Pklady prce ve vuce s pracovnm seitem

List 5 a 6 Co je pln msta

Oekvan vstupy

k reflektuje, jak typy zstavby a jak prostory msto obsahuje (jednotliv typy porovnv)
k porozum pojmu pdorys a doke s pojmem aktivn zachzet (vyvodit z pdorysu takov
objekty, se ktermi se shoduje; najt zadan pdorys v plnu; zakreslit pln podle modelu
msta)
k propoj poznatky o plnu msta se zachzenm s mapami a s vlastn zkuenosti
z relnho prostoru
k vyvod, e v plnu je znaena nezastavn plocha blou barvou a e na nkterch mstech
jsou domy zarovnan podle ulinch ar (nap. na nmstch)

Reflexe vuky

Navzala jsem na prci s pracovnmi listy a se ky jsme zkoumali pojem pdorys

v praxi. K tomu poslouily dva pedmty (vlec a kvdr se tvercovm pdorysem).
Nakreslila jsem jeden z pdorys danch objekt a km jsem dala kol piadit
pdorys k objektu. km jsem pedvedla, jak jsem k danm pdorysm dospla.
Vyprvla jsem jim, aby si pedstavili, e z dom udlme velk tisktka atd. k,
kte problematice rozumli, postupn pibvalo. Dle jsem zmnila pdorys u
danho kvdru (kvdr jsem poloila na stl jinou stranou, ne tvercovou) a ci mli
za kol zaznamenat stvajc pdorys. Vyzvala jsem ky, aby vysvtlili pojem
pdorys.

Nkte ci si nejprve pipravili pdorys objektu a Pr k vytvoilo pouze obrys tvaru.

teprve na nm vytveli objekt.

ci dostali rzn pdorysy a jejich kolem bylo vymodelovat objekt nebo sochu, aby
zachovali dan pdorys. Dva ci nezachovali pdorys, ale tvar zadanho pdorysu
v objektu pouili. U tabule jsem je nechala nakreslit pdorysy jejich staveb, chybu si
uvdomili pi kreslen na tabuli.
Ukzka jednoho objektu. Ukzka chybn interpretace pdorysu

Dal aktivita spovala v tom, e ci mli najt pdorys vyznaen budovy ve

varcplnu. Pdorys hledan stavby mli ve stejnm mtku nakreslen na
pauzovac papr, tak aby s nm mohli snadno manipulovat a aby mohli vidt vrstvy
najednou. ci vyhledali danou budovu v plnu velmi rychle. ekla jsem km, e
hledan stavba je pomrn blzko a e ediv vyznaen domy v plnu jsou budovy
koly, ve kter se prv nachzme. Nkte zaali tipovat, o kterou hledanou budovu
se tedy jedn. Na interaktivn tabuli jsme oteveli strnky Google maps a hledali, kde
se objekt nachz. Pi tto pleitosti ci vymleli, jak jsou rozdly mezi plny,
kter mli ped sebou a mapami (nap. tu kterou jsme si promtali). K zvru tto
krtk aktivity jsem musela pokldat doplujc otzky, aby ci neopomenuli dleit
charakteristiky. 1 km jsem vysvtlila, pro se takovmto plnm k varcpln.

Vyzvala jsem ky, aby si srovnali (zorientovali) sv plny podle mapy. Vichni tento
kol zvldli

1
Nap. jsem se k ptala, jak mapa a pln zaznamenvaj rybnky a lesy.
ci v map nali danou budovu podle jejho pdorysu. Kde se nachz kola, bylo
v map vyznaen a ci si tohoto popisku vimli.

Nkte ci nahlas pemleli, o jakou budovu se jedn. Postupovali od zchytnch

bod na map a orientovali se podle toho, jak dan okol znali. Ne vichni vdli, jak
pracovat s mapou. Ukazovali jsme si spolen rzn strategie, jak splnit tento kol.
Modelovala jsem mylenkov postup, jak by se dalo orientovat v map, tak abych
nala urenou budovu. 2 Pot jsme se na danou budovu podvali penesen dky funkci
Google Street View. Porovnvali jsme pdorys budovy Hadch lzn v plnu a na
Google Street View.

Navazujc vtvarn tvorba

Nejprve jsem se k ptala, jak rozum pojmu harmonie, zda tento pojem znaj. Ptala
jsem se k, jak rozum tomuto pojmu v rznch slovnch spojench a kontextech
(nap. harmonick vztah, harmonie v hudb, naladn nstroj, barevn sladnost,
atd.). Harmonie jsem charakterizovala jako soulad, souzvuk, souznn, vyrovnanost,
pokoj. Pipravenou ukzku disharmonick hudby se mi nepodailo kvli technick
zvad spustit. Vysvtlila jsem km, e disharmonie je opak harmonie. Opt jsem
uvedla, kde me bt disharmonie a jak se projevuje (uvedla jsem i tyto pklady:
nevyvenost, nap. pomrov, vhov, velikostn, atd.).

ci mli nejprve za kol vymyslet pt pdorys 3 a vystihnout tyto tvary dvakrt. 4

Na jednu tvrtku mli sestavit z tvar harmonickou kompozici a na druhou tvrtku
kompozici disharmonickou. ci tvary uspodali a hotov dla jsme si prohleli a s
ky nad nimi diskutovali. Nejprve jsme tipovali, kter z kompozic je harmonick a
pot nm autor dla prozradil, jak to zamlel. Ptala jsem se jich na zdvodnn, pro
zrovna tahle kompozice je pro n harmonickou.

Na zvr jsem se k ptala, co se dky hodinm nauili i dozvdli a jak mohou

informace vyut ve svm ivot. Kdy km dochzely odpovdi, ptala jsem se jich
konkrtn, co se nauili dky nkter aktivit, nebo co si dky n procviili. Shrnula
jsem hodnocen jejich spoluprce a jednotlivch aktivit. km jsem prozradila,
k emu vedla posledn st hodiny s kompozic. I kdy ci pouvali stejn tvary
v obou kompozicch, tm e zmnili jejich uspodn, zmnili vznam dla. Toto
sdlen me vnmat i divk, kter dlo sleduje.

2
Urovali jsme kde je park, kostel, a budovy v parku. Kterm smrem budova urit
nen a kontext okolnch budov.
3 Jednalo se o jednoduch geometrick tvary.

4 km, kte mli ji vystien tvary, jsem zadala bonusov kol. Mli zakreslit do

tvercov st pdorysy staveb z krabiek, kter jsem jim sestavila. Hrany krabiek
reprezentovaly tvereky na tverekovanm papru.
k zde vyjdil harmonii pomoc "stabiln" kyn jako jedin vyuila rozdln orientace dl.
konstrukce.

Vtina k vytvoila kompozice neuspodan a Pr k vyuvalo pro odlien jen barvu.

uspodan.

kyn nedokzala urit, kter z kompozic je Tento k se zamil na vznam sloench obrzk
harmonick. Mohlo to bt zpsoben tm, e se jednalo (dm, domov = harmonie). Nepemlel ji nad
o cizinku a zadn pli neporozumla. umstnm sloench objekt do plochu podkladnho
papru.
List 15 Pbhy staveb a dom

Oekvan vstupy

k uvede alespo jeden dvod, pro je budova v danm stavu

k si uvdom, e na podobu staveb (vzhled, tvar, velikost, materily, barvy) a jej
vyuit maj vliv rzn faktory vetn historickch, ekonomickch, politickch a
osobnch (osobnost architekta, majitele) a dalch initel

Mon navazujc cl k z poznatk vyvod, e tak me mt vliv na podobu svho

msta (nap. tm jak se zachz/bude zachzet s vlastnm domem a s jeho okolm)

List 16 Pbhy staveb a dom

Oekvan vstupy

k reflektuje msta ve mst vzhledem k svm pocitm; porovnv msta se

spoluky; hled ppadn zobecnn (spolen faktory, charakteristiky) pro
jednotliv zadan msta (nap. msta, kde se ct astn; msta, kde se boj).
k reflektuje msto z osobn roviny
k si uvdom, e na jeho pocity na rznch mstech ve mst maj vliv rzn
okolnosti: zpsob, jakm msto vyuvme a k emu je primrn uren; aktivity,
kter na danm mst provozujeme; lid, kte jsou na danm mst s nmi (jako
doprovod, nebo jako dal uivatel msta, kter s nmi nem nic spolenho; design
msta (materil, vzhled, velikosti); uspodn msta (urbanistick kompozice msta);
osobn zkuenosti s mstem (vzpomnky, vazby)
k vyhodnot, k emu mu me bt uiten zskan poznatek (uvdomovn si svch
pocit a sten racionalizovn; monost sten ovlivnit sv pocity dky promn
msta)
Mon navazujc cl k vyvod z poznatk dsledky a vymysl, m by mohl msto
promnit (tm i svj pocit z danho msta)

Navazujc vtvarn tvorba

Strun nvrh hodiny je uveden pmo v listu. Monou motivac me bt kol pro
ky jet ped samotnou prac vyfotit oprskanou ze. Tyto fotografie je vhodn dle
ve vuce pout nap. k hledn pdavnch jmen.

Ped samotnou frot je vhodn si vyzkouet tuto techniku. Jako motivaci udlat
frotov hdanky (ci hdaj, jak pedmty a povrchy byly pouity).

Doporuen: Dt km kvalitnj papr ne obyejn kancelsk. ci jsou tak

vedeni pi tvorb k vy citlivosti.
Zd se, e zadn pomohlo km oprostit se od zajetch stereotyp. Mnoh prce byly netradin.
Ukzka tto tvorby mi pipad zajmav tm, e k Obrzek s hadem je jednm z nejcitlivji dotvoench
znzornil nkolik postav. Kresb postav se ci dl. Tvar hada nebyl zmrn z novin vytrhn.
mnohdy vyhbaj.

V tomto dle k vytvoil pomrn zajmavou geometrickou kompozici. A na pr vjimek ci tvoili abstraktn
(tzn., nezobrazovali konkrtn vci nebo postavy).
k zde pracoval s rznou tloukou linie. Podailo se mu vytvoit doplnnm lini zajmavou kompozici pomoc
diagonln vedench lini.