oasAH strane 1. 6voo 5 2, ZASADY BEZPEENOSTI PRECE 7 2.1 Price « hoflevinens 7 212 Habent posérd 2 y ° ee ce. skin un ZahFivand'v Laznich R inves aklenénéhe nédobs 2B Préces tlekovymi léhvent as u u“ 4 i 314 Poleptant 1s 318 Otravy 3 44 2AKLAONE OPERACE ORGANICKE SyNTEZY 16 4.1 Zantsvins 16 412 Ghlezent 7 202 Price's pi Azkovroucias * 14 Prace's plyny @ nizkovroueta: Kepalinens 2 Krystelizece 33 i 2s 2 a 33 20 o 2B tavby aparatur pro organickou eyntéze 50 5. TEORETICKA PRIPRAVA K PRACI V LABORATORI, VEDEN? POZNAMEK PRI PRAGI A VYPRACOVANE PROTOKOLU 54 6, NAvooy k PREPARAGIM 60 A-Hexen 60 xen, 60 6l 62 jenylacetylen 62 Ethyl 63 Jodbenzen 64 Chloreyklohexen 65 Ethyl jodid 67 2-Chlor=2-methylpropen 67 1,4=0i jodbuten 66 Bromether 6 Dedeyklchexen 61,2-Dibroa=fenylethen 34Broncyklohexen Bronbenzen 2sMethyl-2-butenol Gyklopentanol, Tridsopropoxid hlinity 2eButen-1~0) 3-Pentanol 1 2=Gyklohexandiol 1, 2-ykLohexandiol TEthovynoxen Biburyietner Benzedoxis Niteoeobenzen tinttrosoet swedinothyLansi tn Tnttroneftalen Thitroburan Aitronethen Mitrobenzen petitranitin EcnitroctisNeéinothyLanslin Sinitrofencl # penitrofenct Satin Pontylonin Propyieain TNeFeylenin Bonzyidain ISfeyylethyLaain senieerolten peTolunstest Godbenzen 2°DinethyLaminoezobenzen-2-karboxylovs yeeline Beaparony-LenattyLexcbonzon-toaulfonst aihethylasinonzobenzen—t—sul fondt soany 1/ecbenzachinon 2cnaftolenkerbaldahyd Gytlonexanon Shiexanon Bcrropionyl furan ‘uitrobenzel Chloracetonitril Benzonieril Anhydrid ky: Diethyloxelet etrane 70 7 72 2 4 7% 7 7 78 29 80 aL BL 22 83 es 6 86 87 88 8B 89 80 91 92 93 9a 95 96 97 98 99 101 102 103 104 105 106 107, 108 109 ih uz is ia ls 115, 116 116 uy lls liestrane 1g tylacetet 11g tere.Butylece! 120 Ethyi-2-oxobu lar Die thyl-butyl a2. Kyselina benzoovs ize kyselina 122 Kyseline a 23 Kyeolina 4 128 2UFurankerboxylové kyeol: 125 2,2-Dinethylpropanové kyeelina 125 Hoxanové kyselina 125, Kyeelina 2-eminobenzoovs 127 kyeeline ekoficové 128 kyeolina fenylhydroxyoctové 129 chinolin asl Furen 133 Diethyl-2,6-dimathyl-1,4-dihydropyridine3, Sadakarboxylet ase Diothyl-2,0-dimethylpyridine3,5-di~ kerboxylet 134 ‘uraneul fonové kyseline 135 Ethyl-Seniteofuran=2-karboxylat 136 2,5-Dimethyl thiofen 137 4:Nitropyridin-N-oxid 138 Pyridine?, 3-dikerboxylové kyselina 13s 2uFurankarboxylovs kyseling @ =furylmetheno) 140 hycrolyse (celutoey ne o-alukoeu, yal 1,2,3,4,5-Penti ryl= =D~glukopy= uaz 1.2.3, Degluko~ pyrences 143 7. KATALPZA FAZOVEHO PRENOSU as Bgnzoylece fenold (obecny postu) 1s Autedid (obocny postup) las tormindinich slkend ne kyseliny 150 35) "7 152 kvertéenich emontovych soli ise 8. KVALITATIVNE ORGANECKA ANALPZA usa 8.1 Peiprave létky k enelyze 155 812 Predbb3nd zkousky 155 812.1 vnbjai vzhled 155 81212 Fyzikélni konetenty 137 812.3 Obkez prvko 158 8.2.4 Rozpustnost ier 81215 Uréeni funkénich skupin 163 813 Priprave derivétd 163 POUZITA LITERATURA 170Skriptum je urgeno posluchaéim druhého roéniku uéitelského studia v kombinaci s chemii. Uzce navazuje na p¥edndiky z p¥ed- métu organické chemie a ze vyuZiti vhodné vybranych experiment je doplnuje. Prvych pét kapitol p¥edstavuje minimum poznatki, které by si m&1 posluchaé osvojit p¥ed vlestni experimentdéini Sinnosti v laborato#i« Kapitoly vénované vezpetnosti préce a prvni pomoci uvédéji praxi ové¥ené zdsady, jak p¥edchdzet nebezpeénym situacim v le- porato#i, event. jak je uspéiné Fedit. Nechybi ani tidaje o 2é- kladnich toxikelogickych charakteristikéch béiné pouZivanych chemikélii. Ve Stvrté kapitole jsou popsény 2ékladni operace pouzivané p¥i laboratornich postupech v organické syntéze. Jednotlivé ope- race jsou prezentovény tak, aby usnadnily pFedsteavu studenta o jejich vyuiiti p¥i vlestnich preparacich bez hlubéiho teoretické— ho vy¥kladu. TSzistém akript jsou ndvody k p¥ipravé bezméla 100 organickych slougenin. Pestrost uvédénych syntéz zéroven dévdé p¥edpoklad k vy- uiiti skripta i po daldéich zméndch v program cviteni. Zcela nové byle do skript za¥azena kapitola zabyvajici se vyuzitim katalyzy fézového p¥enosu v organické gyntéze. Jednd se o moderni a velmi efektivni techniku, které v poslednich 15 letech nalezla uplatnéni v laborato¥ich i primyslu. Osmd kapitola poddvé néstin jinak obirné problematiky orga- nické kvalitativni analyzy.1. vod Skriptum je ureno porlucha&im druhého ro&niku uéitel- 10 studia v kombinaei o chemif. Je podkladem k labor-torn{— mm ovigent 2 organické chemie, které navazuje na pFednddku x organické chemie a dopliuje jis 2 divodu ndveznoati laborator- niho eviven{ na p¥edndiky 2 organické chemie, nejsou u jedno~ tlivgoh syn! roreb{rény mechaniony reake{, nebot tyto byly vysvitleny na pFednéikdoh a je nolno je nalést v piisiuiné Literatuie. Laboratorni cvigeni 2 organické chemie je dileiitou eoudéati a hlavné praktickym o enim p¥edndSeného materidlu. Cilem tohote eviSeni je semnémit studenty se zékladnini meto~ dani organické ayatézy, spiscby izolace a identifixace orzanic~ kjoh slougenin a prakticky je nauéit poulivat 2dkladni a spe~ eidin{ sakizeni potiebnd na nrovédéni uvedenych proces. 7 tohoto hledicka m4 cvigen{ vjznan i mimo rdmec organické che~ mie, proto%e jeho néplni je poukivéni riznych metod laboratornt techniky a to jak pFi oyntéze, tak pHi izolaci produktu. autoFi uv{taj{ nvrhy ne slepien{ a doplnént textu, Jakod 4 upozornén{ na nedostatky « chyby. Ostrava 1990 autos2. ZASADY BEZPESNOSTI Peicz V ORGANIOKE LaBORATORT Békladni podminkou pro bezpeiny pribsh laboratorntho evident Je udrZovini poXédin na pracovnich stolech. Proto je t#eba po otavens aparatur uklidit vie, s tiese nepracuje. Ped zapoSetin pokusd Je tieba pozorné prostudovat pre covns piedpie a ujaenit ei pribén reakee. Wévody Je nutno pfes~ né dodziovat, v pi{padé nejasnost{ neexperimentovat v odekévé~ ni, Be to dob¥e dopain Sestavo- ale poradit se © acistent véni aparatury je nutno vidy vénovat nejyyBif pési, zabrdni se tim improvizacim ¥ pribéhu pokusu, které mohou vést 4 i drama. sprévad avend aparatura wéaduje jen minindlné obslubu, nikéy véak nenechévéne pokusy bez dozoru! Fosluchadi pracujiet ¥ leboratof mai pifené dbét o Sietotu ovadubt. VBechny opera~ co, pit kteryoh unikaji sdravi skodlivé, ardidivé nebo jedovaté péry 90 provéddji v dodte téhmoucich digesto#icn. PH viech polusech ta veins a ta tlaku, déle u véech operaci, pHi nich aiée dojit k wetHiimuti horkjch nebo Bire- vjoh chemikélis anobo kde miée prasknout skleniné aparatura, chrénine 0&1 ochrannjmi brYlemi, nebo obliSejovins stity. 2.1 Préce s hoflevinant VétBina organickjch rozpoustédel jaou hoFlaviny a vy5a— duji dodrdovéni 2viditnich bezpetnostnich opatHent. utrou ne- bezpesnosti jednotlivych rozpoustédel jeou jejich teploty va~ rua teploty veplanut{ (tab. I). 2 hoflavin béén’ poukivanych v laboratofi je tFeba nej~ opatrnéji zachdzet s ether: benzenen, petroletheren a siro=gebulke I geploty varu e teploty veplanut< nékterjoh Roftevit Ho#levina ‘Teplota varu ‘eplote vzplanuté petrolether 40 ~ 70°C 46° atethylether 34,6°C 40° sirouklike 45,2°C -10% benzen 80,2°C 3° methencl 64,7°C 6.5% ethanol 78,3°C a2°e aceton 56,3°C -19°o wgafken, HoFlaviny se nikéy asset sebkivat pHiaym pleneneey fe na voint dant bull pod apétnfm vonin chlaaigen, nebe pH dentilact sentupaja voinia chladisen, Pifvod voir ao chiadiée je téebe obéas Konty ovat. Pfed zahFivénis vho do kapstiny nékolik *varnfon L-ninki" + porésntho materiéluy ktoré obotaréve)s michéni @ wi rehust nebespetnéms péonbdtd (oengeadan varu), BEL néai mite obech kepaliny vyat#finout a veplanout, HoFlavé roxpout"éla odatradujene V247 oadesti- ovina 2 voin{ ldané, aikdy 2¢ pounja odpafenin do vsduchis xaripuiace © hoflavinasi o' provéai véey v bexpeiné vaddlenosti ca noffefch Kohan. Je nutno abit, aby eparatury briy téenés aby hoflevina neunikale koles ne majoh 2étek nebo Spatné nam sazenyed adbrusi, 9 xozpoustédly pracujene vidy ¥ nédobich @ Gaxjn bedien (aapé. Brlenmeverory bala), nikay wéainkéon vnebe siskéch, v atch ae na velké ploée odpafuss « avviuit nebespedi pokéra.Wékteré tékavé hoflaviny (napf. ether, sirouhlik apod.), aoséhne-1i jejich Koneentrace v ovaduél uréité meze, wtvéteji se vzduchon vybuinou emis, které pHi nahodilé iniciaci (otevée- ny planen, elektrické Jiskra apod.) explodusi 2.2 HaSeni potdrd Dojde-1i pies véechnu opatmnost k poféru, je nutno okam= 4Hit8 chasnout vieckny keheny, zehdjit haient a odstraiovat 2 bifakosti véechny predméty, které midou hofet. Polér se hast podle rozsahu tak, aby se piilié dikladnym a neuvétenjm zdsa~ hem neapleobily jedté vétst Skody. Wéxdy stadi plamen sfouknout, Sacto Ize udusit meni ohei pFilofenim mokrého hadru. PH vétsin po#éru poukivame snéhovy hasici petro) plnény oxidem uhligitys Kabdé pouditi hasiodho piietroje je nutno ihned hldeit asisen- tovi. 2.3 Bréce 8 jedy Geld Fada organickjch sloudenin md na 1idekj organisms Bkodlivy WGinek. Z nejprudiich jedi, se kteryni se v laborato# béEnE pracuje, je moino uvést kyanovodik e kyanidy, rtuf e Jeji soli, dimethylsulfét. Pracuje se zde viek teké s Fadou chemiké~ Lif, JejichZ jedovatost nen{ tek znaind. Presto vBak jejich Bkodlivost neani podcedovat. Jeou to napiiklad broa, chlor, te trachlormethan, sirouhlik, methanol, benzen, pyridin, aromaticxé nitrolétky, anilin, chinolin, chloridy kyselin a jing. Proto plati vSeobecné cdsada: Nedotykat ee chemikélii rukema @ hlavn’ nejfet v laboratoHi. Fojen jedovatosti neni abeolutai, plsobentchenikélif na orgeniemus 2éviei na mohjch, vzdjenné se ovliv- Hujiefch faktorech. Uréitym voditkem pro posuzovéni skodlivéno plsoben{ jednotlivych eloudenin jou tzv. MKPhodnoty, stanovené 2 leboratornich a primyslovjch skubenosti. MPK-hodnoty udévajt neximdlni p&ipustnou koncentraci na pracovisti, kterou organis~ mue pHi osaihodinové pracovni dobé endéi po deléi dobu bez po~ Bkozend na sdravi. Wekteré vybrené MPK-hodnoty jeou uvedeny ¥ tabulce II. ‘tabulka IT Piehled UPK-hodnot ndkterjch chemikélif SlouSenina MPK-hodnotea SlouSenina —-MPK-hodnote agen”? gen”? acetanhyarid 20 fosgen 05 eliylalkohol 5 eblorofora 200 enilin 20 kyenovoaik 5 amoniak 50 kyaeline octova 25 benzen 50 chlorovoatk 20 butylalkohol 200 oxid arsenity O45 oykichexanol 200 oxid uhelnaty 55 dimethyloulfat 5 methanol 50 aiethylether 500 nitrobenen 5 ethanol 1000 prridin ao ethylacotat 1400 kovovd rtut on chlor 3 strouhiik 30 fenol 20 sulfan 25 formaldehya 5 tetrachlormethan 50Préce © bronen vyzaduje 2vlditni opatrnost. Jeno péry sind ard#at dfchaot cesty @ politt pokotky bronen pisobi ne- bezpedné spdieniny. Froto pracujene zdsadné v digestori za pouditt ochrannjoh bryli nebo Stitu, eventudin’ v gumovych sukaviofoh. Je tebe dbét, aby se bron neroslil. Brom se pHi- kapévd do reakini uési 2 dobfe téenici aélicg ndleviy, jest Konoutek musi bjt dob¥e nanazén e 2aji8tén guaidkou. FE evens tudinia politi ee sesatend 5 ¢ pokozky ihned omjvé roztoken thiosirenu codného @ potom ae do kike vtird glycerol. Rovndz manipulaci s Koncentrovenymi kyselinen a zésadani musine provédét opatmé, zvl4ité p¥elévéni, pFendSend a Fedént kyseliny strové, kyseliny dusiiné a olea. 2vlésté opatmni musine byt pHi prdei 9 alkalickymi kovy a koaplexnini hydridy. Sodik se uchovévé pod petrolejem a pri anipulaci s nim je nutno si uvédomit, Ze prudce reaguje jak © vodou, tak 1 se vaduénou vihkosti. % petroleje se vyjne védy jen malé mostvi, které €0 nejryohleJi sprecuse, aby sodik neledel volné na vaduchi. Kréjf se vEdy na filtranim papife suchjm nofen. Kalé abytky sodiiu se rozilddajs pHkapévinin ei desetindscbnéno motstvi alxcholu, ae kterya reaguje mo- hhom pomaleji nei s vodou. Obdobné sdsady plati pro enipulact 5 komplewnint hydridy. Je autno je chrénit pied otykem 9 vodou nebo @ vihkosti, pracovet rychle a sbytky rosklédat alkcholen, FHL préoi a alkelickjai kovy i © komplexnimi hydridy pousivame cohranné bryle 2.4 Préce oo eklen Nojvétsi nebeapeéi poFezdni nastévé pH nasazovént teplo~ . » « oes 19 Fostup pHi avouroznérné chronatografil a= veoree smési nanesenj ne overt 6 end vavijent vy promi clot ag soustas b= chroantogran vyvinuty v prong scustavé s¢ obsd~ ti 0 90° a wviJs ae (podle Bipky) ve druné elugni coustayé, co ~ vahled koneSného rozdélent Létex (skvrn) Lgtek joou roadéieny po celé plode papiru, metoda Jo vSak ne~ poukitelnd pro srowdvaci chronatografii se etandardy. Chromatografie a8 aké veotvl pat: peri roedé~ aachronatografické postupy. Litka se rozdéluje mezi zako- ova: tvenou fézi (vétéinou vodu sorbovancu na tuhén nosiéi) @ mobiini ronpouitédia nebo amisi). Ton 42s (orgenick 4 vretva adsorben- tu a0 mandéi na podlozku (sklenénou nebo hlinikovox desiea) bul aasucha (vretvy sypané), nebo ¥ suspensi, ktoré mide phipadné obsahovat pojive, aby vretva na desce 1épe drzele (vretvy polé- van). Negéastéji se jako adsorbent poulivd oxid blinity, aili- kagel a dkrob. Vedle sypanjch a polévanjch vrotey se pouivast také konerSni desky se zpevnlnjmi vratvami na hlinfkové podloice (atufol, Silufol apod.), pi{padn’ 5 obsahem 1 efeh ¥ ultrafislovéa avétle (pro usnadniné de of). ek flucreainns kee aBlenfoh aab— Rostok vsorku se nandéi na start chromatogram kepildrou podobné Jako u papirové chronatogratie. Pro vyvijeni chronato~ gram ee poutivé vzestupncho usposddéni. U nezpevninjch vrstev 4 deska maj sklon, u konerénich f61if mie otdt evisle, Jako Toxpoudtédle pro chronatografii se poulfvaji (ssfazono podle veristajic{ polarity): alifatické ublovodsky (penten, hexan, ovklchexen), tetrachloruetnan, arouatické uhlovediky (benzen, toluen), dichlormethan, chloroform, ethery, estery, ketony (aceton, butenon), alkoholy a vedas K deteke: okvra 26 poubivd rinjoh barevaych reakei podle povshy délenjen 1étek. Jedrou ‘8 poulivanych motod je vyataveni suchého chronatograms perds Jodu (viniklé akvrny je nutao ihned oxnasit, protoze po Lat shvili opét anizf) nebo fluorescence nékteryoh Létek v ultre- fielovén vétle, 81 naopak zhédent fluorescence nékteryon ape~ ehdinich komerinich desek. Rozdélené lavky se charakvertzuss Rodnotamt Ry Jako pi papirové chrosatogratii (br. 18). chro- matografie na tenké vretvé je vhodué 4 pro casey mikronbi{tku. Suds ur¥ené k déienf se nendBi na tert v pésu, po vavoléni chromatograms 20 nechanicky rozdélt zény obsehujiot Jednotlivé Komponenty ® podrobi oxtrekes. Sloupcové chronatografie Je vhodnd pro pH{padné pro SiBténi létek. Pou Hivané edsorbonty a rozpoudtédla jeou stegné joko phi tenkovretvé chromtografii. Fro Sapbiné ablent je dblezité eprévnd pi{prava eloupee adeorbontu. Adsorbentu Je obvykle. asi 40 ierét vice nod enéei urdené k délenf. Skie~ nénd chronatograficl rubice vhodného priméru ‘a délky (obr. 20) ge upernt do svislé polchy a ast 2 poloviny se naplné rospoustédlen, Jind 90 wd poprvé vavijet (popi. ménb polér- nim). Ne dno trubice je nutno uduest snotek vaty a pfeknjt je) kxuhovjm filtretnin pa pirem (aby 8¢ zenezilo vyplavovéas adsorben- tu 2 kolony béhea eluce). Foton se odvétené mnofstvi adsorbentu zvolna sype do trubice, aby adsorbent 61 jnonérn8 gedimentoval 8 ne~ wytvéfely se bublinky nebo trhliny. Povreh adsorbentu mé byt vodorovaj a opét se pH kryje kruhovjn filtzen. PFipraveny eloupec neant vyschnout. Pied nanesenin viorie ne cndne plivodni rozpoustBdlo odkapat, aby bl ovr. 20 dina prévé ondSela horn! kruhovy filtr. V0~ Sloupeové rek se nandBi co nejkoncentrovenéji{, spra~ abhor chronarografie vidle rospudtény v prvnia vrvijectm rospou- = 46Btédie. HavE vaorek vodime a jeho hladina prévé dooahuje na horns filtr, pFidéne pront divin eluintho rozpoubtédla. Tak ‘vyBBiho sloupce rospoubtédie urvchluje wajvént. PH ania’ eluént soustavy je nutno, aby pfedchos! rospoustéale opét vase do do sloupce. Jsoun1i jednotlivé slobky sniet varevné, Je oddélovéns Jednotlivych frake{ snadné. Jde-li o bezbarvé slou- Seniny, odebiraji se pravideln’ menéi trakce naslepo, v odebra~ néa veorku se zkouSi pHitomost Zédenyoh 1étek barevnjmi nebo Jinjmt reakoemi a frakce obsahujici stejné 1étky se déle zpraco- vévasi apoleind (odpa¥enin rospoultédda, krystalizact epod.)« 4.11 Teplote téni Teplota ténf je teplota, pH nii je v zomovéze tuhd @ kapalnd féze jedné ldtky. Pro kzvatalické 1étky Je zpravidie nejalleiitéJi~ idontifixain’ konstantou @ méitken Sistoty. Teplotu ténf urdujene v tonkost¥mnyeh kapildréeh (oub- LimujieL 1étia usavFone v kapilé¥e satevenia) 0 svétlosti asi 1 mm ashFivanych ve vhodné 1éeni. Léznd pro tyto déely (boto- tAvkr) Jou pinay perefinovjm nebo silikonovjm olejen, glyc rolem nebo koncentrovencu kyaelinou efrovo (obr. 21e). Pro vyBBE teploty poutivdme kovovy blok s priory pro pozorovant kapiléry o teplonéra. V biizkoeti teploty if mé teplote stou- Pat richlosti nejvySe 2° za minutu, jinek afekdme 2kresloné 8 nereprodukovatelné vysledky. 4.12 Teplota varu Teplota varu je teplota, pHi nif je za daného tlaku v “a7.rovnovéte plynné @ kapalné £420. Hojiépe stenovime teplotu varu destileci. onli k die pozici pouze malé moketvi 1étky, pak stanovine teplotu vara ¥ kepilée v bodotdvku. Kapalinu déme do mikroskunavky © svétlo~ oti asi 3 mm a do ni viol ime kepiléru, kterd je ne hornim kono, satavens (obr. 2b). Kapildru se veorkem pfipevaime k teplonéru ovr. 21 a ~ bodetévek pro otanovent teploty tén{, b - tiprave pro sta~ noveni teploty varuobdobné jako pFi stenovent teploty téni, vlodime do bodotavin ‘a zehFivine. Vzduch uzav¥eny v kepildke se zabFivdnin roztenuje @ uniké v maljch bublinkdch. ¥ okan#iku, kay bylo dosazene + ploty varu se objevi nepietriity proud bublinek. OdeStome teplo~ tu a pfestenene sahHivat. Fodruné teplotu odedtene v okamiiku, Kay Kapalina vniine, do kei teplotu varu a pro Eisté létky je aaly. dry. Tento interval teplot udévé Jak plune ji% 2 definice, je teplota varu sivielé na tle ku a uddvené hodnoty jeou pro tzv. normélnt tlek (101,325 kPa). PHL tomto tlaku viek aBF{ne teplotu varu pouse vyJineiné « proto musine hodnoty nanfené za jiného tlaku pepoditat na nornéiné Hak. Pro bBtiné odchylky atmoetérie chylin nanéFené teploty 2e vzorce: 10 taku tze vypoSitat ode. at = o(201,3 = PII, , kde T, Je 2g18ténd teplota vara v Kelvinovon atupnicn, P je hodnota taku, pii némi vylo ab¥eno (v kPa), gt Je poitend teploint korekoe (ve °C), kterou je tHeba ke agiBtEné teploté DELELet a 0 Jo ompirické konstante, kterdé ad hodnotu 0,00090 (pro vétiina iétek), pro elkoholy, vodu a karboxylové kyseliny ©,00075. Rychle Je moino sjistit cmému teploty varu apdeobenou aminou tlaku (ook je dlie#ité zejnéna pHi vakuovyeh destilacich) odestenin 2 monogram (cbr. 22), Jelikol se pHi vakuovjoh deati- Jacich poudivd rtufory manonetr, jeou hodmoty tisk v nomograms Uvedeny pitino v milinetrech rtufového sloupes. Zpdeob poukiti nonogram: Spojime hodnotu pozorovans tepdoty veru na stupnict 9 hodnotou tlaku na stupnici © 4zjistend tePlot® —peptote vera yoru va taku F oor. 22 Nonogran pro etanovan{ teploty vara v 2évislostt na th fst priseéiin epojnice ve etumict p oteBtene teplotu varu origovanou na 760 an rtufovéhe eloupes (101,525 kPa). 4.3 Seotavby aparatur pro organickou eyntés: Aparetury pottebaé pro proveden{ oyntézy eostemajene 5: dle typs provédéng reakee, V nejJednodubsin phipedé, iy pote + powkty bujene 2anfivat reakini sage 7 organickés ronpuitéd) ne aperaturs sestavenos 2 varné balky aa kterou Je nasasen zpnj ebledié. ¥ pifpadd, kay Je nutno vylouéit plsobent vaduiné vihkosti, nasagujene na 2pStny chladié vysouSecs néstaves na ovr. 23 ovr. 24 Sestavba aparatury 2 varné Sestavba aparatury z tiihrdlé dallky, néstavee Y, aélict balky, KFG michadla, délic ledi- —ndlevky a zpétného chladise nélevky a spétného %e 8 vyscuisoin néstavoon 8 vysoudectm néstaveen -slepining vhodnjm eudidlen (nap. bezvodja ehloridem vépen Pokud potfebujene v pribghu reakce pit wat do roaként onde: da18i kapalinu, poutijeae bud dvouhrdiou baiilea, nebo jed- noduchou bain s ndstavees Y, kéy ne pfinf tubus navazujeme &&~ Lici nélevin a na bodnt vjvod zpiinj chladsé (obr. 23). PEL reakel je Sesto nutno reskin snéei intensivaé m{~ chat. K tom: GEelu pouivéne edbrusové tov. KG michadla, kte: nesazujene na otfedn’ tubue tHihedloh banék. Wa potn{ tubusy pak nasasujene 2pStny chladi’ a dé. pedni dali ndstavee nut ¥ pri A nélevica (obre 24), pife 5 provedent reakoe. wu nakteryoh reaket se uvoliuji drdiaivé plysy (HO, Har apod.), Které Je nutno ebsorbovat. Jednouché absorp~ Gnd aafizent je uvedeno ne obr. 25. Jeno funkee spo’ivd v odver dent plyni polyvinylchieridovou heated ao obrdcené ndlevey, ovr. 25, Zaxizeni pro absorpe! plant -se-jesdé okraj je téen’ ponoFen pod hiadinu absorpéni kapaliny, ve které se pHivddény plyn rozpousts -3-5+ THORETICKA PAtPRaVA x FRACI V LABORATORI, veveNt PomukMeK PRI PRACI A VYPRACOVANL FROTOKOLU (fem leboratorniho cvigeni z organické chenie neni jen mechenické provedeni zadanjoh Gloh, ale praktické provéfeni poznatki, kteryoh otudent nabyl teoretickjm studiem. Proto je nutné, aby byl student na kaddou préci pedlivé teoreticky pHi- praven, znal podrobny mechanismus reakce a dovedl teoreticxy zdivodnit véechny pracoval kroky. Ve strugném névodu k syntéze nejsou pochopiteiné véechny podrobnosti uvedeny a proto si je usine, pokud je nesndme 2 dFivéjéiho studia, vyhledat v pii- sluiné Literatude. Pied katéje laboratornin cvigenis ei student vypracuje do leboratorniho dentiu (nejlépe sedit fornétu A 4) strudny popis laboratorni préce, Tento popis by mél obsahovat mecha- nismus reakco, viechny potfetné wpoéty, moZatvi poudivanych chenikélif a Sinidel, fyzikdiné chemické viestnoati produkt’ 2 Gasovy hermonograa, ktery unolni experiment ukonéit v denén Zasovén limitu. Do tohoto pracovntho deniku ee pak peélivé a pravdivs sepioujt vaechny podrobnosti préce (zadtek a konee reakce, barva @ teplote reakn{ snési, unikénf plynd, tvorta sraienin, pribgh izolace produktu, prehFéti 1éené, rozliti re akéni snéei apod.). Tento sdpis je podkladen pro vypracovani protokolu. Protokol m4 strugnou formou popisovat colkovy pri- b8h préce takovjm zpisobem aby kdokoli Jiny byl schopen pokus peand reprodukovat se etejnjni vjsledky. Obecné by mél pro- tokol obsshovat nézev préce, vyé{slenou chemickou romiei 9 uvedent relativnich molekulovych hnotnosti jednotlivych slo-ek reakee, mechanisnus reakce, v pi{pa: elodit 382 aparatury jeji achomaticky ndkrea, skutednj postup price se viemi dale. ‘Hitymi podrobnostal a unotstvin 2iskanéno produktu, vyposer teoretického a skuteéného mnokstvi (v ), vévér. V zdvéru pro- tokolu se uvede mozstvi ziskané létky (1 v %), jest struind cherakteristika (barva, skupenstvi, teplota ténf nebo varu) divody nedepéchu &1 odchylného pribihu reakee od piedpokléda- ného. Vaorovy protokol pi{pravy isoprop¥ibenzema uvédine na néaledujiof strand. oeKATEDRA CHEME FRROOOVEDEDKE FARULTY OSTRAVSE UNVERZITY V OSTRAVE Skol. rok: 90/91 Rogatk: 11, Semes Kombinace: m= 0 PROTOKOL é: 7 JMENO: Alena Novékové NAZEV PRACE: PF{prava isopropyibenzema Rovnicer aca, Ogg + CHyCHIQCHcL ——e ogtecr(cH,), + HCL 78,2 78.5 120,2 36,5 Mechenionue: Hycl + AGL, ——e OHAOH,CHS + 8 CaycHcHy ——e cH,cuox, — Qe sey. — + aici; ——* aici, + HerPostup préce: Do 250 al t#ihralé baliky byl din 1 nol (76,1 g) suchéno bencenu a 2 g dezvodgho obloridu hiinitého a baka byle avé— Hong, Byla sectavena aparatura 6 délict nélevkou, michadien, epétnjm chladigen a odvoden © absorpoi chlorovodiia. Za miché~ ni bylo dé1sof nélevkou pomalu (5 minut) piddno 0,25 mol (11,8 6) Aschorpropenu ve 30 al auchého benzenus Reakéni améa pak byla ashHivéne na vodni 1éani ne teplotu 60°C at dbytek hnotnosti intl 5,4 g (85 minut). Fo ukontent reakce byla emis nalite 40 600 i kédinky naplnéné do poloviny leden. Po oddéleni byla organické vrstva promyte 30 ml 10 % Wai 5 30 al deatilované ody a a1 sna phidavkex 2 g deavodého afronu hofetmatého pe dotu avou hodin. VysuBeay produkt byl nalit do baiiky suché aeotil inf aparatury © kedtkou kolonkou (20 cn). Nejprve byl na vodn{ ldani oddestilovén benzon, pak byle destileéni bake unieténa 40 olegové ldand a jiména frakce o teploté varu 151 a 153°c. Bylo 2isicéno 12,1 ¢ Leopropylbenzenu. i post Teoretieky vythiek 78,5 & 4++120,2 g teopropribenzeau ues" xe : Bee seeteessses A 11,8. 120, : xe SRE. ~ 10,2 ¢ suopropylbonsems 78.5 skutedny ek (vy ) 38,1 & faopropylbenzenu,100. 22,1 x= = 06,9 8 18,1 névers Reakei 0,15 mol 1-chlorpropanu s benzenen za katalyzy chlo~ widu binitéhe bylo pMpreveno 12,1 g isopropylbenzenu, coz je 66,9 % teoretického vftEku. Ziskeny isopropylbenzen byl bez~ barvy 0 teploté varu 151 ak 153°C. = 586. wivooy K PREPARACfY aiexen CH (Cig)gBE + KOH ——e CHC, CHa, + KEE + #0 2652 56.2, 24,2 119,0 18,0 V tkthralé Stvetlitzové baice o michadlen, délicf nélev~ kou a destiladnin ndatave 0,25 mol Aydroxidu draselnéno v 60 mi triethylengivkolu soni ‘tin na 100° (emda shnfine). Po mizném ochlazent se 2 dBlict nélevky pfidé 0,10 mol I-broshexany @ 2volna se zahfivd na 200%, 5 Liebigowjn chladigen ae rozpust? ELiminagat produkt, L-hexen, poualu destiluje do pfedlohy, FR ashfivdnt je tiebe reakiat sats neus e.michat a dbét na to, aby eade v diciedk: prudkého pribéhm reakoe nepénila. Obvykle roakee Kon8i za 40 minut. Produkt oe odd61i od voty (eteré po- chided 2 rospoust#aa a vedlejaich reakei), Yoand vretva se wy- tiepe etheren (ast 10 21), xbrakt s¢ pHidd k organické vretvs fe vysuSt bezvodjn eiranen sodnyi. Po oddestilovént ethoru ve ntytek deoviluje PB kolonkn. Teplota varu lehexenu je 63°C. Om Ow ¥ edvrusové Beert trovs vadive euichine 1,5 nol deretvé destilovangho cyklchexanols a 5 al koncentrované kysoliny 60.atrové. K balice pFipojine sestupny vodni chladié s teplontzen, alondi a jinact baikou, které Je pono¥ena do chladicf 1éané 2 Ledu @ voy. Roakéni ands v balice zeh#ivine na olejové 1dani na teplotu 130 a 140°C 5 at 6 hodin za soudasné destilace. Ke kone! destilace ve mize teplota olejové léané 2vj8it na 150%. Jianci bafiku Jo nutno béhen destilace udriova: v ledové deni. Kay destilece akon8i, destildt se vysol{ chloridem sodnym a ovklohexen se od vodné vrotvy oldéli, Pak oe v dElief nélevee protHepe surovy cyklohexen 3 roztoken uhliéitens sodného a nae konec vodou tolikrat, ai zkoudka indikétorovym papirkem ukéde, Be pronjvact voda je noutrélni. Frodukt ge p¥es noc vysubi bex~ vodja chloride véponatyi. Chlorid vépenaty se odfiltruje skid Genja filtrem, filtrét oo deotiluje a Jind se frakce, které vie PHL teploté 80 ab 62°C. Gyklonexy1benzen 7ay Ve Stvrtlitrové tiihrdlé balice, opatfené mechanickym michadlem, délici nélevkou a teploméren, se rozmiché 0,6 mol Suchého benzenu 0,094 mol koncentrované Kyseliny afrové. ‘Suds se ochlsdi v ledové mia za michdni oe béhem 1 hodiny PO kapkéch piidd 0,2 aol cyklohexenu, pHifent ee teplota udr~ Buje mezi 5 2 10°C, Po ukoné { ddvkovdnt se mfchd Jesté 1 a, orgenické vrotva se odéif a nalije ve na roztluteny ~6n-cadétent organioké vretvy se tato promyje 4 krét 5 ml kyseliny sirové a poton 2 krét 5 ml vody 0 teploté 50°C, 2 krét 3 & ro2— token hydroxidu sodného a opét 2 krét vodou Organiokd vrotva se po wousent chloridem vépenatyn deetiluje pes kolonu a Jind ae frakee o teplot varu 238 az 243°C. Teopropyibenzen wien, Ogfig + CHCH {CHCl ——e CgligCH(CHy)2 + Hor 78,2 78,5 120,2 36,5 po uvétené Strrtiitrové tithrdlé baiiky, opatiené délici ndlevkou, michadlen, epbtnfm chladigen a odvode chlorovodiies (vin obr. 26), #e pfedlo&{ 1 aol ouchéno benzenu 2 g benzvo~ aéno chloridu hlinitého. Ze michdni ve délic£ nélevkou priddvé roztok 0,15 nol I-chlorpropanu ve 30 ml suchého bensenu. Pak se aenfivé na teplotu 80°C (venikajfet ohlorovo.s se absorbuje) tax dlowho, ai dbytek hmotnosti Bini 5,4 g- Snés se nalije na led, oddé1f ae organickd vretva, které se promyje hydroxiden sodnjm a vodou a vysuii se siranen hofeinatym. Poton se frakén’ ee Aluje na krétké Kolonee. Odebird se frakee v rozmezi teplot varu 151 ab 153°C. Ponylacetylen Cgllg-OHBr-OH,Br + 2 KOH ——e Cglg-CFOH + 2 Kor + 2 HAO 264,0 2.56). 1022. 24119,0 218,0 do Sturtlitrové t#inrdlé bailey se pfedloi{ 150 ml metha~ nolu @ 0,85 mol hydroxidu draselného. Baiike apoji se sestur ~62-njm chladigen @ oddestiluje se 100 mi nethanolu. Potox oe baii- ke opatf{ sdbrusovjn michsdlen, zpétnjn chladiton a t¥et{ nrdlo Reaként ands se miché a zahFivé. a0 usavis Jakmile zagnou péry rozpoustédle kondenzovat ve zpitném chiadisi, je nutno sahéjit piddvdni 1,2-dibrom-1-fenylethanu. Celé mokstvi (0,20 mol) ee pFidd béhem 30 minut. Fotom se reakini smés ochladi a pri 100 ml vody. Olejovitd vretva ee oddéli, vysuss ubliéitanen are Injm a po oddéleni guéidla se destiluje 2a enfteného tla- ku, Jind se frakee p¥i 100°C @ 1,33 KFe Bthylbenzen KOH Cgllg-CO~CH, + NaH, ——e CgHg-cH wok, + #0 + X, 120,1 106,21 Do pillitrové dvouhrdlé baliky se 2pétnym chladiven a teplonéren dosahujicim do r Eni snbel se p¥edlo2i 0,30 mol piedestilovaného acetofenonu, 300 ml diethylengiykolu, 30 ml 90 % hydrazinhydrétu a 40 g hydroxidu draselného. Reakén{ onde zah¥ivd na vodni lézni, aé se vétSina hydroxidu rozpusti, @ potom se refluxuje 1h na piimém plameni nebo vaduiné léend. ‘2pétny chladié se nebred{ destilainin néstavoon a deatiluje se ab do teploty 175°C, 2 destildtu oddélime horni ublovodtkovou vratvu a vodnou vratvu extrehujeme 2 krét 20 ml ether. Spojen né organické podily se vyeuii sirenem ho¥eénatym, ether ac of- destiluje 2 vodnt ldan a abytek se p¥edestiluje. Jind ae frak~ ee v rouneei teplot vara 135 ai 136°. -63-sthylbenzen 2nite,» HCL ~Co-cHl, CgfigrClig-Cit ogy 120, 10642 PHipravi oe enalganovanf zinek pisobenim @ ¢ ch rtufnatéhe na 1,05 mol sinku (t2v. zinkovou vatu nebo drétek) y plllitrové lalaté taiee, a to nejdiive ae 40 ml vody @ pot 2 piidavkem 1,6 nol koneentrované kyseliny chlerovodikové. Sat se protfepévd 3 ai 5 minut, vodny roztok se slije @ k sin! pfidé 75 nl koncentrované kyseliny chloroved: p¥idd 0,1 mol acetofenonu, pHipoJi se uéinny epliny chladié e absorsér @ omés se enezgicky refluxuje 49 ainut, Ohlediéen se phidé 25 nl koncentrované kyseliny chlorovodiko véni ge pokraéuje 1h. Potom oe kyseliny chlorevedikové a refluxuje oe dell ee nechd stdt pies noc. Destiluje oe 6 vodni pérou pHino 2 reaké: baliiy dokud péechézi dvoufézovy destildt. Organické vratva ve oddéli promyje se aalja snoistvis vody a vyousi beavodyn siranem ho- Fetnetym. Produkt oe p¥edestiluje pies kolonu © xdpln: ‘Teplo- ta varu ethylbenzenu je 136°C. Jodbenzen On a= [Ome : 9p 388 +2-C 165.0 200.0Roztok 0,1 mol anilinu ve 30 ml kencentrovené kveeliny chlorovodikové @ 30 ml vody ochledine v ledové dani na 0 al 5°C a poaalu 2a intenaivatho mfchéné ¥ ném pitadvine soztok 6 g dusitamu sodného ve 40 ml vody (viz obr. 27). Roztok ben zendiazoniumchioridu pHiddne po Séstech 2a tepini k rostoku 18 g Jodidu draseiného ve 20 mi vody. Reakéni ends nechéne stat nBkolik hodin za laboratoraf teploty (uvolfuje se dusik), poté yeakci dokonéine zahfivénim na vodni léani. Jeknile uotane vj- voj duofiu, reakéni ons ochladine, oddé1ine vodnou vratvu, abytek salkalizujene 10 % roztokem hyaroxidu sodného a desti~ lujene 8 vodni parou, 2 destilétu oddéliae vrotvu jodbenzenu, protfepene ji roztokem disi#iéitanu eodného, wyoudine chloride vépenatjn a destilujems, Jindne frakei o teploté vara 165 a 190%, Chloreyklohexan 1002 35 85, 180 Do t#ihrdlé baviky s kulatym dnem o objemu 1,51 oper ‘t¥ené michadlen a zpétaym chladiéem ce predlo#{ 1 mol Siatého evklohexenclu, ,250 nl koncentrované kyseliny chlerovedikové @ 80 g bezvodého chloridu vépenatého, Smée ee zahiivd 6 h na vrou of vodni 1éani. Béhem zahiivéni se uvoliiuje chlorovedik @ proto Je téeba pracovat v digesto#. Produkt reakee se ochlad a hor- af vratva se oddéli, promyje se postupné nasycenym roztokenchloridu eodndho, nssycenfa roztoken hydrogemun]iéitanu eodné- ho, mova nasyeenga rostoker chloridu sodnéne @ neché se mint~ nding 24h atét 9 bezvodya chi iden vépenatyn. D 2 wsluje paSky 0 objens 250 nl a jini ao produkt v rozmesi teplot vara 141,5 9H 142,5%C. iBthylsoaid 6 cHcHor + 2P + 31, ——~ 6 oH,cH,T + 24,70, 6 e462 249140 9425348 6.2560 2.62.0 Reakce se provédt v 250 mi zébrugové baice, které Jo umfeténe v chledici ledavé 1dzni @ opat#ena ndstavcem 8 odbot~ Kou, Centréini 2ébrus je opatfen zétkou, vedlejéi Dimrothovjn chladigea, usavFenjm oblorkaloiovjm usdvéren. Do baiky vnei 0,2 mol %erveného fosforu 2 0,6 mol ethylelkoholu e centréinin adbrusem pFidévéme po maljch ddvidich 0,25 mol jodu déhem jed~ né hodiny za t¥epéni a chlazenf. Po pHidén{ vieho jodu zehii- véne bai asi 2h ny chledié vodni 1ésni. Po ochlaseni nahradime zpét~ ytupnym a dé ef o teploté varu 70 a 80°C. Destilét promyjeme v délic{ né— tilujeme 2 voini léené a jimdme frak- levee dvakrét 15 ml vody, 30 ml 5 % rostoku hydrogensi¥ititanu sodného @ nakonec opét trochou vody. Produkt vysuilime bezvodym chloridem vépenatym a destilujems z vodni 1én’. Jiméme fraket © teploté veru 71 af 73°C. 2eChlor-2-nethy1 propan (oui5),C0n + Ho. — (oH,),001 + H,0 4,2 3645 92,6 18,0 V dilici nélevce oe nékolik minut protiepévd 0,50 mol deavodéno tere.butylalkoholu a 1,5 mol kyseliny chlorovodskové (2290 kg-m"3) @ obfas se uvoln{ tiak par v nélevoo. Snée po neohd stét 15 af 20 minut, aby se oddélily féze. Vodné téze odetrani a organickd faze se 2 af 3 krét promyje ledovou vodou, -67-Foton se amés bez zbyteného prodleni protYepe se studenjm 5 % roztoken hydrogenuhliSitanu sodného, ai je organické téze neu- tréin{ na navinSeny lekmusovy papirek. Opst je nutné promyti studenou vodou, oddélenf a postupné vysusen{ maljmi dévkami bez vodého ukliéitenu draselného (tfepént v dlici nélevce, af je gubidlo pastovité). Produkt 1ze nechat stdt teprve po dtkladnén ‘vyeuien{, nebot enadno hydrolyzuj. destilujene 2 vhodné deatilaén{ baiiky. Je-1i destilét zakeleny, pokrafuje so v destilaci, dokud neni Sizy. Tim se hlami podil abavi vodys Zakelenf destilét se pak vyoudi, vréti se x hlemi- mu podilu a v destilaci se pokratuje, Jind oe frakce v romeni teplot varu 49 af 51°C. 2,4-Dijodbutan + 2K1+2H3P0, ——* 1-(CH2),-1+ 2KH2PO,* HD ra 28D 2.98.0 mg 28D bo Stvrtlitrové tithrdlé balky © mechanickjm michadlen, apétnjm chladige a teploniren se pfedlo#i 0,50 mol jodidu dra- selného, 0,50 nol kyseliny fosforeiné a 0,11 mol oridu fosfo~ reiného. Do enési oe pak pFidé 0,125 mol tetrehydrofuranu. Sais niché @ refluxuje 3h, od vretvy kyseliny se odd@1i husty olej. Pak se zehiivént ukonéi a reakén{ smés se 2a michdni o- chiedf na teplotu asi 20°C, pFidé se 40 ml vody a 60 ml etheru, Btherovd vrstva se oddéli, odbarvi se afedénjm rostokem thio~ sizanu sodného, promyje studenfm nasyoenjm roztokem chloridu -63-sodného « vveusi ae bezvodjm siranen sodnjm. Potom oe od tuje other a zbytek ¥ daiice oe destiluje ze oniiendho tlaku. oti ‘Jd ge frakee v roumezi teplot veru 108 a 110°C pHi 1,33 kPa. Bronethan #80, 4 Op, + HBF ——= C,.Br + H,0 46,2 80,9 103,0 18,0 Do litrové baliky se pFedloli 2,40 mol 48 % kyseliny bro~ movodikové a po Sdstech a za chlazeni se pFiddvé 120 ¢ koncens trované kyseliny sirové, Za chladu se potom pHidé 2 mol 96 % ethanolu a pFtpoji apétny chladié. Déle se pomalu pFiddvd chladiver 2 délic£ ndlevky 200 g koncentrované kyseliny sirové. zpétny chledié se vyméni za aby aloni oaha’ upny a p¥edlcha se upravi tak, pod hladinu malého molstvi vody phodlozené v plllitrové baiice, kterd se chladi ledem. Sais se posvolna deo- tluje. Vretva ethylbronidu se oddé1i, promyje se stejnym ob- Jomem koncentrované kyseliny sfrové, vodou, 5 % roztoken hydro- genuhligitem sodnéno a opét vodou. Produkt se cus dezvodin chloria véponatym. Such} ethylbromid se destiluje = vodn{ 1dz- n& a jimk se produkt v rosmezi teplot varu 38 ai 39°C v ptedlo~ ze chlazené ledem. Jodeyklohexan O Kl HPO, ———> Cnn e221 1650 980 2109 384do Stvrtlitrové thihrdlé bailky se zpétnjm chladisem, sébrucovjm michadlen @ teplonéren se pfedlozi 0,4 mol 95 % kyoeliny fosforeiné a pi laboratorni teploté se piidé 0,3 nol jodidu draselného, K takto riskané aniai se pFidd 0,1 mol cykichexenu a 2a michéné ve zehFivé } h ne 60°C. Za michént se ends neché ochladit a pHidd oe 30 al vody a 50 ml etheru, Ethe~ rovy roatok se oddéli a prot¥epe se 10 % roztoken hydrogenuhli- Sitenu sodného, proayje se 15 ml nasyceného roztoku chloridu sodného @ vysui se bezvodym efranen sodnjm. Bther se oddesti~ luje 2a enidenéno tlaku, Jind se frakce kolem 83°C pHi 2,66 KFa. Ogfg-CHaCh, + Bry ——e Ogiiy-CHBr-CH,Br 104,21 159.8 263.9 Préci je nutno provédét ve vykonné digesto#i! Do Btvrtlitrové baiky se zpétnym chladisen, délict né~ Levkou @ michadlem (obr. 26) déme 20 nl chloroforsu a 0,3 mol otyrenu, Obsah zaineme michat a za stéiého chlaent pHddvdne 0,25 mol brom. Teplota neomi pFestoupit $°C. Fo piidént ce~ Lého mofstvi brom Je t¥eba michat Jesté esi 30 minut pit 30°C. Potom se obsah baiky pfelije na porcelénovou miska, chlo- roform se odpaf{ 2 vodn{ léené a vyloudeny produkt se x misky pFonese na filtraini pep{r a neché se vysuiit na vaduchu, Te- plota tani produktu Je 73°C.3eBromcyklchexen 8 2 CH= N—er —> + | CNH ¢ CHy-C nO ‘19 wa Syntéza provédst v digesto#! Do pallitrové baiky ve pXedlo#i 0,20 mol Nebromsukein- Amidu, 0,60 mol redeatilovaného eyklohexenu, 150 ml tetrachlor- methanu a asi 0,5 g dibenzoylperoxidu, ktery byl nepfed vysuien vymadkénin mezi filtratnint papiry (nesat Wasadi oe isinny epStny chladié a ombs ce neché stat phi oby- Segné teplové. Po krdtké indukénf period’ reakce naskoti, reak~ audit 2ahHivénin). Eni sabe ce oh¥eje a Zlutavy Webromsukcinimid se caine pieméiio~ vet na besbarvy oukcinimid, ktery zistdva suspendovén v reaként sensi. Jakmile se reakoe mirni, pienese se balika na vodni 1d zeii a omée se 2ehivé pod refluxem asi 1,5 h, a 8¢ N-bromsul- cinimid Gplaé pfenén{ na cukcininid. Balika se ochledi, obsah se oa je a tuhy podil se promyje maljm motstvin tetrachlormetha- nu. Piltrét a promjvact kepalina ee epoji a destiluji 2 vodnt lézené. Tak se odstreni vét8ine tetrachlormethanu (teplota varu 77°C) a nezreagovaného cyklohexenu (teplota varu 83°C). Fot abytek frakiné destiluje ca snfieného tlaku. Jako ce pFechées daléi podil ( 50 g) cyklohexenu @ tetrachlorne- thanu, poton destiluje hlavai frakee (asi 24 g) v rogmeci tep- lot varu 72 ak 77°C pHi 4,4 kPa, kterd ad jen asi 50 % Sistotu onea pHi aténf rychle hnédno. Né ang redestilace za pouziti vpi- chové Kolony (12 cn) poskyine vyt8zek asi 45 % besbarvé pohyd~ Livé kapaliny. Je to 99 # 3-broncykichexen © teplotou varu 66 a% 67°C pit 2,66 kPa. Brombenzen Popr, Oglig + Bry ——e Ogllgir + HBF 18. 1598 157.2 80,9 Reaket je nutno provadét v digestoFi! Ma litrovou baika se pkipoj{ néstavec 9 odbodkou ¥. Ne pHiné hrdlo se pfipoji délict ndlevke @ vyrovndvaden tlela, na cabot péipojé zpétny vodni chladié, ktery Je polyvinylchlo- ridovou hadief spojen @ absorbéren bromovodiku (obr. 25). Do baiiky ee pfedlo#{ 1 mol bensenu a 2 g Zeleanych pilin, do déli- cf nélevky se dé 1,09 mol brom a do absorbéru 200 al vodys 2 Blici nélevky se za obgaeného michiin{ zvolna pHipoubti brome PE{tok brom se upravi tak, aby reakee probshala Ziv’, mikolt bouflivé. Po vkapéni brom se reakini smés zehfivd na vodni Léeni tak élouho, af nad kapalinou amizf Servenchnéaé péry bro~ mus K reakénims produktu ee pHidd koncentrovany rostok hydro~ xidu sodného, ‘ad je vodnd vretva neutrélni nebo alkelické, a deatiluse 8 vodni pérou, dokud se v chladidi neobjevs kry- otalky p-dibrombenzenu (deatildt 4). Fotos se vymént piedioht zastavi se p&itok vody do chladie a pokratuje se v destilact, ei destiluje pouse Sieté voda (destilét B). Destilét A pie Luge do délic£ nélevky, spodni olejovité vrstva se od vodné veetvy od@81f a vysudi bezvodjn chloridem vépenatia. Po od~ 72.fitrovént eusidie se deotiluje @ jad oe frakce v roamesi tep- Lot varu 140 ei 170°C, Druhou destilect 2fskéne Sisty bromben- zen 0 teploté varu 152 a 256°C. peDibrombenzen 2iskdne jeinak piimo + destilétu B odedtin krystalki ne Bilchnerovs néleveo, jednek 2 destilainich zbytk po obou uve: snjoh frakinich desti- Imcich brombenzenu, Zbytky se vylijf jesté zehorka na porceldé~ novou misku, nechaji se vychlednout a krvetalky se zbavi mates ného louhu nalitin na porcelénovy sttep. 2euethyl~2-butenod + cH,coaH, OpfhsBr + Mg ——e O,liggsr, ————+ 109,0 24,3 58,2 +o > ojtij-G-ougsr, +> ery = lig (oH)Br or, Aparaturu sestavime z 1000 ml zdbrusové ballky, néstavoe Y, délicf ndlevky, Dimrothova chladife @ chlorkaleiovéno uek- véru (cbr. 23). Batu je nutno umistit tak vysoko, aby bylo mono pod ni podsunout vodni 1dseH, V baice pKevretvine 12 ¢ hofSikovjch hoblin 150 ml ebsolutniho etheru, pHipustine 2 dé- ei nélerky asi tietinu 2 roztoku 0,5 mol ethylbromidu ve 160 ml ebsolutniho ethoru a pHdéme krystalek jodu tak, aby dopadl ne povrch hoFiku. Po chvili nastane sanovolnd reakce je# se pro- devi neJprve odbarvenin a pak zehitim reakini smési k vara. Gienastane-1i reakce béhem hodiny, je to zpravidia zpisobeno nedokenalym vysuéenin reagencii nebo aparatury.) Po ustéleni -73-yoru pfiddne dalé{ pod{ly roztoku ethylbromidu tek rvohie, aty reakce byla stéle Eivd. Jeli reakco pH{lil boufliva » hrosi-1i aehlcent spétného chladive, ochladine baiiku studenou vodni 1ée~ ai, ele jen tak, abyohon pH1i8 nesnigovali reakéni rychlost. Po piiddni velkerého ethylbromidu a ustén{ sanovoli hifivane balk na vodnd 1dani pii 40°C 15 minut. Tim jeme afske~ 1s roztok Grigmardova Sinidla, pHident té st veikery ho¥Eik pfe~ Bel do roztoku. K rostoku Grignardova Sinidla pFipoubtine v malych dév- kéch @ 2m obgesnéhopronichévin{ 2 4élici nélevky 0,5 mol aceto- nu. Po pHiddni celého mno¥etvi zehFivéme més 30 minut na vodni Ldani o teploté 40°C, pak Ji ochledime studenou vodni 1dani a opatrné pHiddne po Kepkdch 50 ml vody (reakce Je siiné exoterm ni!). Potom pfidéme 400 ml vody ckyselené 15 a1 kyseliny sirové, ons dikladné pronichdne a viijee do ef adlevky. Hornt ethe- rlokou vretvu oddélime a apodni vodnou vretvu viijene 2pét do aelici néleviy a vytFepene 50 ml etheru, Tuto operaci opakujene avakrdét. Potom spojené etherické podily protfepeae malja mod stvin chiadné vody « etherickou vretva vysuiime bezvodou pote Si, Bther oddestilujene 2 vodni ldznd a zbytek destilujene = cykLopentanol olejové ldzné. Jindme frekei 0 teploté varu 90 a 100°C. 4 oo LiALHe —[D*| * ofa ~ a a) ae Om + LIOH + AL(OHIy = TheSeotavine oi eparaturu.2 tifhrdlé baiky opatfené afchad~ lem a spétnjm chiadiven, na jeho# konec nasadine cblorkaleiovy usdvirs B préci 6 LIAL, Je tHeba postupovat opatmé. Hivdrid se vaniti pHi styku s vodou i pHi deléin styku se vedulinou vib kosti. Také pHi roztiréni mize dojit k vfbuchu. Proto providine véechny manipulace s tinto Sinidlem opatrné, co nejrychlesi a 2a poubiti ochrennjch bryii. Wa lodigce navdzine 0,025 nol tetrehyaridchlinitana lithné- hos Do volného postranntho tubuou bellky nasedine nésypku, kterou hydri@ vnesene @ spléchneme JeJ aci 20 m1 suchého etheru. Nepro- Glen’ pHidéne deldich 50 m1 suchého etheru. Fotom zaménine sypka 2e délici nélevics @ zapnene michadlo. (Zbytky hydridu ul- 2 Do takto upravené suspense hydridu v etheru pFikapavéne pé16 na lodiéce @ na nésypee rozkldddme alkohol asi béhen Stvrt hodiny roztok 0,05 mol cyklopentanomu ve 30 nl suchého etheru. Potom dokonéine redukei avouhodinovym zah#ivé= aim na vodni 1ézni tak, aby omée afmné refluxovala. K vychlad- 26 reaként smést pHkepavine 2 délic{ nélevky opatrnd ze aichi ni 1 ml vody. Tato hydrolyze je prudké reakce projevujici se varem reakén{ eaési. UkonSeni rozkladu pomndme podle toho, de se ji% Bdané teplo neuvoliiuje. V dokonale rozlo¥ené reakini enési se vytvaii bild era¥enina snfsi hydroxidi, Potom se pHi~ kapdvé 10 % kyselina airové, kterou se hydroxidy pievédé js v Fozpustné soli a vanikaJ{ avi tiré vratvy. V dBlic{ nélevee oddéline etherovou vretvu, vodnt vrstvu prot¥epene tHikrét 20 ml etheru a etherové podfly spojime. Fromyjene Je nkolika ml vody @ vysuiine becvodja sirenen sodnym nejlépe pies noc. 2 vyeuseného roztoku oddestilujene ether na vodn{ ldeni a v Aestileci pokraéujeme na olejové 1deni. Jiméae frakei o teplo=8 varu 198 af 140°C. ‘Tridsopropoxid hlinity (isopropyldt hlinity) 3 (CH) QGHOH + AL ——e ((GH,),0H0),42 + 3/2 Hy 3460,2. 27,0 204.2 Do litrové kulaté baiky se dé 3,91 mol suchého isopro~ pylalkoholu, 0,5 g chloridu rtutnatého a 1 mol Sieté hlinixové félie. Nasad{ se WSinny 2pétny chiadié s chlorkalciovym usévé— rem, Snés se na vodni 1éeni 2eh¥eje k varu a chisditem se pHi- dai 2 ml tetrachlormethenu. Pfi dalsim zahFivéni omés cededne a bouflivé se vyvijf vodik. Zehf{vdni se perudL a reakce oo popé. nfrnf chlazenim. Fo enfrnéni reakce se emés refluxuji ai se pln’ rozpusti kov (6 of 12h). Vahledem k pi{tomnostt suependovanych Sdotic smés ztmamne. Tento surovy roztok mize byt pkimo poukit pro nékteré preparace (pH{tomost suspendova- njch Edetio obvykle nead v1iv na reakoe s isopropylétem hlini- tym). Horkj roztok 9@ nelije do plllitrové baiiky © destilas- nim néstaveen, chladien a Stvrtlitrovou pfedlohou. Na olejové Leni zehFété na 90°C oe 20 afm’ oni¥eného tlaku oddestiluje vétSina isopropanolu. Pak se teplote olojové 1éend avjéi na 170°C a tlek ae ani#{ na play vjkon vvivy. Jaknile teplota varu destilétu dosdhne 90°C, destilace ee pheruit a piedloha se wynéni za plllitrovou betku, kterd se piipoji piimo (bee chladige) ne destilant ndstavec. Teplote Iden’ se avjii na 180 az 190°C. Isopropylat hlinity destiluje jako bilé viskéz- ni kepalina pHi 140 ai 150°C pf 1,66 kPa. = 76 -Zinidlo se vjhodné uchovévé v pododé roztoku ¥ {soproe prielkonols. Rostaveny (nebo tuhy) alkoholdt se po deatiaes navéi do daliky nebo ldhve se skleninou 2étkou a rozpust! se vy guchém isopropylalkoholu na roztok o koncentraci 1 nol.1, ‘Tento roztok je molino uchovévat neonezen’ bez rorkladu, pokud Je 2étke dobfe utésnéna parafinen nebo lepict péskou. Sténin ee wluduji krystaly alkoholdtu, které se vik opét rozpusti aeh#étin na 65 af 70°C. 2-Buten-1-01 ‘OH ((ci5) 96H) 52 CHsCHacHCH=O + CHycHOH, —————" cH cHacHCH,oH + CH,CoOR, 70,1 60,2 204,2 Ty. 58,1 PHipravi se roztok isopropylalkoholdtu hlinitého (str. 78) = 0,83 mol hlinfku, 0,5 g chloridu rtutnatého @ 250 m1 eu chého tsopropylalkoholu, PHidd se 1,5 mol pHedestilovanéno 2ebutenalu a 500 ml suchého isopropylelkoholu. PripoJi se déin~ ni frakeionatn{ kolona a z baiky, {eténé v olejové 1dant, oe oddestilovévd aceton thned po jeho vaniku. Teplote 1éand se udréuje na 110% a teplote u hlavy kolony na 60 ai 70°C. Po ukonBeni reakce (za 8 a 9h) oe oddestiluje co nejvice aby: ho isopropylalkcholu. Zbytek se ochladi ne 40°C a pHidé se 450 ml etudené kyseliny sfrové (3 mol.1~1) ca sougasného chlazent. Horni olejovitd vretva se oddéli, Jednou se promyje vodou & dentiluje se pFi 60 ai 70°C, pHitent ce tlek cvolna entinje 2 36 na 8 kPa. Potom se pokraiuje v destilact do 100°C pit 2,66 Mimto apisoben se krotylalkcho) (podf1 A) otd81f od v¥Sevrou- ofeh polymerainich produkté. Youné vretvy se spoji a deatilus -7-dokud destildt ddvé pozitivad test na vazby 0=¢ (se roztoke bromu v tetrechlormethanu). Vodny destildt se nasyti ubliGitenem draselnjn, olejevitd vretva se oddéli a pfidé se k podilu A. Kepalina se vysuéi bezvodym uhlisitenem draselnya, olej se slije a destiluje pfes uéinnou kolonu. Jind se krotyl- alkohol v rozaez{ teplot varu 119 ai 121°C. 3ePentancl #0 HOOOU Hy + 2 Optghiedr ——e O;HgeHO,H, —m CpliseH0,%, OngBr oH Tad 2410940 88,2 Grignardovo Sinidlo ee pHipravs stejajm zpisoben jako ¥ pipadé Zenethy1-2-butenolu (str. 75). K rostoku Grignerdom vo Sinidla pipouBtime poton rostok 0,27 mol ethyiformidtu v 30 ml etheru, PHiddvint esteru je nutno provédst po kapkéch a 20 obgasného nichdni. Po piiddni celého motstvi esteru spre- covdvéne reskin’ ents stejni jako v pHpadé 2-nothyl-2-butenc Ju, Fo oddestilovéné otheru pHedestilujone produkt jindme frakel o teploté varu 110 a& 119°C. ‘trans-1,2-Cyklohexandiol OH CY co0oH oH ho” 82,2 26,2¥ 250 mi tHihrdlé balice opatfené pétnjm chledigen, ai- chadlen a teploniren onfeine 0,17 mol cyklokexenu a 60 § 100 % xyseliny mravenéi, Zah¥ejene na vodni 1éani na 45°C a aa miché- ni pfidéme béhem jodné hodiny 22 g 30 % peroxidu vodteu. Teplotu udriujone v rozmezi 55 ai 60°C. 2 reakini endoi oddestilujene nadbytednou kyselinu mravendi za onidendho tlaku @ sbytek (mono~ fornylester) roslo#ine destilaci vodnt pérou. Destilact ukon- Eine po pddestilovéni asi 80 al kapaliny. Roztok v balice cehus~ tine dectilact 2a en{endho tleku ne sirup, kterj nechéne volné krystelovat. Toplota tani trans-1,2-cyklohexandiolu Je 96 a 97°C. cis-1,2-vyklohexendiol oH KYO, oO M20 o @2,2 16,2 K roztoku 0,1 mol cykichexenu v 300 ml ethanolu pFidéne intenzivathe michénd béhem 1,5 h roztok 20 g manganistanu @raselného a 15 g bezvodsho sirenu hofeénatého ve 400 ml vody. Béhem reakce udréujene teplotu na 15°C (chlazeni pevnym oxiden uhli8itya). Reakéni smis sfiltrujeme, filtrét sahustime desti- Jct 2a endHeného tlaki na maly objen, naeytine chloriden sod nym a extrehujene chloroformen. Po oddestilovant chloroform: afokime cis1,2-cyklohexandiol o teploté tint 98°C.Beneylelkchol 2 OgigCHyO2 + Waz00, + 10 —e 2 CgigcH OH + 2 acl + CO, 2,226,6 2,108,6 ¥ 250 ml t#ihrdié delice, opatfené zpétnym chiadite chads fa teploméren smisine 50 ml vody, 0,1 mol benzylchloridy a 11g ubligitemu eodného. Benzylchlorid zenulgujeme michénin a cohfejene reaként onde na 95°C. Reakce jo skontena, kay uo- tene vfvoJ oxidu unlisitého (aei za 30 minut). Reakén{ onée ochladine, oddéiencu vylougenou vrstvu benzylalkeholu promye- ndkolikrét vodou, vysuSine efranen hofetnatym a destilujene an pouziti vedunéno chledise. Jimine frakei o teploté varu 208 ab 206°C. Bonzylalkchol KOH CefigCHO + HOHO ——e GgligciinoH + COOK 1062 30,0 56,2 108, 84,2 ¥ 500 ml tithrdlé baice opatiené michadlem, spétnym chle- igen @ teplomérem emiaine 0,20 mol benzaldehydu © 50 m1 40 % formalinu @ 50 #1 vody. Za michéni pHddme 68 ml 50 % roztoku KOH Teplota pi reakei samovolné otcupé na 60 ai 65°C. Reakéni ents poten ohne atét 10 a% 12 h a oxtrahujene ji etheren. Ethe ricky roztok prot¥epeme © nosycenyjm roztoken hydrogensifiéitens sodného, potom roztoken ukli8itanu sodného a vodou, vyeudine efrenen hofednatyn a ether oddestilujeme na vodni 1éani. Zby- tek destilujene na oifce ze poukiti veduiného chladiée a jimé-me frakei v xozmezi teplot varu 204 af 206% enol Que |e - J ot 690 980 0, Om 9 0,25 mol enilinu rozpuatine 2a horka ve amiai 0,5 mol Kyseliny sirové a 200 mi vody. Roztok, ochiezeny ledovou Ident ne 0 af 5°C, dinsotujene pHiddnin rostoku 0,26 mol dusitans sod~ ného v 35 al vody (obr. 27). Reaktni amés po diazotaci nechéme etét asi 15 minut ph leboratorn{ teplotd, potom ji sahi{vine na vodni 1ésni na 50 af 55°C tak dlouho, dokud neustane vyvos dusfict. ReakSni eas potom destilujeme 9 vodni pérou. Jinéze ook 400 mi destildtu, ktery nasytine 20 g chloridu sodného a vytfepene tikrdt 50 al etheru, Spojené etherické extrakty ‘Yysubine bezvodym siranem ho¥etnatym, ether oddestilujene a tbytek destilujome, Jinéme frakei o teploté varu 179 a 163°C. Methoxybenzen CéfigOH + (CH50),90, + Nal —e Ogl,00H, + CH,CS0,OKa + 0 942 126,39 40,0 18,2 134,2 18,0 Mutno_praco rR sjloultét je prudee jedovaty¥ baiice 0 objemu 200 ml se rospusté 0,20 nol hyaroxidu sodného ve 100 ml vody a do roztoku se pHidé 0,20 mol fenolus Potom se ke smési opatené pFileje 0,20 aol dimethyloulfétu ve tech dévkéch po desetiminutovgch intervalech a baikou se po~ kal 6 ating tiepe. Baiika ce uzav¥e korkovou zdtkou a nechd se stat 2 af 3h na ob¥asnéno protiepéni, kiy je t#eba uvolnit sétku, aby v baiice nevenikl pfetlek. Kdyé alkalické roakce rox toku vynizi, pFipoji se k beice spltny chladié, piidd se 20 a1 20 # routoku hyéroxidu sodného a befika se 30 minut zah#ivé na vodni 1ézni, Po ochlazen{ se vanikly methoxybensen extrahuje avakrét 50 ml etheru, Bxtrakt se yout bezvodjm chlorides vé- penatym, ether ae oddestiluje a produkt se prods ploté 153 ai 155°C, tiluje pit te- 1-Bthoxyhexan Ta Cet Gglys0k ——r Celi, Olle ——* Og, 00H, 02,2 23,0 156,0 130,2 PALLitzové betika se opatit apétnym chladisen, p¥edloti ge do nf 2 mol suchého 1-hexenolu a ¥ malych kouss{ch se vnese 0,25 mol Eistého sodfiu, Smbe oe zehFivé k varu, ab se sodiie rozpust{ (aoi 2h). Potom se ochladi asi ma 80°C a chladiten ee 2 déliet nélevky pHidd 0,25 mol jodethanu. Smés se nirné reflucuje 2h, piidemi ee zvolna wylutuje jodid sodny. Zpétny chladié ce vyméni za sestupny a ether se pedestiluje pHi 143 ai 148°C. Fo ochlazent se opét vyméni sestupny chladié 2a spét~ ny, pHidd ee daléich 0,25 mol Sieténo sodiku a snée se zahFivd, ad se sodik rozpust{ (nebo oe reukce neché probihat pfes noc,phigemé sodik zresguje). PFidd se dal&ich 0,25 mol jodethanu a refluxuje se 2h. Surovy ether se pfedestiluje, jimé se frak- ee o teploté varu 143 a 148°C, Oba destildty se spogi. vétina Achexenolu se odstrant ze surového etheru zahivanim pod apét- njm chledigen @ pebytkem kovovdho sodiku (2 h) a néslednou aestilact, které trvd tak dlouno, dokud pfechdai destilét. Vani k- Ly produkt ee znovu destiluje s nékolike grany sodiku pfes krét~ kou Kolonia a ether se jimé pFi teploté 140 ab 143°C. Dibutylether #80, 2 Cfe0H ——e (C,85),0 + 1,0 207442 130,2 18,0 Preparaci Je autno provédst v sparatufe, unodiujie! eu tomatickou soparaci vody. linodetvi vody, které by ae mélo eli~ minovat zo pfedyokladu kvantitativat konverse alkohol (0,67 nol) na ether, je 6,0 g (0,33 mol). Aparatura se sestavi podle obr. 28 B ens’ bail © objemu 250 ml). Seperdtor A s¢ naplni vodou e odpusti ve 6 al (ano¥stvi, které nd pHi reakei vanikmout). do boiiky B se pfedlo#{ 0,67 mol I-butenolu a 16 g koncentrované kyseliny ofrové. Baka se mizné eehFivé ne oitce, aby 2 chiedi- Se mim’ otékul kondensdt. Voda « Lnbutanol se hronad{ ¥ sepa~ xétoru A a po jeho neplnéni se obé kapaliny catnou autonaticky eddBlovat. Voda se hromadi ve epodni Kdeti trubice A, zatinco L-butanol p¥epadé do baiky B. V sehF{véni 90 pokratuje af ten Plota v baice vzroste na 134 ak 135°C (asi po 30 af 40 mnutdoh). V trubict A pAitylo 5 af 6 ml vody a reakci je moino povaiovat 2a ukondenou, Dal&{ zehHivini by vedlo jen ke ctmavnuti saésioor. 28 Aparatura pro pHipravu dibutyletheru v balice a veniku enadno 24palného 1-butenu. Reakini snés je nutno ochladit vodou a obssh baiiky i cepardtoru nalit do dé1i- ef nélevky se 100 ml vody. Fo dikladnén protiepéni se oddéli - eaehora{ vretva surového etheru 8 maljm mnotstvim nezreagovansho Iebutanolu. Surovy ether ve 2 a 3 minuty tHepe © 25 mi stud né 50 % kyseliny efrové, pfipravené smichénin 20 ml koncentro~ vané kyseliny sirové a 35 ml vody, horni vrstva se odd8li a ex- trakce se opakuje s daléimi 25 al kyseliny. Wekonec se ether avakrét promyje 25 ml vody, vyousi se 2 g bezvodého chloridu vapenaténo @ p¥edestiluje varu 139 ai 142°C, frakee v rozmezi teplot Benzeldoxin MH,OH.HCL, e,005 Ggigcko —————“e ogiigon-nor 106, 69.5 aii Do 500 nl tiihrdlé baiky opat#ené michadlem, délic{ né— Levkou a chladive (obr. 24) bylo k roztoku 0,3 mol benzaldehy- du v 75 al ethanolu pHidéno za michéni 0,32 mol hydroxyaninhy- @rochloridu rozpusténého ve 25 ml horké vody. K této reakini ‘smBei bylo po Kapkéch pfidéno 0,16 mol uhli8itana eodného roz~ pudtEného za horke v 60 al vody. Potom reakén{ unde soh¥{véne 1 a% 1,5 2a mirného rofluxu na vodn{ 1deni a po ochlazent vlijeme do 300 ml smési 1edu a vody. Vylouteny olejovity pro- dukt oddéline v délici néleve vodnou vretvu extrahujene tii~ krdt 40 ml etheru, spojené extrakty a produkt promyjeme 20 ml vody a poton vysusime bezvodjn sfranem hofenatym. Rozpoustédlo oddestilujene ve vakuu z vrouot vodni Ident. Zfekany produkt, avétle hnédy olej, ztuhne po ochlazen{. Teplota téni benzaldoxi- wu Je 33 ak 35°. 5 -Mitroeobenzen Za, MH,C1 ; tg08 207+ Hy80, Cgigh0g ————>Ogiigition ——————+ o,fgif0 123,2 65,4 53,5 1082 294.2 98,2 1072 Y Litrové kédinee se rospusti 6 g chloridu anonného ve 170 mi vody @ pHidd ee 0,2 mol nitrobenzenu. Saés se zanFeje na 60°C a po malych dévkéch se pfiddvé 0,25. nol prédkového sine ‘a tek, aby teplota nepfestoupile 70°C. Béhem pHidévéns zinku je nutno intenzivaé michat, Asi 15 minut po pHddnf zinku s sraienina oxidu zine’natého odsaje na Biichnerové nélevee a pro- nyje se horkou vodou. Piltrét se ochled{ leden na 0°C @ zéroveit se k nému pHidd eet 70 g chloridu sodného. Za hodinu, béhem nit se vyluéujé lutozelené krystalky N-fenyihydroxylaminu, 9¢ pro- Gukt odsaje a jestd vibky se podrobi oxidaci. Ve stejné nddodé snfehé 33 ml vody, 35 ml koncentrované kyseliny sirové, aot 170 g rostiudensho ledu a pfipraveny U-fenylhydroxylanin. K té= to enési se porvolna a za nichéni pfid4 vodny roztok 0,03 nol Aichronanu draselného. Potos se reakin{ ends filtraje a produkt 4 8 filtratnin pepiren vnese do destilaini baliky a deotiluje 2 vodns pérou, Produkt, vyloudeny v destilaént piedloze chle~ Ledem, se odsaje a vysuéi na filtraéaim papize. Teplota té- ng Jo 67 af 60°. 4-lld troso- ,N=dimethylenilin cH. a CT) a nC) to- ha f Hy ma2 us2 180 cHy = 86 =0,082 mol W,N-dimethylenilinu rospustine ve oméai 25 ¢ kyseliny chlorovodikové « 25 g ledu a ze chlazen{ leden pkidd- véne roztok 6,5 g dusitanu sodného ve 200 ml vody (obr. 27). Teplotu udrZujome kolem 0°C. Po 30 minutdéch sténi vyloudeny produkt odeajene, promyjeme z¥ed8nou kyselinou chlorovedikevou e maljm mnoistvin ethanolu a ethoru. Volnou bdo: pHiprevime ze eurového hydrochloridu t¥epdain » ekvivelentnim anodstvim 10% hydroxidu sodného @ etheren v délici nélevce. Bthericky roztok vyoulime, ether oddestilujeme a produkt pfekryatalujene 2 ben~ zinu, Toplota ténf 4-nitroso-N,N-dimethylanilinu je 85°C za rozkladus sesesronattaien ave r co: HH 2 OS w mr ae mae Dobie rozetieny naftalen (0,4 mol) se po Séstech vndai PHL teploté 45 a 50°C za michéni do nitradn{ emai, PHpravend ve Stvrtlitrové baiice z 40 mi xoncentrované kyseliny dusitné « 40 ml koncentrované kyseliny sirové. Po pHidéni vedkerého a telenu se snés 40 minut zehFivé na 55 af 60°C. Fak se obsch vno= do 500 ml ledové vody, tuhy podil se dekantuje, 20 minut oe Pova#{ s 200 nl vody a opét se nalije do otudené voy. Olejové vretva se destiluje 5 vodni pdrou, Simi se odstreni naftalen. -07-Horky sbytek se sa michin{ nalije do velkéno aotatvi vody a vylougenj 1enitronaftalen oe odaeje a Sisti krystaliaact © vod~ néno alkeholu, teplota tdni je 61°C. Lwitrobuten + Agio, ——e CH,CH,cH,cH,NO, + AeBr 15348 203.1 267.8 Do vakiky © objemu 200 ml se pfedlozi 0,47 mol euchého bu- ‘tyibromidu a 0,52 mol suchého dusitanu st#ibenéhe. PFipodit apét- ny chladié usavKeny chlorkalciovjm usdvérem « snés nechéne otét 2h. Potom ji zeh¥ivdme 4h na vodn{ ldsni (vy malém motstvé vyvijegs hnéaé dyny) a daléich 8 h na olejovs 1ésni (110°C). Po- ton emis deotilujene @ jimine frakoi o teploté varu 149 af 151°C Jako Esty I-nitrobutan. watromethan 0,00, NaNio, e1cicoon ———» c1cH,cooka, ——» 94,5 106,0126,5 69,0 H,0 —= 0,NcH,Coove ——e cio, + NaHCO, 227,0 e, ¥ pillitrové t#{hrdlé baice © teploméren, michadlen a ses~ ‘tupnym chladiZem ae rozpust{ 0,50 mol kyseliny chloroctové ve 200 al vody @ opatné ce po advkdch 1 g pHiddvd celkem 0,25 mol dezvodého uhlisitena sodného a do slabs résadi reakce. oddsJen’ se pFipravi roztok dusitany rozpubténim 0,50 mol NaNO, v 50 ml vody a ze michdni se pfidd do roztoku chlorectanu sodné~ ho. Potom se opatrné aah¥ivé. Kapalina v baiice postupné Eloutn zelené a nakonec zhnédne. Jaknile teplota dosdhne 80°C, zaénou se vyviget bublinky plymu a sahFivént se cactavi, Déle reakee probihé sanovolnd 2a uvolfovdni oxidu ubliéiténo a teplote xe- akéni omboi vyotoupi témét na 100°C, Nitromethan cating desti- lovat asi pFi 90% « zachycuje ae v dobie chlazené p¥edioze. Jakaile teplota v baice klesne pod 95°C, ands se opét opatrns sah na 110% a oddestiluje se vedi ‘ery nitronethen. Surovy produkt (spodni vretva) se ofdé1i od vodné vratvy v délici né- levee. Voand vretva se extrahuje 50 mi etheru, extrakt ve pii- 44 k nitromethana @ vysusi bevodym chloridem vaépenatym. 2 vod~ ni ldzné se oddestiluje ether @ potom se destiluje nitronethen, pHigent ce Jind frakce v rozmesi teplot varu 97 a& 102%, MWitrobenzen HO;, H,S0, gg —————> cgiigto, + #0 8,1 124,1 K 0,15 mol benzenu pHiddvdme avolna za stdlého tiepéni @ obgasného ochlazeni tekouci vodou chladnou nitraéni sms (22,5 ml koncentrované kyseliny dusiéné a 15 ml koncentrované kyseliny sirové). Teplotu reakéni omési udrujeme ne 50 a 60°C. Kayé po piidéni veikeré nitraini snéei zaine teplota klesat, dokonéime reakei aahiivénim na 60°C teplé vodnt 1ézni Po dobu 40 minut. Po ochlazen{ na laboratorni teplotu vlijene smés do 130 ml vody, nitrobenzen oddélime, promyjeme vodou,vysudine @ deetilujene. Jinéme frakei o teploté varu 202 af 206°C. aoytek v reakéni baice nepfehHivéme, odsahuje totii ai~ nitrobenzen, ktery mide 2ehfdtim explodovat. Proto ke kenci destilace chrénime obliéej stiten. NHCOCH, NH-COCH; nace 620209 V kédince se enfei 15 ml koncentrovené kyseliny sirové 2 0,05 mol acetanilidu. Jaknile se téé% viechen acetanilid rogpustil, déme kédinky do 1dané s roztluenja ledem a 2 déli-~ of nélevky pkidévéme roztok 6 ml koncentrované kyseliny dusié— né a6 ml koncentrované kyseliny sfrové rychlosti nékolika ka~ pek za minutu (obr. 27). Reakin{ snés je nutno dobye micnat a teplotu udriovat pod 35°C. Kavi phidéme vedkerou nitraéni ands, weédinku ledové léené vyjmene a nechéne stdt pHi obyfejné te~ ploté asi 5 minut, Roztok p-nitroncetanilidu se nalije do pil~ Litrové kédinky, které obsahuje 100 ml vody a 30 g roztluéené~ ho ledu. Smés se samfché a vyloudeny tuhy podil se odsaje. Fro~ dukt ge na filtra promyje dvakrdt 50 ml ledové vody, vynatkd oe i 0,5 g veorku ge odebere pro krystelizaci a pro stanoveni teploty téni (214°C). Jebt8 vihky p-nitroacetanilid se pienesedo pallitrové kédinky @ romfché se ve 100 ml vody na H{dkou pastu. Snés ee nalije do pillitrové bailky, kédinka se vyplé ohne vodou a k suspenzi se pfidé 35 ml koncentrovené kyseliny chlorovodikové. Nasadi 01 zpétny chladié a oboah se sehiivé varu 30 minut. Potom se obsah ochlad{ a nalije do kédinky 0 objom: 600 ml. PHidé se 50 at 75 g roztludentho ledu a p-ni- tranilin 00 vylouéi zalkalizovénim rostoln anonieken. Vylou- Beng produkt se odsaje, promyje se vodou a dobie se vynatké. Subi oe pF 60 a% 70°C. Aoi 0,5 g veorku se p¥ekrystalizuje ze 40 ml vrouct vody za pi favini karborefinu. P¥i ponalém obladnuti se ziskaji dlouhé Eluté jehlice o teploté tani 146°C, m-Nitro-U,li-dimethylanilin NICH), NICHs}2 + HNO: ahs, + HO NOz m2 166.2 Gtyrtlitrovd tHihrdlé balike © GSinnjm mfchadlem, aéli- of nélevkou @ teploméren se umisti do ledové 1dzné. Do baliky se dé 2,3 mol koncentrované kyseliny eirové a pomalu se pHidé 0,3 mol ¥,Nadimethylenilinu za michén{ a chlazent, aby teplota nepfekrosile 25°C, Potom se pokraéuje v michéni a chlazens, ai nitragni ois pFiddaim teplota klesne na 5°C. PEipravi 0,36 mol koncentrované kystliny sfrové do 0,315 mol koneentro~ =avané kyseliny dusiéné 2a michdni a chlazeni. Witréni smés 9° pHikapdvé 2 délicd nélevky, Jejfi stonek dosanaje pod hiadinu roztoku eulfétu Nj-dimethylanilinu. Teplotu udriujene na 5 a 10°c (nejiépe pHiddvénim malyoh Kouski euchého Leda). PHiddvé~ nf trvé asi 1,5 he KayE pHddvdnt skonéi, miché se onde pi 5 ad 10°C asi lhe pak se ze michdni vlije do dvoulitrové kédin~ ky 9 600 al ledové vody. Ponslu se phidé koncentrovany vodny anoniek 2a intenzivniho aichént (z délici nélevky, jeJi# konec anschuje pod hladinu kapeliny), a% se verve srefeniny smini na svétle crenfovou, Béhem této operace je nutno uértovat teplotu pod 25°C & pout: fm suchého ledu, Celkové spotfeba anoniaic Jo 190 ab 205 al. Surovy penitro-N,i-dimethylanilin se odfiitruse a promyje 20 ml vody. Piltrét « promjvact vody se spoji a dle ee calkalizuj{ anoniaken za dobréno michéni a chlazent pod 25°C, of kapka sniési na kongo-papirku dévé fislové cbarvent. Spotiebe anoniaku je 150 ai 165 ml, Produkt se odsaje na Bichnerové né- levee @ promyje oe 50 al vody. Surovy mnitro-N,N-dimethylani~ Lin se pfekrystaluje se 40 ml horkého 96 % ethanolu a opatrné se pronyje na filtru 10 ml studeného 96 % ethanolu. Kryctalky nenitro-N,N-dimethylanilina jsou jasné orandové @ naji teplotu tani 59 af 60°C. o-Witrofenol @ p-nitrofenol -92-Do Stvrtlitrové baliky ee nalije a0 ml vody a opatné (jeou nutné br¥le) se 2a michdné piiddvd 50 g koncentrované kyseliny efrové. V takto aedéné kyseliné sirové se rozpustt 0,35 mel dusiénanu sodného a obseh baiiky se ochladi ledem nebo Ledovou vodous Potom se mirnjm zehFétim roztavi 0,2 nol fenolu be 4 ml vody a endo so phidé do nitraini onéoi tak rychle, aby teplota nepfestoupile 20°C. Kay Je pHdin veikery fenol, musi ends esi hodinu stét 2a obSaensho promichént. Wetedny louh se odlige @ prysky#ignetd sade nitrofenold se nékolikrdt promyje aévkani 100 mi vody, eby se odstranila zbytkové kyselina. Pou ‘tom se destiluje s vodni pdrou a destilace se ukonéi tehdy, af vy chladi8i nekondenauje Eddny o-nitrofenol (uepdvé-1i kondenzu= SMof o-nitrofenol chlaaié, vypneme na chvili pHvod vody do ohledi + Destildt ge ochladi, produkt se odsaje a sudi. Teplo- ta tani je 46°C. Toytek v destilaini baice se ochladi v ledové ldzni a 2a 20 minut oe odsaje vylouden surovy p-nitrofenol. Ziskané kryetalky se pova#i 9 200 ml 2 % kyseliny chlorovodikové a 1 g aktivniho uhli (5 e& 10 minut), horké anda go pfefiltruje pies zeh#ivanou nélevicu a penitrofenol se neché 2 filtrétu krystae Lovet pkes noc. Témé¥ bezbarvé jeh1isky se odsaji a vyeudi mexi filtradnim papirem, teplota téaf je 120°C. anilin + HOD Cgigso, >> ogugnn, 124,1 55,8.36,5 9342 = 93°¥ vaiice ve epétnym chladisen zeh#ivime 10 minut k varu 20 g Heleznyeh pilin 9 30 mi vody e 3 ml koncentrované kyseliny chlorovodikové. Kayl Je vjvoj vodiku pravideiny, piiddvéne po Sdetech celkom 0,1 mol nitrobenzenu. Snés vaiine za obdasného protfepévéni tak dlouko, ab amizi zépach nitrobenzenu a desti~ Lat, odkapévajio£ 2 ohladise, je besbarvy. Po ochlazeni zalka~ Aizujeme ends sodou a anilin vydestilujeme s vodni pérou. V destilétu oddéline olejovitou vretvu, vodnou vratvu nasytine chloriden eodnym a wyooleny anilin vytFepeme do etheru, Ethe= ricky extrakt spojime » prynim pod{lem anilinu, vysuiine a od~ destilujene ether. Anilin pfedestilujene @ jinéme frakei 0 teplo- +8 varu 180 0% 184°C. Pentylaain Yay Cyiis0H cay(cH,) ce" —————» ca, (cH,) Ait, 83,2 81,2 Litrové tfihrald baika se opatf{ délic{ ndlevkou, meche~ nickja m{chadlen a 2pétnjm chledigen (obr. 24). Do baiiky déne 2,4 mol sodika a 200 mi toluenu sudeného sodikem, onts sahteje- me k varu a pak prudce michén aby sodfk vytvoHil emulsi. Béhem Jedné hodiny se 2 dBlici nélevky pFidé smés 0,4 mol butylkvani~ au a 60 gat lutniho ethanolu. Bthen tohote 4 pozdéJiiho piids~ véni ethanolu a vody miof bjt michén{ rych1é a teplota nastave> na tak, aby anis noustdle refluxovela. Po pFidini roztoka butvl- kyanidu e¢ postupnd pHidd daliich 60 g absolutniho ethanolu. Pro rogloteni zbytii sod{iu se ponelu pHdé 40 ¢ 96 ethanclu a poton 20 g vodys Obsah baiky se destiluje © vodni pérou (ai 2 b)ak destildtu se piidd 40 ml koncentrované kyseliny chlorovos dikové. Oddd1i se toluencvé vretva a vodnd vretve, obsaiujiet alkohol 9 hydrochlorid pentyleninu, oe odpa#i do sucha na ve kuové rotaéni odparce. Ziskany pentylanoniumchlorid se emiché 8 roztoken 40 g hydroxidu sednéhe ve 200 ml vody. Vretve eminu ge oddé1i a vycudi pocidkovyn hydroxiden aodnjm (je tkeba dosti dlouho prov¥epdvat, aby se anin dokonale vysuéil). Destiluje a Jima se frakce Sistého pentylaminu v roames{ teplot varu 102 8% 105°. wi vrouei frakee se znovu sui NaOH a destiluje ee, tim oe aiekd daléi amin, Fropylanin Bro» Nagi Gig (Cit) coy ————w» cit, (oxy) mn 87,1 259,8 40,0 592. Do litrové tithrdlé baiky opatfené michadlem ddue 400 ml vody a 1,2 mol hydroxidu sodného. Po ochlazen{ roztoku ledovou Agent na 0°C pHiddvdme po kapkéch a za intenzivniho michéni a chlazeni na 0° 2 délici nélevky 0,24 mol bromu. K roztoku po= malu piiddvame za intenzivniho michén{ 0,20 mol butyramidu. Jakmile venikne Siry roztok, seh¥ivéme bailku 20 minut pod 2pét- nym chladigem na teplotu 60°C na voini ldzni. Reakén ochladime a podrobine destilaci s vodn{ pérou. Uvolniny pro- Pylamin Jiméme do p¥edlohy, do které jene piedem dali 20 al koncentrované kyseliny chlorovodikové. Deatildt odpakine do Sucha na vakuové rotatni odparce. K odparku pRiddme chiedny Toatok 20 g hydroxidu sodného ve 100 ml vody. Uvolniny asin oddéline v délici ndlevee, vysudine pect! ‘ovym hydroxiden = 98sodnjm a piedestilujene z vodn{ 1dzné. Jinime frakef o teploté varu 47 ab 49°C. ielaftylexin N02 NH2 Fe, HCI m 58 55 sa V Litzové balice zah¥ejene cnés 30 g Zeleznyoh pilin, 30 ml vody @ 2 ml koncentrované kyseliny chlorovodikové na 50°C 8 0 dikladn 0 michiint pHadivane po Séstech celkem 0,12 nol lenitronaftelenu. Teplotu udrdujene mezi 70 eé 60°C. Fak sade vakine pod epStnjm chledigom, af je vaorek reakini entei zeela diné kyeeliné chlorovodikové. Reakéni snés potom rospustny ve 2: salkalicujene sodou, sedime vodou, odsajene Zelezo s produktem, promyjeme vodou, vyudime na vaduchu @ ze suché oméei vydesti- useue 2a eniéeného tlaku 1-neftylamin. Teplota tani l-naftyl~ aminu Je 50°C.Bonzylamin cow CON NH + CgHsCH2Cl —> © N-CHaCeHs cow co wn 1266 2372 CO—NH Nae 0 | CgHs— CH2NH2 CO—NH 501 wo7a V tBeci misce se tienim smichd 76 ¢ jemné prdédkovitého unliéitena draselného a 1 nol ftalinidu, ends ae pfevede do pillitrové kulaté baliky a piidd se 1,2 mol pFedestiloveného benzylchloridu. Na olejové ldzni o teploté asi 190°C se amis zeh¥ivdé pod zpétnjm chladiten 3 h. P¥ebytetny benzylchlorid je nutno odstrenit 2 jedté horké smési destilact s vodni pé- rou. Ke konei této destilace zaéind krystalovat benzylftalimid. V tomto okamiiku se emés se udinného michdni rychle zchladi, aby se produkt wylouéil v Jemé formé, Frodukt se odeaje na Biichnerové nélevoe, promyje se vodou a vynatké, poton ae pro~ ayJe 200 mi 60 % othenolu « enovu vynadké, V§té¥ek surového produktu je asi 75 %, teplota téni je 100 af 110°. Alkoholickd suspenze 0,5 mol jemné préSkovitého benzyl- ftalimidu se zahFivd s 0,5 mol 100 % hydrdtu hydrazinu. Rychle se vytvor{ gelovd sraienina, kterd se rozlodi (kdy% je jeji vyluéovéni ukonéeno) zahiivdénim s p¥ebytkem kyseliny chlorovo-aikovs ne parnf 1éani. VlouSenf ftalhydraaid se odsaje © pro- nyje maljn mnotstvim vody. Piltrét se zehust destilect ne va- xuové rotatnd odparce (pro odatranéni alkoholu), oebledi se, zbavi se malého noZstvi wlousenéno ftalhydrazidu fiitrect aalkalizuje se pfebytken vodného roztoks hydzoxidu sodného & avolning benzylania ge extrahuje etheren, Extrakt se vyoubt peciékowm hydroxiden dracelayja, rozpouStédo oe odstrant ne vakuové rotain! odparce, rbytek se pFodestiluje. Benzylanin jindme v rozmezi teplot varu 185 at 167°C. HCONH 2 He NHCHO — © CH=CH + HCOOH 124.2 Nie K 0,75 mol formanidy ve 100 ml zdbrusové balice, opatie- né sestupnym chladiéen a teplonéren sehajicin ai ke ami baliky, be pHiddvé 0,27 mol kyseliny mravendi a 0,26 mol acetozenonus snéo zvolna zch#{véme na olejové 1dani ma 180°C a udriujeme Ji pHi této teplot& po dobu 10 h, Béhem této doby oddestiluje re~ akini voda, prebytemnd kyseline mravendi, poadé ji uniké enonisk a ubligiten enonny. ZpoSdtku se strhdvé vétsi moketvs ketomi,oddéline je} 2 deotilétu v délict ndlevce a vrdétime do reake Eni daiky. Po ukondent reakee se onés v délict nélevoe protie- pévé © dvojnésobnjm moistvin vody « foraylderivét se extrahu- fe tiikrét 50 ml etheru, Extrakt se sudi pllhodinovym t¥epénin 5 veavodjn uhligitanen draselnjm. Po odfiltrovini suéidla se ether oddestiluje a zbytek (surovy fornylderivét) se hydroly- suje dvounodinovn varom se 40 ml koncentrovené kyseliny chio- rovodikevé pod 2pétajm chiediven, 2 vychledié antsi se pak ne- areagovany keton odstran{ nékolikandsobnou extrake{ benzenen. Kyeelé vretva se pak opatrn® zalkaliauje p¥ebytkem koncentro~ veného roztoku hydroxidu sodného ne fenolftalein @ vylouteny anin se wytiepévd do etheru. Spojené extrekty se sult pemnyn hydroxiden draseinjm po dobu nékolike hodin. ther se po ode filtrovéni subidla oddestiluje a anin se pfedestiluje ve vakun, Teplota varu I-fenylethylaninu je 85°C pi taku 1,46 kPa. 4-Chlortoluen 2 CuS04.5H,0 + 4 NaCl + NaHS0, + Wah ——» 2.24957 4654.4 1042 40,0 — > cu,cl, + 3 Ha,S0, + 2HCl + 5 H,0 0 ComcoC pts CHy C)-«WejaF{ve se rospusti 0,12 mol pentahydrdtu ofranu néd- natého ve 100 ml vody. Po rozpuitini za varu se p¥idd 0,185 mol ehloridu sodného, Dile se pHipravi roztok sifigitanu sodného rozpuéténim 0,067 mol hydrogensi1Sitenu sodného a 0,11 mol hy@roxidu sodného v 50 ml vody a k nému se avolna pHileje roo tok efrenu nétnaté 10. Sus se dobfe promiché a nechd stat ve atudené vods. Fotom se dekantact odstran{ voda a bild sratenina se rozpysti v 45 ml koncentrované kyseliny chlorovodikové. V Erlenmeyerové baiice o objenu 125 ml se smfché 0,1 mol petoluidinu, 15 ml vody @ 10 m1 koncentrované kyseliny chloro- vodikove a ents se zahi eB se vedkery amin pkemini na hydro~ chlorid. PFidd se Jeité 15 nl koncentrované kyseliny chlorovo- Afkové a omés se ochladi v ledové 1dani. Béhen 5 minut ge 2a michéni a dobrého chlazen{ pRidé roztok 0,1 mol dusitany sodné~ ho ¥ 20.ml vody. Po skonéoni diazotace (rozpudténi suspenze) ge roztok vyjme z chladici ldzné a pHi1évd se néleviou 8 dlou- ym stonkem pod hiedinu michaného « chlasendho roztoku chlori- du méingno, Reakéni smés se poneché asi 10 minut stét. Zatin Je nutno pHipravit aparaturu pro destileci s vodni pérou. Ne~ zaénene vak destilovat, pokud neskonéil vjvoj dusiiu a neod- GBLily ce dvé vrotvy, Tonto proces zrychline zah#dtin na vod~ nf ldeni. Azeotrop 4-chlortoluen = vode destiluje pFi 95°C. Z destilétu oddélime epodnt vretvu, promyjeme ji 15 ml 10 % rostoku hyéroxidu sodného, vodou a prot¥epeme © kyselinou af~ rovou. Nakonee 4-chlortoluen promyjeme vodou, vysuiime bezvo~ afm chloriden vépenatjm a destilujone. Jindme frakei o teploté varu 158 a 162°C. = 100 =pefolunitril om (mi 28 Ont sve 1072 eos 654 — oC )-ew mt Préei je nutno provadét ve vykonné digeato#it Vo Sturtlitrové kédince se rozpusti 0,12 mol pentahydrd~ tu siranu nédnatého ve 100 ml vody pRi 40 a% 50°C. Déle ae pii+ pravi roztoky 44 mol disi#iéitanu sodného ve 25 ml vody (A) 2 0,13 mol kyanidu draselného ve 25 ml vody (B), Roztoky A i B se zah¥eji kaddy 2vl48t ne 60°C. Roztok sizanu aidnatého se mirné okyseli kyselinou sirovou (kongo-papirek) a za intenziv= nino michén{ se béhem 1 ai 2 minut pHidd rostok A a ihned poton rostok B. Snés mir péni a vyviji se oxid siMéity, ale kyano- vodik ani dikyén se aFitelné neuvoliujt. Asi 2a 10 minut oe produkt sahorka odsaje, dikladné promyje horkou vodou @ na~ konec 96 % ethanolen. Kyanid médny se pfevede do Sturtlitrové baiiky a rozpust{ se v roztoku 0,24 mol kvenidu dragelného vo 30 mi vody. V Erlenneyerové baiice © shyem: 125 ml se eniché 0,1 mol Petoluidinu, 15 ml vody a 10 ml koncentzované kyseliny chloro~ Vodikové a ants se zah¥eje, az so veikery amin ptemini na hy- @rochlorid. PFidd se Jesté 15 ml koncentrované kyssliny chlo~ = 101 =rovodikové @ snés ee ochladi v ledové 1dzni. Béhem 5 minut se za aichéni @ dobréno chlasen{ pFidé roztok 0,1 mol dust tana sodného v 20 mi vody. Fo skonéent diezotace (rozpuitént cuspen- ze) se k studenéms roztoku opatmé piddvd ai 6 & préskovdno beavodého uhlisitanu sodndho 2a atélého michdni, af Je roxtok neutréin{ na lekmis. Roztok kyanidu méliného oe sahfeje na vod~ nf ldznt na asi 60°C a po malych ddvkdoh se piidévd studony aneutralizovenf roztok diazoniové soli. Fo kaidé davee se snés energicky protéepe © teplota se udréuje v rozmezi 60 ai 70°C. PHiposé se pétny chladié a bake se sahfivd na vrouct 1dani 15 ab 20 minut, af Je reakee dokondena. Balke se upravi pro destilact © vodni pérou a destiluje se, pokud piechdai Ziuty olej. Ztuknesii olej v chladiéi, p¥erubi ee na chvili piivod vody do chledive a po vytavent produktu do pfedlohy se opét obnovi. Destilét se ochladi v ledové 1ésni, stubly p-tolunitrii ee cdsaje @ dikladné oe zbavf kapalnjch nedistot vymadkénin. Produkt se oudf na filtradnin papi#e nebo v exsikétoru, Suchy 0 sniché 6 aktivain uhlin (2 af 3 g), pievede se do malé de- etilaini baiky a destiluje ee pies vzduing ohladié. Cisty p-to~ dunitril ee jind v roamez{ teplot varu 215 a 219°C. Po ochla~ zoni stuhne a nf teplotu tint 29°C. Jodvenzen WaHOy, HCL xr Ogi, —————*Ogligl Cl ——eCgligt 93,2 69,0 36,5 166,0 204,0 Roztok 0,2 mol anilinu v 30 al Koncentrované kyseliny ehlorovodikové a 30 ml vody ochladine na 0°C a pridéme roztok = 102 -0,11 mol dusitanu sodnéhe ve 40 ml vody. Roztok benzendiazonium- chlozidu pKiddme po Sdstech za ttepént k roztoku 0,105 mol jodi- au draselného ve 20 ml vody. Reskéni snés nechdme stat nékolik hodin 2a lsboratomi teploty (uvoliiuje se dustk), poté reakei dokonéine zahi vénin na vodni léani, Jakmile ustene vivo) dusi~ a, reakéni onde ochladine, oddéline vodnou vretvu, abytek zal kalisujene 10 % rostoken hyéroridu sodného a destilujene © vod= ni pdrou, 2 destildtu oddéline wratvu jodbenzenu, protfepeme ji rortoken disitiditenu sodného, vysudime bezvodym chloriden vé~ ponatjn destilujeme. Jodbenzen destiluje v roasezi teplot vax ru 165 a# 190°C. 4/-Dinethylaninoazobenzen=2-karboxylové kyselina (nethyléerven) Om eto te. ~On 2 cateiloige COOH — Crm Conon 6,05 mol kyseliny anthranilové se rozpust{ v 5 mi kon centrované kyseliny chlorovodikové a v 15 ml vody aahRitin. Roztok se vlije do Sturtlitrové kddinky, ponofené do ledové = 103 =Ldoné @ ce stéléno michdnt ae pHidd 25 g roztlutenénd ledu a 7 mi koneentrované kyseliny chlorovedfkové. Jaknile teplote Kleane pod 3°C, piidévé oe postupn roztok 0,05 mol dueitenu sodného v 7 ml vody. Konec diazotace sledujeme jodkaliskroto~ vim papizken. Teplotu pHi diezotaci je nutno udriovat pHi 3 ad 5°C, jinak veniké velké motstvi pryskyHitmatyeh létek. K roa toku diazoniové soli pHidéme 6,8 g octanu sodného v 10 mi vody a reaként ome 2a obSaeného michéni nechéne stét 1h. Fo této dodé ae teplote nech4 vystoupit na 20°C. Yvlouené barvivo oo odsaje, promyje se 10 ml 10 % kyseliny octové a vodou, Filtra’ ni kold& se potom auspenduje v 50 al methanolu. Tato suspenze za stélého protiepévéni sahfivé pod spétnym chledigen na vodni 1ézni 10 ainut. Po ochlezont se surové barvive odeaje, 40 ml otuder Prony je 0 methatolu @ pfedisti krystelizact ze 100 mi. toluenu, teplote tént je 161%. 2-Hydroxy-1-naftylazobenzen~ sulfonat sodny (oran% 11) HOS Cn as Ce OO ncon 173,2 69.0 365 144.2 409. = los +6,6 mmol kyseliny oulfantlové rozpustine v rostoku ekvi~ velentniho moistvi bezvodého uhliéitenu sodného ve 33 ml vodv, cobladine na 0°C 6 pfidéme 2 ml koncentrované kyseliny chloro- vodikové, K auspensi vylougenjeh krystalki kyseliny sulgenilové avolna pH aévéne roztok 7 nmol dusitanu sodného v 7 ml vody. Po skonéeni reakce musi roztck reagovat pozitimé na jodkali- Bkrobovy pepirek. Teplotu udriujeme stéle na 0°C, Ziskanou ai- asoniovou ail pFidéme ponelu a ze stdlého michdni k roztola 12,2 mmol 2-naftolu a 7 mmol hydroxidu sodného v7 ml vody. Ke konci reakce mé byt smés slabé alkelické. Roztok nechdne atdt do druného due, sreXeninu odsajeme, promyjeme vodou a vysuiiine, 4°-Dimethy leninoazobenzen mulfonat sodny (methyloranz) wos pam ns pat om v3.2 90 365 m2 400 CH > ON NEN SO;Na 4 CHy aa 5,8 nmol kyseliny culfenilové rozpustime 2a miznéno 2a hi i v roztoku 5 mmol hydroxidu sodného ve 3 ml vody, pkidéme rostok 5,8 mmol dusitanu sodného ve 2,5 ml vody @ po ochlazent na -5°C pHiddme 2,5 ml kyseliny chlorovodfkové (2 mol.17+). Soudasné si pHipravime roztok 5 mmol dimethylenilinu v 5 ml = 105 -kysoliny chlorovodikové (2 mol.1™). Oba roztoky sm{chéne & zalkaligujeme Koncentrovanja roztoken hydroxidu sodného do zmé— ny barvy. Brey se zane vyludovat barvivo, jenod vjt i abzeme avgGit vysolenim ( 42,5 € Jenn¥ rozet¥eného chloridu sodného). Produkt odsajene a krystalujene 2 vody. 1s feBensoetinon Ho Oy 2g <0 vat t00.0 ‘on V vaice rozpustine 0,073 mol hydrochinonu ve 40 al 60 % kyseliny octové. Roztok ochladine na 5° a pak 2a aichéni a cnlasent pfiddvéne 2 d8lief nélevky oxidaini Einidlo tak, aby teplote reakini ondei nepfestoupiia 10°C. (Oxidatni éinidio pfipravine tek, He rozpustime 0,1 molu oxidu chromového ve 20 m2 vody a piddme 10 ml kyseliny cctové.) Wwloudeny produkt odea~ Jone, promyjene nékolikrét malja nnotstvin ledové vody a vvsu~ Aine filtretnim papiren. Surovj chinon Gistine krystelisact benzeny nebo z petzoletheru nebo sublimaci. Produkt ad teplotu téni 125°. ‘ = 106 =2-Haftalenkarbaldenya COC pavsoscu cH-0 +H + HCl 190.5 20 1862 385 thihrdlé Stvrtlitrové baike se opati’ 2péinja chladiéen, rychlobéinym zébrusovjm michadlem a uvédée{ trubkou, kterd usti téoné nad nichadien. Do bailky se navééi 0,15 mol 2-nattoyichlo~ ridu a pHidé se 100 mi xylem: woudenéno sodiixom, 3g ketalyzé~ toru a 0,6 g thiomodoviny. Horni é4st chlediée se spoji pryzo- vou hadiékou se sklenénou trubitkou o priiméru esi 6 mm sehaji- of ke dna Stvrtiitvové Brlenneyerovy balky se 100 al vody a né- kolike kepkari fenolftaleinu, lad tute Erlenseyerovs baka upevni byreta © roztoken hydroxidu sodnéno o pribliiné koncen= traci 1 aol.17> a celd aparatura se umisti do digestofe. 2 re~ akini bailky e@ widen{ vaduch proudes vodiku 2 ocelové léhve a delika se zehfeje ne olejové 1dzni ne 140 a& 150°C a energicn ky ce niché. Uvédini vodiku pokratuje tak rychle, Zo se v Bre Lenneyerové balice objevuji 1 af 2 bubliny za sekumdu, Fribéh reakce sledujene podle rychlosti vantku chlorevodiku. Je t¥eba, aby se prynich 25 ml hydroxidu sneutralizovalo béhen 12 ai 15 minut @ aby reakoe skondila béhem 2 h. Uoln{ ve asi 92 % teo- Tetického mnofstvi chiorovodiim (ekvivalentni 142,5 ml Na0i o koncentraci 1 aol.1"*). Konec reakes se proje’ dosti nénlym zastavenin vyvoje chlorovodiku. Balke se ochledi a pHidd se asi 1 g aktimtho uhli za mfchdnt, roztok se 2filtruje pres tvraeny = 107 -papir a siskeny katalyeétor ve uschové pro regeneraci. Xvlon ického tlaku a potom se destiluje = ae oddestiluje ca atmos: olejové 1éené za eniZendho tlaku. Nejaiiive pfechdzi mald frek- ce obsehujici piedeviin naftalen a poton destiluje 2-neftalen~ Karbaldehya phi 147 a 149°C a 1,46 kPa (teplota lésné je 170 180°C), Produkt ochlazenim tuhne na bilou hmotu 0 teploté tént 51 ab 52°C. Pifprava ketelyzétora 47 10 mi koncentrované kyseliny chlorovodikové se roz~ pustf 23 mol chloridu palladnatého a sedi se 25 al vod. V dvoulitrové kédince se do horkého (80°C) hydroxidu barnatého (0,2 med Ba(OH), ¥ 600 ml vody) pad naréz 60 ml H,S0, (3 n01.1" Potom 00 piidé jesté dali kyselina o uvedené koncentraci, aby suopenze byla prévé kyselé na lakmus. Do horké suspenze siren bamatého se 2n nechanického mfchént pBidA rostok chloridu pal~ Ladnatého @ 4 ml 40 % formalin, Suspense ee eledé zalializuje piidénim 30 % hydroridn sodnéno, mfché we 5 minut a katalysdtor be neché uendit. Rapalina ve oddekantuye, katalyzdtor promy- je 8 a 10 krdt dekantact vodou a nakonee se odsaje na sklentné frit stfedni hustoty, proayje se 5 krdt 25 ml vody a ostie se odsaje. Katalyzdtor 20 is fritou subs p¥i 60°C, roset#e 00 a uechové v dobfe uzav¥ené léhvi. crxtohexenon 0 (yon NepSeg0r 240, 0 woo2 288.0 sea = 108 =0,27 mol dihydrétu dichromsnu scdného rozpust{ne ve 250 ml vody a 2a michini opatrad pidéme 2 ml koncentrované kyseliny {rové. Tuto oxidatni amée ochledime a viijene najednou do bsli~ key 0 obsahs 500 ml, ve které je 0,25 nol ovklohexenolu, Befkou ‘tfepene, aby se aks dobfe proafsile @ ochlezovénin nebo zahti~ vénim udriujeme teplotu reakéni sméei v rozmezt 55 ai 60°C, Jaumile okonSi exctermt renkce (teplota j1% saxovolné nestou~ pA), ponechéne ands 1h otdt 20 obseaného prottepévdnd. Pak pFi~ déme 250 ml vody, smés vlijeme do destilaéni aparatury a odde~ otilus asi 150 al enéei vody o ovklohexanonu, Destilét nasy~ tine ohloriden sodnjm, oddéline vretva eyklohexenon @ spodni wrotvu vytfepeae etherem. Sthoricky extrakt epojine © oddélenfa eyklohexanonen vyeudine besvodym siranem sodnjn. Sther oiden- thlujeme 2 vodni idand a zbytek pFedestilujene. Jindne frakct © teploté varu 150 ak 155°C. 2-Hexenon Labels, 2065180 pe oH CoCHCCOO it, ——e H,000H,0000,, 130,21 66,2 123,0 172,2 Letaot, 2.11% CH,C00,tg + 00, 40,0 20,2 44,0 K litrové tiihrdlé baiice pFipojime dtinny apdtny chle~ 448, pitkapévaci nélevies a Fett helo weavfome 24tkou. Apara~ ture mag byt dokenale euché. Do dakky ee pfediol! 0,75 mot Haténo kovového sodiku roskrijendho ma salé kousky a do nélev= = 109 =ky go nalije 250 ml vyaudeného ethenolu. Délici nélevka i hornt hrdlo chledige se uzav¥ou chlorkslciovjmi uzdvéry. Pod baiiku unfetine vété{ mfsu nebo hrnec @ pHipravime mokry hadr (k che zeni beiiky). Asi 100 ml ethenolu se piidd k sodiku a tim doje k prudké reakoi. Jeatlize destilujict ethanol aehlouje chledi’, reakce se mnirn{ ochlezenim baiky (nokrjm harem, pop. vodnt sprehou). Po zmiznén{ reakce pfikapdvdme del8i ethanol tak rych~ le, aby reakei bylo mono zvlddnout. Mmto eptsoben velmi rychle areaguje vétdina sod{iu, Nakonec oe pFidd zbytek ethanolu a snés se vafi pod xpétnja chladigem ne vodni ldzni, az se sodik dplni rozpust{. 2&tka prost¥edniho hréla se vynéni 2a 2dbrusové mi~ chadlo. PFidd oe 0,75 mol acetoctanu ethyinatého « 0 michéni ee zahiivé k miznémi veru. Potom se pHidé 0,84 mol 1-brompropanu (vdhem 41h) a pokraguje se ¥ afchdni a varu 6 a 10h (ab je reekén{ ons neutréini na naylhdeny lekmusovy papirek). Tim Je reakce skondena. Smés ce ochladi a kapalina se odlije od y~ Louse ého bromidu sodnéne. Sil oe promyje dvakrét 10 ml abso~ lutnthe ethanolu @ promvact ethanol se spoii 6 hlamin podflen. Ethanol © pfebytken 1-brompropenu so oddestiluje 2 vodn{ 1ané pées krétkou Kolonu a sbytek 4 (ourovy ethy-3-oxo-2-propylbun tanoét) Je pouditelny piino k piipravé 2-noxanomu. Je-1i tebe pHiprevit Siaty ester, pkedestiluje se surovy produkt aa mite~ 10 tlaka @ j{md ae frakce B v roamezi teplot varu 209 af 123°C pH 3,60 kPa, Surovy (A) nebo pfedestilovany (B) ester pridéme do 750 mi 5 Nag ve dvoulitrové baice s mechanickjm michadiem ‘a onés nichéme 4h p§i laboratorni teploté. Tim ester shydro- lyzuje @ sodnd ef 2-propyl-3-oxobutanové kyseliny pfejde do = ho =rostoku. Buia se pkevede do velké dilic{ nilevky a po rozvretve- nf ge oddéli mld horni olejové vrstva nezuydelnéného esteru. odaBleny vodny rostok ve pielije do dvouhrélé bailky © objem 1,5 1, kterd Je opat#ona délici ndlevkou a Sirokjn pHestupniken ae sestupnje chiadigen, Zvolna se piidé 75 m1 50% kyseliny ef- rové 2 déliei nélevky za tHepini, Sind oe boutlivé uvoluje oxia unlidity. Kay vvoj 00, ustene, reakin{ snés ne ponalu cehoje k varu a avolna se destiluje, a¥ se pivoin{ objen anenii ne po= lovinu. Tim se oddestil fe prakticky vebkery 2-hexanon. Desti- Aaini zbytek se vylije a destilét, obsahujict kromé vody a 2-he- xanolu Jeité ethanol a nalé mofstvi kyseliny octové a velerové, ve zalkelizuje piidénim tuhého hydroxidu sodnsho po malych ddv- kAoh, Roztok se znovu destiluje, pFodestiluje se 80 ak 90 % elke jho miotetvi a zbytek se vylije. Keton se oddéli od vod né vrstvy a z ni se vydestiluje josté asi 1/3 objem, Z desti~ 1dtu vysoline keton piidavken uhii8itenu dracolného a spojené ketonové podily promyjene 4 krét jednou t¥etinou jejich objemu 35 a& 40 % roztokem chloridu vaépenatého, aby se odstrenil al~ kohol. Keton se vyoudi bozvodym chloridem vépenatym a pfodesti- luge v romez{ teplot varu 126 ab 126°C. 2-Propionylfuran i saree eta a ara) ~CHeCHs ou 0 ~cO-CHs-CH, mas -an-¥ vaice © cbsahu 250 ml phipravine z 0,15 mol ethylbro~ midu a 0,15 mol RoFEfku y $0 ml dezvodého etheru Grignardove Binidlo (pitprava Sinidle viz pkedpis ne 2-methyl-2-buteno? ne str. 75)+ K roztoku ethalnagnesiuabronida piidéme 2-furonitril (0,2 eo) zfedény 30 al dezvedého etheru takovou rychiosti, al recktni cube viele. Poton adle cehiivine reakini enée na vodni ldeni 2h k varu. Po ochlazen{ rozlozime obseh baiky pootupnd 20 ml vody @ 60 nil § # kyeeliny sirové (vodnd vrstve moi mit kyselou reakci). Obseh baiiky pfelijene do délici ndleviy, sada aikLedné protkepene s od ine vretvy. Yodnou vretve extrahu~ jone 3 krdt 20 mi etheru, ctherieké roztoky spojime, promyjene 2 xt 10 ml vody a vyoudime bezvodya siranem aodnjm, Po filtren od z Tortoku oddestilujeme ether ne vodni 1deni a produkt rit destiluje ve valuu vodni vYvévy. Jimine frakei o teplové varu 66 eb 72°C pHi 0,66 kPa. Produkt v jimadle obvykle ztuhne. sau trobenzaldebyd ogiemseogd 7 0COCHy on-( cm Sines Sueno on Cc ‘coc, tm 000 1028 JUMP ON -C)-or0 ssi Pallitrové tiihrdld baike ve opatit mechanickjm michad- lem, @lic{ nélevkou @ teplonérem a ponof{ se do chladic{ 1dsnt -n2-z ledu a chloridu sodného. Do baiiky se nalije 1 mol’ acetanhydri~ du 0 0,09 mol 4-nitrotoluenu @ ponalu se se nichdni pFidd 20 a1 koncentrované kyseliny sirové. KdyZ teplota poklesne ne 0°C, pHdévi se pozalu zn mfchéni rostok 0,25 m0 oxidu chronového v 115 ml acetanhydridu (p#ipravi se opatrnym p¥idévdnim oxidu chromového do dob#e Vychlazeného acetanhydridu) tak, aby teplota nepfestoupila 10°C, Po pFidéni vedkerd! 0 roxtoku pokraiujeme ¥ nfchénf eBts 2h, Obseh baiky pak melijeme do kédinky © objem. 1500 al, Kterd je 2 jedné tetiny nepinéna rostiuéenjn ledea, potom ji ténS¥ doplnime studenou vodou. Wwloutend 1étka 0 odsaje a pronyvd studenou vodou, ai. je filtrét bezbarvy. Pro aut sodného @ mechanicky se as: suspenduje v 75 ml studeného 2 % roztoku whliéitanu 10 az 15 minut miché, Sra¥enina se odeaje, promyje studenou vodou a nekonec 5 ml ethanolu. Sudi se ve vakuovén exsikétoru. Surovy 4-nitrobensylidenacetdt se reflumje se smbei 35 ml vody @ 3,5 ml koncentrované kyseliny sirové 30 minut, sfiltruje oe sklédanjm filtrem e ochladi se v ledu, Krystelicky produkt odsaje, promyje se studenou yodou @ sudi ve vakuo~ vén exeikdtoru, Teplote téni 4-nitrobenzaldenyau je 106°C. Fropanal 3 CH;CHACHAOK + WasCr,0742H,0 + 4 1,90, —e 3460,2 298,0 496,21 > 3 cH,cH,cHo + Cr, (S0,), + 80, + 7 0 3.58,2 392.2 14,3 7628,0 = 1s -¥ 265 ml vody rozpustine 0,167 mol krystalického dichro~ mana sodného (dihydrétu) a do roztolku opatené pfiddme 35 al koncentrované kyseliny sizové. Pillitrovou t#ihrdlou balk ope ‘Hine teplomé: , délict nélevkou a Claisenovjn destileénin staveem. Do reakéni baliky pfedlodine 0,5 mol 1-propanclu e pF: aéne nékolik varnjoh kamink’l, Roztok dichronana ddme do délic{ ndlevky. Propanol v baiice na sfice cahFivéme, af péry dosdhnow dectilatniho néstevce. Poton zainene piikapavat rostok dichro- nek 75°C. Po pkidéni vedkerého aichronanu se anée zah¥ivd Jets 15 minut maljm pla- manu tek, aby telote kapaliny byle nizé none, af pkejde vedkery podil, destilujies do 60°C. Destilét se pkovede do délici nélevky, vodnd vretva se odd61i @ produkt se vysuéi bezvodym sirenen hofeinatjm. Jaknile je kepalina Sind, destituje se pes krétkou kolonu. Jind se podil do 54°C. Penylethannitril (benzylkvanid) Cgfigcitgcl + Neck ——e CgfgCH,0N + Nac 126,6 45,0 ant, 58,4 do Stvrtiitrové dvouhrdlé dekiky se spéinjm chledigen @ 5 dblict ndlevkou se dd 0,50 mol kyanidu sodného 23 nl vody. Bakke se zehFeje na vodnt ldzni, ai se roapusti vedkery kvania. Poton se postupné piidsvs 2 aéiief nélevky 0,40 mol bene gylohloridu @ 50 ml ethanolu (béhen 15 ab 30 minut). PFitom se onés nirn refluxuje. Kay pRiddme vedkery benayichlorid, po kragujene v zehiivént po dobu 3h, roztok ochladime, filtruje- no (aby ve odstrenil NaCl, kterf se na filtru promyje maljn mnofstvin alkcholu), filtrat pkelijene do frakéni baiky « etha- =e