PD 270717 PDF

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV .
2059/2006
OBSAH
PROJEKTOV DOKUMENTACE.................................................................................................................... 1
OBECN............................................................................................................................................................ 1
ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB............................................................................ 1
Studie............................................................................................................................................................. 2
Dokumentace pro zemn rozhodnut............................................................................................................ 2
Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen............................................................................ 2
Dokumentace pro proveden stavby .............................................................................................................. 2
Vrobn dokumentace.................................................................................................................................... 4
Dokumentace skutenho proveden stavby.................................................................................................. 4
ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC POZEMNCH STAVEB ............................... 5
NZVOSLOV .................................................................................................................................................. 6
VEOBECN .................................................................................................................................................... 6
SPOLEN USTANOVEN............................................................................................................................. 6
PEHLEDN VKRESY ............................................................................................................................... 17
VKRESY PODROBNOST .......................................................................................................................... 20
VKRESY KOTVEN .................................................................................................................................... 21
VROBN VKRESY .................................................................................................................................... 25
MONTN SESTAVEN .............................................................................................................................. 33
TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

PROJEKTOV DOKUMENTACE
OBECN
Projektovou dokumentaci stavby meme chpat jako soubor nkolika st, kter graficky a
slovn popisuj navrhovan stavebn dlo.
Obecn meme ci, e obsah projektov dokumentace se d platnou legislativou a
poadavky investora.
Pesn obsah dokumentace samozejm zle rovn na typu stavebnho dla a jeho elu
(Pozemn stavby, Inenrsk stavby, Vodn stavby, Dopravn stavby, Technologick
stavby.).
ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB
Projektov dokumentace, jak ji bylo zmnno ve, se d platnou legislativou esk

republiky. Za zkladn pil platn legislativy povaujeme zkon . 183/2006 Sb. ( o zemnm
plnovn a stavebnm du ) vetn vech navazujcch vyhlek, zejmna pak vyhlku .
499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a tak zkon . 360/1992 ( o vkonu povoln
autorizovanch architekt, o vkonu povoln autorizovanch inenr a technik innch ve
vstavb ).
Dal st platn legislativy jsou normy. Jedn se o systmy norem vydan eskm
normalizanm institutem, kter jsou v mnoha ppadech zavedeny do platn legislativy prv
vyhlkami.
Z ve uveden legislativy plyne tak rozdlen projektov dokumentace do nkolika stup,

kter svou povahou a rozsahem pln kritria na jednotliv etapy projektov ppravy a
ppravy realizace stavebnho dla.
Jednotliv stupn:
studie
dokumentace pro zemn rozhodnut / dokumentace pro zemn souhlas
dokumentace pro ohlen stavby / dokumentace pro stavebn povolen
dokumentace pro proveden stavby
vrobn dokumentace
dokumentace skutenho proveden stavby
Pozn. V praxi se asto setkvme s takzvanou dokumentac pro vbr zhotovitele nebo-li
tendrovou dokumentac . Tento pojem platn legislativa nezn a tud se tmto stupnm
nebudeme dle zabvat. Snad jen okrajov meme ci, e rozsahem se tento typ
dokumentace bl dokumentaci pro proveden stavby. Rozsah je daleko mn podrobn a
hlavm elem tohoto stupn dokumentace je vbr zhotovitele stavebnho dla ve vbrovm
zen, kter vyhlauje investor.

Studie
Studii chpeme jako ucelenou dokumentaci, kterou vypracoval projektant i architekt na

zklad vstupnch parametr a poadavk investora. kolem studie je pedevm osazen
stavebnho dla do navrhovan lokality ( kter by mlo bt v souladu s zemnm plnem )
a vyeen zkladnch princip jak provoznch tak konstruknch, ale i architektonickch.
Vstupem studie bv vtinou soubor 3D vizualizac nebo model, dle pak pdorysy
jednotlivch podla, zkladn ezy, pohledy v pimeenm mtku ( vtinou 1:200 ) a
vkresy situace ( 1:500 ).
Studie bv pot podkladem pro dal stupn projektov dokumentace.
Studii meme chpat tak jako podklad pro investora, kter bude vyuit pro jednn
se strategickmi partnery nebo pro pedbn stanoviska dotench orgn sttn sprvy i
jinch instituc, kter by mohly bt v budoucnu doteny vstavbou zamlenho stavebnho
dla.
Dokumentace pro zemn rozhodnut
Jestli-e byla studie svm rozsahem zvisl pouze na dohod investora a projektanta,
tak dokumentace pro zemn rozhodnut ( zkratka DUR ) se ji striktn d poadavky na
lenn jednotlivch st platnou legislativou. Dle se tmto stupnm dokumentace zabvat
nebudeme.
Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen
Rozsah dokumentace pro ohlen stavby a dokumentace pro stavebn povolen

( zkratka DSP ) se ji d vyhlkou . 499/2006 Sb. a to konkrtn dle 2 a plohy . 1 tto
vyhlky. lenn je nsledujc:
Prvodn zprva
Souhrnn technick zprva
Situace stavby
Dokladov st
Zsady organizace a vstavby
Dokumentace objekt
Ve uveden sti jsou zvazn a mus bt vdy soust projektov dokumentace tohoto
stupn a to v rozsahu, kter je pimen druhu, vznamu, umstn, stavebn technickmu
proveden, elu vyuit, vlivu na ivotn prosted a dob trvn stavby.
Dokumentace pro proveden stavby
Dokumentaci pro proveden stavby ( zkratka DPS ) zadv projektantovi ve vtin

ppad zhotovitel stavby. Ze samotnho nzvu ji vyplv el tohoto stupn dokumentace,

tj. vytvoen podrobn dokumentace, kter svm rozsahem pokryje poteby ppravy realizace
stavby i samotnou realizaci.
Krom ve uvedench dvod, vedoucch k vyhotoven realizan dokumentace

pedevm ze strany zhotovitele, jde zde i poteba ze strany investora, kter dokumentaci
pouv jako podklad ke kontrolnm dnm na stavb ( vtinou v zastoupen svho
technickho dozoru ) i jako podklad k vyhotoven polokovho rozpotu a je tak schopen
kontrolovat nklady na realizaci nebo ppadn odchylky od projektu. Realizan
dokumentace je rovn dleit pro autora nvrhu stavby ( architekta i projektanta ), kter by
ml bt po dobu vstavby ptomen vdy minimln na kontrolnch dnech a dohlet na
kvalitu provdnch prac a pedevm na dodrovn projektov dokumentace jako takzvan
autorsk dozor.
Projektov dokumentace pro proveden stavby je lenna nsledovn:
A. Pozemn stavby
B. Inenrsk stavby
C. Provozn soubory
Jednotliv sti dokumentace jsou obecn lenny nsledovn:
Technick zprva
Vkresov st
Vpoty
st A je tvoena:
Architektonick a stavebn technick een

Stavebn konstrukn st
Technika prosted
st B je tvoena jednm ucelenm dlem ( podrobnosti viz. vyhlka . 499/2006 Sb. )
st C je tvoena:
Technick zazen pro vrobn a speciln nevrobn procesy

Systm zen technologickch proces a zazen men a regulace
Napjec a provozn rozvod silnoproudu
Provozn potrub
Provozn vzduchotechnika
Aktivn ochrana ped koroz a bludnmi proudy
Elektronick komunikan zazen, slaboproud zazen a rozvody
Zazen pro drbu technologickho zazen
Pozn. Kovov konstrukce spadaj do sti A, oddl 2. Stavebn konstrukn st

Vrobn dokumentace
Tento stupe projektov dokumentace se tk pedevm kovovch a devnch

konstrukc ( vjimen betonovch konstrukc ). Dokumentaci zadv ve vtin ppad
zhotovitel stavby na zklad dokumentace proveden stavby. Jeliko jsou kovov konstrukce
nron na mnostv detail, kter je teba eit pi vrob jednotlivch st konstrukce (
dlc ) nebo pi samotn mont konstrukce a nelze je vechny zaadit do dokumentace pro
proveden stavby, je tento stupe logickm pokraovnm realizan dokumentace.
Dokumentace vtinou sestv z tchto st:
Technick zprva
Vkresy montnch sestav
Vkresy dlc ( prvk konstrukce celho stavebnho objektu )
Dokumentace skutenho proveden stavby
Dokumentace skutenho proveden stavby je poslednm stupnm projektov

dokumentace. Jejm clem je zaznamenat v pimenm rozsahu skuten stav stavebnho dla
a zejmna zdraznit zmny ke kterm dolo pi realizaci. Dokumentace slou pedevm pro
budouc stavebn pravy i jako podklad vyuvan v prbhu ivotnosti stavebnho dla.
Dokumentace vtinou sestv z tchto st:
daje o elu stavby, dle pak daje jako rok dokonen, nabvac tituly k vlastnictv,
vyjden a rozhodnut o uvn stavby atd.
Situan vkres skutenho stavu vetn polohy inenrskch st a napojen na stvajc st
Stavebn vkresy skutenho stavu ( vtinou, pdorysy podla, ezy, pohledy.. )

ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC

POZEMNCH STAVEB
Nsledujc vklad vychz z normy pro vkresy kovovch konstrukc SN 013483 z roku
1987.
Dleitou informac je skutenost, e normy jsou obecn pouze doporuen a nejsou tedy
zvazn. Skutenost je ovem takov, e ada platn legislativy se na normy odvolv, m
z norem dl platn a povinn legislativn pedpis, kterm se mus projektant dit.
Norma SN 013483 nen dnou vyhlkou poadovna a tak m pouze povahu doporuen.
Je tedy pravdpodobn, e se v praxi meme setkat i s jinmi zpsoby zakreslovn, kter si
projektant vol sm. Vtinou m kad projekn kancel vlastn styl zakreslovn, kter
vychz z platn normy a je doplnn nebo upraven dle vlastnho uven.
V dnen dob, kde je v praxi u sloitjch konstrukc bn vyuvno softwarov een na

bzi BIM, nejsou vkresy kovovch konstrukc zobrazovny pesn dle platn normy SN
013483, ale vtinou dle zvyklost zem, ve kter software vznikl a ppadn lokalizovan
verze jsou doplnny o zmny, kter vystihuj zvyklosti z platn normy pslun zem.
Obecn vklad zsad zakreslovn bude proveden dle normy SN 013483, pklady vkres
kovovch konstrukc budou ji obecn, dle zvyklosti v praxi.
Pozn. V nsledujcch textech budou citovny jednotliv sti normy SN 013483 vetn
obrzk a schmat. Doslovn citovan sti normy budou psan kurzvou, komente potom
normlnm fontem. Celkov vklad bude lenn chronologicky dle normy SN 013483.

NZVOSLOV
Ucelen st konstrukce st konstrukce sestvajc z dlc vzjemn spojench ve funkn

celek ( nap. stecha, jebov drha, . )
Dlec st kovov konstrukce, kter z dvod vrobnch, dopravnch nebo montnch je

odeslna jako jeden celek, oznaen znakou dlce
Prvek ( konstrukn ) nejjednodu st dlce oznaen polokou a slem poloky
Poloka psmenn oznaen konstruknho prvku sestvajc z oznaen prezu materilu a

rozmr
Stynk prek titnch os prut phradov nebo rmov konstrukce
Zkladn nzvoslov pro technick vkresy stanov SN 013101, nzvoslov pro vkresy ve
stavebnictv ( pehledn vkresy, vkres podrobnost apod. stanov SN 013400
VEOBECN
Druhy vkres
pehledn vkresy
vkresy podrobnost
vkresy kotven
vrobn vkresy
vkresy montnch sestaven
SPOLEN USTANOVEN
Zkladn poadavky na vkresy, jakoto umstn obraz popis, velikosti psma atd. stanov
norma SN 013105.
Formty vkres
Formty vkres, pravy a rozmry vkresovch list uruje SN 013110 a SN 013113. Pro
vkresy kovovch konstrukc se doporuuje pednostn pouvat formty ady A ( nap. A2,
A1, A0. )
Zpsoby skldn vkres na formt A4 stanov norma SN 013111.

Mtka
Mtka vkres kovovch konstrukc jsou podmnna druhem vkresu.
situan schmata 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500

pehledn vkresy 1:200, 1:100, 1:50
vkresy podrobnost 1:20, 1:15, 1:10, 1:5, 1:2, 1:1
vkresy kotven 1:50, 1:20, 1:15, 1:10, 1:5
vrobn vkresy 1:20, (1:15), 1:10, 1:5, 1:2, 1:1
vkresy montnch sestaven 1:200, 1:
Psmo
Psmo pro popisovn vkres pouvme kolm, velk latinsk abecedy a arabsk slice.
ry
Zpsob kreslen ar a skupiny tlouek uruje SN 013114. Pro vkresy kovovch konstrukc
pouvme tlouky dle tabulky 1.
Zkladn vznam ar a zsady kreslen stanov SN 013114. Ve vkresech kovovch

konstrukc se zakryt (neviditeln) obrysy a hrany kresl tlustou rkovanou arou odchyln
od SN 013114. Pklady ar jsou uvedeny v tabulce.



Kreslen a oznaovn modulov st
Jednm z kol modulov st je vnst do vkres systm, kter usnadn identifikaci

jednotlivch konstruknch st.
Modulov s se kresl v pdorysech a svislch ezech. Vztan pmky kreslme erchovanou

arou pes cel obraz objektu nebo jen na krajch objektu.
Vztan pmky modulov st oznaujeme ve vodorovnm smru arabskmi slicemi smrem

z leva doprava.
Vztan pmky ve svislm smru oznaujeme velkmi psmeny latinsk abecedy od shora
dol.
Velikost psma volme alespo o jeden stupe vy ne je velikost psma kt.
(pevzat obrzky z normy)
10

Zobrazovn
Kovov konstrukce a jejich sti zobrazujeme pomoc pohled, ez, prez a podrobnost
podle SN 013121 a SN 013122
sti konstrukc a dlc, kter maj k rovin ezu nebo k rovin zobrazen ( pohledu ) ikmou
polohu se nezobrazuj.
Pokud nen na vkrese zobrazen objekt pomoc nho, lze popsat jednoznan smr pohledu,
meme toto zobrazen nahradit jednoznanm popisem nap. " POHLED NA STNU V
AD 1"
Jednotliv obrazy ( pohledy, ezy.. ) se mohou na vkrese rozmstit dle poteby. Vdy je vak
teba je oznait v souladu s SN 013122 ( nap. oznait pdorys popisem "KOTEVN PLN"
a ezy popisem "EZ A-A" )
Navazujc konstrukce nebo sti konstrukc, kter nejsou soust kovov konstrukce ( nap.
okna, dvee, betonov a zdn konstrukce ) zobrazujeme zjednoduen tenkou erchovanou
arou se dvma tekami.
11

(pklad zakreslen navazujc konstrukce)
Vloky z ocelovho plechu se zobrazuj rkovanou arou dle obrzku
(pklad roubovho spoje nosnku s vlokou )
Zaoblen a sklon prub vlcovanch prez se kresl pouze v nezbytn nutnch ppadech.
Pokud se v prvcch odvrtvaj kouty, kresl se kruhovm obloukem dle obrzku.
12

(pklad zakreslen odvrtanch kout)
V ppad, e k sob tsn dolhaj dva prvky bez vle, ozna se dle obrzku.
(pklad znaen dolhajcch prvk bez vle)
Ktovn
Zkladn pravidla pro ktovn stanov norma SN 013130.
Zkosen hrany pod hlem jinm ne 45 se ktuj dvma dlkovmi ktami.
Dlkov rozmry se zna v milimetrech bez udn mc jednotky. Alternativn, lze uvst
rozmr v metrech, kter se dopln jednotkou. ( nap. 40 m )
Stanien se uvd v kilometrech na ti desetinn msta s uvedenm mc jednotky.

( nap. 115,0263 km )
Vkov rovn ( v absolutnch nebo relativnch hodnotch ) uvdme v metrech na ti

desetinn msta, mc jednotku neuvdme. ( nap. 342,455 nebo 3,480 )
Rovinn hly zname ve stupnch ( hlovch ), mc jednotku vdy uvdme. (nap.

145907 )
Ktovac ry se u dlkovch rozmr hrani (zakonuj) sekami - sklopenmi rami
13

Ktovac ry se u hl, polomr a prmr na kruhovm oblouku hrani (zakonuj)

ipkami.
Grafick oznaovn materil v ezech
Plochy ez se obvykle vyeruj nebo rafuj. Plochy nekovovch materil se vtinou v

ezech neoznauj.
sti, kter neprobhaj v cel dlce zkladnho prezu ( nap. stykovac ploky ) se
nevyeruj ani nerafuj, i kdy je protn rovina ezu.
(pklad roubovho spoje thla)
Oznaovn prezu materilu
Pro oznaovn prezu materilu nebo poloky plat obecn norma SN 013142. Znaky se
kresl v poloze pi pohledu zleva. U sloench prez se znaky kresl v odpovdajc
vzjemn poloze prezu. Prezy sloen z prvk licch se prezem i dlkou se opznauj
samostatn. Sluovat oznaen vce prvk na jedn odkazov e ( s vce praporky ) lze jen
tehdy, je-li viditeln jejich pslunost. Poad oznaen na praporcch odpovd posloupnosti
prvk.
U nerovnoramennch helnk, ovlnch a eliptickch trubek je nutno ktovat jeden z jeho
rozmr).
U prez a materil, kter nelze zkrcen oznait podle SN 013142, ur se prez

ktovnm rozmr a oznaenm podle pslunch rozmrovch norem ( nap. VKO 75 -
SN 389468 ).
Oznaen prez a jejich rozmr se na vkresech umsuj:
a) rovnobn s osou tyovho materilu pmo u obrazu (na vnj stran zobrazen viz.
obrzek)
b) uvnit obrazu (nap. u plech velkch rozmr, viz. obrzek)
14

c) na odkazov e veden z obrazu (viz. obrzek)
(pklad znaen a) a c) )
(pklad znaen b) )
Oznaovn st stavebnch objekt
Jednotliv lod hal se oznauj arabskmi slicemi, nap. LO 1, nebo podle elu i
provozu, nap. MOTORRNA, LAKOVNA
Ktovn podlah se provd pomoc relativnch kt, kdy ktujeme povrch podlahy, kter je
vztaen k zkladn rovin dle SN 013130
Stny se zna podle ad sloup, se ktermi souvisej (nap. TTOV STNA A-B nebo
STNA 1-12)
Ostatn sti konstrukce je mono v nutnch ppadech oznait jednoznanm popisem (nap.
LVKA KY 600 mm, KABELOV LVKA, ... )
15

Popisov pole
Umstni popisovho pole, rozmry a daje uruje SN 013402.
V praxi dnes vtina projeknch kancel pouv sv popisov pole, kter vznik na
zklad vnitnch smrnic kancele.
Zmny na vkresech
Formln i technick zmny na vkresech a to jak zmny krtnutm, tak vmazem se zachycuj
v obrazov sti vkresu podle SN 013160, v popisovm poli se zapisuj v souladu s SN
013402.
V praxi se v dnen dob pi vyuvn CAD a BIM softwaru vyuv takzvanho "reviznho
mrku" i jinho grafickho oznaen, kdy se zmny na vkresech obkresl tmto "mrkem"
a zap do revizn tabulky, kter bv umstna nad popisovm polem. Pslun vkres se
pot ozna jako revizn a ozna sprvnm slem, tak, aby bylo patrn, e se jedn o revizi
pvodnho vkresu.
Vdy je dleit, aby se revidovan vkresy dostaly vas ke zhotoviteli stavby a investorovi.
Jako doklad o pedn revidovan dokumentace slou pedvac protokol mezi projektantem
a zhotovitelem respektive investorem.
16

PEHLEDN VKRESY
Hlavnm kolem pehlednch vkres je zobrazen cel konstrukce tak, aby byla patrn jej
funkce a skladba.
Ke zobrazovn vyuvme pdorys, svislch ez, pohled a situanch nkres.
Ve vech ppadech se konstrukce zobrazuj zjednoduen plnou arou umstnou v ose dlce
nebo schmaticky obrysem plnou arou. Ve vkresech mus bt vdy kresleny modulov
seky.
Z dvodu pehlednosti se navazujc konstrukce kresl vnjm obrysem erchovanou tenkou
arou se dvma tekami.
Pdorysy
Konstrukce v pdoryse zobrazujeme vdy jako bychom se na n dvali shora. V pdorysech je

vdy vyznaena modulov s dle obecnch zsad uvedench v pedchozch kapitolch.
Sloupy zobrazujeme v pdoryse schmaticky obrysem tlustou plnou arou. V ppad, e
sloupy kon pod konstrukc podlahy nebo stechy lze sloupy zobrazit leatm kem.
Prvlaky, vaznky, rmy, plnostnn nosnk jebov drhy apod. kreslme obrysem plnou
tlustou arou. Vaznice, podlahov nosnky, diagonly ztuidel apod. kreslme plnou tlustou
arou v ose dlce. Stny i jin sti konstrukc, kter nejsou soust kovovch konstrukc
(zdn stny, okna, apod. ) kreslme tenkou plnou arou. Vnjm obrysem arou plnou
tenkou kreslme mostov jeb, nebo otvor. Sten ztuidla, thla apod. kreslme plnou
tenkou arou v ose dlce.
(pklady vkres pdorysu dispozice a stechy dvojlodn haly)
Schodit kreslme v pdoryse tenkou arou. Viditeln hrany stup, schodnic, podest a
vstupn ra se kresl plnou arou. Neviditeln i zakryt hrany stup se kresl rkovanou
arou. Osy zbradl kreslme erchovanou arou.
Pro rampy plat stejn zsady.
17

Kovov zakryt podlah, nap. pororoty i zkrytovmi plechy, kreslme rafovnm s

pidnm odkazov ry, na kter specifikujeme podrobnosti. Nosnou ku plechu ktujeme
ipkami ve smru k podporm.
Svisl ezy
Obecn rovinu ezu volme vdy tak, aby byly vechny dleit konstrukce a jejich sti
viditeln a zeteln. Volme vdy zpsob zobrazovn, kter je nzornj.
(svisl pn ez)
Konstrukce v pohledu kreslme:
a) plnou arou - obrys ( nap. plnostnn sloupy, plnostnn nosnky jebov drhy )
b) tlustou plnou arou - osa dlc ( nap. tvar phradov konstrukce, plnostnn vaznice,
podln ztuidla )
c) tenkou erchovanou arou se dvma tekami - obrys navazujcch konstrukc ( mostov
jeb... )
d) tenkou plnou arou - osa ( ebky, zbradl....)
Konstrukce v ezu kreslme schmaticky vnjm obrysem tlustou plnou arou a meme pro
vt nzornost doplnit rafovnm nebo vyernnm. Schodit se v ezu kresl jako ez
nstupnm ramenem s pohledem na vstupn rameno.
Pohledy
Pohledy na obvodov stny kreslme pohledem z exteriru. Vechny sti kovovch

konstrukc kreslme tlustou plnou arou. Prvky opltn kreslme tence plnou arou. V
ppad, e jin prvky zakrvaj kovovou konstrukci, nakreslme kovovou konstrukci tlustou
plnou arou.
18

Schodit v pohledu kreslme tence pln. Zakryt stupn v pohledu kreslme tenkou rkovou
arou.
19

VKRESY PODROBNOST
Tyto vkresy se pouvaj v ppad, e pehledn vkresy svm mtkem nejsou schopny
zachytit veker detaily a charakter konstrukce. (nap. detaily spoje sloupu a ple nebo detail
spoje phradovho vaznku mezi dolnm psem a diagonlou apod.)
20

VKRESY KOTVEN
Vkresy kotven ( kotevn plny ) slou ke zobrazen uloen kovov konstrukce na zklady
( vtinou na zkladov patky, psy nebo pmo na piloty i pevzky pilot)
( tabulka a schma pevzata z normy)
Vkres kotven se skld z vlastnho pdorysu kotven, z vkresu podrobnost kotven a z

tabulky, kter obsahuje daje o zaten zklad kovovou konstrukc. Tabulka bv vtinou
rozdlena do zatovacch stav a obsahuje i kombinace zaten.
Soust tabulky bv i schma zaten, kter se kresl tenkou plnou arou a znzorn se v
nm smr a psobit sil a smr psoben ohybovch moment ( viz. obrzek )
21

kotven kovov konstrukce v pdoryse obsahuje

a) modulovou s
b) kotevn rouby se znakami dle SN 013484, nebo zjednoduen leatm kkem s
popisem
c) obrysy ez kotven sti kovov konstrukce (vyern se)
d) ztuidla vyznaen tlustou erchovanou arou.
(pklad vkresu kotven)
Soust vkresu kotven (kotevnho plnu) je vkres podrobnost (detailu) kotven ocelov
konstrukce k zkladov konstrukci. Tento detail by ml bt vdy soust dokumentace pro
proveden stavby. Detail se skld z pdorysu a jednoho i dvou svislch ez vtinou v
mtku 1:10. V nleitch podrobnostech by mly bt zobrazeny vechny zpsoby kotven,
kter se v kovov konstrukci vyskytuj.
Z pdorysu mus bt patrn zejmna poloha kotevnch roub i jinch kotevnch prostedk,
vzhledem k modulov st, dle poloha kotevnch roub vzhledem ke konstrukci sloupu
( nap. kotevnmu plechu), velikosti otvor pro rouby a prez sloupu.
Svisl ezy by mly obsahovat vkov kty horn hrany zkladov konstrukce a kovov
konstrukce, dle tlouku podlit, smykovou zarku nebo jin prvek pro penesen smykov
sly ( pokud je zapoteb) a specifikaci kotevnch roub i jinch spojovacch prostedk.
(viz. obrzky ne)
22

(detail kotven kloubov uloenho sloupu)
Kotven sti, lze ve vkresech podrobnost kreslit zjednoduen vnjm obrysem tlustou
plnou arou. Ostatn sti jako podlit nebo kotevn kanly se kresl tenkou plnou arou (viz.
obrzek).
23

(detail kotven vetknutho sloupu)
24

VROBN VKRESY
kolem vrobnch vkres je vytvoen podkladu pro vrobu jednotlivch st kovov

konstrukce. Z dvodu velk rozmrnosti ocelovch konstrukc jsou mnohdy konstrukce
nadleny na dlce, kter jsou pizpsobeny rozmrm dopravnch prostedk, kter dlce
pev z mostrny na stavbu.
Obecn meme ci, e vrobn vkresy maj uvdt daje pro jednoznan uren tvaru a
zpsobu opracovn dlce, vetn vzjemnho spojen dilce na navazujc dlec.
Kad dlec zobrazujeme samostatn ( nap. nosnk, vaznk, sloup, atd. ). Z dvodu nzornosti
i nvaznosti, lze k dlci pikreslit navazujc sti, ovem v nejnutnjm rozsahu a
zjednoduen. Navazujc sti kreslme tenkou plnou arou. (viz. obrzek).
U sloitjch konstrukc, kter se skldaj z vce dlc, doplnme vkres dlce vdy
schmatem cel konstrukce. Konstrukce skldajc se z vce dlc, kter kreslme na
samostatn vkresy, jsou vdy kresleny ve stejnm mtku.
Pokud by bylo kreslen dlc na samostatn vkresy nepehledn, meme tyto dlce pro vt
nzornost nakreslit spojen na jeden vkres. Tento zpsob volme nejastji u vkres dlc
prvlaku nebo vaznku.
Oznaovn dlc
Kad dlec je vdy oznaen. Dlce, kter jsou kreslen vzjemn spojen, se rovn ozna
zvl.
Dlec se zna psmenem velk abecedy a arabskm slem. (nap. P01)
Vechny dlce ucelen sti konstrukce jsou znaeny stejnm psmem a li se pouze
poadovm slem (nap. prvlak skldajc se ze t st ozname P01, P02, P03).
Dlce, kter jsou navzjem zrcadlovm obrazem, se za znakou dopln o psmena T a N s
uvedenm potu kus (nap. P01 1xT, 2xN - co znamen, e dlec P01 je vyroben jedenkrt
tak jak je nakreslen na vkrese a dvakrt naopak ( zrcadlov naopak ) ne je nakreslen na
vkrese).
Znaka dlce se pe nad zobrazen dlec. Psmo je o jeden d vy ne psmo kt. Popis
oznaen T a N se pe men ne znaka.
Oznaovn konstruknch prvk
Konstrukn sti dlce se ozna odkazem, kter se dopln slem (pozn. v praxi se nkdy
pouv kombinace arabsk slice a malho tiskacho psmena latinsk abecedy). Takto
oznaen konstrukn st se nazv poloka.
Konstrukn sti, kter maj shodn rozmr, opracovn i jakost materilu se ozna stejnm
slem. Je-li na vkrese vce konstruknch prvk a je to z vkresu patrn, ozna se pouze
jeden prvek odkazem s popisem poloky a slem poloky. Ostatn prvky jen slem poloky.
(nap. opakuje li se stynkov plech "P 10x100-120" znaen polokou 1a , ozname jej na
vkrese jednou tmto "popisem" a znakou "1a" a dal prvky ji jen znakou "1a"
25

(obrzek pevzat z normy)
Konstrukn prvky, kter jsou stejnho opracovn i tvaru a jsou rozloeny symetricky k ose
dilce nebo nkter jeho sti (sloen pruty phradoviny, patky sloupu apod.) a je z vkresu
patrn, e se maj vyrobit do pru (i kdy se v zobrazen kryj), ozna se jen jednm slem
poloky.
Konstrukn prvky se sluj prbn pro ucelen sti konstrukce s dlci stejnho
psmennho oznaen. Jinmi slovy, kad dlec m jednotliv konstrukn sti, znaeny
chronologicky. Kad poloka se vztahuje pouze k danmu dlci.
Toto doporuen je mon poruit pouze u malch objekt, kde toto znaen nezpsob
nepehlednost.
Polokou a slem poloky se tak zna spojovac prostedky ( rouby, nty, epy apod. ).
Oznaen poloek je provedeno dle pslun normy s pipsnm sla normy.
26

Pklady znaen:
a) hrub roub (ON 021308) M16 dlouh 50 mm se zna polokou 16050

b) hrub matice (SN 021601) pro roub M16 se zna polokou 16000
c) podloka hrub prmru 18 (SN 021721) se zna 16001
Pi polokovn tmto zpsobem se na vkrese uvede jen poloka bez popisu.
V praxi se asto pouv metoda, kde se specifikuje samotn roub, podloka a matice pmo
oznaenm nap. v rmeku s pipsnm pslun normy.
Zobrazen dlc
Zkladnm prvkem pro zobrazen dlce jsou vztan pmky nebo modulov s konstrukce.
Pokud zobrazujeme dlec, kter navazuje na dal dlce po dlce, je teba vdy vyznait styky.
U dlc, nap. phradovch vaznk, je vhodn nakreslit nad zobrazen, schma

geometrickho tvaru dlce s uvedenm osovch dlek prut a hlavnch rozmr. Sklony prut
phradoviny ktujeme pomoc pravohlho trojhelnka, kter m pepony rovnobn s
pruty phradoviny.
Sklonn phradov dlce ktujeme dle ve uvedenho zpsobu. Vku dlce nad relativn
vodorovnou rovinou ktujeme v mst svislic nebo obecn v mst stynk pomoc
prodlouen pln tenk ry bez ikmch ar, na kterou napeme ktu (viz. pevzat obrzek
z normy).
(ukzka ktovn ikmch prut)
Soumrn dlce se zobrazuj z poloviny nebo tvrtiny.
27

Dlce, kter se opakuj a li jen nktermi stmi se zobraz tak, e zkladn dlec se zobraz v
plnm rozsahu a u ostatnch dlc se zobraz jen ty sti, kter se li od zkladnho dlce.
U phradov konstrukce se stejn sti kresl jen osov. st dlce stejn s pslunou st
dlce zkladnho se ozna na spolen ose nebo kt praporky. Tyto zna, e nakreslen st
takto oznaenho dlce je stejn jako u dlce zkladnho. Jsou-li ve vkrese dva nebo vce
prapork, pipoj se k praporkm zkladnho dlce i navazujcch dlc seln oznaen.
Dlce, kter se od sebe li jen nkterm rozmrem nap. dlkou, meme zobrazit jen jednou
a pslun rozmr rozlime hranatmi nebo sloenmi zvorkami. V takovm ppad, lze
pout nejve troj rozlien ( viz. pevzat obrzek z normy ).
(pklad zobrazen obdobnch dlc)
Pi vtm pot dlc, u kterch se mn jen jeden rozmr, je mono oznait rozmr obecn
psmenem a seln hodnoty sestavit do tabulky.
Dlce lze kreslit peruen podle SN 013122
Styky soust, kter na sebe ve stykov spe maj dolhat se kresl jednou arou. Styky
soust, kter mohou mt mezi sebou vli, se kresl vdy dvma arami.
Pohled na lomen i zaoblen sti se kresl vdy v rozvinut a dopln se schmatickou
znakou dle SN 013122 (viz. nsledujc obrzek).
28

(pklad zobrazen a ktovn zakiven sti konstrukce)
Ktovn
Pro ktovn vrobnch vkres plat veobecn zsady.Stynkov plechy je teba ktovat
vzhledem ke stynku.
(pklad ktovn svaovanch ppoj svislice a diagonl k dolnmu psu)
Vplov pruty phradovch konstrukc se mohou ktovat zjednoduen popisem ve smru

rovnobnm s prutem.
Poloha prutu se zpesn (odtahem) vzdlenost konce prutu od prseku os prut psanou do
hranat zvorky. Tato vzdlenost se zna + pokud je prut za stynkem a - v ppad, kdy prut
zan ped stynkem.
U roubovanch spoj se vedle tto vzdlenosti pipe vzdlenost prvnho roubu od konce
prutu a roztee dalch roub (viz. obrzek).
29

(pklad ktovn roubovch ppoj svislice a diagonl k dolnmu psu)
Pro ktovn vloek prut lze pout etzovou ktu.
Ktovn roub a svar
Normalizovan strojn sousti jako jsou rouby, nty, epy, matice atd. se ve vrobnch
vkresech nezobrazuj ani nektuj, pouze se ozna dle pslun normy.
Pokud je nutn tyto sousti detailn rozkreslit a ktovat, pouije se pro rouby norma SN
013213 a pro zobrazen zvit norma SN 013010.
Tvar svaru se zobrazuje pslunou znakou (nap. pro koutov svar, tup svar, atd.) a jeho
rozmry se ktuj jen tehdy, nelze-li svar oznait dle SN 013155.
Mezn chylky se na vkresech neuvdj, pokud jsou v pedepsan toleranci SN 732611. V

opanm ppad se mezn chylky ozna dle SN 013137.
Oznaovn drsnosti a pravy povrchu
Bn se na vkresech kovovch konstrukc drsnost povrchu neuvd. Pokud to okolnosti

vyaduj, provede se oznaen dle SN 013144.
Poadavky na povrchovou pravu se uvdj dle SN 013146. (v praxi se asto specifikuj

slovn dle smrnice investora , nap. zinkovn v pedepsan tlouce)
Oznaovn roub a svar
Pro zjednoduen oznaen roub a pslunch dr se pouije znaek dle SN 013484.
Svary se zna dle normy SN 013155.
30

Zapisovn elektrod a svaovacch drt
Oznaen elektrod a svaovacch drt, ppadn technologie svaovn se zapisuje vtinou v

tabulce nad popisovm polem dle pslunch technickch norem.
Zapisovn jakosti materilu
Jakost materilu se na vrobnch vkresech uvd jen tehdy, jsou-li nkter sti konstrukce
(dlce) z oceli jin jakosti (nap. bude-li vtina prvk z oceli S235 a st z oceli S355 - ve
vkresech se ozna jakost oceli pouze u poloek z oceli S355, u poloek z oceli S235 se
jakost nezna).
Znaka jakosti se uvd pod odkazovou rou poloky v rmeku nebo kosotverci i jin
znace.
Nad popisovm polem se vdy uvd jakost pouit oceli.
Vkaz materilu
Vkaz materilu se vypracuje vtinou zvl pro kadou ucelenou st konstrukce (dlec), a
je na jednom nebo vce vkresech. Nap. vaznk bude vykzn do jednoho vkazu materilu i
kdy se skld z vce dlc apod.
Vkaz vdy obsahuje popis konstruknho prvku, slo poloky, poet kus v dlci nebo poet
kus pro vechny dlce, rozmry, celkov hmotnost a jakost materilu.
Hmotnost dlenskch svar se zavd do vpotu bu hmotnost spojovacho materilu

(elektrod, svaovacho drtu) nebo procentuln pirkou k hmotnosti dlce stanovenou na
zklad odbornho odhadu (maximln vak 1,7%).
rouby, matice a dal spojovac materil se zapisuje na konec vkazu. Toto plat i pro svary.
31

(pklad vkazu materilu)
32

MONTN SESTAVEN
kolem vkresu montnho sestaven je vytvoen schmatickho zobrazen ucelen sti

konstrukce, kter bude slouit jako montn nvod.
Konstrukce se na vkresech montnho sestaven zobrazuj:
a) v pdorysech nebo vodorovnch ezech

b) v pohledech ze stran
c) ve svislch ezech
Dlce se zobrazuj:
a) jednou arou tenkou, tlustou nebo velmi tlustou umstnou v ose dlce. ry se peruuj v
mstech montnch styk a v mstech spojen s pilehlmi dlci.
b) plon konstrukce (plechy krytiny, plnostnn vodorovn nosnk jebov drhy,...)
nebo sloit rmov konstrukce je mon zobrazit schmaticky vnjm obrysem, kde se
montn styky zobraz tak, jako by dlce nebyly spojen (viz. pevzat obrzek z normy)
(vkres montnho sestaven stechy)
33

Konstrukce budov
Rovinu ezu i pohledu volme vdy tak, aby byla zeteln poloha skladba dlc.
Dlce svtlk kreslme
a) velmi tlustou plnou arou - vazby svtlk

b) tlustou plnou arou - vaznice a ztuidla
Dlce stench konstrukc
a) velmi tlustou plnou arou - rmov ple, prvlaky a vaznky

b) tlustou plnou arou - vaznice
c) tenkou plnou arou - ztuidla, vzpry vaznic, msy
Pozn. msta prsek sloup a pmek osnov se mohou oznait kkem
Dlce stn
a) velmi tlustou plnou arou - nosn sloupy, rmy

b) tlustou plnou arou - sloupky, padky a msy
c) tenkou plnou arou - ztuidla stn
Jebov drhy
pro zobrazen se pouv nejastji pohled shora. Dlce se kresl:
a) velmi tlustou plnou arou - nosnky jebov drhy

b) tlustou plnou arou - pruty a psy vodorovnch nosnk
c) tlustou plnou arou vnjm obrysem - plnostnn vodorovn nosnk
d) tlustou plnou arou vnjm obrysem - lvky, zbradl
Konstrukce podlah
pro zobrazen se pouv pohled shora. Dlce se kresl:
a) tlustou plnou arou - hlavn nosnky, prvlaky a rmov ple

b) tlustou plnou arou - nosnky, ztuen
c) tenkou plnou arou - obrys podlahovch rot a plech
Pozn. prezy sloup v prsecch pmek osnov se kresl ve zjednoduenm tvaru tlustmi
plnmi rami.
Ktovn a popisovn
Vkresy montnho sestaven se ktuj dlkovmi ktami vztaenmi k pmkm osnov tak,
aby byla patrn poloha pro umstn dlce (viz. obrzek).
34

Jednotliv dlce se na vkrese montnho sestaven oznauj stejnou znaku jako ve

vrobnm vkrese, kter se pe rovnobn s dlcem nebo na odkazovou ru.
Podrobnosti pro mont
Potebujeme-li v montnm vkrese oznait podrobnost, kter je nakreslen ve vkrese

podrobnost nebo ve vrobnm vkrese, ozname ji stejn jako ve vkresu a k oznaen se
pipe slo vkresu.
Vkaz dlc
Vkazy dlc obsahuj seznam dlc cel konstrukce nebo etapy vetn doasnch
montnch materil jako jsou montn podloky pod kotevn plechy sloup apod.,
montn svary, montn rouby a pod.
(jin pklad vkresu montnho sestaven stench ztuidel)
35

PD 270717 PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

PD 270717 PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV .

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB

Projektov dokumentace, jak ji bylo zmnno ve, se d platnou legislativou esk

Z ve uveden legislativy plyne tak rozdlen projektov dokumentace do nkolika stup,

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Studii chpeme jako ucelenou dokumentaci, kterou vypracoval projektant i architekt na

Dokumentace pro zemn rozhodnut

Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen

Rozsah dokumentace pro ohlen stavby a dokumentace pro stavebn povolen

Dokumentace pro proveden stavby

Dokumentaci pro proveden stavby ( zkratka DPS ) zadv projektantovi ve vtin

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Krom ve uvedench dvod, vedoucch k vyhotoven realizan dokumentace

Projektov dokumentace pro proveden stavby je lenna nsledovn:

Jednotliv sti dokumentace jsou obecn lenny nsledovn:

Architektonick a stavebn technick een

st B je tvoena jednm ucelenm dlem ( podrobnosti viz. vyhlka . 499/2006 Sb. )

Technick zazen pro vrobn a speciln nevrobn procesy

Pozn. Kovov konstrukce spadaj do sti A, oddl 2. Stavebn konstrukn st

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Tento stupe projektov dokumentace se tk pedevm kovovch a devnch

Dokumentace vtinou sestv z tchto st:

Dokumentace skutenho proveden stavby

Dokumentace skutenho proveden stavby je poslednm stupnm projektov

Dokumentace vtinou sestv z tchto st:

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC

V dnen dob, kde je v praxi u sloitjch konstrukc bn vyuvno softwarov een na

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Ucelen st konstrukce st konstrukce sestvajc z dlc vzjemn spojench ve funkn

Dlec st kovov konstrukce, kter z dvod vrobnch, dopravnch nebo montnch je

Prvek ( konstrukn ) nejjednodu st dlce oznaen polokou a slem poloky

Poloka psmenn oznaen konstruknho prvku sestvajc z oznaen prezu materilu a

Stynk prek titnch os prut phradov nebo rmov konstrukce

Zpsoby skldn vkres na formt A4 stanov norma SN 013111.

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Mtka vkres kovovch konstrukc jsou podmnna druhem vkresu.

situan schmata 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500

Zkladn vznam ar a zsady kreslen stanov SN 013114. Ve vkresech kovovch

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

Kreslen a oznaovn modulov st

Jednm z kol modulov st je vnst do vkres systm, kter usnadn identifikaci

Modulov s se kresl v pdorysech a svislch ezech. Vztan pmky kreslme erchovanou

Vztan pmky modulov st oznaujeme ve vodorovnm smru arabskmi slicemi smrem

Velikost psma volme alespo o jeden stupe vy ne je velikost psma kt.

(pevzat obrzky z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

(pevzat obrzky z normy)

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad zakreslen navazujc konstrukce)

Vloky z ocelovho plechu se zobrazuj rkovanou arou dle obrzku

(pklad roubovho spoje nosnku s vlokou )

Pokud se v prvcch odvrtvaj kouty, kresl se kruhovm obloukem dle obrzku.

TANKA VKRES OCELOVCH KONSTRUKC PROJEKT FRV . 2059/2006

(pklad zakreslen odvrtanch kout)

(pklad znaen dolhajcch prvk bez vle)

Zkladn pravidla pro ktovn stanov norma SN 013130.

Zkosen hrany pod hlem jinm ne 45 se ktuj dvma dlkovmi ktami.

Stanien se uvd v kilometrech na ti desetinn msta s uvedenm mc jednotky.

Vkov rovn ( v absolutnch nebo relativnch hodnotch ) uvdme v metrech na ti