1 pro vysln max. na dobu 24 msc, nelze prodlouit, mus se
udat adresa vysln, pokud vysln skon dve, m se vrtit na
OSSZ.
A1 pro soubh innost (pro nkolik zem, i celou EU, EHP) pokud
v nsledujcch 12 mscch bude vykonvat podstatnou st
innosti (min. z 25 %) pro svho zamstnavatele v zemi svho
bydlit; obvykle na dobu 24 msc, lze prodlouit.
dost o vjimku.
A1 se uv i pro zem EHP a vcarsko.

14
 Sociln a zdravotn pojitn (3.)
Firma m zamstnance, kter zrove psob jako OSV. Podle
kterch pravidel mu bude vydn formul A1?
Formul mu bude vydn dle pravidel pro zamstnance bez ohledu na
to, jakou st doby psob jako zamstnanec a jakou st jako OSV.
Me mt jeden lovk zdravotn pojitn v jedn zemi a sociln
pojitn v jin zemi?
Ne, sociln a zdravotn pojitn jednoho lovka je v danm
okamiku vdy ve stejn zemi, dle pravidel EU je zdravotn pojitn v
podstat st socilnho pojitn.
Potebuj vyslan zamstnanci s sebou Evropsk prkaz zdravotnho
pojitn?
Ano, s nm maj nrok na nutn oeten v souvislosti s vyslnm v
zazench napojench na veejn systm zdrav. za obdobnch
podmnek jako mstn oban. Vhodn, nikoliv povinn, je i komern
pipojitn.

15
 Dan z pjmu (1.)
esk firma bude vyslat sv zamstnance do Rakouska, budou tam
provdt poradensk sluby v dlce cca 7 msc. Vznikne j daov
povinnost pro dan z pjmu prvnick osoby?
U dan z pjmu se postupuje dle zkon o danch z pjmu a pslun
smlouvy o zamezen dvojho zdann. Smlouva o zamezen dvojho
zdann uruje, kter pjmy mohou bt v druh zemi zdanny, pak je
teba zjistit, zda tyto pjmy budou skuten zdanny dle zkona
hostitelsk zem.
Pokud firm vznikne v hostitelsk zemi stl provozovna (lnek 5
smlouvy), vznik j i povinnost odvdt dan z pjmu dle lnku 7.
Pokud stl provozovna vznikne, vznik ji od samho zatku.
V Rakousku ve zmnn firm stl provozovna vznikne, protoe
tam bude poskytovat sluby dle ne 6 msc bhem 12 msc.

16
 Dan z pjmu (2.)
Za jakch podmnek vznik firm stl provozovna?
Definice stl provozovny se li dle pslunch smluv. Stl
provozovna zahrnuje:
zvod, kancel, tovrnu, dlnu, dl, nalezit ropy, plynu apod.,
stavenit, montn nebo instalan projekt, dozor s tm spojen,
ale pouze pokud je del ne (obvykle) 12 msc tk se
generlnho dodavatele stavby, (doby se u nesouvisejcch
staveni nestaj),
existenci zvislho zstupce, kter jedn na et podniku a m
prvo jeho jmnem uzavrat smlouvy,
u novjch smluv slubovou stlou provozovnu peshranin
poskytovn slueb, ale pouze pokud je del ne urit obdob
(nap. 6 msc kumulovan v jakmkoliv 12 msnm obdob).

17
 Dan z pjmu (3.)
esk firma bude vyslat sv zamstnance do Rakouska, budou tam
provdt poradensk sluby v dlce cca 7 msc. Vznikne j daov
povinnost pro dan z pjmu vyslanch zamstnanc?
Nejdve je teba zjistit, zda jsou vyslan zamstnanci daovmi
rezidenty esk republiky, tj., zda tam dan sv celosvtov pjmy.
Pot se ur, zda vznik daov povinnost v Rakousku, ta vznik,
pokud alespo jedna z podmnek nen splnna:
1. V Rakousku jsou krat dobu ne 183 dn ve 12 po sob jdoucch
mscch.
2. Jejich nklady nejdou na vrub stl provozovny.
3. Skuten zamstnavatel nesdl v Rakousku (toto nen splnno u
pidlovn).
Vznikne daov povinnost pro vyslan zamstnance, protoe nen
splnn minimln bod 2. Pokud tato daov povinnost vznikne,
vznik od potku.

18
 Dan z pjmu (4.)
Jak se pozn, e se jedn o rezidenty R?
Postupuje se dle definice v zkonech o danch z pjmu a pslun
smlouvy o zamezen dvojho zdann, lnku 4:
Osoba je rezidentem tam, kde m stl byt, pokud m stl byt v
obou zemch, tak se postupuje dle stediska ivotnch zjm (u
osobn a hospodsk vztahy).
Pokud toto nelze urit nebo nem stl byt v dn ze zem,
pedpokld se, e je rezidentem tam, kde se obvykle zdruje.
Pokud se obvykle zdruje v obou sttech nebo v dnm z nich, tak
se postupuje dle sttn pslunosti.
Pokud je sttnm pslunkem obou stt nebo dnm z nich,
uprav toto pslun instituce obou zem dohodou.

19
 Dan z pjmu (5.)
Jak dochz k vylouen dvojho zdann?
Definovno v lncch 22 24 smluv, pouv se metoda zpotu
nebo vyjmut:
1. Metoda zpotu z celosvtovch pjm se dle pravidel zem, kde
je daovm rezidentem, vypote jeho daov povinnost. Zapotou se
dan, kter ji odvedl v druh zemi (pouv se ron kurz zveejnn
MF). Existuje zpoet prost (pouze do ve pomrn sti dan z
asovho hlediska) nebo pln.
2. Metoda vynt (u pjm ze zamstnn ji lze v uritch ppadech
ut i v ppad, e je ve smlouv pedepsna metoda zpotu)
pjem ze zahrani je vyat. Vynt pln nebo vynt s vhradou
progrese (v podstat zjistme, jak prmrn sazba by vyla pi
zdann vech pjm, tato sazba se pak aplikuje na zklad dan bez
vyatho pjmu, vynt se provede jen do tto ve, m smysl pouze
u progresivnho zdann).

20
 Dan z pjmu (6.)
Co se stane, pokud jsou pravidla stanoven v pslunm zkon o
danch z pjmu v rozporu s pravidly uvedenmi v pslun smlouv o
zamezen dvojho zdann?
Smlouvy o zamezen dvojho zdann jsou mezinrodnmi smlouvami,
maj tud pednost ped nrodnmi zkony. Smlouva o zamezen
dvojho zdann v podstat stanov, kter pjmu mohou bt danny v
druh zemi. Dle nrodnho prva se pak ur, zda dan pjmy budou v
druh zemi skuten zdanny.
Nemohou tedy bt zdanny pjmy, kter nejsou uvedeny ve smlouv
o zamezen dvojho zdann. Naproti tomu, ne vechny pjmy, kter
jsou ve smlouv uvedeny, budou skuten v druh zemi zdanny.

21
 DPH (1.)
esk firma dodv daov poradenstvm firm usazen v Rakousku;
kde se bude odvdt DPH?
Postupuje se dle 9, odst. 1 zkona o DPH 235/2004 Sb. v platnm
znn:
Pokud je sluba poskytnuta osob povinn k dani, da odvd
pjemce sluby dle zem, kde m sdlo. Pokud je poskytnuta
provozovn v jinm stt, je msto plnn tam, kde je provozovna.
Dle zkladnho pravidla se vdy uplatuje penesen daov
povinnosti na pjemce sluby, esk firma fakturuje bez DPH, ped
rakousk firm sv DI k DPH, ve uvede v souhrnnm hlen ( 102
zkona o DPH).
DPH odvede rakousk firma dle rakouskch pravidel.

22
 DPH (2.)
esk firma dod stihy na mru osob nepovinn k dani v Rakousku;
kde se bude odvdt DPH?
Postupuje se dle 9, odst. 2 zkona o DPH 235/2004 Sb. v platnm
znn:
Pokud je sluba poskytnuta osob nepovinn k dani, da se odvd
tam, kde m poskytovatel sluby sdlo. Pokud je sluba poskytnuta
prostednictvm provozovny v jinm stt, je msto plnn tam, kde je
provozovna.
DPH odvede esk firma dle eskch pravidel.

Vedle zkladnch pravidel je ada zvltnch pravidel, nkter se

pouij pro osoby povinn k dani i osoby nepovinn k dani, nkter
pouze pro osoby nepovinn k dani, nkter se tkaj pouze
zahraninch osob (mimo EU) bu na stran poskytovatele nebo na
stran pjemce.

23
 DPH (3.)
esk firma - nepltce DPH - dodv daov poradenstv firm
usazen v Rakousku; kde se bude odvdt DPH?
Opt se postupuje dle 9 odst. 1, msto plnn v Rakousku, DPH
odvede pjemce sluby dle rakouskch pravidel. Aby esk
poskytovatel sluby obdrel esk DI k DPH, nemus se ji stt
pltcem DPH v R, ale zaregistruje se jako identifikovan osoba dle
6g a nsledujcch zkona o DPH. Ve uvede v souhrnnm hlen.
(Identifikovanch osob se netk kontroln hlen.)
esk firma - nepltce DPH - se obrt na daovho poradce v
Nmecku; kde se bude odvdt DPH?
Dle pjemce sluby, tedy v R, esk firma se stane identifikovanou
osobou dle lnku 6h, zsk esk DI k DPH a DPH z tto sluby v
R odvede. Me se tak dobrovoln pihlsit jako pltce DPH v R a
DI k DPH zskat tmto zpsobem.

24
 DPH (4.)
esk stavebn firma dod do Rakouska stavebn sluby firm
usazen v Rakousku; kde se bude odvdt DPH?
V tomto ppad se nepostupuje dle 9, ale podle 10 sluby
vztahujc se k nemovitostem, kde msto plnn je tam, kde se
nemovitost nachz, tedy v Rakousku. V tomto ppad ji nen pro
vechny stty povinnost reverse charge. Je vdy teba zjistit, zda se v
dan zemi uplatuje, i ne. V Rakousku toto penesen daov
povinnosti plat i pro sluby vztahujc se k nemovitostem, DPH tedy
odvede pjemce sluby v Rakousku.
Pozor, pokud by esk firma mla subdodavatele (nap. dal esk
firmy), mla by se v Rakousku registrovat k DPH, protoe by byla
zrove i pjemcem sluby vztahujc se k nemovitostem s mstem
plnn v Rakousku.

25
 DPH (5.)
esk stavebn firma dod do Rakouska stavebn sluby soukrom
osob; kde se bude odvdt DPH?
Opt se bude postupovat dle 10 sluby vztahujc se k
nemovitostem, kde msto plnn je tam, kde se nemovitost nachz,
tedy v Rakousku.
esk firma se mus zaregistrovat na finannm ad v Rakousku v
Grazu a pslun DPH tam dle rakouskch pravidel odvst.

Obdobn se postupuje i u dalch zvltnch pravidel uvedench dle.

26
 DPH (6.)
esk firma dodv do Nmecka pro nmeckou firmu kontejnerov
stavebn buky. Tyto buky jsou pevezeny na podvalncch,
peneseny na zklady jebem a pot pipojeny k stm. Firma vyuv
i esk subdodavatele, kte pro ni provd nap. instalatrsk prce.
Jak to bude s DPH?
Povauje se za slubu vztahujc se k nemovitostem. Tyto sluby jsou
velmi rznorod od stavebnictv, pes drbu les, hldac sluby pro
budovy, klidov sluby v budovch, ubytovac sluby, po adu
dalch. Definice, co se povauje za sluby vztahujc se k
nemovitostem nazen (o mst poskytnut sluby) 1042/2013,
lnek 31a a 31b.
DPH ze slueb poskytnutch nmeck firm odvede nmeck pjemce
sluby v Nmecku. Protoe vak esk firma je i pjemcem sluby od
svch subdodavatel, m se registrovat k DPH v Nmecku.

27
 DPH (7.)
Jsou jet dal vjimky, kde je msto plnn stanoveno jinak ne v 9?
Ano, jedn se tak o sluby:
10a) Souvisejc s pepravou osob - msto plnn tam, kde je dan sek
uskutenn.
10b) V oblasti kultury, umn, sportu, vdy, vzdlvn, zbavy - msto
plnn tam, kde se akce kon
u slueb tkajcch se vstupu na akci,
u slueb poskytnutch osob nepovinn k dani.
10c) Stravovac sluby - msto plnn tam, kde je poskytnuta.
10 d) Njem dopravnho prostedku
krtkodob pronjem (do 30 dn, u lod do 90 dn) tam, kde je pedn
fyzick osob,
jin ne krtkodob pronjem osob nepovinn k dani tam, kde m
sdlo nebo pobyt tato osoba.
A dal vjimky a 10 i).

28
 DPH (8.)
Prodvm e-knihy koncovm zkaznkm - spotebitelm - po cel
EU. Jak je to s DPH?
Od 1. 1. 2015 je zmna pro poskytovatele telekomunikanch slueb,
slueb rozhlasovho a televiznho vysln a elektronicky
poskytovanch slueb osobm nepovinnm k dani msto plnn dle
bydlit pjemce sluby. Me se uplatnit zvltn reim
zjednoduen jedno sprvn msto kde lze ve vydit msto toho, aby
toto poskytovatel sluby vyizoval sm.
Zvltn reim nen povinn. Pokud jej v R vyuije osoba povinn k
dani, kter zatm v R nen pltcem DPH, stv se identifikovanou
osobou.
Problmy:
Pesn stanoven, kterch slueb se toto tk.
Jakm zpsobem poskytovatel sluby zjist, kde m pjemce
bydlit.

29
 Ohlen vyslanch pracovnk (1.)
Firma bude vyslat sv zamstnance do Rakouska; mus je nkde
ohlsit?
Ano, v Rakousku, stejn tak jako ve velk vtin zem EU, existuje
ohlaovac povinnost pro vyslan zamstnance. Ohlauj se na
centrlnm mst na Spolkovm ministerstvu financ. V rakouskch
vnitrosttnch pedpisech navc maj uvedeno, e ohlen m bt ve
vtin ppad provedeno cca 1 tden pedem.
Kde jet existuje ohlaovac povinnost?
Nyn existuje i nabh v podstat ve vech zemch EU, lze
pedpokldat, e ve Spojenm krlovstv se ji neuplatn.

V R nahlauje pijmajc podnik.

30
 Ohlen vyslanch pracovnk (2.)
Firma bude vyslat sv zamstnance do Francie; mus je nkde
ohlsit?
Ano, ve Francii existuje online notifikan povinnost (dve byla
offline).
Firma bude vyslat sv zamstnance ve stavebnictv do vcarska;
mus je nkde ohlsit?
Ano, ve vcarsku je tak ohlaovac povinnost. U nkterch profes se
nemus ohlaovat vysln krat ne 8 dn, ale u stavebnictv,
hotelovch a restauranch slueb, prmyslovho itn, hldacch
slueb, podomnho a stnkovho prodeje a sexulnho prmyslu je
nutn ohlen minimln 8 dn pedem.
Pozor, maximln doba vysln pracovnk je 90 dn v
kalendnm roce. Ve stavebnictv se uplatuje i dovolenkov
pokladna a v nkterch kantonech pro nkter profese tak systm
kauc.

31
 Ohlen vyslanch pracovnk (3.)
Firma bude vyslat sv zamstnance - IT - do Nmecka; mus je nkde
ohlsit?
Ne, v Nmecku se zatm ohlauj pouze zamstnanci v nkterch
oborech, IT tam nepat. Jedn se pedevm o stavebnictv, dle
nakldn s odpady, prmyslov itn, istrny a prdelny pro
komern klienty, bezpenostn a peovatelsk sluby aj. vce
informac dle.
Firma bude vyslat sv zamstnance do Belgie; mus je nkde ohlsit?
Ano, vyuv se on-line systm www.limosa.be, v prvnm kroku se
firma zaregistruje a zsk vstupn daje, v druhm kroku pak ohlauje
sv zamstnance.
Jsou zem, kde nen notifikan povinnost?
Nyn se v podstat zavd vude, snad s vjimkou Spojenho
krlovstv.

32
 Ohlaovn v Nmecku (1.)
Mus zamstnavatel ohlsit sv zamstnance v Nmecku bez ohledu
na obor?
Ne, v Nmecku se ohlauj zamstnanci pouze v nkterch oborech:
Mont a demont veletrh a vstav
Stavebnictv obecn a dal innosti na nj navzan
Masn prmysl
Zemdlstv, lesnictv a zahradnictv
Stravovac a ubytovac sluby
Prmyslov itn
Peprava osob
Pouov a zbavn sektor
Nkladn doprava, dopravn a logistick sluby
Nakldn s odpady, itn silnic, zimn drba

33
 Ohlaovn v Nmecku (2.)
Pokraovn
kolc a vzdlvac sluby dle druh a tet sti Socilnho zkonku
Potovn sluby
Peovatelsk sluby
Porka a zpracovn masa
Bezpenostn sluby
Textiln a odvn prmysl
Prdelny a istrny pro firemn zkaznky

Jak se ohlaovn provd?

Nov se uplatuje online formul, od 1. 7. 2017 bude jeho pouvn
povinn. Do 30. 6. 2017 lze jet pout pvodn formule zaslan
potou nebo faxem.
Ohlen a doklad o tom, e odelo, je teba mt s sebou.

34
 Vkon regulovan innosti (1.)
Firma bude vyslat sv zamstnance. Mus dat o uznn kvalifikace?
Ne, uznn kvalifikace je teba pouze u trvalho vkonu regulovan
innosti v jin zemi. Pi doasnm poskytovan slueb v regulovan
oblasti je obvykle teba tuto innost v hostitelsk zemi ohlsit,
ppadn tam dat o oven kvalifikace.
Jak se zjist, zda je innost regulovan?
Rozsah se velmi li, v nkterch zemch jsou jich stovky (nap. v R),
jinde pomrn mlo (Skandinvie). Li se i definice jednotlivch
profes. Na serveru europa.eu je ne zcela pln databze, lep jsou
databze nrodn.
Jak probh ohlen kvalifikace?
Vypln se notifikan formul a obvykle se dopln doklady o kvalifikaci
podniku a doklady o tom, e podnik legln funguje v zemi pvodu,
ve se pekld, nemus se ekat na potvrzen.

35
 Vkon regulovan innosti (2.)
Co se stane, pokud provdn innost nen regulovan v R, ale je
regulovan v Rakousku?
Pak pro prokzn kvalifikace sta mt doklad, e innost v R byla
legln poskytovna alespo 1 rok v uplynulch 10 letech.
Jak dlouho plat ohlen kvalifikace?
Plat 1 rok, pak je teba jej ppadn obnovit
Ohlauje se kvalifikace vyslanch zamstnanc i kvalifikace
vyslajcho podniku?
Ohlauje se kvalifikace vyslajcho podniku, protoe ten je odpovdn
za to, e jeho zamstnanci jsou dostaten kvalifikovan.
Kdy je teba provst oven kvalifikace?
U innost, kter maj dsledky pro veejn zdrav nebo bezpenost,
me hostitelsk zem poadovat oven kvalifikace. Na rozdl od
ohlen jde o povolovac reim a mus se ekat na vsledek (max. 3
msce).
36
 Vkon regulovan innosti (3.)
Firma bude vyslat sv zamstnance zednky do Rakouska. Mus
provst ohlen kvalifikace?
Ano, v Rakousku je tato innost regulovan Baumeister, uplatuje
se sloitj procedura oven kvalifikace. Vyplnn formul
spolen s doklady o kvalifikaci a innosti firmy v R (edn oven
kopie nebo originly a edn oven peklady do nminy) se
odelou doporuenou potou na Spolkov ministerstvo pro vdu
vzkum a hospodstv do Rakouska 2 msce pedem a pok se na
potvrzen, oven je v Rakousku zpoplatnno.
Firma bude vyslat sv zamstnance zednky do Nmecka. Mus
provst ohlen kvalifikace?
Ano, v Nmecku je regulovan innost Maurer und Betonmaurer. Na
mstn pslunou emeslnou komoru dle msta vkonu innosti se
pole ohlen doplnn doklady o kvalifikaci a innosti firmy v R s
nmeckm pekladem. Mono poslat elektronicky, sta prost kopie
a prost peklady. I v Nmecku nkdy zpoplatnno.

37
 Co je teba mt s sebou, pobyt
Jak doklady potebuj mt vyslan zamstnanci s sebou?
Formul A1 pro vysln nebo soubh innost; Evropsk prkaz
zdravotnho pojitn; dkazy o tom, e byla provedena ohlen
vyslanch zamstnanc a ohlen regulovan profese (pokud jsou
povinn); doklady o odmovn; kopie pracovnch smluv s alespo
stenm pekladem. Je teba vst dnou evidenci pracovn doby,
pestvek v prci apod.
Kontroln orgny se mohou vyslanch zamstnanc ptt, jakou
dostvaj mzdu, mohou si tak pes esk inspektort prce ovit, e
pslunou mzdu pot obdreli.
Pozor, v Rakousku nyn velmi dbaj na dodrovn formlnch
poadavk, chtj mt ve na mst k dispozici a s pekladem do
nminy, jinak hroz vysok pokuty!!!

Pozor, u pobyt delch ne 3 msce je obvykle teba se pihlsit na

policii i na radnici v hostitelsk zemi dle tamnch pravidel, toto plat i
pro OSV.

38
 Dal zpsoby vysln (1.)
Existuje jenom vysln pracovnk v rmci peshraninho
poskytovn slueb nebo jsou jet jin zpsoby?
Ve smrnici o vysln pracovnk jsou definovny 3 zpsoby:
1. Vysln v rmci peshraninho poskytovn slueb.
2. Vysln pidlovn agenturami prce.
3. Vysln v rmci skupiny podnik.
Jak jsou mezi nimi rozdly?
Pi vysln pracovnk v rmci peshraninho poskytovn slueb
vyslan zamstnance stle d vyslajc podnik. Vyslajc podnik je
tak vybav vemi potebnmi stroji a nstroji. Pi pidlovn je d
pijmajc subjekt.
Firma chce do Nmecka vyslat sv zamstnance idie kamion bez
kamion. O jak zpsob vysln se jedn?
Jedn se o pidlovn, protoe pjemci poskytnete pouze pracovn
slu, kterou on bude dle svch poteb vyuvat.

39
 Dal zpsoby vysln (2.)
esk agentura prce s povolenm z R a pslunm pojitnm chce
do Rakouska (i do jinch zem EU) pidlovat sv zamstnance, jedn
se o jednorzovou zakzku. Potebuje jet njak dal povolen?
Pravidla pro pidlovn zamstnanc agenturami prce do zem EU
se li zem od zem.
V Nmecku se mus dat o koncesi (zpoplatnno),
v Rakousku je teba innost esk agentury prce ohlsit v rmci
ohlen kvalifikace,
v Maarsku lze zamstnance pidlovat v podstat voln,
v R lze jednorzov (do 1 roku) pouze na zklad ohlen bez
pslunho povolen z R,
do vcarska nelze peshranin pidlovat zamstnance, bu se
tam mus zaloit agentura prce nebo esk agentura prce me
pro vcarsk agentury prce provdt recruitment, samotn
pidlovn pro vcarsk podniky vak ne.

40
 Dal zpsoby vysln (3.)

esk podnik potebuje vyslat sv zamstnance ke sv sestersk

spolenosti do Rakouska, rakousk podnik jej bude dit. Jak m
postupovat?
Vyuije 43a eskho zkonku prce Doasn pidlovn - za
uritch podmnek nemus mt povolen pro agentury prce v R,
nap.:
Pidluje zamstnance, kte pro nj pracuj dle ne 6 msc.
Za pidlovn nen poskytnuta plata, mohou bt pouze uhrazeny
skuten nklady spojen s vyslnm (hlavn hrub mzda,
pojitn, cestovn nhrady).
Uzavena psemn smlouva mezi podnikem a zamstnancem.
Vyslajc podnik ohls svoji innost v Rakousku a nahls vyslan
zamstnance.

41
 Dal zpsoby vysln (4.)

Existuj jet dal rozdly v podmnkch pro vysln v rmci

peshraninho poskytovn slueb a pro pidlovn?
Ano, pedevm:
Pracovn-prvn podmnky pidlenho zamstnance mus bt
srovnateln s podmnkami mstnho zamstnance (nesta pouze
minimln podmnky).
Obvykle se plat da z pjmu pidlenho zamstnance od prvnho
dne v hostitelsk zemi, protoe se pedpokld, e skutenm
zamstnavatelem je firma, kam byl zamstnanec pidlen, a ta m
samozejm sdlo v dan zemi - nen splnna 3. podmnka smluv o
zamezen dvojho zdann.
Obvykle je rozena notifikan povinnost pro vyslan
zamstnance.
Pidlen zamstnanci oban 3. zem (a Chorvatska) potebuj
pracovn povolen (pidlovn zamstnanc 3. zem omezuje i
legislativa R).

42
 Novinky vysln pracovnk (1.)

Dolo v posledn dob k zvanm zmnm ohledn vysln

pracovnk?
Ano, byla pijata smrnice 2014/67/EU o prosazovn smrnice o
vysln pracovnk. Implementovna mla bt do poloviny roku 2016.
K jakm zkladnm zmnm dolo?
Zven informovanosti firem a zamstnanc o pracovn-prvnch
podmnkch vechny lensk stty musej mt na jedn webov
adrese tyto informace vetn obecn zvaznch kolektivnch smluv,
ale pouze v nrodnch jazycch.
Zpsnila se pravidla pro kontrolu vysln vetn ohlaovac
povinnosti a zjiovn, zda vyslajc podnik skuten podnik ve sv
domovsk zemi.
Je mono vyadovat povinnost mt k dispozici pracovn smlouvy,
vplatn psky s peklady do pslunho jazyka.
Lze stanovit povinnost odevzdat po skonen vysln pslun doklady
na ady hostitelsk zem a mt tam kontaktn osobu.

43
 Novinky vysln pracovnk (2.)

Pipravuj se jet njak dal zvan zmny?

Ano, Evropsk komise pipravila novelu smrnice o vysln
pracovnk, navren zmny:
Msto platby minimln mzdy platba srovnateln odmny.
Po 24 mscch m pro vyslan zamstnance obecn platit zkonk
prce zem vysln (ne pouze vybran sti jako dosud).
Obecn zvazn kolektivn smlouvy budou zvazn i pro vyslan
zamstnance ve vech oborech, nejenom ve stavebnictv (toto ji
nyn uplatuje nap. Rakousko).
U subdodavatelskch etzc budou platit stejn pravidla pro
odmovan zamstnanc vyslanch subdodavateli, jako jsou
stanovena pro hlavnho dodavatele (nap. pslun kolektivn
smlouva, i kdy nem obecnou platnost).
Zsada rovnho zachzen se uplatn i pi pidlovn agenturami
prce.
44
II. Peshranin poskytovn
slueb OSV
 OSV opt komplexn problm

Za jakch podmnek me OSV doasn poskytovat sluby?

Kdy se jedn o nelegln zamstnvn?
Kde bude OSV platit sociln a zdravotn pojitn a jak se to
proke?
Kde bude OSV platit dan z pjmu?
Jak to bude s platbou DPH?
Jak je to s ohlaovacmi procedurami?
Co mus mt OSV s sebou?

ada podmnek pro peshranin poskytovn slueb OSV je

obdobn jako pro vysln pracovnk, nkter pravidla se vak
zsadn li.

46
 Pslun legislativa EU

Kde je definovno peshranin poskytovn slueb OSV v rmci EU?

Ve Smlouv o fungovn EU, lnky 56 - 62.
Jak smrnice se tk peshraninho poskytovn slueb, je odlin
od smrnice pro vysln pracovnk?
Peshraninho poskytovn slueb (i problematiky usazen pro firmy
poskytujc sluby) se tk smrnice o slubch 123/2006/ES.
Smrnice o vysln pracovnk je 96/71/ES. V souasnosti se jedn o
pijet smrnice doplujc smrnici o vysln pracovnk, kter s
velkou pravdpodobnost tuto innost jet zkomplikuje.
Kter smrnice se tk kvalifikac?
Je to smrnice o uznvn odbornch kvalifikac 2005/36/ES.

47
 Poskytovn slueb OSV (1.)

OSV - kadenice - si chce pronajmout saln v Rakousku. Me tuto

innost provdt bez usazen (zaloen formy podnikn) v Rakousku?
Ne, jedn se o trval podnikn v Rakousku, mus si tam zaloit
podnik.
OSV - kadenice - v blzkosti hranic s Rakouskem m monost zskat
zakzku na obasn poskytovn kadenickch slueb v domov
dchodc v Rakousku. Mus se tam usadit?
Ne, tuto slubu me provdt peshranin, protoe se jedn o
doasn a pleitostn poskytovn slueb. Posuzuje se dle dlky
trvn, pravidelnosti, etnosti, a nepetritosti poskytovn slueb.
OSV navc nebude mt v Rakousku stl msto podnikn, z nho by
zskvala zkaznky z tto zem. Prvo posoudit, kdy je mono
podnikat bez usazen, m Soudn dvr EU.

48
 Poskytovn slueb OSV (2.)

Za jakch podmnek me OSV peshranin poskytovat sluby?

Nesm se jednat o nelegln zamstnvn. Je teba dodret pravidla:
Prce vykonvny na zklad smlouvy o dlo, objednvky.
OSV m svoje nad a vybaven.
Odmna sjednna za dlo, nesm se pouvat asov odmna.
OSV ru za vady na dle.
OSV mus bt schopna pijmat i jin zakzky.
OSV m i jin zkaznky.
Odbratel nem zsadn vliv na obsah a zpsob provdn sluby.
Odbratel nevydv pokyny a ned prci OSV.

49
 Poskytovn slueb OSV (3.)

esk OSV - zednk - chce peshranin poskytovat sluby truhle.

Je to v podku?
Ne, peshranin lze poskytovat pouze sluby legln vykonvan v
zemi pvodu.
esk stavebn firma provd ve Francii stavebn zakzku, pracuj na
n jej zamstnanci a jej OSV. Vichni maj nad od hlavnho
dodavatele esk firmy, obleen a ochrann pomcky s logem
hlavnho dodavatele a nelze rozeznat, kdo je vyslan zamstnanec a
kdo OSV. Je to takto v podku?
Ne, jedn se jednoznan o nelegln prci, kter je v jinch zemch
EU trestna podstatn psnji ne zatm v R.

50
 Sociln a zdravotn pojitn

esk OSV - instalatr - m monost zskat zakzku bhem

rekonstrukce domu soukrom osoby v Rakousku. esk OSV bude
instalatrsk prce provdt sama a jako instalatr OSV ji v R
psob dlouho. Za jakch podmnek zsk formul A1, aby dokzal, e
je v systmu socilnho pojitn v R?
Pravidla pro uren zem jsou obdobn jako pro vyslan
zamstnance, OSV me zskat A1 pro vysln nebo pro soubh
innost. Formul A1 mu bude okresn sprvou socilnho
zabezpeen (OSSZ) vydn v ppad, e v R podnik v oboru
minimln 2 msce jako OSV a odvd pslun pojitn do
eskho systmu.
V ppad peruen ivnosti maximln do roku, pokud pedtm
OSV v R normln podnikala, tak OSSZ formul vyd, v ppad
delho peruen ne. Pak OSV bu mus v R obnovit ivnost a
podnikat v n min. 2 msce, nebo bude podlhat pedpism
Rakouska.
51
 Dan z pjmu

Za jakch podmnek vznikne esk OSV - zednkovi - povinnost platit

dan z pjmu i ve vdsku?
Opt se nejdve mus urit, kde m dan osoba daov domicil.
Povinnost odvdt da z pjmu i v hostitelsk zemi OSV vznik,
pokud j v druh zemi vznikne stl provozovna. Ta vznik pedevm z
dvodu vzniku stlho msta pro podnikn nebo u novjch smluv
(ne se vdskem) z dvodu peshraninho poskytovn slueb. Pokud
stl provozovna vznikne, vznikne od samho zatku. Vylouen
dvojho zdann je pak provedeno dle smlouvy metodou zpotu nebo
vynt.
Pozor, nap. ve vdsku je stl msto pro podnikn definovno
zhruba takto: Zeteln msto pro podnikn, kter mus bt pevn a m urit
stupe stlosti, innost mus bt provdna z tohoto msta pro podnikn.
Pevn msto pro podnikn je pak definovno pokud, je del ne 6
msc.

52
 DPH (1.)

esk OSV - IT - dodv peshranin sluby do Rakouska firm

usazen v Nmecku. Nmeck firma nem v Rakousku provozovnu.
Jak to bude s DPH?
Jedn se o zkladn pravidlo 9, odst. 1 zkona o DPH, msto plnn je
tam, kde m sdlo pjemce sluby (osoba povinn k dani), tedy v
Nmecku. esk OSV ped sv DI k DPH pjemci sluby a bude
fakturovat bez DPH. Pokud nen v R pltcem, me se stt osobou
identifikovanou nebo dobrovoln pltcem DPH v R.
esk OSV - tlumonice - bude doprovzet eskou firmu na jednn
do Itlie. Kde bude msto plnn?
Msto plnn bude v R, protoe pjemcem sluby je osoba povinn k
dani usazen v R. Pokud by tlumoila pro italskou firmu v R,
mstem plnn by byla Itlie.

53
 DPH (2.)

esk OSV - topen - dodv peshranin sluby do Rakouska. Jak

to bude s platbou DPH?
Jedn se o slubu vztahujc se k nemovitostem, kde msto plnn je
tam, kde se nemovitost nachz v Rakousku.
Pokud je odbratelem sluby osoba povinn k dani v Rakousku, tak
ji tento pjemce v Rakousku odvede.
Pokud je odbratelem osoba nepovinn k dani v Rakousku, mus se
esk OSV registrovat k DPH na finannm adu v Grazu a DPH
tam odvst.
Pokud je esk OSV subdodavatelem esk firmy, tak se tato
esk firma jako pjemce sluby v Rakousku m v Rakousku
registrovat k DPH na finannm adu v Grazu a DPH tam odvst.

54
 Ohlaovn OSV

esk OSV - zvuka - bude dodvat sv sluby v Belgii. Je teba, aby

se nkde ohlsil?
Bohuel, OSV je opt teba nahlaovat do systmu limosa. Soudn
dvr EU sice rozhodl, e nkter poadavky pi ohlen jsou
nadbyten, ale ze strany Belgie dolo k drobnm zmnm pi
ohlaovn a povinnost pro OSV byla obnovena.
Pozor, i vcarsko a Dnsko vyaduj, aby se OSV nahlsily do
jeho on-line systmu obdobn jako vyslan zamstnanci.
OSV si mus ovit, jestli je jej innost v druh zemi regulovan.
Pokud by byla regulovan, musel by v hostitelsk zemi provst
ohlen kvalifikace obdobn, jak se to dl v ppad firem. Ohlen
navc (krom dokladu o usazen v zemi pvodu a o kvalifikaci) jet
dopln kopi obanskho prkazu nebo pasu, aby dokzal, e je
obanem EU.

55
 Co je teba mt s sebou

Jak doklady potebuj OSV mt s sebou?

Formul A1 pro vysln nebo soubh innost; Evropsk prkaz
zdravotnho pojitn; dkaz o tom, e bylo provedeno ohlen
regulovan profese (pokud se jedn o innost regulovanou v
hostitelsk zemi); u vcarska, Dnska a Belgie doklad, e bylo
provedeno ohlen do on-line systmu; vhodn - vpis z
ivnostenskho rejstku s pekladem do jazyka pslun zem,
ppadn kopii smlouvy i objednvky, na jejm zklad slubu
poskytuje.
Lze nkde pehledn nalzt pracovn-prvn podmnky dle smrnice
o vysln pracovnk?
Do jist mry jsou k dispozici zde:
https://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=8326&acro=living&lang=
en&parentId=7768&countryId=AT&living, lze vyhledvat nap.
pracovn dobu, dobu odpoinku, dlku dovolen apod.

56
 Dal zvltn podmnky

Existuj jet njak dal zvltn podmnky?

Ano, v Rakousku je u zednickch profes pi novch stavbch (nikoliv
nap. rekonstrukcch) pojitn odpovdnosti s velmi vysokm
plnnm. Pro jednorzovou zakzku je limit 1 milion (3 miliony za
rok) do obratu cca 40 milion . Pi vych obratech je teba se
pojistit na 5 milion pi jednorzov zakzce, i 15 milion /rok.
Co je to srkov da pro stavebnictv v Nmecku?
Jedn se o 15% da, kterou jsou povinni strhvat vichni zadavatel
stavebnch prac v Nmecku z faktur, tuto da odvdj na finann
ad. Pokud firmy dodruj vechny podmnky, mohou si dodaten
zadat o vrcen dan. Lep je pedem podat na finannm ad
v Chemnitz o zprotn povinnosti platit srkovou da, je teba splnit
adu podmnek, na zprotn nen prvn nrok, ale zprotn je pro
firmu podstatn vhodnj.

57
 Vysln pracovnk do 3. zem

Aplikuj se obdobn pravidla nap. pi vysln do Spojench

arabskch emirt?
Ne, pi vysln pracovnk do 3. zem (mimo EU, EHP a vcarsko)
dn obecn pravidla neexistuj.
Jak mm tedy postupovat?
Je vdy nutn postupovat dle pravidel dan zem, ta se znan li. D
se pouze shrnout:
Obvykle je teba mt pracovn povolen pro danou zemi. A to i kdy
pro danou zemi plat nap. bezvzov styk, protoe ten se obvykle tk
pouze turistickho pobytu.
Pokud m R s danou zem uzavenou mezinrodn smlouvu ohledn
pojitn, postupuje se dle n a vydv se A1 pro pslunou zemi.
Pokud m R s danou zem uzavenou smlouvu o zamezen dvojho
zdann, postupuje se podle n.

58
III. Ppadov studie, zvren
shrnut
 Vysln do Nmecka IT (1.)

esk IT firma m monost zskat od nmeck firmy v Nmecku

zakzku na tvorbu software na mru, potebuje tam vyslat svho
pracovnka, kterho bude i nadle dit. Pedpokldan dlka
zakzky je 15 msc.
Me vyslat svho zamstnance?
Ano, je to jej zamstnanec, jedn se o jednorzovou zakzku,
firma bn v R vytv software na mru.
Mus platit minimln mzdu platnou pro Nmecko? A co ostatn
pracovnprvn podmnky?
Ano, od 1. 1. 2015 plat obecn minimln mzda pro Nmecko
(8,84 /hod). I dal podmnky stanoven v lnku 3 smrnice
96/71/ES je teba dodret.

60
 Vysln do Nmecka IT (2.)

Me za zamstnance i nadle platit zkonn pojitn v R?

Ano, pi vysln je to mon a po dobu 24 msc. Je teba
zadat o formul A1, kter toto prokazuje. Tak potebuje
Evropsk prkaz zdravotnho pojitn.
Vznikne firm v Nmecku povinnost odvdt da z pjmu?
Je to pravdpodobn, me j vzniknout stl msto pro podnikn
kancel (ve smlouv s Nmeckem nen definovan slubov
stl provozovna). Pokud j stl provozovna vznikne, vznik j i
povinnost odvdt dan z pjmu prvnick osoby i v Nmecku.
Bude v Nmecku zamstnanec odvdt da z pjmu?
Ano, bude tam dle ne 183 dn. Lze zadat o odputn zlohy
na da z pjmu v R.

61
 Vysln do Nmecka IT (3.)

Kde se bude odvdt DPH?

Jedn se o slubu dle zkladnho pravidla, msto plnn je tam, kde
m sdlo pjemce sluby v Nmecku. esk firma bude
fakturovat bez DPH a ped pjemci sluby sv DI k DPH.
Mus se vyslan zamstnanec ohlsit?
Ne, v Nmecku se ohlauj pouze zamstnanci ve vyjmenovanch
oborech.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ne, IT nen v Nmecku regulovan profese.

62
 Vysln do Nmecka elektro (1.)

esk stavebn firma m monost zskat od nmeck firmy v

Nmecku zakzku na elektroinstalan prce, potebuje tam vyslat
sv pracovnky, kter bude i nadle dit. Pedpokldan dlka
zakzky je cca 7 msc.
Me vyslat sv zamstnance?
Ano, jsou to jej zamstnanci, jedn se o jednorzovou zakzku,
firma bn v R provd elektro prce.
Mus platit minimln mzdu platnou pro Nmecko? A co ostatn
pracovnprvn podmnky?
V Nmecku jsou minimln mzdy i pro obory pokryt obecn
zvaznmi kolektivnmi smlouvami, existuje i pro elektro (10,40
/hod. nebo 10,65 /hod). Dal podmnky stanoven v lnku 3
smrnice 96/71/ES je tak teba dodret.

63
 Vysln do Nmecka elektro (2.)

Me za zamstnance i nadle platit zkonn pojitn v R?

Ano, pi vysln je to mon a po dobu 24 msc. Je teba
zadat o formul A1, kter toto prokazuje. Tak potebuj
Evropsk prkaz zdravotnho pojitn.
Vznikne firm v Nmecku povinnost odvdt da z pjmu?
Zle na situaci, za uritch podmnek (pi existenci stlho msta
podnikn) by mohla vzniknout kancel.
Budou v Nmecku zamstnanci odvdt da z pjmu?
V ppad neexistence stl provozovny zle na tom, zda
jednotliv zamstnanci budou v Nmecku del dobu ne 183 dn z
kalendnho roku. Pokud ano, budou tam odvdt da z pjmu.

64
 Vysln do Nmecka elektro (3.)

Kde se bude odvdt DPH?

Jedn se o slubu vztahujc se k nemovitosti. Pro Nmecko plat, e
pokud je pjemcem pltce DPH v Nmecku, tak odvd DPH on.
Pozor, pokud by esk firma mla subdodavatele, mla by se
registrovat k DPH v Nmecku.
Mus se vyslan zamstnanci ohlsit?
Ano, jedn se o stavebnictv v irm slova smyslu, je tedy teba
provst ohlen vyslanch zamstnanc.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ano, elektro profese pat mezi profese regulovan v Nmecku. Na
emeslnou komoru se zale ohlen vkonu regulovan innost
doplnn doklady o kvalifikaci a leglnm usazen firmy v R s
peklady. Plat 1 rok, nkdy je zpoplatnno.

65
 Vysln do Rakouska stav. (1.)

esk stavebn firma m monost zskat od rakousk firmy v

Rakousku zakzku na stavebn projekt, potebuje tam vyslat sv
pracovnky, kter bude i nadle dit. Pedpokldan dlka zakzky
je cca 13 msc.
Me vyslat sv zamstnance?
Ano, jsou to jej zamstnanci, jedn se o jednorzovou zakzku,
firma bn v R provd stavebn prce.
Mus platit minimln mzdu platnou pro Rakousko? A co ostatn
pracovnprvn podmnky?
Ano, v Rakousku jsou minimln mzdy stanoven obecn zvaznmi
kolektivnmi smlouvami pro stavebn obory. Dle bude platit odvody
do dovolenkov pokladny. Dal podmnky stanoven v lnku 3
smrnice 96/71/ES je tak teba dodret. Pozor na formln
poadavky!!!
66
 Vysln do Rakouska stav. (2.)

Me za zamstnance i nadle platit zkonn pojitn v R?

Ano, pi vysln je to mon a po dobu 24 msc. Je teba zadat
o formul A1, kter toto prokazuje. Tak potebuj Evropsk prkaz
zdravotnho pojitn.
Vznikne firm v Rakousku povinnost odvdt da z pjmu?
Ano, vznikne j tam stl provozovna stavba nebo stavenit del
ne 12 msc, vznik od potku poskytovn slueb v Rakousku.
Budou v Rakousku zamstnanci odvdt da z pjmu?
Ano, protoe firm v Rakousku vznikne stl provozovna,
zamstnanci budou odvdt v Rakousku da z pjmu, by by tam
byli 1 den.

67
 Vysln do Rakouska stav. (3.)
Kde se bude odvdt DPH?
Jedn se o slubu vztahujc se k nemovitosti. Pro Rakousko plat, e
pokud je pjemcem pltce DPH v Rakousku, tak odvd DPH on. Pozor,
pokud by esk firma mla subdodavatele, mla by se registrovat k
DPH v Rakousku.
Mus se vyslan zamstnanci ohlsit?
Ano, v Rakousku se ohlauj vichni vyslan pracovnci. Automaticky
dojde i k nahlen do dovolenkov pokladny.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ano, stavebn profese pat mezi profese regulovan v Rakousku. Na
ministerstvo v Rakousku se doporuenou potou zale ohlen vkonu
regulovan innost doplnn doklady o kvalifikaci a leglnm usazen
firmy v R (originly i oven kopie + oven peklady). Plat 1 rok.

68
 OSV do Nmecka IT (1.)
esk OSV - IT - m monost zskat od nmeck firmy v Nmecku
zakzku na pravu softwaru. Pedpokldan dlka zakzky je 2
tdny.
Me OSV v Nmecku provdt IT sluby?
Ano, bn v R provd IT prce, m i jin zkaznky, pevezme
zruku za dlo apod.
Me OSV i nadle platit zkonn pojitn v R?
Ano, pi vysln je to mon a po dobu 24 msc. Je teba zadat
o formul A1, kter toto prokazuje, nebude problm jej zskat,
protoe jako IT v R dlouhodob psob. Tak potebuje Evropsk
prkaz zdravotnho pojitn.

69
 OSV do Nmecka IT (2.)
Vznikne OSV v Nmecku povinnost odvdt da z pjmu?
Je to velice nepravdpodobn, stl provozovna j nevznikne.
Kde se bude odvdt DPH?
Jedn se o slubu dle zkladnho pravidla, msto plnn je tam, kde
m sdlo pjemce sluby - v Nmecku. Pokud OSV nen v R
pltcem DPH, stane se bu osobou identifikovanou nebo
dobrovolnm pltcem DPH a zsk tak DI k DPH, kter ped firm
v Nmecku.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ne, IT profese nepat mezi profese regulovan v Nmecku,
regulovan jsou v tomto oboru pouze profese, kter souvisej nap. s
elektrotechnikou, ne innosti souvisejc se tvorbou softwaru.

70
 OSV do Nmecka stav. (1.)
esk OSV mal-lakrnk pltce DPH v R - m monost zskat
od nmeck firmy v Nmecku zakzku na malsk prce.
Pedpokldan dlka zakzky je 2 tdny.
Me OSV v Nmecku provdt malsk prce?
Ano, bn v R provd malsk prce, m i jin zkaznky,
pevezme zruku za dlo, nebude spolupracovat s jinmi OSV i
zamstnanci.
Me OSV i nadle platit zkonn pojitn v R?
Ano, pi vysln je to mon a po dobu 24 msc. Je teba zadat
o formul A1, kter toto prokazuje, nebude problm jej zskat,
protoe jako mal v R dlouhodob psob. Tak potebuje
Evropsk prkaz zdravotnho pojitn.

71
 OSV do Nmecka stav. (2.)
Vznikne OSV v Nmecku povinnost odvdt da z pjmu?
Je to velice nepravdpodobn, stl provozovna j nevznikne.
Kde se bude odvdt DPH?
Jedn se o slubu vztahujc se k nemovitosti. Pro Nmecko plat, e
pokud je pjemcem pltce DPH v Nmecku, tak odvd DPH on.
Pozor, pokud by OSV mla pjemce sluby soukromou osobu,
musela by se v Nmecku registrovat k DPH. To sam plat i pro
firmy.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ano, stavebn profese pat mezi profese regulovan v Nmecku. Na
emeslnou komoru se zale ohlen vkonu regulovan innost
doplnn doklady o kvalifikaci a leglnm usazen firmy v R s
peklady a o eskm obanstv. Plat 1 rok.

72
 Vysln do R poradenstv (1.)
Polsk poradensk firma bude v rmci dvouletho projektu vyslat
svho zamstnance do R, kde bude u klienta esk firmy -
poskytovat poradensk sluby. Celkov doba vysln nepeshne 5
msc bhem 12 msc.
Me vyslat sv zamstnance?
Ano, jsou to jej zamstnanci, jedn se o zakzku v oboru, ve kterm
firma bn v Polsku podnik.
Mus platit minimln mzdu platnou pro R? A co ostatn pracovn
prvn podmnky?
Ano, ale minimln mzda v Polsku a v R se zsadn neli. Dal
podmnky stanoven v lnku 3 smrnice 96/71/ES je tak teba
dodret. Pozor, nesm se zapomenou na cestovn nhrady.

73
 Vysln do R poradenstv (2.)
Me za zamstnance i nadle platit zkonn pojitn v Polsku?
Ano. Aby to prokzal, je vhodnj zadat o A1 pro soubh innost,
protoe polsk oban bude vyjdt do R opakovan a zrove
bude z vce ne 25 % pracovat v zemi svho bydlit. Tak potebuje
EHIC.
Vznikne firm v R povinnost odvdt da z pjmu?
Pravdpodobn ne, sluby budou poskytovny krat dobu ne 6
msc v 12 mscch. Stl provozovna by mohla vzniknout z
dvodu innosti kancele.
Bude v R zamstnanec odvdt da z pjmu?
Pravdpodobn ne, bude zde krat dobu ne 183. Pokud by firm v
R vznikla stl provozovna, vznikla by zamstnanci povinnost danit
sv pjmy z R v R ode dne 1.

74
 Vysln do R poradenstv (3.)
Kde se bude odvdt DPH?
Jedn se o slubu dle zkladnho pravidla, DPH bude odvdt
pjemce sluby esk firma dle pravidel R. Polsk firma esk
firm ped sv polsk DI k DPH.
Mus se vyslan zamstnanci ohlsit?
Ano, v R m povinnost nahlaovat vyslan zamstnance pjemce
sluby - esk firma. Provd se na mstn pslunm adu prce
dle msta vkonu innosti.
Je teba provst ohlen vkonu regulovan innosti?
Ne, sluby, kter budou v R provdny (jedn se o 60.
Poradenskou a konzultan innost, zpracovn odbornch studi a
posudk), zde nejsou regulovny.

75
 Zvren shrnut (1.)
Peshranin (tj. bez usazen v hostitelsk zemi EU) me firma
poskytovat pouze sluby, kter legln provd ve sv zemi pvodu.
Peshranin lze poskytovat sluby pouze doasn a pleitostn.
Do jin zem EU me firma vyslat pouze sv zamstnance.
I OSV mohou peshranin poskytovat sluby v jin zemi EU, je
teba splnit adu podmnek, mezi vyslajcm (i pijmajcm)
podnikem nesm existovat pracovn prvn vztah, jinak by se
jednalo o nelegln zamstnvn.
Pi vysln pracovnk - oban 3. zem zamstnavatelem
usazenm v EU je pro obany 3. zem teba povolen k pobytu za
elem zamstnn v zemi vysln.

76
 Zvren shrnut (2.)
Vyslan zamstnanci mus mt alespo minimln pracovn
podmnky (ve vyjmenovanch oblastech) jako maj zamstnanci v
hostitelsk zemi. Pi pidlovn maj mt obdobn podmnky.
Formul A1 dokld, e vyslan zamstnanci (i OSV) zstvaj v
socilnm systmu zem pvodu. Tak potebuj mt s sebou
Evropsk prkaz zdravotnho pojitn.
Je teba zjistit pravidla pro dan z pjmu vyslajcho podniku i
vyslanch zamstnanc (i OSV) a DPH a postupovat v souladu s
nimi.
Tm ve vech zemch EU a EHP existuje notifikan povinnost pro
vyslan zamstnance.

77
 Zvren shrnut (3.)
Pokud peshranin poskytovan sluba pat mezi innosti, kter
jsou v hostitelsk zemi regulovan, je obvykle teba provst
ohlen kvalifikace.
Pokud vyslan zamstnanci (i OSV) pobvaj v hostitelsk zemi
dle ne 3 msce, je teba je nahlsit na policii a zadat o
pechodn pobyt obana EU.
Ve stavebnictv existuje v ad zem (nap. v Rakousku, Nmecku,
Belgii, Francii, vcarsku) institut tzv. dovolenkov pokladny, co
vysln pracovnk me znan prodrait.

78
 Dal informace
Broura Jak sprvn
peshranin poskytovat
sluby a vyslat pracovnky (i
v AJ) vetn doplnn
tkajcho se minimln mzdy
v Nmecku
Ke staen na:
http://www.crr.cz/cs/podpora-
podnikani/publikace-prirucky/

79
 Centrum pro regionln rozvoj esk republiky
Sttn pspvkov organizace zzen Zkonem . 248/2000 Sb., o podpoe regionlnho
rozvoje, zen Ministerstvem pro mstn rozvoj R

Dlouholet praxe v roli zprostedkujcho subjektu (od roku 1996)

(2014-2020) Integrovan regionln operan program
(2007-2013) Integrovan operan program, OP Technick pomoc
(2004-2006) Spolen regionln operan program, OP JPD2
(1998-2004) pedvstupn programy (PHARE, ISPA, SAPARD)

Jako zprostedkujc subjekt vdy zajiovalo:

konzultan a informan innost pro adatele, spoluprce na propagaci programu
vkon kontroly a monitoringu realizace projekt ve vech fzch projektovho cyklu
(od pedloen dosti po udritelnost)
spoluprce s dcmi orgny pi pprav metodickch materil

80
 INTEGROVAN REGIONLN OPERAN PROGRAM
Integrovan regionln operan program (IROP) s celkovou alokac 4,64 mld. EUR (144 mld. K) je lenn na
5 prioritnch os s celkov 14 specifickmi cli (viz tabulka)
Prioritn osa 1 a 2 Aktivity Prioritn osa 3 a 4 Aktivity
Konkurenceschopn, dostupn Modernizace sek silnic II. Dobr sprva zem a revitalizace vybranch
a bezpen regiony a III. tdy, vstavba zefektivnn veejnch instituc pamtek UNESCO a
1.1 silnice navazujc na TEN-T obchvat sdel 3.1 revitalizace a ochrana nrodnch kulturnch
1.2 udriteln forma dopravy Pestupn terminly, kulturn ho ddictv pamtek
(terminly, nzkoemisn vozidla, parkovac domy 3.2 elektronizace veejn ochrana sbrkovch a
cyklodoprava) Dopravn telematika sprvy knihovnch fond
1.3 pipravenost IZS Pozen nzkoemisnch 3.3 dokumenty zemnho eGovernment a
vozidel, rozvoje kyberbezpenost
Vstavba cyklostezek pozen
Technika pro IZS, kolc zemnch/regulanch pln
1,568 mld. EUR centra 0,801 mld. EUR a zemnch studi
Zkvalitnn veejnch slueb a Infrastruktura socilnch Komunitn veden mstn jsou podporovny aktivity,
podmnek ivota pro obyvatele slueb rozvoj kter spluj stanoven cle
region: Sociln bydlen 4.1 projekty komunitn SCLLD
2.1 sociln zaleovn Sociln podniky vznik, vedenho mstnho rozvoje jedn se o aktivity
2.2 sociln podnikn rekonstrukce a vybaven 4.2 technick pomoc MAS specifickch cl 1.2, 1.3, 2.1,
2.3 infrastruktura zdravotnictv Zven kvality 2.2, 2.3, 2.4, 3.1, 3.3
2.4 zven kvality vzdlvn specializovan pe Financovn ppravnch,
2.5 sniovn energetick Infrastruktura pro vzdlvn provozn ch a animanch
nronosti Sniovn spoteby energie innost MAS
1,742 mld. EUR v bytovch domech 0,390 mld. EUR
Prioritn osa 5. Technick pomoc, 0,139 mld. EUR

detailn informace naleznete na http://www.crr.cz/nebo www.dotaceEU.cz/irop

81
 Konzultan a informan innost pro adatele IROP
IROP je primrn uren pro nsledujc typy pjemc
Obce a msta
Kraje a jimi zzen organizace
Podnikatele
Organizan sloky sttu a jimi zzen
organizace
Nesttn neziskov organizace

Centrum poskytuje v obdob ped pedloenm dosti o podporu:

Konzultace obecn nap. vbrov zen, zpsobilost vdaj obecn, indiktory, publicita
apod.
Konzultace ke konkrtnm projektovm zmrm/dotazm na specifick cle (SC) nap.
oprvnnost adatel, podporovan aktivity, zpsobilost zmru do jednotlivch SC v IROPu,
zpsobilost konkrtnch vdaj, limity na vdaje u jednotlivch SC apod.
Centrum navc pod semine k vyhlaovanm vzvm ve spoluprci s MMR a Eurocentry,
sledujte kalend akc na webu
V ppad dotaz a dost o konzultaci, prosm, kontaktujte kontaktn osobou pro
IROP Centra pro regionln rozvoj v pslunm kraji.
Aktuln kontakty naleznete: http://www.crr.cz/cs/crr/kontakty-irop/
Kalend akc naleznete: http://www.crr.cz/cs/crr/kalendar-akci/
V obdob po pedloen dosti o podporu:
Po zaregistrovn dosti v IS KP2014+ budou k dosti o podporu piazeni manaei
projektu. Kontakty na n budou adateli zaslny depe pes monitorovac systm, dal
komunikaci s adateli vedou tito manaei projektu

82
Dkuji za pozornost
Enterprise Europe Network pi Centru pro
regionln rozvoj esk republiky
www.crr.cz/een; www.een.cz

RNDr. Jitka Ryav, jitka.rysava@crr.cz; tel.: 225 855 315