Professional Documents
Culture Documents
PD 270717 PDF
PD 270717 PDF
2059/2006
OBSAH
PROJEKTOV DOKUMENTACE.................................................................................................................... 1
OBECN............................................................................................................................................................ 1
ROZDLEN PROJEKTOV DOKUMENTACE STAVEB............................................................................ 1
Studie............................................................................................................................................................. 2
Dokumentace pro zemn rozhodnut............................................................................................................ 2
Dokumentace pro ohlen stavby / pro stavebn povolen............................................................................ 2
Dokumentace pro proveden stavby .............................................................................................................. 2
Vrobn dokumentace.................................................................................................................................... 4
Dokumentace skutenho proveden stavby.................................................................................................. 4
ZSADY ZAKRESLOVN KOVOVCH KONSTRUKC POZEMNCH STAVEB ............................... 5
NZVOSLOV .................................................................................................................................................. 6
VEOBECN .................................................................................................................................................... 6
SPOLEN USTANOVEN............................................................................................................................. 6
PEHLEDN VKRESY ............................................................................................................................... 17
VKRESY PODROBNOST .......................................................................................................................... 20
VKRESY KOTVEN .................................................................................................................................... 21
VROBN VKRESY .................................................................................................................................... 25
MONTN SESTAVEN .............................................................................................................................. 33
PROJEKTOV DOKUMENTACE
OBECN
Projektovou dokumentaci stavby meme chpat jako soubor nkolika st, kter graficky a
slovn popisuj navrhovan stavebn dlo.
Obecn meme ci, e obsah projektov dokumentace se d platnou legislativou a
poadavky investora.
Pesn obsah dokumentace samozejm zle rovn na typu stavebnho dla a jeho elu
(Pozemn stavby, Inenrsk stavby, Vodn stavby, Dopravn stavby, Technologick
stavby.).
Jednotliv stupn:
studie
dokumentace pro zemn rozhodnut / dokumentace pro zemn souhlas
dokumentace pro ohlen stavby / dokumentace pro stavebn povolen
dokumentace pro proveden stavby
vrobn dokumentace
dokumentace skutenho proveden stavby
Pozn. V praxi se asto setkvme s takzvanou dokumentac pro vbr zhotovitele nebo-li
tendrovou dokumentac . Tento pojem platn legislativa nezn a tud se tmto stupnm
nebudeme dle zabvat. Snad jen okrajov meme ci, e rozsahem se tento typ
dokumentace bl dokumentaci pro proveden stavby. Rozsah je daleko mn podrobn a
hlavm elem tohoto stupn dokumentace je vbr zhotovitele stavebnho dla ve vbrovm
zen, kter vyhlauje investor.
Studie
Jestli-e byla studie svm rozsahem zvisl pouze na dohod investora a projektanta,
tak dokumentace pro zemn rozhodnut ( zkratka DUR ) se ji striktn d poadavky na
lenn jednotlivch st platnou legislativou. Dle se tmto stupnm dokumentace zabvat
nebudeme.
Prvodn zprva
Souhrnn technick zprva
Situace stavby
Dokladov st
Zsady organizace a vstavby
Dokumentace objekt
Ve uveden sti jsou zvazn a mus bt vdy soust projektov dokumentace tohoto
stupn a to v rozsahu, kter je pimen druhu, vznamu, umstn, stavebn technickmu
proveden, elu vyuit, vlivu na ivotn prosted a dob trvn stavby.
tj. vytvoen podrobn dokumentace, kter svm rozsahem pokryje poteby ppravy realizace
stavby i samotnou realizaci.
A. Pozemn stavby
B. Inenrsk stavby
C. Provozn soubory
Technick zprva
Vkresov st
Vpoty
st A je tvoena:
st C je tvoena:
Vrobn dokumentace
Technick zprva
Vkresy montnch sestav
Vkresy dlc ( prvk konstrukce celho stavebnho objektu )
daje o elu stavby, dle pak daje jako rok dokonen, nabvac tituly k vlastnictv,
vyjden a rozhodnut o uvn stavby atd.
Situan vkres skutenho stavu vetn polohy inenrskch st a napojen na stvajc st
Stavebn vkresy skutenho stavu ( vtinou, pdorysy podla, ezy, pohledy.. )
Dleitou informac je skutenost, e normy jsou obecn pouze doporuen a nejsou tedy
zvazn. Skutenost je ovem takov, e ada platn legislativy se na normy odvolv, m
z norem dl platn a povinn legislativn pedpis, kterm se mus projektant dit.
Norma SN 013483 nen dnou vyhlkou poadovna a tak m pouze povahu doporuen.
Je tedy pravdpodobn, e se v praxi meme setkat i s jinmi zpsoby zakreslovn, kter si
projektant vol sm. Vtinou m kad projekn kancel vlastn styl zakreslovn, kter
vychz z platn normy a je doplnn nebo upraven dle vlastnho uven.
Obecn vklad zsad zakreslovn bude proveden dle normy SN 013483, pklady vkres
kovovch konstrukc budou ji obecn, dle zvyklosti v praxi.
Pozn. V nsledujcch textech budou citovny jednotliv sti normy SN 013483 vetn
obrzk a schmat. Doslovn citovan sti normy budou psan kurzvou, komente potom
normlnm fontem. Celkov vklad bude lenn chronologicky dle normy SN 013483.
NZVOSLOV
Zkladn nzvoslov pro technick vkresy stanov SN 013101, nzvoslov pro vkresy ve
stavebnictv ( pehledn vkresy, vkres podrobnost apod. stanov SN 013400
VEOBECN
Druhy vkres
pehledn vkresy
vkresy podrobnost
vkresy kotven
vrobn vkresy
vkresy montnch sestaven
SPOLEN USTANOVEN
Zkladn poadavky na vkresy, jakoto umstn obraz popis, velikosti psma atd. stanov
norma SN 013105.
Formty vkres
Formty vkres, pravy a rozmry vkresovch list uruje SN 013110 a SN 013113. Pro
vkresy kovovch konstrukc se doporuuje pednostn pouvat formty ady A ( nap. A2,
A1, A0. )
Mtka
Psmo
Psmo pro popisovn vkres pouvme kolm, velk latinsk abecedy a arabsk slice.
ry
Zpsob kreslen ar a skupiny tlouek uruje SN 013114. Pro vkresy kovovch konstrukc
pouvme tlouky dle tabulky 1.
Vztan pmky ve svislm smru oznaujeme velkmi psmeny latinsk abecedy od shora
dol.
10
Zobrazovn
Kovov konstrukce a jejich sti zobrazujeme pomoc pohled, ez, prez a podrobnost
podle SN 013121 a SN 013122
sti konstrukc a dlc, kter maj k rovin ezu nebo k rovin zobrazen ( pohledu ) ikmou
polohu se nezobrazuj.
Pokud nen na vkrese zobrazen objekt pomoc nho, lze popsat jednoznan smr pohledu,
meme toto zobrazen nahradit jednoznanm popisem nap. " POHLED NA STNU V
AD 1"
Jednotliv obrazy ( pohledy, ezy.. ) se mohou na vkrese rozmstit dle poteby. Vdy je vak
teba je oznait v souladu s SN 013122 ( nap. oznait pdorys popisem "KOTEVN PLN"
a ezy popisem "EZ A-A" )
Navazujc konstrukce nebo sti konstrukc, kter nejsou soust kovov konstrukce ( nap.
okna, dvee, betonov a zdn konstrukce ) zobrazujeme zjednoduen tenkou erchovanou
arou se dvma tekami.
11
Zaoblen a sklon prub vlcovanch prez se kresl pouze v nezbytn nutnch ppadech.
12
V ppad, e k sob tsn dolhaj dva prvky bez vle, ozna se dle obrzku.
Ktovn
Dlkov rozmry se zna v milimetrech bez udn mc jednotky. Alternativn, lze uvst
rozmr v metrech, kter se dopln jednotkou. ( nap. 40 m )
13
sti, kter neprobhaj v cel dlce zkladnho prezu ( nap. stykovac ploky ) se
nevyeruj ani nerafuj, i kdy je protn rovina ezu.
Pro oznaovn prezu materilu nebo poloky plat obecn norma SN 013142. Znaky se
kresl v poloze pi pohledu zleva. U sloench prez se znaky kresl v odpovdajc
vzjemn poloze prezu. Prezy sloen z prvk licch se prezem i dlkou se opznauj
samostatn. Sluovat oznaen vce prvk na jedn odkazov e ( s vce praporky ) lze jen
tehdy, je-li viditeln jejich pslunost. Poad oznaen na praporcch odpovd posloupnosti
prvk.
U nerovnoramennch helnk, ovlnch a eliptickch trubek je nutno ktovat jeden z jeho
rozmr).
a) rovnobn s osou tyovho materilu pmo u obrazu (na vnj stran zobrazen viz.
obrzek)
b) uvnit obrazu (nap. u plech velkch rozmr, viz. obrzek)
14
(pklad znaen a) a c) )
(pklad znaen b) )
Jednotliv lod hal se oznauj arabskmi slicemi, nap. LO 1, nebo podle elu i
provozu, nap. MOTORRNA, LAKOVNA
Ktovn podlah se provd pomoc relativnch kt, kdy ktujeme povrch podlahy, kter je
vztaen k zkladn rovin dle SN 013130
Stny se zna podle ad sloup, se ktermi souvisej (nap. TTOV STNA A-B nebo
STNA 1-12)
Ostatn sti konstrukce je mono v nutnch ppadech oznait jednoznanm popisem (nap.
LVKA KY 600 mm, KABELOV LVKA, ... )
15
Popisov pole
V praxi dnes vtina projeknch kancel pouv sv popisov pole, kter vznik na
zklad vnitnch smrnic kancele.
Zmny na vkresech
Formln i technick zmny na vkresech a to jak zmny krtnutm, tak vmazem se zachycuj
v obrazov sti vkresu podle SN 013160, v popisovm poli se zapisuj v souladu s SN
013402.
V praxi se v dnen dob pi vyuvn CAD a BIM softwaru vyuv takzvanho "reviznho
mrku" i jinho grafickho oznaen, kdy se zmny na vkresech obkresl tmto "mrkem"
a zap do revizn tabulky, kter bv umstna nad popisovm polem. Pslun vkres se
pot ozna jako revizn a ozna sprvnm slem, tak, aby bylo patrn, e se jedn o revizi
pvodnho vkresu.
Vdy je dleit, aby se revidovan vkresy dostaly vas ke zhotoviteli stavby a investorovi.
Jako doklad o pedn revidovan dokumentace slou pedvac protokol mezi projektantem
a zhotovitelem respektive investorem.
16
PEHLEDN VKRESY
Hlavnm kolem pehlednch vkres je zobrazen cel konstrukce tak, aby byla patrn jej
funkce a skladba.
Ke zobrazovn vyuvme pdorys, svislch ez, pohled a situanch nkres.
Ve vech ppadech se konstrukce zobrazuj zjednoduen plnou arou umstnou v ose dlce
nebo schmaticky obrysem plnou arou. Ve vkresech mus bt vdy kresleny modulov
seky.
Z dvodu pehlednosti se navazujc konstrukce kresl vnjm obrysem erchovanou tenkou
arou se dvma tekami.
Pdorysy
Schodit kreslme v pdoryse tenkou arou. Viditeln hrany stup, schodnic, podest a
vstupn ra se kresl plnou arou. Neviditeln i zakryt hrany stup se kresl rkovanou
arou. Osy zbradl kreslme erchovanou arou.
Pro rampy plat stejn zsady.
17
Svisl ezy
Obecn rovinu ezu volme vdy tak, aby byly vechny dleit konstrukce a jejich sti
viditeln a zeteln. Volme vdy zpsob zobrazovn, kter je nzornj.
(svisl pn ez)
a) plnou arou - obrys ( nap. plnostnn sloupy, plnostnn nosnky jebov drhy )
b) tlustou plnou arou - osa dlc ( nap. tvar phradov konstrukce, plnostnn vaznice,
podln ztuidla )
c) tenkou erchovanou arou se dvma tekami - obrys navazujcch konstrukc ( mostov
jeb... )
d) tenkou plnou arou - osa ( ebky, zbradl....)
Konstrukce v ezu kreslme schmaticky vnjm obrysem tlustou plnou arou a meme pro
vt nzornost doplnit rafovnm nebo vyernnm. Schodit se v ezu kresl jako ez
nstupnm ramenem s pohledem na vstupn rameno.
Pohledy
18
Schodit v pohledu kreslme tence pln. Zakryt stupn v pohledu kreslme tenkou rkovou
arou.
19
VKRESY PODROBNOST
Tyto vkresy se pouvaj v ppad, e pehledn vkresy svm mtkem nejsou schopny
zachytit veker detaily a charakter konstrukce. (nap. detaily spoje sloupu a ple nebo detail
spoje phradovho vaznku mezi dolnm psem a diagonlou apod.)
20
VKRESY KOTVEN
Vkresy kotven ( kotevn plny ) slou ke zobrazen uloen kovov konstrukce na zklady
( vtinou na zkladov patky, psy nebo pmo na piloty i pevzky pilot)
21
Soust vkresu kotven (kotevnho plnu) je vkres podrobnost (detailu) kotven ocelov
konstrukce k zkladov konstrukci. Tento detail by ml bt vdy soust dokumentace pro
proveden stavby. Detail se skld z pdorysu a jednoho i dvou svislch ez vtinou v
mtku 1:10. V nleitch podrobnostech by mly bt zobrazeny vechny zpsoby kotven,
kter se v kovov konstrukci vyskytuj.
Z pdorysu mus bt patrn zejmna poloha kotevnch roub i jinch kotevnch prostedk,
vzhledem k modulov st, dle poloha kotevnch roub vzhledem ke konstrukci sloupu
( nap. kotevnmu plechu), velikosti otvor pro rouby a prez sloupu.
Svisl ezy by mly obsahovat vkov kty horn hrany zkladov konstrukce a kovov
konstrukce, dle tlouku podlit, smykovou zarku nebo jin prvek pro penesen smykov
sly ( pokud je zapoteb) a specifikaci kotevnch roub i jinch spojovacch prostedk.
(viz. obrzky ne)
22
Kotven sti, lze ve vkresech podrobnost kreslit zjednoduen vnjm obrysem tlustou
plnou arou. Ostatn sti jako podlit nebo kotevn kanly se kresl tenkou plnou arou (viz.
obrzek).
23
24
VROBN VKRESY
Obecn meme ci, e vrobn vkresy maj uvdt daje pro jednoznan uren tvaru a
zpsobu opracovn dlce, vetn vzjemnho spojen dilce na navazujc dlec.
Kad dlec zobrazujeme samostatn ( nap. nosnk, vaznk, sloup, atd. ). Z dvodu nzornosti
i nvaznosti, lze k dlci pikreslit navazujc sti, ovem v nejnutnjm rozsahu a
zjednoduen. Navazujc sti kreslme tenkou plnou arou. (viz. obrzek).
U sloitjch konstrukc, kter se skldaj z vce dlc, doplnme vkres dlce vdy
schmatem cel konstrukce. Konstrukce skldajc se z vce dlc, kter kreslme na
samostatn vkresy, jsou vdy kresleny ve stejnm mtku.
Pokud by bylo kreslen dlc na samostatn vkresy nepehledn, meme tyto dlce pro vt
nzornost nakreslit spojen na jeden vkres. Tento zpsob volme nejastji u vkres dlc
prvlaku nebo vaznku.
Oznaovn dlc
Kad dlec je vdy oznaen. Dlce, kter jsou kreslen vzjemn spojen, se rovn ozna
zvl.
Dlec se zna psmenem velk abecedy a arabskm slem. (nap. P01)
Vechny dlce ucelen sti konstrukce jsou znaeny stejnm psmem a li se pouze
poadovm slem (nap. prvlak skldajc se ze t st ozname P01, P02, P03).
Dlce, kter jsou navzjem zrcadlovm obrazem, se za znakou dopln o psmena T a N s
uvedenm potu kus (nap. P01 1xT, 2xN - co znamen, e dlec P01 je vyroben jedenkrt
tak jak je nakreslen na vkrese a dvakrt naopak ( zrcadlov naopak ) ne je nakreslen na
vkrese).
Znaka dlce se pe nad zobrazen dlec. Psmo je o jeden d vy ne psmo kt. Popis
oznaen T a N se pe men ne znaka.
Konstrukn sti dlce se ozna odkazem, kter se dopln slem (pozn. v praxi se nkdy
pouv kombinace arabsk slice a malho tiskacho psmena latinsk abecedy). Takto
oznaen konstrukn st se nazv poloka.
Konstrukn sti, kter maj shodn rozmr, opracovn i jakost materilu se ozna stejnm
slem. Je-li na vkrese vce konstruknch prvk a je to z vkresu patrn, ozna se pouze
jeden prvek odkazem s popisem poloky a slem poloky. Ostatn prvky jen slem poloky.
(nap. opakuje li se stynkov plech "P 10x100-120" znaen polokou 1a , ozname jej na
vkrese jednou tmto "popisem" a znakou "1a" a dal prvky ji jen znakou "1a"
25
Konstrukn prvky, kter jsou stejnho opracovn i tvaru a jsou rozloeny symetricky k ose
dilce nebo nkter jeho sti (sloen pruty phradoviny, patky sloupu apod.) a je z vkresu
patrn, e se maj vyrobit do pru (i kdy se v zobrazen kryj), ozna se jen jednm slem
poloky.
Konstrukn prvky se sluj prbn pro ucelen sti konstrukce s dlci stejnho
psmennho oznaen. Jinmi slovy, kad dlec m jednotliv konstrukn sti, znaeny
chronologicky. Kad poloka se vztahuje pouze k danmu dlci.
Toto doporuen je mon poruit pouze u malch objekt, kde toto znaen nezpsob
nepehlednost.
Polokou a slem poloky se tak zna spojovac prostedky ( rouby, nty, epy apod. ).
Oznaen poloek je provedeno dle pslun normy s pipsnm sla normy.
26
Pklady znaen:
V praxi se asto pouv metoda, kde se specifikuje samotn roub, podloka a matice pmo
oznaenm nap. v rmeku s pipsnm pslun normy.
Zobrazen dlc
Zkladnm prvkem pro zobrazen dlce jsou vztan pmky nebo modulov s konstrukce.
Pokud zobrazujeme dlec, kter navazuje na dal dlce po dlce, je teba vdy vyznait styky.
27
Dlce, kter se opakuj a li jen nktermi stmi se zobraz tak, e zkladn dlec se zobraz v
plnm rozsahu a u ostatnch dlc se zobraz jen ty sti, kter se li od zkladnho dlce.
U phradov konstrukce se stejn sti kresl jen osov. st dlce stejn s pslunou st
dlce zkladnho se ozna na spolen ose nebo kt praporky. Tyto zna, e nakreslen st
takto oznaenho dlce je stejn jako u dlce zkladnho. Jsou-li ve vkrese dva nebo vce
prapork, pipoj se k praporkm zkladnho dlce i navazujcch dlc seln oznaen.
Dlce, kter se od sebe li jen nkterm rozmrem nap. dlkou, meme zobrazit jen jednou
a pslun rozmr rozlime hranatmi nebo sloenmi zvorkami. V takovm ppad, lze
pout nejve troj rozlien ( viz. pevzat obrzek z normy ).
Pi vtm pot dlc, u kterch se mn jen jeden rozmr, je mono oznait rozmr obecn
psmenem a seln hodnoty sestavit do tabulky.
Styky soust, kter na sebe ve stykov spe maj dolhat se kresl jednou arou. Styky
soust, kter mohou mt mezi sebou vli, se kresl vdy dvma arami.
Pohled na lomen i zaoblen sti se kresl vdy v rozvinut a dopln se schmatickou
znakou dle SN 013122 (viz. nsledujc obrzek).
28
Ktovn
Pro ktovn vrobnch vkres plat veobecn zsady.Stynkov plechy je teba ktovat
vzhledem ke stynku.
Normalizovan strojn sousti jako jsou rouby, nty, epy, matice atd. se ve vrobnch
vkresech nezobrazuj ani nektuj, pouze se ozna dle pslun normy.
Pokud je nutn tyto sousti detailn rozkreslit a ktovat, pouije se pro rouby norma SN
013213 a pro zobrazen zvit norma SN 013010.
Tvar svaru se zobrazuje pslunou znakou (nap. pro koutov svar, tup svar, atd.) a jeho
rozmry se ktuj jen tehdy, nelze-li svar oznait dle SN 013155.
30
Jakost materilu se na vrobnch vkresech uvd jen tehdy, jsou-li nkter sti konstrukce
(dlce) z oceli jin jakosti (nap. bude-li vtina prvk z oceli S235 a st z oceli S355 - ve
vkresech se ozna jakost oceli pouze u poloek z oceli S355, u poloek z oceli S235 se
jakost nezna).
Znaka jakosti se uvd pod odkazovou rou poloky v rmeku nebo kosotverci i jin
znace.
Vkaz materilu
Vkaz materilu se vypracuje vtinou zvl pro kadou ucelenou st konstrukce (dlec), a
je na jednom nebo vce vkresech. Nap. vaznk bude vykzn do jednoho vkazu materilu i
kdy se skld z vce dlc apod.
Vkaz vdy obsahuje popis konstruknho prvku, slo poloky, poet kus v dlci nebo poet
kus pro vechny dlce, rozmry, celkov hmotnost a jakost materilu.
rouby, matice a dal spojovac materil se zapisuje na konec vkazu. Toto plat i pro svary.
31
32
MONTN SESTAVEN
Dlce se zobrazuj:
a) jednou arou tenkou, tlustou nebo velmi tlustou umstnou v ose dlce. ry se peruuj v
mstech montnch styk a v mstech spojen s pilehlmi dlci.
b) plon konstrukce (plechy krytiny, plnostnn vodorovn nosnk jebov drhy,...)
nebo sloit rmov konstrukce je mon zobrazit schmaticky vnjm obrysem, kde se
montn styky zobraz tak, jako by dlce nebyly spojen (viz. pevzat obrzek z normy)
33
Konstrukce budov
Rovinu ezu i pohledu volme vdy tak, aby byla zeteln poloha skladba dlc.
Dlce stn
Jebov drhy
Konstrukce podlah
Ktovn a popisovn
Vkresy montnho sestaven se ktuj dlkovmi ktami vztaenmi k pmkm osnov tak,
aby byla patrn poloha pro umstn dlce (viz. obrzek).
34
Vkaz dlc
Vkazy dlc obsahuj seznam dlc cel konstrukce nebo etapy vetn doasnch
montnch materil jako jsou montn podloky pod kotevn plechy sloup apod.,
montn svary, montn rouby a pod.
35