Bodamsk jezero, Nmecko

kvten, 1.-5., 2013

2013 Beneovi na cestch

Strnka 1 z 16


Obsah

Kam jedeme (informace o clech cesty) ......................................................................................... 3

Popis cesty ..................................................................................................................................... 4
Cesta v slech ............................................................................................................................... 13
Statistika ........................................................................................................................................ 13
Nklady ........................................................................................................................................ 13
Stepllatzy ....................................................................................................................................... 14
Pehled SP ...................................................................................................................................... 14
Literatura ....................................................................................................................................... 14

Strnka 2 z 16


Kam jedeme, zkladn informace o cly cesty

Nmecko, Bodamsk jezero

nmecky Bodensee, francouzsky Lac de Constance, italsky Lago di Costanza nebo Lago
Bodanico, anglicky Lake Constance, nebo tak vbsk i rakousk moe, je druh
nejvt jezero v Alpch. Dochovan listina z roku 890 zmiuje jeho latinsk nzev "lacus
potmanicus", kter byl odvozen od msta dnes nazvanho Bodman, kter pat k nejstarm
osdlenm lokalitm v tto oblasti. Jezero m rozlohu 536 km. Je 63,3 km dlouh a maximln
14 km irok. Dosahuje maximln hloubky 254 m. Le v nadmosk vce 395,6 m. Kotlina
jezera byla dotvoena Rnskm ledovcem bhem Wurmskho zalednn. Le na jihu Nmecka
(Bavorsko, Bdensko-Wrttembersko), na zpad Rakouska (Vorarlbersko) a na severovchod
vcarska (Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen).
Je nejvtm jezerem v Rakousku a v Nmecku a druhm nejvtm ve vcarsku. Je tak tet
nejvt ve stedn Evrop po Blatenskm (Balatonu) a enevskm jezee. Na hladin jezera nejsou
definovan dn oficiln hranice. Kdy vystoupilo v roce 1648 vcarsko ze Svat e msk
nroda nmeckho, nic se nedohodlo.
V lt dosahuje voda prmrn teploty asi 23 C. Do Bodamskho jezera pitk Rn (Rhein),
jeden z evropskch veletok. Pi st se eka pl a vznik tzv. Rheineck na hranicch vcarska a
Rakouska. Rn pak z jezera zase vytk v Nmecku. k se, e i pi velikosti tto eky by trvalo
naplnn jezera celch pt let a to ekou pitk ron 5 miliard kubk vody

Na jezee se nachzej ti vt ostrovy:

Mainau, "kvtinov" ostrov pobl Kostnice je soukromm vlastnictvm rodiny Bernadott,
kter umouje pstup veejnosti. Dky zdejmu klimatu rostou v zmeckm parku palmy a dal
stedomosk rostliny. Proto bv Mainau oznaovn jako ostrov kvt. Ostrov je astm clem
vlet a tr. Na ostrov se nachz krom zahrad i "motlrium" (dm motl) s tropickmi,
pevn jihoamerickmi motly, kte voln poletuj mezi nvtvnky, pav obora a nkolik
gastronomickch zazen. Speciln pro dti je zde hit s vory a tzv. Streichelzoo - zoologick
zahrada, v n jsou chovny druhy, kter mohou dti samozejm bezpen hladit. Vce informac v
nmeckm jazyce naleznete zde: http://www.mainau.de/ .
Reichenau, kter se rovn nachz pobl Kostnice a je proslul bvalm klterem
Reichenau, ve kterm byl mon vznn svat Metodj a temi dochovanmi kostely, kter jsou
uvedeny na seznamu svtovho ddictv UNESCO. Jsou to: Chrm Panny Marie a sv. Marka,

Strnka 3 z 16


bval kltern kostel ve kterm se nalz romnsk basilika s gotickm chrem a velmi
zajmavm krovem. Nejstar st pochz z roku 816,
dle Kostel sv. Ji v Oberzellu, z doby kolem 900 (hlavn lo a krypta) je pozdn karolinsk
basilika s v nad kenm, kolem roku 1000 rozen a vyzdoben dobe zachovanmi freskami
s vjevy z ivota Jeova. Ve vi jsou ti zvony z 13. stolet a kostel sv. Petra a Pavla v
Niederzellu, kde je romnsk basilika z doby kolem 1100, postaven na zkladech karolinsk
basiliky stejnho pdorysu. Kostel byl pestavn a zaklenut kolem roku 1750. V apsid (= kosteln
vklenek) chru se zachovaly fresky z konce 11. stolet. Vce informac jsme nalezli na internetu,
po zadn tto adresy: http://www.reichenau.de/
Lindau, kter le v severovchodn, bavorsk sti jezera, na nm se rozkld ndhern
historick jdro stejnojmennho msta, spojenm s pevninou dvma mosty. Ji roku 822 se datuj
zprvy a je pipomnn zdej ensk klter. Ve mst se dochovalo mnoho historickch staveb.
V 19. a zejmna 20. stolet se msto rozrostlo mimo pvodn ostrov, na nm dnes ije jen nco
pes 2700 obyvatel z celkovch 25 000. Roku 1853 sem byla pivedena eleznice z Mnichova a na
ostrov bylo tedy zbudovno hlavn ndra. Vce informac pro zatek se d jako na rozcestnku
nalzt zde: http://www.lindau-tourismus.de/

Popis cesty

1. den, 1. kvten 2013, steda, Praha - Bodamsk jezero (Lindau)

Strnka 4 z 16


Po ppravch vyrme rno okolo pl osm z Prahy po "plzesk dlnici" smr hranin
pechod Rozvadov - Waidhaus. Jako tradin krom nafty (cena 39,80 K/litr !) tankujeme tak kvu
u McDonalda, kter je hned vedle erpaky Agip, necelch 6 km ped "rou". Cesta na hranici
nm trvala nco mlo pod dv hodiny. Dlnice D5 se nm pot zmnila na A6 a my mli ped sebou
jet 400 km. Po 30 km jsme na kiovatce Oberpflzer Wald najeli na A93 a pokraovali a k
hlavnmu mstu Bavorska, Mnichovu.
Tady najdme na A9, pak A99 a jet A96 a po pti hodinch vjdme na SP v Lindau.
GPS: N 47 33' 31'', E 9 42' 01'', Parkplatz Blauwiese P1, www.lindau-tourismus.de, 1,50
za prvn dv hodiny, kad dal 0,70 , 20 /24 h !!, Voda 0,50 . Parkovac automat na mince!
Hezk msto ale pedraen. Nkter posdky kter sem dorazily jen klasicky parkovaly, nebo
udlaly servis a odjely, nkte odjeli hned okamit. Natst jsme ji mli u sebe dost kovovch
minc (automat bere i 10 centovky), tak jsme vt problm nemli.
Poas se nm cestou pardn zmnilo a teplota vystoupala v Lindau na hezkch 21C a
zvltn svtilo slunce skrz mlhav opar.
Lindau je krsn Bavorsk msto s 26.000 obyvateli lec na behu Bodamskho jezera, tedy
na jihu Bavorska. Ve 13. stolet se stalo svobodnm mstem csastv a bylo csai pmo podzeno.
K Bavorsku bylo pipojeno roku 1806. Za vlky bylo Lindau mstem, odkud pes jezero utkali lid
do neutrlnho vcarska.
Historick centrum je na nevelkm ostrov. Jezero a Alpy v pozad dotvej ndhernou
scenrii msta. V klikatch ulikch starho msta je spousta hezkch obchod, dominantou je vak
kostel Nejsvtj Panny Marie, jen je datovn ji v roce 810. Zajmav jsou barokn stropn malby
a vnitn vybaven ve stylu rokoka. Pkn prochzka je podl mstskch hradeb z 12. stolet, nebo
zkmi ulikami kolem star radnice.

SP Blauwiese P1 Lindau Radnice v Lindau

Kolem je mnoho sportovnch zazen, koupali ale i mench, velmi pknch budov. Do
msta jsme peli po most, kter je se eleznic jedinm spojenm s pevninou. Ji prvn kroky
mstem ukzaly, e jde o msto vjimen. Spousta uliek, z nich velk st je p znou, je pln
obchod, kavren a hospdek. Krsnho poas jsme tak vyuili k posezen.
Nechyb ani McDonald (WiFi free na 1 hodinu denn) a i zde je hodn navtvovn, pedevm
mlde. Dominantou msta je kostel sv. tpna. Ve mst objevujeme nkolik hezkch kaen.
Budova zdejho divadla byla zejm dve kostelem. Hezk budova je i star celn ad, ale ve
pekonv star malovan radnice. Samostatnou kapitolou je pstav. Jeho majk a obrovsk socha
lva jsou jist nejastji fotografovanmi objekty ve mst. Navc majk je asi jedinm v celm
Bavorsku, i na Chimsee jsme vidli jenom svteln bjky.

Strnka 5 z 16


Nikdo jist nepehldne mstsk hradby. Ty nejhez pohledy na msto nebo jezero jsou z
poben promendy. V mstskm parku jsou vyszeny i vzcnj druhy devin. Cel fantastick
obraz dokresluje hradba nedalekch alpskch velikn, resp. zasnench vrcholk hor.
Cyklostezky jsou v bezvadnm stavu, perfektn znaen. Z 90% mimo komunikace po kterch
jezd automobily. Je jen poteba pochopit systm jak se ve mst jezd. Srka cyklist nen urit
nic pjemnho, by jsme nic podobnho nezaili ani nevidli. Na stezkch se pohybuje mnoho
cyklist, ve mstech jsou stezky vtinu jednosmrn, tak na to pozor.

Leteck pohled na ostrov ve mst Lindau

2. den, 2. kvten 2013, tvrtek, Lindau, Wasserburg, Friedrichshafen, Ailingen

tvrten dopoledne jsme jet strvili v Lindau, tentokrt jsme vyrazili na kolech. Nejprve do
pstavu, kter jsme si zmrn nechali na dneek. Zde jsme "vydolovali" ti keky a a jet v
zahradn restauraci vborn kapuno a dortk. Zkontrolovali jsme jak se da labuti stavt hnzdo
pmo u Lva v pstavu a pokraovali jsme "kolmo" podl trati, kde je ndhern cyklostezka smrem
k parku u Lotzbeckweg. Zalogovali jsme jet asi deset keek a vrtili jsme se k autu na parkovit.
Po obd odjdme smr Wasserburg. Po 20 minutch a necelch 6 kilometrech, kter jsme si
zmrn jet prodlouili cestou podl jezera, parkujeme na parkoviti ve Wasserburgu, urenm
pro obytn auta v ulici Bahnhofstrae, GPS: N 47 34' 15'', E 9 38' 35''.
Wasserburg je hezk msteko s poloostrovem vybhajcm do bodamskho jezera. Prvn
zmnka o Wasserburgu, tehdy wazzarburuc, byla nalezena v listin kltera Sankt Gallen
pochzejc z roku 784. V 10. stolet zde nalzali toit prv eholnci ze Sankt Gallenu a
pojmenovali kostel po sv. Jim. Z bohat historie, kdy se kostel mnil v zmek a naopak a majitel
si peprodvali tuto nemovitost dle sv finann situace, stoj za zmnku obdob let 1655 a 1664,
kdy se zde konaly arodjnick procesy pod panovnm pn Fugger, kde bylo zabito nejmn 25
lid! Kostel poznamenaly i napoleonsk vlky.

Strnka 6 z 16


Z parkovit na poloostrov trv cesta pky asi 15 minut. Kdy se povede poas jako nm, tak
je zde moc hezk vyhldka na jezero s posezenm na terase, ktermu jsme samozejm opt
neodolali. Odpoledn kafko nm pilo vhod. WiFi Free u mstnho hotelu nm dalo anci vydit
emaily a zkontrolovat pedpov poas na nsledujc dny naeho vjezdu. Pot nsledovala
prohldka kostela a okol. Zde ns zaujaly mnohem men hroby ne u ns, vechny s malou
schrnkou posazenou na trubce, jej konec konil na kameni, kter byl asto z mramoru. Na tento
zvyk se budeme muset nkde zeptat, asi nejlpe nkoho v okol. Nebo zkusit z domova Mr. Googla,
zda o nem nev. Vce jako obvykle jsme nalezli na netu zde: http://www.wasserburg-bodensee.de/
.
Za dv hodinky odjdme smr Fridrichshafen. Vzdvme nvtvu zmku Montfort a
Langenargenu, kter by asi nebyly tak nezajmav, ale snad nkdy pt. Do navigace zadvme
souadnice placenho parkovit nedaleko promendy. GPS: N 47 39' 07'', E 9 29' 11''. Zde jsou
opravdu vyhrazena msta pro obytn auta. Natst jsme se nm podailo jedno obsadit. Cena velice
lidov, za hodinu 0,50 , pespn zakzno.

Wasserburg, chrm sv.Ji Parkovit Wasserburg

Fridrichshafen je msteko s necelmi 60.000 obyvateli lec na behu Bodamskho jezera.

Jedn se o jedin prmyslov msto na bezch Bodamskho jezera. Pro spoustu obyvatel mlo tedy
toto msto zsadn vznam. Tato vlastnost se penesla i do dnen doby.
Pokud Vm nzev msta nic nek, pak Vm jist napov dal, o mnoho znmj jmno -
hrab Ferdinand von Zeppelin ("Graf von Zeppelin"). Nejznmj konstruktr vyztuench
vzducholod dal vzniknout obrovskm prostorm tvoc ucelen komplex, ve kterm byly
navrhovny a stavny vzducholod Zeppelin. Tyto prostory jsou vlastn "mstem ve mst" a tvo
tak vznamnou dominantu Friedrichshafenu a pobe Bodamskho jezera vbec.
Za plnho provozu zde byla zamstnna polovina obyvatelstva msta, a jak ukzala historie,
lid zde pracovali velice dobe. Jen tak pro zajmavost, nejspnj vzducholo LZ-127 Graf
Zeppelin jako prvn vykonala pln oblet zemkoule, celkem uletla 1,7 milinu kilometr a
pepravila 34.000 pasar (zejmna pes Atlantik). A to ve bez poruchy a bez jedinho zrannho
pasara. Tud je pro Friedrichshafen typickou atrakc vyhldkov lety se vzducholod Zeppelin.
Nelze nenavtvit "Muzeum techniky a umn" nedaleko pstavu, smrem po promend.
Nepedstavuje pouze celosvtov nejvt sbrku historie vzduchoplavby, ale tak vznamnou
vstavu umn od stedovku a po modernu. Dornierovo muzeum je dal stejn bod
vzduchoplaveck historie Friedrichshafenu. Obyvatel tohoto msta tud maj bt prvem na co
hrdi, o tom tak svd velkolep slavnostn oteven Zeppelin muzea v roce 1996.
Z parkovit je k to promend asi 5 minut pky. Krsn poas vylkalo na tuto senzan
prochzku nejen ns ale i stovky dalch, pedevm obyvatel msta Fridrichshafen. O tom, e je
tak jak se k "multikulturn" svd anglitina, rutina, poltina, ... na zahrdkch restaurac podl

Strnka 7 z 16


pobe jezera. A e jich nen mlo! Potejte tak se 3/4 hodinkou, ne dorazte na konec promendy
bez toho, e by jste se snaili vylzt na vyhldkovou v v pstavu ! To je dal plhodina. Ale zase
je na n "keka". A narazte po dal plhodince na mal poloostrvek u sdla barona Herzoga von
Wrttenberg, tak vzte, e promenda kon. Krsn msto, posedli jsme skoro pl hodiny, jak se
nm zde lbilo. Sledovat lod, plachetnice, labut, ... hezk relax.
Cestou k autu jsme dali jet malou "italskou" veei, a s autem jsme se pesunuli na tich
msto, dle od civilizace, mezi sady s jablonmi, tenmi a vinnou rvou. Jedn se o SP pod
oznaenm WoMo SP Ailingen. GPS: N 47 42' 24'', E 9 29' 28''. Jedn se o prodn parkovit u
lesa, odkud se d vyrazit na pknou, znaenou prochzku. My jsme zde ale jen pespali. Klid obas
naruil mal hluk z hlavn silnice, kter mohla bt od ns tak 200 m vzdunou arou. Rno ns
pozdravil majitel sadu, kter provdl kontrolu. erstv housky sice nenabzel ale nae SPZ - ka jej
velice zaujala. Okolo devte hodiny opoutme parkovit a mme k msteku Unteruhldingen.

Fridrichshafen Vyhldka barona Wttenberga Poloostrov klidu a pohody

3. den, 3. kvten 2013, ptek, Unteruhdingen, Affenberg, berlingen , Am Mindelsee

To e je zapsan na seznamu UNESCO nm garantuje kvalitu zitku. Speciln se jedn o

Muzeum klovch staveb Unteruhldingen. V letech 1922 a 2002 tu vzniklo 18 rekonstruovanch
klovch staveb, kter umouj vlet do dvn minulosti, k Bodamskmu jezeru doby kamenn a
bronzov (4000-850 p. Kr.). Jak ili nai pedkov, pro stavli domy na vod, jak tehdy vypadala
krajina okolo Bodamskho jezera? Tyto a podobn otzky Vm zodpov kolen prvodce bhem
prohldky.
V mtku 1:1 jsou vybudovan stavby vsledkem archeologickho vzkumu u Bodamskho
jezera, kter pokrauje, na zemi i pod vodou, dodnes. Nlezy a jejich napodobeniny mete
obdivovat v zazench klovch stavbch. Modely v ivotn velikosti a velk akvrium s potpi
vyprvj o souasnm vzkumu i o dob ped 3.000-6.000 lety. Vce se dozvte na internetovch
strnkch projektu: www.pfahlbauten.de .
Za necelou plhodinku jsme se pitili na velk, placen parkovit, odkud bylo k jezeru a
atrakcm msta 10 minutek pky nebo 5 minut vlkem. GPS: N 47 43' 32,0", E 9 14' 09,0''.
Parkovit je vybaven automaty (0,50 /hod) a je mon zde pespat a udlat servis, eho jsme
tak vyuili. Vody mme dost (110 litr nm povtinou sta na 4-5 dn), tak jen odpad a WC.

Strnka 8 z 16


Parkovit/SP Unteruhldingen Tak tady pr ili, ... moc hezk.

Msteko Unteruhldingen se nm moc lbilo. Perfektn ist, to u jsme hodn dlouho nevidli.
A spoustu lid jet vylepovalo kvtiny, trvnky, chodnky. anali vlohy, pucovali pulty, drhli
idle (nebylo to podle ns poteba), letili kaffee automaty ... Takov lidsk mravenit. Chtli mt
msteko "pikov" pipraven pro turisty. A opravdu mli, klobouk dol ...

Okolo 11 hodiny odjdme vstc "opimu" dobrodrustv do nedalekho (cca 5 km)

Affenbergu. Za tvrt hodinky hledme na pomrn velkm parkoviti (grtis) msto na zaparkovn.
GPS: N 47 45' 47", E 9 14' 42''. Zastavili jsme co nejdl od vech, shldli jsme spousty p po
komnech a stechch a pustili se do vaen obda. Tak jsme pidali jet domc kvu a pot se
vydali na prohldku "opiho lesa". Pedbn informace naleznete zde: http://www.affenberg-
salem.de/ . Prohldka pedbn 2-2,5 hodiny. Kdy pjdete s "dckama", tak nsobte dvma! (x2).
Vstupenka pro rodinu stoj 20,50 ale fakt to stoj za to! Opravdu je to pardn podvan, dv st
(200) opic v lese. Fakt vude: na silnici, na stromech, na klandru (to chtj nco na zub), na paezu,
... prost vude. Touto prohldkou jsme fakt naden ... doporuujeme.

Parkovit u "Opik" Nae nov kamardka ...

Turistick cl, zmek SALEM pro dneek vypoutme a prchme navtvit dajnou perlu na
Bodamskm jezee, msto berlingen. http://www.ueberlingen.de/. Poas se nm cestou trochu
pohorilo. Do navigace zadvme souadnice parkovit, kter je zdarma a souasn nedaleko
centra msta. GPS: N 47 46' 15", E 9 09' 24''. Na parkoviti jsou ti (3) voln msta ale i kdyby

Strnka 9 z 16


jich bylo jednou tolik, tak se sem stejn nevejdeme. Sem tak maximln dodvka, pestavba, atp.
Volme nhradn monost a to je SP v berlingen, u nemocnice. GPS: N 47 46' 32", E 9 09' 0''.
V ptek spousta obytnch aut, je pl pt a "chytme" posledn msto. Nen sezna, dn super
poas, jen vkend ... Kupujeme si jen parkovn na 2 hodiny za 1 (tedy 0,50 /hodinu). Chceme se
jen podvat do msta, k jezeru, a pak popojet ke Kostnici.

SP/Parkovit berlingen Ulika v berlingen

A nyn to zan bt zajmav: Odtrhnte si druhou st potvrzen a na tuto jede posdka vozu
do centra a zpt!! (3x2 + 3x2 zpt, normln cena). To se nm hodn lbilo, by jsme s touto
variantou vbec nepotali. V centru za 5 minut! Zpt sice za 15 minut, vetn ekaky na ndra,
ale to nm vbec nevadilo. idi se jen divil, e mme lstek za 1 "ko" a chceme do centra ...
Ale udlal to co DP (dopravn podnik msta) slbil.
Msto je urit krsn, by jsme jej ani zdaleka neproli. Dlouh promenda i host sedc na
zahrdkch, by jim musela bt zima a mli na sob deky, nm jsou dkazem, e se jedn v kadm
ppad o zajmavou destinaci. A to i z hlediska historie. Autobus ns odv zpt k autu a my
pokraujeme dle okolo jezera. Chceme co nejble ke Kostnici, na kterou mme vylennou celo
sobotu. Urit krsn msto Radolfzell jsme museli tak odsunout na "pt".

Parkovit Am Mindelsee Pohrek v Kostnici

A tak se pesouvme na parkovit Am Mindelsee. GPS: N 47 44' 54", E 9 0' 51''. Klidn
zzem, satelitn pjem O.K., jinak vybaven pouze koem na odpadky. Klid, pohoda.

Strnka 10 z 16


4. den, 4. kvten 2013, sobota, Konstanz (Kostnice)

Kostnice (nm. Konstanz) http://www.konstanz.de/cz/ ,je msto lec na jihozpad Nmecka

v Bdensku-Wrttembersku na hranici se vcarskem. Byla zaloena pvodn jako keltsk,
pozdji msk opevnn sdlo. Se svmi zhruba 80 000 obyvateli je nejvtm mstem na
bezch Bodamskho jezera. V letech 1414 a 1418 bylo djitm ekumenickho koncilu,
nazvanho kostnick koncil, kter eil otzku velkho zpadnho schizmatu a reformy crkve. V
prbhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kac a 6. ervence 1415 uplen svtskou moc Mistr Jan
Hus. O rok pozdji potkal stejn osud Jeronma Praskho. V letech 585 - 1821 byla Kostnice
sdlem diecze. Ve mst m sdlo univerzita, zaloen roku 1967.
Husv dm. Nachz se v Hussenstrasse 64. Hus se svm doprovodem zde ml bt ubytovn od
3. do 28. listopadu 1414 u vdovy Fidy Pfisterin. V 16. stolet byla na domovn fasdu umstna tabulka
s posmnm tyverm, sejmut a ve 20. stolet. V roce 1785 byla na prel osazena men Husova
kamenn busta. Roku 1878 smovala do Kostnice ji druh nrodn pou, jejm vsledkem bylo
osazen pamtn desky, kter je na fasd dodnes. V roce 1922 dm zakoupilo konsorcium eskch
bank a pedalo ho Spolenosti Husova muzea se sdlem v Praze. Tato spolenost, kter stle zajiuje
provoz domu, byla zaloena roku 1919. Prvn muzejn expozice byla otevena roku 1965, v
roce 1980 probhla rozshl rekonstrukce budovy a expozice pepracovna. Ve spoluprci
s Husitskm muzeem v Tboe byly dal pravy expozice provedeny v 90. letech minulho stolet.
Husv kmen. (Hussenstein) piblin msto, kde plly kostnick hranice mistra Jana Husa a
Jeronma Praskho. Vce k tmatu: http://www.husitstvi.cz/ . Pomnk Husv kmen byl vytvoen
z bludnho kamene, kter byl nalezen pi stavb eleznice. Jeho ostatky byly vhozeny do eky Rn,
aby si jeho pvrenci neudlali z jeho hrobu poutn msto. Nachz se no rohu ulice Alten Graben a
Hussenstein. Zhruba 10 minut p chze do Husova domu. Pamtnk byl postaven roku 1862 na
pamtku smrti Jana Husa a Jeronma Praskho(1416).
Kostnick koncil. (Nco pro maturanty). Svolal pape Jan XXIII. na ntlak mskho
krle Zikmunda, zahjili jej vak kardinlov-legti ehoe XII. Jednalo se o ekumenick koncil,
kter si kladl za cl ukonit papesk schizma ( = rozkol mezi rznmi nboenskmi institucemi)
kter trvalo ji od roku 1378, vyeit vroun problmy s uenm o svtostech a crkvi a
reformovat nkter podky v crkvi. Koncil se konal od 5. listopadu 1414 22. dubna 1418.
V dob svoln koncilu existovalo trojpapestv a vichni ti papeov se pokldali za legitimn.
Roku 1409 sesadili kardinlov na koncilu v Pise dva dosavadn papee, mskho ehoe XII.
aavignonskho Benedikta XIII., nebo se domnvali, e nastala situace, kdy m koncil prvo
zashnout a uplatnit svou autoritu nad papeem (konciliarismus). Za novou hlavu crkve zvolili
Petra Philarga, kter pijal jmno Alexandr V. Tm se vak pouze schisma prohloubilo. Dosavadn
papei se toti svho pontifiktu nevzdali, co vedlo ke vzniku trojpapestv. Kdy Alexandr V.
brzy nato zemel, nastoupil na jeho msto pod jmnem Jan XXIII. Balthasar Cossa, nechvaln
proslul jako pirt. Tento stav velmi znepokojoval tehdejho vldce msk e Zikmunda,
ktermu se podailo Jana XXIII. pimt ke svoln novho koncilu. Se Zikmundovou podporou
kostnick koncil rozhodl, aby vichni ti papeov abdikovali a byl zvolen pape nov. Jan XXIII.
pot z Kostnice uprchl, ale byl dostien Zikmundovmi vojky a skonil ve stejnm vzen jako
ped nm Jan Hus. Byl sesazen z papeskho stolce, zatmco eho XII. abdikoval. Teprve
roku 1417 byl sesazen tak posledn z tto trojice, avignonsk pape Benedikt XIII, kter se vak
nadle za papee prohlaoval, co vak ji pozbvalo vznamu, nebo jej coby papee ji tm
nikdo neuznval. Na koncilu byl zvolen papeem Otto Colonna, kter pijal jmno Martin V.
Schvlil usnesen koncilu s vjimkou zasedn, pi nm koncil v dekretu Haec Sancta 6.
dubna 1415 deklaroval konciliaristickou mylenku svrchovan autority koncilu nad papeem. Tato
konciliaristick mylenka je hereze, a vzhledem k tomu jsou vechna sezen, kter byla konna pod
autoritou csae Zikmunda a vzdoropapee Jana XXIII., povaovna katolickou crkv za neplatn.
Soubn se koncil zabval t jinmi aktulnmi zleitostmi crkve a pokraoval v reformch

Strnka 11 z 16


zapoatch pisnskm koncilem. Ty byly zameny zvlt proti uen Johna Wyclifa, Jana Husa a
jejich stoupenc. Jan Hus byl koncilem odsouzen a uplen na hranici 6. ervence 1415. Pro
zastvn Husova uen byl 30. dubna 1416 odsouzen a popraven t Jeronm Prask . Koncil byl
spn ve svm cli znovunastolit crkevn jednotu, nedoeil vak otzky ohledn crkve a svtost
(diskuse s husity) a selhal v otzce vznamn reformy crkve.

Rno po sndani odjdme do necelch 20 km vzdlen Kostnice. Chceme zaparkovat rovnou

na SP umstnnm skoro v centru msta. GPS: N 47 39' 27'', E 9 10' 09''. Za 14,0 na den.

SP v Kostnici (Konstanz) Plastika na dom Jana Husa

WC je nedaleko (veejn!), stejn tak lze udlat zdarma servis (ti kdo jenom projd). Okolo dest
parkujeme na SP, poas nen nic moc ale nepr. Take na przkum msta docela dobr. SP je tak
pro 12-14 obytnch aut, na asfaltu, mstsk parkovit u pomrn run ulice. Dosti obytnch aut
pes den marn zkouelo zaparkovat. A to je mimo sezonu! Pravda asi je ta, e mimo sezonu
bychom veer odjeli poveeet nkam k jezeru a lesu. Paradoxn v infocentru (na ndra) zadarmo
nic nedostanete! Ale ve je pi tom na jejich strnkch ke staen. A to i v eskm jazyce. Tedy
doporuuji se trochu pipravit, sthnout do iPadu nebo vytisknout soubor, kter obsahuje mal a
velk poznvac okruh mstem s vkladem k jednotlivm pamtkm. http://www.konstanz.de/cz/ .

Otejc se Impria v pstavu Plty okoldy v cukrrn

Nedaleko SP je i ALDI, kde lze doplnit zsoby, resp. nakoupit peivo. POZOR, v nedli zaveno, to
ale zase funguj mstsk, vborn pekrny. Prohldka msta zabere tak ti a tyi hodiny. Msto je
moc hezk, upraven, ist. Tak jak jsme zvykl. Taky maj sv problmy. Kdy jsem si kupoval
boty, ve specilnm obchod RIEKER-STORE, Rosgartenstr. 17, tak si mn postoval majitel

Strnka 12 z 16


obchodu, e neme sehnat prodavaky do obchodu, protoe jezd za prac do vcarska, kde maj
jednou tak velkou mzdu a pi tom m pln obchod prv vcar, kte u nj kupuj kvalitn
nmeckou obuv za polovin ceny ne u nich doma, co pr s tm m dlat ...
V podveer jsme se zastavili "U Meka" (McDonalda), takt nedaleko SP, Bahnhofplatz 4,
Konstanz. Na dobrou kvu a hlavn si zatelefonovat dom pes internet (http://www.Odorik.cz) a
vydit emaily.
Den ubhl jako voda, vidli jsme spoustu novho, hezkho a hlavn jsme si poznaili, co se
nm nepovedlo z asovch dvod navtvit. Pravdou zstv, e jsme za pt dn stihli to, co
ostatn za dva tdny! Take jsme nco urit oidili a my i vme co ... Jet sthme krsnou veern
prochzku, poas zaznamenalo velk obrat, slunko zaalo plit.
Dlme veei, ten a na "kut". Rno pojedeme ji dom, dle pedpovdi se chceme zastavit
jet v Norimberku na "cyklojzdu". Veer ped odjezdem tak trochu ji bilancujeme. Jako vdy
nm zptn pipad vjezd tak trochu dost hektick. Aby ne, viz odstavec ve. Ale na druhou
stranu kvitujeme, e jin dal, by i mal negativa nejsou. Jen vude moc spchme ale to je asi
nae nrodn vlastnost. Noc probhla v naprost pohod, msto po pl jedenct ztichlo a probudili
ns nad rnem a pekai a mlkai, rozvejc sv produkty konzumentm. Rann opar pochzejc
z jezera, kter je i dky ece Rn tepl, nebo je pr u hodn daleko od alpskch vrcholk, ns
doprovz nedlnm rnem. Ale urit bude hezky, odhadujeme spolen a po devt hodin
vyrme na cestu zpt, dom. Tentokrt smr Stuttgart, Heilbronn, Norimberk, Rozvadov. Z
Kostnice je to rychlej, ne se vracet do Lindau a jet po cest, kterou jsme dorazili k Bodamskmu
jezeru. ek ns 650 dlninch kilometr, podle poas se chceme zastavit ve starm mst, centru
Norimberka na kafko s dortkem.
Cesta probh v pohod, za hezkho a krsnho poas. Tsn za Heilbronnem na odpovadle
Hohenlohe Sd tankujeme a dvme obd. Za dal dv hodiny chceme parkovat v Norimberku na
SP. Ale je peplnn, a to osobnmi auty. Pejdme na nedalek velk parkovit.

Obd na odpovadle Norimberk

Je asi i lep na "vylodn". Vyndavme kola a ujdme smrem k centru msta. Po ndhernch
cyklostezkch pes park pln lid jsme po 5 kilometrech dorazili do centra msta. Ndhern poas,
spoustu lid na prochzce, oteven zahrdky ... Hned jeden stl obsazujeme a dvme si
vytouenou kvu. Prost pardn zastvka. Potom se vracme k autu, "pakujeme" kola a vyrme
smr Praha. Jak se k: "Nco vdy kon aby mohlo nco novho zat" ...

Strnka 13 z 16


Cesta v slech

Statistika
Celkem ujet vzdlenost: 1.390 km
Denn prmr ujet vzdlenosti: 278 km/vjezd
Denn prmr ujet vzdlenosti: 27,4 km/etapu podl jezera
Prmrn rychlost: 84 km/hodinu
Spoteba nafty: 155,7 litr
Spoteba na 100 km 11,20 litru/100 km
as strven se sputnm motorem 17:40 hodin:minut

Cena nafty (kurz 1/25,5)

echy 1,56 /Litr (Agip, posledn pumpa v R), jinak 1,43/Litr
Nmecko 1,387 /Liter

Nklady na vjezd
Cenov hladina v echch se oproti Nmecku srovnv, bohuel. Nafta je levnj a to tak, e
to na 90 litrov ndri dl 15,50 (V uvedenm kurzu je to 400,- kaek, co je docela dost.)
Pravda je ta, e jsme se myln domnvali, e na posledn pump uetme, kdy natankujeme. J
star asy jsou opravdu nenvratn pry a to nemluvm o kvalit, musm prohlsit, e auto je ti,
mn jako by "klepe", lpe thne. Prost radost jezdit.
K tomu se pid nkup o nco "kvalitnjch potravin" v marketech, bohuel tak za ni ceny.
Peivo je u na stejn cenov rovni jako v echch, jen ho hnte pravej peka a nen z "hluboce
zmrazenho tsta". Njak mi to dobe pro echy nevychz. Bvaly doby, e jsme jezdili vybaveni
potravinami smrem z republiky. Te, asi tak 3 roky, spe dovme, pane Kalousku, nebo pane
Bendle, ministe zemdlstv. Uvidme ...

Nklady (cca 8.200,- K)

SP poplatek
11%
Nafta Parkovn
70% 2%
Kavrna
11%

Vstupn
0%
Servis poplatek
Restaurace 0%
Ostatn 6%
0%

Strnka 14 z 16


SP (Stellplatzy) se vechny pohybuj okolo 10,0 za noc, Lindau je se svmi 20,0 /den vyjmkou.
Ale vude se nech najt msto na pespn grtis. Stejn to chce ale jednou za 2-3 dny udlat servis
na SP. Zatm jsme nemli "to srdce" zajet, udlat servis a odjet. Pro takovto jsou pak ureny i na
SP stojany "ve za poplatek", by tebas 1,0 nebo 0,5 .

Odkazy

Lindau
www.lindau-tourismus.de
Oficiln informan strnky msta.
Fridrichshafen
http://www.friedrichshafen.de
Oficiln informan strnky msta.
Unteruhldingen
http://www.pfahlbauten.de
Strnky pojednvajc o pamtce UNESCO, stavb klovch staveb
berlingen
http://www.ueberlingen.de/
Oficiln strnky msta berlingen
Konstanz
www.konstanz-tourismus.de
Oficiln strnky msta Kostnice

Stellplatzy
(daje a popisy platn k cca kvtnu 2013, souadnice uvedeny v textu !! WP=Wanderparklatz, parkovit uren
primrn k zastaven ped trou nebo jen prochzkou prodou, nebo u zajmavho turistickho cle. )

SP Lindau Blauwise P1
www.lindau-tourismus.de
WP Ailingen
WP Am Mindelsee
SP Konstanz
www.konstanz-tourismus.de

Literatura

Mit dem Wohnmobil durch den Schwarzwald, Uwe und Martina Konrad
WOMO-Verlag
ISBN: 3-86903-162-0

Strnka 15 z 16


Mapa SP a parkovn

P - na tomto mst jsme jen parkovali a nocovn bylo teba i mon.

Znak auta - na tomto mst jsme nocovali

Strnka 16 z 16