| VICEOGELOVA LETADLA %Vicedéelova letadia PIPER Hlutou barvou na vSech plochach. Jedinou ozdobou byl Cerny blesk na obou strandch trupu. Na smérovém stabilizatoru byla ‘uvétiny takto natienjch letounti namalovana figurka medvidéte dréiciho cedulku s napisem Piper Cub. oe Stovky civilnich Cuba dostavaly ve vjrobé jednotny natér Voce 1941 dostaly Pipery "vojensky kabat”. Horniabotniplochy mély natér olivovou zelenou barvou. KTidlo a ocasni plochy zdola kry- la stfedni Sediva barva, Na letounech se pouzivaly jesté starsi vysostné znaky s Gervenymi disky uprostfed bilfch hvazd. fi armadnich cvigenich v lété roku 1940 byly pouzity letou- ny J-3 jesta v civilnim zbarveni se véemi plochami v Zluto- oranzové barvé. Jednotlivé letouny byly opatieny malymi bilymi poradovymi éisly pred kabinou. Vlistopadu 1942 byly pti operaci Torch -vylodéni spojencitv severni Africe- pouzity k prizzkumu tfiletouny L-4A, které mély standar- dni natér amerického letectvas hornimi plochami olivovézelenymia spodnimi Sedymi, pridé letound byly natfeny, stejné tak jako lemovani starsiho provedeni vysostnych znakii, “o Na osm set Piperii se zGéastnilo akci pri vylodovani spoje- neckych vojskv cervnu 1944 na francouzském pobfedi. Stejné, jako vSechny ostatni letouny zapojené do invaze, tak i Pipery jesly na trupu a na kfidlech charakteristické Cerobilé invazni pruhy.ACs a ee cat ina 1929 se na newyorské burze cennych papirii rapidné ziitily ceny Co ROLE Uma oe Rea eet SOI ue Ce ULC Le eect est ei Se Oe a ec eee Co ue Ce CeCe Ct eee uence ts POM ene et au cer Tie Cae Rett th Rodi se legenda William Thomas Piper (1881 - 1970) by! spoluviastnikem, nejbohatsi pennsylvanské petrolelatské firmy Lloyd - Piper Oil Company sidlici v Bradfordu. Jeho nejvétsi snahou byla ita spoleénosti a problematika letectvi mu byla zcela Gizi. Obrat v této oldzce nastal, kdy2 se do zminéneho mésta prestéhoval Gilbert Taylor se svou maiou leteckou vjrobnou, nazvanou The Taylor Brothers Aircraft Corp. Tu pavodné Gi- bert se svjm bratrem Gordonem zalozii v roce 1926 v Ro: chestru ve staté New York a chtéli v ni rozjet vjrobu malého dvoumistného hornoplosniku se sedadly vedle sebe. Naveh tohoto letadla nazvaného Chummy zrealizoval sém Claren- ce, byl sice konstruktérem, ktery nemél vy&8i odborné vzdé- lani, ale jeho prikopnicka praxe spolu s velkjm citem pro letadia se piné odrazela v jeho podafenjch konstrukcich, Le: toun byl na svata, ale pro oba bratty vyvstal problém s pohon. nou jednotkou, které musela byt dostateéné lehké a pfitom vjkonna. Béhem zkougek byly na letoun osazeny motory Anzani. Kinner a Siemens, véechny s vykonem okolo 90 koni. Snahu obou bratri prerusila nehoda prvniho pro- totypu. Pri ni bohugel zahynul Gordon Taylor. Tolik o&eka- vané uspéchy se stale nedostavovaly, a proto se Clarence © Pohled na prid Piperu J-3 ss motorem Continental > Piper J-3 v ping krase & MH Profil rozhod! premistt vjrobu do Bradfordu na letisté Harry-Eme. ty. Ani zde se vSak virobé piilis nedafilo. Svédai o tom i poset vyrobenych kusu. Za tfi roky vyroby v obou mistech se vyprodukovalo pouze deset kusi, V Gvodu zmitovana hospodiitska krize pfivedia ke krachu | Taylorovu tovarnu. Kontrolu nad ni ziskal za pomérné nizkou Castku pravé W. T. Piper, ktery Taylorovi ponechal ve firme misto prezidenta a hlavniho konstruktéra, ale o fizeni a finan: cich rozhodoval Piper sim. Zkomirajic! vjroba Chummyho jasné ukazovala, Ze krizi postizena zemé o turisticky letoun nema zajem. A zde se ukazaly byt znacnou devizou Piperovy zkuSenosti 2 obchodniho svéta. Podstatu neuspéchu véas odhalil a radaji se orientoval na vyvoj Skolniho letadia, proto- 2e vychazel faktu, Ze novi pilot se evi stale, Sahl do ,kapsy’ ro svi) Kapital a zadal vyvoj malého levného jednoplosniku 8 nizkjmi provoznimi naklady. Vysledkem préce byl typ E-2, u Kterého vySel Taylor z konstrukce Chummyho,\Veperowy hornoplosnik E-2 mél sedadia v tandemu, jinak si ponechaval jednoduchou konstrukci ze sveho predchiid- ce. Spoleény s nim mél i problém, kterym byla pohonna jed- rnotka. Nedostatek vhadnych jednotek na americkém trhu za- pfiinil, 2e do prvniho prototypu byl zamontovan velmi slaby ‘dvouvalcovy motor Brownbach Tiger Kitten s vjkonem 20 koni. Nedostatek vjkonu byl znat pi prvnim vzletu, uskuteénéném 43.9. 1930. Zalétavaci pilot George Kirkendali délal co moh ale vzlet velmi silné pfipominal prukopnické pokusy na po- Galku stoleti. Diky t&mto nesmélym pokusim by! poprvé le- toun neoficiéiné nazvan Cub, co? v pfekladu znamena mia {d8. Pro dali zkousky by! zvolen maly francouzsky hvézdicovy devitivalec Salmson s dvojndsobnym vykonem. To jiz dosta- Eovalo k dobrym letovym viasinostem. Pro sériovou vrobu, ale i pro z4kazniky éinily francouzske motory problém, jednak dovoz pfes ocean byl komplikovany a z provoznich divodt zde byla poti2 v levotoéivém smyslu otaéeni vrtule, coz bylo ‘opaéné ned standard v USA. Uréite blyskani na lepsi éasy pYipravila motordfska firma Continental Motors v podobé nove pohonné jednotky A-40. Byl to étyivalcovy vzduchem chlazeny boxer o objemu 2540 cm? s vjkonem 26 kW (35,5 k). V roce 1931 byl pruné zamontovan do dvanactého vyrobeneho exem plate E-2 a osvéddll se. Nasledné by! motor namontovan i do dalSich étrnacti .6 dvojek". Jednalo se o prvotni provedeni 's otevienou pilotni kabinou vybavenou zakladnimi pfistroji a chranénou pouze éelnim stitkem. Podvozek byl nebrzdény klasickou ocasni ostruhou. Puvodni palivova nadrz na 28,5 lit byla umisténa v kfidle nad kabinou. Dalsi stroje jiz byly osazovany upravenjmi motory A-40-2 a A-40-3 8 vjko- nem zvetsenym na 27,5 kW (37.5 k). Spolu s tim byla premis: téna pfed pilotni kabinu i palivova nadréz zvétéend na kapacitu 34 ltr. Za piplatek bylo mozno dokoupitiboéni zaskleni kabiny \V pfipadé nového typu vyroba velmi pomalu stoupala a Piper se netinavné snaZil, aby .mladé" neuhynulo ji2 v po- atku sve kariéry. Nejednou sahi na svij Kapital, aby mohl vyplatit medu svjm zaméstnancim. Jednou dosia situace tak daleko, Ze banka j2 nebyla ochotna krjt Piperiv osobni dluzni pis, Ktery proto musel byt prodan mistnimu velkoobchodu s potravinami, Zaméstnanci si pak néjaky Eas vybirali mzdu in natura v potravindch, Situace se koneéné zatala lepsit v pri- bahu roku 1934. Do roku 1936, kdy byla vjroba ukonéena, vze8io z tovérny na 350 letadel typu E-2, které si mezi tim jiz na americkych sportovnich letistich ziskaly znaénou oblibu. Divod byl prosty. Skvélé letové viastnosti, diky nimz se mohl rnaucit état skoro kazdy. Tou dobou vSak tovamna pfipravovala vwyrobu wylepsené verze oznatované J-2. Upravami byl vroce 4936 povafen mlady a nadéjny Walter Corey Jamonueau ktery do tovamy nastoupil ve dvaatficatém roce jako stazista, Jamonueau viisk! Taylorové konstrukci nove tvary, které se staly pro dalsi dlouha desetileti charakteristickymi pro © Piper L4H Aeroklubu Brno vyfotografovany roce 1947 na letisti Otrokovice © Pohied na éervenobily Piper L-4H ve Svycarskych barvach Piperovy konstrukce. Puvodni hranaté kfidlo opatfil obljmi, temé? kruhovymi koncovymi oblouky. Podobny osud éekal i ocasni plochy, vodorovna ocasni plocha dostala elipticky tvar. U noveho typu byla jié standardni uzaviena pilotni kabi- na, Tovarna se stala vcolku uspaénou a Piper se rozhodl, Ze vwplati svého spoleénika Taylora, ktery si nasledné zalozil vlastni tovarnu ve masté Alliance ve staté Ohio, O modemizo- © Detail kfidelnich vzpér a kladky Fizeni MH Profilvvané J-2 nazyvané diky svému zbarveni Silver Cub byl znaény zajem a jz koncem Sestatficatého roku bylo prodano na 515 ‘exemplafd. Na feditelském kresle se Piper piilis diouho ne- hf, tovarnu tot zachvatilv bfeznu 1937 2kazny po2ar, ktery zpisobil Skodu za 200 000 dolari. Diky vysokym pojistkam byl podnik kryt pouze péti procenty. Takovato situace by ve vat8iné pripada znamenala konec podnikani. Nikoliv véak pro Pipera, ten kdyz se 0 nestésti telefonicky dozvéddl, tak pouze poznamenal:...alespoti budeme mit reklamu". V po- Zici 8éfa popelem lehlé spolecnosti Taylor Aircraft Compa- ny se rozhod! pro razné resent. V Lock Havenu nalez! opus- ténou pradelnu hedvabi, kterd sousedila pfimo s mistnim letistem. Viozil veskeré své penize a energii do zachovani slibné se rozvijelici vyroby a do vybudovani nové spolet- nosti nazvané Piper Aircraft Company. ‘vyroba v nowjch prostorach se rychle rozbéhla, Béhem roku 1937 bylo postaveno tctyhodnych 658 letount Piper J-2. Neni {0 Gislo nijak rekordni, ale musime si uvédomit, Ze pravé v tomto roce byla tovarna postizena onim nigivym pozs- rem. Rok 1937 neznamenal jenom znovuobnoveni viroby, ale na jeho sklonku pfibyl do rodiny .miadat” novy typ ozna- Eeny J-3. Oproti ,.j6 dvojce" byla mirné pozménéna kon- strukce trupu, z vnéjsku patra pouze lomenim platéného potahu pfes vyztuznou trubku. Také svisla ocasni plocha dostala pozménény tvar se zvétéenou plochou smérového kormidla, Klasickou ostruhu nahradilo standardné mon- tované ostruhové koledko a pilotni kabina dostala vjrobné Jednodugsi botni zaskleni, jinak si novy model zachovaval pné konstrukci osvédéené je dvojky". S novym Cubem se Piper trefil do spravné doby, ekonomika statu se Ji2 vpa- matovala z krize, a tak mnozi lidé a spolecnosti jiz nemu- © Ocasni plochy Piperu J-3 > Pohled zezadu na Piper J-3 MH Profil soli folk Settit a mohii si zakoupit turisticke letadlo s phija- telnym vykonem motoru 2a nizkou cenu. «Jé trojka” se ra zem stala oblibenyjm typem na severoamerickych letistich, Velka poptévka vedla kroz8ifovani viroby ata vskutku rost- la zavratnym tempem. V roce 1838 se vyrobilo 649 kusi, v nasledujicim roce 1347 kusil a ve étyficétém to byly ji2 piné dva tisicovky vyrobenych Cubu. Po té diky valeénym tudélostem vjroba klesla na 1850 strojd v roce 1941 ana potatku nasleduliciho roku byla vjroba civilnich verzi ukon- Gena po vyrobeni 296 stoi tom, jak to v ovamé muselo vypadat svédei fat, 2e pied vstupem Spojenych statt do valky (11. 12. 1941) opoustel wj- robni inky kaZdych 70 minut jeden stroj a za mésic se vyrobilo 400 Cuba. Proto se nelze divi, Ze vramei uryehieni a zlevnéni vroby byia standardné nabizena pouze jedna barva, ato 2iuta Stroje z pottetnich sérii mély odstin lute s oranzovym nade- chem slangov8 nazvany Lock Haven Yellow (Lock Havenska “Zlutd), pozdaj vyrobene Pipery dostavaly zbarvenijasné Zutou barvou (CubYellow) dopinénou cernym bleskem na bocich ttupu. Piper nabizel yp J-3 ve tfech verzich lsicich se vybave nim. Nejlevnéjsi byl Cub Trainer s pouze zakladni vybavou a nebrzdénjmi koly mensino priméru s rozmérem 7,00 x 4 lepai vybaveni mal Cub Sport vybaveny bradénym podvozkem 5 koly Goodyear 18 x 18,3. Na pani mohla bjt tato verze vyba- ‘vena aerodynamickymikryty kl, polohowimi svat, 2vét8enou palivovou nadréi (45 liu na misto standardnich 30 lite), vtu- lovjm kudelem a vyhiivanim kabiny a Karburdtoru Posledni verze Cub Seaplane byla vybavena plovaky Edo, Seaplane ovsem nebyl prvnim Piperovjm plovakovjm stro- Jem. Jig dfive dostal certiikat pro stejné plovaky | typ J-2 2 zapoéal tak tradci Piperovjch plovakovjch letound, tera méla pokratovani i u povéleénjch typi. Vedle téchto Wi 24+ kKladnich variant si bylo mazno vybrat z nékolika typi pohon- nych jednotek. Nojvice “Jé trojek’ létalo s Continentaly A-50 © vjkonu 37 KW (50 kon’) a pozd8j se silngjsimi Continentaly ‘A-65 5 vikonem 48 KW (65 koni). Takto pohanéné varianty mély tovarni cznageni J-3C-60, pfipadné J-3C-65 (C jako Continental a Gislice udavala vjkon v konich). Mimo Cont ental byly instalovany 63 ploché etyfvaleové motory Franktin 4AC-150 a 4AC-176 (takto vyavenéletouny nesly tovamn ozna- Geni J-3F-50 a J-3F-65) a také motory Lycoming 0-145 20-1458 (oznaceni J-31-50 a J-3L-65). Nejméné Cubu bylo vytobeno pod oznatenim J-3P-50, které byly pohanény hvéz- Aicovym tivalci Lenape LM-3 Papoose Na konciticatych let byia na americkjch sportovnich le- tstich dostova zaplava Zlutych Cubi, které byly volice oblibe- ‘ny pro svoji nenarocnost a nezaludnastv provozu. Neni divu, 20 0 Cuby se za¢ali zalimat i vojaci6 MH ProfilJ-3 Cub i x =Cuby ve valce 'Na koneitfieatych let byly stale vice patrné rozpinavé sna- hy némeckych a italskyjch fasisti v Evropé a Japoncu v Paci- {iku. Pod timto dojmem se i Spojene staty zataly pfipravovat ra blizici se konflkt. Bylo tfeba vycvitit nove piloty. K tomu by! pfijat i zakon o vycviku civilnich pilot, ktery pfipravil pudu pro vjevik létajiciho | pozemniho personaly. Za Géelem vycviku se pedstavitelé armadnino letectva zaéali zabyvat mySlen- kou vyulit civinich letadel, ktera by bylo mozné vedle vycviku vyutivat i ke kurjeim a délostfeleckym pozorovacim letum. Na Cuby se z potatku pohlizelo s nadhledem a pocitalo se 's nimi pouze pro polovojensky vycvik a domoobranu, Zvrat rnastal pote, co ve vyhléSené armadni sout6zi zklamaly Zkou- Sené celokovove, o poznani vatsi, ale také 828i typy Stinson (0-49 Vigliant a Curtiss 0-52 Owl. V dusledku toho byio roz- hhodnuto dat anci i jinjm typim, jedinjmi pozadavky bylo ‘osazeni radiostanice a naiér olivovou barvou. Pruni skupina Cuba se je8té s civilnimi piloty predstavila na cviéenich V okoli mést Fort Bliss u El Pasa ve staté Texas a nasledné pak u Lake Charles v Louisiané. Po absolovani téchto evite- ni, na kterych byly po letové strance piné vytizeny, armada zakoupila étyi civilni J-3, Které pro zkuSebni program dostaly piidéleno prozatimni vojenské oznaéeni YO-59 (Y= stro) ve vojskovych zkouskach, O = observation - pozorovaci). Pri cvi- enich a nasledajch zkouskach obstaly velmi dobre a arma- dda zéhy objednala prvnich 140 kus Cubu ji2 oznatenych jako 0-59. Na pfelomu let 1941 a 1942 pfichazely stroje © Piper J-3 s otevrenymi Aeroklubovy Piper L-4H © Jeden z nagich aeroklubovych Piper L-4H v provedeni se zkracenym zasklenim pilotni kabiny 1 Zrenovovany L-4H je v souéasnosti provozovn LSC Mo- ravska Trebova 20 MH ProfilK-68 (K=kuryeni), pfesto na letstich vsichni mluvill 0 .pajprech’ a jen vyimetné 0 .ka Sedesatosmickach". O skvalych lelovjch Viastnostech se zmifuj 2 wySe, ale | u nageho vojenského le- tectva se diky nim staly .pajpry” velmi populémi. Proto vedle oficiainich kurymich lett byly K-68 vyudivany i ke kondiénimu letani. Tou dobou bylo na vojenskych letitich béznou praxi, Ze do ma .pilot&k’, tak ten hravé .paipra” zvladne, a tak se tento ‘yp pijéoval podobné jako jizdni kolo. Pritom vétéina kondignich letd se ani nezapisovaia do letové knihy. V lednu 1947 bylo Z Teditelstvi Automobilovych zavodu n, p. sdéleno rozhodnuti © zfizeni ti zemskjch opraven leladel. Pro oblast Cechy to byly Kbely, pro Moravu Kunovice a pro Slovensko Trengianské Bis- kupce. Kunovicim byl navic phidélen dkol opravovat letadla Piper L-4. Opravy ostatnich typu probihaly v souladu s timto rozhodnu tim, ale prani Pipery se do Kunovie dostaly a2 na pielomu let 1951 - 1952. Tou dobou se jz jednalo o typ vyfazovany ze © Druhy stroj v fadé Piperi (OK-AOG) je ve verzi K-168 's motorem Praga D © Valet pragkovaci verze Piperu‘sluzeb vojenského letecva. Cast oprav se od roku 1948 reali- Zovala v nove zhizovanych leteckjch opravnach v Trentiné. Po skonéeni aktvnisluzby u vojenskéholetectva byly .palpry” pi aBlovany aerokivbim 'Nekolik letound lastnily i nékteré vBtsi podniky a take jed- rnotivi soukromnici, Pravé 2 tchto Fad pak pochazely letouny provozované po Unoru 1948 ui letek Bezpetnostniho letectva Bezpetnosinislozky je pouzivaly ke stenjm delim jako arma- a, tan. ke kurVni a spojovactsIu2bé. V tio souvisioste tfeba Zzminit, Ze aékol pfedpisy vté dobé jasné uklédaly jak majl byt bezpetnostn etadia Zbarvend, tak $ nejve8l pravdépodobnostl vBechny Pipery provozované siozkami Ministersva vnita Italy ve zbarveni pivodnich majtel a také poznavaciznacka zistala puvodni-civinl,Pipery viak u Bezpetnostniho letectva nevydrze- iy dlouho a po zklnéni poltické siuace by vetSinou pidélovs- fy aeroklubim. Tam byly jz od potatku velkou pomocislibné se rozuijjicimu povéleénémy leteckému sport. Nizka nakupni cena spoleéné s ekonomikou provozu a dobrimi etovjmi vias ost pispalyk rychlému rozéifeni.pajpr* na nasich sportov- nich letistich S jednim Piperem L-4 (OK-WLM) byla provédna na jafe 1949 pokusna apikace hubicich latek proti méici makové, vy- skytuic! so na cukrove fepé. Postfiky byly provadény v oblast bei Cakovice a Zdby na severnim okra Praby. Této wznamnné “prukopnické” akce si vim! i tehdeji Ceskosiovensky fmovy {denik vénuji! leteckému postiku jednu ze svych reportazi. Na Zajimavyeh zabarech byio velmi dobe vidét apikaéni zafizer ieré byl velmi podobné zavafovacimu hnmci opatfenému otoe- nou klkou, Zafizeni ml po celou dobu lety na sym Kind zach en poss, ton tke v misté postiku zatal tot Kikou a dopravo- ‘al ak hubic praek do trubkového systému vysténého na levém boku Kabir, Trubka bya pichycena k piedni vzpé¥e a na konci opatfena rozdvejenim §rozstikova6. Diky mio pokusim se stl Piper 4 jednim 2 nasich prvnich zemédaiskych letade Protoze u zakoupenych letadel nebyl znam poéet naléta- injeh hodin, ak si ikdo netroufl odhacnout, jak dlouho je8t8 motory Continental yd, Proto ply vroce 1947 Letecké zavo- dy 8 inicatvou zabudovat do osvédéeného draku novy Cesko- slovensky motor Praga D. By to lezaty vzduchem chiazeny ety vale s vjkonem 75 kon, tedy 0 deset kon vic ne povodni Con- tinental. Hmotnost naSeho motory bylao pinych 15,5 kg mens. Vjména motoru vyzadovala jen nékolik pray, 2 nich? tou nejpadstatngjsibylo zhotoveni zcela noveho trubko- ‘eho motorevého loze. Naprot tamu se pouzil puvodni karburé tors pfedehtivacim systémem. Vitule zistaa také puvodni sj jako motorovy Kryt, ktery doznal jen nékolka drobnych r 22 Uprav. Vletovych vkonech nase Uprava Piperu oznatovana jako K-168 pfeddlia original. O sedmnéct kilometrt se zvjsila maxi- ‘mélni rychlost, o dvacet kilometrd se prodiouzil dolet, o 400, ‘metrd 2vjsil dostup a také dostupowé Casy se zmenSiy. Pripot- temedtik tomu i snizeni spotfeby, tak ize Konstatovat, 2e se zrodi- la velmi vydatena konverze. Po absolvovani zkousek v zalétava- ‘oddélent Leteckjch zévodt: byl pri prototyp pfedan k dal- ‘sim zkouskam do letitanského Vyzkumneho leteckého Ustavu. Kay2 ity dopadly dobfe, bylo pristoupeno v leteckyich opravnach k pfestavbé nékolka Piper na verzi K-168. Diky wy8si vjkon- ost a mensi vaze motoru Praga D se nabizela moznost upravit Piper Cuba do speciain upravy pro dalkove pielety. Uprava spo- Civala v zabudovan! 36itrové pridavné nadrée do trupu, éimz se Pipera dolet zvatsil a na 580 km. S takto upravenjm strojem bylo provedeno nékolik dalkovich pfeletd. Jeden z nich vedi v ramci zkougek z Prahy do Svycarského Grenchenu, kde byl letoun také nékolkrat pfedvadén. Prestaze se v motorové kon- vver2i zrodila 2daflé nahrada za pivodni motor, tak vétSina na- Bich aeroklubovich Pipert L-4 dolétala svoj kariéru s pivodni- ‘mi Continentaly ‘Do dnesnich dna se nam zachovaly dva Pipery L-4. Jeden zrekonstruovany do perfektniho stavu je vystaven v celostfibr- ‘ném Eeskosiovenském vojenském zbarveni v hangaru Letec- keno muzea v Praze - Kbelich. Druhy visel ve fktivnim americ- kém zbarveni a2 do pruni poloviny osmdesatyich let pod stropem Narodniho technického muzea na Letné. Odtud byl svésen a pfevezen do Zakiadny leteckch sport v Moravské Trebové dukladné rekonstrukci do letuschopného stavu. Akce se po- dafla 2 28, Gervna 1989 provedl zrekonstruovany Piper prvni ‘motorovou zkousku. Za dva dny na to se v 6 hodin 33 minut SEC vvenes! letoun s paznavaci znackou OK-UXE ke svému 38 minut trvajicimu letu. Nasledujici den by! iz v piné krase pfedveden na leteckém dnu uspotédaném na zavér Srovnavaci soutéze akro- batt ze socialistickych zemi konané v Moravské Trebove. Od té doby je netradiéné zbarveny modrostiibny Piper Uéastnikem vvt8iny unas konanych leteckych dn \V zapadni Evrop@ je stale v provazu nékolik desitek Piper, které potfebuji éas od éasu vétsi éi mensi opravu. Sikovnost a um Geskych rukou je znmy iv zahraniti, proto se nemizeme divit, 20 j nékolik zahraniénich zdkaznikis naslo cestu do let- fhanské firmy BMZ service, kde jim byla provedena generaini ‘oprava, Béhem oprav se vyskytia i Kuriozni pféni zakazniku, kay ‘napfikiad jeden z nich pozadoval zastavbu sluneéniho kolektory ‘pro napajeni palubnich pfistrojd. Také toto pfani u BMZ spi fa tak viastné dodnes svou praci spojuji nasi viast se slavnou leteckou legendou - Piper Cube © Havarie jednoho z nagich Pipert na letiati Poprad MH ProfilPlovakova cs Polska plovakova verze Piperu L-4H s motorem Praga D Plovakova verze Piperu L-18 Amatérska akrobaticka uprava Piperu L-18Technicky popis: Piper L-4 je jednomotorovy, dvoumisiny vyztuzeny hor noplosnik, s pevnjm podvozkem zédoveho typu, konstruk- co jo prevazne kovova Trup ma kostru svafenou 2 ocelovich trubek. Prifez kostry byl tem&t obdelnikovy, z jeho obrysu vystupovaly tf podeiniky, dva prlshajici k boénicim a jeden nanofe. Vpfedu je na ni prichyceno trubkové motoroveé loze, mezi protipo- Zémni prepazkou a pilotni kabinou je umisténa palivova nddr2. V doin Gast kostry jsou Uchyty pro podvozkové nohy 2 pro vzpéry Kfidla. Nad kabinou Kostra tvofi centroplan s uchyty pro kTidla, Pilotni kabina s veimi dobrim vyhiedem je dvoumistna se sedadly za sebou. Predni sedadio je svaieno z tenkosténnjch trubek dopinénjch Calounénim, zadni sedadio je Viasiné laviéka s opérkou tvofenou pouze platénym pasem uchycenym ke kostfe. Rizeni letounu je ‘mozné z obou mist, pficemz pfedni Fidict paka je wyjimatel- 1nd. Nozni fizeni ma pedaly predniho pilotniho mista pod palivovou nadréi a pro zadni misto jsou po bocich predni- ho sedadia. Pristrojova deska se zakladnimi letovymi a navigatnimi pfistroji je dobfe viditeina z obou mist, a proto je pouze ped pfednim sedadiem. U fady exemplé- 0 je zabudovan zatackomér, tyto stroje pak maji na levé pfedni éasti trupu uchycenu Venturiho trubici slouzici k pohonu zata¢koméru. Pristup do kabiny je vyfegen po- moci dvoudiinych, vodorovné rozdélenjch dvifek na pravé strané trupu. Homi dil se odklépi vzhuru pfiblizné o 90° © Detail stupacky a uchyceni kfidelnich vzpér a podvoz- kuu Piperu PA-18 MH Profil © Detail podvozku Piperu J-3 's koZenkovymi kryty pérovani. © ... arozdilné provedent splechovjmi kryty uPiperu PA-18 av oteviené poloze je aretovan ke kfidlu. Doin! cast dvifek se sklapi 0 180° doll. Kostra trupu v zadni éasti plynule pfechazi do sméroveho stabilizatoru. V zadni éasti je na kostfe pfivafeno kovan! pro uchyceni vodorovné ocasni plo- chy a ostruhového koletka. Motorové kryly a potah trupy k pilotni kabiné jsou z duralového plechu. Zbjvajici prevaz- 1n@ plocha trupu je potazena platnem. Kfidlo vyztuzené, dvounosnikové se smiSenou konst- ru-kcl. Obdélnikovy tvar kfidla zakonéeny temér kruhovymi koncovjmi oblouky ma po celém rozpati hloubku 1600 mm. Profil kfidla je modifikovany a vychazi z fady NACA 23012. Nosniky kfidla jsou dfevané, jejich vzajemna poloha je v kazdé poloviné kfidla aretovana étyfmi trubkovymi rozpé- rami. Prostory mezi nimi jsou jesté vyztuzeny ocelovymi lanky s napinaky. Zebra ktidla jsou snytovana z duralovych lisovanych paska. K nosnikum jsou Zebra pfichycena hfe- biky. V nabézné hrané jsou mezi Zebry jesté mala pul2ebra sahajici pouze k pfednimu nosniku. Cela nabezna hrana je potazena elektronovjm plechem. Zbytek konstrukce kfi- dia je potazen platnem. Koncové oblouky maji trubkovou konstrukci. Vahové vyvazena kridélka s pomérné velkym rozpétim maji kostru z duralovych trubek, s kvidlem jsou spojena ve tech bodech. Potah kridélek je platény. Ridici sily jsou pfivadény dvéma ocelovmi lanky, vedenymi na odlehcené paky pfichycenymi pod a nad kridélkem. Vchylky kfidelka jsou shodné nahoru i dold 18°. K trupu je kfidlo pfichyceno do kovani nad pilotni kabinou. Vyztuané vzpéry do V, mezi trupem a kfidlem jsou z duralovjch trubek elip 25tického prifezu vyztuzenych ke kfidlu je8té malymitrub- kovymi vjztuhami. Na leve pfedni vzpére je pfichycena hu- bice rychloméru Ocasni plochy klasického usporadani maji kostru sva~ Fenou z ocelovych trubek, Zebra jsou vyrobena z ocelovych paski. Kylovka svislé ocasni plochy je pevné spojena s kostrou trupu. Smérové kormidlo je zavéSeno ve dvou bodech a vychyluje se vpravo i vievo 0 30°. Potah kjlovky i smérovky je platen. Stabilizator vodorovné ocasni plochy je k trupu pfichycen v jednom zavésu, ktery umozfuje jeho podélny pohyb v rozsahu # 5°. Uhel nabéhu Ize za letu rastavit z pilotni kabiny, a tim letoun vyvazit. Cely stabiliza: tor tak nahrazuje funkci vyvazovac! plosky (trimu). Vy8kov- ka ma wychylky 37° nahoru a 27° dold. Potah VOP je také platany. Ridict sily jsou od pedald i od fidici paky prenase ny na smérovku a na v/Skovku pomoci lanek. Podvozek je tfibodovy, zadového typu. Pfedni podvazkové nohy tvotl dva trojéhelniky svafené z ocelovych trubek, které jsou s trupem spojeny vady ve dvou bodech. Trojuhelnikové hohy maji platény potah. Odpruzeni je provedeno gumovymi provazci ukrytjmi v KoZenkovém pouzdte. To je umisténo na vzpéfe vedouci od osy kola na hrazdiéku pod trupem. Balono- va nizkotlaka kola hlavniho podvozku o rozméru 450 x 220 mm jsou hydraulicky bredéna, Ostruha ma konstrukci z listovych per, cimz je zalisténo odpruzeni zacfového koledka, které je fize- né, nebredéné o rozméru 115 x 60 mm, vyrabené z plné gumy, Pohonna jednotka. Na letounech Piper L-4 byla za colou Jobu kariéry osazena celé fada motord, ty jsou popsany vhistorickém popisu. Nej¢ast8ji pouzivanym motorem byl Con tinental A-65-8. Tento veduchem chlazeny plochy étyfvalec 5 protilehiymi valci (boxer) 0 obsahu 2800 cm?, mél maximal rl vjkon 48 kW (65 kon!) pfi 2300 ota¢kach za minutu, Zebro- vané hlavy vale vyénivaly z tvarovanych, odnimatelnych kry- cich plech, Vjfukové potrubi je svedeno z vnéjsku zpat pod motorovou kapotu, kde je ukryt lumié vyfuku. Ten vyistuje jed- nou trubkou na pravé dolni strané motorového krytu. Na hfidel motoru je osazena dvoulisté dievénd nestavitelnd vrtule o pri: Profi &. 2 - Vieeigelova letadla Editor: ng, Jan Jalovec Text. vjkresy a kresby: Petr Kolmana ogre: Zdandk Bech, Ing. Jan Jalovec, Petr Kolmann, Jaromir Pipek, Martin Salaka Graficka uprava: Jan Jalovee je, Markéta Kadlecova Vydavatel: Dart s.r 0, Jeseniova 33, Praha 3, tl fax: 02/697 5627, e-mail profl@model-nobby.cz, 021697 4380, 26 Piper J Cub, Ll a PA-18 Super ] © Pristrojova deska PiperuPA-18 © Detail kapotaze motoru u Pi- peru PAAB méru 1830 mm, opatfena bandazovanim koncd list a mo- saznjm kovanim nabééné hrany. Na spodni strané pfedniho motorového krytu vystupuje z obrysu trupu hrdlo nasavanl vzdu: chu ke karburatoru, které je opatfeno sitkovym filtrem. Palivova a olejova instalace. Palivova nadrz 0 objemu 45 lita je umisténa v trupu mezi motoravau protipozarni prepa kou a kabinou. Stav paliva ukazuje jednoduchy mechanicky ‘ukazatel vystupuijici nad trup v misté pfed pilotni kabinou. Plovak v nadr2i nadzvedavé ukazatel, ktery je pfi piné nadréi vysunut 0 280 mm nad trup a s ubjvajicim palivem kies& Integraini olejovova nadr2 o objemu 7 lita je umisténa v ka: potd2i pod motorem. Scere crys red re Prirey rd oan) Tuesdasd eer) eee Rychlost cest. eins Dostup cae kg kg keh kenih Pay rr wiv. model-hobby.cz Vy v edici Mode!-Hobby Profil Zana Gast teto publikace nesmi byt publkovéna 6 Sifena jake ppodabé bez souhlasu vydavatele. © Dart ISSN 1212-6954 tet fa Sut Profi. 1. -Akrobaicka letasta -CAP-231, Extra 300, MH ProfilVicedGelova letadila PIPER U_ 47. letecksho prizkumného pluku Iétal na podatku Padesatych let Piper L4H s trupovym oznaéenim M-1. Podobne jako fada dal8ich Piper v naéi armadé mél na véech plochach stfibrny natar. Umisténi vysostnych znakiina ktidlech bylo shodné zhora izdola, Po reviznich opravach dostavaly nase vojenské L-4H natér khaki barvou na hornich a boénich plochach a svétle modrou barvou 2dola, Znamy brnénsky pilot T. K. Divigek viastnil Pipera L-4H se z % ¢kou OK-ZFA, ktory byl na vech plochach nasttikan elegantni krémovou barvou s éervenymi dopliky. Na smérovee nes! apis T.K.D. Brno. jevaina éést na8ich aeroklubovych Piperi létala ve stfibrném natéruss éervenymi, pripadné modrymi dopliky, podobneé jako nakresieny letoun OK-XIW. \Vbrnénském aeroklubu Iétal Piper se znaékou OK-KIX natieny nna vech plochadch svétiou khaki barvou podobného odstinu jaky se pouzival na letadlech C-104 nebo 2-381. Stejné byly zbarveny idalsiu nas provozované L-4H.Vicedéelova letadia PIPER U jednotek tzv. Svobodnych francouzi bojujicich po boku zépadnich spojeneckych armad byly hojné pouzivany spojovaci L-4H. Prikladem je namalovany stroj zbarveny na vSech plochach stfedni zelenou barvou. K éastym navétévnikiim nagich aeroklubovych letist’ patfi némecky L-18 nesouci znaéku D-ENLC. Nakresleny bokorys pFedstavuje letoun po generalni opravé trupu provedené vroce 1994 letfianskou firmou BMZ service. Izraeiské vojenské letectvo pouzivalo v kurymta spojovaci sluzbé letound L-21. Vsostné znaky "Davidovy hvézdy" ve velmitmavé modrém odstinu byly malovany primo na barevny povrch letounu (bez bilého podkladu). U titvarts némecké Luftwaffe létalo velké mnoZstvi Piperi L-18, které byly natfeny na véech plochach chromovou Zluti. ‘Smérovka, konce kridel a motorovy kryt dostaly v sedm- desatych letech natér Gervencoranzovou barvou.STS ee oN 7 SY LY We X - otevirani kabiny KS vy CS } ~ SS -