Znojmo

msto uvnit hradeb

vypracovali: Bc. Marie Vlkov, Bc. David vanda,
Bc. Josef Vesel, Bc. Vratislav Zka

vedouc prce: doc. Ing. arch. Karel Havli

Pedmluva

Tato prce si klade za cl popsat vvoj krlovskho msta Znojma

od jeho zaloen po souasnost a stanovit principy znojemsk mstsk
zstavby a architektury v rmci historickho jdra msta. Analyzovat
hmotovou kompozici historickho sdla v krajin s ohledem na vznam
staveb utvejcch obraz msta. Rozebrat vztah kulturnho, socilnho
a ekonomickho obsahu budov s jejich hmotnou podstatou a konkrtn
podobou. Shrnout dleit body z rozvojovch dokument msta Znojma,
na jejich zklad lze definovat klov otzky v dalm vvoji msta a
pokusit se na n nalzt adekvtn odpovdi. Zamyslet se nad metodikou
financovn stavebnch zmr kter by byly ku prospchu msta a nakonec
nastnit varianty idelnho vvoje zvolench lokalit ve mst, kter budou
pozdji podrobnji zpracovny formou diplomnch prac.

Jsme si dobe vdomi obt spojench s objektivnm pstupem v cel i

zbru, kter jsme nastnili ve. Pesto doufme, e vsledn elabort
me bt povaovn za pnosn dokument snac se alespo sten
ukzat souhrnn pohled na spletitou problematiku historickho msta v
kontextu dnen doby.

Pestoe se prce primrn zabv historickm jdrem Znojma, sna se

neopomjet jeho ir vazby na zbytek msta a okoln krajinu. Jist omezen
zbru na historick centrum nevnmme jako vez jednoho detailu z
celkovho obrazu, ale spe jako jasn vymezen a definovan celek, ke
ktermu je teba vzhledem k clm prce pistupovat pozornji ne k jinm
stem msta.

Strana 1
 Charakteristika msta Znojma
Znojmo je druh nejvt msto Jihomoravskho kraje lec 55
kilometr jihozpadn od Brna. Nachz se na svahu nad ekou Dyj v blzkosti
hranic s Rakouskem. Katastrln zem msta se rozkld na ploe 65, 93 km2
a podle poslednho stn lidu m 34 097 obyvatel.
Znojmo bylo vznamnm strategickm bodem na trase z Prahy do
Vdn, v prvn polovin 13. stolet bylo jako prvn na Morav poveno na
krlovsk msto, co dle poslilo jeho vznam a vliv. Od 12. stolet ve mst
Praha
a jeho okol vznikaj kltery jako centra vzdlanosti, velkho rozkvtu
doshlo Znojmo ve 13. a 14. stolet, kdy byl ji zaveden vodovod, byly zde
dldn ulice a dva pitly. Bylo zde siln zastoupen nmecky mluvcho
obyvatelstva, kter bylo oslabeno po prvn svtov vlce, s odsunem Nmc z
pohrani v roce 1945 nmeck populace ze Znojma tm zmizela a msto v
Brno nsledujcch letech ztratilo vtinu svho politickho a kulturnho vznamu,
kter znovu roste teprve v poslednch letech.

Znojmo V souasnosti je msto dky sv hranin poloze oblbenm turistickm

clem pro nvtvnky z ech i Rakouska. Nachz se zde ada kulturnch
Vde pamtek, z nich nejvznamnj je romnsk rotunda svat Kateiny
postaven ji v 11. stolet, jej interir je vyzdoben uniktn nstnnou
malbou z roku 1134. V blzkosti rotundy na skalnm ostrohu nad ekou Dyj
stoj dal vznamn pamtka a vrazn orientan bod Znojemsk hrad,
zvan t Deblnsk zmek, na nvr naproti rotund se pak nachz kostel
svatho Mikule a ojedinl dvoupatrov kaple svatho Vclava, kter
uvozuj vhled do dol Dyje pi pohledu od rotundy.
Krom mnostv pamtek je ale Znojmo clem nvtvnk i dky
dlouholet vinask a ovocnsk tradici. Znojemskho vinobran se
kadoron astn na 80 tisc nvtvnk a znojemsk okurky se staly
pojmem i v zahrani. irok okol msta nabz i s pch tras a cyklostezek
navazujcch na stezky v sousednm Rakousku a z velk sti probhaj
psobivou krajinou nrodnho parku Podyj zaloenho roku 1991, na nj na
rakousk stran navazuje Nrodn park Thayatal.

Strana 2
 Historick vvoj msta Znojma

Krajina v okol Znojma byla osidlovna ji v obdob pedhistorickm,

jak dokazuj bohat archeologick nlezy. Prvnm vtm centrem v oblasti
se stalo opevnn haltatsk hradit na strategicky vhodnm mst nad
ekou Dyj, v mst dnenho Hradit sv. Hipolita. lo o palisdovou hradbou
opevnn hradit dlc se na vnitn hrad a podhrad o celkov rozloze
cca 20 hektar. Po roce 400 ped nam letopotem vak po pchodu Kelt
hradit zanik. Archeologick nlezy vypovdaj i o osdlen many z 1. a
2. stolet naeho letopotu, spekuluje se i o existenci msk strn stanice
v okol dnenho Znojma.

Vznam Hradit postupn znovu stoupal a nejvtho rozkvtu doshla

pevnost v 8. a 9. stolet, za as Velk Moravy. Nov fortifikace se skldala
z pkopu a devn palisdn hradby, msty ji s kamennou eln plentou.
Hradit chrnn ze t stran srzem mlo mimodn strategick vznam,
leelo toti na kiovatce dvou vznamnch dlkovch obchodnch cest. Jedna
vedla z Vdn pes Znojmo do Polab a druh ze Soln Komory pes st Ene
do Moravsk brny. Za as Velk Moravy byly na hraditi pravdpodobn ji
dv kamenn crkevn stavby. Jednolodn kostel s pravohlm knitm a
rotunda v mst dnenho chrmu sv. Hipolita. O jejich existenci svd nlez
rozshlho velkomoravskho pohebit. Hradit sv. Hipolita patilo spolu s
Mikulicemi, Starm mstem a Pohanskem k nejvznamnjm centrm Velk
Moravy. Slovansk hradit zaniklo nkdy kolem roku 950, kdy jej dobyli a
vyplili Maai, jak dokazuje nlez enskho tla pod zuhelnatlou zcenou
hradbou. I po vyvrcen Maary si ovem lokalita udrela sv dominantn
postaven v oblasti.

Tento vznam byl oslaben a v prvn polovin 11. stolet, kdy kne
Betislav I. zaloil nov pemyslovsk hrad na malm vrcholu na opan stran
Grnickho dol, naproti starmu hraditi. Hrad pevzal sprvn funkci v
kraji a vznam Hradit jako svtskho centra zanikl. Zstal mu vak vznam
stediska crkevnho. Ve 13. stolet zde byl na zkladech pvodn rotundy
vybudovn nov romnsk kostel a zaloeno probotstv du Kovnk s
ervenou hvzdou, kte na Hraditi sdl dodnes.
Na obrzku je znzornna rozloha pvodnho
Velkomoravskho hradit (vlevo)
a pemyslovskho hradu (vpravo)

romnsk sakrln stavby

mon prbh obchodnch cest

Strana 3
 Pemyslovsk hrad byl vystavn na mal ostron v bezprostedn
blzkosti brodu pes Dyji, aby steil novou jin hranici zem. Hrad se skldal
z malho vnitnho hradu a vtho pedhrad. Bylo mon jej ubrnit snze
ne rozshl hradit a to byl nejspe hlavn dvod pro pesun osdlen. V
podhrad se rozvinula trhov ves zvan jezdec. Rozkldala se v okol chrmu
sv. Mikule (patrona obchodnk), kter stl na mst dnenho chrmu ji
tehdy. Od tto doby, tedy poloviny 11. stolet, meme sledovat souvisl
3
zemn rozvoj msta Znojma do jeho nynj podoby.

Pvodn osdlen bylo formovno kolem trojhelnkovho trit nov

pesunut kiovatky dvou ji zmiovanch obchodnch cest. Cesta od Prahy
ze severozpadu a cesta od Brna z vchodu se na tomto triti schzely
a odtud mily spolen pod hrad, k jedinmu brodu pes eku Dyji. Tato
4
pvodn trhov ves je dodnes patrn v pdorysu msta jako Horn nmst.
1
2 Po smrti knete Betislava pipadlo Znojemsko jeho synu Konrdovi
I. Nejpozdji po roce 1092 zde vzniklo samostatn dln knectv a za
Konrdova syna Litolda se na Znojemskm hrad razily prvn mince
znojemsk denry. Nejvznamnj ze znojemskch Pemyslovc byl Konrd
II. Ota, kter postupn ovldl celou Moravu a nakonec se stal i knetem v
echch. V roce 1190 se svou matkou Mari nechal na jih od Znojma u brodu
pes Dyji zaloit Premonstrtsk klter v Louce. V letech 1222-1226 bylo
Znojmo Pemyslem Otakarem I. poveno na krlovsk msto, prvn svho
druhu na Morav.
5

Pokus o rekonstrukci osdlen na zem msta Znojma ped

zaloenm krlovskho msta

1) znojemsk hrad s kapl sv. Kateiny

2) osada jezdec s kostelem sv. Mikule
3) osada Bala s kostelem sv. Michala
4) vikus Uhr
5) pravdpodobn oblast osady Kulchova

Strana 4
 Po poven na msto bylo Znojmo obehnno hradbami, kter po est
stolet urovaly vvoj msta a z velk sti se dochovaly dodnes. Vhodn
poloha nad ekou Dyj, kter tvoila pirozenou obrannou linii skoro poloviny
7 obvodu msta, ovlivnila specifickou podobu znojemskho opevnn. Na svahu
nad ekou byla vystavna mohutn kamenn ze zeslen nkolika vemi,
kter navazovala na opevnn hradu, petnala pvodn obchodn stezku
vedouc Jmou, navzala na opevnn Mikulskho kostela a pokraovala
4 dl a k jinmu cpu nov vymenho msta. Tady u chybla ternn
barira, kter by msto dostaten chrnila, a tak zde postupn vznikl
nkolikastupov prstenec fortifikace obhajc msto a k jeho severnmu
cpu, kde dky ternnmu profilu Grnickho dol opt nebylo tak masivnho
opevnn poteba.

Rovinat pl byla po zaloen msta ve 13. stolet petnuta pouze

8 masivn kamennou hradbou s ochozem a vemi. Ve hranolovho a vlcovho
2
tvaru byly opateny stlnami a devnm ochozem. Pozdji bylo opevnn v
1 tto sti msta posleno jet parknovou zd a pkopem s valem. Do msta
5 se vstupovalo tymi branami s vlastnm pedsunutm opevnnm. Horn
brna byla postavena na cest od Prahy, Prostedn na cest od Brna a Doln
11 3 branou vedla nov vytyen cesta smrem k Louckmu klteru a odtud dle
do Rakouska. tvrt brna, zvan Napajedelsk, umoovala pstup k ece.

6 Vybudovn mstskch hradeb dramatickm zpsobem zmnilo pvodn

rozvren msta. Sestup Jmou ke starmu brodu byl kvli hradbm zruen a
10 nahradila ho nov trasa po mrnjm ternu z Hornho nmst k Doln brn
9
a odtud dl k Louckmu klteru, kde byl snaz pechod pes eku. U nov
obchodn tepny msta bylo vytyeno tak nov velk trit obdlnkovho
pdorysu - dnen Masarykovo, dve Doln nmst. Nov trasa zpohodlnila
pepravu zbo a dky vbru mtnho ve mst i u brodu pispla k rychlmu
rozvoji msta i kltera v Louce.

Fortifikan systm msta a vztah hlavnch obchodnch cest

a nmst po vybudovn mstskch hradeb

1) hrad 7) Horn brna

2) Loupenick v 8) Prostedn brna
3) v sv. Mikule 9) Doln brna
4) v sv. Michala 10) Napajedelsk brna
5) radnin v 11) ern branka pro p
6) Vlkova v

Strana 5
 Z tohoto novho uspodn lze celkem logicky odvodit vytyen dalch
cest uvnit hradeb. Ti hlavn brny byly propojeny dlouhou ulic koprujc
prbh opevnn dnen Horn a Doln esk. Tudy se dalo msto rychleji
projet mimo ruch tri. Obvodov cesta tak mohla slouit jako obslun a
zsobovac komunikace dlouhch parcel se dvory, kter psluely kupeckm
domm na nmst. Tato dlouh cesta byla s nmstmi spojena ve dvou
mstech. Starou obchodn cestou od Prostedn (Brnnsk) brny vedouc na
Horn trh a odtud k hradu. Dle pak novou cestou (dnen Velk Mikulsk)
vedouc pes Doln trh a odtud k hlavnmu mstskmu chrmu, kostelu sv.
Mikule. Z n odbouje nedaleko nmst dal cesta vedouc jin brnou v
hradb po svahu dol k Dyji. Jak jej nzev dodnes napovd, jejm hlavnm
elem bylo zajitn pstupu k ece kvli napjen dobytka. Napajedelsk
cesta navazovala na behu Dyje na kryt most, kudy byl hnn dobytek z
msta na pastvu na Krav horu.

Na pdorysu msta je dodnes patrn vrazn rozdl mezi vcemn

pravidelnou strukturou zstavby vymezenou tmito novmi cestami,
rozvrenmi nejspe krlovskm loktorem ji v prvn tetin 13. stolet
bhem vytyen msta Znojma, a ivelnou kivolakou zstavbou podhrad
a prostoru mezi Hornm trhem a kostelem sv. Mikule. Lze se domnvat,
e tato oblast, kter se po zmn obchodn trasy ocitla ponkud stranou
hlavnho vvoje, byla bu zastavovna pozdji bez pesnjho geometrickho
vymezen, nebo e jde naopak o stopu pvodn kolonizace zem z doby
ped vytyenm pdorysu novho krlovskho msta. Pro tuto monost
hovo i pklad palku pod Praskou brnou, kde Horn esk prapodivnm
zpsobem vybouje z jinak vcemn pravideln trasy podl hradeb. To lze
vysvtlit tm, e nov vytyovan trasa se prost musela vyhnout ji existujc
zstavb. Nepravidelnost vytyen pdorysu msta je ovem tak do jist
mry dna pvodnm relifem ternu.

Hierarchie dleitosti cest uvnit msta

hlavn trasy

dleit cesty spojujc rzn sti

msta

nepravideln s uliek emeslnk

Strana 6
 S rozvojem msta na potku 13. stolet rychle rostl poet jeho
obyvatel, co spolu se statutem msta krlovskho vyadovalo i rozshlou
smr Praha vstavbu odpovdajcch sakrlnch staveb. Ji v 11. stolet byla na nejvym
vrcholu v prostoru pedhrad zbudovna romnsk knec rotunda Panny Marie
a svat Kateiny. Ta byla pi pleitosti svatby Konrda Znojemskho a Marie
Srbsk roku 1134 vyzdobena vmalbou zobrazujc v prstencch nad sebou
Marinsk cyklus od zvstovn a po tk do Egypta. Nad nm je legenda o
povoln Pemysla na knec stolec a ve dvou psech je vyobrazena dynastie
pemyslovskch knat, z nich lze dky korun bezpen urit jen prvnho
eskho krle Vratislava II. Z klenby pak shlej tyi evangelist stdajc
se s andly a ve vrcholu kopule je vyobrazena bl holubice, symbol Ducha
svatho. Tuto kompozici lze chpat jako symbolick vyjden Konrdova
nroku na esk trn. Nboensk motivy pak naznauj, e tento nrok je v
souladu s Bom dem svta.
Znojmo smr Brno
eka Dyje

Pvodn romnsk kostel sv. Mikule stojc na vrku naproti rotund

byl roku 1190 darovn knetem Konrdem Otou nov zaloenmu Louckmu
opatstv. Pi obrovskm poru msta v prvn tetin 14. stolet byl star
kostel znien, take louck vrchnost musela dt vystavt chrm nov, lpe
odpovdajc novmu vznamu msta. Kostel sv. Mikule ml bt pvodn
trojlodn bazilikou, ale protoe se stavba chrmu prothla a do 15. stolet,
byl nakonec zaklenut jako s. ebrov sov klenba na bezhlavicovch
sloupech nese stopy vlivu dla Petra Parle. To, e byl hlavn mstsk chrm
dokonen jako s, mimo jin vypovd o postaven znojemskho manstva.
Na rozdl od hierarchickho uspodn baziliklnho kostela, kde byla vy lo
urena privilegovanm stavm a bon lod poddanm, pedstavuje gotick
s symbolicky rovnost vech astnk bohosluby. V baroku byla zmnna
vzdoba interiru a ke kostelu pibyly kaple, pvodn gotick podoba kostela
se vak v hlavn hmot dochovala dodnes. Vraznou zmnou od pvodnho
zmru vak prola v kostela. Byla pesunuta z pvodnho msta mezi lod a
knitm za zvr kostela, do pohledov osy ulice Velk Mikulsk. Dnen
podoba ve je vsledkem pseudopuristick pestavby novogotick ve z let
1845-1850.

Louck klter
smr Vd

mon prbh obchodnch cest

Strana 7
 Druhm nejvznamnjm chrmem ve mst byl kostel sv. Michala
nlec k pvodn pedmstsk osad v okol Hornho nmst. Byl postaven
patrn ji ve 12. stolet na mst starho pohanskho kultovnho msta.
Chrm postihla v dalch staletch ada pohrom. Nejvce utrpl pi husitskm
oblhn msta, po nm bylo nutn postavit kostel tm od zklad znovu.
Ze druh poloviny 15. stolet pochz tedy i dnen hvzdicov zaklenut
knit. V roce 1624 byl tehdy ji opt zpustl kostel pedn jezuitskmu
du, kter nechal kostel barokn pestavt. Star kosteln lo byla poboen
ji druhm zcenm v (1581 a 1642) a proto byla strena a postavena
6 znovu. Nov v se zvonic byla postavena ji zcela oddlen od kostela a v
4 roce 1852.

V bezprostedn blzkosti hradu, na hran mstskch hradeb, byl v

5 letech 1226-1239 zaloen klter minorit. Pozdji zde vznikl i klter
7 ensk vtve minorit, klarisek(1271-1274). Po bitv na Moravskm poli byl
8
1 v jejich spolenm kostele Nanebevzet Panny Marie, situovanm naproti
brn hradu, pohben esk krl Pemysl Otakar II. (1279). Rovn klter
Panny Marie podlehl poru na konci 15. stolet a s nstupem Lutherova uen
3 2 minorit Znojmo opustili. Zhruba ve stejn dob jako minorit, tj. kolem
roku 1230, se ve Znojm usdlili i dominikni, a to hned za Brnnskou branou
9 pi cest na Horn nmst. Zdej chrm Nalezen sv. Ke byl vznamnm
poutnm mstem, protoe uchovval vzcnou relikvii, lomek z Kristova ke.
Poutnci sem kvli nmu pichzeli nejen z Rakouska, ale i z Maarska. Kostel
s klterem zniil v roce 1555 velk por, ktermu padla za ob knihovna,
10 archiv i vzcn relikvie. Klter byl provizorn opraven, ale celkov obnovy
10 se dokal a roku 1580 dky finann podpoe Rudolfa II. Po ticetilet vlce
byl kostel v 17. stolet postaven znovu na zkladu ran barokn trojlodn
kompozice, kde bon lod tvoily separtn kaple. Vc nov lkal do
chrmu zzran obraz Panny Marie Znojemsk. Vrcholn barokn vstupn
portl a pestavba obou v byly dokoneny v 18. stolet.

11

Rozmstn vech crekvnch objekt ve Znojm, od jeho

zaloen po souasnost

1) rotunda sv. Kateiny 7) kostel sv. Petra

2) chrm sv. Mikule 8) dominiknsk klter
3) svatovclavsk kaple 9) kostel sv. Jana Ktitele
4) klter minorit 10) kapucnsk klter
5) klter klarisek 11) frantiknsk klter,
6) kostel sv. Michala pozdji pitl

Strana 8

Kostel sv. Petra na dnenm Vclavskm nmst
Kostel sv. Jana Ktitele, kter stval na mst dnenho obchodnho domu Dyje
Krom tchto velkch chrm slouily duchovnm potebm obyvatel
Znojma jet ti men svatostnky. Kostel sv. Jana Ktitele stl na Dolnm
nmst a do roku 1850, kdy byl pebudovn na njemn dm a pozdji
byl znien za II. svtov vlky. Na dnenm Vclavskm nmst zase stval
kostelk sv. Petra, pozdji pebudovan na divadlo a zbouran roku 1888 pi
budovn novho nmst. Nejvznamnj znojemskou kapl je dvoupatrov
kaple sv. Vclava zbudovan kolem roku 1520 v tsn blzkosti dkanskho
chrmu sv. Mikule. Horn patro je zaklenuto pozdn gotickou krouenou
klenbou, jedinou svho druhu na Morav. Spodn patro je soud podle
mohutnosti a odlin architektury patrn starho data.
Vn hradeb msta u Doln brny se roku 1470 usadili frantikni a
zbudovali si klter s chrmem sv. Bernarda. Stopy tohoto pozdn gotickho
kostela jsou dodnes patrny v kniti. Pi ohroen msta Turky v roce 1534
bylo frantiknm umonno pesdlen do bvalho minoritskho kltera
v blzkosti hradu a jejich klter byl pemnn na druh mstsk pitl.
vdsk oblhn za ticetilet vlky mlo za nsledek ponien kostela i
pitlu. Pi obnov byl pvodn gotick kostel barokizovn a zasvcen sv.
Albt. 11. ervence 1809 se u kostela odehrly nejdramatitj okamiky
napoleonsk bitvy u Znojma. Pozdji se z bvalho pitlu vyvinula prvn
znojemsk nemocnice.
Na spojnici dvou tri, hlavn ulici stedovkho Znojma, si man
vybudovali v roce 1260 radnici s v. Ta vak byla pi poru roku 1444
zniena a jej v se ztila. Proto byla v pi pestavb radnice postavena
ji jako samostatn objekt. Radnin v byla v letech 1445-1448 postavena
kamenickm mistrem Mikulem ze Sedleovic v pozdn gotickm stylu. V
je postavena na skle, na tmetrovch zkladech. Zdn st m 68 metr
a se stechou ctyhodnch 80 metr. Sloit stecha se dvma ochozy a osmi
menmi vikami byla pvodn kryta bidlic, roku 1592 ji vak vystdal
mdn plech. Vtina trm v krovu je dosud pvodnch, starch vce ne
500 let. V hrla klovou roli pi obran msta, protoe z jejch ochoz
bylo mon zahldnout ji z daleka se blc nebezpe i por ve mst.
Radnin v se stala symbolem stedovkho msta Znojma a je jm dosud.
Strana 9
 Pvodn pevn devn zstavba byla asto likvidovna pory,
jejich nebezpe se v postupn zahuovanm mst stupovalo. Po velkm
poru msta v roce 1335 jsou doloeny prvn zdn domy. Nejstarm
kamennm domem ve Znojm je dnes dm . 13 na ulici Velk Mikulsk.
Pvodn lo o gotick vovit dm na prothl parcele, kter ml po dvojicch
oken do ulice v kadm pate. Osdlen msta ve stedovku nzorn odrelo
majetkov rozvrstven obyvatelstva. Nejvstavnj domy si stavli bohat
man v okol tri a na n navazujcch cest. Kvli touze bt co nejble
monosti vdlku utvoila kivolak zstavba v blzkosti tri zhy kompaktn
mstsk bloky. Postupnm roziovnm a scelovnm pvodn samostatn
stojcch dom vznikla nkolikapatrov zstavba. Chud obyvatel msta
obvali domy v mn lukrativnch ulicch, stranou hlavnch cest. Tm
nejni hodnotu mly pozemky, kter byly v sousedstv s hradbami, protoe
zde hrozilo znien domu pi napaden msta. Nejchud obyvatelstvo se
usidlovalo v Jm pod hradem v stle jet devnch domcch.
Stavebn rozvoj msta pokraoval v prbhu celho stedovku a
na jeho sklonku ji bylo zastavno cel vnitn zem msta. emeslnci
jednotlivch obor bydleli asto pohromad a ulice, ve kterch se usidlovali,
dostvaly podle jejich profese jmna, nap. Zelinsk, Kovsk, Kramsk.
Parcely pi jinm okraji msta nebyly z hlediska obchodu tolik dan, a
tak zde nedolo k intenzivn urbanizaci jako v okol nmst. Zstavba mla
spe charakter mench hospodstv a zdej domky sedlk a dobytk si
dodnes uchovaly vlastn zahrady, kter byly v centru ji dvno zastavn. Pro
chov dobytka v tto sti msta byla pzniv i blzkost eky a Napajedelsk
brny.
Sedlci a emeslnci, kterm nebylo dovoleno vykonvat svou ivnost uvnit
hradeb msta, se usazovali podl cest vedoucch k mstskm branm. Tak
vzniklo osdlen Koelusk ulice na behu Dyje a prothl pedmst v okol
bran. Obdobn probhala zstavba v okol Louckho kltera a u mostu pes
Dyji.
Strana 10

Louck klter ped barokn pestavbou
Msto i klter v Louce byly obklopeny poli, pastvinami a vinicemi.
Zemdlsky obdlvan krajina v tsn blzkosti msta zsobovala trhy
erstvmi produkty a poskytovala mstu zsoby. Pro uchovvn potravin
si zaali man pod svmi domy hloubit sklepy. Ty postupn utvoily pod
mstem sloit labyrint, kde msty mla sklepen a tyi rovn pod sebou.
Strategick vznam znojemskch sklep se projevil v asech vlenho
ohroen, kdy krom uchovn zsob slouil jako kryt pro obyvatele msta.
V podzemnch ndrch byla jmna voda a nkter sklepy mly napojen na
kouovody dom nad nimi. V podzem tak bylo mon i topit a vait. K tto
zvltnosti se ve povst, e kdy bylo msto jednou obsazeno neptelskmi
vojky, stihli se obyvatel ukrt v podzem. Neptel prohledali msto, ale
nikoho nenali, pestoe se z komn stle kouilo. Vojci dostali strach a
msto duch rychle opustili. Celkov dlka znojemskch podzemnch chodeb
se odhaduje na 30 kilometr a jde tak o jeden z nejrozshlejch podzemnch
komplex svho druhu v Evrop.
V polovin 16. stolet ji bylo Znojmo jednm z nejrozvinutjch mst
na Morav. Mlo vynikajc systm opevnn, velkolep chrmy, vstavn
radnici, zdn domy a prosperujc mezinrodn trh zaloen na vnosnm
zemdlstv a emeslech. Krom toho se ve mst budoval vodovod,
dldily se ulice, byly zde dva pitly a u starho aldorfu byl pes eku
postaven kamenn most. Louck klter byl po poboen bhem husitskch
vlek postupn opravovn v duchu renesance. Stavebn vvoj ve mst tak
pokraoval, ale protoe u nebyl prostor pro novostavby, zaaly se domy
pestavovat nebo bourat a na jejich mst stavt nov.
V obdob renesance dochz ke scelovn parcel a sluovn dve
samostatnch dom v jeden celek. Z tohoto obdob pochz typick pdorys
a tvar mstskch dom uvnit hradeb. Vtina dom mla prostorn mzhaus
s prjezdem do dvora, kde probhal obchod a vroba, obytn patro, kde
se odehrval kadodenn ivot, a podkrov se soustavou sedlovch stech,
jejich tty byly do ulice zakryty falenm patrem s ozdobnou msou.
Opticky i reln se tak mstsk zstavba oproti stedovku zvila a zmnilo
se i mtko a proporce zstavby. Domy se rozkldaly na dvou a tech
pvodnch parcelch a respektovaly pvodn klikatost ulic. Vjimkou tak
nejsou zalomen prel v rmci jednoho domu. Tyto nerovnosti parteru
kompenzovalo ast krakorcov vyloen patra, m se srovnval a zrove
rozioval pdorys obytnch podla.
Strana 11

Oblhn Brna vdskmi vojsky v roce 1645
Po bitv na Bl hoe se roku 1628 ve mst konal zemsk snm, na
kterm bylo pro Moravu vyhleno Obnoven zzen zemsk, co mlo za
nsledek rozshlou rekatolizaci. Ve stejnm roce byl za ptomnosti csae
Ferdinanda II. zaloen na Dolnm nmst kapucnsk kostel sv. Jana Ktitele
s klterem, kter do sebe pohltil star domy na jin stran nmst.
Velkm vvojem prochz premonstrtsk klter v Louce. Je pestavn
kostel, rozen konvent i pvodn obrann tvrz postaven na behu eky
naproti kostelu. S nstupem baroka jsou upravovny mstsk domy a vznikaj
rozshl mstsk palce lechty. Rozvoj msta je ji ale v tlumu.
Stejn jako cel Morava bylo i Znojmo tce pokozeno ticetiletou
vlkou. Msto nemlo prostedky na zbudovn novodobho opevnn, aby
mohlo elit vdskm vojskm vybavenm dly, a tak bylo po tdennm
oblhn generlem Torstensonem dobyto. vdov msto vyplenili a pak
pokraovali dle pes Mikulov na Brno. Brno vak jako jedin msto na Morav
dokzalo pod vedenm Raduita de Souches vzdorovat obrovsk vdsk
pesile. Tento spch, kter zabrnil toku na Vde, zajistil Brnu statut
zemsk pevnosti a vedl k vybudovn rozshlho bastionovho opevnn a
trval vojensk posdky ve mst. Brno se stalo hlavnm mstem Moravy a
jeho dal vvoj se od t doby znan liil od ostatnch moravskch mst.
Pvodn strategick vznam Znojma pro esk krlovstv se od 16. stolet
postupn vytrcel a znojemsk hrad byl asto zastavovn. Selhn Znojma
jako pevnosti bhem ticetilet vlky a nsledn stup Turk z Uher mly za
nsledek fatln pokles vojenskho vznamu hradu. Dal ranou mstu byla
morov epidemie na konci 17. stolet. Csa Josef I. se proto zpustl pevnosti
roku 1710 zbavil. Vnitn hrad dostali lnem pnov z Deblna a pedhrad s
rotundou zskalo do svho majetku msto. Brati Deblnov nechali zastaral
gotick hrad rozshle pestavt na barokn zmek se symetrickou kompozic
kolem estnho dvora orientovanho zdy k mstu. Pedhrad bylo vyitno
od nepotebnch staveb, ponechna byla jen rotunda na skalnatm vrku
uprosted pedhrad a prastar kamenn v zvan Loupenick u pvodn
brny hradu. Na severn hran pedhrad nechalo msto zbudovat roku 1720
ran barokn mansk pivovar. Rotunda povaovan za pohansk chrm
od t doby vystdala neuviteln mnostv vyuit. Slouila jako chlv pro
prasata, koksk dlna, sklad piva a tanrna s vepem. Je tm zzrak,
e se jej pvodn vzdoba v takovm rozsahu po tom vem dochovala a
dodnes, ukryta pod vrstvou omtky.
Strana 12

Plnovan pestavba Louckho kltera od architekta F. A. Pilgrama
Bitva u Znojma v roce 1809
S vjimkou kostelnch v se hmotov kompozice msta v dob baroka
pli nezmnila. Pi opravch dom a palc bylo pouvno dobovho
tvaroslov a tak se zmnila podoba nkterch prel. Stejn tak se ve
mst projevoval i pozdj klasicismus spe v detailu budov. Protoe msto
od ticetilet vlky vcemn stagnovalo, nedolo u nikdy k jeho plon
pestavb jako v renesanci. Dky tomu se dodnes dochovalo velk mnostv
dom z dvjch dob.
Bezesporu nejvznamnjm stavebnm poinem obdob baroka
na Znojemsku je velkolep pestavba Louckho kltera. Jako prvn byla
vybudovna prelatura spojujc kosteln emporu s opevnnm kastelem
na druh stran Louck ulice. Roku 1745 vznik projekt velkolep barokn
novostavby konventu, do kterho ml bt vlenn i zsadn pebudovan
kostel. Autorem projektu byl dolnorakousk zemsk architekt F. A. Pilgram.
Po jeho smrti ve stavb pokraoval csask dvorsk architekt Franz de
Paula von Hillebrandt. Nejpozoruhodnj prostorou kltera byla skvostn
knihovna umstn v poslednch dvou patrech jinho kdla. Louck klter
byl ale bohuel roku 1784 csaem Josefem II. zruen a tak zstala stavba
ze dvou tetin nedokonena. Vybaven knihovny bylo natst zachrnno a
pevezeno do Prahy, kde ho dnes mohou nvtvnci obdivovat jako Filosofick
sl knihovny Strahovskho kltera. Obrovsk prostory Louckho kltera
vyuvala od jeho zruen a do konce 20. stolet armda. Znik Louckho
kltera znamenal mimo jin i rozpad jednoho z nejbohatch ekonomickch
subjekt v irokm okol a tm pdem dal zchudnut kraje. Josefnsk
reformy se ve Znojm vyhnuly pouze dominiknm, ostatn kltery byly
pestavny na nemocnice, vzen, kasrna a koly.
Okol Znojma utrplo tk ztrty i bhem napoleonskch vlek.
Poprv, kdy tudy roku 1805 prochzela francouzsk a rakousk vojska ped
bitvou u Slavkova. Napoleon Bonaparte tehdy v pedveer bitvy nocoval
ve Znojm, v dom na Hornm nmst. Podruh u se v blzkosti msta
i bojovalo, a to v roce 1809 v bitv znm jako bitva u Znojma. Vlen
udlosti potku 19. stolet siln pokodily venkovsk obyvatelstvo a zniily
zemdlstv, kter bylo stle hlavnm zdrojem obivy a bohatstv v kraji.
Strana 13
 Dal rozvoj msta nastv na pelomu 18. a 19. stolet v souvislosti
s budovnm csaskch silnic do Brna, Prahy a Vdn. Napoleonsk bitvy
prokzaly zastaralost stedovkch hradebnch systm a tak se v 19.
stolet zan po cel Evrop s bournm hradeb, aby se msta mohla dle
rozvjet. Ve Znojm se nenaly potebn prostedky pro dobovou promnu
fortifikace v okrun tdu s veejnmi budovami a parky, a tak byly pouze
pro poteby rozvoje dopravy zboeny mstsk brny a na nkolika mstech
proraeny hradby. Jedinou zachovanou brnou byl barbakn horn Prask
brny pestavn roku 1853 na njemn dm, protoe cesta na Prahu byla
napmena prrazem hradeb. V duchu klasicismu a romantismu byla na mst
Brnnsk brny nejprve postavena brna Csask (1806) ale i ta byla roku
1863 zboena. Jedin dodnes existujc brna je Karolnina, kterou se v roce
1824 otevel pstup od kostela sv. Mikule k ece.

Na pvodn pustch svazch pod mstem byly budovny stezky a

romantick zastaven Karolninch sad. V prostoru mezi hradbou a cestou
obhajc msto byly u roku 1804 vysazeny promendn aleje rozdlen cestou
v mst dnenho Komenskho nmst. Ty poloily zklad dnenho Hornho
a Dolnho parku. Rovn okol rotundy bylo pozdji upraveno na okrasn park
se zahradou a stalo se oblbenm clem romantickch prochzek. Pozdji
zde proto vznikla tanrna a kuelna. Ped polovinou 19. stolet odkoupila
rodina Maural mstsk pivovar a v letech 1864-1872 provedla celkovou
pestavbu, po kter se pivovar rozrostl po cel ploe pvodnho pedhrad
a pohltil i rotundu. Stavebn prce v pivovaru a otesy zpsoben dopravou
pravdpodobn zpsobily zcen Loupenick ve v roce 1892. Vstavbou
modernizovanho pivovaru se zsadnm zpsobem zmnil obraz msta,
pesto nelze ani prmyslov architektue 19. stolet upt jej kvality.

Zboen bran pedstavovalo vznamn krok ve vvoji Znojma. Od t

doby se stavebn innost sousteuje pedevm mimo hranice historickho
msta. Jsou rozvjena star pedmst a na dnenm Komenskho nmst
vznikaj prvn novodob bytov domy. Pvodn pedmst Horn brny se
dramaticky promnilo novou vstavbou, z n stoj za zmnku pedevm
synagoga z roku 1888. Vznamnmi impulzy k dalmu rozvoji msta se stalo
zruen nevolnictv a nstup eleznice.

Mapa msta Znojma z roku 1815

Strana 14
 eleznin tra byla ve Znojm vybudovna kolem roku 1870 na trase
Vde tokrava Retz atov -Znojmo - Okky Jihlava - Havlkv Brod
slav - Koln Mlad Boleslav. Ambic stavitel bylo vytvoit nejkrat
eleznin spojen mezi Vdn a Berlnem. Drha obh msto ze severu
irokm vchodnm obloukem podl toku potoka Leska k ndra v pohodln
dochzkov vzdlenosti od centra msta. Odtud dl pokrauje po 220 metr
dlouhm viaduktu pes dol eky Dyje a pokrauje dle do Vdn. Znojemsk
viadukt je impozantn ukzkou prmyslov architektury 19. stolet a po
nedvn generln oprav slou dnen modern elektrifikovan doprav.

V souvislosti se stavbou eleznice pijalo zastupitelstvo roku 1871

prvn zemn plnovac dokument nazvan Rozen msta a regulan
pln msta Znojma. Tento dokument v grafick podob barevnho plnu
byl natolik dobe zpracovn, e slouil jako zvazn pln a do poloviny
20. stolet. Zkladnm motivem plnu je hvzdicov uspodan Marinsk
nmst inspirovan paskm Place de ltoile. Z nj vychz celkem
pravideln sedm cest. Hlavn osa je protaenm cesty z Dolnho nmst
historickho centra prrazem v hradbch v hlavnm smru na Brno. Na ni je
kolm okrun cesta z Vdn na Prahu. Jeden paprsek vede na Komenskho
nmst, k bval prostedn brn, ostatn vybhaj do nov zstavby vn
historickho jdra. Pvodn navrhovan ortogonln zstavbov s byla v
prbhu realizace zmodifikovna do podoby vjovit soustavy, kter lpe
odpovdala profilaci ternu. Rozvojov zem mezi starm mstem a eleznic
stailo pokrvat nroky na bytovou vstavbu po mnoho desetilet. Rodinn a
vilov vstavba se sousteovala podl severojin osy msta.

Zaveden eleznice znamenalo pro msto pedevm monost rozvoje

dlkovho obchodu. Mimo jin byla pi stavb drhy objevena i nalezit
kaolinu, co vedlo v roce 1879 ke vzniku prvn tovrny na keramiku ve Znojm.
Vhodn trasovn eleznice a zemn pln si vynutily vznik prmyslov zny
zcela mimo hranice obydlenho zem. Od ndra na jih se v prbhu dalch
let rozrstala dk zstavba vrobnch objekt. Vstavba eleznice tak
umonila rozvoj znojemskho zelinstv a sadovnictv. Od poloviny stolet
lze sledovat tradici pstovn okurek, kter se rychle proslavily i v zahrani.

Prvn rozvojov pln msta Znojma z roku 1871

Strana 15

Renesann domy na Dolnm nmst znien v roce 1945
Pozdn gotick fara Kaplanka po vlce
Zatkem 20. stolet byly tak budovny vznamn veejn budovy jako
koly, Albrechtova kasrna, mstsk vodrna, evangelick kostel, mstsk
divadlo a krajsk soud s vznic (1913-1919). Siln rozmach msta umrtvila a
prvn svtov vlka. Po rozpadu Rakouska-Uherska na podzim 1918 se Znojmo
stalo centrem separatistickho regionu Nmeck jin Moravy. Vzepelo se
pipojen k nov vzniklmu eskoslovensku a teprve vojenskou intervenc
16. prosince 1918 bylo obsazeno eskoslovenskmi jednotkami. Nsledoval
mohutn pliv eskch ednk do msta. S tm souvisel i odchod sti
Nmc, zejmna z ad inteligence. Vznik celn hranice mezi SR a Rakouskem
omezil provoz na eleznici a tm i vvoz tradinch znojemskch komodit do
oblasti okolo Vdn, co pisplo ke zchudnut znan sti obyvatel. Znojmo
se poprv potk se syndromem msta na periferii. Tento aspekt a jin
centralistick opaten prask vldy pispla k siln radikalizaci nmeckho
obyvatelstva, zejmna se vznikem Sudetonmeck strany.
Na podzim 1938 bylo Mnichovskou dohodou Znojmo pipojeno k
hitlerovsk Tet i. To zpsobilo exodus sti eskho a idovskho
obyvatelstva do vnitrozem republiky. Synagoga na nmst Svobody byla
vydrancovna a vyplena, pozdji zboena. Na konci II. svtov vlky, na jae
roku 1945, bylo Znojmo pokozeno nkolika nlety sovtskch a americkch
bombardr. Budova radnice dostala pm zsah, znien budovy na jih od
n vyhoely a byly pozdji streny. Stejn osud potkal i renesann domy
vedle kapucnskho kltera na Dolnm nmst. Mnoho dom vetn gotick
fary Kaplanka bylo pokozeno tak, e z nich zbyly jen obvodov zdi. Zcela
vybombardovno bylo i star vlakov ndra a zasaen byl i Louck klter,
kde se ztila st jinho kdla novho konventu.
Po pchodu Sovtskch vojsk a obnoven eskoslovensk sttn moci
dolo k divokmu odsunu pvodnho nmeckho obyvatelstva. Prvn vlaky
po obnoven trati pively stovky eskch novousedlk. Pozdji, ve fzi
organizovanho odsunu, bylo nmeck obyvatelstvo integrovno v nucenm
pracovnm tboe na Prask td. Bhem vlakovch transport v roce
1946 bylo odsunuto do americkho okupanho psma v Nmecku 15 tisc
znojemskch Nmc. Nov obyvatelstvo pichzelo do msta zejmna z
eskomoravsk vrchoviny a tak z Han, Valaska a Slovcka. Jednalo se o
nejvt etnickou promnu v djinch msta od 13. stolet. V parlamentnch
volbch v roce 1946 zvtzila ve Znojm komunistick strana eskoslovenska
a po pevratu v roce 1948 dolo k uzaven hranice s Rakouskem. Znojmo se
stalo tzv. Hraniskm mstem, hrz proti imperialismu.
Ponien zbytky radninho bloku
Strana 16
 Obnova vlkou postienho msta se soustedila pedevm na rozvoj
prmyslov zny na jih od obnovenho ndra a na vstavbu novch byt.
Zatmco pedvlen zstavba prmyslovch budov odpovdala stylov
dobovm stavbm a nenaruovala celkov obraz msta, nov prmyslov
budovy byly zaloen na elezobetonovm skeletu a zcela zmnily pohled na
msto z jin a vchodn strany. Vechny zvody a na Jihomoravsk pivovary
a Pekrny ve Znojm sdlily v prmyslov sti msta pod novm vlakovm
ndram. V rmci budovn socialistickho zemdlstv byla zbudovna i dv
jednotn drustva (JZD). Jedno v blzkosti Louky a druh na Hraditi.

Povlen vstavba pinesla ducha modernho stavitelstv tak do

historickho msta. Krtce po normalizanm pevratu v roce 1969 vyhlsilo
komunistick veden msta sout na dostavbu radninho bloku, kde byl
do t doby vysazen provizorn park. V souti zvtzil projekt obchodnho
domu Dyje od proslulho brnnskho architekta Bohuslava Fuchse. Vsledn
budova do znan mry vychzela z nerealizovanho projektu divadla na
ulici Veve v Brn. V prosted Znojemsk zstavby vak tato stavba psob
pedimenzovan, nsiln a a obludn. Umstn a proporce obchodnho
domu Dyje jsou vsmchem zpadoevropskmu urbanismu a dokonalou
ukzkou necitlivho pstupu a brutality stavebnho plnovn v totalitnm
eskoslovensku. Podobn psob i bval domov mldee v sousedstv
kapucnskho kltera. Dky sv poloze mimo hlavn trasy ale nejsou nsledky
na obraz msta tak tragick jako v ppad obchodnho domu Dyje.

Dal rozvoj msta se ji dil zemnmi plny. Prvn zemn pln msta
Znojma veel v platnost v roce 1958, dal 1974, 1989, 2000 a nejnovji v roce
2010. Prvn uzemn pln z roku 1958 kladl nejvt draz na rozvoj bydlen.
Protoe kapacity historickho jdra i zemnho plnu z roku 1871 byly ji
naplnny, soustedila se nov bytov vstavba pedevm kolem ulice Prask
a Vdesk. Oproti pvodn nzkopodlan zstavb, kter zde pevldala,
byla pro novou bytovou vstavbu zvolena forma vcepodlanch budov.
Pestoe star zdn zstavba mla bn i tyi podla, nenaruovala v
dlkovch pohledech vzhled msta. To bohuel nelze ci o osmipodlanch
panelovch domech, kter tm naplnily rezervy zemnho plnu. Byla jimi
zastavna zejmna vchodn strana Prask ulice a cel jih msta, sdlit
Dukelsk. Obzvlt ruiv psob sdlit Dukelsk pi pjezdu do msta
od Vdn i Brna, zvlt v porovnn s Louckm klterem. K tto a dal
vstavb pedevm v Pmticch dolo i pesto, e v zemnm plnu byly
tyto plochy vyznaeny jako nzkopodlan zstavba. V dob realizace mla
Obchodn dm Dyje v kontextu Masarykova nmst
bohuel vt vhu kritria ekonomick, ale pedevm politick. Natst
nebyly realizovny plny na zastavn Hradit a svah Krav hory v tomto
duchu.

Strana 17
Urbanistick vvoj mstskho bloku
Potky vvoje mstsk blokov zstavby ve Znojm lze
vysledovat ji v ranm stedovku. Podl obchodnch cest a
pedevm na jejich kiovatkch vyrstaly domy obchodnk
a zemdlc. Poteba chrnit svj tce zskan majetek v
oteven krajin vedla ke vzniku zd a ohrad kolem pozemk.
Podlouhl parcely byly orientovny krat stranou kolmo k cest
a delmi na sebe navazovaly, sdlenm del zdi se sousedem
se dalo na opevnn vrazn uspoit, tm vznikly prvn shluky
obestavnch dvorc.

Aby byl dvr co nejlpe vyuit, stavly se domy do roh

pozemku. Krat strana do ulice zase pispvala k lep obran
domu ped neustlou hrozbou napaden zven tm, e okna a
vstup do domu byly umstny ze strany do dvora. Po obestavn
vech volnch ploch podl cest nezbv nic jinho, ne parcely
dlit a prodvat, nebo na nich stavt dal domy se spolenm
dvorem. Dalm vvojem dolo k zahutn zstavby do t mry,
e pozemky byly ji zcela rozdleny mezi jednotliv domy a
aby bylo mon dostat se vbec z ulice na dvr za domem,
jsou nov domy budovny nad prjezdy. Poprv tak zan
vznikat uzaven blok se zcela zastavnou ulin frontou. Tento
proces se vak nedje plon, ale v zk vazb na vznam ulic
vymezujcch konkrtn blok.

S vstavbou mstskho opevnn se mn vznam dvor

jako chrnnch kousk krajiny izolovanch od vnjho svta
a pozornost se obrac k nov vzniklmu fenomnu mstskho
interiru. Bezpe obyvatel a majetku te ji nemus primrn
zajiovat samotn obydl a tak dochz ke zmn orientace ze
dvora na ulici.

Strana 18
 Nov poteba kontaktu domu s nmstm a ulic vede
k renesannm pestavbm slouench prel tak, aby okna
dleitch mstnost vedla do veejnho prostoru. V pzem
je prjezd spojen s dlnou i obchodem do tzv. mzhauzu,
pedstavujcho pechod mezi veejnou ulic a soukromm
domem. Kvli uspoen nkladu jsou pestavovny star domy
s kivolakm pdorysem danm organickm rstem msta v
prvotnch fzch vvoje. Jen vjimen bohat man si
mohli dovolit skoupit sousedn domy a na jejich mst postavit
plnohodnotn renesann palc. Protoe v tto dob ji byla
ustlena ulin s, musej se i tyto novostavby pizpsobit
nepravidelnm pdorysm parcel. vizuln se zvtuje pvodn
drobn mtko ulinho prostoru.

V dob baroka se ji pi pestavb domu astji vol

jeho zbourn a nsledn novostavba. Zpsob ivota ve mst
je natolik odlin od dob, kdy vznikly star domy, e nem
smysl snait se o jejich adaptaci. Tomuto trendu tak svd
vrazn vt majetek manstva. Poteba rozen obytn
plochy domu, zzem a hospodskch budov vede k zastavovn
vnitroblokovch dvor. U nkterch dom je tak pvodn dvr
redukovn pouze na oteven svtlk s pavla. Do struktury
msta vrazn zasahuj palce zmonch man a lechty.
Znovu tm tak dochz ke zmn mtka ulice.

Dnen stav uvedenho pkladu znojemskho mstskho

bloku mezi Hornm nmstm a ulicemi Obrokov a Zelensk
pozoruhodn reflektuje tm cel jeho historick vvoj a
popisovan jevy tak dobe ilustruje.
Domy v mlo frekventovan Zelensk ulici maj z urbnnho
hlediska stle charakter prvotnho osdlen, i kdy jsou
novodob pestavny. Smrem k radnici a Vclavskmu nmst
pibv dom renesannch z doby nejvtho rozmachu msta.
Nsleduje barokn Althansk palc a pod radnin v renesann
palc mstskho adu. Zstavba Obrokov ulice a jin strany
Hornho nmst pedstavuje pehldku tch nejvstavnjch
dom od renesance po klasicismus a samotn nro tchto
dvou nejfrekventovanjch veejnch prostor msta je
pestavovno snad v kadm uvdnm obdob. Naposledy do
podoby obchodnho domu Baa reprezentujcho mezivlenou
modernu.

Strana 19
Vvoj mstskho domu
Prvn domy na zem dnenho msta byly nejspe
jednopodlan trojprostorov stavby s vraznou podlnou
orientac. ka domu byla dna maximln dlkou trm,
ktermi bylo mon zastropit mstnosti. Prv dlka stropnch
trm ovlivovala rozmry a z n plynouc formu domu po nkolik
dalch stalet. Domy byly z potku rouben, pozdji kamenn.
Bn byla i kombinace roubenho a zdnho systmu.

V romnskm obdob se objevuje dm ji cel zdn z

kamene. Pzemn mstnosti jsou zaklenuty kovmi klenbami
podpranmi sloupy uprosted mstnosti. Druh patro mlo bu
trmov strop, nebo bylo t zaklenuto. Dispozici si kupeck
dm zachovv piblin stejnou, jako jeho pedchdce.
Rozdlen na obytnou a hospodskou st je u ale po patrech.
Vstup do obytnho patra domu je situovn na ose del strany z
chrnnho dvora. Schodit je bu pistavno k domu zvenku,
nebo ukryto v tlouce zdi. Z pedsn pak lze pmo vejt na ob
strany do. Prvn je reprezentativn, otoen do ulice a druh,
orientovan smrem do dvora je obytn. V centrln chodb je
situovno topenit a provozn zzem domu.

S pchodem gotiky a rostouc intenzitou obchodu jsou

domy roziovny, pzemn romnsk mstnosti jsou nov
zaklenovny, na n se pistavuj rouben i hrzdn patra.
Dky rostouc cen pozemk jsou pvodn irok parcely dleny
na men a prodvny. Tm se zvyuje poet dom v ulici. Star
domy jsou roziovny o bon pstavby, dispozin propojen s
pvodnmi domy. Do vych pater vedou nov vnitn schodit.
Pi tomto sluovn a pistavovn dom se tak pvodn vnj
schodit dostvaj do stedu dispozice. S pibvajc hustotou
zstavby vznikaj prjezdy zajiujc nutn propojen dvoru a
ulice. Z prjezdu je zpravidla pmo pstupn hlavn schodit
vedouc do patra. Postupem asu se z rozvolnn zstavby
jednotlivch dvorc stalo kompaktn msto s uzavenou ulin
strukturou.

Strana 20
 V obdob renesance dochz k rozshlmu sluovn a
stavebnmu propojovn dve samostatnch dom. Propojenm
prjezdu a pzemn mstnosti s okny do ulice vznik typick
mzhaus, univerzln prostor uren obchodu, emeslu a
vrob. Soustava vce sedlovch stech je pekryta novm
renesannm prelm. To zakrva tty stech falenm patrem
a vrazn mn tv domu a cel ulice. Renesann pravy se
vak sten dotkly i dispozic jednotlivch dom. Mstnosti
dve samostatnch dom se sluuj a zvtuj, kivost pzem
je kompenzovna krakorcovm vyloenm patra.

V baroku jsou gotick a renesann domy obvykle bourny

a nahrazovny novmi stavbami. lechta, bohat man a
crkevn hodnosti si buduj reprezentativn mstsk palce.
V baroku se zsadn mn do t doby pouvan dispozin
schma. Nosn zdi se stavj rovnobn s ulic a otevraj se
adami oken. Hloubkov dispozice je vystdna kovou, co
se ve hmot domu projevilo pedevm pravohlm otoenm
orientace hebenu stechy. Na pkladu baroknho palce
je vidt symetrick dispozin schma se sloupovm slem v
pzem a prostornm schoditm vedoucm do reprezentativn
mstnost v pate. Jin, men schodit pak vede ve k
obytnm mstnostem. Ve dvoe jsou pstavky s provoznm a
hospodskm zzemm palce.

Ke zmn typologie mstskho domu dochz a v 19.

stolet s nstupem inovnho domu. Vnitn schodit nyn
probh pes vechna patra a umouje njemnkm pstup do
jednotlivch mstnost i byt. Vnj podoba domu se vak ji
tmto vvojem nemn.

Strana 21
 Prostorov kompozice msta

Pestoe pi vstavb msta nebyla jist na prvnm mst jeho estetick
strnka, nebyli nai pedkov lhostejn k tomu, jak vypad prosted kter si
pro sebe k ivotu vytveli. Z dnenho hlediska vak ji lze celkem oprvnn
tvrdit, e jednou z nejcennjch hodnot historickho jdra Znojma je
prv jeho krsa. Celkov obraz msta byl sice v poslednm stolet drasticky
ovlivnn pedevm vstavbou panelovch sdli, prmyslovch objekt a
silninch komunikac, historickho jdra se vak tyto negativn vlivy dky
kvalitnmu zemnmu plnu z konce 19. stolet nijak zsadn nedotkly, a tak
si dnes meme bez poteby plinho zapojen fantazie pedstavit jak asi
vypadalo velk msto na zem ech od renesance a do konce 18. stolet.
Ne se pustme do konkrtn analzy prostorov kompozice Znojma,
je teba krtce promluvit k obecnm principm zdail mstsk kompozice,
jejch je Znojmo vbornm pkladem. Jdro Znojma meme dnes dky
sledu historickch udlost obdivovat pro jeho vjimenou zachovalost v
duchu kompozice renesann baroknho msta. Jeliko nen poteba mnoho,
a jen nkolika necitlivmi zsahy je mon stalet budovan obraz msta
pokodit i znehodnotit, pokusme se nyn nastnit, na co je poteba z hlediska
uchovn obrazu a specifickho genia loci msta Znojma brt ohledy, a kde je
naopak douc nebt pli dsledn ve snaze o tradin vzhled.
povaovat za krsnou, musme podvdom souhlasit s jejm nrokem na
vytven obrazu msta. Jinmi slovy, pi posuzovn krsy hraje dleitou
roli vztah tvaru a vzhledu dominanty s jejm spoleenskm a symbolickm
vznamem.
Pestoe se celkov vzhled msta Znojma utvel mnoho stolet a
podepsaly se na nm snad vechny dobov styly, kter si v dlch otzkch
architektury asto odporovaly, psob dnes vsledn kompozice msta
neuviteln vyrovnan. Znojemsk veduta se toti ustlila relativn rychle,
jej dominanty tvoily od potku vznamn veejn budovy slouc vem
obyvatelm msta, a proto nebylo jejich vrazn psoben v dlkovch
pohledech nikdy zpochybovno. V dob historickho vvoje by si asi tko
nkter z man dovolil postavit si dm, kter by konkuroval radnici i
kostelu. Dokonce i ty nejvstavnj mstsk palce jsou na vedutch jen
st rozpoznateln v moi stech okolnch dom.

Ve vtvarn kompozici msta, stejn jako v urbanismu, nehraje

jednotliv dm tak zsadn roli, jak bychom si mohli myslet. Jde pedevm
o kvalitu vazeb a vztah mezi vtm potem dom, kter je rozhodujc
pro nae hodnocen estetiky mstsk zstavby. Pi dlkovch pohledech kdy
vnmme msto jako celek, toti nehraje roli oprskan omtka, nebo patn
druh oken. Naprost vtina zstavby toti v celkovm obrazu tvo jen pozad
na kterm se rsuj vznamn dominanty. A prv jejich podoba a vzjemn
prostorov vztahy uruj specifick obraz konkrtnho msta, na zklad
kterho jsme schopni ho jednoznan rozpoznat od jinch. Jako u vtiny
sloitch obraz mme i u msta tendenci si pamatovat a vnmat pedevm
vraznou siluetu tvoenou dominantami. Tato silueta je pak nejastjm
reprezentantem toho, co bychom mohli nazvat mentlnm obrazem msta.

Pro sprvn pochopen pojmu dominanta je ovem dleit rozliovat,

jestli je stavba dominantou nejen z hlediska pouhho tvaru a velikosti,
ale tak z hlediska jejho spoleenskho, kulturnho a funknho vznamu.
Napklad vkov administrativn budova, nebo tovrn komn vystupujc nad
hladinu okoln zstavby jist nevyvol u divka stejnou emocionln reakci
jako stejn vysok kosteln v. Abychom toti mohli prostorovou dominantu

Strana 22
Pohled od Prask brny Pohled od Hradit
Pi pohledu na msto z tohoto smru je velmi dobe vidt, e cesta Od severu utv podobu msta pedevm dol Grnickho
vedouc od mstsk brny na trit pokrauje tm v jedn linii a k potoka. Hradba bela po hebeni, aby bylo msto dobe
st Obrokov ulice, kde se zalamuje smrem na Doln nmst. Druh, v chrnno. V novovku pibyly nkolika patrov vily rozeset
pdorysu obtn iteln trasa pedstavuje nejkrat spojnici dvou hlavnch po svahu. Za povimnut stoj pedevm v rmci Znojma
mstskch kostel, sv. Michala a sv. Mikule. netypick zstavba pivovaru a jihomoravskho muzea.
Vrazn horizontalita zstavby a tak rozshl uit podlnch
sedlovch stech ve mst nem obdoby.

Strana 23
Pohled z Krav hory Pohled ze znojemskho viaduktu
Nejznmj znojemsk veduta, kter dominuje sv. Mikul. Pivovar Variace na pohled z krav hory. Viadukt vak umouje nadhled v
i radnin v jsou v tomto pohledu a druhotnho vznamu. Poutav je tsn blzkosti centra msta. Pi pohledu z jinho cpu opevnn je krsn
kontrast prody a msta, horizontly eky a vertikly v. vidt, jak zstavba sleduje kontury ternu.

Strana 24
Pohled z ulice Vdesk Pohled od Brna
Pi pohledu na msto od jihu je dobe vidt, e prakticky ihned za Od vchodu protnaj msto dv cesty, jedna vede pes Horn nmst
branou zan nmst. Smr hlavnho prjezdu mstem je vyznaen dvojic pmo k hradu, druh prochz Masarykovm nmstm a st ped kostelem
v - Vlkovou a radnin. Na zatku 20. stolet byla tato linie protaena sv. Mikule. Hlavn osa nov zstavby po roce 1870 byla trasovna prv na
v bvalho krajskho soudu. v tohoto kostela, kter slou jako vznamn orientan bod .

Strana 25
Hradebn ve Znojma
Znojmo poskytuje nespoetn mnostv vce, i mn znmch ndhernch pohled. Dky
monostem potaov grafiky chcemu upozornit na potencil dalch uniktnch prostor msta, kter
na sv objeven teprve ekaj. Nabzme alespo nhled potencilu turistickho okruhu po hradebnch
vch msta.

Strana 26
Uhersk hradit
Uhersk Hradit je okresn msto ve Zlnskm kraji. Nachz se 23 km od
msta Zlna na levm behu eky Moravy. Spolu se Starm Mstem a Kunovicemi tvo
mstskou aglomeraci s vce ne 38 tisci obyvateli.
Bylo zaloeno na jinm behu eky Moravy, v mst, kde eka vytn v krajin velk
oblouk, take pvodn msto bylo chrnno vodnm tokem ze severu i zpadu. Msto
m dv velk nmst, jihovchodn Masarykovo a severozpadn Marinsk, k nmu
je jet pipojeno nmst zvan Zeln trh. Ob nmst jsou propojena Prostedn
ulic, uprosted n, v samm centru msta, byla postavena radnice.
Hradit je zaloeno na rovin, nebylo se tedy nutn pi trasovn ulic pizpsobovat
ternnm nerovnostem a urbnn struktura centra je tud relativn pravideln.
Silnin komunikace sice zajd do centra, tranzitn doprava se ale msta
dotkne jen na severn stran a obloukem pes eku se opt vzdaluje.
eleznice je naopak pivedena a tsn k jin stran msta, take se zdt bt
barirou, ale dal vstavba pokrauje i tsn za eleznic a dokonce jako by ulin

Strana 27
Jindichv Hradec
Jindichv Hradec je okresn msto v Jihoeskm kraji nalzajc se 43 km
severovchodn od eskch Budjovic na ece Nerka.
Hrad byl postaven v 8. nebo 9. stolet na mrnm nvr chrnnm ze zpadu ekou
Nerkou, z vchodu pak tokem Hamerskho potoka, kter byl pozdji pehrazen a
vznikl rybnk Vajgar pedstavujc dleitou soust mstskho opevnn.
Hrad i msto bylo obehnno hradbami, do msta se vstupovalo branami umstnmi
na trasch vznamnch obchodnch tras.
V rmci msta se nepekonvalo vrazn peven, na vyvenm mst stoj pouze
kostel Nanebevzet Panny Marie. Ulice jsou trasovny z nmst k branm a ke kostelu;
zbytek pdorysu je zastavn kompaktn zstavbou pvodn gotickch podlnch
dom, pozdji pestavnch v renesanci a po porech celho msta v 18. a 19.
stolet i ve stylu klascismu. A maj domy podl hlavn mstsk ulice klasicistn falen
tty ukrvajc sedlov stechy, nedolo k nihjak rozshlmu spojovn parcel, take
tty jsu sice klasicistn, ale ka parcel zstala vtinou gotick.
Automobilov tranzitn doprava byla u ped lty odklonna, Take silnice v centru
maj spe obslun charakter.
eleznice je vedena od centra dost daleko, cca 15 minut chze.

Strana 28
Nymburk
Nymburk je msto ve Stedoeskm kraji na ece Labe, 45 km vchodn od
Prahy. Krlovsk msto Svinibrod, dnes Nymburk vd za sv zaloen Pemyslu
Otakaru II, kter Podle Hjkovy kroniky se Nymburk dve jmenoval Svinibrod a to
z dvodu, e se zde na druh sti, dnes za Labem, psly svin. v r. 1275 krl uloil
loktorovi Konrdovi aby vymil a zdil msto Nymburk.
Symbolem msta jsou cihlov hradby s hranolovmi batami. Pvodn msto o
ledvinovitm pdorysu obepnala linie dvou hradeb, bl opukov a erven cihlov,
spolen se dvma pkopy (zachovny dodnes coby Mal a Velk Valy). Z hradeb
dnes zstaly jen zbytky.
U hlavnho ndra nalezneme dnes ohroen pozstatky Zahradnho msta,
dlnick eleznin kolonie spolen dlo Karla Schlimpa a urbanistickho vizione
Camilla Sitteho. Harmonick prosted zelen, na tu dobu kvalitn ivotn standard
a obansk vybavenost v jednom mst - to ve se zde soustedilo v progresivn
urbanistick mylence. eleznisk kolonie se stala samostatn hospodacm
mstskm celkem s centrlnm zsobovnm potravinami a slubami. Tento model
pozdji pevzal i Baa ve Zln. Do roku 1916 byla vybudovna prvn st zahradnho
msta, jednoposchoov dlnick domy, domy pro vy a ni drn ednky,
prdelna, kolonil a devn domy pro dlnky. Pot zaala vstavba druh sti
zahradnho msta, postaveny byly pzemn domky.

Strana 29
Polika
Polika se nachz v blzkosti zemsk hranice ech a Moravy v kotlin pi Blm
potoku asi 17 km zpadn od Svitav. Historick jdro je mstskou pamtkovou znou.
Polika byla zaloena jako krlovsk msto eskm krlem Pemyslem Otakarem II.
v roce 1265.
Msto prosperovalo dky cest vedouc ze stednch ech do moravskch
center a udlenm prvm (mlovmu, vrenmu a hrdelnmu). Jeho pvodn
zstavba byla a na kostel a 4 mstsk brny devn.
V roce 1305 je Polika ji zmiovna jako vnn msto eskch krloven. Ve druh
polovin 14. stolet bylo msto vydldno, byly stavny kamenn domy a mstsk
hradby. Opevnn msta bylo na vnj stran vysok 10 m a obsahovalo nov i 19
bat. Jdro 2,5 m irok hlavn hradby bylo z litho opukovho zdiva, kter obklopoval
tvrd kmen. Hradby doplovala pedsunut parknov ze a vodn pkop. Krizovm
byl pro Poliku rok 1421. V nm nejprve msto otevelo brnu Janu ikovi, ale
poslze bylo vyplenno vojskem Zikmunda Lucemburskho. Bhem vldy Jiho z
Podbrad poslilo msto svoji obranu barbakny pro ochranu 4 bran a dalm vodnm
pkopem. V roce 1613 Poliku zashl niiv por, kter nepostihl pouze gotickou
radnici a jihozpadn st msta. Po eskm stavovskm povstn byly mstu po
roce 1620 znovu odata privilegia a statky. V dalch letech ho neblaze poznamenala
ticetilet vlka, bhem n se v nm nkolikrt objevily vdsk i csask armda.
Rozkvt msta nastal v 18. stolet s jeho barokn pestavbou. Na nmst byl umstn
22 m vysok morov sloup jako dky za ochranu ped morem, kter se mstu vyhnul
v roce 1713. V letech 1739 a 1744 byla postavena nov radnice. Barokn podoba
Police vydrela do roku 1845, v nm zstala po dalm poru ve mst necel 2
% kamennch dom. Stren byl v dsledku poru tak kostel sv. Jakuba. Za prvn
republiky se msto dokalo kol a nov divadeln budovy Po mnichovsk dohod byla
Polika 10. jna 1938 neoprvnn na 6 tdn zabrna Nmeckem.

Strana 30
Slavonice
Slavonice, nkdy pezdvan mal Tel, jsou msto v okrese Jindichv
Hradec, v moravsk sti Jihoeskho kraje. Le 11 km jihozpadn od Daic, na
esko-moravsko-dolnorakouskm pomez. Mstem protk Slavonick potok, kter
nedaleko Slavonic, u Stlkova, pramen.

Prvn psemn zmnka o mst pochz z roku 1260. Pvodn strn osada, zaloen
asi ve 12. stolet na stedovk zemsk stezce spojujc Prahu s Vdn, patila do
majetku pn z Hradce Ve 14. stolet se osada dky velkolep vstavb promnila
ve msto. Soust byla dv nmst (dnes pojmenovan jako nmst Mru a Horn
nmst), kter byla obklopena stedovkmi manskmi domy. Cel vstavba
byla koncipovna na velice zkch pozemcch, take majitel sv domy a pilehl
hospodstv smovali hlavnm vchodem na nmst a hospodsk budovy na zadn
trakty svch dom. Bhem ticetilet vlky bylo msto vyplenno vdskmi vojsky.
Dne 27. bezna 1750 vzpll ve mst velk por, kter zniil velkou st obou nmst
a 44 dom spolu s mstskou v.
7. z 1902 byla vybudovna a uvedena do provozu eleznin tra mezi Slavonicemi
a Tel a tak budova eleznin stanice ve Slavonicch. O rok pozdji, v roce 1903
dolo k propojen Slavonic s rakouskm Bejdovem nad Dyj a dle pak se stanic
varcenava na csask eleznici z Vdn do eskch Budjovic. Po rozpadu rakousko-
uhersk monarchie v roce 1918 a vzniku eskoslovensk republiky reagovalo msto
s pevn nmeckm obyvatelstvem pipojenm k provincii Deutsch Sdmhren se
sdlem ve Znojm. Proto musela bt do msta v polovin roku 1918 povolna s.
armda aby podrobila msto moci novho eskoslovenskho sttu. Po Mnichovsk
dohod bylo msto v jnu 1938 postoupeno Nmecku (tzv. Sudety) a stalo se soust
Nmeck e. Hranice mezi eskoslovenskem a Nmeckou byly posunuty o 10 km
na sever od Slavonic. V roce 1953 bylo msto zahrnuto do tzv. hraninho psma, co
zapinilo znanou izolaci celho zem od ostatn civilizace a velmi siln omezilo
i ppadn cestovn ruch v tto oblasti. Teprve v roce 1960 pi reorganizaci okres a
kraj bylo zastavn zem msta vyjmuto z hraninho psma a mohlo zat vyuvat
cestovnho ruchu.

Strana 31
Rozvoj msta

Na zatku 21. stolet, stejn tak jako ve stedovku, je Znojmo jedno

z nejvznamnjch sdel na Jin Morav. Po Brn je druhm pirozenm
centrem, pod jeho zprvu spad mnostv okolnch vesnic a msteek. Stejn
jako vechna msta, i Znojmo se neustle potk s obrovskm mnostvm
problm, kter mus eit k zajitn lepho ivota jeho obyvatel. Prv toto
je koneckonc smyslem a podstatou msta jako takovho. Pokusme se nyn
shrnout nkter z problm, ale i pleitost, kter v souasnosti ovlivuj
dal vvoj Znojma a na zklad irch vah o problematice urbanistickch a
architektonickch prostedk nastnit jejich mon een.

Je dleit si uvdomit, e nejen dnen fyzick podoba, ale do znan

mry i ekonomick, kulturn a hospodsk situace Znojma je vsledkem
nkolikasetletho kontinulnho vvoje. V pedchzejcm textu jsme se snaili
nastnit, jak sloit jsou mnohdy vazby v rmci ivoucho organismu msta
a jak jevy a udlosti na prvn pohled nesouvisejc s otzkami urbanismu i
architektury maj v dsledku na architekturu i urbanismus ten nejzsadnj
vliv. Podoba rostlho msta je dna souhrnem ekonomickch, politickch
a historickch faktor, kter z velk sti nebylo mon ovlivnit. Obnova
msta po vlce, poru, nebo jen prost pestavba, drba i nahrazovn
strnoucch budov jsou nezbytnmi procesy, bez kterch by se msto nemohlo
dle vyvjet a t. Zmnm a vvoji by se tedy nemlo brnit, protoe podle
zkon evoluce mohou pet jen ty organismy, kter se dokou nejlpe
pizpsobit zmnm okolnho prosted a u tak sloitho organismu, jako
je msto, to plat dvojnsob. Mon by se ale sluelo zdraznit, e e je
nyn jen o zmnch, kter povedou ke zlepen celkov situace, ani by
samy vytvoily dal problmy, a odsunou tak nevyhnuteln znik zase o mal
kousek dl. m del dobu vydr takovto zmny zajiovat poteby pro
kter byly uskutenny, tm vce jsou zptn hodnoceny jako dobr. Protoe
ale nelze dopedu s jistotou pedvdat budouc vvoj dky nekonenmu
mnostv vnjch i vnitnch faktor, kter msto ovlivuj, je spn
plnovn vskutku obtnm kolem. Jedinm vodtkem, kter nm me
pi odhadovn budoucho vvoje pomoci je pedchoz zkuenost. A to bu
vlastn, nebo zprostedkovan.

Podvejme se tedy nejprve na strun vpis chrakteristik Znojma z pohledu

jeho monho rozvoje.

Strana 32

Dlouhodob rozvoj msta se opr o est zkladnch rozvojovch pil,
kter jsou podle Strategickho plnu rozvoje msta Znojma do roku 2015
vymezeny takto:
Doprava a technick infrastruktura
Kvalita ivota a ivotn prosted
Konkurenceschopnost ekonomiky
Cestovn ruch
Sociln sluby
zen a sprva msta
oprava a technick infrastruktura
Kvalitn dopravn a technick infrastruktura je nezbytnou podmnkou
pro vyven a harmonick rozvoj kad oblasti.
Msto Znojmo je vzhledem ke sv poloze nejen u hranic esk republiky,
ale i v okrajov sti Jihomoravskho kraje, pedevm v oblasti dopravn
infrastruktury tmto faktem omezeno. Msto Znojmo le v pomrn velk
vzdlenosti od hlavnch silninch i elezninch tah, co mimo jin pedstavuje
limitujc prvek pro tvorbu pracovnch pleitost a pchod novch investor.
Vleklm a dlouhotrvajcm problmem Znojma je neexistence obchvatu a
s tm spojen siln tranzitn provoz pes centrum msta. Naopak vhodou se
pedevm do budoucna jev poloha u vznamnho silninho tahu na Vde,
zvlt pak po dokonen plnovan vstavby rychlostn komunikace z Vdn
na hranin pechod v Hatch.
S neexistenc obchvatu msta zce souvis i neuspokojiv stav dopravy
ve vlastnm mst. Pro jej zlepen je vedle obchvatu msta poteba i
odstranit nkter seky mstskch komunikac nevyhovujcch z dopravn-
bezpenostnho hlediska a odstranit bodov zvady. V nedobrm stavu je
i situace spojen s parkovnm ve mst, pedevm v jeho centru. Okol
msta Znojma disponuje hustou a kvalitn st cyklistickch tras a stezek,
na kter ovem s stezek ve vlastnm mst nenavazuje. V nvaznosti na
zmr veden msta omezovat individuln automobilovou dopravu je jednou
z priorit rozvoje msta i dal podpora roziovn a zkvalitovn mstsk
hromadn dopravy.
Predikce vvoje v oblasti dopravy nen pro msto pzniv v horizontu
strategie se bude dle zvyovat intenzita dopravy, co souvis jak s pokraujc
konjunkturou nrodnho hospodstv, ale tak s pokraujc automobilizac,
kter na druhou stranu odnm veejn doprav velkou st klientely.
Pevzato ze strategickho plnu msta Znojma pro roky 2007-2015
Problmov okruhy strategie
V oblasti technick infrastruktury je situace ve mst relativn dobr
v oblasti itn odpadnch vod. Priority zlepen v tto oblasti se zam
pedevm na pokraovn rekonstrukce stokov kanalizan st, dobudovn
inenrskch st v okrajovch stech msta a na dokonen zapoatch
rekonstruknch prac. Nutn je ovem rekonstrukce pravny pitn vody, je
nevyhovuje souasnm poadavkm.
V oblasti technick infrastruktury je oproti doprav prognza budoucho
vvoje pzniv, co souvis zejmna s dostatenou kapacitou inenrskch
st, by nkter sti inenrskch st budou vyadovat dal modernizaci i
doplnn (rozvojov plochy pro bydlen).
Kvalita ivota a ivotn prosted
Soubor vech strategickch cl a opaten by ml smovat k vytvoen
takovch ivotnch podmnek na zem msta Znojma, aby se zde obanm
dobe a spokojen ilo, aby mohli naplno vyuvat vekerch vhod, je skt
ivot ve mst. Dleitou soust celkovho rozvoje msta je i podpora
soudrnosti jeho obyvatel a jejich identifikace s prostedm, ve kterm ij a
probuzen zjmu o vci veejn.
Msto Znojmo v souasn dob el (obdobn jako dal msta v esk
republice) problmm spojenm se zvyovnm prmrnho vku obyvatel a
s odchodem mladch vzdlanch lid do vtch mst, kde snadnji naleznou
odpovdajc pracovn uplatnn. kolem tto sti strategie je rovn
i nastaven takovch podmnek ivota, kter udr mlad lidi ve mst i
pilkaj nov zjemce o ivot ve Znojm.
ivotn prosted ve Znojm nevykazuje dn zvanj problmy, nen
zde dn vznamn zneiovatel a ani se zde nenachz star ekologick
zte. Nejvtm problmem tak zstvaj negativn vlivy zpsoben silnin
dopravou. Tento problm bude sten vyeen po dobudovn obchvatu
msta a odveden pedevm tranzitn nkladn dopravy z centra. Pesto
je vak nutn i nadle zlepovat ivotn prosted ve mst pedevm
prostednictvm pe o mstskou zele a klidem vozovek a chodnk, vetn
svozu odpad a likvidace divokch skldek.
Strana 33
 Ve mst existuje velk mnostv zelench ploch, jejich stav nen
vyhovujc a jejich rekonstrukc a vybavenm potebnm mobiliem (laviky,
odpadkov koe, sportovit, dtsk hit) by dolo k vznamnmu zven R a EU. V ppad pokraujc konjunktury esk ekonomiky lze pedpokldat
kvality ivota ve mst. Dleit je i podpora zvyovn zodpovdnosti
obyvatel za stav ivotnho prosted ve mst.
Prognza ivotnho prosted ve mst je velmi optimistick, nebo nelze
pedpokldat, e by v horizontu strategie dolo k vznamnmu dopadu
investinch akc msta i soukromch osob na kvalitu ivotnho prosted.
Konkurenceschopnost ekonomiky
Msto Znojmo se muselo v obdob po roce 1989 vyrovnat s vysokm
nrstem nezamstnanosti; ada tradinch vrobnch podnik musela
ukonit svoji innost, obdobn ukonila innost i ada zemdlskch podnik.
Oteven hranic znamenalo sice monost zamstnn ve slubch, ale poet
takto nov vytvoench pracovnch pleitost nepokryl vpadek z velkch
podnik. Ve mst se tak mra nezamstnanosti dlouhodob pohybuje vrazn
nad celosttnm prmrem.
Struktura nezamstnanosti ve Znojm nevyhovuje poadavkm novch
zamstnavatel, mnoho uchaze m pouze zkladn vzdln, co nespluje
poadavky zamstnavatel.
Znojmo me pi lkn investor tit ze sv polohy na hlavnm tahu na
Vde a z polohy v blzkosti rakousk hranice. Rozvoj prmyslovch aktivit
je ovem limitovn skutenost, e potenciln rozvojov plochy le na
zem s vysokou bonitou zemdlsk pdy (bonita 1. tdy) a jejich vyjmut
ze zemdlskho pdnho fondu je tak jen velmi obtn realizovateln.
Revitalizace starch prmyslovch ploch (brownfields) v jihovchodn st
msta zase nar na nevyjasnn majetkoprvn vztahy k pozemkm.
Limitujcm faktorem pro rozvoj trhu prce a tvorbu novch pracovnch mst
je tak nedostaten kvalita dostupnosti na pten dopravn komunikace
esk republiky.
S rozvojem trhu prce a sniovnm nezamstnanosti tak zce souvis
podpora vzdlvn obyvatel.
Pevzato ze strategickho plnu msta Znojma pro roky 2007-2015
Z pohledu predikce vvoje ekonomiky msta Znojma je nutn
poznamenat, e monosti msta jsou velmi omezen legislativnm prostedm
i pomal rst potu novch pracovnch pleitost a v dsledku toho i pokles
nezamstnanosti (sten to bude dno proreformnmi kroky na celonrodn
rovni). V ppad zpomalen dynamiky nrodnho hospodstv lze oekvat i
zpomalen a zastaven rozvoje ekonomiky msta Znojma.
Cestovn ruch
Msto Znojmo spolen se svm okolm pedstavuje v oblasti
cestovnho ruchu a rekreace vznamnou lokalitu i z nadregionlnho pohledu.
Msto samotn disponuje velkm potem historickch a kulturnch pamtek,
mezi nimi jednoznan vynik romnsk rotunda svat Kateiny z 11. stol
s ojedinlmi nstnnmi malbami.
I okol msta m mnostv monost pro rozvoj cestovnho ruchu a rekreace
a ji jde o Nrodn park Podyj i Vranovskou pehradu, nad kterou se ty
Btovsk hrad a Vranovsk zmek a atraktivn zceniny hrad Corntejna a
Frejtejna.
Znojmo tak pedstavuje pirozen centrum vinastv v regionu, oblast je
proslul pedevm svmi blmi vny tuto skutenost je vhodn vyut
pedevm pro dal rozvoj a propagaci Znojma jako vchodiska pro vinaskou
turistiku, a to i pro pilehlou vinaskou oblast v Rakousku.
Dleit pro rozvoj cestovnho ruchu je tak poloha Znojma nedaleko hranice
s Rakouskem Znojmo se tak v blzk budoucnosti me stt pirozenm
turistickm centrem pro ob strany sttn hranice.
Pro dal rozvoj cestovnho ruchu je dleit i podpora dalho rozvoje
cykloturistiky prostednictvm propojovn cyklostezek ve mst a v jeho
okol.
Ovem bez patin propagace Znojma i celho regionu nelze oekvat
dal rozvoj turistickch slueb. Msto by nemlo usnout na vavnech a
dle posilovat povdom o monostech trven dovolen ve Znojm a okol.
I proto by msto mlo spojit sv sly pi propagaci regionu a poskytovn
informac s ostatnmi msty i mikroregiony, a to jak v esk republice, tak
i v phraninm rakouskm regionu.
Strana 34
 Znojmo jako turistick centrum cel oblasti vykazuje nkolik
nedostatk v oblasti zajitn poadovanho standardu slueb pro nvtvnky
msta. Problematick je parkovn osobnch vozidel u hotel v centru msta.
Oekvn v oblasti cestovnho ruchu jsou v horizontu strategie velk,
ale nutno zdraznit, e na mst. Pokud se poda udret marketingovou
komunikaci s clovmi skupinami na stvajc rovni, bude se dle zvyovat
poet nvtvnk, prodlou se doba pobytu a v dsledku toho budou narstat
jak pjmy podnikatel v cestovnm ruchu, tak i vnosy msta z rekreanch
poplatk a ubytovac kapacity.
Sociln sluby
zen a sprva msta
Msto oproti jinm srovnatelnm mstm dobe hospoda se svm
majetkem a pokud se zadluuje, tak z dvodu svho dalho udritelnho
rozvoje. Dluhov sluba dosahuje zanedbatelnch hodnot. Pesto lze
identifikovat prostor ke zlepen, zejmna orientovan na zefektivnn prce
mstskho adu a dalho vzdlvn ednk M. Podporovna bude i
elektronizace a informatizace adu.
Predikce budoucho stavu je spe optimistick, co souvis s hospodrnm
zenm msta a vech jeho sloek

Nedlnou soust tto problematiky je vybudovn a provozovn

doprovodnch socilnch slueb stejn jako podpora volnoasovch aktivit
mldee.

V souasn dob ji pestv dostaovat kapacita domova pro seniory a

proto bude nutn ji v blzk budoucnosti rozit. Naproti tomu je vyhovujc
kapacita dom s peovatelskou slubou. Ve Znojm ale chyb chrnn
bydlen, kter nen v celm regionu zastoupeno a ve mst nenajdeme ani
nzkoprahov centrum pro dti a mlde vetn sociln aktivizan sluby,
ani obanskou poradnu.

V rmci tohoto problmovho okruhu je tak nezbytn eit problematiku

skupin obyvatel nejrznjm zpsobem znevhodnnch a ji zdravotn i
sociln. Spad sem i problematika nrodnostnch menin ijcch ve mst,
ty asto ij izolovan a nechtj se zapojit do bnho mstskho ivota.
Problm nastv tak se zvyujcm se potem osob bez pste, kdy kapacita
azylovho domu a noclehrny nedostauje. Chyb krizov lka.
Predikce vvoje v sociln oblasti je nejmn pzniv ze vech problmovch
okruh, co je dno tm, e je nemon poptvku po socilnch slubch snit
(poet potebnch klient je dn demografickm vvojem). Do negativn
predikce se promt i zmna daovho prosted a v socilnch dvkch na
celonrodn rovni a pokraujc deregulace trhu s byty.

Strana 35
Pevzato ze strategickho plnu msta Znojma pro roky 2007-2015
 Strategick vize rozvoje msta
Strategick vize je politickm konsenzem (veobecnou dohodou) a
souhrnnm strategickm pohledem na dal rozvoj msta Znojma urujcm
zkladn rmec a cle jeho rozvoje do roku 2015.
Veden msta Znojma ve spoluprci s rozhodujcmi subjekty psobcmi ve
mst a s obyvatelstvem msta pedstavuje tuto vizi rozvoje msta Znojma
do roku 2015:

Msto Znojmo chce bt v horizontu Strategickho plnu, tj. okolo

roku 2015, turistickm centrem Jihomoravskho kraje a severn
sti Dolnho Rakouska. Pro sv obyvatele chce bt modernm a
dynamickm mstem, kombinujcm vhody kvalitnho ivotnho
prosted a tsn vazby na okoln produ s vhodami ivota ve
mst - s kvalitnm bydlenm, pestrou a dostaten dimenzovanou
nabdkou slueb a vzdlvacch monost a spoleenskm,
kulturnm a sportovnm zzemm. Pro podnikatele chce bt msto
Znojmo dobrou adresou, vychzejc z dostaten nabdky
prostor k zahjen i rozvoji podnikn a kapacitn infrastruktury.

Ve svm rozvoji se opr o svou specifickou phranin polohu

s Rakouskem a v blzkosti NP Podyj.

K tomu veden msta ve spoluprci s obany vyuije pedevm

vnitn rozvojov potencil msta kombinovan s dosaitelnmi
vnjmi zdroji.

Strana 36
Pevzato ze strategickho plnu msta Znojma pro roky 2007-2015
 Shrnut princip dalho rozvoje msta Znojma

Jak ji bylo eeno dve, problematika plnovn msta za uritmi
cli je asto velmi nevyzpytateln. Pokusme se nyn zvit, jak mohou
urbanistick a architektonick zsahy pomoci mstu Znojmo doshnout
vytyench cl.
Z hlediska irch vazeb na celou aglomeraci, pedevm co se te
potencilu rozvoje ekonomiky a zamstnanosti v regionu, m zsadn vliv
dokonen rozestavnho obchvatu msta. Jak jsme se snaili ukzat na
vkladu vvoje Znojma i na pkladech jinch eskch mst, siln dopravn
spojen zajiujc pepravu zbo a lid bylo, a stle je, jednm ze zkladnch
pedpoklad udritelnho ivota msta. Ve stedovku to byly obchodn
stezky, za prmyslov revoluce eleznice, nyn je to silnin doprava. V kad
historick epoe dochzelo k tomu, e msta napojen na hlavn dopravn
s sv doby bohatla a prosperovala, zatmco jin, kter si vas neuvdomila
vznam roziujcho se zpsobu dopravy postupn zaostvala a upadala.
Zde je ovem dleit citliv odhadnout mru a zpsob zalenn modern
dopravy do stvajcho msta, aby v budoucnu nedolo k tomu, co potkalo
mnoh msta v ppad eleznice, a sice to, e si msto bu nezajistilo
dostatenou blzkost eleznice a dalm vvojem v jejm okol si oderpalo
potencil z centra, nebo naopak nechalo drhu prothnout pli tsn u
msta a znemonilo si pak na dlouhou dobu rozvoj za jej hranice. V ppad
Znojma se ukzalo, e trasovn eleznice bylo zvoleno naprosto brilantn
vzhledem k nrokm a monostem doby. Nezbv ne doufat, e budovan
obchvat umon Znojmu alespo z sti tak dobr rozvoj, jako tomu bylo v
ppad eleznice.
Tm se dostvme k problematice monost rozvoje samotnho jdra
msta. Znojmo m to tst, e si dky nadasovmu zemnmu plnovn a
sten i dky postupnmu padku v minulosti uchovalo nebvale kompaktn
historick jdro, a to jak po strnce urbanistick a architektonick, tak i po
strnce funkn. Jdro Znojma nen jen pamtkovou rezervac, ale v mnoha
aspektech kadodennho ivota obyvatel je stle ivm centrem msta.
Na radnici stle sdl mstsk zastupitelstvo, a na jednu vjimku jsou v
centru vechny znojemsk kostely, je zde rozvinut obchod, kultura i zbava.
Relativn velk procento obyvatel Znojma tu tak trvale bydl. Prv funkce
bydlen je toti pro zdrav vvoj msta zcela nezbytn.
Hlavn urbanistick a architektonick kol, kter by ml za nsledek pozitivn
vvoj centra msta, spov tedy v nalezen rovnovhy mezi zlepovnm
kvalit, kvli kterm do msta pijdj nvtvnci pinejc obyvatelstvu
zisky, na druh stran ale udrenm vech zkladnch funkc centra msta,
dky kterm dosud zstv soust kadodennho ivota obyvatel celho
Znojma.

Se zmodernizovnm dopravnho napojen Znojma na navazujc

dlkov komunikace souvis dal princip blahobytu ve mst, a sice obchod s
Rakouskem. Znojmo mlo odjakiva il styky zvlt s oblast kolem Vdn.
Tato historicky dan zkladn vazba sice byla politickmi udlostmi 20. stolet
peruena, nyn se vak dky Evropsk unii opt otevr cesta vzjemn
peshranin spoluprce, ze kter by mlo Znojmo zhluboka erpat. Kvalitn
dopravn napojen na Vde spolu s dobrou propagac Znojma me bt novm
zdrojem blahobytu v kraji zatmco vysok mra nezamstnanosti a relativn
levn pracovn sla by mohla pilkat zahranin investory.

Z hlediska djin zcela bezprecedentn je rychle se rozvjejc potencil

cestovnho ruchu a zitkov turistiky. Znojmo m nvtvnkm mnoho
co nabdnout, od pekrsn divok prody Nrodnho parku Podyj, pes
atraktivn historick centrum a po vyhlen vinastv ve mst a okol.

Strana 37
eleznin doprava v okol Znojma

Msto Znojmo le na spojnici t elezninch trat

regionlnho vznamu. Jsou to trat od Beclavi, Jihlavy
a Retzu (Vdn). Ty jsou zapojeny do integrovanho
dopravnho systmu Jihomoravskho kraje. V roce 2011
byla dokonena modernizace a elektrifikace trati vedouc
pes atov do rakouskho Retzu, vetn kompletn
rekonstrukce elezninho mostu vedoucho pes eku
Dyji a samotnho Znojemskho ndra.

I pes urit tlum eleznin dopravy, je je

dsledkem nrstu individuln automobilov dopravy
v poslednch letech, vznikaj iniciativy podporujc jej
rozvoj. Tyto snahy i aktivity lze vypozorovat ve dvou
polohch. esk drhy, jakoto majoritn dopravce,
nastnily v roce 2001 dokumentem Rozvojov zmry
D v krajch monosti proven nov rychlostn trat
Brno Pohoelice Znojmo a nov rychlostn propojky
Hruovany na Jeviovkou Vranovice, m by dolo k
vraznm asovm sporm v elezninm spojen Brna a
Znojma. Dnen situace bez pmho napojen Znojma na
krajsk msto je zoufal.
V kvtnu roku 2009 bylo 40-ti jihomoravskmi a
dolnorakouskmi obcemi podepsno memorandum
za modernizaci elezninch trat . 244, 245 a 246,
propojujcch Brno se Znojmem, a obnovu historickho
spojen s Rakouskem (Hevln - Laa a.d. Thaya). Na popud
obc vznikl poadavek na vypracovn studie provujc
monosti vzniku integrovanho mezisttnho dopravnho
systmu propojujcho Znojemsko, Mikulovsko, rakousk
Vinn tvrti (Weinviertel). Mohl by tak vzniknout systm
podobn systmu EgroNet, propojujcho severozpadn
echy, Sasko a Horn Falc. Pte tohoto systmu by byla
prv modernizovan eleznice a bylo by mon jej dle
roziovat do eskho i rakouskho vnitrozem.

Strana 38
Silnin doprava v okol Znojma

Znojmo se nachz stranou hlavnch evropskch

dopravnch koridor, ale pesto na dleitm silninm
tahu E59 Praha Jihlava Vde - Zheb. Tato dopravn
tepna od Prahy na Vde prochz v tsn blzkosti histo-
rickho jdra msta ulicemi Prask, Sokolsk, pes Ma-
rinsk nmst (odkud vede hlavn tah na Brno) a dle
ulic ermkovou a Vdeskou tdou. Tato hlavn trasa
vedouc mstem je vak jedin a tranzitn doprava (cca
22 000 aut denn) msto nemrn zatuje.

V souasn dob proto ji vak probh stavba

mstskho obchvatu, kter se celmu mstu vyhne. Je
rozdlen do t fz. Prvn sek spojuje hlavn tah od
Brna, vychz z kiovatky ulic Suchohrdelsk a Dru-
stevn, pekrauje potok Leska, obchz msto ze seve-
rovchodu a provizorn kon u silnice . 399 severn od
Znojemsk nemocnice. Pedpokldan dokonen prvn-
ho seku je plnovno na jen roku 2013. Druh sek
navazuje na sek prvn, z jin strany lemuje Pmtice
a mimorovov se pipojuje k ulici Prask na zpadn
hranici msta. Prvn a druh sek e tranzitn dopravu
od Brna smrem na Prahu, tet st by vak mla stejn
problm vyeit na trase Vde Praha a doplnit obchvat
v cel dlce. Tato varianta je vak zatm pouze zanesena
do zemnho plnu msta Znojma. Do t doby bude jako
zbyl st obchvatu fungovat ulice Drustevn, proch-
zejc prmyslovou znou. Tato ulice byla ji v minulosti
rekonstruovna prv jako pprava na stavbu obchvatu.
Po dokonen prvnch dvou etap (a pozdji i t tet) bude
veker tranzitn doprava odsunuta mimo centru msta a
dojde tak k jeho zsadnmu zklidnn.

Strana 39
Etapy zemnho rozvoje Znojma

Urbanistick vvoj msta Znojma je mapovateln

piblin od 8-9. stolet a je mon jej pro zjednoduen
rozdlit do t etap.
Prvn etapa zahrnuje vvoj Hradit, kter bylo v loka-
lit Znojma vbec prvnm sdlem, vvoj msta Znojma
uvnit hradeb a vvoj Louckho kltera a to od prvnch
zmnek a do roku 1870, kdy byl zpracovn zemn pln.
Do t doby probhala plnovan vstavba tm vhradn
uvnit msta.
Druh etapa zan po roce 1870, kdy se podle podle navr-
enho zemnho plnu zan msto roziovat smrem
na vchod. Aby vyplnilo prostor mezi historickm jdrem
a novou eleznin trat lemujc msto ze severn strany.
V tomto obdob tak dochz ke vzniku prmyslov zny
vchodn od elezninho ndra. Na tento intenzivn
rozvoj msta mla nejvt vliv prv stavba eleznice a
propojen s Vdn, Brnem a Jihlavou. Tuto etapu lze sym-
bolicky ukonit druhou svtovou vlkou.
V druh polovin dvactho stolet dochz k nejvt-
mu plonmu rstu msta a msto zvtuje svoji plochu
v podstat dvojnsobn. Rozrst se hlavn kolem ulice
Prask a v okol Louckho kltera. Ve Znojm rostou
nov sdlit panelovch dom, vznikajc v rozporu s v-
kovou hladinou danou zemnm plnem a tm nenvratn
poznamenvaj jeho charakter a siluetu.

Souasn zemn pln nepedpokld intenzivn urbani-

stick rozvoj Znojma, ale pot spe s vyplovnm b-
lch mst v souasn struktue. Jedin velk rozvojov
lokality se nachzej v severozpadn st msta ped
Pmticemi. Zde jsou navreny rozvojov plochy pro by-
dlen, smenou obytnou funkci a pro obanskou vybave-
nost. V okol potoka Leska je navrena funkce rekrean
a lze tedy pedpokldat e v budoucnu dojde ke zkultivo-
vn okol potoka a k zatraktivnn cel lokality.

Strana 40
zemn pln

Na zemnho plnu (2010) je vidt hlavn rozd-

len pozemku ve mst na ist obytn a na pozemky se
smenou funkc bydlen, obchodu a slueb. Toto funkn
rozvren je prakticky toton se stavem v dob stabili-
zace katastru na pelomu renesance a baroka.
Z navrhovanch ploch stoj za zmnku beh eky Dyje po-
dl ulice Koelusk, kde je plnovan vstavba pro re-
kreaci, sport a odpoinek.
Nejvznamnj rozvojovou plochou v rmci historickho
centra je ale zem bvalho pivovaru Hostan v okol ro-
tundy sv. Kateiny.

pl. bydlen stvajc

pl. bydlen nvrh

pl. smen obytn stvajc

pl. smen obytn nvrh

pl. veejn vybavenost stvajc

pl. veejn vybavenost nvrh

pl. sdeln zelen stvajc

pl. sdeln zelen nvrh

Strana 41
Silnin doprava

Historick Jdro Znojma je pln pstupn motorovm

vozidlm a nen tedy problm zajistit zkladn doprav-
n obslunost naprost vtiny dom. vechny pjezdov
cesty do msta vedou trasami od pvodnch bran, take
je mon se velmi rychle dostat na vechna klov msta.

Obdobn jako v jinch mstech je i ve Znojm obecn

problm s dopravou v klidu. Vtina dom m dvory p-
stupn prjezdem, take je mon parkovn na pozem-
ku, ppadn v prjezdu. Poet parkovacch mst ve ve-
ejnm prostoru je vak zcela nedostaten a s rostoucm
automobilismem se bude jen zhorovat.

Pro poteby nvtvnk msta jsou k dispozici placen

parkovit pedevm na jihu u cesty z Vdn a na seve-
ru u cesty na Prahu. Pro parkovn nvtvnk msta je
vyhrazeno i nkolik ps uvnit msta. Celkov kapacita
parkovacch mst pro veejnost v blzkosti historickho
jdra je v souasnosti piblin 350 - 400 stn.

Strana 42
P a cyklistick trasy

Znojmo je dky svmu mtku i rozmrm nejlpe uzp-

sobeno pro p pohyb. Logick trasovn cest a prchod
umouje vdy nkolik variant, jak se dostat z bodu A do
bodu, m se msto stv pro chodce poutavm.

V rmci rozvoje turismu je v blzkosti centra msta vede-

no nkolik cyklostezek. Pmo vnitkem msta vede cy-
klostezka po esk ulici, msto je tak mono objet na
kole po obvodu hradeb mstskm parku. Nejzajmavj
je vak bezesporu trasa podl eky Dyje spojujc msto
s Louckm klterem. odkud se naskt nejkrsnj po-
hled na msto.

V turistick sezn jezd mstem v pravidelnch interva-

lech tak oblben kolov turistick vlek. Trasa vlku
se klikat mstem tak, aby si mohli cestujc prohldnout
ty nejzajmavj msta Znojma, ke kterm dostanou ve
vlku i koment. Turistick vlek je sponzorovan fir-
mou Znovn se sdlem v Louckm kltee, kde je i hlavn
stanice vlku. Krom nevednho zitku a komentovan
prohldky msta slou v lt vlek tak jako pjemn
zpsob dopravy mezi mstem a plovrnou v Louce.

Strana 43
Pamtkov ochrana budov

Cel historick jdro Znojma bylo v roce 1971 prohleno

mstskou pamtkovou rezervac. Na schmatu je dobe
vidt rozloen budov ve mst podle jejich umleck
a historick hodnoty. Ve Znojm je celkem 163 pamt-
kov chrnnch objekt, mnoho z nich m status kul-
turn pamtky a jedna stavba je dokonce klasifikovan
jako Nrodn kulturn pamtka - rotunda Panny Marie a
sv. Kateiny.

Nrodn kulturn pamtka

kulturn pamtka

pamtkov chrnn objekty

historicky cenn objekty

ostatn budovy v pamtkov rezervaci

nezjitno

Strana 44
Atraktivita veejnch prostor

Atraktivita veejnch prostor ve Znojm m silnou vazbu

na kulturn hodnotu budov tvocch ulin frontu zstavby
a ty maj zase vazbu na rozvoj obchodu a slueb, kter se
podl na atraktivit veejnho prostoru.

hlavn veejn prostory msta, ktermi

projde vtina nvtvnk msta

Vedlej ulice s komern a t r a k t i v n m

parterem

podrun a obslun ulice, vyhldky

mlo frekventovan ulice msta v obytn

zstavb, hradebn pkop a stezky
Grnickm dolm

Strana 45
Dominanty a pohledy

Jak ji bylo probrno v kapitole o prostorov kompozici

msta, jeden z hlavnch pvab Znojma spov v
dramatickch prhledech ulicemi msta a neuviteln
promnlivm psoben jeho dominant v dlch vedutch,
kdy je mon znm stavby sledovat z rozlinch hl,
vkovch rovn a v rznm nasvtlen. Obzvlt siln
psob pohledy, kde je patrn vztah msta a okoln krajiny.

Vznamn dominanty msta, vyhledvan cle

turist a stavby urujc velkou mrou identitu
msta Znojma.

Prostorov vrazn objekty vystupujc

jako dominanty. Dky jejich patnmu stavu,
zanedbanmu okol, nevhodnmu vyuit i
oputnosti vak psob na obraz msta spe
op
negativn.
neg

Vznamn pohledy a typick dl veduty

Strana 46
een zem

Na zklad pedchozch analz byly k po

drobnjmu een vybrny vyznaen lo-
kality. V historickm jdru msta jde pede-
vm o oblast Hradu, rotundy a bvalho pivovaru, kter
je nyn po vce ne dvou stech letech opt cel v majetku
msta a naskt se tak jedinen monost vrtit are-
lu jeho nkdej vznam. Dal lokalitou, kter zasluhu-
je pozornost, je bval klter kapucn na Masarykov
nmst. Nemovitost je hodnotnou pamtkou v majetku
msta Znojma, je vak nevyuvan a pustne. Navc s n
zce souvisej rozshl prostory bval kltern zahrady
a na n navazujc parkn s hradebnm pkopem. Posled-
n oblast zjmu v rmci historickho jdra se sousteuje
na dosud nezastavn, nebo zanedban prostory uvnit
msta a zabv se otzkou dalho rstu bn mstsk
zstavby v kontextu historicky hodnotnho prosted.

Dal plochy v rmci msta zasluhujc po-

zornost souvisej pedevm s hradebnm
okruhem. V souladu se stanovenmi priori-
tami v rozvoji msta nabzej vyznaen plochy monosti
rozen nabdky turistickch cl, zkulturnn vzhledu
msta a vytvoen ploch pro voln as a relaxaci obyva-
tel. V neposledn ad pedstavuj lokality severnho a
jinho cpu hradeb ideln msto pro veejn parkovi-
t, kter nejen prospje dopravn situaci ve mst, ale v
kombinaci se zelen a promendou v parknu zatraktivn
a oiv zanedban slep konce msta.

Strana 47
Zmek, rotunda a pivovar
Urbanistick a architektonick studie rozvoje hradn os-
trony ve Znojm s drazem na udritelnou ivotaschopnost lo-
kality se vzjemnmi vazbami krajiny, msta, zmku, pivovaru
a romnsk rotundy sv. Kateiny.
Clem nvrhu je adaptace historickch budov pivovaru a zmku
pro ely kulturnho a spoleenskho centra msta, dostavba
a pestavba vybranch st arelu na zklad teoretick pr-
ce zpracovan v pedchozm semestru. Urbanistickou lohou je
nov navrhnout a rehabilitovat veejn prostory zmeck za-
hrady, nvr s rotundou a ulici Hradn se zalennm do kontex-
tu historickho jdra msta Znojma a dol eky Dyje.

Urbanistic and architectural study of future development of

castle area in Znojmo. Main focus will be on creation of sustainable
and vital part of the city with connections to landscape, townscape,
castle, old brewery and romanesque rotunda of st. Catherine.
Adaptation of historic buildings of castle and brewery for cultural
and social center of town. Reconstruction and conversion will be ba-
sed on theoretical work from previous semester. Urbanistic goal is
creation and redefinition of public spaces of castle garden, rotunda
hill and Hradni street and its integration with historic town center
of Znojmo and valley of river Dyje.

Strana 48
Strana 49
 Rozvojov plochy pro obytnou zstavbu
Msto Znojmo jet stle disponuje volnmi rozvojovmi plo-
chami v samotnm historickm jdru. Jsou to sice (vyjma pi-
vovaru a Kapucnskho kltera) parcely drobnho rozsahu ale
jejich zastavn a vyuit je v zjmu udren ivoucho msta.
Psn konzervace by mla za dsledek vznik skanzenu, co je
v ppad Znojma absolutn nedouc. Voln parcely se na-
chzej logicky stranou lokalit, kter byly systematicky urbani-
zovny a upravovny. Jsou to lokality v okol ulic Passk, Ze-
lensk, V Jirchch a ulice Na svahu. Eventuln novostavby
by byly pevn rodinn i mstsk domy o jednom a tech
podlach.

Samotn forma domu tohoto rozsahu nen pro celkov obraz

msta pli dleit, ale pro obraz menho mtka, pro obraz
ulice, nebo nmst je naprosto zsadn.

Poteba pochopen princip objemov kompozice, stavebnch

prvk, materil a detail m u takovchto staveb drobnjho
charakteru naprosto stejn vznam jako u staveb reprezenta-
tivnch, objemnjch u staveb veejnch. Jen poznn a pocho-
pen tchto pravidel a jejich nsledn aplikace, interpretace
Lokalita 1 nebo transformace mohou vst k zachovn jedinenho gnia
loci msta Znojma. A to hlavn v souasn dob systmovch a
poloviatch een, amatrismu a neschopnosti ovldnout e-
meslo.

Kad lokalita, a u jde o Beskydsko, Krkonoe nebo centrum

Znojma je nm charakteristick a jin ne ty ostatn. V sou-
asnosti tolik oblben zavdn cizorodch prvk a forem bo-
huel vede k chaosu, ztrt charakteru a naruen jedinenosti.

Lokalita 2

Strana 50
Lokalita 1 Lokalita 2

Strana 51
 Kapucnsk Klter a hradebn pkop
Architektonick a urbanistick studie zem sti hra-
debnho okruhu pod Vlkovou v ve Znojm s arelem bvalho
Kapucnskho kltera.
Clem nvrhu je pestavba pamtkov chrnnho kltera na
centrum pro seniory s komern vyuitelnm parterem. Studie
se bude zabvat tak novou vstavbou v prostoru bvalch za-
hrad kltera v kontextu historick kompaktn mstsk zstavby
a revitalizac jinho cpu hradebnho okruhu s vyuitm mst-
skho opevnn pro rozvoj turistiky a aktivit volnho asu.

Urbanistic and architectural study of part of town walls with

moat under fortification tower (Vlkova v) in Znojmo and area of
former Capuchin monastery.
Main goal of project is conversion of listed buildings of monastery
to become senior center with commercially attractive ground floor.
Study will also propose new house construction in area of former
monastery gardens in context of town structure. Revitalisation of
southern corner of town fortification system for development of
tourism and free time activities.

Varianta 1 Varianta 2

Strana 52
Varianta 2

Strana 53
 Louck klter
Varianta 1
Krom nov npln a rekonstrukce objekt, kter budou
podrobn popsny a zobrazeny v rmci diplomn prce, je jako
dostavba eena pedevm budova starho konventu.
Bude doplnn o nov kdlo, m bude uzaven dvr kon-
ventu na jin stran kostela a je navrena i rekonstrukce am-
bitu. Je navren i nov vstup do objektu z teresy na jin stran
objektu.
Jako eventuln monost rozvoje je doplnna i budova
novho konventu o pvodn nedostavn kdlo a je stavebn
uzaven dvr i ze severn strany. Toto een by ale bylo bylo
eeno pouze jako posledn etapa monho stavebnho vvoje
arelu.
Dstojnick arel zstv v objemu nezmnn, je navr-
ena pouze rekonstrukce. Kostel zstv beze zmn.

Varianta 2

Strana 54
Varianta 1 Varianta 2

Strana 55

KNIHY:
NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: krajina, msto, architektura. 2. vyd. Peklad Petr
Kratochvl, Pavel Halk. Praha: Dokon, 2010, 219 s. ISBN 978-807-3633-035.
pouit zdroje a seznam literatury
Google maps [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: maps.google.com
Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: www.mapy.cz

SRPMO A.S. zemn pln msta Znojma: P zny mstsk pamtkov rezervace. Znojmo,
1995.
LACINOV, Kateina, Bc. zemn rozvoj msta Znojmo. 2011. Diplomn prce. Masarykova uni-
verzita Ekonomicko-sprvn fakulta. Vedouc prce Mgr. Petr Tonev.
DE BOTTON, Alain. Architektura tst: tajn umn zadit si ivot. Vyd. 1. Zln: Kniha Zln,
2010, 265 s. Tema (Kniha Zln). ISBN 978-808-7162-644.
GEHL, Jan. ivot mezi budovami: uvn veejnch prostranstv. Vyd. 1. Brno: Nadace Partner-
stv, 2000, 265 s. Tema (Kniha Zln). ISBN 80-858-3479-0.
Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: http://www.wikipedia.org/
Google Earth. Google Earth [online]. 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: http://www.goo-
gle.com/intl/cs/earth/index.html
Google [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: www.google.com
Koncept P msta Znojma. Koncept P Znojmo [online]. 2011 [cit. 2012-01-
12]. Dostupn z: http://www.znojmocity.cz/koncept-up-znojmo/d-22123/
p1=1002

SITTE, Camillo. Stavba mst podle umleckch zsad: uvn veejnch prostranstv. 1. vyd. Google maps [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: maps.google.com
Praha: ARCH, 1995, 111 s. Tema (Kniha Zln). ISBN 80-901-6081-6.
Mapy.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: www.mapy.cz
WEBOV DOKUMENTY

FIALOV, Eva. Vliv ternu na urbanistick vvoj msta Znojma. [online]. 5 [cit. 2012-01-12]. Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: http://www.wikipe-
DOI: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2008/2008-04/08. Dostupn z: http://www. dia.org/
uur.cz/images/publikace/uur/2008/2008-04/08_vliv.pdf
Google Earth. Google Earth [online]. 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z:
editelstv silnic a dlnic: Stavby ve vstavb. SD [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn
z: http://www.rsd.cz/catalog/Stavime-pro-vas/Prehled-staveb/silnice-i38-znojmo-obchvat-i- http://www.google.com/intl/cs/earth/index.html
-stavba
Google [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: www.google.com
Architektonick rukov: zemn studie umava, 1.st. In: [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostup-
n z: http://up.kraj-jihocesky.cz/files/Arch_rukovet_1_cast.pdf

Architektonick rukov: zemn studie umava, 2.st. In: [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostup-
n z: http://up.kraj-jihocesky.cz/files/Arch_rukovet_2_cast.pdf

zemn pln msta Znojma. In: http://goo.gl/xgMUR. Znojmo: msto Znojmo, 2010. Dostupn
z: http://goo.gl/xgMUR

WEBOV STRNKY

Oficiln web msta Znojma [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z: http://www.znojmo-
city.cz/

77 div Znojma. Znojmo, oficiln web msta [online]. 2010 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z:
http://goo.gl/r5QNY

Dokumenty odboru rozvoje msta Znojma. Oficiln web msta Znojma [online]. 2010 [cit.
2012-01-12]. Dostupn z: http://goo.gl/nvGi7

Koncept P msta Znojma. Koncept P Znojmo [online]. 2011 [cit. 2012-01-12]. Dostupn z:
http://www.znojmocity.cz/koncept-up-znojmo/d-22123/p1=1002

Strana 56
Obsah

Pedmluva 1

Charakteristika msta Znojma 2

Historick vvoj msta Znojma 3

Urbanistick vvoj mstskho bloku 18

Vvoj mstskho domu 20

Prostorov kompozice msta 22

Hradebn ve Znojma 26

Referenn msta 27

Rozvoj msta 32

Problmov okruhy strategie 33

Strategick vize rozvoje msta 36

Shrnut princip dalho rozvoje msta Znojma 37

Grafick analzy 38

een zem 48

Pouit zdroje a seznam literatury 56

Strana 57